Omlouvám se za založení tohoto tématu ,ale mohl by se někdo povaný vyjádřit k tomuto článku: http://www.blesk.cz/Clanek54160.htm

Já vím, je to Blesk, ale stejně mě to zajímá.

tak na ten clanek z Blesku rychle zapomen a radsi zapomen i internetovou adresu blesk.cz )))

Prece jenom odbornejsi a fundovanejsi pohled na tuto situaci ti muze poskytnout clanek jednoho meho kolegy ze vsetinske hvezdarny:

Dne 13. dubna 2029 budou moci astronomové pozorovat zajímavý úkaz. Dosud nejtěsnější průlet planetky kolem Země. Těleso s označením 2004 MN4 proletí ve vzdálenosti pouhých 36 350 kilometrů od středu Země (= 5,7 poloměrů Země). I přes relativně malou vzdálenost od povrchu (30 000 km) je srážka se Zemí takřka vyloučena a tak si jej astronomové budou moci prohlédnou pěkně z blízka. Planetka o velikosti přibližně 320 metrů bude mít v době maximálního přiblížení jasnost 3,3 mag. a po obloze se bude pohybovat rychlostí 42 stupňů za hodinu, napříč souhvězdím Raka. Srovnatelné přiblížení se statisticky odehraje asi jednou za 1 300 let, takže pokud bude jasno, máme se na co těšit.

Dnes již o tomto tělesu sluneční soustavy máme relativně hodně informací a jeho dráhu známe velmi přesně. Nebylo tomu tak však vždy. Asteroid 2004 MN4 objevili Roy Tucker, David Tholen a Fabrizio Bernardi 19. června 2004 v rámci projektu UHAS (University of Hawaii Asteroid Survey) na observatoři Kitt Peak v Arizoně a již krátce po objevu si vyžádal zvláštní pozornost vědců.

Z prvních propočtů dráhy se ukázalo, že se jedná o blízkozemní asteroid typu Aten o velikosti cca 400 metrů a v roce 2029 proletí kolem Země ve vzdálenosti okolo 780 000 km, což je přibližně dvojnásobek vzdálenosti Země – Měsíc. V této vzdálenosti proletí těleso o stejné velikosti průměrně jednou za 5 let. Dle Turínské stupnice byl asteroid 2004 MN4 klasifikován stupněm 2 („Poněkud blízké, ale ne neobvyklé setkání. Kolize je velmi nepravděpodobná“). Na základě dalších pozorování zveřejněných 24. prosince 2004 vzrostla pravděpodobnost srážky se Zemí na hodnotu 1:60, což procentuálně řečeno je 1,6%. Na deseti stupňové turínské stupnici se tak asteroid posunul na stupeň 4 („Blízké setkání, s 1% nebo větší možností kolize schopné napáchat lokální škody“). S přibývajícími daty tato pravděpodobnost ještě vzrostla, a to na hodnotu 2,7%, to je poměr 1:37. Taková situace zde dosud nebyla, ale pravděpodobnost, že s přibývajícími daty bude toto nebezpečí vyloučeno, byla stále téměř 98%.

Na základě těchto informací se velké množství vědců začalo zabývat hledáním předobjevových dat tělesa 2004 MN4. Jejich úsilí bylo odměněno již 27. prosince 2004, když Anne S. Descour a Jeffrey A. Larsen našli snímky, které pořídila 15. března 2004 Arianna E. Gleason z projektu Spacewatch v Arizoně. Pravděpodobnost srážky se tak snížila až na hodnotu 0,0038%, tj. poměr 1:26 000 a nebezpečí dopadu tak mohlo byt téměř stoprocentně vyloučeno. Z důvodu velkého zájmu o toto těleso se mu také dostalo té „cti“, že jej sledovali i vědci z obřího rádioteleskopu Arecibo v Puerto Ricu. Tato pozorování proběhla 27., 29. a 30. ledna 2005 a velmi přispěla ke zpřesnění dosavadních výpočtů dráhy této planetky. Vzdálenost průletu tělesa kolem Země byla stanovena na již zmiňovaných 5,7 zemských poloměrů a na základě nových měření albeda vědci z MIT (Massachusetts Institute of Technology) odhadli jeho velikost na 320 metrů.

Za přispění velkého množství odborníků dnes máme dostatek informací k tomu, abychom mohli s jistou říci, že ke kolizi s asteroidem 2004 MN4 v roce 2029 nedojde. Máme se však na co těšit. Takto těsný průlet kolem Země bude pro astronomy unikátní a velice zajímavý. Během přiblížení by se, i přes relativně velkou rychlost pohybu, mělo podařit dostatečně určit jeho tvar a bezpochyby velmi zajímavé bude pro vědce také sledovat působení zemské gravitace na toto těleso, jehož dráha bude do jisté míry pozměněna.

zdroj: NASA - Near Earth Object Program

Jinak tento asteroid 2004 MN4 jednak dostal definitivní katalogové číslo (99942) a na návrh objevitelů dostal i jméno Apophis po egyptském bodu temnot. Srážka v roce 2029 je dnes zcela vyloučena, ale existuje nezanedbatelná pravděpodobnost možné srážky se Zemí v roce 2036.

Dal jsem na českou Wikipedii (pro ty, co ji neznají, tak je to otevřená encyklopedie, URL http://cs.wikipedia.org ) heslo o této planetce, kde jsou jednak údaje o ní i o celé historii ale také nejnovější informace (aktualizovanáno tento týden o výsledky z mezinárodní konference o planetkách a kometaách v Brazílii), jednak odkazy na odborné stránky.

Do vyhledávacího okénka na hlavní stránce Wikipedie napište "Apophis (planetka)" (bez úvozovek) a klikněte na tlačítko "Jít na".

přímý odkaz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Apophis_%28planetka%29

Děkuji že jste mi to zcela objasnili

Napadla mě ještě jedna otázka. Můžeme se během cca 2 let těšit na podobnou kometu či asteroid jako byla "Hejliova kometa?" (omluvte mě, ale newím jak se to píše)

Těšit se můžeme, ale musí to být kometa nebo asteroida o které nevíme. Co mají přijít budou slaboučké. Něco jako náhle přišly komety Halle-Bopp nebo Hyakutake koncem minulého století.
Kometa Halleyova se vrátí až v roce 2061. Je pojmenována po anglickém astronomovi Edmondu Halleyovi (1656-1742), který jako první dokázal, že některé komety obíhají Slunce po uzavřených drahách ( jako planety). Návrat komety předpověděl, ale návratu v roce 1758 se už nedočkal.

V souvislosti s názvem tohoto tématu mi připadá zajímavé, že "ESA otevře projekt na problematiku blízkých kosmických objektů" (viz. např. http://www.czechspace.cz/CKK/esa/neo.htm ). Osobně si myslím, že přesně takovéto projekty jsou vhodné pro ESA a další kosmické agentury (financované převážně ze státních peněz). Jen tak dál.

2029, to je dost času připravit speciálního robota, který by přistál na tomto objektu a vozil se s ním a předával data ... neplánuje se něco podobného?

Naštěstí jsme schopni takhle velký asteroid vychýlit z dráhy pomocí jaderné hlavice - co byste řekli na to, kdyby to NASA zkusila, aby získala dostatek údajů pro případný "ostrý" zásah ? Jsou nějaké politické překážky, které by se nedali vyřešit ? Osobně si myslím, že je to potřeba vyzkoušet, až zjistíme, že do nás za měsíc něco praští, nebude už moc času na zkoušení a vyhodnocování výsledků.

citace:

---

2029, to je dost času připravit speciálního robota, který by přistál na tomto objektu a vozil se s ním a předával data ... neplánuje se něco podobného?

---

citace:

---

Naštěstí jsme schopni takhle velký asteroid vychýlit z dráhy pomocí jaderné hlavice - co byste řekli na to, kdyby to NASA zkusila, aby získala dostatek údajů pro případný "ostrý" zásah ? Jsou nějaké politické překážky, které by se nedali vyřešit ? Osobně si myslím, že je to potřeba vyzkoušet, až zjistíme, že do nás za měsíc něco praští, nebude už moc času na zkoušení a vyhodnocování výsledků.

---

Tak tomu nevěřím, 220 kt hlavice z Tomahawku váží 123 kg, 500 kt termojaderná na Polarisu vážila 240 kg. Manévrovací systém hlavice můžete převzít z raket protiraketové obrany, jednoduchý řídící systém taktéž, může to být povelový. Takže obyčejná Delta 79xx se stupněm Star 48B je schopna takovou hlavici vypustit - k výbuchu může dojít i na střetném kurzu - musí být jen správně načasován, aby maximální intenzity dosáhl v okamžiku těsně před kontaktem s povrchem. Proto bych byl pro zkoušku - je nutné zjistit jestli to bude fungovat nebo ne a jaký účinek bude mít na dráhu. Samotná hlavice by mohla mít nouzový záchranný systém pro případ selhání rakety - stačil by jen radiomaják, titanové pouzdro a úprava systému destrukce rakety, aby při selhání nedošlo ke zničení horního stupně a družice. Smlouvy jsou pěkná věc, ale pokud by hrozil střet, nikoho cár papíru nezajímá, takže po dohodě velmocí by mohla být smlouva upravena.

Zdravím diskutující, potvrzuji to co napsal Toník Vítek o konferenci v Brazilii.
Kolega Miroslav Brož z hvězdárny Hradec Králové byl jejím aktivním účastníkem.
Šlo o IAU Symposion No.229 Asteroids, Comets,Meteors. August 7-12.2005, Rio de Janeiro, Brazil.
Pánové D.Durda, R. Schweickart(astronaut),C. Chapman, P. Hut, E.T.Lu(astronaut) předložili návrh : A Spacecraft Mission to Near-Earth Asteroid 2004 MN4: Call to Action.
Jsou z těchto institucí:
Southwest Research Institute, B612 Foundation, Instituce for Advanced Study, NASA Johnson Space Center.

Píše se tam o přiblížení asteroidy 2029 o dalším návratu v roce 2036. O tom , že ten první průlet s ní "zacvičí" (gravitace Země)a tak v roce asi 2036 by mohla "bouchnout" do nás. A také o tom, uskutečnit tu misi hodně brzo, abychom znali trajektorii asteroidy přesně a mohlo se s tím něco dělat. Píše se tam o efektu klíčové dírky (na počátku stačí malá změna parametrů, později je to mnohem těžší).

Další referát měl S. Chesley z JPL/Caltech:
Orbit Estimation and Potentional Impact Detection for Near- Earth Asteroids:
Píše tam opět o asteroidu 2004 MN4, o tom jak výborné bude využít jeho průletu pro jeho sledování a o možném impaktu (do Země) v letech následujících. Také o tom jak se tím zpřesní naše znalosti Yarkovského efektu - výchýlení asteroidy tlakem záření či změnou odrazivosti jejího povrchu, atp.

V Abstraktech symposia se to dá najít na:
http://www.on.br/acm2005/abstract.html

O Yarkovského efektu se můžete dočíst na:
http://sirrah.troja.mff.cuni.cz/~mira/astropis/astropis.html

Pánové nemusí se na to hned hrubě jadernou náloží, ta potvora roznáší radioaktivitu a zamoří vám tu asteridu a rozbije-li se na kousky (ta asteroida)pak vám některé kousky mohou na zem dopadnout- jsou radiaktivní! A další problém je tu.
Doufejme, že to dobře dopadne (ne na Zem)

Zkousel sem trochu pocitat - opravdu jen zkousel, neb tam mam plno nejasnosti a ne uplne znamych, nicmene, doufam, ze mi to tak bude aspon radove:

Prepokladam /odhaduju/, ze pri vybuchu jaderne pumy se uvolni energie radove aspon petajoule az stovky petajoule, pri hmotnosti asteroidu radove miliardy /az desitky miliard/ tun mi vychazi, ze vybuch v bezprostredni blizkosti /pricemz musime pocitat s tim, ze asi jen relativne mala cast energie neprijde pro nase ucely vnivec/ by asteroid mel zpomalit ci urychlit radove o metry za sekundu. Zmena rychlosti o 1 m za sekundu pak za jeden rok da zmenu polohy v danem okamzku prbilizne
30 000 km, coz by podle meho melo na zachranu celkem bohate stacit /ovsem jak s tim muze dal zahejbat gravitace, uz si odhadovat netroufam/.

Podle meho neni nutne asteroid hned nicit, staci nechat bombu vybuchnout v bezprostredni blizkosti a nechat pusobit tlak vybuchu. Samozrejme, pokud naloz znasobime, nebo jich pouzijeme vic, efekt muzem libovolne zvetsovat.

Na zjištění, jak vlastně bude atomový výbuch působit - do jaké míry dojde ke změně dráhy, jak moc se na tom bude podílet vyvržený materiál asteroidu, jestli účinek nesníží rotace asteroidu atd. by bylo potřeba udělat skutečný test - právě na menším šutru a s malou, třeba jen 5 kt nebo i menší hlavicí. A radiace ? Ve vesmíru je radioaktivní záření běžné, nějaký malý výbuch se v podstatě neprojeví a po jediném roce bude radiace na téměř stejné úrovni jako předtím.

Budete se divit, ale podle výpočtů, předložených v Brazílii, na to žádná atomovka potřeba nebude. Rozměry "klíčové dírky", tj. oblasti, jejíž průlet v roce 2029 by vedl k impaktu se Zemi v roce 2036, jsou asi 600 metrů. Stačí se vyhnout této klíčové dírce a vše je OK.

Bylo spočítáno, že impaktor srovnatelně velký s Deep Impact, tedy o celkové hmotnosti kolem 1000 kg, by při nárazu v roce 2024 způsobil změnu vektoru rychlosti Apophisu o 0,1 mm/s, což by mělo za následek posunutí bodu průletu kolem Země v roce 2029 o 25 kilometrů, tedy bohatě dost na to, aby se planetka vyhnula "klíčové dírce". Podrobnosti o tom psal Miloš Tichý z Kletě (který byl také v Brazílii) na

http://www.planetky.cz/article.php3?sid=145&mode=thread&order=0

BTW, kontaktoval mě Karel Pacner, který měl o této planetce zprávy ala Radio Jerevan, tak jsem mu dal rozumné podklady a asi z toho udělá článek do sobotní MF Dnes.

Tomu se nedivím, problémem je, je Apophis není nijak velký a zjistili jsme ho brzo. Pokud by ke zjištění došlo krátce před dopadem nebo byl asteroid velký, nic jiného naž atomovka by nám nezbylo.

Mám 2 otázky. Existuje někdo kdo monitoruje to co se na naší oběžné dráze pohybuje? Např.: zbytky po startu apod.
Nechystá se někdo OD (oběžnou dráhu) vyčistit?

Myslim ze US air force, nebo nejaka jejich agentura to monitoruje a na webu jsou online updaty, jmeno z hlavy neznam.
Me by ale zajimalo jestli existuje i nejaka prirozena obeznice Zeme. Slysel jsem o nejakem sutru co docasne obihal Mesic a snad se to stane obcas Zemi. Opravdu Zeme nema ani jednu, aspon malinkou prirozenou obeznici? Aspon par kilo.

Teda samozrejme krome Mesice.

Zajímavý článek o "šmejdu z vesmíru" začíná na http://www.planetky.cz/article.php3?sid=53. Vůbec je ten server a sesterský www.komety.cz zdrojem zajímavých - a pravdivých! - informací. Dělají to Kleťáci.

Nesleduje to umělé kosmicé smetí i nesmetí NORAD?

citace:

---

Mám 2 otázky. Existuje někdo kdo monitoruje to co se na naší oběžné dráze pohybuje? Např.: zbytky po startu apod.
Nechystá se někdo OD (oběžnou dráhu) vyčistit?

---

citace:

---

Mám 2 otázky. Existuje někdo kdo monitoruje to co se na naší oběžné dráze pohybuje? Např.: zbytky po startu apod.
Nechystá se někdo OD (oběžnou dráhu) vyčistit?

---

Lidi! Kde vzali to jmeno - Apophis?! Ze by falesny buh Goa'uld ze StarGate???????

Jak jistě víš, SG, ale i jiné seriály vychází z egyptské a jiné mytologie, stejně jako astronomové při pojmenování objektů, takže shod je moc. Např. planetka Xena s měsíčkem Gabriellle...

citace:

---

Jak jistě víš, SG, ale i jiné seriály vychází z egyptské a jiné mytologie, stejně jako astronomové při pojmenování objektů, takže shod je moc. Např. planetka Xena s měsíčkem Gabriellle...

---

Pochybuju, že když se používá pracovní název, tak se někomu podaří prosadit jiný, myslím že se to ještě nikdy nestalo.

quotqe:
_________________________________________________________________
si nakonec příští rok na kongresu vjedou do vlasů, tak tu prosím používejte dočasný astronomický název.
_________________________________________________________________
Kongres je letos, v srpnu v Praze.
Pluto jako planeta by mělo být zrušeno!

Z pohledu nekterych novych objevu obrich planet by mozna mnela byt zrusena i Zeme coby planeta

citace:

---

Lidi! Kde vzali to jmeno - Apophis?! Ze by falesny buh Goa'uld ze StarGate???????

---

Dne 3.7.2006 v 04:25 UTC (tj. 06:25 SELČ) proletí ve vzdálenosti 432 tisíc km od Země planetka 2004 XP14, patřící do skupiny Apollo, objevená (jak ukazuje její předběžné označení) v roce 2004. Na základě hvězdné velikosti se její průměr odhaduje na 410 až 920 metrů. Je sice zařazena do seznamu potenciálně nebezpečných planetek (PHA), ale tontokrát nás bezpečně mime (proletí od nád dál, než je průměrná vzdálenost Měsíce).

Přesto bude možnost toto těleso pozorovat a bude dokonce v dosahu jen trochu výkonějších amatérských dalekohledů.

Nachal jsem spočítat na serveru JPL efemeridu pro Prahu. Samozřejmě, že v době největšího přiblížení bude u nás den (takže pozorování nepřipadá v úvahu, ale v noci z 2. na 3. a následující noc by pozorovatelná mohla být.

 

 

************************************************************************************************* 

 Date__(UT)__HR:MN     Azi_(a-appr)_Elev  APmag            delta      deldot    S-O-T /r    S-T-O 

************************************************************************************************* 

 

 2006-Jul-02 20:00 Nm  358.0514 -50.8993   n.a. .004587785233452 -13.4823024  55.8995 /L 123.8833 

 2006-Jul-02 21:00 Nm   21.3236 -45.7836   n.a. .004270402020325 -12.8702824  54.7526 /L 125.0479 

 2006-Jul-02 22:00 Am   39.9829 -36.7775   n.a. .003969722828258 -12.0863256  53.6044 /L 126.2129 

 2006-Jul-02 23:00 A    54.4314 -25.0718   n.a. .003690481484492 -11.0797558  52.5340 /L 127.2986 

 2006-Jul-03 00:00 A    65.9450 -11.4902   n.a. .003438695317989  -9.7955344  51.6696 /L 128.1764 

 2006-Jul-03 01:00 A    75.5773   3.4761   n.a. .003221674120383  -8.1834545  51.1972 /L 128.6598 

 2006-Jul-03 02:00 N    84.0328  19.4886   n.a. .003047710137608  -6.2157382  51.3482 /L 128.5166 

 2006-Jul-03 03:00 *    91.7586  36.2179   n.a. .002925248172991  -3.9117975  52.3443 /L 127.5247 

 2006-Jul-03 04:00 *    99.0043  53.2579   n.a. .002861470477529  -1.3593231  54.3010 /L 125.5682 

 2006-Jul-03 05:00 *   105.6807  70.1054   n.a. .002860615685627   1.2880852  57.1440 /L 122.7213 

 2006-Jul-03 06:00 *   106.3309  86.1844  11.45 .002922778014771   3.8483365  60.6136 /L 119.2440 

 2006-Jul-03 07:00 *   305.4218  78.8975  11.27 .003043887919622   6.1662981  64.3651 /L 115.4818 

 2006-Jul-03 08:00 *   311.9051  65.7046  11.14 .003216886593251   8.1521498  68.0881 /L 111.7455 

 2006-Jul-03 09:00 *   319.9450  54.4624  11.08 .003433405074272   9.7847011  71.5721 /L 108.2464 

 2006-Jul-03 10:00 *   328.6281  45.3713  11.05 .003685192891749  11.0906279  74.7107 /L 105.0912 

 2006-Jul-03 11:00 *   337.7423  38.5499  11.07 .003964962422035  12.1195290  77.4738 /L 102.3104 

 2006-Jul-03 12:00 *m  347.0952  34.0444  11.10 .004266706669728  12.9260059  79.8764 /L  99.8893 

 2006-Jul-03 13:00 *m  356.4477  31.8211  11.16 .004585691149142  13.5602288  81.9548 /L  97.7919 

 2006-Jul-03 14:00 *m    5.5263  31.7595  11.23 .004918295669480  14.0643739  83.7523 /L  95.9748 

 2006-Jul-03 15:00 *m   14.0551  33.6566  11.30 .005261812193889  14.4721443  85.3116 /L  94.3956 

 2006-Jul-03 16:00 *m   21.7764  37.2473  11.39 .005614249212430  14.8095739  86.6715 /L  93.0154 

 2006-Jul-03 17:00 *m   28.4365  42.2305  11.47 .005974161047311  15.0961973  87.8658 /L  91.8006 

 2006-Jul-03 18:00 *m   33.7190  48.2885  11.55 .006340505569958  15.3462054  88.9230 /L  90.7227 

 2006-Jul-03 19:00 *m   37.0885  55.0860  11.64 .006712528209605  15.5694668  89.8666 /L  89.7581 

 2006-Jul-03 20:00 Nm   37.4326  62.2265  11.72 .007089668746638  15.7724033  90.7160 /T  88.8876 

 2006-Jul-03 21:00 Nm   32.2020  69.0977  11.80 .007471487680582  15.9587454  91.4866 /T  88.0956 

 2006-Jul-03 22:00 Am   16.1600  74.4009  11.88 .007857609597576  16.1301941  92.1910 /T  87.3697 

 2006-Jul-03 23:00 A   347.9220  75.6170  11.96 .008247681540154  16.2870081  92.8387 /T  86.7004 

 2006-Jul-04 00:00 A   325.1414  71.7513  12.04 .008641344728218  16.4285273  93.4371 /T  86.0801 

Založil jsem na české Wikipedii heslo o planetce 2004 XP14, viz

http://cs.wikipedia.org/wiki/2004_XP14_%28planetka%29

v cas 21. stoleti (cervenec) clanek o nebezpecich od mikrometeoritu pro druzice a moznosti samoopravitelbńych systemu. Napriklad kratky popis poskozeni a vymeny solarnich panelu Hubbleho dalekohledu. Dale Esa Olympus, Express AM11.

Nazev clanku: Budou se druzice opravovat sami? Pavel Koten

Na obloze je k vidění kometa 17P/Holmes. Nalézá se na východoseverní obloze v souhvězdí Pegasa. Je tam vidět jako rozostřená jasná hvězda. Stačí být mimo veřejné osvětlení a koukat po setmění (od 18 h, až téměř do rána).

Info na:
http://www.heavens-above.com/comet.aspx?cid=17P&lat=50.217&lng=15.833&loc=Hradec+Kralove&alt=0&tz=CET

nebe:
http://www.astro.cz/clanek/2933

citace:

---

Založil jsem na české Wikipedii heslo o planetce 2004 XP14, viz

http://cs.wikipedia.org/wiki/2004_XP14_%28planetka%29

---

Francouzští a italští astronomové na Evropské jižní observatoři (ESO) vyvinuli interferometrickou metodu přímého měření velikostí planetek hlavního pásu. Pro typickou planetku ve vzdálenosti 200 mil. km (=200 Gm) je možné stanovit její velikost, pokud je větší, než 15 km v průměru. (Pokud se přiblíží více, je možno měřit velikosti přiměřeně menších planetek - pozn. AV). Tisková zpráva ESO je na

http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2009/pr-04-09.html


To by bylo dobré, protože dosud se u většiny objevených i NEO planetek odhadovala jejich velikost na základě tzv. absolutní hvězdné velikosti, což ale vede k hodnotá zatížením velkou chybou (od střední hodnoty se může směrem dolů měnit na zhruba polovinu, smerem nahoru na dvojnásobek). Přitom na velikosti tělesa závisí případné následky při jeho střetu se Zemí.

Dnes, 2. března 2009 ve 14 hodin 44 minut středoevropského česu mine neškodně naši planetu ve vzdálenosti pouhých 63,5 tisíce kilometrů planetka 2009 DD45, tedy ve výšce necelého dvojnásobku vzdálenosti, ve které obíhají stacionární družice. Podle odhadů astronomů se jedná o obrovský balvan o průměru necelých 30 metrů.

Těleso objevil automatický dalekohled na australské observatoři Siding Spring nedaleko městečka Coonabarabran již 27. února letočního roku krátce po poledni světového času. Výpočet brzy ukázal, že míří k naší Zemi. Do sféry gravitačního vlivu Země vstoupila tato miniplanetka o den později. Dnes v 02:12 SEČ překročila dráhu Měsíce a stále se přibližuje k zeměkouli.

Poté, co proletí perigeem své hyperbolické dráhy se začne opět od Země vzdalovat. Zítra ráno již bude dále, než obíhá Měsíc a 4. března opustí sféru gravitačního vlivu Země. Pak opět zmizí v hlubinách sluneční soustavy.

Takováto blízká setkání nejsou pro naši planetu ničím neobvyklým. Většinu z nich však ani nepostřehneme, protože se jedná o tělesa příliš malá.

Z toho plyne, že k průzkumu takovýchto těles by se nemuselo létat několik let, ale stačilo by mít připravenu raketu na THP s jednoduchou sondou a výsledky by byly okamžitě.Uváděný předstih by zcela postačil k orpočtu a realizaci setkávací dráhy.

Záleží na tom, čo by sa od tej sondy očakávalo.
Navedenie na kolízny kurz a tvrdá zrážka alebo navedenie na kolízny kurz a nejaké snímkovanie je pomerne jednoduché a skutočne by sa dalo realizovať s pomerne jednoduchou technológiou a relatívne lacnou sondou. Navedenie na trajektóriu "prenasledovania" a dopad alebo snímkovanie je už zložitejšie a energeticky náročnejšie - ale dopadová rýchlosť či doba snímkovania je dlhšia. Najzaujímavejšie ale i najnáročnejšie technicky i energeticky by bolo pristátie a prípadný odber vzorku a návrat sondy na Zem či už "okamžite" alebo po jednom obehu okolo Slnka. Výhodou by mohlo byť, že pristávací manéver by mohol prebehnúť aj pod priamou kontrolou pozemných systémov.
Ako nápad by to určite mohlo stáť aj za vážnejšiu úvahu.

citace:

---

ASTEROID FLYBY:
Newly-discovered asteroid 2009 FH is flying past Earth today, March 18th, only 85,000 km (0.00057 AU) away. That's a little more than twice the altitude of a geosynchronous communications satellite. There is no danger of a collision with the 20-meter-wide space rock--just a close shave. Experienced amateur astronomers can track 2009 FH using this ephemeris. It is shining about as brightly as a 14th magnitude star.

---

Nebezpečná jsou ale tělesa o jeden a dva řády větší,a to ještě záleží na složení. Tam je předpověď v řádu měsíců, resp.let a to je dost času na případnou obranu.

citace:

---

Tam je předpověď v řádu měsíců, resp.let a to je dost času na případnou obranu.

---

To není pravda, protože stačí odpálit klasickou jadernou hlavici buď nosnou raketou, nebo v případě nouze balistickou střelou - pokud neponese 10 hlavic, ale jen jednu, vyletí dost vysoko, aby její výbuch takový 100-300 m asteroid rozbil na kousíčky. Zatím to nebylo potřeba, ale pokud by hrozil pád na půdu některé ze zemí disponujícími výkonnými jadernými hlavicemi a raketami, asi by neváhaly (po upozornění ostatních).

citace:

---

....vyletí dost vysoko, aby její výbuch takový 100-300 m asteroid rozbil na kousíčky. .....

---

Mám dojem, že k problematike obrany tu už nejakú tému máme, ale aj tak niekoľko vážnejších námietok:
Objekt sa musí rozbiť dostatočne ďaleko - povedzme pred prekročením dráhy mesiacu, inak to nemá potrebný efekt a telesá dopadajú prakticky súbežne. Bežné bojové jadrové nálože sa na útok proti kozmickému telesu nehodia výkonom a už vobec nie systémom navedenia a riadenia, bola by potrebná špeciálna konštrukcia - niečo na spôsob sondy - a veľkú nálož s výkonom rádu megaton a viac (takže teleso s náložou a riadením bude mať pár ton).
Z ohľadom na predošlé - bežná balistická raketa jednoznačne nestačí, má malú nosnosť i malú rýchlosť a "výškový dosah", je potrebná celkom dosť výkonná nosná raketa.

Tenhle problém se tady řešil před několika lety a mám pocit, že moc optimisticky ta diskuse nedopadla:

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=436#pid4151

citace:

---

To není pravda, protože stačí odpálit klasickou jadernou hlavici buď nosnou raketou, nebo v případě nouze balistickou střelou - pokud neponese 10 hlavic, ale jen jednu, vyletí dost vysoko, aby její výbuch takový 100-300 m asteroid rozbil na kousíčky. Zatím to nebylo potřeba, ale pokud by hrozil pád na půdu některé ze zemí disponujícími výkonnými jadernými hlavicemi a raketami, asi by neváhaly (po upozornění ostatních).

---

Planetky maji obecně velmi nalou měrnou hmotnost. Má se zato, že představují jakési hromady ssutě slepené minimální gravitací, případně u těles kometárního typu i vodním ledem či sněhem, jinovatkou a pod.. Je tedy nasnadě, že blízký výbuch jaderné nálože svým energetickým úderem by mohl docela dobře takové těleso rozdrobit a malé kusy či díly by již zdrcující škody nezpůsobily a většina by jich ani na povrch nedopadla.

To je práve celkom podstatný problém a možno aj hlavný problém použitia jadrových náloží.

Pri výbuchu v atmosfére či pod hladinou alebo pod zemou to je jednoduché - teplo z jadrového výbuchu ohreje na vysokú teplotu okolitý vzduch, vodu, horniny... aj vo vzduchu sú to stovky až tisíce ton materiálu v priestore nezanedbateľných zlomkov až jednotiek kilometrov kubických. Vo vákuu sa ale pri výbuchu odparí len nálož a jej dopravný prostriedok - s biedou pár ton, skôr ešte menej. Tlakovú vlnu v bezprostrednom okolí nálože proste není z čoho vyrobiť, je tam takmer dokonalé vákuum.
Aj terajšie antirakety pre použitie mimo atmosféru nesú nálože bežne okolo 1Mt a útočia na hlavice s náložami 100-500kt - ničia ich teplom, radiáciou a elektormagnetickým pulzom, ale tlakovou vlnou takmer nie. Kus kameňa alebo hromada suti však reaguje viacmenej len na teplo, na radiáciu a radiačný ohrev podstatne menej a na elektromagnetický impulz už vôbec.

Nálož by sa preto musela dostať veľmi tesne k povrchu asteroidu a tu je potom obrovský problém s presným načasovaním odpalu. Ide o to, že časový interval medzi povelom k odpáleniu nálože a výbuchom klasickej trhaviny sa dá zmerať a následne nastaviť relatívne veľmi presne, zhruba na desiatky mikrosekúnd. Problémom je samotná jadrová nálož - medzi vytvorením nadkritického množstva a rozbehnutím štiepnej a následne fúznej reakcie môžu ubehnúť až milisekundy u tradičných konštrukcií a až stovky mikrosekúnd u konštrukcií s externým zdrojom neutrónov. Pre zbraňové aplikácie to viacmenej vyhovuje, hlavica antirakety minie cieľ pri stretávacej rýchlosti okolo 8-12km/s len o desiatky, maximálne stovku metrov a je pri jej výkone je viacmenej jedno, či vybuchne pred hlavicou, vedľa hlavice alebo za hlavicou - tá je vždy v polomere ničenia. Podobne pri streľbe na pozemný cieľ je rýchlosť hlavice 4-6km/s a výbuch sa obvykle odohráva vo vzduchu, v optimálnej výške nad terénom spočítanej tak, aby boli deštrukčné účinky najväčšie.
Pri streľbe na asteroid je stretávacia rýchlosť minimálne dvojnásobná - 15-20km/s - a nárazom na jeho povrch sa strela, hoci s už "naštartovaným" výbuchom, veľmi pravdepodobne rozruší a už nemusí vybuchnúť vôbec, alebo s výrazne menším účinkom.

Samozrejme, ideálnym riešením by bola hlavica, ktorá sa do asteroidu zaborí do maximálnej možnej hĺbky a exploduje v jeho vnútri. Tlaková vlna by bola veľmi efektívna, pretože materiálom na jej vytvorenie by bol priamo materiál asteroidu.
Bohužiaľ, tento nápad je nerealizovateľný, pretože najlepšie doterajšie nukleárne hlavice takéhoto typu znášajú len nárazy do rýchlosti 2-3km/s a musia byť na túto rýchlosť pred dopadom zbrzdené, pri väčších rýchlostiach nárazu sa spoľahlivo rozpadajú či priamo odparujú.

Cesta priamej deštrukcie hoziaceho ateroidu je teda veľmi ťažko realizovateľná.

Ako výhodnejšia sa javí (aspoň mne) cesta odklonenia objektu z kolíznej dráhy. Opäť by sa dali využiť termonukleárne nálože veľkej mohutnosti, ktoré by v celej sérii explodovali pred alebo vedľa objektu. Nároky na presnosť časovania výbuchu sú značne menšie a zrejme bez problémov splniteľné, účelom je odpariť z povrchu objektu čo najväčšie množstvo materiálu, ktorý by vytvoril reaktívnu silu, ktorá udelí objektu nejaké, hoci aj pomerne malé zrýchlenie.
Problémom takéhoto riešenia je, že musí byť urobené dostatočne včas, pretože odchýlka od pôvodnej kolíznej dráhy bude narastať až s uplynutým časom. K riešeniu sa teda musí pristúpiť celé roky pre termínom možnej hrozby.

Samozřejmě vím, že to není ideální řešení, ale v případě, kdy do srážky hrozí několik dní nebo hodin, na nic jiného není čas, tam se to prostě riskne. A načasování odpalu bych se nebál, díky zkouškám jsou reakční časy známy na milisekundy, takže není takový problém načasovat odpal tak, aby začal před srážkou a maximální síly (oblak plazmy o váze 1 tuny a miliónech °C, maximální intenzita zářivé koule) dosáhl v okamžiku střetu případně milisekundy před ním. Pro ověření účinku výbuchu navrhuju test s nějakým mimo NEO asteroidem, bohužel je to asi politicky neprůchodné.

citace:

---

Samozřejmě vím, že to není ideální řešení, ale v případě, kdy do srážky hrozí několik dní nebo hodin, na nic jiného není čas, tam se to prostě riskne. A načasování odpalu bych se nebál, díky zkouškám jsou reakční časy známy na milisekundy, takže není takový problém načasovat odpal tak, aby začal před srážkou a maximální síly (oblak plazmy o váze 1 tuny a miliónech °C, maximální intenzita zářivé koule) dosáhl v okamžiku střetu případně milisekundy před ním. Pro ověření účinku výbuchu navrhuju test s nějakým mimo NEO asteroidem, bohužel je to asi politicky neprůchodné.

---

citace:

---

teoreticky není problém zatáhnout do reakce celý asteroid. Na jednu stranu by se zlikvidovala hrozba, na druhou stranu by obdobná reakce zcela bezpečně zlikvidovala i život na zemi (E=mc, spočítejte si to pro planetku 1km v průměru, o hustotě a složení odpovídajícímu Měsíčnímu regolitu nebo kometárnímu jádru). Takže pokud je tento problém řešitelný, tak pouze ve velice úzkém rozmezí, kdy působíte jen a pouze postačující silou za předem daných podmínek. Z těchto důvodů nikdy nebudu přítelem pokusů o odklon jadernou zbraní, může dojít k různým souhrám okolností, které mohou způsobit definitivní tečku za existencí homo sapiens.

---

Zanedlouho bude mít lidstvo opět k dispozici nosič schopný vyslat na únikovou dr´áhu těleso o hmotnosti více něž 60 tun. To bude znamenat značnou manévrovatelnost i změny rychlosti až na požadované 2-3 km/s.Vycházíme-li z toho, že nebezpečný křižič bude objeven v řádu let, bude dost času jej zasáhnou a destruovat. Je spočítáno, že pouhý nátěr jedné strany asteroidu " na černo" dokáže změnit podstatně dráhu, natož zahřátí povrchu na stovky stupňů a vymrštění částí při výbuchu pod povrchem.Planetky jsou poměrně křehké a rozdrobit je je již dnes v lidských silách.Pokud původní kompaktní těleso by mělo zasáhnout Zemi, po destrukci v rozumné vzdálenosti, odhaduji tak 10 mil km většina trosek bezpečně Zemi mine.I v případě velkých těles v řádech desítek km by opakové zahřátí částí povrchu jaderným výbuchem mělo dostatečně změnit dráhu planetky.

citace:

---

Abych takrikajic citoval Red Dwarf - "O cem to meles, orechu?" Jak proboha lze (bez pouziti antihmoty) "Zatahnout do reakce cely asteroid"? O jadernych zbranich vim celkem dost, ale tohle si vazne nedokazu predstavit - pokud tedy asteroid neni z pekne ciste uranove rudy, deuteria nebo jineho stepneho materialu.

Taky si uvedom, ze jaderne vybuchy byly uz ve vesmiru "uspesne" odzkouseny a to bez nejakeho nasledku na zivot na zemi. Sice to par druzic odneslo, ale to je detail (ve srovnani s padem poradneho asteroidu).

---

Souhlas s Abraxisem, a pokud jde o hmotnost, zapomínáte, že kromě samotné hlavice by se střela skládala ještě z řídícího, navigačního a komunikačního systému, zdroje energie, možná i přibližovacího radaru a hlavně prázdného posledního stupně. Při dostatečné nosnosti rakety ještě balast (materiál pro zvýšení kinetického účinku). Nemusíte hlavici urychlovat nad 2. kosmickou, pokud není dost času. Výbuch 100 000 km nad Zemí taky pomůže, díky malé rychlosti střely v okamžiku srážky se snáz spočítá bod výbuchu těsně nad povrchem a silou výbuchu by se téměř jistě těleso rozpadlo na velké množství výrazně menších úlomků, které by buď Zemi minuly, nebo by většina jejich váhy shořela v atmosféře a na zemi by dopadlo několik malých šutrů, na rozdíl od jednoho kompletního tělesa. Při dlouhé době před zásahem je možné použít spoustu způsobů, vždycky ale bude nejjistější mít jako zálohu atomovku (použitý typ závisí na velikosti cíle, to sem nepatří).
A pokud jde o test, pokud se vybere vhodné těleso, nehrozí žádné riziko - buď vyberem tak velký asteroid, že účinek bude vždy zanedbatelný, i kdyby došlo k nečekanému rozpadu tělesa - Dv řádově cm/s, nebo naopak malý, který se rozprskne na neškodný prach a pár šutrů, nezapomeňte že čím větší kusy, tím menší změna rychlosti oproti původní dráze.

Sorry chlapci, som z tych vasich cisel dost mimo.

Ak ma mat tato debata zmysel, tak povedzte co a ako chcete likvidovat. t.j.
1/ Velkost telesa (hmotnost)
2/ Rychlost telesa
3/ Pevnost telesa (lad, strk, zelezo)
4/ Ako daleko od Zeme ho spozorujete
5/ Ako daleko od Zeme ho chcete likvidovat
6/ Zvoleny princip likvidacie

Lebo mam pocit ze splietate metody nevhodnym spobom. Od nerealnych az k zbytocnym.
Pre zaciatok by sa snad dalo uvazovat o vzdialenosti likvidacie od Zeme. Napr. 100 000km je smiesne malo na cokolvek. Tam uz je zasah Zeme neodvratitelny pre zelezne moteory, lad, strk sa rozpadne aj sam...

citace:

---

Sorry chlapci, som z tych vasich cisel dost mimo.

Ak ma mat tato debata zmysel, tak povedzte co a ako chcete likvidovat. t.j.
1/ Velkost telesa (hmotnost)
2/ Rychlost telesa
3/ Pevnost telesa (lad, strk, zelezo)
4/ Ako daleko od Zeme ho spozorujete
5/ Ako daleko od Zeme ho chcete likvidovat
6/ Zvoleny princip likvidacie

Lebo mam pocit ze splietate metody nevhodnym spobom. Od nerealnych az k zbytocnym.
Pre zaciatok by sa snad dalo uvazovat o vzdialenosti likvidacie od Zeme. Napr. 100 000km je smiesne malo na cokolvek. Tam uz je zasah Zeme neodvratitelny pre zelezne moteory, lad, strk sa rozpadne aj sam...

---

Takze otazka
1/ Od akej velkosti je nebezpecny
zelezny, kamenny a ladovy meteor?

2/ V akej vzdialenosti vieme spozorovat (v zavislosti od jeho velkosti)
zelezny, kamenny a ladovy meteor?

citace:

---

citace:

---

Abych takrikajic citoval Red Dwarf - "O cem to meles, orechu?" Jak proboha lze (bez pouziti antihmoty) "Zatahnout do reakce cely asteroid"? O jadernych zbranich vim celkem dost, ale tohle si vazne nedokazu predstavit - pokud tedy asteroid neni z pekne ciste uranove rudy, deuteria nebo jineho stepneho materialu.

Taky si uvedom, ze jaderne vybuchy byly uz ve vesmiru "uspesne" odzkouseny a to bez nejakeho nasledku na zivot na zemi. Sice to par druzic odneslo, ale to je detail (ve srovnani s padem poradneho asteroidu).

---

Narazim na nejcastejsi rozsireni materialu ve vesmiru. Komety, hlavne vodik, uhlik, dusik. Asteroridy, kde je jako jeden z rozsirenych prvku lithium. Vodik a lithium (asteroid z uranu, plutonia nebo dalsich prvku patrne nepotkame) jsou prvky pouzitelne pro vlastni stepeni. Pokud vis o jadernych zbranich dost, mohl by jsi mne pripadne opravit, ale pokud potrebuji pro odklon asteroidu o prumeru nekolika energii vybuchu srovnatelnou s ekvivalentem 200-300Mt TNT, jina moznost nez nekolikastupnova bomba neexistuje. V tomto pripade je dost realna predstava, ze se do reakce zapoji i prvky obsazene ve vlastnim asteroidu nebo nejake spinave kouli. Vse je pouze otazkou teploty, tlaku pro fuzi a dostatecneho mnozstvi neutronu pro stepeni.

---

To je tak, když nesledujete počátek diskuse. Bavili jsme se o tělesech s rozměry 50-1000 m, které objevíme několik hodin nebo dní před dopadem. Rychlost a typ nejsou až tak důležité, protože většinu tvoří slepenec směsi látek, ani ten železitý meteorit nevypadá jako kus oceli. Větší už jsou téměř všechny zjištěny, takže je reálné vyslat sondu, která přistane přímo na asteroidu v nějakém kráteru, takže výbuch absorbuje materiál asteroidu pro vytvoření tlakové vlny, která ho roztrhá nebo výrazně vychýlí, každopádně je dost času. Tělesa nad 10 km už by překračovaly možnosti atomových pum, 99,99% z nich už ale máme zmapováno. Hodí se pro test, protože slabá atomovka by asteroid sotva roztrhla tak, že by nějaký úlomek ohrozil Zemi.

citace:

---

...když nesledujete počátek diskuse. Bavili jsme se o tělesech s rozměry 50-1000 m, které objevíme několik hodin nebo dní před ...tvoří slepenec směsi látek, ani ten železitý meteorit nevypadá jako kus oceli. ...

---

citace:

---

Ak ma mat tato debata zmysel, tak povedzte co a ako chcete likvidovat. t.j.
1/ Velkost telesa (hmotnost)
2/ Rychlost telesa
3/ Pevnost telesa (lad, strk, zelezo)
4/ Ako daleko od Zeme ho spozorujete
5/ Ako daleko od Zeme ho chcete likvidovat
6/ Zvoleny princip likvidacie

Lebo mam pocit ze splietate metody nevhodnym spobom. Od nerealnych az k zbytocnym.
Pre zaciatok by sa snad dalo uvazovat o vzdialenosti likvidacie od Zeme. Napr. 100 000km je smiesne malo na cokolvek. Tam uz je zasah Zeme neodvratitelny pre zelezne moteory, lad, strk sa rozpadne aj sam...

---

Premyslel jsem nad moznosti, jak roztridit co se da a co se neda eliminovat.
Rychlost:
1) Zeme okolo slunce obiha rychlosti blizici se 30km/s. Objekty na podobne draze budou mit obdobnou rychlost, tedy vzajemná rychlost stretu muze byt od ~5km/s po ~60km/s
2) Zkousel jsem vypocitat jaka by byla maximálni rychlost objektu, ktery by padal odnekud z Oortova pasu (cca 50000AU ~ 7,5*10^15m volnym padem, gravitacni zrychleni na povrchu slunce 28G), vychazi mi nejaka silena cisla a chybu hledat nechci.
3) Treti kategorii by byly objekty vymrstene z jineho systemu, kde by vzajemna rychlost mohla byt az v radu stovek km/s

Hmotnost (velikost). Tady bych rozlisil spolu s rychlosti, kdy dotycny objekt zpusobi lokalni nebo globalni problemy.

Podle rychlosti a hmotnost objektu je nutne zacit na nej pusobit v urcite vzdalenosti tak, aby bezpecne minul Zemi. Cim drive bude neco takoveho nalezeno, tim vetsi sance pro ovlivneni drahy.
Problem je, ze pro zasah na posledni chvili nemame technologii. Mame dost co delat, aby jsme dostali vubec neco na obeznou drahu.

Takze co ted?

IMHO v druhom prípade musel zákonite výjsť nezmysel, pokiaľ ste nezobral do úvahy fakt, že gravitačné zrýchlenie sa so vzdialenosťou mení celkom podstatne. Mám pocit, že maximálna rýchlosť dosiahnuteľná voľným pádom v gravitačnom poli telesa sa rovná práve únikovej rýchlosti (pre "povrch" Slnka je úniková rýchlosť 617,54 km/s).

Tretí prípad - objekt z cudzieho hviezdneho systému - je podľa mňa zanedbateľný "štatisticky", myslím, že doteraz nebol pozorovaný žiadny objekt (asteroid, kométa) pohybujúci sa po hyperbolickej dráhe okolo Slnka.

citace:

---

IMHO v druhom prípade musel zákonite výjsť nezmysel, pokiaľ ste nezobral do úvahy fakt, že gravitačné zrýchlenie sa so vzdialenosťou mení celkom podstatne. Mám pocit, že maximálna rýchlosť dosiahnuteľná voľným pádom v gravitačnom poli telesa sa rovná práve únikovej rýchlosti (pre "povrch" Slnka je úniková rýchlosť 617,54 km/s).

---

citace:

---

Tretí prípad - objekt z cudzieho hviezdneho systému - je podľa mňa zanedbateľný "štatisticky", myslím, že doteraz nebol pozorovaný žiadny objekt (asteroid, kométa) pohybujúci sa po hyperbolickej dráhe okolo Slnka.

---

citace:

---

... Nevim, jestli se maximální rychlost může rovnat únikové rychlosti, ...

---

citace:

---

Pre gravitacne viazane teleso sa mi to zda byt logicke, ale je piatok poobede pocitat sa mi uz nechce

---

Nemůžu najít vhodnou tému, tak to dám třeba sem. Co si myslíte o tomto videu: http://www.mojevideo.sk/video/308b/ufo_zaznamenane_nasou.html
Uznávám, že na několika záberech je jen odpad, ale ostatní vypadají zajimavě.

Zmeska "reálnych" a upravených záberov, pričom niektoré zachycujú napríklad morské živočích (7:05), na iných sú zachytené odrazy signálnych svetiel z vnútra kabíny lode, drobné smeti poletujúce v kabíne atď. Navyše mizerná kvalita záberov, často úmyselne znížená do úplnej nepoužiteľnosti, akúkoľvek presnejšiu identifikáciu znemožňuje.
Môj postoj k podobným záberom je asi takýto: Nie som schopný posúdiť a identifikovať všetko, čo mi je predložené na uverenie, pokiaľ ale zistím jediný pokus o podvod, je to dostatočný dôvod spláchnuť do kanálu celú zostavu predložených "dôkazov" - pretože rovnakým podvodom budú pravdepodobne aj ďalšie zábery.

v piatok 6 novembra došlo k veľmi tesnému priblíženiu 2009 VA
asteroid s priemerom približne šesť metrov, minul zem o 14,000 km
(priemer zeme je 12,756 km, geostacionárna dráha je vo výške 36000 km)
http://wattsupwiththat.com/2009/11/07/close-call-asteroid-near-miss-for-earth-yesterday/
http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=2009%20VA;orb=1
priblíženie bolo detekované "ex post"

hurá.. si dali na čas škrabáci..
http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=652610
"Zemi minul asteroid. O kousek - 14 tisíc kilometrů"
"Podle Tichého by však případná srážka se Zemí nezpůsobila žádnou katastrofu; jen malý kráter a lokální škody. Planetka byla příliš malá."

nó.. koniec koncov.. aj atomovky v japonsku, spôsobili len lokálne škody.. [Upraveno 11.11.2009 alamo]

citace:

---

v piatok 6 novembra došlo k veľmi tesnému priblíženiu 2009 VA ...

---

Sedem metrov - to je takmer na hranici toho, čo zemskou atmosférou ešte prejde s dostatočnou rýchlosťou a toho, čo sa rozprskne vo veľkej výške.

Celkom nedávno - 8.10.2009 vybuchol 5-10 metrový kúsok nad Indonéziou v oblasti mesta Bone - sila výbuchu asi 50kt vo výške 15-20km.
http://www.astro.cz/article/4024
http://neo.jpl.nasa.gov/news/news165.html

kalkulátor dopadu http://www.lpl.arizona.edu/impacteffects/ je opäť prístupný

Řekl bych, že špatně počítají efekt tlakové vlny, teda počítají ho jen při dopadu. Vložil jsem 30 m skalnaté těleso, které bouchlo v 9 km výšce silou 8 megatun, a tvrdí mi, že na povrchu to žádný efekt mít nebude. Totéž pak u 20 m železného, který bouchne ve 3 km silou 1,38 Mt. Nebo je rozpad tělesa v atmosféře sled jednotlivých výbuchů, takže finální rozpad nemá moc velkou sílu?

na to som narazil aj ja a po pravde - ťažko to posúdiť.

Akonáhle sa niekde objavia kilotony či megatony, každému sa podvedome vybaví jadrový výbuch - lenže to nie je pre vzdušný výbuch meteoritu dobré prirovnanie.
Teploty zďaleka nedosahujú teploty jadrového výbuchu a je potom problém rozumne ohodnotiť intenzitu rázovej vlny. U rázovej vlny výbuchu totiž hlavným ničivým faktorom nie je ani tak absolútny pretlak, ako skôr strmosť čela.

Stačí si zobrať ten posledný prípad z Indonézie - ozval sa rachot a vypukla aj panika (podobne sa hlási zemetrasenie), ale výbuch o sile 50kt v spodnej stratosfére nenarobil žiadne škody - u jadrového výbuchu by to tak asi nebolo.

Zrejme je problém v tom, že jadrový výbuch sa udeje v čase mikrosekúnd, kým výbuch asteroidu či meteoritu trvá podstatne dlhšie - tisíciny až desatiny sekundy, takže energia je uvoľnená v podstatne dlhšom časovom intervale.

Těch 7 metrů je odhadování na základě absolutní hvězdné velikosti H, což je zatížené chybou přibližně -50 % / +100 %, tady v tomto případě by průměr mohl být někde v intervalu 4 m až 14 m (čím nižší albedo, tím větší průměr).

Alchymista : "Sedem metrov - to je takmer na hranici toho, čo zemskou atmosférou ešte prejde s dostatočnou rýchlosťou a toho, čo sa rozprskne vo veľkej výške. "
"Zrejme je problém v tom, že jadrový výbuch sa udeje v čase mikrosekúnd, kým výbuch asteroidu či meteoritu trvá podstatne dlhšie - tisíciny až desatiny sekundy, takže energia je uvoľnená v podstatne dlhšom časovom intervale. "

vôbec nejde o sedem metrov či sedem kilometrov..
my totiž s dostatočným predstihom, nedokážeme detekovať ani "70 kilometrov"

Abraxis : "Na odklon asteoridu muze stacit jak 10 kT, tak nemusi stacit ani 1 GT TNT."

Martin Jediny: "Tak to potom nie je co riesit. Neexistuje technologia zasadneho vplyvu na zmenu smeru balvanu. "

nejde predsa o rozbíjanie, ale o zmenu jeho dráhy
a na to nie sú potrebné "megatony"
ak budeme vedieť o nebezpečí, s dostatočným predstihom, stačí poslať naozaj miniatúrnu nálož, ktorá len "odparí" povrchovú vrstvu s jednej strany telesa..
aj to stačí na to aby sa dráha zmenila "radikálne"

ale na to treba dokonalý detekčný a výstražný systém
a ten by bo použiteľný aj na iné veci

Zatiaľ sa treba zmieriť s tým, že žijeme na kozmickej strelnici a naše prežitie je vecou náhody a šťastia.

"Zatiaľ sa treba zmieriť s tým, že žijeme na kozmickej strelnici a naše prežitie je vecou náhody a šťastia. "

a modliť sa aby k prípadnej udalosti s "lokálnymi následkami", došlo čo najďalej odo "mňa", a čo najbližšie k ľuďom ktorí rozhodujú, kam a načo idú verejné financie [Upraveno 12.11.2009 alamo]

Súhlasím.

citace:

---

my totiž s dostatočným predstihom, nedokážeme detekovať ani "70 kilometrov"

---

"Cože?? To byl vtip?"

dajme tomu, že to bol "rečnícky obrat"

citace:

---

citace:

---

my totiž s dostatočným predstihom, nedokážeme detekovať ani "70 kilometrov"

---

Cože?? To byl vtip?

---

Vyřazovací metoda:
Myslíte, že ve vnitřní sluneční soustavě je nějaký dosud neobjevený asteroid o průměru 70 km, ohrožující Zemi?

"Normálny asteroid" asi nie, do vzdialenosti nejakých 10AU by mali byť odhalené všetky, ale Oortov oblak je dosť veľký a priletieť môže čokoľvek.

"Zabiják" bude skôr objekt na veľmi dlhej dráhe, prilietajúci zo vzdialených končín slnečného systému.

citace:

---

Vyřazovací metoda:
Myslíte, že ve vnitřní sluneční soustavě je nějaký dosud neobjevený asteroid o průměru 70 km, ohrožující Zemi?

---

"Viete co je v L3?"

páni.. to by bol titulok do bulváru "zem sleduje zabijak.."

aha ho.. 3753 Cruithne
fakt za nami letí "sliedič" jeden
možno bude mať aj ten titulok v novinách
http://en.wikipedia.org/wiki/3753_Cruithne
tomu vravím "dráha"

citace:

---

"Viete co je v L3?"

páni.. to by bol titulok do bulváru "zem sleduje zabijak.."

---

Tyto objekty jsou díky blízkosti celkem dobře sledovatelné. Větší riziko opravdu hrozí od těles s dlouhým oběhem (desítky až tisíce let), které se najednou zjeví. Chtělo by to mít neustále připravené 3 horní stupně a 3 silné vodíkové hlavice, pak by se sebrala právě připravovaná raketa a po montáži by do 48 hodin startovala proti tělesu. Taky by nebyl marný experiment s vypuštěním malé hlavice a odstřelením nějakého bezpečného asteroidu se složením, u kterého nejmíň tušíme, jak se může rozpadnout.

citace:

---

Tyto objekty jsou díky blízkosti celkem dobře sledovatelné. Větší riziko opravdu hrozí od těles s dlouhým oběhem (desítky až tisíce let), které se najednou zjeví. Chtělo by to mít neustále připravené 3 horní stupně a 3 silné vodíkové hlavice, pak by se sebrala právě připravovaná raketa a po montáži by do 48 hodin startovala proti tělesu. Taky by nebyl marný experiment s vypuštěním malé hlavice a odstřelením nějakého bezpečného asteroidu se složením, u kterého nejmíň tušíme, jak se může rozpadnout.

---

Z bodu L3 těleso nemůže zasáhnout Zemi dřív než několik let po jeho opuštění, proto ho vlastně ani nemusíte sledovat. Pokud jde o hlavice, čím větší, tím lepší - lepší asteroid vypařit, než ho ofouknout nebo roztočit. Za lehčí se dá vyměnit vždycky, velké jsou už nedostatkové zboží (30 let se nevyrábí).

citace:

---

aha ho.. 3753 Cruithne
fakt za nami letí "sliedič" jeden
možno bude mať aj ten titulok v novinách
http://en.wikipedia.org/wiki/3753_Cruithne
tomu vravím "dráha"

---

Nuke síce vyzerajú ako "dobré riešenie", ale nie sú ním ani náhodou.
Kontaktný výbuch je kvôli pravdepodobným stretávacím rýchlostiam takmer nerealizovateľný (dá sa použiť len do stretávacej rýchlosti menej ako 2-3km/s), pri nekontaktnom výbuchu je zasa efektivita jadrových zbraní malá - z ničivých účinkov jadrovej zbrane sa uplatní prakticky len žiarenie, tlaková vlna z jadrovej nálože je nepatrná (čo sa dá tiež očakavať - hmotnosť odpareného materiálu z nálože a jej nosiču sotva presiahne 20 ton).
Výsledkom pôsobenia žiarenia na povrch asteroidu bude ohrev a odparenie povrchovej vrstvy a tým sa vytvorí reaktívny efekt. Tento efekt je však ťažko predpovedateľný, pretože závisí od mnohých faktorov - predovšetkým od
- výkonu nálože (kolíše až -25/+50%)
- vzdialenosti výbuchu od povrchu asteroidu (časová neistota medzi iniciáciou nálože a výbuchom až 0,001 sekundy - v pozemských podmienkach nevýznamné, ale významné pri stretávacej rýchlosti rádu 10km/s a požadovanej vzdialenosti cca 500 metrov)
- materiálu a štruktúry povrchu asteroidu

Mám ten pocit, pánové, že jsem v nějakém návrhu četl, že nálože by byly dvě v těsném závěsu - ta první vytvoří oblak plynua prachu, a ta druhá vybuchne v něm.

Fungovať by to mohlo, ale zázraky by som od toho nečakal. Zmyslom návrhu by zrejme malo byť rozrušenie asteroidu na menšie kusy.

Otázka určenia vhodného rozostupu náloží je tu pre úspech podstatná - a žiaľ, silne závislá na výsledkoch prvého výbuchu. Navyše "druhá" nálož je vážne ohrozená možnými troskami vyhodenými z povrchu prvým výbuchom.

Problém je v tom, že druhá nálož musí priletieť v momente, kedy má oblak vytvorený prvou náložou tú "správnu" hustotu - nesmie byť príliš hustý, aby do neho mohla nálož vletieť bez prílišného rizika zrážky alebo vysokej decelerácie a preniknúť do správnej vzdialenosti od povrchu asteroidu, ale zasa nesmie byť ani príliš riedky, aby sa dalo nukleárnym výbuchom odpariť dostatočné množstvo materiálu a vytvorila sa dostatočne intenzívna rázová vlna smerujúca proti povrchu.

Problém malého asteroidu řítícího se na Zemi, se tu probíral už před pár lety

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=436#pid4156

a nějak moc optimisticky nedopadl.

Ono to ani lepšie dopadnúť nemohlo.
Energie, ktorými disponuje celá naša civilizácia sú oproti silám s ktorými sa hrá vesmír, zanedbateľné.
Doba existencie našej civilizácie či nášho druhu je ničotná v porovnaní takmer s čímkoľvek, čo uvidíte jedným pohľadom na oblohu.
A tak je vesmír miesto na život mimoriadne nebezpečné.

Fatalizmus? Ani nie - skôr výzva.

citace:

---

citace:

---

]Vyřazovací metoda:
Myslíte, že ve vnitřní sluneční soustavě je nějaký dosud neobjevený asteroid o průměru 70 km, ohrožující Zemi?

---

Staci aj 10km a preco myslite, ze musi byt momentalne vo vnutornej? Je to malo pravdepodobne. Aj ked o jenom mieste by som vedel aj vo vnutornej slnecnej sustave:). Viete co je v L3? A ci to co by mohlo byt v L3 by mohlo byt z L3 odrthnute objektom ktory sice so zemou kolidovat nebude ale preleti v blizkosti L3?

---

Co se týče pohybu asteroidů a ovlivnění jejich dráhy je pěkný článek v časopise ASTROSPIS:
"Stále mě drží negravitační síly", David Vokrouhlický.
Je tam stručný popis efektů: Poynting-Robbertson, Jarkovský, YORP. s.6-11.

Jde o ASTROSPIS č. 3/2009

Inac toto nejak nestiham sledovat, mozno tu niekto bude mat prehlad, ale existuje nejaka minula alebo planovana sonda, ktora skumala L3? Pripadne su zmapovane objekty v L3 inych planet, trebars Venuse a Marsu? Nachadzaju sa tam nejake vacsie objekty? Z toho by sa mozno dal odpvodit predpoklad aj pre potencialne objekty v L3 zeme.

žiju ve verzi, že L3 nijak využit nebyl

Pokiaľ viem, okolia bodov L1, L2 a L3 nemajú dlhodobo stabilné dráhy, na rozdiel od bodov L4 a L5, v okolí ktorých takéto dráhy existujú.

V systéme Zem - Mesiac nie sú libračné body stabilné vôbec, pretože vplyv Slnka je príliš silný. V bodoch L4 a L5 systému Zem-Mesiac by mohli existovať takzvané Kordylewského prachové mraky (ich existencia je zatiaľ sporná)

Kalkulátor pre libračné/Lagrangeho body
http://www.orbitsimulator.com/formulas/LagrangePointFinder.html

Zajimava tabulka je na titulni strance http://spaceweather.com/.



Pripadne se podivejte i sem:
http://www.cfa.harvard.edu/iau/lists/Dangerous.html
http://neo.jpl.nasa.gov/neo/groups.html
http://www.jpl.nasa.gov/multimedia/neo/spaceRocks.html

[Upraveno 24.11.2009 -=RYS=-]

Výbuch meteoru
Midrand, Johannesburg, Juhoafrická republika
21.11.2009 približne o 23:00





[Upraveno 25.11.2009 Alchymista]

"21.11.2009 približne o 23:00 "
zbierka odkazov k udalosti
http://lunarmeteoritehunters.blogspot.com/2009/11/meteormeteorite-news-22nov09.html

Linky obsahovo nič moc.
Treba asi trochu počkať na lepšie vyhodnotenie sily výbuchu a trajektórie, ale podľa intenzity záblesku by to za menšiu atomovku vydať mohlo, podobne ako meteor nad Indonéziou 8. 10. 2009.

Žeby na kozmickej strelnici, kde žijeme, začínala palebná príprava?

"Linky obsahovo nič moc. "
už je to lepšie, a ani netreba "chodiť ďaleko"
http://www.astro.cz/clanek/4062
"I když jev nastal v době maxima Leonid, toto těleso k nim nepatřilo. Jednalo se o malý asteroid, jehož závěrečný výbuch měl sílu 0,5 až 1 kilotunu TNT. Podle odhadu Setha Jarvise, ředitele Clarkova planetária, objekt vstoupil do atmosféry ve výšce zhruba 160 km nad zemským povrchem a jeho rychlost byla asi 36 km/s. Počáteční velikost asteroidu astronomové označili jako "něco mezi mikrovlnnou troubou a pračkou". Je možné, že části meteoroidu dopadly na zem, ale zatím se o tom neobjevila žádná zpráva."

alamo, čítaj pozorne - článok na astro je iná udalosť

citace:

---

18. listopadu 2009 v době mezi 07:07:17 a 07:07:21 UT (7 minut po půlnoci místního času) nad středozápadní částí USA

---

"alamo, čítaj pozorne - článok na astro je iná udalosť "

utah..

afrika..
http://www.astro.cz/clanek/4070

v nórsku sa na oblohe zjavilo niečo fakt čudné..

podozrenie je na test nejakej ruskej rakety..
tu je celá zbierka fotografií toho javu
http://www.folkebladet.no/bildespesial/article316420.ece?imageIndex=0#pageTop
tu je článok
http://www.dailymail.co.uk/news/worldnews/article-1234430/Mystery-spiral-blue-light-display-hovers-Norway.html
a video s you tube
[Upraveno 10.12.2009 alamo] [Upraveno 10.12.2009 alamo]

Nneí to 2. nebo 3.stupeň čínské rakety CZ-2D? Zánik spojený s únikem zbytku paliva? Slunce je nízko pod horizontem, takže různé odlesky od stupně a uniklého paliva jsou možné. Nekvalitní foťák pak dodělal spirálu?

citace:

---

v nórsku sa na oblohe zjavilo niečo fakt čudné..
... odozrenie je na test nejakej ruskej rakety..

---

Tento článek http://www.barentsobserver.com/background-on-bulava-missile-tests.4663935-131162.html udává u ICBM Bulava mírně jiné počty startů - 13/7 celkových/neúspěšných.
Pravděpodobným ponorkovým nosičem je "Dmitri Donskoy"

ICBM Bulava na Astronautix http://www.astronautix.com/lvs/bulava.htm
a pohotová 3D simulace spirálového efektu na YouTube http://www.youtube.com/user/unmannedspacef...u/0/Zx8i5EfmYU4

funkční odkaz na YouTube k předchozímu přízpěvku http://www.youtube.com/user/unmannedspaceflight#p/a/u/0/Zx8i5EfmYU4

Cituji ještě z listu Kommersant:

как заявил "Ъ" источник в администрации Северодвинска, тяжелый ракетный подводный крейсер стратегического назначения "Дмитрий Донской" (проект 941У "Акула"), на котором проводятся испытания новейшей морской баллистической ракеты "Булава", в понедельник вышел в море на стрельбы.

Jak sdělil (Kommersantu) zdroj ze správy Severodvinska, strategický těžký podmořský křižník "Dmitrij Donskoj" (projekt 941U "Akula"), na kterém se uskutečňují zkoušky nejnovější námořní balistické rakety "Bulava", vyplul v pondělí na moře k provedení střeleb.

hm.. http://www.youtube.com/user/unmannedspaceflight#p/a/u/0/Zx8i5EfmYU4

vysvetlenia sú dve, buď je to nehoda pri teste..
alebo test "niečoho"..

nemal by ten "manéver", čo majú robiť rakety topol, na obranu pred americkým protiraketovým systémom vypadať "zdiaľky", nejak takto?

Potvrzeno oficiálně Ministerstvem obrany Ruské federace přes agenturu Interfax, že šlo o selhání třetího stupně (doslova třetí fáze) zkoušky rakety Bulava, viz:

http://www.interfax.ru/politics/txt.asp?id=114257


Ten rozdíl v počtu pokusů (11 vs. 13, viz předchozí zprávy v této niti) může spočívat v tom,

1) zda byl započítán tento neúspěšný pokus
2) zda byl započítán pokus na konci října t.r., kdy Dmitrij Donskij měl Bulavu vypustit a to se nepodařilo, takže se vrátil na základnu bez skutečného vypuštění Bulavy

takže "tretia fáza", hlavný motor tam evidentne funguje, celé to prudko rotuje, a z boku niečo "uniká"..
keby to bol "únik" paliva asi by to dalo ešte efektnejší ohňostroj..
nemôžem si pomôcť, mne to fakt pripomína prácu silného korekčného motora, pri nejakom "lomcováku"

buďto je to mojím "machiavelistickým" povedomím, alebo tézou "súdim iných podľa seba"..
ale z nejakého dôvodu som presvedčený že keby došlo k havárii, bratia rusi by rohlasovali že je to 100% úspech..
a prehlásenie o nehode znamená, že sa im niečo dôležité podarilo, svet ich pri tom načapal, a teraz to zatĺkajú
sranda..

Je otázkou co z toho boku unikalo, když všechny tři stupně používají TPH, viz :

Stage1: 1 x Topol'-M-1. Gross Mass: 26,000 kg (57,000 lb). Empty Mass: 3,000 kg (6,600 lb). Motor: 1 x 15Zh58A. Thrust (vac): 980.000 kN (220,310 lbf). Burn time: 60 sec. Length: 8.50 m (27.80 ft). Diameter: 1.80 m (5.90 ft). Propellants: Solid.
Stage2: 1 x Topol'-M-2. Gross Mass: 13,000 kg (28,000 lb). Empty Mass: 1,500 kg (3,300 lb). Motor: 1 x 15Zh58B. Thrust (vac): 490.000 kN (110,150 lbf). Burn time: 64 sec. Length: 6.00 m (19.60 ft). Diameter: 1.55 m (5.08 ft). Propellants: Solid.
Stage3: 1 x Topol'-M-3. Gross Mass: 6,000 kg (13,200 lb). Empty Mass: 1,000 kg (2,200 lb). Motor: 1 x 15Zh58V. Thrust (vac): 245.000 kN (55,078 lbf). Burn time: 56 sec. Length: 3.10 m (10.10 ft). Diameter: 1.34 m (4.39 ft). Propellants: Solid.


že by propálený plášť ?

"že by propálený plášť ?"

asi nie..
"únik" sa v určitom momente zastaví a práca hlavného motora pokračuje ďalej..
keby to bola trhlina v plášti, únik by bol pozorovateľný po celú dobu činnosti motora, od otvorenia trhliny, až po moment dohorenia paliva alebo deštrukcie (riadenej alebo neriadenej)
lenže ono to letelo ďalej
takú mám o tom predstavu

ten prípadný korekčný motor, by tiež mohol byť na tuhé palivo, tretí stupeň by takých motorčekov mohol niesť celú sadu, a postupne by sa odpaľovali pri hroziacom kontakte s interceptorom
predpokladom ale je že útok a manévrovanie by prebehlo ešte počas činnosti hlavného motora tretieho stupňa
potom by sa dala dráha skorigovať vychyľovaním trysky

citace:

---

že by propálený plášť ?

---

možné je aj to..
zaujímavé bulava má hlavice umiestnené "naopak" nie pod odhadzovateľným aerodynamickým kritom, ale okolo motora tretieho stupňa
http://adiewicaksono.wordpress.com/2009/01/05/russia-not-to-give-up-bulava-missile-test-launches-genstaff/
je to teraz už "normálne", alebo je to len na bulave?

podľa tohto článku, by to mohol byť práve prejav špecifického "dizajnu" hlavice, možno záverečného manévrovania pred odpojením (alebo počas neho) jednotlivých hlavíc
http://depletedcranium.com/wowa-weird-light-over-norway/

odlišná farba.. bočný prúd tvoriaci špirálu je biely, a to čo má za prúd spalín z hlavného motora je modrý (prejav dvoch tipov paliva?)
bočný prúd (biely) sa mi zdá príliš ostro vymedzený, oproti tomu čo ide priamo (modrému)
"krúžky" spôsobené "nehomogenitou" prúdenia z motora by mali byť asi hm.. "spojitejšie?" povedal by som "vejárovité?"

Jak se k tomu vyjádřil James Oberg:

citace:

---

I have no trouble associating the spiral with the missile launch -- because we've seen spirals before.

I still DO have a lot of trouble associating the spiral with the third stage malfunction -- because we've seen spirals before on orbital missions that turned out successful.

I'm hearing claims that spinning the third stage is NORMAL for a number of reasons. Gyroscopic stability for one. Decoy deployment for another. Defense against energy weapons (eg, a US anti-missile laser on an aircraft or AEGIS below, or a satellite above for a third. Distorting radar returns for yet another.

I suspect that this sighting and these detailed images are being excitedly studied within US intelligence circles to assess the vaunted ABM-countermeasures that the Russians have advertised the missile incorporates.

---

Možnost odchýlení menších planetek z kolizní dráhy se Zemí pomocí tzv. "gravitačního tahače".

Threat Mitigation: The Gravity Tractor
(White Paper 042)
Russell Schweickart, Clark Chapman, Dan Durda, Piet Hut

Summary: The Gravity Tractor (GT) is a fully controlled asteroid deflection concept using the mutual gravity between a robotic spacecraft and an asteroid to slowly accelerate the asteroid in the direction of the "hovering" spacecraft. Based on early warning, provided by ground tracking and orbit prediction, it would be deployed a decade or more prior to a potential impact. Ion engines would be utilized for both the rendezvous with the asteroid and the towing phase. Since the GT does not dock with or otherwise physically contact the asteroid during the deflection process there is no requirement for knowledge of the asteroid’s shape, composition, rotation state or other “conventional” characteristics. The GT would first reduce the uncertainty in the orbit of the asteroid via Earth tracking of its radio transponder while station keeping with the asteroid. If, fter analysis of the more precise asteroid orbit a deflection is indeed indicated, the GT would “hover” above the surface of the asteroid in the direction of the required acceleration vector for a duration adequate to achieve the desired velocity change. The orbit of the asteroid is continuously monitored throughout the deflection process and the end state is own in real time. The performance envelope for the GT includes most NEOs which experience close gravitational encounters prior to impact and those below 150-200 meters in diameter on a direct
Earth impact trajectory.

Plný text článku

http://arxiv.org/ftp/physics/papers/0608/0608157.pdf

citace:

---

Možnost odchýlení menších planetek z kolizní dráhy se Zemí pomocí tzv. "gravitačního tahače".

---

Odhad ceny je 150 mil. USD v cenách 1995, tedy tak 200 mil. USD teď, pokud se použijí solární panely. Apofis Zemi netrefí, takže hýbat s ním je zbytečné (a nebezpečné), ale vyzkoušet by se to mělo na nějakém podobném asteroidu. Jestli tomu rozumím, sonda navedená k asteroidu na něj vlastně padá a iontové motory tomu brání. Stejnou silou, jakou je sonda přitahována k asteroidu, je i asteroid přitahován k sondě. Změna je velice malá, ale mnoho let dopředu to stačí. Pokud dojde k výpadku sondy - přepnutí do bezpečného módu softwareovou chybou, selháním nebo radiací (problémy s MRO nebo Messengerem) - musí se zapnout nouzový systém a pomocný nebo hlavní motor musí sondu vyvést od asteroidu, jinak se rozbije o povrch a 200 mil je v háji. Tahač musí udržovat polohu ke Slunci (solární panely) i k rotujícímu asteroidu (proměnná gravitace, správný tah motoru) po dobu několika týdnů až měsíců, čím je asteroid těžší a času míň, tím blíž a těžší musí sonda být.

citace:

---

Apofis Zemi netrefí, takže hýbat s ním je zbytečné (a nebezpečné)

---

Nová publikace z nakladatelství National Academies Press, zabývající se stavem sledování asteroidů přibližujících se k Zemi (NEO) a obraně proti nim. Ke přečtení jako PDF soubory zdarma.

Near-Earth Object Surveys and Hazard Mitigation Strategies: Interim Report. NAP, 2009

http://books.nap.edu/catalog.php?record_id=12738

Popis obsahu:
The United States is currently the only country with an active, government-sponsored effort to detect and track potentially hazardous near-Earth objects (NEOs). Congress has mandated that NASA detect and track 90 percent of NEOs that are 1 kilometer in diameter or larger. These objects represent a great potential hazard to life on Earth and could cause global destruction. NASA is close to accomplishing this goal. Congress has more recently mandated that by 2020 NASA should detect and track 90 percent of NEOs that are 140 meters in diameter or larger, a category of objects that is generally recognized to represent a very significant threat to life on Earth if they strike in or near urban areas. Achieving this goal may require the building of one or more additional observatories, possibly including a space-based observatory.

Congress directed NASA to ask the National Research Council to review NASA's near-Earth object programs. This interim report addresses some of the issues associated with the survey and detection of NEOs. The final report will contain findings and recommendations for survey and detection, characterization, and mitigation of near-Earth objects based on an integrated assessment of the problem.

Pokud jde o Apophis, nestačilo by do něj při průletu kolem Země v roce 2029 šťouchnout/napálit nějakým skoroprázdným stupněm pro přechod z LEO na GTO/GEO? Při srážce rychlostmi v řádu km/s by to mělo stačit, a je to levnější než složité manévrování daleko od Země s využitím gravitace. Když se trefí doprostřed, proti těžišti, aby se neroztočil, mělo by to stačit. Stačí tak stupeň vynesený Ariane 5 nebo Deltou 4 vybavit hlavicí MKV a pár kily motorků s palivem.

citace:

---

Pokud jde o Apophis, nestačilo by do něj při průletu kolem Země v roce 2029 šťouchnout/napálit nějakým skoroprázdným stupněm pro přechod z LEO na GTO/GEO? ...

---

Právě tak sem to myslel, 2029 nezasáhne Zemi, takže do něj šťouchnout, aby v roce 2035 zase minul. Pokud by se využil stupeň Ariane 5 nebo Centaur, máte 2 t projektil (a pokud by se při startu vynášeli lehčí satelity, klidně i o tunu nebo 2 zátěže víc). Kdyby se nárazem Apophis rozpadl, vzniklé smetí nebo dvě půlky představují menší hrozbu - budou pokračovat v mírně odlišné dráze od původního Apophisu. Zkrátka do něj šťouchnout ve správném směru.

Dne 2010-01-13 proletí v blízkosti Země objekt 2010 AL30 v minimální vzdálenosti zhruba 120 tisíc km. Jeho heliocentrická dráha je jen nepatrně olišná od dráhy Země, proto se uvažuje o tom, že by mohlo jít o umělé kosmické těleso vypuštěné ze Země. Velikost je řádově kolem 10 metrů (dle hvězdné velikosti, pokud je jeho albedo mimořádně veliké jako např. u stupňů raket, může být i podstatně menší). V průběhu největšího přiblížení bude mít hvězdnou velikost přibližně 14 mag.

Pokusím se najít podrobnosti.

Orbital elements:
2010 AL30 Earth MOID = 0.0000 AU
Epoch 2010 Jan. 4.0 TT = JDT 2455200.5 MPC
M 281.40401 (2000.0) P Q
n 0.98349499 Peri. 104.60232 -0.78960713 +0.61038481
a 1.0014316 Node 113.05422 -0.58599752 -0.71971978
e 0.3055892 Incl. 3.91707 -0.18200958 -0.33080782
P 1.00 H 27.0 G 0.15 U 7

Největší přiblížení 2010-01-13 12:14 UTC, minimální vzdálenost od středu Země 125 000 km


Podrobnosti o objevu a efemerida viz

http://www.cfa.harvard.edu/mpec/K10/K10A59.html

Další pozorování objektu 2010 AL30

http://www.cfa.harvard.edu/mpec/K10/K10A61.html

Další pozorování viz

http://www.cfa.harvard.edu/mpec/K10/K10A62.html
http://www.cfa.harvard.edu/mpec/K10/K10A63.html
http://www.cfa.harvard.edu/mpec/K10/K10A64.html
http://www.cfa.harvard.edu/mpec/K10/K10A65.html

Okamžik největšího přibližení se posunul na základě upřesněných parametrů na 12:50 UTC. Minimání vzdálenost se v rámci chyby nemění.

Do pozorování se zapojila taky Kleť 2009-01-12 21:28:21 UT.

Upřesňuji čas a vzdálenost:

12:45 UT
130 000 +/- 2500 km od středu Země (zaokrouhlovací chyby, nikoli skuteční přenost měření).

Schéma dráhy:



Podle

http://neo.jpl.nasa.gov/news/news167.html

rozbor dráhy vylouřil možnost umělého původu tělesa.

Podle databáze NEO v JPL je čas průletu velmi blízko toho, co jsem spočítal a to 2010-01-13 12:46 UTC.

Vzdálenosti průletu:
nominální 129 018 km
minimální 128 978 km
maximální 129 058 km

Dráhu viz (grafické zobrazení)

http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=2010%20AL30;orb=1;cov=0;log=0;cad=1#cad

Dnes 2010-01-13 od 02:20 do 04:40 UTC stanice dálkového kosmického spojení DSN Goldstone v Kalifornii byla použita k radiolokačnímu sledování planetky 2010 AL30. Potvrzena velikost 10 až 20 m. Rotace kolem osy jedna otáčka 9 minut.

Zajímavý článek o planetce 2010 AL30 je

http://www.scilogs.eu/en/blog/go-for-launch/2010-01-12/close-asteroid-encounter-tomorrow

Zejména graf přinlížení k Zemi v minulosti.

Pokud někdo preferuje němčinu, pak tady:

http://www.kosmologs.de/kosmo/blog/go-for-launch/allgemein/2010-01-12/morgen-sehr-nahe-asteroidenbegegnung

Podle rozboru JPL však úbahy o pozemském původu těůesa jsou s velmi vysokou pravděpodobností liché.

Byla vydána závěrečná zpráva komise NAS k problematice ochrany proti hrozbě od asteroidů. Ke stažení (pdf) zdarma na

http://books.nap.edu/catalog.php?record_id=12842

K diskusi o Apophis a "ruské iniciativě" doporučuji také ČT24,Milenium 10.2.2010:

http://www.ceskatelevize.cz/program/10252610809-10.02.2010-11:35-24-milenium.html?online=1

Kvuli vedeckemu prinosu by melli na povrch "usadit" vedeckou laborator s vrtaci sondou, pricemz by "satelitni talire" teto vedecke sondy meli byt alespon 3 vhodne usazene na ruznych koncich asteoridu tak, aby nebyl prerusen tok dat samotnou rotaci telesa. Samozrejme by vse bylo propojene "dlouhym dratem" ci radiem (pokud bude opticka viditelnost).

Pripadne v budoucnu teleso tohoto kamene "provrtat" a udelat tam dlouhodobejsi zakladnu.

Část družice KOSMOS 2421 zřejmě dopadla na Mexiko:
http://www.exoplanety.cz/2010/02/exkluzivne-mexiko/

írsko tentokrát "prírodnina"
http://www.astro.cz/clanek/4165

citace:

---

Část družice KOSMOS 2421 zřejmě dopadla na Mexiko

---

citace:

---

citace:

---

Část družice KOSMOS 2421 zřejmě dopadla na Mexiko

---

Dle SPACE 40 družice zanikla 2008-03-14.
3 tunová družice se rozpadla na 300 fragmentů. A takovéto úlomky by určitě v atmosféře shořely a nemohly vytvořit 30metrový kráter.
Obrázky družice viz.:
http://www.livescience.com/blogs/author/tariqmalik/
http://kbarsenal.ru/im/foto/f/007.jpg

---

"Čínská raketa jen o chlup minula evropskou družici Envisat"
http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/193249-cinska-raketa-jen-o-chlup-minula-evropskou-druzici-envisat.html

citace:

---

"Čínská raketa jen o chlup minula evropskou družici Envisat"
http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/193249-cinska-raketa-jen-o-chlup-minula-evropskou-druzici-envisat.html

---

Maličká košická tunguzka:

http://www.novinky.cz/koktejl/193545-nad-kosicemi-vybuchl-meteorit.html

"Maličká košická tunguzka"

bola naozaj "mališká"
už na strednom slovensku, o nej nikto nič nepočul..
a prial by ste niekomu, naozaj veľkú "tunguzku"?

v KE bolo skoro zatiahnute preto som ani vonku nepozeral .. no zhruba v tom case ma prekvapil zablesk ktory sa siril odniekial z vonku ... napadlo ma ci to nieje nejaky trulo co sa otaca na parkovisku na novom BWM a svieti mi do izby halogenami ... alebo ci to nieje burkovy blesk bol to vsak dost dlhy zablesk .. tak som si povedal ze pockam na hrom ten prisiel ale dost neskoro ... hened som sa cudoval ze co to je za blbost vo february bliskat sa ale uz som vydel seliake psie kusy pocasia tak som to nechal byt ... rano som sa potom dozvedel ze to bol bolid .. pekneee a ja som ho nevydel ...

citace:

---

prial by ste niekomu, naozaj veľkú "tunguzku"?

---

citace:

---

"Maličká košická tunguzka"

bola naozaj "mališká"
už na strednom slovensku, o nej nikto nič nepočul..
a prial by ste niekomu, naozaj veľkú "tunguzku"?

---

a jéje náhrada za GW a IPCC sa nám asi vykľula na svetlo

http://www.osel.cz/index.php?clanek=4931
Je zneklidňující, jak se mediální prohlášení kolem panelu chicxulubského asteroidu podobají výrokům kolem klimatického panelu. Podle panelu a médií by teď mělo být vše naprosto jasné a chicxulubský kráter byl pasován na jedinou rozhodující příčinu křídového vymírání.

Zároveň není tajemstvím, že za hypotézou s asteroidem může stát zákulisní politika, v níž má prsty NASA a mnozí další. Přehnané zdůrazňování role asteroidů v pozemském vymírání by v takovém případě bylo součástí lobbingu ve prospěch financování průzkumu Sluneční soustavy. Obrana proti kosmickému smetí je nepochybně chvályhodná, neměla by se však prosazovat na úkor seriózního výzkumu dávných vymírání.

Zdá sa že "klimatologický štýl" boja o granty a finacovanie určitých oblastí výskumu sa evidentne ujíma aj v iných vedách.

"klimatologický štýl" je len jedným s prejavov stavu spoločnosti, v ktorej sa ujalo presadzovanie názorov nátlakovými skupinami
http://www.noveslovo.sk/archiv/1999-23-24/str38.html Nátlakové skupiny - svetlá a tiene
zakladanie záujmových združení patrí k "pilierom" demokracie, ale ako všetko v nej môže zvrhnúť na patologický jav
pretože nátlakové skupiny sa dajú rozdeliť do dvoch kategóri a. ekonomické (odbory, zamestnávateľské organizácie, rôzne profesijné združenia, obchodná komora) b.kultúrne (náboženské)
patologický stav pre spoločnosť nastáva vtedy, keď nejaká skupina patrí do obidvoch týchto kategórií..

toto vlakno je asi najvhodnejsie,
i ked neviem ci hviezdu je vhodne oznacovat za "bordel"

http://www.novinky.cz/veda-skoly/194900-vesmirem-pluje-oranzovy-trpaslik-ktery-se-za-milion-let-srazi-se-slunecni-soustavou.html

Gliese 710..
má rozhodiť Oortov mrak a spustiť nové obdobie "veľkého bombardovania"

http://en.wikipedia.org/wiki/Gliese_710
Jedno je asi jasné. Sluneční soustava jako stabilní soustava po miliony až miliardy let tímto objevem v podstatě padá.
Další otázkou je, jestli tyto trpaslíci tvoří se Sluncem vícehvězdný systém nebo ne.

Zrušte poplach...
k priblíženiu dráh dôjde o 1 360 000 rokov a najväčšie priblíženie bude 0,337±0,177 pc (asi 1,1 svetelného roku)
Na desivé kozmické bombardovanie kométami vyhodenými z oortovho oblaku si bude potom treba ešte chvíľu počkať - asi tak 50 milionov rokov [Upraveno 16.3.2010 Alchymista]

citace:

---

Zrušte poplach...
k priblíženiu dráh dôjde o 1 360 000 rokov a najväčšie priblíženie bude 0,337±0,177 pc (asi 1,1 svetelného roku)
Na desivé kozmické bombardovanie kométami vyhodenými z oortovho oblaku si bude potom treba ešte chvíľu počkať - asi tak 50 milionov rokov [Upraveno 16.3.2010 Alchymista]

---

citace:

---

citace:

---

Zrušte poplach...
k priblíženiu dráh dôjde o 1 360 000 rokov a najväčšie priblíženie bude 0,337±0,177 pc (asi 1,1 svetelného roku)...

---

Bijte na poplach ...
...Otazkou je, jak objekty gravitacne velice slabe svazane se slunecni soustavou zareaguji na "blizky" prulet takoveho telesa. ...

---

Rozumná teorie. Zpětnými pohyby by se dalo zjistit, co nás kdy minulo. Opravdu špatné období bylo pozdní bombardování, a tam převažuje teorie o vlivu synchronizace Jupitera a Saturnu. Vzhledem k nepřesnosti pohybů a polohy hvězd v dávné historii je to ale nad naše možnosti - přesná poloha hvězdy před 10 milióny let bude 10x nepřesnější, než je současná předpověď pro Gliese na 1 milión let - tedy +-1,7 pc, i desetkrát přesnější informace by byla k ničemu, my potřebujeme vědět -65 mil. let a -230 mil. let.

citace:

---

1 AU = ~8 svetelnych vterin = ~18 svetelnych dni

---

citace:

---

citace:

---

1 AU = ~8 svetelnych vterin = ~18 svetelnych dni

---

Cože??? Zkuste to znovu...

---

8 je spravne. skus jednotky.

Tak ma napada,
Ak nejaka hviezda preleti okrajom nasho Oorthovho oblaku, pokial bude siahat jej oblak?
A z coho bude zlozeny?

citace:

---

8 je spravne. skus jednotky.

---

bad day

pokoj, nenechaj sa vyprovokovat kamaratmi.

200 000 AU x 8,3min = 1667000 min
1667000 /60 /24 = 1157 dni
1157 /365 = 3,1 ly


ten trpazlik nam Oortov oblak asi trochu "preorganizuje".
(ak nam aspon nieco z neho necha)

Oortovo mračno může být ještě podstatně větší než předpokládáme, např. vnější oblast by měla dokonce kolidovat s podobným mračnem nejbližší hvězdy(Alfa Centauri), materiál v našem Oortově mračně by neměl být 100% stejného původu jako tělesa sluneční soustavy. Takže ten rozměr je asi větší než nějaké světelné hodiny či dny, týdny atd...Otázka je zda k "promíchání" je potřeba nějaké těleso jako zmíněný trpaslík či se Oortova mračna promíchávají přirozeně.

To je vec dohody. podobne moznme meditovat nad hranicou atmosfery Zeme. 100km? 1200km?
Tiez atmosfera Slnka,...
Zavisi od pomenovavaneho deja.

Takze pre podstatny vpliv na nas planetarny system staci mozno i 70 000 AU.

citace:

---

citace:

---

citace:

---

1 AU = ~8 svetelnych vterin = ~18 svetelnych dni

---

Cože??? Zkuste to znovu...

---

Omlouvam se za spatnou formulaci (ruce rychlejsi jak hlava)

Spravne to melo byt:
1AU = ~8 svetelnych vterin (jestli si dobre pamatuji, svetlo ze Slunce doleti za 8 sec)

Nasledne pro vnejsi okraj Oortova oblaku vychazi
200 000 AU = ~18 svetelnych dni

---

Ad Gliese 710:

Celý mediální poplach vznikl na základě "novinářské interpretace" publikovaného vědeckého článku

Searching for Stars Closely Encountering with the Solar System
V.V. Bobylev

v plné verzi ke stažení na

http://arxiv.org/PS_cache/arxiv/pdf/1003/1003.2160v1.pdf

v němž jsou popisovány některé výsledky počítačových simulací pohybu blízkých hvězd vzhledem ke sluneční soustavě v období od -2 Myr do +2 Myr kolem současnosti. Simulace vycházejí z revidovaných a aktualizovaných dat katalogu Hipparcos.
Pro zjednodušenou simulaci relativního pohybu (pohyb cizí hvězdy vzhledem ke Slunci se bere jako rovnoměrný po epicyklu, veškeré gravitační a jiné vlivy se neuvažují) bylo vzato celkem přibližně 35 tisíc hvězd se známými radiálními rychlostmi, nacházejícími se v okruhu 30 pc (parseků, tj. cca 100 sv. let) kolem nás. Z nich 15 (slovy patnáct) se v uvedeném rozpětí uvedených 4 milionů let přibližilo nebo se přiblíží k Slunce na vzdálenost menší než 2 pc.

Co se týče GL-710: Bylo uděláno milion simulací, s počátečními podmínkami náhodně rozházenými na základě pozorovacích chyb družice Hipparcos (Monte Carlo metoda). Z ních vyšlo, že

a) minimální vzdálenost průletu je 0.311 ± 0.167 pc
b) doba průletu 1447 ± 60 tísíc roků od současnosti
c) pravděpodobnost, že proletí Oortovým oblakem (tj. přiblíží se na méně než 0,48 pc) je 86 %
d) pravděpodobnost, že se přiblíží na méně než 0,005 pc (což je vzdálenost, kdy by mohla gravitačně ovlivnit pohyb těles v Kuiperově pásu) je 0,01 % (P=1 x 10^-4).

Předchozí výpočty na základě starších dat udělané týmem, který vedl Garcia-Sanchez (v roce 2001), odhadovaly pro GL-710 minimální vzdálenost 0.34±0.18 pc a dobu průletu 1358±41 tisíců let.

Další hvězda, která se k nám přiblíží, je Proxima Centauri, ale proletí v přibližně v trojnásobné vzdálenosti 0.890 ± 0.019 pc, ale hodně brzo: za 27.4 ± 0.1 tisíc let.

Dekujem Vitku za danou informaci.
Kazdopadne je tu otazka, jak si s tim poradi lidstvo v te dane dobe.
Je jasne, ze prulet hvezdy "okolo" nakopne parset "kamenu" k ceste do vnitrnich casti SOL.
A tudiz tady je otazka...na telo..na tebe Vitku.
Co si myslim o moznostech lidstva v te dobe?
Myslis, ze ma predchozi dedukce o pokrocile technicke civilizaci, ktera posle "kameny" do vecnych lovist je spravna?

citace:

---

Dekujem Vitku za danou informaci.
Kazdopadne je tu otazka, jak si s tim poradi lidstvo v te dane dobe.
Je jasne, ze prulet hvezdy "okolo" nakopne parset "kamenu" k ceste do vnitrnich casti SOL.
A tudiz tady je otazka...na telo..na tebe Vitku.
Co si myslim o moznostech lidstva v te dobe?
Myslis, ze ma predchozi dedukce o pokrocile technicke civilizaci, ktera posle "kameny" do vecnych lovist je spravna?

---

citace:

---

Když jsem dneska večer poslouchal politiky (Moravec ve speciálu z Hradce Králové), tak vůbec nezuším, zda lidsvo vydrží sto let, když se ani 6 politiků na podiu nedomluví, a tom téměř půldruhém milionu nemluvě...

---

možno to s touto témou súvisí len úzko..
ale práve na tento rok pripadne výnimočné výročie, v roku 1710 istý Thomas Newcomen skombinoval niekoľko technológií a stvoril, prví prakticky využiteľný motor..
tri storočia priemyselnej éry, a neustále sa zrýchľujúcej technologickej revolúcie
aj keď má niekto dojem že práve dnes, sa tá neúprosná technologická transformácia zastavila (občas sa to vraj stáva byrokratom na patentnom úrade, ale častejšie politikom, a ešte častejšie šaržiam v armáde), tak sa mýli iba sa jej ťažisko presunulo tam kde ho nevidia a nevnímajú

dokázal som si ja predstaviť keď som v socíku chodil na základku, že jedného dňa budem sedieť pri stole pred sebou mať zariadenie v ktorom sa budú dať pozerať filmy (ktoré sú fyzicky uložené na opačnej zemskej pologuli), bude pripojené na iné zariadenia ktoré budú schopné automaticky prekladať text?
nedokázal.. a momentálne som príjemne prekvapený

ja si myslím že ľudstvo (alebo to na čo sa premení) tu bude aj o miliardu rokov, nieto o milión, dokonca si myslím že sa ľudstvo rozdelí v druhotnej riadenej postevolúcii na niekoľko "rás" ktoré budú tak odlišné, a budú mať tak rozdielne vnímanie reality, že akákoľvek komunikácia medzi nimi bude takmer nemožná..

bude v tej dobe ešte existovať ortov mrak?
možno už dávno bude "vyťažený" a všetka jeho hmota bude premenená na oblak inteligentných strojov, nadaných spoločným vedomím

jeden kandidát je tu:
hmlovina cygnus
http://en.wikipedia.org/wiki/Dyson_sphere

V historii nalezneme řadu případů, kdy vyspělá kulturní civilizace na vrcholu svého rozvoje bez zjevných příčin kolabuje, rozpadá se, drobí se a přestává existovat jako funkční celek. Ano, často to byly epidemie, dobyvatelé, klimatické změny [viz nedávný příspěvek Adolfa v tématu Slunce a klima], ale v některých případech možná jen zkrátka usnuli na vavřínech, jak se říká. "Řadoví členové" ztratili chuť či možnost ovlivňovat směrování své kultury a "vedoucí členové" ztráceli zájem o budoucnost.
Historie je plná vlnkovitých křivek vývoje, vzestupů a pádů celých mocných civilizací. Nejedná se o rovnoměrný plynulý vzestup. Vypadá to, že každé říši bylo předem souzeno jednou se rozpadnout a zaniknout.
Obávám se, že některé rysy společnosti stagnující na vrcholu svého rozvoje vidíme čím dál více kolem sebe:
Někde velmi zhruba od první žárovky a parního stroje apod. naše civilizace neustále zrychlovala svůj vývoj, táhla ji věda. Rostla kvalita života, obživa byla stále snadnější, lidí přibývalo, přibývalo i těch nadprůměrně chytrých, kteří to hnali zase více dopředu a nahoru.
Dnes je věda i běžná technika denní spotřeby již natolik složitá, že jí rozumí stále menší procento populace. Stále méně lidí se o to porozumění i snaží. Udělejte si anketu na ulici o tom, jak funguje mobil, co a proč je uvnitř počítače, auta apod. Pro čím dál více lidí je proto snadné např. naletět různým šarlatánům prodávajícím nesmysly zabalené do rádoby vědecké terminologie. Lidé ztrácejí racionalitu. Snadno jsou ovlivnitelní nesmysly. Celé směřování naší civilizace je schopna odvrátit od reality malá skupina lobbistů směrem ke svému byznysu, aniž by si toho někdo pořádně všiml (výrobci zářivek, biopaliv a za všechny IPCC). Je velmi snadné si představit, že lidstvo ani nezahájí dobývání vesmíru a pomalu zastaví svůj technický pokrok. Již desítky let je blokován rozvoj jaderné energetiky (Greenpeace) a dokud je uhlí a ropa, spokojeně si je spalujeme. O zásadních věcech čím dál více rozhodují neodborníci. Díky zaběhlým demokratickým mechanismům rozhoduje snadno manipulovatelná většina. Zahazují se historické zkušenosti a znovu se začíná naostro experimentovat se socialismem, tentokrát již v nadnárodním měřítku. To bude znamenat další stagnaci, nejprve v ekonomice a následně i v technice a vědě. Vystrašeni politickou hyperkorektností se mlčky necháme převálcovat islámem. Již dva tisíce let vedené náboženské války se rozšíří na většinu světa. Reálné používání jaderných zbraní v nich je jen otázkou času, a to kratšího, než si většinou myslíme. Je vlastně jedno, jestli jako lidstvo přežijeme tyto nekonečné války, protože lidstvo bude představovat možná jen hrstka džihádistů. Vymřou nejpozději s vyčerpáním zásob uhlí a ropy. Pokud by se Afrika dokázala ubránit nájezdům předvídavých válečných utečenců, mohly by tam přežít některé kmeny. Tisíce let jim stačily oštěpy a luky a slaměné chýše a budou jim stačit i nadále. Nikdy neuvěří, že Měsíc je něco, kam se člověk může dostat.

MIZ, tema je vesmirny bordel a nie eurobordel.

Ale ked si uz temu nacal ako si predstavujes funkcnu spolocnost v buducnosti? [Editoval 18.3.2010 martinjediny]

Jenomže to, co funguje a je tržně zajímavé, se udrží vždy - tedy i rakety vynášející meteo a GPS družice, jaderné zbraně u států, které je mají, bez ohledu na Greenpeace a spol. O otázkách národní bezpečnosti občané nerozhodují. Takže schopnost sestřelovat vesmírné šutry lidstvo neztratí. V severním zemích se islámu nikdy moc nedařilo, uvidíme, co s ním za 20 let provede internet.

citace:

---

V severním zemích se islámu nikdy moc nedařilo, uvidíme, co s ním za 20 let provede internet.

---

Zombie satelit ohrožuje planetární orbitu

Komunikační družice Galaxy 15 přestala odpovídat na pozemní příkazy. Na orbitě ve výšce 36 000 km nad Zemí se nebezpečně přibližuje k dalším satelitům. Její provozovatel Intelsat si s ní neví rady. Mohou se objevit výpadky satelitního televizního vysílání.

Srážka zatím nehrozí. Zatím...
Zatím však nehrozí žádná srážka. U neovladatelné družice k tomu však dříve nebo později zřejmě dojde. Buď se srazí s jiným funkčním satelitem, nebo narazí do tzv. kosmického smetí a připojí se k němu.

http://technet.idnes.cz/zombie-satelit-ohrozuje-planetarni-orbitu-f2y-/tec_vesmir.asp?c=A100512_181221_tec_vesmir_vse
fakt dobrý titulok

Bylo objeveno další těleso na heliocentrické dráze pravděpodobně umělého původu. Bylo nalezeno dne 2010-05-16 a dostalo označení 2010 KQ jako planetka, pohybující se po dráze jen nepatrně se lišící od dráhy Země sluneční soustavou (doba oběhu 1,04 roku). V blízkosti Země se bude pohybovat zhruba do října t.r., kdy se vzdálí mimo dosah pozemských dalekohledů. Počítá se s tím, že přesná astrometrická měření budou moci stanovit vliv tlaku slunečního záření na toto těleso a tak odhadnout jeho hmotnost, což by mohlo přispět k potvrzení odhadu, že se jedná o prázdný raketový stupeň.

Jeho dráhu zatím nebylo možno stanovit tak přesně, aby se podařilo ho ztotožnit s nějakým konkrétním startem, ví se jen, že se naposley pohybovalo v blízkosti Země někdy v roce 1975. Jeho spektrální charakteristiky se nepodobají žádnému z chemických a mineralogických typů planetek, zato dobře odpovídá jeho světlo světlu odráženému stupni nosných raket.

Blízká dráha dává šanci asi 6 %, že se se Zemí srazí v období od 2036 do 2070, ale protože ani v případě, že by šlo o přirozený objekt, jehož rozměry by byly maximálně málo metrů, nenapáchal by žádné škody, protože by se rozpadl a shořel v atmosféře.

Viz

http://neo.jpl.nasa.gov/news/news168.html

http://www.minorplanetcenter.org/mpec/K10/K10K15.html

pomenovanie "zombiesats" sa ujalo
tu je celkom obsiahli článok o galaxy 15
http://www.thespacereview.com/article/1634/1

podľa údajov v článku je už dnes na geo viac šrotu ako funkčných satelitov

jupiter dostal ďalšiu pecku
http://www.iceinspace.com.au/70-592-0-0-1-0.html

Kongres navrhl komisi ke studiu hrozby dopadu asteroidu

By Leonard David
SPACE.com's Space Insider Columnist
posted: 19 July 2010
01:40 pm ET

Zákonodárci věnují nově pozornost tom, jak nejlépe Zemi zaštítit před zlým dnem – zásahu asteroidem nebo kometou, která má naši planetu v záměrném kříži.

Nový návrh zákona představený Kongresu navrhuje ustanovení vládou sponzorované komise ke studiu hrozby kolize větší kosmické skály se Zemí a toho, jak jsme připraveni – jako země i jako planeta – abychom tomuto nebezpečí čelili.

Ozývá se stále sílící chorál obav z Objektů blízkých Zemi čili NEO – ohledně jejich sledování a řešení těchto Zemi hrozících nevítaných hostů.

Ačkoliv roční pravděpodobnost toho, že Země bude zasažena velikým asteroidem či kometou je malá, důsledky takové kolize jsou tak kalamitní, že je moudré vyhodnotit povahu takového hrozby a připravit se na to, co s tím dělat, říkají experti.

Minulý měsíc reprezentant Dana Rohrabacher (R – CA) navrhl Kongresu nový zákon H.R. 5587 nazvaný: „Ustanovení komise Spojených států k Obraně planety a dalším účelům.“

Návrh byl poukázán Komisi pro vědu a technologii, v níž Rohnabacher slouží jako člen. Na obou stranách uličky se teď těší na nápady komise.

Připravenost planety

„Potřebujeme přijmout další kroky,“ řekl Rohrabacher SPACE.com. „Náš výzkum NEO a program sledování spěje k pohybu vpřed, ale nikdo za ochranu nepřebírá odpovědnost. Mám větší důvěru než kdykoliv před tím v naši schopnost identifikovat potenciální hrozby od asteroidů a komet, ale pro budoucnost lidstva je kritické, abychom vyvinuli schopnosti se chránit před takovými hrozbami.“

Rohrabacher řekl, že Komise k Obraně planety, kterou navrhuje, zreviduje připravenost naší planety na dopad a učiní doporučení jak vyvinout adekvátní systém reakce na tyto hrozby.

Jak je v návrhu zákona nastíněno, účelem komise by mělo být:


• Určit schopnosti orgánů vlády Spojených států, nevládních organizací, cizích vlád a subjektů a mezinárodních těles detekovat, charakterizovat a neutralizovat potenciálně nebezpečné Objekty blízké Zemi.
• Identifikovat a vyhodnotit role a odpovědnosti orgánů vlády Spojených států při detekci, charakteristice a neutralizaci potenciálně nebezpečných NEO.
• Určit působnost Spojených států při vedení mezinárodního úsilí k detekci, charakteristice a neutralizaci potenciálně nebezpečných NEO.
• Vytvořit pomocí vlády Spojených států a cizích analýz, studií a hodnocení úsilí bez duplicit činností k určení současných a potřebných charakteristik NEO a schopností ke zmírnění škod.
• Identifikovat a ohlašovat vývoj technologií potřebných k zajištění efektivní ochrany planety před nebezpečnými NEO a
• Vyšetřovat a hlásit presidentovi a Kongresu svá zjištění, závěry a doporučení k nápravným opatřením, jež je možno přijmout k zajištění obrany planety.

Jednou z funkcí navržených sedmi členů komise je vyhodnotit současnou schopnost technologií Spojených států a cizích zemí k obraně naší planety. Technologie, které by mohly pomoci bojovat proti hrozbě NEO včetně schopností modelování a simulací stejně jako nukleárních zařízení, vysoce úderných explozivních systémů a laserových systémů.

Návrh zákona rovněž vyžaduje pro komisi rozpočet „nepřekračující“ 2 miliony dolarů.

Neočekávaný dopad

Iniciativa Rohrabachera se připojuje k sílící vlně zájmu o NEO.

Např. počátkem tohoto roku prestižní Národní výzkumný výbor vydal zprávu o Obraně planety Země: Přehled objektů blízkých Zemi a strategie zmírnění hrozby. Tuto studii provedli spojenými silami NASA a U.S. Kongres.

Bílý dům se zapojil do agendy identifikace, aby se přidal k odpovědnosti za zmírnění hrozby NEO.

Podobně Poradní výbor NASA k ad-hoc operativním skupinám obrany planety též souhlasí s dalšími kroky.

Při projevu v Kennedyho kosmickém středisku NASA letos v dubnu nastínil president Barack Obama plány pro NASA, jež zahrnovaly vyslání expedice astronautů na asteroid do roku 2025. Takováto cesta by mohla vědce velice poučit o kosmických skalách, včetně znalostí, jež by mohly pomoci zabránit kalamitním kolizím s jednou z nich.

Navíc Obamova administrativa právě vydala Národní kosmickou politiku apelující na prosazování schopností kooperace s dalšími ministerstvy, agenturami a komerčními partnery „k detekci, sledování, katalogizaci a charakteristice objektů blízkých Zemi, za účelem snížení rizika poškození lidstva neočekávaným dopadem na naši planetu a identifikací potenciálních planetárních objektů bohatých na zdroje.“

Ze svého pohledu dochází Rohrabacher k závěrům: „Víme, že tato hrozba je reálná. Země byla již mnohokrát zasažena zkázou v rozsahu od lokální přes regionální až k případům planetárního rozsahu. Je jen otázkou času, kdy se takto hrozba opět objeví a my musíme být připraveni.“



Umělecký pohled na ničivý dopad asteroidu na ranou Zemi. Na jednu stranu je roční pravděpodobnost zásahu Země velkým asteroidem nebo kometou extrémně malá. Na druhou stranu důsledky takové kolize by byly tak velké, že se věnuje větší pozornost vyhodnocování povahy takové hrozby a přípravě, jak si s ní poradit.


Obrázek asteroidu Itokawa vyfocený japonskou kosmickou lodí Hayabusa v roce 2005.

Originál a odkazy:
http://www.space.com/news/earth-asteroid-impact-congress-commision-100719.html

citace:

---

...Umělecký pohled na ničivý dopad asteroidu na ranou Zemi. ...

---

Lutetia ve srovnání s dalšími 9 asteroidy a 4 kometami, které byly dosud navštíveny kosmickými sondami: http://www.astro.cz/apod/ obrázek je pěkný a velký, kliknout na něj:-)

Si rikam, co by tem fotkam rekli astronomove pred 100 lety.
Ted jen vysilat "armady" sond a pristavacich modulu, abychom o nich vedeli vice a na tech velkych vybudovat stalou lidskou zakladnu.

Mimochodem, vsimli jste si te obracene cislovky 4 :

citace:

---

Lutetia ve srovnání s dalšími 9 asteroidy a 4 kometami, které byly dosud navštíveny kosmickými sondami: http://www.astro.cz/apod/ obrázek je pěkný a velký, kliknout na něj:-)

---

Tak je docela velký(na délku 130km), ale zas tak velký není...a neuvědomil jsem si, že link je vždy na aktuální snímek dne, takže Lutetia a další jsou na: http://www.astro.cz/apod/ap100726.html [Upraveno 27.7.2010 dubest] [Upraveno 27.7.2010 dubest]

citace:

---

Přinejmenším je to obluda, co má snad průměr půlky Měsíce.

---

Planetární vysavač komet a asteroidů zase zafungoval. Už potřetí tento rok. Ale jednou nezafunguje a můžeme se těšit...

http://www.newscientist.com/article/dn19354-jupiter-attacked-for-third-time-in-13-months.html?DCMP=OTC-rss&nsref=online-news

Něco kolem prolítlo:
http://www.novinky.cz/veda-skoly/210986-zemi-tesne-minuly-dva-asteroidy-priznala-nasa.html

to je mi titulok.. NASA "priznala"..
zato periodikum noviky.cz by si malo zmeniť názov na : "vyčpělé"noviky.cz
(dnes tam môžu dať aj diakritiku)
http://nasawatch.com/archives/2010/09/two-asteroids-t.html
správa z nasa 24 hodín pred udalosťou
http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=31572

2010 TD54
správa z nasa
http://www.nasa.gov/topics/solarsystem/features/asteroid20101011.html
a "informatívny" článok zo sme, titulok je jasný
"Zem možno trafí malý asteroid"
http://veda.sme.sk/c/5589642/zem-mozno-trafi-maly-asteroid.html

už dopadol

http://www.aktuality.sk/clanok/174134/vybuchy-asteroidov-v-atmosfere-su-nebezpecentvom/
konečne nejaký poriadny článok (teda celkom slušne preložený)
zdroj je tu http://www.space.com/scienceastronomy/small-exploding-asteroids-big-risk-101005.html (dá sa zazlievať, že ho tam priamo neuviedli)
hm.. myslím že zdroj space.com obsahuje "chybu", nie je tam presne uvedený počet udalostí, ktoré sú podozrievané ako "airbust"
kdesi som videl vymenovanú celú zbierku, ale došlo k nim nad oceánom, a na pevnine v oblastiach ďaleko od civilizácie, navyše boli menšie ako tunguzska, takže sa okolo nich nenarobil humbug
pamätám si že sa tam uvádzal odhad, asi jedna takáto udalosť, rozsahom blížiaca sa tunguzske, za pol storočia, k menším dochádza asi raz za dvadsať rokov, ale neviem či bol ten odhad správny (alebo som to nepoplietol)

Detektor smeti na LEO + detekce NEO objektu.

Juknete sem: http://blog.ok1cdj.com/2008/03/radar-graves-143050mhz-jako-vhf-majk.html

Obcas to posloucham (kdyz jsou podminky), protoze je to blizko 2m HAM pasma a taky blizko ISS (143.625MHz FM).
Nekdy neni slyset nic, ale nekdy je slyset hvizd do 2s. To je od kamenu co proletavaj mezi Mesicem a Zemi:
http://spaceweather.com/archive.php?view=1&day=22&month=09&year=2010

Poridte si smerovku a SSB 2m prijimac (prehledak nebo konvertor k SSB CB radiu) a nejaky predzesilovac. A pokud uslysite pravidelne "pipani", kde se zkracuje interval mezi pipnutim...tak honem do sklepa ci krytu.... "Apofis" leti .
http://www.fas.org/spp/military/program/track/graves.pdf




Pripadne tenhle "radar" muzete sledovat live z inet prijimace v Anglii:
http://www.tvcomm.co.uk/radio/live/
http://www.tvcomm.co.uk/radio/live_b.html

A dalsi radioamater z Holandska ma tez zajimave informace:

http://www.itr-datanet.com/~pe1itr/pdf/The%20143.050MHz%20Graves%20Radar%20a%20VHF%20Beacon.pdf

Takhle zni odraz od ISS:
http://www.itr-datanet.com/~pe1itr/satellitescatter/graves_iss_dopplercomp.mp3

A takhle vypada zachyceny signal od asteroidu:
http://www.itr-datanet.com/~pe1itr/rmobs/


To je bordelu na orbite, co?



[Upraveno 24.10.2010 -=RYS=-]

http://digiweb.ihned.cz/c1-47840710-sonda-vyfotografovala-kometu-ve-tvaru-buraku

Další fota komety Hartley 2 , včetně 3D, animací a srovnání velikosti s dalšími kometárními jádry:

http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2010-373
http://www.planetary.org/blog/article/00002758/
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=22945

Vánice na kometě
Posted on November 18, 2010 by Anthony Watts
From Science@ NASA
NASA právě vydala doporučení pro kosmickou loď: Podívejte se na kometu Hartley 2, jak zažívá pořádnou zimní vánici.

Deep Impact vyfotografovala neočekávané řádění bouře, když prolétala kolem jádra komety 4. listopadu ve vzdálenosti pouhých 700 km (435 mil). Vědci si nejdříve všimli pouze hyperaktivních výtrysků z komety. Tyto vyvrhovaly ledová jádra a úžasně z tuctů míst chrlily oxid uhličitý. Bližší pohled ale odhalil ještě větší div. Prostor kolem kometárního jádra se třpytí chuchvalci ledu a sněhu, některé z nich jsou asi tak velké jako baseballový míč.

Tento kontrastně zvýrazněný obrázek získaný 4. listopadu sondou Deep Impact při průletu kolem komety Hartley 2 odhaluje mračna ledových částeček obklopující aktivní jádro komety.

“Ještě jsme nic takového před tím neviděli,” říká profesor Mike A’Hearn z University of Maryland vedoucí výzkumník mise Deep Impact EPOXI. „Byli jsme z toho fakt vyjevení.“

Před průletem Hartley 2 navštívila mezinárodní kosmická loď čtyři další kometální jádra – Halley, Borrelly, Wild 2 a Tempel 1. Žádné nebylo obklopeno „kometárním sněhem“. Tempel 1 vypovídá obzvlášť hodně, protože Deep Impact zrovna samotná prováděla průlet. Ač ve stejném vysokém rozlišení kamer s vysoce dynamickým zaostřením, které zaznamenalo sněhové chuchvalce vířící kolem Hartley 2, nic podobného u Tempel 1 zaznamenáno nebylo.

„Je to zcela originálně nový jev,“ říká členka vědeckého týmu Jessica Sunshine z University of Maryland. „Kometa Hartley 2 se nepodobá žádné z dalších komet, jež jsme navštívili.“

‚Sněhová bouře‘ zaujímá zhruba kulový tvar se středem v rotujícím jádře Hartley 2. Jádro činkovitého tvaru měřící od jednoho konce ke druhému jen 2 km a je v porovnání s vánicí kolem maličké. „Mrak ledu je několik desítek kilometrů široký a možná je ještě mnohem větší,“ říká A’Hearn. „Dosud s jistotou nevíme, jak je to veliké.“

Data nasbíraná infračerveným spektrometrem na palubě Deep Impact bezpochyby ukazují, že částice jsou ze zmrzlé H2O, např. ledu. Chuchvalce sestávají ze zrnek ledu s mikronovými rozměry, jež k sobě volně lnou do hrudek o několika centimetrech průměru až do několika desítek centimetrů.



Tento graf porovnává infračervená spektra částeček obklopujících kometu Hartley 2 (černě křížkované) se spektrem zrnek čistého vodního ledu z laboratoře (purpurová čára). Zrnka s mikronovými rozměry poskytují nejlepší shodu. Co to znamená: Sněhové koule Hartley 2 jsou z maličkých kousíčků H2O.

„Pokud byste si jednu chytli do ruky, mohli byste ji snadno rozmáčknout,“ říká Sunshine. „Tyto kometární sněhové koule jsou velice křehké s podobnou hustotou a načechráním jako vysokohorský sníh na Zemi.“

I jak chmýří načechrané sněhové koule mohou ovšem způsobit problémy, když vás trefí při 12 km/s (27 000 mph). Takhle rychle sonda Deep Impact prosviští kolem monetárního jádra. Dopad jednoho chuchvalce z Hartley 2 by kosmickou loď poškodil a destabilizoval, že by nebyla schopna zaměřit své antény na Zem k přenosu dat a k žádosti o pomoc. Řídící mise by se vůbec nemuseli dovědět, co zlého se stalo.

„Naštěstí jsme se z toho bez úhony venku,“ poznamenává A’Hearn. „Mrak sněhu vypadá, že se nerozprostírá až do střetné vzdálenosti 700 km. Sluneční svit sněhové chuchvalce sublimuje, takže se nemohou dostat od jádra moc daleko.“

Zdrojem kometárního sněhu mohou být ty samé třpytící se výtrysky, na kterých jsme na začátku mohli oči nechat.

Proces začíná se suchým ledem v kometrání kůře. Suchý led je pevný CO2 – jedna z nejhojnějších látek na Hartley 2. Když se teplo od slunce dostane až do kapes suchého ledu tak – puf! – najednou to změní skupenství z pevného na plynné za vytvoření výtrysku kdekoliv k tomu v místní tpografii dojde, tam vyrazí vyvržený plyn. Tyto výtrysky CO2 zjevně s sebou na vyjížďku vynesou chuchvalce sněhového vodního ledu.




Umělecké pojetí komety Hartley 2 ukazující, jak výtrysky CO2 vynáší z jádra vodní led, čímž vytváří ‘kometární vánici’.

Jelikož tento sníh vyhání výtrysky, „tak sněží nahoru, ne dolů“, poznamenává člen vědeckého týmu Peter Schultz z Brown University.

Je ironií, že průlet kolem Hartley 2 může být nebezpečnější než na ní ve skutečnosti přistát. Ledové chuchvalce se pohybují od kometárního povrchu jen několika m/s (5 až 10 mph). Sonda, která při přípravě přistání srovná svou rychlost s kometárním jádrem by nebyla poletujícími sněhovými koulemi vůbec moc ohrožená, ale vysokorychlostní průlet to je už jiná. Je to něco, co plánovači budoucích misí k aktivním kometám jako Hartley 2 budou určitě muset brát v úvahu.

Kometární vánice by mohly být jen jedním z mnoha nadcházejících objevů. A’Hearn a Sunshine říkají, že výzkumný tým teprve začíná analyzovat gigabyty dat, které jsou z tohoto setkání vysílány na Zem, a nové výsledky by mohly přijít během pouhých týdnů nebo měsíců.

Zůstaňte naladěni na aktualizace Comet Hartley 2.
Author: Dr. Tony Phillips | Credit: Science@NASA

Originál a odkazy: http://wattsupwiththat.com/2010/11/18/snowstorm-on-a-comet/#more-28055

Zajímavé snímky ze spektrometru podávají celkem jasnou představu o tom kolik, kde a jakého materiálu kometární jádro vylučuje - vodní pára, prach, CO2, led.




Mnovem více možno číst (en) a vidět zde: http://www.planetary.org/blog/article/00002781/

Zaujímalo by ma, či je to "normálny ľad I", alebo niektorá z tých exotickejších modifikácií.

celkom pekná animácia, histórie objavovania a katalogizácie "vesmírneho bordelu" v rokoch 1980 - 2010

tu je pe preklopení na výsledok pohľad z boku

v roku 1980 - 8954 "kúskov".. 2010 - 530 091.. a tento údaj je už zastaralí..
je to varujúce, záblesky bielych bodiek "objavenie, po ktorých sa zmení na zelenú "šuter so zaregistrovanou dráhou", červené sú križujúce zemskú orbitu, sa objavujú len pri pohľade od zeme, keď má pozorovateľ slnko za chrbtom
ak by sa skutočne projektoval nejaký "systém včasnej výstrahy" chcelo by to niekoľko satelitov v L bodoch, sústavy slnko merkúr, L2 L3 L4 L5,
tak by bolo pokrytie dokonalé aj pre "vnútornú stranu" [Upraveno 27.1.2011 alamo]

4.2.2011 ~19:40 UT prolétl ve vzdálenosti 11 855km od Země malý objekt
~0,0008AU/ ~0,03 LD ... tedy hluboko pod drahou Měsíce i gestacionárních družic,
dle různých pramenů 2-3 či 4-5m, max ~14mag
viz :
http://remanzacco.blogspot.com/2011/02/2011-cq1-very-close-approach.html ... 2011 CQ1 - Very Close Approach
http://www.spaceweather.com/archive.php?view=1&day=04&month=02&year=2011 ... CLOSE-APPROACHING ASTEROID

2011 CQ1
Perigee 2011 Feb 4.818749 TT = 19:38:59 (JD 2455597.318749)
Epoch 2011 Feb 4.8 TT = JDT 2455597.3 Find_Orb
q 11855.6869km (2000.0) P Q
H 32.1 G 0.15 Peri. 156.15870 -0.32177738 -0.84067340
Node 92.60696 -0.92360962 0.17747398
e 1.7936521 Incl. 25.85075 -0.20833766 0.51163581
From 11 observations 2011 Feb. 4 (6.3 hr); mean residual 0".362.



JPL Small-Body Database Browser :
Ephemeris | Orbit Diagram | Orbital Elements | Physical Parameters | Close-Approach Data
http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=2011%20CQ1;orb=1

Tabulka přiblížení minulých i očekávaných : http://neo.jpl.nasa.gov/ca/

Třeba se vzápětí dozvíme, zda šlo o asteroid nebo nějaký pozemský výtvor typu části nosné rakety ... vždyť to má dráhu v rozsahu Země-Mars a ten odhadutý rozměr ... :-)
[Upraveno 05.2.2011 Ludek_F]

citace:

---

4.2.2011 ~19:40 UT prolétl ve vzdálenosti 11 855km od Země ...

---

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/asie-a-pacifik/clanek.phtml?id=689914
Japonci chtějí chytat do sítí kosmický odpad
http://www.telegraph.co.uk/science/space/8296288/Fishing-net-to-collect-space-debris.html
http://www.telegraph.co.uk/science/space/8295234/Japans-space-agency-teams-up-with-fishing-net-maker-to-collect-space-debris.html

zostáva už len otázka, kto tie "vysávače" zaplatí?

http://www.space.com/11151-hyperactive-comet-hartley-2-spiky-mystery.html
Hyperaktivní kometa je pro astronomy pichlavou záhadou
by Stephanie Pappas, Senior Writer
Date: 17 March 2011 Time: 10:22 AM ET


Úchvatná fotka komety Hartley 2 z těsné blízkosti z průletu 4. listopadu 2010 pořízená kosmickou lodí NASA Deep Impact. Tento pohled zblízka na kometu Hartley 2 zachytil aparát této lodi Medium-Resolution Instrument.
CREDIT: NASA/JPL-Caltech/UMD

HOUSTON – Kometu Hartley 2 ledovou “kosmickou paličku na buben” loni vyfotila kosmická loď NASA Deep Impact, je to aktivní objekt, který pořád ještě vědce při svém průletu sluneční soustavou mate.

Deep Impact spatřila Hartley 2 v listopadu, přičemž odhalila to, co jeden vědec popsal jako „naší malou milou hyperaktivní kometku“.

Vědci odhalili, že Hartley 2 rotuje kolem centrální osy podobně jako Země. Ale kometa se rovněž kolébá kolem své dlouhé osy jako vrtící se bowlingová kuželka. Činí to z ní trnitou bowlingovou kuželku: Rozeklané okraje povrchu Hartley 2 jsou posety skalnatými hroty, které mohou na výšku dosahovat 230 stop (70 metrů).

Nové podrobnosti o kometě Hartley 2 byly odhaleny minulý týden na 42. Lunární a planetární konferenci ve Woodlands, Texas.

Hartley 2 vyvrhuje více vody než jiné komety stejných rozměrů, řekl Michael A’Hearn, astronom z University of Maryland a vedoucí výzkumník průletové mise. Zmrzlý oxid uhličitý hluboko v tělese komety se přemění na plyn a tryská z komety odnášejíc s sebou vodu.

„Existuje nejméně tucet dalších komet, o kterých víme, že jsou relativně k rozměrům svého jádra vysoce aktivní a tato aktivita je pravděpodobně poháněna buď oxidem uhličitým nebo oxidem uhelnatým,“ řekl A’Hearn SPACE.com. „To, co zatím ještě nevíme, je, zda tyto představují oddělenou třídu nebo zda jde jen o kontinuum rozšiřující rozsah těch ‚normálních‘ komet.“


Tato sestava obrázků ukazuje kometu Hartley 2 i jak NASA EPOXI mise přilétla a proletěla pod kometou. Obrázky postupují v čase ve směru hodinových ručiček počínaje zleva nahoře.
CREDIT: NASA/JPL-Caltech/UMD

Trnitá bowlingová kuželka

Deep Impact prolétla 4. listopadu 2010 ve vzdálenosti 435 mil (700 kilometrů) od Hartley 2, jen několik týdnů poté, co kometa prolétla jen 11 milionů mil (17,7 milionů km) od Země. Během hodin loď, která je vybavená dvěma kamerami a spektrometrem blízkého infračerveného pásma, začala zpět vysílat 125 000 obrázků komety, která má dva rozeklané, sukovité konce a hladký „pas“.

Výzkumníci si nejsou jisti, zda ty dvě rozeklané strany Hartley 2 spojuje tuhá skála. Přinejmenším vnější vrstva – která je několik desítek metrů tlustá – je něčím na způsob volného slepence materiálu, který z komety opadal a shromáždil se tu, řekl A’Hearn. Video: http://www.space.com/9967-close-flyby-comet-hartley-2.html

Hrubé konce Hartley 2 jsou posety hroty a kamennými bloky, řekl geomorfolog z Cornell University Peter Thomas, který analyzoval terén komety.

A ačkoliv kometa během přiblížení ke slunci neustále vyvrhuje částice, chybí na ní jamky a díry spatřené na jiných kometách. Ve skutečnosti některé části Hartley 2 včetně těch hrotů vypadají, že se vytvořily před kolapsem.

„Máme prostředí s materiálem, který se pohybuje po povrchu kolem, prostředí sedimentů v objektu, který ztrácí hmotu,“ řekl Thomas.


Obrázek z objevu komety Hartley 2, který Malcom Hartley našel v roce 1986.
CREDIT: NASA/JPL-Caltech, courtesy of AAO/SidingSpring

Rozeklané okraje

Hartley 2 vyvrhuje čisté, jemně zrnité krystalky ledu agregované do načechraných chuchvalců velkých jako basketbalový míč. Co ale uvidíte z komety vycházet, závisí na tom, kam se díváte, řekla Lori Feaga vědecká asistentka z University of Maryland. Hladký pas vyvrhuje více vody než sukovité konce, které vypadají, že se specializují na odplyňování od oxidu uhličitého.

„Poprvé jsme schopni ukázat, že sublimace podpovrchového CO? ve skutečnosti pohání odplyňovací aktivity kometárního jádra,“ řekla Feaga, „a že emise jsou přímo provázány s typem povrchu.“

Jelikož komety jsou zbytky po formování sluneční soustavy, rozdíly ve složení plynů mezi regiony Hartley 2 vedly ke spekulaci, že dva uzly komety se zformovaly v oddělených oblastech sluneční soustavy.

„Měli bychom radost, kdybychom mohli dospět k takovému závěru,“ řekl A’Hearn. Tým ale bude potřebovat analyzovat více dat, než bude moci učinit nějaká tvrzení ohledně formování komet, řekl.

„Doufám, že budeme schopni to udělat asi to do šesti měsíců,“ řekl A’Hearn.

Dne 2011-06-27 ve 13:26 UTC proletí kolem Země ve vzdálenosti pouhých 17 700 km planetka 2011 MD (odhadované rozměry od 9 do 45 metrů]. Byla objevena v rámci programu LINEAR dne 2011-06-22 automatickým počítačem řízeným dalekohledem. I kdyby někdy v budoucnosti zasáhla Zemi, je pravděpodobné, že by zanikla v atmosféře jako velmi jasný bolid a nezpůsobila žádné škody.

Viz

http://www.universetoday.com/87035/another-asteroid-to-give-earth-a-close-shave-june-27-2011/

Takze HAMove, naprogramovat E/H rotator zarizeni pro EME a v 15.26h SEC zkusit vysilat radiomajak na teleso.
Neco se odrazit bude muset, jako pri odrazu od povrchu ISS nebo od povrchu Mesice (EME spojeni).

Bohužel, v době největšího přiblížení bude objekt pro ČR pod obzorem (nsledující efemerida je počítaná pro Ondřejov, Azi a Elev jsou jasné, delta je vzdálenost od pozorovatele v km a deldot je rychlost přibližování nebo vzadlování v km/s). Nad obzor se dostane až večer (po ...), kdy bude už 76 tisíc km daleko. Předtím se ponoří hluboko na jih pod obzor.

*********************************************************************
Date__(UT)__HR:MN Azi_(a-appr)_Elev delta deldot
*********************************************************************
$$SOE
2011-Jun-27 13:00 *m 76.1102 -8.5352 6.2850244194E+04 -3.5098486
2011-Jun-27 13:05 *m 77.6047 -8.0509 6.1795522999E+04 -3.5210179
2011-Jun-27 13:10 *m 79.1145 -7.5701 6.0737503822E+04 -3.5318244
2011-Jun-27 13:15 *m 80.6412 -7.0940 5.9676301942E+04 -3.5422253
2011-Jun-27 13:20 *m 82.1860 -6.6238 5.8612045686E+04 -3.5521729
2011-Jun-27 13:25 *m 83.7506 -6.1609 5.7544879381E+04 -3.5616135
2011-Jun-27 13:30 *m 85.3365 -5.7066 5.6474963541E+04 -3.5704870
2011-Jun-27 13:35 *m 86.9455 -5.2627 5.5402478728E+04 -3.5787255
2011-Jun-27 13:40 *m 88.5793 -4.8307 5.4327626295E+04 -3.5862527
2011-Jun-27 13:45 *m 90.2399 -4.4125 5.3250632557E+04 -3.5929823
2011-Jun-27 13:50 *m 91.9293 -4.0101 5.2171751029E+04 -3.5988171
2011-Jun-27 13:55 *m 93.6496 -3.6257 5.1091266366E+04 -3.6036470
2011-Jun-27 14:00 *m 95.4031 -3.2615 5.0009498362E+04 -3.6073471
2011-Jun-27 14:05 *m 97.1922 -2.9204 4.8926806811E+04 -3.6097761
2011-Jun-27 14:10 *m 99.0194 -2.6049 4.7843596628E+04 -3.6107734
2011-Jun-27 14:15 *m 100.8874 -2.3183 4.6760324176E+04 -3.6101564
2011-Jun-27 14:20 *m 102.7991 -2.0639 4.5677504300E+04 -3.6077173
2011-Jun-27 14:25 *m 104.7574 -1.8455 4.4595718422E+04 -3.6032194
2011-Jun-27 14:30 *m 106.7655 -1.6671 4.3515623850E+04 -3.5963929
2011-Jun-27 14:35 *m 108.8268 -1.5333 4.2437964449E+04 -3.5869298
2011-Jun-27 14:40 *m 110.9448 -1.4489 4.1363582865E+04 -3.5744785
2011-Jun-27 14:45 *m 113.1231 -1.4195 4.0293434523E+04 -3.5586378
2011-Jun-27 14:50 *m 115.3657 -1.4510 3.9228603619E+04 -3.5389495
2011-Jun-27 14:55 *m 117.6767 -1.5499 3.8170321286E+04 -3.5148906
2011-Jun-27 15:00 *m 120.0602 -1.7235 3.7119986426E+04 -3.4858652
...
2011-Jun-27 21:50 A 44.4161 -1.2006 7.1637533922E+04 2.8259050
2011-Jun-27 21:55 Ar 45.3567 -0.1541 7.2483762008E+04 2.8161721
2011-Jun-27 22:00 A 46.2837 0.8909 7.3327098239E+04 2.8066246

Jak se ještě dívám, tak nejmenší vzdálenost od nás bude

2011-Jun-27 16:40 * 192.3659 -34.7093 2.2473116509E+04 -0.3489470
2011-Jun-27 16:45 * 198.0254 -37.9147 2.2414877009E+04 -0.0393915
2011-Jun-27 16:50 * 204.0334 -41.0817 2.2449152715E+04 0.2668924

ale to bude skoro 40 stupňů pod obzorem.

Skutečně se dráha neustále zpřesňuje, takže teď vychází mejvětší přiblížení k Zemi na 17:01 UTC; vzdálenost od středu Země je spočítána na 18 653 km (tedy od povrchu Země přibližně 12 280 km), ale je to pro nás hluboko pod obzorem.

Původně uvedený čas na webu Universe Today byl počítán předevčírem a od té doby se udělalo hodně pozorování, které elementy dráhy planetky zpřesnily.

2011 MD :

http://www.spaceweather.com/archive.php?view=1&day=24&month=06&year=2011

Další upřesnění okamžiku největšího přiblížení:

2011-06-27 16:59:30 +/- 30 sekund, minimální vzdálenost od středu Země 18655 km (od povrchu cca. 12277 km).

citace:

---

Další upřesnění okamžiku největšího přiblížení:

2011-06-27 16:59:30 +/- 30 sekund, minimální vzdálenost od středu Země 18655 km (od povrchu cca. 12277 km).

---

citace:

---

A co takhle umístit na některý z těch balvanů kosmickou sondu která bude podávat veškeré informace z poutě naší slunční soustavou, lítá jich dost. No teda aspoň nějaký maják aby bylo jasné kde se oná planetka či ten šutr nachází a neudělal neplechu.

---

Byly pořízeny snímky, čiradarové ozvěny ?

Výpočetní technika je dnes na takové výši,že jednou zaměřené těleso je možné co do dráhy prognozovat na desítky let kupředu s dostatečnou přesností, z toho plyne závěr, že umisťovat majáky na blízkozemní asteroidy je zbytečné.

To platí jen pokud neproletí blízko nějakého hmotného tělesa - gravitace pak změní dráhu, a protože nový tvar závisí na přesných hodnotách průletu, je třeba další sledování a výpočty. U Apofisu se právě bude muset sledovat dráha po průletu kolem Země, aby se zjistilo, jak ho Země ovlivnila

citace:

---

Výpočetní technika je dnes na takové výši,že jednou zaměřené těleso je možné co do dráhy prognozovat na desítky let kupředu s dostatečnou přesností, z toho plyne závěr, že umisťovat majáky na blízkozemní asteroidy je zbytečné.

---

citace:

---

Výpočetní technika je dnes na takové výši,že jednou zaměřené těleso je možné co do dráhy prognozovat na desítky let kupředu s dostatečnou přesností, z toho plyne závěr, že umisťovat majáky na blízkozemní asteroidy je zbytečné.

---

zem má prvého známeho definitívne potvrdeného "trójana" 2010 TK7
nachádza sa na halo orbite okolo L4 zem slnko, a priemer je odhadovaný na 300 metrov
http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=34214
http://en.wikipedia.org/wiki/2010_TK7

Nemáte někdo více informací ke kometě, která se má mihnout kolem Země v letech 2016 a 2023 a pak až v 2076?
Já bych to stejně viděl jen na jeden průlet, protože ten druhý může být již tak ovlivněn gravitací Země, že dráha již bude úplně někde jinde - otázkou je ale blízkost průletu a velikost tělesa...
Ale nejdříve tu kometu musí astronomové najít, kde vlastně je...
Ten kolizní kurz asi usuzuje z meteoritického roje, ale to přece nic neznamená.

Info:
http://technology.gather.com/viewArticle.action?articleId=281474979756978
http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/drobky-z-vrazedne-komety--935569

je to síce iba reklama na mobil, ale podarená

preháňali, alebo naozaj možno natočiť video s padajúcim meteoritom, aj na mobilný telefón?

citace:

---

možno natočiť video s padajúcim meteoritom, aj na mobilný telefón?

---

Číňané chtějí umístit na orbitu Země asteroid a těžit jej – “Co by se mohlo stát špatně?”
Cryptogon
Thursday, September 1, 2011

Většina diskusí o asteroidech blízko Země se soustřeďuje na to, zda pro Zemi představují hrozbu a co dělat, když se ukáže, že směřují na nás.

Dnes ale Hexi Baoyin s kolegy z Thinghua University v Pekingu nabídli jiný přístup. Otázka, jakou položili, je, jak asteroid umístit na orbitu kolem Země.

Jejich závěr je poněkud překvapující. Tvrdí, že postrčit malý asteroid naším směrem je relativně jednoduché. Dokonce v okolí objevili hojné kandidáty, které bychom si mohli chtít přitáhnout trochu blíže.
…
Zvláště vhodným kandidátem je 10-metrový objekt zvaný 2008EA9, který v roce 2049 kolem Země proletí jen asi milion kilometrů daleko. 2008EA9 má velice podobnou orbitální rychlost jako Země. Baoyin s kolegy spočítal, že by jej šlo odpálit na zemskou orbitu změnou jeho rychlosti o 410 metrů za sekundu. A to je maličko.

Takovýto šťouchanec umístí asteroid na orbitu do asi dvojnásobné vzdálenosti, než má Měsíc. Odsud by jej šlo studovat a těžit, říkají.

Zdroj: http://www.prisonplanet.com/chinese-want-to-place-an-asteroid-in-earth-orbit-and-mine-it-%e2%80%93-%e2%80%9cwhat-could-possibly-go-wrong%e2%80%9d.html

Změnit rychlost tělesa, které váží stovky tisíc,nebo milionů tun o cca O,4 km/s je nesmysl.

On ten 10 m asteroid neváží tisíce tun, při objemu 520 m3 bude hmotnost mezi 300 a 600 t, i tak je to mimo možnosti Číny. Při použití kyslíko-metanového motoru o Isp 3600 m/s potřebujete 50-100 t stupeň - a to ho musíte urychlit na 2. kosmickou pro přelet, pak zpomalit a spojit s asteroidem, stabilizovat ho (patrně se bude mírně otáčet) a potom teprve zapálíte 50-100 t motor - takže 200-400 t loď na LEO.

citace:

---

Změnit rychlost tělesa, které váží stovky tisíc,nebo milionů tun o cca O,4 km/s je nesmysl.

---

http://neo.jpl.nasa.gov/risk/2008ea9.html

1200t, podľa tohto

Co dlouhodobej iontovej-VASIMR motor?
Mozna by na povrch dopravili 3-4 motory a nejak je tam pripevnili.
Ale to by znamenalo, jeste tam dodat nadrze okyslicovadla, paliva a media.
To uz by bylo jednodussi pouziti neceho jako SRB.

Takze se ptam, co iontovej nebo "VASIMR" podobny motor zakotveny spolu s FV panelama k sutru.

začínam mať pocit, že Musk (a ďalší súkromníci) mal namiesto falconu vyvíjať dostatočne výkonný elektrický zdroj použiteľný vo vesmíre to by letom do vesmíru pomohlo asi viac ako falcon [Edited on 02.9.2011 Agamemnon]

citace:

---

Co dlouhodobej iontovej-VASIMR motor?

---

citace:

---

začínam mať pocit, že Musk (a ďalší súkromníci) mal namiesto falconu vyvíjať dostatočne výkonný elektrický zdroj použiteľný vo vesmíre to by letom do vesmíru pomohlo asi viac ako falcon [Edited on 02.9.2011 Agamemnon]

---

citace:

---

ak chcete vyvinúť nejaký taký fyzikálny pohon, najprv musíte mať jasnú víziu toho na čo ho chcete používať "demonštrátor"
čo je to?
"loď L"
vďaka nízkym nárokom na delta v, je pre ňu fyzikálny pohon možné spichnúť už dnes, a akonáhle sa začne používať nič nebráni jeho ďalšiemu vylepšovaniu

---

"alamo, v poslednej dobe vyzeraju tvoje prispevky ako spam, bod L je tvoja odpoved na vsetko."

http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/lk4.htm
Zrození pavouka

yamato som si istý že J.C.Houbold bol pre hlaváčov v nasa, ešte otravnejší exkr.. element, ako ja tu pre vás
proste mám za to, že na to treba takto, a inak to nepôjde

citace:

---

musk spominal nejaku nanofusion... chytry chlapec...

alamo, v poslednej dobe vyzeraju tvoje prispevky ako spam, bod L je tvoja odpoved na vsetko. Vedz ze s tvojim nazorom sme uz dostatocne oboznameni, ak chces nieco skutocne iniciovat, musis pisat inam

---

citace:

---

yamato som si istý že J.C.Houbold bol pre hlaváčov v nasa, ešte otravnejší exkr.. element, ako ja tu pre vás
proste mám za to, že na to treba takto, a inak to nepôjde

---

citace:

---

heh, nemáš link? som zvedavý na to

---

je mi ľúto, kým nenájdem niekoho, kto by tie moje otravné reči preložil, musím otravovať aj teba

citace:

---

je mi ľúto, kým nenájdem niekoho, kto by tie moje otravné reči preložil, musím otravovať aj teba

---

citace:

---

http://techpulse360.com/2009/04/07/musk-after-paypal-spacex-tesla-motors-nano-fusion-prefab-highways-electric-plane/

---

nanoscale fusion..
a kurňa studená fúzia
asi myslí kolaps bubliny
http://en.wikipedia.org/wiki/Bubble_fusion

Asteroid 2005 YU55

Aktualita na http://spaceweather.com/
s odkazom na:


http://www.nasa.gov/multimedia/videogallery/index.html?collection_id=77341&media_id=119025761

Scientists will be tracking an asteroid the size of an aircraft carrier as it flies by Earth on Nov. 8, 2011.

http://www.nasa.gov/mission_pages/WISE/news/wise20110727vid.html

Trojanská planetka sdílí orbit se Zemí.

Naprosto haluzoidní dráhu má!

citace:

---

http://www.nasa.gov/mission_pages/WISE/news/wise20110727vid.html

Trojanská planetka sdílí orbit se Zemí.

Naprosto haluzoidní dráhu má!

---

2012 DA14 se 13.2.1013 přiblíží k Zemi na 24.000 Km, to by mohlo být ideální těleso pro zkoušku obrany.

My snad nějakou obránu máme? Za jedinou hrozbu je zatím stále uváděno globální oteplování a tam jdou taky všechny prachy...

Neměl by být problém navést některý z urychlovacích stupňů GEO družic z dráhy GTO - konvenční srážka 2 t satelitu s asteroidem takhle blízko u Země by mohla ukázat spoustu věcí, navíc velmi bezpečně, protože ke střetu může dojít v době tečného přiblížení - nehrozí žádné riziko.

"veľmi bezpečné" je značne ošemetný pojem.
Okamžitý efekt zrážky s "technickým" objektom bude samozrejme relatívne malý - v závislosti na geometrii dráhy asteroidu voči geosynchrónnej dráhe môžu byť ohrozené niektoré geostacionárne družice vymrštenými troskami.
Nie je ale celkom dobre možné predpovedať, ako sa zmení dráha po zrážke - pri nasledujúcich priblíženiach môže byť asteroid už na koliznej dráhe - zatiaľ na nej nie je pre nasledujúce priblíženia do roku 2044. Je ale pravda, že objekt s priemerom 45 metrov s vysokou pravdepodobnosťou neprejde atmosférou.

Blízke stretnutia (výber):
04.04.2012 - objekt 2012 FA57 o priemere 27 metrov preletel vo vzdialenosti 1,1 LD
10.04.2012 - objekt 2012 GD o priemere 18 metrov preletí vo vzdialenosti 9,4 LD
19.04.2012 - objekt 2007 HV4 o priemere 8 metrov preletí vo vzdialenosti 4,8 LD
02.05.2012 - objekt 1992 JD o priemere 43 metrov preletí vo vzdialenosti 9,5 LD
19.05.2012 - objekt 2010 KK37 o priemere 31 metrov preletí vo vzdialenosti 2,3 LD

21.06.2012 - objekt 2005 GO21 o priemere 2200 metrov preletí vo vzdialenosti 17,1 LD

http://en.rian.ru/science/20120407/172672025.html

rusi chcú poslať rádiomaják ku apophisu, aby presne určili trajektóriu asteroidu - ide o potenciálnu hrozbu pre rok 2036

Zajímalo by mne jak to dopadlo s vysloužilými, či spíše odsloužilými kometárními sondami, zda ještě pracují resp. kam a za jakým cílem směřují. Děkuji.

ICE - je funkční, je jistá šance, že by mohla být navedena ke kometě Wirtanen v roce 2018.
VeGy - vypnuté.
Sagikake a Suisei - vypnuté.
Giotto - vypnutá.
Deep Space 1 - vypnutá.
Stardust - vypnutá (totálně bez paliva).
Deep Impact - funkční, mohla by být navedena k asteroidu, kolem kterého by prolétla v roce 2020.

Snad jsem na nic nezapomněl.

Perfektní odpověď, dík, jen mi není jasná sonda ICE, je to sonda, která byla původně osazena v bodě L a pak navedena za gravitační několikanásobné asistence Měsíce a Země v roce 1985 ke kometě Giacobini -Zinner ?

citace:

---

Perfektní odpověď, dík, jen mi není jasná sonda ICE, je to sonda, která byla původně osazena v bodě L a pak navedena za gravitační několikanásobné asistence Měsíce a Země v roce 1985 ke kometě Giacobini -Zinner ?

---

Myslim si, ze by vyslouzile DSN sondy meli posilat k asteroidum, aby na nich mekce pristali nebo leteli s nima a vysilaly radiomajak pro zjisteni presne polohy.

Asi pred 12 lety pristala puvodne jen kosmicka sonda NEAR (bez pristavacich nozek) na asteroidu Eros a i po pristani stale vysilala z radioamajaku.

Mam tim na mysli to, ze stavajici sondy, ktere maji vhodne FTV (fotovoltaika) a vhodnou mechanickou konstrukci pro "dosed" na povrchu (spise by to bylo "polibeni"...protoze kamen nema temer zadnou pritazlivost) by mohli dozit na povrchu kamenu.
A vsechny nove sondy, aby mechanicky na toto byli pripravene, aby po ukonceni aktivniho ukolu doslouzili jako radiomajaky na nebezpecnych kamenech.

Pripadne aby jako Philae (Roseta) mel vrtacku, aby se privrtala sonda k povrchu a prikotvila se.

citace:

---

Blízke stretnutia (výber):
04.04.2012 - objekt 2012 FA57 o priemere 27 metrov preletel vo vzdialenosti 1,1 LD
10.04.2012 - objekt 2012 GD o priemere 18 metrov preletí vo vzdialenosti 9,4 LD
19.04.2012 - objekt 2007 HV4 o priemere 8 metrov preletí vo vzdialenosti 4,8 LD
02.05.2012 - objekt 1992 JD o priemere 43 metrov preletí vo vzdialenosti 9,5 LD
19.05.2012 - objekt 2010 KK37 o priemere 31 metrov preletí vo vzdialenosti 2,3 LD

21.06.2012 - objekt 2005 GO21 o priemere 2200 metrov preletí vo vzdialenosti 17,1 LD

---

Těch těles na testování je daleko více a objevují se prakticky neustále. A jsou určitě i daleko nebezpečnější než ta, jejichž dráhy jsou již známy a sledovány. V posledním týdnu prolétly v blízkosti Země 4 asteroidy, které neobsahuje výše uvedená tabulka z důvodu, že byly objeveny až po publikování této tabulky Při tom byl dostatečně velké ( přes 40m) a prolétly i dostatečně blízko Země. Jsou v dosahu amatérských astronomů-fotografů a předpokládám, že mohou být zrovna tak dobrou zábavou i pro radioamatéry.
Asteroid 2012 HM, ve vzdálenosti 1,6 LD :
http://www.astrofotky.cz/~MilAN/1335598802.jpg

milantos:

Pěkné, kolik měl magnitudu v době pořízení snímku?

RYS:

Právě pro takové návrhy jsem udělal fórum "Technické SciFi, ekonomické fantasy". Technicky je to sice možné, ale každá taková sonda by musela mít navíc ke konstrukci nutné ke splnění hlavního úkolu i výkonný iontový motor a dostatek paliva pro delta V v řádu km/s!
Co se týče všech "recyklovaných" sond, vždy se jedná v rámci prodloužené mise o průlety o vzájemných rychlostech okolo 10 km/s. Pokud byste chtěl na takovém tělese přistát, tento rozdíl je třeba smazat a to navíc v rámci neplánované, prodloužené mise.
Na to nikdy vědec nesežene peníze.

Jinak samotná návštěva planetky je možná docela levně. Takovým levným návrhem byla třeba mise SIMONE - http://www.esa.int/gsp/completed/neo/simone.html v rámci které se počítalo s pěti sondami k pěti cílům a to vše do ceny ~150 mil. euro.

Machi :
jasnost byla poměrně "velká" - 15,8 mag. Problémem byla rychlost pohybu cca 1,93"/s, takže maximálně možná expozice byla jen 1,5s

Díky za odpověď!

Rychlost by pro mne problémem nebyla, pokud by nepřekročila řekněme 10-20"/s, ale ze svým jednoduchým "nádobíčkem" se pod 13 mag nedostanu

citace:

---

Díky za odpověď!

Rychlost by pro mne problémem nebyla, pokud by nepřekročila řekněme 10-20"/s, ale ze svým jednoduchým "nádobíčkem" se pod 13 mag nedostanu

---

citace:

---

citace:

---

Díky za odpověď!

Rychlost by pro mne problémem nebyla, pokud by nepřekročila řekněme 10-20"/s, ale ze svým jednoduchým "nádobíčkem" se pod 13 mag nedostanu

---

Rychlost je v případě pohybujících se objektů limitní záležitostí pokud jde o dosah. Pokud se mi objekt nebude pohybovat, dosáhnu amatérsky 21 mag, Asteroidy v "normální" vzdálenosti v opozici, které se pohybují např. 30"/hod není problém s jasností do 20mag, tenhle měl rychlost 7000"/hod = 1,9"/s a bez skládání snímků bych se na 15,8 mag nedostal.Při těch 20"/s( t.j průlet někde ve vzdálenosti 0,15LD) budu mít problém i při skládání při jasnosti 13 mag a u jednotlivého snímku se nedostanu určitě přes 11. mag.

---

"Je mozne odfotit nieco viac, ako len svetelnu bodku?"

Ale jistě, pokud máte k dispozici tohle - http://lyot.org/AEOS.html src="modules/XForum/images/smilies/smile.gif" border=0>

http://veda.sme.sk/c/6385182/asteroid-moze-ohrozit-satelity.html

Tá udalosť nie je príliš pravdepodobná. No nie je nemožná. Počas budúcoročného februára okolo našej planéty preletí asteroid 2012 DA 14, ktorý by teoreticky mohol poškodiť niektoré z našich satelitov.
Asi 45-metrový kus skaly bude k Zemi bližšie, ako je geostacionárna dráha. Na nej sa nachádzajú napríklad telekomunikačné družice, do ktorých by asteroid mohol naraziť. „Je to veľmi nepravdepodobné, ale nemôžeme to vylúčiť,“ hovorí pre magazín National Geographic astronóm Paul Chodas z NASA.

citace:

---

http://veda.sme.sk/c/6385182/asteroid-moze-ohrozit-satelity.html

Tá udalosť nie je príliš pravdepodobná. No nie je nemožná. Počas budúcoročného februára okolo našej planéty preletí asteroid 2012 DA 14, ktorý by teoreticky mohol poškodiť niektoré z našich satelitov.
Asi 45-metrový kus skaly bude k Zemi bližšie, ako je geostacionárna dráha. Na nej sa nachádzajú napríklad telekomunikačné družice, do ktorých by asteroid mohol naraziť. „Je to veľmi nepravdepodobné, ale nemôžeme to vylúčiť,“ hovorí pre magazín National Geographic astronóm Paul Chodas z NASA.

---

V originále jsou použity mnohem přesnější výrazy smash a hit, ale zase je tam chyba o vzdálenosti ISS.

Pravděpodobnost srážky těžiště do těžiště je vysoce nepravděpodobná, větší pravděpodobnost má těsné míjení, kdy asteroid může " škrtnout" o antény či sluneční baterie a to měli američané asi na mysli, když uvedli možnost poškození. Tělesa se k sobě budou blížit rychlostí v km/s v obrovském třírozměrném prostoru, i kdyby asteroid přímo proťal dráhy geost. satelitů je pravděpodobnost, že některý poškodí prakticky nulová.

S ohľadom na rozmery a hmotnosť asteroidu je vhodnejšie uvažovať prierezy - hybnosť asteroidu sa prakticky nezmení ani pri "ťažiskovej zrážke", pre zničenie satelitu stačí "škrtanec".
Nejde len o to, že zo satelitu bude odtrhnutá nejaká anténa či solárny panel, ale aj o to, že pri takýchto vysokorýchlostných zrážkach vznikajú veľmi intenzívne rázové vlny, ktoré konštrukciu satelitu kľudne roztrhajú (a prejavia sa i v štruktúre asteroidu). Navyše, aj "škrtanec" vymrští z povrchu asteroidu dosť materiálu, ktorý môže dlhodobo ohrozovať ďalšie satelity na GEO.

Verim, ze vsechny zaujmou nasledujici odkazy z duvodu spojitosti s
Planetaryresources.

Norsko a UK jsou aktualne velmoci v subsea oblasti, ktera ma aktualne
velikost cca 30 miliard s rustem v nasledujicich peti letech na 60 -
80 miliard s realnou sanci vyrovnat se oil a gas prumyslu (tak nebo
tak jsou spojene). S tim souvisi i tezba nerostu. Vse velmi tezke
obory. Proto http://www.spacecentre.no/From+subsea+to+deep+space.d25-TwlrQ5t.ips
.

Vede to k velmi dulezitemu rozhovoru s Peterem Diamandisem z X Prize
Foundation z cca pred 2 lety
http://www.spacecentre.no/?module=Articles;action=Article.publicShow;ID=51454


Kdyz si prectete uvedene odkazy a projdete si stranky
Planetaryresources a trochu i pohledate, tak se dostanete k
http://www.thinkoutsidetheplanet.com/home/

Norsko ma a bude mit penize, mysli na budoucnost, umi planovat,
investuji, s Ruskem urovnali spory o tezbu v Severnim mori, Cinanum
prodavaji pristup k energii z vody a samotne pitne vode, ktere ma Cina
nedostatek, ledovce taji a blizi se zpristupneni severni plavebni
cesty. Maji obrovske zkusenosti s tezkyma podminkama pod morem, v
dolech i jinde, maji take
http://en.wikipedia.org/wiki/Svalbard_Satellite_Station a nebo
http://www.rocketrange.no/ . Satelity uz maji taky sve a
tak muzeme byt mozna prekvapeni odkud prijde v budoucnu v Evrope neco
na zpusob SpaceX.

citace:

---

citace:

---

Blízke stretnutia (výber):
04.04.2012 - objekt 2012 FA57 o priemere 27 metrov preletel vo vzdialenosti 1,1 LD
10.04.2012 - objekt 2012 GD o priemere 18 metrov preletí vo vzdialenosti 9,4 LD
19.04.2012 - objekt 2007 HV4 o priemere 8 metrov preletí vo vzdialenosti 4,8 LD
02.05.2012 - objekt 1992 JD o priemere 43 metrov preletí vo vzdialenosti 9,5 LD
19.05.2012 - objekt 2010 KK37 o priemere 31 metrov preletí vo vzdialenosti 2,3 LD

21.06.2012 - objekt 2005 GO21 o priemere 2200 metrov preletí vo vzdialenosti 17,1 LD

---

To by mohli HAM kolegove co delaj EME otestovat sve zarizeni, jestli se odrazi nejaky signal zpet na Zeme.

---

kedy to objavili? v apríli?
ak si švihnú, stihnúť by to mohli, 28. je "až" v pondelok
http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=2012%20KP24;orb=1;cov=0;log=0;cad=1#phys_par

citace:

---

kedy to objavili? v apríli?

---

A co tohle? 2012 KT 42 dneska ve vzdálenosti 14 440 km?

http://www.universetoday.com/95480/newly-found-asteroid-buzzes-earth/#

Ď.
je to veľmi malý objekt, 3-10 metrov, takže by to mohla byť aj nejaká stratená sonda alebo raketový blok.

citace:

---

Ď.
je to veľmi malý objekt, 3-10 metrov, takže by to mohla byť aj nejaká stratená sonda alebo raketový blok.

---

http://www.novinky.cz/zahranicni/270563-zemi-tesne-minul-asteroid-velky-jako-blok-domu.html?ref=stalo-se
Asteroid 2012 LZ1, široký 500 metrů, se k Zemi přiblížil až na vzdálenost 5,3 kilometru. ( ) Neblíže byl modré planetě v 01:00 hodin SELČ. Země ovšem nebyla v ohrožení, upozornili astronomové.

teda fakt tesnotka..

citace:

---

http://www.novinky.cz/zahranicni/270563-zemi-tesne-minul-asteroid-velky-jako-blok-domu.html?ref=stalo-se
Asteroid 2012 LZ1, široký 500 metrů, se k Zemi přiblížil až na vzdálenost 5,3 kilometru. ( ) Neblíže byl modré planetě v 01:00 hodin SELČ. Země ovšem nebyla v ohrožení, upozornili astronomové.

teda fakt tesnotka..

---

kometa 96P/Machholz při nynějším přiblížení ke Slunci
v zorném poli SOHO

http://sohowww.nascom.nasa.gov//data/REPROCESSING/Completed/2012/c3/20120713/20120713_1530_c3_512.jpg



video > http://www.spaceweather.com/images2012/13jul12/96p.gif?PHPSESSID=2rhdtic9i3se6jm0uen7gsggk6

"superkométa" ???
http://veda.sme.sk/c/6548029/k-zemi-leti-nova-superkometa.html
Toto kozmické teleso sa na budúci rok môže stať najjasnejšou kométou, akú ktokoľvek z nás zažije. Kométa ISON, odborne C/2012 S1 môže dokonca na prelome novembra a decembra žiariť jasnejšie ako Mesiac.
...
„Predpovedať, akú bude mať kométa jasnosť, je ako hádať víťaza bejzbalu,“ píše na svojom blogu astronóm Bill Gray zo Saganovej Planetárnej spoločnosti.
„Myslím že to bol práve David Levy, ktorý povedal, že s kométami je to ako s mačkami: Majú chvosty a robia si, čo len chcú.“

Na astro.cz píše Petr Horálek už 25.9.12:

http://www.astro.cz/clanek/5389
Uvidíme v roce 2013 kometu století?
....následující rok nám přinese hned dvě vzácná kometární představení.

Jarní kometa C/2011 L4 PanSTARRS
Podzimní superkometa C/2012 S1 ISON?

Očekává se, že budou super!...ale komety jsou tak vrtošivá tělesa, že jeden neví. ....Nechme se tedy překvapit…

Rusko by mohlo postavit raketu na zničení asteroidů jako je Apophis a spol.

http://www.spacedaily.com/reports/Russia_may_build_rocket_to_destroy_Earth_threatening_asteroids_999.html

[Upraveno 21.10.2012 HonzaVacek]

citace:

---

Na astro.cz píše Petr Horálek už 25.9.12:

http://www.astro.cz/clanek/5389
Uvidíme v roce 2013 kometu století?
....následující rok nám přinese hned dvě vzácná kometární představení.

Jarní kometa C/2011 L4 PanSTARRS
Podzimní superkometa C/2012 S1 ISON?

Očekává se, že budou super!...ale komety jsou tak vrtošivá tělesa, že jeden neví. ....Nechme se tedy překvapit…

---

Návrh na vychýlení asteriodů z dráhy.

http://www.universetoday.com/98195/deflecting-incoming-asteroids-with-paintballs/

Ciste teoreticky nejsme na povrchu Zeme omezeni vykonem laseru pro eventualni tepelnej ohrev povrchu a tim moznosti odchyleni drahy.
U sondy, ktera by "stihala" kamen jsme omezeni mnozstvim proudu dodavaneho z palubniho zdroje.

Návrh na zničení asteroidu dvojitou jadernou explozí.

http://www.space.com/18508-asteroid-protection-nuclear-bombs.html

asteroid Toutatisfeature=youtu.be

http://www.novinky.cz/veda-skoly/288689-nasa-by-mohla-diky-specialni-sonde-zachytit-a-premistit-asteroidy.html

prehrabával som net, a hľadal čokoľvek okolo slova robotika, a verzií tohoto slova.. a našiel som "mušiu nohu" z dielne nasa

toto by mohla byť fajn vecička, pri akejkoľvek misii k asteroidom, robotickej či pilotovanej
https://www2.lirmm.fr/lirmm/interne/BIBLI/CDROM/ROB/2012/ICRA_2012/data/papers/0401.pdf

http://www.aktuality.sk/clanok/220788/video-zem-tesne-minie-asteroid-velky-ako-panelak/
15 februára nás dosť tesne mine asteroid 2012 DA 14
http://en.wikipedia.org/wiki/2012_DA14

Re: http://www.aktuality.sk/clanok/220788/video-zem-tesne-minie-asteroid-velky-ako-panelak/

Opět klasická ukázka, jak novináři neuvažují: Prý proletí ve vzdálenosti od Země 22.500 m. To by samozřejmě začal hořet a pravděpodbně by se rozpadl, nebo spadl na Zemi celý. Mělo to být asi 22.500 mil.

Dnes ve 20.OO by ,pokud mne paměť nemýlí, měl proletět miniasteroid pod GEO. Superdalekohledy by mohly udělat fotku, nebo je to mimo jejich možnosti ?

Většina civilních dalekohledů nejsou na takovéto věci stavěny, ale některé menší vojenské dalekohledy to zvládnou. Dokonce je možné (alespoň u amerických) získat na nich i nějaký pozorovací čas.
Zde je nejvýkonnější z nich - http://www.thelivingmoon.com/45jack_files/03files/AEOS_Advanced_Electro_Optical_System.html.

Ten asteroid pod GEO by měl prolétat až za měsíc (15.2.2013). Dnes (16.1.2013) má sice také jeden asteroid kolem Země proletět, ale dále než je Měsíc.
Viz. http://neo.jpl.nasa.gov/cgi-bin/neo_ca?type=NEO&hmax=all&sort=date&sdir=ASC&tlim=far_future&dmax=5LD&max_rows=20&action=Display+Table&show=1

Viz též
http://neo.jpl.nasa.gov/news/news174.html

minulí rok sme si nevšimli
poľský geológovia v chránenej oblasti http://en.wikipedia.org/wiki/Morasko_meteorite_nature_reserve
vydolovali rekordný exemplár, 300 kg železný meteorit
http://www.cosmosmagazine.com/news/6129/rare-300kg-meteorite-unearthed-poland
pekná fotoreportáž "vesmírnej ťažby"
http://www.artmet-meteoryty.pl/en/wydarzenia/szczeguly.php?pokaz=14

Pekný kúsok.

Jj, to se jim povedlo. Takhle podle fotky bych tomu ani 3q neřekl. Prostě železo

Asi nie si zvyknutý pracovať s veľkými kusmi kovu... to je to potom zákerná vec, nebezpečná na chrbticu.

Odkazy som pozeral "odspodu", tak ma najprv prekvapilo, z akej hĺbky to vlastne "vydolovali". Myslel som si, že meteor dopadol až v "historickej dobe", keď majú na mieste dopadu vytvorenú aj rezerváciu - a ono je to dopad starý nejakých päť tisíc rokov...

Mam nejake technicke info z webu OK2KKW k planetce 2012DA14 co nas ted bude mijet.
Radioamateri, kteri delaji provoz EME, tedy spojeni odrazem od povrchu Mesice (Earth-Moon-Earth) se pokusi udelat spojeni odrazem od teto planetky.
Vice infa dle http://www.ok2kkw.com.

15.února 013 proletí blízko Země planetka 2012DA14, EME radioamatéři diskutují o možnosti zachycení odrazů.

Zde jsou odkazy k teto vete:
http://www.astro.cz/clanek/5604
http://mailman.pe1itr.com/pipermail/moon-net/2013-February/subject.html#7183
http://echo.jpl.nasa.gov/asteroids/2012DA14/2012DA14_planning.html

Radioteleskopy vcetne GoldStone se pokusi pomoci radaroveho odrazu vytvorit 3D mapy asteroidu.
GoldStone s 70m parabolou pouzijou v X pasmu (8560MHz, kruhova polarizace) vykon 435kW PA (dva klystrony VKX-7864, kazdy da 250kW), kde signal o sirce 8kHz bude mit obdobnou vrstvu jako OFDM po 125Hz a bude se zaznamenavat pres SDR prijimac casove zpozdeni jednotlivejch subnosnejch v radu 0.1us.
Asteroid se bude na obloze pohybovat rychlost 0.8st/za minutu.
Radar bude typu GSSR: http://echo.jpl.nasa.gov/asteroids/Slade_Benner_Silva_IEEE_Proceedings.pdf ,
http://descanso.jpl.nasa.gov/Monograph/series10_chapter.cfm?force_external=0.
HEMP predzesilovac je chlazen tekutym heliem http://descanso.jpl.nasa.gov/Monograph/series10/04_Reid_chapt+4.pdf.


http://echo.jpl.nasa.gov/asteroids/2012DA14/2012DA14_planning.html

Pokud planetku chcete sledovat v malem triedru ci jinem kapesnim dalekohledu, tak mapu preletu najdete zde:
http://www.astro.cz/_data/files/2013/02/07/tisk_182.pdf



[Upraveno 10.2.2013 -=RYS=-]

Jsem zvědav jestli také použijí vojenský dalekohled AEOS.
Udělal jsem rychlý propočet a pokud bude planetka viditelná z Haleakaly, mohl by pořídit snímky s rozlišením mezi čtyřmi až deseti metry (záleží na aktuální vzdálenosti). Planetka má v průměru asi 40 až 80 metrů, takže by byly viditelné i nějaké podrobnosti na povrchu.

citace:

---

Jsem zvědav jestli také použijí vojenský dalekohled AEOS.
Udělal jsem rychlý propočet a pokud bude planetka viditelná z Haleakaly, mohl by pořídit snímky s rozlišením mezi čtyřmi až deseti metry (záleží na aktuální vzdálenosti). Planetka má v průměru asi 40 až 80 metrů, takže by byly viditelné i nějaké podrobnosti na povrchu.

---

ESO je Evropská Jižní Observatoř a ta má spoustu dalekohledů.
Většina není stavěná na sledování tak rychlého objektu.

citace:

---

ESO je Evropská Jižní Observatoř a ta má spoustu dalekohledů.
Většina není stavěná na sledování tak rychlého objektu.

---

Nenašel jsem který teleskop (a jestli vůbec) bude pozorovat 2012 DA14, ale udělal jsem malý přehled o možnostech teleskopů ESO.
Přehled obsahuje název, v závorce průměr a speciální vlastnosti (AO - adaptivní optika, IR - infračervená pozorování), pak je maximální rychlost rotátoru a poslední je schopnost pozorovat 2012 DA14 při nejbližším přiblížení, bez rozmazání.

VLT (4×8,2m AO/IR) 0,42°/s NE
VISTA (4,1m IR) 2°/s ANO
NTT (3,6m AO) 0,3°/s NE
3,6m Telescope 1°/s ANO (ale nevhodné zařízení)
VLT Survey Telescope (2,65m) 2°/s ANO.

Jako zajímavost bych uvedl, že VLT-ST a VISTA mají zrcadla broušená v Moskvě v LZOS.

Pokud to víte, je to O.K. Jinak je to pouhá spekulace , navíc dost nepravděpodobná. Jemné navádění a korekce pro sledovací pohyb u velkých dalekohledů počítá většinou s pohybem maximálně v jednotkách "/s

Milane, u VLT (osmi metr!) se jasně píše (VLT-SPE-ESO-10000-3912_is1.pdf)
max. angular tracking velocity 25'/sec.
Max. rychlost otáčení je dokonce 7,5°/s.

Díky za ten odkaz !
Tohle u starších přístrojů, byť menších, byla utopie

Abych řekl pravdu, tak ale nevím k čemu je tak vysoká rychlost sledování v astronomii dobrá. Země se točí rychlostí 15"/s, většina i blízkých asteroidů nedá na obloze více jak 5"/s.
Jediné co mě napadlo jsou právě velmi blízké komety a asteroidy.

http://www.astro.cz/clanek/5604
http://www.astro.cz/_data/images/news/2013/02/07/mapka_da14_15_unora_2013.jpg
skúsite niekto 2012 DA14 vyfotografovať osobne?

Jen bych chtěl upozornit, že ta mapka je hodně přibližná a zhruba v čase 21UT je asteroid o cca 4,5°severněji. Mapka byla zřejmě zhotovena už z 1. letošního pozorování, nyní už jsou k dispozici přesnější údaje. A k dalšímu zpřesňování bude ještě na základě nových pozorování docházet.( ale to už bude jen v řádu jednotek ´). Pro pozorování triedrem bych doporučoval začít co nejdříve po východu asteroidu, slábnout bude poměrně rychle.
Fotografování nebude zase až tak triviální, pohyb je dost velký a bude potřeba řádná příprava. Ale je to amatérsky rozumně zvládnutelné , včetně třeba pohybu za asteroidem

Na stránkách http://www.kommet.cz/page.php?al=kolem_zeme_proletne_planetka je k dispozici přesná mapka s polohami 2012 DA14.
Předpověď počasí není ale vůbec příznivá a to pro celou ČR.

citace:

---

skúsite niekto 2012 DA14 vyfotografovať osobne?

---

http://tech.sme.sk/c/6703455/nad-ruskom-sa-rozpadol-meteorit-zranil-ludi.html

citace:

---

inak, spekulativna otazka - nemohol by tohto navstevnika nasnimat niektory zo satelitov na GEO, oproti zemi?

---

Znáte filmy Armagedon?

http://www.militaryphotos.net/forums/showthread.php?223342-Meteor-Meteor-shower-in-Russia-Chelabinsk/page3

citace:

---

Znáte filmy Armagedon?

---

Mám ten dojem, že meteorit, aby přežil let atmosférou musí mít průměr cca 5 m / kamenný/, zajímalo by mne jak " roj" vypadal před vstupem do atmosfréry, kolik tam muselo být takových těles a jakou měl asi celkovou váhu. Pod pojmem meteorický roj chápu průchod Země drahou nějaké komety posetou prachem uvolněným z komety během návratů ke Slunci.Tady by se klidně mohlo jednt o nějaké rozdrobené jádro minikomety na konci jejího " života".

citace:

---

Mám ten dojem, že meteorit, aby přežil let atmosférou musí mít průměr cca 5 m / kamenný/, zajímalo by mne jak " roj" vypadal před vstupem do atmosfréry, kolik tam muselo být takových těles a jakou měl asi celkovou váhu. Pod pojmem meteorický roj chápu průchod Země drahou nějaké komety posetou prachem uvolněným z komety během návratů ke Slunci.Tady by se klidně mohlo jednt o nějaké rozdrobené jádro minikomety na konci jejího " života".

---

citace:

---

Davide nebud naivni. Zas jim nevysel nejakej vojenskej pokus s rachejtli nebo neco takovyho a svedli to meteority. Jako bych neznal rukasy. Lhat, lhat a lhat.

---

pár takových záběrů jsem už viděl a tohle vypadá na bolid, trochu větší, ale bolid

http://www.astro.cz/clanek/5617
" Kromě zranění se ještě lidé setkali s potížemi tamních mobilních operátorů. Průlet meteoritu na několik minut narušil běžnou funkci zemské ionosféry, která významně ovlivňuje šíření elektromagnetických vln v atmosféře."

máme noví efekt, spojený s rozvojom technológie..

Stránka venovaná udalosti - množstvo fotografií a videí
http://www.militaryphotos.net/forums/showthread.php?223342-Meteor-Meteor-shower-in-Russia-Chelabinsk

Jelikož dnes mám dojem má proletět ten asteroid, tak by nás to tolik nemělo překvapovat. Táhne s sebou asi trochu menších bratříčků. V Deep Impactu to bylo přeci také a řekl bych, že to není žádná fantazie, že ty velké šutry nelétají úplně samy.

Tady se k tomu něco málo píše česky:
http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/1666-video-pad-meteoritu-v-rusku

citace:

---

Tady se k tomu něco málo píše česky:
http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/1666-video-pad-meteoritu-v-rusku

---

http://www.flickr.com/photos/simon_rp/8474794165/

foto toho ruskeho meteoritu z vesmiru... od esa...


+
http://zyalt.livejournal.com/722930.html
[Edited on 15.2.2013 Agamemnon]

Přečtěte si tohle:

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=771543#utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_campaign=A&utm_term=position-18

To jsou chuťovky!
Nejlepší je asi tohle:

citace:

---

V souvislosti s explozí meteoritu se objevily zprávy, že se řítil přímo na Čeljabinsk a místní jednotka protivzdušné obrany ho proto ve výšce 20 kilometrů rozstřelila na několik menších kusů. Tato informace se ale zatím nepotvrdila.

---

Jsem zvědav jak bude dlouho trvat, než to někdo svede na USA.

bože to sú drysty... autor článku na akutualne je fakt beznádejný idiot...

Na USA to asi zvádzať nebude nikto aspoň trochu rozumný - všetky vesmírne zásielky sprevádzajúce 2012DA14 ešte nemuseli doraziť na miesto určenia.
[Upraveno 15.2.2013 Alchymista]

http://www.astro.cz/clanek/5618
Meteorit Čeljabinsk, jak si patrně jev získá oficiální pojmenování, je často spojován i s dnešním večerním průletem planetky 2012 DA14 kolem Země. Jak se ovšem ukazuje, dráhy těles jsou odlišné, tělesa tedy spolu patrně nijak nesouvisí a jde jen o jednu obří náhodu.

je mi ľúto, rusi sú "zvyknutý" už od tunguzského meteoritu, američania si povedia "takéto veci, sa dejú len kdesi v rusku.."
katastrofou "N.1" stále zostáva "GW"
kurňa... zase sa ten šuter, trafil "kam nemal"
keby vysklil okná v new yorku, alebo washingtone dc, hneď by s toho bol globálny problém číslo jeden [Upraveno 15.2.2013 alamo]

Na některých záběrech se stopa tělesa v atmosféře jeví jako dvojitá, čož by mohlo znamenat, že se těleso po vstupu do atmosféry rozdělilo na dvě zhruba stejně velké části.

Tak toto video vyzerá fakt neuveriteľne. Až pochybujem o jeho autencitite
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=Oq-d8_RbQuQ#!

citace:

---

Tak toto video vyzerá fakt neuveriteľne. Až pochybujem o jeho autencitite
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=Oq-d8_RbQuQ#!

---

David - Na niektorých videách vidno dva "hlavné" a niekoľko menších objektov.
Animovaný gif z screenshotov


Erakis - video je síce reálne, ale je to celkom iný objekt - aký, to už napísal alamo.
[Upraveno 15.2.2013 Alchymista]

Keď už fórky, tak tvrdšie:
Pád meteroitu v Čeljabinsku - pohľad od Magnitogorska


v skutočnosti je to známy Arizonský meteorický kráter v zime [Upraveno 15.2.2013 Alchymista]

kráter po dopade jedného z úlomkov už našli, na jazere čebarkuľ
ale vypadá omnoho prozaickejšie, iba ako šesťmetrová diera v ľade
http://www.liveleak.com/view?i=881_1360935878

počkajme čo nájdu potápači
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cebarku%C4%BE

citace:

---

http://www.astro.cz/clanek/5617
" Kromě zranění se ještě lidé setkali s potížemi tamních mobilních operátorů. Průlet meteoritu na několik minut narušil běžnou funkci zemské ionosféry, která významně ovlivňuje šíření elektromagnetických vln v atmosféře."

máme noví efekt, spojený s rozvojom technológie..

---

citace:

---

Tento efekt známe již od výbuchu "Car" bomby, kdy horká tlaková vlna obíhající planetu rušila rádiovou komunikaci.

---

citace:

---

hm.. na tých videách s áut, mali všetci šoféri pustené rádiá, a na nich žiadne zjavné rušenie počuť nebolo..
nemohol ten výpadok operátorov, byť spôsobený hlavne panikou a totálnym preťažením, ako sa po explózii odrazu všetci naraz snažili zavolať všetkým známym, zisťovať či sú v poriadku, a oznámiť že aj "nám" rozbilo okná?

---

Přímý přenos z průletu 2012 DA14 můžete sledovat zde :

http://www.ustream.tv/channel/SpaceObs

citace:

---

...meteor ukázal docela palčivý problém ruské protiraketové obrany. Ta se o něm očividně dozvěděla z televize. Přitom rozměry toho meteoritu odhaduji ještě při výbuchu tak na 5 metrů v průměru, tedy podstatně větší než jaderná hlavice. A VKO prostě nic.
Příroda Američanům zadarmo a bezpečně vyřešila otázku, kudy poslat včelky na Rusko, aby si to mužici uvědomili po dopadu. Pro mně to je tedy zklamání od VKO.

---

Příroda Američanům zadarmo a bezpečně vyřešila otázku, kudy poslat včelky na Rusko, aby si to mužici uvědomili po dopadu. Pro mně to je tedy zklamání od VKO.

Ještě možná dodatek k tomu napsal Somora.
Běžné radary které se používají v PVO a pokrývají tak snad (?) i vnitrozemí, mají výškový dosah max. okolo 100 km (ale nevím na jak velký objekt).
Tam už je obsluha vůbec ráda že si něčeho všimne, zvláště když je to třeba radar s rotující anténou.

myslim si ze toto je bezpredmetne. Silne pochybujem ze americka PVO by bola uspesnejsia. Toto je proste nieco uplne ine nez na co je PVO stavana.

cernakus: sme v trosicku inom storoci rusi by sa mali obavat hlavne ciernych vdov z cecenska v moskovskom metre opasanych trhavinou. Amici momentalne riesia ako neskrachovat...

v súvislosti s meteoritmi (hlavne tým v rusku, keďže v podstate spadol), výbor pre vedu, vesmír a techn. bude mať zasadnutie ohľadom hrozby meteoritov...

http://thehill.com/blogs/blog-briefing-room/news/283427-house-committee-to-hold-hearing-on-asteroids-that-pose-a-potential-threat-to-earth

v súvislosti so sequestration (a tým zoznamom v téme o rozpočte nasa) tie meteority môžu mať ešte pozitívne dopad (asi krátkodobý len, ale aj tak) na rozpočet nasa... kto vie...

ostreľovať takto asteroid je nezmysel... hlavne keď bol objavený vo feb 2012... príprava by sa nestihla už vôbec...

ten čínsky asat bol nezmyselný omyl... a teraz to už vedia aj číňania, keďže to ohrozuje aj ich vlastné satelity (ktorých majú viac a viac postupne a preto čím ďalej bude väčšie riziko, že ten úlomky trafia nejaký ich satelit)...

dúfajme že tentoraz prchavý záujem kongresmanov, bude trvať trochu dlhšie
..
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=31118.0;attach=495660;image
podľa tejto infografie priletel čeljabinský meteor "od slnka"
to znamená, že mal extrémne pretiahnutú eliptickú dráhu?

K možnostiam PVO a PRO:
1 - cieľ typu asteroid s rýchlosťou 30km/s sa približuje 3-5 krát väčšou rýchlosťou ako bojové hlavice.
Radar a pripojený počítačový systém ho jednoducho "odfiltruje" ako poruchu/šum, pretože nie je stavaný na detekciu a sledovanie tak rýchlych cieľov. Nemá na tak rýchly cieľ riešený ani integrátor dráhy, a odrazený signál má tak veľký dopplerovský posun, že už neprejde filtrami prijímaču.

2 - cieľ je potrebné identifikovať a pre výpočet dráhy nejakú dobu sledovať - pokiaľ je doba obnovy informácie detekcie 1-2 sekundy u prostriedkov PRO a 4-6 sekúnd u prostriedkov PVO, doba obnovy informácie pri sledovaní je v stotinách až desatinách sekundy u PRO a okolo pol sekundy až dve sekundy u PVO - ale sledovanie nasleduje až po detekcii. Pritom prostriedky detekcie PRO pracujú s maximálnou rýchlosťou cieľov do 10km/s - to s rezervou postačuje na akúkoľvek balistický alebo orbitálny cieľ, prostriedky PVO zatiaľ pracujú s rýchlosťami cieľov do 3-4km/s (~Mach 10-15), žiadny ľudský výtvor, ani perspektívny, sa zatiaľ nedokáže v ich dosahu pohybovať rýchlejšie, takže väčší rozsah detekcie nepotrebujú.

3 - Radar riadenia boja PRO DON-2N teoreticky mohol objekt detekovať a sledovať - má dosah cca 5000km, ale neexistoval žiadny spôsob, ako proti objektu zasiahnuť - antirakety veľkého dosahu 51T6 sú vyradené, resp. mimo službu a antirakety 53T6 sú vnútroatmosferické interceptory "malého dosahu" (cca do 100km), pre priamu obranu Moskvy (dalej proste ani nedosiahnu).
Navyše, čo by sa zásahom meteoritu jadrovou náložou s výkonom cca 10 kt dosiahlo? IMO nič - tlaková vlna by pravdepodobne vznikla, navyše aj pri výbuchu jadrovej nálože - takže okná to vysklí tak či tak, je málo pravdepodobné, že by sa meteor zásahom celkom zničil/odparil, takže na zem by dopadli zamorené rádioaktívne trosky. A politické komplikácie s nečakaným jadrovým výbuchom by boli obrovské. Prípadná konvenčná bojová časť je celkom neúčinná - meteor je sprostý kus hmoty, ktorý proste existuje a pokiaľ existuje, je nebezpečný - nedá sa "vyradiť z činnosti", len fyzicky zničiť. Takže čo s ním?

Nečinnosť je v podstate to najlepšie, čo možno urobiť - akoukoľvek aktivitou PRO a PVO prudko rastie pravdepodobnosť a rozsah "vedľajších škôd". Dokonca ani "varovanie" od aktívnych prostriedkov prieskumu PRO a PVO nemá zmysel - doba výstrahy od identifikácie hrozby po úder je len niekoľko desiatok sekúnd - ešte menšia ako pri zemetrasení, takže bez nácviku činností to nemá zmysel.

TO : yamato

Jestliže se v jediný den sejdou tak pozoruhodné události, jako je Tunguzský meteorit - "v menším provedení" - a zároveň současný průlet /před hodinou/ obří hroudy o průměru 45 metrů a váze 400 000 tun pouhé dva průměry Země daleko od nás !!! , no to člověku zatrne a přemýšlí ,co by se asi stalo, kdyby tahle 400 000 tun těžká hrouda dopadla do moře 200 km východně od New Yorku. Spočítejte někdo, jak vysoká Tsunami by zasáhla New York a na jak dlouho by potom bylo přerušeno obchodování s akciemi na Wall Street , případně zda by tento úder přežila Socha svobody. Proč největší meteory padají pořád jenom do Ruska a proč taky něco velkého nespadne někdy do USA ,jsou přeci taky velký stát ! Jejich občané zatím nezažili žádnou světovou válku a tak by se mohli - "parádně vytáhnout" - alespoň při nelítostném souboji s tímto - "kosmickým smetím".


P.S. Po dnešku je už jasné, že bude nutné udržovat ve stálé - "bojové pohotovosti" - několik raket s jadernou náloží na likvidaci nevítaných kosmických vetřelců. Bylo by pro svět milým překvapením, kdyby se ke konstruování těchto - "záchranných atomových raket" - nabídla naříklad Severní Korea , nedávno provedla úspěšně další jaderný výbuch , družici už také svede.


http://zpravy.ihned.cz/c1-59327600-asteroid-zeme-planeta-nejtesnejsi-prulet-kolem

hm, ak to spravne chapem, pan Balaban si zela prirodnu katastrofu nevidanych rozmerov a smrt milionov ludi. Pretoze su na podla neho nespravnej strane planety.

Tak neviem, ci toto nie je na ban...

TO : yamato

Ne, já jenom uvažuji, co by nastalo, kdyby asteroid o průměru 45 metrů a váze 400 000 tun, který před hodinou minul těsně Zemi, dopadl do obydlené oblasti, třeba do USA. Na základě toho požaduji okamžité zavedení - "kosmické služby"- pro několik mezikontinentálních raket /patrně Topol/ s namontovanou vodíkovou bombou v hlavici o nejméně 10 megatunách TNT. Jak by mohl už brzy vypadat úder rakety Topol s hlavicí 10 Megatun proti nepřátelskému asteroidu - viz druhé video.

citace:

---

Po dnešku je už jasné, že bude nutné udržovat ve stálé - "bojové pohotovosti" - několik raket s jadernou náloží na likvidaci nevítaných kosmických vetřelců

---

Nezaručovala zasažení Země - to jsem to pomotat - chtěl jsem napsat zaručovala nezasažení Země - tedy vždy průlet bez následků.

Laici běžně netuší jak je sluneční soustava obrovská a díky tomu je Země nepratrným cílem pro jakýkoliv přírodní tedy neřízený objekt.

viacerí sa tu snažili vysvetliť, že budovanie takéhoto systému fungujúceho "na poslednú chvíľu" je nezmysel.. (ako z béčkového hororu)
"reálny" obranný systém by si žiadal dve zložky
systém včasnej výstrahy, ktorý by nebezpečné asteroidy systematicky vyhľadával
a operačný systém, ktorý by asteroidy na kolíznom kurze, odkláňal z ich dráh, celé mesiace a možno aj roky pred tým než by mohli skutočne ohroziť zem

lenže to by si museli politici najprv uvedomiť, že takéto nebezpečenstvo je skutočne reálne
vybudovať niečo také nie je v možnostiach jedinej krajiny, dá sa to len na medzinárodnej báze [Upraveno 15.2.2013 alamo]

citace:

---

lenže to bi si museli politici najprv uvedomiť, že takéto nebezpečenstvo je skutočne reálne
vybudovať niečo také nie je v možnostiach jedinej krajiny, dá sa to len na medzinárodnej báze

---

to je záludná otázka sama o sebe..
ak vieme niekoľko rokov dopredu, že sa k zemi blíži, kúsok ako ten čeljabinský, s potenciálom "iba" vyskliť okná v polovici mesta
oplatí sa zasahovať proti nemu?
je celkom možné, že prípadný preventívny zákrok, bude drahší, ako okná zveriť do rúk sklenárom.. [Upraveno 15.2.2013 alamo]

Jedině nanejvejš monitoring a vyklizení celé oblasti jako se to děje v případě sopečného výbuchu.
Odtavit rozhodně plynové potrubí v celé oblasti možného dopadu, aby se předešlo úniku plynu s následnou explozí a tudíž mnohem větším škodám.
Prostě jen minimalizovat pčípadné ztráty jako v případě jiných přírodních katastrof, které lze alespoň částečně předvídat dopředu. A následně poskytnou zasaženým oblastem účinnou pomoc.

nie som si istý.. či volený politici, budú takýto superracionálny

citace:

---

to je záludná otázka sama o sebe..
ak vieme niekoľko rokov dopredu, že sa k zemi blíži, kúsok ako ten čeljabinský, s potenciálom "iba" vyskliť okná v polovici mesta
oplatí sa zasahovať proti nemu?
je celkom možné, že prípadný preventívny zákrok, bude drahší, ako okná zveriť do rúk sklenárom.. [Upraveno 15.2.2013 alamo]

---

a je veľkosť až tak dobré vodítko?
nakoľko účinok záleží od toho, či je to kamenný alebo uhlíkatý chondrit, alebo "želozo", a vnútornej štruktúry a tvaru?
také rozhodnutie, o tom či zasiahnuť alebo nie, a ak áno "ako?", sa potom nedá urobiť, bez vyslania sondy, a obhliadky..

dwayne day na nsf odporúčil túto štúdiu k téme ochrany zeme pred asteroidmi:
http://www.nap.edu/catalog.php?record_id=12842
[Edited on 15.2.2013 Agamemnon]

citace:

---

a je veľkosť až tak dobré vodítko?...

---

pár info z nsf:
- momentálne odhady pre ruský meteorit sú 15 m priemer, 7000 ton, 300 kt
- dwayne day ohľadom toho mapovania, čo tu bolo spomenuté - asteroidy nad 1 km zmapované na 95 % (úloha bola nad 90 %, 100 % sa samozrejme nedá); nad 140 m len začali (sú niekde okolo 5 %)
- tiež píše, že nasa to mapovanie nechce robiť, a ani nikto iný ho nechce robiť... nasa to musí robiť, lebo to má zo zákona - avšak už im nikto na to nedal peniaze... preto to ide tak pomaly...

tá dráha, po ktorej to priletelo.. "od slnka"
nezodpovedalo by to skôr, nejakému "neaktívnemu" "vysušenému" kometárnemu jadru, ako typickému kamennému asteroidu? [Upraveno 16.2.2013 alamo]

30.června 1908 explodoval asi 10 km nad Sibiří Tunguzský meteorit, který na ploše 2000 kilometrů čtverečních zničil asi 60 milionů stromů a rozbíjel okna ještě 65 km od epicentra. V r.1908 žil už můj děda ,tedy mi to nepřipadá jako nějaká málo pravděpodobná - "historická událost !!! Bylo to ve století, kdy jsem se narodil. Tvrdit, že se finančně vyplatí vystěhovat třeba 20 milionové město Šanghaj nebo 18 milionový New York a vše ve městě pak nechat zničit meteoritem = cca. 1 milion budov, metro, elektrárny, hutě, školy, letiště, nádraží, hypermarkety se zbožím, nemocnice, burzu, parky, přístavy, domovy důchodců ,muzea, kina, hotely, pošty, firmy, soudy, fotbalové stadiony, mosty, lodě, kostely, garáže, redakce novin, pekárny, spalovny odpadů, věznice, ....atd, atd. no to se mi nezdá !!!!


Kolik by stála jedna raketa Sojuz s naloženou 10 MT vodíkovou pumou, která někde 15 000 km od Země zasáhne asteroid a výbuchem ho rozdrobí na neškodné kusy, které shoří v atmosféře ??? A kolik stojí nemovitosti celého New Yorku ???

Raketu Sojuz i s H-bombou "šacuji" na nějakých 100 milionů USD ,město New York na stovky miliard USD , tedy nejméně tisícinásobek hodnoty rakety, patrně desetitisícinásobek.

Jane Balabáne, můžete uvést příklad kdy někdo trefil s přesností +/- 100 metrů 40-ti metrový objekt s málo známou dráhou při vzájemné rychlosti ~30 km/s a ještě přitom cíleně aktivoval nějaký prvek impaktoru s časovou přesností okolo 1/1000 sekundy?

citace:

---

Raketu Sojuz i s H-bombou "šacuji" na nějakých 100 milionů USD ,město New York na stovky miliard USD , tedy nejméně tisícinásobek hodnoty rakety, patrně desetitisícinásobek.

---

citace:

---

systém včasnej výstrahy.. bez neho žiadna "raketa sojuz" neodštartuje..
nemôžete strieľať keď neviete, kedy a kam strieľať..
momentálne sme takmer "slepý a hluchý"

---

Měl bych dva dotazy: co je s fotkama z radarů? Vím, že to nebude žádná sláva, ale stejně sem na ně zvědavej.

Už delší dobu je mi nápadná jedna věc: všiml sem si, že poměrně hodně i poměrně významných planetek i víc než 10 let po objevení není pojmenováno. Z vědeckého hlediska detail, ale já to považuju za výraznej problém. Slova se prostě pamatujou líp než čísla, člověk se v tom prostě líp orientuje a je to velmi podstatné z hlediska PR, reklamy.

Planetka pojmenovaná po městě/krajanovi/brankáři etc. prostě vzbudí v médiích a u lidí, co se o danej předmět zajímají zájem, astronomové by tohle neměli podceňovat. 2012 DA 14 je středem pozornosti i mainstreamových médií a oni nejsou schopní té planetce dát atraktivní označení... Z hlediska PR je to těžké faux pas, měli by s tíém něco udělat.

Ano, chápu, že těch planetek je objevováno hrozně moc a že se možná dočkáme doby, že miliony planetek zůstanou nepojmenované, ale aspo'n u těch nejvýznamnějších by se s tím něco udělat mělo.

Jane Balabáne, můžete uvést příklad kdy někdo trefil s přesností +/- 100 metrů 40-ti metrový objekt s málo známou dráhou při vzájemné rychlosti ~30 km/s a ještě přitom cíleně aktivoval nějaký prvek impaktoru s časovou přesností okolo 1/1000 sekundy?

citace:

---

30.června 1908 explodoval asi 10 km nad Sibiří Tunguzský meteorit, který na ploše 2000 kilometrů čtverečních zničil asi 60 milionů stromů a rozbíjel okna ještě 65 km od epicentra. V r.1908 žil už můj děda ,tedy mi to nepřipadá jako nějaká málo pravděpodobná - "historická událost !!! Bylo to ve století, kdy jsem se narodil. Tvrdit, že se finančně vyplatí vystěhovat třeba 20 milionové město Šanghaj nebo 18 milionový New York a vše ve městě pak nechat zničit meteoritem = cca. 1 milion budov, metro, elektrárny, hutě, školy, letiště, nádraží, hypermarkety se zbožím, nemocnice, burzu, parky, přístavy, domovy důchodců ,muzea, kina, hotely, pošty, firmy, soudy, fotbalové stadiony, mosty, lodě, kostely, garáže, redakce novin, pekárny, spalovny odpadů, věznice, ....atd, atd. no to se mi nezdá !!!!


Kolik by stála jedna raketa Sojuz s naloženou 10 MT vodíkovou pumou, která někde 15 000 km od Země zasáhne asteroid a výbuchem ho rozdrobí na neškodné kusy, které shoří v atmosféře ??? A kolik stojí nemovitosti celého New Yorku ???

Raketu Sojuz i s H-bombou "šacuji" na nějakých 100 milionů USD ,město New York na stovky miliard USD , tedy nejméně tisícinásobek hodnoty rakety, patrně desetitisícinásobek.

---

citace:

---

Jane Balabáne, můžete uvést příklad kdy někdo trefil s přesností +/- 100 metrů 40-ti metrový objekt s málo známou dráhou při vzájemné rychlosti ~30 km/s a ještě přitom cíleně aktivoval nějaký prvek impaktoru s časovou přesností okolo 1/1000 sekundy?

---

Trochu na pobavenie
http://orgo-net.blogspot.sk/2013/02/zirinovskij-popira-meteorit-slo-pry-o.html

Vyznávači konšpiračných teórii si teraz prídu na svoje. Obávam sa, že im na to skočí relatívne veľký počet ľudí.
http://orgo-net.blogspot.sk/2013/02/nad-uralem-bylo-sestreleno-ufo.html

citace:

---

Náročnosti zasažení tělesa pohybujícího se po nepřesně známé heliocentrické dráze je proti zasažení tělesa, které se pohybuje po nízké, přesně známé geocentrické dráze nesrovnatelná a je mimo naše současné možnosti.
Je však stále diskutabilní užitečnost rozbití asteroidu na menší kusy, převládá názor že těleso rozbité na menší kusy způsobí mnohem větší škody než těleso které se střetne se Zemí vcelku.

---

citace:

---

Jane Balabáne, můžete uvést příklad kdy někdo trefil s přesností +/- 100 metrů 40-ti metrový objekt s málo známou dráhou při vzájemné rychlosti ~30 km/s a ještě přitom cíleně aktivoval nějaký prvek impaktoru s časovou přesností okolo 1/1000 sekundy?

---

V historii valek se pouzivalo neco podobneho. Rika se tomu kobercovy nalet.
Z tohoto duvodu se pouzival dopad nekolika set az tisic malych bomb. Vysledek je stejny, efektivita kupodivu vyssi.
Za tim vsim je fyzika. Nejvetsi skody pusobi tlakova vlna. Ta slabne s treti mocninou. Pokud zdvojnasobite naloz, zdvojnasobite i silu tlakove vlny, ale treti mocnina je neuprosna. Velice nepresne receno, pokud chcete zdvojnasobit devastacni ucine, musite zvetsit naloz priblizne desetinasobne (alchymisto sorry, snazim se to zjednodusit).

TO : Machi

Zasáhnout objekt o průměru 40 metrů a hmotnosti tisíců tun není žádný problém, to by jste mohl už vědět. O tom ,co kolem nás včera prolítlo jsme věděli díky našim radioloátorům už dávno a dráha byla spočtena přesně !! Nebo si myslíte, že asteroid je snad silně manévrující špionážní družice ?? Nikoli, jakmile ho zachytí radiolokátory, je jeho dráha ihned spočítána na metr přesně. A pokud bude Sojuz /Topol/ s H -bombou číhat v neustálé pohotovosti na podobné potvory z kosmu, pak může být na místě střetu někde 3000 km nad Zemí do 20 minut, letí totiž 28 000 Km za hodinu. Takže, i když asteroid poletí 30 km/sec, tak žádný problém.

Za větší problém považuji to, že když Sojuzu selže motor 3 stupně , tak se bomba 10 megatun dostane na supernízkou oběžnou dráhu 170 km a bomba začne klesat rychle do atmosféry .

Jane Dusatko, chtěl jsem původně psát, že jsem rád za váš z mého pohledu přesný a jasný příspěvek, ale že jste s ním měl počkat až odepíše J. Balabán, který si to představuje jak Hurvínek válku.
Protože Balabán odepsal nyní a vůbec si z vašeho příspěvku nic neodnesl, už to psát nemusím a navíc tímto svým posledním příspěvkem potvrdil mou tezi s Hurvínkem.

citace:

---

Trochu na pobavenie
http://orgo-net.blogspot.sk/2013/02/zirinovskij-popira-meteorit-slo-pry-o.html

---

TO : dodge

Samozřejmě, pokud na nás poletí planetka o průměru 10 kilometrů, pak jsme všichni v hajzlu ,ale pokud to bude těleso průměru kolem desítek metrů /= velikost paneláku/ , pak z něj po zásahu vodíkovou pumou o kapacitě 10 000 000 tun TNT opravdu moc nezbude !!! Takže zbylé kusy asi shoří pohodlně v atmosféře. Každopásdně je dobré být připrave na obří vlnu Tsunami, tedy nejet zrovna v době dopadu asteroidu někam do Karibiku k moři, to by jste si mohli rovnou podepsat testament !!


P.S. Moje osobní doporučení je toto :"Až bude spočteno, kdy přesně Zemi zasáhne asteroid , pak si já osbně koupím letenku z Prahy do Austrálie /Perth nebo Sydney/ a v době exploze se budu nalézat v kabině I.třídy Boeingu 747 ve výši 10 000 metrů nad Indií a při rychlosti 900 Km/hod. tam budu popíjet silnou kávu. Po přistání v Austrálii si v místním tisku potom přečtu, co se vlastně stalo ,zatímco jsme byli ve vzduchu Možná by ovšem bylo lepší letět do Lhasy v Tibetu, ta je vysoko asi 3600 metrů a tam Tsunami rozhodně nedosáhne, v Sydney bude možná 58 metrů vody nad parlamentem.

Mezi Lhasou a Sydney se rozhodnu , až bude jasná velikost asteroidu, při průměru nad 500 m volím jasně čínskou Lhasu. Tsunami totiž bude gigantická !!!

aj ja chcem pánovi Dusátkovi, poďakovať za úplné vymenovanie dôvodov, prečo sú akcie typu "hollywoodský béčkoví horor" nezmyselné..

a dodám ešte jeden "Jarkovského efekt" (vedel som že existuje, ale nevedel som si spomenúť ako sa presne volá.. teraz som ho vygooglil)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jarkovsk%C3%A9ho_efekt
Jarkovského efekt je změna dráhy malého přirozeného tělesa (planetky, jádra komety apod.), pohybujícího se sluneční soustavou, v důsledku zpožděného vyzařování tepelného záření z povrchu tělesa na jeho noční straně, poté, co byl na denní straně povrch zahřát Sluncem.
http://aldebaran.cz/bulletin/2004_15_jar.html
S Jarkovského jevem se počítá i při aktivní ochraně Země před nebezpečnými planetkami, které by mohly spadnout na Zemi a způsobit zde katastrofu. Stačilo by včas uměle zesílit Jarkovského jev, který planetku nepatrně odchýlí a planetka Zemi mine.

je teda celkom možné, že aktívna preventívna ochrana bude riešená inak než ukazujú béčkové filmy, rozhodne nie ako "streľba od pása"
k nebezpečnému meteoritu sa vydá sonda "natierač", a tá ho "nalakuje", buďto na čierno alebo na bielo podľa potreby, už mierna zmena jeho albeda bude stačiť na to, aby zmenil svoju dráhu.. a žiadna katastrofa sa nestala

podľa všetkého, takto sa dajú zmeniť aj dráhy, naozaj obrích objektov
stačí ich iba "nalakovať" s dostatočným predstihom [Upraveno 16.2.2013 alamo]

citace:

---

TO : Machi

Zasáhnout objekt o průměru 40 metrů a hmotnosti tisíců tun není žádný problém, to by jste mohl už vědět. O tom ,co kolem nás včera prolítlo jsme věděli díky našim radioloátorům už dávno a dráha byla spočtena přesně !! Nebo si myslíte, že asteroid je snad silně manévrující špionážní družice ?? Nikoli, jakmile ho zachytí radiolokátory, je jeho dráha ihned spočítána na metr přesně. A pokud bude Sojuz /Topol/ s H -bombou číhat v neustálé pohotovosti na podobné potvory z kosmu, pak může být na místě střetu někde 3000 km nad Zemí do 20 minut, letí totiž 28 000 Km za hodinu. Takže, i když asteroid poletí 30 km/sec, tak žádný problém.

Za větší problém považuji to, že když Sojuzu selže motor 3 stupně , tak se bomba 10 megatun dostane na supernízkou oběžnou dráhu 170 km a bomba začne klesat rychle do atmosféry .

---

práve ma napadlo slovné spojenie "hádzať hrach na stenu"
nielen preto, že je rovné snahe pánovi Balabánovi čokoľvek vysvetliť
ale aj preto, že spôsoby ochrany ktoré tu navrhuje, by boli asi rovnako účinné ako hádzanie hrachu na asteroidy..
http://www.usatoday.com/story/news/world/2013/02/15/russia-meteorite/1921991/

podľa posledných odhadov, nám čeljabynský "kúsok" predviedol divadlo s výkonom 300 až 500 kiloton TNT, keďže tá hirošimská mala "iba" 16 kiloton, takže sa to pohybuje od 19 - 31 bômb zhodených na hirošimu
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=31118.195

Meteor bouchl i nad Kubou:
http://www.dailypaul.com/274744/report-meteor-crash-in-cuba-breaking

citace:

---

Meteor bouchl i nad Kubou:
http://www.dailypaul.com/274744/report-meteor-crash-in-cuba-breaking

---

Akýkoľvek systém priameho ničenia je úplne nanič - a prakticky nerealizovateľný.
Skúste si spočítať energetické nároky na priame vynesenie nákladu o hmotnosti 3 tony - toľko asi váži 10Mt bojová časť - na kolízny kurz s asteroidom, hoci len vo výške 15 000 km. Na to nestačí žiadna súčasná raketa. A nejaká "vyčkávacia dráha" a navedenie po energeticky výhodnej dráhe podobné letu k Mesiacu alebo k planétam a asteroidom je celkom nanič - nie je na to proste čas. Meteor objavený vo vzdialenosti ~10 násobku vzdialenosti Mesiacu (4 mil km) priletí (podľa rýchlosti a dráhy) najneskôr za dva-tri dni, pravdepodobne ale už za 24-36 hodín.

Takže proti objektu objavenému rádove hodiny až dni pred dopadom sme absolutne bezbranný - len pre navedenie rakety s náložou (ktorú nemáme) je potrebný čas hodina až dve a na dosiahnutie "kolmej výšky" 15 000km (pre "priame navedenie") je potrebná raketa s charakteristickou rýchlosťou >17km/s.
Po teoretickej stránke by samotné navedenie nemuselo predstavovať problém - dá sa realizovať vlastne ľubovoľnou metódou navedenia známou z prostriedkou PVO a PRO. Okrem extrémne vysokej stretávacej rýchlosti je inak asteroid "jednoduchý cieľ" - veľmi presne drži dráhu (v rámci orbitálnej mechaniky) a nerobí žiadne protiopatrenia. Je však požadovaná vysoká presnosť merania polohy - "útočiaca raketa" má vzhľadom k rýchlosti zblíženia len minimálne možnosti manévrovania v záverečnej fáze, takže navedenie na kolízny kurz musí byť už v počiatočnej fáze veľmi presné.

Na margo údajného zásahu ruske PVO/PRO proti meteoru - nikde, na žiadnej fotke ani videu nie je nič, čo by aspoň pripomínalo stopu za protilietadlovou raketou.

V současné době opravdu rychle sestřelit asteroid nejde. Přehledové výstražné radary mají dosah kolem 5000 km, na těleso velikosti asteroidu cca 10000 km. Tuto vzdálenost asteroid přilétající v nejhorším kurzu proti pohybu Země (dv kolem 40 km/s) uletí za 250 s - 4 minuty. Při lepším směru příletu (10 km/s) za 1000 s - 16 minut - i to je ale málo, kvůli vyhodnocení, výpočtu, upozornění velmocí a dohodě o odpálení rakety.
Jenže i tak se dá alespoň vydat varování pro místo dopadu - vyhlášením leteckého poplachu a výzvou lidem ke schování do sklepů, koupelen nebo alespoň dál od oken. Efektivní je už jedna jediná minuta před dopadem!!
Pokud by bylo víc času, dají se použít balistické rakety, ale musely by být upraveny pro řízený odpal ze Země. Doletí totiž při kolmém letu do výšky až 2500 km. Výbuch 1 Mt hlavice má dostatečně ničivý účinek na blízkou vzdálenost nejméně do 2 km. Výbuch hlavice vytvoří ze stupně a těla hlavice plazmu a ta má silný ničivý účinek. Při odpalu načasovaném v řádu 5 milisekund (běžně dosažitelný) odpálíte pumu v poloze +- 100 m. Dostatečné pro tělesa do 100 m průměru.
Pro kvalitní sledování bychom potřebovali 6 radarových satelitů na GEO a 3-4 satelity na vysoké polární dráze. Při dosahu radarů (optimalizovaných pro identifikaci těles nad 20 m) kolem 20 000 km bychom výstrahu dostali v okamžiku, kdy těleso bude 50 000 km od Země a tedy dost daleko pro odpal rakety. Pokud dojde k rozpadu asteroidu, je účinek kusů vždy menší, než účinek jednoho zásahu. Pokud máte pancéřovou vestu, je lepší do ní dostat zásah z brokovnice, než jednu průbojnou kulku - atmosféra je pancéřovou vestou Země - kusy asteroidu mnohem víc odhoří, mnohem víc zpomalí a mnohem víc se jich rozpadne, tak jako nad Čeljabinskem.

asi to fakt bola "globálna" akcia
ďalší kúsok pozorovali údajne nad severnou kaliforniou
http://www.nbcbayarea.com/news/local/Fireball-Streaks-Across-Bay-Area-Sky-191503601.html

Kde jsou fotky, radarové měření a přesnější rozměry asteroidu 2012 DA14? Čeljabinsk všechno zastínil. Našel jsem jen trapbné fotky čárky na nebi.

citace:

---

Kde jsou fotky, radarové měření a přesnější rozměry asteroidu 2012 DA14? Čeljabinsk všechno zastínil. Našel jsem jen trapbné fotky čárky na nebi.

---

fragmenty roztrúsené v okolí dopadu na jazere

http://www.abc.net.au/news/2013-02-16/fragments-of-russian-meteor-rest-on-ice/4522768

alamo, 500 ktun ani omylem. Z dostupných videozáznamů (rychlost tlakové vlny) a fotek (dopad v blízkém jezeře) lze odvodit výšku, respektive vzdálenost "exploze" na cca 3-5km. 500kTun by na tu vzdálenost způsobilo něco mnohem více, než jen několik vysklených tabulí. Reálná hodnota bude o 2 až tři řády menší (tedy cca od několika stovek tun TNT do jedné kilotuny). Také jeho rychlost, která je implikována zde, tedy 30km/s je maximálně rychlost vstupu do atmosféry. Kdyby měl v době výbuchu 10km/s moc bych se divil, protože při takto vysokých rychlostech je odpor troposféry velmi blízký vodě.

Jinak vidím, že jsem zpustil pěknou lavinu s tou protivzdušnou obranou. Já přitom ani tak nedoufal, že by jej mohli sestřelit (to je opravdu IMHO za hranou reálného), ale že o něm alespoň mohli vědět když do atmosféry vstoupil. Akceptuji, že jej nemusel vidět žádný radarový systém kvůli vysoké rychlosti, ale to Rusáci nemají ani infračervený? I kdyby ho zjistili 10 sekund před výbuchem, stále by mohli spustit CO. Rusové ještě stále cvičení CO provádějí a většina mužů byla v armádě, takže na rozdíl od nás by alespoň odešli od oken a zastavili vozidla. Teoreticky:-)

citace:

---

alamo, 500 ktun ani omylem. Z dostupných videozáznamů (rychlost tlakové vlny) a fotek (dopad v blízkém jezeře) lze odvodit výšku, respektive vzdálenost "exploze" na cca 3-5km. 500kTun by na tu vzdálenost způsobilo něco mnohem více, než jen několik vysklených tabulí. Reálná hodnota bude o 2 až tři řády menší (tedy cca od několika stovek tun TNT do jedné kilotuny).

---

Nejaké dalšie foto z vesmíru:

citace:

---

alamo, 500 ktun ani omylem.

---

citace:

---

Kde jsou fotky, radarové měření a přesnější rozměry asteroidu 2012 DA14? Čeljabinsk všechno zastínil. Našel jsem jen trapbné fotky čárky na nebi.

---

Jen tak letmo při 16m průměru je maximální možný objem (reálný bude o dost nižší, protože to určitě nebyla koule) 2150m3, pokud budeme brát hmotnost 10000 tun, pak se tu bavíme o hustotě nejméně 4700kg/m3. Pokud vezmem v potaz že to nebyla koule a nějaký ten šišoid, tak spíše dvojnásobnou hustotu. Kolik známe v SOLu malých těles (malé planetky a pdoobně) s takovou hustotou? Hustotou možná i větší, než má železo?

Prostě mi to nedá zpochybňovat i závěry NASA. Aby to způsobilo ty zanedbatelné škody, muselo by to bouchnout hodně vysoko (10 km a výše) a tomu mi pak nesedí místo dopadu. Ale je fakt, že proti naměřeným hodnotám se jde těžko Bud to muset, chtě nechtě akceptovat.

Cernakus:

Ona už byla publikována nějaká analýza polohy výbuchů?
Navíc upřímně pochybuji, že hlavní exploze byla jen 3-5 km vysoko, když většina superbolidů vybuchuje v podstatně výšce.

Zde je část zprávy o superbolidu Morávka:

citace:

---

Bolid letěl v azimutu 175,5 stupně pod úhlem 20,4 stupně k zemskému povrchu. Poprvé byl spatřen ve výšce asi 75 km nad zemí zhruba 40 km severovýchodně od polského města Opole. Poprvé byl zachycen kamerou (z Jindřichova) ve výšce 46 km. V té době se pohyboval rychlostí 22 km/s. Ve výšce asi 35 km se postupně začal rozpadat na více než sto úlomků (první rozpad není zachycen na žádném videozáznamu, výška rozpadů bude ještě upřesněna). Mnohé úlomky se později ještě dále drobily. Poslední kus pohasl 9 sekund po prvním spatření bolidu ve výšce 21 km, když jeho rychlost mezitím poklesla na 4 km/s.

---

prvý výbuch mal byť 30-50 km vysoko..
http://en.wikipedia.org/wiki/2013_Russian_meteor_event
tu je ukážka amatérskej rekonštrukcie
http://ogleearth.com/2013/02/reconstructing-the-chelyabinsk-meteors-path-with-google-earth-youtube-and-high-school-math/

Alamo:

To zní uvěřitelně.

Cernakus:

15-17 metrů je střední průměr, je jedno o jaký šišoid se jedná.
Kdybys vměstnal hmotu šišoidu do koule tak by měla průměr 15-17 metrů.
Hustota mi vyšla 3880-3960 kg/m3, což je celkem v normě.

citace:

---

Alamo:

To zní uvěřitelně.

Cernakus:

15-17 metrů je střední průměr, je jedno o jaký šišoid se jedná.
Kdybys vměstnal hmotu šišoidu do koule tak by měla průměr 15-17 metrů.
Hustota mi vyšla 3880-3960 kg/m3, což je celkem v normě.

---

citace:

---

V normě to moc není, asteroidy mívají hustotu v rozmezí 2,5-3,5kg/cm3 (2012 DA14 2,9kg/cm3).

---

vyššie som použil krkolomný výraz "pretvorenosť"
nakoľko by sa vlastne líšil priebeh udalosti v dvoch prípadoch, keď by po tej istej dráhe do atmosféry vletel, pevný kamenný meteorit čo bol súčasťou väčšej planétky, kde pri vzniku došlo k taveniu, alebo krehký zlepenec ktorý iba "skondenzoval" pri nízkych teplotách niekde na okraji slnečnej sústavy?
bol by pri výbuchoch vo vzduch, nejaký pozorovateľný rozdiel?

TO : machi

NASA nyní zpracovává kompletní přehled "balvanů" ve sluneční soustavě , které zalétají až do blízkosti Země o průměru větším, než 140 metrů - má být hotov do r.2020. Od 90 let minulého století zpracovávali seznam těles o průměru větším jak 1 kilometr , zjistili takových těles - 9.590 . Viz. článek Karla Pacnera v dnešní MF Dnes. Tedy každým rokem, každým měsícem, každým dnem je nyní méně a méně pravděpodobné, že můžeme být nečekaně překvapeni nějakým balvanem s nepropočítanou drahou letu už dopředu. Jestliže se nyní za 8 let vyřeší balvany nad 140 metrů, tak možná do 2030 vyřešíme balvany nad 80 metrů a do r. 2040 nad 40 metrů = Tunguzský meteorit. Takže budeme dopředu znát celou dráhu těchto těles Sluneční soustavou a nejpravděpodobnější varianta střelby na takovéto velké těleso bude ta, že se zjistí , že během 10 průletů kolem Země bude toto těleso stále blíž a blíž, až do nás při jedenáctém průletu , třeba roku 2048 narazí. Poté bude jeho dráha neustále zpřesňována vyhodnocována a v klídku bude připravena raketa i s bombou , dokonce věřím , že v takto nebezpečné situaci bude možné odpálit na asteroid atomovku již z povrchu Měsíce a trefit ho 300 000 Km od Země.

Roku 2012 je nemožné, že nás překvapí nečekaně těleso o průměru 1000 metrů, roku 2020 to bude 140 metrů , roku 2030 možná 80 metrů. Takže dráhy všech nebezpečných těles už jsou a nebo budou známy a jestliže Čína dokázala 11.ledna 2007 zasáhnout antiraketou svou družici Fenyun - 2C letící 865 Km vysoko rychlostí 8 Km/sec, pak proč nezasáhnout šutr s také dobře známou dráhou letu ???

http://rt.com/news/russia-meteor-meteorite-asteroid-chelyabinsk-291/
hľadanie na dne jazera bolo ukončené
šiesti potápači sa márne hrabali v bahne tri hodiny, a nič nenašli
07:58 GMT: No meteorite fragments were found at the bottom of Chebarkul Lake, says the Emergencies Ministry. A lack of underwater visibility, as well as a thick – up to 1.5 meters – layer of ooze were cited as the main reasons for failure. Six divers spent three hours searching for solid objects in the mud but finally gave up. Water samples taken from the lake have also shown nothing unusual.

citace:

---

http://rt.com/news/russia-meteor-meteorite-asteroid-chelyabinsk-291/
hľadanie na dne jazera bolo ukončené
šiesti potápači sa márne hrabali v bahne tri hodiny, a nič nenašli
07:58 GMT: No meteorite fragments were found at the bottom of Chebarkul Lake, says the Emergencies Ministry. A lack of underwater visibility, as well as a thick – up to 1.5 meters – layer of ooze were cited as the main reasons for failure. Six divers spent three hours searching for solid objects in the mud but finally gave up. Water samples taken from the lake have also shown nothing unusual.

---

citace:

---

Roku 2012 je nemožné, že nás překvapí nečekaně těleso o průměru 1000 metrů, roku 2020 to bude 140 metrů , roku 2030 možná 80 metrů. Takže dráhy všech nebezpečných těles už jsou a nebo budou známy

---

Na hledání asteroidů není jen NASA. Jen za posledních 6 dnů bylo objeveno nějakých 45 nových asteroidů v blízkosti Země

Tady lze nalézt trochu statistiky o objevech těchto těles.skepse není příliš na místě, s pokročilou dobou pozorování a lepšící se technikou se zlepšuje i dosah na menší nebo vzdálenější tělesa.
http://neo.jpl.nasa.gov/stats/

Já jsem z té statistiky dost skeptický.
Navíc tam není nic o procentech, ale o počtu. To že je jich známo mnoho tisíc a je jich objeveno jen pár procent (pod 300 metrů) znamená, že desítky tisíc nám zatím unikly.

citace:

---

Jen za posledních 6 dnů bylo objeveno nějakých 45 nových asteroidů v blízkosti Země

---

ešte ku tomu mapovaniu asteoridov:
dwayne day na nsf vysvetľuje, ako ku tomu došlo:

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=31118.msg1013747#msg1013747

voľne:
pred nejakou dobou niekoľko členov kongresu vložilo do jedného z návrhov zákonov (authorization bill) úlohu pre nasa hľadať potenciálne nebezpečné NEO. vzhľadom na to, ako kongres funguje (navzájom si schvaľujú drobnosti, ako pozornosť), tak táto časť prešla schváľovaním, aj keď takmer nikomu tam na tom nezáleží, a je im to jedno...
takže to skončilo na nasa, ale s tým, že nedostali na to žiadne peniaze (išlo o authorization bill, a nikdy nedošlo k príslušnému appropriation bill)... skupina navrhovateľov dúfala, že administratíva (prezident & co.) potom do rozpočtu posunie nasa peniaze na túto úlohu - k tomu nedošlo, pretože administratíve na tomto nezáleží (postupne clinton, bush a obama), takže nasa vo výsledku musela presunúť nejaké peniaze od iných projektov na túto úlohu... (tj. vo výsledku išlo o nefinancovaný mandát pre nasa)
problém môže nastať, keby ešte viac rozšírili túto úlohu, čo by znamenalo, že nasa by musela viac škrtať z iných projektov...
(sú tam otázky ohľadom toho, že aké projekty - o vedu nejde... takže z tých by to asi nebolo okej... a potom prečo to má robiť nasa, keď v podstate ide o obranu - takže prečo to nerobí dod)

pozn.:
authorization bill je návrh zákona, ktorý určuje organizáciam/agentúram činnosť, funkcie, úlohy
appropriation bill je návrh zákona, ktorý umožní na tieto úlohy poskytnúť prostriedky (rozpočet)
[Edited on 16.2.2013 Agamemnon]

Tak statistika ještě trochu jinak.
My nevíme, kolik je blízkozemních planetek, větších než 100m, takže mluvit o procentech je trochu mimo.
Aby bylo jasné, jak stoupá počet objevovaných asteroidů v průběhu let ( objevených a spočítaná dráha ! ) :

r. 1991 ... 5.000
r. 2002 ... 50.000
r. 2005 ...100.000
r. 2012 ...600.000

Předpokládaný počet planetek 1,5 - 2 mil ks.

Procenta se určují podle předpokládané statistiky výskytu v dané velikostní kategorii a v porovnání se statistikami pro celkové parametry pozorování (časové a prostorové pokrytí výskytu planetek, hloubka průzkumu).
Z posledního grafu na stránce http://neo.jpl.nasa.gov/stats/ je patrné, že známe více blízkozemních těles o velikosti 300 - 1000 metrů než s velikostí 100 - 300 metrů. Když uvážíme, že těchto těles bude tak řádově více a i v rozmezí 300 - 1000 metrů neznáme všechna tělesa, pak velmi hrubý odhad dává 30 000 až 100 000 tisíc neznámých blízkozemních planetek s rozměry 100 až 300 metrů.

citace:

---

... Pokud dojde k rozpadu asteroidu, je účinek kusů vždy menší, než účinek jednoho zásahu. Pokud máte pancéřovou vestu, je lepší do ní dostat zásah z brokovnice, než jednu průbojnou kulku - atmosféra je pancéřovou vestou Země - kusy asteroidu mnohem víc odhoří, mnohem víc zpomalí a mnohem víc se jich rozpadne, tak jako nad Čeljabinskem.

---

citace:

---

Procenta se určují podle předpokládané statistiky výskytu v dané velikostní kategorii a v porovnání se statistikami pro celkové parametry pozorování (časové a prostorové pokrytí výskytu planetek, hloubka průzkumu).
Z posledního grafu na stránce http://neo.jpl.nasa.gov/stats/ je patrné, že známe více blízkozemních těles o velikosti 300 - 1000 metrů než s velikostí 100 - 300 metrů. Když uvážíme, že těchto těles bude tak řádově více a i v rozmezí 300 - 1000 metrů neznáme všechna tělesa, pak velmi hrubý odhad dává 30 000 až 100 000 tisíc neznámých blízkozemních planetek s rozměry 100 až 300 metrů.

---

Milantos:

Já jsem psal o NEO ne o PHA (Potentially hazardous asteroid).
Díval jsem se na ten článek http://arxiv.org/pdf/1205.3568v1.pdf a tam odhadují počet PHA větších než 100 metrů na 4700+/-1450.
Planetek v kategorii NEO odhadují na ~20,500+/4200
To znamená, že hrubý odhad 30000-100000 je trochu přestřelený.
Dle wikipedie je dnes známo 9683 NEO (ale všech velikostí), takže stále zbývá hodně přes deset tisíc neobjevených planetek větších než 100 metrů a ještě více planetek třídy Tunguzky a větších (40 - 100 metrů).

Ze záběru kamery na křižovatce v Čeljabinsku, to vychází, že exploze byla , ve vzdálenost 38 km a ve výšce 31 km. A rychlost jde taky vypočíst.

citace:

---

Ano a ne. Ucinek samotneho kusu je mesi, ale nicive ucinky mohou byt vetsi. Pokud to vezmu z obraceneho hlediska, je jeden sutr neefektivne koncentrovana sila. Je lepsi pouzit vice mensich sutru nez jeden masivni.

Protoze Ek = ½(mv^2)

pro nasledujici hmotnosti "projektilu" a rychlosti mi vychazi tato dopadova energie (pokud by je atmosfera nezbrzdila/neznicila):

10km/s 20km/s 30km/s
10kg 500GJ 2000GJ 4500GJ
20kg 1000GJ 4000GJ 9000GJ
30kg 1500GJ 6000GJ 13500GJ
40kg 2000GJ 8000GJ 18000GJ
50kg 2500GJ 10000GJ 22500GJ

Nyni prosim k nasledujici myslence. Pokud mi dopadne jeden velky 50kg projektil, energie tlakova vlna (s vyjimkou ostatnich pruvodnich jevu) bude klesat s treti mocninou a bude mit nicive ucinky do vzdalenosti (pro priklad, tohle spocitat nedokazu 10m). Pokud mi ovsem dopadne 5 10kg projektilu do petiuhelniku, kde kazdy bude mit nicive ucinky do 3m, nicive ucinky se projevi u kazdeho z nich "stejne", ve vysledku bude ale zdevastovana podstatne vetsi plocha. Tedy brokovnice ano, ale musime mit sito schopne pustit jenom "vzorky", ktere shori v atmosfere, jinak nas ceka kobercove bombardovani.

K tomuhle by mohl neco rict alchymista - moje znalosti jsou na to prilis chabe.

---

http://rt.com/news/russia-meteor-meteorite-asteroid-chelyabinsk-291/
podľa nejakého viceguvernéra, vraj tá diera na ľade s meteoritom nesúvisí, a vznikla s "iných dôvodov"..

cnn... sú asteroidy dôsledkom globálneho otepľovania?

http://www.slate.com/blogs/future_tense/2013/02/12/deb_feyerick_to_bill_nye_is_asteroid_2012_da14_connected_to_global_warming.html

citace:

---

10km/s 20km/s 30km/s
10kg 500GJ 2000GJ 4500GJ
20kg 1000GJ 4000GJ 9000GJ
30kg 1500GJ 6000GJ 13500GJ
40kg 2000GJ 8000GJ 18000GJ
50kg 2500GJ 10000GJ 22500GJ

---

citace:

---

Nyni prosim k nasledujici myslence. Pokud mi dopadne jeden velky 50kg projektil, energie tlakova vlna (s vyjimkou ostatnich pruvodnich jevu) bude klesat s treti mocninou a bude mit nicive ucinky do vzdalenosti (pro priklad, tohle spocitat nedokazu 10m). Pokud mi ovsem dopadne 5 10kg projektilu do petiuhelniku, kde kazdy bude mit nicive ucinky do 3m, nicive ucinky se projevi u kazdeho z nich "stejne", ve vysledku bude ale zdevastovana podstatne vetsi plocha.

---

citace:

---

citace:

---

10km/s 20km/s 30km/s
10kg 500GJ 2000GJ 4500GJ
20kg 1000GJ 4000GJ 9000GJ
30kg 1500GJ 6000GJ 13500GJ
40kg 2000GJ 8000GJ 18000GJ
50kg 2500GJ 10000GJ 22500GJ

---

No, chtělo by to změnit ty GJ na MJ.

---

Interpretácia dráhy v poste "16.2.2013 - 14:04 - alamo" nie je celkom správna. Bod dopadu totiž neleží na konci priemetu dráhy, ako naznačuje rekonštukcia - vo výške okolo 20-25 km má dráha meteoru v atmosfére prudký zlom - "bod zastávky".


http://imageshack.us/photo/my-images/29/interpretaciadrahy.png

http://imageshack.us/photo/my-images/221/interpretaciadrahy2.jpg

Úsek maximálneho žiarenia je priestorom, kde meteor sa intenzívne brzdí trením o atmosféru. Na jeho konci klesne rýchlosť meteoru natoľko (pod cca Mach 15 ~4km/s), že výrazne poklesne ohrev trením o atmosféru.
Meteor "zhasne" a prestane vytvárať intenzívnu žiarivú stopu - prechádza na "temný" úsek dráhy. Letí však ďalej po približne priamej ako dobre viditeľný rozžeravený objekt. Ďalej ale stráca rýchlosť až jeho rýchlosť poklesne natoľko (~Mach 3-4), že ho "poduška" stlačeného vzduchu pred meteoritom prakticky zastaví v doprednom pohybe v smere pôvodnej dráhy. Tým dospel do "bodu zastávky" - od "bodu zastávky" potom padá prakticky voľným pádom, len s minimálnou doprednou rýchlosťou ( < Mach 1) k povrchu Zeme. Niektoré menšie meteority sú dokonca pri expanzii "podušky" "odhodené" späť, a počas voľného pádu sa pohybujú opačným smerom, proti pôvodnému smeru letu alebo sú odhodené do strany - takto spôsobená chyba odhadu miesta pádu môže dosiahnuť aj niekoľko kilometrov (až viac ako 10 km).
Kde sa v priestore jednotlivé časti hráhy nachádzajú, výrazne závisí od vstupnej rýchlosti a hmotnosti a rozmerov objektu - a teda aj aod prierezového zaťaženia - veľké objekty majú vysoké prierezové zaťaženie, takže prenikajú do hlbších vrstiev atmosféry s menšou stratou rýchlosti a kinetickej energie vo vyšších vrstvách atmosféry

Jan Dusatko a cernakus - pravdu máte vlastne obaja
Rovnice v hlave nemám, ale rozmery výbuchom vytvorené kráteru sa posudzujú cez jeho polomer a parametre horniny a polomer kráteru rastie s druhou odmocninou hmotnosti nálože - a objem kráteru s treťou odmocninou. Takže je to vec interpretácie.

Iná vec je, "čo" vlastne chceme posudzovať.
V prípade diskutovaného meteoru spôsobila hlavné škody rázová vlna vytvorená extrémne rýchlym hypersonickým objektom v spodnej stratosfére. Existuje pomerne zložitá závislosť medzi intenzitou rázovej vlny na zemskom povrchu a rýchlosťou, výškou a rozmerom a tvarom objektu, ktorý ju vytvára. Dosť záleží aj na dráhe - "klesajúci" objekt vytvára intenzívnejšiu rázovú vlnu ako vodorovne letiaci objekt.

"Vstupná" energia meteoru:
hmotnosť . . . 10km/s . . . . 20km/s . . . . . 30km/s
10kg . . . . . . . .500MJ . . . . 2000MJ . . . . 4500MJ
20kg . . . . . . . 1000MJ . . . . 4000MJ . . . . 9000MJ
30kg . . . . . . . 1500MJ . . . . 6000MJ . . . . 13500MJ
40kg . . . . . . . 2000MJ . . . . 8000MJ . . . . 18000MJ
50kg . . . . . . . 2500MJ . . . . 10000MJ . . . 22500MJ
100kg . . . . . . 5000MJ . . . . 20000MJ . . . 45000MJ
1000kg . . . . . . 50GJ . . . . . . 200GJ . . . . . 450GJ
10t . . . . . . . . . 500GJ . . . . . 2000GJ . . . . 4500GJ

"tritolový ekvivalent" vstupnej energie (1kg TNT ~ 4MJ)
10kg . . . . . . . 0,125t . . . . . 0,500t . . . . . . 1,125t
20kg . . . . . . . 0,250t . . . . . . 1t . . . . . . . . 2,5t
30kg . . . . . . . 0,375t . . . . . . 1,5t . . . . . . . 3,625t
40kg . . . . . . . 0,500t . . . . . . 2t . . . . . . . . 5t
50kg . . . . . . . 0,625t . . . . . . 2,5t . . . . . . . 6,125t
100kg . . . . . . 1,250t . . . . . . 5t . . . . . . . . 12,25t
1000kg . . . . . . 12,5t . . . . . . 50t . . . . . . . 122,5t
10t . . . . . . . . . . 125t . . . . . . 500t . . . . . . 1,225kt

Priemer objektu , prierez a prierezové zaťaženie pre rôzne hustoty:
hmotnosť . . . . . . . 1000kg/m^3 . . . . . . . . 3000kg/m^3 . . . . . . . . 7000kg/m^3
. . . . . . . . . . . . . . . . . (ľad) . . . . . . . . . . . . . (skala) . . . . . . . . . . . . . . (kov)
. . . . . . . . . . . . [m] / [m^2] / [kg/m^2] . . [m] / [m^2] / [kg/m^2] . . [m] / [m^2] / [kg/m^2]
10kg . . . . . . . . . 0,266 / 0,056 /178 . . . 0,184/ 0,027 / 370 . . . 0,14 / 0,15 / 652
20kg . . . . . . . . 0,336 / 0,089 / 224 . . . 0,232 / 0,043 / 467 . . . 0,176 / 0,024 / 821
30kg . . . . . . . . 0,386 / 0,116 / 257 . . . 0,266 / 0,056 / 543 . . . 0,2 / 0,32 / 940
50kg . . . . . . . . . 0,46 / 0,164 / 304 . . . 0,316 / 0,079 / 633 . . . 0,238 / 0,045 / 1115
100kg . . . . . . . 0,576 / 0,26 / 383 . . . . 0,4 / 0,125 / 789 . . . . . 0,3 / 0,071 / 1404
1000kg . . . . . . . 1,24 / 1,2 / 827 . . . . . 0,86 / 0,58 / 1720 . . . . 0,64 / 0,33 / 3026
10t . . . . . . . . . 2,67 / 5,61 / 1782 . . . . 1,84 / 2,7 / 3706 . . . . . 1,38 / 1,53 / 6520

Niekde som čítal, že na prienik do spodnej stratosféry (pod hladinu 35km) potrebuje meteorit prierezové zaťaženie cez 3000kg/m^2 a na prienik do troposféry (pod hladinu 15km) značne cez 10000kg/m^2. Ale boli tam aj ďalšie údaje, ktoré sa vzťahovali na pomer kinetickej energie, plochy prierezu, hustoty, hmotnosti a rýchlosti a hĺbky prieniku do atmosféry a boli oveľa komplikovanejšie...
[Upraveno 17.2.2013 Alchymista]

Co se stalo doopravdy - byl to bolid.

http://www.astro.cz/clanek/5621?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

citace:

---

Co se stalo doopravdy - byl to bolid.

http://www.astro.cz/clanek/5621?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

---

V pátek 13.dubna 2036 do nás má narazit asteroid Apophis o průměru 270 m. Tedy možná !! Média se toho rychle chopila, je to vděčné téma. Průměr 270 metrů je dost hrozivý, strach je tak velký.


http://www.scinet.cz/je-pro-zemi-vetsim-nebezpecim-asteroid-apophis-nebo-parazitni-vedci-a-amatersti-novinari.html

http://news.xinhuanet.com/english/world/2013-02/16/c_124351175.htm

rusi navrhujú vytvoriť spoločný systém včasného varovania na ochranu zeme

citace:

---

V pátek 13.dubna 2036 do nás má narazit asteroid Apophis o průměru 270 m. Tedy možná !! Média se toho rychle chopila, je to vděčné téma. Průměr 270 metrů je dost hrozivý, strach je tak velký.


http://www.scinet.cz/je-pro-zemi-vetsim-nebezpecim-asteroid-apophis-nebo-parazitni-vedci-a-amatersti-novinari.html

---

Pane Balabán, možná čteme stejný článek, ale závěr z toho článku je jednoznačný. Pro vědce je to už nezajímavé, pro média i poměr 1:několika milónům je "hrozivé" číslo, a kdykoliv něco prolétne kolem Země, zase se k Apophisu vrátí.
Trochu jiný zdroj :
http://www.universetoday.com/99348/asteroid-apophis-bigger-darker-but-not-a-threat-in-2036/

http://en.wikipedia.org/wiki/Extinct_comet
podľa tohto, skôr ako "zaniknuté" kométy, by sa to malo skôr volať "spiace", pretože vo vnútorných vrstvách stále môžu mať obsah veľkého množstva vody a iných prchavých látok
dá sa preto naozaj čakať, že "rozprsk" v atmosfére bude prebiehať naozaj výrazne inak, ako pri kamennom asteroide
doslova "bezo stopy"

Ono - nie je sa čomu diviť. Na čele objektu je riadne horúco...

Teplota zbrzdenia (total temperature; stagnation poin temperature) pri rýchlosti 10km/s dosahuje cca 50 000Kelvin, pri rýchlosti 15km/s cca 100 000K, pri 20km/s 200 000K, pri 25km/s 300 000K, pri 30km/s 450 000K... (http://www.aerospaceweb.org/design/scripts/atmosphere/ viac nespočíta).
S klesajúcou výškou alebo narastajúcou rýchlosťou tiež rýchlo narastá dynamický tlak (pri 20km/s a výške 35km je to 3,11MPa, vo výške 30km 6,77MPa, v 25km 14,7MPa a v 20km 32,7MPa, pri 25km/s je to 4,8MPa - 10,5MPa - 23MPa - 51,1MPa), čo zvyšuje prevdepodobnosť rozrušenia objektu, a zároveň s rastúcou rýchlostťou a klesajúcou výškou klesá hrúbka medznej vrstvy za rázovou vlnou - to zasa zvyšuje prenos tepla z rázovej vlny na objekt.

Takže pri narušení objektu preniká do jeho vnútra extrémne horúci plyn/plazma - a pod vysokým tlakom.

Nejsem fyzik, ale vzdálenost exploze nad Čeljabinskem lze zhruba odhadnout i podle zpoždění příchodu rázové vlny po záblesku. Podle komentáře u videí na Astro.cz ( http://www.astro.cz/clanek/5618 ) přišlo rozbíjení oken asi za 2,5 minuty. Uvážíme-li, že se zvuk šíří i ve vysokých výškách atmosféry stále zhruba rychlostí 300 m/s, viz např. http://en.wikipedia.org/wiki/File:Comparison_US_standard_atmosphere_1962.svg , a, jak známo např. z počítání vzdálenosti bouřky, vzdálenost 1 km urazí zvuk asi za 3 sekundy, pak vyjde přímá vzdálenost výbuchu na cca 50 km (přesněji asi i více), k čemuž podle pozorování kouřové stopy relativně vysoko nad obzorem bude do značné míry přispívat výška. Původně někým zde uvedený odhad výšky pouhých 5 km tak i toto vyvrací. Samozřejmě to vychází z předpokladu, že se přibližně shoduje okamžik nejsilnějšího záblesku a vzniku rázové vlny.

Přímá vzdálenost asi 50 km také zhruba odpovídá výše zmíněným údajům vyčteným ze stínů na křižovatce v Čeljabinsku. Jestli se nemýlím, pokud došlo k výbuchu ve vzdálenosti 38 km po Zemi a ve výšce 31 km, pak mi vychází při zanedbání zakřivení Země přímá vzdálenost od pozorovatele 49 km a úhel výšky nad obzorem při pozorování asi 39°. Pokud byla myšlena vzdáleností 38 km přímá vzdálenost, pak vyjde vzdálenost po Zemi asi 22 km a úhel výšky nad obzorem při pozorování asi 55°.

O síle rázové vlny i přes takovou vzdálenost pak vypovídá i to, že jsou na mnohých záběrech vidět nejen vytlučené okenní tabulky, ale vytržené celé okenní rámy a u továrny na zpracování zinku dokonce poškozená střecha a stržená část zdi (což vedlo v některých médiích k zjevně mylným zprávám, že tam spadly nějaké úlomky)...

citace:

---

Interpretácia dráhy v poste "16.2.2013 - 14:04 - alamo" nie je celkom správna. Bod dopadu totiž neleží na konci priemetu dráhy, ako naznačuje rekonštukcia - vo výške okolo 20-25 km má dráha meteoru v atmosfére prudký zlom - "bod zastávky".

---

skúsil som zadať do vyhľadávania "orbit russian meteor"
http://blogs.nasa.gov/cm/blog/Watch%20the%20Skies/posts/post_1360985685055.html

http://blogs.nasa.gov/cm/blog/Watch%20the%20Skies/posts/post_1361037562855.html

nejak mi ten ten odhad dráhy nesedí..
keď sa to porovná s touto simuláciou od AGI
http://blogs.agi.com/agi/2013/02/15/russian-meteor-crash-animation-from-agi-unrelated-to-asteroid-2012-da14-close-approach/

Bolid nad Ruskem měl energii výbuchu větší, jak všechny bomby svržené v období 1939-45 na celém světě.


http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/293493-meteorit-nad-ruskem-explodoval-silou-triceti-hirosimskych-bomb.html

citace:

---

Bolid nad Ruskem měl energii výbuchu větší, jak všechny bomby svržené v období 1939-45 na celém světě.


http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/293493-meteorit-nad-ruskem-explodoval-silou-triceti-hirosimskych-bomb.html

---

odlišný takmer frontálny pohľad na stopu po meteorite, zaujímaví je aj tieň, ktorý "oblak" vrhal na západ

citace:

---

Bolid nad Ruskem měl energii výbuchu větší, jak všechny bomby svržené v období 1939-45 na celém světě.


http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/293493-meteorit-nad-ruskem-explodoval-silou-triceti-hirosimskych-bomb.html

---

to je naozaj odvážne tvrdenie.. s celej kopy dôvodov..
pričom.. dosiaľ vlastne jediným predikovaným dopadom bol 2008 TC3
zaznamenaný bol 20 hodín pred dopadom
http://en.wikipedia.org/wiki/2008_TC3
http://neo.jpl.nasa.gov/news/news159.html
koľko by si to asi žiadalo investícií, aby si prípadný výstražný systém, mohol "pripísať na pažbu" takéto úspechy pravidelne?


[Upraveno 17.2.2013 alamo]

citace:

---

odvážné tvrzení novinek: "Astronomové jeho dopad nepředpokládali, protože jeho dráhu na poslední chvíli změnil asteroid DA14, který prolétl nedaleko Země."

---

Občas si novinář - pokud není uplně seriózní - klidně i něco do článku prostě domyslí, aby senzace - což je pak i sledovanost a tedy často to nejdůležitější kriterium při jeho finnačním ohodnocení.

Pročítám tuto diskuzi se zájmem a přidám také video podle kterého přišel třesk po 80 sekundách,což by odpovídalo vzdálenosti nějakých 26-27km (jestli dobře počítám,když tak mě opravte).Někdo tu psal 2,5 min.Bolid zde letí kolmo na auto a největší rozzáření je skoro nadním,takže by se ta vzdálenost mohla rovnat i výšce,co váš názor.
http://www.youtube.com/watch?v=odKjwrjIM-k&feature=youtu.be http://www.youtube.com/watch?v=odKjwrjIM-k&feature=youtu.be

nebude toto odhadovanie, podľa zvuku, trochu "ošidné"?
tu sú dve simulácie tunguzskej udalosti explózie a následnej tlakovej vlny


na nich je vidieť že "miesto výbuchu" sa nenachádza ako jeden konkrétny bod na jednom mieste v priestore
ale dlhá "trubica" v smere letu
začiatok hlavnej explózie mohol byť kľudne o desať kilometrov vyššie ako jej koniec
a počiatočný zvuk mohol byť dokonca zoslabený, vďaka odrazu od zemského povrchu
na videách bolo počuť niekoľko, celí rad, čoraz tichších explózii za sebou
nie je možné, že v skutočnosti vznikli, v opačnom poradí, ako sme ich počuli? [Upraveno 17.2.2013 alamo]

citace:

---

citace:

---

odvážné tvrzení novinek: "Astronomové jeho dopad nepředpokládali, protože jeho dráhu na poslední chvíli změnil asteroid DA14, který prolétl nedaleko Země."

---

To není odvážné tvrzení, tohle ne naprostý nesmysl z hlediska nebeské mechaniky.
Možná by autor měl napsat ČÍM změnil jeho dráhu....
(možná by stálo za to najít originál článku, abychom mohli zjistit něco o horlivém překladači.......)

---

citace:

---

... Dráhy obou těles byly natolik odlišné, že k vzájemnému ovlivňování nemohlo dojít.

---

diera na jazere čebarkul, je skutočný kráter
skutočne je od meteoritu
http://english.ruvr.ru/2013_02_18/Fragments-meteorite-found-in-Lake-Chebarkul/
http://en.ria.ru/russia/20130218/179532704.html
rozbor potvrdil, že úlomky nájdené v okolí sú s meteoritu, patrí medzi chondrity, s obsahom 10% železa

citace:

---

Ale mohlo a dokonce se tomu tak stalo. Stacil na to papir a tuzka, mozna dokonce pocitac ... a nekdo, kdo o tom nic nevedel a mozna ani netusi ze existuje fyzika ;o)

(obcas si tak take pripadam, napr. kdyz si pletu rady ...)

---

citace:

---

17.2.2013 - 23:07 - František
Reagovat

Pročítám tuto diskuzi se zájmem a přidám také video podle kterého přišel třesk po 80 sekundách,což by odpovídalo vzdálenosti nějakých 26-27km (jestli dobře počítám,když tak mě opravte).Někdo tu psal 2,5 min.Bolid zde letí kolmo na auto a největší rozzáření je skoro nadním,takže by se ta vzdálenost mohla rovnat i výšce,co váš názor.
feature=youtu.be

---

http://blogs.nasa.gov/cm/blog/Watch%20the%20Skies/posts/post_1361037562855.html

predbežný odhad orbity ruského meteoritu (a porovnanie s 2012 da14)

citace:

---

citace:

---

17.2.2013 - 23:07 - František
Reagovat

Pročítám tuto diskuzi se zájmem a přidám také video podle kterého přišel třesk po 80 sekundách,což by odpovídalo vzdálenosti nějakých 26-27km (jestli dobře počítám,když tak mě opravte).Někdo tu psal 2,5 min.Bolid zde letí kolmo na auto a největší rozzáření je skoro nadním,takže by se ta vzdálenost mohla rovnat i výšce,co váš názor.
feature=youtu.be

---

Myslím si, že to je kamera na tržnici. Dle mého je maximální záblesk na kurzu 15st a pod uhlem 75st. Třesk dorazil za 90vt, průměrná rychlost zvuku cca 312m/s. Tak mi to vychází na výšku 29 km.

http://imageshack.us/photo/my-images/29/interpretaciadrahy.png
Skoro jsem se trefil.

---

citace:

---

Ono taky asi neznamená, že ten nejsilnější záblesk způsobil ten mohutný třesk,mohl ho způsobit nějaký proces rozpadu už daleko předtím,co myslíš?Co vůbec zmamená fyzikálně ten obrovský záblesk prakticky na konci viditelné trasy bolidu,vím že to je místo s nejvyšší teplotou,ale zároven už musí být přece podstatná část meteoroidu vypařená nebo rozpadlá.Proto si myslím že to s tím třeskem nemá asi nic společného.

---

zaujímaví príbeh z minulého roka
http://www.sott.net/article/251884-Amazing-meteor-boomerangs-around-earth

Uvažujete zrejme chybne - "to", čo počuť na videách a čo narobilo škody nie je "výbuch meteoru" ale prechod rázovej vlny za letiacim objektom, ktorá dosiahla zemský povrch.
"Bohužiaľ pre čeljabincov", približne guľovitý objekt je vlastne najlepší "generátor" rázovej N-vlny. (a naopak - typický štíhly a ostronosý tvar supersonického lietadla je vlastne "tichý" - Space Shuttle s "guľatým nosom" bol "hlučnejší" aj pri menších rýchlostiach a vo väčších výškach)
"N-vlna" má názov poda svojho tvaru: ostrý nárast na maximálny pretlak - plynulý pokles na maximálny podtlak - ostrý nárast na "normálny"tlak. N-vlna vzniká až interferenciou vĺn v istej vzdialenosti od objektu vo voľnom priestore - v menšej vzdialenosti je priebeh tlaku zložitejší, v blízkosti zemského povrchu je zasa jej priebeh narušený odrazmi od povrchu. Vzdialenosť medzi obomi vrcholmi je u lietadla približne rovná rozmeru lietadla

Treba uvažovať asi takto:
1) aký je/bol priebeh závislosti rýchlosť/výška u posudzovaného hypersonického objektu brzdeného aerodynamickým odporom?
2) ako sa menili rozmery objektu v závislosti na výške/dráhe?
-------------------------------------------------------------
3) za akých podmienok rýchlosť/výška (určených v bode 1 a 2) bude danám objektom vytvorená najintenzívnejšia/najsilnejšia rázová vlna?
4) za akých podmienok rýchlosť/výška dospeje rázová vlna k zemskému povrhu ako najintenzívnejšia/najsilnejšia?
Pritom výsledky z bodu 3 a bodu 4 sa nemusia zhodovať! pretože najsilnejšia vytvorená rázová vlna nemusí vôbec dospieť k zemskému povrchu (respektíve normála k rázovej vlne v mieste pozorovateľa je rovnobežný so zemským povrchom a tresk nepočujeme).

Ďalšia doležitá (a klamlivá) vec spočíva v tom, že tlaková vlna jadrového výbuchu a rázová vlna nadzvukového objektu sú dva síce navonk podobné, ale principiálne rozdielne javy. Prielet veľkého objektu nadzvukovou rýchlosťou spôsobí deštrukciu na oveľa väčšej ploche povrchu zeme pozdĺž dráhy pohybu ako jadrový výbuch v "jednom bode".


sitácia vľavo - rýchlosť zdroja je menšia ako medzné číslo mach - tresk nepočuť (ale medzné číslo Mach je závislé aj na výške)
na obrázku vpravo je normála sklonená a akustický tresk počuteľný (dobre vidno aj zakrivený tvar vlny - ak by lietadlo letelo vo väčšej výške, zakrivenie by postupne, s rastúcou výškou dosiahlo stav, že vlna bude kolmá a "nepočuteľná"))


Približný tvar rázovej vlny v atmosfére


Rázová vlna je zakrivená nielen v smere pohybu, ale i v priečnom smere - je to dané vlastnosťami atmosféry.


Závislosť Výšska - Rýchlosť zvuku (U.S. Standard Atmosphere 1976)
1km . . . . 336m/s
2km . . . . 332m/s
5km . . . . 320m/s
7km . . . . 312m/s
10km . . . 299m/s
12km . . . 295m/s
15km . . . 295m/s
18km . . . 295m/s
20km . . . 295m/s
22km . . . 296m/s
25km . . . 298m/s
27km . . . 299m/s
30km . . . 301m/s
32km . . . 303m/s
35km . . . 308m/s
40km . . . 317m/s

[Upraveno 19.2.2013 Alchymista]

http://www.esa.int/Our_Activities/Technology/NEO/Asteroid_Impact_Deflection_Assessment_AIDA_study

Snímky z vojenského meteosatelitu DMSP, který měl to štěstí, že byl na vhodném místě ve vhodný čas.
http://phys.org/news/2013-02-colorado-state-university-scientists-visible.html

Vědci žádají vojáky, aby jim umožnili přístup k utajovaným datům, které by pomohly lépe stanovit rizika plynoucí z dopadů menších meteoroidů:
http://www.space.com/19846-russian-meteor-fallout-military-satellites.html

Stránka, kde si můžete spočítat účinky vlastního meteoroidu:
http://www.purdue.edu/impactearth/

Mě vyšlo, že Čeljabinský v podstatě neměl šanci udělat paseku (kráter) přímo na zemi, ale kdyby letěl pod větším úhlem k zemi, výbuch by nastal nížeji a až s 2× větší energií.

citace:

---

Vědci žádají vojáky, aby jim umožnili přístup k utajovaným datům, které by pomohly lépe stanovit rizika plynoucí z dopadů menších meteoroidů: http://www.space.com/19846-russian-meteor-fallout-military-satellites.html

---

ja mam pocit (nemozem to teraz overit), ze v usa oficialne ziaden plan letu na mesiac neexistuje...
ale rovno su plany na let na neo a potom na mars...

inak:
uz sa to vyuziva - zopar malo reprezentantov v kongrese uz zvolalo zasadnutie k teme asteroidov...
objavili sa tiez vyzvy z ruska o vytvorenie spolocneho stitu + navrh na vyskum aj z dalsich stran (napr. ta esa studia)
plus trochu do popredia sa dostala skupina b612

snáď táto udalosť pomôže, s realizáciou misií ako OSIRIS-REx, a uchráni ich pred škrtaním financií
http://en.wikipedia.org/wiki/OSIRIS-REx
asi to bude mať tiež dopad na realizáciu, infračerveného teleskopu pri venuši, ktorí by mal na NEO lepší výhľad ako teleskopy v blízkosti zeme
http://b612foundation.org/sentinelmission/
http://3.bp.blogspot.com/-djjDefp8E1A/USFkJvotLeI/AAAAAAAA7uI/nsxDhx28dIY/s1600/02.png
ale výhľad na ovplyvnenie pilotovaných letov nevidím žiadny, tie sú dokonale zapadnuté v bahne bezkoncepčnosti..

Je tu video z průletu asteroidu 2012 DA14, jak bylo pozorováno z observatoře Teide na Kanárských ostrovech.

http://apod.nasa.gov/apod/ap130217.html

citace:

---

Mě by spíš zajímalo, jak se tahle událost promítne do kosmonautiky a jestli se tím posílí asteroidová lobby v NASA na úkor návratu na Měsíc. Mám černé tušení, že by to mohlo být použité jako argument pro zpomalení měsíčního programu ve prospěch průzkumu asteroidů, akorát že k tomu ve skutečnosti nedojde, ve skutečnosti bude jen ořezán rozpočet. Kdo to vidí podobně jako já?

---

citace:

---

http://blogs.nasa.gov/cm/blog/Watch%20the%20Skies/posts/post_1361037562855.html

predbežný odhad orbity ruského meteoritu (a porovnanie s 2012 da14)

---

K tomu videu: ty rychle otáčející se objekty je co za družice?

JInak snímky z radaru už sou taky k dispozici, viz např. Wikipedia.

Díky za odkaz . To je paráda. Zítra jedu sbírat meteority.
https://maps.google.ee/maps/ms?msid=216221265233140305376.0004d5da6860954d651ba&msa=0&ll=54.699234,59.150391&spn=10.425881,28.168945

koľko percent asteroidov sa pohybuje po retrográdnej dráhe?
existuje nejaký odhad?

Viem o pár "retrográdnych" mesiacoch a pár takých kométach, zväčša na silne excentrických a veľmi dlhých dráhach. O retrográdnych asteroidoch som zatiaľ nepočul - dosť blbo sa aj hľadajú, a ich geocentrický rýchlosť by dosahovala alebo i prekračovala 60km/s.

Takže ak existujú, sú to skôr "vyhasnuté kométy" či kometárne jadrá. A tých zasa nie je až tak veľa.
Ale i tak - životnosť takýchto retrogádnych objektov nebude veľká. Z väčšinou "iného vesmírneho bordelu" v slnečnom systéme by sa stretávali zhruba tri krát väčšou rýchlosťou, ako "prográdne" objekty, takže ak je typický zrážková rýchlosť prográdnych objektov okolo 20km/s (a skôr menej), u retrográdneho objektu je to minimálne 60km/s a to dáva zrážkové energie v pomere druhých mocnín rýchlosti, teda 9-10 krát väčšie.
Retrográdny objekt v slnečnej sústave tak bude v (astronomicky) veľmi krátkom čase úplne rozrušený. Retrográdne objekty budú teda veľmi vzácne.
[Upraveno 20.2.2013 Alchymista]

http://www.federalspace.ru/main.php?id=2&nid=19895
ruská federálna kozmická agentúra odhadla rýchlosť až na 30 km/s

http://www.exoplanety.cz/2013/02/20/radioteleskop-ohmatal-asteroid-2012-da14/
Radioteleskop ohmatal asteroid 2012 DA14
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=Zy0p0D3h9iA
http://www.nasa.gov/mission_pages/asteroids/news/asteroid20130219.html

citace:

---

K tomu videu: ty rychle otáčející se objekty je co za družice?

---

citace:

---

koľko percent asteroidov sa pohybuje po retrográdnej dráhe?
existuje nejaký odhad?

---

citace:

---

citace:

---

K tomu videu: ty rychle otáčející se objekty je co za družice?

---

Mohl bys popsat, kde takové objekty na snímku vidíš ? Kromě hvězd tam nic jiného nemohu nalézt

---

citace:

---

Já si dokonce myslím, že není znám asteroid s takovou drahou

---

citace:

---

citace:

---

Já si dokonce myslím, že není znám asteroid s takovou drahou

---

36 asteroidov a 1850 komét
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_notable_asteroids#Retrograde_and_highly_inclined [Upraveno 20.2.2013 alamo]

---

citace:

---

Asi nejvýraznější objekt je, když si to zastavíš ve 13 sekundě. Ale třeba je to jenom nedokonalost optiky?

---

http://www.ntv.ru/novosti/467016
ten "najobyčajnejší meteorit" sa preklasifikoval na "najobyčajnejší uhlíkatý chondrit"
Сергей Ламзин, замдиректора Государственного астрономического института имени П.Штенберга МГУ: «Четко было сказано, что это типичные углистые хондриты, насколько я это себе представляю, это все-таки не комета».

a už sa ozývajú "kuvičie hlasy", tvrdiace že v sebe musel mať viac prchavých látok, než je pre "najobyčajnejší uhlíkatý chondrit" ehm.. "obyčajné"..

http://www.interfax.by/mosaic/1125462
hovorí sa tam o nejakých dátach z družice спутник "Метеор"
to by malo byť asi toto
http://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9C%D0%B5%D1%82%D0%B5%D0%BE%D1%80-%D0%9C_%E2%84%961
..
stopa po objekte v atmosfére bola s vodnej pary
http://www.meteorf.ru/default_doc.aspx?RgmFolderID=a4e36ec1-c49d-461c-8b4f-167d20cb27d8&RgmDocID=9b3ce43c-0f1e-4038-8358-7d8ed471442d [Upraveno 21.2.2013 alamo]

našli ďalšie kilo fragmentov, údajne omnoho väčších
http://www.vesti.ru/doc.html?id=1036054
http://urfu.ru/home/press/news/article/vtoraja-meteoritnaja-ehkspedicija-proshla-uspeshno/
a za podnikavcami, čo sa úlomky snažia speňažiť sa naháňa polícia
http://www.vesti.ru/doc.html?id=1036054

citace:

---

http://www.ntv.ru/novosti/467016
ten "najobyčajnejší meteorit" sa preklasifikoval na "najobyčajnejší uhlíkatý chondrit"

---

hm.. ja neviem.. ktorý meteorit je "obyčajnejší"
ale keď sa to vezme štatisticky..
tak iba 4,6 percenta zo zaznamenaných pádov meteoritov má pripadnúť na uhlíkové chondrity, a 6 percent na "siderity"..
nemalo by byť "obyčajnejšie", práve to, čo má viac percent?

A zbývajících 90% je co ?

citace:

---

A zbývajících 90% je co ?

---

Siderit je druh meteoritu, který je složen především ze slitiny železa a niklu s menším množstvím minerálů.[1] Někdy se označuje také jako meteorické železo. Tvoří asi 18 % všech nalezených meteorů.

At pocitam jak pocitam tak meteority jsou lepsi nez udernici a plni normu na 104%....

Uznávám, že když čtu tu otázku, jak jsem ji formuloval, že zní hloupě
Je jasné, že tou další, většinovou skupinou jsou "obyčejné" chondrity. Ale rozdělení těles, která dopadnou na Zem a těles původních , je velmi odlišná. V největší neprospěch právě uhlíkatých chondritů, které podléhají nejsnáze rozpadu v atmosféře a proto jejich procento, nalezené na zemi je tak malé.
Ale právě proto, že z tak velkého tělesa dopadlo na Zem tak málo, proto mi přišlo to konstatování celkem logické. Kdyby to bylo něco jiného než "obyčejný úhlíkatý chondrit" mohli jsme mít v roce dost velké kusy "obyčejných" chondritů nebo sideritů

http://news.mail.ru/inregions/moscow/90/society/12087668/
prvé fragmenty bolidu sa dnes dostali na expertízu do moskvy
http://korrespondent.net/tech/science/1509484-pervyj-fragment-upavshego-pod-chelyabinskom-bolida-dostavlen-v-moskvu
http://korrespondent.net/tech/science/1509001-padenie-meteorita-pod-chelyabinskom-rossijskie-uchenye-nedovolny-pospeshnymi-vyvodami-nasa
pričom sa ale ozvala kritika doterajších záverov, hlavné šomranie bolo na "expertov z nasa", pre unáhlené závery, a podľa rusov prehnane veľký odhad veľkosti objektu a energie ktorá sa uvoľnila pri zániku
pričom bolo pripomenuté že objekt môže mať kometárny pôvod
[Upraveno 22.2.2013 alamo]

dohady o obsahu uhlíka, sa rozplynuli
http://www.meteorites.ru/menu/press/yuzhnouralsky2013.php
radšej sa v "novinách" prestanem prehrabávať (hlavne v ruských)
keď sa dajú nájsť aj trochu serióznejšie zdroje informácií
http://meteoritics.ru/forum/viewtopic.php?t=749
http://meteoritics.ru/forum/viewtopic.php?t=743&postdays=0&postorder=asc&start=135&sid=1d9d5acd90a17a5fd9b4670dd36baa0f
http://www.astronomy.ru/forum/index.php/topic,104303.3000.html

Podle ČT pracovníci oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR jako první na světě podrobně vypočítali dráhu čeljabinského meteoritu. Z jejich závěrů plyne, že dráha meteoritu byla téměř vertikální vzhledem k zemskému povrchu a jádro meteoritu by se tak mělo nacházet na dně jezera přímo pod dírou v ledu. Mělo by mít v průměru kolem půl metru a hmotnost několik set kilogramů.

Celý článek: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/216297-cesti-vedci-podle-videi-spocitali-kam-dopadlo-srdce-celjabinskeho-asteroidu/

A ještě jeden pěkný snímek exploze meteoritu: http://www.astro.cz/apod/ap130223.html

Událost století - pád planetky nad Ruskem. Co se přesně stalo

http://www.astro.cz/clanek/5633?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

citace:

---

Událost století - pád planetky nad Ruskem. Co se přesně stalo

http://www.astro.cz/clanek/5633?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

---

citace:

---

těleso dosáhlo výšky 32 km nad zemí, začal jeho mohutný rozpad

---

citace:

---

16.2.2013 - 19:32 - Vlado 1 Reagovat


Ze záběru kamery na křižovatce v Čeljabinsku, to vychází, že exploze byla , ve vzdálenost 38 km a ve výšce 31 km. A rychlost jde taky vypočíst.

---

o chlapíkovi čo našiel vesmírny "bordel"
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tereza-pultarova.php?itemid=19648
„Ozval se mi chlapík z Texasu. Na konci února našel na zahradě takovou divnou kouli, vypadá to, že by to mohl být šrot z čínské rakety. Spoj se s ním a dejte něco dohromady!“

http://tech.sme.sk/c/6768672/slovaci-chcu-strazit-zem-pred-asteroidmi.html

Tak včera to zas "buchlo" nad Argentínou: http://www.topky.sk/cl/13/1347177/Po-drame-v-Rusku-dalsi-strach--Hlasna-explozia-nad-Argentinou-

[Upraveno 22.4.2013 fritz.lochmann]

Bolo to podstatne slabšie a v takmer dvojnásobnej výške ako v Čeljabinsku - jav v Argentíne trval dve-tri, maximálne štyri sekundy.
Jasných bolidov zachytených rôznymi bezpečnostnými kamerami je už známych pomerne dosť, nie až tak dávno (zhruba rok) bolo menšie haló okolo podobného javu v Južnej Afrike (a ešte niekde).
Myslím, že ako sa šíri využitie bezpečnostných kamier a do povedomia verejnosti sa dostáva existencia podobne jasných meteorov, ktoré môžu byť na záberoch zachytené, podobných správ bude pribúdať - tá "minúta slávy" väčšine operátorov stojí za dohľadanie a zverejnenie záznamov. [Upraveno 22.4.2013 Alchymista]

http://www.novinky.cz/veda-skoly/299914-na-uklid-odpadku-kolem-zeme-se-kasle-astronomove-varuji-pred-katastrofou.html

~2:56
Meteorit z 21.4.2013 Argentína, mesto Salta, skupina Los Tekis (počúvateľná, ale nie dlho)

http://www.esa.int/Our_Activities/Operations/Space_Debris/Webcast_Concluding_press_conference_6th_European_Conference_on_Space_Debris

Bezhlavé divy a jiné kometární zmetky

http://www.astro.cz/clanek/5734?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

Článek a reportáž o zajímavé příležitosti vidět kousek čeljabinského meteoritu, ale bohužel s nemilým překvapením s chybami působícími až jako vtip...

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/227186-cesi-privezli-z-ruska-jeden-z-nejvetsich-ulomku-celjabinskeho-meteoritu/

Jednak tam uvádějí, že těleso mělo 10 tun, i když se pozdější odhady změnily na 7 až 10 tisíc tun, viz http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Celjabinsk%C3%BD_meteor , jednak ale závěrečná pasáž článku přichází s až šokujícím sdělením, bohužel na základě slov geologa v reportáži:

citace:

---

Meteorit pocházel ze souhvězdí Pegase, které je od Země vzdálené 150 světelných let. Jeden světelný rok je přitom vzdálenost, při které světlo urazí 9,5 bilionu kilometrů: "Tento meteorit ale neletěl přímo a stejnou rychlostí jako světlo, takže cestoval velmi, velmi dlouho."

---

Smutné, veľmi smutné. U novinárov by ma to neprekvapilo, u nich sa to stáva bežne. Ale že takúto absurdnosť vypustil vyštudovaný geolog, tak to je, jemne povedané, hanba na n-tú! Ale na druhej strane už chápem, prečo Sheldon hovorí, že "šutrologie není veda".

On to vážně v tom záznamu řekl!
Předpokládá se, že mezihvězdné meteoroidy existují, ale myslím, že spolehlivě žádný zatím zaznamenán nebyl. Takový meteoroid by například přilétl velmi vysokou rychlostí, což nebyl případ Čeljabinského bolidu.

Pozrel som video a mierne sa zdesil...
Časť o prílete zo súhvezdia Pegasa "vzdialeného 150 svetelných rokov" je proste strašná - a samozrejme nezmyselná.
Ad jedna - súhvezdie je náhodné zoskupenie hviezd a hlavné hviezdy súhvezdia sú vzdialené od 12,2 (Theta Pegasi) do 690+/-20 svetelných rokov (Epsilon Pegasi).
Ad dva - najväčšie hviezdy sú najvzdialenejšie, veľké a teda pomerne mladé hviezdy (Epsilon ~ 20 +/-4,5 milionov rokov, Gamma ~18,7+/-3,2M rokov, Zeta ~120M rokov).

Pokiaľ ide o meteority z iných hviezdnych systémov, ich existencia, ako napísal Machi, je možná. Doba medzihviezdnej cesty zasa nie je až tak veľká - meteoroid s rýchlosťou okolo 50km/s cestuje medzihviezdnym priestorom rýchlosťou zhruba 1 svetelný rok za 6000 rokov - to zasa nie je až tak dlho, pokiaľ uvážime, že poznáme meteority z Marsu, ktorým cesta na zemský povrch trvala niekoľko desiatok milionov rokov... Problém by som videl skôr v tom, že zatiaľ nepoznáme ani jedinú spoľahlivo hyperbolickú kométu (teda takú, o ktorej by sme mohli dostatočne hodnoverne predpokladať, že priletela z iného hviezdneho systému). Jej charakteristickým znakom by mala byť predovšetkým vysoká excentricita dráhy, "značne väčšia" ako jedna. Najväčšia známa excentricita je tuším len okolo 1,06 a to je dosť málo, takú môže získať aj "domáca" kométa pri priblížení k veľkým planétam (a je "vyhodená" zo slnečného systému, ale veľmi malou rýchlosťou)

Vypadá to, že článek je opravený a video mi nejde spustit.

Ja som si to pozrel a vypočul krátko pred napísaním príspevku, takže to museli opraviť až niekedy potom... (alebo ma k videu pustil nejaký tajomný stroj času)

Pouhým okem viditelný impakt na Měsíci

http://tech.sme.sk/c/6807236/nasa-chce-priniest-kusok-z-asteroidu.html

asteroid, který dnes míjí Zemi má měsíc, či spíše je dvojitý, neboť měsíc je poměrně velký 600 m , asteroid sám 2,5 km. Měsíc ale umožní přesné " zvážení".

Zdravím,
ruská tisková agentura RIA Novosti přinesla článek o plánech ruských vědců postřelovat meteoroidy upravenou mezikontinetální raketou SS-18 Satan http://en.rian.ru/russia/20130623/181824056/Russian-Scientist-Proposes-Satan-Missiles-to-Fight-Asteroid-Threats.html

Cílem je pokrýt meteoroidy do průmeru sto metrů. Předpokládám, že u tak malých velikosti nebude nutné použít jadernou hlavici.

Může někdo odhadnout, jaká bude kolizní rychlost meteoroidu a rakety? Případně jaká bude vzájemná dopadová energie?

citace:

---

Zdravím,
ruská tisková agentura RIA Novosti přinesla článek o plánech ruských vědců postřelovat meteoroidy upravenou mezikontinetální raketou SS-18 Satan http://en.rian.ru/russia/20130623/181824056/Russian-Scientist-Proposes-Satan-Missiles-to-Fight-Asteroid-Threats.html

Cílem je pokrýt meteoroidy do průmeru sto metrů. Předpokládám, že u tak malých velikosti nebude nutné použít jadernou hlavici.

Může někdo odhadnout, jaká bude kolizní rychlost meteoroidu a rakety? Případně jaká bude vzájemná dopadová energie?

---

Len úvaha:
- hroziaci objekt chceme rozbiť kinetickou zrážkou na menšie kusy, nie zmeniť jeho smer.
- ako spodnú medzu rýchlosti objektu voči Zemi môžeme uvažovať únikovú rýchlosť pre Zem (~11km/s, a s každým ďalším kilometrom za sekundu narastie dopadová energia o cca 20%)
- vypustený impaktor chceme dostať čo najďalej (čo najvyššie) od Zeme, takže predpokladajme, že v okamihu zrážky bude jeho rýchlosť voči Zemi nulová (rozbiť objekt na úrovni LEO už môže byť príliš neskoro)
- impaktor (aj so systémom koncového navedenie) má hmotnosť užitočného nákladu - 4000kg

-> minimálna dopadová energia pri rýchlosti 11km/s mi vychádza 242 GJ (takže rádovo to súhlasí), čo zodpovedá zhruba 57,8 (55-60) tonám TNT.

Nemám ale žiadnu bližšiu predstavu, čo by urobil kontaktný výbuch (alebo výbuch v "krátkom vývrte", je možné uvažovať i o efektoch usmernenej nálože) 55-60 ton TNT s kamenným balvanom o priemere 100 metrov (cca 1,5 miliona ton kameňa). Dá sa ale predpokladať (žiaľ len extrapoláciou z procesu trhania balvanov v lomoch, kde sa uvažuje spotreba "bežnej trhaviny" 0,1-0,5kg/m^3 podľa typu uloženia nálože (na prílož, vo vývrte, alebo usmernená)), že meteor v značnom alebo i celom objeme popraská - čož je podstate ciel.

Tieto úvahy ale majú aj niekoľko chýb:
- impaktor s energiou ekvivalentnou výbuchu X ton tritolu môžno s výbuchom X ton tritolu porovnávať len veľmi približne. Detonačná rýchlosť tritolu je cca 7500m/s, rázová vlna po dopade rýchlosťou 11 000m/s bude zrejme mať rýchlosť 11 000m/s - skoro o 50% vyššiu a podobne budú pri dopade značne vyššie tlaky v mieste kontaktu. Na druhej strane, pri výbuchu tritolu vznikne 60 ton plynov zahriatych na bezmála 4000K, pri dopade bude plynných splodín značne menej - možno 10-15 ton.
- veľmi problematický je odhad šírenia rázovej vlny v zasiahnutom objekte a hĺbka vniku impaktoru do objektu. V úvahe predpokladám kompaktný kamenný blok, ktorým sa rázová vlna dobe šíri a ktorý zároveň pomerne ľahko praská - ale môže to byť aj "špinavá snehová guľa" s množstvom dutín, ktorou môže impaktor ľahko preletieť, pretože nenarazí na podstatný odpor, alebo naopak železná "huba", s vysokou ťažnosťou, ktorá zostane aj po zásahu viacmenej kompaktná.

Shrnutí informací o Čeljabinském bolidu z mítingu SBAG -
http://www.lpi.usra.edu/sbag/meetings/jul2013/presentations/WED_1330_Chodas-Chelyabinsk.pdf (autor Paul Chodas/JPL).

Hlavní údaje - hmotnost 11 až 17 kt, průměr 18 až 21 metrů, celková energie 450 - 700 kt. Vstupní rychlost 17,5 km/s.
Největší meteorit, o hmotnosti 200 až 500 kg, stále leží v Čebarkulském jezeře. [Upraveno 24.7.2013 Machi]

Kometa ISON letí k Marsu.

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2013/23aug_marsison/

citace:

---

Shrnutí informací o Čeljabinském bolidu z mítingu SBAG -
http://www.lpi.usra.edu/sbag/meetings/jul2013/presentations/WED_1330_Chodas-Chelyabinsk.pdf (autor Paul Chodas/JPL).

Hlavní údaje - hmotnost 11 až 17 kt, průměr 18 až 21 metrů, celková energie 450 - 700 kt. Vstupní rychlost 17,5 km/s.
Největší meteorit, o hmotnosti 200 až 500 kg, stále leží v Čebarkulském jezeře. [Upraveno 24.7.2013 Machi]

---

RYSi, zkus nejdřív počítat, než něco napíšeš, průměru 20 m odpovídá objem 4188 m3, při hustotě 2,6 g/cm3 pak hmotnost 11 000 tun. Při rychlosti vůči Zemi 17,5 km/s je kinetická energie 1,68.10 na 15 J. Tomu odpovídá 400 kt TNT. Část energie se uvolnila až nárazem kusů, část odhořením v atmosféře, zbytek výbuchem - povrch ochránila hustá atmosféra, která síla výbuchu nasměrovala nahoru. Jenže pro jejich údaj 17 000 t hmotnosti a průměr 21 m je hustota 3,5 g/cm3, což už mi připadá hodně.

citace:

---

... průměru 20 m odpovídá objem 4188 m3 ...

---

Je dobré si uvědomit, co se vlastně měří. Měří se hlavně energie dopadajících zvukových vln z výbuchů bolidu a pak rychlost a směr letu.
Z energie zvukových vln se dá odhadnout celková energie. Pokud známe rychlost a zhruba energii, jsme schopni odhadnout hmotnost. Průměr a hustota jsou až poslední položky na seznamu a volí se podle předpokládaného typu meteoroidu. Jinak řečeno průměr a hustota jsou nejméně spolehlivé údaje.

Asteroids@home – Asteroid nebo kometa?

http://www.astro.cz/clanek/5930?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

planovane fotky komety ison z deep impact nedosli, kvoli strate komunikacie so sondou - kvoli nejakemu problemu na sonde

http://www.universetoday.com/104511/no-images-of-comet-ison-from-deep-impactepoxi-spacecraft-due-to-communication-loss/

MRO HiRISE dne 29.9. takto vyfotila kometu ISON ze vzdálenosti 13,8 mil km .
Další pozorováni byla v plánu včera a dnes. Uvidíme kdy budou nové snímky k dispozici.



http://www.uahirise.org/releases/ison.php

Poslední snímky komety ISON.

http://www.universetoday.com/105440/latest-images-of-comet-ison-show-it-is-doing-just-fine/

Rusové vyzdvihli z jezera meteorit Čeljabinsk.

Ano, tak konečně vyzvedli asi 600 kilo těžký meteorit z jezera u Čeljabinska. Škoda, že nespadl u nás v Čechách do Máchova jezera. Těch 500 kilo je docela síla. Teď už můžou USA zrušit cestu Orionu ke kometě ,těch 500 kilo nám stačí navždy ke zkoumání.


http://www.tyden.cz/rubriky/veda/vesmir/jezero-vydalo-pultunovy-ulomek-meteoritu_285949.html

Více než půltunový úlomek čeljabinského meteoritu vyzvednut.

http://www.astro.cz/clanek/6000?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

Hubble’s Latest View Shows Comet ISON Still Intact, Fairly Average.

http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/wp-content/uploads/2013/10/hs-2013-42-a-web_print.jpg
http://www.universetoday.com/105609/hubbles-latest-view-shows-comet-ison-still-intact-fairly-average/

NASA: méně než 1% pravděpodobnost, že asteroid 2013 TV135 zasáhne Zemi v roce 2032.

http://www.universetoday.com/105627/nasa-less-than-1-chance-that-asteroid-2013-tv135-will-hit-earth-in-2032/

Ohrozí nový asteroid v budoucnu Zemi?

http://www.astro.cz/clanek/6004?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

vyzera to, ze americania a rusi by mohli spolupracovat na vytvoreni planetarnej obrany (nuklearnej) proti asteroidom

http://www.publicintegrity.org/2013/10/16/13547/new-use-nuclear-weapons-hunting-rogue-asteroids
http://en.ria.ru/world/20131016/184191534.html

NASA: Asteroid TV135 Zemi nezasáhne

Nově objevený asteroid, který nedávno při vesmírných pozorováních zaznamenali astronomové na Ukrajině, navzdory poplašným zprávám Zemi v roce 2032 s nejvyšší pravděpodobností nezasáhne. Veřejnost takto uklidňovali vědci z amerického úřadu NASA, podle nichž existuje 99,998procentní šance, že těleso o průměru 400 metrů naši planetu mine.
Asteroid pojmenovaný TV135 zaznamenali astronomové na ukrajinské observatoři na Krymu 8. října. Z propočtu jeho dráhy pak vyplynulo, že existuje pravděpodobnost 1:63.000, že se těleso 26.srpna 2032 střetne se Zemí.
Média vypočetla, že by šlo o ničivou sílu 50krát větší než nejsilnější známá jaderná zbraň. Asteroid by zničil plochu o rozloze přes 250.000 km2, tedy území větší než Británie. TV135 byl zařazen do tzv. turínské stupnice, která měří riziko srážky vesmírných těles se Zemí, ale nedotáhl to ani na 1.stupeň z 10 možných. To podle odborníků znamená,
že riziko srážky se rovná téměř nule.
"Jde o relativně nový objev. Až budeme mít k dispozici více pozorování, očekávám, že pravděpodobnost srážky budeme moci dál významně snížit nebo ji pro předpovídatelnou budoucnost zcela vyloučit," Don Yeomans z NASA.

Vylovena hlavní část Čeljabinského meteoru - další zprávy.

http://www.astro.cz/clanek/6008?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

Fotogalerie: Očekávaná vlasatice ISON.

http://www.astro.cz/clanek/6021?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

jeden ruský powerpoint na misiu k apophisu:
http://www.russianspaceweb.com/anapa.html

Srážka Země s tělesem nad Čeljabinskem - čeští astronomové publikují nové výsledky v prestižním vědeckém časopise Nature.

V prestižním vědeckém časopise Nature dnes vychází článek "Dráha, struktura a původ Čeljabinského tělesa"pod vedením českých astronomů z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR. Pád malé planetky nad Ruskem 15. února letošního roku vyvolal celosvětovou pozornost a řada vědeckých týmů nyní tuto vzácnou událost analyzuje. Čeští astronomové se jí věnují od samého počátku a již 23. února jako první na světě rigorózní metodou spočítali dráhu tělesa. V novém článku dráhu a rychlost tělesa dále zpřesňují, studují jeho brzdění a rozpady v atmosféře a také vývoj prachové stopy, která po průletu bolidu v atmosféře zůstala. Zpřesněná dráha ve Sluneční soustavě se ukázala být velmi podobná dráze planetky 86039 (1999 NC43), což je velká blízkozemní planetka o průměru přes 2 km. Ve spolupráci s kanadskými astronomy, kteří jsou spoluautory článku, bylo ukázáno, že je jen nepatrná pravděpodobnost (1:10 000), že blízká shoda dráhy s takto velkou planetkou je čistě náhodná. Je tedy pravděpodobné, že Čeljabinská planetka a planetka 86039 byly kdysi součástí jednoho tělesa.

http://www.astro.cz/clanek/6034?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

Objeven asteroid s kometovými závoji.

Astronomové z Kalifornské univerzity v Los Angeles s pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu objevili v asteroidovém pásu mezi Marsem a Jupiterem zvláštní asteroid s 6 prachovými "kometovými" závoji. Vědci tvrdí, že nikdy nic podobného ještě neviděli. "Byli jsme doslova omráčeni, když jsme to spatřili," řekl astronom David Jewitt.
Ocasy asteroidu mění tvar podle toho, jak těleso trousí prach. Astronomové tyto proudy pozorovali několik měsíců. Všechny závoje Hubbleův teleskop zachytil v září, uvedli experti v odborném časopisu Astrophysical Journal Letters.¨
Těleso s označením P/2013 P5 údajně rotuje tak rychle, že se jeho povrch rozpadá. Vědci se domnívají, že jde o úlomek většího asteroidu, který před 200 miliony lety zničila kolize.
Počítačové modely ukazují, že oblaka prachu začal povrch asteroidu vylučovat pravděpodobně v dubnu 2012, řekla Jeska v německém Lindau. "P/2013 P5 asi ztrácí prach tím, že rychle rotuje. Slunce pak tento prach vhání do různých ohonů, které vidíme," vysvětlila Agarwalová.

http://www.treking.cz/astronomie/blaznivy-asteroid.htm

http://en.wikipedia.org/wiki/P/2013_P5

http://astrobob.areavoices.com/2013/11/07/hubble-sees-freaky-asteroid-p2013-p5-sprout-six-tails/

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2013/07nov_6tails/

Asteroid s šesti kometárními ohony.

Astronomové studovali hlavní pás asteroidů ve Sluneční soustavě pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST. Podařilo se jim objevit planetku s šesti „kometárními“ prachovými ohony. Asteroid předběžně pojmenovaný P/2013 P5 se podobá rotujícímu zahradnímu postřikovači.

http://www.astro.cz/clanek/6040?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

Lovejoy a další ranní komety.

Často zmiňovaná kometa C/2012 S1 (ISON) zdaleka není tou nejhezčí, která je nyní na obloze vidět. Tou je kometa C/2013 R1 (Lovejoy). Další komety na ranní obloze se však nechtějí zahanbit a buď zjasnily, nebo právě zjasňují. Proč je Lovejoy tak jasná a ISON stále ne a ne ji dohnat?

http://www.astro.cz/clanek/6042?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

Kometa ISOn: co bude dál?

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2013/14nov_whatsnext/

Whoa. Take a Look at Comet ISON Now.

http://www.universetoday.com/106465/whoa-take-a-look-at-comet-ison-now/

See Comet ISON Fly through Earth’s Sky with this Awesome Interactive Simulator.

http://www.universetoday.com/106435/see-comet-ison-fly-through-earths-sky-with-this-awesome-interactive-simulator/

Snímek komety ISON z La Silla.

Tento snímek komety C/2012 S1 (ISON) byl pořízen v pátek 15. listopadu 2013 pomocí belgického národního dalekohledu TRAPPIST, který pracuje na observatoři ESO/La Silla. Kometa ISON byla objevena v září 2012 a na konci listopadu 2013 projde přísluním v těsné blízkosti Slunce.

http://www.astro.cz/_data/images/news/2013/11/19/potw1346a.jpg

http://www.astro.cz/clanek/6051?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

Sledujte online kometu ISON.

Od 21. listopadu začíná přibližně týdenní okénko, během něhož bude kometa C/2012 S1 ISON pozorovatelná ve zorných polích některých kamer kosmických slunečních observatoří. Právě prostřednictvím těchto záběrů budeme moci prakticky živě sledovat vývoj komety a její případný zánik nad povrchem Slunce. Nejblíže se ke slunečnímu povrchu vlasatice přiblíží 28. listopadu v českých večerních hodinách na vzdálenost asi 1,2 milionu kilometru. V následujícím článku najdete poslední družicové snímky.

http://www.astro.cz/clanek/6052?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

SOFIA's Target of Opportunity: Comet ISON.

http://www.nasa.gov/mission_pages/SOFIA/sofia_targets_comet_ison.html

How Humanity Could Deflect a Giant Killer Asteroid.

http://www.space.com/23530-killer-asteroid-deflection-saving-humanity.html?cmpid=555136

NASA’s STEREO Spacecraft Spots Comets ISON and Encke.

http://www.universetoday.com/106670/nasas-stereo-spacecraft-spots-comets-ison-and-encke/

Say Goodbye to Comet ISON (for now): Timelapse and Image Gallery.

http://www.universetoday.com/106674/say-goodbye-to-comet-ison-for-now-timelapse-and-image-gallery/

Comet ISON vs. the Solar Storm.

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2013/24nov_isoncme/

ISON nejspíš zaniká, Lovejoy kvete.

Ačkoliv ještě před několika dny byla kometa ISON víceméně zárukou kometárního divadla, v tuto chvíli se již vědci pomalu přiklánějí k nejpesimističtějším scénářům. Je patrné, že kometa přestala zjasňovat a došel jí dech. To je v této chvíli - dva dny před průletem přísluním - známkou značné ztráty aktivního materiálu a bohužel nenávratného "poškození" jádra. Kometa nás tedy očekávaným divadlem nejspíš nepoctí. Obloha však nabízí do jisté míry adekvátní náhradu v podobě stabilní a poměrně jasné komety C/2013 R1 Lovejoy...

http://www.astro.cz/clanek/6054?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

Kometa ISON je v zorném poli družice SOHO.
Aktuální snímky jsou zde - http://sohowww.nascom.nasa.gov/data/realtime/c3/512/

Ďalší vývoj bude zaujímavý - kométu zasiahne okrajom aj CME

Comet ISON Nears Sun for Thanksgiving Encounter in NASA Video.

http://www.space.com/23759-comet-ison-near-sun-nasa-video.html?cmpid=555138

Zatím se i přes včerejší zvěsti ze vzhledu komety nezdá, že by se jádro rozpadlo. Tady upozorňují, že je to poprvé, co je pozorována takto velká kometa (někde uváděli průměr jádra 2-5 km), která urazila ke Slunci asi světelný rok přímo z Oortova oblaku, při tak blízkém průletu kolem Slunce. Odborníci tak nemohou vyloučit žádný z možných scénářů od zániku až po výrazné zjasnění...
http://earthsky.org/space/big-sun-diving-comet-ison-might-be-spectacular-in-2013

Také podle SpaceWeather je stav komety zatím dobrý...
http://spaceweather.com/

Tady jsou pak podrobnější a relativně optimistické informace z včerejšího večera, podle kterých způsobil včerejší pesimismus zřejmě předchozí výron z jádra následovaný zjasněním a pohasnutím, po kterém ale následuje stabilní zjasňování odpovídající normálnímu chování "lízače Slunce" podobné kometě C/2011 W3 (Lovejoy), která vstupovala do záběru koronografu družice SOHO jako jen nepatrně jasnější...
http://www.isoncampaign.org/karl/kitt-peaks-and-valleys

citace:

---

So all is far from lost, and while yesterday ended on a sour note, today ends on a much better one. We still have a comet, and tomorrow could be a really exciting day as it moves through this field of view and also the two COR-2 cameras on the twin NASA STEREO satellites.

---

Kometa ISON 27.11. mezi 1:20 a 21:00 UT výrazně zjasnila podle odhadů z mag 2,5 na -0,5 až -1.

Viz záběry ze sondy SOHO z 26.11.2013, 21:20 UT až 27.11.2013, 21:32 UT:

https://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/9-small-bodies/2013/20131127_ison_lasco-c3_20131127_2042_c3_1024.gif
Autoři: NASA / ESA / SOHO / Emily Lakdawalla

http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2013/comet-ison-live-blog.html

Křivka zjasňování odpovídá typickému "lízači Slunce"...
http://www.isoncampaign.org/Present

Rock Comet Sprouts a Tail.

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2013/27nov_rockcomet/

Kometa Lovejoy už i na večerní obloze.

http://www.astro.cz/clanek/6060?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

ISON Watch: A Post-Perihelion Viewing Guide.

http://www.universetoday.com/106707/waiting-for-ison-a-post-perihelion-viewing-guide/

Fotogalerie: Opomíjená kometa Lovejoy.

Ačkoliv je závěr listopadu v duchu prakticky nepředvídatelného dramatu komety ISON, večerní a ranní oblohou se ve stínu slávy této vlasatice tiše plíží jiná kometa s označením C/2013 R1 Lovejoy. Ta sice nedosahuje žádné závratné jasnosti, ale na tmavé obloze - nerušené městským či měsíčním svitem - ji lze spatřit i pouhýma očima. Několik fotografů a astronomů je si toho plně vědomo, takže své přístroje zamířilo právě tam. Ať už jen tak, či pro testování techniky pro možnou ranní vlasatici ISON na počátku prosince.

http://www.astro.cz/clanek/6061?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

Kometa ISON dnes ráno výrazně zjasnila, ale poté následuje podobně výrazné pohasnutí, které by mohlo naznačovat vypaření jádra, i když vzhledem k atypickému chování komety ještě není nic jisté.

http://www.isoncampaign.org/karl/hanging-by-its-fingernails

tak už to má prý kometa ISON za sebou: http://spaceweather.com/

Sledujte online kometu ISON.

http://www.astro.cz/clanek/6052

Něco přeci jen přežilo a pokračuje:
http://198.118.248.97/data/realtime/c2/1024/latest.jpg

Z toho už ale kométa storočia určite nebude.

Lízat Slunce se nevyplácí.

Tak jako se ve Svěrákově klasice nevyplácí olizovat promrzlé zábradlí, bylo otázkou času, která další vlasatice si odskáče nepohodlné olizování horkého Slunce. Musí na to mít pořádnou kuráž a pevnost, patřičné štěstí, aby ten risk přežila. No a avizovaná kometa ISON byla právě tím posledním "testérem". Jak jste viděli sami, pokud jste bedlivě a úpěnlivě sledovali, dopadlo to, jak to dopadlo, a jsme rádi i za to málo skrze snímky z družic monitorujících Slunce. Čeho jsme tedy byli svědky?

http://www.astro.cz/clanek/6063?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

Is Comet ISON Dead? Astronomers Say It’s Likely After Icarus Sun-Grazing Stunt.

http://www.universetoday.com/106813/is-comet-ison-dead-astronomers-say-its-likely-after-icarus-sun-grazing-stunt/

citace:

---

Is Comet ISON Dead? Astronomers Say It’s Likely After Icarus Sun-Grazing Stunt.

http://www.universetoday.com/106813/is-comet-ison-dead-astronomers-say-its-likely-after-icarus-sun-grazing-stunt/

---

citace:

---

Update, 9:55 pm EST: It’s a Thanksgiving miracle: apparently it now looks like ISON has actually survived!!

---

Jestli ona ta zmatečná vyjádření odborníků o smrti/nesmrti ISONu nejsou způsobena tím, že není moc příkladů komet, které jsou relativně nové (přichází z vnějších částí Sluneční soustavy, snad poprvé tak blízko Slunci) a zároveň patří do kategorie "sungrazer".
Další otázkou je, co musí z komety zbýt, aby to stále byla ona kometa.
Uvidíme co zbylo z ISON až se ni zaměří větší dalekohledy.

Matthew Knight and I have looked at literally a couple of thousand sungrazing comets. We've NEVER seen one behave like #ISON. Astounding!

https://twitter.com/SungrazerComets/status/406229293258129408

Kometa ISON: Neúplný fénix se nevzdává.

To se tedy dějou věci. Ještě včera večer by vám 9 z 10 astronomů tvrdilo, že kometa ISON je nenávratně ztracena. Teď už těch 9 astronomů raději mlčí a ten optimistický desátý si těžce prohrabuje šediny. Co to vlastně z komety ISON přežilo? Drolící se materiál s chutí nevzdat to bez boje? A máme obnovit naděje pro pozorování či fotografování komety za pár dní na ranní obloze?

http://www.astro.cz/clanek/6066?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

Schrödinger's Comet
http://www.isoncampaign.org/karl/schroedingers-comet

Malý článeček v češtině o pravděpodobném přežití ISONu.
http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/3146-kometa-ison-strejchnuti-o-slunce-nakonec-prezila

Zombie ISON ‘Behaving Like A Comet’, Stunned Astronomers Say.

http://www.nasa.gov/sites/default/files/soho_ison_c3_0.jpg?itok=0ddBRIRe

http://www.universetoday.com/106832/zombie-ison-behaving-like-a-comet-stunned-astronomers-say/

Podle posledních záběrů SOHO to vypadá, že "Schrödingerova" kometa zase umírá.
[Upraveno 30.11.2013 Machi]

ISON Appears To Be Fading, But Astronomers Keeping Eyes Peeled.

http://www.universetoday.com/106842/ison-appears-to-be-fading-but-astronomers-keeping-eyes-peeled/

Kometa ISON zanikla u Slunce.

http://www.astro.cz/clanek/6067?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

Gorgeous Astrophoto: Montage of Comet ISON.

http://www.damianpeach.com/deepsky/c2012_s1_sep_nov13.jpg

http://www.universetoday.com/106878/gorgeous-astrophoto-montage-of-comet-ison/

Tenhle mně fakt pobavil



zdroj: kosmonautix.cz

Pozorování meteorů za každého počasí.

Už se vám určitě někdy stalo, že jste chtěli pozorovat maximum meteorického roje a bylo zataženo. Nebo svítil Měsíc, takže z předpovídaných 30 meteorů za hodinu jste viděli 4, nebo žádný, a ještě jste třeba zmokli. Bohužel, to je realita pozorovatelů meteorů už po desítky let. Dnešní technika ale umožňuje se těmto starostem úplně vyhnout pomocí radiové detekční metody forward scattering.

http://www.astro.cz/clanek/6073?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

What Happened to Comet ISON?

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2013/04dec_isonrecap/

Is Anything Left of ISON? Spacecraft Continue to Monitor Comet’s Remains.



http://www.universetoday.com/106976/is-anything-left-of-ison-spacecraft-continue-to-monitor-comets-remains/

citace:

---

Pozorování meteorů za každého počasí.

Už se vám určitě někdy stalo, že jste chtěli pozorovat maximum meteorického roje a bylo zataženo. Nebo svítil Měsíc, takže z předpovídaných 30 meteorů za hodinu jste viděli 4, nebo žádný, a ještě jste třeba zmokli. Bohužel, to je realita pozorovatelů meteorů už po desítky let. Dnešní technika ale umožňuje se těmto starostem úplně vyhnout pomocí radiové detekční metody forward scattering.

http://www.astro.cz/clanek/6073?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

---

Subaru Telescope Captures the Fine Details of Comet Lovejoy’s Tail.




http://www.universetoday.com/106995/subaru-telescope-captures-the-fine-details-of-comet-lovejoys-tail/ [Upraveno 07.12.2013 dodge]

My licencovani radioamateri delame spojeni odrazem od ionizovanych meteorickych stop na 50MHz, 144MHz, 432MHz uz pres 50 let.

citace:

---

My licencovani radioamateri delame spojeni odrazem od ionizovanych meteorickych stop na 50MHz, 144MHz, 432MHz uz pres 50 let.

---

V Ondřejově je toho času jeden Würzburg (RT2), druhý (RT1 nade lvem) odvezli do muzea do Lešan. Oba se používaly ke sledování radiového šumu ze Slunce.

citace:

---

V Ondřejově je toho času jeden Würzburg (RT2), druhý (RT1 nade lvem) odvezli do muzea do Lešan. Oba se používaly ke sledování radiového šumu ze Slunce.

---

citace:

---

Kdyz jsem se bavil s Frantou OK1HH z Ondrejova, tak s koncem "Wizburgu" (radar po wermachtu, predelany na sledovani ionizacnich meteostop) asi pred 25 lety nebyla zadna "nahrada" a tak je Ondrejov a tim CZE bez moznosti sledovat meteostopy.

---

RIP Comet ISON: Scientists Declare Famous 'Sungrazer' Dead After Sun Encounter.



http://www.space.com/23916-comet-ison-dead-sun-flyby.html?cmpid=556069

16.ledna může být poslední a nejlepší šance na vyhledávání zbytků komety Ison.



Kometa ISON obíhá kolem Slunce ve strmě šikmé oběžné dráze. Země bude procházet její rovinou 16.ledna. Když se podíváme "nahoru" ke kometě, Ison, tak prachové zbytky podél našeho pohledu se mohou jevit přechodně jasnější.



Poloha komety ISON na severní obloze jižně od souhvězdí Kasiopeja 13.-19. ledna




Kometa L4 PanSTARRS 28. května v době přechodu ekliptikou



Simulace pohybu komety ISON 12. až 14. ledna

http://www.universetoday.com/107542/jan-16-may-be-last-best-chance-to-search-for-comet-isons-remains/

Pro někoho, kdo počítá dráhu, je to jasné. Ale neměl by to dále interpretovat tak, že to je nejlepší okamžik k vyfocení.( a zrovna tak by to neměl někdo další přebírat ) V té době bude totiž Měsíc v úplňku, takže pokud je někdy ještě naděje zachytit něco z komety ISON, je to právě v současných dnech. V době úplňku budou všichni astrofotografové klidně spát
-----------
Přeji všem hlavně hodně zdraví do roku 2014 a méně zbytečných a nesmyslných příspěvků kdekoliv na světě !!

ÚŽASNÝ NOVÝ ROK 2014 aneb střet s čerstvě objeveným a naštěstí malým asteroidem!

Jen několik hodin po začátku nového roku 2014 objevili naši planetkoví arizonští kolegové z Mt. Lemmon Survey (pozorovatel R. A. Kowalski) na CCD snímcích pořízených 1,5m reflektorem blízkozemní asteroid typu Apollo. V Minor Planet Center obdržel označení 2014 AA jako první objev roku 2014. Toto první „dítko“ nového roku se ovšem projevilo velmi nekonformně.

http://www.astro.cz/clanek/6101?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

Dosť dobré - zistený približne 40 minút pred vstupom do atmosféry...

Priemer 2-4 metre je odvodený z fotometrie?
Pozitívne pozorovanie meteoru (skôr obstojného bolidu) asi nehrozí.. [Upraveno 02.1.2014 Alchymista]

citace:

---

Dosť dobré - zistený približne 40 minút pred vstupom do atmosféry...

---

Vzhledem k tomu, jak byl malý, je to velký úspěch. V případě nouze by se dal sundat balistickou raketou ještě vysoko nad ionosférou. Chybí mi výprava s dvojicí sond, z nichž jedna by byla slabá atomovka odpálená velmi blízko dost velkého asteroidu a druhá by pozorovala, co se stane. Určitě by se tím dal popostrčit nějaký potenciálně nebezpečný asteorid dál od Země a získat spoustu dat o složení a soudržnosti asteroidů a k tomu potvrdit nebo vyvrátit různé domněnky o účinosti/neúčinnosti metody.

Více detailů o objevu i dráze : http://www.minorplanetcenter.net/mpec/K14/K14A02.html

Jan Sedláček - máš pravdu, nečítam dosť pozorne...

Teď jsem se teprve dostal k tomu, abych se na planetku 2014 AA podíval podrobněji:
Objev planetky byl asi 22 hodin před vstupem do atmosféry - objev oznámen 1.1. v 06:18 UT, vstup do atmosféry 2.1. kolem 03:00 UT;
exploze odpovídala ekvivalentu 500 - 1000 TNT.

Detaily: http://www.skyandtelescope.com/news/home/Small-Asteroid-2014-AA-Hits-Earth-238481431.html

No, jenže zrovna na tomhle odkazu ze Sky&Tel jsou 2 chyby - jak čas objevu, tak i doba do dopadu. Proto jsem dával odkaz na oficiální stránky MPC.Tam nejsou novináři , ale je to oficiální cirkulář Mezinárodní astronomické unie.

citace:

---

Chybí mi výprava s dvojicí sond, z nichž jedna by byla slabá atomovka odpálená velmi blízko dost velkého asteroidu a druhá by pozorovala, co se stane. Určitě by se tím dal popostrčit nějaký potenciálně nebezpečný asteorid dál od Země a získat spoustu dat o složení a soudržnosti asteroidů a k tomu potvrdit nebo vyvrátit různé domněnky o účinosti/neúčinnosti metody.

---

Bylo by to zajímavé, ale vzhledem k tomu, jaký odpor vzbudí sonda s "ubohým" RTG, nevím, jestli by atomovku ve vesmíru veřejnost rozdýchala.

Nejaký ten "Čeljabinsk" by mal preletieť nie vo "vzdialenom" Rusku, ale niekde v západnej Európe, alebo USA. To by názory mnohým ľuďom dosť "posunulo"...

- RYS_ :
můžeš popsat způsob, jak atomovou bombou spolehlivě odchýlit asteroid ?

Viz třeba článek The Use of Nuclear Explosives To Disrupt or Divert Asteroids https://e-reports-ext.llnl.gov/pdf/343984.pdf.

RYS : můžeš popsat způsob, jak atomovou bombou spolehlivě odchýlit asteroid ?

"Perfektní nápad"!

Nechat u vesmírného šutru, který míří do atmosféry bouchnout šikovnou atomovčičku. Pokud by náhodou byl s větším obsahem težších prvků, tak si nazpátek do všech vrstev atmosféry a do dopadové oblasti zvíci tisíců km2 poslat směs štěpných produktů oné malinkaté atomovčičky + vzniklé izotopy z vlastního šutráku je dětinský,pitomý ne vlastně zcela dementní nápad..hlavně, že se už vymýšlí jak si nějaké země budou vyměňovat šifrované klíče pro odpal. Kristova noho!

To jedna z vecí, na ktoré by mal navrhnutý experiment odpovedať, aspoň si myslím...

Co vymyslí naši teoretikové za 2-3 dny ? Šutr o velikosti několika metrů nebo desítek metrů nás nezajímá. Co se šutrem o velikosti 300 m , na který máte 14 dnů. Mří na vás, a vy se dostanete maximílně do vzdálenosti 1 mil km, a nemáte čas něco na asteroidu zabudovat. Jak dlouho vám bude trvat odpálit připravenou raketu ? Co když nebude počasí ? Výbuchm nic nezničíte, dost velké procento kontaminované planetky stejně zasáhne Zemi. Máte čas ?

ucvrnkls - kontaminácia je asi tak posledný problém, ktorý by nás mohol v prípade 300-500m asteroidu na kolíznej dráhe trápiť. Skaza, ktorú v prípade dopadu ako "jeden kus" spôsobí, je takých rozmerov, že nejaké zamorenie je "takmer bezpredmetné". Rádioaktívny spad bude porovnateľný s veľkými jadrovými pokusmi v 50. rokoch - merateľný a nie práve zdravý, ale prežiteľný...

milantos - sovieti dokázali pripraviť raketu R-7 (v bojovej verzii) na štart do dvoch hodín (vztýčiť, natankovať...). Dobre riešená "bojová" raketa musí byť schopná štartu "za každého počasia", tie lepšie aj "pod strategickým úderom" - a na Bajkonute niečo také ako "odklad štartu kvôli počasiu" takmer nepoznajú. Keď by to už nešlo inak, dá sa postaviť aj hodne veľké podzemné raketové silo...

IMHO cieľom jadrového úderu "na poslednú chvíľu" by malo byť hlavne rozrušenie planétky na menšie kusy, ideálne také, ktoré už neprejdú atmosférou.

Abstract z Limits on the use of nuclear explosives for asteroid deflection - http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094576512004031:

citace:

---

Recent studies by the US National Research Council identify nuclear explosives as the only current technology able to deflect large asteroids (those exceeding 500 m in diameter) or to mitigate impacts of smaller bodies when the warning time is short. Previous work predicts that either a standoff burst or a very low-yield surface burst is easily capable of deflecting a large (1 km) asteroid without fragmentation. Alternatively, large near-surface or just sub-surface bursts can sufficiently disrupt and disperse smaller bodies (300 m) to ensure that large fractions (in excess of 99.99%) miss the Earth entirely. Even for very short warning times (less than a month), more than 99.5% of a body′s mass can be deflected off of an Earth-bound trajectory. However, successfully deflecting a small body, while avoiding fragmentation, becomes a challenging problem when the required kinetic energy increment is a substantial fraction of the body′s potential. This paper addresses the challenge of preventing the production of substantial low-speed debris while deflecting small bodies with an impulsive method.

---

ČAM Prosinec 2013: Kometa Lovejoy a geminida.

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2013 obdržel snímek „Kometa Lovejoy a geminida“, jehož autorem je Petr Štarha.

V minulosti bývaly postrachem králů, armád i obyčejných lidí. Jejich zjev na obloze nevěstil nic dobrého. Králové prohrávali bitvy, někteří v nich i umírali. Na druhou stranu, vítězná armáda mohla naopak kometu považovat za zvěst dobra. A co my?



http://www.astro.cz/clanek/6116?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

Nechci nikomu sahat do svědomí, ale ta stopa, co kříží ohon komety, není zcela jistě geminida - tedy meteor z meteorického roje Geminid. Z 90% bych to tipoval na družici

Na trpasličí planetě Ceres detekována voda.

Evropská kosmická observatoř Herschel Space Observatory objevila přítomnost vodní páry v okolí trpasličí planety Ceres. Jedná se o první jednoznačnou detekci vodní páry u tělesa z oblasti hlavního pásu asteroidů ve Sluneční soustavě.

http://www.astro.cz/clanek/6132?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

Anatomie planetky Itokawa.

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (005/2014): Vědci použili dalekohled ESO/NTT (New Technology Telescope) k získání prvního přímého důkazu, že planetky opravdu mohu mít značně různorodou vnitřní strukturu. Na základě mimořádně přesných měření astronomové ukázali, že části planetky Itokawa mají odlišnou hustotu. Odhalení vnitřní struktury planetky poskytuje informace nejen o jejím vzniku, ale také může pomoci porozumět dějům, které se odehrávají, když se dvě planetky srazí. A to je důležité při procesu formování planet.



http://www.astro.cz/clanek/6151?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

Dvě komety prošly zorným polem dalekohledu během jedné noci.


Velkolepá fotografie komety C/2012 X1 LINEAR (nahoře) a C/2013 R1 Lovejoy, fotografované 4-palcovým dalekohledem se širokým zorným polem před svítáním 08.2.2014. Obě komety byly asi 2,5 ° od sebe v té době.

http://www.universetoday.com/109190/two-comets-pass-in-the-night-bound-for-your-telescope/

bang!!

http://www.space.com/24789-moon-meteorite-impact-brightest-lunar-explosion.html

Mezinárodní expedice s českou účastí zachytila kometu ISON v přísluní.

Mezinárodní vědecký tým vedený prof. Miloslavem Druckmüllerem z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně a prof. Shadiou Habbalovou z Astronomického institutu na Univerzitě v Honolulu na Havaji dosáhl významného úspěchu při pozorování zanikající komety ISON. V době jejího nejtěsnějšího průletu kolem Slunce, tedy v době přísluní 28. listopadu 2013, byl při koordinovaném pozemském pozorování zachycen její největší fragment. Rozpadající se hlava komety ISON byla v tom okamžiku vzdálena jen asi 0,2° od oslnivého slunečního disku. K jejímu zachycení tedy zdaleka nestačila pouze vyspělá technologie, ale napozorovaná data bylo třeba zpracovat vhodnými matematickými cestami. A protože všechny kosmické laboratoře selhaly ve snaze kometu zachytit v této fázi průletu kolem naší hvězdy, je zásluhou vědeckého týmu s českou spoluúčastí tento záznam jediným potvrzeným pozorováním komety ISON v přísluní na celém světě.



http://www.astro.cz/clanek/6182?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky

Rekordní dopad meteoritu na Měsíc.

Astronomické dalekohledy u města Sevilla na jihozápadě Španělska zachytily 11. září 2013 ve 20:07 světového času dopad meteoritu na Měsíc, po kterém se na povrchu objevila velmi výrazná světlá skvrna. Její jasnost byla taková, že ji mohl vidět i člověk bez dalekohledu a trvala více než osm sekund. Tak silný světelný jev se až dosud astronomům nepodařilo zaznamenat.



http://www.astro.cz/clanek/6183?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky