Témata: New Horizons Pluto-Kuiper Belt

tomas.pribyl - 19/12/2005 - 17:03

Start sondy New Horizons Pluto-Kuiper Belt byl z 11. ledna 2006 odlozeny nejmene o sest dni - zatim se pocita s vypustenim 17. ledna 2006. Duvodem je potreba provest dodatecne testy nosne rakety. Startovaci okno pro let k Plutu trva do 14. unora 2006, nicmene pokud sonda neodstartuje do 24. ledna vcetne, bude muset ze sveho "letoveho radu" vypustit navstevu Jupitera a doba letu k cili se vyrazne protahne. Nahradni startovaci okno je 2. az 15. unora 2007 - uz bez pruletu u Jupitera.


Ervé - 16/1/2006 - 15:23

Za 30 hodin start, počasí vypadá dobře. Držme palečky.


maverick77 - 17/1/2006 - 20:07

start odlozen (HOLD) na 2:30 EST (8:30 v CR). Pokud se udobri vitr tak ve 2:30 se zacne odpocitavat na T -4:00 minuty

tak snad se uklidni vzduch pro start...

NASA TV Real stream

http://www.nasa.gov/ram/35037main_portal.ram


maverick77 - 17/1/2006 - 20:16

Tracking Station Antigua (sledovaci stanice) je momentalne OFF LINE. Start New Horizons je na ni zavisly... maji 15 minut na to, aby ji uvedli do chodu pred vyprsenim HOLD casu... :-(


maverick77 - 17/1/2006 - 20:25

Linkup s TC Antigua by mel byt do 5ti minut...
Byl proveden update atmosferickych parametru v nosici Atlas V.

T-9:00 HOLD + T-4:00 do startu


maverick77 - 17/1/2006 - 20:32

Deep Space Network TC Antigua je stale OFF LINE a linkup nebude jeste par minut, takze se prodluzuje HOLD time o zatim neurcitou dobu.

Startovaci okno dnes vyprsi ve 3:23PM EST (9:23 CR)

:-(


maverick77 - 17/1/2006 - 20:36


DSN TC Antigua je jiz 100% ON LINE. Start byl ale z duvodu kontroly komunikace mezi stanicemi DSN odlozen na T-0:00 2:50PM EST (8:50 CR). Countdown zacne ve 2:46PM EST na T-4 minuty.


risa.ber - 17/1/2006 - 20:43

Dík za aktuální info.


Li-sung - 17/1/2006 - 20:43

je upozorňuju že to 8:xx je myšleno večer tedy 20:xx (jak se používá ve střední Evropě)


Martin Kolman - 17/1/2006 - 20:45

Taky na to teď koukám a držím palce :-)
Doufám, že už teď odstartují, ale ať to klidně ještě desetkrát odloží, halvně když to pomůže úspěchu mise


maverick77 - 17/1/2006 - 20:49

Dalsi update atmosferickych podminek do nosice Atlas V.

Start T-0:0 je stale 2:50PM EST. HOLD Time by mel skoncit ve 2:46PM EST.
za necele 3 minuty


marek Vana - 17/1/2006 - 20:50

prikladam se k drzeni palce,ale koukat na to je stejen 10x vetsi nervak,nez ted v telce


maverick77 - 17/1/2006 - 20:51

Zmena T-0:00 na 3:05PM EST (21:05 CR). Countdown zacne ve 3:01PM EST


maverick77 - 17/1/2006 - 20:58

Podle toho na co ted koukam, tak tam maji porad silnej vitr...


maverick77 - 17/1/2006 - 21:02

Konec Hold T-7:00 + T-4:00 do startu

stale se monitoruje sila vetru v atmosfere


maverick77 - 17/1/2006 - 21:08

Zmena T-0:0 na konec dnesniho startovaciho okna 3:23PM EST (21:23 CR)
HOLD Time skonci 3:19PM EST a Countdown zacne na T-4:00

Duvod k prodleve jsou silne poryvy prizemnich vetru... Sila vetru ve vyssi atmosfere je OK


Li-sung - 17/1/2006 - 21:09

Takže až konec startovacího okna 21:23 SEČ


maverick77 - 17/1/2006 - 21:18

Momentalne jsou parametry ke startu v limitech.
Pokud se ale neco zmeni po vyprseni HOLD T-8:00, tak se start dnes odklada.

tak drzme pesti


maverick77 - 17/1/2006 - 21:26

T-4:00 HOLD + T-4:00 do T-0:0

Zatim je vse GO FOR LAUNCH..


maverick77 - 17/1/2006 - 21:27

T-4:00 & Counting.... GO FOR LAUNCH...


Li-sung - 17/1/2006 - 21:28

odpočítává se


Li-sung - 17/1/2006 - 21:30

zrušeno


Anonym - 17/1/2006 - 21:30

Start zrusen... poryvy vetru prekrocily 33 uzlu/h


Martin Kolman - 17/1/2006 - 21:31

Tak zítra


maverick77 - 17/1/2006 - 21:31

skoda... uvidime priste...

Countdown nastaven zpet na T-4:00 ale dnes uz nepoleti


risa.ber - 17/1/2006 - 21:39

Kdy je prosím další statovní okno?


B. Chrenko - 17/1/2006 - 21:40

Čas odoslania príspevkov máme posunutý o niekoľko minút.


Li-sung - 17/1/2006 - 21:42

quote:
Kdy je prosím další statovní okno?


Jako dneska jen trochu dřív 19:16 - 21:15 SEČ.


risa.ber - 17/1/2006 - 21:48

zítra?


Li-sung - 17/1/2006 - 21:50

quote:
zítra?

jo, tak často bývá


risa.ber - 17/1/2006 - 21:52

Ano, 19:16 - 21:15 SEČ. je často, každý den. Dík.


ano.nim - 17/1/2006 - 21:53

Taky se tolik bojíte aby se něco neposralo ?
Sem si totiž jistej, že příletu nějáký náhradní sondy k Plutu bych se už asi nedožil


risa.ber - 17/1/2006 - 22:02

Při dnešní situaci v NASA se bojím o každou meziplanetární misi.Hodně penízků spapá Boshapollo.


hawaj - 18/1/2006 - 05:12

K PLUTU?! Tak konečně.
Já se úplně chvěju vzrušením


Ervé - 18/1/2006 - 07:26

No, já doufám, že kdyby start skončil katastrofou, tak stihnou postavit náhradní exemplář ke startu v únoru 2007 pro přímý let Země-Pluto. Ale držím palečky i na nohách, ať to není potřeba a ať bezpečně odstartují k Plutu přes Jupiter. Mají čas do 28. ledna (myslím).


Jan Toman - 18/1/2006 - 07:29

Jenom pro zajímavost. Ideu sondy NH 2 NASA nepřijal, K Uranu a dále se tedy zatím nepoletí...
Diskuze, do které přispíval mmj i A. Stern - manažer New Horizons je na http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=715


Vítězslav Novák - 18/1/2006 - 09:52

quote:
Start zrusen... poryvy vetru prekrocily 33 uzlu/h


Uzel je majle za hodinu, takže uzel za hodinu by bylo zrychlení.


Jirka - 18/1/2006 - 11:22

Co jsem to zbezne procital, tak psali ze NH2 by mel problemy sehnat dostatek plutonia (nevim proc).
Kazdopadne tam byl navrh na zajimavou misi, ktera by navstivila najednou Neptun ci Uran a po ceste jeste objekty ze zajimavych skupin asteroidu v hlavnim pasu, Trojany, potulne asteroidy ci objekty KBO.
Muj nazor je, ze prioritu by mel mit nejaky orbiter Jupiteru + sonda do jeho atmosfery, nebo pristavaci pouzdro na nektery z jeho Mesicu.
Dale je urcite dulezite roboticke zkoumani Mesice, ISRU (vyroba surovin) a navrat vzorku a to same s blizkymi asteroidy.
Obavam se ze na navrat vzorku z Marsu si jeste pockame.


Ervé - 18/1/2006 - 13:14

To se mi nezdá, myslím že plutonia je víc než dost, možná ale ne tak levného, jaké dostali pro NH. Na http://pluto.jhuapl.edu/mission/mission_timeline.html je napsané, že startovní okno s průletem kolem Jupiteru trvá až do 2. února, zatímco včera na ČT pan Vítek mluvil o 28. lednu. Patrně se spletl. Zajímavé je uchycení 5 pomocných SRB - 3 na jedné staně a 2 na opačné.


Li-sung - 18/1/2006 - 14:13

No ono s těma oknama je to nějak složitější, protože pro startovací okna, když se odstartuje do 28. ledna tak přílet k Plutu je červenec-srpen 2015 a pak se to po pár dnech posunuju o rok.










StartPřílet k Plutu
17-27. ledna 14. července 2015
28. ledna 15. srpna 2015
29-31. ledna 12. července 2016
1-2. února 11. července 2017
přímý let
3-8. února 10. července 2018
9-12. února 7. června 2019
13-14. února 20. července 2020


AV - 18/1/2006 - 14:18

quote:
To se mi nezdá, myslím že plutonia je víc než dost, možná ale ne tak levného, jaké dostali pro NH. Na http://pluto.jhuapl.edu/mission/mission_timeline.html je napsané, že startovní okno s průletem kolem Jupiteru trvá až do 2. února, zatímco včera na ČT pan Vítek mluvil o 28. lednu. Patrně se spletl. Zajímavé je uchycení 5 pomocných SRB - 3 na jedné staně a 2 na opačné.


Jenže průlety počínaje 29. lednem jsou už od Jupiteru tak daleko, že se doba letu protahuje o celý rok, takže jde o to, že se delta V u Jupiteru sníží ze 4 km/s na 2,8 km/s (pro 29.1.-31.1.) resp. na něco přes 1,5 km/s pro 1.-2.2., ale pořád ještě to bude dost blízko na to, aby se mohlo něco na Jupiteru pozorovat, co by stálo za to. Každopádně už při startu 28.1. se zřetelně prodlouží doba letu k Plutu:

Při dalších startech už bude vzdálenost od Jupiteru natolik

Země --> Pluto
Jan. 17-27 --> July 14, 2015
Jan. 28 --> August 15, 2015
Jan. 29-31 --> July 12, 2016
Feb. 1-2 --> July 11, 2017
Feb. 3-8 --> July 10, 2018
Feb. 9-12 --> June 7, 2019
Feb. 13-14 --> July 20, 2020

Hlavní věc byla, že mě ta moderátorka skoro nedala možnost dokončit větu. Připojuji schválně doslovný přepis celého vystoupení v pořadu "Otázky a komentáře":

Sonda určená na prozkoumání Pluta
17.1.2006 ČT 1 str. 10 22:30 Události, komentáře
Akademie věd ČR

Světlana ZÁRUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Z amerického mysu Canaveral měla večer odstartovat raketa, která do vesmíru vynese půltunovou sondu New Horizonts. Kvůli silnému větru ale NASA odložila její start o jeden den. Sonda poletí na Pluto, nejvzdálenější planetu sluneční soustavy.

Matyáš ZRNO, redaktor
--------------------
Planeta Pluto je tak daleko, že si ji i ve hvězdářském dalekohledu můžeme splést s hvězdou. Ani vědci o ní zatím moc nevědí, sonda New Horizonts by to měla změnit.

Ken ATKINS, NASA
--------------------
Tohle je příležitost jak prozkoumat, co je zač poslední planeta, ke které jsme zatím neletěli, ani ji nijak neprozkoumali.

Matyáš ZRNO, redaktor
--------------------
Sonda New Horizonts pořídí mapy Pluta, prozkoumá ultrafialové záření jeho atmosféry, zanalyzuje složení povrchu a teplotu. Ta se na Plutu pohybuje kolem dvě stě třiceti stupňů pod nulou. Planeta ale Slunce obíhá po velmi výstřední dráze, takže její teplota kolísá. Kvůli slabé intenzitě slunečního záření v oblasti by sondě nestačily solární panely, jako zdroj energie proto vědci použili termoelektrický radioizotopový článek. Díky mimořádně úsporné technologii bude sondě stačit jen dvě stě osmnáct wattů, tedy asi tolik jako silné žárovce. Nejprve ale New Horizonts zamíří k Jupiteru, rychlostí přes sedmdesát tisíc kilometrů za hodinu by tam sonda měla dorazit za víc než rok.

Alan STERN, NASA
--------------------
Vyzkoušíme tam některé systémy, a také si doplníme mezery ve znalostech o Jupiteru, které minulé mise nedokázaly zaplnit.

Matyáš ZRNO, redaktor
--------------------
Návštěva Jupiteru má ještě jeden důležitý důvod, gravitační pole největší planety sluneční soustavy dá sondě potřebný impuls k cestě na okraj planetárního systému. Na oběžnou dráhu Pluta se New Horizonts dostane v červenci 2015, nafotí snímky a provede měření, která mají dát nové informace nejen o Plutu a jeho měsíci Charonu, ale také o Kaiperově pásu na okraji sluneční soustavy.

Jan NĚMEC, moderátor
--------------------
A já jen doplním trochu statistiky. Během už zmíněných devíti let musí k Plutu urazit čtyři miliardy a osm set milionů kilometrů. Pokud vše proběhne bez problémů, bude půl roku kroužit kolem Pluta, které je pro vědce záhadou i sedmdesát šest let po jeho objevení. Kromě fotografování samotné planety se sonda zaměří i na měsíc Pluta. Mise počítá s rozpočtem sedm set milionů dolarů.

ROZHOVOR

Světlana ZÁRUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve studiu teď vítám Antonína Vítka z Akademie věd. Dobrý večer.

Antonín VÍTEK, vědecký pracovník Akademie věd ČR
--------------------
Dobrý večer.

Světlana ZÁRUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Vítku, jak dlouho může NASA odkládat start?

Antonín VÍTEK, vědecký pracovník Akademie věd ČR
--------------------
V podstatě může odkládat až do 14. února, ale je tam jeden háček. Říkalo se tady, že ta sonda nejprve zamíří k Jupiteru, to je pravda, ale ten gravitační manévr nebo, jak se říká, gravitační prak Jupiterův, který by ji měl urychlit o další čtyři kilometry za sekundu, se dá využít jen při startech do 28. ledna včetně. Jakmile by se startovalo 29. ledna dál až do toho 14. února, tak se postupně budou ty doby potřebné k přeletu k Plutu protahovat, protože tam bude chybět ten gravitační prak. A například na tom konci už by to trvalo té sondě do roku 2020, než by dorazila ke svému cíli.

Světlana ZÁRUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Vítku, vědci se přou o to, jestli Pluto je, nebo není planeta. Ona je nejmenší v naší sluneční soustavě, má i zvláštní dráhu. K čemu se přikláníte vy?

Antonín VÍTEK, vědecký pracovník Akademie věd ČR
--------------------
Já osobně se přikláním, že jde o jeden z naprosto typických příkladů takzvaných transneptunických těles, kterých dnes známe už řadu stovek a ...

Světlana ZÁRUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže do sluneční soustavy byste jí nezařadil?

Antonín VÍTEK, vědecký pracovník Akademie věd ČR
--------------------
Ve sluneční soustavě je, naprosto, ale ...

Světlana ZÁRUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Já myslím jakoby do těch ...

Antonín VÍTEK, vědecký pracovník Akademie věd ČR
--------------------
... není to planeta.

Světlana ZÁRUBOVÁ, moderátorka
--------------------
... ano, do těch planet sluneční soustavy, takhle.

Antonín VÍTEK, vědecký pracovník Akademie věd ČR
--------------------
Není to planeta. Není to, není to planeta v takovém tom pravém slova smyslu. Dneska vlastně astronomové rozdělují celou sluneční soustavu do takových tří zón a ...

Světlana ZÁRUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A kolik má tedy sluneční soustava planet? Loni se mluvilo o nové planetě Sedna. Dá se říct počet?

Antonín VÍTEK, vědecký pracovník Akademie věd ČR
--------------------
Ne, ne.

Světlana ZÁRUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedá.

Antonín VÍTEK, vědecký pracovník Akademie věd ČR
--------------------
Takhle, známe dnes definitivně osm, osm planet, za tu devátou se počítá Pluto z takových víceméně tradičních důvodů, protože bylo objeveno v roce 1930 v oblasti, kde se očekávala další planeta.

Světlana ZÁRUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se na Plutu dá zjistit?

Antonín VÍTEK, vědecký pracovník Akademie věd ČR
--------------------
V podstatě hlavně chemické složení její atmosféry, a to je důvod, proč tak se pospíchá s tím startem letos, protože, jak už bylo řečeno, ta planeta obíhá po velmi výstředné dráze, vzdaluje se od Slunce a ta její atmosféra mrzne a mění se ve sníh.

Světlana ZÁRUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak, jak vypadá z Pluta pohled na Slunce?

Antonín VÍTEK, vědecký pracovník Akademie věd ČR
--------------------
V podstatě jako velmi jasná hvězda.

Světlana ZÁRUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže tam není záře, jako je tady u nás na Zemi?

Antonín VÍTEK, vědecký pracovník Akademie věd ČR
--------------------
Ne, ne, je tam, je tam záře menší, než tady v jasné měsíční noci.

Světlana ZÁRUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké je tam počasí?

Antonín VÍTEK, vědecký pracovník Akademie věd ČR
--------------------
Velmi chladné, to se už tady říkalo. A chtěl bych ještě jenom upozornit, upřesnit jednu věc. Nebude kroužit šest měsíců tato sonda kolem Pluta. Kolem toho Pluta proletí, mihne se rychlostí čtrnáct kilometrů za sekundu, mine ho ve vzdálenosti deseti tisíc kilometrů, ale bude po dobu šesti měsíců svými přístroji během toho příletu pět měsíců a jeden měsíc po odletu, bude zkoumat tuto planetu.

Světlana ZÁRUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Vítku, děkujeme za informace. Na shledanou.

Antonín VÍTEK, vědecký pracovník Akademie věd ČR
--------------------
Na shledanou.

Světlana ZÁRUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To je z komentovaných událostí všechno. Hezký večer.

Jan NĚMEC, moderátor
--------------------
A zítra zase ve dvacet dva třicet na viděnou. Dobrou noc.


Li-sung - 18/1/2006 - 14:37

Zjevně nevěděla co to jsou transneptunická tělesa...


Antonín Vítek - 18/1/2006 - 14:41


quote:
To se mi nezdá, myslím že plutonia je víc než dost, možná ale ne tak levného, jaké dostali pro NH.



Ono je to úplně jinak. Plutonium-238, které se používá v RTG je úplně něco jiného, než plutonium-239, které se používá v rychlých reaktorech a pro výrobu nukleárních zbraní, a TOHO JE DOST. Připojuji v angličtině vysvětlení.

Only two plutonium isotopes have commercial and military applications. Plutonium-238, which is made in nuclear reactors from neptunium-237, is used to make compact thermoelectric generators; plutonium-239 is used for nuclear weapons and for energy; plutonium-241, although fissile, (see next paragraph) is impractical both as a nuclear fuel and a material for nuclear warheads. Some of the reasons are far higher cost , shorter half-life, and higher radioactivity than plutonium-239. Isotopes of plutonium with mass numbers 240 through 242 are made along with plutonium-239 in nuclear reactors, but they are contaminants with no commercial applications. In this fact sheet we focus on civilian and military plutonium (which are interchangeable in practice--see Table 5), which consist mainly of plutonium-239 mixed with varying amounts of other isotopes, notably plutonium-240, -241, and -242.

V USA je jediné místo, kde se Pu-238 vyrábí, a to v Los Alamos; patří do pod Doe (Ministersvo energetiky). A tam byly problémy s bezpečností, tak se výroba na čas zastavila a dokonce byl problém, sehnat dost oxidu plutoničitého pro NH.

A tady je podrobný článek o příčinách problémů s Pu-238 pro NH:

http://www.space.com/spacenews/businessmonday_041004.html




Hawk - 18/1/2006 - 17:25

No od Voyagerů uplynulo skoro 30 let ,jsem zvědavý jak dlouhá přestávka bude po misy New Horizonts než se zase uspořádá další výprava do vzdálených končin Solárního systému (např. k Uranu, k Neptunu a dále).


tomas.pribyl - 18/1/2006 - 17:42

Tak ani dnes se nepoleti, pokus o start byl odlozeny - prozatim o 24 hodin. Duvodem se stal vypadek proudu v Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, odkud bude sonda rizena (zalozni generatory nemaji dostatecny vykon). Za nekolik hodin se ma rozhodnout, zdali bude mozne uskutecnit start zitra nebo bude odklad vetsi. Nicmene pozemni tymy zahajily procedury tak, aby raketa mohla letet v pripade moznosti uz zitra.


maverick77 - 18/1/2006 - 18:24

quote:
quote:
Start zrusen... poryvy vetru prekrocily 33 uzlu/h


Uzel je majle za hodinu, takže uzel za hodinu by bylo zrychlení.


Jo jo.. Omlouvam se... v rychlosti sem to napsal doslova.. 33 knots wind force.. :-)


Anonym - 18/1/2006 - 18:34

quote:
... jak dlouhá přestávka bude po misy New Horizonts ...


Trochu mimo téma, ale nedalo mi to (promiňte):

Nic ve zlém, ale podstatné jméno "mise" je ženského rodu a skloňuje se podle vzoru "nůše" - tedy má být "po misi" ... A anglicky se "horizonty" řekne "Horizons" (ale neděste se, profesionální přepisovači zaznamenaných rozhovorů v ČTv - viz můj příspěvek výše - to psali taky tak chybně).


risa.ber - 18/1/2006 - 19:12

Nese tato sonda nějaké poselství lidstva, když míří do samotných končin naší soustavy?


marek Vana - 18/1/2006 - 19:48

Lidicky,tak nam to posunuli na 19.1,no doufam ze jim to konecne vyjde


ano.nim - 18/1/2006 - 19:54

quote:
Nese tato sonda nějaké poselství lidstva, když míří do samotných končin naší soustavy?


Je tam cd s jménama lidí těch co si je tam poslali přez net. O ničem jiným nevím, asi jo.


Martin Kolman - 18/1/2006 - 23:18

Pokud vím, tak by tam měl být i kousek SpaceShipOne

Jinak, dost dobré informace o New Horizons jsou i na Wikipedii:

http://cs.wikipedia.org/wiki/New_Horizons_%28sonda%29
(mimochodem, dílo hlavně pánů A.Vítka a Li-Sunga
http://en.wikipedia.org/wiki/New_Horizons


tomas.pribyl - 19/1/2006 - 08:29

quote:
Nese tato sonda nějaké poselství lidstva, když míří do samotných končin naší soustavy?


Na palube sondy je i floridsky petadvaceticent (tedy ctvrtdolar) - pokud se to da povazovat za "poselstvi lidstva". :-)


mikes - 19/1/2006 - 11:57

Je tam zmiňované CD s 430 tisíci jmény a uhlíková vlákna ze SpaceShipOne , US vlajka a další zatím nespecifikované předměty. Co to jsou za předměty má být zveřejněno po startu sondy.


Li-sung - 19/1/2006 - 19:04

Takže dneska v 19:08 by to mohlo vyjít.


Archimedes - 19/1/2006 - 19:46

Tak zatim uz byly oznameny a zruseny casy: 19:08, 19:25, 19:30 a 19:40. Vsecko jen kvuli par mrackum a tomu, aby kamery videly raketu prvnich 2000m letu


Nereus - 19/1/2006 - 19:50

Doufejme v 19:50


Nereus - 19/1/2006 - 19:50

Doufejme v 19:50


Li-sung - 19/1/2006 - 20:08

START


Pat - 19/1/2006 - 20:27

lepší info a diskuze na IAN


Li-sung - 19/1/2006 - 20:34

quote:
lepší info a diskuze na IAN


Těžko říct proč se diskuze strhnou spíše na nepřehledném komentářovém systému než diskuzním fóru


j2930 - 19/1/2006 - 20:45

nekdo ma to stesti to sledovat na TV (teda real player). Ale nezoufejte, od unora se ma vyrazne zrychlit ADSL. Ovsem lide priliz vzdaleni od ustreden zase utrou


Archimedes - 19/1/2006 - 20:50

quote:
lepší info a diskuze na IAN
To je jasne, atronomove to prozivaji taky, ale lidi, co chodi primarne na kosmo, sedi prikovani u spaceflightnow.com a NASA TV a nemaji ted cas plkat, an to bude cas potom


Archimedes - 19/1/2006 - 20:54

Tak - a ted uz je to na sonde samotne.


Pat - 19/1/2006 - 20:56

quote:
nekdo ma to stesti to sledovat na TV (teda real player). Ale nezoufejte, od unora se ma vyrazne zrychlit ADSL. Ovsem lide priliz vzdaleni od ustreden zase utrou


Zkoušešl jsem to na notebooku přez gprs, docela to šlo až do okamžiku startu, jako by se na servr připojilo pul usa, absolutně sem nemohl konkurovat Ale přez UMTS by to jistě bylo ok. Nu uvidíme za 9 let na co se budem koukat


Archimedes - 19/1/2006 - 20:57

Tak konecne si muzeme poprve oddechnout....

KRAAAAAAAAAAAAAAAAAAAASNYYYYYYYYYYYYYYYY START !!!


B. Chrenko - 19/1/2006 - 20:57

Sonda úspešne oddelená.


Archimedes - 19/1/2006 - 21:02

Malem jsem pri tom nedychal a porad si rikal "Let,let!" Kdyz spadne raketa s GPS satelitem, holt poslou dalsi v poradi. Kdyby ale u tohohle startu neco nevyslo, na pruzkum atmosfery Pluta bychom mohli zapomenout, protoze nez by postavili neco noveho a ten nahradnik priletel, uz by nadlouho definitivne zmrzla - uz takhle to asi bude tesne.

Kez NH vydrz aspon jako Voyagery


Pat - 19/1/2006 - 21:03

quote:
Sonda úspešne oddelená.

Teda nezbejvá mi než smeknout klobouk před amikama. Myslím, že všechny kritický fáze sou za náma ?


Pat - 19/1/2006 - 21:07

quote:

Kez NH vydrz aspon jako Voyagery


Vzhledem k tomu, že maj voyagery vydržet až do 2020, tak až New Horizont doslouží tak mi bude nádherných 80 roků


Martin Kolman - 19/1/2006 - 21:18

Skvělý start, opravdu se na to vyplatilo počkat i přez několik odkladů
A ty záběry při replayi byly opravdu ůžasné, jak se valí oblaka páry až přímo na kameru Dost mne překvapilo, jak dlouho dokázali raketu po startu sledovat, tak dlouho sem to zatím viděl snad jen u raketoplánu nebo u Apolla

Já osobně nějaké navyšování rychlostí ADSLka neřeším, naše komunitní wifi síť má hezkou sdílenou 6 mbit/s fullduplex linku, takže bych spíše uvítal navýšení rychlosti streamu z NASA :-) Když si představím, jak budeme sledovat přílet k Plutu za 9 let, tak to už vidím přímo na nějakou virtuální realitu nebo super-HDTV


Andy - 19/1/2006 - 22:01

Nevíte prosím vás, kde by se dal sehnat záznam startu? Děkuji


Martin Kolman - 19/1/2006 - 22:43

JJ, díky serveru http://astro.sci.muni.cz/ je záznam tady:

mms://server3.streaming.cesnet.cz/others/muni/sci/newhor/NewHorizons_190106.wmv

Je to konkrétně záznam z kamery na VAB.


SSSS - 19/1/2006 - 23:04

Dnes na přenosových kanálech (FEEDS)

Eutelsat W3A (7.0E) Fréquence: 11013 - Pol: V - SR: 6666 Transmis en: MPEG-2 4:2:2
Eutelsat W1 (10.0E) Fréquence: 10970 - Pol: V - SR: 4167 Transmis en: MPEG-2 4:2:0 (PAL)









Stránky o FEEDS http://Feeds.SSSS.sweb.cz

Video ke stažení:

http://rapidshare.de/files/11379205/New_Horizons_1.avi.html
http://rapidshare.de/files/11380003/New_Horizons_2.avi.html


arccos - 20/1/2006 - 12:26

Lidi, ja se tak tesim! No, jeste devet let...


ano.nim - 21/1/2006 - 17:08

Pokud se nepletu tak na Casini sme čekali 8 let, to je u N.H. jen o rok víc, nechápu proč jeden z argumentů proč let nerealizovat bylo dlouhý čekání na výsledky.


Archimedes - 22/1/2006 - 00:04

Pravda, ve srovnani s Voyagery to bude k Plutu docela rychle. Doufam, ze se ale mise podobne protahne a nejake dalsi transneptunicke objekty jeste NH navstvivi Podle puvodniho planu by totiz mise NH skoncila mozna drive, nez dojdou RTG zdroje Voyagerum, coz by byl trochu nepomer Snad se taky NH takhle pekne "prezije".


Archimedes - 22/1/2006 - 22:25

Ted jsem si vzpomnel - u tech zaberu startu me prekvapilo rozmisteni boosteru Atlasu V. Dva na jedne strane, tri na druhe. Jaky je duvod pro takove usporadani? Nevznikaji problemy s nesymetrii tahu? Neco z toho by se dalo vyuzit pro "zatoceni" z vertikalniho letu do sikmeho, ale to by porad bylo zbytecne moc. Resi tu nesymetrii tahu vektorovani tahu boosteru nebo spis prvniho stupne?


Pirochta - 23/1/2006 - 08:48

quote:
Ted jsem si vzpomnel - u tech zaberu startu me prekvapilo rozmisteni boosteru Atlasu V. Dva na jedne strane, tri na druhe. Jaky je duvod pro takove usporadani? Nevznikaji problemy s nesymetrii tahu? Neco z toho by se dalo vyuzit pro "zatoceni" z vertikalniho letu do sikmeho, ale to by porad bylo zbytecne moc. Resi tu nesymetrii tahu vektorovani tahu boosteru nebo spis prvniho stupne?

No v podstatě máš pravdu, ale nesymetrie tahu není až tak velká, záleží na detailním uspořádání. Jinak k vyrovnávání mají přece korekční motorky, ne?
Myslím, že šest jich tam už totiž nejde nacpat. Jinak slouží pouze ke startu a počet je 0 až 6 podle požadované hmotnosti na GTO.


Ervé - 23/1/2006 - 15:08

Právě že asymetrie je hodně velká, trojice těsně u sebe z jedné strany a dvojice z druhé. Asi ale vychylují vektor tahu jak SRB, tak i RD-180, takže to zvládají.


Jirka - 23/1/2006 - 15:27

Nejsem si jisty jestli vektorizuji i motory na TPH. Tah motoru na TPH ma teziste vis nez motory na kap hmoty. (Podlouhly tvar spalovaci komory)


Ervé - 24/1/2006 - 10:00

Myslím že se pleteš, směr vektoru tahu určuje tryska a ne spalovací komora, na jejím tvaru a velikosti v podstatě nezáleží.


ano.nim - 24/1/2006 - 10:23

quote:
Myslím že se pleteš, směr vektoru tahu určuje tryska a ne spalovací komora, na jejím tvaru a velikosti v podstatě nezáleží.

Určitě se muselo změnit těšiště a to záleží na tvaru motoru u tph. a tím pádem i vektor tahu


Jirka - 24/1/2006 - 10:54

Teziste, smer pusobici sily a misto pusobici sily (sil). Myslim ze jista cast tahu se prenasi i pres vrsek komory motoru, ktera je u motoru na TPH az na vrsku.
Stale jeste jsem nemel cas proverit jestli motory na TPH u Atlasu 5 vektorizuji nebo ne.


Jirka - 24/1/2006 - 11:03

Kdyz se nad tim clovek zamysli, tak vetsina tahu se musi prenaset pres vrsek komory. Tryska by stezi vydrzela takove sily. Navic ze zakonu akce a reakce vyplyva, ze pokud je cela komora pod tlakem a jen na jednom konci je otavrena (tudy unikaji stlacene spaliny), tak sily pusobici na boku komory se vyrusi a pusobi jen sila na vrsek komory.
Tryska pak ridi smer unikajicich spalin a hlavne zvysuje jejich rychlost.


ano.nim - 24/1/2006 - 11:11

quote:
Kdyz se nad tim clovek zamysli, tak vetsina tahu se musi prenaset pres vrsek komory. Tryska by stezi vydrzela takove sily. Navic ze zakonu akce a reakce vyplyva, ze pokud je cela komora pod tlakem a jen na jednom konci je otavrena (tudy unikaji stlacene spaliny), tak sily pusobici na boku komory se vyrusi a pusobi jen sila na vrsek komory.
Tryska pak ridi smer unikajicich spalin a hlavne zvysuje jejich rychlost.

No tlak působý všude stejně, tomu musí odpovídat tlouštka stěn spalovací komory, spíš jde o body vetknutí k hlavní raketě. A ty sem nezkoumal tak nevím


Jirka - 24/1/2006 - 11:28

Celkovy tlak je v kazdem miste komory stejny. U hrdla vsak prevlada dynamicka slozka tlaku nad statickou, zatimco na opacne strane komory je tomu naopak. Silove pusobi ovsem pouze ta staticka slozka, takze na vrsku komory je uplne jine zatizeni nez u hrdla.
To je jen jedna mozna interpretace, fizikove by mohli vymyslet spoustu dalsich.


chcetomitjisteminznalosti - 24/1/2006 - 11:50

Božínku...


Jirka - 24/1/2006 - 11:59

To je pravda, zvlaste takhle po ranu mi to dela problemy.


Archimedes - 24/1/2006 - 12:04

Tah rakety je dany 2.Newtonovym zakonem - sila je zmena hybnosti za cas. Hybnost se "predava" primarne v trysce.

Ostatne kdyby se predavala napriklad na cele rakety na TPH, nebylo by ji prakticky potreba ridit a stabilizovat, protoze by to tvorilo autostabilni konfiguraci. Coz amatersti modelari vedi, ze neni pravda


Anonym - 24/1/2006 - 12:17

quote:
Coz amatersti modelari vedi, ze neni pravda

A taky vedi ze male motorky maji jinou konstrukci a jsou vetsinou umisteny jen v zadni casti rakety.......


Jirka - 24/1/2006 - 12:29

Asi to bude trosku komplikovanejsi. Pokud bych si ale predstavil trubku zavarenou na jednom konci a s palivem horicim po cele delce steny, pak by to bylo jak jsem popisoval.
Tryska nam to trosku komplikuje.


Jirka - 24/1/2006 - 12:38

quote:
pak by to bylo jak jsem popisoval.

Teda spis by zrychleni probihalo po cele delce komory.
Sakra ze ja radsi nedrzel hubu a nepodival se radsi do novin.


Archimedes - 24/1/2006 - 12:43

quote:
A taky vedi ze male motorky maji jinou konstrukci a jsou vetsinou umisteny jen v zadni casti rakety.......
Me se vybavila spis takova ta minitarurni raketka na ohnostroj, ktera je prakticky jen ten letajici motor, to se omlouvam Ovsem ta by bez zateze pro stabilizaci taky letela nekam dopryc.


L.L. - 24/1/2006 - 13:39

quote:
Stale jeste jsem nemel cas proverit jestli motory na TPH u Atlasu 5 vektorizuji nebo ne.


Urychlovací motory na TPL mají trysky pevné (podle schemat Atlasu 5 mají vychýlenou osu), vše uřídí hlavní RD-180. Má dostatečný tah, aby jeho již malá výchylka kompenzovala moment asymetrického uspořádání urychlovacích motorů (vektor tahu motoru je určen vektorem výtokové rychlosti). Ale nevím, jak je to v okamžiku startu: hádal bych, že se RD-180 již nastavuje do vypočtené počáteční konfigurace, k tomu musí autopilot znát i počáteční těžiště celého nosiče i s užitečným zatížením (u raketoplánů se zadává řídícímu systému počáteční poloha těžiště soustavy). Četl někdo něco o tomto detailu? Jinak předpokládám, že působiště aerodynamických sil soustavy bude po celou dobu letu v hustších vrstvách atmosféry stále za těžištěm, což by také mohlo přispět ke stabilitě (ale to je otázka pro specialisty na aerodynamiku). LL


Ervé - 24/1/2006 - 14:49

Zpátky k New Horizons, dvacetiminutová přednáška na toto téma s následnou diskusí bude ve čvrtek v 18:00 v Planetáriu Praha při schůzce nejen členů Kosmo Klubu. Další krátké přednášky budou o sondě Soho a kosmické turistice. Více na stránkách http://klub.kosmo.cz . Přijďte pokud můžete, jste srdečně zváni.


xChaos - 24/1/2006 - 15:34

quote:
quote:
Nese tato sonda nějaké poselství lidstva, když míří do samotných končin naší soustavy?


Na palube sondy je i floridsky petadvaceticent (tedy ctvrtdolar) - pokud se to da povazovat za "poselstvi lidstva". :-)


Vida, to v téhle diskuzi ani nebylo:

http://en.wikipedia.org/wiki/Talk:New_Horizons


Archimedes - 2/2/2006 - 14:56

Tak to podle nezavisleho mereni (jasnost v IR oboru) vypada, ze objekt 2003 UB313 je opravdu vetsi nez Pluto

http://www.spaceflightnow.com/news/n0602/01tenthplanet/

To jsem zvedav, jak se s timhle popere Mezinarodni Astronomicka Unie (Letos ma sjezd v Praze, tohle bude urcite jedno z temat)


Ervé - 9/2/2006 - 10:57

Myslím, že Pluto to má jako planeta spočítané.


Jan Baštecký - 9/2/2006 - 12:48

quote:
Myslím, že Pluto to má jako planeta spočítané.


Nemá!!!

dneska už se prostě ví, že sluneční soustavou lítá mnoho různých balvanů různých velikostí a materiálů. Neexistuje jednoduché jednoznačné kritérium, který ten balvan je planeta a který ne. Určení, co je planeta je dnes dané historicky a hýbat se s tím nebude.

zdravím
Honza


random - 7/4/2006 - 10:40

no takze dnes sa to stalo ... sonda New Horizons prekonala Marsovu drahu a prekonala vzdialenost priblizne 93 400 000km za asi 77,5 dna! je to myslim rekordne kratka doba ...

... takze mi nic ine uz neostava dodat iba "Vela stastia New Horizons v pasme asteroidov!" ...

este otazka na zaver nevie niekto ci sa NH priblizi k nejakemu sutru? ... asi skorej nie ale co ak predsa ... ma super kamerku takze aj na velku vzdialenost moze poskytovat celkom slusne vysledky...


Archimedes - 7/4/2006 - 10:44

Pokud vim, tak po ceste k Plutu se nic specialniho neplanuje, snad pri pruletu okolo Jupitera. Ale uvazuje se o tom, ze po pruletu kolem Pluta by sondu mohli navest k nejakemu dalsimu telesu Kuiperova pasu (pokud se do te doby objevi nejake dostatecne "pri ceste").


mikes - 9/4/2006 - 19:41

On-line "kilometrovník" sondy New Horizons - http://www.yaohua2000.org/cgi-bin/New%20Horizons.pl


Hawk - 9/4/2006 - 21:24

Super, jestli to je fakt spolehlivé, tak "by oko" letí NH rychlostí 12-14 km/s, což je však stále pomalejší než Voyagery, kteří dosáhly rychlosti po všech urychleních pomocí velkých planet skoro 20 km/s.


Anonym - 10/4/2006 - 08:03

quote:
Super, jestli to je fakt spolehlivé, tak "by oko" letí NH rychlostí 12-14 km/s, což je však stále pomalejší než Voyagery, kteří dosáhly rychlosti po všech urychleních pomocí velkých planet skoro 20 km/s.

Na upln2 spodnim obrazku tohoto URL http://www.yaohua2000.org/cgi-bin/New%20Horizons.pl je u sondy napsana rychlost 119254kph coz mi vychazi na nejakych 33km/s


avitek - 10/4/2006 - 08:48

Co se týče rychlosti, tak je to celé jednodušší. Applet využívá efemerid, spočítaných systémem HORIZON (to nesouvisí s názvem sondy New Horizons), který provozuje JPL a je odvozen s hodnot, pořízených na základě skutečného sledování sondy. Stacčí si přečíst FAQ na uvedené stránce. To, co tam není uvedeno explicitně, je to, že ty čtyři bloky třířádkových údajů znamenají údaje ve čtyřech různých inerciálních souřadných soustavách a to (odshora dolů): heliocentrické, geocentrické, jupiterocentrické a plutocentické. A tam máte uvedeny inerciální rychlosti vždy v třetím řádku (označeno v) a jsou to okamžité hodnoty rychlostí, nikoli průměrné za celou dobu letu.

Samozřejmě, skutečná rychlost pohybu Sluneční soustavou je v prvním bloku (teď je přibližně 33,1 km/s). V těch dalších blocích je inerciální rychlost v vztažena vždy k pohybujícímu se počátku souřadnic, tzn. v druhém bloku je v rychlost měření vůči Zemi, takže je menší (22,2 km/s) než heliocentrická, což je pochopitelné. Musíte totiž od sebe odečíst (vektorově) heliocentrickou rychlost sondy mínus heliocentrickou rychlost Země (pak zjistit výslednou hodnotu velikosti rychlosti - prostě stařičkým Pythagorem...). Hodnota rr je radiální rychlost, to znamená okamžitá rychlost vzdalování (je-li hodnota záporná, tak přibližování) od počátku souřadnic. Např. od Země se teď vzdaluje rychlostí 22,0 km/s; ten rozdíl 200 m/s je dán tím, že neletí přímo od Země, ale trochu napříč (příčná složka pohybu se projevuje zdánlivým pohybem na obloze).


[Upraveno 10.4.2006 poslal avitek]


random - 2/6/2006 - 12:04

na pluto.jhuapl.edu sa objavila sprava o relativne tesnom prelete NH okolo planetky 2002 JF56 ... vzdialenost pri najvasciom priblizeni bude 104000km .. nie je to malo ale mozno nejaky ten zaber urobia (neviem iba som ten text zbezne prebehol) .. navacsie priblizenie ma nastat 13.6.2006 ...


Jirka - 2/6/2006 - 12:32

Pisi tam, ze by mohli dostat par pixelu. Stale nemuzou pouzit kameru s vysokym rozlisenim, protoze jsou prilis blizko Slunci.
Mimochodem, chtelo by to orbiter kolem Jupiteru.


random - 2/6/2006 - 16:50

ked to tak z brucha ratam tak ten treti motoricky manever mohli pozdrzat (aj ked by museli potom pouzit viac paliva na dobehntie zameskaneho) a mohi mat tesny prelet okolo tohto asteroidu a teda by to boli dalsie foto asteroidu do zbierky ... no skoda


Ervé - 8/6/2006 - 07:22

Možná to udělat mohli, ale holt vybavení je optimalizované pro jiné podmínky a cíle. Takže by jim to zkomplikovalo cestu a zvýšilo náklady, přitom několik už letících družic proletí ve větší blízkosti u jiných asteroidů. Hlavním cílem testů je Jupiter a hlídají si každý gram paliva pro manévry za Plutem, aby mohli zkoumat mnohem vzácnější transneptunická tělesa, takže je celkem chápu.


random - 8/6/2006 - 08:37

hold nechcem prodrivat ale na vyraznu zmenu trajektorie pri 14km/s tych gramov budu potrebovat viac a na druhej strane perfektnym navedenim na pociatocnu drahu usetrili toho paliva viac ako by potrebovali na takuto korekciu ...


Nereus - 18/6/2006 - 16:37

quote:
na pluto.jhuapl.edu sa objavila sprava o relativne tesnom prelete NH okolo planetky 2002 JF56 ... vzdialenost pri najvasciom priblizeni bude 104000km .. nie je to malo ale mozno nejaky ten zaber urobia (neviem iba som ten text zbezne prebehol) .. navacsie priblizenie ma nastat 13.6.2006 ...


Nakonec se to povedlo

http://spaceflightnow.com/news/n0606/15newhorizons/


Ervé - 21/6/2006 - 09:34

Test úspěšný, všechno funguje tak jak má. Zajímavé to bude ale až u Jupitera v lednu a únoru. To se bude zkoušet i LORRI.


Li-sung - 8/9/2006 - 12:31

Tým sondy New Horizons se rozhodl ignorovat novou definici planety.

The New Horizons project, like a growing number of the public, and many hundreds if not thousands of professional research astronomers and planetary scientists, will not recognize the IAU's planet definition resolution of Aug. 24, 2006.


http://pluto.jhuapl.edu/overview/piPerspectives/piPerspective_current.php


Jirka - 8/9/2006 - 12:45

Zvyk je zelezna kosile. Me osobne absolutne nevadi ze mame jen 8 planet. Vzdyt Pluto bylo kontroverzni uz hrozne dlouhou dobu. Spise mi vadi ze poctu planet je prikladan tak velky vyznam v ucebnicich. Spise by se lidem mela vstepovat obrovska komplexnost a provazanost slunecni soustavy.
Problem Pluta je znacne nadneseny a nestoji za tu pozornost, ktera je mu venovana. Tim nechci rici ze sonda New Horizons nemuze prinest nejaky zajimavy vysledek. Ale minimalne stejne zajimavy vysledek muze prinest vyprava ke kteremukoliv nebezskemu telesu.


Jirka - 8/9/2006 - 12:59

Taky mi prijde nespravedlive, ze napriklad takovemu zajimavemu systemu jako je Jupiter se svymi mesici, by mela byt venovana mensi pozornost nez treba Merkuru, ktery dostane svuj vlastni orbiter.


Adolf - 8/9/2006 - 22:52

Když probíhala předchozí vlna přistoupení k EU, jak tehdy vstoupilo Rakousko aj., tak nejobtížnější závěrečná jednání, na kterých se vše hroutilo, byla o definci toho, co je kopec, a co hora. Netřeba asi věsvětlovat, že vymezení těchto geografických termínů nebylo určeno ničím jiným než sporem o zemědělské dotatace.

Jestli se budou rozpočty na sondy určovat podle toho, co je měsíc, a co planeta, tak definice určí výsledky jednání o rozpočtová pravidla a ne nějaká geologie, planetologie anebo jak se všechny ty rozpočtové kapitoly ve svazku věda jmenují. Jen vědátoři se budou divit, jakouže terminologii jim to zhora vnucují.


Bohuslav Chrenko - 9/9/2006 - 01:37

Vôbec sa nečudujem autorom sondy New Horizons, strielali na planétu a trafia trpaslíka. Viem si predstaviť, že sa boja, že poklesne význam ich práce.


Erakis - 9/9/2006 - 23:23

Mam taky pocit, že nam to tu ušlo, ale LORRI ma už za sebou prvu skusku:
http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/090106.html


Ervé - 11/9/2006 - 08:34

Pokud jde např. o Jupiter, pořád ještě nejsou vyhodnocena všechna data sondy Galileo. Navíc kolem Jupiteru proletěl Cassini a proletí i New Horizons, takže další data přibudou. Chystá se Juno pro rok 2010. Zkrátka peněz je omezené množství a přednost má VSE (Ares a Orion), buďme rádi za to, co máme.


Hawk - 16/9/2006 - 15:39

Amíci dosáhli díky astronomům dalšího významného prvenství, letí jako první k trpaslíkovi.


Jan Toman - 16/9/2006 - 20:02

quote:
Vôbec sa nečudujem autorom sondy New Horizons, strielali na planétu a trafia trpaslíka. Viem si predstaviť, že sa boja, že poklesne význam ich práce.

????
Myslíte, že změna kategorie, kam je Pluto řazený ovlivní nějak naměřená data?
Kdo dnes ví, že nějaká sonda k Plutu letí? Jenom ti, co se o to zajímají.
S rostoucí citlivostí přístrojů by za chvíli ani astronomové nevěděli, kolik těch planet máme...


anonim - 16/9/2006 - 21:08

quote:
quote:
Vôbec sa nečudujem autorom sondy New Horizons, strielali na planétu a trafia trpaslíka. Viem si predstaviť, že sa boja, že poklesne význam ich práce.

????
Myslíte, že změna kategorie, kam je Pluto řazený ovlivní nějak naměřená data?
Kdo dnes ví, že nějaká sonda k Plutu letí? Jenom ti, co se o to zajímají.
S rostoucí citlivostí přístrojů by za chvíli ani astronomové nevěděli, kolik těch planet máme...


Bude to první sonda co bude zkoumat Kuiperův pás!, už to samo o sobě přinese plno objevů a je jedno jestli je Pluto planeta nebo ne. Bude to určitě velká událost, nikdo sondou vzdálenější objekty nezkoumal. Je jasný, že ted to je každému jedno, 10 let je 10 let A do 10 let nebudeme mít dalekohled který by sondu zastoupil Měření budou stejně validní, ale možná dojde k tomu, že Pluto nebude první trpasličí planetou, která bude zkoumaná, protože pokud se realizuje sonda DAWN tak proletí kolem trpasličí planety Ceres o pul roku dříve


Adolf - 17/9/2006 - 20:07

Když už tam letěj, tak by se mohli kouknout ještě na systém Eris Dysmonia, ne? Když už je ta Eris větší.


Ervé - 25/9/2006 - 16:05

Asi ne, Eris je na opačné straně než Pluto a dvakrát tak daleko, protože se blíží k aféliu. Čekat 20-25 let na výsledky se nikomu nechce a v perihelu bude za 280 let, takže v dohledné době bych se sondou k ní nepočítal. Pluto má nejméně tři měsíce a patrně nějaký divný prstenec, je tak mnohem zajímavější. Zajímavé je, že většinu TN objektů najdou relativně malé 1-1,5 m teleskopy, až se pro průzkum a hledání TNO začnou používat větší - aspoň 2-3 m, bude jich nalezeno řádově víc.


Anonym - 25/9/2006 - 16:48

Je právě zajímavý, že za Plutem chtějí zkoumat min. ještě nějáký tělaso, ale ještě není objevený Předpokládají tak fungování sondy ještě po roce 2020. Jak je třeba na již uvedeným odkazu http://www.lpi.usra.edu/vexag/road_map_final.pdf


Adolf - 26/9/2006 - 08:34

quote:

ale možná dojde k tomu, že Pluto nebude první trpasličí planetou, která bude zkoumaná, protože pokud se realizuje sonda DAWN tak proletí kolem trpasličí planety Ceres o pul roku dříve


Celkem bych to viděl, že Ceres bude něco hóóódně odlišného od Pluta, Eris aj.


Jan Toman - 27/9/2006 - 09:57

máme první snímky Jupiteru ze sondy NEW HORIZONS
vzdálenost cca 300Gm
http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/092606.html


Anonym - 27/9/2006 - 19:20

quote:
máme první snímky Jupiteru ze sondy NEW HORIZONS
vzdálenost cca 300Gm
http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/092606.html



Musím uznat že ta vysokorozlišovací kamera kamera nemá chybu je to vlatně focený na vzdálenost 2x Země-Slunce


avitek - 29/11/2006 - 22:42

První snímky Pluta pořídila sonda NH ve dnech 2006-09-21 až -24 ze vzdálenosti 4,2 Tm (terametru, tj. miliard kilometrů), byly nahrány do paměti a odvysílány nedávno na Zemi ze záznamu, viz

http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/112806.htm


Anonym - 30/11/2006 - 22:25

quote:
První snímky Pluta pořídila sonda NH ve dnech 2006-09-21 až -24 ze vzdálenosti 4,2 Tm (terametru, tj. miliard kilometrů), byly nahrány do paměti a odvysílány nedávno na Zemi ze záznamu, viz

http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/112806.htm


Popravdě, čekal jsem lepší snímky Pluta, něco jako Mars Reconnaissance Orbiter u Marsu, ale doletěl tam rychle?! Ted tedy směřuje dál do kuiperova pásu a pryč ze sluneční soustavy?


ales - 30/11/2006 - 22:42

> čekal jsem lepší snímky Pluta, něco jako Mars Reconnaissance Orbiter u Marsu, ale doletěl tam rychle?! Ted tedy směřuje dál do kuiperova pásu a pryč ze sluneční soustavy?

Ehm. To má být legrace? Sonda New Horizons je v tuto chvíli někde mezi Marsem a Jupiterem. K Plutu dorazí až v roce 2015. Prezentovaná fotka je dělaná z obrovské vzdálenosti od Pluta.


avitek - 16/1/2007 - 20:49

NASA plánuje tiskovou konferenci k průletu sondy New Horizons kolem Jupiteru na 2007-01-18. Je to skutečně rychlík, za rok od Země k Jupiteru to ještě žádná sonda neudělala!

Podle posledních informací všechny přístroje na palubě NH pracují OK.

Tiskovka se bude přenášet na NASA TV 2007-01-18 od 19:00 SEČ živě.


J2930 - 17/1/2007 - 15:26

tahy ho mame



Vzdalenost
od Jupiteru: 0,45 AU, 67 319 000 km
od Zeme: 5,57 AU, 833 260 000 km
od Pluta: 26,76 AU, 4 003 240 000 km

jestli to NASA dobre pocita...


nick.do - 17/1/2007 - 20:10

quote:
tah
Vzdalenost
od Jupiteru: 0,45 AU, 67 319 000 km
od Zeme: 5,57 AU, 833 260 000 km
od Pluta: 26,76 AU, 4 003 240 000 km
jestli to NASA dobre pocita...


To mě napadlo (nechci to počítat:) To zpomalení je asi velký když má prulet kolem Pluta až v 2015 a přitom už proletěl (podle těch údajů) 1/6 vzdálenosti?!


avitek - 18/1/2007 - 16:59

Je to jednoduché. Pro rychlost platí (když pomineme gravitační urychlení u Jupiteru, ale platí to pro každý heliocentrický úsek dráhy)

v = √{μ.[(2/r)-(1/a)]},

kde μ je gravitační parametr Slunce, a je velká poloosa dráhy a r je okamžitá vzdálenost od Slunce. v je heliocentrická inerciální rychlost (což není samozřejmě radiální složka rychlosti, protože sondy se pohybuje teď po elipse).

μ(Slunce) = 132712440018 km3/s2


nick.do - 19/1/2007 - 19:01

http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2124


arccos - 20/1/2007 - 20:33

Na to, že jsou fotky ze vzdálenosti přes 80 mil. km je to dost dobré!


Andy - 12/2/2007 - 20:25

Asi to tu už bylo, ale mají tam nové obrázky... http://www.yaohua2000.org/cgi-bin/New%20Horizons.pl


Jano - 20/2/2007 - 20:45

Niekde som cital, ze po oblete Jupitera sondu hibernuju. Bude na nej fungovat aspon nejaky 'radiomajak' (na kontinualne sledovanie vzdialenosti/polohy, pripadne najzakladnejsich stavovych dat), alebo sa na nu vzdy na par mesiacov uplne vykaslu?


random - 21/2/2007 - 14:56

NH ma premakanu spravu hybernacie. Pocas tohto casu ked sa bude nachadzat v hybernacii tak bude vysielat pomocou stredneziskovej anteny (ak sa nepletiem - je namontovana na spodnej strane tela sondy - viz. pluto.juhapl.edu a tiez http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=155 - kedze stredne ziskova antena ma vacsi uhol vyzarovania nevyzaduje si tak presne zacielenie na Zem a teda dochadza k uspore paliva a aj zotrvacnikov - na stabilizaciu bude stacit jednoosa stabilizacia rotaciou okolo hlavnej osy - osa anten) rozne typy signalu. Tieto signali budu vlasne signali z roznou frekvenciou, ktore budu priamo modulovnane na nosnu vlnu. Kazdy signal ma priradenu nejaku farbu. A podla toho sa bude urcovat o aku zavadu ide alebo v akom stave je prave sonda. Na prijem bude stacit len niekolko desiatok minut dlha radiova relacia (aby mohol byt jej slabucky signal odlisitelny od sumu pozadia) a to iba jednym smerom. Taketo relacie mozu byt aj raz za den. Ale vramci setrenia ich isto nebudu robyt skor ako raz za tyzden. Ak dojde k neocakavanej situacia miesto zeleneho signalu sa objavi iny ... tento stav sa bude po jeho zisteni nasledne operativne riesit prislusnym tymom.
co sa tyka telemetrie tak je pravdepodobne ze v ramci toho ze sonda bude komunikovat zo zemou iba jednym smerom budeme musiet podrobne telemetricke data ozeliet (vzdialenost, teploty v roznych castiach sondy a ine podrobne data) ... tie sa budu prenasat do farebnych signalov ... v pripade ze sonda prejde do safe mode bude vysielany cerveny signal a nasledne po je ho zachyteni sonda bude prebrata z hyberacia chybu sa pokusi vyriesit uz spominany prislusny tym. Ak ide o aktualnu letovu rychlost (okamzituu rychlost) alebo jej zmeny bude ju mozne odcitat z dopplerovho efektu ktory sa prejavuje na radiovom signaly. Z toho sa da extrapolaciou urcit aktualna vzdialenost s pomerne vysokou presnostou.
Sonda bude raz za cas prebudena zo spanku a pocas tejto doby budu prebiehat previerky pristorjov, stahovanie telemetrie a dat z neuspanych pristrojov (PEPSI?) z doby hybernacie. Mozno prebehnu aj nejake merania a istotne budu robene aj korekcie drahy ... toto obdobie takmer kontinualnej hybernacie bude trvat asi do obdobia 1/2 roka pred preletom okolo Pluta .. po nom zhruba po roku znovu nastane obdobie hybernacie (data z NH z preletu okolo Pluta budu stahovane dlhe mesiace - mozno za jeden rok!). Nasledny stav hybernacie bude navodeny na zatal neznamu dobu... pretoze NH sa bude snazit o prelet aj okolo inej planety minor ... uvidime ako to dopadne ...

to Pavel Smutný: takto ma vyzerat prispevok na tomto fore ... vydim ze o astronomii tak ako kozmonavtike vies prd! ... a nechod tu na nas tymi pohromami ... nevies o com hovoris


avitek - 21/2/2007 - 16:09

quote:
... Ak ide o aktualnu letovu rychlost (okamzituu rychlost) alebo jej zmeny bude ju mozne odcitat z dopplerovho efektu ktory sa prejavuje na radiovom signaly. Z toho sa da extrapolaciou urcit aktualna vzdialenost s pomerne vysokou presnostou. ...


Jenom upřesnění:

a) Dopplerovskou metodou se měří pouze radiální složka rychlosti (t.j. rychlost vzdalování nebo přibližování sondy k Zemi). Skutečná inerciální rychlost sondy ve Sluneční soustavě je podstatně jiná, ale to nevadí, neboť radiální rychlost Vr je funkcí tzv. stavového vektoru sondy [x,y,z,Vx,Vy,Vz](t), kde x,y,z jsou koordináty okamžité polohy sondy v inerciálním souřadném systému (heliocentrickém) a Vx, Vy, Vz jsou složky vektoru rychlosti v témže souřadním systému a t je okamžitý čas. Postup je takový, že ze stanovení Vr v různých časech (počet měření musí být větší než 6, a to čím víc měření, tím líp) lze metodou nejmenších čtverců stanovit stavový vektor v určitém zvoleném časovém okamžiku, tedy jinými slovy, stanovit k tomuto okamžiku elementy dráhy sondy (neboť mezi stavovým vektorem a klasickými (např. keplerovskými) elementy existuje jedno-jednoznačný vztah).

b) Znám-li rychlost a polohu v jednom okamžíku (tedy stavový vektor), tak toto jsou okrajové podmínky soustavy diferenciálních rovnic, jejichž řešením (tedy nikoli extrapolací, ale lépe řečeno integrací) dostaneme polohu a rychlost v budoucím čase. Sama dopplerovská (radiální) složka rychlosti na to nestačí.

Aby se dostala radiální rychlost co nejpřesněji, používá se tzv. dvoucestný Doppler. V takovém případě se ze Země vysílá na sondu signál, většinouo současně užívaný i k přenosu povelů, ale to nemusí být. Sonda nosnou frekvenci tohoto signálu použije jako etalon, převede do násobiče frekvencí a vyšle zpět na Zemi svůj signál, který je na jiné frekvenci, ale poměr obou frekvenci (přijaté a vyslané soundou) je vždy stejný (konstantní). V důsledku toho není nutné mít na sondě ultrastabilní oscilátor, který by jinak byl k dopplerovským měřením nezbytně nutný, protože jinak by měření přijaté ferkvence signálu ze sondy na Zemi bylo na houby a nic by se z toho nedalo určit. Navíc souhrnný efekt je dvakrát větší, než při jednocestném doppleru. S použitím dvoucestného dopplera lze měřit absolutní hodnoty s přesností lepší než 0,05 mm/s (přitom absolutní hodnoty Vr se pohybují až v desítkách km/s).

c) Samozřejmě pro terminální navigaci v okolí cílového tělesa (např. při letu k nějaké kometě, asteroidu apod.), se krozmě dopplerovských měření používá i astronavigačních postupů, zejména zaměřování cílového tělesa palubními kamerami. Tady však jde především o to, že znalost dráhy cílového tělesa je ve srovnání se znalostí dráhy sondy nevelká (naopak pohyb tělesa v blízkosti cílového tělesa velice zpřesní naše znalosti dráhy toho cílového tělesa; proto se např. navrhuje umístit na asteroid Apophis v roce 2012 sondu, která by sloužila k měření dráhy tohoto pro zeměkouli potenciálně nebezpečného tělesa).


Ad "Koberec": Netýká se sondy New Horizons; pokud v tom chcete pokračovat, založte novou niť!!!!!!!!!!


Jano - 21/2/2007 - 16:16

>> ... viz. pluto.juhapl.edu a tiez http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=155 ...

jj, moc zaumíjavé. Mimochodom, ňácí zmetkové vám tam zaneřádily diskusiu hnusným spamom - to je odkaz pre správcu SpaceProbes, ak je tu niekde okolo (to slovo zmetci je mimoriadne výstižné, H.Růžičková ho vedela tak krásne vyslovovať )


avitek - 21/2/2007 - 16:23

Ještě k mému příspěvku: O navigaci sondy NH více viz odborný článek na

http://pluto.jhuapl.edu/overview/papers/SCMsnDe/nhnavMillerDaleAASpaper.pdf


random - 21/2/2007 - 16:47

no prakticky by stacilo namerat iba tri polohy a rychlosti sondy v case (uz cez tri body je mozne prelozit iba jedinu jednu kuzelosecku) ale bolo by to tak nepresne ze pre kozmonautiku nepouzitelne. Z astronomickych pozorovani telies sln. sustavy je mozne odcitat iba polohu a to dokonca v suradnicovej sustave ktora nieje uplne zhodna s inercialnou sustavou v ktorej sa teleso pohybuje aj ked nie prave najzlozitejsimi vypoctami je mozne previest geocenticku eqatorialnu a ekliptikalnu sur. sustavu na heliocentricku ekvatorialnu alebo ekliptikalnu. Na urcenie drahy v takom pripade nieje potrebne vobec vediet axialnu ani radialnu rychlost. Tie sa ale daju spocitat ak uz mame drahu vypocitanu (6 elementov drahy a epochu/cas). Standardne z klasickych optickych pozorovani vypadnu iba tri parametre ... a to rektascenzia, deklinacia a cas ... a to tolko krat kolko krat bolo merane ... pri blizkych objektoch je to celkom fasa .. lebo ked sa napozoruje priklad 30 poloh za 1rok tak presnost vypocinanej drahy je takmer identicka zo skutocnou. Ale ak ide o vzdialene objekty alebo objekty v bliskosti afelia (ktore je velmi daleko - komety) nieje mozne celkom presne ziskat ich drahu. kedze ani niekolko rokov pozorovani nepokriju ani 1/3 skutocnej drahy (teda su napozorovane iba obluky ktore maju nanajvys par stupnou) ... NH sa pri svojej ceste k Plutu bude vzdalovat od slnka .. takze obluk ktory vytvori na obloje bude kratky a klukaty. A vo vzdialenosti vacssej ako je Jupiter (mozno este mensej) je pozorovanie radioteleskopmi uz neucinne pre ziskavanie aktualnej polohy na oblohe ... proteze nemaju dostatocnu presnost ... a tie co maju maju inu pracu... preto sa preslo na opticku navigaciu, pomocou sledovania hviezdneho pozadia pred cielovimi objektami alebo pozorovaniam inych objektov ktorych drahy su celkom presne urcene. Axialna rycholost nam sice v tomto pripade vela nepovie ale predsa len odhali pripadne poruchy drahy, ktore bude potrebne dolatit skor ako bude neskoro. Ak sonda leti bez stretnutia z inym objektom velmi dlhu dobu tak je uplne zbytocne aby merala svoju vzdialenost, a rychlost (vzhladom na Zem) kazdu chviku a s vysokou presnostou... myslim ze raz za mesiac bude bohate stacit. Pritom pzorovacia kampan pre navigacne uceli odhali aj tie najmensie odchylky ktore bude mozne do korigovat v tom sa isto zhodneme.

myslim ze az do diferencialnych rovnic by netrebalo zachadzat aj ked je to zaujimava tema ale pre ucely lajika je to akurat matuce.


random - 21/2/2007 - 16:53

quote:
Ještě k mému příspěvku: O navigaci sondy NH více viz odborný článek na

http://pluto.jhuapl.edu/overview/papers/SCMsnDe/nhnavMillerDaleAASpaper.pdf


ano to je to prave orechove ... ale akurat tak pre tych co vedia o com su tie parametre z bodkou ... ale su tam celkom polopatisticky ukazane aj korekcie roznych chyb a presnost roznych merani... ako velmi pekny dokument


random - 21/2/2007 - 16:57

pre P.S.:
aka je nejaky parameter z botkou je to jeho casova derivacia ... teda r z bodkou je podstate rychlost ... a ak je pred nim grecky znak mala delta tak je to parcialna derivacia ... )


Havlíček - 21/2/2007 - 21:11

quote:
>> ... viz. pluto.juhapl.edu a tiez http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=155 ...

jj, moc zaumíjavé. Mimochodom, ňácí zmetkové vám tam zaneřádily diskusiu hnusným spamom - to je odkaz pre správcu SpaceProbes, ak je tu niekde okolo (to slovo zmetci je mimoriadne výstižné, H.Růžičková ho vedela tak krásne vyslovovať )


Se spamy vedu v poslední době lítý boj. Stačí, když pár dní vynechám a už je jich až moc. Už jsem nasadil několik filtrů, ale asi budu muset být ještě brutálnější. Bohužel nelze zabránit tomu, aby se na stránky nedostal nikdo, kdo nemá čistý počítač a pak je to tu zas v jiné obdobě.


avitek - 21/2/2007 - 21:15

quote:
no prakticky by stacilo namerat iba tri polohy a rychlosti sondy v case (uz cez tri body je mozne prelozit iba jedinu jednu kuzelosecku) ale bolo by to tak nepresne ze pre kozmonautiku nepouzitelne.


Je to skutečně v praxi kosmonautiky nepoužitelné, a to z těchto důvodů:

a) Narozdíl od opti#Aých pozorování (fotografie, CCD) poloh, tzn. rektascenze + deklinace, které jsou velmi přesně, toto pro pozorování kosmických sond, které jsou velmi vzdálené od Země je nepoužitelné, protože jejich hvězdná velikost je natolik malá, že žádné pozemské dalekohledy je prostě nezaregistrují. Stanovení týchž souřadnic jedním radioteleskopem (přijímací stanicí DSN) je úděsně nepřesné; k dosažení srovnatelné přesnosti by byla zapotřebí VLBI se základnou mnoho tisíc km.

b) Lze použít (jako doplňkové měření) k měření radiální rychlosti (angl. range rate) měření vzdálenosti (angl. range) ze stanovení doby letu signálu tam a zpět (s opravou na zpoždění způsobené zpracováním na palubě sondy, to je ale konstanta daná konstrukcí transponderu), ale to je zhruba o dekadický řád méně přesné, než měření dopplera (ale používá se to). To, že říkám, že je potřebí minimálně šesti měření radiální rychlosti, ja dáno tím, že při klasickém stanovování drah nebeských těles z pozorování polohy na obloze, dostávám z každého měření dvě hodnoty (alfa a delta), zatímco při měření radiální rychlosti dostávám jen jednu. Takže v OBOU PŘÍPADECH VYCHÁZÍM MINIMÁLNĚ Z ŠESTI HODNOT, abych dostal potřebných 6 elementů dráhy.

c) To, zda pracuji v kartézské souřadné soustavě, nebo ve sférické, je úplně lhostejné; jde jen o výběr souřadné soustavy, která však musí být inerciální (a to je každá z tebou zmiňovaných, protože třeba pro rektascenzi a deklinaci vycházíme z okamžité - nebo k určité epoše vztažené - rovině ekliptiky a směru k jarnímu bodu - a to není nic jiného, než inerciální souřadná soustava). Mohu sice použít i rotující souřadnou soustavu, ale tím si jen komplikuji výpočty (Uvědomíš-li si klasické elemety drah planet, planetek atd., pak hodnoty i, OMEGA a pi - či sletrnativně omega, jsou vztažené k ekliptice a jarnímu bodu). Vzhledem k technickému charakteru kosmonautiky je běžnější v kosmonautice používat kartézské souřadnice.

d) Stavový vektor není nic jiného, než jistá transformace klasických keplerovských elementů dráha. Opět máme 6 nezávislých elementů (u kartézských třeba a, e, i, OMEGA, pi (nebo omega), M k jistému okamžiku T; u stavového vektoru máme x, y, z, Vx, Vy, Vz zase k jistému časovému okamžiku T). Praktická výhoda stavového vektoru pro kosmonautiku spočívá zejména v tom, že umělá kosmická tělesa (kosmické sondy) se na rozdíl od většiny přirozených kosmických těles (především planet) pohybují po drahách, které čas od času se dostávají do blízkosti jiných hmotných kosmických těles (třeba teď NH bude prolétat v blízkosti Jupiteru) a i když tomu tak není, tak stále potřebujeme velmi přesnou znalost polohy, takže musíme řešit trajektorii neustálou integrací vlivu VŠECH A TO I VZDÁLENĚJŠÍCH PŘIROZENÝCH KOSMICKÝCH TĚLES (kromě Slunce tedy zejména všech planet). Kdybychom použili klasické keplerovské elementy, tak stejně musíme nejprve je převést na polohu a rychlost a pak integrovat. Protože ty keplerovksé jsou buď střední (tedy platné "průměrně" po určitou dobu, ale nikdy přesně, takže na přesný výpočet polohy jsou na draka), nebo jsou to oskulační elementy, které platí jen a jen pro jeden daný okamžik. A odtud musíme zase integrovat. PROTOŽE DRÁHA ŽÁDNÉHO KOSMICKÉHO TĚLESA, JAK PŘIROZENÉHO, TAK UMĚLÉHO PROSTĚ NENÍ KUŽELOSEČKA. Přesně by to platilo jen tahdy, kdyby tady byla v celém vesmíru práve jen dvě tělesa: Jedno to velké, vůči němuž se sonda pohybuje (třeba Slunce) a pak sonda samotná. Prostě to, čemu říkáme "problém dvou těles". Když jich je ve hře víc, tak (s výjimkou několika speciálních případů problému 3 těles) se to nedá řešit analyticky, ale jen numericky. Ke kuželosečce se skutečná dráha sondy občas více či méně blíží. Ale to přiblížení je tak nepřesné, že pro rálnou, praktickou kosmonautiku se to vůbec nehodí. Jen pro hrubé odhady, když třeba zjišťujeme, zda vůbec můžeme k některé planetě v dané době startovat, nebo zda je to energeticky příliš nevýhodné. Ale řídit podle toho reálný let, to nejde.

Howgh!


Jano - 21/2/2007 - 22:42

>> random: prakticky by stacilo namerat iba tri polohy a rychlosti sondy v case (uz cez tri body je mozne prelozit iba jedinu jednu kuzelosecku)
.
>> AVítek: DRÁHA ŽÁDNÉHO KOSMICKÉHO TĚLESA, JAK PŘIROZENÉHO, TAK UMĚLÉHO PROSTĚ NENÍ KUŽELOSEČKA.
.
Myslím, že random mal na mysli zhruba toto:
Ak o dráhe telesa (pohybujúceho sa pod vplyvom LEN gravitačných síl) zistíme dostatočný počet informácií (nejakú vhodnú šesticu čísel; podľa možnosti čo najpresnejšie, prípadne tú presnosť vylepšovať väčším počtom meraní), tak existuje len jedna jediná možná dráha, ktorá tejto skupine čísel zodpovedá.
.
Inými slovami: ak zistíme, že teleso preletelo bodmi [t1;x1,y1,z1] a [t2;x2,y2,z2], tak sa jeho dráha (aj keď je nekužeľosečková) dá určiť jednoznačne. (Prípadne ak máme [t1;u1,v1], [t2;u2,v2] a [t3;u3,v3], kde u,v sú nejaké sférické resp. smerovopohľadové súradnice).
.
Stále sa mi, v tejto súvislosti, tlačí na jazyk pojem (neviem, či už existujúci) "zákon zachovania informácie" - t.j. že z jednej úplnej informácie o telese jednoznačne vyplýva iná úplná, aj naopak.
.
Keď už beží reč o trajektóriách, pred pár rokmi mi padol do oka server "Horizons" - http://ssd.jpl.nasa.gov/?horizons , odkiaľ si človek môže stiahnuť podrobné info o trajektóriach hlavných telies slnečnej sústavy, vrátane niektorých sond, a to napr. v tvare dlhého listingu [t;x,y,z], prípadne si tam môže o tejto problematike prečítať - napr. niektoré pasáže v http://ssd.jpl.nasa.gov/?horizons_doc .
.
Tieto dráhy tam majú numericky naintegrované na niekoľko storočí dozadu aj dopredu a tvrdia, že sa používajú aj pri navigácii sond. Jedna z vecí, čo ma tam zaujala, je napr. fakt, že ťažisko/barycentrum slnečnej sústavy býva dosť často mimo Slnka (zásluhou váhy a vzdialenosti Jupitera a Saturna), čo mi dosť vzalo chuť ešte niekedy použiť keplerovské elementy.


random - 21/2/2007 - 23:42

to p. Antonin Vitek: ano... len ja som sa to snazil podat nejak jednoducho (co asi dost ludi nastvalo lebo to bolo az prilis jednoduche - mozno) ale niesom magor ktory sa ohana nejakymi kobercami co nemaju s nasou temou nic spolocne ... nechcem vyvolavat ziadne hadky koli slovickam a to ze som pouzil jednoduchu keplerovsku interpretaciu si myslim ze som nic nepokazil.

to Jano: v pripade slnecnej sustavy ide o problem n-telies co je poriadny nielen matematicky ale aj informaticky problem. Prave na tieto uceli vznikli napriklad specializovane distribuovane systemi ktore vedia pocitat interakcie telies omnoho rychlejsie ako bezne pocitace. prakticky je problem n-telies v analytickej matematike neriesitelny ... ide to iba numericky - numericke integracie. a ak do to ho zaratame este negravitacne efekty napriklad v blizkosti jupitera tak sa mozeme ist rovno zabit lebo bez priebeznych informacii o polohe by nebolo mozne tieto poruchy drahy najist a prislusne v matematickych modeloch korigovat .. je to podobne ako v meterologii (no toto je iba pripodobnenie) ... zacina tu vstupovat do celkoveho efektu tolko parametrov ze ich vsetky nie je mozne registrovat a zahrnut do modelu preto sa zistuje iba korekcia (pr. rozdiel vypocitanej a skutocnej polohy) a ta sa zapocita do modelu...
co sa tyka predpovedi pre slnecnu sustavu .. tak to je super silne kaficko ... setko zalezi od presnosti drah a znalosti drahovych poruch jednotlivich objektov slencnej sustavy... to ze je stred inercielnej sustavy slnecnej sustvy mimo stredu ci dokonca telesa majoritneho objektu je iba jeden z mala dosledkou (konkretne tento je spety s pomernymi hmotvnostami nadradenych objektov Sln. sust. a ich vzajomnych poloch) ale stvaju sa aj horsie veci .. napriklad trojania ci greci .. alebo taka nemesis aj ked len fiktivna ale ma to svoje caro .. a o zvlneni trajektorije nehovoriac .. do toho sa pridaju nejake relativisticke efekti napriklad stacanie perihelia ... a dosledok konecnej rychlosti svetla a dosledkou plinucich z toho pre pozorovatela .. no dalo by sa o tom pisat celu noc ...idem spat .. mal som tazky den


MIZ - 22/2/2007 - 07:01

Napadla mě obecnější otázka:
Jak se plánuje cesta sond oblastí asteroidů mezi Marsem a Jupiterem?
a/ Kašle se na to a spoléhá se na nějakou pravděpodobnost kolize.
b/ Dráhy všech šutrů jsou známy a počítá se s nimi.
c/ Sonda se pošle mimo rovinu jejich oběžných drah / rovinu Sl. soustavy a pak se nechá Jupiterem "vrátit".


avitek - 23/2/2007 - 09:33

quote:
Napadla mě obecnější otázka:
Jak se plánuje cesta sond oblastí asteroidů mezi Marsem a Jupiterem?
a/ Kašle se na to a spoléhá se na nějakou pravděpodobnost kolize.
b/ Dráhy všech šutrů jsou známy a počítá se s nimi.
c/ Sonda se pošle mimo rovinu jejich oběžných drah / rovinu Sl. soustavy a pak se nechá Jupiterem "vrátit".


a/


avitek - 23/2/2007 - 09:45

to Random & Jano:

Myslím, že jsme se všichni shodli na tom, že aplikovaná nebeská mechanika pro kosmonautiku je možná jen díky nejvýkonnější současné výpočetní technice.

Hrozně se mi líbila myšlenka Jana "o zachování informace". Je to to, co jsem zmínil, když jsem říkal, že pro stanovení 6 elementů (popisujících pohybové chování kosmické sondy - nebo přirozeného kosmického tělesa), potřebuje mít na začátku (nejméně) šest jiných hodnot ...


Pavel Smutný - 26/2/2007 - 09:22

chlapci magori ste vy, ja mám dráhu X aj s Nemesis v pozadí prepočítanú nasymulovanú vo Winorsa na niekoľko +-tisíc rokov.
Skúste už konečne hýbať rozumom a nielen sa nafukovať do prasknutia.
Skutočne platí- tí čo majú oči nevidia, čo majú uši nepočujú, ale slepí a hluchí uviadia a budú počuť,...


Pavel Smutný - 26/2/2007 - 09:27

quote:
to p. Antonin Vitek: ano... len ja som sa to snazil podat nejak jednoducho (co asi dost ludi nastvalo lebo to bolo az prilis jednoduche - mozno) ale niesom magor ktory sa ohana nejakymi kobercami co nemaju s nasou temou nic spolocne ... nechcem vyvolavat ziadne hadky koli slovickam a to ze som pouzil jednoduchu keplerovsku interpretaciu si myslim ze som nic nepokazil.

to Jano: v pripade slnecnej sustavy ide o problem n-telies co je poriadny nielen matematicky ale aj informaticky problem. Prave na tieto uceli vznikli napriklad specializovane distribuovane systemi ktore vedia pocitat interakcie telies omnoho rychlejsie ako bezne pocitace. prakticky je problem n-telies v analytickej matematike neriesitelny ... ide to iba numericky - numericke integracie. a ak do to ho zaratame este negravitacne efekty napriklad v blizkosti jupitera tak sa mozeme ist rovno zabit lebo bez priebeznych informacii o polohe by nebolo mozne tieto poruchy drahy najist a prislusne v matematickych modeloch korigovat .. je to podobne ako v meterologii (no toto je iba pripodobnenie) ... zacina tu vstupovat do celkoveho efektu tolko parametrov ze ich vsetky nie je mozne registrovat a zahrnut do modelu preto sa zistuje iba korekcia (pr. rozdiel vypocitanej a skutocnej polohy) a ta sa zapocita do modelu...
co sa tyka predpovedi pre slnecnu sustavu .. tak to je super silne kaficko ... setko zalezi od presnosti drah a znalosti drahovych poruch jednotlivich objektov slencnej sustavy... to ze je stred inercielnej sustavy slnecnej sustvy mimo stredu ci dokonca telesa majoritneho objektu je iba jeden z mala dosledkou (konkretne tento je spety s pomernymi hmotvnostami nadradenych objektov Sln. sust. a ich vzajomnych poloch) ale stvaju sa aj horsie veci .. napriklad trojania ci greci .. alebo taka nemesis aj ked len fiktivna ale ma to svoje caro .. a o zvlneni trajektorije nehovoriac .. do toho sa pridaju nejake relativisticke efekti napriklad stacanie perihelia ... a dosledok konecnej rychlosti svetla a dosledkou plinucich z toho pre pozorovatela .. no dalo by sa o tom pisat celu noc ...idem spat .. mal som tazky den


chlapci magori ste vy, ja mám dráhu X aj s Nemesis v pozadí prepočítanú nasymulovanú vo Winorsa na niekoľko +-tisíc rokov.
Skúste už konečne hýbať rozumom a nielen sa nafukovať do prasknutia.
Skutočne platí- tí čo majú oči nevidia, čo majú uši nepočujú, ale slepí a hluchí uviadia a budú počuť,...


ober - 26/2/2007 - 15:37

tak tady mame obrazky Jupitera z New Horizons

http://pluto.jhuapl.edu/mission/whereis_nh_jupiter.php


Andy - 26/2/2007 - 16:34

Dobrý den,
nevíte někdo, jestli bude New Horizons také pořizovat barevné snímky Jupiteru? Všude jsem zatím viděl jen černobílé...


ales - 26/2/2007 - 20:37

> tak tady mame obrazky Jupitera z New Horizons
> http://pluto.jhuapl.edu/mission/whereis_nh_jupiter.php

Pro jistotu upozorňuju, že na výše uvedené stránce nejsou fotografie ze sondy, ale počítačově generované obrázky Jupiteru, jak se (teoreticky) jeví při pohledu z místa aktuální polohy sondy.


avitek - 27/2/2007 - 09:54

Zajímavé průběžné komentáře z průletu NH kolem Jupiteru má vedoucí vědecký pracovník (PI) projektu Alan Stern na stránkách časopisu Astrpnomy Magazine:

http://www.astronomy.com/asy/default.aspx?c=a&id=5108


Pavel Smutný - 28/2/2007 - 10:45

quote:
NH ma premakanu spravu hybernacie. Pocas tohto casu ked sa bude nachadzat v hybernacii tak bude vysielat pomocou stredneziskovej anteny (ak sa nepletiem - je namontovana na spodnej strane tela sondy - viz. pluto.juhapl.edu a tiez http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=155 - kedze stredne ziskova antena ma vacsi uhol vyzarovania nevyzaduje si tak presne zacielenie na Zem a teda dochadza k uspore paliva a aj zotrvacnikov - na stabilizaciu bude stacit jednoosa stabilizacia rotaciou okolo hlavnej osy - osa anten) rozne typy signalu. Tieto signali budu vlasne signali z roznou frekvenciou, ktore budu priamo modulovnane na nosnu vlnu. Kazdy signal ma priradenu nejaku farbu. A podla toho sa bude urcovat o aku zavadu ide alebo v akom stave je prave sonda. Na prijem bude stacit len niekolko desiatok minut dlha radiova relacia (aby mohol byt jej slabucky signal odlisitelny od sumu pozadia) a to iba jednym smerom. Taketo relacie mozu byt aj raz za den. Ale vramci setrenia ich isto nebudu robyt skor ako raz za tyzden. Ak dojde k neocakavanej situacia miesto zeleneho signalu sa objavi iny ... tento stav sa bude po jeho zisteni nasledne operativne riesit prislusnym tymom.
co sa tyka telemetrie tak je pravdepodobne ze v ramci toho ze sonda bude komunikovat zo zemou iba jednym smerom budeme musiet podrobne telemetricke data ozeliet (vzdialenost, teploty v roznych castiach sondy a ine podrobne data) ... tie sa budu prenasat do farebnych signalov ... v pripade ze sonda prejde do safe mode bude vysielany cerveny signal a nasledne po je ho zachyteni sonda bude prebrata z hyberacia chybu sa pokusi vyriesit uz spominany prislusny tym. Ak ide o aktualnu letovu rychlost (okamzituu rychlost) alebo jej zmeny bude ju mozne odcitat z dopplerovho efektu ktory sa prejavuje na radiovom signaly. Z toho sa da extrapolaciou urcit aktualna vzdialenost s pomerne vysokou presnostou.
Sonda bude raz za cas prebudena zo spanku a pocas tejto doby budu prebiehat previerky pristorjov, stahovanie telemetrie a dat z neuspanych pristrojov (PEPSI?) z doby hybernacie. Mozno prebehnu aj nejake merania a istotne budu robene aj korekcie drahy ... toto obdobie takmer kontinualnej hybernacie bude trvat asi do obdobia 1/2 roka pred preletom okolo Pluta .. po nom zhruba po roku znovu nastane obdobie hybernacie (data z NH z preletu okolo Pluta budu stahovane dlhe mesiace - mozno za jeden rok!). Nasledny stav hybernacie bude navodeny na zatal neznamu dobu... pretoze NH sa bude snazit o prelet aj okolo inej planety minor ... uvidime ako to dopadne ...

to Pavel Smutný: takto ma vyzerat prispevok na tomto fore ... vydim ze o astronomii tak ako kozmonavtike vies prd! ... a nechod tu na nas tymi pohromami ... nevies o com hovoris
- hlupáci ako ty budú vždy akceptovať len svoju oficiálnu premúdrelosť-tj blbosť, a budú sa pchať do riti oficiálom v snahe zapáčiť sa niekomu, získať post, titul, neuvedomujúc si že ofic veda klame len sa tak práši, ale nato aby to pochopili je ich mozoček slabučký


Derelict - 28/2/2007 - 11:14


- hlupáci ako ty budú vždy akceptovať len svoju oficiálnu premúdrelosť-tj blbosť, a budú sa pchať do riti oficiálom v snahe zapáčiť sa niekomu, získať post, titul, neuvedomujúc si že ofic veda klame len sa tak práši, ale nato aby to pochopili je ich mozoček slabučký


Mily pana Smutny.
Je smutne, jak reagujete. Pokud tvrdite ze oficialni veda klame, muzeme se o tom pobavit v jine casti diskusniho fora. Ale rad bych mel zdroje, ktere jsou overitelne, nikoliv pouhe prispevky od neznameho cloveka. Jde o overitelnost informaci a duveryhodnost svedka (pro mne stale nejste duveryhodnym clovekem).
Navic, neurazejte mistni osazenstvo. Spousta lidi se tu o kosmonautiku zajima a vi ze nikdy z toho nic mit nebude. Je to pro ne konicek, stejne jako pro Vas dezinformace a hazeni spiny. Takovy clovek je pro mne nejenom neduveryhodny, ale ani si nejsem jisty, zda ma smysl s Vami diskutovat.
Nejsem spravcem tohoto fora, proto Vas pouze zadam, aby jste se zdrzel komentaru. Mluvte prosim k veci, coz jsou informace k sonde New Horizons.


arccos - 28/2/2007 - 14:45

Prostě ho ignoruj. Nic víc si nezaslouží.


J2930 - 28/2/2007 - 15:09

nejaky ty fotky od Jupitera:

The Little Red Spot: Closest View Yet
Europa
Ganymede
An Eruption on Io

http://pluto.jhuapl.edu/gallery/missionPhotos.html


povidani v CZ:

http://www.astro.cz/clanek/2689


Adolf - 1/3/2007 - 00:29

quote:
nejaky ty fotky od Jupitera:





Jupite je fajn! Je na něm vidět, jak probíhá globální oteplování v daleko větším měřítku, než je to u nás na planetě. Třeba nám tenhle referenční vzorek Sluneční soustavy kromě estetických požitků poskytne i trochu podkladů k pochopení procesů v našem vlastním světě bez balastu katechicky korektních antropocentrických doktrín.


random - 1/3/2007 - 08:50

tie fotky Io su uzasne! ... aj ked to nieje rozlisenie ake mal Galileo pri tesnych preletoch no aj na tu vzdialenost 4mil.km je to nadhera ... a to ze sa podarilo zachytit mohutnu erupciu vulkanu Tvashtar je ties krasny ulovok ...

PS: nebudem reagovat aj ked to bol priami utok na moju osobu a pritom ma nepoznas ... vlastne ta to nezaujima, tak ma nezaujimas ani ty


arccos - 2/3/2007 - 13:21

Úžasný záběr Io.
http://spaceflightnow.com/news/n0703/01io/

Mně se nejvíc líbí ty hory na terminátoru. Skutečně impresivní obrázek!


Ervé - 2/3/2007 - 15:23

Moc pěkné. Generálka sondy a všech jejích přístrojů dopadla skvěle. Ještě několik měsíců budou chodit pěkné fotky a nečekané výsledky. No a potom už jen počkat 7 let :-)


radh77 - 2/5/2007 - 20:16

Nove snimky Jupiteru a jeho mesicu.

http://www.nasa.gov/mission_pages/newhorizons/news/jupiter_system.html

http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/050107_pressGraphics.htm


nickdo - 5/5/2007 - 09:10

http://pluto.jhuapl.edu/gallery/missionPhotos/images/HighRes/050107/050107_01.jpg


HonzaVacek - 3/6/2008 - 16:45

Sonda již překonala dráhu Saturnu a právě dnes je ve čtvrtině své cesty k Plutu. Oprava: dráhu Satuna překročí až 8.6.

http://www.spacedaily.com/reports/New_Horizons_Set_To_Cut_Cross_Saturn_Orbit_999.html [Upraveno 03.6.2008 poslal HonzaVacek]


xChaos - 4/6/2008 - 11:07

quote:

Jupite je fajn! Je na něm vidět, jak probíhá globální oteplování v daleko větším měřítku, než je to u nás na planetě. Třeba nám tenhle referenční vzorek Sluneční soustavy kromě estetických požitků poskytne i trochu podkladů k pochopení procesů v našem vlastním světě bez balastu katechicky korektních antropocentrických doktrín.


Jo, tak já mám nápad - antropocentristi zůstanou tady, a ti ostatní se mohou odstěhovat na Venuši. To by vyřešilo řadu těhle otázek :-)


Hawk - 26/11/2009 - 20:34

Aktuální pozice sondy:
http://pluto.jhuapl.edu/mission/whereis_nh.php


Pro mě celkem novou informací je zpráva ,že se uvažovalo i o druhé sondě "New Horizons 2", podobně jako u Voyagerů a Pioneerů.

"NASA zvažuje vyslání dvojčete - New Horizons 2 Kuiper Belt s průletem kolem planety Uran"
http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=1517


avitek - 26/11/2009 - 22:28

quote:
Pro mě celkem novou informací je zpráva ,že se uvažovalo i o druhé sondě "New Horizons 2", podobně jako u Voyagerů a Pioneerů.



O projektu NH-2 se uvažovalo v roce 2005 s tím, že start by se uskutečnil buď v březnu 2008 nebo v dubnu 2009. Počítalo se se dvěma gravitačními manévry - u Jupiteru a u Uranu - přičemž průlet kolem Uranu alternativně v létech 2014 nebo 2015 nebo 2016 nebo 2017 by byl vědecky zajímavý, vzhledem k orientaci rotační osy této planety.

Start NH-2 s podmínkou průletu kolem Uranu by byl možný nejpozději v roce 2009, později už konstelace Jupiter-Uran takovou misi neumožňuje. Každopádně průlet kolem Pluta by se neuskutečňoval, zato by mělo být vybráno k blízkému průzkumu některé z velkých těles KBO (uvažovalo se tehdy o (47171) 1999 TC36 (v prezentaci je zřejmě omylem uvedeno TC38, což ale není TNO, ale planetka v hlavním pásu mezi Mersem a Jupiterem) nebo (55637) 2002 UX25.

Zůstalo ale jen u ideového návrhu, přestože náklady se odhadovaly na "jen" 500 miliónů USD (včetně startu).

Docela dobré podklady k těm tehdejším úvahám najdete na

http://www.lpi.usra.edu/opag/new_horizons2.pdf

a

http://www.boulder.swri.edu/pkb/NH2_community_info.ppt


Jan Toman - 27/11/2009 - 07:07

Pro sondu New Horizons je Pluto zatim konecnou, doposud se nepodarilo najít jiny KBO nacházející se ve smeru letu sondy NH.

Tedy zatim jsem nikde nenasel zminku o moznem dalsim cili....


Nolanuss - 27/11/2009 - 15:42

Tak já mám dojem, že se víceméně počítá s tím, že do té doby bude nějaké těleso objeveno, sonda tam poleti dost dlouho.

Podobně se to myslím má i s komunikací: počítá se s tím, že se do té doby zlepší technologie, s dnešníma technologiema by komunikace bykla obtížná.


Jan Toman - 27/11/2009 - 20:55

Tak já mám dojem, že se víceméně počítá s tím, že do té doby bude nějaké těleso objeveno, sonda tam poleti dost dlouho.

Jakakoliv korekce drahy pro zacileni k pripadne objevenemu vhodnemu kandidatovi je samozrejme mozna az po pruletu kolem Pluta. Vzhledem k hodne omezenym moznostem zmeny trajektorie (mala zasoba pohonnych hmot, slabe korekcni motorky) to bude docela tvrdy orisek.
Jestli tedy uz neco ti lisaci nemaji a "nesedi" na tom. Necham se prekvapit.


Hawk - 28/11/2009 - 11:41

quote:
Docela dobré podklady k těm tehdejším úvahám najdete na

http://www.lpi.usra.edu/opag/new_horizons2.pdf

a

http://www.boulder.swri.edu/pkb/NH2_community_info.ppt


Děkuji za odkazy.


Ervé - 30/11/2009 - 09:19

Ve ValMezu jsme se o tom včera bavili. Možnosti manévru u Pluta (gravitační i motorické) jsou omezené, takže je omezený i výběr cílů, kvůli zpoždění Webba (JWST) nebude možné využít jeho objevy, takže se v příštích letech využijí jiné přístroje. Průlet kolem Pluta nastane v roce 2014, výběr cíle tedy proběhne až v roce 2013, do té doby to budou jen předběžné odhady. Teprve v roce 2012 se asi oznámí záložní cíl, pro případ, že by se v roce 2013 nepodařilo nic lepšího objevit. V Kuiperově pásu je objektů málo, ve velkém prostoru, jsou tmavé, téměř neosvětlená Sluncem, takže neviditelné opticky i IČ. Hlavním cílem je Pluto, ostatní je druhořadé.


pospa - 20/1/2010 - 18:03

Sonda má po čtyřech letech letu za sebou polovinu cesty k Plutu - tým oslavoval


Jan Toman - 5/2/2010 - 06:16

Nejnovější snímky trpasličí planety Pluto pořízené Hubbleovým teleskopem:
http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2010/06/image/a/


-=RYS=- - 3/4/2010 - 10:02

Nevim presne jakej ma vysilac vykon, zatim jsem nasel nepotvrzeny udaj 35W PA na 7317.400MHz (zalozni vysilac je na 7322.200MHz).
To dava s 2.1m parabolou vykon cca 350kW eirp.

U Pluta by se melo pouzit uzkopasmove modulace (3.6kHz) PSK nebo BPSK s prenosovou rychlost 160/430/712bps.
Kdyz se podari pouzit i druhy vysilac, tak by to melo byt 872 az 1424bps.
Coz jsou rychlosti (sire a druh modulace), ktere se pouzivaji v bezne radioamaterske praxi jak na KV, tak v VHF/UHF pasmech.

Pokud by jste si u Michaela (DB6NT, http://www.kuhne-electronic.de/de/shop/145_Empfangskonverter) zakoupili konvertor planetarnich sond upraveny pro 7.3GHz (nikoliv pro 8.4GHz), tak kdyz na zahrade postavite velkou parabolu (
http://www.qsl.net/oe5jfl/index.html), tak by jste na SSB prijimaci mohli slyset neco podobneho jako je tohle:
http://www.cbradio.cz/forum/read.php?15,92415

Zkratka plati to, ze cim je vetsi utlum na radiove ceste (treba i diky vzdalenosti), tak se uzitecny signal musi zakonite zuzit z megaHertz (oblast LEO-LLO), pres kiloHerzy (Mars vozitka maji sirku 4kHz az cca 250kHz) k Herzum.

Radioamateri, kteri delaji spojeni EME (odraz od Mesice), musi sve kilowatove PA s velkyma antenama vyuzivat v nejuzsim uzitecnem signalu, typicky 30-70Hz...CW (Morseovka,http://www.ve1alq.com/rw3bp/DSP%20for%20Millimeter%20Wave%20EME.pdf). Pravda vsak je, ze drtiva vetsina stanic radeji jede digi mod JT65 (PC+zvukova karta), protoze spojeni tento soft chyta lepe jak CW pod hranici sumu. Hold CW nebo fone je pri EME urceno jen stanicim s velkymi vykony PA.

Radioamatersky provoz EME ma blizko k nasemu Kosmo portalu a tak par zajimavosti (diky http://www.ok2kkw.com).
Kdyz radioamatery pustej k taliri v Arecibu:
http://www.ok2kkw.com/arecibo_march2010report.htm
http://echoesofapollo.com/amateur-radio/
http://www.youtube.com/watch?v=AHGXp4Afr4g
Pripadne kdyz se radioamater dostane k 25m taliri v Dwingeloo, tak muze pres odraz od Mesice zaslat i obrazek:
http://www.youtube.com/watch?v=N3JGXdVQM_0

Kdyz se k takove parabole pripoji jiz zminovany konvertor a vhodny prijimaci system, tak je mozne "poslouchat" i New Horizont.

No a pokud nic z toho nemate, tak si hold kliknete na SDR webovy prijimac s 25m talirem namirenym na Mesic:
http://websdr.camras.nl:8901/


[Upraveno 03.4.2010 -=RYS=-]


eudoxus - 1/1/2011 - 09:13

aktualna poloha NH:
http://www.yaohua2000.org/cgi-bin/New%20Horizons.pl


Adolf - 19/3/2011 - 01:15

NASA sonda k Plutu prolétá orbitou Uranu
SPACE.com Staff
Date: 18 March 2011 Time: 04:45 PM ET


Umělecké převedení kosmické lodi New Horizont.
CREDIT: SwRI (Dan Durda)/JHUAPL(Ken Moscati)


Sonda NASA uhánějící ke vzdálené trpasličí planetě Plutu dnes 19. března prošla významným kontrolním bodem, když přeletěla orbitu Uranu.

Kosmická loď NASA New Horizons dnes v 6 h ráno EDT (2200 GMT) protnula orbitu Uranu, když prolétla 1,8 miliardy mil (2,9 miliardy kilometrů) od Země.

„New Horizons je celá o dlouho odkládaném potěšení a více než 9 ½ roku trvající let k soustavě Pluta to ilustruje,“ řekl vedoucí výzkumník Alan Stern z Southwest Research Institute in Boulder, Colo. „Přelet orbitou Uranu je další milník podél naší dlouhé cesty na samou hranici prozkoumatelnosti.“

O kosmické lodi se předpokládá, že dolétne k Plutu a jeho třem měsícům (Charón, Nix a Hydra) v červnu 2015, poté se možná střetne i s menšími tělesy ve vzdáleném Kuiperově pásu, což je prstenec ledových těles za orbitou Neptunu.

NASA postavila New Horizons jako jejich nejrychlejší kdy vypuštěnou kosmickou loď, když v lednu 2006 vyrazila od Země rychlostí asi 36 000 mph (téměř 58 000 km/h). Od té doby, když prolétala 20 násobek vzdálenosti mezi Zemí a sluncem, už prováděla i nějakou seriózní vědu, včetně průletu systémem Jupiteru v roce 2007, aby získala urychlení gravitačním prakem a nasnímala nové fotky této gigantické planety a jejích měsíců.

„Tato mise je maratón,“ řekl projektový manager Glen Fountain z Applied Physics Laboratory of Maryland's Johns Hopkins University. „Tým New Horizons se zaměřil na to, aby kosmickou loď udržel v kurzu a připravil ji na Pluto. Až dosud všechno dobrý a pracujeme na tom, abychom to tak udrželi.“


Půdorys dráhy kosmické lodi New Horizons prolétající přes orbitu Uranu.
CREDIT: NASA, JHU/APL

Jelikož je sonda New Horizons v současnosti v módu elektronického spánku a protože Uran bude během křížení s orbitou planety 2,4 miliardy mil (téměř 3,9 miliardy km) od lodi, tak vědecký tým během tohoto průletu neplánuje provést žádné fotky tohoto plynového giganta.

Tým mise na zemi je zaměstnán závěrečnými přípravami na rande sondy s Plutem a v dubnu začnou vědci zkoumat potenciální cíle pro průlety kolem nich v Kuiperově pásu. Probíhají rovněž přípravy k výroční systémové kontrole na jaře.

Mezi tím New Horizons svým úchvatným tempem pokračuje k Plutu. Další planetární milník tohoto neohroženého výzkumníka bude při přeletu orbity Neptunu, k němuž dojde 25. srpna 2014 – přesně 25 let poté, co kosmická loď Voyager 2 provedla svůj historický průzkum této gigantické planety.


mrf - 19/3/2011 - 15:22

quote:


NASA postavila New Horizons jako jejich nejrychlejší kdy vypuštěnou kosmickou loď, když v lednu 2006 vyrazila od Země rychlostí asi 36 000 mph (téměř 58 000 km/h). Od té doby, když prolétala 20 násobek vzdálenosti mezi Zemí a sluncem, už prováděla i nějakou seriózní vědu, včetně průletu systémem Jupiteru v roce 2007, aby získala urychlení gravitačním prakem a nasnímala nové fotky této gigantické planety a jejích měsíců.





hm, sonda vyrazila rychlostí 58000 km/h "od země" .. Tím se asi
myslí rychlost heliocentrická v okamžiku ukončení činnosti
nosné rakety, že ??


M: - 19/3/2011 - 19:03

quote:
quote:


NASA postavila New Horizons jako jejich nejrychlejší kdy vypuštěnou kosmickou loď, když v lednu 2006 vyrazila od Země rychlostí asi 36 000 mph (téměř 58 000 km/h). Od té doby, když prolétala 20 násobek vzdálenosti mezi Zemí a sluncem, už prováděla i nějakou seriózní vědu, včetně průletu systémem Jupiteru v roce 2007, aby získala urychlení gravitačním prakem a nasnímala nové fotky této gigantické planety a jejích měsíců.





hm, sonda vyrazila rychlostí 58000 km/h "od země" .. Tím se asi
myslí rychlost heliocentrická v okamžiku ukončení činnosti
nosné rakety, že ??


prehod si jednotky. 16km/s je rychlost od Zeme
zlozku rychlost Zeme pripocitaj dodatocne.


Adolf - 19/3/2011 - 19:36

Odletěla zatím nejvyšší rychlostí vůči Zemi po ukončení činnosti nosiče 16,26 km/s. (Třetí stupeň nosiče letí vlastně kus napřed.) Vůči Slunci se nepohybuje nejvyšší rychlostí. Má relativně ke Slunci teď i po využití efektu gravitačního praku u Jupiteru rychlost 15,86 km/s.
Informace dosažitelné: http://en.wikipedia.org/wiki/New_Horizons [Upraveno 19.3.2011 Adolf]


mrf - 20/3/2011 - 09:45





prehod si jednotky. 16km/s je rychlost od Zeme
zlozku rychlost Zeme pripocitaj dodatocne.


ježiš ono to tam je v km/h.
lybie, fukušima, merkur -
mě už fakt hrabe .. sorry je toho moc.



avitek - 20/3/2011 - 14:56

Dne 2011-03-17 00:00 UT byly údaje o sondě NH-1 následující:

vzhledem ke Slunci: vzdálenost 19,4137 AU, rychlost vzdalování od Slunce 15,3492 km/s, heliocentrická inecriální rychlost 15,74971 km/s

vzhledem k Zemi: vzdálenost 19,6538 AU, rychlost PŘIBLIŽOVÁNÍ 13,2186 km/s (vzdálenost mezi Zemí a sondou se snižuje, protože Země na svém oběhu sondu "dohání").

Po startu (nejdřívější dostupná efemerida, je to necelých 10 minut po dohoření motoru posledního stupně a asi 6 minut po oddělení sondy od posledního stupně) 2006-01-19 v 19:51 UTC rychlost vzhledem ke Slunci 45,01581 km/s, vzhledem k Zemi 14,75795 km/s.

2006-01-21 00:00 UT rychlost vzhledem ke Slunci 42,82543 km/s, vzhledem k Zemi 12,57778 km/s


David - 23/7/2011 - 07:36

Objeven čtvrtý měsíc Pluta v rámci pátrání po možném prstenci, zdá se že i Pluto byť je maličký si potrpí na množství měsíčků, jako jeho sousedi-obři.


avitek - 23/7/2011 - 08:41

quote:
Objeven čtvrtý měsíc Pluta v rámci pátrání po možném prstenci, zdá se že i Pluto byť je maličký si potrpí na množství měsíčků, jako jeho sousedi-obři.


Podrobnosti i s odkazy na oroginální zdroje (Harvard.CBAT a STScI) kde jsoou fotky viz od včerejška stránka HST na SPACE-40

http://www.lib.cas.cz/space.40/1990/I037B.HTM

sekce stránky "Průběh letu", datum 2011-06-28, 2011-07-03 a zejména 2011-07-18.

Cituji:
2011-07-18 - Dalekohled HST pořídil další záběr kamerou WFC3 a spektrometrem UVIS na nichž byl zachycen slabý objekt o hvězdné velikosti 26.1m±0.3m v blízkosti trpasličí planety (134340) Pluto. Vyhodnocení pozorování prostoru v blízkosti Pluta od konce června 2011 ukázalo, že se jedná o čtvrtý měsíc tohoto tělesa, který dostal předběžné označení S/2011 (134340) 1 resp. P4. Měsíc se pohybuje po kruhové rovníkové dráze s poloosou 59±2 Mm a dobou oběhu 32.1±0.3 dne. Jeho velikost se odhaduje v rozpětí od 14 do 40 km.


Ervé - 6/9/2011 - 14:33

Odklad/zrušení JWST se projeví i na misi New Horizons - Webb měl objevit tělesa v Kuiperově pásu vhodná k návštěve po průletu kolem Pluta, bez něj musí ostatní observatoře hledat vhodné objekty.


David - 6/9/2011 - 16:25

Nejpíše se žádné vhodné těleso nenajde,jedná se o obrovskou vzdálenost a obrovský protor v němž jsou tělesa roztroušena a sonda nebude schopna bez gravitační asistence měnit nějak výrazně svoji dráhu. Gravitační vliv Pluta, resp. jeho soustavy bude malý, pro nějakou výraznou změnu dráhy by sonda musela blízko k planetě, současný průlet je tuším 1O.OOO km od planety, nebo barycentra ? Je proto nutné kandidáta průletu najít dostatečně včas před průletem, pak to bude bezpředmětné.


Machi - 7/9/2011 - 00:15

quote:
Nejpíše se žádné vhodné těleso nenajde,jedná se o obrovskou vzdálenost a obrovský protor v němž jsou tělesa roztroušena a sonda nebude schopna bez gravitační asistence měnit nějak výrazně svoji dráhu. Gravitační vliv Pluta, resp. jeho soustavy bude malý, pro nějakou výraznou změnu dráhy by sonda musela blízko k planetě, současný průlet je tuším 1O.OOO km od planety, nebo barycentra ? Je proto nutné kandidáta průletu najít dostatečně včas před průletem, pak to bude bezpředmětné.


Pátrání po vhodných kandidátech už dávno běží a dokonce tuším že už jeden nalezen i byl (nicméně ne zase až tak vhodný, protože by se k letu k němu spotřebovalo skoro všechno zbývající palivo).
Dokonce může každý s tímto pátráním pomoci na adrese http://www.icehunters.org/ .


David - 8/9/2011 - 12:31

To jsem měl vlastně na mysli.Totiž zda se kvůli dalšímu cíli bude měnit geometrie průletu kolem Pluta,nebo zda se počítá jen s vlastní eneritickou zásobou sondy ?


Machi - 8/9/2011 - 12:45

Jakákoliv podstatnější změna geometrie průletu kolem Pluta kvůli dalšímu KBO je nepravděpodobná. Navedení bude provedeno pomocí raketového motorku.


David - 8/9/2011 - 16:57

Toho paliva je mi líto.Mnohem důležitější, než průzkum nějakého ledového asteridu, je mít fungující sondu v mezihvězdném prostoru.Voyagery během několika let doslouží a letěly tam 3O let. Těžko se tam nějaká funkční sonda v příštích 50 letech dostane.A NH tam bez dostaku paliva pro orintaci nedoletí.


-=RYS=- - 8/9/2011 - 17:01

Myslite, ze palubni kamera nafoti vsechny ...tedy i ty nove mesice?


Machi - 8/9/2011 - 20:10

"Toho paliva je mi líto.Mnohem důležitější, než průzkum nějakého ledového asteridu, je mít fungující sondu v mezihvězdném prostoru.Voyagery během několika let doslouží a letěly tam 3O let. Těžko se tam nějaká funkční sonda v příštích 50 letech dostane.A NH tam bez dostaku paliva pro orintaci nedoletí. "

Naopak, průzkum asteroidu je důležitý, ale nebojte, palivo by mělo zbýt i pro následný výzkum meziplanetárního prostoru. Otázka je, zda budou peníze na tuto část mise.

"Myslite, ze palubni kamera nafoti vsechny ...tedy i ty nove mesice?"

Je to v plánu (dle Alana Sterna). Kdyby jich ale bylo objeveno více jak ~5 (zatím jsou 4), už by se muselo vybírat. Na všechna pozorování už by nestačil čas, který je při průletu k dispozici.


David - 9/9/2011 - 07:40

Každá mise k vnějším planetám,počínaje "malými" Pioneery objevila během průletů další dosud neznámé měsíčky či prstence, lze předpokládat,že tomu tak bude u Pluta.Pokud se týče peněz,tak obavy nemám,sonda na okraji sluneční soustavy je tak unikátní zařízení, že jen blázen by ji vypnul.Ostatně Voyagery jsou financovány jiř přes třicet let " nad plán " a nikoho ani nenapadne je vypínat,naopak, vždyť m.j. jsou hmatatelnou vyzitkou technologické vyspělosti,převahy či náskoku.Takováto mise přesahuje národní zájem,je misí celého lidstva,zejména když ji může realizovat pouze NASA,jako civilní organizace.


Machi - 9/9/2011 - 10:37

"Ostatně Voyagery jsou financovány jiř přes třicet let " nad plán " a nikoho ani nenapadne je vypínat"

To je špatný příklad. V minulém desetiletí je totiž vypnout chtěli, ale zvedla se taková vlna odporu, že se peníze nakonec našly.


David - 9/9/2011 - 13:42

Myslel jsem "nikoho" z vědecké obce.Ekonomové tímto směrem budou samozřejmě vždy tlačit,sonda, která beze zbytku splnila svůj úkol je pro ně zbytečnou zátěží.Paradoxně za to "může"neuvěřitelná životnost výtvorů NASA,neuvěřitelná zejména ve srovnání s životností výtvorů druhé, snad dosud druhé kosmické velmoci.Dlouhověké sondy počínaje Vanguardem-1 a konče MERem-B přidělávají ekonomům zhusta vrásky, ale vědecká obec jásá a fandové žasnou.


Andy - 1/12/2011 - 23:03

Chtěl bych se zdejších odborníků zeptat, zda-li neví, jestli má na palubě New Horizons přístroj, který dokáže zjistit na Plutu, nebo nedej bože třeba i na Charonu případnou endohydrosféru, jako je třeba na Europě a dalších ledových tělesech. Jako důkaz endohydrosféry se uvádí indukované magnetické pole (pan Petrásek, Vzdálené světy), ale nevím, jestli k tomu není potřeba i blízká planeta se silnou magnetosférou (Jupiter, Saturn), ve které by šlo zjistit. Případně se to dá prý zjisit také tvarem samotného tělesa (elipsoidním - zamrzlým).

Je vůbec možné, aby slapové síly mezi Plutem a Charonem (tzn. ne moc hmotných těles, podobně velkých) vůbec dokázaly endohydrosféru vytvořit?

Vím, že přístrojové vybavení New Horizons je parádně popsané na stránkách pana Havlíčka (spaceprobes.kosmo.cz), ale vše co se týče magnetismu pro mě vždycky byla tak trochu záhada...


Ervé - 2/12/2011 - 06:46

Magnetometr na palubě není, ale u těles této velikosti je šance na magnetické pole téměř nulová - sice kolem sebe obíhají dost blízko, ale jsou to prťavé světy s velmi slabým slapovým působením. Možná něco napoví IČ a UV spektrometry.


Ervé - 2/12/2011 - 06:48

Zapomněl sem na PEPSSI - zkoumání plazmatu prozradí jak magnetické pole, tak patrně i endohydrosféru.


David - 2/12/2011 - 09:04

Jsem zvědav, kdy bude určen poprůletový cílový objekt, a jak dlouho k němu bude sonda putovat.


Andy - 2/12/2011 - 09:17

quote:
Zapomněl sem na PEPSSI - zkoumání plazmatu prozradí jak magnetické pole, tak patrně i endohydrosféru.


Super, díky! Jsem zvědavý na výsledek.


Machi - 2/12/2011 - 10:17

Problémem je, že NH proletí od Pluta asi 10 000 km, takže se magnetické pole bude zjišťovat dost obtížně, zvláště když se navíc jedná o nepřímou metodu.
Jinak na základě modelování se předpokládá, že Pluto může mít tenčí vrstvu kapalné vody (oceán), ale byla by zřejmě o dost hlouběji než u Europy.


Ervé - 2/12/2011 - 12:48

Zdroj?
Podle toho co vím já, není žádná možnost tekutého oceánu na Plutu - nedostatek vnitřního tepla.


alamo - 2/12/2011 - 13:12

teória vznikla na základe možnosti vyššieho výskytu, neviem akého izotopu.. draslíka.. ten by sa v kamennom jadre rozpadával, následkom čoho vy sa vytváralo teplo ktorého úniku by bránila vonkajšia ľadová vrstva, následkom by bol vznik skvapalnenej medzivrstvy

...
tu je to
http://tajomstvasveta.blog.cz/1110/zivot-by-mohol-vzniknut-aj-inde-v-slnecnej-sustave [Upraveno 02.12.2011 alamo]


alamo - 2/12/2011 - 14:00

to by bola zaujímavá fyzikálna otázka pre "aldebarančanov"
ako sa bude pluto správať v dvoch prípadoch
ak nemá kvapalnú medzivrstvu, a ak ju má..
pričom okolo pluta obieha charon..
mal by tam byť pozorovateľný rozdiel
ale ja ju už položiť nemôžem, a ak by som ju položil
môj spôsob komunikácie, asi spôsobí že ma označia za mimozemšťana s internetovej planéty "trol", a problémom sa ani nebudú zaoberať [Upraveno 02.12.2011 alamo]


Machi - 2/12/2011 - 18:00

quote:
Zdroj?
Podle toho co vím já, není žádná možnost tekutého oceánu na Plutu - nedostatek vnitřního tepla.


Zde je pěkný obrázek

Plná verze je na blogu Emily Lakdavally. http://planetary.org/blog/article/00002766/

Zdrojem je dle všeho Bob Pappalardo, což je spíše skeptik co se týče tekuté vody, takže to už musí být něco.
Jinak mám snad někde zahrabané i články k danému tématu, ale myslím že obrázek řekne víc než 1000 slov.


alamo - 3/12/2011 - 06:26

teda.. a čo tak Ceres?
ak môže "draslíkoví" motor zohrievať Sednu..


Andy - 3/12/2011 - 17:57

Nebude Ceres moc blízko Slunce? Že většina lehčích prvků ještě v těchto vzdálenostech při vzniku sluneční soustavy vyprchala...?

Jinak díky Machi za pěkný obrázek.


HonzaVacek - 3/12/2011 - 19:14

quote:
teda.. a čo tak Ceres?
ak môže "draslíkoví" motor zohrievať Sednu..



Machi - 5/12/2011 - 17:03

quote:
teda.. a čo tak Ceres?
ak môže "draslíkoví" motor zohrievať Sednu..


Kdybychom předpokládali shodné množství radioaktivních prvků v oblasti vzniku Sedny i Ceresu (Cera?, Ceridy?) pak při 2× až 4× větší hmotnosti Sedny má tato k dispozici více energie.

Jinak radioaktivní prvky zahřívají samozřejmě i Ceres, ale zřejmě to dle výpočtů už nestačí na tekutý oceán. Uvidíme až jej navštíví Dawn, z gravitačních měření pak můžeme být o něco chytřejší.

"Jinak díky Machi za pěkný obrázek."

Díky, ale spíše si to zaslouží trojice autorů


David - 5/12/2011 - 18:28

Řekl bych, že Pluto a vše za ním bude obdobou Tritonu,velikost odpovídá s tou korekcí, že čím vzdálenější těleso, tím více bude vodního ledu.Ve vzdálenostech, kde Slunce nehřeje, ale je jen větší hvězdou, voda v tekutém stavu asi nebude.Vezměme jako příklad naši Zemi.Ta má prokazatelně tekuté jádro s teplotami několik tis. st. a stačilo velice málo, aby celý povrch zmrzl.Tělesa velikosti mírně nad polovinu průměru Měsíce tekuté jádro mít nebudou, tudíž budou promrzlá " na kost".Podívám-li se na povrch Tritona, představuji si povrch Pluta jako stejně chladný narůžovělý svět s teplotou blížící se absolutní nule na 20-30 stupňů.


Andy - 5/12/2011 - 20:35

David: Nejde jen o radioaktivní prvky. V těchto vzdálenostech a velikostech těles spíše působí výše zmiňované slapové síly. A dle obrázku výše, za který děkuji autorům via Machi , se předpokládá, že endohydrosféra je přítomna právě třeba i na Tritonu (to samé předpokládám se týka i "tekutějšího jádra"). Ale tam to způsobuje velký Neptun. U Pluta i dalších vzdálenějších těles to nevidím moc optimisticky. Ale rád bych se mýlil!


Machi - 5/12/2011 - 21:23

Ono to není až tak úplně jednoduché. Za prvé je dobré si uvědomit, že u naprosté většiny těles se údaje o nitru opírají pouze o výpočty založené jen na znalosti hmotnosti a velikosti (a z toho odvozené hustoty). V lepším případě ještě korigované předpokládanou lokací při vzniku (což má vliv právě množství různých látek v nitru).
Jen v pár případech máme možnost "nahlédnout" dovnitř pomocí důmyslnějších metod, ať už nepřímo pomocí třeba přesných měření gravitačního nebo magnetického pole, nebo přímo pomocí měření šíření seismického vlnění (to se týká jen Země a Měsíce! Měření na Marsu pořízená Vikingem jsou zřejmě nepoužitelná).

Dále je třeba brát v úvahu, že fázové přechody (a to nejen "běžné" jako je tání, tuhnutí apod., ale i změna krystalické fáze) jsou závislé nejen na teplotě, ale i tlaku. V neposlední řadě je chování některých látek (zejména pak organických ledů a různých směsí vodního ledu + organických látek) známo jen teoreticky (opět "jen" vypočítáno). K ověření je třeba experimentů při vysokém tlaku a velmi nízkých teplotách a ty se nedělají snadno (nejsou levné).

A proto je třeba brát všechny tyto obrázky s rezervou, zvláště u těles u kterých máme mizerná data (tělesa K-E pásu).
Přesto jsem ale optimista a myslím, že voda v tekutém stavu nebude u velkých ledových těles až takovou výjimkou (už dnes máme mnoho pozitivních indikací pomocí nepřímých metod pro Europu, Ganymed, Titan, Kallistó? a dokonce i maličký Enceladus).


David - 6/12/2011 - 10:30

Uměsíců obřích planet působí slapové síly,které spouštějí termodynamické jevy, v případě Tritonu se to však odehrává v teplotní oblasti pod -200,obodobně lze předpokládat i nějaké výrony plynů ve dvojici Pluto-Charon.Že by ve vzdálenosti Pluta a vyšší byla tekutá voda ,byť hluboko pod povrchem, nelze sice úplně vyloučit, ale pravděpodobnost bude v setinách promile.Důležité je , že jsou to maličká tělesa, prakticky velké asteroidy.


milan 081 - 6/12/2011 - 11:36

Teď čistě teoreticky a zaroveň optimisticky :-) - řekněme že vezmeme do grafu nejakou "tuctovou" planetku typu pluto o pruměru cca 1000km (do tohoto se vejde dost) teplo od slunce +- žádné povrch cca -250 st.C - jaky by mohla mit se vzrůstající hloubkou teplotní profil a teď nečekám nejaké tisíce stupňů ale treba o + 250 st. oproti povrchu a to uz je nula ! at mi nikdo nerika že může bežnými pochody vychladnout tak aby v hloubce 500km nebyla aspon 0 ? - je to jen 0,5st./km skaly - a ted druha hodnota grafu kde by byl tlak v dané hloubce - mala gravitace + mala hustota - jaky tlak TEORETICKY vydrzi "bežný" život ? - 10x vic nez je na dne marinaského přikopu? to by mohl ne ? - protnou se tyto hodnoty u beznych planetek ? tj. prijatelna teplota a jeste prijatelny tlak ?


Andy - 30/12/2011 - 10:28

http://www.planetary.cz/2011/12/ma-pluto-podpovrchovy-ocean/

Nějaké povídání o stejném problému.


milantos - 30/12/2011 - 13:54

quote:
Teď čistě teoreticky a zaroveň optimisticky :-) - řekněme že vezmeme do grafu nejakou "tuctovou" planetku typu pluto o pruměru cca 1000km (do tohoto se vejde dost)

Jen nevím, kde takovou tuctovou planetku chceš hledat. Největší planetka z vnitřního pásu asteroidů je Ceres, a ten nemá ani 1000 km, druhá největší má průměr 500 km. Pokud jde o těch pár známých kousků z transneptunických asteroidů, tak při velkém nejistotě v rozměrech si tam moc nevybereš.


martalien2 - 30/12/2011 - 16:09

quote:

Jen nevím, kde takovou tuctovou planetku chceš hledat. Největší planetka z vnitřního pásu asteroidů je Ceres, a ten nemá ani 1000 km, druhá největší má průměr 500 km. Pokud jde o těch pár známých kousků z transneptunických asteroidů, tak při velkém nejistotě v rozměrech si tam moc nevybereš.



I kdyby mela 2000km nebo jen 300 jsou vlastne jen dve moznosti jak ziskat teplo daleko od centralni hvezdy. Bud mam uvnitr spoustu radioaktivnich prvku a nebo musi byt v blizksti jine teleso, ktere svoji gravitaci zpusobuje deformace povrchu a tim udrzuje vnitrni energii. V druhem pripade je ale problem, ze stavba telesa nesmi byt moc pevna - proste s sutrem nic neudelas a pokud by teleso jednou zmrzlo "na kost" tak uz ho taky asi tezko rozhybam...


Alchymista - 31/12/2011 - 00:00

martalien - nemyslím, že by teleso nemohlo byť aj "pevnejšie".
Teplo by sa malo generovať aj zmene zaťaženia, pri pružnej deformácii, teda vnútornom trení v materiále, nie je nutne trenie na styku dvoch objektov.

milan 081
Teplotu tekutej vody môžeš uvažovať až do -20°C, bude to síce solanka (najnižšia teplota tuhnutia -21,1°C pri obsahu 23,3% NaCl), s prípadnou výdatnou prímesou amoniaku ešte o čosi nižšie, tuším až do -40°C.
edit: Čistá voda zostáva pri extrémne vysokom tlaku tekutá do teploty 251K (-22°C) pri tlaku 209,9MPa a 256K (-17°C) pri 350MPa. -> http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/08/Phase_diagram_of_water.svg

Pre "pozemský život" sú to iste podmienku nadmieru drsné, ale pre život vzniknutý "niekde inde"?
V Antarktíde existujú organizmy, ktoré takéto podmienky bez vážnych problémov prežijú každú polárnu zimu a vegetujú v trhlinách skál pod soľnou krustou alebo v maličkých "nádobkách" číreho ľadu na tmavom podklade (od veľkosti poldecáku či malej šálky až po niekoľko metrov štvorcových), ktoré počas polárneho leta na dne, nad tmavým podkladom, rozmrznú v tenkej vrstve slanej vody (hrubej niekoľko milimetrov), zakrytej "viečkom" niekoľko centimetrov hrubého priehľadného ľadu. Vyskytujú sa tam dokonca mnohobunečné organizmy zo skupiny "červov" a dokonca i článkonožce.

Tlak samotný by som ako prekážku života príliš neuvažoval, pokiaľ za daných podmienok (tlak+teplota) existuje tekutá voda či nejaký vodný roztok a teplota prostredia výrazne neprekročí nejakých +200-250°C (zhruba medza stability zložitejších organických zlúčením, potrebných pre život). To zodpovedá tlaku 3-4GPa - 30-40 000 atmosfér.
Na dne oceánov existujú horúce pramene v hĺbkach 4000-8000 metrov, kde takýto vysokoteplotný extrémisti dlhodobo prežívajú pri teplotách vysoko nad 100°C a tlaku 40-80MPa - tí by zrejme zniesli i podstatne vyšší tlak, akurát tieto horúce pramene zatiaľ neboli vo väčších hĺbkach objavené a miest s hĺbkou nad 8000 metrov nie je v pozemskom oceáne veľa. Isté je, že živé organizmy/mikroorganizmy sa vyskytujú aj v najhlbších miestach oceánu.

Pokiaľ uvažujeme nad možnosťami života vzniknutého "niekde inde", mali by sme zvažovať schopnosti pozemských organizmov prežiť extrémne podmienky na Zemi a predpokladať, že mimozemský život vydrží prinajmenšom to isté - a to v ľubovoľnej kombinácii "extrémnych" faktorov (vysoký tlak, vysoká alebo nízka teplota, vysoká koncentrácia rozpustných látok...).
[Upraveno 31.12.2011 Alchymista]


martalien2 - 31/12/2011 - 00:59

quote:
martalien - nemyslím, že by teleso nemohlo byť aj "pevnejšie".
Teplo by sa malo generovať aj zmene zaťaženia, pri pružnej deformácii, teda vnútornom trení v materiále, nie je nutne trenie na styku dvoch objektov.



Jenze nas Mesic je mnohem vetsi nez vsechna ta telesa a nic. Gravitace Zeme nedokaze udrzet na Mesici tektoniku. Mesic je moc pevny..

Co se tyka extremnich podminek pro zivot. Vse na Zemi vzniklo za idealnich podminek a pak se prizpusobilo extremum. Neverim v moznost vzniku zivota v extremech. Podminky musi byt stabilni a pritom dynamicke proste takove aby mohl zivot vyskouset spoustu kombinaci molekul pro svuj start. Pokud vim taky pokusy ukazaly, ze je potreba elektricke vyboje....


Machi - 31/12/2011 - 01:46

quote:

Co se tyka extremnich podminek pro zivot. Vse na Zemi vzniklo za idealnich podminek a pak se prizpusobilo extremum. Neverim v moznost vzniku zivota v extremech. Podminky musi byt stabilni a pritom dynamicke proste takove aby mohl zivot vyskouset spoustu kombinaci molekul pro svuj start. Pokud vim taky pokusy ukazaly, ze je potreba elektricke vyboje....


Nejstarší organizmy na Zemi (tuším skupina Archaea) patří téměř výhradně mezi tzv. extremofily.


Alchymista - 31/12/2011 - 02:04

quote:
Jenze nas Mesic je mnohem vetsi nez vsechna ta telesa a nic. Gravitace Zeme nedokaze udrzet na Mesici tektoniku. Mesic je moc pevny..

To máš iste pravdu, Mesiac je až príliš pevný. Má tiež takmer zanedbateľný obsah "prchavých" látok typu voda, čpavok, metán...
Je to zrejme dôsledok jeho pôvodu - vznikol až sekundárne z časti plášťa protoZeme po zrážke s inou veľkou protoplanétou. To znamená, že mesačný materiál prešiel prvou separáciou pri vytváraní protoZeme a druhou pri vzniku samotného Mesiacu z "trosiek" vymrštených pri impakte. Tým bol mesačný materiál celkom dôkladne "odplynený" a zostali len materiály s pomerne vysokou teplotou tavenia. Dobrým príkladom je Jupiterov mesiac Io, kde v miestnej tektonike hrá podstatnú úlohu síra, ktorá sa na Mesiaci takmer nevyskytuje (obsah 0,1%).

Problém je ani nie tak v pevnosti Mesiacu samotného (má síce väčšiu hustotu ako iné mesiace veľkých planét) ako v tom, že Zem je naopak príliš ľahká na vytvorenie dostatočných slapových síl vo vnútri svojho Mesiacu - Jupiter je zhruba 317 krát ťažší ako Zem a veľké mesiace ho obiehajú vo vzdialenostiach - Io 421 700 km (1,1 násobok vzdialenosti Mesiacu od Zeme), Europa 671 000 km (1,75 násobok), Ganymede 1 070 000km (2,78 násobok) Callisto 1 882 709 km (4,9 násobok). Podobne Saturn - približne 95 krát ťažší ako Zem a mesiac Titan obieha vo vzdialenosti 1 221 931km - 3,18 násobok vzdialenosti Mesiacu od Zeme.
Slapové sily pôsobiace na mesiace veľkých planét sú teda podstatne väčšie.


Alchymista - 31/12/2011 - 02:16

Machi - ono to môže byť aj naopak - Archaea prežili už len ako extremofily, z ostatných oblastí boli postupne vytlačené evolučne pokročilejším prokaryotami a eukaryotami. Teda že dnešné Archaea sú len pozostatkom väčšej skupiny, ktorá v priaznivejších podmienkach / prostrediach "prehrala".
Ale neboli zasa neúspešné, tak sa to povedať tiež nedá - existovali (spoločne s baktériami) ako dominantná forma života na Zemi možno až tri miliardy rokov - zhruba 3/4 doby existencie života na Zemi.

Ak by platila teória hlbokej horúcej biosféry, tak je vlastne väčšina známych organizmov "vyhnancami" z tejto rajskej zahrady v zemskej kôre Ten "raj" hlbokej horúcej biosféry sa nám ale paradoxne javí ako peklo. Je tam však všetko potrebné pre život - voda, energia i potrava. A tiež prostredie dlhodobo stabilné na úrovni miliárd rokov, chránené proti všetkým nebezpečenstvám číhajúcim na povrchu - nízkemu tlaku, výkyvom teploty, žiareniu materskej hviezdy, kozmickému bordelu... [Upraveno 31.12.2011 Alchymista]


Machi - 31/12/2011 - 03:39

Zatím to vypadá (na základě analýz RNA), že dvě až tři skupiny archeí (archaebacteria) existovaly už v období Hadean (tzn. před 4 mld. let). Tehdy Země nebyla zrovna moc klidné a stabilní místo. Nic jiného jak extrémofilní organizmy snad ani nemohlo existovat.
Stejně tak první dvě skupiny prokaryot (Thermotogae a Aquificae), existující zhruba od stejné doby, jsou extremofilní (termofilní).
(Výborným zdrojem přehledných informací je publikace "The TimeTree of Life", zdarma zde:http://www.timetree.org/book.php ).


David - 1/3/2012 - 15:36

23 AU od Země, 10 AU k Plutu, 40 měsíců do průletu, což je doba potřebná pro sondu letící do prostoru někam mezi Jupiter a Saturn, čímž se cíl letu obrazně dostává do "přijatelné " vzdálenosti.Pikantní je jak se Plutova rodinka mezitím rozrostla a přitom není vyloučen nález dalších miniměsíců, dokonce ani prstence. Zatím jsem nikde neregistroval zprávu o cílech po Plutu, nebo alespoň o kandidátech,neví náhodou někdo něco konkrétního ?Děkuji.


Machi - 1/3/2012 - 15:52

Bohužel teď nevím link, ale nějaký kandidát už je, ale nevhodný.
Pro let k němu by se totiž spotřebovala většina paliva na palubě, takže hledají jiný, výhodnější. Nehledá se přitom jen kandidát pro průlet za Plutem, ale i před Plutem. NH totiž proletí oblastí výskytu Neptunových Trojánů. Naděje na nalezení vhodného cíle sice zde není velká, ale za tu námahu to určitě stojí.
Jinak často velmi aktuální informace je možné nalézt ve vláknu zde http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=675 nebo na twitteru New Horizonu - http://twitter.com/#!/NewHorizons2015 apod.
Dobré je také sledovat twitter Alana Sterna PI mise. Ten se také občas zastaví na UMSF.


David - 16/5/2012 - 17:19

Dle situační zprávy pana Havlíčka není dosud cílové post plutonovské těleso určeno, a čas se krátí. Škoda, že Voyager-1 nebyl svého času zacílen k Plutu, mám dojem, že přesto jeho dráha vedla směrem do oblasti Pluta a mohl jej minout řádově o desítku AU.


Machi - 16/5/2012 - 21:29

Jak jsem psal dříve, sledujte twitter Alan Sterna. Asi před 10-ti dny informoval o tom, že vhodného kandidáta ještě nenašli, ale chystá se další pátrání. Situace je zkomplikovaná tím, že KEBO jsou hledány v oblasti plné hvězd Mléčné dráhy. Také se objevila zpráva, že nahráli do paměti sondy software pro autonomní vyhledávání cílů kamerou LORRI (to jsem četl na facebookovském kontu New Horizons).


Ervé - 17/5/2012 - 06:06

Chybí Webb. JWST měl podle původního plánu v tuhle dobu už startovat a pomáhat hledat vhodný cíl. Nevíte, jestli hledá i Hubble?


Machi - 17/5/2012 - 10:44

Nevím, ale myslím, že ne. Většina pátrání se prováděla pomocí japonského osmimetru Subaru.


-=RYS=- z N-E52 - 17/5/2012 - 11:54

Skoda, ze ISS nefungovala o neco driv vcetne te "lodenice" kde se NH mohla slozit z 2ks. Dvou sond a silneho LEO urychlovace. Ta druha sonda by u Pluta zabrzdila a dostala by se na obeznou drahu tohoto binarniho systemu. A soucasne by mohla mit lander. Iontovy pohon a HiRISE mohli mit obe casti. To je to oc bezi kdyz jsem mel v casti ISS na mysli mezinarodni spolupraci a orbitalni lodenici pro tezke multisondy, ktere nelze vystrelit jen v jedne rakete.

Co se tyce slapove sily, tak ta u Mesice je, ale jen malinko diky kulatejsi obezne draze Mesice okolo Zeme a kvuli vetsi pomerove vzdalenosti nez je tomu u Jupitera a Saturnu. Navic Io s Europou maji hodne ovalnou obeznou drahu okolo Jupitera nez je tomu u soustavy Zeme-Mesic.

Zajimave bude az se NH vzdali natolik, ze obousmerna komunikace bude mozna pouze diky dualnimu systemu. TX ze Zeme bude pres stavajici 70m paraboly DSN s 400kW na 7.2GHz , ale RX bude pres soustavu velkejch radioteleskopu (Nemecko 101m, Rusko 92m, atd.).


Machi - 17/5/2012 - 15:04

RYSe zase jen ten příspěvek z kategorie Sci-Fi, ekonomická fantasy.
To co píšeš (obecně) je technicky možné, ale finančně nemožné.
Je to stejné jako bys měl plat řekněme 20 tis. měsíčně čistého a koupil si na leasing škodovku a soused to nechápal a pořád ti říkal něco o tom, proč sis sakra nekoupil Bugatti!
Bohužel, v pohádkách nežijeme ani my, ani NASA, ESA a další organizace.

BTW, zrovna New Horizons je ekonomický zázrak, přečti si zhrnutí od Alana Sterna - http://arxiv.org/pdf/0709.4417.pdf, s jakými obtížemi se v USA potýkali, než se jim nakonec podařilo vyslat sondu k Plutu.


yamato - 18/5/2012 - 14:02

no nejako si neviem predstavit ze by sa v blizkosti ISS co i len mihol plny(!) raketovy stupen, ked vidim tie tance okolo prveho berthovania komercnej lode.


-=RYS=- - 19/5/2012 - 08:56

Nepochopili jste to.

Co se tyce "drahe" sondy tak jak jsem myslel, tak jsem mel na mysli mezinarodni spolupraci, aby naklady na jednotlivej stat byli mensi.

Od ISS uz startovali jine "motorove" veci.
Navic onu klec-lodenici mohli udelat na konci dlouhe prihrady...kvuli bezpecnosti.


Machi - 11/7/2012 - 17:01

Máme další (již pátý) měsíc Pluta!
Zde je pěkný souhrn informací - http://www.planetky.cz/article.php3?sid=296.
Teď už si bohužel z hlavy nevzpomenu, jestli Alan Stern psal o čtyřech či pěti měsících, což mělo být maximum, které by v rámci rychlého průletu sondy New Horizons stihli detailně prozkoumat. Rozhodně je čeká s programováním průletu hodně práce a my se máme na co těšit.


Andy - 11/7/2012 - 19:19

Nevíte jak je to s voleným průletem? Tuhle jsem někde četl (zaboha to nemůžu dohledat), že nedávno zvolili jiný, vzdálenější průlet kvůli bezpečnosti sondy.

Díky za případné info :-).


Machi - 11/7/2012 - 20:28

Průlet zatím zůstává tak jak je. To co jste zřejmě zahlédl, je informace o tzv. SHBOT trajektorii, na kterou se přejde, pokud by se současná ukázala jako příliš riskantní.
Více informací zde: http://www.lpi.usra.edu/sbag/meetings/jul2012/presentations/TUES_1500_Weaver_NH_Status.pdf


Andy - 11/7/2012 - 21:26

Díky! To se mi ulevilo. Doufám, že to tak zůstane a sondě se nic nestane...


david - 22/7/2012 - 02:53

Dík za informaci i za adresy, jen si myslím, že zkoumat Neptunovy Trojany by asi nebylo přínosem, pokud by to " zbaštilo" pohonné hmoty, nehledě na to, že by bylo nutno dráhu po jejich průzkumu opět vracet k Plutu.Že je kandidát mne potěsilo, byť jeho průzkum by vyloučil dalšího kandidáta, ale je lepší vrabec ... Samozřejmě pokud se najdou další energeticky výhodnější tak je to jasné.Zkusím na uvedených adresát něco o byť téměř zavrženém kandidátu vyzvědět, protože mi něco říká,že se k němu stejně poletí.V prostoru za Plutem je sice množtví těles, ale prostor je nepředstavitelně obrovský a manévrovací možnosti sondy jsou ve vztahu k tomu velice bídné.Je třeba ale vidět, že samotný průlet u Pluta je 100% a ostatní je navíc jako bonus stejně jako tomu bylo u Pioneera-11/Saturn/ a Voyageru-2/Uran a Neptun/.Na fórum jsem se obrátil s dotazem, zda se tím již někdo nezabýval, abych jej nedubloval. Děkuji.


david - 22/7/2012 - 02:56

Nalezen pátý měsíc Pluta P5 / Hubble/, zdá se že soustava Pluta bude bohatší než se v době startu čekalo, jsem zvědav, zda nakonec nebude mít i " prstenec".


-=RYS=- - 23/7/2012 - 00:02

quote:
Dík za informaci i za adresy, jen si myslím, že zkoumat Neptunovy Trojany by asi nebylo přínosem, pokud by to " zbaštilo" pohonné hmoty, nehledě na to, že by bylo nutno dráhu po jejich průzkumu opět vracet k Plutu.Že je kandidát mne potěsilo, byť jeho průzkum by vyloučil dalšího kandidáta, ale je lepší vrabec ... Samozřejmě pokud se najdou další energeticky výhodnější tak je to jasné.Zkusím na uvedených adresát něco o byť téměř zavrženém kandidátu vyzvědět, protože mi něco říká,že se k němu stejně poletí.V prostoru za Plutem je sice množtví těles, ale prostor je nepředstavitelně obrovský a manévrovací možnosti sondy jsou ve vztahu k tomu velice bídné.Je třeba ale vidět, že samotný průlet u Pluta je 100% a ostatní je navíc jako bonus stejně jako tomu bylo u Pioneera-11/Saturn/ a Voyageru-2/Uran a Neptun/.Na fórum jsem se obrátil s dotazem, zda se tím již někdo nezabýval, abych jej nedubloval. Děkuji.


Ono by slo usetrit palivo, ci spise palubni elektrickou energii a to tak, ze by se misto X pasma pouzilo W pasmo (86-89GHz space telco). Diky tomu by postacila parabola o prumeru jen 80cm. Coz znamena, ze by mohla byt umistena na V/H rotatoru na vyklopnem rameni sondy a tudiz by mohla byt zajistena trvala telekomunikace i behem vedeckych ukolu jako je sledovani urcitych teles...kamery, snimace atd., ktere jsou soucasti tela sondy.
Normalne se pouzivaji setrvacniky pro nataceni sondy. Cili nejdriv kamery atd.. nasnimaj to co maji a pak se sonda pomoci setrvacniku otoci parabolou k Zemi a odesle/prijme udaje.
Nekdy je treba natocit telesem sondy i motoricky a tim se snizuje operativnost sondy.
Proto jsem si myslel, ze pouziji pasmo W kvuli malemu rozmeru a rotatoru na rameni.
Ale asi to odpiskali, protoze by to znamenalo mit na GEO Zeme alespon 2 telco druzice s 5m parabolou pro W pasmo a 3m parabolou pro C/X/Ka pasmo pro spojeni s pozemni GTW.
Takto by slo trvalo udrzovat spojeni s touto (a nejen touto) sondou, ale to by uz asi bylo drazsi nej jim umoznoval rozpocet levne sondy.

PS: Ted jsem docetl, ze na palube nejsou setrvacniky, takze nataceni paraboly k Zemi (a tim cele sondy) se provadi jen motoricky spalovanim paliva.

http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=155



[Upraveno 23.7.2012 -=RYS=-]


Machi - 21/8/2012 - 13:31

Na twitteru https://twitter.com/NewHorizons2015 se objevilo info o možném vzdálenějším průletu okolo tělesa v EKB pásu v lednu 2015. Tzn, před průletem okolo Pluta!
Detaily zatím nebyly publikovány.


dodge - 16/10/2012 - 22:19

Report z letu k Plutu.


http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/20121016.php


HonzaVacek - 17/10/2012 - 01:14

quote:
Report z letu k Plutu.
http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/20121016.php


Takže, ten průlet bude hodně napínavý. Doufejme, že ho sonda přežije ve zdraví.


David - 18/10/2012 - 20:18

Nemyslím, že to bude nějak dramatické, sondy u Jupiteru a Saturnu byly v horších podmínkách včetně větších rychlostí a " hustšího " provozu prstenů či měsíčků a zvládly to bez problémů. Ovšem náhodný střet se nedá vyloučit, ale když již první americká sonda k jiné planetě Mariner-2 zvládl zásah meteoritem před šedesáti lety, tak by případný zásah zvládl i NH.


Agamemnon - 19/10/2012 - 07:07

quote:
ale když již první americká sonda k jiné planetě Mariner-2 zvládl zásah meteoritem před šedesáti lety, tak by případný zásah zvládl i NH.


takto to nefunguje


dubest - 19/10/2012 - 11:18

v uvedeném článku se píše, že díky vysoké rychlosti může sondu poškodit či zničit i jen 1mm zrnko


neregistrovaný - 19/10/2012 - 11:32

Nojo to sou ty emericky sondy z hliníku. Poctivý sovětský litinový výkovek by si toho ani nevsimnul.


Machi - 19/10/2012 - 11:40

Naopak, sovětské sondy s vnitřní klimatizací byly velmi citlivé na mikrometeority (bráno podle množství, které selhaly kvůli uváděné srážce s mikrometeoritem).


Tlama - 19/10/2012 - 11:57

To už se tu řešilo, tuším ve fyzice, že náraz srážka vypadá úplně jinak než za "normálních" rychlostí.


Machi - 19/10/2012 - 12:02

Před pár měsíci jsme dávali informace semhle: http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=1&tid=1616#pid85279


David - 9/11/2012 - 08:39

K tomu Plutu je to děsná dálka, ještě 7,8 AU / dál než k Jupiteru/ a 2,5 roku letu !
Zajímavé je , že na H.P. jsou vedeny vzdálenosti v AU, u oststních sond v mílích, resp. km.


David - 29/11/2012 - 13:10

Voyager-1 překonal 120 AU od Slunce a Voyager-2 100 AU.


Machi - 29/11/2012 - 14:44

1. Co to má společného s New Horizons?
2. To už je dost dávno co Voyager 1 překonal 120 AU. Viz třeba odometr na stránce http://voyager.jpl.nasa.gov/where/index.html.
Dnes je to 122,6 AU od Slunce.


neregistrovaný - 29/11/2012 - 15:03

1. NH bude jednou zmiňovaná stejně jako dnes jsou V1 a V2
2. V2 překonal 100AU nedávno


yamato - 30/11/2012 - 14:34

no ja neviem, fau cvaj mala spadnut na londyn, namiesto toho uletela ktovie kam na okraj slnecnej sustavy. Podla mna fail


Ľuboš - 30/11/2012 - 14:34

quote:
quote:
1. NH bude jednou zmiňovaná stejně jako dnes jsou V1 a V2
2. V2 překonal 100AU nedávno


Fakticky? To byl teda von Braun borec, co všechno ta jeho "fau cvaj" dokázala...


žeby Voyager 1 a Voyager 2 ???


Machi - 12/12/2012 - 11:44

Z Twitteru:

RT @Alex_Parker: 3 new KBOs sent 2 MinorPlanetCtr (2011JW31, 2011JY31, & 2011HZ102) all fly w/i cosmic spitting distance of @NewHorizons2015

3 KBO v dosahu New Horizons!


Agamemnon - 14/3/2013 - 23:02

http://www.space.com/20181-pluto-moons-new-horizons.html


Machi - 14/3/2013 - 23:13

Agamemnon:
New Horizons má vlákno zde, nevím proč ho David zduplikoval.

Podle simulací by Pluto mohlo mít až 10 dalších měsíců malé velikosti (pár km):
http://www.space.com/20181-pluto-moons-new-horizons.html


Agamemnon - 15/3/2013 - 00:20

oks, nabuduce pouzijem toto


David - 27/4/2013 - 16:29

Do zahájení průletových operací zbývají " jen" dva roky, jsem zvědav jaký cíl bude mít sonda poté.


Andy - 22/5/2013 - 21:14

Nedávno se tu řešily možné změny průletové dráhy New Horizons kolem Pluta (byla řešena možnost, že se průlet uskuteční dál od samotného Pluta z důvodu velkého rizika srážky s malými objekty či prachem okolo Pluta).

Naštěstí podle nejnovějších studií však bylo zjištěno, že riziko nakonec nebude tak velké - bylo vypočítáno na 0,3% šanci, že sondu postihne tak velký impakt, že ukončí její činnost. Navíc bylo zjištěno z testování dvojčete sondy, že její konstrukce je odolnější, než se myslelo.

Nyní se počítá s průletovou dráhou, která protne oběžnou dráhu největšího měsíce Charonu - i to je jedna z věcí, která zmírní možnost nebezpečí z impaktů, protože Charon na svém orbitu funguje jako "vysavač" prachových částic i většího bordýlku. Ke všemu dráha New Horizons protne rovinu Plutova systému takřka kolmo.



Při nejhorším je také možné použít hlavní vysokoziskovou anténu jako protimeteoritický štít.



Více podrobností je v článku od pana Sterna zde: http://www.planetary.org/blogs/guest-blogs/2013/20130520-new-horizons-encounter-planning-accelerates.html

Už se nemůžu dočkat průletu!


David - 23/5/2013 - 20:11

Je zajímavé, že Pluto, ač relativně malé má takovou rozsáhlou rodinu satelitů, i ty nejmenší dosud objevené jsou příkladně větší než měsíce Marsu/ lze předpokládat, že při průletu budou objevena další tělesa či prstenec/ a navíc na kruhových prográdních drahách. Z toho by se dalo odvodit, že vše se zformovalo společně a též by bylo možno dovodit, že obdobně, t.j. rodinkou satelitů budou vybavena i další vzdálená ledová tělesa. Proto bude nesmírně zajímavé další využití NH po průletu soustavou Pluta. Ten čas ale jen letí, do průletu zbývají prakticky dva roky. Škoda, že se k USA nepřidala další země protože se pomalu již otevírá další " okno" pro cestu tam s gravitační asistencí Jupitera.


David - 20/6/2013 - 12:48

Někde jsem zaslechl, že na internetu probíhá amatérské hledání cíle mezi KBO po Plutu, neví někdo něco bližšího, nebo se někdo již tohoto hledání účastní ? Dík.

Tak jsem to našel - na str. http://www.IceHunters.org/hunt.php lze na obrázcích hvězdného pole vyhledávat pohybující se objekty, z nichž možná bude vybrán post plutonický cíl sondy. Byť je to spíše pro astronomy amatéry láká mne to zkusit. [Upraveno 21.6.2013 David]


Machi - 10/7/2013 - 21:18

New Horizons, přesněji dálková kamera LORRI, poprvé spatřila Pluto a Charon jako dvě oddělená tělesa -
http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/20130710.php


David - 16/7/2013 - 22:21

Méně než dva roky k cíli /727 dní/, kamery rozeznávají planetu a její největší měsíc.


Andy - 16/7/2013 - 22:29

Mohl by nějaký mod sloučit dvě témata o New Horizons? Je to tu zbytečně duplikované...


ales - 16/7/2013 - 23:20

Duplicitní témata o New Horizons jsem sloučil do jednoho.


David - 11/8/2013 - 07:36

Sondě zbývá 700 dní, což je obdoba letu k Jupiteru, na cestě je již 2.700 dní -


dodge - 23/8/2013 - 17:35

http://pluto.jhuapl.edu/overview/piPerspective.php


David - 13/10/2013 - 21:47

Díval jsem se na pozici sondy a povšiml jsem si, že se planety pomalu, ale jistě řadí obdobně jako v roce 1977, alespoň co se týče tras Jupiter-Saturn-Neptun a Jupiter-Saturn-Uran při startu kolem roku 2020. To by byl náklad pro zkoušky superrakety.


xChaos - 14/10/2013 - 21:04

quote:
Díval jsem se na pozici sondy a povšiml jsem si, že se planety pomalu, ale jistě řadí obdobně jako v roce 1977, alespoň co se týče tras Jupiter-Saturn-Neptun a Jupiter-Saturn-Uran při startu kolem roku 2020. To by byl náklad pro zkoušky superrakety.


Já myslím, že kombinace zážehů motoru při průletu kolem těch planet a iontového motoru poháněného efektivnějším RTG generátorem (s přidaným Stirlingovým motorem - ne jen s Peltierovým článkem...) by mohla být zajímavá... zlášť u sondy s mnoha tunama pracovní látky. To by konečně mohla být úniková rychlost, která by stála za řeč.

A navíc i relativně pomalá sonda, vybavená dvěma parabolickými antémami, by se třeba dalších 20 let, až bude dál, než teď Voyagery, mohla hodit jako retranslace - pro budoucí rychlejší sondy...


dodge - 22/10/2013 - 17:51

The Sounds of New Horizons.

http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/20131021.php


dodge - 25/10/2013 - 20:00

On the Path to Pluto, 5 AU and Closing.

http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/20131025.php


David - 21/11/2013 - 16:44

599 dní do průletu u Pluta.


fritz.lochmann - 21/11/2013 - 20:23

quote:
599 dní do průletu u Pluta.


Napíš až začne strihať meter.


David - 21/11/2013 - 21:08

quote:
quote:
599 dní do průletu u Pluta.


Napíš až začne strihať meter.




To už bude sama zajišťovat svoji publikaci.


fritz.lochmann - 21/11/2013 - 21:15

quote:
To už bude sama zajišťovat svoji publikaci.
Myslím, že na 150 dní ešte nebude Pluto dobre vidieť. Leda že by ho začuchala

[Upraveno 21.11.2013 fritz.lochmann]


ucvrnkls - 21/11/2013 - 21:30

jestlize ho videla v cervenci tak za rok a pul ho uvidi o hodne velky kus lepe!


fritz.lochmann - 21/11/2013 - 22:04

quote:
jestlize ho videla v cervenci tak za rok a pul ho uvidi o hodne velky kus lepe!

No ano, mikrospkopická bodka 4x4 pix sa zväčší na 16x16 pix ... až to bude naozaj na dosah ruky, potom to bude zaujímavé, zatiaľ sú to furt len dohady a predstavy. Ona predsa nemá na palube Hubblov telekop, aby videla niečo zaujímavé a dramatické


Alchymista - 21/11/2013 - 22:20

Fritz, aj keď je to na prvý pohľad fakt "bodka ako bodka", zasa celkom márne to nie je - z série snímkov bodky 16x16 sa už dá urobiť celkom obstojná albedová mapa Pluta (so slušným rozlíšením v rovnobežkovom smere).

Toto je tiež albedová mapa Pluta (spracovaná/generovaná počítačom), zhotovená zo snímkov HST, bohužiaľ som nenašiel, z akých snímkov (s akým rozlíšením, či s akou veľkosťou Pluta v pixeloch)
[Upraveno 21.11.2013 Alchymista]


David - 21/11/2013 - 22:21

Pokud vím, tak průletové operace začnou někdy v dubnu 2015 a zcela jistě před nimi bude stanoven další poprůletový cíl, a obě tyto události se budou zcela jistě mediálně zevrubně probírat s předstihem, tj. od počátku roku 2015 bude NH mediální hvězdou první velikosti, tak jsem to myslel.


fritz.lochmann - 21/11/2013 - 22:49

@alchymista: ja osobne očakávam reálne zábery aspoň také, ako som videl Mars v 300 mm zrkadle, a to si naozaj ešte počkáme. Ináč ten Mars v 300 mm a 40x zväčšením vyzeral ako väčší grep, takže ešte tiež nič moc - asi takto nejak:

http://www.wired.com/images_blogs/wiredscience/2012/12/marsmtwilson56-660x680.jpg [Upraveno 21.11.2013 fritz.lochmann]


Machi - 22/11/2013 - 08:35

quote:

Toto je tiež albedová mapa Pluta (spracovaná/generovaná počítačom), zhotovená zo snímkov HST, bohužiaľ som nenašiel, z akých snímkov (s akým rozlíšením, či s akou veľkosťou Pluta v pixeloch)



Detaily jsou v tomto článku http://www.boulder.swri.edu/~buie/biblio/pub073.pdf.
Pluto je rozlišeno asi na 4×4 až 5×5 elementů. Tomu odpovídá rozlišení ~500 km.
New Horizon bude mít stejné rozlišení ze vzdálenosti 100 miliónů km.


David - 22/1/2014 - 10:38

538 dní do průletu, přes 29 AU od Země a nezadržitelně se blíží k dráze Neptuna, zajímalo by mne, zda je už definitivní cíl v oblasti KBO po průletu u Pluta. Dík.


Andy - 24/1/2014 - 18:20

LORRI zachytila Pluto s Charonem!



Jinak to zatím vypadá, že plánovaná průletová dráha je zatím bezpečná a pokud se nepotvrdí později nějaké nebezpečí v ní v podobě prachu atp., tak se poletí onou plánovanou, tedy bližší k Plutu, což jsou super zprávy.

Jinak je v článku ještě napsáno, že těsně po průletu bude k Zemi hned odesláno 53 obrázků z LORRI (34 bezztrátových, 19 komprimovaných), všechny další pořízené až během následujícího celého roku postupně. Dohromady jich bude 1847, ale jen 1041 jich bude v plném rozlišení . Z důvodu nedostatku paměti na palubě...

http://www.planetary.org/blogs/guest-blogs/2014/20140123-new-horizons-updates-part-1.html


David - 25/1/2014 - 08:16

Jen bych se chtěl zeptat, zda tam nebylo něco o poprůletovém programu, tj. průzkumu některého KBO. Dík.


Agamemnon - 25/1/2014 - 10:09

podľa twitteru z pred pár dní... našli 51 nových KBO, ale všetky sú mimo dosahu sondy


yamato - 25/1/2014 - 10:31

ono... vzdy som mal pocit ze ten poprieletovy program je len taka dymova clona. Sonda by sa musela viacmenej nahodou trafit do blizkosti nejakeho KBO, co je pri vzdialenostiach medzi kozmickymi telesami viac nez nepravdepodobne.


Agamemnon - 25/1/2014 - 10:44

"The Decadal Survey that recommended this mission very clearly stated that the KBO flybys were as important as Pluto and called the mission Pluto Kuiper Belt (PKB)."

z umsf, od alana sterna


yamato - 25/1/2014 - 10:50

quote:
"The Decadal Survey that recommended this mission very clearly stated that the KBO flybys were as important as Pluto and called the mission Pluto Kuiper Belt (PKB)."

z umsf, od alana sterna


to nic nemeni na fakte, ze trafit sa do blizkosti KBO, ktory si este ani neobjavil, po tom co je tvoja trajektoria uz viacmenej dana, je vrcholovate nepravdepodobne


Agamemnon - 25/1/2014 - 10:58

to áno, súhlasím


Machi - 25/1/2014 - 11:43

quote:

to nic nemeni na fakte, ze trafit sa do blizkosti KBO, ktory si este ani neobjavil, po tom co je tvoja trajektoria uz viacmenej dana, je vrcholovate nepravdepodobne


Ne. Sonda může po průletu změnit dráhu k případně nalezenému tělesu. Na to má ~130 m/s. Pro nejbližší tělesa, která jsou zatím nalezená, by potřebovali 230 m/s. Statistika byla naopak docela vlídná a počítalo se s nalezením 1-2 těles v dosahu.
Bohužel od té doby se zjistilo, že KBO je asi 2× řidší pro tělesa hledaných velikostí. Situaci komplikuje také to, že KBO jsou hledaná na pozadí hvězdami hustě poseté oblasti Mléčné dráhy.
Tým New Horizons by rád získal pro pozorování HST, který by šance na objev výrazně zvýšil.
Podrobnosti od Teda Stryka zde http://www.planetary.org/blogs/guest-blogs/2014/20140124-new-horizons-updates-part-2.html.


David - 27/1/2014 - 00:08

K nalezenému tělesu by se sonda dostala nejsnáze kdyby byl pozměněna geometrie průletu a bylo ke změně dráhy využito gravitace Pluta.
Ačkoli je Pluto primární cíl, není lpění na původní geometrii nezbytné.
Zdá se, že NASA hodlá opakovat chybu z letu Voyageru-1, který klidně mohl letět k Plutu již před Třiceti lety a provést základní výzkum soustavy.
Možnost navštívit tehdy Pluta byla obětována maximálnímu průzkumu soustavy Saturnu, která byla stejně později kvalitativně i kvantitativně překonána sondou Cassini.
Ostatně od startu sondy se soustava Pluta řádně rozrostla a je pravděpodobné, že obsahuje další tělesa.
Pikantní je, že zřejmě v soustavě Pluta jsou " vzorky všech možných typů KBO, minimálně dle velikosti, takže jakýs takýs pohled na tělesa typu KBO po průletu sondy kolem Pluta bude, pokud sonda " stihne", jak doufám, prozkoumat i alespoň některé menší měsíce .


Andy - 27/1/2014 - 00:19

quote:
Zdá se, že NASA hodlá opakovat chybu z letu Voyageru-1, který klidně mohl letět k Plutu již před Třiceti lety a provést základní výzkum soustavy.
Možnost navštívit tehdy Pluta byla obětována maximálnímu průzkumu soustavy Saturnu, která byla stejně později kvalitativně i kvantitativně překonána sondou Cassini.


To je docela odvážné tvrzení...

Voyager 1 letěl tak jak letěl především kvůli Titanu. Pokud by měl letět dál a jinam, tak ho nebyla šance blíž prozkoumat a pokud by se mu to nepovedlo nebo by u toho selhal, tak by tak letěl Voyager 2, takže můžeme být rádi, že to dopadlo tak, jak to dopadlo...

Nevím, jak dalece do budoucnosti se plánují tak náročné mise jako je Galileo nebo Cassini, ale z dostupné literatury vím jen to, že s Galileem se počítalo v podstatě ihned po průletu Voyagerů kolem Jupiteru a byla už i načrtnut jeho návrh vycházející primárně z Voyagerů (tedy už někdy okolo roku 1980). Po průletu obou Voyagerů kolem Saturnu však v podobné literatuře není zmínka o tom, že by se plánovala flag mission k Saturnu, takže to vědci možná chtěli, snili o tom, ale vůbec to neměli jisté, takže se vůbec nedivím zvolené trajektorii. Návrh tuším začal až asi 2 roky (?) po průletu Voyageru 2.

A vůbec... Proč někam posílat sondy teď, když je za pár let budeme mít modernější a lepší a můžeme je tedy poslat až pak?


Andy - 27/1/2014 - 00:46

Abych jen nemlel o minulosti, tak přináším další novinky o New Horizons pro ty, kteří neovládají angličtinu.

Během hibernace nebyly vypnuty všechny přístroje a třeba PEPSSI stále operoval a měřil. Stejně tak Student Dust Counter, který měří distribuci prachových částeček ve vnější části sluneční soustavy. Zatím to rozdělení prý vypadá jako americká kobliha s mezerou okolo Neptunu (který prach asi "vysává" svou gravitací).

Stále existuje riziko, že trajektorie okolo Pluta bude nebezpečná kvůli velkému množství prachových částic, takže se 99 dní před setkáním začne s opakovaným sledováním místa průletu, které bude pokračovat 65, 47, 41, 29, 21, 18, a možná i 12 dní před průletem. Až do 18 dnů před průletem je poměrně bezpečné a palivově reálné změnit trajektorii za bezpečnější, po pozdějším zjištění je jediná bezpečná možnost použít jako štít vysokoziskovou anténu, ale to by hodně omezilo vědu, takže se to použije jen v extrémním případě.

Tak držme palce! Je to mimochodem další důvod, proč asi nejde jen tak použít gravitaci Pluta k "prakovému" manévru...

Nějaké další info v článku ještě je:

http://www.planetary.org/blogs/guest-blogs/2014/20140124-new-horizons-updates-part-2.html

Ale to nejdůležitější už tu zmiňoval Machi.


Agamemnon - 27/1/2014 - 08:05

@planovanie:
v sucasnosti nasa neplanuje nic dlhodobe (bolden sa v podstate vyjadril, ze na flagship mission nemaju peniaze), okrem mars 2020 (a podla nsf aj na toto maju mensi rozpocet ako by potrebovali)...
budu nejake discovery-class misie (insight, to je opat mars + nejake pristroje na exomars a na bepicolombo)
dovodom su samozrejme nedostatok penazi a rozpoctova nestabilita (imo, hlavne toto sposobuje, ze v sucasnosti nemozu planovat ani tak, ako esa - ktora ma sice podstatne mensi rozpocet, ale podstatne stabilnejsi, kedze sa urcuje na 4 roky)


David - 28/1/2014 - 13:13

Prachové částice se v soustavě s mnoha měsíci asi vyskytovat nebudou zejména vzhledem k tomu, se se měsíce pohybují prakticky po kruhových drahách, z čehož plyne, že soustava je dlouhodobě stabilní, otázkou je ovšem ev. prstenec.
Pravda je, že jedním z cílů Voyagerů byl i Titan. V té době bylo již ale jasné, že NASA zvládla dlouhodobou životnost svých sond a příležitost letu k Plutu jaká tehdy byla se jen tak opakovat nebude, zejména proto, že Pluto byl v blízkosti periastra.


Andy - 28/1/2014 - 18:12

Pro Voyagery byl primární cíl Jupiter, Saturn a hlavně Titan. Tak to prostě bylo... Bylo v plánu letět i kolem Pluta (byla to jedna z variant) - ale prostě se rozhodli, tak jak se rozhodli (tedy hlavně Titan a pak Uran + Neptun). Myslím, že to byla dobrá a rozumná volba ...


Machi - 28/1/2014 - 21:02

Přesně jak píše Andy. Cíle byly Jupiter, Saturn, Titan. Pluto bylo v původním návrhu, ale ten počítal se čtveřicí sond.
Navíc pokud by V1 neuspěl u Titanu, nahradila by ho V2 a neletělo by se ani k Uranu a Neptunu, což byly tak jako tak bonusové cíle. Jinak doporučuji k tomuto tématu knihu "Příběh nesmrtelných poutníků" od Zdeňka Pokorného.


Machi - 28/1/2014 - 21:10

Navíc odklon pomocí Pluta je jen malý, protože ač se snaží lidé okolo New Horizons prosazovat Pluto jako regulérní planetu jakkoliv, oproti dalším, klasickým planetám, je to muší váha a při geometrii průletu, která je nezbytná(!) k ideálnímu průzkumu soustavy Pluto-Charon je případný odklon prakticky vyloučen. New Horizons je tak závislá jen na svých motorech.


David - 29/1/2014 - 06:30

Pokud by sonda proletěla dostatečně blízko zcela jistě by se dráha změnila dostatečně k zacílení ke vybraným KBO


David - 17/2/2014 - 07:42

4 AU a 500 dní k Plutu.


xChaos - 17/2/2014 - 11:44

quote:
Pokud by sonda proletěla dostatečně blízko zcela jistě by se dráha změnila dostatečně k zacílení ke vybraným KBO


tím se ale paradoxně dostaneš do situace, kdy budeš BUĎ pozorovat Pluto, nebo jiný KBO... během příliš blízkého průletu nestihneš podniknout dost pozorování...


milantos - 17/2/2014 - 17:04

Ve vzdálenosti , kde jsou oběžné doby ve stovkách let, nebude tak "nacpáno" asteroidy jako za drahou Marsu, takže nemusí být vůbec snadné najít objekt, k němuž se dostaneme do 10 let. Navíc hmotnost Pluta je hodně malá, takže změna rychlosti nemusí být žádná sláva. Pokud by něco bylo poblíž a dosažitelné, asi by už existovaly úvahy a propočty.


yamato - 17/2/2014 - 19:29

quote:
Ve vzdálenosti , kde jsou oběžné doby ve stovkách let, nebude tak "nacpáno" asteroidy jako za drahou Marsu, takže nemusí být vůbec snadné najít objekt, k němuž se dostaneme do 10 let. Navíc hmotnost Pluta je hodně malá, takže změna rychlosti nemusí být žádná sláva. Pokud by něco bylo poblíž a dosažitelné, asi by už existovaly úvahy a propočty.


presne o tom som hovoril, proste vzdialenosti pri KBO su tak velke a zasoma dV tak mala, ze prielet okolo nejakeho telesa by bola nahoda rovnajuca sa vyhre v loterii


David - 18/2/2014 - 14:23

Zajímalo by mne, zda se dráha čtyř amerických sond, které se v té oblasti pohybovaly cca 3O let, dostala do polohy k nějakému, nyní známému KBO, že by se mohlo tehdy uskutečnit nějaké měření ?


xChaos - 18/2/2014 - 22:59

quote:
Zajímalo by mne, zda se dráha čtyř amerických sond, které se v té oblasti pohybovaly cca 3O let, dostala do polohy k nějakému, nyní známému KBO, že by se mohlo tehdy uskutečnit nějaké měření ?


Tak trochu se obávám, že v té době se o existenci nějakých KBO nevědělo... objev Quaoar byl ve své době menší senzace.


Machi - 18/2/2014 - 23:58

Pokud by se některá z dřívějších sond dostala k nějakému KBO tak blízko, aby mělo smysl pořizovat data, pak by došlo k odchylce dráhy způsobené gravitačním polem tělesa, která by se dala zpětně relativně snadno zjistit. Nevím o takovém případu, myslím že všechny sondy minuly blízké KBO ve značné vzdálenosti (zmínka o zvážení KBO pomocí sond by se objevila v přehledových článcích o KBO).
Kdyby byl Kuiperův oblak objeven o nějakých patnáct let dříve, určitě by bylo možné upravit dráhu Voyagerů a provést blízký průzkum, ale bohužel technologie dalekohledů přelomu 70. a 80. let nebyla připravená k efektivnímu průzkumu této oblasti a proto došlo k objevu až v roce 1992. Ne že by i dalekohledy 70. let nezvládly vyfotit jasnější KBO, ale v té době prostě astronomové ještě dost "nevěřili" na tělesa v této oblasti a proto se ani moc nehledaly.
K víře ve větší tělesa v oblasti Pluta a za ním snad jeden citát z konce 80. let z pera slavného českého astrofyzika - "Žádné takové těleso však nalezeno nebylo, takže téměř určitě je současný seznam planet Sluneční soustavy již úplný."
Pro doplnění, je to z doby, kdy byl znám už přesně rozměr Pluta, to znamená, že tato domněnka byla vyvrácena objevem několika dalších trpasličích planet.
Nehledě k tomu, že spousta velkých těles je ve větších vzdálenostech (~>200AU) stále mimo dosah většiny přehlídek oblohy. [Upraveno 18.2.2014 Machi]


MASH - 19/2/2014 - 04:48

Nechci zbytečně spekulovat, ale před nějakým časem se hojně diskutovalo, cože to stojí za "záhadnou" změnou rychlosti Pioneeru 10 i 11. Už si nevybavuji rozuzlení. Nebyla tam nějaká souvislost s KBO?


jamsed - 19/2/2014 - 08:11

quote:
...před nějakým časem se hojně diskutovalo, cože to stojí za "záhadnou" změnou rychlosti Pioneeru 10 i 11...


Příčinou změny rychlosti bylo tepelné záření vyzařované proti směru letu, které je dostatečně intenzivní, že dokáže sondu lehce brzdit. Vyzařování po směru letu není u sondy možné, protože zde k Zemi míří velká parabolická anténa (průměr 275 cm), která vyzářenou energii odráží. Efekt se projevil až ve větší vzdálenosti od Slunce, kde přestával působit sluneční vítr "tlačící" sondy a vyrovnávající brzdící sílu.

Podrobněji např:
http://www.nasa.gov/topics/solarsystem/features/pioneer_anomaly.html
http://www.space.com/448-problem-gravity-mission-probe-strange-puzzle.html


Andy - 19/2/2014 - 22:56

Relativní porovnání velikosti objektů v systému Pluta za použití objektů, které se pohybují kolem Saturnu.



Více povídání v:

http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2014/02191127-predicting-plutos-moons-and-moondust.html


David - 20/2/2014 - 07:00

Souhlasím s tím, že v době letu amerických sond v sedmdesátých létech m.s. nebylo ani potuchy o existenci KBO a navíc nikdo nepočítal s enormní dlouhověkostí sond, nebylo vůbec jisté, zda průlety okolo obřích planet vůbec " přežijí".
Měl jsem na mysli to, že nyní jsou známy polohy stovek KBO a dráhy amerických sond. Ve vztahu k úkolu NH prozkoumat jedno či dvě KBO jsem si položil otázku, zda by tyto sondy, kdyby měly podobný úkol jako NH měly tehdy šanci některé KBO zkoumat.
Samozřejmě jen v rovině hypotézy, obdobně jako je úvaha, že V-1 před průletem u Saturnu mohl být zacílen k Plutu.


random - 20/2/2014 - 13:35

... ja som si stale myslel ze V-1 a V-2 lietali na Londin ....

... sorry za vtipek


dodge - 22/2/2014 - 07:00

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=yqzL12kHOl4 [Upraveno 22.2.2014 dodge]


dodge - 7/5/2014 - 11:19

Tým HST požádán o vyhledání vhodného cíle v Kuiperově pásu.

http://aviationweek.com/space/new-horizons-needs-hubble-find-kuiper-belt-target?sfvc4enews=42&cl=article_1 [Upraveno 07.5.2014 dodge]


Machi - 7/5/2014 - 14:24

quote:
HST hledá vhodný cíl v Kuiperově pásu.



Bohužel zatím nehledá. Tým New Horizon požádal o pozorovací čas na HST (až 200 oběhů) s tím, že i v případě optimistických předpovědí je šance na nalezení dosažitelného KBO pozemními dalekohledy jen do 50 %. Pokud by se zapojil HST, šance by vzrostly na 90-95 %.
Za New Horizons se postavily jak skupiny pro vnější planety (OPAG), tak pro malá tělesa (SBAG) v dopise z 30. dubna.
Teď se čeká, jestli ten pozorovací čas bude nebo nebude přiklepnut.


Agamemnon - 7/5/2014 - 14:30

on ten clanok ani nehovori, ze hst nieco hlada...
len to, ze nh poziadali o cas na hst


dodge - 16/6/2014 - 17:30

HST začal hledat cíl pro New Horizons.

http://www.nasa.gov/press/2014/june/nasa-hubble-to-begin-search-beyond-pluto-for-a-new-horizons-mission-target/#.U58NI_l_t8F


Ervé - 17/6/2014 - 07:09

quote:
HST začal hledat cíl pro New Horizons.

http://www.nasa.gov/press/2014/june/nasa-hubble-to-begin-search-beyond-pluto-for-a-new-horizons-mission-target/#.U58NI_l_t8F


Začne hledat - nejdřív udělá zkušební pozorování, pokud na snímcích najde alespoň dva objekty Kuiperova pásu, začne dlouhodobá sledovací mise.


dodge - 19/6/2014 - 07:04

New Horizons volá na pomoc Hubbleův dalekohled.

V létě bude sondě New Horizons zbývat už jen rok do setkání s Plutem. Všichni si přejí, aby toto setkání proběhlo podle plánu a získali jsme tak co nejvíce dat o objektu Kuiperova pásu planetek. Jenže v cestě nemusí být jen Pluto. Vědci intenzivně hledají další tělesa za Plutem poblíž plánované dráhy letu. A ta zatím nebyla nalezena. Na pomoc je nyní povolán Hubbleův vesmírný dalekohled a naděje sondy jsou upřeny už vlastně jenom na něj. Podívejme se na to detailněji, proč.

http://www.astro.cz/clanek/6337?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


Machi - 19/6/2014 - 11:41

quote:
New Horizons volá na pomoc Hubbleův dalekohled.
...


Pro ty kdo se orientují v angličtině, bych doporučil tento článek od Emily Lakdawally, kde toho najdou více - http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2014/06170922-hubble-to-the-rescue.html.


Ervé - 19/6/2014 - 15:00

Hubble rules!!!
Emily to skvěle napsala. Tým NH používal deset let největší teleskopy světa, aby našli další měsíce Pluta a nenašli nic. Hubblu stačily dva oběhy a objevil Nix a Hydru, při dalších pozorováních pak P4 a P5. Tady je vidět, že řeči o tom, že HST je překonaný pozemskými teleskopy (Keck, Subaru, ESO) - jsou jen řeči. V určitých oblastech nic Hubbla nenahradí. Proto je taky potřeba dokončit a vypustit Webb.
Držme palce, ať ty dva KBO objeví co nejdřív.


Machi - 19/6/2014 - 17:36

HST není překonaný pozemními teleskopy, ale to platí jen pro některé oblasti. HST stále exceluje v pásmu 0,1-1 mikronů a to jak rozlišením, tak velikostí zorného pole a pro část pásma i citlivostí.
Bohužel ani JWST nenahradí HST v pásmu 0,1-0,6 mikronů. Zde bude částečnou náhradou jedině WSO a to jen pro pásmo 0,1-0,3.
Jakmile odejde HST do věčných lovišť, tak pro pásmo 0,3-0,6 (převážně viditelné světlo) nebude žádná náhrada.
Nejlepší snímky planet ve viditelném světle pak zřejmě budou pořizovat někteří "astroamatéři"!


Arccos - 19/6/2014 - 19:33

Tak černě bych to vůbec neviděl. Právě naopak, tak jako je kosmounautika poněkud v krizi, astronomie se má na co těšit. Na začátku dvacátých let budou spuštěny teleskopy jako Thirty Meter Telescope (TMT, objektiv 30m), Giant Magellan Telescope (GMT, 24.5m) a především European Extremely Large Telescope (EELT, 39.3m !!!). Samozřejmě všechny vybavené adaptiví optikou, koronografy (atd.). Samozřemě nevýhoda pozorování v atmosféře bude pořád, ale o pořádné výsledky se, myslím, bát nemusíme.


David - 22/6/2014 - 12:04

Jestli už není na hledání pozdě, divím se, že to nechali " na poslední chvíli", KBO se pohybují pomalu, tato kampaň mohla běžet klidně před pěti lety.


Ervé - 22/6/2014 - 21:16

Pozdě není, nejpozději do měsíce začne dvouměsíční hledání a po nalezení ještě zbyde čas na ověření trajektorie a vzdálenosti - do konce roku mají potřebné data. Změnu dráhy stačí udělat měsíc až dva před průletem. V minulých letech probíhalo levnější pátrání s využitím dostupných pozemských prostředků a když se nic nenašlo, je čas použít eso - Hubble je vytížen na 100%, a pozorovací čas dostává jen menšina žádostí. Potřebná oblast oblohy je pozorovatelná Hubblem jen v letním období. Pro ověření pak nebude třeba prohledávat celou oblohu, ale udělat jen dvě jednodenní pozorování přesného místa - možná to už ale zvládnou pozemské teleskopy.


David - 23/6/2014 - 09:08

Někde jsem četl, že zacílení, tj. změna dráhy se bude dělat až po skončení průzkumu systému Plutona což mi připadá jako věrohodné, neboť velká rychlost a malá gravitace Pluta by vyžadovala velmi blízký průlet, v řádu set km a plánovaná trasa je tuším 10 tis km od Pluta, což zakřiví dráhu nevýrazně.


Ervé - 23/6/2014 - 13:19

Finální asi ano, ale byla by hloupost nevyužít gravitace Pluta k přibližnému nasměrování. Gravitační pole je dost silné.


Machi - 23/6/2014 - 14:35

Gravitace Pluta se využívat prakticky nebude. Zacílení bude provedeno motorickým manévrem, který musí být proveden co nejdříve po průletu. Čím dříve, tím nižší nároky na dV.


dodge - 23/6/2014 - 17:49

http://pluto.jhuapl.edu/overview/piPerspective.php

http://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html


David - 24/6/2014 - 17:37

30 AU od Slunce 3 AU od Pluta, 384 dní k průletu.


David - 27/6/2014 - 16:35

Je otázka, zda je vůbec návštěva nějakého KBO nutná. Tato idea vznikla při přípravě letu kdy ještě nebyla známa bohatost Plutovy soustavy. Ta obsahuje všechny typy těles v pásu KBO a dokonce je velká pravděpodobnost, že má Pluto i nějaký druh prstence, pak by v jeho soustavě byly " KBO" všech velikostí.


Andy - 27/6/2014 - 16:40

Aneb proc litat k Neptunu, vzdyt je to vlastne takovej Uran...?

Pekna blbost :-).


yamato - 27/6/2014 - 17:34

quote:
Aneb proc litat k Neptunu, vzdyt je to vlastne takovej Uran...?

Pekna blbost :-).


presne


Machi - 27/6/2014 - 17:50

quote:
Je otázka, zda je vůbec návštěva nějakého KBO nutná. Tato idea vznikla při přípravě letu kdy ještě nebyla známa bohatost Plutovy soustavy. ...


Bez návrhu, který počítal s průletem okolo KBO, by New Horizons zřejmě vůbec nebyl schválen. Alespoň tohle říká vedoucí mise Alan Stern.


David - 28/6/2014 - 08:19

Měl jsem na mysli případ, že by se vhodné KBO nenašlo a i poté by zřejmě NH splnil zcela svůj úkol, díky bohatosti Plutovy soustavy, kterým nepochybně je získat obecnou představu o tělesech v této oblasti Sluneční soustavy, neboť Plutova soustava, zejména pokud se potvrdí spekulace o prstenci, obsahuje vzorky všech možných KBO.
Plán výzkumů Pro NH se sestavoval v době kdy o měsících Pluta v rozměrech sovek a desítek km nebylo ani potuch, na tož o možném prstenci.
Ostatně i prstenec by nebyl překvapení, již byl nalezen asteroid pyšnící se prstencem.


Agamemnon - 28/6/2014 - 09:46

quote:
že by se vhodné KBO nenašlo a i poté by zřejmě NH splnil zcela svůj úkol


afaik...
oficiálne by úlohu nesplnila - pokiaľ si spomínam, tak práve alan stern niekde (nsf asi) písal, že kbo je jednou z hlavných úloh nh
samozrejme, toto je byrokracia


David - 29/6/2014 - 06:59

V duchu debaty na jiném vlákně bych se chtěl zeptat : Nese NH, krom jmen několika set lidí, poselství obdobné jako Pioneery a Voyagery, neb i on míří ke hvězdám ? Dík.


Agamemnon - 29/6/2014 - 08:43

myslíš plaketu nejakú?
nenesie


Andy - 29/6/2014 - 09:26

Nese tusim DVD s cimsi, ale nejsem si jisty, jestli je u nej i navod, jak ho pustit, jako u Voyageru...


Erakis - 29/6/2014 - 14:00

No a nezabúdajme, že nesie aj popol Clydea Tombaugha, ale neviem, či by si to nejaká super civilizácia vysvetľovala ako nejaký druh posolstva.


David - 30/6/2014 - 12:49

Zřejmě romantičtí vědci typu prof. Sagana vymřeli. Idea nalezení umělého tělesa příkladně v rámci sledování asteroidů není tak marná. Pokud vím, tak v rámci tohoto sledování byl " objeven " S-4B jednoho letů na Měsíc a v poslední době Rosetta.


Agamemnon - 1/7/2014 - 20:41

podľa twitteru... našli 2 možné kbo pre nh


ales - 1/7/2014 - 20:44

Ohledně případného poselství na sondě New Horizons to vypadá tak, že po průletu kolem Pluta NASA příští rok umožní nahrát do paměti sondy zprávu, která může být považována za obdobu poselství na Pioneerech a Voyagerech.

Jde o původní iniciativu Jona Lomberga s názvem “Voyager Golden Record 2.0”. Vzkaz má být čistě elektronický a celosvětový (crowdsourcingový). Přípravy vzkazu se může zúčastnit každý.

Další informace jsou na:
http://www.exoplanety.cz/2014/06/26/sonda-new-horizons-bude-upgradovana-na-vzkaz-pro-mimozemstany/
https://www.newhorizonsmessage.com/
http://www.oneearthmessage.org/
https://www.facebook.com/nhmessage
http://www.space.com/26332-nasa-new-horizons-one-earth-message.html
http://www.blastr.com/2014-6-25/heres-what-nasa-putting-its-new-digital-golden-record-aliens
http://www.planetary.org/multimedia/planetary-radio/show/2013/20131007-new-horizons-message-lomberg.html


Agamemnon - 1/7/2014 - 21:57

quote:
Vzkaz má být čistě elektronický


to znamená, že ho nikto nikdy nebude schopný rozlúštiť aj keby ho prijal


dubest - 2/7/2014 - 09:52

snad to tu už nebylo: HST našel nové KBOs, 2 objekty v Kuiperově pásu), http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2014/35


David - 2/7/2014 - 10:53

Jestli jsou to KBO pro NH, tak jak jsou daleko, jak dlouho tam sonda poletí a či k oběma ? Dík.


Ervé - 2/7/2014 - 11:11

Davide, tyhle dva jsou jen testovací, na 95% se nepoletí ani k jednomu z nich - vlastní dvouměsíční práce HST teprve začne, asi ještě tento týden. Podmínkou zahájení dlouhodobého pozorování (a omezení ostatních vědeckých úkolů HST) bylo nalezení dvou objektů při prvním dvoudenním pozorování. Šance na nalezení vhodného objektu se ale tímto zvýšila na víc než 90%.


David - 2/7/2014 - 12:01

Dík, bylo mi divné, že by to " šlo" tak rychle.


JanToman - 13/7/2014 - 12:37

Sonda New Horizons je momentálně (od poloviny června) v operačním stavu, testují se její systémy. Jde o osmý checkout od startu. 25. srpna přetne dráhu Neptuna (na den přesně po 25ti letech, kdy kolem této planety proletěl Voyager2) a 29.8. bude znovu uvedena do hibernace- poslední před průletem kolem Pluta.


dodge - 15/7/2014 - 06:01

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2014/14jul_pluto2015/


dodge - 16/7/2014 - 08:10

Podívejte se, Pluto! Kosmická loď bude u tebe za méně než jeden rok.

http://www.universetoday.com/113261/look-out-pluto-spacecraft-will-fly-by-there-in-less-than-one-year/


Arccos - 16/7/2014 - 09:46

quote:
Podívejte se, Pluto! Kosmická loď bude u tebe za méně než jeden rok.

Vím, že je to hnidopišské, ale "Look out, Pluto!" znamená "Dej si pozor, Pluto!".


David - 26/7/2014 - 23:29

Sonda by měla vykonat korekční manévr.


David - 30/7/2014 - 17:47

3O AU od Slunce.


dodge - 7/8/2014 - 07:41

Where Exactly Is Pluto? Pinpoint Precision Needed For New Horizons Mission.


Artist’s conception of the Pluto system from the surface of one of its moons.


Pluto’s moon Charon moves around the dwarf planet in this animated image based on the data from the Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA).

http://www.universetoday.com/113705/where-exactly-is-pluto-pinpoint-precision-needed-for-new-horizons-mission/


dodge - 8/8/2014 - 20:18

New Horizons Spies Charon Orbiting Pluto.

http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/20140807.php

Watch Pluto and Charon Engage in Their Orbital Dance.



http://www.universetoday.com/113752/watch-pluto-and-charon-engage-in-their-orbital-dance/


David - 10/8/2014 - 12:59

Je pěkné vidět pohyb obou těles kolem společného těžiště soustavy.
Hezký výkon kamery ze vzdálenosti 2,70 AU. 338 dní do průletu.
Sonda se každý měsíc blíží k cíli o cca 40 mil.km proto myslím, že je na čase zopakovat základní známé údaje o soustavě Pluta a konfrontovat je s průběžnými výsledky činnosti sondy.
Sestava : jméno - rok objevu- průměr - poloměr dráhy-doba oběhu
Pluto - 1949 - 2.322km - 2.000km - 6,3dne/ pozemského /
Charon - 1978 - 1.2l2 - 19.500 - 6,3
Styx - 2012 - 10až25 - 42.000 - 20,0
Nix - 2OO5 - 9O - 49.000 - 24,0
Kerberos - 2011 - 13až35 - 59.000 - 32,0
Hydra - 2005 - 110 - 65.000 - 38,0 [Upraveno 11.8.2014 David]


dodge - 15/8/2014 - 08:11

From Pinpoint of Light to a Geologic World.

http://pluto.jhuapl.edu/overview/ScienceShorts.php?page=ScienceShorts_08_14_2014 [Upraveno 15.8.2014 dodge] [Upraveno 15.8.2014 dodge]


dodge - 26/8/2014 - 06:25

NASA kosmická sonda New Horizons protnula Neptunovu oběžnou dráhu na cestě k historickému setkání s Plutem.


NASA Pluto kosmická sonda New Horizons zachytila tento pohled na obří planety Neptun a jeho velký měsíc Triton 10. července 2014 ze vzdálenosti asi 2,45 miliardy mil (3.960.000.000 km) - více než 26-ti násobek vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem.

http://www.nasa.gov/press/2014/august/nasa-s-new-horizons-spacecraft-crosses-neptune-orbit-en-route-to-historic-pluto/#.U_wL-MV_vTq


dodge - 26/8/2014 - 06:32

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2014/25aug_newhorizons/


David - 26/8/2014 - 08:19

Není to tak dávno, před pouhými 75-ti léty byla dráha Neptunu hranicí Sluneční soustavy a obvod Galaxie hranicí Vesmíru.
K dnešním znalostem, které obě oblasti " neuvěřitelně" rozšířily, přispěla podstatným dílem kosmonautika.
Neuvěřitelně píši nejen ve vztahu k tehdejším představám a znalostem, ale proto, že i pro dnešního člověka je obtížně představit si obrovskou rozlohu dnešního / známého / Vesmíru, ale i představu že náš celý Vesmír je jen bublinou v nekonečném superprostoru s množstvím dalších bublin -obdobných vesmírů.


dodge - 26/8/2014 - 08:23

quote:
Není to tak dávno, před pouhými 75-ti léty byla dráha Neptunu hranicí Sluneční soustavy a obvod Galaxie hranicí Vesmíru.
K dnešním znalostem, které obě oblasti " neuvěřitelně" rozšířily, přispěla podstatným dílem kosmonautika.
Neuvěřitelně píši nejen ve vztahu k tehdejším představám a znalostem, ale proto, že i pro dnešního člověka je obtížně představit si obrovskou rozlohu dnešního / známého / Vesmíru, ale i představu že náš celý Vesmír je jen bublinou v nekonečném superprostoru s množstvím dalších bublin -obdobných vesmírů.


Tenkrát se také ještě nic nevědělo o velkorozměrové struktuře vesmíru.


dodge - 30/8/2014 - 14:43

New Horizons Commanded into Last Pre-Pluto Slumber.

Odpočiň si New Horizons- čeká tě perný rok 2015

http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/20140829.php


David - 30/8/2014 - 19:21

Průletová sonda je vlastně žijící fosílií, jako v pravěku kosmonautiky, dnes se lítá na orbitu, nebo do formace. Nevýhodou průletové sondy je jen jeden časově omezený pokus, kdy musí vše " klapnout" a ve velké rychlosti. Rovnáme-li práci příkladně Dawnu, nebo Rosetty u cílového tělesa vyniknou omezující faktory u NH.


milantos - 31/8/2014 - 00:30

quote:
Není to tak dávno, před pouhými 75-ti léty byla dráha Neptunu hranicí Sluneční soustavy a obvod Galaxie hranicí Vesmíru.


Pane kolego, už před 200 lety katalogizoval W.Herschel a později jeho syn John galaxie. Jejich katalog vyšel před 150 lety a na jeho základě v roce 1882 byl vydán NGC katalog, obsahující skoro 8000 objektů, z nichž většina jsou galaxie. Tedy objekty daleko za obvodem naší Galaxie.
A vzhledem k tomu, že se nebyl problém spočítat vzdálenost komet, tak ani dráha Neptuna nebyla dávno před 75 lety hranicí Sluneční soustavy.
A i od objevu Pluta uplynulo již 84 let


JanToman - 31/8/2014 - 11:58


Pane kolego, už před 200 lety katalogizoval W.Herschel a později jeho syn John galaxie. Jejich katalog vyšel před 150 lety a na jeho základě v roce 1882 byl vydán NGC katalog, obsahující skoro 8000 objektů, z nichž většina jsou galaxie. Tedy objekty daleko za obvodem naší Galaxie.


To je pravda, objekty ležící za hranicí Mléčné dráhy obsahoval i starší Messierův katalog. Jenže prvním, kdo dokázal stanovit vzdálenost těchto objektů byl E. Hubble a to na základě pozorování cefeid - proměnných hvězd. Opíral se při tom o pozorování Henritty Leavittové, která dokázala určit vztah mezi periodou zjasňování těchto hvězd a jejich skutečnou svítivostí, což byl docela zásadní objev. Na základě něho bylo možné cefeidu použít jako tzv. standardní svíčku. A Hubble byl prvním, kdo našel cefeidu v mlhovině a podal důkaz, že je podstatně dál, než se myslelo, za hranicí Mléčné dráhy.


milantos - 31/8/2014 - 13:01

To je samozřejmě pravda, ale tohle udělal Hubble už v r. 1923 a v roce 1929 na základě rudého posuvu stanovil rozpínání vesmíru. Takže je trochu potřeba posunout tu časovou hranici přes těch 75 let, co psal David, a to v obou jeho tvrzeních. ( ten čas utíká nejen nám ... )


David - 31/8/2014 - 13:12

Žádná teorie, zejména v kosmologii nevejde okamžitě do obecného povědomí, zhusta ani do povědomí vědecké obce, mnohdy trvá i desítky let než takováto teorie je obecně přijata. Proto nemá význam bazírovat na nějakém tom roku, jisté je, že obecně uznávané představy o Vesmíru na počátku a na konci m.s. se diametrálně lišily.


-=RYS=- - 31/8/2014 - 15:48

Popravde i ja jsem zvedavej na objevy v prubehu dalsich 50let co budu na svete.
Osobne se tesim na objevy sond k Uranu/Neptunu a tez na miniponorku na Europu.
Snad se doziji i pouziti VASIMRu pro urychleni techto sond.


David - 31/8/2014 - 16:32

Zásadní objevy ve Sluneční soustavě již kosmonautika realizovala, včetně průzkumu Urana a Neptuna, zbývá jen ten " oceán" na Europě. Soustava Pluta, Ceres a evropská kometa se realizují v průběhu měsíců.


dodge - 13/9/2014 - 04:25

New Horizons Makes its First Detection of Pluto’s Moon Hydra.




Using its Long Range Reconnaissance Imager (LORRI), New Horizons made its first detection of Pluto's small, faint, outermost known moon, Hydra. The images were taken to practice the long-exposure mosaics that the New Horizons team will use to search for additional moons and potentially hazardous debris near Pluto as the spacecraft approaches the Pluto system in May and June 2015.

http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/20140912.php


David - 13/9/2014 - 09:15

Slušný výkon, sonda je pořád více jak 2 AU od cíle. Začínám věřit tomu, že je schopna najít poprůletový cíl sama, zejména když se v oblasti KBO bude pohybovat nejméně deset let.
Zkusil jsem vypočítat v jaké poloze od dráhy sondy by mělo být těleso KBO, aby k němu mohla sonda zamířit. Výsledek je dost limitující.
Předpokládám, že sonda bude opouštět Sluneční soustavu prakticky po přímce, čili ke změně dráty lze použít brzdění, urychlení a impuls kolmý k dráze, vše v rozsahu do 0,2 km/s.
Velké těleso typu Plutonia zřejmě v blízkosti dráhy není, těleso typu Hydra, tj. cca 200 km lze přístroji sondy najít na cca 2 AU. Z toho plyne, že nesmí být V prvních třech AU více než O,8 AU mimo dráhu a postupně se bude tato dosažitelná vzdálenost snižovat.
Čím menší těleso, tím je sice větší pravděpodobnost výskytu, ale zase je mohou přístroje sondy zaregistrovat pozdě, pozdě na změnu dráhy, která činí na 2 AU cca 13 mil km. a to je dost málo. [Upraveno 13.9.2014 David]


xChaos - 14/9/2014 - 11:41

quote:
Průletová sonda je vlastně žijící fosílií, jako v pravěku kosmonautiky, dnes se lítá na orbitu, nebo do formace.


To je samozřejmě pravda... ale když se vezme v úvahu, o kolik méně paliva stačí a o kolik je dnes vyspělejší a lehčí elektronika, tak bych jednoúčelové průletové sondy nezatracoval.

Kolik je ve Sluneční soustavě těles, o kterých víme tak málo, že jeden jediný blízký průlet by hranice znalostí lidstva posunul úplně zásadně?

Kupříkladu Pluto je soustava asi 5-6 větších těles, pokud se nepletu. Kdyby "mateřská sonda" fungovala především jako retranslace a letěla kolem soustavy v bezpečné vzdálenosti, tak mohla být mise navržena tak, aby se od sondy oddělilo několik "cubesatů" - velmi jednoduchých, s relativně slabým vysílačem, dosahujícím pouze k průletové sondě, napájených bateriemi dobitými těsně před oddělením (v téhle vzdálenosti od slunce už FV nemá šanci), s životností v řádu jednotek hodin, ale se schopností základního motorického manévrování. Některé mohly zamířit k měsícům, jiné se mohly pokusit o blízký průlet těsně nad povrchem, apod. - přitom riziko by se diverzifikovalo...

Takovýhle "roj" jednotlivých dílčích sond by při průletu soustavami s více měsíci (též Uran, Neptun) mohl za krátkou dobu získat téměř stejné množství informací, jako kdyby tam orbiter pracoval několik let (a složitě manévroval kolem těch měsíců jako Cassini) [Upraveno 14.9.2014 xChaos]


David - 14/9/2014 - 13:44

Zatím se subsondy moc neosvědčily, u Hayabusy si to zamířila opačným směrem, u Cassini pracovala hodinu a ještě polovinu dat ztratila. V historii se o podobnou ideu pokoušeli Sověti / nyní Rusové/ u Marsu bez hmatatelného úspěchu.
Větší naději mají subsondy vypuštěné z orbiterů, v současné době probíhá mise s tímto záměrem / Rosetta/ a další se připravuje / Hayabusa-2/.
Jinak ovšem zůstává rozum stát nad landerem Titanu, projektovaným na hodinu práce, přitom stačila jednoduchá atomová baterie a lander mohl pracovat měsíce ne-li roky.


random - 15/9/2014 - 09:00

quote:
Zatím se subsondy moc neosvědčily, u Hayabusy si to zamířila opačným směrem, u Cassini pracovala hodinu a ještě polovinu dat ztratila. V historii se o podobnou ideu pokoušeli Sověti / nyní Rusové/ u Marsu bez hmatatelného úspěchu.
Větší naději mají subsondy vypuštěné z orbiterů, v současné době probíhá mise s tímto záměrem / Rosetta/ a další se připravuje / Hayabusa-2/.
Jinak ovšem zůstává rozum stát nad landerem Titanu, projektovaným na hodinu práce, přitom stačila jednoduchá atomová baterie a lander mohl pracovat měsíce ne-li roky.

Davide ty si vsetko predstavujes jak Hurvinek valku ... ked si pamatam tak Cassini stal 1,2mld. USD z toho Huygens 400mil. USD - neviem ci to bola planovana alebo realna cena ... minimalne 2x ho chceli zrusit a cele to zabralo 4 roky + 6,7 roku na prelet ... budme radi ze to dopadlo tak ako to dopadlo i ked i ja som bol trochu sklamany z vizualnych dat ale v konecnom dosledku to bol obrovsky uspech. A inu fungoval dlhsie ako sa predpokladalo dokonca dlhsie ako dokazala Cassini zberat data pretoze zapadla za obzor ... z analyzi signalov z pozemnych stanic sa predpoklada ze fungoval asi 7hodin ... na Li-thyonil baterie je to celkom sluzny vykon no predpokladany.


David - 15/9/2014 - 12:31

Jsem jen toho názoru, že na to aby sonda pracovala hodinu byl lander Titanu opravdu drahý špás a nedivím se tomu, že jej chtěli zrušit. To že pracoval sedm hodin poté co Cassini zapadl za obzor znamená, že plánovači mise se moc nevyznamenali.
Dát tam atomovou baterii místo těch litiových by misi moc neprodražilo a lander mohl pracovat vesele dál a s mateřskou sondou čile komunikovat jak by bylo libo.


Petr_Šída - 15/9/2014 - 13:55

Vzhledem k oběžným charakteristikám Cassini dost těžko

Doporučuji přečíst http://www.kosmonautix.cz/2014/08/na-cassini-ceka-nejvetsi-zazeh-za-posledni-roky/


nebo také zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Cassini%E2%80%93Huygens

pro pořádek, orbity dosáhl 1.7.2004, první průlet kolem Titanu 2.7, první blízký z 45 naplánovaných 27.10. Huygens vypuštěn 25.12.

celkově dodnes má za sebou Cassini nějakých 206 oběhů

odstupy mezi průlety byly v řádech měsíců

vůbec nezmiňuji problémy s příjmem signálu (vysílač Huygense a příjimač Cassini byli rozladěné a průlet byl naplánován tak, aby vyrovnal tuhle chybu pomocí dopplerova efektu) - to je pravda chyba, která nebyla plánovaná

a nakonec Huygens vážil 319 kg, radioaktivní zdroj by přidal dalších 60 (19 % váhy!) jenom na své vlastní váze, jenže by musel být umístěný tak, aby se chladil, takže počítejte další kila na konstrukci uchycení, vyvážení, o prostoru nemluvě, větší nároky na padák etc. a etc.

řekl bych, že to, co se k Saturnu poslalo bylo konstrukčně na hraně tehdejších možností


xChaos - 15/9/2014 - 14:52

quote:

Jinak ovšem zůstává rozum stát nad landerem Titanu, projektovaným na hodinu práce, přitom stačila jednoduchá atomová baterie a lander mohl pracovat měsíce ne-li roky.


No, podle mě srovnávat průletové sub-sondy o kterých mluvím já s landerem, není na místě. Pochopitelně: průletové sub-sondy po půletů letí nikam a navíc nebudou mít výkon dostatečný pro přímé spojení se zemí, takže jejich napájení baterií je zcela na místě (ovšem ta baterie se pravděpodobně před oddělením dobije z nukleárního zdroje primární, "retranslační" sondy)

Pokud vím, tak průletové sub-sondy se v podstatě zatím moc nezkoušely: přistávací a atmosférická pouzdra do téhle kategorie tak docela nepatří, takže v podstatě si teď nevybavuju žádnou misi, která by vyslal sub-sondu např. k některému z měěsíců nebo blíže nad povrch cílové planety. Moje úvaha je jednoduchá: i kdyby šlo o 10-20 kg těleso, tak celková startovní hmotnost bude zřejmě pořád menší, než kolik paliva by bylo potřeba pro změnu dráhy průletové sondy na oběžnou (kromě toho je tu ještě alternativa, že by se na oběžné dráze uchytilo menší těleso s životností v řádu např. dnů - a průletová sonda by sloužila jako dálková retranslace směrem k Zemi)


David - 15/9/2014 - 15:00

Dovolím si oponovat co do váhy, neb by se ušetřilo vypuštěním podstatné části litiových akumulátorů. Nepočítat se starým / cca 100 let/ Dopplerem není " neplánovaná" chyba, ale diletantismus. Pro spojení s landerem není nutný blízký průlet nad Titanem, krom toho při komprimaci dat by stačilo velmi krátké spojení.
Myslím, že ESA si ukousla poněkud velké sousto ztráta poloviny dat díky školácké " chybě" je ostuda.


xChaos - 15/9/2014 - 18:33

quote:
Pro spojení s landerem není nutný blízký průlet nad Titanem,


Nejsme tady v klubu, kde se diskutuje průlet kolem Pluta? (no ok, s offtopicem jsem částečně začal já... ale jde mi o to, že i průletové sondy nabízí zajímavé možnosti, které se zatím nevyužívají...)


Petr_Šída - 15/9/2014 - 21:04

Nepočítat se starým / cca 100 let/ Dopplerem není " neplánovaná" chyba, ale diletantismus.

Naopak, díky Doplerovi do nakonec dali, chyba byla ve špatném nastavení příjimače a vysílače

Pro spojení s landerem není nutný blízký průlet nad Titanem

To sice ne, ale musí být vidět na vysílač na Titanu, a to vzhledem k vysoké excentricitě dráhy úplně samozřejmé nebylo, navíc Cassini byl primárně orientovaný pro komunikaci se Zemí, takže ztráta paliva pro každou orientaci

toho při komprimaci dat by stačilo velmi krátké spojení.

komprimace je hezká věc, ale není samospasitelná, zvlášť u fotek

Myslím, že ESA si ukousla poněkud velké sousto ztráta poloviny dat díky školácké " chybě" je ostuda

jenže selhal příjimač na Cassini, že


jinak k tématu průletových sond, možná jde o to, že je problém v realizaci

pokud chci poslat malou průletovou sondu, tak ji musím na začátku udělit nějaký impuls, který buď bude malý a brzy, ale pak mi nestačí baterie, nebo bude velký a relativně pozdě, v prvním případě potřebuji zdroj energie, ve druhém zdroj delta V

k tomu bude potřeba uzpůsobit průletovou sondu na příjem z více směrů

miniaturizace sond je hit posledních několika málo let

než se to zrealizuje, tak se budeme muset nejdřív formace naučit využívat u Země, a to se pokud vím zkouší

jinak máte pravdu, že by armáda cubesatů udělala spoustu práce


David - 16/9/2014 - 14:30

Chybí již " jen " 300 dní k cíli !
Podíval jsem se na začátek tohoto vlákna, zaujala mne zmínka o NH-2.
Myslím že se historie opakuje, obdobně jako Voyager-1 mohl před desítkami let zamířit k Plutu, mohl NH-2 zamířit ke KBO a ještě jako bonus by měl nejen Jupitera, ale i Urana. Píše se tam o ušetřených cca O,5 mld. dolarů, zajímalo by mne co se za ně pořídilo - asi spadly do černé díry kosmonautiky / ISS/. Tehdy zřejmě nikdo nepředpokládal že bude, a on skutečně je, problém najít pro NH vhodné KBO po provedení mise u Pluta. [Upraveno 16.9.2014 David]


dodge - 16/9/2014 - 18:58

New Horizons Sights Tiny Pluto Moon As Spacecraft Races Toward Dwarf Planet.


Artist’s conception of the New Horizons spacecraft flying past Pluto and Charon, one of the dwarf planet’s moons.

http://www.universetoday.com/114576/new-horizons-sights-tiny-pluto-moon-as-it-races-toward-dwarf-planet/


dodge - 19/9/2014 - 05:52

The PI's Perspective.

One Last Slumber


On Aug. 25, New Horizons crossed the orbit of Neptune—the last planetary orbit crossing during cruise. Now we’re outbound for the frontier!


At NASA Headquarters on Aug. 25, Voyager Project Scientist Ed Stone presented me with a NASA flag that flew in Voyager mission control at the Jet Propulsion Laboratory in California; the flag will now fly in New Horizons mission control at the Johns Hopkins Applied Physics Laboratory in Maryland.


Here’s our first detection of Pluto’s small satellite Hydra (marked by the red and green crosshairs in the bottom images). The detection was made in July using the sensitive LORRI telescopic camera aboard New Horizons.

http://pluto.jhuapl.edu/overview/piPerspective.php?page=piPerspective_09_18_2014


dodge - 27/9/2014 - 11:07

Rings and Other Solar System Surprises.


The discovery of rings around asteroid Chariklo last year - depicted in this artist’s impression - drove home the important message that the solar system is still full of plenty of surprises

http://pluto.jhuapl.edu/overview/ScienceShorts.php?page=ScienceShorts_09_26_2014


xChaos - 15/10/2014 - 23:40

NASA's Hubble Telescope Finds Potential Kuiper Belt Targets for New Horizons Pluto Mission
http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2014/47/


Machi - 15/10/2014 - 23:42

Pomocí HST byly nalezeny zatím tři kandidátská tělesa jako další cíl po průletu okolo Pluta pro New Horizons!
U jednoho z cílů (o průměru ~30-45 km) je navíc už teď jasné, že je v dosahu New Horizons. Více informací zde:
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2014/10151024-finally-new-horizons-has-a-kbo.html [Upraveno 15.10.2014 Machi]


David - 16/10/2014 - 02:55

Škoda, že je P1 tak malé, chtělo by to KBO v řádu stovek km. Toto bude zřejmě nepravidelné nediferencované těleso.
HST je prostě fenomén všestranného využití.
Na domovské stránce NH je uvedeno dokonce pět kandidátů, dvě " velká" KBO s průměrem 55 km a tři malá s průměrem 25 km. [Upraveno 16.10.2014 David]

Znamená to že " hledání" skončilo ? [Upraveno 16.10.2014 David]


Ervé - 16/10/2014 - 07:12

Hledání pomocí Hubblu skončilo, ještě zbývá několik měsíců vyhodnocování výsledků, HST v zimním období nemůže sledovat požadovanou část oblohy.


David - 16/10/2014 - 07:27

V dosahu sondy jsou dvě KBO - P1 / 100%/ a P3 / 97%/, sonda by k nim mohla doletět v lednu 2019 ve vzdálenost 44 AU od Slunce. P3 je větší / 35-55 km /.


dodge - 17/10/2014 - 10:07

Potenciální cíle pro PNH


Dva potenciální cíle pro misi PNH které objevil HST. Oba jsou asi 6,4 miliardy km daleko.

http://www.universetoday.com/115339/pluto-planning-hubble-spots-3-objects-nasa-spacecraft-could-visit-next/


David - 17/10/2014 - 10:25

Jedno z těchto KBO ta zřejmě bude, HST prozkoumal již celou příhodnou oblast, našel ještě další tři KBO, ale tam je dosažitelnost sporná. Je zhruba rok na upřesnění, výběr a konečné rozhodnutí. Nejefektivnější by bylo korigovat dráhu NH co nejdříve na odletové větvi průletové dráhy u Pluta. Cíl bude jistě podroben dalšímu zkoumání a tak do příletu sondy bude možné co nejfektivněji připravit jeho zkoumání sondou.
Krom toho všeho může sám NH později v pásu KBO sám hledat poblíž dvé dráhy.


dodge - 23/10/2014 - 18:40

Lov v KBO: Jak HST zachránil New Horizons.


Průzkum malých objektů v KBO

http://pluto.jhuapl.edu/overview/piPerspective.php?page=piPerspective_10_23_2014


David - 23/10/2014 - 18:47

Úprava dráhy by měla být říjen až prosinec 2015, aby sonda nabrala směr k jednomu ze tří možných KBO. Pokud by chtěla navštívit další bude si jej najít asi sama, nebo vše zůstane jen u jednoho průletu.


dodge - 24/10/2014 - 13:44

Cílové těleso pro kosmickou sondu New Horizons objeveno.

Při pátrání ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, které bylo úspěšné, objevil HST tři tělesa Kuiperova pásu jako možné cíle pro sondu New Horizons, které by mohla navštívit po průletu kolem Pluta, ke kterému dojde v polovině července 2015. Tělesa byla detekována v rámci programu HST zaměřeného na pátrání po cílových tělesech pro sondu New Horizons.

Tým kolem sondy New Horizons očekává předložení návrhu NASA v průběhu roku 2016 pro pokračování sondy v letu k jednomu z nově objevených těles. Sonda se bude řítit napříč Sluneční soustavou, aby dosáhla tělesa ve vzdálenosti 6,5 miliardy km přibližně tři až čtyři roky od průletu kolem Pluta.

http://www.astro.cz/clanek/6477?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


David - 24/10/2014 - 17:30

Doufejme, že zvolí KBO s nejmenší energetickou náročností úpravy letu, aby se ušetřilo palivo pro případné další KBO.


Ervé - 24/10/2014 - 21:34

Příští léto nejspíš proběhne další hledací / upřesňovací kampaň HST, která získá další data, která spolu se skutečnou spotřebou u Pluta řeknou, co jde a co ne. Nejspíš ale vyberou nejsnáz dosažitelný cíl. Připadá mi ale směšné mluvit o tom, že HST zachránil úspěch New Horizons, když při průletu kolem Pluta prozkoumá 6 objektů Kuiperova pásu, a objevem dalšího tělesa se to zvýší z 6 na 7.


David - 25/10/2014 - 07:49

Jde též o to potvrdit, že Pluto patří mezi KBO, nebo jestli to není " uprchlý" měsíc Neptuna.
Pravdou ovšem je, že Plutova soustava obsahuje tělesa všech možných velikostí, chybí / zatím/ jen prstenec.
Průlet soustavou bude ale velice krátký a rychlý a je otázkou zda se průzkum dalších čtyřech těles, nepočítaje možné další měsíčky a pravděpodobný prstenec, do výzkumné sekvence vejde a zcela jistě nebudou všechna v optimálních polohách pro výzkum, ba právě naopak.
Při sólovém průletu u druhého cíle bude naopak času přehršle a navíc bude možné zvolit optimální vzdálenost a cílové KBO opravdu podrobně prozkoumat.


David - 25/10/2014 - 08:18

quote:
Cílové těleso pro kosmickou sondu New Horizons objeveno.

Při pátrání ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, které bylo úspěšné, objevil HST tři tělesa Kuiperova pásu jako možné cíle pro sondu New Horizons, které by mohla navštívit po průletu kolem Pluta, ke kterému dojde v polovině července 2015. Tělesa byla detekována v rámci programu HST zaměřeného na pátrání po cílových tělesech pro sondu New Horizons.

Tým kolem sondy New Horizons očekává předložení návrhu NASA v průběhu roku 2016 pro pokračování sondy v letu k jednomu z nově objevených těles. Sonda se bude řítit napříč Sluneční soustavou, aby dosáhla tělesa ve vzdálenosti 6,5 miliardy km přibližně tři až čtyři roky od průletu kolem Pluta.

Na domovské stránce NH je uvedeno, že změna dráhy k cílovému tělesu bude provedena v intervalu X.-XII.2015, což znamená, že cíl musí být vybrán v prvé polovině roku 2015.

http://www.astro.cz/clanek/6477?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky


dodge - 3/11/2014 - 19:11

Nahlížení do planetárních atmosfér.

http://pluto.jhuapl.edu/overview/ScienceShorts.php?page=ScienceShorts_10_31_2014


David - 5/11/2014 - 09:58

Dnes 5.11. v 08.00 UTC zbývají k Plutu " jen" 2 AU a 251 dní letu.


dodge - 13/11/2014 - 22:09

NH připravován na probuzení 6.12 2014.

http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/20141113.php


dodge - 14/11/2014 - 07:48

Vstávej NH !

http://www.universetoday.com/116278/wake-up-pluto-spacecraft-new-horizons-emerges-from-nap-next-month/


dodge - 15/11/2014 - 11:39

Exotická chemie Pluta.

http://pluto.jhuapl.edu/overview/ScienceShorts.php?page=ScienceShorts_11_14_2014


dodge - 27/11/2014 - 06:22

Pozorování Slunce pomocí palubního UV spektrometru.


Technici na Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory v Laurel, Maryland, instalují Alice Ultraviolet Imaging Spectrometer na New Horizons několik měsíců před startem sondy v roce 2006 k systému Pluta.

http://pluto.jhuapl.edu/overview/ScienceShorts.php?page=ScienceShorts_11_26_2014


David - 27/11/2014 - 16:24

Zajímavou shodou okolností je zítra padesáté výročí vzletu Marineru-4 k Marsu, okolo něhož úspěšně prolétl 15.7 následujícího roku po 227 dnech letu, NH bude zítra zbývat k Plutu též 227 dní letu a též okolo něj prolétne 15.7., není to zajímavé ?


fritz.lochmann - 27/11/2014 - 21:05

quote:
Zajímavou shodou okolností ...
... není to zajímavé ?
Nie, pretože sme to tak schválne naplánovali


David - 6/12/2014 - 10:02

Dnes ve večerních hodinách se sonda probudí z poslední hibernace, potvrzení vzhledem k obrovské vzdálenosti dorazí až po půlnoci již v neděli.
Následující dva roky si již " nezdřímne " , poté bude dva roky odpočívat a v roce 2019 bude zkoumat KBO , pravděpodobně P1 nebo P3. Ke kterému zamíří rozhodne korekce provedená čtrnáct dní po průletu kolem Pluta.
Snímkovat systém Pluta započne již v lednu 2015, ale snímky podrobnější než z HST se očekávají až v květnu.
V současné době je pořád hodně daleko od Pluta / zhruba 1,5 AU /.
Zajímavostí je, že se očekává téměř " najisto" detekce prstenců.
PS. Čekání na podrobné snímky nám zkrátí sonda DAWN, která v únoru dostihne největší z planetek Ceres.


pospa - 7/12/2014 - 10:48

Povedlo se! NH se probudila z hibernace a komunikuje s řídicím centrem.

It's ALIVE! The @NASANewHorizons mission control just received full confirmation at 9:53 p.m ET! Pluto get ready! 3:54 AM - 7 Dec 2014

Jak je popsáno v článku, toto probuzení bylo téměř rutinní záležitostí, poněvadž sonda byla během předchozích 9 let hibernována 18x na relativně krátká období v rozmezí 36 až 202 dní, takže probuzení už v minulosti proběhlo několikrát, naposledy letos v srpnu. Dnešní probuzení je symbolické v tom, že jím začínají přípravy na blízké setkání s Plutem, ke kterému dojde za 219 dní.

http://www.nasa.gov/newhorizons/on-plutos-doorstep-new-horizons-spacecraft-awakens-for-encounter/


dodge - 7/12/2014 - 12:15

http://www.planetary.org/get-involved/events/2014/waking-up-on-pluto.html


dodge - 7/12/2014 - 12:17

http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/20141206.php


dodge - 9/12/2014 - 08:21

Seznamte se s New Horizons týmem živě na Google+ Hangout.



http://www.universetoday.com/117131/meet-the-new-horizons-team-in-a-live-google-hangout/


dodge - 18/12/2014 - 05:24



http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/20141217.php


dodge - 31/12/2014 - 19:47

Pluto je tady! Plán činnosti na rok 2015.



http://pluto.jhuapl.edu/overview/piPerspective.php?page=piPerspective_12_31_2014


David - 7/1/2015 - 11:05

Sonda je již méně než 1,5 AU od cíle.


-=RYS=- - 10/1/2015 - 01:44

quote:
Sonda je již méně než 1,5 AU od cíle.


Davide, priznam se ze se tesim na fotky.


-=RYS=- - 10/1/2015 - 02:11

O mesici Kerberosu jsem netusil.
http://plutopostcards.tumblr.com/post/77310054375/hi-there-my-name-is-amanda-zangari-i-studied


David - 10/1/2015 - 03:04

Sonda dovrší americký základní průzkum Sluneční soustavy, pokud ovšem doletí i k KBO a není důvod o tom pochybovat, neboť ke všem typům těles ve Sluneční soustavě doletěly jako první americké sondy, krom našeho Měsíce, kde prvenství patří Sovětům. V případě Saturnu, Uranu, Neptunu, Pluta a KBO budou v nejbližších desetiletích jako jediní, pochybuji, že by se tam někdo jiný než NASA dokázal vypravit.


NovýJiřík - 10/1/2015 - 12:48

quote:
Sonda dovrší americký základní průzkum Sluneční soustavy, pokud ovšem doletí i k KBO a není důvod o tom pochybovat, neboť ke všem typům těles ve Sluneční soustavě doletěly jako první americké sondy, krom našeho Měsíce, kde prvenství patří Sovětům. V případě Saturnu, Uranu, Neptunu, Pluta a KBO budou v nejbližších desetiletích jako jediní, pochybuji, že by se tam někdo jiný než NASA dokázal vypravit.


Máš ve všem naprostou pravdu. Problém je, kolik u toho Saturna, Uranu, Neptuna a v Kuiperově pásu uvidíme v příštích letech i těch amerických sond a družic. Bojím se, že pokud jde o vzdálenější vesmír, jde do háje úplně všechno.


David - 10/1/2015 - 15:38

Pokud se týče prostoru mimo vliv Slunce, tak věc limituje malá rychlost současných pohonů limitovaná hluboko pod 50km/s. Jelikož v tom prostoru pracují a ještě min deset, možná i dvacet let budou pracovat dvě sondy, nač tam létat.
Pro let k nejbližším hvězdám je třeba rychlosti v desetinných zlomcích c , což je mimo současnou realitu.


xChaos - 11/1/2015 - 22:37

quote:
Jelikož v tom prostoru pracují a ještě min deset, možná i dvacet let budou pracovat dvě sondy, nač tam létat.


Takhle jednoduše bych to neviděl. Voyagery jsou schopny měřit v tomhle prostoru snad jen jediný parametr.

Naproti tomu, kdybychom tam dokázali dopravit aspoň průměrný kosmický teleskop, tak jsme schopni měřit paralaxu vzdálených objektů daleko přesněji, než ze Země a výrazně tak zpřesnit naše představy o rozměrech vesmíru (nemluvě o tom, že bychom tam třeba dopravili fakt velký teleskop... a pozorovali s ním např. KBO, která prostě příliš daleko jak ze Země, tak pro průlet .. to je ale už hodně specializovaná mise)


Ervé - 12/1/2015 - 07:38

Co je ten průměrný teleskop? Takový Kepler si umím dobře představit, jak ho posílají kolem Jupiteru dál. Faktem je, že kvůli poklesu rozpočtů jde vzdálený průzkum do háje, letí Juno a tím to hasne. Moje vysněná miniponorka pro průzkum oceánu Europy je pořád jen sen. V nejbližších 10 letech nepoletí, takže do 20 let. Přitom solidně vybavené sondy se dnes dají udělat s vahou kolem 600 kg.


David - 12/1/2015 - 08:38

Průzkum vzdálených částí Sluneční soustavy je z hlediska publicity málo efektivní. Na výsledek se čeká desítku let. Jelikož o misích rozhodují politici, nelze se divit malému zájmu. Od startu NH uplyne v nejbližších dnech 9 let a pořád nic podstatného. O tom, že se nějaká sonda blíží k Plutu ví jen pár nadšenců.
Pokud se týče oceánu na Europě, tak to nebude tak žhavé, místo oceánu v našem slova smyslu to budou zřejmě vrstvy podivných ledů střídající se s ledovou kaší, vše pod obrovským tlakem, takže ponorka by si asi moc nezaplavala.
Pokud nebude k dispozici nějaký nový druh pohonu, který by lety podstatně zkrátil bude periférie Sluneční soustava na periférii zájmu. [Upraveno 12.1.2015 David]


xChaos - 12/1/2015 - 10:54

tuším jsem to už jednou četl, že New Horizons nese popel objevitele Pluta (ten si vystřelení ostatků do kosmu přál..)
http://science.slashdot.org/story/15/01/11/1348249/nasas-new-horizons-to-arrive-at-pluto-with-clyde-tombaughs-ashes


David - 14/1/2015 - 08:47

Půl roku do průletu, našel jsem informaci, že by měl započít dálkový průzkum.


alamo - 14/1/2015 - 13:11

zle umiestnený príspevok (mobil.. malá obrazovka..) [Upraveno 14.1.2015 alamo]


David - 18/1/2015 - 19:24

Tak 25. - za týden by měly být další snímky, už to začíná a končí devět let očekávání !


David - 22/1/2015 - 08:20

1,38 AU od cíle, má pořád slušnou rychlost přes 14 km/s.


dodge - 27/1/2015 - 09:50

NH se chystá poodhalit závoj Plutu.


Umělecká představa průletu New Horizons kolem soustavy Pluta 14. července 2015.

http://www.space.com/28362-pluto-new-horizons-alan-stern-interview.html?cmpid=558947


David - 27/1/2015 - 14:34

Nebyla by od věci soutěž na počet nových měsíců, resp. možných prstenců .


dodge - 5/2/2015 - 06:51

Všechno nejlepší k narozeninám Clyda Tombaugha, objeviteli Pluta.

Zemřel v roce 1997, narodil se 4.února 1906.

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20150204


dodge - 5/2/2015 - 07:50

Okamžik na který jsme čekali: První nové obrázky Pluta z New Horizons.


Pluto a Charon, největší z jeho pěti známých měsíců, 25. a 27. ledna 2015, jak je viděl Reconnaissance Imager (Lorri) na New Horizons.



Porovnání snímků Pluta a jeho velkého měsíce Charona, mezi červencem 2014 a lednem 2015.

http://www.universetoday.com/118770/the-moment-weve-been-waiting-for-first-new-images-of-pluto-from-new-horizons/


David - 5/2/2015 - 09:44

Na tom horním snímku vidím objevující se body, že by to byly malé měsíčky? Dva jsou těsně nad t. planetou a tři jsou v levé polovině snímku.
Sonda je pořád i po devíti letech cestování strašně daleko, přibližně jako Mars od Slunce.
Charon je vůči Plutu vskutku obrovský, vždyť je skoro o třetinu větší než Ceres, mající statut t. planety jako Pluto. [Upraveno 05.2.2015 David]


dodge - 13/2/2015 - 08:22

Pohled z New Horizons: Celý den na Plutu-Charonu.


Tanec Pluta-Charona: Tento blízký pohled na Pluto a Charon, který byl pořízen od 25. až 31. ledna 2015.


Výřez horního snímku.

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20150212


dodge - 18/2/2015 - 08:04

Naučte se vše o Plutu, nejslavnější trpasličí planetě.


Umělecká představa setkání s Plutem a Charonem.


HST foto systému Pluto-Charon,zobrazeny jsou také měsíce Nix a Hydra.


Animace snímků Pluta a jeho největšího měsíce Charona pořízená v červenci 2014 sondou New Horizons, jasně ukazuje, že těžiště soustavy leží mimo obě tělesa. Animace je vytvořena z 12-ti obrázků, které byly pořízeny pomocí nejlepší teleskopické kamery - Long Range Reconnaissance Imager (LORRI) - ve vzdálenosti v rozmezí od 429 milionů km do 422 milionů km. Charon obíhá přibližně 18.000 km nad povrchem Pluta.


Povrch Pluta při pohledu z HST z několika snímků pořízených v letech 2002 a 2003. I když je dalekohled je mocný nástroj, trpasličí planeta je tak malá, že je obtížné zobrazit jeho povrch. Astronomové zaznamenali skvrny s neobvyklým množstvím oxidu uhelnatého v pevném skupenství.

http://www.universetoday.com/13872/interesting-facts-about-pluto/ [Upraveno 19.2.2015 dodge]


dodge - 19/2/2015 - 05:26

85 let po objevu Pluta, New Horizons pozoruje malé měsíce obíhající kolem Pluta.





http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20150218 [Upraveno 19.2.2015 dodge]


Ervé - 19/2/2015 - 07:06

Nikoliv objevuje, ale pozoruje - Nix a Hydru objevil HST.


David - 26/2/2015 - 08:26

V levé části snímků se směrem dolů pohybuje světlá skvrna, může někdo posoudit, zda se jedná o reálný objekt, nebo jen světelný efekt optiky ? Dík.


milantos - 26/2/2015 - 09:46

Pokud se ten gif rozfázuje do jednotlivých snímků, tak ta skvrna se pohybuje na 3 po sobě jdoucích snímcích nerovnoměrně dolů. Ale na ostatních 4 snímcích je také tak jasná skvrna. A v časové posloupnosti se tak pohybuje:
1/
2/hodně dolů ,mírně vpravo
3/zpět nad pozici 1/
4/vpravo
5/dolů
6/dolů
7/nahoru, nad pozice 3/ a 4/

Vypadá to na artefakty po zpracování a rotaci a po použití (zřejmě Larsen-Sekaninova) filtru.


David - 28/2/2015 - 08:18

Dík.
Do průletu zbývá 136 dní, což je pomalá dráha sondy k Venuši, a 162 mil km, což je o 10% více než AU.


dodge - 11/3/2015 - 06:31

Úspěšná korekce dráhy, New Horizons se přibližuje k Plutu.

trajektorie Correction Maneuver 15B2

Délka: 93 sekund
Výsledek: zpomalení rychlosti New Horizons o 1,14 m/s; zpožděný čas Pluto příletu o 14 min 30 s; posunutí trajektorie směrem k požadovanému průletu.
New Horizons přibližná vzdálenost od Země: 4,8 miliardy km (32,28 astronomických jednotek)
New Horizons přibližná vzdálenost od Pluta: 149.000.000km (1 AU)
Doba za kterou dosáhne signál z New Horizons Zemi: 4 hodiny, 28 minut, 31 sekund
Primární komunikace: stanice NASA Deep Space Network Canberra, Austrálie (70-m anténa)
Po obratu New Horizons vstoupil "do režimu spin" - účinnější režim pro odesílání dat zpět na Zemi - tam, kde zůstane až do dubna 4.

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20150310


dodge - 13/3/2015 - 15:33

Rekordní den pro New Horizons.



http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20150312

http://pluto.jhuapl.edu/Mission/Where-is-New-Horizons/index.php


David - 23/3/2015 - 07:02

134,6 mil km.


David - 24/3/2015 - 17:52

111 dní k cíli !


dodge - 30/3/2015 - 18:59

New Horizons odebírá vzorky "kosmického počasí" během přiblížení k Plutu.


Technici instalují přístroje Pluto Energetic Particle Spectrometer Science (PEPSSI, nahoře) a Solar Wind Around Pluto (SWAP), na New Horizons v roce 2005.



http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20150327


David - 10/4/2015 - 18:11

Dnes by měla v 1 p.m. být tiskovka.
Pardon - ta tiskovka bude 14.4.. [Upraveno 10.4.2015 David]


David - 13/4/2015 - 08:35

Je neuvěřitelné, že se téměř desetiletá cesta chýlí ke konci. Zbývá již jen 9O dní, to je jako cesta k Venuši. Jsem zvědav co bude na tiskovce, zejména zda je již jasno ohledně dalšího cíle mezi kandidáty z KBO.


David - 14/4/2015 - 06:45

Na Home Page je vzpomenuto 50 výročí vyvrcholení mise Marineru-4, který jako první doletěl k Marsu a pořídil první snímky jiné planety z bezprostřední blízkosti.
Shodou okolností to bude na den přesně s průletem NH u Pluta.
Srovnání obou misí současně zobrazuje pokrok za 50 let.

Dnes by měla být tiskovka, chtělo by to, aby se někdo s jazykovým vybavením ve vyšší úrovni než " školské" obětoval a udělal nějaký výtah pro nás, pro které je hovorová američtina poněkud nesrozumitelná, zejména pokud je pronášena v náležitém " tempu". [Upraveno 14.4.2015 David]

Sonda se totiž přiblížila hranici 100 mil.km, kdy by kamery měly již rozlišovat nějaké podrobnosti na cílových tělesech ve vyšší kvalitě než HST. [Upraveno 14.4.2015 David]


xChaos - 14/4/2015 - 23:50

http://www.centauri-dreams.org/?p=32956
We knew that the Voyagers would eventually leave the Solar System, which was why putting a message from humanity on them suggested itself. In the absence of a current mission being built to do the same thing, reasoned Lomberg, why not upload a message to the one we already have in progress, the New Horizons probe to Pluto/Charon? The plan is to create the message not through a small committee but a worldwide crowd-sourced effort in which people will build a self-portrait of Earth. Over 10,000 people from more than 140 countries signed the original petition urging NASA to send the Message. The team hopes that thousands more will submit ideas for its content.


Vít_Sedláček - 15/4/2015 - 02:57

Konečně jsem se dočkal... byl uvolněn snímek z 9. dubna kamerového systému Ralph ze vzdálenosti 115 000 000 km. Devátá planeta sluneční soustavy mě fascinovala již od začátku 70. let, co by žáka 1. stupně ZDŠ. V roce 1986 jsem dokonce vážně uvažoval o "spolufinancování" sondy k Plutu čtvrtročním platem, ale peníze mi vrátili. Když už jsem myslel, že se vícekrát v zárodku odložený projekt snad neuskuteční, tak nakonec to vyšlo! Jsem rád, že se našel tým nadšenců, kteří Pluto chápou ne jako poslední planetu Sluneční soustavy, ale jako první! Ponížení Pluta na trpasličí planetu neberu vůbec vážně. Nechápu, že se někteří jinak rozumní vědci, nechci jmenovat, přidali k menšině těch, kteří na základě nepravdivých údajů a tvrzení, prosadili vyřazení Pluta ze skupiny planet Sluneční soustavy. Doufám, že letos v létě to napraví. Ale i kdyby ne, tak já osobně to stejně nikdy neuznám, neboť se řídím rozumem, fakty a ověřenými daty. Jistý nejmenovaný astronom v Praze tehdy prohlásil, že v roce 2010 budeme znát desítky, možná stovku, těles za dráhou Pluta, které budou větší či alespoň stejně velké jako on. Máme rok 2015 a... neznáme ani JEDNO takové těleso, neboť i desátá planeta Sluneční soustavy (která tehdy byla v argumentaci řady vědců podstatně větší než Pluto) Eris je menší. Ano, pojem trpasličí planeta je správný a potřebný, ale u těles velikosti, která tomu názvu odpovídá. Rozhodně se to netýká planety Pluto a planety Eris, tedy ledových planet Sluneční soustavy. Pokud chce někdo vyřadit Pluto, pak bude muset nejdříve vyškrtnout z planet Jupiter, co by "nedonošenou" hvězdu.


Ervé - 15/4/2015 - 07:30

Pro mě Pluto je planeta, protože je to výjimečné těleso. Srovnávat ji s Cererou nebo Eris je možná logické, plynní obři končí Neptunem, ale i tak je Pluto výjimečné. Je to král planetek, a král je vždycky něco víc. Už mě skoro astronomové přesvědčili, ale jakmile HST objevil Nix a Hydru, názor jsem nezměnil, a to potvrdil Kerberos a Styx. A k tomu tradice - 75 let byl Pluto planeta a to mělo důvod.


David - 15/4/2015 - 08:46

Pro mne je též Pluto planetou. Připouštím, že z hlediska jiných slunečních systémů je to názor antropocentrický.
Představme si E.T. kteří se blíží k naší soustavě, vnější čtyři planety jim budou jasné. Pak uvidí desítky větších těles v Kuipierově pásu, budou mezi nimi hledat " planetu" - asi ne.
Pak zřejmě současně uvidí pás asteroidů a Mars, budou Mars považovat za planetu, nebo za největší asteroid ? asi to druhé.
Naposled uvidí Zemi a Venuši, tady asi nebudou váhat. Pokud objeví Merkur, tak jej ve vztahu Země-Měsíc budou považovat za " uprchlý měsíc Venuše, zejména díky excentrické dráze.
Závěr : E.T. zapíší k našemu Slunci při vzdáleném průletu k jiné hvězdě, čtyři a při blízkém průletu, nebo setkání s naší hvězdou maximálně šest planet.

Samozřejmě jsem se stejně neubránil antropocentrismu, předpokládám, že E.T. pocházejí z planety cca velikosti Země [Upraveno 15.4.2015 David]


dodge - 15/4/2015 - 08:56

quote:
Konečně jsem se dočkal... byl uvolněn snímek z 9. dubna kamerového systému Ralph ze vzdálenosti 115 000 000 km. Devátá planeta sluneční soustavy mě fascinovala již od začátku 70. let, co by žáka 1. stupně ZDŠ. V roce 1986 jsem dokonce vážně uvažoval o "spolufinancování" sondy k Plutu čtvrtročním platem, ale peníze mi vrátili. Když už jsem myslel, že se vícekrát v zárodku odložený projekt snad neuskuteční, tak nakonec to vyšlo! Jsem rád, že se našel tým nadšenců, kteří Pluto chápou ne jako poslední planetu Sluneční soustavy, ale jako první! Ponížení Pluta na trpasličí planetu neberu vůbec vážně. Nechápu, že se někteří jinak rozumní vědci, nechci jmenovat, přidali k menšině těch, kteří na základě nepravdivých údajů a tvrzení, prosadili vyřazení Pluta ze skupiny planet Sluneční soustavy. Doufám, že letos v létě to napraví. Ale i kdyby ne, tak já osobně to stejně nikdy neuznám, neboť se řídím rozumem, fakty a ověřenými daty. Jistý nejmenovaný astronom v Praze tehdy prohlásil, že v roce 2010 budeme znát desítky, možná stovku, těles za dráhou Pluta, které budou větší či alespoň stejně velké jako on. Máme rok 2015 a... neznáme ani JEDNO takové těleso, neboť i desátá planeta Sluneční soustavy (která tehdy byla v argumentaci řady vědců podstatně větší než Pluto) Eris je menší. Ano, pojem trpasličí planeta je správný a potřebný, ale u těles velikosti, která tomu názvu odpovídá. Rozhodně se to netýká planety Pluto a planety Eris, tedy ledových planet Sluneční soustavy. Pokud chce někdo vyřadit Pluto, pak bude muset nejdříve vyškrtnout z planet Jupiter, co by "nedonošenou" hvězdu.


"Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně."

(William Shakespeare, Romeo a Julie)


David - 15/4/2015 - 12:23

Ještě se vracím k připomínce Marineru-4 , který zcela zvrátil tehdejší představy o Marsu, shodou okolností přesně padesát let poté je docela pravděpodobné, že obdobné " překvapení" obstará i NH.
Epochálnost letu Marineru-4 podtrhuje snímek na domovské stránce NH kdy prezident USA přebírá snímek č. 11.
To musel být úžasná doba, doufám, že nás NH nezklame a i naše generace zažije u Pluta to co naši dědové při prvních letech k ostatním planetám.
Docela mne zklamalo, že nepadlo ani slovo o dalším cíli mezi KBO. [Upraveno 15.4.2015 David]


NovýJiřík - 15/4/2015 - 17:13

...neznáme ani JEDNO takové těleso, neboť i desátá planeta Sluneční soustavy (která tehdy byla v argumentaci řady vědců podstatně větší než Pluto) Eris je menší.



Eris je menší než Pluto??! To jsem asi něco zaspal. Prosil bych odkaz na aktuální údaj o velikosti.


Vít_Sedláček - 15/4/2015 - 17:46

http://www.universetoday.com/89901/pluto-or-eris-which-is-bigger/

Už se to ví minimálně půl roku, že Pluto si nakonec uhájil svou "vedoucí pozici", byť těsně. Nicméně i dlouho předtím řada astronomů varovala před zásadními prohlášeními, že Eris je větší, a poukazovala, že nové přesnější měření budou Eris téměř jistě zmenšovat, což se nakonec i stalo.
Jsem rád, že zanedlouho budeme znát přesný průměr Pluta, přes který nepojede vlak. Je skoro jisté, že skutečný průměr nebude menší než současně udávaný, spíše je možné, že o nějaký kilometr spíše naroste, ale rozdíl určitě nebude velký.

Je zajímavé, že dvojice planet Pluto a Eris je svými rozměry a hmotností podobná planetám Uran a Neptun! Mám na mysli tu skutečnost, že menší planeta je hmotnější. A právě v takových detailech tkví krása a zajímavost Sluneční soustavy.
A mám snad naději, že již brzy se vydá "New Horizons 2" k planetě Eris, abychom měli všech deset pěkně zdokumentovaných. V tomto případě bych radil poslat dvojici sond, neboť trnout deset let, že se sonda jednoho dne již neozve, to jsou neskutečné nervy.


NovýJiřík - 15/4/2015 - 19:12

quote:
http://www.universetoday.com/89901/pluto-or-eris-which-is-bigger/

TOHLE má být nějaký odborný zdroj?? Průměr Eridy se skutečně při zákrytu měřil a vyšel při tom v článku uváděný průměr 2336 km, ale u Pluta (Wikipedie má své mouchy, ale pokud cituje seriozní odborné zdroje, nic proti ní) stále platí 2322 km (rok 2007).
Nicméně v: [Lellouch, Emmanuel; de Bergh, Catherine; Sicardy, Bruno et al. (13 March 2014). "Exploring the spatial, temporal, and vertical distribution of methane in Pluto's atmosphere". Icarus. arXiv:1403.3208. doi:10.1016/j.icarus.2014.03.027] se sice uvádí průměr Pluta 2368 km, ale pokud jsem to správně pochopil, jedná se o průměr včetně tenké atmosféry, což je samozřejmě něco jiného.


Petr_Šída - 15/4/2015 - 23:11

Mám na mysli tu skutečnost, že menší planeta je hmotnější.

aneb gravitace je svině, zkuste popřemýšlet, proč tomu tak být musí

jinak vaše zaujetí proti trpasličím planetám nechápu, ta pravidla, podle kterých se vyčleňují jsou poěmrně jasná a dávající smysl (hlavně schopnost vyčistit si dráhu)


David - 16/4/2015 - 00:13

quote:
http://www.universetoday.com/89901/pluto-or-eris-which-is-bigger/

Už se to ví minimálně půl roku, že Pluto si nakonec uhájil svou "vedoucí pozici", byť těsně. Nicméně i dlouho předtím řada astronomů varovala před zásadními prohlášeními, že Eris je větší, a poukazovala, že nové přesnější měření budou Eris téměř jistě zmenšovat, což se nakonec i stalo.
Jsem rád, že zanedlouho budeme znát přesný průměr Pluta, přes který nepojede vlak. Je skoro jisté, že skutečný průměr nebude menší než současně udávaný, spíše je možné, že o nějaký kilometr spíše naroste, ale rozdíl určitě nebude velký.

Je zajímavé, že dvojice planet Pluto a Eris je svými rozměry a hmotností podobná planetám Uran a Neptun! Mám na mysli tu skutečnost, že menší planeta je hmotnější. A právě v takových detailech tkví krása a zajímavost Sluneční soustavy.
A mám snad naději, že již brzy se vydá "New Horizons 2" k planetě Eris, abychom měli všech deset pěkně zdokumentovaných. V tomto případě bych radil poslat dvojici sond, neboť trnout deset let, že se sonda jednoho dne již neozve, to jsou neskutečné nervy.


Co kdyby se konečně někdo jiný než NASA " vydal k Eris", nebo to snad nikdo jiný neumí a nedokáže ?
"Zkušeností" mají všichni přehršli, připomeňme si, že Pioneer-10 se vydal na cestu vedoucí nakonec mimo Sluneční soustavu v roce 1972, 14 let po začátku " kosmické éry lidstva" a dnes od onoho počátku počítáme skoro 60 let !?!


Machi - 16/4/2015 - 12:42

quote:
Nechápu, že se někteří jinak rozumní vědci, nechci jmenovat, přidali k menšině těch, kteří na základě nepravdivých údajů a tvrzení, prosadili vyřazení Pluta ze skupiny planet Sluneční soustavy. Doufám, že letos v létě to napraví.



Nenapraví, není důvod. Pluto totiž bylo zařazeno mezi planety na základě nepravdivých údajů a tvrzení o jeho velikosti. Nikdo prostě prvních 50 let od objevu Pluta nevěděl, že je to takový prcek.
Zařazení Pluta mezi trpasličí planety je stejně rozumný krok, jako vznik pojmu planetka v 19. století (argument o "kulovosti" neobstojí, protože pojem planeta nepopisoval tělesa kulaté, nýbrž těleso na obloze se pohybující). To samozřejmě nebrání vědcům aby, když mluví/píšou o různých tělesech, řadili k sobě dle potřeby podobná tělesa.
Je úplně normální, že v knize o geologii planet jsou k sobě přiřazena tělesa ve stavu isostáze as pevným povrchem (takže terestrické planety, velké měsíce a trpasličí planety + Vesta).
Když někdo píše o atmosférách pak zase porovnává Jupiter s Titanem apod. Škatulky v přírodě platí jen pro tělesa, která jsou svými vlastnostmi ve středu dané kategorie. Málokdy pro tělesa na okrajích kategorií (viz třeba problém hranice planeta-hvězda).

quote:
Co kdyby se konečně někdo jiný než NASA " vydal k Eris", nebo to snad nikdo jiný neumí a nedokáže ?

Eris je momentálně daleko i na NASA. Ne že by to bylo nemožné, ale bylo by to drahé, takže to nikdo nezaplatí.

quote:
Nicméně v: [Lellouch, Emmanuel; de Bergh, Catherine; Sicardy, Bruno et al. (13 March 2014). "Exploring the spatial, temporal, and vertical distribution of methane in Pluto's atmosphere". Icarus. arXiv:1403.3208. doi:10.1016/j.icarus.2014.03.027] se sice uvádí průměr Pluta 2368 km, ale pokud jsem to správně pochopil, jedná se o průměr včetně tenké atmosféry, což je samozřejmě něco jiného.

Je to průměr povrchu. Problém je, že se to kvůli atmosféře špatně určuje, takže je třeba počkat na přesná měření, která provede New Horizons. Nicméně diskuze jestli je větší Pluto nebo Eris je asi tak stejně plodná, jako diskuze o velikosti jednovaječných dvojčat.


David - 16/4/2015 - 13:39

Možná se favoritem stane Charon , nakonec je větší než Cerera a slapový ohřev může být tak účinný, že ledová kůra hypotetického oceánu může být relativně tenká a teplota oceánu relativně a možná i fakticky vysoká.


Machi - 16/4/2015 - 14:25

Bez ohledu na status Pluta je Plutonův systém ten nejzajímavější ze všech známých transneptunických těles (Eris nevyjímaje).
Průlet New Horizons je tak v mnoha ohledech podobný průletu Voyageru 2 okolo Uranu a Neptunu. Samozřejmě až na tu mizernou přenosovou rychlost, ale to je bohatě vyváženo masivní pamětí sondy.
Jenom je škoda, že kombinace vysoké rychlosti (a tedy omezeného času), přesnosti a rychlosti navedení na cíl, vylučuje detailní snímkování všech měsíců.


Vít_Sedláček - 16/4/2015 - 16:52

Tento obrázek vede ke dvěma zamyšlením...

1) že v současnosti začíná převládat téze, že Pluto je nakonec přece jen o pověstný vlas větší než Eris (za necelé 3 měsíce budeme o poznání chytřejší)

2)Pluto a Eris se velikostně viditelně a v pravdě skokově odlišují od všech ostatních trpasličích planet

Nicméně největší odlišnost tam na první pohled vidět není, gravitace na Plutu i Eris, byť je zhruba 12 krát menší než na Zemi, je dostatečná na trvalý pobyt. Člověk, byť nejprve s nemalými obtížemi, přežije. Na zbývajících zobrazených tělesech je již gravitace tak malá, že dlouhodobé přežití je prakticky vyloučeno!

V daleké budoucnosti se Pluto bude lidstvu ještě pravděpodobně nesmírně moc hodit. A já prostě nevěřím, že by svou planetu nazývali trpasličí...

http://pluto.jhuapl.edu/Participate/learn/What-We-Know.php?link=The-Kuiper-Belt


NovýJiřík - 16/4/2015 - 17:28

V daleké budoucnosti se Pluto bude lidstvu ještě pravděpodobně nesmírně moc hodit. A já prostě nevěřím, že by svou planetu nazývali trpasličí...



Já nějak nevím, k čemu by se mohla hodit hrouda ledu a skal ve vzdálenosti 6 miliard kilometrů; jako základna pro postupné dobývání Sluneční soustavy je k ničemu, o mezistanici pro cestu ke hvězdám ani nemluvě. Ale nechtěl bych vypadat jako kverulant, když tvrdím, že pro člověka jsou ve Sluneční soustavě k použití kromě Měsíce a Marsu už jen asteroidy (pochopitelně včetně protoplanety Vesty a trpasličí planety Cerery).


loudil - 16/4/2015 - 17:54

Už se také těším na 14.července, až bude New Horizons 12 500 Km od Pluta. I když je to jenom - "zmrzlá hrouda ledu" - zachycená gravitací Slunce odněkud z černého vesmíru, stejně si snímky vychutnám . Sonda za 9 let uletěla 5 miliard kilometrů, to je slušné.

http://e-svet.e15.cz/technika/sonda-new-horizons-se-blizi-k-plutu-poslala-jeho-prvni-barevne-snimky-1181279


milantos - 16/4/2015 - 19:13

quote:
I když je to jenom - "zmrzlá hrouda ledu" - zachycená gravitací Slunce odněkud z černého vesmíru,

Hrouda ledu nebude mít hustotu 2g/cm3, a podle všech teorií je jeho vznik spojen se sluneční soustavou - nepřiletěl od někud


yamato - 16/4/2015 - 20:19

quote:
o mezistanici pro cestu ke hvězdám ani nemluvě.


mezistanici ktora odmieta postavit sa tam kde ju zrovna potrebujeme Myslim si ze vonkajsie planety su ako medzistanice nanic. Kruzia sakramentsky pomaly, to akoze bude vyprava cakat 20 rokov na vhodnu konstelaciu planet?


loudil - 17/4/2015 - 00:08

TO : milantos

Led může tvořit až 50 % hmotnosti Pluta, takže celkem dost - viz. Wiki.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Pluto_%28trpasli%C4%8D%C3%AD_planeta%29


NovýJiřík - 17/4/2015 - 13:25

quote:
quote:
o mezistanici pro cestu ke hvězdám ani nemluvě.


mezistanici ktora odmieta postavit sa tam kde ju zrovna potrebujeme Myslim si ze vonkajsie planety su ako medzistanice nanic. Kruzia sakramentsky pomaly, to akoze bude vyprava cakat 20 rokov na vhodnu konstelaciu planet?

Yamato, pochopil jsi, co jsem říkal? Tvrdil jsem, že Pluto je pro nás k ničemu (tedy i jako "mezistanice"), tak nechápu, s čím polemizuješ.


David - 17/4/2015 - 14:06

Mezistanice jsou čirý nesmysl. Pramení z období Ciolkovského, tedy z romantické kosmonautiky. Vrcholy těchto nápadů je létat na Měsíc s mezipřistáním v bodě L, nebo létat na Mars z obdoby ISS včetně návratu do " karantény na této stanici.
Historie nás učí, že ani Sověti, ačkoli byli v zoufalé situaci v Moon Race, stavěli předem ztracenou superraketu a vůbec neuvažovali o montáži či tankování pomocí menších dosažitelných nosičů.


yamato - 17/4/2015 - 14:14

quote:
quote:
quote:
o mezistanici pro cestu ke hvězdám ani nemluvě.


mezistanici ktora odmieta postavit sa tam kde ju zrovna potrebujeme Myslim si ze vonkajsie planety su ako medzistanice nanic. Kruzia sakramentsky pomaly, to akoze bude vyprava cakat 20 rokov na vhodnu konstelaciu planet?

Yamato, pochopil jsi, co jsem říkal? Tvrdil jsem, že Pluto je pro nás k ničemu (tedy i jako "mezistanice"), tak nechápu, s čím polemizuješ.


Ja som nepolemizoval s tvojim nazorom Islo skor o taku hlbavu uvahu na tema "medzistanica? riadna blbost" Tvoj komentar je len prvotny podnet mojho diela


JiříHošek - 18/4/2015 - 20:04

quote:
TO : milantos

Led může tvořit až 50 % hmotnosti Pluta, takže celkem dost - viz. Wiki.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Pluto_%28trpasli%C4%8D%C3%AD_planeta%29

Může tam být podobnost s Tritonem - viz. Wiki.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Triton_(m%C4%9Bs%C3%ADc)


[Upraveno 19.4.2015 JiříHošek]


David - 21/4/2015 - 07:12

100 mil km od cíle !


Vít_Sedláček - 29/4/2015 - 21:42

Před chvilkou byly zveřejněny nové snímky z LORRI z průměrné vzdálenosti cca 107 000 000 km. Právě začala aktuální konference…
[Edité le 29.4.2015 Vít_Sedláček]


David - 30/4/2015 - 07:24

Na povrchu jsou reálné útvary, polární čepička pravděpodobně z dusíkového " ledu" a navíc se zdá i zpochybněn kulový tvar, potvrzena " vázaná rotace, měsíce nezachyceny, Charon zatím bez podrobností.
Úžasný výkon kamery ze vzdálenosti 111-106 mil.km.


NovýJiřík - 30/4/2015 - 21:12

Pokud si chcete přečíst, co novináři dokáží vyplodit, přečtěte si
http://www.novinky.cz/veda-skoly/368410-sonda-new-horizons-natocila-pluto-na-povrchu-ma-zahadne-svetle-body.html
"Pluto bylo objeveno v roce 1930 a považovalo se za planetu až do roku 2006, kdy věci změnili kritéria pro klasifikaci planet. Stalo se tak na mezinárodní konferenci v Praze. Tam bylo určeno, že planetou je pouze objekt, který obíhá kolem hvězdy. Současně je dostatečně hmotný, má tedy dostatečnou gravitaci, aby měl kulovitý tvar. Také je podmínkou, aby jeho satelity byly výrazně menší, aby si planeta takzvaně vyčistila své okolí. Právě to Pluto nedokázalo. Důvodem je jeho měsíc Charon, který je sice méně hmotný než trpasličí planeta, je však téměř stejně velký. Je jedním z pěti měsíců, které kolem Pluta obíhají. Předpokládá se, že společně tvoří binární těleso, někdy také dvojplanetu."
Jinými slovy, ani Země vlastně není planeta, když má tak veliký Měsíc a nevyčistila od něj své okolí...


Povl - 30/4/2015 - 21:53

Mě jen fascinuje, jak jsou v NASA pozadu. Redakce novinky.cz totiž jako první už přesně rozpoznala, že na Plutu jsou záhadné skvrny.
To že tam jsou skvrny vím už podle snímků z Hubbla, ale že jsou záhadné, to jsem do dneška nevěděl.


fritz.lochmann - 30/4/2015 - 23:50

quote:
Mě jen fascinuje, jak jsou v NASA pozadu. Redakce novinky.cz totiž jako první už přesně rozpoznala, že na Plutu jsou záhadné skvrny.
To že tam jsou skvrny vím už podle snímků z Hubbla, ale že jsou záhadné, to jsem do dneška nevěděl.

Ešteže tu máme Davida, ktorému je to všetko jasné a všetko vie Ja by som z tej fotky nič také netvrdil, je to proste len hra svetla a tieňov niečoho, čo má veľkosť 9 x 11 pixelov.


David - 1/5/2015 - 07:09

quote:
quote:
Mě jen fascinuje, jak jsou v NASA pozadu. Redakce novinky.cz totiž jako první už přesně rozpoznala, že na Plutu jsou záhadné skvrny.
To že tam jsou skvrny vím už podle snímků z Hubbla, ale že jsou záhadné, to jsem do dneška nevěděl.

Ešteže tu máme Davida, ktorému je to všetko jasné a všetko vie Ja by som z tej fotky nič také netvrdil, je to proste len hra svetla a tieňov niečoho, čo má veľkosť 9 x 11 pixelov.


K inkriminovaným snímkům svolala NASA tiskovku a já jsem jen prezentoval její závěry.


Vít_Sedláček - 1/5/2015 - 08:19

Ale David opravdu shrnul toliko základní téze z avizované konference NASA, která se přenášela v audio podobě. Navíc bych si dovolil soudit, že pro tu polární čepičku hovoří i to, že na Plutu přinejmenším v létě (které bude pomalu končit) se vyskytuje dusík ve všech skupenstvích, takže bych se hodně divil, pokud by se ukázalo, že by tam žádná polární čepička nebyla. Myslím, že snímky už skutečně pomalu ukazují, že tam je. A předpokládám, že se její velikost bude během plutovského roku měnit. Dále předpokládám dosti hornatý povrch a jezera, která v zimě zamrznou. Samozřejmě, že voda tam bude v pevném stavu po celý rok.

Dostatek vody a dusíku je základní předpoklad pro trvalé osídlení! Od sondy NH čekám, že najde v systému Pluta kovy, bez nichž osídlení nepůjde zrealizovat, neboť nedokáži si představit, že by se to tam mohlo dopravovat odjinud. Jamile se zvládne řízená termojaderná fúze, což potrvá asi ještě 30 až 40 let, pak již nebude problém, aby budoucí "planetární roboti" mohli vytvořit na Plutu podmínky pro trvalé osídlení.

Samozřejmě jsem realista, takže za 40 let se určitě nezačne, ale za cca 200 či 250 roků by se začít mohlo. Je jasné, že prvním krokem bude vypuštění "NH 2", který bude naveden na oběžnou dráhu okolo planety. To už je v lidských silách dnes. I peníze by byly, stačí postavit o jednu jadernou ponorku méně...


David - 1/5/2015 - 09:38

Pluto byl v dosahu americké sondy Vayager-1 již v osmdesátých létech m.s., škoda, že tato možnost nebyla využita a nebyl proveden základní výzkum. Pro ´plnost dodávám, že měsíc Pluta byl objeven až po startu Voyagerů v roce l978, což demonstruje úroveň tehdejších znalostí o Plutu, ostatně i jeho základní charakteristiky byly tehdy jen odhadovány.
Jestli, jak se zdá nás systém Pluta řádně " překvapí", jaké by asi bylo " překvapení" tehdy.
Faktem je, že jako " devátá" planeta postupně více a více " zklamával", zejména co do velikosti, vždyť prvotní odhady hovořili o průměru 10.000 km, postupně se ale " scvrkával" a jak se blížil k několika tis. km stával se nezajímavým, zejména ve srovnání se soustavami plynných planet. Jeho " nezajímavosti" přispěly i názory, že by se mohlo jednat o " uprchlý" měsíc Neptuna.
Toto téma otevírá protože jsem někde četl o plánech "Velké cesty" ke všem planetám, kerá byla pro vysoké náklady zrušena a nahrazena letem dvou sond třídy Marinner k Jupiteru a Saturnu . V původních plánech velké cesty měly letět též dvě sondy , nosičem měl být Saturn-5, z nichž druhá měla navštívit Pluto.


NovýJiřík - 1/5/2015 - 10:06

Dostatek vody a dusíku je základní předpoklad pro trvalé osídlení! Od sondy NH čekám, že najde v systému Pluta kovy, bez nichž osídlení nepůjde zrealizovat, neboť nedokáži si představit, že by se to tam mohlo dopravovat odjinud. Jamile se zvládne řízená termojaderná fúze, což potrvá asi ještě 30 až 40 let, pak již nebude problém, aby budoucí "planetární roboti" mohli vytvořit na Plutu podmínky pro trvalé osídlení.



No fakt, tam bych teda chtěl bydlet. Světlo "ve dne" srovnatelné s Měsíční nocí, když je Země v úplňku, teplota krásných 40 stupňů (Kelvinových), opalování a koupání v dusíkových jezerech jedna báseň...


yamato - 1/5/2015 - 10:37

vazne je mozne ze na povrchu budu nejake tekutiny (dusik)?


David - 1/5/2015 - 19:16

O trvalém osídlení " jiných světů" mohli snít naši praprapradědečkové, kteří ještě věřili na Marťany. Při dnešních znalostech je to poněkud divné. K nápadu o trvalém osídlení Pluta je zapotřebí hodně silná víra. Nelze ovšem vyloučit, že se takového " nápadu" chytí nějaký politik a kosmonautika zapláče, viz nápady s raketoplánem, ISS a naposled s " chytáním " asteroidů.
Na druhé straně i nesmyslné nápady zaměstnají spoustu lidí a posunou technologický vývoj vpřed, nikoli však kosmonautiku.


Povl - 1/5/2015 - 22:20

quote:
K nápadu o trvalém osídlení Pluta je zapotřebí hodně silná víra.
Nějak mi uniká smysl žití na Plutu. Kdo a proč by tam chtěl žít? Ještě bych pochopil vybudovat tam trestaneckou kolonii.


NovýJiřík - 2/5/2015 - 11:17

K nápadu o trvalém osídlení Pluta je zapotřebí hodně silná víra.


Nějak mi uniká smysl žití na Plutu. Kdo a proč by tam chtěl žít? Ještě bych pochopil vybudovat tam trestaneckou kolonii.

No, a co jiného jsem říkal? Jinak pokud už by někdy někdo mermomocí chtěl postavit základnu nebo výzkumnou stanici na periférii Sluneční soustavy, jako daleko vhodnější těleso by se mi jevil Triton. Vedle toho, že je to trochu větší dvojče Pluta a tudíž i s o malinko vyšší gravitací, tak by se odtamtud dal zkoumat Kuiperův pás stejně efektivně a Neptunův systém nekonečně líp. Ale i tam by bylo možné někoho poslat nejspíš jen za trest.


David - 9/5/2015 - 05:44

Už je pod 80 mil.km od cíle a 8.5. měla začít další fáze výzkumu.
Dnes " jen" 77 mil km, t.j. skoro o třetinu blíže než při posledním focení a " nic se neděje ". [Upraveno 10.5.2015 David]


David - 13/5/2015 - 15:02

Sonda vyfotila čtyři / zatím čtyři / malé měsíce .


fritz.lochmann - 13/5/2015 - 21:26

quote:
Sonda vyfotila čtyři / zatím čtyři / malé měsíce .
Odkaz na fotky nic?


milantos - 13/5/2015 - 22:10

http://www.nasa.gov/image-feature/nasa-s-new-horizons-spots-pluto-s-faintest-known-moons


fritz.lochmann - 13/5/2015 - 22:29

quote:
http://www.nasa.gov/image-feature/nasa-s-new-horizons-spots-pluto-s-faintest-known-moons
Ďakujem. Ja som to čakal od Davida


Ervé - 14/5/2015 - 07:01

Líbí se mi originální foto - to je jeden z důvodů, proč je většina obrázků upravována - neponal bych na něm ani Charon. NH se přibližuje Plutu, těším se.


Machi - 14/5/2015 - 11:38

quote:
Už je pod 80 mil.km od cíle a 8.5. měla začít další fáze výzkumu.
Dnes " jen" 77 mil km, t.j. skoro o třetinu blíže než při posledním focení a " nic se neděje ". [Upraveno 10.5.2015 David]


" nic se neděje " = nejsem schopen si zjistit relevantní informace, ale cítím se být dostatečně kompetentní, abych zde fňukal na fóru.

Nesorry za jízlivou poznámku, ale tým New Horizons je velmi otevřený okolo plánů i pořízených snímků a tohle si nezaslouží.
Abych jen nekritizoval, tak zde je seznam plánovaných pozorování -
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/04291753-new-horizons-sees-surface.html.
Lepší snímky povrchových útvarů (a to i na Charonu!) můžeme tedy očekávat koncem května.
Pořízené snímky jsou pak k dispozici se zhruba 24h zpožděním zde:
http://pluto.jhuapl.edu/soc/Pluto-Encounter/index.php.
Poslední jsou z 13. května.


David - 14/5/2015 - 12:17

quote:
quote:
Už je pod 80 mil.km od cíle a 8.5. měla začít další fáze výzkumu.
Dnes " jen" 77 mil km, t.j. skoro o třetinu blíže než při posledním focení a " nic se neděje ". [Upraveno 10.5.2015 David]


" nic se neděje " = nejsem schopen si zjistit relevantní informace, ale cítím se být dostatečně kompetentní, abych zde fňukal na fóru.

Nesorry za jízlivou poznámku, ale tým New Horizons je velmi otevřený okolo plánů i pořízených snímků a tohle si nezaslouží.
Abych jen nekritizoval, tak zde je seznam plánovaných pozorování -
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/04291753-new-horizons-sees-surface.html.
Lepší snímky povrchových útvarů (a to i na Charonu!) můžeme tedy očekávat koncem května.
Pořízené snímky jsou pak k dispozici se zhruba 24h zpožděním zde:
http://pluto.jhuapl.edu/soc/Pluto-Encounter/index.php.
Poslední jsou z 13. května.


" neděje se " znamená, že zatím nenastala žádná událost v úrovni nějakého objevu, příkladně další měsíc, prstence a pod..


Machi - 14/5/2015 - 12:56

quote:

" neděje se " znamená, že zatím nenastala žádná událost v úrovni nějakého objevu, příkladně další měsíc, prstence a pod..


Aha, tak v tom případě se omlouvám.
Bohužel moc často čtu komentáře ve stylu "co tam ti vědci dělají/ jaktože nás nezaplavují každý den novými informacemi/mám právo vědět všechno". Stává se sice, že vědci (či operátoři misí) někdy na veřejnost kašlou, ale to se rozhodně netýká mise New Horizons a vlastně se to dnes netýká naprosté většiny misí NASA.


David - 14/5/2015 - 14:28

quote:
quote:

" neděje se " znamená, že zatím nenastala žádná událost v úrovni nějakého objevu, příkladně další měsíc, prstence a pod..


Aha, tak v tom případě se omlouvám.
Bohužel moc často čtu komentáře ve stylu "co tam ti vědci dělají/ jaktože nás nezaplavují každý den novými informacemi/mám právo vědět všechno". Stává se sice, že vědci (či operátoři misí) někdy na veřejnost kašlou, ale to se rozhodně netýká mise New Horizons a vlastně se to dnes netýká naprosté většiny misí NASA.


Omlouvám se já za " netrpělivost " a možná přehnané očekávání.


David - 15/5/2015 - 06:14

Začíná hledání dalších měsíců. Na zpracování si ovšem počkáme další dva týdny.


David - 15/5/2015 - 13:31

Zajímavou shodou okolností jsou Ceres i Pluto poprvé zkoumány současně, když obě tělesa byla považována v době objevu za planetu a po objevení dalších těles pohybujících se v blízkosti jejich dráhy byla obě degradována.
Výrazný rozdíl hned na první pohled je jejich Hillova sféra, u Cerery je prázdná, v Plutově je nejméně pět dalších těles.
Další tělesa v pásu KBO mají též měsíce, zda též maličké jako Pluto se neví. Jejich zkoumání by mohla umožnit superraketa, její pomocí by bylo možno dosáhnout rychlosti kolem 50 km/s, pak by cesta k nim trvala několik málo let.


Ervé - 15/5/2015 - 14:57

Nepotřebujeme superraketu pro rychlé sondy, úplně stačí jaderné motory a Falcon Heavy. Přliš velká rychlost je taky na závadu, protože zkracuje dobu zkoumání a kvalitu snímků. Vzhledem k peripetiím při vývoji a výrobě NH a ostatních sond buďme rádi za to, co máme.


Povl - 15/5/2015 - 15:45

quote:
Vzhledem k peripetiím při vývoji a výrobě NH a ostatních sond buďme rádi za to, co máme.

Spíš buďme rádi za to, že na to dali peníze. Podle mě jsou právě peníze ta největší brzda průzkumu vesmíru.


David - 15/5/2015 - 16:15

Peníze jistě, ale zda jsou využívány efektivně je otázka. Po padesáti letech výzkumu planet se kosmické sondy stále pohybují rychlostmi hlemýždě a to je na lety za Saturn proklatě málo. Tělesa za Saturnem, neřku-li v pásu KBO, jsou prakticky mimo dosah. Výzkum mezihvězdného prostoru je stále sci-fi , mise " nesmrtelných " Voyagerů je slabou náhražkou. Není to ostuda ?


NovýJiřík - 15/5/2015 - 20:40

quote:
Peníze jistě, ale zda jsou využívány efektivně je otázka. Po padesáti letech výzkumu planet se kosmické sondy stále pohybují rychlostmi hlemýždě a to je na lety za Saturn proklatě málo. Tělesa za Saturnem, neřku-li v pásu KBO, jsou prakticky mimo dosah. Výzkum mezihvězdného prostoru je stále sci-fi , mise " nesmrtelných " Voyagerů je slabou náhražkou. Není to ostuda ?

Už jsem to tu psal několikrát. Stačí se podívat, kolik se vydává na zbrojení a kolik ve srovnání s tím tytéž státy vydávají na kosmonautiku. Holt je to tak, že dokud budou mezikontinentální rakety důležitější, než rakety vesmírné, z místa se hned tak nepohneme. A vlastně můžeme být za dané situace vůbec rádi, že ještě existujeme.


David - 16/5/2015 - 09:14

Kosmonautiku drží nad vodou aplikace, zejména vojenské a komerční. Pokud by do kosmonautiky plynuly peníze, které její aplikace " vydělají, resp. vydělaly", byla by v zelených číslech a nepotřebovala by dotace.
Příkladně již několik let po Sputniku-1 létala komerční spojová družice. Provozovatel " slíznul smetanu", zaplatil jen výrobu, celou trnitou cestu k realizaci nesl stát.
Obdobně je to s projektem Apollo, obecně je známo, že náklady na projekt se několikrát " vrátily" v aplikacích. Jenže do soukromých kapes a stát " utřel".
Jisté je, že stát tyto aplikace není schopen realizovat, ale měl by zisky soukromé sféry vyplývající z vývoje, který stát platil, přiměřeným způsobem zdanit.
Kosmonautika také zevšedněla, do kosmu léta kde kdo i beduíni, od doby kdy vypadla z politického ringu je na okraji zájmu veřejnosti.
Jediné co by zájem oživilo by byl nějaký E.T., třeba mikrob někde na Europě, ovšem to by se tam muselo nejdřív letět.


tycka - 16/5/2015 - 15:06

quote:
kolik ve srovnání s tím tytéž státy vydávají na kosmonautiku

Sice to spíše jako pár přechozích příspěvků spíše patří do Souvislostí kosmonautiky.
Pravda je spíše taková, že alespoň v Evropě je pilotovaná komonautika dle všeho většinou veřejností za věc, která vznikla jen z důvodu pouhého soutěžení velmocí v období studené války a neochoty - stále je navíc i nutné se převádět třeba před Čínou ji prostě jako takovou zrušit.
A vadí jim proto dle všeho i jen to, že se zvažují - což jistě též něco stojí - stále lety kamkoliv - tedy jakékoliv studie letů k Měsíci, Marsu či kamkoliv jinam mimo oběžnu dráhu.

A ani u těch automatických sond není zcela jistě ve vědecké komunitě tak úplná podpora. Jednak proto, že zkoumat toho je zde na Zemi toho stále dost a peníze jako v každém jiném výzkumu (při dostatatečném možství peněz vybavení základny pro výzkum v odlehlém místě přivezu vrtulníky a tak ušetřím spoustu času a sil - místo riskantí plavby po řece + zbytek cesty od řeky odnést postupně na svých zádech - například) patří k hlavním překážkám + počet odborníků - jenže i ty musí myslet kvůli své rodině i na výši svého platu. Dále pak i proto, že vědci zkoumající vzálenější hvězdy potřebují spíše než současné vesmírné sondy a jejich reálné možnosti - kvalitní dalekohledy a to i na oběžné dráze.

Prostě bez studené války by pilotovaná kosmonatika - jak se to zde již probíralo - začala dle všeho mnohem později - pokdud by vůbec do teď začala - nová možnosti nejdříve automatických vojenských družic by utlumili zájem vojáků - a zcela nové možnosti automatických sond dle všcho i zájem vědců. Nepilotované se to netýká - družici Američané připravovali i bez znalosti toho jak moc je Rusko vpředu.
Takže v lepším případě by se dle mne teď možná připravoval první let člověka k Měsíci - když už jsme kolem Země na nějaké vesmírné stanici (v lepším případě velikosti ISS) provedli všechny experimenty s lidmi v kosmu.
Takže žádný Saturn by prostě do teď neletěl, neboť by ho nikdo dosud nepostavil a loď pro ten případný let by se přivolala složením z více dílů na oběžnné dráze z využitím připravované rakety Falcon Heavy. S tím, že posádka té lodi by letěla jinou více použivanou raketou. Veřejnou by teprve teď možná začínala zažívat to co jsem zažili v 60. letech - to by právě ten let s lidmi k Měsíci ve skutečnosti umožnilo.
Prostě ona pilotovaná kosmonautika - totiž dle všeho začala mnohem dřív než by to technologicky bylo vhodné a rozumné.

Třeba u mých přátelích a to má část i VŠ vzdělání - nemá pro pilotovanou kosmonautiku vyloženou podporu nikdo. Nepilotované sondy - se vyvětlují snáz - telekomunikace, solární panely, robotika a další rozvoj technologií + pěkné obrázky z okolních planet a údaje o nich - přece jen vzdělanějšího člověka běžně zaujnou.
Smiřete se, že většina lidí pilotovanou kosmonautiku prostě ke svému životu nepotřebuje a proto to nepodporuje a nebude podporovat.

Takže spíše, to že politici jsou na to ochotni uvolňovat alespoň nějaké peníze - tak je to jejich určitý nadhled - kdy jsou přímo proti svým voličům (a těch řečí - politik má plnit jen přání svých voličů jinak by měl být možnost ho těmi voliči zase odvolat - tedy jakási pernamentní volební kamapaň by neustále probíhala - jste jistě též slyšeli dost).

Pokud tedy chcete více pilotované kosmonautiky - zajistěte si nejdřív mnohem větší podporu od veřejnosti a to i od té 2/3, která je pod průměrným hrubým výdělkem - pak na to politici jako na přání svých voličů budou rádi přispívat mnohem víc.
[Upraveno 16.5.2015 tycka]


David - 16/5/2015 - 17:01

Pilotovanou kosmonautiku staví mimo hru rozvoj počítačů. Romantické představy jak astronaut na Měsíci kouká do dalekohledu, nebo na Marsu mikroskopem zkoumá nějaké potvůrky, či někde u Saturnu fotí foťákem jeho prstence, vzaly definitivně za své. To všechno dokáží a mnohem precizněji, zejména o několik řádů levněji a beze spěchu " inteligentní" automaty.Již v době Apolla, z dnešního hlediska nedokonalé sovětské automaty dokázaly dopravit na Zemi měsíční horninu.
Příkladem vysloveného mrhání penězi je pilotovaný raketoplán a ISS, odůvodnění přípravou letu člověka na Mars je prostoduché. Co by člověk na Marsu dělal, nad čím by tam " bádal" ? Všechno hravě dokážou automaty.
Mít svého astronauta je ale atributem velmoci i když je to k ničemu, je to totéž jako v našem případě mít nadzvukové letectvo. Vždyť se nad naším územím ani pořádně v plné rychlosti neotočí.
Kosmonautika prakticky nikoho nezajímá, krom několika nadšenců, příkladně o letu sondy k Plutu snili marně naši dědové, nyní tam sonda je a zkuste se zeptat třeba středoškolského učitele - bude koukat jako vrána.


kopapaka - 16/5/2015 - 17:16

Davit: je to sice offtopic, ale Gripen není SR-71. Supermanévrovatelnost se u těchhle letadel neuvádí jen tak...
A v nadzvukové rychlosti tu dokázaly manívrovat i relativně neobratné MiG-19/21...

Nějakých 330+ m/s totiž není až tak závratná rychlost


admin - 16/5/2015 - 17:36

Tohle snad patří do Vladovin. Jedna blbost za druhou. U zdejších přispěvatelů bych očekával alespoň takové znalosti, aby nemleli dokola nesmysly o nahrazení člověka strojem(Schmitt by se hurónsky bavil), nebo nemožnosti otočky Gripena nad ČR. To si snad zvládne spočítat i dítě z prvního stupně.


admin - 16/5/2015 - 17:48

Toto platí pro F-16


A jestli tu někdo tu blbost znovu zopakuje, tak ho snad vlastnoručně zabanuju.


milantos - 16/5/2015 - 19:49

quote:
náklady na projekt se několikrát " vrátily" v aplikacích. Jenže do soukromých kapes a stát " utřel".
Jisté je, že stát tyto aplikace není schopen realizovat, ale měl by zisky soukromé sféry vyplývající z vývoje, který stát platil, přiměřeným způsobem zdanit.


Jsme tu sice už šeredně OT, ale tady jsme se ještě vrátili do dob reálného socialismu.
Stát žádný vývoj neplatí, platí to daňoví poplatnící ,a stát , přes své organizace, tu službu zajišťuje. A protože to jejich daňoví poplatníci zaplatili, mají plné právo výsledky využívat. Patenty takto vzniklé jsou všem zdarma k disposici - samozřejmě ale jen američanům


David - 17/5/2015 - 01:22

quote:
quote:
náklady na projekt se několikrát " vrátily" v aplikacích. Jenže do soukromých kapes a stát " utřel".
Jisté je, že stát tyto aplikace není schopen realizovat, ale měl by zisky soukromé sféry vyplývající z vývoje, který stát platil, přiměřeným způsobem zdanit.


Jsme tu sice už šeredně OT, ale tady jsme se ještě vrátili do dob reálného socialismu.
Stát žádný vývoj neplatí, platí to daňoví poplatnící ,a stát , přes své organizace, tu službu zajišťuje. A protože to jejich daňoví poplatníci zaplatili, mají plné právo výsledky využívat. Patenty takto vzniklé jsou všem zdarma k disposici - samozřejmě ale jen američanům


Právě proto by měl ten Američan, který chce využít patent, který zaplatili všichni Američané, se s nimi podělit o zisk / formou přiměřené daně nebo jiného poplatku/.
Zcela jistě by v Americe nešlo, aby licenci vlastnilo příkladně deset lidí a jeden ji chtěl využít a ostatním nic nedat .


admin - 17/5/2015 - 03:13

quote:

Právě proto by měl ten Američan, který chce využít patent, který zaplatili všichni Američané, se s nimi podělit o zisk / formou přiměřené daně nebo jiného poplatku/.



Říká se tomu daně.


David - 17/5/2015 - 08:03

quote:
quote:

Právě proto by měl ten Američan, který chce využít patent, který zaplatili všichni Američané, se s nimi podělit o zisk / formou přiměřené daně nebo jiného poplatku/.



Říká se tomu daně.


Snad licenční poplatky ?


David - 24/5/2015 - 08:17

50 dní do průletu, 60 mil.km a pořád žádný další měsíc.


Ervé - 25/5/2015 - 07:16

Malé měsíčky nebudou ještě nějakou dobu vidět, takže je zbytečné plýtvat přenosovou kapacitou, těch pár týdnů ještě vydržím. Opravdový pokrok začne za měsíc.


David - 28/5/2015 - 03:40

Snímky z 12.5. začínají být zajímavé. Vypadá to, že je " protažen" směrem k měsíci, což by vzhledem k nízké hustotě bylo možné a též by mohlo být u měsíce. Ostatně vázaná rotace signalizuje nesymetričnost.
S dalšími měsíci nad 5 km a prstenci to vypadá bledě.


[Upraveno 28.5.2015 David] [Upraveno 29.5.2015 David]


David - 2/6/2015 - 08:07

50 mil. km a -42 dní, to by už mohly být vidět nějaké detaily na Charonu, vždyť má více než poloviční průměr, resp. o třetinu větší než Ceres, konkurenční / v současném výzkumu/ trpasličí " planeta". [Upraveno 02.6.2015 David]


Ervé - 2/6/2015 - 13:00

Začínají mně štvát, žádná fotka za tři týdny.


Arccos - 3/6/2015 - 09:48

S takovýma plkama běžte do Souvislostí.

Od včerejška jsou dostupné raw obrázky ze zatím posledního foceni: http://pluto.jhuapl.edu/soc/Pluto-Encounter/index.php?page=1

Ale lepší je počkat, až je někdo zkušený na UMSF upraví do koukatelné podoby.


pospa - 3/6/2015 - 09:56

quote:
Ale lepší je počkat, až je někdo zkušený na UMSF upraví do koukatelné podoby.
Stalo se.
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?s=&showtopic=7970&view=findpost&p=220896


admin - 4/6/2015 - 23:47

Simulace rotace měsíce Nix. Mno, rotace...


https://www.facebook.com/NASA.GSFC/videos/10153890322745898/?fref=nf


David - 5/6/2015 - 05:44

quote:
Simulace rotace měsíce Nix. Mno, rotace...


https://www.facebook.com/NASA.GSFC/videos/10153890322745898/?fref=nf


Ten Hobble je skutečně zázrak, věčná škoda, že nebylo realirováno původní zadání, kdy mělo mít zrcadlo 3 metry, což by prezentovalo téměř o 3/4 větší sběrnou plochu.

Chaotickou rotaci má mít i Hydra, jsem zvědav na skutečné rozměry avizovaných " šiškoidů", delší osa by mohla překonat prognozované průměry. Zajímavý bude též vlastní tvar Pluta a Charona, už byly prezentovány náznaky, že nepůjde o čisté koule.

Je paradoxem, že v době, kdy se sonda blíží k cíli / -39 dní a 46 mil.km / se dělají objevy prakticky " ze Země". ovšem díky fenomenálnímu Hubblu. [Upraveno 05.6.2015 David]


yamato - 5/6/2015 - 08:26

Rozlisenie teleskopu zavisi od priemeru zrkadla, nie od zbernej plochy. To len tak na okraj.


milantos - 5/6/2015 - 13:02

quote:

Zajímavý bude též vlastní tvar Pluta a Charona, už byly prezentovány náznaky, že nepůjde o čisté koule.


Na to nemusí být žádný genius, žádné těleso sl. soustavy není zdaleka koule. Takže skoro se 100% jistotou to tak bude i tady. Je to jen otázka míry - 5 , 7 nebo 10% odchylka ?


David - 5/6/2015 - 13:59

quote:
quote:

Zajímavý bude též vlastní tvar Pluta a Charona, už byly prezentovány náznaky, že nepůjde o čisté koule.


Na to nemusí být žádný genius, žádné těleso sl. soustavy není zdaleka koule. Takže skoro se 100% jistotou to tak bude i tady. Je to jen otázka míry - 5 , 7 nebo 10% odchylka ?


Měl jsem na mysli " na první pohled " .


David - 5/6/2015 - 14:04

quote:
Rozlisenie teleskopu zavisi od priemeru zrkadla, nie od zbernej plochy. To len tak na okraj.


Chtěl jsem jen poukázat na to, že zvýšení průměru z 2,5 na 3 metry by výrazně zvýšilo sběrnou plochu a dopravilo výrazně větší / skoro dvojnásobné/ množství fotonů na detektory.


milantos - 5/6/2015 - 14:30

quote:
quote:
Rozlisenie teleskopu zavisi od priemeru zrkadla, nie od zbernej plochy. To len tak na okraj.


Chtěl jsem jen poukázat na to, že zvýšení průměru z 2,5 na 3 metry by výrazně zvýšilo sběrnou plochu a dopravilo výrazně větší / skoro dvojnásobné/ množství fotonů na detektory.

Tak snad umíme všichni počítat : sběrná plocha by se zvýšila jen 1,44x a rozlišení teleskopu 1,2x. Je to sice zisk, ale není to nijak dramatické. Hlavně na rozlišení teleskopu mají vliv i jiné věci, které ho více limitují


yamato - 5/6/2015 - 15:03

Zberna plocha nie je pri digitalnych cipoch limitujuci faktor. Hubble pocas robenia slavnej fotky hubble deep field exponoval dokopy desiatky hodin, a to uz sa nazbiera tych fotonov dost :-) bezne aj astroamateri exponuju v suhrne niekolko hodin, cim zachytia tolko fotonov kolko potrebuju. Problem je rozlisenie, nie pocet fotonov, a to je hlavny dovod pre vesmirne teleskopy. Na pozemskom teleskope bez adaptivnej optiky prestava rozlisenie stupat uz pri 300 mm priemere, kvoli rozmazaniu turbulenciami v atmosfere.


David - 5/6/2015 - 15:58

Za chvíli v 16.05 bude BBC dokument k degradaci Pluta na " trpasličí planetu".


David - 6/6/2015 - 10:10

Další varianta rozměrů malých měsíců na domovské stránce NH : Hydra 58x34 km, Nix 56x26 km, Kerberos 31 km a Styx asi 6 km.
Pokud je Styx opravdu tak maličký, rapidně klesá pravděpodobnost nálezu dalších miniměsíců. Prstenec zřejmě Pluto nemá.


David - 8/6/2015 - 18:49

Podíval jsem se v souvislosti s článkem v K č.3 ohledně KBO :
1/ 2014 MT 69 : průměr 25-6O km - vyřazen, mimořádně nepřesné určení dráhy a je nejmenší.
2/ 2014 OS 393 : průměr 35-135 km, je největší, ale též vyřazen.
3/ 2014 PN 70 / PT-3/ : průměr 35-120 km, průlet v červnu 2019 44 AU.
4/ 2014 MU 69 / PT-1/ : průměr 30-90 km, průlet c lednu 2019 43,4 AU.
Definitivní rozhodnutí padne v srpnu t.r., sázím na PT-3, nejmenší spotřebu paliva má však PT-1 / asi třetinu zásob/.


David - 11/6/2015 - 08:09

-33 dní a 39 mil.km to už by se mohla LORI zase pochlubit.
Je to napínavé, očekával bych již něco nového a zatím " jen" boduje Hubble.


pospa - 11/6/2015 - 08:38

quote:
-33 dní a 39 mil.km to už by se mohla LORI zase pochlubit.

Davide, podíváš se vůbec někdy sem na UMSF?
Nové snímky přišly například včera.



Ervé - 11/6/2015 - 09:11

Alespoň něco, ale chápu Davida, čekal bych víc a lepších fotek. Jenže pořád ještě nezačala příletová fáze intenzivního zkoumání. Za dva týdny to bude doufám jiné kafe.


David - 11/6/2015 - 09:42

Měl jsem na mysli fotky ve vyšší úrovni zpracování, zatím poslední jsem našel ze vzdálenosti 80 mil.km.


pospa - 11/6/2015 - 09:54

quote:
zatím poslední jsem našel ze vzdálenosti 80 mil.km.

Davide, před hodinou jsem ti tu dal odkaz na UMSF diskusní vlákno "New Horizons: Approach Phase, OpsNav - 25 January 15 to ...", kde většinou najdeš ty nejnovější novinky k této misi.
V příspěvku, ze kterého jsem tady postnul nejnovější snímek ze včerejška, je taky odkaz na originál, který byl pořízen ze vzdálenost 41 mil km.

TADY

V čem je problém?


David - 11/6/2015 - 10:39

Problém je v tom, že tyto snímky nejsou zpracovány dekonvolucí a obsahují tudíž méně detailů, než snímky uveřejněné 27.5, zpracované touto metodou.


pospa - 12/6/2015 - 06:50

Tady to máš i s dekonvolucí na 10 dní starých snímcích.
(možná by stačilo víc hledat, než jen ustavičně naříkat, že něco není a nebo když je, tak to za moc nestojí)


Ervé - 12/6/2015 - 06:55

Většina lidí nemá čas trávit desítky minut u počítače hledáním fotek - mrknu na NASA stránky, tam nic není, mrknu sem - taky nic, projevím znechucení a odcházím. Díky za tebe a ostatní, kteří ty hodiny tomu věnovat můžou...


pospa - 12/6/2015 - 07:51

quote:
Většina lidí nemá čas trávit desítky minut u počítače hledáním fotek - mrknu na NASA stránky, tam nic není...

ale je : http://www.nasa.gov/feature/different-faces-of-pluto-emerging-in-new-images-from-new-horizons


Ervé - 12/6/2015 - 11:45

V době, kdy se David ptal, to tam nebylo.
Takže v klidu, díky.


David - 12/6/2015 - 14:07

Bude to asi tím, že je člověk " namlsaný" z MERů, kde jsou každý den nové snímky s nepatrným zpožděním. Já jsem nejvíc zvědav na Cháron, vždyť je o třetinu větší než Ceres. Kdyby náš Měsíc měl být ve stejném poměru, byl by velký skoro jako Mars.


David - 16/6/2015 - 08:28

byla provedena korekce dráhy zážehem v trvání 45 s . Změna rychlosti o 52 cm/s a přiblížení o 750 km. Další korekce plánována na 24.6..
Zahájeno hledání mimiměsíců a prstenců, zatím nic nenalezeno.
Jsem zvědav kdy se také " podívá" na Charona.


Ervé - 18/6/2015 - 11:22

Mně osobně první fotky zklamaly, dokud jsem si neuvědomil, že byly pořízeny ze vzdálenosti 80 mil. km, tedy jako ze Země na Mars, a ještě fotky z 50 mil. km jsou téměř totéž (Mars je nejblíž Zemi nějakých 55 mil.km). Těch 50 je 125x větší vzdálenost, než ze Země na Měsíc.
Podle wikiny bude PT1 (2014MU69) nebo PT3 (2014PN70) vybrán až v srpnu, tedy měsíc po průletu kolem Pluta.


David - 18/6/2015 - 12:18

Někde jsem četl, že i sonda sama bude " prohmatávat " prostor ve směru letu s cílem najím objekt pro výzkum, nejsem si jist, zda tato fáze skončí průletem u Pluta, či právě započne po průletu.
Detektor asteroidů měly již Pioneery 10 a 11, nikde jsem ale nenašel, zda nějaké těleso detekovaly.


David - 19/6/2015 - 06:17

Končí fáze letu označená jako AP-2 / 21-6./ a započne fáze AP-3, která bude konečně / po skoro 10 letech cesty/ znamenat přímý výzkum cílových těles. Vzdálenost je ale stále obrovská, 30 mil.km.!


pospa - 20/6/2015 - 09:12

Pluto a Charon v barvě
Animace (Plutocentrická) ze snímků 29/5 - 3/6 http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/loop_final.gif
Animace (Barycentrická) ze snímků 29/5 - 3/6 http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/loop_bc_final.gif





David - 20/6/2015 - 09:44

Nikde jsem nenašel jak se sonda přiblíží k malým měsíčkům, resp. z jaké vzdálenosti provede jejich výzkum. Je jasné, že to musí být před průletem rovinou jejich oběhu, pak se osvětlená polovina bude rychle zmenšovat. Je to zajímavé v souvislosti s průletem okolo KBO které je velikostí v téže třídě.
Tak jsem se to pokusil odvodit a vyšlo mi : / min. vzdálenost sondy /
Styx - 32 tis km, Nix - 52 tis km, Hydra 53 tis. km a Kerberos 59 tis km. [Upraveno 20.6.2015 David]


Ervé - 21/6/2015 - 06:28

V reálu to bude z mnohem větší dálky, prioritu pro pozorování má Pluto a Chárón a vhledem k nutnosti natáčet celou sondu. Takže počítám s tím, že malé měsíčky vyfotí při mezerách mezi těmito pozorováními, z větší vzdálenosti.


David - 21/6/2015 - 08:25

To určitě, protože pokud by fotil z nejbližší vzdálenosti, tak by stejně mohl vzít jen polovinu disku měsíčku. Měsíčky se také budou fotit kvůli tvaru. Z toho plyne, že vzdálenosti na focení budou asi o třetinu až polovinu větší. Rozlišení bude v nejlepším případě v řádu stovek metrů na pix. To by nemělo vadit, protože jak Pluto, tak Charon mají zřejmě tak řídkou atmosféru, že nebrání dopadu malých těles na povrch a tak bude možné stanovit hustotu hmoty v Kuiperově pásu ještě před návštěvou cílového KBO. Vše ovšem bude záležet na časovém rozvrhu, neboť krom focení má sonda celou řadu dalších přístrojů na zkoumání hlavních těles, což je jasnou prioritou mise.
Stejně je zajímavé, že systém Pluta obsahuje jakoby vzorky skoro všech možných typů KBO, krom miniaturních. Stále není ovšem zcela vyloučeno, že se ještě nějaký superminiměsíc během průletu najde.
Jinak jsem si jen chtěl udělat alespoň nějakou představu o jaké vzdálenosti při zkoumání malých měsíců asi půjde.
Kolem cílového KBO, které je srovnatelné s měsíčky ovšem má sonda možnost proletět v optimální vzdálenosti pro měření, předpokládám, že to bude méně než tisíc km. [Upraveno 21.6.2015 David]
Dnes končí výzkumná fáze AP-2, jejímž úkolem bylo m.j. hledat miniměsíce a prstence a dát snímky s 10x lepším rozlišením než HST. [Upraveno 21.6.2015 David]


pospa - 21/6/2015 - 09:16

quote:
Jinak jsem si jen chtěl udělat alespoň nějakou představu o jaké vzdálenosti při zkoumání malých měsíců asi půjde.
Asi nejlepší přehled o plánovaných pozorováních během průletu může poskytnout simulace Eyes on the Solar System tady: http://solarsystem.nasa.gov/multimedia/video-view.cfm?Vid_ID=4624


milantos - 21/6/2015 - 09:22

quote:

Kolem cílového KBO, které je srovnatelné s měsíčky ovšem má sonda možnost proletět v optimální vzdálenosti pro měření, předpokládám, že to bude méně než tisíc km.

Minimální vzdálenost je limitována možnostmi kamery, expozičního času a možnosti sledování cíle tak, aby vznikl ostrý obrázek. Záleží tedy i na trajektorii průletu. Podobným způsobem je stanovena i optimální vzdálenost od Pluta, a to i s ohledem na to, aby se stihl nasnímat celý viditelný povrch v co nejvyšším rozlišení. Myslím, že těch 1000 km u KBO je jen zbožné přání.
........
Současný plán snímání Pluta a měsíců na příletové dráze , včetně vzdálenosti a rozlišení je na konci blogu v tabulce:
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/04291753-new-horizons-sees-surface.html?referrer=https://www.google.cz/


David - 21/6/2015 - 10:18

quote:
quote:
Jinak jsem si jen chtěl udělat alespoň nějakou představu o jaké vzdálenosti při zkoumání malých měsíců asi půjde.
Asi nejlepší přehled o plánovaných pozorováních během průletu může poskytnout simulace Eyes on the Solar System tady: http://solarsystem.nasa.gov/multimedia/video-view.cfm?Vid_ID=4624



To je tedy perfektní. Dík.


David - 21/6/2015 - 10:20

quote:
quote:

Kolem cílového KBO, které je srovnatelné s měsíčky ovšem má sonda možnost proletět v optimální vzdálenosti pro měření, předpokládám, že to bude méně než tisíc km.

Minimální vzdálenost je limitována možnostmi kamery, expozičního času a možnosti sledování cíle tak, aby vznikl ostrý obrázek. Záleží tedy i na trajektorii průletu. Podobným způsobem je stanovena i optimální vzdálenost od Pluta, a to i s ohledem na to, aby se stihl nasnímat celý viditelný povrch v co nejvyšším rozlišení. Myslím, že těch 1000 km u KBO je jen zbožné přání.
........
Současný plán snímání Pluta a měsíců na příletové dráze , včetně vzdálenosti a rozlišení je na konci blogu v tabulce:
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/04291753-new-horizons-sees-surface.html?referrer=https://www.google.cz/


To také nemá chybu. Díky.


Arccos - 22/6/2015 - 13:49

Tak ještě jeden velice pěkný rozbor plánů od Emily, pokud jste se tam nedoklikali:

http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/03101637-pluto-image-expectations.html


David - 23/6/2015 - 07:05

Začíná poslední letová fáze výzkumu AP-3, která skončí dva dny před průletem. S konečnou platností zmapuje systém Pluta a skonči dva dny před dnem "D" na který se čeká skoro deset let.


David - 23/6/2015 - 08:38

V posledním klipu " Dobývání vesmíru " je mj. i zatím nejpodrobnější snímek soustavy Pluto-Charon zřejmě upravený dekonvolucí, na němž jsou podrobnosti i na Charonu. Je mi záhadou kde to sehnali na HP sondy jsem to nenašel.


ales - 23/6/2015 - 09:10

Detailní obrázky z New Horizons velmi pěkně zpracovává (z dostupných podkladů) a zveřejňuje jeden z přispěvatelů webu kosmonautix.cz - http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=30&t=182&start=180


David - 23/6/2015 - 10:07

quote:
Detailní obrázky z New Horizons velmi pěkně zpracovává (z dostupných podkladů) a zveřejňuje jeden z přispěvatelů webu kosmonautix.cz - http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=30&t=182&start=180

Pěkné. Dík.
Na Plutu je vidět jak výrazně Charon osvětluje noční stranu Pluta a též jak je kamera sondy citlivá. Pokud je kráter reálný, je to určitě překvapivé. Ledové těleso by mělo mít krátery mělké. [Upraveno 23.6.2015 David]


Ervé - 23/6/2015 - 11:55

Nové obrázky z New Horizons jsou na http://www.nasa.gov/feature/new-from-nasas-new-horizons-increasing-variety-on-plutos-close-approach-hemisphere-and-a


NovýJiřík - 23/6/2015 - 13:25

quote:
Nové obrázky z New Horizons jsou na http://www.nasa.gov/feature/new-from-nasas-new-horizons-increasing-variety-on-plutos-close-approach-hemisphere-and-a

Z té animace to není na první pohled úplně jasné, ale řekl bych, že poslední záběry už zřetelně předstihly Hubbla.


milantos - 23/6/2015 - 14:51

quote:

Na Plutu je vidět jak výrazně Charon osvětluje noční stranu Pluta a též jak je kamera sondy citlivá. Pokud je kráter reálný, je to určitě překvapivé. Ledové těleso by mělo mít krátery mělké. [Upraveno 23.6.2015 David]

Ono je velmi ošidné upravovat 8 bitové obrázky ve formátu JPG. Stačí málo, a jsme mimo realitu. A takto upravených obrázků dělat nějaké závěry je ještě ošidnější.
Já tedy na těch záběrech nevidím osvětlení od Charona, , jasnější je výrazně protilehlá strana Pluta (denní strana)a s gradientem na Plutu se dají dělat neskutečné krkolomnosti. Zrovna tak jako z vytažené fotky usuzovat na ostrost kráterů.
Tady je jedna fotka z 22.6. kterou jsem upravil jen decentně, aby tam nelezly žádné artefakty z JPGu a falešné objekty z použitá vysokého kontrastu. Snad se to alespoň trochu blíží realitě.


David - 23/6/2015 - 17:52

Je jasné, že se sonda a cíl pohybují po ramenech trojúhelníku. Rychlost sondy je cca 14 km/s a cíl má cca 6 km/s. Nutně musí tedy sonda " vidět" noční stranu . Jelikož Charon musí být na obloze obrovský, musí výrazně osvětlovat noční stranu Pluta. Kamera je mimořádně citlivá, tak považuji " kráter" za reálný. Ovšem může to být také výsledek snahy počítače.
Právě postupné zvyšování kvality snímků a hledání na nich je velice napínavé .


milantos - 23/6/2015 - 19:40

Z pohledu sondy je ve stínu cca 10% poloměru Pluta ( a i Charona). Myslím, že z těch snímků není moc vidět. kde je noční strana.
Charon je sice blízko, ale z pohledu z Pluta má na obloze 4,5°.
Jenže: pokud vezmeme soustavu Země /Měsíc, tak na Měsíční obloze má Země zhruba 2,5° a osvětlení od Země představuje nějakou 1/1000 hodnoty od Slunce. Albedo Země a Charona je blízké, na Plutově obloze je Charon plošně 3,3x větší než Země na Měsíční obloze. Takže se dá zhruba odhadnout, že od Charona může Pluto dostávat cca 1/300 světla než od Slunce.
Obrázky, které máme k dispozici, jsou 8 bitové JPGy, takže jsou schopny rozlišit poměr jasů 1:256. Takže, pokud bude denní strana Pluta plně saturována ( což není), tak přínos na noční straně nebude detekovatelný. Na tom nic nezmění citlivost kamery. A mimochodem, současné CCD kamery, používané amatérskými astronomy, mají kvantovou účinnost přes 75%, špičkové profi nepřesahují 85% - prostě tahle technika jede už na doraz a zázraky se nedějí.


NovýJiřík - 23/6/2015 - 20:37

pokud vezmeme soustavu Země /Měsíc, tak na Měsíční obloze má Země zhruba 2,5° a osvětlení od Země představuje nějakou 1/1000 hodnoty od Slunce.



To jsou nějaké divné počty. Průměr Země cca 12750, průměr Měsíce cca 3475 km, tedy průměr Země je 3,67x větší. Jestliže úhlový průměr Měsíce je cca 30 minut, potom úhlový průměr Země z Měsíce je 1 stupeň a 50 minut. Vezmeme-li v úvahu albedo Země a Měsíce, tak Země v úplňku má svítivost 42 úplňků Měsíčních. Hvězdná velikost Měsíce je (-12,7), hvězdná velikost Slunce je (-26,7). Slunce tedy svítí zhruba jako 400 tisíc Měsíčních úplňků, což znamená, že osvětlení Měsíce od Země v úplňku představuje 1/9524 slunečního osvitu. [Upraveno 26.6.2015 NovýJiřík]


milantos - 23/6/2015 - 22:32

Přiznám se, že jsem to takhle nepočítal přes hvězdné velikosti. Bral jsem pouze hodnotu z praxe při focení Měsíce, a tam je běžně rozdíl mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou v poměru rovném nebo větším než 1000/1.Bral jsem jen tuhle minimální hodnotu a ta stačí už na to, aby bylo možno tvrdit, že na těch fotkách nemůže být vidět osvětlení Pluta od Charona.
Při exaktním výpočtu by se stejně ještě musela brát fáze Země a rozdílné albedo zemského povrchu , zrovna tak jako u Pluta i Charona, kde operujeme pouze s přibližnými hodnotami.


pospa - 26/6/2015 - 12:42

Hm, je to den ode dne lepší a lepší. Toto je kompozice snímků z 25.6. od Roby72@umsf


David - 27/6/2015 - 16:00

20 mil.km.
Pořád čekám na nějaký miniměsíc, asi marně. 1.7. je plánována korekce.


David - 29/6/2015 - 06:26

Na neupravených snímcích LORI se objevuje krásný kotouček zcela bez máznutí. Jsem zvědav na upravené.


David - 30/6/2015 - 08:07

Má někdo nějaký upravený snímek z posledních hodin ? Díky.


Machi - 30/6/2015 - 11:48

Stačí sledovat UMSF http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=8047&pid=222004&st=30&#entry222004.


David - 30/6/2015 - 14:25

quote:
Stačí sledovat UMSF http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=8047&pid=222004&st=30&#entry222004.



Dík.


David - 30/6/2015 - 14:30

Fantastické, škoda, že se toho nedožil objevitel Pluta. Kdyby bylo využito okna v min. století, tak tam mohl klidně letět Voyager-1 a viděl by to. Priorita " Saturnu" byla tehdy pochybná, stejně tam musela sofistikovanější sonda.
Nyní tam sice poblíž " je " v miniurně, ale za živa by to bylo jistě lepší. [Upraveno 30.6.2015 David]


David - 1/7/2015 - 03:44

28.6 ve 23 EDT byla provedena korekce dráhy " o 27 cm/s" a sonda nyní míří přesně do trubice která prochází stínem Pluta i Charona.
Vypadá to, že na Plutu se superkráter nemající obdoby a hned vedle se jeví podobný cca poloviční.
Zkusil jsem ten kráter a jeho vedlejšího bratříčka změřit a vyšlo mi 950 a 650 km a valy u většího 50 km. Je to vůbec možné ? [Upraveno 01.7.2015 David]


Alchymista - 1/7/2015 - 15:04

Lenže to asi nesedí s doterajšou predstavou o štruktúre Pluta s "kôrou" zo zmrznutého dusíku a "plášťom" z vodného ľadu.

Keby bolo Pluto kamenné, tak "jadro" a "plášť" už bude chladné a "kôra" bude v dôsledku veľmi nízkych teplôt málo plastická... potom by to asi šlo...

myslím, že 50km asi nie, ale nízka gravitácia a malá plasticita podložia robí svoje... "jamy" môžu byť hlbšie a "kopce" vyššie - na čiastočne vychladnutom "kamennom" Marse, pri tretinovej gravitácii a kôre hrubej bezmála 100km môžu byť hory viac ako dva krát vyššie ako na Zemi.


NovýJiřík - 1/7/2015 - 15:16

Vypadá to, že na Plutu se superkráter nemající obdoby a hned vedle se jeví podobný cca poloviční. Zkusil jsem ten kráter a jeho vedlejšího bratříčka změřit a vyšlo mi 950 a 650 km a valy u většího 50 km. Je to vůbec možné ?



Davide, obdivuju tě, něco takového naměřit na tom titěrném flekatém kolečku...


yamato - 1/7/2015 - 15:31

Ja som si ani neni isty ze je to krater... zatial je to tmavy flek


David - 1/7/2015 - 15:56

Pluto by měl být prakticky celý z vodního ledu s maličkým horninovým jadérkem. Při impaktu tudíž nevznikne láva, ale vodní pára, která rychle zmrzne a sněží zpět. Kráter by mohl být hluboký desítky km, stejně tak jeho valy. Vznikl zřejmě dopadem binárního tělesa, čemuž by odpovídal přilehlý, zhruba poloviční kráter.
Jak to opravdu je se dozvíme zhruba za týden, zatím zcela jistě není na škodu napínat mozkové závity a snažit se předjímat budoucí hypotézy a fakta.


Vít_Sedláček - 1/7/2015 - 17:30

Vsadím se o velmi těžko dostupný český dabing WHV (1998) filmu 2001 – Vesmírná odysea, že na Plutu žádný kráter o větší hloubce než 10 km není! S tou rychlostí zamrznutí to nebude až tak „horké“, takže i přes nižší gravitaci ty krátery tak hluboké nebudou, nicméně hlubší než na Zemi budou určitě.

Ale z jiného soudku, při čekání na první obrázek Pluta na tričko mě napadlo, zda by New Horizons byl schopný zabrzdit u Pluta tak, aby se dostal na jeho oběžnou dráhu, byl-li by vybaven navíc totožnou iontovou pohonnou jednotkou sondy Dawn, se stejným množstvím xenonu… vyšlo mi, že by chybělo k ubrzdění cca 1 km/s, což je méně, než moje možná chyba ve výpočtu, neboť neumím třeba přesně odhadnout nárůst hmotnosti sondy pro funkční spojení tří iontových motorů. Je jasné, že let by se prodloužil díky větší hmotnosti sondy a kvůli dlouhému zbrzďování o cca 2 roky. Možná by nebylo marné to vzít v úvahu při konstrukci hypotetického Nového Horizontu 2. Proč nespojit dvě osvědčené technologie?


David - 1/7/2015 - 18:15

Pokud by se " hloubka" počítala od vrcholků valů ke dnu, tak jevící se kráter, i jeho menší bratříček tuto hranici násobně překonají. Tak to alespoň z neoficiálních zlepšení záběrů LORI vyplývá. Upravené snímky NASA zveřejňuje se zpožděním, proto se vychází při prognózách z těch neoficiálních, což samozřejmě prognózy zatěžuje značnou mírou neurčitosti.
Uvidíme.


Cerv - 1/7/2015 - 18:49

To Vít Sedláček...

S iontovým pohonem jste to trochu nevychytal. Zcela zásadní je zdroj eleltrické energie...a vzhledem k tomu,kde se sonda pohybuje přichází do úvahy jen jaderný... nedokážu si představit nic takového o rozumné hmotnosti.


David - 1/7/2015 - 19:22

Podíval jsem se na průletové sondy počínaje prvními Marinery a konče Voyagery. Při pokroku jaký od jejich doby nastal je jisté, že průletová sonda pro základní VÝZKUM ZCELA POSTAČÍ.
Ovšem pokrok je úžasný, příkladně první snímek od Marsu " šel" k Zemi 8 hodin, rychlostí 8 bit/s.


Petr_Šída - 1/7/2015 - 21:09

quote:
Lenže to asi nesedí s doterajšou predstavou o štruktúre Pluta s "kôrou" zo zmrznutého dusíku a "plášťom" z vodného ľadu.

Keby bolo Pluto kamenné, tak "jadro" a "plášť" už bude chladné a "kôra" bude v dôsledku veľmi nízkych teplôt málo plastická... potom by to asi šlo...

myslím, že 50km asi nie, ale nízka gravitácia a malá plasticita podložia robí svoje... "jamy" môžu byť hlbšie a "kopce" vyššie - na čiastočne vychladnutom "kamennom" Marse, pri tretinovej gravitácii a kôre hrubej bezmála 100km môžu byť hory viac ako dva krát vyššie ako na Zemi.




výška hor na Marsu souvisí s neexistencí deskové tektoniky

kdyby se Havajské ostrovy nepohybovaly, skončily by dost podobně ....


NovýJiřík - 1/7/2015 - 22:47

výška hor na Marsu souvisí s neexistencí deskové tektoniky
kdyby se Havajské ostrovy nepohybovaly, skončily by dost podobně ....



Nad nehybnou horkou skvrnou by vznikl všeho všudy jediný Havajský ostrov. Rozměrů marťanských hor Olympus nebo Ascraeus by ovšem nedosáhl ani náhodou, daleko silnější pozemská gravitace spojená s izostatickým vyrovnáváním pevninských ker v astenosféře plus silná pozemská eroze by takovou štítovou sopku jaksepatří skrouhly.


Petr_Šída - 2/7/2015 - 00:41

Eroze ale nebyla v zadání úvahy

Olympus Mons bude taky izostaticky vyrovnaný

I přes erozi, isostázi a posun desek má Mauna Kea výšku přes 9 km, horká skvrna, přes kterou to jede vytvořila takových kopečku ke stovce, nebál bych se srovnání


Alchymista - 2/7/2015 - 00:52

Ano, "vo tom to je" - keď pozemská hora dosiahne určitú výšku, tlak v jej podloží sa zvýši natoľko, že sa hora/ostrov začne "prepadávať". Niekde som čítal, že na pevninskej kôre je limit okolo deväť kilometrov, na oceánskej kôre menej, je tenšia, ale z ponorenej časti ostrova/hory sa počíta len nejaká časť (archimedov zákon funguje aj tu), takže Havajské ostrovy vyčnievajú nejakých desať kilometrov z oceánskeho dna.


David - 2/7/2015 - 07:59

Na posledních snímcích NASA je Pluto jasně " růžové" a připomíná Tritona / barvou/. Charon je šedý a má zcela zřetelnou TMAVOU polární čepičku ! Nebyly nalezeny žádné miniměsíce 15x slabší než Styx, ani prstence. NASA předpokládá atmosféru, dokonce s plujícími mraky. Zdá se, že Superkráter z neoficiálních vylepšení snímků je reálný objekt. Poslední korekce průletové dráhy je možná 4.7..
Škoda, že aktuální zprávy z NASA mají na dnešní dobu značné zpoždění.
12 dní do průletu !!! [Upraveno 02.7.2015 David]


pospa - 2/7/2015 - 08:34

Nedá mi to, abych sem nepřidal nejnovější barevné snímky Pluta s Cháronem z 1.7.


David - 2/7/2015 - 09:28

No není to úžasné ?
Jestlipak již vybrali cílové KBO, korekce k zacílení by měla být koncem měsíce. To budou hektické dny po průletu a na výběr asi nebude čas ani " nálada", nehledě na to, že sonda bude zkoumat systém Pluta i po průletu.


Petr_Šída - 2/7/2015 - 10:29

quote:
Ano, "vo tom to je" - keď pozemská hora dosiahne určitú výšku, tlak v jej podloží sa zvýši natoľko, že sa hora/ostrov začne "prepadávať". Niekde som čítal, že na pevninskej kôre je limit okolo deväť kilometrov, na oceánskej kôre menej, je tenšia, ale z ponorenej časti ostrova/hory sa počíta len nejaká časť (archimedov zákon funguje aj tu), takže Havajské ostrovy vyčnievajú nejakých desať kilometrov z oceánskeho dna.


Izostatické vyrovnání nastane vždy, ne až od nějaké výšky kopce, i ledovce jsou izostaticky vyrovnané, na což kůra reaguje když odtají

9 km na souši je málo, kůra je místy 30 ale i třeba 100 km tlustá (Himaláj má 8 km díky silné erozi, ve skutečnosti tam chybí 100km materiálu), i ta Havaj má těch 10 km od dna, její kořen bude obrovský

samozřejmě, že čím větší, tím více zanořené, a bude potřeba mnohem víc materiálu na další růst

Sorry za OT


Vít_Sedláček - 2/7/2015 - 11:57

V úvaze nezpochybňuji fakt, že první sonda by měla být průletová, aby připravila „půdu“ pro sofistikovanější druhou, oběžnou, sondu pro detailnější průzkum. To je vždy nejlogičtější postup. Na druhé straně, v případě Pluta, by oběžná sonda v letech 1985 – 1995 získala z principu mnohem víc velmi zajímavých informací o krátkém plutovském léťě, než sonda průletová a proto o její výhodnosti nemůže být pochyb. Ale stejně tak nemůže být pochyb o tom, že, New Horizons získá velmi cenná data o plutovském podzimu. Případná další sonda stihne již „jen“ zimu.

Elektrické napájení iontového pohonu jsem nijak „nevychytával“, což jsem uvedl v textu slovy „neumím třeba přesně odhadnout nárůst hmotnosti sondy pro funkční spojení tří iontových motorů.“ Funkční spojení tkví především v tom, že výkon RTG by musel být minimálně 10x vyšší (nárůst hmotnosti), což by v té době ani nešlo uskutečnit minimálně pro kritický nedostatek paliva (NASA ho měla jen tolik, že by vystačil toliko pro dvojníka NH). V úvaze neřeším samotné konstrukční provedení, ale jen schopnost či neschopnost stejně výkonného iontového pohonu NH ubrzdit.

A tento optimistický poznatek mě vede k přesvědčení, že není daleko doba, kdy iontové pohony se objeví i za dráhou Jupitera.


Ervé - 2/7/2015 - 12:26

Za Jupiterem možná, u Pluta v dohledných desetiletích téměř jistě ne. RTG zdroje dávají příliš nízký elektrický výkon, teprve až zavedou Stirlingy, bude možné použít elektřinu pro hlavní pohon.


Machi - 2/7/2015 - 13:14

Klasické RTG je možné použít pro iontový pohon.
Se čtyřmi RTG a iontovým pohonem počítal třeba projekt družice Pluta od ESA.
Nevýhodou je velmi dlouhá přeletová doba (15-25 let). [Upraveno 02.7.2015 Machi]


milantos - 2/7/2015 - 13:26

quote:
Na druhé straně, v případě Pluta, by oběžná sonda v letech 1985 – 1995 získala z principu mnohem víc velmi zajímavých informací o krátkém plutovském léťě, než sonda průletová a proto o její výhodnosti nemůže být pochyb. Ale stejně tak nemůže být pochyb o tom, že, New Horizons získá velmi cenná data o plutovském podzimu. Případná další sonda stihne již „jen“ zimu.


Tak vzhledem k tomu, že oběžná doba je cca 247 let, jsme stále ještě v "létě". Je ale fakt , že rozdíl mezi perihelem (29AU), a afelem ( 49AU) znamená obrovský rozdíl v přijaté sluneční energii ( 2,74 : 1),jenže zatím jsme se z perihelu vzdálili jen z 29,6 na 32.9 AU [Upraveno 02.7.2015 milantos]


David - 3/7/2015 - 18:18

Začínají se objevovat kontury Hydry.


David - 4/7/2015 - 13:48

Nejnovější slogan NASA týden před průletem :" další rudá planeta ".


random - 4/7/2015 - 21:40

quote:
Začínají se objevovat kontury Hydry.

David ty si taky diletant ... keby si tu pastol aspon odkaz asi by ta zabilo ...
mnohy z nas ani netusia o com tocis obcas... Davidov svet ... komentare bez vypovednej hodnoty


Povl - 4/7/2015 - 21:58

on asi myslel toto


http://www.kosmonautix.cz/2015/07/den-ode-dne-lepsi-pluto/


quote:
mnohy z nas ani netusia o com tocis obcas... Davidov svet ... komentare bez vypovednej hodnoty
tak s tím souhlasím


David - 5/7/2015 - 05:34

quote:
on asi myslel toto
http://www.kosmonautix.cz/2015/07/den-ode-dne-lepsi-pluto/
class="12px">quote:
mnohy z nas ani netusia o com tocis obcas... Davidov svet ... komentare bez vypovednej hodnoty
tak s tím souhlasím
" súhlasit " bys neměl, protože oba porušujete Pravidlo 1.5. Pro ponaučení : věcná debata by se měla týkat toho, zda na Hydře kontury jsou či nejsou.


David - 5/7/2015 - 05:42

Došlo ke ztrátě spojení a přechodu do nouzového režimu, sondu řídí záložní počítač. Spojení bylo již obnoveno a na nápravě problému se pracuje. Návrat k nominálnímu stavu potrvá v řádu dnů.
Doufejme, že průlet proběhne dle plánu. [Upraveno 05.7.2015 David]


jch - 5/7/2015 - 06:38

quote:
Došlo ke ztrátě spojení a přechodu do nouzového režimu, sondu řídí záložní počítač. Spojení bylo již obnoveno a na nápravě problému se pracuje. Návrat k nominálnímu stavu potrvá v řádu dnů.
Doufejme, že průlet proběhne dle plánu. [Upraveno 05.7.2015 David]


http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20150704

http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/07042044-new-horizons-enters-safe-mode.html


Povl - 5/7/2015 - 10:41

quote:
" súhlasit " bys neměl, protože oba porušujete Pravidlo 1.5. Pro ponaučení : věcná debata by se měla týkat toho, zda na Hydře kontury jsou či nejsou.

Davide, a ty zase laskavě uváděj zdroj. Oháníš se pravidly a sám seš dost na hraně s pravidlem 2.1.


David - 5/7/2015 - 10:55

quote:
quote:
" súhlasit " bys neměl, protože oba porušujete Pravidlo 1.5. Pro ponaučení : věcná debata by se měla týkat toho, zda na Hydře kontury jsou či nejsou.

Davide, a ty zase laskavě uváděj zdroj. Oháníš se pravidly a sám seš dost na hraně s pravidlem 2.1.


Ano, máš zcela pravdu. Vycházel jsem ale z toho, že " zdroj" , tj. portál NASA je obecně známý, zejména nyní v době vrcholící mise se určitě každý příznivec kosmonautiky na tento portál alespoň jednou denně dostane a originální informace je jistě přesnější než zprostředkovaná . [Upraveno 05.7.2015 David]


Jara - 5/7/2015 - 12:09

To chcete rict ze se to podělalo po 10ti letech tesne před pruletem a není jiste ze to daji do poradku?TO JE SNAD VTIP?Jedna se o prulet sondy kolem Pluta aby me nejaky kreten zase nevyhodil do spamu ze mu nepasuju v bolsevickych názorech do kramu( na Morave do obcodu nebo prodejny)!!!


David - 5/7/2015 - 13:23

Finální fáze začíná dva dny před průletem, to znamená, že je dost času / týden/ na nápravu anomálie. Americké sondy od samého počátku jsou koncipovány jako řiditelné subjekty se špičkovou diagnostikou. To umožňuje provést " na dálku " opravy. Příkladně již první historickou meziplanetární/ AMERICKOU / sondu postihl zkrat v napájení, na dálku vyřadili jedno křídlo fotovoltaiky se zkratem a dokončili misi.
Bude ovšem nutno zcela " přeorat " současnou fázi dálkového průzkumu
, což je škoda. Je velice napínavé sledovat jak se Pluto a jeho soustava blíží. [Upraveno 05.7.2015 David]


milantos - 5/7/2015 - 13:45

quote:

Bude ovšem nutno zcela " přeorat " současnou fázi dálkového průzkumu
, což je škoda. [Upraveno 05.7.2015 David]

Nic takového nikde nezaznělo, co je to zase za tvé spekulace ? Nepředpokládal bych, že se několik dní před průletem bude tvořit nový program a bez důkladného prověření se odešle na sondu.Zřejmě budeme ochuzeni o několik bodů plánu na současné dny, které nejsou zásadní a lze je oželet.


Vít_Sedláček - 5/7/2015 - 14:45

Vzhledem ke skutečnosti, že doposud NH nevykazoval sebemenší problém, pak s ohledem jak blízko je již oběžné dráze Pluta, dá se spekulovat, že nelze vyloučit srážku s nějakou mikročásticí. V reakci na to, mohl řídicí systém zareagovat tak, jak učinil. Je to moje čirá spekulace, ale jeví se mi to v této chvíli pravděpodobnější, než „únava“ materiálu sondy či chyba v naprogramování. Jinak řečeno, osobně se přikláním k „externí“ příčině před „interní“. Takové nešťastné náhodě člověk nemůže zabránit, ale může tomu čelit tím, že bude alespoň na dlouhodobé mise posílat dvě sondy, což byl i úplně původní záměr NASA, který, jak obvykle, zhatily nerozumné restrikce v rozpočtu americké vlády. Například válka v Iráku, zahájená bez posvěcení RB OSN, která stála stovky miliard dolarů, stála i za tím, že New Horizons letí sám… O to víc mu držím palce, aby posledních 48 hodin proběhlo podle plánu!


David - 5/7/2015 - 14:56

V současné době probíhá, nebo má probíhat výzkumná fáze AP-3. Vzhledem k obrovské vzdálenosti a zejména proto, že při každém výzkumném kroku, kterým myslím zaměření na to které zkoumané těleso, je nutné měnit a posléze udržovat orientaci sondy je celá fáze předem naprogramována a a nahrána do počítače. Jestliže došlo k výpadku počítače a dokonce na ztrátu spojení a přechod do bezpečnostního módu, je zcela jistě nutné operativně původní plán upravit. V každém případě odpadnou operace které byly programovány na dobu, kdy byla sonda mimo kontakt, v bezpečnostním módu a kdy je na ni vysílána softvetová " záplata. To jsou fakta a žádná spekulace, má to ovšem zcela jistě chybu - více " po lopatě " to nejde vysvětlit.


milantos - 5/7/2015 - 15:29

Ano, je to sice "po lopatě" ale zase jen spekulace, žádná fakta.


David - 5/7/2015 - 15:50

quote:
Ano, je to sice "po lopatě" ale zase jen spekulace, žádná fakta.


Proboha : Stačí si na Vebu Nasa přečíSt, že budou situaci řešit několik dní, je to ovšem anglicky, ale naštěstí existuje GOOGLE.


pospa - 5/7/2015 - 18:34

Myslím Davide, že trochu zbytečně plašíš.
NH v této chvíli komunikuje rychlostí 999 b/s , viz http://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html
A plán snímkování v poslední dny nebyl nijak dramatický:
4.7. - 0 snímků
5.7. - malé množství snímků (o ty jsme ochuzeni)
6.7. - 1 snímek
Žádný z nich není důležitý pro navigaci a vědecky hodnotnější budou až ty další.
Celkem pěkně to shrnula Emily tady: http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/07042044-new-horizons-enters-safe-mode.html


jch - 6/7/2015 - 04:33

New Horizon nemá žádny HW nebo SW problém. Výpadek byl způsoben (na)časováním příkazů vykonávaných při přípravě na průlet. Tato sekvence se už nebude opakovat. Sonda se 7. července vrátí do vědeckého režimu. Viz http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20150705


David - 6/7/2015 - 06:09

To je úleva. Sonda je sice bez pohyblivých součástí / kamery a pod./, ale zaměřuje celým korpusem a to vyžaduje přesný " tělocvik" a poté i stabilizaci. Má šest cílů při průletu. To se bude muset svižně " otáčet". Nebylo by divu, kdyby něco selhalo . Proto jsou obavy o výsledek mise na místě.
Nucená přestávka v obrázcích nám jistě přinese nějaké překvapení, vždyť je již méně než 10 mil km.


David - 7/7/2015 - 07:00

Za týden " to vypukne". Pro vědce, kteří let naplánovali, sondu navrhli a řídí to musí být obrovská euforie a napětí. 10 let je vlastně čtvrtina produktivního života. Případný neúspěch by se rovnal tragédii, proto držme palce, též dnes, kdy sonda najede zpět na výzkumný program.
Doufám že TV NASA bude v kritické fázi průletu vysílat záběry z řídícího střediska.


NovýJiřík - 7/7/2015 - 20:14

quote:
Za týden " to vypukne". Pro vědce, kteří let naplánovali, sondu navrhli a řídí to musí být obrovská euforie a napětí. 10 let je vlastně čtvrtina produktivního života. Případný neúspěch by se rovnal tragédii, proto držme palce, též dnes, kdy sonda najede zpět na výzkumný program.
Doufám že TV NASA bude v kritické fázi průletu vysílat záběry z řídícího střediska.

Vzhledem k tomu, že "kritická fáze" průletu potrvá řadu hodin, tak by záběry do řídicího střediska nabízely asi dost nudné a jednotvárné pokoukání.


milantos - 7/7/2015 - 20:55

No , a hlavně bychom se určitě nic zajímavého nedozvěděli, protože výsledky měření a snímky půjdou později. Takže bychom možná koukali na hezkou animaci, kde zrovna sonda je, a na to, co podle plánu má zrovna dělat.


yamato - 7/7/2015 - 21:05

quote:
No , a hlavně bychom se určitě nic zajímavého nedozvěděli, protože výsledky měření a snímky půjdou později. Takže bychom možná koukali na hezkou animaci, kde zrovna sonda je, a na to, co podle plánu má zrovna dělat.


aj to by bolo celkom zaujimave. Ked pristaval MSL, vsetkym nam na stoloch bezala simulacia realtime, netvarte sa ze nie


Vít_Sedláček - 7/7/2015 - 22:46

V 18:34 by se měl New Horizons vrátit ke své naplánované práci. Jsem rád, že má spekulace s externí příčinou anomálie byla lichá, neboť srážka s mikročásticí by mohla způsobit závažnější problém než ten, který anomálii skutečně způsobil, nehledě na to, že by to byla jen voda na mlýn těm, kdo tvrdí, že si Pluto „nevyčistil“ svou dráhu. (Škoda, že nikdo nikdy nestanovil konkrétní parametry objemu prostoru okolo své dráhy, které by měl vyčistit, aby se zbavil tohoto obvinění.)

Důvod, i přes „popření“, byl principiálně v softwaru, neboť i sekvence příkazů do toho chtě nechtě spadá. Pokud tedy časově stanovím začátky jednotlivých operací a počítač to není schopen vykonat z důvodu, že ještě vykonává nějaký jiný, starší, příkaz, což v našem případě byla komprese dat, pak byla chyba v programu. Buď měl být začátek nového příkazu stanoven na pozdější dobu, nebo měl program s touto možností počítat, například pomoci podmíněného příkazu (podprogramu), který by zabránil přetížení hlavního počítače.
O tom, že šlo skutečně o software, svědčí i nesmírně dlouhý nepřetržitý uplink na sondu, který skončil teprve v brzkých odpoledních hodinách našeho času, což nevypadalo na pouhý update… ale toto je již moje osobní spekulace… neboť opravdu nevím, jaké konkrétní data byla tak dlouho odesílána.

V žádném případě neberte moje slova jako nějakou kritiku NASA, být tam někdo jiný, včetně mě, tak těch chyb bude daleko víc. Je to jen taková úvaha o tom, že ani dva nezávislé týmy programátorů, nejsou stoprocentní zárukou, aby se nevloudila chybička.

Člověk by neřekl, že i po roce 2000 bude mít nějaká sonda obdobný problém jako na konci 60. let v případě APOLLA, tj. dojde k přetížení počítače. Jinak řečeno, v případě rychlejšího procesoru či větší paměti na data (nebyla by nutná komprimace), by k tomu nedošlo. Což ale není vina konstruktérů, kteří v dané době museli dát přednost spolehlivosti před výkonem a velikostí. Je ovšem jasné, že při větším množství financí by se to vyřešit dalo… ale to bych se musel opět opakovat.


pospa - 8/7/2015 - 07:00

Jeden den na Plutu = 6,4 dne pozemského --> NH už dělí pouhý jeden pluto-den od nejbližšího průletu kolem Pluta.
Zatím máme k dispozici jen tuto mapu. Za týden by ale měla vypadat mnohem lépe.


alamo - 8/7/2015 - 10:28

musí tam byť "srandovný" terén
keby ste mi to ukázali a nepovedali že je to Pluto
na otázku "čo tam vidíš?"
by som odpovedal "oblaky"
[Upraveno 08.7.2015 alamo]


alamo - 8/7/2015 - 10:49

skúsil som dať do google "clouds pluto"
a objavilo sa
https://www.sciencenews.org/article/plutos-cloud-components-verified
Pluto's cloud components verified
http://scitechdaily.com/new-horizons-prepares-to-search-for-clouds-in-plutos-atmosphere/
New Horizons Prepares to Search for Clouds in Pluto’s Atmosphere

http://science.opposingviews.com/pluto-storms-4236.html
Does Pluto Have Storms? [Upraveno 08.7.2015 alamo]


tycka - 8/7/2015 - 14:15

quote:
větší paměti na data (nebyla by nutná komprimace),


Nedokáži si představit, že by komprimace dat nebyla nutná.
Při rychlosti spojení co jsem slyšel je to prostě naprostá nutnost - prostě klasická bezeztrátová komprese sníží počet dat k přenosu běžně na polovinu původního objemu a to je opravdu velmi podstatný rozdíl při rychlosti a plánovaném objemu přenesených dat.

Rychlejší procesor - spíše to opět svědčí více o programátorské chybě - prostě špatně spočítali/odhadli náročnost komprimace na výkon procesoru. Pokud by to dobře odhadli - dá se to řešit tak, že tento proces bude v pravidelných intervalech přerušen a tím umožněn na chvíli návrat do hlavního programu, který by tak mohl vykonat nutné příkazy a pak se vrátit zpět do procesu komprimace dat.
Píši to jen jako programátor - neznám pravý stav věcí - možná, že tomuto postupu bránili jiné závažné důvody - které mě teď nenapadly.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bezeztr%C3%A1tov%C3%A1_komprese


jch - 8/7/2015 - 20:05

Pluto 7. července

viz http://www.nasa.gov/feature/nasa-s-new-horizons-a-heart-from-pluto-as-flyby-begins


yamato - 8/7/2015 - 20:07

to je fakt druhy mars


milantos - 8/7/2015 - 22:41

Pokus o úpravu snímku ze 7.7. Myslím, že Charon začíná být velmi zajímavý.


David - 9/7/2015 - 19:46

Přesně před padesáti lety se stejně jako nyní NH chystala první sonda k Marsu na pořízení prvních snímků jiné planety. Tehdy pořídila dvacet snímků 200x200 pix a jeden vysílala 8 hodin s rozlišením 3 km.
Srovnání s očekávanými výkony NH dají jasný pohled na pokrok v této oblasti dosažený.
Co zřejmě NH oproti Marineru-4 nepřekoná je zásadní pohled na zkoumané těleso. Tehdy v případě Marsu sonda zcela změnila pohled na Mars. V případě Pluta tak razantní změna asi nebude. Pokud je opravdu Triton Neptunem zachycené KBO, měl by být pluto jeho " dvojníkem".


NovýJiřík - 9/7/2015 - 20:45

Co zřejmě NH oproti Marineru-4 nepřekoná je zásadní pohled na zkoumané těleso. Tehdy v případě Marsu sonda zcela změnila pohled na Mars.



To je problém všech zkratkovitých řešení. Před Marinerem 4 byl Mars vnímaný jako "Barsoom", dokonce ještě v 50. letech se zcela běžně uvažovalo o poměrně masivní přítomnosti rostlinného života, která měla mít (v závislosti na tání polárních čepiček a tedy měnící se vlhkosti povrchu) za následek změny albedových útvarů Marsu. Po Marineru 4 se ovšem přešlo k úplně opačnému extrému. Mars se rázem stal jen o něco větším bratrancem Měsíce, mrtvým kráterovaným tělesem. Teprve od Vikingů víme, že Mars je ve skutečnosti něco mezi tím, těleso s relativně nedávnou geologickou a tektonickou aktivitou, navíc těleso, které v minulosti zažívalo období zvané Noachian (vlhký a teplý Mars), po kterém dodnes zůstala mohutná říční údolí atd., přičemž poměrně značné zásoby tekuté vody se udržovaly ještě i v následném Hesperianu.


jch - 10/7/2015 - 00:39

Charon a Pluto ze vzdálenosti 6 miliónů kilometrů

viz http://www.nasa.gov/feature/pluto-and-charon-new-horizons-dynamic-duo


David - 10/7/2015 - 08:13

Barevně to připomíná náš Měsíc a planetu Mars.
Poslední smímky před průletovou fází budou asi z 12.7., pak bude asi delší pauza.
Kritických 24 hodin by měla být sonda zcela bez spojení se Zemí a dle předem připraveného programu se zcela věnovat Plutu a jeho systému.


[Upraveno 10.7.2015 David]


Arccos - 10/7/2015 - 09:10

A tady je srovnání snímků HST a New Horizons (ze 7.7.). To je výtečná vizitka pro HST a taky dobrý příslib pro nějaké budoucí pozorování extrasolárních planet podobnými metodami:


(kredit: uživatel pitcapuozzo, UMSF). [Edited on 10.7.2015 Arccos]


ucvrnkls - 10/7/2015 - 09:36

Proc je snimek z HST o tak mnoho jinak barevny? Na jake osvetleni jsou ty snimky modelovany? Stejne?


David - 10/7/2015 - 10:51

Díval jsem se na DNS , s NH pracuje Goldstone a to pět antén od 14 do 26 m !


Vít_Sedláček - 10/7/2015 - 12:48

Zapojení 5ti antén jsem pozoroval už i včera, NASA zřejmě „zdvojuje“ příjem dat, zřejmě pro případ jakéhokoli výpadku přijímací antény. Navíc evidentně NH vysílá souběžně dvojí data, akorát nevím jistě, zda odlišná, asi ano.

A co se týče komprimace dat, tak jsem určitě neměl nikdy na mysli, že by se nekomprimované snímky posílaly jen tak, bez „zabalení“!
I já, když posílám někomu například WAV, tak ho zasílám vždy v RARu, a to nejen kvůli zaheslování, ale i proto, že velikost zaslaných dat bude o cca 40 procent menší!

Já měl na mysli to, že velký úložný prostor umožňuje nahrát vše nekomprimované… a pak později, když sonda bude dál za Plutem a nebude tedy již provádět jeho výzkum, provede postupně bezztrátovou komprimaci dat a jejich postupné odeslání na Zem.

Toto v současnosti NH nemůže učinit právě pro omezenou velikost úložného prostoru, proto dle plánu, před 48mi hodinovým přiblížením bude muset vyprázdnit uložiště, a i přesto, řada snímků bude ztrátově komprimována, neboť bezztrátová komprese by nestačila.


David - 10/7/2015 - 13:10

Někde jsem četl, že budou souběžně pracovat oba vysílače sondy, hlavní i záložní, čímž se sníží přenosová náročnost o polovinu.
Proto asi zapojení více antén.


Povl - 10/7/2015 - 16:01


http://pluto.jhuapl.edu/soc/Pluto-Encounter/index.php

Pluto už se začíná na snímkách rychle zvětšovat.


alamo - 10/7/2015 - 18:27

fakt to vypadá na oblaky..
počasie.. fuj..


alamo - 10/7/2015 - 18:54

http://danielmarin.naukas.com/2015/07/10/pluton-a-cuatro-dias-del-encuentro-con-la-new-horizons/

každý ten pidisvet, je úplne iný
možno to bude ako so "snehovými vločkami"?


jch - 11/7/2015 - 01:25

A máme tu geologii Pluta, anotovaný snímek ze vzdálenosti 5,4 miliónu km

viz http://www.nasa.gov/feature/new-image-of-pluto-houston-we-have-geology


jch - 11/7/2015 - 03:32

Kdo má 3D tiskárnu, může si New Horizons vytisknout.

viz http://nasa3d.arc.nasa.gov/detail/new-horizons


NovýJiřík - 11/7/2015 - 10:22

quote:
A máme tu geologii Pluta, anotovaný snímek ze vzdálenosti 5,4 miliónu km

Velmi předčasné, no, ale optimismus je hezká věc.


pospa - 11/7/2015 - 10:38

Velmi obsáhlý a informacemi nabitý článek Jiřího Grygara o historii hledání a zkoumání Pluta.

http://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/podivna-posledni-planeta-pluto-jeji-pad-a-nova-slava.html


random - 11/7/2015 - 14:13

quote:
quote:
A máme tu geologii Pluta, anotovaný snímek ze vzdálenosti 5,4 miliónu km

Velmi předčasné, no, ale optimismus je hezká věc.

skor ako geologiu jedna sa o morfologiu terenu


jch - 12/7/2015 - 02:06

Pohled na polokouli přivrácenou k Charonu ze vzdálenosti 4 milióny km. Za kolik desetiletí tuto polokouli zase uvidíme?

viz http://www.nasa.gov/image-feature/new-horizons-last-portrait-of-pluto-s-puzzling-spots


jch - 12/7/2015 - 04:23

Vše o průletu New Horizons kolem Pluta pěkně graficky...

viz http://pluto.jhuapl.edu/Mission/The-Path-to-Pluto/Mission-Timeline.php
včetně PDFka s plánem pozorování http://pluto.jhuapl.edu/Mission/The-Path-to-Pluto/NH_Obs_Playbook_LORRI-MVIC.pdf [Upraveno 12.7.2015 jch]


Pavel007 - 12/7/2015 - 09:52

http://eyes.nasa.gov/

pokud to tu již je, tak se omlouvám-super aplikace, musí se tedy nainstalovat, ale je tam krásně vidět dráha sondy, preview v reálném čase i simulace průletu, fakt moc pěkný...


Petr_Šída - 12/7/2015 - 11:08

quote:
quote:
quote:
A máme tu geologii Pluta, anotovaný snímek ze vzdálenosti 5,4 miliónu km

Velmi předčasné, no, ale optimismus je hezká věc.

skor ako geologiu jedna sa o morfologiu terenu


Vzhledem k tomu, že ty fleky mají jiné složení, tak nejenom ...


David - 12/7/2015 - 11:18

Na animaci průletu sonda několikrát přeruší pozorování a rotuje, chápu to tak, že v době rotace vysílá na Zemi, nebo je to jinak ?


Betonar - 12/7/2015 - 12:13

quote:
Na animaci průletu sonda několikrát přeruší pozorování a rotuje, chápu to tak, že v době rotace vysílá na Zemi, nebo je to jinak ?

Nahoře v pravo máš vždy uvedený aktuální cíl. Až po průletu se otočí k zemi.

Pěkné aplikace, díky za odkaz !


jch - 13/7/2015 - 03:21

Charon 11. července

viz http://www.nasa.gov/feature/charon-s-chasms-and-craters


pospa - 13/7/2015 - 07:00

Pět snímků Pluta z různých úhlů. K úplnému zmapování severní polokoule by stačil ješte jeden. Autor: Phil Stooke.
Btw. při nejbližším průletu bude NH snímat hlavně jižní hemisféru.


David - 13/7/2015 - 09:45

V Goldstone je připraveno pět antén / max. průměr 26 m /, ale žádná nepracuje, " no signal " - sonda zřejmě provádí vědecký výzkum a spojení se Zemí se nevěnuje.
V pohotovosti je též Australie, Camberra 43 m, zatím též " no signal ".














[Upraveno 13.7.2015 David] [Upraveno 13.7.2015 David]


pospa - 13/7/2015 - 10:00

quote:
V Goldstone je připraveno pět antén / max. průměr 26 m /...

V Goldstone jsou 4 antény d = 34 m a jedna d = 70 m.
https://en.wikipedia.org/wiki/Goldstone_Deep_Space_Communications_Complex


David - 13/7/2015 - 14:52

Nyní vysílá pouze Australie Camberra DSS 43 2,11 kbitu/sec.
Vycházím z DNS Now. [Upraveno 13.7.2015 David]


pospa - 13/7/2015 - 15:39

Přibližně 22 hodin do průletu.

Plán zítřejšího vysílání NASA TV: https://solarsystem.nasa.gov/docs/Pluto_Encounter_NASA_Televised_Events_Plan.pdf
První data z průletu dorazí až 15.7. a budou postupně přicházet ještě 16 měsíců (přenosová rychlost ~ 2 kb/s).
https://solarsystem.nasa.gov/docs/NHPlutoFlybyPressKitJuly2015.pdf


milantos - 13/7/2015 - 15:39

Tak vysílá stanice, která má zrovna noc ( Pluto je v podstatě v opozici se Sluncem), protože v ní je Pluto v současné době nad obzorem


pospa - 13/7/2015 - 16:09

Malé opáčko důležitých odkazů pro zítřejší průlet.

Nejnovější uvolněné raw snímky LORRI : http://pluto.jhuapl.edu/soc/Pluto-Encounter/index.php
Plánované aktivity sondy (pro zvolený den) : http://pluto.jhuapl.edu/Mission/The-Flyby.php
Počítadlo aktuálních vzdáleností : http://www.yaohua2000.org/cgi-bin/New%20Horizons.pl
NASA TV : http://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/index.html


pospa - 13/7/2015 - 16:19

A seznam aktivit na zítřek je opravdu velmi dlouhý.
(sorry za tak dlouhý příspěvek, ale nedalo mi to nepostnout sem vše z tohoto v pravdě historického dne)


July 14 00:06:21 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 383562.38 km away at est. resolution 1.9 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 00:07:10 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 382887.65 km away at est. resolution 1.9 km/pix.
July 14 00:07:59 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 382212.93 km away at est. resolution 1.9 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 00:08:48 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 381538.21 km away at est. resolution 1.9 km/pix.
July 14 00:14:17 EDTNew Horizons is taking an image of Pluto with MVIC Color from 377007.99 km away at est. resolution 7.5 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 00:19:07 EDTNew Horizons is taking an image of Pluto with MVIC Color from 373014.86 km away at est. resolution 7.4 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 00:22:46 EDTNew Horizons is taking 2 images of Kerberos with LORRI from NaN km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 00:23:26 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Kerberos with LEISA from NaN km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 00:36:05 EDTNew Horizons is taking an image of Nix with MVIC Color from 328310.54 km away at est. resolution 6.5 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 00:39:16 EDTNew Horizons is taking 3 images of Nix with LORRI from 325691.61 km away at est. resolution 1.6 km/pix.
July 14 00:42:10 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Hydra with LEISA from 373727.08 km away at est. resolution 23 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 00:50:00 EDT7 hours to #PlutoFlyby Closest Approach. New Horizons is 347,501 km from Pluto!
July 14 00:53:26 EDTNew Horizons is taking an image of Hydra with MVIC Color from 364560.23 km away at est. resolution 7.2 km/pix.
July 14 00:56:13 EDTNew Horizons is taking 3 images of Hydra with LORRI from 362297.29 km away at est. resolution 1.8 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 00:57:03 EDTNew Horizons is taking 3 images of Hydra with LORRI from 361619.90 km away at est. resolution 1.8 km/pix.
July 14 00:57:53 EDTNew Horizons is taking 3 images of Hydra with LORRI from 360942.56 km away at est. resolution 1.8 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 00:58:43 EDTNew Horizons is taking 3 images of Hydra with LORRI from 360265.29 km away at est. resolution 1.8 km/pix.
July 14 01:02:52 EDTNew Horizons is taking 18 spectra of Pluto with Alice from 336873.78 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 01:20:00 EDTNew Horizons soon to be communicating with Goldstone 34 m (DSS-26) http://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html
July 14 01:35:00 EDTNew Horizons soon to be communicating with Goldstone 34 m (DSS-25) http://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html
July 14 01:49:41 EDTNew Horizons is taking 2 images of Charon with LORRI from 312464.78 km away at est. resolution 1.5 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 01:50:00 EDT6 hours to #PlutoFlyby Closest Approach. New Horizons is 297,946 km from Pluto!
July 14 01:50:29 EDTNew Horizons is taking 2 images of Charon with LORRI from 311803.64 km away at est. resolution 1.5 km/pix.
July 14 01:50:00 EDTNew Horizons soon to be communicating with Goldstone 34 m (DSS-24) http://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html
July 14 01:51:17 EDTNew Horizons is taking 2 images of Charon with LORRI from 311142.51 km away at est. resolution 1.5 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 01:52:05 EDTNew Horizons is taking 2 images of Charon with LORRI from 310481.39 km away at est. resolution 1.5 km/pix.
July 14 01:57:59 EDTNew Horizons is taking radio uplink data with REX. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 01:58:14 EDTNew Horizons is taking radio uplink data with REX. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 02:05:00 EDTNew Horizons soon to be communicating with Goldstone 70 m (DSS-14) http://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html
July 14 02:23:04 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Pluto with REX from 270644.06 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 02:23:19 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Pluto with REX from 270437.66 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 02:28:14 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Pluto with REX from 266378.70 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 02:28:30 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Pluto with REX from 266158.55 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 02:35:46 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Charon with REX from 274398.00 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 02:36:02 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Charon with REX from 274177.85 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 02:44:14 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Charon with REX from 267408.95 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 02:44:29 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Charon with REX from 267202.61 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 02:49:08 EDTNew Horizons is taking an image of Pluto with MVIC Color from 249126.75 km away at est. resolution 4.9 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 02:50:00 EDT5 hours to #PlutoFlyby Closest Approach. New Horizons is 248,411 km from Pluto!
July 14 02:53:50 EDTNew Horizons is taking 10 spectra of Nix with Alice from 215128.06 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 03:15:00 EDTNew Horizons soon to be communicating with Canberra 70 m (DSS-43) http://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html
July 14 03:15:00 EDTNew Horizons soon to be communicating with Canberra 34 m (DSS-45) http://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html
July 14 03:16:00 EDTNew Horizons soon to be communicating with Canberra 34 m (DSS-34) http://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html
July 14 03:22:05 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Hydra with Alice from 245106.59 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 03:22:47 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Hydra with LEISA from 244554.11 km away at est. resolution 15 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 03:36:05 EDTNew Horizons is taking an image of Hydra with MVIC Color from 234084.66 km away at est. resolution 4.6 km/pix.
July 14 03:39:28 EDTNew Horizons is taking 2 images of Hydra with LORRI from 231430.29 km away at est. resolution 1.1 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 03:40:17 EDTNew Horizons is taking 2 images of Hydra with LORRI from 230790.15 km away at est. resolution 1.1 km/pix.
July 14 03:41:06 EDTNew Horizons is taking 2 images of Hydra with LORRI from 230150.24 km away at est. resolution 1.1 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 03:41:55 EDTNew Horizons is taking 2 images of Hydra with LORRI from 229510.56 km away at est. resolution 1.1 km/pix.
July 14 03:42:44 EDTNew Horizons is taking 2 images of Hydra with LORRI from 228871.11 km away at est. resolution 1.1 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 03:43:33 EDTNew Horizons is taking 2 images of Hydra with LORRI from 228231.89 km away at est. resolution 1.1 km/pix.
July 14 03:48:56 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with LEISA from 199789.59 km away at est. resolution 12 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 03:50:00 EDT4 hours to #PlutoFlyby Closest Approach. New Horizons is 198,910 km from Pluto!
July 14 03:52:41 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Nix with LEISA from 166944.23 km away at est. resolution 10. km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 04:00:00 EDTNew Horizons' track ending with Goldstone 34 m (DSS-26)
July 14 04:02:39 EDTNew Horizons is taking an image of Nix with MVIC Color from 158804.46 km away at est. resolution 3.1 km/pix.
July 14 04:05:11 EDTNew Horizons is taking 2 images of Nix with LORRI from 156736.78 km away at est. resolution 0.78 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 04:05:59 EDTNew Horizons is taking 2 images of Nix with LORRI from 156083.94 km away at est. resolution 0.77 km/pix.
July 14 04:06:47 EDTNew Horizons is taking 2 images of Nix with LORRI from 155431.16 km away at est. resolution 0.77 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 04:11:06 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with LEISA from 181514.76 km away at est. resolution 11 km/pix.
July 14 04:13:51 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 179248.28 km away at est. resolution 0.89 km/pix.
July 14 04:14:39 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 178588.97 km away at est. resolution 0.89 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 04:15:27 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 177929.68 km away at est. resolution 0.88 km/pix.
July 14 04:16:15 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 177270.40 km away at est. resolution 0.88 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 04:17:03 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 176611.14 km away at est. resolution 0.88 km/pix.
July 14 04:17:51 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 175951.89 km away at est. resolution 0.87 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 04:18:39 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 175292.66 km away at est. resolution 0.87 km/pix.
July 14 04:19:27 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 174633.44 km away at est. resolution 0.87 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 04:20:15 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 173974.24 km away at est. resolution 0.86 km/pix.
July 14 04:21:03 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 173315.06 km away at est. resolution 0.86 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 04:21:51 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 172655.89 km away at est. resolution 0.86 km/pix.
July 14 04:22:39 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 171996.74 km away at est. resolution 0.85 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 04:23:27 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 171337.60 km away at est. resolution 0.85 km/pix.
July 14 04:24:15 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 170678.48 km away at est. resolution 0.85 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 04:25:03 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 170019.38 km away at est. resolution 0.84 km/pix.
July 14 04:25:51 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 169360.30 km away at est. resolution 0.84 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 04:26:39 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 168701.23 km away at est. resolution 0.84 km/pix.
July 14 04:27:27 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 168042.18 km away at est. resolution 0.83 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 04:28:15 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 167383.15 km away at est. resolution 0.83 km/pix.
July 14 04:29:03 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 166724.13 km away at est. resolution 0.83 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 04:29:50 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with Alice from 166078.87 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 04:32:31 EDTNew Horizons is taking 2 images of Charon with LORRI from 178279.45 km away at est. resolution 0.88 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 04:33:19 EDTNew Horizons is taking 2 images of Charon with LORRI from 177623.82 km away at est. resolution 0.88 km/pix.
July 14 04:34:07 EDTNew Horizons is taking 2 images of Charon with LORRI from 176968.26 km away at est. resolution 0.88 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 04:34:55 EDTNew Horizons is taking 2 images of Charon with LORRI from 176312.76 km away at est. resolution 0.87 km/pix.
July 14 04:35:43 EDTNew Horizons is taking 2 images of Charon with LORRI from 175657.33 km away at est. resolution 0.87 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 04:36:31 EDTNew Horizons is taking 2 images of Charon with LORRI from 175001.97 km away at est. resolution 0.87 km/pix.
July 14 04:37:19 EDTNew Horizons is taking 2 images of Charon with LORRI from 174346.67 km away at est. resolution 0.86 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 04:38:07 EDTNew Horizons is taking 2 images of Charon with LORRI from 173691.45 km away at est. resolution 0.86 km/pix.
July 14 04:39:07 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Charon with Alice from 172872.51 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 04:41:55 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with Alice from 156127.63 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 04:42:22 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with LEISA from 155757.12 km away at est. resolution 9.7 km/pix.
July 14 04:50:00 EDT3 hours to #PlutoFlyby Closest Approach. New Horizons is 149,473 km from Pluto!
July 14 04:55:36 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with Alice from 144864.84 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 04:55:59 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with LEISA from 144549.43 km away at est. resolution 9.0 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 05:11:51 EDTNew Horizons is taking an image of Nix with MVIC Color from 102629.49 km away at est. resolution 2.0 km/pix.
July 14 05:14:42 EDTNew Horizons is taking 6 images of Charon with LORRI from 143819.25 km away at est. resolution 0.71 km/pix.
July 14 05:15:16 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Charon with LEISA from 143358.25 km away at est. resolution 8.9 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 05:25:09 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Charon with Alice from 135328.69 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 05:26:15 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with Alice from 119669.38 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 05:26:42 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with LEISA from 119299.90 km away at est. resolution 7.4 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 05:40:45 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with Alice from 107772.52 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 05:41:09 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with LEISA from 107444.60 km away at est. resolution 6.7 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 05:50:00 EDT2 hours to #PlutoFlyby Closest Approach. New Horizons is 100,194 km from Pluto!
July 14 05:57:13 EDTNew Horizons is taking 13 images of Nix with LORRI from 66612.933 km away at est. resolution 0.33 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 05:58:10 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Nix with LEISA from 65875.190 km away at est. resolution 4.1 km/pix.
July 14 06:10:15 EDTNew Horizons is taking 15 images of Pluto with LORRI from 83646.234 km away at est. resolution 0.41 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 06:18:40 EDTNew Horizons is taking an image of Pluto with MVIC Pan Frame from 76792.463 km away at est. resolution 1.5 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 06:19:28 EDTNew Horizons is taking an image of Pluto with MVIC Pan Frame from 76141.986 km away at est. resolution 1.5 km/pix.
July 14 06:20:16 EDTNew Horizons is taking an image of Pluto with MVIC Pan Frame from 75491.696 km away at est. resolution 1.5 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 06:21:04 EDTNew Horizons is taking an image of Pluto with MVIC Pan Frame from 74841.597 km away at est. resolution 1.5 km/pix.
July 14 06:21:52 EDTNew Horizons is taking an image of Pluto with MVIC Pan Frame from 74191.695 km away at est. resolution 1.5 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 06:23:47 EDTNew Horizons is taking 12 images of Charon with LORRI from 88389.251 km away at est. resolution 0.44 km/pix.
July 14 06:24:37 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Charon with LEISA from 87736.235 km away at est. resolution 5.4 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 06:38:15 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Charon with Alice from 77151.533 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 06:40:11 EDTNew Horizons is taking an image of Charon with MVIC Color from 75668.123 km away at est. resolution 1.5 km/pix.
July 14 06:40:00 EDTNew Horizons' track ending with Goldstone 34 m (DSS-25)
July 14 06:40:00 EDTNew Horizons' track ending with Goldstone 34 m (DSS-24)
July 14 06:40:00 EDTNew Horizons' track ending with Goldstone 70 m (DSS-14)
July 14 06:40:00 EDTNew Horizons' track ending with Canberra 70 m (DSS-43)
July 14 06:40:00 EDTNew Horizons' track ending with Canberra 34 m (DSS-45)
July 14 06:40:00 EDTNew Horizons' track ending with Canberra 34 m (DSS-34)
July 14 06:43:00 EDTNew Horizons is taking 23 images of Pluto with LORRI from 56315.602 km away at est. resolution 0.28 km/pix.
July 14 06:45:03 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with LEISA from 55474.326 km away at est. resolution 3.4 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 06:50:00 EDT1 hour to #PlutoFlyby Closest Approach. New Horizons is 51,520 km from Pluto!
July 14 07:00:00 EDT50 minutes to #PlutoFlyby Closest Approach. New Horizons is 43,609 km from Pluto!
July 14 07:05:05 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with Alice from 39643.266 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 07:05:18 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with Alice from 39475.307 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 07:05:25 EDTNew Horizons is taking an image of Pluto with MVIC Color from 39384.908 km away at est. resolution 0.78 km/pix.
July 14 07:10:00 EDT40 minutes to #PlutoFlyby Closest Approach. New Horizons is 35,858 km from Pluto!
July 14 07:14:32 EDTNew Horizons is taking an image of Nix with MVIC from 22235.744 km away at est. resolution 0.44 km/pix.
July 14 07:17:48 EDTNew Horizons is taking 70 images of Pluto with LORRI from 30003.890 km away at est. resolution 0.15 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 07:20:16 EDTNew Horizons is taking an image of Pluto with MVIC from 28206.280 km away at est. resolution 0.56 km/pix.
July 14 07:20:00 EDT30 minutes to #PlutoFlyby Closest Approach. New Horizons is 28,399 km from Pluto!
July 14 07:26:28 EDTNew Horizons is taking 130 images of Pluto with LORRI from 23859.780 km away at est. resolution 0.12 km/pix.
July 14 07:30:00 EDT20 minutes to #PlutoFlyby Closest Approach. New Horizons is 21,536 km from Pluto!
July 14 07:31:05 EDTNew Horizons is taking an image of Pluto with MVIC from 20854.035 km away at est. resolution 0.41 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 07:40:00 EDT10 minutes to #PlutoFlyby Closest Approach. New Horizons is 16,054 km from Pluto!
July 14 07:40:57 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with Alice from 15661.488 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 07:43:07 EDTNew Horizons is taking 67 images of Charon with LORRI from 34200.236 km away at est. resolution 0.17 km/pix.
July 14 07:45:29 EDTNew Horizons is taking an image of Charon with MVIC from 33245.206 km away at est. resolution 0.66 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 07:50:47 EDTNew Horizons is taking an image of Pluto with MVIC from 13735.372 km away at est. resolution 0.27 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 07:50:00 EDTClosest Approach to Pluto #PlutoFlyBy Go #NASANewHorizons!
July 14 07:53:19 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Pluto with REX from 13981.327 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 07:53:34 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Pluto with REX from 14022.327 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 07:57:15 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Pluto with REX from 14947.896 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 07:57:30 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Pluto with REX from 15031.013 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 07:58:17 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with Alice from 15306.595 km away. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 07:58:30 EDTNew Horizons is taking 60 images of Pluto with LORRI from 15386.759 km away at est. resolution 0.076 km/pix.
July 14 08:00:41 EDTNew Horizons is taking an image of Pluto with MVIC from 16282.704 km away at est. resolution 0.32 km/pix. New Horizons is 31.8 AU from Earth.
July 14 08:00:00 EDTNew Horizons' Student Dust Counter sampling 15,986 km from Pluto.
July 14 08:08:13 EDTNew Horizons is taking an image of Pluto with MVIC from 20323.226 km away at est. resolution 0.40 km/pix.
July 14 08:14:16 EDTNew Horizons Beginning Pluto Occultation Measurements #PlutoFlyBy
July 14 08:14:16 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with Alice from 24247.777 km away. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 08:15:30 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Pluto with REX from 25094.810 km away. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 08:22:18 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Pluto with REX from 29958.281 km away. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 08:52:03 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with Alice from 53024.244 km away. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 09:28:02 EDTNew Horizons is taking radio uplink data with REX. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 09:28:17 EDTNew Horizons is taking radio uplink data with REX. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 09:32:51 EDTNew Horizons is taking 30 spectra of Charon with Alice from 79643.484 km away. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 09:45:44 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Charon with REX from 89695.510 km away. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 09:45:44 EDTNew Horizons Beginning Charon Occultation Measurements #PlutoFlyBy
July 14 09:48:10 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Charon with Alice from 91611.317 km away. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 09:52:32 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Charon with REX from 95060.780 km away. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 10:44:55 EDTNew Horizons is taking 4 images of Hydra with LORRI from 156723.64 km away at est. resolution 0.78 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 10:45:45 EDTNew Horizons is taking 4 images of Hydra with LORRI from 157326.38 km away at est. resolution 0.78 km/pix.
July 14 10:46:35 EDTNew Horizons is taking 4 images of Hydra with LORRI from 157929.86 km away at est. resolution 0.78 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 10:47:25 EDTNew Horizons is taking 4 images of Hydra with LORRI from 158534.08 km away at est. resolution 0.79 km/pix.
July 14 10:48:15 EDTNew Horizons is taking 4 images of Hydra with LORRI from 159139.03 km away at est. resolution 0.79 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 10:49:05 EDTNew Horizons is taking 4 images of Hydra with LORRI from 159744.70 km away at est. resolution 0.79 km/pix.
July 14 10:49:55 EDTNew Horizons is taking 4 images of Hydra with LORRI from 160351.08 km away at est. resolution 0.80 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 10:50:45 EDTNew Horizons is taking 4 images of Hydra with LORRI from 160958.17 km away at est. resolution 0.80 km/pix.
July 14 10:50:00 EDTNew Horizons soon to be communicating with Canberra 34 m (DSS-34) http://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html
July 14 10:51:35 EDTNew Horizons is taking 4 images of Hydra with LORRI from 161565.95 km away at est. resolution 0.80 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 10:52:25 EDTNew Horizons is taking 4 images of Hydra with LORRI from 162174.42 km away at est. resolution 0.80 km/pix.
July 14 10:55:27 EDTNew Horizons is taking 4 images of Nix with LORRI from 184363.28 km away at est. resolution 0.91 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 10:55:00 EDTNew Horizons soon to be communicating with Canberra 70 m (DSS-43) http://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html
July 14 10:56:17 EDTNew Horizons is taking 4 images of Nix with LORRI from 185044.97 km away at est. resolution 0.92 km/pix.
July 14 10:57:07 EDTNew Horizons is taking 4 images of Nix with LORRI from 185726.69 km away at est. resolution 0.92 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 10:57:57 EDTNew Horizons is taking 4 images of Nix with LORRI from 186408.45 km away at est. resolution 0.92 km/pix.
July 14 11:00:28 EDTNew Horizons is taking an image of Nix with MVIC Color from 188467.58 km away at est. resolution 3.7 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 11:04:08 EDTNew Horizons is taking 4 images of Pluto with LORRI from 160954.31 km away at est. resolution 0.80 km/pix.
July 14 11:05:01 EDTNew Horizons is taking 4 images of Pluto with LORRI from 161681.58 km away at est. resolution 0.80 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 11:05:54 EDTNew Horizons is taking 4 images of Pluto with LORRI from 162408.88 km away at est. resolution 0.81 km/pix.
July 14 11:06:47 EDTNew Horizons is taking 4 images of Pluto with LORRI from 163136.20 km away at est. resolution 0.81 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 11:07:40 EDTNew Horizons is taking 4 images of Pluto with LORRI from 163863.55 km away at est. resolution 0.81 km/pix.
July 14 11:08:33 EDTNew Horizons is taking 4 images of Pluto with LORRI from 164590.92 km away at est. resolution 0.82 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 11:19:50 EDTNew Horizons is taking an image of Pluto with MVIC Color from 173883.83 km away at est. resolution 3.4 km/pix.
July 14 11:22:23 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with LEISA from 175984.45 km away at est. resolution 11 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 11:41:41 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 191887.68 km away at est. resolution 0.95 km/pix.
July 14 11:42:39 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 192684.40 km away at est. resolution 0.96 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 11:43:37 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 193481.14 km away at est. resolution 0.96 km/pix.
July 14 11:44:35 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 194277.90 km away at est. resolution 0.96 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 11:45:33 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 195074.67 km away at est. resolution 0.97 km/pix.
July 14 11:46:31 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 195871.45 km away at est. resolution 0.97 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 11:51:51 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with Alice from 200267.79 km away. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 12:00:00 EDTNew Horizons' track ending with Canberra 34 m (DSS-34)
July 14 12:00:00 EDTNew Horizons' track ending with Canberra 70 m (DSS-43)
July 14 14:25:54 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 327369.31 km away at est. resolution 1.6 km/pix.
July 14 14:26:45 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 328070.98 km away at est. resolution 1.6 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 14:27:32 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 328717.62 km away at est. resolution 1.6 km/pix.
July 14 14:28:23 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 329419.29 km away at est. resolution 1.6 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 14:29:54 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 330671.29 km away at est. resolution 1.6 km/pix.
July 14 14:30:45 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 331372.97 km away at est. resolution 1.6 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 14:31:34 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 332047.13 km away at est. resolution 1.6 km/pix.
July 14 14:32:21 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 332693.78 km away at est. resolution 1.7 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 14:35:49 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Charon with REX from 327728.74 km away. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 14:36:04 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Charon with REX from 327936.33 km away. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 14:39:33 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Charon with REX from 330828.87 km away. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 14:39:48 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Charon with REX from 331036.48 km away. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 14:48:22 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Pluto with REX from 345916.04 km away. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 14:48:37 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Pluto with REX from 346122.42 km away. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 14:57:10 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Pluto with REX from 353181.00 km away. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 14:57:25 EDTNew Horizons is taking radio reflectance data of Pluto with REX from 353387.40 km away. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 15:04:34 EDTNew Horizons is taking 3 images of Pluto with LORRI from 359290.33 km away at est. resolution 1.8 km/pix.
July 14 15:05:29 EDTNew Horizons is taking 3 images of Pluto with LORRI from 360047.12 km away at est. resolution 1.8 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 15:06:24 EDTNew Horizons is taking 3 images of Pluto with LORRI from 360803.92 km away at est. resolution 1.8 km/pix.
July 14 15:07:19 EDTNew Horizons is taking 3 images of Pluto with LORRI from 361560.72 km away at est. resolution 1.8 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 15:09:43 EDTNew Horizons is taking an image of Pluto with MVIC Color from 363542.16 km away at est. resolution 7.2 km/pix.
July 14 15:12:38 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with LEISA from 365950.18 km away at est. resolution 23 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 15:23:49 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with LEISA from 375183.40 km away at est. resolution 23 km/pix.
July 14 15:34:49 EDTNew Horizons is taking 3 images of Pluto with LORRI from 384265.49 km away at est. resolution 1.9 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 15:36:37 EDTNew Horizons is taking 3 images of Pluto with LORRI from 385751.67 km away at est. resolution 1.9 km/pix.
July 14 15:38:25 EDTNew Horizons is taking 3 images of Pluto with LORRI from 387237.86 km away at est. resolution 1.9 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 15:40:13 EDTNew Horizons is taking 3 images of Pluto with LORRI from 388724.05 km away at est. resolution 1.9 km/pix.
July 14 15:43:51 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 391723.98 km away at est. resolution 1.9 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 15:45:01 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 392687.26 km away at est. resolution 1.9 km/pix.
July 14 15:46:11 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 393650.55 km away at est. resolution 2.0 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 15:52:57 EDTNew Horizons is taking radio uplink data with REX. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 15:53:12 EDTNew Horizons is taking radio uplink data with REX. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 16:43:39 EDTSignal Has Left New Horizons that it crossed through the Pluto System
July 14 17:02:32 EDTNew Horizons is taking 3 images of Pluto with LORRI from 456694.82 km away at est. resolution 2.3 km/pix.
July 14 17:04:23 EDTNew Horizons is taking 3 images of Pluto with LORRI from 458222.50 km away at est. resolution 2.3 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 17:06:14 EDTNew Horizons is taking 3 images of Pluto with LORRI from 459750.18 km away at est. resolution 2.3 km/pix.
July 14 17:07:14 EDTNew Horizons' Status Beacon Crossed Neptune's Orbit
July 14 17:08:05 EDTNew Horizons is taking 3 images of Pluto with LORRI from 461277.86 km away at est. resolution 2.3 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 17:10:56 EDTNew Horizons is taking 10 spectra of Pluto with Alice from 463631.33 km away. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 17:38:46 EDTNew Horizons is taking an image of Charon with LORRI from 479896.41 km away at est. resolution 2.4 km/pix.
July 14 17:39:03 EDTNew Horizons is taking an image of Charon with LORRI from 480132.36 km away at est. resolution 2.4 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 17:39:48 EDTNew Horizons is taking an image of Charon with LORRI from 480756.95 km away at est. resolution 2.4 km/pix.
July 14 17:40:05 EDTNew Horizons is taking an image of Charon with LORRI from 480992.90 km away at est. resolution 2.4 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 17:44:31 EDTNew Horizons is taking a spectrum with Alice. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 17:44:51 EDTNew Horizons is taking a spectrum with Alice. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 17:45:20 EDTNew Horizons is taking a spectrum with Alice. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 17:47:17 EDTNew Horizons is taking a spectrum with Alice. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 18:09:06 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 511665.41 km away at est. resolution 2.5 km/pix.
July 14 18:09:36 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 512078.32 km away at est. resolution 2.5 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 18:10:30 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 512821.55 km away at est. resolution 2.5 km/pix.
July 14 18:10:00 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 513234.47 km away at est. resolution 2.5 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 18:11:54 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 513977.70 km away at est. resolution 2.5 km/pix.
July 14 18:12:24 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 514390.62 km away at est. resolution 2.6 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 18:13:18 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 515133.86 km away at est. resolution 2.6 km/pix.
July 14 18:13:48 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 515546.77 km away at est. resolution 2.6 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 18:18:01 EDTNew Horizons is taking 12 spectra of Pluto with Alice from 519028.99 km away. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 18:37:44 EDTNew Horizons' Status Beacon Crossed Uranus' Orbit
July 14 18:45:00 EDTNew Horizons soon to be communicating with Madrid 34 m (DSS-55) http://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html
July 14 18:50:00 EDTNew Horizons soon to be communicating with Madrid 70 m (DSS-63) http://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html
July 14 19:04:51 EDTNew Horizons is taking 2 images of Nix with LORRI from 586584.27 km away at est. resolution 2.9 km/pix.
July 14 19:05:39 EDTNew Horizons is taking 2 images of Nix with LORRI from 587242.61 km away at est. resolution 2.9 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 19:21:31 EDTNew Horizons is taking 2 images of Charon with LORRI from 565504.39 km away at est. resolution 2.8 km/pix.
July 14 19:22:19 EDTNew Horizons is taking 2 images of Charon with LORRI from 566171.21 km away at est. resolution 2.8 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 19:29:56 EDTNew Horizons is taking 6 spectra of Pluto with Alice from 578420.77 km away. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 19:55:00 EDTNew Horizons' track ending with Madrid 34 m (DSS-55)
July 14 19:58:01 EDTNew Horizons' Status Beacon Crossed Saturn's Orbit
July 14 20:03:11 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 605880.63 km away at est. resolution 3.0 km/pix.
July 14 20:03:41 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 606293.56 km away at est. resolution 3.0 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 20:04:35 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 607036.84 km away at est. resolution 3.0 km/pix.
July 14 20:05:05 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 607449.77 km away at est. resolution 3.0 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 20:05:59 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 608193.05 km away at est. resolution 3.0 km/pix.
July 14 20:06:29 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 608605.98 km away at est. resolution 3.0 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 20:07:23 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 609349.26 km away at est. resolution 3.0 km/pix.
July 14 20:07:53 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 609762.19 km away at est. resolution 3.0 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 20:11:56 EDTNew Horizons is taking 6 spectra of Pluto with Alice from 613106.95 km away. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 20:34:03 EDTNew Horizons' Status Beacon Crossed Jupiter's Orbit
July 14 20:46:36 EDTNew Horizons is taking 11 spectra of Pluto with Alice from 641737.14 km away. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 21:04:39 EDTNew Horizons' Status Beacon Crossed Mars' Orbit
July 14 21:08:59 EDTNew Horizons' Status Beacon Crossed Moon's Orbit
July 14 21:09:00 EDTNew Horizons' Encounter Status Beacon (called EHEALTH2) expected at Earth about now
July 14 21:09:00 EDTPHONE_HOME
July 14 21:47:42 EDTNew Horizons is taking 180 images of Pluto with LORRI 4x4 from 692198.32 km away at est. resolution 14 km/pix.
July 14 21:57:27 EDTNew Horizons is taking 180 images of Pluto with LORRI 4x4 from 700250.68 km away at est. resolution 14 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 22:11:53 EDTNew Horizons is taking 90 images of Pluto with LORRI 4x4 from 712170.95 km away at est. resolution 14 km/pix.
July 14 22:16:53 EDTNew Horizons is taking 90 images of Pluto with LORRI 4x4 from 716300.37 km away at est. resolution 14 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 22:21:53 EDTNew Horizons is taking 90 images of Pluto with LORRI 4x4 from 720429.80 km away at est. resolution 14 km/pix.
July 14 22:25:00 EDTNew Horizons' track ending with Madrid 70 m (DSS-63)
July 14 22:26:53 EDTNew Horizons is taking 90 images of Pluto with LORRI 4x4 from 724559.23 km away at est. resolution 14 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 22:38:47 EDTNew Horizons is taking 4 images of Hydra with LORRI from 734421.09 km away at est. resolution 3.6 km/pix.
July 14 22:39:45 EDTNew Horizons is taking 4 images of Hydra with LORRI from 735221.21 km away at est. resolution 3.6 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 22:43:11 EDTNew Horizons is taking 2 images of Nix with LORRI from 766262.98 km away at est. resolution 3.8 km/pix.
July 14 22:43:59 EDTNew Horizons is taking 2 images of Nix with LORRI from 766921.35 km away at est. resolution 3.8 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 22:47:27 EDTNew Horizons is taking 6 images with MVIC Pan Frame. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 22:49:17 EDTNew Horizons is taking 6 images with MVIC Pan Frame. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 22:55:07 EDTNew Horizons is taking 6 images with MVIC Pan Frame. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 22:56:57 EDTNew Horizons is taking 6 images with MVIC Pan Frame. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 23:03:51 EDTNew Horizons is taking 2 images of Pluto with LORRI from 755089.54 km away at est. resolution 3.7 km/pix.
July 14 23:07:26 EDTNew Horizons is taking an image of Pluto with MVIC Color from 758048.97 km away at est. resolution 15 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 23:10:23 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with LEISA from 760485.34 km away at est. resolution 47 km/pix.
July 14 23:15:00 EDTNew Horizons soon to be communicating with Goldstone 34 m (DSS-25) http://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html
July 14 23:17:41 EDTNew Horizons is taking a spectrum of Pluto with LEISA from 766514.33 km away at est. resolution 48 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 23:24:03 EDTNew Horizons is taking 4 images of Charon with LORRI from 767803.93 km away at est. resolution 3.8 km/pix.
July 14 23:26:27 EDTNew Horizons is taking 4 images of Pluto with LORRI from 773754.63 km away at est. resolution 3.8 km/pix. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 23:48:24 EDTNew Horizons is taking radio uplink data with REX. New Horizons is 31.9 AU from Earth.
July 14 23:48:39 EDTNew Horizons is taking radio uplink data with REX. New Horizons is 31.9 AU from Earth.


David - 13/7/2015 - 16:31

To snad ani není možné že to vše sonda stihne, jinak dík, člověk bude neustále v obraze co se děje.
Je to jasné, ty rotace na animaci jsou okamžiky vysílání k Zemi, asi to ale bude " jen" telemetrie, žádné obrázky.
Sonda tedy bude během hektických 24 hodin několikrát vysílat k Zemi. [Upraveno 13.7.2015 David]


Milan - 13/7/2015 - 19:28


V hektických chvílích příletu sondy New Horizons k Plutu bychom si měli připomenout ještě jednu událost, vztahující se k tomuto dnu. Tohoto dne se moc chtěl dožít Tonda Vítek, mluvil o tom několikrát...
"Potřeboval bych se dožít 15. července 2015, kdy sonda New Horizons One proletí ve vzdálenosti 15 tisíc kilometrů od Pluta a pořídí jeho snímky i snímky čtyř jeho měsíců." (zdroj: Lidové noviny, 07/2011).
TONDO, DÍVÁŠ SE?


Vít_Sedláček - 13/7/2015 - 20:06

Tak už je to definitivně potvrzeno! Přepište učebnice… za Neptunem není většího (známého) tělesa než předčasně „pohřbené“ planety PLUTO!

Jeho průměr je větší, než všechny doposud „oficiálně“ předpokládané údaje, takže nyní má, dle měření sondy New Horizons, nezpochybnitelných 2 370 km.


kopapaka - 13/7/2015 - 20:29

K Plutu za deset minut...


Autor: Scott Manley Má to dobře?

Vít Sedláček: to by bylo super... [Upraveno 13.7.2015 kopapaka]


Petr_Šída - 13/7/2015 - 20:56

quote:
Tak už je to definitivně potvrzeno! Přepište učebnice… za Neptunem není většího (známého) tělesa než předčasně „pohřbené“ planety PLUTO!

Jeho průměr je větší, než všechny doposud „oficiálně“ předpokládané údaje, takže nyní má, dle měření sondy New Horizons, nezpochybnitelných 2 370 km.


Ale jenom o chlup

Pluto: 2370+-20 km
Eris: 2326+-12 km

proč planety? [Edité le 13.7.2015 Petr_Šída]


Arccos - 13/7/2015 - 21:51

Tomuto úplně nerozumím. Jestliže jsme museli kvůli upřesnění průměru čekat na New Horizons, jak si můžeme být jistí průměrem Eris?


Pirochta - 13/7/2015 - 22:05

quote:
quote:
Tak už je to definitivně potvrzeno! Přepište učebnice… za Neptunem není většího (známého) tělesa než předčasně „pohřbené“ planety PLUTO!

Jeho průměr je větší, než všechny doposud „oficiálně“ předpokládané údaje, takže nyní má, dle měření sondy New Horizons, nezpochybnitelných 2 370 km.


Ale jenom o chlup

Pluto: 2370+-20 km
Eris: 2326+-12 km

proč planety? [Edité le 13.7.2015 Petr_Šída]


To spíš patří novinářům, fyzici se snad řídí tímto, ne?
Pluto: (1,305 ± 0,007)×10^22 kg
Eris: (1,67 ± 0,02) × 10^22 kg

Jinak ještě nedávno mělo Pluto 2306 km...
Třeba http://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/hst-objevil-paty-mesic-pluta.html
Takže až poletí sonda k Eris, tak se nám minimálně o tu stovku km zvětší, indicie o tolik větší hmotnosti při údávaném téměř identickém složení, podle kterého "hádají" albedo je myslím dosti nadějná...
Takže s tím přepisováním učebnic pomalu.


milantos - 13/7/2015 - 22:08

Upřesnění = upřesnění v současné toleranci nepřesnosti.
Ale jasně - albedo je čistý dohad, ničím nepodložený. [Upraveno 13.7.2015 milantos]


Petr_Šída - 13/7/2015 - 22:30

Eris je změřená i pomocí zákrytu hvězd, jak moc přesné to měření je?


Arccos - 13/7/2015 - 22:32

Určitě přesnější, než byly odhady pro Pluto. Ale i tak nevím, jak si můžou být jistí, že ten zákryt byl přesně na střed.


Petr_Šída - 13/7/2015 - 22:48

Záleží na počtu, z kolika je to průměrované, z jednoho by to moc dobře nvycházelo, netušíte někdo z kolika měření to je?

(roli asi může hrát i různá poloha observatoří - tím se zvětší počet různých měření na jeden přechod)


NovýJiřík - 13/7/2015 - 22:49

quote:
Určitě přesnější, než byly odhady pro Pluto. Ale i tak nevím, jak si můžou být jistí, že ten zákryt byl přesně na střed.

Těžko říct. Mohli by si být jistí v případě, že by byl zákryt na Zemi pozorovaný od severu k jihu s tím, že hvězdárny v severních šířkách by naměřily nějaký údaj, který by se směrem k jihu zvětšoval, ale od nějaké rovnoběžky by znovu začal klesat. Pak by bylo zřejmé, že nejdelší doba zákrytu odpovídá poloze "střed na střed". Nevím ale, jak to tehdy bylo, je tudíž klidně možné, že Eris je větší, třeba i o dost), než se zákrytem změřilo. Čistě hypoteticky, pokud by střední hustota Pluta a Eridy byla stejná, pak by průměr Eridy byl 1,085x větší, neboli 2573 km. Samozřejmě, to je jen hraní s čísly, která vůbec nemusí platit.


jch - 13/7/2015 - 23:05

V případě Eris se podařilo 6. listopadu 2010 pozorování hvězdy 17 mag v souhvězdí Velryby ze tří observatoří, dvě z nich byly vzdálené 740 km a to v Chile. V článku http://www.astro.cz/clanky/ukazy/unikatni-zakryt-prinesl-prekvapive-informace-plutoid-eris-se-quot-zmensil-quot.html se mluví o dvou tětivách, možná že dvě z observatoří byly blízko sebe. Měření pomocí zákrytů je dosti přesné.

quote:
quote:
Určitě přesnější, než byly odhady pro Pluto. Ale i tak nevím, jak si můžou být jistí, že ten zákryt byl přesně na střed.

Těžko říct. Mohli by si být jistí v případě, že by byl zákryt na Zemi pozorovaný od severu k jihu s tím, že hvězdárny v severních šířkách by naměřily nějaký údaj, který by se směrem k jihu zvětšoval, ale od nějaké rovnoběžky by znovu začal klesat. Pak by bylo zřejmé, že nejdelší doba zákrytu odpovídá poloze "střed na střed". Nevím ale, jak to tehdy bylo, je tudíž klidně možné, že Eris je větší, třeba i o dost), než se zákrytem změřilo. Čistě hypoteticky, pokud by střední hustota Pluta a Eridy byla stejná, pak by průměr Eridy byl 1,085x větší, neboli 2573 km. Samozřejmě, to je jen hraní s čísly, která vůbec nemusí platit.


jch - 14/7/2015 - 00:07

Štěstí někdy přeje i malířům. Don Dixon se před 36 lety se svým obrazem Pluta docela strefil.(via @elakdawalla & @chopshopstore)

viz http://www.cosmographica.com/spaceart/pluto-predicted.html


Vít_Sedláček - 14/7/2015 - 04:41

NASA New Horizons - LIVE 14.Juli 2015 via NASA TV (doporučuji ke zhlédnutí – 5m11s)



A potom ještě tyto dva články na Oslovi…

http://www.osel.cz/8323-zleva-zprava-prazdno-pred-nami-je-pluto.html

http://www.osel.cz/8327-sonda-new-horizons-je-jen-desitky-hodin-od-primarniho-cile.html


Ervé - 14/7/2015 - 07:10

New Horizons je už Plutu a Charonu blíž, než Měsíc k Zemi (340 000 km)!!


pospa - 14/7/2015 - 07:13

quote:
Štěstí někdy přeje i malířům. Don Dixon se před 36 lety se svým obrazem Pluta docela strefil.

Jj, na Griffithově observatoři v LA mají šikovné grafiky.
(Tuším, že se najde pár konspirátorů, kteří to nenechají bez povšimnutí)
https://www.sfsite.com/06a/dd177.htm


Ervé - 14/7/2015 - 07:25

Tak takový snímek Pluta už stojí za to:
http://www.nasa.gov/image-feature/pluto-s-bright-mysterious-heart-is-rotating-into-view


David - 14/7/2015 - 08:45

Goldstone pracuje 70m a jedna 35m, další dvě v pohotovosti, stejně jako celá Camberra.
Zbývá 5 hodin a 250 tis, km ! [Upraveno 14.7.2015 David]


NovýJiřík - 14/7/2015 - 09:14

quote:
V případě Eris se podařilo 6. listopadu 2010 pozorování hvězdy 17 mag v souhvězdí Velryby ze tří observatoří, dvě z nich byly vzdálené 740 km a to v Chile. V článku http://www.astro.cz/clanky/ukazy/unikatni-zakryt-prinesl-prekvapive-informace-plutoid-eris-se-quot-zmensil-quot.html se mluví o dvou tětivách, možná že dvě z observatoří byly blízko sebe. Měření pomocí zákrytů je dosti přesné.

V článku se ovšem zároveň píše, že Eris by v případě naměřeného průměru měla albedo přes 90 %, čili prakticky jako zrcadlo. To je těžko představitelné i u ledové koule a u horninového tělesa (střední hustota více než 2,5 g/cm2) už vůbec ne. Pokud jde o ty dvě tětivy - je fakt, že známe-li přesně délky dvou rovnoběžných tětiv v kruhu, můžeme z toho přesně spočítat zakřivení oblouku a tedy průměr kruhu. Problém je v tom, že na jedné tětivě (hvězdárna La Silla) byl interval snímků 4,5 vteřiny a za tu dobu Země ujede přes 130 kilometrů (rychlost Eridy můžeme vzhledem ke Keplerovým zákonům zanedbat). Naměřená světelná křivka, sestávající z pouhých 7 snímků, tedy bude dost nepřesná a to se promítne i do tolerance nepřesnosti zjištěné tětivy. A to pak vede k úplně jinému zakřivení oblouku, v důsledku čehož se průměr Eridy může významně lišit vypočteného. Zajímalo by mě, jak autoři měření došli k té neuvěřitelně nízké chybě měření plus mínus 10 kilometrů. Jsem zvědavý, na co se ještě časem přijde. Jednoznačné rozluštění by přinesl jedině průzkum sondou, ale myslím, že se nepletu, že se do toho NASA nepohrne, i kdyby měla peníze. Co kdyby Eris byla opravdu větší, než milované americké Pluto? [Upraveno 14.7.2015 NovýJiřík]


milantos - 14/7/2015 - 11:14

Musíme počítat také s tím, že ačkoliv je Eris 3x dál, doba letu bude delší než 3-násobek letu k Plutu, i když sondě přidáme větší rychlost. A v možnostech současné techniky ten přírůstek nebude zas nijak dramatický


Petr_Šída - 14/7/2015 - 11:18

quote:
quote:
V případě Eris se podařilo 6. listopadu 2010 pozorování hvězdy 17 mag v souhvězdí Velryby ze tří observatoří, dvě z nich byly vzdálené 740 km a to v Chile. V článku http://www.astro.cz/clanky/ukazy/unikatni-zakryt-prinesl-prekvapive-informace-plutoid-eris-se-quot-zmensil-quot.html se mluví o dvou tětivách, možná že dvě z observatoří byly blízko sebe. Měření pomocí zákrytů je dosti přesné.

V článku se ovšem zároveň píše, že Eris by v případě naměřeného průměru měla albedo přes 90 %, čili prakticky jako zrcadlo. To je těžko představitelné i u ledové koule a u horninového tělesa (střední hustota více než 2,5 g/cm2) už vůbec ne. Pokud jde o ty dvě tětivy - je fakt, že známe-li přesně délky dvou rovnoběžných tětiv v kruhu, můžeme z toho přesně spočítat zakřivení oblouku a tedy průměr kruhu. Problém je v tom, že na jedné tětivě (hvězdárna La Silla) byl interval snímků 4,5 vteřiny a za tu dobu Země ujede přes 130 kilometrů (rychlost Eridy můžeme vzhledem ke Keplerovým zákonům zanedbat). Naměřená světelná křivka, sestávající z pouhých 7 snímků, tedy bude dost nepřesná a to se promítne i do tolerance nepřesnosti zjištěné tětivy. A to pak vede k úplně jinému zakřivení oblouku, v důsledku čehož se průměr Eridy může významně lišit vypočteného. Zajímalo by mě, jak autoři měření došli k té neuvěřitelně nízké chybě měření plus mínus 10 kilometrů. Jsem zvědavý, na co se ještě časem přijde. Jednoznačné rozluštění by přinesl jedině průzkum sondou, ale myslím, že se nepletu, že se do toho NASA nepohrne, i kdyby měla peníze. Co kdyby Eris byla opravdu větší, než milované americké Pluto? [Upraveno 14.7.2015 NovýJiřík]


Díky za info, taky mi to příjde divné

Ještě bych tule debatu doplnil jedním odkazem

nezapomínejme na Triton, který je podle všeho zachyceným Plutoidem

s průměrem 2706,8 km +- 900m a váhou 2,14 x 10^22 kg

je větší než Pluto

[Edité le 14.7.2015 Petr_Šída]


alamo - 14/7/2015 - 11:39

New Horizons priniesol nové poznatky
merania sondy, ktorá v utorok dorazí k Plutu, naznačujú, že polomer Pluta je 1185 kilometrov, plus mínus desať kilometrov. Je to o 30-50 kilometrov viac, ako boli predošlé odhady.

Podľa vedca Alana Sterna to môže znamenať, že Pluto má menšiu hustotu, než sa doteraz predpokladalo. Zrejme má ľadové jadro.
http://style.hnonline.sk/veda-139/pluto-je-vacsie-ako-vedci-predpokladali-odhalili-o-nom-dalsie-nove-fakty-840433
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/07131311-pluto-first-science.html
Pluto by teda malo byť o niečo väčšie ako Eris
a má to zaujímavý dôsledok pre jeho atmosféru, bude "tenšia" než sme si mysleli
zároveň sa ukázalo že sonda detekovala, únik dusíka z atmosféry, o niečo skôr ako obolo očakávané [Upraveno 14.7.2015 alamo]


alamo - 14/7/2015 - 12:08

Marín hneď navrhol ako odpoveď, na nečakanú detekciu dusíka kryovulkanizmus
http://danielmarin.naukas.com/2015/07/13/pluton-medio-dia-antes-del-encuentro-con-la-new-horizons/


alamo - 14/7/2015 - 12:27

http://www.osel.cz/8327-sonda-new-horizons-je-jen-desitky-hodin-od-primarniho-cile.html

quote:

Pokud vás také mrzí, že nebudete moci přímo sledovat náročné manévry sondy v době samotného průletu, nabízím alespoň stránku, ze které si můžete stáhnout animace, a vychutnat si baletní kreace New Horizons. Pro požitkáře připojuji ještě adresy na další simulace
http://solarsystem.nasa.gov/multimedia/gallery/pluto_eyes_720.gif



yamato - 14/7/2015 - 12:43

Mozete niekto priebezne posielat screeny z tej simulacie? U nas ten link asi neprejde cez IT security :-(


pospa - 14/7/2015 - 12:54

quote:
Tohoto dne se moc chtěl dožít Tonda Vítek, mluvil o tom několikrát...
"Potřeboval bych se dožít 15. července 2015, kdy sonda New Horizons One proletí ve vzdálenosti 15 tisíc kilometrů od Pluta..."

Tondo, snad to sleduješ za svého asteroidu 30253 Vitek. Ani ne za hodinu tam budem.
http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=30253



Btw. Dokázal by někdo zjistit momentální vzdálenost mezi Plutem a Tondovým asteroidem?


lamid - 14/7/2015 - 12:57

quote:
New Horizons priniesol nové poznatky
merania sondy, ktorá v utorok dorazí k Plutu, naznačujú, že polomer Pluta je 1185 kilometrov, plus mínus desať kilometrov. Je to o 30-50 kilometrov viac, ako boli predošlé odhady.


Z anlickej wikipedie
Year Radius (diameter) Notes
1993 1195 (2390) km Millis, et al.[109] (if no haze)[110]
1993 1180 (2360) km Millis, et al. (surface & haze)[110]
1994 1164 (2328) km Young & Binzel[111]
2006 1153 (2306) km Buie, et al.[7]
2007 1161 (2322) km Young, Young, & Buie[112]
2011 1180 (2360) km Zalucha, et al.[113]
2014 1184 (2368) km Lellouch, et al.[114]
2015 1185 (2370) km New Horizons measurement[5]

https://en.wikipedia.org/wiki/Pluto


pospa - 14/7/2015 - 13:09

Pěkné srovnání velikostí Země, Pluta a Charona.


pospa - 14/7/2015 - 13:12

NH je v této chvíli blíž k Plutu, než geostacionární satelity k Zemi.


dubest - 14/7/2015 - 13:14

quote:
NH je v této chvíli blíž k Plutu, než geostacionární satelity k Zemi.

tady mám na počítadle 52000km nebo máte jiné počítadlo? (link od Vás) [Upraveno 14.7.2015 dubest]


pospa - 14/7/2015 - 13:14

Ve 14:00 začíná NASA tiskovka. Tam bychom měli vidět TOTO:
Snímek pořízený 13.7. v 16 hod EDT


milantos - 14/7/2015 - 13:15

quote:

Btw. Dokázal by někdo zjistit momentální vzdálenost mezi Plutem a Tondovým asteroidem?


V okamžiku největšího přiblížení sondy je vzdálenost mezi Plutem a asteroidem 30253 Vitek 30,681983AU


Dugi - 14/7/2015 - 13:16

Vypadá to luxusně! Nevíš kdy to bylo nafocené, případně nějaké bližší detaily - rozlišení a tak podobně?


pospa - 14/7/2015 - 13:17

quote:
Vypadá to luxusně! Nevíš kdy to bylo nafocené, případně nějaké bližší detaily - rozlišení a tak podobně?

13.7. 4 pm EDT - 16 hodin před největším přiblížením, 766 000 km od povrchu Pluta.


Dugi - 14/7/2015 - 13:18

Moc díky, dám to do článku.


alamo - 14/7/2015 - 13:20

quote:
Mozete niekto priebezne posielat screeny z tej simulacie? U nas ten link asi neprejde cez IT security :-(

je to animovaný gif bežiaci dokola, a nedá sa to stopnúť, ani
mám po ruke iba mobil, tak som skúsil spraviť aspoň snímku obrazovky
takto to vypadá


pospa - 14/7/2015 - 13:25

quote:
quote:
Btw. Dokázal by někdo zjistit momentální vzdálenost mezi Plutem a Tondovým asteroidem?
V okamžiku největšího přiblížení sondy je vzdálenost mezi Plutem a asteroidem 30253 Vitek 30,681983AU
Super, díky.... Co je pro Tondu 31 AU ? ... brnkačka.


pospa - 14/7/2015 - 13:30

quote:
Ve 14:00 začíná NASA tiskovka. Tam bychom měli vidět TOTO:
Snímek pořízený 13.7. v 16 hod EDT

Pluto se mi začíná líbit víc a víc .... dost mi totiž připomíná Mars ... a to srdce vypadá cool


pospa - 14/7/2015 - 13:35

Další downlink, kdy se dá očekávat nový snímek z dneška nastane až zítra v 00:52 UTC a potrvá do 01:09 UTC


random - 14/7/2015 - 13:38

quote:
Ve 14:00 začíná NASA tiskovka. Tam bychom měli vidět TOTO:
Snímek pořízený 13.7. v 16 hod EDT



ten povrch vyzera byt velmi mlady ... uvidime ci sa pri vacsiom rozliseni neobjavi viac kraterov ale zatial velkych naozaj slabo erodovanych je len niekolko ... uvidime ci sa nemyslim


David - 14/7/2015 - 13:40

Radioteleskopy se sondě nevěnují - mise vrcholí a na telemetrii není čas. Telemetrie by měla přijít cca v 16.50 SELČ.


Ervé - 14/7/2015 - 13:48

A je to tady, teď jen počkat 4,5 hodiny, než NASA potvrdí, že sonda je OK.
Podla nASA už prolétá, podla yaohua2000 se ještě blíží k Plutu i Charonu. [Edited on 14.7.2015 Ervé]


David - 14/7/2015 - 13:53

Počítadlo na VEBu NASA se zastavilo na hodnotě 13.723 Km.


David - 14/7/2015 - 14:01

quote:
A je to tady, teď jen počkat 4,5 hodiny, než NASA potvrdí, že sonda je OK.
Podla nASA už prolétá, podla yaohua2000 se ještě blíží k Plutu i Charonu. [Edited on 14.7.2015 Ervé]


NH ještě u Pluta neskončil, nyní budou zajímavé snímky osvětlené odrazem a zákrytové experimenty. Ty jsou důležité pro měření atmosfér.
Má teprve polovinu za sebou.


Vít_Sedláček - 14/7/2015 - 14:18

Gratuluji NASA, mám nesmírnou radost… na toto jsem čekal přes 40 let, prakticky již od roku 1972, od startu Pioneeru 10!!!

Někdy během druhé třídy ZDŠ jsem si založil sešit, do kterého jsem si vystřihával a lepil články a fotky z novin a časopisů s vesmírnou tématikou, především o Sluneční soustavě, sondách a raketách, které tyto sondy vynášely do vesmíru.
V té době ještě, logicky, neexistovaly žádné blízké fotky Jupitera, Saturnu, Uranu, Neptunu a Pluta, ale už tehdy posledně jmenovaná planeta pro svou největší vzdálenost, název a zvláštní tajuplnost mi přirostla nejvíc k srdci a stala se mou nejoblíbenější…

Doufám, že se povedou i zákrytové snímky, v kladném případě a při troše štěstí by mohly být velice efektní…


Pirochta - 14/7/2015 - 14:24

quote:
nezapomínejme na Triton, který je podle všeho zachyceným Plutoidem s průměrem 2706,8 km +- 900m a váhou 2,14 x 10^22 kg je větší než Pluto


Možná byl plutoidem - stejně ale tak jím být nemusí (viz Sedna), ale nyní je především měsícem planety.
Sice jako jedinný známý v naší sluneční soustavě má retrográdní pohyb, což pro něj znamená "velmi brzký" konec existence.

Zkrátka nesplňuje základní definici plutoida:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Plutoid



loudil - 14/7/2015 - 15:15

Tak snad všechno klapne a přenos fotek bude fungovat. 5 miliard kilometrů je slušná dálka , když ke Slunci to máme jen 0,15 miliardy.

http://technet.idnes.cz/pluto-new-horizons-0om-/tec_vesmir.aspx?c=A150714_102440_tec_vesmir_kuz#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6


pospa - 14/7/2015 - 15:17

quote:
quote:
nezapomínejme na Triton, který je podle všeho zachyceným Plutoidem s průměrem 2706,8 km +- 900m a váhou 2,14 x 10^22 kg je větší než Pluto
Možná byl plutoidem - stejně ale tak jím být nemusí (viz Sedna), ale nyní je především měsícem planety. Sice jako jedinný známý v naší sluneční soustavě má retrográdní pohyb, což pro něj znamená "velmi brzký" konec existence.Zkrátka nesplňuje základní definici plutoida: https://cs.wikipedia.org/wiki/Plutoid

Pro srovnání Triton a Pluto, průměr a vzhed (rozlišení 6 km/px)


NovýJiřík - 14/7/2015 - 16:02

quote:
Gratuluji NASA, mám nesmírnou radost… na toto jsem čekal přes 40 let, prakticky již od roku 1972, od startu Pioneeru 10!!!
Někdy během druhé třídy ZDŠ jsem si založil sešit, do kterého jsem si vystřihával a lepil články a fotky z novin a časopisů s vesmírnou tématikou, především o Sluneční soustavě, sondách a raketách, které tyto sondy vynášely do vesmíru.

Jojo, taky jsem míval výstřižky z novin a časopisů jako 100+1, VTM apod. (Říši hvězd a Kozmos jsem nestříhal, to bych považoval za něco jako svatokrádež), ale ještě víc než fotky celých těles mě fascinovaly detaily z povrchu, kde se dalo pomyslně "dotknout" i jednotlivých kamínků. V 70. letech se to ovšem redukovalo jen na Mars (Vikingy) a Venuši (Veněry). Tehdy by mě vůbec nenapadlo, že jednou budou na počítači běžně k mání průletová videa nad spoustou těles Sluneční soustavy. Na druhé straně by mě ovšem nenapadlo ani to, že skoro půl století po přistání na Měsíci se lidi nedostanou dál, než pár set kiláků nad povrch Země.


NovýJiřík - 14/7/2015 - 16:06

nezapomínejme na Triton, který je podle všeho zachyceným Plutoidem s průměrem 2706,8 km +- 900m a váhou 2,14 x 10^22 kg je větší než Pluto



Pokud byl Triton součástí Kuiperova pásu, tak musel být původně podvojný podobně jako Pluto s Charonem (jinak by nemohlo dojít k zachycení). A to by bylo dost zajímavé, protože by to ukazovalo, že trpasličí dvojplaneta není tak docela výjimečný jev.


David - 14/7/2015 - 17:19

Propásl jsem tu tiskovku - díval se někdo ?, co tam bylo ? Dík.


Petr_Šída - 14/7/2015 - 19:40

quote:
nezapomínejme na Triton, který je podle všeho zachyceným Plutoidem s průměrem 2706,8 km +- 900m a váhou 2,14 x 10^22 kg je větší než Pluto

Pokud byl Triton součástí Kuiperova pásu, tak musel být původně podvojný podobně jako Pluto s Charonem (jinak by nemohlo dojít k zachycení). A to by bylo dost zajímavé, protože by to ukazovalo, že trpasličí dvojplaneta není tak docela výjimečný jev.


Mohl bys prosím více rozvést, netuším, jak to funguje?


yamato - 14/7/2015 - 20:03

quote:
quote:
nezapomínejme na Triton, který je podle všeho zachyceným Plutoidem s průměrem 2706,8 km +- 900m a váhou 2,14 x 10^22 kg je větší než Pluto

Pokud byl Triton součástí Kuiperova pásu, tak musel být původně podvojný podobně jako Pluto s Charonem (jinak by nemohlo dojít k zachycení). A to by bylo dost zajímavé, protože by to ukazovalo, že trpasličí dvojplaneta není tak docela výjimečný jev.


Mohl bys prosím více rozvést, netuším, jak to funguje?


neviem ako je to presne, ale na to aby sa okolo letiace teleso zachytilo v gravitacnom poli, musi stratit cast energie a spomalit. Pri dvojplanetach tu prebytocnu energiu odnesie druha planeta. T.j. dvojplaneta sa rozdeli, jedna planeta spomali a ostane na obeznej drahe, druha zrychli a odleti prec.
Ale presny mechanizmus nepoznam.


NovýJiřík - 14/7/2015 - 20:37

quote:
quote:
quote:
nezapomínejme na Triton, který je podle všeho zachyceným Plutoidem s průměrem 2706,8 km +- 900m a váhou 2,14 x 10^22 kg je větší než Pluto

Pokud byl Triton součástí Kuiperova pásu, tak musel být původně podvojný podobně jako Pluto s Charonem (jinak by nemohlo dojít k zachycení). A to by bylo dost zajímavé, protože by to ukazovalo, že trpasličí dvojplaneta není tak docela výjimečný jev.


Mohl bys prosím více rozvést, netuším, jak to funguje?


neviem ako je to presne, ale na to aby sa okolo letiace teleso zachytilo v gravitacnom poli, musi stratit cast energie a spomalit. Pri dvojplanetach tu prebytocnu energiu odnesie druha planeta. T.j. dvojplaneta sa rozdeli, jedna planeta spomali a ostane na obeznej drahe, druha zrychli a odleti prec.
Ale presny mechanizmus nepoznam.

Yamato, popsal jsi to prakticky přesně (když vynecháme přebytečné diferenciální rovnice ). Podstata je v tom, že sólo těleso zachytit není možné, to prostě proletí kolem nějakého jiného s tím, že si v určité míře vymění energii, čili vlastně prakový efekt. Pokud ale kolem nějakého tělesa prolétá dvojité těleso, tak po té ideální průletové dráze se pohybuje těžiště té dvojice, přičemž jak ta dvojice okolo svého společného těžiště obíhá, tak jedno z té dvojice je oproti těžišti pomalejší a to může být zachyceno, protože má menší rychlost průletu, než těžiště. Druhé je naopak rychlejší než těžiště a uletí pryč. Triton je docela určitě Neptunem zachycený, protože obíhá retrográdně; kdyby vznikl společně s Neptunem z nějaké hmotné zhuštěniny na cirkumsolárním akrečním disku, tak by se vůči Neptunu musel pohybovat prográdně, jako všechny ostatní velké měsíce ve Sluneční soustavě.


Petr_Šída - 14/7/2015 - 21:04

Díky, už je mi to jasné


tycka - 14/7/2015 - 22:48

Píše o této údálosti i Technet:

http://technet.idnes.cz/pluto-new-horizons-0om-/tec_vesmir.aspx?c=A150714_102440_tec_vesmir_kuz

http://technet.idnes.cz/new-horizons-pluto-0om-/tec_vesmir.aspx?c=A150714_142954_tec_vesmir_kuz


lamid - 15/7/2015 - 03:13

Twitter z NASA New Horizons potvrdil uspešný prelet.
LOCKED! We have confirmation of a successful #PlutoFlyby.
https://twitter.com/NASANewHorizons/status/621120974667259904 [Editoval 15.7.2015 lamid]


David - 15/7/2015 - 06:06

Sonda je nepoškozena, vysílá. Na fotkách se budou hledat i miniměsíce pod 1,5 km a zdá se že v dusíkové atmosféře Pluta " sněží" .
Je to neuvěřitelně , ale sonda je již skoro milion km za Plutem / cca 800 tis /.
Tímto průletem Američané dosáhli unikátního primátu ve výzkumu kosmu. Jejich sondy jako první zkoumaly všechny planety vč. Pluta, který byl v době startu sondy PLANETOU a též tři ze čtyř malých těles, tj. kometu, asteroid a trpasličí planetu. Čtvrté malé těleso, KBO má v plánu cesty NH, a bude tam v roce 2018 též jako první ! Jedinou vyjímkou je náš Měsíc, kan s funkční sondou doletěli jako první Sověti / nyní Rusko/ avšak Američané jako jediní tam vysadili svých 12 astronautů a tři " džípy ".
Obdivuhodné !!! [Upraveno 15.7.2015 David]
Na NASA běží čas " po průletu", jsem zvědav, kdy se tam rozběhne odpočet do průletu u cílového KBO. [Upraveno 15.7.2015 David]


pospa - 15/7/2015 - 06:40

quote:
Twitter z NASA New Horizons potvrdil uspešný prelet.
LOCKED! We have confirmation of a successful #PlutoFlyby.

Velká gratulace do NASA!
Je to úspěch.


Ervé - 15/7/2015 - 06:56

Moc nechápu to obrovské zpoždění - REX musel vysílat stabilní signál už 1 hodinu po průletu (zjišťování parametrů atmosféry), tedy v 14:53 (SELT), v 19:50 tak musela mít NASA potvrzení o úspěchu (tedy, že sonda funguje podle programu), proč takové zpoždění? Ve 20:40 jsem se díval na stránky NASA a nic.


ucvrnkls - 15/7/2015 - 07:59

quote:
Moc nechápu to obrovské zpoždění - REX musel vysílat stabilní signál už 1 hodinu po průletu (zjišťování parametrů atmosféry), tedy v 14:53 (SELT), v 19:50 tak musela mít NASA potvrzení o úspěchu (tedy, že sonda funguje podle programu), proč takové zpoždění? Ve 20:40 jsem se díval na stránky NASA a nic.


Nechápu proč se po deseti letech letu někteří dožadují dat okamžitě a střelhbitě. Dup dup. Klídek .. pohodička .. oni to vydaj až to bude nice.


Ervé - 15/7/2015 - 08:14

Nejde mi o data, jde mi o potvrzení, že sonda funguje podle plánu, takže data budou. Trvalo jim to o 5 hodin víc, než mohlo, a v USA bylo odpoledne - takže proč?


wintermute - 15/7/2015 - 08:26

quote:
Nejde mi o data, jde mi o potvrzení, že sonda funguje podle plánu, takže data budou. Trvalo jim to o 5 hodin víc, než mohlo, a v USA bylo odpoledne - takže proč?


Mam dojem, ze telemetria o tom, ze sonda je OK, bola v niekolko sekundovych oknach vysielana aj pocas toho tancovania pri prelete, teraz islo podla mna o povrdenie, celeho toho vedeckeho bloku, ze vsetky ulohy prebehli, ako mali a vsetky udaje su v poriadku ulozene, pred zacatim samotneho prenosu nazbieranych dat.


pospa - 15/7/2015 - 08:33

Emily Lakdawalla:

"After a wait of more than 22 hours with no communication, New Horizons "phoned home" precisely on schedule after its flyby of Pluto. The signal was received at 00:52:37 UT | 20:52:37 ET | 17:52:37 PT. As planned, New Horizons returned no images with the Phone Home downlink. But every bit of telemetry indicated that the flyby executed successfully. The thrusters used as much fuel as expected; no "autonomy rules" were called, indicating that the spacecraft computer did not reset; and most importantly, the solid state data recorders are now crammed full of data."

Dnes proběhnou dvě komunikační okna, jedno krátké, druhé dlouhé.
Zaslaná data mají obsahovat globální pohled na Pluto, Charon, Nix a Hydru v různých rozlišeních a tři snímky Pluta z nejbližšího průletu ve vysokém rozlišení. Dále budou přenesena data z přístrojů SWAP, REX a Alice.

Podle UMSF budou tyto snímky uvolněny až dnes večer na tiskovce od 1200 PDT / 1900 GMT / 2100 CEST


Ervé - 15/7/2015 - 12:43

Takže i když jim došlo pípnutí telemetrie a proběhly dva REXy (rádiový paprsek přes Pluto a Cháron), čekali s potvrzením až na balík telemetrie. Předpokládám, že ve včerejší fázi by výpadek počítače (a la 4.7.) vedl jen k přepnutí na záložní a k pokračování měření, ne k přechodu na nouzový režim (a la 4.7.)?
Stejně nechápu, proč nepotvrdili, že probíhá REX - znamená totiž na 90% úspěšný průlet.
http://technet.idnes.cz/new-horizons-pluto-zavolala-domu-dqw-
/tec_vesmir.aspx?c=A150715_110552_tec_vesmir_kuz
Tady říkají, že výsledky REXů budou zveřejněny na tiskovce - ale je to tam tak divně napsané, jakoby výsledky posílal NH, přitom výsledky jsou na Zemi - NH jen zajišťoval stabilní rádiový signál.


MaG - 15/7/2015 - 13:45

A neprobíhal experiment REX náhodou tak, že ze Země byl vyslán signál, který byl pouze přístrojem přijímán? Jednak mi to přijde logičtější a jednak jsem to i někde četl. Tudíž se v době experimentu REX nebylo čeho chytit, když probíhal uplink.

Navíc jsem se shodou okolností díval na DSN večer po 18. hodině a nic co by nasvědčovalo tomu, že přichází data od NH tam nebylo, takže to beru jako potvrzení této domněnky. [Upraveno 15.7.2015 MaG]


David - 15/7/2015 - 14:21

Já obdivuji úžasný výkon orientačního systému, zejména když neměl k dispozici gyroskopy. Zaměřovat vědecké přístroje natáčením celé sondy to by mne opravdu nenapadlo.
Se sondou komunikuje Camberra 7Om. [Upraveno 15.7.2015 David]


NovýJiřík - 15/7/2015 - 14:43

Tímto průletem Američané dosáhli unikátního primátu ve výzkumu kosmu. Jejich sondy jako první zkoumaly všechny planety vč. Pluta, který byl v době startu sondy PLANETOU.



Úspěch je to fantastický a oslava nepochybně zasloužená, ale ne úplně nejlíp formulovaná. Ve své době (až do poloviny 19. století) byly považovány a měly status planety i Ceres, Pallas, Juno a Vesta. Jistě, v době startu NH už dávno ne, ale určitý dluh (Pallas a Juno) tady z tohoto hlediska pořád zůstává.
[Upraveno 15.7.2015 NovýJiřík]


Machi - 15/7/2015 - 15:15

quote:
A neprobíhal experiment REX náhodou tak, že ze Země byl vyslán signál, který byl pouze přístrojem přijímán? Jednak mi to přijde logičtější a jednak jsem to i někde četl. Tudíž se v době experimentu REX nebylo čeho chytit, když probíhal uplink.


Přesně tak, rádiová sondáž nyní fungovala obráceně. Země vysílala a sonda přijímala. Jednou z výhod tohoto postupu je možnost použití antény jako přesného radiometru, když Země zapadla za Pluto. Až do příchodu potvrzení tak skutečně nikdo nevěděl, co se se sondou děje.


milantos - 15/7/2015 - 15:43

quote:
Já obdivuji úžasný výkon orientačního systému, zejména když neměl k dispozici gyroskopy. Zaměřovat vědecké přístroje natáčením celé sondy to by mne opravdu nenapadlo.


Natáčením celé sondy to je daleko nejjednodušší a dělá to hodně sond.
Gyroskopy samozřejmě měla, bez toho by nebylo možné přesně zaměřovat v průběhu experimentů. Jen se tak dělo pomocí trysek orientačního systému. Pokud by tam byly silové gyroskopy,ty by stabilizovaly tělo sondy a sonda by musela obsahovat naváděnou plošinu s přístroji , zase s vlastními gyroskopy a elektrickými pohony.


Vít_Sedláček - 15/7/2015 - 17:03

Absolutně nejčerstvější zprávy o Plutu jsou zde:

http://technet.idnes.cz/pluto-new-horizons-0om-/tec_vesmir.aspx?c=A150714_222722_tec_vesmir_kuz#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=technet&utm_content=main

Datum zveřejnění je 15. července 2015 ve 20:00 našeho času, tedy aktuální zpráva z budoucnosti! (Nic ve zlém, pravděpodobně si "někdo" napsal článek dopředu, takže nějaké nové informace zřejmě měl.)


pospa - 15/7/2015 - 19:01

Pluto 13.7. z 0,8 mil km


pospa - 15/7/2015 - 19:19

Přibližné srovnání tloušťky atmosféry Země a Pluta.


pospa - 15/7/2015 - 20:50

Za 10 min začíná tiskovka .... A podle Sternova výrazu se máme na co těšit.


yamato - 15/7/2015 - 21:14

charon vyzera akoby vznikol vcera :O

a pluto detto!!! mame tu geologicky aktivny svet!! [Edited on 15.7.2015 yamato]


Erakis - 15/7/2015 - 21:26

a je na ňom Mordor

ja som inak jaksi od začiatku tušil, že Pluto a Cháron budú úžasné svety, ktoré sa trocha budú podobať na veľké ľadové mesiace Uránu a Neptúna ... a nesklamali... z tých snímkov sa teším ako malé decko
veľké, nesmierne gratulácie tímu New Horizons

[Upraveno 15.7.2015 Erakis]


pospa - 15/7/2015 - 22:08

Naprosto úchvatné.... To nadšení a radost vědeckého týmu na tiskovce byla hrozně nakažlivá ... Spousta překvapivých objevů, mnoho nových hádanek a bodů hlubšího zkoumání.... Je to zážitek být při objevování tak zajímavého a téměř neznámého světa.


Abe - 15/7/2015 - 22:17

Také se připojuji ke gratulaci
Neskutečný úspěch, po téměr 10ti letech a 5,3 miliardách km proletět kolem pohybujícího se tělesa na vzdálenost Evropa - Austrálie. To zní nepředstavitelně... A všechny systémy fungovali jak měly. Luxus


pospa - 15/7/2015 - 22:21

Takže ještě ty skvělé obrázky

Pluto




Charon


Hydra


Petr_Šída - 15/7/2015 - 22:31

Ty kráso ...

jak tohle vzniklo...


Povl - 15/7/2015 - 22:41

To je úchvatné!
Celé týdny člověk počítá pár pixelů a najednou takový detail!
Sakra, škoda že sonda nemůže zůstat na orbitě.


pospa - 15/7/2015 - 22:52

quote:
Sakra, škoda že sonda nemůže zůstat na orbitě.

No ale fotky, spektra a další data z průletu bude NH postupně posílat ještě následujících 16! měsíců.
A taky nezapomínejme, že už za měsíc má být vybrán jeden ze dvou kandidátů na další cíl v Kuiperově pásu, kam doletí někdy v r 2019.
Na to, s jakým rozpočtem NH mise pracuje, zatím předvádějí parádní výsledky.

Btw. Na tiskovce mj. zaznělo, že budou mít i stereo snímky a z nich topografii určitých regionů Pluta, Charon možná celý .... No není to pecka?


bejcek - 15/7/2015 - 22:55

Připojuji se k všeobecné radosti. Jsem překvapen jak mnohotvárná jsou tělesa na okraji Sluneční soustavy, řekl bych, že se tam daleko v chladu a temnotě nic neděje.... opak je pravdou!!! Je to paráda !!!


JH - 15/7/2015 - 22:56

WOW!
Na tom detailnim zaberu jsou videt pohori? Myslim nahore uprostred?


Tlama - 15/7/2015 - 22:58

Paráda. Hustý!


pospa - 15/7/2015 - 23:01

quote:
Na tom detailnim zaberu jsou videt pohori? Myslim nahore uprostred?

Ano, pohoří vysoká 11000 stop (3,35 km), a co je největší bomba - jsou pravděpodobně utvořena z vodního ledu, pokrytého tenkou vrstvou zmrzlého dusíku a metanu.
Navíc se odhaduje, že jsou pouze 100 milionů let stará, což je pravděpodobně nejmladší povrch tělesa, pozorovaný ve sluneční soustavě!

Jinak ten snímek pohoří byl pořizen 1,5 hodiny před nejbližším průletem ze vzdálenosti 77000 km od povrchu. Takže můžeme očekávat ještě větší lahůdky.


admin - 15/7/2015 - 23:02

To je prostě neskutečná paráda. Čekal jsem nudu, nudu, šeď, šeď a teď budu hltat půl roku nové fotky a data. Mazec.

Velká gratulace!


Véna - 16/7/2015 - 00:00

Přesně! Neuvěřitelná paráda! úžas a koukám jak puk, co všechno tam je! teším se, jak nás tato data posunou v poznání!

Velká gratulace do NASA!

quote:
To je prostě neskutečná paráda. Čekal jsem nudu, nudu, šeď, šeď a teď budu hltat půl roku nové fotky a data. Mazec.

Velká gratulace!


MaG - 16/7/2015 - 00:32

Doufal jsem, že nás Pluto něčím překvapí podobně, jako když byly vidět poprvé jiné světy ze sluneční soustavy. No nebudu usínat zklamán, je to neskutečný úžas, zvláště s ohledem na to, co ještě přijde na Zemi později.


PinkasJ - 16/7/2015 - 07:57

Quote:

"Zaměřovat vědecké přístroje natáčením celé sondy to by mne opravdu nenapadlo".

Ve stádiu volného letu stačí nepatrný impuls k natáčení celé sondy a jelikož sonda má orientační trysky, je jejich využití zcela logické. Pracují na dost velkém rameni k těžišti a řízení tak může být velice přesné s minimální spotřebou . Odpadají mechanismy k natáčení optických a jiných přístrojů.

Jinak jde o ohromný úspěch po tolika rocích letu, byla odhalena další tajemství vesmíru. Srdečně blahopřeji celému týmu NASA


David - 16/7/2015 - 08:01

Byl jsem 20 hodin mimo internet, žasnu, zejména nad výkonem sondy a řídícího týmu, někde jsem četl, že se nyní na misi podílí 1000 lidí !?
Prakticky skončil základní výzkum Sluneční soustavy. Lví podíl na tom má Amerika, bylo by konečně na čase, aby ostatní kosmické agentury " přiložili ruku k dílu ". Příkladně místo opakování amerického výzkumu Marsu si rozebrat třeba velké měsíce plynných obrů, či další tělesa Kuipera . Že se tam poletí deset let, není zas taková bomba. Vzpomeňme jak dlouho k cíli letěl Galileo, Cassini atd.


yamato - 16/7/2015 - 08:22

Telesa bez atmosfery, a navyse sakramentsky daleko, si vyzaduju tazky lander/sondu plnu paliva, a ta si vyzaduje silny nosic. V tomto smere by mohol byt FH gamechanger, spolu s univerzalnymi landermi vyvijanymi v nasa, rusku a lunar x-prize. Ak sa trendy nezmenia, myslim si ze zazijeme este zaujimave chvile


David - 16/7/2015 - 11:35

Ty " hory" na zveřejněném super snímku, vypadají jako kry posunuté ve směru dopadu tělesa, které vytvořilo přilehlé " moře".


pospa - 16/7/2015 - 15:22

Máme k dispozici mapu detailně nasnímaných částí Pluta, která bude postupně naplněna zaslanými snímky.


pospa - 16/7/2015 - 15:25

A ještě jednou srovníní Pluta s Tritonem, tentokrát navíc s naším Měsícem.


David - 16/7/2015 - 15:31

quote:
Máme k dispozici mapu detailně nasnímaných částí Pluta, která bude postupně naplněna zaslanými snímky.

Mod: z citace OPĚT odstraněn obrázek


Jestli dobře počítám, tak se jedná o 16 snímků. Opět se vynořuje analogie s Marinerem 4 před padesáti lety - ten pořídil necelých 22 snímků " near".


pospa - 16/7/2015 - 15:41

quote:
Jestli dobře počítám, tak se jedná o 16 snímků.
Vidím jen 3 x 5 = 15 rámečků. Kde vidíš ten šestnáctý?


milantos - 16/7/2015 - 15:58

quote:

Jestli dobře počítám, tak se jedná o 16 snímků. Opět se vynořuje analogie s Marinerem 4 před padesáti lety - ten pořídil necelých 22 snímků " near".

Jenže ta analogie končí jen u toho čísla. To už bychom mohli argumentovat i Rangery . Tady bude spousta dalších snímků, pokrývající planetu jen trochu z větší vzdálenosti a tedy s menším rozlišením a umožňujicích vytvořit hodně detailní mapu přivrácené části Pluta.


Arccos - 16/7/2015 - 17:09

quote:
Máme k dispozici mapu detailně nasnímaných částí Pluta, která bude postupně naplněna zaslanými snímky.

Pokud se něco nezměnilo, pak ten náčrt odpovídá už dříve zveřejněnému plánu. Zde včetně časů, kdy by měly být snímky dostupné:


David - 16/7/2015 - 17:23

quote:
quote:
Jestli dobře počítám, tak se jedná o 16 snímků.
Vidím jen 3 x 5 = 15 rámečků. Kde vidíš ten šestnáctý?


Já tam vidím jednou osm, jednou tři a jednou pět.


pospa - 16/7/2015 - 17:34

quote:
quote:
quote:
Jestli dobře počítám, tak se jedná o 16 snímků.
Vidím jen 3 x 5 = 15 rámečků. Kde vidíš ten šestnáctý?

Já tam vidím jednou osm, jednou tři a jednou pět.

Hmm, vidim 8 červených, 4 fialové a 3 žluté. 8+4+3 = 15


David - 16/7/2015 - 19:54

quote:
quote:
quote:
quote:
Jestli dobře počítám, tak se jedná o 16 snímků.
Vidím jen 3 x 5 = 15 rámečků. Kde vidíš ten šestnáctý?

Já tam vidím jednou osm, jednou tři a jednou pět.

Hmm, vidim 8 červených, 4 fialové a 3 žluté. 8+4+3 = 15


Máš pravdu, ta moje " pátá" fialová má jen tři strany, čehož jsem si nevšiml. Omlouvám se.


yamato - 16/7/2015 - 20:32

aby sme sa nebavili len o stvorcekoch...
mladost povrchu pluta a charona je zarazajuca. Su to minisvety na okraji slnecnej sustavy, kde je tazke si predstavit nejaky zdroj energie pre geologicke procesy.
Napadlo ma, ci ta "mladost" nie je sposobena velmi slabou koncentraciou asteroidov a inych telies v tejto oblasti, v porovnani s vnutornou slnecnou sustavou. Standardne pouzivany nastroj na meranie veku povrchu by tak nefungoval.
Na porovnanie som sa pozrel na mesiace neptuna. Triton je hladky, ale tam sa to pripisuje geologickym procesom. Fotky ostatnych mesiacov su bohuzial velmi nekvalitne, ale vyzeraju tiez pomerne hladko.

Nie je na okraji slnecnej sustavy namiesto druheho pasu asteroidov skor pas nicoho?
Odkial vlastne vieme ze su tam asteroidy? Kolko sme ich uz objavili? Horko-tazko objavujeme trpaslicie planety...


jch - 16/7/2015 - 20:48

Dovedu si představit dva procesy, které by mohly způsobovat nedostatek kráterů a tedy mladistvý vzhled těchto těles.
1. Menší pravděpodobnost impaktu, zkrátka proto, že vzdálenosti mezi tělesy jsou větší
2. Tokové vlastnosti ledu, pokud je povrch utvářen především z ledu. Dlouhodobě led může téct a vyrovnávat impakty. U dostatečně velkého tělesa jako je Pluto nebo Charon by tepelný tok z vnitřní radioaktivity mohl být dostatečný na to, aby
led pomalu tekl. To by nefungovalo u menších těles, takže průlet kolem menšího KBO, třeba https://en.wikipedia.org/wiki/2014_MU69, by mohl něco napovědět.

quote:
aby sme sa nebavili len o stvorcekoch...
mladost povrchu pluta a charona je zarazajuca. Su to minisvety na okraji slnecnej sustavy, kde je tazke si predstavit nejaky zdroj energie pre geologicke procesy.
Napadlo ma, ci ta "mladost" nie je sposobena velmi slabou koncentraciou asteroidov a inych telies v tejto oblasti, v porovnani s vnutornou slnecnou sustavou. Standardne pouzivany nastroj na meranie veku povrchu by tak nefungoval.
Na porovnanie som sa pozrel na mesiace neptuna. Triton je hladky, ale tam sa to pripisuje geologickym procesom. Fotky ostatnych mesiacov su bohuzial velmi nekvalitne, ale vyzeraju tiez pomerne hladko.

Nie je na okraji slnecnej sustavy namiesto druheho pasu asteroidov skor pas nicoho?
Odkial vlastne vieme ze su tam asteroidy? Kolko sme ich uz objavili? Horko-tazko objavujeme trpaslicie planety...


pospa - 16/7/2015 - 20:52

Máme nový, i když komprimací celkem hodně degradovaný, detail Charonu. Zajímavá je propadlina/kráter s výrazným středovým vrcholem v levém horním rohu. A celkový počet impaktních kráterů v této oblasti se mi nezdá zase tak malý...
Pořízeno 1,5 hod před nejbližším průletem ze vzdálenosti 79000 km.
Nekomprimované snímky přijdou taky, ale později.


yamato - 16/7/2015 - 20:58

tam uz tych kraterov trocha je


jch - 16/7/2015 - 21:09

Menší těleso = menší zdroj radiaktivního tepla, více kráterů :-)
Doopravdy: nevím. Ostatně, kdo opravdu ví?

quote:
tam uz tych kraterov trocha je


Abe - 16/7/2015 - 21:11

quote:
Zajímavá je propadlina/kráter s výrazným středovým vrcholem v levém horním rohu.


To vypadá, jak by se do Charonu zabodl "asteroid". Asi k tomu ještě není žádná teorie, že?


pospa - 16/7/2015 - 21:43

quote:
quote:
Zajímavá je propadlina/kráter s výrazným středovým vrcholem v levém horním rohu.
To vypadá, jak by se do Charonu zabodl "asteroid". Asi k tomu ještě není žádná teorie, že?

Jj, zachycení malého asteroidu a jeho dopad po eliptické dráze téměř nulovou rychlostí by mohlo být jedno z možných vysvětlení.


Machi - 17/7/2015 - 01:35

quote:
Navíc se odhaduje, že jsou pouze 100 milionů let stará, což je pravděpodobně nejmladší povrch tělesa, pozorovaný ve sluneční soustavě!

Nejmladšími povrchy ve Sluneční soustavě jsou lávové výlevy na Zemi a na Io. Ale je pravda, že Pluto se určitě zařadí do úzké skupinky těles s extrémně mladým povrchem.

quote:
Máme k dispozici mapu detailně nasnímaných částí Pluta, která bude postupně naplněna zaslanými snímky.


Jedná se jen o mapu snímků v rámci pozorování nazvaného "P_LORRI_STEREO_MOSAIC".
quote:

Jestli dobře počítám, tak se jedná o 16 snímků. Opět se vynořuje analogie s Marinerem 4 před padesáti lety - ten pořídil necelých 22 snímků " near".

quote:
Jenže ta analogie končí jen u toho čísla. To už bychom mohli argumentovat i Rangery . Tady bude spousta dalších snímků, pokrývající planetu jen trochu z větší vzdálenosti a tedy s menším rozlišením a umožňujicích vytvořit hodně detailní mapu přivrácené části Pluta.

Analogie s Marinerem 4 končí u toho, že se jedná o průletovou misi.
Množství detailních snímků pořízených během průletu je ve stovkách.
Během +/- dne okolo průletu bylo pořízeno přes tisíc snímků!
Naprosté většiny se "bohužel" dočkáme (v komprimované podobě) až na podzim. Plné verze budou k dispozici až během roku 2016.


jch - 17/7/2015 - 03:23

Průzkum Sluneční soustavy 1.0: 50 let
The New Your Times - Od 16. července 1965 do 16. července 2015


David - 17/7/2015 - 04:59

Dobré, ale mylné !
Americký průzkum Sluneční soustavy započal daleko dříve. V roce 1962 vyslaly USA sondu Mariner-2 k Venuši, která tam v prosinci téhož roku dorazila a provedla první, zcela převratná , co do zjištění, měření jiné planety.
Tomuto pokusu ovšem předcházel let Pioneeru-5 z března 1960, který vynesly horní stupně Vanguardu posazené na balistickou raketu Thor.
Tento let provedl první měření v meziplanetárním prostoru mezi drahami Země a Venuše, ověřil možnost spojení na velké vzdálenosti a udržel spojení na tehdy fantastických 34 mil. km.. Pioneer 5 vážil pouhých 43 kg. a vysílač měl sílu 5 W.
Prapůvodním americkým plánem bylo vyslat sondu k Venuši již v roce 1959 ! Vynést ji měla vynést kombinace Atlas-Able a sonda měla vážit 175 Kg. Sestava nosiče z horních stupňů Vanguardu posazená na ICMB Atlas se při pokusech o vypuštění družic Měsíce ukázala jako krajně nespolehlivá / všechny nosiče selhaly/ a tak bylo od letu k Venuši upuštěno a čekalo se na nový nosič Atlas Agena. Ten se osvědčil zejména při letech sond Ranger k Měsíci, ostatně Marinery 1 a 2 k Venuši byly konstrukčně obdobné Rangerům. Pikantní je, že Mariner 1 byl zničen omylem, když se programy na nosiči a pozemní kontrole lišily v pomlčce, kterou písařka " zapoměla" napsat při přepisování na tehdy děrovanou pásku počítače.


jch - 17/7/2015 - 07:39

OK, beru. Ale jak to rozmezí 50 let výstižně popsat?
50 let [elektronického] snímkování planet Sluneční soustavy?

quote:
Dobré, ale mylné !


pospa - 17/7/2015 - 10:37

Alan Stern už přemýšlí o další misi - chtěl by spojit orbiter a lander do jediné sondy, která by přistála na přivrácené straně Charona k Plutu. Snílek jeden.
http://spacenews.com/hypothetical-hyper-orbiter-faces-long-road-to-pluto/


NovýJiřík - 17/7/2015 - 11:20

quote:
Alan Stern už přemýšlí o další misi - chtěl by spojit orbiter a lander do jediné sondy, která by přistála na přivrácené straně Charona k Plutu. Snílek jeden.

Chápu, že momentálně je to vysoce konjunkturní záležitost, ale co s tím Plutem všichni mají? Když jsou tu Uran a Neptun s velkými rodinami měsíců, řada velikostně srovnatelných s Plutem a Charonem, přičemž obě velké planety zažily v dosavadních dějinách kosmonautiky taky jen jeden rychlý průlet sondy okolo?


pospa - 17/7/2015 - 11:47

quote:
Chápu, že momentálně je to vysoce konjunkturní záležitost, ale co s tím Plutem všichni mají?
Studium ztráty Plutovy řídké atmosféry? Studium možná stále aktivních geologických procesů na Plutu i Charonu? Zjištění zdroje vnitřní energie, když Slunce je tak daleko a slapové síly díky vzájemné vázané rotaci vesměs žádné? Ale hlavně: je to tak trochu "Americká planeta".


Erakis - 17/7/2015 - 12:10

quote:

Chápu, že momentálně je to vysoce konjunkturní záležitost, ale co s tím Plutem všichni mají? Když jsou tu Uran a Neptun s velkými rodinami měsíců, řada velikostně srovnatelných s Plutem a Charonem, přičemž obě velké planety zažily v dosavadních dějinách kosmonautiky taky jen jeden rychlý průlet sondy okolo?

Pluto je super a plne chápem Alana Sterna, žeby tam najradšej poslal ďalšiu sondu už zajtra. Ale je to len jeho zbožné prianie a silno pochybujem, žeby sme sa v najbližších desaťročiach dočkali novej preletovej sondy k Plutu, nieto ešte landeru. Súhlasím s názorom, že ak máme poslať novú sondu do odľahlých končín slnečnej sústavy, prioritu by mal mať jednoznačne Urán a Neptún.


David - 17/7/2015 - 13:00

Pluto je jednoznačně " americké" , Američané mají velkou dávku vlastenectví. Jestli bude nadšení na NH postupem času gradovat. Pak má další sonda k Plutu slušnou šanci, cestou může navštívit jak Jupiter, tak Saturn.
Uran či Neptun nechť si " namluví " Rusko, Čína, Japonsko, nebo ESA.
USA letem NH splnily svůj historický úkol, nechť se také snaží / a platí / i ostatní.


yamato - 17/7/2015 - 13:40

quote:
quote:

Chápu, že momentálně je to vysoce konjunkturní záležitost, ale co s tím Plutem všichni mají? Když jsou tu Uran a Neptun s velkými rodinami měsíců, řada velikostně srovnatelných s Plutem a Charonem, přičemž obě velké planety zažily v dosavadních dějinách kosmonautiky taky jen jeden rychlý průlet sondy okolo?

Pluto je super a plne chápem Alana Sterna, žeby tam najradšej poslal ďalšiu sondu už zajtra. Ale je to len jeho zbožné prianie a silno pochybujem, žeby sme sa v najbližších desaťročiach dočkali novej preletovej sondy k Plutu, nieto ešte landeru. Súhlasím s názorom, že ak máme poslať novú sondu do odľahlých končín slnečnej sústavy, prioritu by mal mať jednoznačne Urán a Neptún.


Ja si nechcem vyberat Hlasujem za lacne "seriove" sondy a 50mT raketu v cene dnesneho F9


Machi - 17/7/2015 - 13:44

Vyslat družici Pluta je možné, ale dlouho by to trvalo (přílet po ~17-ti letech). Použití SLS by umožnilo zrychlení přeletu nebo přidání malého landeru. Ale peníze na to zřejmě nebudou a souhlasím, že Uran a Neptun by měly mít prioritu. Navíc připomínám, že o měsících Uranu toho víme velmi málo a jsem si jistý, že nás tam čeká spousta překvapení.


pospa - 17/7/2015 - 13:54

OK, ok, i jiné planety se svými souputniky si zaslouží podrobnější průzkum , ale to už je do jiných vláken. OK?


Arccos - 17/7/2015 - 14:13

Zatímco plán podrobného snímkování Pluta s mapou záběrů byl známý, podobný plán pro Charon jsem neviděl. Je někde dostupný?


Machi - 17/7/2015 - 14:25

Není a není ani pro Pluto. To co jste viděl je mapa jen pro jedno pozorování v rámci několika, které byly zveřejněny v rámci "Observation Playbook" a týkají se jen dat přenesených během července.
To je skutečně jen ždibíček toho, co bylo pořízeno.
Dá se říct, že co skutečně New Horizons pořídil budeme vědět až v půli listopadu, kdy by měly být na zemi všechny snímky v komprimované podobě.


pospa - 17/7/2015 - 14:29

quote:
To co jste viděl je mapa jen pro jedno pozorování v rámci několika, které byly zveřejněny v rámci "Observation Playbook"

http://pluto.jhuapl.edu/Mission/The-Path-to-Pluto/NH_Obs_Playbook_LORRI-MVIC.pdf


Machi - 17/7/2015 - 14:32

Jo, to je ono.
Já jsem tu odkaz nechtěl dávat, protože většina lidí z toho získává dojem, že je to vše, co NH vyfotil a to skutečně není pravda.


pospa - 17/7/2015 - 14:37

No, když se každý podívá na "task list" NH den po dni kolem 14.7. - http://pluto.jhuapl.edu/Mission/The-Flyby.php , tak musí pochopit, že těch měření a snímkování během průletu byly skutečně mraky.


Machi - 17/7/2015 - 14:53

Problém je, že se na to asi nikdo nedívá a to přesto, že si to zde dokonce kopíroval.


Machi - 17/7/2015 - 15:05

Ale abych jen nekritizoval. Obecně se dá říct, že samostatné sekvence s kamerou LORRI jsou udělány tak, že jakmile se těles (Pluto, Charon) nevejde do záběru, přikročilo se k mozaice pokrývající celé nebo většinu tělesa. U nejbližšího přiblížení pak pracovaly obě kamery (LORRI+Ralph) současně a protože Ralph funguje většinou jako TDI lineární skener, mozaiky s LORRI nebylo možné dělat, takže se přikročilo ke snímkování v pásech. To se týká třeba i sady 130-ti! snímků s nejvyšším rozlišením (pod 100 m/pix). Protože nejsou přesně známy časy konce snímkování jednotlivých sekvencí, je v některých případech možné, že v rámci jedné sekvence byl pořízen i více než jeden pás snímků (takže třeba u 130 snímků to mohly být dva pásy po ~65 snímcích). Teoreticky je možné to odhadnout, což se budu pokoušet zakomponovat do tabulek pozorování, které jsem dělal pro LORRI a MVIC. Ty jsou ve starší verzi na UMSF, ale nebudu na ně odkazovat, protože v nich zatím nejsou počty snímků. Až budu mít přepracovanou verzi, tak zde dám odkaz. [Upraveno 17.7.2015 Machi]


jch - 17/7/2015 - 20:01

Oblast zaledněná ledem z oxidu uhelnatého, rozlišení 1 km,
viz http://www.nasa.gov/press-release/nasa-s-new-horizons-discovers-frozen-plains-in-the-heart-of-pluto-s-heart


pospa - 17/7/2015 - 20:08

Jedny z posledních celkových snímků Pluta a Charona, pořízené 13. a 14.7. Na tomto "panoramatu" byly složeny k sobě tak, aby adpovídaly skutečné vzájenmé poloze a vzdálenosti obou těles a téměř pravým barvám.


pospa - 17/7/2015 - 20:16

Zatím velmi hrubý snímek měsíčku Nyx (6 km v průměru) ze vzdalenosti 590000 km, pořízený 13.7.




... a Machiho interpretace


alamo - 17/7/2015 - 20:34

tie "čierne hladké plochy"
napadá vás nejaká látka, ktorá by sa na povrchu Pluta, udržala v kvapalnom stave a nevysublimovala by?
nejaká obdoba soľanky na Marse..
základom by asi bol nejaký skvapalnený plyn, a v ňom prímes "čohosi"
je niečo také, aspoň teoreticky možné?


pospa - 17/7/2015 - 20:59

quote:
tie "čierne hladké plochy" napadá vás nejaká látka na povrchu Pluta,

Tato otázka na tiskovce taky padla. Myslím, že odpověď byla "zatím nevíme, možná nějaká směs složitých uhlovodíků". Nicméně složení povrchu světlé oblasti Tombaugh Regio je o něco jasnější - ke středu "srdce" se zvyšující vrstvy zmrzlého CO.


Machi - 17/7/2015 - 21:07

quote:
... a Machiho interpretace

Je to jednoduše snímek zmenšený zpět na originální velikost
a poté zvětšený 10× pomocí B-Spline interpolace + drobná úprava jasu pomocí křivek.


pospa - 17/7/2015 - 21:36

Ještě doplním mozaiku 3 snímků pro zasazení detailu s ledovými planinami do trochu širšiho kontextu. Detail je z levého horního rohu Sputnik Planum.




pospa - 17/7/2015 - 21:47

Během zákrytu slunce Plutem přístroj Alice detekoval atmosféru cca 1000 mil nad povrchem trpasličí planety.



Sluneční vítr trvale odnáší její horní vrstvy, převážně tvořené dusíkem. Prozatím se odhaduje ztráta cca 5 tun / den. Pro srovnáni Maven u Marsu naměřil 1 tunu / sol.


pospa - 17/7/2015 - 22:02

Záznam dnešní tiskovky:


Erakis - 17/7/2015 - 22:07

Celkom ma zaujali aj (zatiaľ) neoficiálne pomenovania útvarov na Plute a Chárone tímom New Horizons. Pre pripomenutie:
Tombaugh Regio
Sputnik Planum
Norgay Montes (na počesť v porovnaní s Hillarym opomínaného Tenzinga Norgaya)

A niečo z "temnejšej" modernej mytológie:
Balrog (podľa démona z Pána prsteňov)
Mordor (veľká tmavá oblasť na Chárone, samozrejme tiež z Pána Prsteňov)
Cthulhu (podľa príšery z diel Howarda Lovecrafta)


pospa - 17/7/2015 - 22:45

Ještě jeden detail z tiskovky: z celkové kapacity flash paměti 65 Gb bylo během průletu zaplněno kolem 50 Gb. Na Zem zatím odesláno přibližně 1 Gb.

Další tiskovka za týden znovu v pátek a zveřejňování nových snímků bude nadále probíhat už jen v týdenních intervalech.


pospa - 17/7/2015 - 23:12

quote:
Celkom ma zaujali aj (zatiaľ) neoficiálne pomenovania útvarov na Plute a Chrone.

Taky jsem to někde zahlíd, ale teď ten obrázek zaboha nemůžu najít.


Abe - 17/7/2015 - 23:35

Že by tento obrázek?



Je to z nějaké veřejné kampaně organizované jistým MarkRShowalter.

Pak jsem to našel ještě zde:

http://www.huffingtonpost.com/entry/pluto-cthulhu_55a5dda9e4b0896514cfbc06 [Upraveno 17.7.2015 Abe] [Upraveno 17.7.2015 Abe] [Upraveno 17.7.2015 Abe] [Upraveno 17.7.2015 Abe] [Upraveno 17.7.2015 Abe]


pospa - 17/7/2015 - 23:43

Ha, našel jsem to co jsem viděl dřív, ale řekl bych, že jsou to pouze hrátky se jmény autora/ky tohoto snímku - Damia Bouic.




Kdežto neformální pojmenování útvarů na Plutu skutečně pochází z týmu NH.


Abe - 17/7/2015 - 23:55

Jj obdobu toho druhého jsem tady chtěl vložit, ale jak vidno se mi to nepodařilo...


ucvrnkls - 19/7/2015 - 22:55



admin - 20/7/2015 - 21:11



Animated Flyover of Pluto’s Icy Mountain and Plains


David - 21/7/2015 - 12:21

NH prakticky po průletu u Pluta opouští Sluneční soustavu. Stává se tak pátou / Americkou / sondou která to dokázala. Z jejích předchůdkyň pracují dvě v rámci Interstellar mise, nejdále je Voyager-1 a to ve 130 AU.
Sluneční soustavu opustí i poslední stupeň na THP nosiče, který za nedlouho protne též dráhu Pluta.
Jelikož všechny předchozí sondy prolétly kolem Jupitera po dráze, která je urychlila na únikovou rychlost a korekce dráhy, kterou jim udělila nosná raketa směrem k Jupiteru, nebyly zásadní, lze předpokládat, že poslední stupně nosičů předchůdců NH opouštějí též Sluneční soustavu.
Pokud tomu tak je, pak je NH devátým a poslední stupeň jejího nosiče desátým tělesem zhotoveným lidmi / Američany/ opouštějícím Sluneční soustavu.
Na palubách předchozích sond je " zpáteční adresa " a " kalendář " pro případné E.T., což NH ani poslední stupně nosičů nemají.
Vyspělá civilizace, která by dokázala některé z těchto těles při průletu jejich sluneční soustavou identifikovat a zachytit by nepochybně též dokázala ze směru, rychlosti a opotřebení vlivem kosmického prostředí též u těchto těles určit místo pravděpodobného startu.


milantos - 21/7/2015 - 12:39

Máš nějaké zdroje pro tvoje tvrzení?
Pokud je mi známo, pouze New Horizons odletěla od Země po únikové heliocentrické dráze.Tedy i poslední stupeň rakety. Ostatní sondy se na únikovou dráhu dostaly až pomocí gravitačního urychlení u Jupitera.A tady je to okno, kterým musí proletět, velmi malé, a sondy se do něho dostávaly až po korekcích dráhy. Pro poslední neřízené stupně raket by to byla obrovská náhoda a spíš byly dány na pospas Jupiterovi. Pokud nemáš relevantní údaje pro svá tvrzení, tak prosím, nespekuluj.


pospa - 21/7/2015 - 13:41

Tak raději něco pozitivního.





Tlama - 21/7/2015 - 14:06

Velmi pěkné. Na Plutu vidím řečiště. Jakže se tomu říká, když vidím, co chci a vím, že je to nesmysl?


NovýJiřík - 21/7/2015 - 14:17

quote:
NH prakticky po průletu u Pluta opouští Sluneční soustavu. Stává se tak pátou / Americkou / sondou která to dokázala. Z jejích předchůdkyň pracují dvě v rámci Interstellar mise, nejdále je Voyager-1 a to ve 130 AU.

Ale no tak. Není to tak dlouho, co se tu sám David rozepisoval o Sedně, která ke Sluneční soustavě nepochybně patří a je pokládána za součást Oortova oblaku. Je přitom Oortův oblak součástí Sluneční soustavy? Jistěže je a sahá cca do 1,5 světelného roku daleko. Takže kolik ještě zbývá k okraji Sluneční soustavy od těch 130 AU? Prakticky přesně 1,5 světelného roku. K mezihvězdným expedicím máme ještě hodně daleko.


David - 21/7/2015 - 14:52

quote:
quote:
NH prakticky po průletu u Pluta opouští Sluneční soustavu. Stává se tak pátou / Americkou / sondou která to dokázala. Z jejích předchůdkyň pracují dvě v rámci Interstellar mise, nejdále je Voyager-1 a to ve 130 AU.

Ale no tak. Není to tak dlouho, co se tu sám David rozepisoval o Sedně, která ke Sluneční soustavě nepochybně patří a je pokládána za součást Oortova oblaku. Je přitom Oortův oblak součástí Sluneční soustavy? Jistěže je a sahá cca do 1,5 světelného roku daleko. Takže kolik ještě zbývá k okraji Sluneční soustavy od těch 130 AU? Prakticky přesně 1,5 světelného roku. K mezihvězdným expedicím máme ještě hodně daleko.


" Ale notak " Jiříku ,netvrdím, že soustavu OPUSTILY, ale že OPOUŠTĚJÍ. Rozdíl je v použití slovesa dokonavého a nedokonavého.
Voyagery vykazuje jako Interstellar misi NASA na svých stránkách a až NH proletí kolem KBO, bude tam zřejmě zařazen, neboť má pracovat do roku 2026, tj. do vzdálenosti cca 80 AU.


milantos - 21/7/2015 - 17:01

Slovíčkaření je k ničemu. Ale jak je to s těmi posledními stupni raket ?


Povl - 21/7/2015 - 18:46

quote:
netvrdím, že soustavu OPUSTILY, ale že OPOUŠTĚJÍ.
Výhoda tohoto slovíčkaření je, že tuto frázi budeš moci používat dalších několik tisíc let.


jch - 21/7/2015 - 20:44

Měsíce Pluta Nix (42x36km) ze vzdálenosti 165 000 km a Hydra(55x40km) ze vzdálenosti 231 000 km 14. července

Viz http://www.nasa.gov/image-feature/new-horizons-captures-two-of-plutos-smaller-moons


Povl - 22/7/2015 - 06:52

Další snímky přicházejí jen velmi pomalu.
http://pluto.jhuapl.edu/soc/Pluto-Encounter/index.php


Ervé - 22/7/2015 - 07:11

Pokud jde o stupně raket, u Voyagerů po dohoření Centauru (který se k Jupiteru nedostal) zajistil navedení k Jupiteru motor VGR-IPU - upravené TPH s polohovými tryskami (náčrt je na http://spacecraftkits.com/Vins/LaunchConfig.html ). Kolem Jupiteru prolétl v takové blízkosti, že gravitační prak nastal. Vzhledem k nepřesnosti dráhy a kvůli absenci sledování se ale nedá zjistit, v jaké vzdálenosti kolem Jupitera IPU prolétly a jaká byla výsledná rychlost a směr - to, který opustil Sluneční soustavu, se podle mně odhadnout dá, nevím jestli to někdo počítal. A osobně považuju 100 AU za hranici Sluneční soustavy, Oortův oblak je prostě normální vesmír. Nix a Hydra moc pěkné.


milantos - 22/7/2015 - 09:34

To si opravdu každý bude vymýšlet svoji teorii, kde je konec sluneční soustavy ?Co patří ke Slunci určuje Hillova sféra, a pokud něco obíhá kolem Slunce, patří do sluneční soustavy.


pospa - 22/7/2015 - 10:17

quote:
To si opravdu každý bude vymýšlet svoji teorii, kde je konec sluneční soustavy ?Co patří ke Slunci určuje Hillova sféra, a pokud něco obíhá kolem Slunce, patří do sluneční soustavy.
To bychom pak museli říct, že hranicí Sluneční soustavy je až nejzazší okraj Oortova oblaku, někde 200 000 AU daleko od Slunce, kde zřejmě teprve začíná převládat gravitační působení jiných hvězd.

Myslím ale, že zavládla shoda aspoň v tom, že Voyagery opustili Heliosféru, když vlétli do oblasti, kde se začíná vyrovnávat tlak slunečního větru s tlakem okolních hvězd. Prolétly Heliopláštěm (kapkovitého tvaru) a dostaly se až k jeho vnějšímu okraji - Heliopauze.
Heloipauza, tedy hranice, kde přestává působit magnetické (ne gravitační) pole Slunce je momentálně vnímána jako hranice Sluneční soustavy. Její přesnou vzdálenost od Slunce ve všech směrech zatím neznáme, nicméně se má za to, že Voyager 1 dosáhl Heliopauzu (vstoupil do mezihvězdného prostoru) v srpnu 2012 a to ve vzdálenosti 121 AU od Slunce.


David - 22/7/2015 - 11:01

Pokusil jsem se, ačkoli nejsem matematik, spočítat podmínky pro únikovou dráhu posledních stupňů nosičů na případu Pioneera 10.
Základní údaje jsem čerpal ze SPACE 40, pohříchu není uvedena jejich hodnota co do kladu, či záporu.
Po navedení na dráhu po startu se sonda i poslední stupeň pohybují prakticky po stejné dráze, poslední stupeň, díky impulzu při oddělení, se opožďuje o cca 1m/s.
Při době letu 639 dní, což je 55.210.000 s bude v době průletu sondy o 55.210 km pozadu.
K místu setkání poletí rychlostí cca 10 km/s 5.210 s.
Jupiter se za tu dobu vzdálí rychlostí 13,5 km/s o 71.OOO km.
Pokud by nebyly během letu žádné korekce, poslední stupeň by proletěl kolem Jupitera ve vzdálenosti 211.000 km a dostal by se na únikovou dráhu.
Jenže korekce byly dvě, prvá čtyři dny po startu a druhá 200 dní po startu. Druhá je nepodstatná, jen 0,14m/s, což je posun o 7.000 km.
Prvá s hodnotou 13,9 m/s posune bod průletu o 1 mil km.
Pokud měla korekce kladnou hodnotu a sonda zrychlila, poslední stupeň se opozdí o další 1 mil.km, proletí ve vzdálenosti l,2 mil.km za Jupiterem, vzhledem k jeho pohybu po dráze a spolehlivě opustí Sluneční soustavu.
Pokud ale měla korekce zápornou hodnotu a sonda zpomalila, stupeň ji o ten milion km předběhne, projde PŘED Jupiterem o cca 600 tis km a ten jej patřičně zpomalí a uvede na heliocentrickou dráhu.
Pokud jsem uvažoval a počítal správně, pak dle hodnot korekcí, lze s vysokou mírou spolehlivosti i u ostatních sond odhadnout či jejich poslední stupně nosičů mohou být na únikových drahách.
U Pioneera 11 nutno ale vyloučit korekci směrem k Saturnu a případné následné korekce.
Pokud by někdo dokázal najít hodnoty a data korekcí u předmětných sond, včetně jejich kladné, či záporné hodnoty, bylo by to přínosem k dalším úvahám. Děkuji předem. [Upraveno 22.7.2015 David]


milantos - 22/7/2015 - 13:18

quote:

Pokud měla korekce kladnou hodnotu a sonda zrychlila, poslední stupeň se opozdí o další 1 mil.km, proletí ve vzdálenosti l,2 mil.km za Jupiterem, vzhledem k jeho pohybu po dráze a spolehlivě opustí Sluneční soustavu.


Nevíme ani velikoist korekce, ani směr , ani úhel. A z rozdílu rychlostí v době korekce se k ničemu nedopátráme.Pokud nejsou žádné jiné hodnoty, žádné parametry drah, je to stále jen tvoje spekulace, co by - kdyby. A tvrzení : když proletí 1 mil.km od Jupitera, opustí bezpečně sl. soustavu- je podle mě z říše bajek
___
P.S.
pokud tedy nemáme určeno, kde je hranice sl. soustavy a budeme si ji každý někam dávat, potom postrádá smysl dohadovat se, že sonda opustí sl. soustavu. Protože, pokud by se položila ta hranice do 100AU jak tu zaznívá, potom dostat se za hranice sl. soustavy znamená, že vůbec nepotřebujeme dosáhnout únikovou rychlost,V tom je celý ten nesmysl této 100 AU hranice. To je jen "hranice, kde se zhruba střetávají elmg.částice okolního vesmiru se sl. soustavou. Oortovo mračno nemůže být přeci součástí okolního prostoru ani jiné hvězdy, pokud je gravitačně vázáno na Slunce a obíhá ho po heliocentrické dráze.


NovýJiřík - 22/7/2015 - 14:03

Heliopauza, tedy hranice, kde přestává působit magnetické (ne gravitační) pole Slunce je momentálně vnímána jako hranice Sluneční soustavy.



To je dost otázka, nevím, kdo a kolik z astronomů se této gravitační vlivy ignorující definice drží, nicméně pokud bychom ji akceptovali a adekvátně rozšířili i na jiná tělesa než Slunce, potom by Měsíc nebyl nebyl satelitem Země (neboli součástí "zemské soustavy"), jelikož hranice zemské magnetopauzy sahá asi 65 tisíc kilometrů směrem ke Slunci, 130 tisíc ve směru kolmém na přímku Země-Slunce a jen ve velmi úzkém prostorovém úhlu pár stupňů směrem od Slunce zasahuje přes vzdálenost Země-Měsíc.


David - 22/7/2015 - 15:25

Ve vzdálenosti přes 100 AU převládají v prostoru částice z mezihvězdného prostoru a částice slunečního větru se zastaví na rázové vlně. Sonda od toho okamžiku měří vlastnosti mezihvězdného prostření.
Gravitační vliv Slunce sahá pochopitelně za tuto hranici v řádu světelného roku.

Rozměry malých měsíců se nadále upřesňují, Hydra 55x40 km, Nix 42x36 km, ostatní dva přijdou " na řadu" až v říjnu. Rozměrově jsou Hydra a Nix v oblasti cílových KBO. [Upraveno 22.7.2015 David]


Povl - 22/7/2015 - 18:27

quote:
pokud tedy nemáme určeno, kde je hranice sl. soustavy a budeme si ji každý někam dávat, potom postrádá smysl dohadovat se, že sonda opustí sl. soustavu.
V tomhle má Milan jednoznačně pravdu.


yamato - 22/7/2015 - 21:33

asi budem trapny, ale namiesto mojej vlastnej teorie o hranici slnecnej sustavy sem dam iba dalsiu fotku z NH


Povl - 24/7/2015 - 22:06

Zaujal mě tento snímek.


Kráterů je na Plutu zdá se hodně, ale hodně jich je určitě i překryto.

http://www.nasa.gov/feature/new-horizons-discovers-flowing-ices-on-pluto


pospa - 24/7/2015 - 22:29

Mně zase nadchla ta rozmanitost terénů na takove relativně malé ploše.


alamo - 25/7/2015 - 02:33

pohľad späť.. atmosféra

http://danielmarin.naukas.com/2015/07/25/los-glaciares-y-la-atmosfera-menguante-de-pluton/
+ľadovce v pohybe
..
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/07241705-looking-back-at-pluto.html


David - 25/7/2015 - 06:49

quote:
quote:
pokud tedy nemáme určeno, kde je hranice sl. soustavy a budeme si ji každý někam dávat, potom postrádá smysl dohadovat se, že sonda opustí sl. soustavu.
V tomhle má Milan jednoznačně pravdu.


Gravitační vliv, nebo sféra Slunce není pevně vytyčena, její rozsah může výrazně zredukovat pohyb Slunce kolem středu Galaxie a míjení jiných hvězd.
Navrhoval bych klasifikovat NH, Voyagery, Pioneery a případně poslední stupně jejich nosičů, jako tělesa vyrobená člověkem / Američany/, která OPOUŠTĚJÍ Sluneční soustavu a pohybují se na únikových drahách, tj. po otevřené kuželosečce, kterou se parabola s ohniskem ve středu Slunce.
Podíváme-li se na dráhové charakteristiky těchto těles, pak průlet u vnější planety posouvá perihelium na oběžnou dráhu této planety a apohelium do nekonečna.


milantos - 25/7/2015 - 14:55

quote:
[
Podíváme-li se na dráhové charakteristiky těchto těles, pak průlet u vnější planety posouvá perihelium na oběžnou dráhu této planety a apohelium do nekonečna.

Ach jo.
NH dosáhl únikové rychlosti v blízkosti dráhy Země. Takže i tady bude mít perihel


David - 25/7/2015 - 15:29

quote:
quote:
[
Podíváme-li se na dráhové charakteristiky těchto těles, pak průlet u vnější planety posouvá perihelium na oběžnou dráhu této planety a apohelium do nekonečna.

Ach jo.
NH dosáhl únikové rychlosti v blízkosti dráhy Země. Takže i tady bude mít perihel



To by platilo jen v tom případě, kdyby letěl k Plutu přímo, bez gravitační asistence. Jelikož Jupiter minul ve větší vzdálenosti než optimální, bude jeho perihel někde v pásu asteroidů, v žádném případě nemůže být na dráze Země.


martinjediny - 25/7/2015 - 16:08

quote:
...To by platilo jen v tom případě, kdyby letěl k Plutu přímo, bez gravitační asistence. ...

rychlost je vektorova velicina
jedina "istota" je ohnisko elipsy
bud poznas vektor a velkost v nejakom bode za Jupiterom? alebo ide len o tvoj pocit?


David - 25/7/2015 - 17:00

quote:
quote:
...To by platilo jen v tom případě, kdyby letěl k Plutu přímo, bez gravitační asistence. ...

rychlost je vektorova velicina
jedina "istota" je ohnisko elipsy
bud poznas vektor a velkost v nejakom bode za Jupiterom? alebo ide len o tvoj pocit?


Stačí se podívat třeba na SPACE 40, ale je obecně známé, že těsný průlet u Jupitera mění výrazně dráhy příkladně komet. Z toho m.j. plyne, že těsný průlet sondy u Jupitera změní její dráhu, tedy dráhové elementy.


milantos - 25/7/2015 - 17:14

Nemám žádnou vnitřní potřebu komentovat něčí ničim nepodložené domněnky, kde chybí jakákoliv fakta.


David - 25/7/2015 - 23:03

Najděte na Space40 Sondu NH a podívejte se na kolonku Parametry dráhy, kde je uvedeno :
Epocha : O6-O3.17 , hp = O,98 AU / to je po startu ze Země /
07-02.28 , hp = 2,305 Gm / vzhledem k Jupiteru /
07-03.01 , hp = 2,2 AU / po výstupu z gravitačního vlivu Jupitera /.
Z toho může každý pochopit, že perihel neleží poblíž dráhy Země, ale v prostoru mezi Marsem a Jupiterem, krom toho se těleso na únikové dráze nemůže nikdy pohybovat po elipse, ale musí to být otevřená kuželosečka, tj. parabola, nebo hyperbola.


HonzaVacek - 25/7/2015 - 23:21

Tahle debata mi připadá naprosto zbytečná. Stačí se podívat na JPL HORIZONS a nechat si vygenerovat dráhové elementy sondy vzhledem ke Slunci:

*******************************************************************************
Ephemeris / WWW_USER Sat Jul 25 14:09:51 2015 Pasadena, USA / Horizons
*******************************************************************************
Target body name: New Horizons (spacecraft) (-98) {source: pvshort.nio}
Center body name: Sun (10) {source: DE-0431LE-0431}
Center-site name: BODY CENTER
*******************************************************************************
Start time : A.D. 2015-Jul-25 00:00:00.0000 CT
Stop time : A.D. 2015-Aug-24 00:00:00.0000 CT
Step-size : 1440 minutes
*******************************************************************************
Center geodetic : 0.00000000,0.00000000,0.0000000 {E-lon(deg),Lat(deg),Alt(km)}
Center cylindric: 0.00000000,0.00000000,0.0000000 {E-lon(deg),Dxy(km),Dz(km)}
Center radii : 696000.0 x 696000.0 x 696000.0 k{Equator, meridian, pole}
System GM : 2.9591220828559093E-04 au^3/d^2
Output units : AU-D, deg, Julian day number (Tp)
Output format : 10
Reference frame : ICRF/J2000.0
Output type : GEOMETRIC osculating elements
Coordinate systm: Ecliptic and Mean Equinox of Reference Epoch
*******************************************************************************
JDCT
EC QR IN
OM W Tp
N MA TA
A AD PR
*******************************************************************************
$$SOE
2457228.500000000 = A.D. 2015-Jul-25 00:00:00.0000 (CT)
EC= 1.396535394646633E+00 QR= 2.239735347476711E+00 IN= 2.423045746968255E+00
OM= 2.320062773494307E+02 W = 2.852841061416542E+02 Tp= 2453774.597918618936
N = 7.342297124939001E-02 MA= 2.535957532194651E+02 TA= 1.268392725809926E+02
A =-5.648260855686339E+00 AD= 6.684586453809735E+91 PR= 1.157407291666667E+95
*******************************************************************************
Coordinate system description:

Ecliptic and Mean Equinox of Reference Epoch

Reference epoch: J2000.0
xy-plane: plane of the Earth's orbit at the reference epoch
x-axis : out along ascending node of instantaneous plane of the Earth's
orbit and the Earth's mean equator at the reference epoch
z-axis : perpendicular to the xy-plane in the directional (+ or -) sense
of Earth's north pole at the reference epoch.

Symbol meaning [1 au=149597870.700 km, 1 day=86400.0 s]:

JDCT Epoch Julian Date, Coordinate Time
EC Eccentricity, e
QR Periapsis distance, q (AU)
IN Inclination w.r.t xy-plane, i (degrees)
OM Longitude of Ascending Node, OMEGA, (degrees)
W Argument of Perifocus, w (degrees)
Tp Time of periapsis (Julian day number)
N Mean motion, n (degrees/day)
MA Mean anomaly, M (degrees)
TA True anomaly, nu (degrees)
A Semi-major axis, a (AU)
AD Apoapsis distance (AU)
PR Sidereal orbit period (day)

Geometric states/elements have no aberration corrections applied.

Computations by ...
Solar System Dynamics Group, Horizons On-Line Ephemeris System
4800 Oak Grove Drive, Jet Propulsion Laboratory
Pasadena, CA 91109 USA
Information: http://ssd.jpl.nasa.gov/
Connect : telnet://ssd.jpl.nasa.gov:6775 (via browser)
telnet ssd.jpl.nasa.gov 6775 (via command-line)
Author : Jon.Giorgini@jpl.nasa.gov
******************************************************************************* [Upraveno 25.7.2015 HonzaVacek]


pospa - 26/7/2015 - 10:17

quote:
pohľad späť.. atmosféra

Aby to tu nezapadlo, myslím že vrstvení oparu v atmosféře Pluta je jedno z mnoha zajímavých objevů NH.




Nová mozaika ledove planiny Tombaugh Regio (převážně její levé poloviny), složená ze sedmi detailních snímků přijatých během prvního týdne po průletu.


pospa - 26/7/2015 - 10:27

Vysvětlení původu a významu názvu "Tholin", což jsou látky pravděpodobně zodpovědné za načervenalé zbarvení Pluta.
http://www.planetary.org/blogs/guest-blogs/2015/0722-what-in-the-worlds-are-tholins.html


David - 26/7/2015 - 10:50

Ta debata byla o představivosti. Setkal jsem se se spoustou lidí, kteří velice těžko chápali fakt, že Jupiter nejen, že pozmění dráhu sondy, ale tuto urychlí, nebo zbrzdí. Argumentovali tím, že pokud těleso nějakou rychlostí vstoupí do sféry Jupitera, pak ji také touto rychlostí opustí. Což je sice pravda, ale jen v souřadném systému se středem ve středu Jupitera. Pokud vezmeme souřadný systém se středem ve středu Slunce, sonda po vstupu do sféry Jupitera se začne pohybovat spolu s touto sférou kolem Slunce a po výstupu část rychlosti této sféry převezme ať v kladném, či záporném smyslu. V každém případě se poté bude pohybovat po dráze a výrazně odlišným perihelem než před průletem.


Povl - 26/7/2015 - 11:05

quote:
Nová mozaika ledove planiny Tombaugh Regio

Včera jsem si s tím taky hrál, ale nestihl jsem tu mozaiku dodělat.
Ale nerozumím jedné věci. Nevíte proč jsou ty zveřejněné snímky tak komprimované? To už takto přišly ze sondy, nebo je ta komprese provedena až v NASA před zveřejněním snímků? Vždyť takhle tam chybý dost jených detailů.


Pavel007 - 26/7/2015 - 11:52

No aby ta sonda poslala jako první várku na ochutnávku co nejrychleji co nejvíc snímků, tak to poslal zkomprimovaný, teď to bude všechno nezkomprimovaný posílat na Zem celej rok.


Eudoxus - 26/7/2015 - 12:23

quote:
...kteří velice těžko chápali fakt, že Jupiter nejen, že pozmění dráhu sondy, ale tuto urychlí, nebo zbrzdí. Argumentovali tím, že pokud těleso nějakou rychlostí vstoupí do sféry Jupitera, pak ji také touto rychlostí opustí.....

Tento "paradox" je myslim pekne vysvetleny v prednaske p. Vitka: Na dalekých trasách.
Je k stiahnutiu tu:
http://www.hvezdarna.cz/?page_id=372
Video: http://astroradio.hvezdarna.cz/prednes/230506.avi
MP3: http://astroradio.hvezdarna.cz/prednes/230506.mp3
Zhruba od 16 do 24 minuty.


pospa - 26/7/2015 - 14:00

quote:
No aby ta sonda poslala jako první várku na ochutnávku co nejrychleji co nejvíc snímků, tak to poslal zkomprimovaný, teď to bude všechno nezkomprimovaný posílat na Zem celej rok.
Přesně tak. Jinak raw snímky z LORRI jsou k vidění tady: http://pluto.jhuapl.edu/soc/Pluto-Encounter/


Povl - 26/7/2015 - 15:06

quote:
Jinak raw snímky z LORRI jsou k vidění tady:
Dík za odkaz, ale odtamtud jsem si právě stáhl snímky na tu mozaiku.
K té komprimací snímků, tušil jsem, že to tak je, že to NH bude posílat později v plné kvalitě, jen jsem nikde k tomu nenašel oficiální vyjádření.
Každopádně dík za odpověď.


Abe - 26/7/2015 - 21:57

Určitě jste už před průletem New Horizons kolem Pluta, viděli luxusní trailer na tuto misi, viz níže. Nyní jsem si jej zpětně pouštěl znova a na konci mě zaujalo, jak se dle mého celkem trefili do vzhledu Pluta a Charonu.

Odkaz na trailer (je možné, že už tu je postnutý, ale pro připomenutí):


pospa - 31/7/2015 - 15:52

Nové (neoficiální) názvy útvarů na Plutu a Charonu.




Zbycho - 31/7/2015 - 21:14

Pluto v obrazech: pohled do zákulisí vzniku vesmírné fotografie. Více na: http://digiarena.e15.cz/pluto-v-obrazech-pohled-do-zakulisi-vzniku-vesmirne-fotografie


David - 4/8/2015 - 07:15

Nikde nemohu najít, zda byl již zvolen další cíl sondy. Zdá se, že volba byla zúžena na P1 a P3. Protože cíl P3 vyžaduje korekci co nejdříve a nic se neděje, usuzuji, že cílem bude P1, který leží prakticky ve směru letu a vyžaduje minimální korekci dráhy.


admin - 7/8/2015 - 17:38

Stereo


http://apod.nasa.gov/apod/ap150806.html



David - 11/8/2015 - 15:46

Poslední snímky z 16.7., to už bude měsíc. Jsem zvědav zda pořídila snímky obou menších měsíců.


admin - 11/8/2015 - 15:49

http://pluto.jhuapl.edu/Multimedia/Science-Photos/view.php?gallery_id=2


David - 12/8/2015 - 04:52

Dík.


alamo - 15/8/2015 - 23:18

http://www.osel.cz/8380-priprava-na-druhe-dejstvi-new-horizons.html
sú dvaja kandidáti, ako ciele
musel ich hľadať HST
Konečné rozhodnutí by mělo být oznámeno na konci tohoto měsíce a následovat bude změna dráhy sondy, která zajistí průlet kolem zatím neznámého objektu. Sonda má v nádržích zhruba 35 kilogramů paliva, což by jí mělo umožnit změnu rychlosti o 130 m/s. Zdá se to jako málo, ale v kosmickém měřítku stačí i drobná změna rychlosti. Momentálně se počítá se sérií zážehů, které proběhnou buďto na konci října, nebo na začátku listopadu.
..
Půjde o relativně malý svět, rozhodně nečekejme nic o velikosti Pluta či Charonu. Ve finále už zůstaly jen dva objekty, které se ukrývají za označeními 2014 MU69 a 2014 PN70. O těchto útvarech nevíme prakticky nic, kromě toho, že jsou od Země zhruba šest a půl miliardy kilometrů daleko. To znamená, že Sonda je momentálně ve třech čtvrtinách cesty k nim. Jejich velikost zatím můžeme jen odhadovat mezi 25 a 55 kilometry.
S průletem kolem vybraného tělesa se počítá na začátku roku 2019. Objekt 2014 MU69 je snadněji dosažitelný – spotřeba paliva k zatočení k němu by byla pouze poloviční ve srovnání s 2014 PN 70. Ten se naopak podle dosavadních výsledků jeví jasnější a tedy potenciálně větší. Navigace k takovému objektu by byla mnohem jednodušší.


David - 16/8/2015 - 07:10

Záleží na tom, zda bude mise po průletu ukončena. Letí ve směru, který zkoumal Voyager, tak by asi nic nového prodloužení mise po průletu kolem KBO nepřineslo. Šetření palivem tedy nebude asi na místě, proto se jeví jako pravděpodobnější cíl " sedmdesátka ". Tam asi sonda doletí později o nějaký ten měsíc.
Bylo by zajímavé tipnout kam poletí a zda bude vypnuta.


milantos - 16/8/2015 - 12:38

quote:
Z Letí ve směru, který zkoumal Voyager, tak by asi nic nového prodloužení mise po průletu kolem KBO nepřineslo.
Ale letí přeci úplně jinam. Pouze na obrázcích, kde je pohled shora na ekliptiku , to tak vypadá. Ekliptikální délka pro sondy P11, V2 a NH je podobná, v šířce letí ale naprosto jinam


David - 17/8/2015 - 05:44

Interakce slunečního větru vytváří kolem sluneční soustavy útvar připomínající hlavu komety . Rozhraní mezi tímto útvarem a mezihvězdným větrem je asi ve vzdálenosti 110 AU. Náběžná hrana ve směru pohybu Slunce leží ve směru letu obou Voyagerů, kteří již v oněch místech jsou, Pioneeru 11, který tam nedoletěl funkční a NH, který do vzdálenosti, kam dospěl funkční P 11 dorazí za 10 let a do rázové vlny za 25 let. Do té doby se bude pohybovat v prostředí již prozkoumaném.


milantos - 17/8/2015 - 08:29

Více vypovídající jsou čísla, než konstatování, že sondy se pohybují směrem k apexu Slunce.
Takže V1 se od apexu odchyluje o cca 27°, V2 o 100° a NH o 68° [Upraveno 17.8.2015 milantos]


David - 17/8/2015 - 12:18

quote:
Interakce slunečního větru vytváří kolem sluneční soustavy útvar připomínající hlavu komety . Rozhraní mezi tímto útvarem a mezihvězdným větrem je asi ve vzdálenosti 110 AU. Náběžná hrana ve směru pohybu Slunce leží ve směru letu obou Voyagerů, kteří již v oněch místech jsou, Pioneeru 11, který tam nedoletěl funkční a NH, který do vzdálenosti, kam dospěl funkční P 11 dorazí za 10 let a do rázové vlny za 25 let. Do té doby se bude pohybovat v prostředí již prozkoumaném.


Má podobnou odchylku jako Pioneer 11. Prakticky poletí do oblastí jež tyto tři sondy již zkoumaly.


milantos - 17/8/2015 - 12:41

quote:
quote:
Náběžná hrana ve směru pohybu Slunce leží ve směru letu obou Voyagerů, kteří již v oněch místech jsou,


Prakticky poletí do oblastí jež tyto tři sondy již zkoumaly.

Asi ta čísla nestačí, že ? V2 letí odkloněn od toho směru o 100°, čili letí na druhou stranu. V1 a NH se vzájemně liší o 40 °, NH letí od směru pohybu sl. soustavy odkloněn o 68°.
To je podle tebe neomylně ve stejném směru a to ve směru, kam se pohybuje Slunce.
Tohle ovšem není diskuse, ale demagogie, na které trváš a nemá cenu dál diskutovat,


xChaos - 17/8/2015 - 13:01

No přeci jen, NH nese na palubě v podstatě astronomický dalekohled, takže ho bude možné použít např. pro zpřesnění měření paralaxy blízkých hvězd: získáme přesnější data o jejich vzdálenosti přímou triangulcí.

Myslím, že zamíří k jasnějšímu objektu, protože ta rezerva paliva nehraje takovou roli, naopak přesná navigace bude klíčová.

Sonda se umí přepnout do režimu stabilizovaného rotací, ve kterém je spotřeba paliva nulová (samozřejmě potřebuje palivo na přechod do tohoto režimu a zpět z něj, počet přepnutí které může provést je tedy konečný).

Docela mi mrzí, že v nejbližší době se žádná další sonda do mezihvězdného prostoru neplánuje - pokud nedojde k zásadnímu technologickému průlomu, můžou být data z NH jediná, kterých se všichni dožijeme. (stejně tak sondy do vnější Sluneční soustavy váznou... je to sice základní výzkum jak řemen, ale dokud neskončí Cassini, nedá se asi nic v tomhle směru čekat, Saturn bude snad deset nebo kolik let mimo dosah, a k čemukoliv dál než je Saturn se opět poletí tak dlouho, že moje generace by mohla čekat data tak v důchodu)


Arccos - 17/8/2015 - 15:40

Ono je to mnohem horší. I kdyby se nakrásně našel nový průlomový pohon, tak to žádné nové sondy automaticky nepřinese. Problém totiž zůstane stejný a tím problémem jsou peníze. Jakékoliv nové technologie sice umožní vesmírné mise realizovat, ale bohužel je nezlevní.


David - 17/8/2015 - 15:48

quote:
quote:
quote:
Náběžná hrana ve směru pohybu Slunce leží ve směru letu obou Voyagerů, kteří již v oněch místech jsou,


Prakticky poletí do oblastí jež tyto tři sondy již zkoumaly.

Asi ta čísla nestačí, že ? V2 letí odkloněn od toho směru o 100°, čili letí na druhou stranu. V1 a NH se vzájemně liší o 40 °, NH letí od směru pohybu sl. soustavy odkloněn o 68°.
To je podle tebe neomylně ve stejném směru a to ve směru, kam se pohybuje Slunce.
Tohle ovšem není diskuse, ale demagogie, na které trváš a nemá cenu dál diskutovat,


Ale to není pravda, jen jsem toho názoru, že sluneční " bublina" je dostatečně prozkoumána vč. rozhraní s mezihvězdným prostorem. Do stejné vzdálenosti jako jsou dnes Voyagery se NH dostane za 25 let. Nehledě nato, že Voyagery mohou ještě 10 let pracovat, v byť redukovaném programu, pokud tomu tak bude, tak za 35 let ! Z toho dovozuji, že udržovat NH v provozu po průletu pásem KBO je mrhání penězi. Samozřejmě sonda může dostat jiný úkol, než zkoumat bublinu slunečního větru, někde jsem četl, že její provoz je možný do roku 2028. Na druhé straně byla na stole eventualita a to pro případ, že se nenajde vhodné KBO k návštěvě po průletu u Pluta, a to konec mise / uzavřel by se penězovod/.
Z toho všeho považuji osud sondy po průletu u KBO nejistý. ostatně nikde jsem nic nenašel, jen to že Voyagery nikdy " nedohoní ".


xChaos - 17/8/2015 - 16:08

quote:
Z toho dovozuji, že udržovat NH v provozu po průletu pásem KBO je mrhání penězi.


Tohle je absurdní... vždyť jde jen o to udržet ten tým lidí, který rozumí tomu, jak sonda funguje a umí s ní komunikovat. To nemusí být tak drahé.

Byla by hloupost zbytečně vypnout něco, co je takhle daleko od Země. Životnost NH bude určitě větší, než životnost Voyagerů, na palubě je taky modernější vybavení, např. počítač... určitě se může stát, že objevíme čirou náhodou něco, kvůli čemu bude užitečné mít takhle daleko od Slunce (i Země) aktivní sondu.

Zajímavý precedens bude, jak se zredukuje rozpočet/tým Opportunity.. podle mě jde pokračovat hodně levně... spíš se to používá jako citové vydírání veřejnosti, obávám se :-)


David - 17/8/2015 - 17:43

quote:
quote:
Z toho dovozuji, že udržovat NH v provozu po průletu pásem KBO je mrhání penězi.


Tohle je absurdní... vždyť jde jen o to udržet ten tým lidí, který rozumí tomu, jak sonda funguje a umí s ní komunikovat. To nemusí být tak drahé.

Byla by hloupost zbytečně vypnout něco, co je takhle daleko od Země. Životnost NH bude určitě větší, než životnost Voyagerů, na palubě je taky modernější vybavení, např. počítač... určitě se může stát, že objevíme čirou náhodou něco, kvůli čemu bude užitečné mít takhle daleko od Slunce (i Země) aktivní sondu.

Zajímavý precedens bude, jak se zredukuje rozpočet/tým Opportunity.. podle mě jde pokračovat hodně levně... spíš se to používá jako citové vydírání veřejnosti, obávám se :-)


Vycházím z informace, že v případě, že se nenajde vhodné KBO měla být sonda vypnuta již po průletu u Pluta. Je jasné, že Voyager vzdálený 140 AU má přednost ve financování před HN, ale zejména může přinést něco nového, než NH, který v
kritické chvíli bude " jen" 40 Au od Země a min. 25 let bude opakovat měření Voyagerů .


Nedbal - 17/8/2015 - 19:26

Měl bych představu, jak NH účelně využít i bez návštěv dalších těles. Záleží na tom, jak kvalitní má kameru (rozlišení v úhlových s) a jak je citlivá (MHV). Pak, se základnou narůstajících AU může posloužit k astrometrii, přesnějšímu určení vzdáleností a směru pohybu hvězd v okolí sluneční soustavy.


NovýJiřík - 17/8/2015 - 19:57

Měl bych představu, jak NH účelně využít i bez návštěv dalších těles. Záleží na tom, jak kvalitní má kameru (rozlišení v úhlových s) a jak je citlivá (MHV). Pak, se základnou narůstajících AU může posloužit k astrometrii, přesnějšímu určení vzdáleností a směru pohybu hvězd v okolí sluneční soustavy.



A jak narůstající vzdálenost ovlivní rozlišovací schopnost dalekohledu NH a skutečnost, že VLT a další superdalekohledy mají rozlišovací schopnost, umožňující detekci vlastních pohybů hvězd, o mnoho řádů vyšší?


Nedbal - 17/8/2015 - 20:18

Jednoduše. Na Zemi máte pro úhlová měření (paralaxy) k dispozici základnu jen 2AU. Sebelepší dalekohled na Zemi Vám ji nezvětší, kromě toho, i když mají pozemské dalekohledy aktivní a adaptivní optiku, atmosférické efekty vždy zanášejí chybu (proto i Hubble, byť jen dvoumetr, má většinou lepší snímky). Samozřejmě na úhlovém rozlišení dalekohledu na NH také záleží, ale široká základna je vždy plus.


milantos - 17/8/2015 - 20:22

quote:
Záleží na tom, jak kvalitní má kameru (rozlišení v úhlových s) a jak je citlivá (MHV).

Tyhle parametry jsou dané optikou a kamerou. Rozlišení soustavy je 1 arcsec, a dosah optiky průměru 21cm a CCD kamery je obdobný, jako mají amatérské dalekohledy obdobného průměru . Tady není rozdíl mezi špičkovým a průměrným CCD více jak 20% ( to je rozdíl mezi špičkovou a "průměrnou" kvantovou účinností čipu. ).Rozhodují pro dosah je tedy délka expozice, a je otázka, jak dlouho by sonda byla schopná udržet orientaci s přesností pod 1 arcsec


milantos - 17/8/2015 - 20:45

quote:
Jednoduše. Na Zemi máte pro úhlová měření (paralaxy) k dispozici základnu jen 2AU. Sebelepší dalekohled na Zemi Vám ji nezvětší,

V té první větě máš pravdu. Ale Slunce se Zemí se pohybuje vůči okolním hvězdám rychlostí cca 19,5 km/s, takže za rok máme k dispozici již základnu dlouhou 4 AU . Záleží tedy jen na čase mezi snímky, jakou základnu zvolíme .Kromě pozemských teleskopů je možno použít i astrometrické družice , specializované na přesná měření poloh.


Nedbal - 17/8/2015 - 21:04

No, pokud bychom astrometrická měření vyloučili neudržitelnou stabilitou, nebo nedostatečným rozlišením (mimochodem, jaké rozlišení má Kepler?), pak myslím, že celkem nemá smysl pokračovat k nějakému malému ledovému balvanu, výsledný efekt nebude odlišný od obrázků některého z malých měsíců Pluta. Takže bych NH po odvysílání nezkomprimovaných dat převedl do režimu měření řídké plazmy a mag. pole jako Voyagery, to pro porovnání, nastavil na záznam měřených parametrů na dobu 10 let a na tu dobu pozastavil komunikaci a pozemskou správu, aby to nežralo peníze, a po 10 letech NH požádal o výsledky a pak sbohem.
Netvrdím, že podívat se na Pluto a jeho rodinu bylo nezajímavé, ale celé to bylo spíš politikou "pozvednout Pluto výš, než kam se dostalo po vyřazení z regulérních planet". Stěží tam znovu někdy něco poletí.
Je zapotřebí účelnějších sond. Suma sumárum, kdyby třeba Dawn měla lepší vybavení (hlavně lepší kameru), lepší stabilizační systém a více Xenonu pro větší "zařádění si" v pásmu asteroidů, měli bychom více vědeckých výsledků.


Povl - 17/8/2015 - 22:16

quote:
Netvrdím, že podívat se na Pluto a jeho rodinu bylo nezajímavé, ale celé to bylo spíš politikou "pozvednout Pluto výš, než kam se dostalo po vyřazení z regulérních planet"

Pluto bylo vyřazeno ze seznamu planet 13.9. 2006.
Sonda New Horizons odstartovala 19.1. 2006.

Opravdu si myslíš že, návrh projektu New Horizons, jeho schválení, financování a realizace včetně vypuštění, vzniklo z popudu "pozvednout Pluto výš, než kam se dostalo po vyřazení z regulérních planet"?


milantos - 17/8/2015 - 22:48

quote:

Netvrdím, že podívat se na Pluto a jeho rodinu bylo nezajímavé, ale celé to bylo spíš politikou "pozvednout Pluto výš, než kam se dostalo po vyřazení z regulérních planet".

Ale no tak. Sonda byla připravována od roku 2000, vypuštěna v roce 2006 v době, kdy Pluto ještě byl planetou. V tom žádná politika nebyla , nebylo potřeba někam Pluto pozvedat. Cílem bylo prozkoumat nejvzdálenější planetu. Co s Plutem udělal kongres IAu v Praze, je jiná kapitola, paskvil s trpasličími planetami a Plutoidy nesouvisel s programen NH.


Ervé - 18/8/2015 - 06:57

Ještě že o budoucnosti misí nerozhodují někteří místní jedinci. Kolikpak máme prozkoumaných asteroidů a kolik KBO? Průzkum asteroidů je mnohem jednodušší a levnější, budou ho dělat i jiní než NASA, proto by měl NH fungovat tak dlouho, jak jen může, protože získaná data jsou v dohledné době poslední. Co třeba vliv poklesu Sluneční činnosti v posledních letech na vnější prostor? Podle mně přednost dostane větší objekt, byť za cenu spotřeby většiny paliva.


NovýJiřík - 18/8/2015 - 13:22

Ale no tak. Sonda byla připravována od roku 2000, vypuštěna v roce 2006 v době, kdy Pluto ještě byl planetou. V tom žádná politika nebyla , nebylo potřeba někam Pluto pozvedat. Cílem bylo prozkoumat nejvzdálenější planetu. Co s Plutem udělal kongres IAu v Praze, je jiná kapitola, paskvil s trpasličími planetami a Plutoidy nesouvisel s programen NH.



Paskvil? Napadá tě snad lepší definice planety, než ta pražská? Pluto prostě planetou není, s tím už by se měli lidé smířit. Pojem trpasličí planety byl jen úlitbou Američanům, aby se ve své ješitnosti necítili zase až tak méněcenní, že se neproslavili objevem žádné planety ve Sluneční soustavě a že to místo nich obstarali Angličani (Uran) a Francouzi a Němci (Neptun).


Ervé - 18/8/2015 - 14:12

Neřekl bych úlitbou, rozdíl mezi kdejakým šutrem o pár kilogramech a systémem Pluto-Charon a spol. nebo Cererou je tak velký, že si rozdělení na víc druhů zaslouží. Taky se ale dá říct, že Sluneční soustava se prostě skládá ze Slunce, 4 kamenných planet, 4 plynných obrů a obrovského množství dalších těles různých velikostí, drah a složení od prachu po skoroplanety.


milantos - 18/8/2015 - 14:47


Paskvil? Napadá tě snad lepší definice planety, než ta pražská? Pluto prostě planetou není, s tím už by se měli lidé smířit. Pojem trpasličí planety byl jen úlitbou Američanům, aby se ve své ješitnosti necítili zase až tak méněcenní,



Nemám nic proti definici planet a proti tomu, že tam Pluto nepatří.
A nemyslím, že trpasličí planety byly úlitbou Američanům. Pluto dostal stejně číslo, jako mají ostatní asteroidy. Paskvil vidím v tom, že tato kategorie vůbec vznikla, a ještě větší v tom, že máme sice 12 trpasličích planet, ale z toho je 11 plutoidů ( opět ofic. název) a jedna "čistokrevná" Ceres. Ta zůstane a bude přibývat plutoidů
Takže se tváříme, že máme trpasličí planety, ale ve skutečnosti máme plutoidy s jednou vyjímkou = Ceres Takže se Američani mohou potutelně usmívat - podle jejich Pluta mají celou kategorii těles.


Petr_Šída - 18/8/2015 - 15:34

Není Vesta kandidát na přeřazení k trpasličím planetám taky?


NovýJiřík - 18/8/2015 - 19:25

quote:
Není Vesta kandidát na přeřazení k trpasličím planetám taky?

Je to sice největší těleso bližšího pásu asteroidů (cca 2,3 AU), zatímco Ceres je největší ve vzdálenějším pásu (2,8 AU), Vesta je i relativně sférická, i když její tvar byl silně narušen dvěma obrovskými impakty v oblasti jižního pólu, vlak ale asi u Vesty nepojede přes její rozměry; 500 kiláků je na trpasličí planetu opravdu málo. Každopádně je ale v mnoha směrech výjimečná, a proto se o Vestě často mluví buď jako o jediné dodnes dochované protoplanetě anebo dokonce jako o nejmenší terestrické planetě.


David - 19/8/2015 - 07:26

Odhlédneme-li od homocentrického systému a pohlédneme-li na naši soustavu pohledem dalekohledu nějakého E.T. někde v galaxii, pak má Sluneční soustava čtyři planety a neurčitý počet malých těles, jako jsou malé kamenně - TRPASLIČÍ / ve srovnání s plynnými obra /planety, , komety , asteroidy a další " smetí".
Zemi, Venuši, Mars, Merkur, Pluto a další tělesa velikosti Pluta s MĚSÍCI bych zařadil mezi trpasličí planety a zbytek jsou asteroidy atd..
Dávat Zemi, nebo Merkur na úroveň Jupitera je zbytkem lidské domýšlivosti ve stylu, že Země a člověk jsou středem Všehomíra.
Je to marné při objektivním pohledu žijeme opravdu na maličkém těles - trpaslíkovi a to nejen v měřítku Galaxie, neřku-li Vesmíru, ale v měřítku naší vlastní Sluneční soustavy.
Navíc je naše trpasličí planeta velmi zranitelná, zejména život na ní může zaniknout rozkolísáním Slunce, několika kilometrovým šutrem, kometou , průletem jiné hvězdy atd..
Chtělo by to větší pokoru před velikostí Vesmíru.


David - 25/8/2015 - 04:10

Sonda je v pořádku, vysílá výsledky měření, ale další snímky budou až počátkem září.


pospa - 29/8/2015 - 08:33

Dne 28.8.2015 NASA oznámila výběr dalšího cíle pro NH. Je jím oběkt Kuiperova pásu, asteroid 2014 MU69.
Jedná se zatím o předběžné rozhodnutí, které ještě bude podléhat detailní analýze a schválení návrhu na prodloužení mise v příštím roce.
Výběr jednoho ze dvou potenciálních cílů byl ovšem nutný už letos, aby mohly v říjnu proběhnout patřičné korekční manévry, které nasměrují sondu k jednomu ze dvou kandidátskýćh objektů.
Vybraný KBO bude vyžadovat méně paliva pro korekční zážehy, než by vyžadoval druhý kandidát, takže zbyde víc pohonných látek pro manévry během průletu v roce 2019.
http://www.nasa.gov/feature/nasa-s-new-horizons-team-selects-potential-kuiper-belt-flyby-target

Na obrázku je vybraný objekt označen stále jako potenciální cíl jedna - PT1


David - 29/8/2015 - 08:55

Letový plán zpočátku počítal i se dvěma průlety u KBO, možná že se palivo šetří pro případ, že by se našel další cíl.


David - 1/9/2015 - 04:40

Dnes , tj. 1.9.2015 je čas průletu kolem KBO T-1.187 dní.
To je jako 11 letů k Venuši.
7 letů k Marsu.
2 lety k Jupiteru a 1 let k Saturnu.
/ Odhlédneme-li od startovních oken./


Ervé - 1/9/2015 - 07:31

1. Jak blízko k PT-1 sonda proletí?
2. Bude ještě Hubble hledat další potenciální cíle nebo zpřesňovat dráhu PT1 ?
3. Bude NH snímkovat ve směru letu, aby objevil případné nové/malé KBO?


David - 1/9/2015 - 12:59

Hubble asi vyčerpal svoje možnosti a další těleso ve směru letu již zřejmě nerozezná. Sonda sama KBO o cca 30 km rozezná max. na 2 AU, t.j. asi tak 8 měsíců předem. Podle toho kolik jí po průletu u Pt 1 zbude paliva může být druhý cíl mimo osu letu, řekl bych méně než 10 mil.km.
Pokud během pasivního přeletu potká nějaké KBO může získal užitečné údaje tak na 200.000 km. Pt 1 mine tak 3-5.000 km.
Všechno to jsou ale spekulace a tak to může být docela jinak.


David - 3/9/2015 - 07:25

Tiskovka by měla být 11.9 - zřejmě k dalším snímkům. Dávají si na čas.


David - 4/9/2015 - 12:10

Podíval jsem se na WIKI na parametry KBO PT 1. Udivila mne nepřesnost údajů. Podle nich by asi zaměřit sondu nešlo. Pro zajímavost :
Dráha : /42,2 +- 16,8/ x /46,1 +- 2,5/ AU !
Rok : 293 +- 24 let !
Rychlost : 4,48 +- 0,37 km/s !
Nepodařilo se nikde najít nějaké zpřesnění.


Alchymista - 4/9/2015 - 12:24

Nepresnosti na wiki by som nevnímal nejak tragicky, ešte pred pár týždňami to bol totálne bezvýznamný a nezaujímavý objekt niekde na hranici slnečnej sústavy, objavený pred niečo viac ako rokom. Takže oneskorenie v prevode informácie z primárnych zdrojov na wiki môže byť kľudne niekoľko týždňov až mesiacov.

Druhý a zrejme hlavný dôvod - krátky oblúk dráhy. Parametre dráhy sa počítajú z priemetu dráhy objektu na hviezdne pozadie a ich presnosť je limitovaná presnosťou určenia súradníc referenčných hviezd.
Napriek tomu je dráha určená dostatočne presne na to, aby sa sonda dala nasmerovať na stretávaciu dráhu. [Upraveno 04.9.2015 Alchymista]


milantos - 4/9/2015 - 12:31

Tady lze zjistiot současné parametry dráhy.
http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi#top
Do pole hledání zadat 2014 MU69
Ty nepřesnosti ničemu nevadí, z málo pozic blízko sebe nelze určit tu dráhu s velkou přesností. Ale vzhledem k tomu,. že známe současnou polohu, tak při extrapolaci do nepříliš vzdálené budoucnosti ( vzhledem k době oběžné doby) nevznikne podstatná odchylka. A na přesnější pozice je zatím čas - určitě k tomu bude využit Hubble. Detekce asteroidu ze sondy je mimo možnosti optiky a kamery sondy. [ [Upraveno 04.9.2015 milantos]


Ervé - 4/9/2015 - 18:55

Takže přesnější zatím nejsou a wiki je na dostatečné úrovni, proto jsem se ptal, jestli Hubble ještě bude pozorovat, nikdo jiný dráhu a polohu zpřesnit nedokáže.


Machi - 4/9/2015 - 22:41

quote:
1. Jak blízko k PT-1 sonda proletí?
2. Bude ještě Hubble hledat další potenciální cíle nebo zpřesňovat dráhu PT1 ?
3. Bude NH snímkovat ve směru letu, aby objevil případné nové/malé KBO?


1. Závisí na přesnosti navigace. Tým chce navést sondu co nejblíže (co jim navigační tým dovolí), ale zatím se jen "ví", že to bude o dost blíže než u Pluta.
2. Další cíle zřejmě ne (aspoň ne cíleně). Šance na objevení dalších cílů je příliš malá. Polohu 2014 MU69 zpřesňovat bude. Možná se využije i velkých pozemních dalekohledů (>~8 metrů).
3. Ne, ale bude snímkovat vybrané již známé objekty podél dráhy, kvůli údajům nezískatelných ze Země (zejména se jedná o možnost pozorování pod jiným fázovým úhlem).
Konzervativní odhad první detekce 2014 MU69 kamerou LORRI je 80 dní před průletem.
BTW, přesnost určení polohy 2014 MU69 je mnohem větší než se udává na stránkách SSD, kde je chybný údaj způsobený mylným automatickým převodem dat.
Zdroj: http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/09011608-new-horizons-extended-mission-pt1.html


milantos - 4/9/2015 - 22:55

V databázi SSD jsou zohledněna poslední pozorování z 22.10.2014, takže po započtení posledních pozorování z května a července 2015 bude dost výrazně zmenšena chyba dráhových elementů


David - 5/9/2015 - 07:07

Můžeš uvést které známé objekty se nacházejí poděl dráhy ?


Ervé - 7/9/2015 - 12:00

Díky za Emily, pěkně to popisuje.


pospa - 10/9/2015 - 22:06

Před pár hodinami byly zveřejněny nové hi-res snímky Pluta a Charonu. Luxusní podívaná.
Je vážně škoda, že se tohoto okamžiku Tonda nedočkal s náma...
https://www.nasa.gov/feature/new-pluto-images-from-nasa-s-new-horizons-it-s-complicated






Povl - 10/9/2015 - 22:51

To je nádhera!
Jen doplním, že zde jsou snímky ve větším rozlišení.


David - 11/9/2015 - 06:05

To je vskutku neuvěřitelné, co tato malá a poměrně jednoduchá americká sonda dokázala. Současně je to i měřítko pokroku za 5O let ve srovnání s " výkony" prvních amerických průletových Marinerů u blizoučkého Marsu.
Nedá mi to , abych " neloboval " za Sednu : jaká asi překvapení by přineslo těleso, které se většinou pohybuje v 30 x větší vzdálenosti od Slunce a kam Voyagery dorazí za 300 let ! [Upraveno 11.9.2015 David]


pospa - 11/9/2015 - 08:44

Tady ještě jednou mozaika Tombaugh Regio v top rozlišení 3805 x 2803 http://mc.herobrinesarmy.com/mosaic7B2.png
V levém spodním rohu se dokonce zdá, že jsou vidět útvary podobné dunám. Kdo by to čekal, na Plutu, který by měl být teoreticky spíš hladká ledová koule....




xChaos - 11/9/2015 - 12:32

quote:
Nedá mi to , abych " neloboval " za Sednu : jaká asi překvapení by přineslo těleso, které se většinou pohybuje v 30 x větší vzdálenosti od Slunce a kam Voyagery dorazí za 300 let ! [Upraveno 11.9.2015 David]


To bysme asi lobovali všichni: ale háček je, čím tam vůbec letět a dožít se toho (vícestupňová sonda vynášená SLS, se solární plachtou jako 1.stupněm, gravity asist manévrem u Jupitera a 2.stupněm iontovým, poháněným RTG?). Jaké máme možnosti pro start "mezihvězdných" sond (myšleno: aspoň ten průlet kolem Sedny za 10x kratší dobu než tam doletí Voyagery) mě samozřejmě zajímá, ale obávám se, že dosáhnout počáteční ryclosti kolem 100 km/s je zatím téměř nemožné (nebo je to možné pomocí šílenosti typu další 3 stupně na špici SLS, z nichž ten polední urychlí jen objekt velikosti cca Cubesatu...)


David - 12/9/2015 - 05:23

Pořád čekám na snímky nejmenších měsíců. Ve vztahu k cílovému KBO napoví o potřebné vzdálenosti průletu. Na stránkách NASA jsou pořád " jen" oba větší měsíčky.


Ervé - 12/9/2015 - 07:57

Nejmenší měsíčky nemají prioritu, ale dočkáme se. Dat, měření a fotek je spousta, jen nečekej moc velké rozlišení.


milantos - 12/9/2015 - 09:20

quote:
Pořád čekám na snímky nejmenších měsíců. Ve vztahu k cílovému KBO napoví o potřebné vzdálenosti průletu. Na stránkách NASA jsou pořád " jen" oba větší měsíčky.

K tomu snad není potřeba vidět snímky těchto měsíčků . Parametry kamery jsou známé, rychlost pohybu také a rozměry (z jasnosti a předpokládaného albeda -byť z velkou tolerancí) také.


pospa - 12/9/2015 - 14:25

Přišly další nekomprimované snímky. Opravdu moc pěkná a zajímavá (trpasličí) planeta.


pospa - 12/9/2015 - 14:33

A ještě machiho pokus o kolorizaci. Moc pěkné, i když možná trochu moc do žluta na úkor oranžovorůžové. Ale kdo ví, barevně kalibrované mozaiky zřejmě NH tým uvolní až mnohem později.


Vít_Sedláček - 12/9/2015 - 20:50

Alan Stern opět nezklamal… a přišel s logickým nápadem, že za současného stavu sondy, která je v perfektním stavu, a při zanedbatelné hrozbě, že se New Horizons srazí s nějakým vesmírným „prachem“, bude rozumnější PŘESKOČIT původně plánované stahování komprimovaných snímků… a rovnou stahovat vše v PLNÉM rozlišení!

Tím se zkrátí původní termín stažení posledního snímku o cca 3 měsíce. Určitě k tomu přispěl i fakt, že nastavená velikost komprimace byla opravdu velká, takže artefakty ve snímcích připomínaly někdy vysílání jistých českých TV stanic. Na rozdíl od nejmenovaných šéfů těchto stanic, nechybí Alanu Sternovi i tolik potřebná přirozená inteligence a zdravý selský úsudek. Není divu, že patří k předním zastáncům teze, že Pluto je nadále planetou.

Vlevo Charon v plném rozlišení z 11. září, a vpravo na komprimovaném snímku z 15. července 2015.

[Edité le 12.9.2015 Vít_Sedláček] [Edité le 12.9.2015 Vít_Sedláček]


fritz.lochmann - 12/9/2015 - 22:11

quote:
... Vlevo Charon v plném rozlišení z 11. září, a vpravo na komprimovaném snímku z 15. července 2015
To je nebe a dudy jak sa tomu hovorí


Machi - 13/9/2015 - 00:58

quote:
A ještě machiho pokus o kolorizaci. Moc pěkné, i když možná trochu moc do žluta na úkor oranžovorůžové. Ale kdo ví, barevně kalibrované mozaiky zřejmě NH tým uvolní až mnohem později.



Je to obarveno snímkem http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA19856, což je snímek v zesílených barvách.
Rozdíl je akorát v tom, že jsem posunul barvy o něco více k modré, protože původní snímek je posunutý do blízkého IR kvůli použitým filtrům a o něco jsem snížil saturaci.


-=RYS=- - 14/9/2015 - 17:55

Radio telekomunikacni vybaveni sondy:
http://www.boulder.swri.edu/~tcase/NH%20RF%20Telecom%20Sys%20ID1369%20FINAL_Deboy.pdf

Jede stejnym vykonem jako Voyager 1, tedy 12W PA.
Jsou zde dva elektronkove zesilovace s postupnou vlnou typu TWT.
Jeden koncak je hlavni a druhy zalozni.
V soucasnosti se pouziva na prenos dat ze sondy signal v pasmu 8.4GHz o
sirce 1.2kHz v modulaci PSK (fazova modulace) o prenosove rychlosti 600 bajtu za sekundu.
Skoda, ze tam neni 50W koncak, to by data odcejpala rychleji.
Pro porovnani MRO okolo Marsu ma TWT koncak o vykonu 100W PA.



[Upraveno 14.9.2015 -=RYS=-]


pospa - 17/9/2015 - 19:23

Wow, prostě WOW!











http://www.nasa.gov/feature/pluto-wows-in-spectacular-new-backlit-panorama


Arccos - 17/9/2015 - 20:27

Teď jsem to sem sám chtěl vložit. Jeden z nejúžasnějších vesmírných záběrů, jaký jsme kdy měli možnost vidět!!!


yamato - 17/9/2015 - 21:08

pre toto este nevymysleli vhodne slova [Edited on 17.9.2015 yamato]


Abe - 17/9/2015 - 21:30

Neskutečné, parádně plastické:) Ještě před čtyřmi měsíci jsem měl představu o Plutu modrá hladká ledová kulička. Myslím, že pro tým New Horizons to bude jeden z vrcholů jejich kariéry.

BTW: Co vlastně dělá tým během doby hybernace? Mají na starosti jiné sondy, nebo už něco nového vymýšlí?


NovýJiřík - 17/9/2015 - 23:20

To je fakt paráda, zejména ten první snímek!


Tlama - 18/9/2015 - 09:30

tak nato můžu vzdechnout jen své: "Hustýý"


Povl - 24/9/2015 - 22:18

A dalších pár snímků.

http://www.nasa.gov/feature/perplexing-pluto-new-snakeskin-image-and-more-from-new-horizons


pospa - 25/9/2015 - 08:55

Můj favorit z této série stažených snímků je následující mozaika z kamery LORRI.




Ovšem celkový pohled na Pluto v "HD" a lehce zvýrazněných barvách je také ohromný.


NovýJiřík - 25/9/2015 - 09:50

Fascinující je ten hluboký kráter na horní hranici tmavé zóny. To je díra jak do ementálu.


fritz.lochmann - 25/9/2015 - 15:09

quote:
Fascinující je ten hluboký kráter na horní hranici tmavé zóny. To je díra jak do ementálu.

Ono je to fascinujúce celé. Škoda len že za môjho života sa už takéhoto niečoho nedočkám. Teda čo sa výskumu vzdialenejšieho vesmíru týka.


NovýJiřík - 25/9/2015 - 21:44

quote:
quote:
Fascinující je ten hluboký kráter na horní hranici tmavé zóny. To je díra jak do ementálu.

Ono je to fascinujúce celé. Škoda len že za môjho života sa už takéhoto niečoho nedočkám. Teda čo sa výskumu vzdialenejšieho vesmíru týka.

No, tak to jsme dva...


Petr_Šída - 25/9/2015 - 22:57

Nezoufejte, jestli půjde rozvoj dalekohledů tak rychle, jak jde, tak můžeme za deset let vidět exoplanety


fritz.lochmann - 25/9/2015 - 23:07

quote:
Nezoufejte, jestli půjde rozvoj dalekohledů tak rychle, jak jde, tak můžeme za deset let vidět exoplanety

Len aby nás zatiaľ nezožrali tí druhí, čo sem teraz v húfoch lezú ... Myslím že tie superďalekohľady neuvidia exoplanety tak ako NH videl Pluto a Charon. Budem rád keď uvidím Sednu, Makemake alebo Eris ... ale na to zrejme tie nové teleskopy určené nebudú


jch - 2/10/2015 - 00:55

Další úžasné snímky, tentokrát Charonu, viz http://www.nasa.gov/feature/pluto-s-big-moon-charon-reveals-a-colorful-and-violent-history

Snímek přístrojem Ralph/Multispectral Visual Imaging Camera (MVIC). Průměr Charonu: 1214km, rozlišení: 2.9km/pixel. Červenohnědá severní polární oblast oblast nahoře má neformální název Mordor Macula.


Porovnání Charona s Plutem při stejném procesu zpracování obrazu


pospa - 2/10/2015 - 18:50

Tato detailní mozaika Charona taky stojí za povšimnutí. Foceno těsně před nejbližším přiblížením, rozlišení 800 m/px.


pospa - 6/10/2015 - 00:13

Tři tváře měsíčku NIX




a kompozice v barvě


Ervé - 6/10/2015 - 06:56

Lepší než jsem čekal, Good job NH!


yamato - 8/10/2015 - 14:54

http://tech.sme.sk/c/20061428/nasa-sa-chysta-oznamit-uzasnu-novinku-o-plute.html

nejake novinky nas cakaju


tomoxm - 8/10/2015 - 17:49

vraj to oznamenie je hoax: https://twitter.com/NewHorizons2015/status/651819788553990144


yamato - 8/10/2015 - 18:46

skoda


yamato - 8/10/2015 - 18:52

tak predsa

http://tech.sme.sk/c/20061445/pluto-ma-modru-oblohu-aj-vodny-lad.html

obloha na plute je modra teda ja si myslim ze je cierna, ale keby bolo pluto blizsie k slnku a malo hustejsiu atmosferu, bola by modra


milantos - 8/10/2015 - 22:34

Problém není vzdálenost od Slunce- světla tam je jak u nás při západu Slunce. Problém bude hustota a spektrum atmosféry.


pospa - 10/10/2015 - 16:37

Tři Plutovy malé měsíčky


jch - 14/10/2015 - 06:32

3D Charon: Daniel Macháček / Alex Parker / SwRI / JHUAPL / NASA, viz
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/10131612-charon-spectacular-in-color-3d.html


pospa - 17/10/2015 - 10:16

Myslím, že nám tu chybí pár klíčových obrázků z poslední doby.

Multispektrální kamera Ralph/MVIC pořídila při odletu několik snímků celého kotouče Pluta, zakrývajícího Slunce. Složením snímků přes modrý, červený a blízko-infračervený filtr vzniknul tento obrázek v téměř pravých barvách, na němž má tenký plynný obal planetky azurově modrou barvu, způsobenou rozptylem světla na molekulách dusíku a metanu, které pravděpodobně vlivem slunečního záření navzájem chemicky reagují a vytvářijí velmi jemné částice - tholiny.




Pak tu máme další hi-res snímky Pluta a Charona v pravých barvách. Opět ze snímače kamery MVIC.






A na závěr několik fantastických detailů, zveřejněných teprve včera.

Pluto, kamera LORRI, rozlišení 250 m/px, mozaika zobrazuje oblast o šířce 210 km.



Charon, opět LORRI, rozlišení 310 m, oblast dlouhá 200 km. Toto je nejvyšší rozlišení, v jakém Charon uvidíme, nic detailnějšího už v následujících měsících nepřijde.


random - 17/10/2015 - 12:31

velmi zaujimavy obrazok detailu plutovho ladovca. Aj jeho nazov "pits" napoveda ze pani uz vedia ssi kam smerovat pri vysvetleni ich existancie. Na kontinentalnych alebo plavajucich ladovcoch (vynimajuc horske pretoze to je iny typ ale plati to iste) nenajdeme taketo utvary v takom meritku. ano na ladovci existuju "hltace" (presny nazov si nepamatam) ktore dopravuju roztopeniu povrchovu vodu s jazier a potokov na spodok ladovca. Tu by som to ale prirovnal ku krasovej krajine - planinoveho typu. A teda nejedna sa o diery ci priepasti v pravom slova zmyslu ale o zavrty, uvaly a dokonca polija (na lavej strane obrazku a hlavne v hornom rohu). okamzite ked som uvidel tento obrazok preleteli mi hlavou moje navstevy ovcami vykusanych ploch rumunskej krasovej planiny Zece hotre alebo ciernohorskeho Durmitoru. lava strana obrazku skor zodpoveda slovinskym alebo cinskym poljam mozno takemu kuzelovemu krasu. velke utvary sleduju hlavne vyrazne zlomy. radove zavrty napravo sleduju pravdepodobne lokalny zlomovy system ktory moze ale nemusi produkovat bizardny jaskynny system.
Cierny povrch v niektorych "pits" hlavne v tych co som oznacil ako polja pravdepodobne zodpoveda nejakeh tekutine (dusik, metan, amoniak?). preco by to mala byt tekutina? nuz cierny povrch je bez akejkolvek struktury a vystupuju z neho svetle skvrnky (pahorky kuzel. krasu?). rovnako bola identifikovana tekutina aj na Titane.
Este by som sa vratil k vlastnostiam plutovskeho ladu, pretoze prave moznost ze tu dochadza ku krasovateniu (k povrchovemu) hovori o jeho vlastnostiach ale tak isto o podnebi. Na Zemi dochadza ku krasovateniu v uzsiom slova zmysle (chemickej korozii v sirsom zmysle) len v lade, soli, vapenci/dolomite a kremenci. krasovatenie prebieha len za presne danych podmienok. a povrchove krasovatenie je este narocnejsie na podmienky. kremence vylucme hned tiemnas nezaujimaju kedze ich krasovatenie ma specificky charakter. v lade prebieha krasovatenie excelentne ale podmienky na Zemi tvoria lad ktory je velmi plasticky takze vacsinu povrchovych krasovych utvarov okamzite zatiera. Sol je na tom ocosi lepsie ale takychto krasov je malo - ale su aj v europe a produkuju zavrty. o karbonatoch (vapencoch...) su podmienky krasovatenia na Zemi excelentne hlavne v miernych a tropickych pasmach. Takze lad na plute ak sa potvrdi ze ide o krasovatenie moze mat vlastnosti na urovni soli az karbonatovych hornin - skor soli pretoze kondenzacia z atmosfery na plute bude mala. Teda na plute pravdepodobne jemne mrholi - na nic ine sa jeho atmosfera asi nezmoze.
ak ma niekto nejake otazky k tomu alebo cosi do diskuzie rad sa doplnim ... aktualne nestiham byt dostatocne dosledny a podrobny...


pospa - 17/10/2015 - 12:45

quote:
velmi zaujimavy obrazok detailu plutovho ladovca. Aj jeho nazov "pits" napoveda ze pani uz vedia ssi kam smerovat pri vysvetleni ich existancie. Na kontinentalnych alebo plavajucich ladovcoch (vynimajuc horske pretoze to je iny typ ale plati to iste) nenajdeme taketo utvary v takom meritku. ano na ladovci existuju "hltace" (presny nazov si nepamatam) ktore dopravuju roztopeniu povrchovu vodu s jazier a potokov na spodok ladovca. Tu by som to ale prirovnal ku krasovej krajine - planinoveho typu.

Přesné vysvětlení původu oněch prohlubní od středu snímku směrem k pravému hornímu rohu zatím neznáme, nicméně vědci uvažují spíš opačným směrem - jámy byly pravděpodobně formovány sublimací dusíkatého ledu (tedy ne tekoucí kapalinou z povrchu do hlubin). Záhadou zůstává, proč prohlubně tvoří zrovna takový vzor, který pozorujeme.

http://www.nasa.gov/nh/pluto-puzzling-patterns-and-pits


random - 17/10/2015 - 15:54

edit:
je pravdou ze priznanie toho ze niekde nieco krasovatie je pre geologov absolutne tabu. dlhe desatrocia sa vobec netusilo ze mozu krasovatiet aj kremence. po objaveni obrich dier-jaskyn trvalo skoro 10 rokov kym kremence dostali statut krasovej horniny. je vsak nutne podotknut ze v ich pripade sa jedna o specificke podmienky ktore su splnene a potvrdene krasovatenie je iba na jedinom mieste na Zemi.
Preto priznanie planetarnych geologov ze dusikovy lad moze krasovatiet je mozno fantasmagoria.
Donedavna bolo takmer vylucene hovorit o tom ze na Marse su jaskyne a priepasti aj ked ma na to vsetky predpoklady - ci uz bazaltove lavy alebo sadrovce (vapence na marse pravdepodobne niesu pretoze ich pri vysusani degradovali sirany z vody (pri vysusani sa zvysovala ich koncentracia az dosiahla taku hodnotu ze ich prakticky rozleptala) na sadrovec-anhydrid.

begin:
pravdu povediac sublimacia mi ani nenapadla. aj ked pri sublimacii dochadza k tvorbe priehlbin, tie maju vsak charakter ablatickych jamok a su nerovnomerne rozlozene. ako sublimacne jamky by som skor oznacil hrbolaty povrch v strede snimku - uplne knizkovy priklad znamy aj z Tritonu. za zmienku stoji aj to ze "pits" sa nachadzaju skor na hladkom povrchu ako na hrbolatom povrchu.
nemyslim si ze charakter utvarov napravo je odlisny od tych na lavo ( v miestach ovalnych utvarov).
problematicka je aj existencia tekutiny ktora by ich vytvorila(ak ideme cestou krasovatenia), kedze nepoznam zatial vlasnosti atmosfery pluta. je vsak uz dokazane ze produkuje hmlu. teda existuje dovodne podozrenie ze na povrchu sa vytvara rosa ak tlak atmosfery staci na trojny a rosny bod. rosa na presne taketo krasovatenie bohate staci, ak teda lad ma v tychto miestach vlasnosti blizke halitu. Je si treba uvedomit ze zavrty a ich nasledne utvary (uvaly a polja) nie su tvorene primarne (sustredenou) tecucou tekutinou, ta sa podiela na skrasovateni az neskor (polja) kde sposobuje ich zaplavovanie. Tvorba zavrtov prebieha velmi pomaly a je riadena puklinovymi systemami- teda tvoria vacsinou liniove zoskupenia.
Dalsia vec ktora podporuje existenci tekutiny je samotne tecenie ladu na plute. Bez tekutiny nie je mozne aby lad tiekol, pretoze samotna tekutina sposobuje jeho plasticitu - takto je to pri vodnom lade. absencia tekutiny rozptylenej v lade sposobuje jeho krehkost a teda tvorbu puklin - vid Europa a v istych castiach aj Enceladus.
v miestrach kde sa teda pozoruju tieto "pits" s ziadne stopy po teceni nenachadzaju. Ako je to v miestach kde sa tecenie pozoruje (ci su tam pits) je otazne. Tipnem si ... nie su tam ziadne ale budu tam radialne trliny

edit:
tu je podstate vysvetlenie ako vznikaju liniove zavrty a uvaly

*odmyslite si ten povrchovy tok

a podobnost ciste nahodna ... su aj krajsie planiny ako tato ale narychlo som nic lepsie nenasiel
[Editoval 17.10.2015 random] [Editoval 17.10.2015 random] [Editoval 17.10.2015 random]


pospa - 17/10/2015 - 16:21

No jo, jenže ty liniové závrty a úvaly na Zemi vznikaly desítky milionů let, že ano. To nevzniklo za 1000, ani za 100 000 let.
No a ty jámy na Plutu jsou uprostřed zcela hladké ledové planiny bez impaktních kráterů = z geologického hlediska velice velice mladé.
Takže jaký mechanismus je mohl vyhloubit tak rychle? Krasovatění, nebo sublimace?
Profi planetární geologové, co se tím zabývají desetiletí, se zatím přiklánějí k tomu druhému.


random - 17/10/2015 - 16:50

quote:
No jo, jenže ty liniové závrty a úvaly na Zemi vznikaly desítky milionů let, že ano. To nevzniklo za 1000, ani za 100 000 let.
No a ty jámy na Plutu jsou uprostřed zcela hladké ledové planiny bez impaktních kráterů = z geologického hlediska velice velice mladé.
Takže jaký mechanismus je mohl vyhloubit tak rychle? Krasovatění, nebo sublimace?
Profi planetární geologové, co se tím zabývají desetiletí, se zatím přiklánějí k tomu druhému.


neehehehe ... zavrty nemozu byt ovela starsie ako jaskyne (aktivne) .. napriklad demanovske jaskyne su nanajvis 600k rokov stare a to je system dlhy cez 40km ... v pripade slovenskeho krasu su zavrty stare radove 1k az 10k rokov. lenze tu hovorime o krase karbonatovom. Ale ako som pisal dusikovy lad na plute bude mat vlasnosti skor halitu a ked sa pozrem ani nie velmi daleko - do rumunska - solny diapir melledic tak tam taketo veci vznikaju na baze asi 100 rokov toto je ale extrem pretoze pocas zimneho obdobia je tu naozaj vlhke podnebie.
Povrch plutovho ladovca moze byt aj 100k rokov stary - ak na nom prebieha aktivne krasovatenie a jeho obnovovanie tak je velmi jednoduche vysvetlit absenciu kraterov.

V ziadnom pripade nechcem potierat vedomosti a skusenosti planetarnych geologov ale historia ukazala ze sa dost casto mylia v extremnych pripadoch.


pospa - 17/10/2015 - 17:01

quote:
V ziadnom pripade nechcem potierat vedomosti a skusenosti planetarnych geologov ale historia ukazala ze sa dost casto mylia v extremnych pripadoch.
OK, počkejme si, s jakými hypotézami příjdou po podrobnějším zkoumání přijatých dat.


pospa - 17/10/2015 - 21:03

Další detaily. Opravdu velmi mnoho "pits". Rozlišení 120 m/px.


Petr_Šída - 17/10/2015 - 21:04

Jenom tak na okraj, pro krasovění by na povrchu musela fungovat nějaká kapalina

je to v teplotních podmínkách Pluta možné? nevím, ptám se

jinak si dovedu představit i mechanismy, které povedou k rovnání děr do řad sublimací

moje zkušenost mi radí být opatrný, příklady ze Země v tak odlišném prostředí patrně fungovat nebudou


Povl - 18/10/2015 - 05:20

Nevím, jestli při přípravě mise, nebo pak v průběhu letu nekdo řešil, na jakou polokouli Pluta se bude sonda při průletu dívat. Ale když vidím ty podrobné snímky polokoule Pluta, která byla zrovna natočena ke Slunci, tak mě napadá, že to bylo celkem velké štěsí, že sonda nafotila právě jí. Připadá mi, že je vědecky i informačně cenější, jelikož je tam větší spektrum útvarů, než které se zdají vidět na polokouli druhé.
Ty podrobné snímky jsou úžasný pohled na bizarní svět zamrzlý pomalu až k absolutní nule a přesto se tam děje mnoho procesů, jenž mění tvář povrchu.


NovýJiřík - 18/10/2015 - 11:28

quote:
Nevím, jestli při přípravě mise, nebo pak v průběhu letu nekdo řešil, na jakou polokouli Pluta se bude sonda při průletu dívat. Ale když vidím ty podrobné snímky polokoule Pluta, která byla zrovna natočena ke Slunci, tak mě napadá, že to bylo celkem velké štěsí, že sonda nafotila právě jí. Připadá mi, že je vědecky i informačně cenější, jelikož je tam větší spektrum útvarů, než které se zdají vidět na polokouli druhé.

To jsem nějak nepochopil. Proč by měla být zrovna tahle polokoule vědecky významnější než ta druhá, která byla odvrácená od Slunce? A na základě čeho lze tvrdit, že na té osvětlené je větší spektrum útvarů? Snad proto, že ta teď tmavá je ozářená Sluncem v době, kde se Pluto nachází zhruba v aféliu?


milantos - 18/10/2015 - 12:45

quote:

Snad proto, že ta teď tmavá je ozářená Sluncem v době, kde se Pluto nachází zhruba v aféliu?

Jenže Pluto se nachází spíše v perihelu ( jsme 26 let od průchodu perihelem a 97 let před průchodem afelem )
Když se podíváme na mapy Pluta z Hubbla, myslím, že nebylo ani jak vybírat, která strana je zajímavější nebo cennější
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/Pluto-map-hs-2010-06-a-faces-cs.jpg/1920px-Pluto-map-hs-2010-06-a-faces-cs.jpg


Povl - 18/10/2015 - 15:39

quote:
A na základě čeho lze tvrdit,
Já jsem něco tvrdil?
Já psal o svých dojmech, nic netvrdím.


quote:
To jsem nějak nepochopil.
Ano, evidentně.


NovýJiřík - 18/10/2015 - 17:19

Snad proto, že ta teď tmavá je ozářená Sluncem v době, kde se Pluto nachází zhruba v aféliu?



Jenže Pluto se nachází spíše v perihelu ( jsme 26 let od průchodu perihelem a 97 let před průchodem afelem )

No, vždyť právě to jsem napsal...


milantos - 18/10/2015 - 17:54

Pluto nemá vázanou rotaci s oběhem- doba rotace je zhruba 6,5 dne.takže bude osvětlená jak v afelu tak perihelu. Kdyby sonda přiletěla o 3 dny dříve nebo později, viděli bychom osvětlenou tu druhou polovinu. S perihelem či afelem to přeci nijak nesouvisí.


Povl - 18/10/2015 - 18:31

Jiříku, já jsem to s tou polokoulí co byla zrovna natočena ke Slunci myslel tak, že v momentě největšího přiblížení byla viditelná.
Sonda vyfotila o tři dny dříve i tu druhou stranu, ale ta je vidět ze vzdálenosti větší jak 3 miliony kilometrů, takže žádné podrobnosti.
Prostě to na mě působí dojmem, že když to nikdo neplánoval, asi ani nemohl, tak je to celkem štěstí, že podrobně vidíme zrovna tuto, podle mě pestřejší, polokouli.
Jasně že z hlediská poznání soustavy Pluto-Cháron je to asi jedno, kterou stranu vidíme v detailu.


NovýJiřík - 18/10/2015 - 19:27

quote:
Pluto nemá vázanou rotaci s oběhem- doba rotace je zhruba 6,5 dne.takže bude osvětlená jak v afelu tak perihelu. Kdyby sonda přiletěla o 3 dny dříve nebo později, viděli bychom osvětlenou tu druhou polovinu. S perihelem či afelem to přeci nijak nesouvisí.

Ale jistěže souvisí. Pluto má sklon rotační osy k rovině oběhu 119 stupňů, takže víceméně leží na boku, přičemž tam, kde se toho času nachází, míří ke Slunci prakticky pořád tou samou polokoulí (tj. je na ní léto). Po uběhnutí čtvrtiny oběžné dráhy, až bude Pluto v rovnodennosti, bude mít Slunce nad rovníkem a bude tudíž možné v průběhu šesti dnů zahlédnout celý povrch Pluta ozářený, zatímco na opačné straně oběžné dráhy (tedy kolem afélia), bude mít Pluto osvětlenou opačnou polokouli.


milantos - 18/10/2015 - 20:49

To je sice pravda, ale záleží nejen na sklonu , ale i na orientaci osy vůči vzestupnímu uzlu a na směru snímání. A sonda zachycuje hodně velkou část planety během otočky.




A u dráhy Pluta vůbec neplatí to, že v době slunovratu jsme nejblíž /nejdál od Slunce , jako to náhodou přibližně platí u Země , navíc s přibližně kruhovou dráhou .Zrovna tak to bude jinak s rovnodenností. [Upraveno 18.10.2015 milantos]


NovýJiřík - 18/10/2015 - 22:26

To je sice pravda, ale záleží nejen na sklonu , ale i na orientaci osy vůči vzestupnímu uzlu a na směru snímání. A sonda zachycuje hodně velkou část planety během otočky.
A u dráhy Pluta vůbec neplatí to, že v době slunovratu jsme nejblíž /nejdál od Slunce , jako to náhodou přibližně platí u Země , navíc s přibližně kruhovou dráhou .Zrovna tak to bude jinak s rovnodenností.



Omyl! Ač je to k nevíře, platí prakticky totéž, co u Země, tedy že slunovraty nastávají v době, kdy je Pluto nejblíž/nejdál od Slunce. Velice dobře je to vidět z obrázku na stránce http://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/sonda-new-horizons-poridi-historicke-snimky-povrchu-pluta.html [Upraveno 18.10.2015 NovýJiřík]


milantos - 18/10/2015 - 22:47

Mohl bych poprosit o odkaz na nějaký ten graf či text, kde to je uvedeno.(nebo citovat text) Na citované stránce nic takového není.
Díky.


NovýJiřík - 18/10/2015 - 23:25

quote:
Mohl bych poprosit o odkaz na nějaký ten graf či text, kde to je uvedeno.(nebo citovat text) Na citované stránce nic takového není.
Díky.

Nahoře na té stránce je modrý titulek, pod ním dvě umělecké představy, ještě níž první snímky Pluta a pod tím schéma průletu NH. Jasně je na něm ukázaný směr od Slunce a oběžné dráhy měsíců, vůči Slunci orientované víceméně napříč. Důležitý je Charon, se kterým má Pluto vzájemnou vázanou rotaci, z čehož vyplývá, že Pluto se v době průletu natáčelo ke Slunci stále stejnou stranou (samozřejmě s určitými výchylkami, sklon 119 stupňů je víc než kolmice).


milantos - 19/10/2015 - 00:02

O tom bych nepochyboval,ale pokud míří osa ke Slunci teď, když Pluto není v přísluní, znamená to, že v době, kdy bude v perihelu, nebude v pozici slunovratu. Pokud by grafika byla přesná a mířila osa do Slunce teď, bylo by Pluto přesně ve slunovratu.


alamo - 19/10/2015 - 00:36

http://technet.idnes.cz/sonda-new-horizons-pluto-objevy-da8-/veda.aspx?c=A151016_134321_veda_mla
Na okraji Sputniku jsou také několik kilometrů vysoké hory, které zřejmě tvoří vodní led. Žádný jiný materiál na Plutu asi nemá takovou pevnost, aby z něj podobné útvary mohly vzniknout. A možná vůbec nejde o hory, ale vlastně o ledovce, které plují v moři kapalného dusíku, odhadují vědci pracující na datech New Horizons. Právě kapalný dusík by mohl být jakousi „podzemní vodou“ trpasličí planety a vyplňovat i spáry mezi ledovci a podobně. Vědci doufají, že se časem podaří objevit stopy jejich existence v podobě výtrysků teplejšího dusíku zpod povrchu Pluta.


NovýJiřík - 19/10/2015 - 08:33

quote:
O tom bych nepochyboval,ale pokud míří osa ke Slunci teď, když Pluto není v přísluní, znamená to, že v době, kdy bude v perihelu, nebude v pozici slunovratu. Pokud by grafika byla přesná a mířila osa do Slunce teď, bylo by Pluto přesně ve slunovratu.

Nikdy jsem netvrdil, že je Pluto PŘESNĚ v perihéliu, zase až tak daleko ale od něj není a vzhledem k jeho oběžné době je to u Pluta prakticky stejné, jako u Země, kde mezi přísluním a slunovratem jsou dva týdny.


milantos - 19/10/2015 - 10:58

Ale no, tak snad umíme počítat. U Pluta to je 3x více a úhlově to představuje ještě více . Smiřme se s tím, že to je jinak než u Země.
Většina JAVA apletů ve staré verzi je dnes prohlížeči blokovaná, tak alespoň kopie obrazovky s vyznačenou polohou perihelia


Povl - 19/10/2015 - 15:52

quote:
Pluto má sklon rotační osy k rovině oběhu 119 stupňů

Aha, takhle tedy.
V tom případě jsem se špatně vyjádřil.
Místo polokoule jsem měl napsat čtvrtkoule.
Třetina povrchu Pluta střídá noc a den. Sonda ale právě podrobně nafotila oblasti kolem rovníku, kterou jsem původně myslel.



Tou druhou stranou jsem myslel toto.


milantos - 19/10/2015 - 16:16

quote:

Třetina povrchu Pluta střídá noc a den.


2/3
1/3 má "polární "noc


NovýJiřík - 19/10/2015 - 16:36

Třetina povrchu Pluta střídá noc a den.



... další třetina je trvale ozářená a poslední třetina má momentálně trvalou (polární) noc. A o tom tady píšu od samého začátku, jenže výsledkem je nesmyslné handrkování o to, jak daleko se toho času Pluto nachází od svého perihélia. To, o co mi šlo, je fakt, že Pluto je toho času relativně blízko Slunci a vystavuje přitom Slunci z větší části jednu polokouli, zatímco na protilehlé části oběžné dráhy bude ozářena opačná polokoule. Jenomže to bude mnohem dál od Slunce, Pluto v tu chvíli bude dostávat méně než polovinu té energie, co teď, a v důsledku toho vykazuje v současnosti ozářená polokoule nepochybně daleko větší povrchovou aktivitu (a je tudíž zřejmě zajímavější ke zkoumání), než ta ozářená okolo afélia.


dodge - 20/10/2015 - 19:45

Časová mozaika Pluta

http://www.nasa.gov/image-feature/pluto-time-mosaic


random - 21/10/2015 - 06:51

mal som trochu casu tak som sa pozrel na nejake zakladne vlastnosti dusiku. Pri aktualnych podmienkach nie je mozne aby bol na povrchu pluta v tekutom skupenstve. na to potrebuje dosiahnut aspon trojny bod - co je 12,5kPa a 63,1K , aktualne je to na Pluto privela - cca 44K a max 6Pa
Je dost mozne ze ani pri najsparnejsiom lete nebudu podmienky dostatocne priazdnive na to aby bol dusik v tekutom stave. to vsak neznamena ze by sa tieto podmienky nedali dosiahnut pod povrchom aj ked je to len teza.
Osobne som nikdy nevidel dusik v tuhom stave (priznam sa ze ma to nikdy nenapadlo ho priviest do takeho stavu) takze jeho vlastnosti len predpokladam - dokonca aj informacie na inete su absolutne chabe - par videi ako priviest tekuty dusik do trojneho bodu. Ale lad vzniknuty pri tejto akcii je uplne iny ako dusikovy lad vzniknuty kondenzaciou a jeho navrsovanim. V pripade zemskych podmienok je sneh navrsovany na seba az v istej hlbke dosiahne tlak ktory vedie k solifikacii (okrem ineho je tu dalsich 10 veci ktore solifikaciu urychluju - jednou z nich je aj tekuta faza - ale nechodme do detailov). Ak ale plutonsky lad je naozaj plasticky nie je problem vysvetlit jeho drift. Bez tekutiny vospod ladovca by to bolo skor len tecenie na povrchu. Dalsou vecou co mozeme predpokladat ak je plutonsky lad plasticky je ze je amorfny. Amorfne latky su velmi zaujimave uz len z toho titulu ze za stych podmienok sa spravaju ako tekutina a za mierne odlisnych ako tuha latka. Jedna z osemetnych vlastnosti tychto latok je ze v nich nevzikaju makrotrhliny za podhranicnych podmienok. trhliny su zvacsia obmedzene na malom priestore a nie su linearneho charakteru. na vznik makrotrhlin je potrebna ohromna sila. Podla vsetkeho by plutonsky lad zakril vsetky stopy po dierach za velmi kratky cas. Vobec ich existencia by bola velmi diskutabilna. Takze niekde bude chyba - nieco sa prehliadlo.
Este by som sa vratil k slovu "pit" - ak som dobre pochopil tak jeho pouzitie v tomto pripade ma v cestine a slovencine jediny vyznam - zavrt. Viac krat som sa stretol ze namiesto "doline" co je krasologicky nazov zavrtu (povod je v slovincine) sa pouzilo slovo pit. pit je ale zmpohladu geologie/geomorfologie/krasologie priepast/sachta so strmimi stenami.mLenze nie kazdy geolog/geomorfolog je krasolog a geologovia/geomorfologovia si to zjednodusuju - a povedia ze je to diera a mna ide vystriet)))
Nebolo niekde publikovane vysvetlenie tych ciernych skvrn napravo?


pospa - 21/10/2015 - 08:52

quote:
Nebolo niekde publikovane vysvetlenie tych ciernych skvrn napravo?


...
Scientists believe that this area, informally known as Sputnik Planum, is composed of volatile ices such as solid nitrogen. They theorize that the pits and troughs – typically hundreds of meters across and tens of meters deep – are possibly formed by sublimation or evaporation of these ices. However, the reasons for the striking shapes and alignments of these features are a mystery. Adding to the intrigue is that even at this resolution, no impact craters are seen, testifying to the extreme geologic youth of Sputnik Planum.

http://www.nasa.gov/nh/pluto-puzzling-patterns-and-pits


random - 21/10/2015 - 09:40

quote:
quote:
Nebolo niekde publikovane vysvetlenie tych ciernych skvrn napravo?


...

http://www.nasa.gov/nh/pluto-puzzling-patterns-and-pits

takze nie.


pospa - 21/10/2015 - 09:47

quote:
quote:
quote:
Nebolo niekde publikovane vysvetlenie tych ciernych skvrn napravo?
http://www.nasa.gov/nh/pluto-puzzling-patterns-and-pits
takze nie.
Je moc brzo


David - 24/10/2015 - 10:59

Na Home Page je Kerberos - jako dvojitý objekt s delší stranou 12 km, podobnost s kometou Rosetty.
22.10. v 1.50 EDT korekce cca 10m/s trvala asi 16minut.
Další korekce 25.10, 28.10 a 4.11.
Celková změna rychlosti k novému cíli je třeba 57 m/s.


David - 26/10/2015 - 18:07

Druhá korekce 25.10 v 1.50 EDT, trvala 25 minut.


David - 29/10/2015 - 17:05

V 1.15 EDT 28.10. provedla sonda třetí korekci směrem ke KBO, trvala 30 minut.
Poslední letošní korekce je plánována na 4.11.
Předpokládá se, že další budou následovat v roce 2016, tak jak se budou precizovat dráhy obou těles.
Cílem mise je proletět blíže než kolem Pluta, t.j. výrazně méně než 12.000 km.
H.P. NASA.


David - 5/11/2015 - 18:00

Včera proběhla úspěšně čtvrtá korekce směrem ke KBO. Nasa neuvedla bližší podrobnosti, jen celkovou hodnotu , jestli to chápu dobře, změny směru . Ta je 57/m/s, z čehož plyne, že bez korekcí mi sonda minula KBO v 6 mil.km - to je kosmické poměry velice blízko, prakticky ve směru letu. Škoda, že KBO není větší a to ještě hrozí fakt, že pokud je z čistého ledu, jako malé měsíce Pluta, bude o řád menší, než jsou odhady


NovýJiřík - 5/11/2015 - 21:54

quote:
Včera proběhla úspěšně čtvrtá korekce směrem ke KBO. Nasa neuvedla bližší podrobnosti, jen celkovou hodnotu , jestli to chápu dobře, změny směru . Ta je 57/m/s, z čehož plyne, že bez korekcí mi sonda minula KBO v 6 mil.km - to je kosmické poměry velice blízko, prakticky ve směru letu. Škoda, že KBO není větší a to ještě hrozí fakt, že pokud je z čistého ledu, jako malé měsíce Pluta, bude o řád menší, než jsou odhady

No, o řád určitě ne. Budeme-li uvažovat poměr albeda 1:10 (led a uhlí), tak se jedná o zhruba třetinové rozměry. Ale pochybuji, že skutečný rozdíl bude až tak výrazný.


Vít_Sedláček - 8/11/2015 - 04:34

Sondě už zbývá k MU69 cca 1,4 miliardy km, tedy téměř přesně tolik, co čítá střední vzdálenost oběhu Saturnu okolo Slunce, což je i dobrý příklad pro představu, jakou vzdálenost má ještě NH před sebou. O to víc je fascinující, že po čtvrté korekci je sonda nasměrována tak přesně, že pokud by již k žádné další nedošlo, tak by KBO minula zhruba ve vzdálenosti Měsíce od Země.

Další korekce letu proběhne přibližně za rok na základě nových pozorování MU69 Hubblem. V roce 2017 se s korekcí již nepočítá… až ve druhé polovině roku 2018 proběhnou závěrečné korekce na základě vizuálního pozorování sondy, která by v té době měla poprvé spatřit MU69, a Hubbla, které pospolu významně zpřesní navigační data na základě „stereoskopického pohledu“. Na konci roku dojde k přímé optické navigaci a k závěrečné korekci.

Nechci to zakřiknout, ale jsem přesvědčen, že 1. ledna 1919 se máme opravdu na co těšit. A zde je dopad série čtyř korekcí vyobrazen, pro představu, pěkně názorně:


Tady je stejný případ v číslech, vlevo ty barevné elipsy představují 4 zážehy, potom zde máme telemetrii, tedy vypočtena data ze simulace, z reálné odezvy od NH a jejich porovnání.


David - 11/11/2015 - 19:31

Je známo, jaký rychlostní impuls by potřeboval druhý, popřípadě třetí kandidát. Oba jsou podstatně větší. Dík.


alamo - 12/11/2015 - 15:37

podozrivý zo "soptenia"
http://danielmarin.naukas.com/2015/11/09/los-volcanes-de-hielo-de-pluton/


Vít_Sedláček - 13/11/2015 - 04:04

Navedení NH na blízký průlet okolo MU69, tedy objektu PT1, si vyžádá 35% paliva, které zbývalo v době před 22. říjnem, tedy před první korekci. U PT2 by navedení spotřebovalo VÍCE než 76 procent, což bych osobně už považoval za zbytečné riziko, zřejmě také proto se v závěru uvažovalo toliko s alternativou PT3, kde by spotřeba dosáhla 75ti procent. Konečný příklon k PT1 byl asi tím nejlepším řešením, neboť NH zbude palivo na možný další objekt, bude-li časem nalezen, což se dnes rozhodně vyloučit, zatím, nedá. V úvahu byla vzata samozřejmě i velikost objektů, které právě nejsou až o tolik větší! Pokud by PT3 bývalo bylo třeba 5x větší než PT1, pak by zřejmě rozhodnutí bylo jiné, ale objekt PT3 je jen cca 1,5x větší (stejně tak i PT2).


MiraH - 1/12/2015 - 21:37

Je to už skoro dva týdny staré, ale přijde mně to zajímavé. Plné "otočky" Pluta a Charonu.





http://www.nasa.gov/feature/a-day-on-pluto-a-day-on-charon
http://www.digimanie.cz/nasa-vyfotila-denni-rotaci-pluta-i-jeho-mesice-charonu/6324


jch - 4/12/2015 - 22:18

Zatím nejlepší snímky Pluta s rozlišením 77-85 m, viz https://www.nasa.gov/feature/new-horizons-returns-first-best-images-of-pluto včetně video animace






Vít_Sedláček - 6/12/2015 - 06:33

První „ochutnávka MU69“ z léta roku 2018, tedy nějak tak obdobně bude vypadat foto objektu PT1, pořízené kamerou LORRI sondy v té době!
Teď se jedná ve skutečnosti o objekt 1994 JR1, který aktuálně nasnímala LORRI 2. listopadu 2015 ze vzdálenosti 280 milionů km (snímky byly pořizovány vždy po hodině). Nutno dodat, že vzdálenost 1994 JR1 od Slunce je nyní 5,3 miliardy km a s velikostí 150 km je zhruba 3x větší než PT1.

[Edité le 06.12.2015 Vít_Sedláček] [Edité le 06.12.2015 Vít_Sedláček]


pospa - 19/12/2015 - 14:34

Tyto "nízké přelety" nad různorodým povrchem v barvě rozhodně stojí za shlédnutí:


NovýJiřík - 19/12/2015 - 18:42

Tyto "nízké přelety" nad různorodým povrchem v barvě rozhodně stojí za shlédnutí:



Ty bláho, kdyby to tak viděl nejslavnější český planetolog Josef Sadil, který v roce 1971 psal v Procházkách vesmírem: „Kdepak by mě napadlo, když jsem před 35 lety pozoroval Měsíc z Cihelného vrchu nad Sedlčany, že na něm jednou spatřím … i jednotlivá zrna písku.“
A my teď koukáme na Pluto, které Sadil znal jen jako bezvýznamnou tečku na fotografiích…


David - 9/1/2016 - 09:28

Na Home Page sondy na stránkách NASA je již vyznačena na dráze sondy poloha cílového KBO. Marně jsem však hledal odpočet do průletu či aktuální vzdálenost k tomuto cíli. Nebo špatně hledám ?
Nechápu jaký smysl má sledovat čas a vzdálenost od Pluta, proč tam nedají čas a vzdálenost vztažmo k novému cíli, tj. ke KBO, nebo snad stále čekají na oficiální schválení prodloužení mise ? [Upraveno 10.1.2016 David]


alamo - 10/1/2016 - 11:36

http://danielmarin.naukas.com/2016/01/09/las-montanas-de-hielo-de-agua-que-flotan-en-la-superficie-de-pluton/
podľa analýzy, hory na Plute, sú vodné ľadovce plávajúce v zmrznutom dusíkovom "oceáne", pri teplote 38K má dusíkový ľad konzistenciu "zubnej pasty"
planina Sputnik, je odhalená "hladina" toho kryogénneho "sajrajtu"


David - 23/1/2016 - 08:10

19.lednaa uplynulo DESET let od startu. Sonda splnila excelentně hlavní úkol u Pluta. Ještě však má před sebou tři roky k druhému cíli. Chtěl bych se zeptat zda někde běží odpočet zbývajícího času a vzdálenosti. Dík.


NovýJiřík - 27/3/2016 - 22:57

http://www.novinky.cz/veda-skoly/398737-pluto-odhaluje-tajemstvi-reky-a-jezera-na-povrchu.html
Děs, děs, děs - a tohle se, prosím, vyskytuje na stránce věda-školy:
... Podle vědců z NASA, které citoval odborný časopis Science, je však zřejmé, že toto deváté největší a desáté nejhmotnější známé těleso naší sluneční soustavy...
...Také je podmínkou, aby jeho satelity byly výrazně menší, aby si planeta takzvaně vyčistila své okolí. Právě to Pluto nedokázalo.
Důvodem je jeho měsíc Charon, který je sice méně hmotný než trpasličí planeta, je však téměř stejně velký.
Jsou tam i další perly, vřele doporučuji přečtení.


David - 2/4/2016 - 08:34

5.4. bude NH 1000 dní od průletu od dalšího cíle KBO. Stále chrlí výsledky výzkumu Pluta. Neuvěřitelně výkonná sonda.


Alchymista - 2/4/2016 - 17:12

Skôr neuveriteľne pomalá prenosová linka...


Pirochta - 4/4/2016 - 09:28

Pokud spočítali celkový objem možných dat x čas na vysílání před dalším objektem tak se mi to zdá jako vcelku dobrá strategie.
Stejně na Zemi by nikdo tak velký balík obrázků nedokázal ihned analyzovat, kromě toho jsou tak ti, co to dělají natěšeni na další záběry, sonda je stále on-line a není hibernovaná, úzké pásmo na vysílání znamená především nižší potřebný zdroj energie a jeho neustálý provoz také vyhřívá sondu.

Takže spíše než neuvěřitelně výkonná sonda bych řekl vhodně navržený koncept sondy a trasy.

Musíme si uvědomit také možnosti sondy - vždyť návrh je cca z roku 2000.
12 MHz procesor Mongoose V
Paměť 2x 8 GB
Rychlost přenosu dat 700 bit/s, tj. čistý přenos jedné paměti za 52 dní, s overheadem daným kódováním a použitým přenosovým protokolem, to vidím tak na pěti až deseti násobek, tj. reálnou datovou rychlost cca 100 bit/s, a to ještě nezapočítáme normální provozní data, ale ta podle mne dělají tak 1-2 kb denně.


David - 4/4/2016 - 13:18

Nyní ovšem sondu čas nijak netlačí, ten výkon byl v době průletu, kdy nasbírala neuvěřitelný balík dat při celkem čilém tělocviku.


Alchymista - 4/4/2016 - 14:55

Ale to zasa ano...
Ako je to s datovým objemom v porovnaní s o 33 rokov staršími sondami Pioner 10 a Pioner 11 a o 29 rokov staršími sondami Voyager 1 a Voyager 2?


Pirochta - 6/4/2016 - 10:05

Voyager
U Jupiteru 144 kb/s
U Saturnu 44,8 kb/s
U Uranu 21,6 kb/s, za ním 14,4 kb/s
A samozřejmě dále klesá, jak se zvyšuje robustnost kódování, protože signál je slabší a slabší, až nakonec se přejde na 1 b/s nebo třeba 1/b za hodinu, pokud bude sonda ještě fungovat.

Jinak se to tady probíralo myslím tady:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=723&pid=112044

Tady je to hezky vysvětlené matematicky:

https://www.quora.com/What-is-the-data-rate-for-the-Voyagers-now


Alchymista - 6/4/2016 - 14:40

Vďaka.
Ale nemal som na mysli prenosovú rýchlosť, ale objem dát, získaných počas prieletu okolo niektorej z veľkých planét. Teda - aká bola kapacita palubného páskového záznamníku?

Alebo ešte inak - Koľko snímkov z "cieľovej oblasti" zhotovili a preniesli jednotlivé sondy? Niečo sa dá síce dohľadať na http://photojournal.jpl.nasa.gov/ Je to vrátane montáží snímkov, máp, schém, a inak upravených obrázkov - a evidentne to nie sú všetky vytvorené snímky:

New Horizons - Pluto - 131 obrázkov
Voyager 1 - Jupiter - 95 obrázkov
Voyager 1 - Saturn - 49 obrázkov
Voyager 2 - Jupiter - 43 obrázkov
Voyager 2 - Saturn - 63 obrázkov
Voyager 2 - Uran - 50 obrázkov
Voyager 2 - Neptun - 79 obrázkov


Pirochta - 8/4/2016 - 16:53

Tak to nevím. Ale jeden obrázek z těchto sond by měl mít 5,120 Mb (800x800x8) Problém se znásobuje tím, že V2 používal datovou kompresi (60%)
Kdysi jsem prolézal surová data z reportů, tam myslím něco takového je:
http://voyager.jpl.nasa.gov/mission/weekly-reports/


Machi - 10/4/2016 - 23:45

quote:
Ale to zasa ano...
Ako je to s datovým objemom v porovnaní s o 33 rokov staršími sondami Pioner 10 a Pioner 11 a o 29 rokov staršími sondami Voyager 1 a Voyager 2?


Pioneer 10 a 11 nevím, ale moc dat přeneseno být nemohlo, protože přenosová rychlost byla 2 kbit/s u Jupiteru a 0,5 kbit/s u Saturnu.
Voyager byl na tom zhruba 60× lépe a tomu odpovídalo množství dat.
Snímků poslaly sondy Voyager přes 75 tisíc.
Konkrétně Jupiter ~31000
Saturn ~29000
Uran ~6500
Neptun ~8000.

U New Horizons to bude pár tisíc od Pluta (už teď mám ve složce přes 2000 snímků z kamery LORRI), ale největší počet budou tvořit obrázky s redukovanou velikostí (z 1024×1024 na 256×256).
V plném rozlišení jich bude tak tisícovka z nejbližšího průletu (z kamer LORRI a MVIC).

U sondy Cassini bylo zatím publikováno 346203 snímků z kamer ISS a skoro půl miliónů multispektrálních obrazových "kostek" ze spektrometru VIMS, ale zde jen část se dá považovat za snímek.
Radarových map je jen pár (~100), ale zase jsou podstatně větší.

Pro srovnání ještě zmrzačené Galileo, které přeneslo od Jupitera jen 3632 povětšinou ztrátově komprimovaných snímků + pár desítek multispektrálních map ze spektrometru NIMS.


David - 11/4/2016 - 05:02

Pioneery 10 a 11 měly rastrovací fotopolarimetry pevně uchycené a snímek vznikal rotací sondy a posunem sondy na dráze. Kolik snímků pořídily také nevím, odhadl bych, že u Jupitera tak do dvaceti a u Saturnu tak deset.


Machi - 16/4/2016 - 14:09

Alan Stern zveřejnil informace o plánovaném průletu okolo 2014 MU69.
Sonda New Horizons by měla minout těleso ve vzdálenosti ~3000 km a pořídit snímky s rozlišením až 25 m/pix (LORRI) resp. 102 m/pix (MVIC).
V rámci prodloužené mise, která by měla trvat do roku 2021, by měly probíhat i studie dalších KBO z velké vzdálenosti, studium slunečního větru, prachových částic a možná i astrofyzikální měření.
http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/PI-Perspectives.php?page=piPerspective_04_14_2016 [Upraveno 16.4.2016 Machi]


dodge - 11/5/2016 - 05:39

Tým mise byl nedávno oceněn prestižní cenou National Air and Space Museum Trophy


Členové týmu mise New Horizons v National Air and Space Museum při předání Achievement Trophy 5. dubna 2016

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20160510


alamo - 1/6/2016 - 23:15

zverejnili nový "prúžok" povrchu, vo fakt vysokom rozlíšení 80 metrov na pixel
http://www.space.com/33020-pluto-best-images-new-horizons-video.html
je to fakt "obrovské"
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-fullresolutionnoodle.jpg


dodge - 3/6/2016 - 08:44



http://pluto.jhuapl.edu/Multimedia/Science-Photos/image.php?image_id=446


dodge - 4/6/2016 - 20:10

Zpracování snímků Pluta

https://blogs.nasa.gov/pluto/2016/06/03/processing-plutos-pictures/


admin - 3/7/2016 - 13:57

Nový cíl se jmenuje 2014 MU69.

http://www.space.com/33332-new-horizons-pluto-probe-mission-extension.html


milantos - 3/7/2016 - 14:36

Tak ten cíl byl známý už déle, kvůli němu byly přeci provedeny už 3 korekce dráhy NH. Takže sonda by už proletěla kolem něho stejně. Tady jde ale o to, že byly schváleny peníze do plánu na financování programu na potřebné období.


dodge - 9/7/2016 - 17:54

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/PI-Perspectives.php?page=piPerspective_07_07_2016

https://blogs.nasa.gov/pluto/2016/07/07/26-years-and-3-billion-miles-to-pluto/


dodge - 10/8/2016 - 18:04

https://blogs.nasa.gov/pluto/2016/08/04/pluto-what-a-journey/


admin - 29/9/2016 - 14:41

Oceán na Plutu?
Kam se hrabe sci-fi...

http://spaceref.com/pluto/new-evidence-suggests-pluto-has-a-subsurface-ocean.html


dodge - 18/10/2016 - 22:43

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20161018


dodge - 19/10/2016 - 07:40

http://www.universetoday.com/131492/latest-results-new-horizons-clouds-pluto-landslides-charon/#


admin - 27/10/2016 - 23:48

Přes 50 Gb staženo. Vědci mají orgie.

http://www.nasa.gov/feature/new-horizons-returns-last-bits-of-2015-flyby-data-to-earth


dodge - 28/10/2016 - 08:05






Portrét dvojplanety Pluto - Charon 8.července 2015

http://www.universetoday.com/131677/took-15-months-new-horizons-data-finally-downloaded/#


dodge - 5/11/2016 - 17:45

http://www.exoplanety.cz/2016/10/31/dech-berouci-videa-podivejte-se-na-pluto-a-jeho-mesic-charon/


admin - 15/11/2016 - 18:25

Pěkný shrnující článek "co všechno jsme se dozvěděli o Plutu od průletu New Horizons".


http://www.airspacemag.com/daily-planet/pluto-so-far-180960990/


admin - 21/11/2016 - 16:10

Pravděpodobný nový cíl sondy

http://www.dailykos.com/story/2016/11/20/1591092/-New-Horizons-prepares-for-distant-encounter-beyond-Pluto


admin - 26/11/2016 - 16:58

Pluto - vodní svět

http://spaceflightnow.com/2016/11/24/study-shows-pluto-should-be-counted-among-solar-systems-ocean-worlds/


Petr_Šída - 26/11/2016 - 19:27

To nemá moc daleko k deskové tektonice


NovýJiřík - 26/11/2016 - 20:23

To nemá moc daleko k deskové tektonice



To ne. Dokonce sedí i ta rozdílná tloušťka kůry podle toho, jestli je "pevninská" nebo "oceánská". Úplně jako na Zemi.


admin - 9/2/2017 - 13:34

Šestice vědců z týmu New Horizons navrhuje novou definici planet. Velmi zjednodušeně "kulatý objekt menší než hvězda".
Debata zřejmě bude trvat do té doby, dokud Pluto zase nebude planetou...

http://www.spaceflightinsider.com/missions/solar-system/six-new-horizons-scientists-propose-geophysical-planet-definition/


Pirochta - 9/2/2017 - 19:12

quote:
Šestice vědců z týmu New Horizons navrhuje novou definici planet. Velmi zjednodušeně "kulatý objekt menší než hvězda".
Debata zřejmě bude trvat do té doby, dokud Pluto zase nebude planetou...


Asi chtějí více peněz na pokračování projektu a své výplaty... Pluto jako planeta? Stačí se podívat, co s jeho drahou dělá dráhová rezonance s Neptunem a Uranem (už trochu zastaralý výpočet z roku 1999, ale pro základ stačí).


Kromě toho teprve po takových sto obězích Pluta uvidíme, jak je jeho dráha doopravdy stabilní a jestli se na ní doopravdy udrží.
Přijímám sázky, vítěze vyhlásím za 2.500 let.


Pirochta - 9/2/2017 - 19:16

Pokud Vám nesedí řád, tak to je proto, že nechci tak dlouho čekat na výhru.


dodge - 10/2/2017 - 20:51

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20170210


admin - 20/2/2017 - 22:17

Právě teď na Zoomu.

http://www.tvprogram.cz/setkani-s-plutem/2050692288


dodge - 11/3/2017 - 13:56

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20170309


dodge - 4/4/2017 - 06:32

New Horizons na půli cesty k průletu kolem 2014 MU69

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20170403


dodge - 11/4/2017 - 06:40

New Horizons vstupuje do režimu spánku.



http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20170410


dodge - 1/5/2017 - 17:04



http://pluto.jhuapl.edu/Multimedia/Science-Photos/pics/BlueSkyFinal.png



http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/PI-Perspectives.php?page=piPerspective_04_28_2017


lamid - 2/5/2017 - 06:29

Toto je staršie z 2015



https://twitter.com/NathanLee/status/623723132776386560


dodge - 27/5/2017 - 06:25

New Horizons sestavuje globální tým pro sledování příštího průletu.

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20170525


dodge - 27/6/2017 - 06:40

New Horizons Mission ocenilo památku inženýrky Lisy Hardawayové

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20170623


dodge - 27/6/2017 - 06:42

New Horizons Team připravuje nové údaje k cíli dalšího průletu

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20170613


dodge - 7/7/2017 - 05:48

Nové záhady dalšího průletového cíle.

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20170706


dodge - 20/7/2017 - 08:50

http://pluto.jhuapl.edu/Mission/KBO-Chasers.php


admin - 20/7/2017 - 15:21


admin - 4/8/2017 - 19:59

Další cíl sondy může být binární systém.

http://www.spaceflightinsider.com/missions/solar-system/new-horizons-kbo-target-binary/


dodge - 7/9/2017 - 08:08

Letový plán pro rok 2019



http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20170906


dodge - 8/9/2017 - 08:22

Útvary na povrchu Pluta dostaly první oficiální jména



http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20170907


dodge - 13/9/2017 - 09:10

Hibernace skončila 11. září 2017 sonda pokračuje v cestě Kuiperovým pásem

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20170912


dodge - 30/9/2017 - 08:12

Objevy New Horizons přicházejí

https://science.nasa.gov/science-news/sciencecasts/new-horizons-discoveries-keep-coming


dodge - 7/12/2017 - 06:00

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/PI-Perspectives.php?page=piPerspective_12_06_2017


dodge - 10/12/2017 - 04:24

New Horizons provedl korekci dráhy



http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20171209


dodge - 5/1/2018 - 17:03

Strávíme Nový rok 2019 S New Horizons



http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20180104


admin - 9/2/2018 - 09:45

Mise New Horizons úspěšně pokračuje. Zkoumá objekty kuiperova pásu.

https://www.nasa.gov/feature/new-horizons-captures-record-breaking-images-in-the-kuiper-belt


xChaos - 13/2/2018 - 22:37

V roce 2019 proběhne pokus o pořízení fotky Země z dosud rekordní vzdálenosti
https://www.theatlantic.com/science/archive/2018/02/new-horizons-pale-blue-dot-nasa/553160/

(už to předchozí byla fotka _čehokoliv_ pořízená z dosud rekordní vzdálenosti)


dodge - 1/3/2018 - 05:40

Proč Voyagery nezkoumaly Kuiperův pás?

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/PI-Perspectives.php?page=piPerspective_02_28_2018


Ervé - 1/3/2018 - 07:09

quote:
Proč Voyagery nezkoumaly Kuiperův pás?

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/PI-Perspectives.php?page=piPerspective_02_28_2018


Pěkné shrnutí - KBO nebyl objeven (potrzena existence) do roku 1992. Hubble byl opraven až 1993, kamera schopná objevit MU69 je na HST až od roku 2009. Voyagery měly vybavení optimalizované pro velké planety a vidiconovu technologii kamer daleko za schopnostmi LORRI. Voyagery naví oblétali své poslední cíle (Saturn a Neptun) tak, aby maximalizovali informace o planetách - gravitační prak je pak vyhodil nad a pod rovinu ekliptiky s většinou KBO.


admin - 13/3/2018 - 18:05

Next target: Ultima Thule

http://spaceref.com/news/viewpr.html?pid=52344


dodge - 11/4/2018 - 20:19

Povrchové útvary Charona získaly první oficiální názvy

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20180411


admin - 4/6/2018 - 14:25

Dnes bude sonda probuzena z hibernace kvůli přípravám na průlet kolem Ultima Thule.


dodge - 6/6/2018 - 05:59

New Horizons se probouzí k historickému průletu Kuiperovým pásem

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20180605


dodge - 22/6/2018 - 22:18

Před 40-ti lety byl objeven Charon

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20180622


dodge - 4/8/2018 - 16:27

Tým New Horizons hlásí počáteční úspěch v pozorování Ultima Thule

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20180804


dodge - 29/8/2018 - 07:31

New Horizons poprvé detekoval cílový objekt Ultima Thule

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20180828


admin - 30/8/2018 - 16:52

Kamera zaznamenala jen 20 mil velký objekt.

https://www.nytimes.com/2018/08/29/science/nasa-new-horizons.html


admin - 9/10/2018 - 23:02

Sonda provedla 3.10. korekční manévr kvůli chystanému průletu kolem Ultima Thule.

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20181005


Eudoxus - 26/10/2018 - 22:41

'It's Going to Be Historic': New Horizons Team Prepares for Epic Flyby of Ultima Thule

https://www.space.com/42252-new-horizons-team-ultima-thule-flyby.html


xChaos - 30/10/2018 - 20:07

To je boží, že to bude už letos v lednu! Dobrý důvod nepřehnat to s novoroční kocovinou! :-)
https://spaceflightnow.com/2018/10/28/new-horizons-on-track-for-historic-new-years-day-flyby-of-ultima-thule/


Ervé - 31/10/2018 - 07:34

quote:
To je boží, že to bude už letos v lednu! Dobrý důvod nepřehnat to s novoroční kocovinou! :-)
https://spaceflightnow.com/2018/10/28/new-horizons-on-track-for-historic-new-years-day-flyby-of-ultima-thule/


Už jen dva měsíce. Uteklo to rychle.
Letošní leden už byl :-)


admin - 28/11/2018 - 11:46


dodge - 5/12/2018 - 08:07

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20181204-2
http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20181204


admin - 9/12/2018 - 15:13

Astrofyzik Brian May vytvořil hudbu a klip k oslavě sondy New Horizons jejího průletu kolem Ultima Thule. Ochutnávka zde:

https://t.co/xSupi4uERG


admin - 9/12/2018 - 15:54


admin - 11/12/2018 - 16:03

Chcete poslat rádiový pozdrav sondě New Horizons? Můžete:

http://pluto.jhuapl.edu/Send-Greetings/


dodge - 18/12/2018 - 16:38

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20181218


admin - 19/12/2018 - 13:37

Sonda udělal malý korekční manévr. Myslím, že už poslední před průletem.


admin - 19/12/2018 - 16:09


Ervé - 20/12/2018 - 07:37

Bude sonda fotit den nebo dva před průletem Ultimu? Pro zpřesnění průletu a zaměření přístrojů? Jak velká na takových snímcích bude?


lamid - 20/12/2018 - 07:48

quote:
Bude sonda fotit den nebo dva před průletem Ultimu? Pro zpřesnění průletu a zaměření přístrojů? Jak velká na takových snímcích bude?



dodge - 21/12/2018 - 08:35

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20181220
http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/PI-Perspectives.php?page=piPerspective_12_20_2018


dodge - 23/12/2018 - 14:38

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20181222


milantos - 23/12/2018 - 16:27

quote:
Bude sonda fotit den nebo dva před průletem Ultimu? Pro zpřesnění průletu a zaměření přístrojů? Jak velká na takových snímcích bude?

Od 26. prosince již nelze upravovat dráhu.
A 3 dny před průletem bude velikost objektu na kameře LORRI ještě jen 1 pixel.


dodge - 29/12/2018 - 19:25

https://www.space.com/42855-new-horizons-ready-for-ultima-thule-flyby.html?utm_source=sdc-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20181229-sdc


admin - 31/12/2018 - 10:49


admin - 31/12/2018 - 12:14

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php


miky - 1/1/2019 - 16:03

https://www.space.com/42870-new-horizons-ultima-thule-flyby-elongated-shape.html


yamato - 1/1/2019 - 16:30

To bude zase nejaka cigareta. Alebo opustena Battlestar Galactica


xChaos - 1/1/2019 - 17:28

Tisková konference by měla začít každou minutou...
https://spaceflightnow.com/2018/12/30/new-horizons-ultima-thule-mission-status-center/


admin - 1/1/2019 - 17:33

To je paráda.

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20190101


admin - 1/1/2019 - 17:38

quote:
Tisková konference by měla začít každou minutou...
https://spaceflightnow.com/2018/12/30/new-horizons-ultima-thule-mission-status-center/


https://www.nasa.gov/multimedia/nasatv#public


xChaos - 1/1/2019 - 17:43

Tak pořád není zcela jasné, jestli je to dvojitý šišoid, nebo dvě oddělená tělesa, rotující těsně kolem sebe...


xChaos - 1/1/2019 - 17:51

Ta konjunkce New Horizons se Sluncem je teda pech...


xChaos - 1/1/2019 - 18:25

Spekulace amatérů se občas trefí do černého...
https://twitter.com/cosmos4u/status/1080150204114964493


admin - 2/1/2019 - 12:06

Podařil se pořídit ostřejší snímek.


milantos - 2/1/2019 - 13:03

quote:
Ta konjunkce New Horizons se Sluncem je teda pech...

To není pech, to je realita, která bude vždy u takto vzdálených těles. Vzdálenost Země od Slunce v tomto měřítku bude vždycky malá


Petr_Šída - 2/1/2019 - 17:06

quote:
quote:
Ta konjunkce New Horizons se Sluncem je teda pech...

To není pech, to je realita, která bude vždy u takto vzdálených těles. Vzdálenost Země od Slunce v tomto měřítku bude vždycky malá


Při pohledu zpět k zemi, ale opačně ne, konjunkce new horizont a slunce je závislá na poloze země a brzy nastane, po nějakých několika týdnech zase přejde


milantos - 2/1/2019 - 18:07

Jo, 6.1. je sonda v konjunkci se Sluncem . Je to natěsno, ale je to otázka jen několika dní = od 4. do 9. ledna nebude možný přenos kvůli "překážejícímu" Slunci . V té době bude blíže, než 2,5° od středu Slunce [Upraveno 02.1.2019 milantos] [Upraveno 02.1.2019 milantos]


xChaos - 2/1/2019 - 20:40


xChaos - 2/1/2019 - 21:07


MiraH - 2/1/2019 - 21:45

Myslím, že sonda New Horizons odvedla skvělou práci a naše znalosti se opět posunuly o pěkný kus dál. Takový slepenec jsem teda nečekal.


milantos - 2/1/2019 - 21:56

Je zajímavé, jakou fantastickou práci odvedl tým v roce 2017, kdy s pomocí malých dalekohledů z pozemského pozorování zákrytu hvězdy odvodil takřka přesný tvar, včetně rozměrů .


TomášHabala - 2/1/2019 - 22:29

Naozaj neuveriteľné - určiť tvar telesa s najväčším rozmerom 33 km ďaleko za Plutom.


lamid - 3/1/2019 - 06:22

http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20190102
slides
http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/Press-Conferences/index.php?page=2019-01-02

Emily Lakdawalla
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2019/mu69-baby-comet-contact-binary.html

Loren Grush
https://www.theverge.com/2019/1/2/18165031/nasa-new-horizons-mu69-kuiper-belt-flyby-picture-new-years-contact-binary

3D fredk:


3D machi:




Detailnejšie foto asi na dnešnej tlačovke. [Editoval 04.1.2019 lamid]


lamid - 3/1/2019 - 11:04

Na twittri dal Max Fagin obrázok Ultima Thule s modelom potenciálu a intenzity tiažového zrýchlenia.
https://twitter.com/MaxFagin/status/1080630292522516481


chýba mu tam mierka, tak som sa pokúsil zjednodušene dopočítať k a_g max.

a_grav=0,002513 m/s2
a skúsil rozmery cez Lagrange points

mohlo by to sedieť.

V príspevku mu išlo o mechanizmus zosýpania materiálu na spojovací krk.



Véna - 3/1/2019 - 15:07

Tak si tak říkám, zda tyhle tvary nejsou náhodou ty pravděpodobnější u malých těles. Rosetta ukázala podobný tvar. Těším se, co zjisti. Třeba to bude chycená kometa


yamato - 3/1/2019 - 15:32

vektor gravitačného zrýchlenia z tom "krku" musí byť celkom sranda asi ako stáť na svahu priekopy


kacenka - 3/1/2019 - 15:36

quote:
vektor gravitačného zrýchlenia z tom "krku" musí byť celkom sranda asi ako stáť na svahu priekopy


1) stojíte podle tíhového zrychlení, nikoliv podle gravitačního zrychlení ...

2) ... vždyť ho tam máte šipkami zobrazený! ;-)


yamato - 3/1/2019 - 16:32

quote:

1) stojíte podle tíhového zrychlení, nikoliv podle gravitačního zrychlení ...



pardon

quote:

2) ... vždyť ho tam máte šipkami zobrazený! ;-)


však áno. Čiže čím vyššie do toho "svahu" budem kráčať, tým šikmejšie budem stáť Samozrejme teoreticky, v praxi by som cítil asi viac beztiaže ako šikmého TÍHOVÉHO zrychlení


lamid - 3/1/2019 - 18:23

quote:
... Samozrejme teoreticky, v praxi by som cítil asi viac beztiaže ako šikmého TÍHOVÉHO zrychlení


Sám s tým mám problém, ak dlhšie tieto pojmy nepoužívam, tak nie je problem sa zle vyjadriť, ale


gravitačné zrýchlenie - teleso bez rotácie

tiažové zrýchlenie - gravitácia plus rotácia


U tohoto prípadu by malo ísť o jednoduché vektorové sčítanie síl, gravitačné k m1 a m2 mínus odstredivá k byrycentru,
odstredivá bude o rád až dva menšia.


lamid - 4/1/2019 - 00:58

tlačovka
http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20190103
slides
http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/Press-Conferences/index.php?page=2019-01-03

[Editoval 04.1.2019 lamid]


lamid - 4/1/2019 - 11:40

quote:
...U tohoto prípadu by malo ísť o jednoduché vektorové sčítanie síl, gravitačné k m1 a m2 mínus odstredivá k byrycentru,
odstredivá bude o rád až dva menšia.



celý obrázok
https://i.imgur.com/nwUBJQz.png

porovnanie smeru vektora tiažového zrýchlenia prekrytím obrázkov:

po vektorovom sčítaní v tom bode je tiažové zrýchlenie 0,00253 m/s2


admin - 4/1/2019 - 13:08

Cross-eye snímek nasdílený astrofyzikem Brianem May.

https://www.instagram.com/p/BsL9WRahhmc/?utm_source=ig_twitter_share&igshid=17zs1b3h4qpnn


admin - 4/1/2019 - 23:08


lamid - 6/1/2019 - 10:19

Pohral som sa:


Vrstevnice efektívneho potenciálu U_eff a jeho záporný gradient, čo je v podstate tiažové zrýchlenie g.
F_eff=- ∇U_eff( r)
g=a_tiaž=F_eff/m [m/s2]
Graf je znormovaný pre μ=m2/(m1+m2)=0.2738
Parametre sú ako u vyššie uvedeného modelu.


kacenka - 7/1/2019 - 00:08

quote:
Pohral som sa:

Hezké ...
... ale mimo povrch tělesa Vás nic nenutí se otáčet sychronně s povrchem. Tedy pokud nehledáte asteroid-sychronní dráhu, ta by byla tam, kde máte zobrazené nulové vektory. ;-)


kacenka - 7/1/2019 - 00:09

Mimochodem, víte někdo, kam teď letí New Horizon?


milantos - 7/1/2019 - 00:22

Nemá cíl, letí po původní příletové dráze.


Ervé - 7/1/2019 - 07:39

quote:
Nemá cíl, letí po původní příletové dráze.

Hledal Hubble další cíl nebo se plánuje další hledání? Podle wiki zbývá 11 kg paliva a to je dost. V tomto roce přenesou většinu dat z průletu a je třeba zjistit co nejdřív, jestli je možný další cíl. Čím dřív proběhne nalezení cíle a korekce dráhy, tím větší je šance na poslední blízký průlet. Pokud už ale hledání proběhlo a nic dobrého nenašli, poletí a la Voyager - sběr dat, občasné snímkování, co kdyby se objevilo malé Hubblem nezjištěné těleso.


lamid - 7/1/2019 - 11:20

už len max a min tiažového zrýchlenia:

2,594 mm/s2 pod 63° od hlavnej osi snehuliaka Ultima Thule v m1.


lamid - 12/1/2019 - 01:53

OVERVIEW OF INITIAL RESULTS FROM THE RECONNAISANCE FLYBY OF A KUIPER BELT PLANETESIMAL: 2014 MU69 S.A. Stern
https://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/1901/1901.02578.pdf


admin - 15/1/2019 - 23:36

Obdivuhodná představivost...

https://cosmosmagazine.com/space/the-artist-who-saw-ultima-thule-50-years-ago


admin - 16/1/2019 - 10:11

"Video" z přiblížení.

http://spaceref.com/asteroids/new-movie-shows-ultima-thule-from-an-approaching-new-horizons.html


admin - 25/1/2019 - 01:08


Ervé - 25/1/2019 - 07:34

No konečně parádní fotka.


HonzaVacek - 29/1/2019 - 14:20



https://science.nasa.gov/ultima-thule-new-horizons

[upraveno 29.1.2019 14:23]


xChaos - 9/2/2019 - 20:02

Větší šišoid, než jsme si mysleli!
http://pluto.jhuapl.edu/News-Center/News-Article.php?page=20190208


lamid - 23/2/2019 - 02:21

http://pluto.jhuapl.edu/Galleries/Featured-Images/image.php?gallery_id=2&image_id=596


Najviac podrobný obrázk Ultima Thule--získané tesne pred najbližším priblížením sondy v 12:33 am EST na 1.januára--rozlíšenie cca 33 metrov na jeden pixel.

Tento spracovaný, kompozitný obraz spája deväť jednotlivých snímok urobených s (LORRI), každý má čas expozície 0,025 sekúnd, len 6 ½ minúty pred najbližším príblížením k Ultima Thule (oficiálne nazvaný 2014 MU69). Snímka bolo realizované v 5:26 UT (12:26 am EST) na 1 januára 2019, keď mala sonda 4,109 míľ (6,628 km) od Ultima Thule a 4,1 miliardy míľ (6,6 miliardy kilometrov) od Zeme. Uhol medzi kozmickej lode, Ultima Thule a slnko – známy ako "fázový uhol" – bolo 33 stupňov.


admin - 8/3/2019 - 09:27

http://spaceref.com/asteroids/new-horizons-presents-ultima-thule-in-3d.html


admin - 11/3/2019 - 23:48

Můj oblíbený crosseyed formát.

https://www.space.com/new-horizons-ultima-thule-3d-view.html


HonzaVacek - 17/5/2019 - 10:33

První souhrnná a podrobná zpráva o průzkumu 2014 MU69 Ultima Thule

https://science.sciencemag.org/content/364/6441/eaaw9771


Toto téma přichází z:
http://www.kosmo.cz

Url tohoto webu:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=print&fid=3&tid=854