Před osmdesáti roky dne 16.3.1926 vypustil první kapalinovou raketu profesor Robert Goddard. Worcestr, farma v Auburnu , USA.
Rampa je dlouhá asi 3m a malá raketa má hmotnost 4,5 kg, nádrže obsahují 1,7 kg tekutého kyslíku a 0,34 kg benzínu. Za 2,5 sec dosáhla rychlosti 96km/hod, výšky 17m a dopadla 57m daleko.
Kam dosáhneme až bude 100 výročí?
Pavel - 7/4/2005 - 17:22
Lodi Voschod (letěli s nimi Gagarin, Titov...) jak známo nepřistávaly na zem s kosmonautem, ale ve výšce cca 7km se kosmonaut katapultoval v křesle. Později se od křesla oddělil a přistál na padáku sám. Tento systém sloužil jako záchrana při havárii před startem nebo po něm.
PP
bejcek - 7/4/2005 - 18:05
Malé upozornění , Gagagrin, Titov, atp letěli na lodích VOSTOK 1-6, tam bylo vystřelovací sedadlo. Záchran v případě havarie při startu.
VOSCHOD 1 až 2 vystřelovací sedadla neměl. Ale jinak to byl upravený VOSTOK!
bejcek - 7/4/2005 - 18:09
Ještě doplnění - oba typy lodí přistávaly na padáku, u obou se tedy odstřelovalo víko padákového kontejneru. Tohle ale nesloužilo jako záchranný systém. Havarie při startu u VOSTOKU znamenala vystřelení kosmonauta na sedadle ven z kosmické lodi. U VOSCHODU ta možnost nebyla.
Patek - 7/4/2005 - 22:50
citace:Ještě doplnění - oba typy lodí přistávaly na padáku, u obou se tedy odstřelovalo víko padákového kontejneru. Tohle ale nesloužilo jako záchranný systém. Havarie při startu u VOSTOKU znamenala vystřelení kosmonauta na sedadle ven z kosmické lodi. U VOSCHODU ta možnost nebyla.
Tohle je mi známo,ale mě vrtá hlavou ta to část:"případně při kosmickém letu také detektor náklonu,zapínající se při kritickém náklonu a vychýlení nosné rakety od určené dráhy během vzletu,stejně jako při nesprávném navádění lodi na oběžnou dráhu."Kde se konkrétně hovoří o potížích při startu. bejcek - 11/4/2005 - 08:10
Konečně jsem se mohl podívat do té knihy.
Ano jde o Voschod a u něho se počítalo s tím, že při startu (kritický náklon a vychýlení, či explozi)od výšky cca 7 km, se Voschod oddělí a bude přistávat klasickým způsobem. To znamená, že v případě exploze rakety na rampě či těsně po startu ( do té výšky cca 7km) nebyla možnost záchrany posádky. Bylo to riskantní, raketa sice byla spolehlivá , ale i u ní docházelo k občasným nehodám.
Daniel Lazecký - 17/3/2006 - 21:15
Až bude 100 leté výročí od uvedeného startu....budeme o nepatrný skok vpřed. Ten nepatrný skok bude návrat na Měsíc-resp. omezené lety na Měsíc. Stejně tak jako dnes bude na kosmonautiku stejně málo peněz,stejně tak se budou úředníci jen a jen množit a ke konkrétním činům nezbydou prostě prachy. I vzájemná spolupráce na projektu návratu na Měsíc bude váznout stejně tak jako vázne při nynější spolupráce na ISS a proto si myslím,že to nebude tak růžové. Řekl bych ,že se do té doby bude létat s Kliperewm a vzájemná spolupráce ESA a RKA bude jen kvést. Američané sotva tak tak po skončení provozu Shuttle budou schopni budovat nový transportní systém, stanice ISS bude sešrotována jako nebezpečný a nejdražší odpad na orbitě. Sběratelé se dále budou pídit po podpisech lidí,kterí měli tu čest a možnost se dostat do vesmíru a viděli s údivem rodnou planetu a nebo opět po projektu Apollo navštívili Měsíc. Svět bude stále více rozhádaný.....teroristé si nedají pokoj......a tak nějak i zestárneme všichni,jsouce svědky událostí tohoto světa.
Daniel Lazecký
bejcek - 18/3/2006 - 16:59
Díky za odezvu pane Lazecký, mám silný dojem, že se blížíte pravdě.
Zdá se mi, že kosmonautika stojí před dvěma cestami
1)špatnou - bude útlum, stačí ještě jedna velká nehoda a nechci domýšlet; nebo 2)cesta expanze-i přes jakousi snahu velmocí (i Číny)je málo pravděpodobná.
Svět lidí je nemocný a recept po ruce není.
Daniel Lazecký - 18/3/2006 - 20:54
Vážený pane kolego.,
já jsem pesimista a optimista. Tyto vlastnosti se však perou ve mne tak silně,že předpověd kosmonautiky,kterou jsem napsal se asi i splní. Cha ,ale velice rád se budu mýliti. Předokládám,že s nástupem Kliperu dojde v kosmonautice v podtatně skvalitnění kosmických pilotovaných letů. Každý projekt se rodí ztěžka ,ale o to lépe pak bude myslím si já ,bude sklízet sladké ovoce úspěchu. Právě ty úspěchy budou podstatně provokovat k činům i ameriřany a zbytek světa toliko zainteresovaných ve výzkumu vesmíru-bud tedy pochválena konkurence.Pak vězte a mějme stále na vědomí,že soutěžení a závod,který tak otevřeně vyvstal v historii dobývání vesmíru hlavně mezi USA a SSSR a nyní Ruska stále trvá a trvati i bude.
Daniel
bejcek - 21/3/2006 - 10:30
Vzpomínka na MIR - ruskou orbitální stanici která ve čtvrtek 23.3. bude mít 5.výročí zániku (23.3.2001. Na oběžnou dráhu země byla vypuštěna 19.2.1986 (v únoru to bylo 20 let). Další podrobosti najdete po kliknutí na pilotované lety těchto stránek nebo na Space 40.
Ervé - 21/3/2006 - 10:52
Mir byl po Apollu nejúspěšnější a nejužitečnější pilotovaný program světa.
Hawk - 21/3/2006 - 16:38
K těm vizím, nepochybně megalomanským projektů je konec, ale věřím, že turistika se během 20-30 let stane hybnou silou pilotované kosmonautiky. Již dnes se objevují první vlašťovky (suborbitální SS0, první turisté na ISS, úvahy na turistické oblety Měsíce). Nástupce SS0 bude zřejmě první ekonomicky návratný projekt. Klipper by mohl dosáhnout toho samého v letech na oběžnou dráhu.
Od státních agentur nečekejme zázraky,měly by vyvinout prakticky využitelné technologie a ukázat cestu soukromému sektoru jak těchto poznatků využít. V nepilotovaé kosmonautice se to daří a v pilotované z bezpečnostních a ekonomických důvodů ne. Např. pokud by start STS stál cca 100 mil$, vsadím se, že dnes už běžně létá s turisty komerčně do vesmíru.
bejcek - 22/3/2006 - 16:40
Na záčátku vývoje raketoplánu se uvažovalo o umístění přetlakového modulu do nákladového prostoru raketoplánu pro cca 50 lidí, to by byla turistika! kutečnost překonala očekávání!
Při brouzdání po minulosti jsem narazil na další pěkné výročí: 14.2.1946 uplynulo 60 let od spuštění ENIAC - Electronik Numerical Integrator and Calculator. První "PC". Drobeček vážil 27 000kg, zbaštil 160kW elekřiny a udělal na 5 000 součtových operací za sec. Měl asi 18 000 elektronek - zatraceně poruchových, 1500 relé atp. Po 10 měsících provozu, za stálých oprav šel na GO. Ale byl PRVNÍ. Více třeba na : http://www.zive.cz/h/Uzivatel/AR.asp?ARI=128188
:)
bejcek - 29/3/2006 - 16:40
Napsal mi Antonín Vítek zprávu o smrti A. Nikolajeva (25.3.2006 ?) - kosmonaut z Vostoku a Sojuzu.
Letos bude více "kulatých" výročí:
---------------------------------
40 let uplyne od
startů Gemini v roce 1966: GT8-16.3.; GT9A-3.6.; GT10-17.7.;
GT11-12.9.; GT12-11.11.
dále i od startů Luna 9 až Luna 12, ruské sondy k a na Měsíc.
Surveyor 1 a 2 - USA, také na Měsíc
----------------------------
30let od Saljutu 5
Sojuzu 21 až Sojuzu 23
Luny 24
------------------------------
20 let STS 61C
Sojuz T 15
Sojuz TM 1
------------------------------------
podrobnosti lze nalézt na stránkách www.kosmo.cz , nebo na SPACE 40.
astropl - 30/3/2006 - 06:44
citace:Napsal mi Antonín Vítek zprávu o smrti A. Nikolajeva (25.3.2006 ?) - kosmonaut z Vostoku a Sojuzu.
A. Nikolajev zemrel uz 3. cervence 2004...
citace:Letos bude více "kulatých" výročí:
---------------------------------
40 let uplyne od
startů Gemini v roce 1966
A 12 kvetne 45 od startu Gagarina a 25 od prvniho vzletu Columbie.
astropl - 30/3/2006 - 06:45
citace:
citace:Napsal mi Antonín Vítek zprávu o smrti A. Nikolajeva (25.3.2006 ?) - kosmonaut z Vostoku a Sojuzu.
A. Nikolajev zemrel uz 3. cervence 2004...
citace:Letos bude více "kulatých" výročí:
---------------------------------
40 let uplyne od
startů Gemini v roce 1966
A 12 dubna 45 od startu Gagarina a 25 od prvniho vzletu Columbie.
janatomanova - 30/3/2006 - 07:28
Letos bude více "kulatých" výročí:
---------------------------------
40 let uplyne od
startů Gemini v roce 1966: GT8-16.3.; GT9A-3.6.; GT10-17.7.;
GT11-12.9.; GT12-11.11.
dále i od startů Luna 9 až Luna 12, ruské sondy k a na Měsíc.
Surveyor 1 a 2 - USA, také na Měsíc
----------------------------
30let od Saljutu 5
Sojuzu 21 až Sojuzu 23
Luny 24
------------------------------
20 let STS 61C
Sojuz T 15
Sojuz TM 1
------------------------------------
podrobnosti lze nalézt na stránkách www.kosmo.cz , nebo na SPACE 40.
Jenom pilotované lety mají letos tyto výročí (sestaveno pomoci MEK)
Omlouvám se všem za nesprávnou informaci o Nikolajevovi, jsem zbrklý a včera volaký zmätený - inu částečné zatmnění slunce u mě vyvolalo zatemnění mysli.
Ta zpráva A. Vítka se týkala článku:
# Předmět: [FPSPACE] Andrian Nikolayev
# Datum: 27.3.2006 23:54:01
# ----------------------------------------
# Cosmonaut A. Nikolayev died on Saturday
#
# http://www.spacedaily.com/2004/040704144636.9xhirsno.html
#
Díky za rychlá upozornění, mám radost, že je to čteno pečlivěji než je to psáno, děkuji a jsem rád, Karel Bejček
Jinak výročí je hromada, bude dobře, povšimne-li si jich během roku.
bejcek - 10/4/2006 - 14:02
Za dva dny máme výročí Gagarina (45 let) a taky je 25 let od startu prvního raketoplánu - Columbie (Young a Crippen).
Okolo startu Gagarina je hodně napsáno v knize K. Pacnera, nedávno vyšlé: Kolumbové vesmíru I.
Pro připomínku opisuji úplně první zprávu ČTK z 12.4. 1961 v 8 hod 6 minut SEČ:
Moskva 12. dubna - Agentura TASS oznámila, že Sovětský svaz vyslal ve středu 12. dubna na oběžnou dráhu kolem Země první kosmickou loď s člověkem na palubě.
Prvním kosmonautem je sovětský letec major Jurij Alexejevič Gagarin. S Gagarinem bylo navázáno a je udržováno oboustranné radiové spojení.
Kosmická loď s kosmonautem váží 4.725 kg bez posledního stupně nosné rakety.
Bejcek - 26/4/2006 - 09:25
Hubble Space Telescope už má 16 roků, puberta jak se patří. Byl vynesen raketoplánem Discovery STS 31, 25.dubna 1990.
bejcek - 17/5/2006 - 20:33
Zítra 18.května to bude 37 let co startovalo Apollo 10 k Měsíci s posádkou: Thomas Stafford (velitel),John Young (pilot CM) a Eugen Cernan (pilot LM). Byla to generální zkouška před prvním přistání lidí na Měsíci. Byla úspěšná, i když při přibližování LM k Měsíci rozhodovaly o bytí posádky vteřiny (viz. kniha E. Cernana : "Poslední muž na Měsíci".
Možná, že mi někdo řekne : "Proč o tom píšeš? Vždyť to není kulaté výročí!" Ano, není, ale knihu jsem četl potřetí a došlo mi, že ten let Apolla 10 byl v roce kdy byl mezi veřejností největší zájem o kosmonautiku. Větší část světa čekala jak to dopadne, budou první rusové či američané? Podaří se to? Podařilo a je to fantastické jak úspěšně! A něco málo lidí si dodnes myslí, že to vůbec nebyla skutečnost. Přišlo A11 a A12 a v roce 1970 zájem o kosmické dění začal uvadat. Během času se dostavovaly různé vlnky zvýšeného zájmu, ale už nikdy tak velkého. Ochabovali i politici, klesaly peníze a dnes jsme tam, kde jsme. Není to špatné, ale mohlo by to být s kosmonautikou lepší!
avitek - 17/5/2006 - 22:01
citace:Zítra 18.května to bude 37 let co startovalo Apollo 10
Kupodivu si na toto nekulaté výročí vzpomněla i ČTK a poprosili mne, abych něco krátkého napsal. Jestli to ale nějaké sdělovací prostředky použijí, "toť otázka" (W. Shakespeare).
bejcek - 24/5/2006 - 11:34
Zítra 25 května 1961
by to mělo být kulatých 45 let od chvíle kdy americký prezident J.F.Kennedy vyhlásil, že Amerika by měla mít cíl - dopravit na Měsíc a zpět člověka a splnit to do konce desetiletí. Bylo to v projevu před kongresem při rozpravě o rozpočtu na rok 1962 ( začátek programu Apollo). O letu na Měsíc uvažoval s poradci už 21.4.1961 pod vlivem letu Gagarina. Detailnější vyhlášení bylo pak na Rice unniverzity(Houston, TX) 12.září 1962.
Měl jsem o "koníčka" postaráno.
bejcek - 22/6/2006 - 10:09
Nevím zda odkazy na tyto články neměly být v jiné rubrice, vzhledem k jejich stáří asi tady budou dobře:
" První sovětský meziplanetární letoun LUNA-1 přistál na měsíci ( reportáž z r. 1974 uvnitř listu)".
{nápis je z obálky časopisu, ten Měsíc je skutečně s malým m!]
Vevnitř se píše o přímém přenosu z 27. listopadu 1974, hovoří Dr. Akopjan, popisuje měsíc, let a posádku (další tři muži), vystupují ven, dělají skoky 10-15m dlouhé, kompasem měří magnetické pole, filmují. s.28-29.
Kosmická loď má tvar štíhlého, raketového letadla a tři přistávací nohy.
---- ------ ------ ------ ------- -----
Je to naivní, ale v té době?! Lze říci, že moc nechybělo a rusové mohli být na měsíci skutečně v roce 1974.
Poznámka pro mládež: sovětský = ruský
-----------------------------------------
Věda a technika mládeži č. 22/ 1957 (cena 2kčs)
"První signály z vesmíru : Kolumbus prostoru", Jaroslav Marek, článek o startu první družice, popisuje dráhu, některé parametry družice, o tom, že její signály zachytili pracovníci Geofyzikálního ústavu v Panské Vsi, radiové frekvence pro radioamatéry, o možnosti jejího optického sledování a další podrobnosti. Zajímavost - v celém článku se slovo Sputnik 1 nevyskytuje. Pojmenování přišlo později. s. 678.
--------------------------------------------------
Přátelé, v archivech a knihovnách se dá najít mnohé!
bejcek - 28/6/2006 - 11:54
Připomínka smutné události:
zítra 29.06.2006. uběhne 35 let od havarie Sojuzu 11 (29.6.1971). Během přistání došlo k dekompresi návratové kabiny a posádka Dobrovolskij, Volkov a Pacajev zahynula.
Rusové pak dalších 35 let neměli žádný velký průšvih končící smrtí posádky.
Ještě k tomu letu Sojuzu 11 "Hradecké noviny" uvádí ze 30.6.2006, že přistání bylo 30.6.1971 a byl jsem upozorněn, že datum 29.6.1971 je chybné. Není to chyba, Sojuz 11 přistál 30.6.1971, 17 min po půlnoci dle SEČ a v UT to je ještě 29.6.
V té info "Stalo se" Hradecké n. píší věcně, ale obrázek k tomu přiložený je mimo mísu! ukazuje posádku Sojuzu T11 -Malyšev, Strekalov, Šarma (indický kosmonaut - je za ním vidět indická vlajka).
bejcek - 19/7/2006 - 12:01
Včera (18.7)bylo Johnu Glennovi 85 let!
Je to první američan, který létal kolem Země. Start byl v kabině Mercury MA6, dne 20.2.1962 a byl na orbitě 4hod 55min, do kosmu letěl ještě jednou jako člen (MS) posádky raketoplánu Discovery , let STS 95 - 29.101.1998!
Měli by ho svézt nahoru do třetice!:)
No a včera měla výročí i posádka Gemini 10 - John Young a Michael Collins - 40let od startu!
ten čeas letí !!!!!
bejcek - 20/7/2006 - 08:36
Nedávno se mě známý ptal kdy přistál první Viking na Marsu. Odpověděl jsem, že je to asi 26 let - houby!
Dnes to je 30 let!
Viking 1: start 20.8.1975 a přistání modulu 20.7.1976, na Chryse planitia (22,48sš a 49,97zd.), do této planiny ustí vlastně údolí Marinerů a také "kousek" od ní přistála sonda Mars Pathfinder (1996). Váha Vikingu (modulu) na Marsu byla 1090kg.
Taky se mi dnes připomíná program Apollo ...20. července, hm...nemohu si vzpomenout čím?!
bejcek - 22/7/2006 - 20:33
Včera měl kulaté výročí startu Virgil Grissom, Mercury, balistický let ( 21.7.1961 na 15:37 min.) a také jsem zapoměl na Allena Sheparda (5.5.1961 na 15:22min). 45 let!
Když už máme smůlu s odklady startu Atlantisu, tak chci připomenout že raketoplány už v srpnu startovaly vícekrát , hm.. další start do srpna nepřibude :
30.8.1983 STS 8/Challenger
30.8.1984 STS 41-D/Discovery
27.8.1985 STS 51-I/Atlantis/Columbia
8.8. 1989 STS 28
2.8. 1991 STS 43/Atlantis
7.8. 1997 STS 85/Discovery
10.8 2001 STS 105/Discovery
bejcek - 31/8/2006 - 10:35
Když už máme smůlu s odklady startu Atlantisu, tak chci připomenout že raketoplány už v srpnu startovaly vícekrát , hm.. další start do srpna nepřibude :
30.8.1983 STS 8/Challenger
30.8.1984 STS 41-D/Discovery
27.8.1985 STS 51-I/Atlantis
8.8. 1989 STS 28 /Columbia
2.8. 1991 STS 43/Atlantis
7.8. 1997 STS 85/Discovery
10.8 2001 STS 105/Discovery
bejcek - 19/9/2006 - 10:22
Jedna zajímavost z Letectví+kosmonautiky č.9 je v článku "Žitomirské múzeum imeni Korolova", autor tam píše, že : "30. decembra tohto roku by S.P. Korol'ov oslávil sté narodeniny". Ano je to pravda, ale podle starého ruského (pravoslavného)kalendáře. Podle našeho to bylo 12.ledna 1907. Tak tedy, kdy si na narozeniny legendárního konstruktéra vzpomeneme?
Inu, říjnová revoluce byla v listopadu , Lenin byl Uljanov, Stalin byl Džugašvili, Leningrad byl Petrohrad atp.
bejcek - 4/10/2006 - 10:32
Dnes je 4. října pánové, 49 let od prvního Sputniku. Tenkrát jsem skákal radostí když jsem tu zprávu uslyšel z radia. V té době se už o družicích mluvilo (Věda a technika mládeži), ale spadalo to do oblasti fantazie.
Pak po večerech jsme pozorovali přelety posledního stupňe rakety, který byl vidět. O více let později jsem poslouchal vyprávění Doc. Mrkose (komety, planetky), který přelet kosm. tělasa viděl asi o půl roku dříve. UFO? Ne, byla to orbitální zkouška rakety Vostok - pro sputnik.
Archimedes - 4/10/2006 - 10:52
citace: který přelet kosm. tělasa viděl asi o půl roku dříve. UFO? Ne, byla to orbitální zkouška rakety Vostok - pro sputnik.
Určitě orbitální? Pokud vím, Sputnik 1 byl třetí úspěšný let rakety R-7 a ty předchozí úspěšné byly na konci srpna 1957??
bejcek - 4/10/2006 - 11:22
citace:
citace: který přelet kosm. tělasa viděl asi o půl roku dříve. UFO? Ne, byla to orbitální zkouška rakety Vostok - pro sputnik.
Určitě orbitální? Pokud vím, Sputnik 1 byl třetí úspěšný let rakety R-7 a ty předchozí úspěšné byly na konci srpna 1957??
Už je to dávno, omyl na mé straně není vyloučen. Možná to moje "asi o půl roku..." je srpen 1957.
Nyní nevím jak ta zkouška R7 probíhala, byl to jeden oblet země? Asi ano, musím se na to podívat.
Dík za zpětnou vazbu.
M.Filip - 4/10/2006 - 13:29
citace:
citace:
citace: Sputnik 1 byl třetí úspěšný let rakety R-7 a ty předchozí úspěšné byly na konci srpna 1957
...zkouška R7 probíhala, byl to jeden oblet země?
NE, ŠLO POUZE O DVA BALISTICKÉ LETY RAKETY R-7, takže na oběžnou dráhu kolem Země se při nich žádné těleso nedostalo.
21.8.1957 - raketa R-7 první ,,úspěšný,, balistický let cca 1000 km(26.8.1957 - oznámen agenturou TASS)
7.9.1957 - raketa R-7 druhý ,,úspěšný,, balistický let cca 1000 km
viz.: http://www.astronautix.com/chrono/19573.htm
...takže přelety druhého stupně rakety R-7 (blok-C)(i družice Sputnik 1), mohly být z našeho území pozorovány až v průběhu října a listopadu 1957.
Jinak k dnešnímu dni již proběhlo celkem 4456 ,,úspěšných,,kosmických startů. Celkový počet evidovaných družic mám někde sečtený, je asi kolem 6000 ? Nevím teď přesně.
SSC eviduje katalog cca 30 000 položek - umělých kosmických těles (družice, stupně raket, úlomky atd...), které jsou (nebo byly a již zanikly) od 4.10.1957 v kosmickém prostoru.
V nedávno vydané knize K.Pacnera ,,Kolumbové vesmíru,, je tématu první družice, rakety R-7 a S.Koroljova věnováno poměrně dost stránek.
Též sobotní MFD z 30.9.2006 otiskuje z této knihy úryvek k výročí 4.10.1957.
Mám dojem, že jsem zaslechl, že k příštímu 60. výročí se chystá start repliky Sputniku 1 ? Nevíte někdo o tomto nějaké podrobnosti?
Poznámka:
Je zřejmě pouze jedna anomálie v evidenci kosmických startů. A to 15.1.1995 :
EXPRESS 1: Pro chybnou funkci 2. st. rakety Mu-3S se užitečné zatížení dostalo na příliš nízkou dráhu. Pouzdro přistálo na území Ghany po 3 obězích. Náhodně nalezeno 2.2.1995. Objekt nedostal označení COSPAR ani katalogové číslo SSC.
viz.:
Přehled havárií nosných raket v roce 1995 http://bibis.lib.cas.cz/knav/space.40/INDEXF.HTM
Učinoura Učú Sentá [Uchinoura Uchu Senta]
Přehled kosmických startů z tohoto japonského kosmodromu.
Ještě některé starty ruských a amerických špionážních družic nebyly hlavně v 60. a 70.letech oficiálně oznámeny nebo se nikdo k nim z důvodu utajení a špionáže ani nepřiznal - jde většinou o několik málo startů z území tehdejšího SSSR, ale COSPAR (SSC) je eviduje.
Možná p.Vítek by sem na toto téma mohl přispět s nějakými podrobnostmi. Třeba do jaké velikosti jsou umělá kosmická tělesa evidována? Nedávno např.při EVA na ISS astronautům při montáži uletěly nějaké součástky nebo nářadí...?
MF
bejcek - 4/10/2006 - 13:45
citace:
Pak po večerech jsme pozorovali přelety posledního stupňe rakety, který byl vidět. O více let později jsem poslouchal vyprávění Doc. Mrkose (komety, planetky), který přelet kosm. tělasa viděl asi o půl roku dříve. UFO? Ne, byla to orbitální zkouška rakety Vostok - pro sputnik.
To vyprávění bylo někdy po roce 1980, kdy doc. Mrkos měl na hvězdárně přednášku o Antarktidě. Přišla řeč na kosmonautiku a jeho pozorování přeletu tělesa. On tehdy tvrdil, že muselo jít o zkoušku (tajnou) rakety pro Sputnik. UFO odmítal. V té době se to nedalo ověřit, ruská (SSSR) kosmonautika byla stále tajemstvím. No už to nevyřešíme, doc. Mrkos na této planetě už není.
Jirka - 4/10/2006 - 14:16
citace:
...takže přelety druhého stupně rakety R-7 (blok-C)(i družice Sputnik 1), mohly být z našeho území pozorovány až v průběhu října a listopadu 1957.
Rakety startovaly uz predtim z Bajkonuru a R-7 mela dopadovou zonu na Kamcatce, tak starty musely byt pozorovatelne nekde po ceste. Ty rakety nebyly zadni prckove, tak musely byt pozorovatelne na stovky kilometru. To ovsem znamena ze by se pozorovatel musel nachazet na uzemi SSSR.
bejcek - 5/10/2006 - 08:32
Tak se mi historie okolo pozorování přeletu tělesa od doc. Mrkose začíná zamotávat.
Snažil jsem se upamatovat o čem bylo tenkrát hovořeno a na to pozorování tělesa před letem Sputniku, se ho ptal někdo z přítomných (přednáška na hvězdárně). Doc. Mrkos odpověděl asi takto: "družice v tu dobu nelétaly a Sputnik by nebyl vidět, raketa ano a asi to byla zkouška sovětské rakety."
O čase přímo nemluvil a kde jsem pak vzal ten čas, půl roku? Doma jsem sáhl po různých knížkách a až v knize "Záhady létajících talířů" V. Patrovský jsem na s. 159 objevil tuto informaci: První závažné slovo u nás v souvislosti s UFO pochází od astronoma A. Mrkose. V březnu 1947 při pozorování oblohy z Lomnického štítu spatřil pojednou v sohvězdí Severní koruny jasný, rychle se pohybující kruhový předmět. .... Co to bylo neumí vysvětlit." !!!!!!!
Je jasné, že se část mého vzpomínání opírala o tuto zprávu - údaj o čase (březen je půl roku před říjnem a také o místě pozorování - Slovensko). Ale v HK mluvil o sovětské raketě, kontext byl Sputnik.
Paměť je velmi nespolehlivé médium. A paměť s fantazií dohromady je problém. To dobře znají lidé od kriminálky a psychologové. Proto jsou pozorování UFO jednotlivci naprosto neprůkazná, odlišit to co jsem viděl od toho co si o tom myslím je někdy nemožné.
Proto prosím, berte tu moji informaci opatrně, co kdyby se ta přednáška na hvězdárně konala jen ve snu?!
Ale byl to velmi reálný sen, mám od té doby podepsanou mapu Antarktidy
panem Mrkosem (on tam byl vícekrát). Zdráhal se ji podepsat, že prý ji zkazí. Nezkazil, mám z ní radost.
bejcek - 13/10/2006 - 11:01
V Hvězdářském kalendáři 2006 je 11.10. napsáno, že K.E.iolkovskij (tzv. "otec kosmonautiky") má 135 výročí narození.
Je to podivné, narodil se 17.9.1857. To nevysvětlí ani nějaký jiný kalendář.
Jinak ten Hvězdářský kalendář je vynikající pomůcka.
avitek - 13/10/2006 - 12:44
citace:
Možná p.Vítek by sem na toto téma mohl přispět s nějakými podrobnostmi. Třeba do jaké velikosti jsou umělá kosmická tělesa evidována? Nedávno např.při EVA na ISS astronautům při montáži uletěly nějaké součástky nebo nářadí...?
Jsa vyzván, píši:
1) Druhý stupeň nosné rakety Sputnik (typové označení 8K71) není "Blok C", ale "Blok A". To jen na upřesnění.
2) Co se týče registrování těles, tak neexistuje žádná ptřesná spodní hranice velikosti, spíše to záisí na efektivním radiolokačním průřezu, který sice závisí na velikosti tělesa, ale podstatnou měrou také na jeho tvaru a odrazivých vlastnostech materiálu z něhož je vyroben pro radiové vlny (používá sae především pásmo C, což je někde kolem 5 GHz).
Zhruba se dá říci, že pro kovové předměty zhruba kulového nebo krychlovího tvaru se minimální detekovatelná velikost pohybuje kolem 5 až 30 mm na oběžných drahách ve výši kolem 200 km což odpovídá průměrné vzdálenosti tělesa při jeho zachycení radiolokátorem asi 400 - 600 km. Potřebná velikost tělesa (jeho střední průměr při stejné kvalitě, tj. tvaru a materiálu) pro detekci roste se vzdáleností zhruba s jedenapůltou mocninou vzdálenosti (síla odraženého signálu klesá s třetí mocninou vzdálenosti), takže např na stacionární dráze už jste schupni detekovat jen zhruba 400x větší předměty (tj. tak od 2 metrů efektivního rozměru - to splňují např stacionární družice, hlavně kvůli panelům fotovotaických baterií, ale i jejich těla většinou mají přes dva metry, a velké poslední stupně jako např. Blok D od čtyřstupňového Protonu). Problém je však v jedné věci. Sice jsou registrovány objekty na nízkých drahách při dolní hranici detekovatelného rozměru, ale u nich dochází v důsledku blbého balistického koeficientu (poměr hmotnosti a efektivního průřezu) k rychlým změnám (poklesu) dráhy, takže je velmi obtížné zjišťovat, zda těleso, které uvidíte radarem o půl oběhu později je právě to samé, co jste viděli ptřed 45 minutami. A v důsedlku toho je ztížena i jejich identifikace a bez ní se do katalogu nedostanou. BTW. Spacetrack mnohdy "tropí hlouposti" a evidentně např. přiřazuje některé nefunkční objekty ke startům, s nimiž nemají vůbec nic společeného. A pok dochází k rekatalogizaci a ke zmatkům s tím spojeným.
Zhruba se dá odhadnout, že tělesa, která se dostanou do katalogu (mají COSPARovské označení a katalogové číslo) jsou tak odhadem od 8 až 10 cm pro nízké dráhy a jen výjimečně menší. avitek - 13/10/2006 - 12:56
citace:V Hvězdářském kalendáři 2006 je 11.10. napsáno, že K.E.iolkovskij (tzv. "otec kosmonautiky") má 135 výročí narození.
Je to podivné, narodil se 17.9.1857. To nevysvětlí ani nějaký jiný kalendář.
Karel má naprostou pravdu. Ciolkovskij se narodil podle juliánského kalendáře (tj. tzv. "starého stylu", používaného v Rusku v té době) 5. září 1857; podle gregoriánského kalendáře (tzv. "nového stylu", tj. podle kalendáře, co se používal už dávno v Evropě) je to 17. 9. 1857.
Takže posun na říjen je naprostý nesmysl. Naví i ten posun letopočtu... M.Filip - 13/10/2006 - 14:51
Druhý stupeň nosné rakety Sputnik (typové označení 8K71) není "Blok C", ale "Blok A". To jen na upřesnění.))))
1957-001
Přehled vypuštěných objektů
COSPAR SSC Zem Zánik D Název objektu
1957-001A 1 SUN 1957-12-01 X 2. st. rakety (Blok C)
1957-001B 2 SUN 1958-01-03 X Sputnik 1
...))))potom si tedy opravte příslušnou stránku ve Space 40.
díky MF
bejcek - 21/10/2006 - 15:31
V časopise s TV programy " TV magazín, č.42/06" je článek:
"Z Katakomb do kosmu", Pavel Taussig, článek je o herci Antonínu Novotnému 15.3.1913-24.4.2005, hrál v prvorepublikových filmech : Škola základ života (septimán Jindra Benetka), Tři vejce do skla, Katakomby a dalších. Hrál role kladných postav.
V článku se píše, že to byl brilantní chemik s více tituly a po roce 1968 emigroval do Německa.
Podle jeho technologie byly vyrobeny dklaždičky, které tepelně izolují povrch amerických raketoplánů!
Nevíte někdo něco bližšího ???? Díky.
Anonym - 6/11/2006 - 14:51
Náhodou jsem se začetl do časopisu "Mladý technik", ročník IV č. 48/ 1950.(!!!!!!)
Na s. 950-951 je článek "Kdy poletíme do vesmíru - aneb o cestování do budoucnosti",
čtenář se doví, že to není lehké, něco se píše o rychlostech raketových pohonů, o vakuu na Měsíci, rozdílech teploty a hlavní problém autor článku (?) vidí v návratu rakety na Zem. V nebezpečí jejího shoření. Také se tam píše o Ciolkovském a o lidech, kteří by si nejraději podmanili celý svět i s vesmírem a kteří sní o vojenských základnách na Měsíci. Vývoj jde nepřetržitě kupředu. Tábor míru a pokroku sílí čím dál tím více. .... Hollywoodští filmaři natáčí film o letu na Měsíc. O co asi jim jde? O to aby se člověk seznámil s vědeckými poznatky? Aby poznal mírové využití atomové energie? Jistě ne!......Jde jim o finanční úspěch filmu a o to, aby byla odvrácena pozornost lidu od stále palčivějších problémů denního amerického života: růstu nezaměstnanosti a blížící se hospodářské krise. Tak je nutno posuzovat obrázky z tohoto filmu ( jsou tam 3 fotky z natáčení). Na obalu časopisu je raketa letící k Měsíci s nápisem CCCP-1. s nápisem Let na Měsíc popisuje naše reportáž.
--------------------------------------------------------------
Film se imperialistům podařil, nakonec i ten opravdový let na Měsíc a náš tábor míru sílil a sílil až se vysílil.
bejcek - 6/11/2006 - 14:53
Milovníci starších časů - nadávejte mě, anonym je moje sklerotická osoba.
Jirka - 6/11/2006 - 15:04
citace:Milovníci starších časů - nadávejte mě, anonym je moje sklerotická osoba.
Zvlastni jak jsou nektere clanky stale aktualni.
bejcek - 7/11/2006 - 13:48
"S nelidskou krutostí sovětští komunisté navrátili otrokářský režim z pekelných hlubin historie do století kosmické techniky. A aby se tento paradox naplnil do posledního bodu, i slovenští otroci se podíleli na výstavbě kosmického střediska Bajkonur".
Nevíte někdo o někom, kdo by tam byl, případně něco dalšího. Sháním pamětníky.
Kolega z hvězdárny před asi 20 lety vezl autem stopaře (starší muž) a bavili se o vědě a přišla řeč i na hvězdárnu. Stopař začal kolegovi líčit nějaké info o Saturnu V a podrobnosti o kosmodromu na Floridě. Kolegu to udivilo a zeptal se kde to četl, odpověď byla : "Kdepak, nečetl. Já tam v době letů Apollo pracoval na závěrečné montáži Saturnů." . Kolega udělal chybu - nezeptal se ho na nějaký kontakt!? Kdo to byl, nevím.
Ptám se tedy ("s křížkem po funuse") : nevíte někdo o někom ?????? Díky.K.B.
Bejcek - 11/11/2006 - 14:06
Trochu historie do fyzikálních diskuzí.
Dnes uplynulo 40 let od startu poslední kosmické lodě Gemini.
Gemini 12 startovala 11.11.1966 s popsádkou J. Lovell a E. Aldrin, na Zem se vrátili 15.11.1966. Podrobnosti na:
Při včerejším čekání na přistání STS-116 jsem si spočítal z dat letů lidí četnost startů ve dnech a měsících (přesnost +- 1?).
Starty lidí ve dnech (datum):
starty datum max.
17x 12. (patří tam - Gagarin a Columbia)
13x 03.
11x 02. 18.
10x 11. 15. 26. 27.
min.
3x 31.
4x 25.
5x 29.
Z měsíců vede duben a říjen se 30 starty (že by pořád platilo to co kdysi v SSSR - duben oslava narozenin Lenina a v říjnu VŘSR (říjnové revoluce?! )
Červen a červenec mají po 23 startech. Nejméně startů má květen 16x.
Ostatní měsíce se pohybují mezi 17 -19 starty.
Archimedes - 23/12/2006 - 18:50
Čirá a naprostá spekulace: nemohly by ty starty v dubnu a říjnu být i nějak výhodnější proto, že je to okolo rovnodennosti? I když mě nenapadá v čem by to mohlo být lepší (snad nějaká kombinace světla a tmy na zemi a na orbitě?)... No, historická tradice asi bude pravděpodobnější
Luděk - 24/12/2006 - 10:32
citace:Z měsíců vede duben a říjen se 30 starty (že by pořád platilo to co kdysi v SSSR - duben oslava narozenin Lenina a v říjnu VŘSR (říjnové revoluce?!
Rusové pilotované Sojuzy posílají v půlročních intervalech právě v období březen/duben a září/říjen, nic jiného bych v tom nehledal. Třeba také nejvhodnější počasí pro start a přistání v Kazachstánu nebo půlroční garanční dobu lodi (paliva)?
avitek - 25/12/2006 - 14:25
U Sojuzů TMA vysílaných k ISS je perioda jejich startů daná tím, že skutečně garanční doba pro jejich pobyt na oběžné dráze je 200 dní a kvůli možné flexibilní úpravě dat startů a přistání (aby se to lépe kombinovalo s raketoplány), se počítá s půlroční periodou (tedy 180-185 dní). Tak zůstává ještě zhruba týdenní rezerva životnosti (musíme si uvědomit, že přibližně 11 dní je doba, která uplyne mezi startem nového Sojuzu a přistáním předchozího)
JuDu - 26/12/2006 - 10:16
Dobry den,
Mozem mat jednu historicku otazku okolo zaciatku kozmonautiky ?
Raz som videl jeden (asi dokumentarny) film o tom, ako to zacalo s kozmonautikou. Tam bolo povedane, ze prvym clovekom vo vesmire nebol Gagarin ale iny jeho kolega z armady.
Je to pravda ? Mohli ziveho clovaka vyslat na obeznu drahu pred Gagarinom len tak na skusku ?
Neviem ci je tato otazka vazna, prosim preto zachvajte klud...
Dakujem pekne
Juraj
Paldík - 26/12/2006 - 14:24
citace:Dobry den,
Mozem mat jednu historicku otazku okolo zaciatku kozmonautiky ?
Raz som videl jeden (asi dokumentarny) film o tom, ako to zacalo s kozmonautikou. Tam bolo povedane, ze prvym clovekom vo vesmire nebol Gagarin ale iny jeho kolega z armady.
Je to pravda ? Mohli ziveho clovaka vyslat na obeznu drahu pred Gagarinom len tak na skusku ?
Neviem ci je tato otazka vazna, prosim preto zachvajte klud...
Dakujem pekne
Juraj
Gagarin byl opravdu první, již v té době měli američani Bajkonur dobře zmonitorovaný a let s člověkem by jistě znamenal zvýšenou aktivitu kolem kosmodromu a jakékoliv vysílání z oběžné dráhy by bylo hned zaznamenáno (jako v případě Gagarina).
A v mnoha knížkách, jako myslím třeba "Kolumbové vesmíru" od p.Pacnera je trnitá cesta letu k prvního kosmonauta dobře popsaná. Ne nemyslím si, že by se dal takový let (či jen start) a to i před tolika lety, utajit.
Adolf - 26/12/2006 - 14:28
citace:Mozem mat jednu historicku otazku okolo zaciatku kozmonautiky ?
Juraj
Kdysi jsem někde na Discovery, či kde to bylo, viděl dokumentární snímek o tomtéž. Nevzpomínám přesně, co to bylo. Považuji za pravděpodobné, že jsme viděli oba to samé. Tam tehdy tak nějak pod čarou poznamenali, že jde o spekulaci, ale jinak to stavěli velice přesvědčivě, že platí jejich domněnka. Vycházeli z toho, že na roli prvního kosmonauta měli připraveného mladého Ilijušina - jejich tou dobou nejslavnějšího zkušebního pilota s patentem na nejvyšší letecká hrdinství. Tento však utrpěl v době prvního letu do vesmíru zranění, z něhož se léčil - světe div se - v Číně. Prý zrejmě proto, aby ho tam nevyslídili novináři a něco podezření budícího z něj nevytáhli.
Spekulovali tedy o tom, že skutečný 1. kosmonaut plánovaný superhrdina Ilijušin utrpěl prvním návratu na Zem zranění a nešlo ho předvést bombasticky veřejnosti. Vystrčili tedy místo něj jeho náhradníka a samotného kosmonauta schovali do Číny. Ten pořad byl koncipován velmi přesvědčivě. Daleko lépe než teorie spiknutí o falešném přistání na Měsíci. Kromě přesvědčivosti své verze domněle vysvětlující některé nejasnosti kolem Ilijušina a přsvědčivosti prezentace skutečný důkaz nepřinesli. Základní fakty, že na oběžné dráze byl člověk a komunikoval se Zemí a vrátil se živý na Zem nezpochybňovali. Už nevzpomínám jestli tam tvrdili, že ty lety byly vlastně dva, při čemž ten první vlastně utajili, že byl pilotovaný, i když monitorování provedené jinými státy naznačovalo, že byl. Archimedes - 26/12/2006 - 14:43
Dost poctivě se tomu věnoval Mark Wade z Encyclopedia Astronautica:
Of all the phantom cosmonauts, the most tangible is Vladimir Sergeyevich Ilyushin, the purported first man in orbit. He is a real person; his flight was reported at the time it was said to have occurred; and in his old age he allegedly confirmed the story. But when we examine the evidence, it must be concluded that Ilyushin was never a cosmonaut and never flew in outer space.
Karel Pacner - 26/12/2006 - 19:08
Mám pocit, že jsem generála Iljušina (myslím kulhajícího) potkal na jednom večírku u kosmonauta Vitalije Sevasťjanova. Když se něco vypilo, jako obvykle padaly různé poznámky, srandičky, ale Iljušina s vesmírem nikdo nespojoval. Někdy od roku 1967 jsem dostával od Charlese Sheldona, tehdy největšího znalce sovětské kosmonautiky v USA, z Kongresové knihovny USA podrobné zprávy o stavu kosmonautiky USA-SSSR, ale tam nikdy nepadlo ani podezření, že by Gagarin nebyl první. Američané měli sovětské území pod dokonalou kontrolou - podrobně o tom píšu právě v 1. dílu nových Kolumbů vesmíru, jak už tady bylo připomenuto. Ostatně Armstrong to potvrdil, když navštívil Hvězdné Městečko a napsal do pamětní knihy: "Gagarin nás všechny pozval do vesmíru." Ten by se neblamoval. Sheldonovy zprávy dám v nejbližší době Tondovi Vítkovi, který je chce uložit v knihovně AV, kde by byly dostupné každému.
Adolf - 26/12/2006 - 21:48
citace:Američané měli sovětské území pod dokonalou kontrolou - podrobně o tom píšu právě v 1. dílu nových Kolumbů vesmíru, jak už tady bylo připomenuto.
Myslím, že všichni tvůrci teorií spiknutí ohledně kosmických letů silně ignorují stupeň sledování každé z misí nezávislými pozorovateli, zvláště pak konkurujícími velmocemi, které by nepotěšilo nic víc, než kdyby objevily něco, na čem lze zpochybnit konkurentovu věrohodnost. Komunikaci každé z misí Apolla, pokud vím, sledovali i amatéři. Polohu lodi je-li opravdu u Měsíce nebo na Měsíci, lze z komunikace určit. V dobách počátků kosmonautiky byly dost omezené možnosti scramblování radiotelefonní komunikace. Muselo to být v podstatě rádio. Provopočátek veškerých komunikačních protokolů Hamingův kód myslím spatřil světlo světe ve stejný rok jako let člověka do vesmíru. Záznam hlasové komunikace kosmonauta se Zemí by v dnešní době přeci snadno musel jít využít k jednoznačné identifikaci osoby, která komunikovala. Celkem bych věřil, že když se tyto spekulace objevily, tak monitoring komunikace prvního kosmonauta prozkoumali, zda to náhodou není Ilijušin.
M.Filip - 2/1/2007 - 11:54
citace:
citace:o tom píšu právě v 1. dílu nových Kolumbů vesmíru, jak už tady bylo připomenuto.
Pro p.K.Pacnera :
Když už je tu už po několikáté řeč o této knize (vyšla na jaře 2006), měl bych menší připomínku ke kapitole věnované Gagarinovi a jeho letu na Vostoku.
Je tam sice řečeno, že Gagarin přistál na padáku mimo kabinu (a neabsolvoval vlastně ani jeden oblet Země - o cca 1500 km, což je v rozporu s pravidly FAI a definicí kosmického letu a objektu - COSPAR), ale když už je text kapitoly tak rozsáhlý, mohlo tam být také přesně popsáno v kolik hodin přistála prázdná kabina a v kolik kosmonaut (je tu zřejmě rozdíl cca 8 minut).
Proto tehdy ruské zdroje uváděly, že přistál v kabině.
Doba letu Vostoku 1 h 48 min. je dána přistáním Gagarina na padáku.
Název kosmické lodi: Vostok 1
Datum startu: 12.4.1961
Hodina:minuta:sekunda startu UT(GMT): 06:07:00 GMT.
Místo startu: Kazachstán(SSSR),Tjuratam(Bajkonur): LC1
Datum a místo přistání : 12.4.1961 7:55:00 GMT, 19 až 26 km jihozápadně od Engels, Smelovka, Saratovskaja obl.,Rusko,SSSR,kosmonaut katapultován a přistál na padáku asi 2 km od kabiny(přistála v 7:47:00 GMT),v 8:05 GMT nalezen vyprošťovacím oddílem.
Doba letu posádky,dnů/hodin/minut: 0 d. 1 h. 48 min.(0.07 dne)
Doba letu kosmické lodi,dnů/hodin/minut: 0 d. 1 h. 40 min.
(0.0694 dne)
Obdobné to bude i s časy letů kosm.lodí Vostok 2 až 6, kde je též tento časový rozdíl u letu kabiny a kosmonauta.(všichni kosmonauti na Vostoku přistávali na padáku, na posledním Vostoku 6 se málem Těreškovová při katapultáži dost vážně zranila na hlavě).
Zde již kosmonauté absolvovali více obletů Země.
"Dvakrát mohl získat Nobelovu cenu - za první umělou družici Země a za prvního kosmonauta ve vesmíru. Jenže když výbor pro udělování Nobelovy ceny chtěl Koroljova navrhnout, tehdejší sovětský lídr Nikita Chuščov prohlásil: „Jediného člověka odměnit nelze, tvůrcem nejnovější techniky je u nás celý národ.“
Nemáte prosím někdo o té jeho nominaci podrobnější informace?
Karel Pacner - 13/1/2007 - 23:22
Když si googlem zajedete na ruské stránky, najdete tam spoustu informací o Koroljovovi. Dneska jsem to projížděl. Ale podrobnosti o těch dvou návrzích tam nejsou. Věděl jsem o jednom - o tom, co přišel po Sputniku. Golovanov mi vyprávěl, že když za ním Keldyš přišel se žádostí od Švédů, strašně se naštval a řekl to o "sovětském lidu". Spíš mu šlo o to, aby se Koroljov nestal slavnějším než on.
Také jsem tam našel obsáhlý rozhovor s jeho dcerou. Ta tam hodně lže. Když se otec rozešel s její matkou, nebrala mu telefony a on z toho byl dost špatnej. Zmínka o tom, že si hrál s jejím synem, tedy se svým vnukem, je lež - nikdy ho neviděl. Dívenka (dneska už stará paní) si dělá reklamu na otcovi, dokonce o něm napsal knihu, už má 3 díly. Pravda je, že až po jeho smrti se o něj začala zajímat, protože ji jako jeho dceru začali zvát na besedy. Možná se za své chování vůči němu stydí a snaží se to odčinit.
Karel Pacner - 14/1/2007 - 09:48
Večer jsem ještě něco hledal a našel jsem na internetu zřejmě kompletní Golovanovovu knihu o Koroljovovi. Přešel jsem to, protože jim mám, ale teď jsem si uvědomil, že by někoho mohla zajímat. Nazývá se Korolev. Podle toho si ji najdete. Ale bacha, na papíru je to tlustopis, který má skoro 800 stran většího formátu, přes 70 autorských archů, což je 1400 stran na stroji. Takže je to jenom pro fajšmekry.
bejcek - 26/1/2007 - 13:36
Zítra 27.1. bude smutné výročí, před 40-ti lety při požáru lodi Apollo uhořeli tři astronauté V. Grissom, E. White, R. Chafee.
Podrobnosti najdete na:
citace:Zítra 27.1. bude smutné výročí, před 40-ti lety při požáru lodi Apollo uhořeli tři astronauté V. Grissom, E. White, R. Chafee.
Podrobnosti najdete na:
Poněkud veselejší připúomínka: LUNA 20 má 45 výročí startu (14.02.1972). Přistála na Měsíci a nabrala kousek drti (100g) a vrátila se na Zemi. Předcházející sondou byla Luna 16 (1970).
avitek - 14/2/2007 - 20:25
citace:Poněkud veselejší připúomínka: LUNA 20 má 45 výročí startu (14.02.1972). Přistála na Měsíci a nabrala kousek drti (100g) a vrátila se na Zemi. Předcházející sondou byla Luna 16 (1970).
citace:Poněkud veselejší připúomínka: LUNA 20 má 45 výročí startu (14.02.1972). Přistála na Měsíci a nabrala kousek drti (100g) a vrátila se na Zemi. Předcházející sondou byla Luna 16 (1970).
45. vyroci? Ten cas ale bezi nejak rychle. To uz mame rok 2017?
bejcek - 15/2/2007 - 10:46
Velice lituji, I´m sorry. Má vina. Dík za upozornění.
Je to 35 výročí, takhle to dopadá, když člověk něco dělá a při tom ještě kecá s kolegy.
Ovšem čas je pojem relativní, tak ten rok 2017, Kdo ví?
avitek - 3/3/2007 - 07:56
Valentina Těrešková, která právě slaví své 70. narozeniny, řekla v rozhovoru ruským novinám Kommersant, viz
že se během letu Vostoku 6 málem nedostala zpět na zemi v důsldku chyby v řídicím systému, který by způsobil, že během brzdicího manévru by loď nezačala sestupovat k Zemi, ale naopak by se dostala na vyšší dráhu. Na závadu přišla již během prvního dne letu a oznámila to řídicímu středisku, které jí pak dalo instrukce, jak do systému vložit správné informace.
Koroljov osobně jí přísně zakázal o tom mluvit.
BTW, podobná závada způsobila, že prototyp kosmické lodi Vostok (Kosmičeskij korabl' 1, start 1960-05-15) nesestoupil do atmosféry a nepřistál podle plánu a jeho návratový modul zanikl až 1965-10-15. Viz
Další informace:
Zdroj: CoJeCo | aktualizace: 22. 8. 2006
Codr Milan, *26.8.1925 - †1996, český prozaik, od roku 1970 šéfredaktor časopisu Květy. Autor literatury faktu, popularizující oblast kosmonautiky (Cesta k hvězdám, Hvězdné povolání, Vesmír dokořán, Vesmírné ostrovy, Společný let).
V jednom z příspěvků (v jiné niti) se ojevilo toto:
[Nedávno jsem se dostal s kamarádem do sporu o program Apollo. Já jsem nezpochybňoval obrovskou odvahu kosmonautů ani výtečnou práci důstojníka SS a člena NSDAP, osobně vyznamenaného vůdcem A.Hitlerem za konstrukci raket k zabíjení Londýňanů, W. von Brauna v jeho novém snažení v USA při sestrojení Saturnu - 5 .]
Ano, je to tak a dnes by měl 85 let ( narozen 23.3.1912 ve Wirsitz, v dnešním Polsku) Nacista, vynikající konstruktér a organizátor. Americe podstatnou měrou pomohl dostat se na Měsíc.
viz např.info: http://cs.wikipedia.org/wiki/Wernher_von_Braun
Jak hodnotit člověka? Podle minulosti nebo současnosti. Kolik lidí sloužících (pracujících pro blaho komunismu) dnes máme kolem sebe. Je nás velice mnoho a jsou mezi nimi i mnozí dodnes nahoře: politici, umělci, vědci atp. Neodsuzujme tedy ani pana von Brauna.
____________________________________________________________________
Příspěvek: [Já jsem ale zpochybňoval nutnost cesty člověka , když Luna - 16 o pár měsíců později dopravila 50 krát laciněji.]
Nedomnívám se, že by se výsledek Luny 16 dal porovnávat se vzorky z Apolla. Pár gramů nadrcené horniny s chybějícími doplňkovými údaji.
Apollo pro poznání Měsíce udělalo mnohem víc. Bylo to lacinější, ale nutno říci, že to přineslo pro lidskou techniku a vědu (celkově asi 100 000x méně, než byl přínos programu Apollo)
avitek - 9/4/2007 - 16:59
Dnes, 2007-04-09, je 48. výročí představení prvního týmu amerických astronautů, známé sedmičky týmu Mercury. Na webu NASA je přepis tiskové konference, která se konala ve Washingtonu, DC dne 1959-04-09 a na kter0 bzli astronauti představeni novinářům:
Dnes máme 12. dubna a pro kosmonautiku je to významný den.
V roce 1961 bylo tak slunečno jako dnes. Nacházel jsem se na nějakém pobytu v jižních čechách, jako student. Při odcházení z ubytovny jsem zaslechl radio jak velebí hrdinský let nějakého majora Gagarina. Venku se mě ptali: "O co šlo?" Moje odpověď byla: " Nějaký rusák Gagarin udělal asi rekord v letadle a tak ho chválí." Poté jsme byli v tělocvičně a přiběhl jeden z kantorů a řekl: " Kluci to je senzace, rusové vystřelili do vesmíru kosmonauta a už je zpátky!". A už jsem hnal k radiu - v tu dobu jsem byl fandou kosmonautiky už dlouhou dobu.
V roce 1981 už jsem start Columbie čekal, základní informace jsem chytal na radiu : Svobodná Evropa a Hlas Ameriky(večer vysílali česky a přes den anglicky).
12. 4. - Mezinárodní den letectví a kosmonautiky, slaví se od roku 1969 z rozhodnutí Mezinárodní letecké federace z roku 1968, k výročí prvního letu člověka do vesmíru v roce 1961
12.4. - již zmíněné starty Vostoku 1 (1961) a STS-1 (1981)(mimochodem start Columbie STS-1 bylo možné v západních Čechách sledovat tehdy na západoněmecké televizi ARD v přímém přenosu, 10.4.81 v pátek odpoledne našeho času byl start odložen na neděli 12.4.81 a přesně ve 14h SELČ skutečně raketoplán odstartoval. České sdělovací prostředky start sice zaznamenaly jako významný technický úspěch, ovšem nezapomněly dodat, cosi o militarizaci vesmíru a další ,,oblíbené,,fráze, přestože tehdejší mezinárodní situace hlavně v Evropě byla dost špatná, v lednu 81 v USA nastoupil do funkce R.Reagan, divize ruských tanků stály na polských hranicích a 13.5.81 se střílelo na papeže atd...). Ještě bych dodal, že tehdy začátkem 80.let se naivně uvažovalo i snad s 30 až 50 !!! starty STS ročně.
dále např.:12.4.79 přistál po neúspěšném letu Sojuz 33,
12.4.85 startoval STS-51-D Discovery s telekomunikačními družicemi,atd....
Zdroj: B.Růžička, L.Popelínský: Rakety a kosmodromy, str. 61
Jano - 15/4/2007 - 18:33
Znamená to, že mali priamo v pláne aj to, že by niektoré dni boli vo vesmíre až dva raketoplány súčasne? K tomu by napr. stačilo, aby pri 50 štartoch ročne bola priemerná doba letu dlhšia než týždeň. Plánovali vtedy u väčšiny letov blížiť sa tomu ~16dennému maximu dĺžky letu, alebo skôr kratšie lety?
Luděk - 15/4/2007 - 20:41
citace:Znamená to, že mali priamo v pláne aj to, že by niektoré dni boli vo vesmíre až dva raketoplány súčasne?
Dva raketoplány současně? Ano - jeden by startoval z Floridy a druhý, pod patronací vojáků, nezávislý na NASA, z Vandenbergu - ale nikdy k tomu nedošlo
Jirka Dlouhý - 15/4/2007 - 21:38
citace:
citace:Znamená to, že mali priamo v pláne aj to, že by niektoré dni boli vo vesmíre až dva raketoplány súčasne?
Dva raketoplány současně? Ano - jeden by startoval z Floridy a druhý, pod patronací vojáků, nezávislý na NASA, z Vandenbergu - ale nikdy k tomu nedošlo
V USA byl zatím pouze jednou proveden současný let pilotovaných kosmických lodí: Gemini 7 a Gemini 6A v prosinci 1965.
Abraxis - 15/4/2007 - 22:03
citace:
citace:Znamená to, že mali priamo v pláne aj to, že by niektoré dni boli vo vesmíre až dva raketoplány súčasne?
Dva raketoplány současně? Ano - jeden by startoval z Floridy a druhý, pod patronací vojáků, nezávislý na NASA, z Vandenbergu - ale nikdy k tomu nedošlo
A uz nekdy startoval raketoplan z Vandenbergu? Teda asi v pocatku STS programu ano, ale za poslednich cca. 15 let?
Paldík - 15/4/2007 - 22:13
Pokud se nepletu tak z Vandenbergu raketpolán nikdy nestartoval. Jen tam myslím byly prováděny pozemní zkoušky Enterprise a celé sestavy.
M.Filip - 16/4/2007 - 08:07
citace:z Vandenbergu raketpolán nikdy nestartoval. Jen tam byly prováděny pozemní zkoušky Enterprise a celé sestavy.
V polovině 80.let byl komplex na WTR(VAFB) SLC-6 již téměř dokončen pro vojenské mise STS. Viz.článek v L+K č.6 a 7 / 2006.
A ještě lze doplnit, že orbitální stanice Saljut 7 (SSSR) startovala 19.4.1982 - 25 let.
bejcek - 22/5/2007 - 08:54
Ve čtvrtek 24.5.2007 je kulaté výročí 45let!!! startu Mercury-7 (USA) na dráhu kolem Země. Astronaut Malcom S. Carpenter. Délka letu 4h 56min.
Spolu se Slaytonem (program Mercury), byli jen jednou ve vesmíru. Pokud počítám balistické lety Sheparda a Grissoma za let tam, nahoru.
Schirra to stihl 3x.
Je to neuvěřitelné, ale 4.října oslavíme letos už 50 let letů do kosmu, které v r. 1957 zahájil 83 kg vážící Sputnik - 1. Mnoho se za těchto 50 let událo a já, protože už mi zdaleka není 20, velmi rád vzpomínám na "pionýrské doby" kosmonautiky, kdy dění v kosmu neprožívalo jen pár specialistů nebo fandů jako dnes, ale , kdy kosmické výkony a soutěž mezi USA a SSSR byly na prvních stránkách novin a televizních zpráv. Jako dítě jsem tak velmi prožíval požár v kabině Apolla 1 /White, Grissom,Chaffee/, havárii Komarova nebo Sojuzu 11. Z kusých zpráv US špionážních družic jsme věděli, že v Kazachstánu finišuje stavba rampy pro ruskou Superraketu , která jak nikdo nepochyboval, měla zasáhnout do soutěže o Měsíc -kdy odstartuje ?, jak vypadá ?? - má řešení zvětšeného Vostoku ??, jakou má nosnost ve srovnání se Saturnem - 5 ?? - je tak silná, aby umožnila přímý let Země - Měsíc , bez setkání u Země ?? To byly úvahy, jež zjitřovaly mysl fandů kosmonautiky tehdejší doby. Nikdy nezapomenu, když mne jako školáka o prázdninách 1969 rodiče vzbudili kolem 03.30 ráno a pak jsme společně na naší mrňavé černobílé televizi sledovali historický moment přistání na Měsíci - duchovité postavy poskakující po Měsíci mi zůstanou v paměti do konce života, neboť já jsem byl "živě při tom". Rok 1969 byl vůbec zajímavý - po okupaci naší země r. 1968 sovět. armádou, jsme Brežněva a SSSR doslova nenáviděli a co bylo špatné pro SSSR bylo dobré pro nás. Tak jsme si v březnu 1969 "vychutnali" naše fenomenální vítězství nad Rusy v hokeji 2 : 0 a 4 : 3 , ve stejné době 15.3.69 zaútočily čínské jednotky na Dálném východě po zamrzlé řese Ussuri na ostrov Damanskij , Rusové byli dost zoufalí , přisunuli pluk raketometů Grad a motostřelecký pluk, vybavený tanky T - 62 , který po ledě útočil proti Číňanům na ostrově. V zuřivé bitvě /jejíž rozsah se však v tisku silně zveličoval z důvodu nedostatku informací/ padl velitel pluku plukovník Leonov, bylo zničeno několik tanků T- 62. Prakticky nikdo dnes neví, že tato bitva znamenala jedinou porážku SSSR za celou jeho existenci a ztrátu jeho území - i když symbolickou - ostrov Damanskij měřil pouze 2 kilometry čtvereční. Pozadí celého konfliktu ukazuje , že vina je na straně SSSR, neboť ten si nárokoval v rozporu s uznávanou mezinárodní praxí šířku celého vodního řečiště pohraničních řek Amur a Ussuri, tedy vše co leží i třeba jen 50 m od čínských břehů bylo SSSR, i kdyby z tohoto ostrova bylo na ruský břeh 2 kilometry a k Číňanům jen 30 metrů !! Rusové tedy měli právo vojensky kontrolovat všechny lodě i když pluly kolem čínských břehů . To není ve světě zvykem, hranice vede zpravidla středem řečiště. Číňany se z ostrova vypudit nepovedlo, za pár dní přijely čínské náklaďáky s kamením a zeminou a úžinu mezi čínským břehem a ostrovem zavezly. Z ostrova se tak stal poloostrov a sovětští pohraničníci na druhé půlce ostrova se tak ocitli v neuvěřitelné situaci, neboť svou službu v podstatě "vykonávali v Číně". Nakonec Gorbačov souhlasil s rozdělením řečišť na polovinu a Damanskij je tak dnes plně čínský. I tuto protiruskou " jarní příhodu "na Dálném východě jsme jako kluci zaznamenali s potěšením - konečně se našel někdo, kdo se SSSR nebojí. Vše vyvrcholilo tento rok porážkou SSSR v soutěži o Měsíc. To ale mluvím o jiných věcech - prostě je dnes škoda, že spoustu lidí víc zajímá to, že v nejbližším Penny Marketu budou mít na slevě rohlíky po 50 heléřích, než to , aby se na internetu podívali na harmonogram průletů ISS a při jasném počasí si počkali, až se ISS vynoří za horizntem - je to pěkné, díval jsem se mnohokrát. Dnes jsme přesyceni spoustou jiných informací, které nám brání postihnout často to zajímavé .
bejcek - 4/7/2007 - 10:17
Před několika dny jsem měl dotaz: "Kdy přistála sonda Mars Pathfinder na Marsu?", řekl jsem ,že je to asi 6-7 let a hned jsem se podíval na přesné údaje. Vnímání času je relativní (aspoň u mne)!
Dnes je to už 10let. Startovala 4. prosince 1996 a přistání bylo právě dnes, ale před 10lety. Uletěla vzdálenost cca 498 mil km a zpráva o přistání dorazila cca 11 min po přistání. Tak dlouho trvala cesta signálu z Marsu na Zem.
bejcek - 18/7/2007 - 11:59
Při přebírání fotek (doplněk k výstavě modelů) jsem přišel na "kulaté" výročí 40 let Explorer 35 (NASA - USA), vědecká družice na dráze kolem Měsíce. Pracovala do roku 1973.
podrobnosti pod písmenem E na: http://www.lib.cas.cz/knav/space.40/
Přestože jsem na tomto fóru byl poprvé, přečetl jsem je celé doslova na jeden zátah. Ačkoliv jsem pravděpodobně mladší ročník než většina dikutujících, o závod v dobývání Měsíce a kosmonautiku obecně jsem se v dětství začal zpětně zajímat při pročítání starších čísel časopisu ABC, který mládeži přinášel přehršel zajímavých informací. Později jsem si pořídil i nějaké knížky o letech do kosmu, vzásadě jsem ale amatér.
Fórum jsem našel při hledání podrobnějších Informací o Sputniku I, neboť se blíží 50. výročí (4. října 2007) a já připravuji s několika dobrovolníky sci-fi hru pro děti a mládež. Rád bych prostřednictvím této dlouhodobé soutěže umožnil dětem dozvědět se také něco o skutečné historii dobývání Vesmíru a kosmických letech.
Při pročítání fóra jsem nejednou narazil na postesknutí nad současným stavem zájmu lidí o tento obor; my se pokoušíme alespoň u pár desítek mladých lidí vzbudit zájem, proto se chci zeptat: najde se na tomto fóru někdo, kdo by byl ochoten připravit pro 8 etap hry 8 (i méně) námětů na jednoduché úkoly a 8 velice krátkých článků vztahujících se vždy k nějakému zajímavému výročí od září do května?
Články by vyšly v časopise s nákladem cca 250 výtisků pro několik set mladých lidí, byly by také vyvěšeny na internetu. Rozsah jednoho článku je přiližně půl strany A4 včetně obrázků. Práce je to neplacená, neboť časopis vydáváme dobrovolnicky a zdarma.
Přátelé jen pro zajímavost. V pondělí 17. září 1857 se narodil K.E. Ciolkovkij, to už je tedy pěkných 150 let. A pro úplnost - zemřel 19.09.1935.
podrobnosti třeba na :
Zítra 3.10. má kulaté výročí 45 let od startu americký astronaut W. Schirra. Na lodi Mercury MA 8 v roce 1962 setrval na oběžné dráze 9h13m. Letos v květnu zemřel.
Původní plán byl otrávené jídlo po cca 10 dnech letu. Ale podle údajů zveřejněných až po glasnosti selhal poměrně brzo systém tepelné regulace kabiny a Laika zmřela po cca čtyřech obězích na přehřátí a stres. Někde se dá dočíst, že za to mohlo neoddělení kabiny od posledního stupně rakety a poškození tepelné izolace, ale věrohodnost těchto podrobostí jsem nezkoumal.
bejcek - 15/10/2007 - 11:51
HIstorie nedávná: sondy Cassini a Huygens startovaly na svůj let k Saturnu (a Titanu) před 10 lety, 1997. Z KSC raketou Titan,
bejcek - 2/11/2007 - 21:16
Zítra 3.11. bude mít 50 let od startu Sputnik 2, družice se psem Lajkou-Limončikem, družice vážila 508 kg.
Mgr. Racek - 6/11/2007 - 19:10
Pravým důvodem úhynu laiky Limončika byla skutečnost, že byla použita kabinka konstruovaná pro balistické-výškové lety v trvání několika minut, tedy bez jakékoli tepelné regulace, či klimatizace. Toby znamenalo nějaký chladící radiátor, dle snímků neměla v kabince těmšř žédný prostor, proto to přehřátí a nikde není žádný radiátor vidět. Let byl uskutečněn na politickou objednávku samotného Cruščova a neměl s vědeckým výzkumem nic společného, byla to čirá bolševická propaganda, bez předchozí přípravy - rovnou naostro. Ačkoli byli připraveni další psíci, již v těto kabince žádný neletěl a bolševik dlouhá desetiletí o výsledku pokusu v hrdlo lhal.Ve stresu byla proto, že letu nepředcházel řádný trening jako u amerických šimpanzů - srovnej video z letu HAMA nebo ENOSE. Jak se zpívalo v dobovém rokenrolu " sovětští mužici odpálili družici, lajku do ní nacpali, žrádlo jí tam nedali...lajka lítá o hladu, od Východu a Západu, chudák lajka v družici opisuje kružnici ...adt.
Luděk - 6/11/2007 - 21:41
citace:Jak se zpívalo v dobovém rokenrolu " sovětští mužici odpálili družici, lajku do ní nacpali, žrádlo jí tam nedali...lajka lítá o hladu, od Východu a Západu, chudák lajka v družici opisuje kružnici ...adt.
Sputnik volá SOS, na palubě mrtvej pes... - to pamatuju jako dítě :-))
bejcek - 6/11/2007 - 23:05
Pes - Lajka, zřejmě už druhý den letu zahynul na přehřátí a dehydrataci organismu (podavač salámu s větším množstvím vody) - potrava, pití, nefungoval. Chlazení tam nebylo. Pro vědu to nic nepřineslo. Byla to druhá, narychlo spíchnutá družice.
Takové mám informace, ale je možné, že to bylo trochu jinak.
marcellino4 - 6/11/2007 - 23:42
ja som dokonca niekde pocul, ze sputnik2 bol tak narychlo zbuchany, ze neexistovali ziadne projekcne plany alebo nakresy.
martalien - 7/11/2007 - 00:03
No neni pravda, ze to nemelo zadny vedecky vysledek. Minimalne co jsem nedavno videl rozhovor nekoho z ruska v TV tak si vubec neuvedomili problem teploty na palube. To jim doslo az potom co se stal pru... a pes to odnesl neplanovane driv. Jinak je pravda, ze kdyby to nebylo tak zpolitizovany a uspechany a nekdo se trochu zamyslel...
Ervé - 7/11/2007 - 07:49
Je fakt, že mohli víc zkoušet před startem. Na druhou stranu Limončik mohl být klidně zabit ("uspán") v útulku, a nikdo by nad tím ani neuvažoval. Takhle se už v roce 1957 zjistilo, že vyspělý savec může žít 5,5 hodiny v kosmu (to byl čas, kdy ještě Lajka bezpečně žila), a že je spousta věcí, které se musí ohlídat. To že spěchali, je jasné, chtěli mít "obří" družici s živým tvorem v kosmu před tím, než poprvé vypustí malou družici američani. Startem Lajky začal závod o prvního člověka ve vesmíru.
bejcek - 7/11/2007 - 08:31
citace:No neni pravda, ze to nemelo zadny vedecky vysledek. Minimalne co jsem nedavno videl rozhovor nekoho z ruska v TV tak si vubec neuvedomili problem teploty na palube. To jim doslo az potom co se stal pru... a pes to odnesl neplanovane driv. Jinak je pravda, ze kdyby to nebylo tak zpolitizovany a uspechany a nekdo se trochu zamyslel...
Máte pravdu i neúspěch nás posouvá dál. V kosmonautice to platí stále. Je fakt,že věda nebyla v tomto případě v první řadě. Politika a armáda vedly ruce konstruktérů. Platí to i pro řadu dalších událostí v kosmonautice. Leccos se od té doby změnilo a také proto kosmonautika nejde dnes tak rychle dopředu ve svém vývoji, jak by si mnozí z nás přáli.
Luděk - 9/11/2007 - 23:06
T -40y : čtvrtek 9.11.1967 ... první start Saturn V, nepilotovaný ...
9.11.1967 Apollo 4
Pad 39-A (1)
Saturn-V AS-501 (1)
1st Saturn V launch, 1st Launch, Launch Complex 39-A
http://www-pao.ksc.nasa.gov/kscpao/history/apollo/apollo-4/apollo-4.htm …. Apollo 4
Early morning view of Apollo 4 unmanned spacecraft on launch pad 640x480 Image Details
Early morning view of Apollo 4 unmanned spacecraft on launch pad 640x480 Image Details
Apollo 4 unmanned mission launched from Pad A, Launch Complex 39 640x480 Image Details
Apollo 4 unmanned mission launched from Pad A, Launch Complex 39 640x480 Image Details
Launching of the Apollo 4 unmanned space mission 640x480 Image Details
Activity in the Mission Control Room during launch of Apollo 4 640x480 Image Details
Brazil, Atlantic Ocean, Africa, Sahara and Antarctica seen from Apollo 4 … 640x480 Image Details
Brazil, Atlantic Ocean, Africa and Antarctica seen from Apollo 4 640x480 Image Details
Atlantic Ocean, Antarctica as seen from the Apollo 4 unmanned spacecraft 640x480 Image Details
U.S.S. Bennington during recovery operations for Apollo 4 640x480 Image Details
Apollo spacecraft 017 is prepared for hoisting aboard U.S.S. Bennington 640x480 Image Details
Apollo spacecraft 017 is hoisted aboard U.S.S. Bennington 640x480 Image Details http://www.apolloarchive.com/apollo/photobutn.gif http://www.lib.cas.cz/space.40/1967/INDEX1.HTM … Apollo 4 / Space40 http://www.lib.cas.cz/space.40/1967/INDEX1.HTM …. Saturn V / Space40
Dnes je tomu 35 let co na Měsíci přitála, zatím poslední, lidská posádka - Apolla 17. H. Cernan a H. Schmitt.
(přistáním 11. prosince v 19.55.14 UT v kotlině Taurus-Littrow).
35 roků pauzy, doufejme, že další let vyjde na rok 2020.
bejcek - 19/12/2007 - 10:56
Apollo 17, dnes je tomu 35 let co se vrátili, zatím poslední lidé co byli na Měsíc. Let Apollo 17 trval 12d13h52min.
Dlouhá doba 35 let. I ta je částí mého pesimizmu stran dalších letů na Měsíc. Zažil jsem hluboce dobu letů Apollo a také optimismus, který po tom nastal. Optimismus z dalšího, obrovského vývoje kosmonautiky. Nenestalo to, spíše se vše během odsouvalo a rušilo. Neočekávám tedy změnu v této politice těch zemí kde se kosmonautika dělá. Jsou tendence k dalším a dalším odkladům. Snad se na Měsíc v roce 2020 dostaneme znova.
bejcek - 18/1/2008 - 10:12
V neděli bude 30 výročí pro lety Progresů: Progres 1 startoval 20. ledna 1978. Tenkrát letěl na Saljut 6. Dá se napsat, že rusové nejsou přáteli velkých změn v kosmonautice. Staré, dobré, vyzkoušené. Sem tam nějaké vylepšení.
bejcek - 1/2/2008 - 20:14
Raketoplán Columbia.
Dnes 1.2.2008 je to pět let od havarie při přistání.
Přejme si i letům raketoplánů, aby to byla havarie poslední.
(Čas příšerně rychle letí)
bejcek - 1/3/2008 - 17:03
Zítra 2.3.08
má 30 výročí Vladimír Remek a jeho kosmický let na Sojuzu 28. Už to patří do historie. Vzpomíná se i na Oldřicha Pelčáka.
Dobrý den, nedaří se mi vygooglovat podrobnosti o kosmonautovi Gračovovi (popř. Gračevovi) - vy jste na něj někde odkazoval, že zahynul... Můžete mě orientovat, kde se o něm dočtu víc? Ostatně jaké bylo jeho celé jméno? Díky za odpověď!!! Petr
bejcek - 18/4/2008 - 19:57
Gračov už byl probrán v jiné niti.
Díval jsem se dozadu na roky končící na 8.
Bylo vypuštěno: 1958 .......8 UDZ (1x SSSR, 7x USA)
1968 .....119 těles
1978 .....124 těles
1988 .....116 -"-
1998 ......77 -"-
2008 ......16 zatím!
LeeMer - 18/4/2008 - 20:51
citace:Gračov už byl probrán v jiné niti.
Díval jsem se dozadu na roky končící na 8.
Bylo vypuštěno: 1958 .......8 UDZ (1x SSSR, 7x USA)
1968 .....119 těles
1978 .....124 těles
1988 .....116 -"-
1998 ......77 -"-
2008 ......16 zatím!
Koukám zrovna na Spektru na cosi o Apollu, na co jsem narazil náhodou. Je to skoro záhada, že ten riskantně urychlený program proběhl bez obětí. Apollo 13 nebyly jediná potenciální katastrofa. Apollo 10 se v těsné blízkosti Měsíce během vělmi těsných obletů dostala do nestability s rotací, která, kdyby trvala o 3 déle, za jakou dobu byla zvládnuta, tak havarují na Měsíci. Přibližovací manévr Apolla 11 nebyl také skoro zvládnut, kdyby ho nezachránil jeden mladičký operátor v řídícím středisku. Přistání bylo také doslova EXTRÉMNĚ riskantní manévr. První přistání proběhlo s 20 s rezervou paliva. Nejemotivnjěím okamžikem nebylo vylézání chlapa na Měsíc ale zvíření prachu 9 s před přistáním. Krátce potom havarovala Luna 15, která se měla pokusit přivézt měsíční horninu.
x - 19/4/2008 - 03:15
"První přistání proběhlo s 20 s rezervou paliva."
Predpokladam, ze to vite - ale projistotu - toto by havaririi neskoncilo - po vycerpani paliva urceneho pro sestup by doslo k autopmatickemu odhozeni pristavaci casti a zapaleni motoru pro odlet od mesice - proste by jen nesplnily ukol - nepodarilo by se jim pristat na mesici.
Ale jinak by to byl v celku uspesny test - vse by normalne fungovalo.
Jarda - 19/4/2008 - 09:44
citace:"První přistání proběhlo s 20 s rezervou paliva."
Predpokladam, ze to vite - ale projistotu - toto by havaririi neskoncilo - po vycerpani paliva urceneho pro sestup by doslo k autopmatickemu odhozeni pristavaci casti a zapaleni motoru pro odlet od mesice - proste by jen nesplnily ukol - nepodarilo by se jim pristat na mesici.
Ale jinak by to byl v celku uspesny test - vse by normalne fungovalo.
Drobny detail.Pri pristani LM nad povrchem Mesice pod vyskou 60,-m jiz neslo nic jineho delat ale jenom pristat.Teto kriticke casti letu rikali vsicni zona smrti.Nebylo v silach lidi ani techniky tak rychle zareagovat.
A-10 problem na obezne draze Mesice s orientaci
A-11 zmatek pri pristani s poplachem 1202
A-12 blesk pri startu a posahana TV kamera na Mesici
A-13 vybuch kyslikove nadrze a zname martirium
A-14 problem se stykovacim zarizenim mezi CM a LM a prist.radarem LM
A-15 zavazny unik 11 litru vody na povrchu Mesice v LM pri 1 EVA
A-16 porucha zal.systemu rizeni hlavniho motoru lodi(oscilace)
A-17 zdravotni problem velitele pri priletu k Mesici(plynavost z vody
Nikdy nejde nic bez problemu ale vzdy se najde neco,a po delsi dobe se z toho da udelat horor.Jinak ten clovek v ridicim stredisku za svou rozhodnost ze nechal potlacit tento poplach dostal i nejake oceneni.Armstrongova chladnokrevnost k tomu a byl skvely vysledek,
ktery do budoucna hned tak nekdo neprekona.
bejcek - 19/4/2008 - 15:30
citace:Koukám zrovna na Spektru na cosi o Apollu, na co jsem narazil náhodou. Je to skoro záhada, že ten riskantně urychlený program proběhl bez obětí.
Apollo mělo přízeň Osudu, nebo jak to nazvat. Je to zázrak, že ty lety byly úspěšné, A 13 do úspěšnosti počítám též. Stále se tomu divím.
Adolf - 19/4/2008 - 20:37
citace:
Drobny detail.Pri pristani LM nad povrchem Mesice pod vyskou 60,-m jiz neslo nic jineho delat ale jenom pristat.Teto kriticke casti letu rikali vsicni zona smrti.Nebylo v silach lidi ani techniky tak rychle zareagovat.
A-10 problem na obezne draze Mesice s orientaci
Počítám, že ten neutrálně znějící "problém na oběžné dráze Měsíce s orientací" je ta nestabilita, při níž se loď začala nekontrolovaně otáček, která, kdyby trvala o 3 s déla, tak skončí havárií na lunárním povrchu.
Těch 20 s rezervy paliva hodnotili jako celkem pohodu. Spíš tím chtěli ilustrovat, jak bylo všechno tip-ťop. Amstronga pro účel tak riskantní mise a takové bravury s přistáním hodnotili skoro jako génia. Byl to zkušební pilot s osvědčenou extrémní chladnokrevností a schopností rozpoznat a řešit situaci v těch vypjatých a neprůhledných okamžicích letových manévrů v úrovni, jaká se nevidí ani mezi zkušebními piloty moc často. Ve svém působení jako zkušební pilot na Zemi včasnou katapultáží přežil situaci, která se zpravidla při zkouškách letových zařízení nepřežívá, neboť ani normální zkušební pilot ji včas plně nerozpozná.
Bylo to úžasné a krásné dobrodružství! Jarda - 21/4/2008 - 15:12
citace:
citace:Koukám zrovna na Spektru na cosi o Apollu, na co jsem narazil náhodou. Je to skoro záhada, že ten riskantně urychlený program proběhl bez obětí.
Apollo mělo přízeň Osudu, nebo jak to nazvat. Je to zázrak, že ty lety byly úspěšné, A 13 do úspěšnosti počítám též. Stále se tomu divím.
Nesouhlasim.Neverim ze program Apollo byla sazka do loterie a vlastni astronaute piloti Kamikaze.
NASA v te dobe ukazala jak ma fungovat statni podnik pri dostatku financi a mladem kolektivu lidi.Dnes hola utopie.Jisteni a zalohy vsech casti letu byly na velmi vysoke urovni.Jednoduchost rak.motoru startovaci casti LM byla relativne ohromna.Vlastni pristani bylo prioritou pri trenigu.Jen nekolik dni pred startem jeste velitel na trenazeru LM procvicoval pristani aby nestratil zakladni reakce.Nehlede na to ze posleni vypravy meli nekolik desitek vterin k dobru oproti prvnim pristanim.Staci se podivat na pristani A15,16 a 17.Po pristani
zustalo jeste dost paliva na vznaseni a zmenu mista pristani o lokalitach pristani nemluve.Program Apollo bude jeste dlouho fascinovat lidi svou vytalitou,zapalenim pro vec a hlavne dosazeny vysledek snazeni. Jirka - 21/4/2008 - 16:10
citace:
citace:
citace:Koukám zrovna na Spektru na cosi o Apollu, na co jsem narazil náhodou. Je to skoro záhada, že ten riskantně urychlený program proběhl bez obětí.
Apollo mělo přízeň Osudu, nebo jak to nazvat. Je to zázrak, že ty lety byly úspěšné, A 13 do úspěšnosti počítám též. Stále se tomu divím.
Nesouhlasim.Neverim ze program Apollo byla sazka do loterie a vlastni astronaute piloti Kamikaze.
NASA v te dobe ukazala jak ma fungovat statni podnik pri dostatku financi a mladem kolektivu lidi.Dnes hola utopie.
Ta utopie je v dostatku financi, nebo mladem kolektivu? Nebo snad faktu ze dnes uz nema zadny kosmo projekt bianco sek na finance?
citace:
Jisteni a zalohy vsech casti letu byly na velmi vysoke urovni.
Me by zajimalo porovnani zalohovani systemu Apolla s STS, Sojuzem a planovanym Orionem.
Myslim ze zalohami posedly STS nemusi byt az o tolik bezpecnejsi jak Apollo nebo Sojuz s relativne jednodussimi a mene zalohovanymi systemy. Orion by na tom mohl byt jeste lepe. Napriklad nebude mit problematicke palivove clanky. Ty ale zase budou v pristavaci casti LSAM.
citace:
Jednoduchost rak.motoru startovaci casti LM byla relativne ohromna.
V porovnani s cim? S SSME? Zatimco selhani SSME nemusi znamenat ohrozeni posadky a dokonce ani mise. Selhani motoru navratove casti LM znamena smrt posadky. Podobny motor ze stejneho duvodu pouzivaji satelity, horni stupne raketovych nosicu (Delta II), Apollo CSM, Orion, Altair atd.
citace:
Program Apollo bude jeste dlouho fascinovat lidi svou vytalitou,zapalenim pro vec a hlavne dosazeny vysledek snazeni.
Stejne jako jsou lide fascinovani treba druhou svetovou valkou nebo egyptskymi pyramidami.
Zajimalo by me jake historicke pouceni plyne z programu Apollo. Vyplati se urcovat si politicke cile v kosmonauticke nebo ne? Podarilo se sice dosahnout instalovani americkych slapot v mesicnim regolitu, ale tento fakt byl vykoupen zanikem rodiny raket Saturn a kosmickych lodi Gemini, Apollo, LM a Skylab jen aby Americane nahrnuli spousty penez do STS a ISS a pote dalsi hromady penez na vyvoj upgrade programu Apollo.
Mozna kdyby zustali u Gemini a zvolili postupne dobyvani vesmiru, byla by dnes kosmonautika jinde. Anebo by na tom byla stejne, jen by nebylo programu Apollo a Skylab?
Adolf - 21/4/2008 - 17:11
citace:
Nesouhlasim.Neverim ze program Apollo byla sazka do loterie a vlastni astronaute piloti Kamikaze.
Tohle tvrzení je jistě přehnané a nikdo se ho nedopustil. Nicméně ten podnik jel s rizikem jaké je standardní spíš pro bojovou operaci než pro vědeckotechnický projekt. Např. už jen to, že už druhý let Apolla byl s posádkou. Všechny potenciálně terminální poruchy při letu byly nakonec zvládnuty s udivující bravurou, jestli to bylo roztočení Apolla 10 nebo hrdinská epopej plná úžasného důmyslu, invence a managementu Apolla 13, vedle které bledne snad i Ilias a Odyssea. Ovšem také sázka na to, že Slunce bude hodné a nezačne bouřit.
pepa - 21/4/2008 - 18:14
citace:vytalitou
??? Vlado - 21/4/2008 - 18:39
citace: Nesouhlasim.Neverim ze program Apollo byla sazka do loterie a vlastni astronaute piloti Kamikaze.
NASA v te dobe ukazala jak ma fungovat statni podnik pri dostatku financi a mladem kolektivu lidi.Dnes hola utopie.Jisteni a zalohy vsech casti letu byly na velmi vysoke urovni.Jednoduchost rak.motoru startovaci casti LM byla relativne ohromna.Vlastni pristani bylo prioritou pri trenigu.Jen nekolik dni pred startem jeste velitel na trenazeru LM procvicoval pristani aby nestratil zakladni reakce.Nehlede na to ze posleni vypravy meli nekolik desitek vterin k dobru oproti prvnim pristanim.Staci se podivat na pristani A15,16 a 17.Po pristani
zustalo jeste dost paliva na vznaseni a zmenu mista pristani o lokalitach pristani nemluve.Program Apollo bude jeste dlouho fascinovat lidi svou vytalitou,zapalenim pro vec a hlavne dosazeny vysledek snazeni.
Doufám ,že neskončíte jak piloti Kamikadze až se dozvíte skutečnou pravdu o Apollu.
Viva - 21/4/2008 - 18:53
[
Doufám ,že neskončíte jak piloti Kamikadze až se dozvíte skutečnou pravdu o Apollu.
Ano Sony už vydalo film Kozoroh 1 na Blu-ray, tam je to všechno vidět teď konečně ve skutečné HD kvalitě! Jiří Hošek - 21/4/2008 - 20:45
citace:Např. už jen to, že už druhý let Apolla byl s posádkou.
citace:30 výročí Vladimír Remek a jeho kosmický let na Sojuzu 28. Už to patří do historie
V pátek 9.5.08 na KNP vzpomínal p.K.Bejček a m.j.připomněl obrázek z knihy ,,Společný let,,(M.Codr)(vyd.Naše vojsko 1978)viz.v kapitole páté. Na foto jsou zde dveře pokoje hotelu v Tjuratamu (Leninsku) v němž kosmonauti spali noc před startem. Na dveřích jsou podpisy kosmonautů - posádek Sojuzů z let 1968 / 1971 a 1974.
U podpisů posádky Sojuzu 15 Sarafanova a Ďomina je datum 22.8.74 a 26.8.74, což zřejmě svědčí o odložení startu z neznámých příčin.
Nikde jsem o tomto odkladu nenašel žádnou informaci. Vzhledem k tomu, že šlo o vojenský let k Almazu, zřejmě již podrobnosti nezjistíme.
U podpisů posádky Sojuzu 16 Filipčenka a Rukavišnikova jsou dva datumy 2.12.74 a 8.12.74. Což je datum startu a přistání. V kosmonautickém kalendáři 8.12.1974 (v L+K 1975) jsem našel pouze informaci, že vrtulník od Arkalyku dopravil kosmonauty na letiště, odkud odletěli zpět na základnu. Což by mohlo znamenat, že opět 8.12.74 nocovali v tomto hotelu. Další informace chybí....
Pokud někdo máte o výše uvedeném nějaké podrobnosti, můžete je sem napsat. Předem děkuji. bejcek - 13/5/2008 - 09:55
Zítra má 35 výročí startu orbitální stanice Skylab: 14.05.1973.
Po problémech (velkých), utržený protimeteorický a sluneční kryt.Podařilo se ji obydlet celkem třemi expedicemi (9 astronautů).
Podrobnosti na :
Včera jsem se zas díval na Spektru na seriál o cestě na Mars. V tomto díle se soustředili na psychiku. Tedy to povídání o problémech se současnými posádkami, to byla docela síla: stávky až v podstatě vzpoury posádek, plánování sebevražd, plánování a ohlášení úmyslu demonstrativní vraždy.
HonzaVacek - 19/5/2008 - 21:52
citace:Včera jsem se zas díval na Spektru na seriál o cestě na Mars. V tomto díle se soustředili na psychiku. Tedy to povídání o problémech se současnými posádkami, to byla docela síla: stávky až v podstatě vzpoury posádek, plánování sebevražd, plánování a ohlášení úmyslu demonstrativní vraždy.
No, síla to byla. Člověk si většinou říká, že jsou to přece trénovaní lidi, takže těch problémů nahoře by až tak moc být nemuselo. Jenže ono je to asi jinak. Ta plánovaná sebevražda nebo ohlášení vraždy mě trochu zaskočilo. Je ovšem otázka jak moc to bylo myšleno vážně. Před sebevraždou se asi člověk nechodí prospat. Bohužel si už nepamatuju jména kosmonautů, jenom to, že se to dělo na Miru. Na Spektru tyhle pořady většinou opakují, tak si to pro jistotu přístě nahraju.
LeeMer - 24/5/2008 - 17:09
citace:
Podle kosmo.cz vychází 16
2008-016A 32763 14.04.2008,ICO G, USA
V te dobe tam jeste asi nebyl let z 16.4.2008 (Pegasus-XL, Kwajalein, C/NOFS - vedecka druzice). Takze k 18.4. jich opravdu bylo 17 (18.4. jeste vecer startovala Atiane 5 se dvema druzicema, takze nakonec 19 UDZ).
A k dnesnimu dni uz je pro letosek vypusteno 38 UDZ.
LeeMer - 24/5/2008 - 17:17
Vcera odpoledne odstartovala z Plesecku raketa Rokot a mimo tri komunikacnich druzic rady Gonec mela na palube i druzici s nazvem Jubilejnyj. Ta byla vypustena (puvodne to melo byt v roce 2007) jako pripominka na 50. vyroci letu prvni druzice sveta Sputnik. Na palube Jubilejneho je vysilac, ktery cyklicky opakuje ctyrminutovou zpravu mluveneho slova, obrazku a zvuku podobnych prvnimu Sputniku. Pokud jste radioamateri, tak muzete signal z druzice zachytit na frekvenci 435 MHz (samozrejme v okamziku, kdyz je ve vasi "radioviditelnosti").
Kapjp - 26/5/2008 - 23:05
25.5.2008 zomrel Ernst Stuhlinger jeden z clenov Von Braunovho raketoveho tymu vo veku 94 rokov.
V roku 1943 sa pripojil k Von Braunovi v Peenemuende kde pracoval na navadzacich systemoch. Po skonceni druhej svetovej vojny bol z jednym zo 126 vedcov ktori spolu s Von Braunom emigrovali do USA. V 50. rokoch pracoval na projekte Redstone a navrhol "sunship", slnecnou energiou pohananu raketu.
Bol jednym z klucovych vedcov, ktory sa podielali na vyvoji Iontoveho motoru a bol tvorca prveho planu vyslatia cloveka na Mars za pouzitia prave tohto druhu pohonu.
vcera 2. cervna tomu bylo prave 5 let, co odstartovala evropska meziplanetarni sonda Mars Express
bejcek - 10/6/2008 - 14:29
čistě náhodou!
SPIRIT má za sebou 5 let! startoval 10.6. 2003. to už je doba.
Tlama - 10/6/2008 - 15:10
citace:čistě náhodou!
SPIRIT má za sebou 5 let! startoval 10.6. 2003. to už je doba.
Jak by řekl můj kluk: "Hustý!"
Petr Tomek - 13/6/2008 - 13:19
citace:Včera jsem se zas díval na Spektru na seriál o cestě na Mars. V tomto díle se soustředili na psychiku. Tedy to povídání o problémech se současnými posádkami, to byla docela síla: stávky až v podstatě vzpoury posádek, plánování sebevražd, plánování a ohlášení úmyslu demonstrativní vraždy.
V téhle souvislosti se také často mluví o sexu. Při dlouhých cestách to samozřejmě může být problém. Existuje tedy spousta úvah a studií o tom, jak v sexu kosmonautům zabránit, ale může to být také naopak - ještě jsem nečetl studii o tom, že by sex mohl pomoci kosmonautům na dlouhých cestách přežít. Přitom některé informace o posádkách polárních stanic mluví celkem jasně: http://www.novinky.cz/clanek/142204-sex-pomaha-vedcum-na-antarktide-prekonat-deprese-z-vecne-tmy.htmlJ2930_ - 13/6/2008 - 14:45
citace:...nečetl studii o tom, že by sex mohl pomoci kosmonautům na dlouhých cestách přežít....
muze snizovat napeti a otupovat ostre hrany vznikajicich konfliktu. Viz simpanzi. Odstrasujicim rikladem eskalace konfliktu pro neuspokojene sexualni potreby budiz prikladem plachetnice Bounty
Proste by mohl byt na palube davkovac nejake chytre drogy a kdyz selzou psychologove nastane nacvily navrat do casu hippies..... nebo jednopohlavni posadka vyhranenych heterosexualu... heterosexualek.
...pokud se tedy nevyberou flegmaticni, apaticti v celibatu zijici jedinci.
bejcek - 13/6/2008 - 20:03
Zítra, 14. června má 55. výročí startu na dráhu kolem země ruský kosmonout Valerij Bykovskij/ Vostok 5 a o dva dny později 16.6. startovala Valentina Těreškovová /Vostok 6. Bylo to v roce 1963.
citace:Zítra, 14. června má 55. výročí startu na dráhu kolem země ruský kosmonout Valerij Bykovskij/ Vostok 5 a o dva dny později 16.6. startovala Valentina Těreškovová /Vostok 6. Bylo to v roce 1963.
Děkuji za opravu omylu, ach ty počty, omlouvám se. ano 45 let!
Falešný Anonym - 14/6/2008 - 23:55
citace:
muze snizovat napeti a otupovat ostre hrany vznikajicich konfliktu. Viz simpanzi. Odstrasujicim rikladem eskalace konfliktu pro neuspokojene sexualni potreby budiz prikladem plachetnice Bounty
Proste by mohl byt na palube davkovac nejake chytre drogy a kdyz selzou psychologove nastane nacvily navrat do casu hippies..... nebo jednopohlavni posadka vyhranenych heterosexualu... heterosexualek.
...pokud se tedy nevyberou flegmaticni, apaticti v celibatu zijici jedinci.
Doporučuji nechat se zavřít do basy a pak jít dělat žoldnéře do Afriky, kde je pořád válka, o které se nepíše. Chvílemi tam ale jednotka operuje v prostorech, kde lze nezcizitelné právo vítěze uplatňovat tak maximálně na goriálch, ale uplatňuje se maximálně jejich konzumací místo smířlivých forem využití. Pak o tom lze i teoretizovat. :-)
J2930_ - 16/6/2008 - 00:29
citace:Doporučuji nechat se zavřít do basy a pak jít dělat žoldnéře do Afriky, kde je pořád válka, o které se nepíše. Chvílemi tam ale jednotka operuje v prostorech, kde lze nezcizitelné právo vítěze uplatňovat tak maximálně na goriálch, ale uplatňuje se maximálně jejich konzumací místo smířlivých forem využití. Pak o tom lze i teoretizovat. :-)
a jake z toho plyne ponauceni pro kosmonautiku neprozadite?
bejcek - 8/7/2008 - 21:43
V červnu jsem psal o pěti let od startu sondy Spirit k Marsu, no a dnes má pětileté výročí startu Opportunity.
2003 032A 08.07.2003 MER-B (Opportunity) USA KSC Delta
podrobnosti na Space40 nebo KosmoMEK
Ludvík - 10/7/2008 - 09:00
Poradí mi někdo, kde si stáhnou video z přistání MERů, předpokládám, že to byl stejný zážitek jao z přistání Phoenixu.
Děkuji.
Zítra máme "nekulaté" výročí od Sputniku (1).
51 let. 4. říjen 1957.
Podíval jsem se na ten den z hlediska startů:
1959 Luna 3 SSSR
1960 Courier 1B USA
1964 Explorer 20 USA
1965 Luna 7 SSSR
1972 Kosmos 522 SSSR
1978 Kosmos 1034 - 1041 (7UDZ) SSSR
1984 Kosmos 1604 SSSR
1991 Foton 4 SSSR
od té doby nic (omyl je možný), lety lidí nic.
bejcek - 10/10/2008 - 09:32
Zítra uplyne 40 let od startu Apolla 7, prvního pilotovaného letu programu Apollo - lety na Měsíc.
Start byl 11.10.1968 a přistání 22.10.1968.
Posádku tvořili astronauté W.M. Schirra (velitel), D.F. Eisele (pilot), W.R. Cunningham (pilot).
Let byl úspěšný, ale posádka měla hodně připomínek ba i "remcání" k průběhu letu. Myslím si, že tím přispěla k dalším úspěšným letům lodí Apollo.
Apollo-7 byl poslední hřebík do rakve sovětských plánů na oblet Měsíce lidskou posádkou.
dubest - 10/10/2008 - 11:36
citace:Apollo-7 byl poslední hřebík do rakve sovětských plánů na oblet Měsíce lidskou posádkou.
Haha, přiznám se, že Rusy fakt hodně nemám rád, ale Vaše výkřiky jsou až legrační.... Pepa - 10/10/2008 - 12:21
citace:Apollo-7 byl poslední hřebík do rakve sovětských plánů na oblet Měsíce lidskou posádkou.
Neblbnite lidi az Apollo 8.Sedmicka nebylo nic nez reparat za katastrofu Apolla 1
bejcek - 10/10/2008 - 13:38
Apollo 7 byl první pilotovaný let, nové kosmické lodi!!! Nic víc, nic míň. O reparátu nevím. Apollo (1), to byla havarie na kosmodromu, ale to Apollo nikam neletělo, byla to příprava.
bejcek - 10/10/2008 - 13:41
Rusové skutečně v tu dobu připravovali oblet Měsíce dvěma kosmonauty, během letu Apollo 8 své přípravy zrušili.
bejcek - 13/10/2008 - 13:32
Pět let, srovnání.
Ve středu budou mít číňané malé výročí, 5 let od letu Shen-zhou-5.
Ta letěla s jedním člověkem(tajkonautem) 15.10.2003.
od té doby mají číňané dva další lety:
SZ-6, 2 tajk.
SZ-7, 3 tajk a první EVA
***** 3lety, 6 tajk.
Jak vypadalo pět let u ostatních velmocí:
SSSR 1961 -1966:
Vostok 1-6, 6x 1 kosmonaut
Voschod 1, 3 kosm.
Voschod 2, 2 kosm. a první EVA
***** 8letů, 11 kosm.
USA 1962-1967
Mercury 6-9, 4x1 astr.
Gemini 3-7, 5x2 astr. a první EVA
***** 9letů, 14 astr.
Postup číňanů je tedy VELMI pomalý a opatrný, a to mají mnohem lehčí cestu. Mnohé problémy se kterými se rusové a američané setkávali už dnes nejsou.
Novák - 13/10/2008 - 21:02
citace:Pět let, srovnání.
Ve středu budou mít číňané malé výročí, 5 let od letu Shen-zhou-5.
Ta letěla s jedním člověkem(tajkonautem) 15.10.2003.
od té doby mají číňané dva další lety:
SZ-6, 2 tajk.
SZ-7, 3 tajk a první EVA
***** 3lety, 6 tajk.
Jak vypadalo pět let u ostatních velmocí:
SSSR 1961 -1966:
Vostok 1-6, 6x 1 kosmonaut
Voschod 1, 3 kosm.
Voschod 2, 2 kosm. a první EVA
***** 8letů, 11 kosm.
USA 1962-1967
Mercury 6-9, 4x1 astr.
Gemini 3-7, 5x2 astr. a první EVA
***** 9letů, 14 astr.
Postup číňanů je tedy VELMI pomalý a opatrný, a to mají mnohem lehčí cestu. Mnohé problémy se kterými se rusové a američané setkávali už dnes nejsou.
Jaká opatrnost? Mají stejné výsledky po 3 krocích. Sověti/Američané po 8/9 krůčcích. To byla opatrnost.
martinjediny - 13/10/2008 - 22:20
citace:
citace:Pět let, srovnání.
Ve středu budou mít číňané malé výročí, 5 let od letu Shen-zhou-5.
Ta letěla s jedním člověkem(tajkonautem) 15.10.2003.
od té doby mají číňané dva další lety:
SZ-6, 2 tajk.
SZ-7, 3 tajk a první EVA
***** 3lety, 6 tajk.
Jak vypadalo pět let u ostatních velmocí:
SSSR 1961 -1966:
Vostok 1-6, 6x 1 kosmonaut
Voschod 1, 3 kosm.
Voschod 2, 2 kosm. a první EVA
***** 8letů, 11 kosm.
USA 1962-1967
Mercury 6-9, 4x1 astr.
Gemini 3-7, 5x2 astr. a první EVA
***** 9letů, 14 astr.
Postup číňanů je tedy VELMI pomalý a opatrný, a to mají mnohem lehčí cestu. Mnohé problémy se kterými se rusové a američané setkávali už dnes nejsou.
Jaká opatrnost? Mají stejné výsledky po 3 krocích. Sověti/Američané po 8/9 krůčcích. To byla opatrnost.
Co tak oboznamit sa s prvym vystupom a vsetkymi detailami? Prvy vystup bol hrdinsky cin. Ved to nikto ani len netusil, ci sa to da prezit. Ano, Cinania su frajeri, ze to dokazali, ved sa na to nezmohla ani ESA, hoci ESA to nezvladla organizacne. Cinu by som prirovnal skor k 80tej vyprave do Ameriky po Kolumbusovi. Nebolo to bezne, chcelo to kus odvahy a sikovnosti, ale uz to nebol ziaden zazrak.
leemer - 24/10/2008 - 07:31
Dnes si pripominame 30. vyroci vypusteni prvni ceskoslovenske druzice Magion 1.
David - 27/10/2008 - 07:01
Čínský postup v pilotovaných letech je pomalý jen relativně, nemusí pospíchat, s nikým nesoutěží.
V šedesátých letech m.s.to bylo jiné, pionýrské kroky ve vesmíru byly věcí prestiže velmocí a tak se riskovalo či riskantně improvizovalo. Příkladem mohou být lety Voschodů, což byly Vostoky bez možnosti záchrany kosmonautů v počátečních fázích letu, toto zařízení neuvezly a tak se riskovalo. Obdobně v projektu Mercury letěl Glenn v nedostatečně vyzkoušené raketě i kabině, nebo White měl původně jen z otevřených dveří Gemini jen do vesmíru " nahlédnout", ale po Leonovi z toho byla rovnou EVA, atd.
Srovnávání je na místě jen s ohledem na proklamovaný let Číny s lidmi na Měsíc, kdy citovaný opatrný postup ,beze spěchu ,odsouvá jejich let k Měsíci daleko za rok 2030, neboť se již prakticky píše rok 2010.
M.Filip - 28/10/2008 - 22:33
Čtenáře knih K.Pacnera upozorňuji, aby si opravili ve všech jeho posledních knihách (viz.ůlstoletí kosmonautiky, Kolumbové vesmíru2, Tajný závod o Měsíc), kde píše o neúspěšných startech raket N1, u třetího startu chybné datum 27.7.1971. Start byl 27.6.1971 a sledovali jej m.j.kosmonauti na Saljutu 1 krátce před svou smrtí 30.6.1971. Správné datum : viz.např.SPACE40, nebo kniha T.Přibyla (Rudé hvězdy ve vesmíru), nebo www.astronautix.com.
Totéž platí pro článekreteky vo vesmíre - Ruský vzlet a pád-Juraj Petrovič-viz.:http://mek.kosmo.cz/novinky/clanky/preteky/02_rusi.htm
bejcek - 29/10/2008 - 11:23
citace:Pět let, srovnání.
Jaká opatrnost? Mají stejné výsledky po 3 krocích. Sověti/Američané po 8/9 krůčcích. To byla opatrnost.
Číňané to mají omnoho lehčí než SSSR či USA. Mohou nakupovat současné kosmické technologie i konstrukce. To dělají. Mohou se opírat o velké zkušenosti rusů a američanů, jejich instruktoři strávili nějaký rok ve Hvězdném na ruských trenažerech. Mohou kopírovat, to umí! Jejich výzkum a vývoj si tak ušetřil mnohé slepé uličky i ztráty, ušetřili čas a peníze.
bejcek - 30/10/2008 - 11:08
"Kulaté" výročí Sojuzu.
Dne 26.10.2008 uběhlo 40 let od startu ruské (SSSR) lodě Sojuz 3 s kosmonautem G.T. Beregovým. Byl to první úspěšný let s pilotovaným Sojuzem. Let Sojuzu 1 v dubnu 1967 skončil havarií a smrtí kosm. V. Komarova. Na změny lodi Sojuz měli rusové jen rok a půl. Docela honička.
citace: Byl to první úspěšný let s pilotovaným Sojuzem. Let Sojuzu 1 v dubnu 1967 skončil havarií a smrtí kosm. V. Komarova. Na změny lodi Sojuz měli rusové jen rok a půl. Docela honička.
Po sesti pilotovanych vostocich v letech 61-63 a
dvou voschodech 64-65
se rusove na prelomu 66/67 rozhodli poradne rojet zavod o Mesic.
Behem peti mesicu startovaly 4 Sojuzy, prvni a treti nepilotovane mely vazne problemy, druhemu selhal nosic a ctvrty pilotovany na tom nebyl o nic lepe. Neni divu ze kosmonaut zemrel.
Hned za pul roku (Rijen 67) startovaly dalsi dva automaticke soujuzy, ktere fungovaly OK a dokonce doslo k automatickemu spojeni. Misi zopakovaly za pul roku (duben 68) dalsi dva sojuzy.
Jeste byl v srpnu znovu vyzkousen kompletni sojuz bez kosmonauta a hned za dva mesice (rijen 68) startoval Sojuz 3 s Beregovem, kteremu se nepodarilo spojit s o den drive startujicim automatickym sojuzem.
Ruzove tam ty sojuzy sazeli jeden za druhym.
Uz po trech mesicich (leden 69) letely dva Sojuzy naraz, spojili se a dva kosmonauti si prohodili lod. Celkem leteli 4 lide.
Za trictvrte roku (rijen 69) leteli dokonce tri Sojuzy naraz se sedmi lidmi, ale byly problemy se stykovanim.
Pak se tempo spomalilo kdyz rusove prohrali zavod o Mesic a preorientovali se na Stanice. Do cervna 71 leteli jen tri sojuzy, Sojuzu 10 se nepodarilo pripojit ke Stanici Saljut a mel problemy pri pristani, Sojuzu 11 se pripojeni ke stanici podarilo, ale kosmonauti pri pristani zemreli.
Trvalo pres dva roky nez rusove leteli znovu.
Mezi roku 67-70 letaly jeste Zondy, coz byl klon Sojuzu. Zezacatku byly problemy s nosicem Proton, ale Zondy vetsinou bezpecne nouzove pristaly a poskytly cenne zkusenosti pri vylepsovani Sojuzu po smrti Komarova. Na bazi Sojuzu jich bylo postaveno tusim 15, ale ne vsechny leteli. Byly urceny pro oblety Mesice prave behem tech par let po smrti Komarova a zavodu o Mesic.
Je tedy zrejme ze prvni Sojuzy byly vyrabeny opravdu masove. Mezi roky 66-71 to musely byt desitky lodi. Tipuju tak kolem 40.
David - 30/10/2008 - 12:39
Připadá mi, že sověti podnikali mnoho zkušebních letů svých lodí, jakoby si nevěřili, nebo na Zemi nedokázali simulovat kosmické podmínky. Nasa zpravidla jela hned " na ostro "po jednom, či dvou zkušebních letech, v případě raketoplánu rovnou.
Příkladně nechápu proč při letu Sojuz-Apollo byl ze sovětské strany nutný " zkušební " let .
jirka44 - 30/10/2008 - 13:48
citace:Připadá mi, že sověti podnikali mnoho zkušebních letů svých lodí, jakoby si nevěřili, nebo na Zemi nedokázali simulovat kosmické podmínky. Nasa zpravidla jela hned " na ostro "po jednom, či dvou zkušebních letech, v případě raketoplánu rovnou.
Příkladně nechápu proč při letu Sojuz-Apollo byl ze sovětské strany nutný " zkušební " let .
Pracuju v leteckém průmyslu už pár desítek let. Před montáží na letoun se všechny přístroje a agregáty pečlivě zkouší, v některých případech se přitom simulují okolní podmínky (podtlak nebo mráz -55°C). Potom se několikrát prověřuje ještě celé letadlo. A stejně se na pár závad přijde až při záletu nebo až provozu.
Vítězslav Novák - 30/10/2008 - 14:03
NASA doháněla - proto musela "jet" rychleji.
Raketoplán musel letět rovnou na ostro, protože neuměl a neumí nepilotované lety. Dokonce se do palubních počítačů musely nahrávat "ručně" programy pro patřičné úseky letu - nahradit startovní program orbitálním a ten přistávacím.
Ervé - 30/10/2008 - 14:09
V 60. a 70. letech startovalo těch zkušebních Sojuzů hodně, ale to způsobila smrt Komarova - měli dost Sojuzů, které nemělo smysl přestavovat, protože nebylo jasné, co všechno se bude měnit. Tak je vypustili pro automatické testy spojení. Po vyhodnocení pak nově postavené Sojuzy ověřovali při samostatných letech. Zondy kvůli jinému vybavení kabiny (jiné hmotnostní rozložení a štít) museli testovat samostatně. U ASTP se taky obměňovalo vybavení, vzhledem k vysoké poruchovosti součástek si Sověti nechtěli udělat ostudu a raději všechno několikrát testovali, peníze ani kosmonauti tehdy nebyly problém. Stejně pak museli přiznat nouzové přistání Sojuzu 18 s Lazarevem a Makarovem. Američané těch testovacích letů Apollo taky neměli málo: A-104 - boilerplate, 1 funkční blok RCS; A-105 - boilerplate s kompletním RCS; AS-201 - suborbitální test CSM, štítů, motorů; AS-202 - suborb. test, poprvé palivové články, navigace, "půlskok" vztlakem z 66 do 81 km; Apollo 4 (poprvé Saturn 5, návrat vysokou rychlostí a Apollo 6 - znovu Saturn 5.
Jirka - 30/10/2008 - 15:44
citace:V 60. a 70. letech startovalo těch zkušebních Sojuzů hodně, ale to způsobila smrt Komarova - měli dost Sojuzů, které nemělo smysl přestavovat, protože nebylo jasné, co všechno se bude měnit. Tak je vypustili pro automatické testy spojení. Po vyhodnocení pak nově postavené Sojuzy ověřovali při samostatných letech.
Svym zpusobem to byla efektivni taktika. Vyrabeli rakety jako rohliky a to same chteli udelat i se Sojuzem, kdyz chteli porazit Americany.
Ikdyz se objevil problem, tak se moc nezdrzovali a posilali ty lode dal. Kdyz Komarov zahynul, tak proste posilali chvili jen bezpilotni lode a Zondy. Kosmonauti tam byli jen do poctu a lode letaly zrejme stejne dobre i s automatickym rizenim.
Trochu pisku do soukoli prislo s prohranym zavodem o Mesic a s pokracujicimi problemy Sojuzu.
Rusove ale s jejich stylem prace nemeli jinou moznost nez masovou vyrobu a hromadu srotu na testovani.
citace:
Zondy kvůli jinému vybavení kabiny (jiné hmotnostní rozložení a štít) museli testovat samostatně.
To ovsem neznamena ze nemely vetsinu systemu totoznych nebo velice podobnych se Sojuzem. Neni vlastne genialni jak byl Sojuz vyuzit pro lety na LEO, jako taxik ke stanicim, automaticke zasobovani stanic a jeste i jako automaticka sonda k Mesici? Dokonce ho obslehli i Cinani.
Zatim chybi jen ta pilotovana vyprava k Mesici.
Ostatne Rusove dokazali podobne vytezit i kostrukci Vostoku (pilotovana lod, spionazni a vyzkumna druzice a jeho klon Voschod).
bejcek - 30/10/2008 - 22:03
Moc to do historie kosmonautiky nepatří, ale je to hezké výročí.
Dne 30.října 1938 byla na stanici CBS v USA vysílána Válka světů, hra podle knihy H.G. Welse. Bylo to o invazi Marťanů do Ameriky. Pobláznilo to mnohé lidi.
Kdoví, co blázní lidi dnes?
Petr3 - 31/10/2008 - 00:27
Dne 30.října 1938 byla na stanici CBS v USA vysílána Válka světů, hra podle knihy H.G. Welse. Bylo to o invazi Marťanů do Ameriky. Pobláznilo to mnohé lidi.
Docela podrobně o tom píše např. P. Toufar ve své knize "Co se děje na Marsu" (stránka 24-28)
Ervé - 31/10/2008 - 08:13
"Neni vlastne genialni jak byl Sojuz vyuzit pro lety na LEO, jako taxik ke stanicim, automaticke zasobovani stanic a jeste i jako automaticka sonda k Mesici? Dokonce ho obslehli i Cinani.
Zatim chybi jen ta pilotovana vyprava k Mesici."
V 60. letech to byla velká chyba, sověti vyvíjeli a vyráběli 3 různé kosmické lodě, které jenom využívali společné skořápky Sojuzu, zatímco američané vyvinuli Apollo, které zvládlo bez problémů všechny tři kroky postupně podle toho, jak končil vývoj jednotlivých systémů (CSM, Saturn 5, LM, úpravy pro Skylab). Navíc spoustu peněz a vývojových kapacit SSSR spotřeboval systém automatického setkání a spojení, který byl pro let k Měsíci i ke stanicím až do startu Saljutu 6 (1977) naprosto zbytečný a způsoboval neúspěchy setkávacích misí. V době, kdy sověti popřeli Měsíční program a začali létat ke stanicím, využili co bylo k dispozici - vyvinuli Progress, důkladně zdokonalili Sojuz na verzi Sojuz T (dvoumístné Sojuzy byly provizorium, které se osvědčilo) a pomalu chystali Buran. Přitom pořád Sojuz soutěžil s TKS. Sojuzy ale plně nevyužili svůj potenciál (od Saljutu 6 nebyla žádná specializovaná účelová mise, např. na polární dráze), to bylo způsobeno vývojem Buranu, který měl podobné úkoly plnit.
Jirka - 31/10/2008 - 11:22
citace:"Neni vlastne genialni jak byl Sojuz vyuzit pro lety na LEO, jako taxik ke stanicim, automaticke zasobovani stanic a jeste i jako automaticka sonda k Mesici? Dokonce ho obslehli i Cinani.
Zatim chybi jen ta pilotovana vyprava k Mesici."
V 60. letech to byla velká chyba, sověti vyvíjeli a vyráběli 3 různé kosmické lodě, které jenom využívali společné skořápky Sojuzu, zatímco američané vyvinuli Apollo, které zvládlo bez problémů všechny tři kroky postupně podle toho, jak končil vývoj jednotlivých systémů (CSM, Saturn 5, LM, úpravy pro Skylab).
Ja myslim ze Ruska chyba byla hlavne nespolehlivost nove konstrukce, nedostatek kapacit na vyvoj a kvalita provedeni.
Taky proste nemeli spolehlivou superraketu, proto prohrali zavod o Mesic. Sojuz se ale prokazal jako vyborna myslenka, byl od zacatku staven na automaticky let a to byla jeho vyhoda. Apollo byl mnohem vice specializovany.
citace:
Navíc spoustu peněz a vývojových kapacit SSSR spotřeboval systém automatického setkání a spojení, který byl pro let k Měsíci i ke stanicím až do startu Saljutu 6 (1977) naprosto zbytečný a způsoboval neúspěchy setkávacích misí.
Stykovani modulu bylo nezbytne pro cestu k Mesici. To samozrejme vedeli i Americane a postavili jen kvuli tomu kosmickou lod Gemini.
Sojuzy mely asi stejnou uspesnost pro setkavaci manevr jestli byly pilotovane nebo ne.
Rusove nemeli jasnou koncepci pro cestu na Mesic, takze u nekterych scenaru museli spojovat nekolik celku uz na LEO. Automaticke stykovani tedy v jejich planovani hralo naprosto nezbytnou ulohu.
citace:
V době, kdy sověti popřeli Měsíční program a začali létat ke stanicím, využili co bylo k dispozici - vyvinuli Progress, důkladně zdokonalili Sojuz na verzi Sojuz T (dvoumístné Sojuzy byly provizorium, které se osvědčilo) a pomalu chystali Buran. Přitom pořád Sojuz soutěžil s TKS. Sojuzy ale plně nevyužili svůj potenciál (od Saljutu 6 nebyla žádná specializovaná účelová mise, např. na polární dráze), to bylo způsobeno vývojem Buranu, který měl podobné úkoly plnit.
To uz jsme ovsem v jine dobe. Sojuz v pohode prezil, Apollo, Gemini, Buran, TKS, STS ne. Duvod proc Sojuz prezil byla jeho univerzalita, automatizace a hromadna vyroba. Navic jeho nosic byl stejne univerzalni a stejne hromadne vyrabeny. David - 31/10/2008 - 13:35
Sojuz již v době Apolla vypadal jako chudý příbuzný a to se propaganda snažila seč mohla zastřít ,příkladně rozdíl ve velikosti pomocí zákonů perspektivy umisťováním Apolla do pozadí.
To že přežil není žádný zázrak, ale nedostatek invence, stejně a na stejném principu by příkladně jistě přežil " pryskyřičník" pokud by Německa nespojila.
martinjediny - 31/10/2008 - 15:05
citace:Sojuz již v době Apolla vypadal jako chudý příbuzný a to se propaganda snažila seč mohla zastřít ,příkladně rozdíl ve velikosti pomocí zákonů perspektivy umisťováním Apolla do pozadí.
To že přežil není žádný zázrak, ale nedostatek invence, stejně a na stejném principu by příkladně jistě přežil " pryskyřičník" pokud by Německa nespojila.
Od cias vypustenia prvych satelitov a stanic sa ludske potreby a ocakavania z vesmiru moc nezmenili. To co je vyvinute sa zdokonaluje, ale nie je potreba to prelomovo menit. Efektivnu zmenu si moze vynutit len nova technologia, alebo nove potreby.
Preco investovat do luxusu, ked uz zaklad je cenovo tazko dostupny?
BTW. americka invencia zdochla na narocnost a na luxus.
leemer - 2/11/2008 - 10:30
Pred nedavnem oslavil sve 60. narozeniny Vladimir Remek, dnes slavi 65. narozeniny nas kosmonaut-kandidat Olda Pelcak. Preji mu hodne stesti, zdravi a uspechu v osobnim zivote. Pripojuji jeste prani od jeho velkeho kamarada Pavla Toufara.
--
Při návštěvě Prahy na pozvání generála Šedivého vzpomněl James Lovell při neformálním a úzce osobním setkání s Vladimírem Remkem a Oldřichem Pelčákem, jak nesmírně si on i jeho kolegové váží náhradníků, za co všechno jsou jim vděčni, a stejně mluvil o výzkumnících, kteří se jako vůbec první vydávají na neprošlapané stezky.
Vladimír Remek i Oldřich Pelčák letos oslavili „kulatiny“, a mne nesmírně mrzí, že na toho, který musel zůstat „druhým“, se opět zapomnělo. Dnes 2. listopadu 2008, v den jeho 65. narozenin, jsem totiž marně hledal i sebedrobnější zprávičku. Že by to bylo potvrzení „tradiční české vlastnosti“?
Takže Oldo či Oline, jak Ti říkají na rodné Moravě, jsem rád, že mohu zvolit přátelské oslovení a popřát Ti za všechny, kteří si tě váží, hodně zdraví i kus štěstí - a stále vysoké nebe.
Pavel Toufar
P.S.
Nemáte-li, přátelé, kontakt na O.P., klidně pošlete e-mail na mou adresu pavel.toufar@quick.cz - slibuji, že velice rád zařídím okamžité přeposlání. Oldřich Pelčák je sice až do 11. listopadu mimo domov, ale jakmile se dostane na net, všechno si zcela jistě přečte – a věřte, zcela jistě velice rád.
--
David - 2/11/2008 - 13:04
Měl prostě smůlu, že jeho konkurent byl synem velitele letectva, myslím, že po letech by měla jít " velkorysost" stranou a měl by říci, jak to bylo.
Pavel Toufar - 2/11/2008 - 14:20
citace:Měl prostě smůlu, že jeho konkurent byl synem velitele letectva, myslím, že po letech by měla jít " velkorysost" stranou a měl by říci, jak to bylo.
neřešme to, Oldřich Pelčák to neřeší, a jak už tady někdo dříve připomněl, řekl, že "bez důkazu jde o pivní řeči" - byť mu kdosi nefér předhodil, že naopak "on o to mluví", což je samozřejmě nepravda (chcete-li, zlovojná lež). Já jsem opravdu dnes myslel jen na docela obyčejnou věc, poblahopřát a udělat mu radost... Díky za e-maily, které už dorazily, vše jsem přeposlal, a předem O. P. omlouvám, pokud se hned neozve, protože je mimo domov a trochu s problémy s připojením na net; ani na signálu telefonu teď nějakou chvilku nebyl - takže všem díky za něj a vše vyřídím. pt
David - 2/11/2008 - 16:52
Diskuse nic nevyřeší, ale jistě je možné se podivit tomu, že byl Remek vůbec mezi kosmonauty vybrán, když měl nadváhu a vyřazení u jiných stačily i nepatrné maličkosti. Také je možné se podivit tomu, že s " náhradníkem " byly nafoceny oficiální fotky a s Remkem nikoli.Pak se ovšem nelze divit tomu, že to vzbuzuje dojem, jakoby byly posádky na poslední chvíli vyměněny. Že to tak skutečně fungovalo dokládá doložený dotaz sovětské strany " Kdo má letět ?", z toho plyne, že výsledky přípravy byly podružné a údajná odpověď " aby letěl ten lepší " je pohádkou na dobrou noc. Nelze přece věřit tomu, že v tak prokádrovaném státě, kde byla politika a kádrový profil vždy před schopnostmi a zásluhami, by najednou v tak závažné věci, zejména když se sověti výslovně ptali, nechali naši věc na náhodě a že by starej Remek " neloboval ", vždyť jeho kluk měl jistě daleko lepší kádrový profil než chudák Olda.
Daniel Lazecký - 2/11/2008 - 21:50
Davide:
neřešto. Už ti to tu napsal i pan Toufar, že to jsou spekulace a pivní řeči.
www.spacedaniel.blog.cz
na tyto narozeniny je zmínka na tomto blogu , stejně jako na stránkách Polských kolegů.
Ostatně s těmi fotografiemi ...to není důkaz. Vím o mnoha fotografiích pana O.Pelčáka. Díky němu vznikla i výstava s oslavou 30. výročí letu Sojuzu 28 v březnu tohoto roku v Havířově. Na tuto výstavu uvolnil ze svého archívu fotografie,které nemá ani pan V.Remek. Takže o fotografiích nevíš asi ty-ale neřešto.
Jinak i já jsem rád , že jste si po mírném nakopnutí vzpomněli
Má úcta
admin - 2/11/2008 - 23:31
citace:Pred nedavnem oslavil sve 60. narozeniny Vladimir Remek, dnes slavi 65. narozeniny nas kosmonaut-kandidat Olda Pelcak.
Připojuji se k přání a přeji především a hlavně zdravíčko.
To je dobře, že to někdo sleduje. Vím, že by to chtělo pořádné kalendárium. Ale bez pár lidiček, kteří by se toho ujali, to zase nepůjde...
David - 3/11/2008 - 08:33
Nechci to řešit, zcela chápu že za totáče se všichni museli z existenčních důvodů držet oficiální verze a ani já bych si tehdy nedovolil o ní pochybovat " ani doma pod peřinou",já jsem jen vyjádřil svoje pochyby a uvedl fakta na jejich podporu, nic víc a nic míň, zejména bych se nerad dostal mezi " vladoviny"a proto nehodlám v diskuzi na toto téma pokračovat.
leemer - 3/11/2008 - 17:41
Pred 51 lety se na obeznou drahu kolem Zeme podival prvni zivy tvor - Lajka.
tomasorszagh - 4/11/2008 - 00:25
citace:Pred 51 lety se na obeznou drahu kolem Zeme podival prvni zivy tvor - Lajka.
Někde jsem četl, že Lajka byla umístěna v boxu určeném pro výstupy výškovými raketami,tedy projektovaného na let v trvání do jedné hodiny / i s nalezením hlavice/ a že v tomto boxu prý údajně čekala přímo na rampě dva dny, což se mi zdá přehnané.
Pavel Toufar - 5/11/2008 - 17:54
Díky za e-maily, které už dorazily, vše jsem přeposlal, a předem O. P. omlouvám, pokud se hned neozve, protože je mimo domov a trochu s problémy s připojením na net; ani na signálu telefonu teď nějakou chvilku nebyl - pt
Ještě jednou děkuji všem, kteří napsali. Přeposlal jsem O. P. každý Váš e-mail, který dorazil na mou adresu. Díky. Srdečně Vás zdravím, pt
bejcek - 23/11/2008 - 23:39
Je to mladá historie, ale ve čtvrtek tomu bylo 10 let co byla zahájena stavba ISS, vypuštěním modulu Zarja. 20.11.1998
Před 25 lety !
28.11.1983 odstartoval raketoplán Columbia k letu STS-9.
V nákladovém prostoru byla laboratoř Spacelab 1
a dráha Shuttle měla poprvé sklon i=57stupňů,
tím se začla psát historie pozorovatelných průletů raketoplánů z našeho území...
vzpomínka na 1. pozorování, fotky z STS-9 a odkazy :
citace:Před 25 lety! 28.11.1983 odstartoval raketoplán Columbia k letu STS-9. V nákladovém prostoru byla laboratoř Spacelab 1
a dráha Shuttle měla poprvé sklon i=57stupňů, tím se začla psát historie pozorovatelných průletů raketoplánů z našeho území...
vzpomínka na 1. pozorování, fotky z STS-9 a odkazy : http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2952
Luděk Fík
Na to si dobře pamatuju, a protože letěl Němec Ulf Merbold, dost poctivě se věnovali letu na (západo)německých televizích ARD i ZDFTlama - 28/11/2008 - 10:06
Taky jsme v Ondřejově s tátou dálkově chytali "němce", aby jsme na zašuměné obrazovce viděli raketoplán. :-)
bejcek - 4/12/2008 - 22:56
Včera uplynulo 45 let od průletu americké sondy Pioneer 10 kolem planety Jupiter. Sonda startovala 3. března 1972. Pioneer si to "hasí" do dalekého vesmíru směrem k hvězdě Aldebaran v souhvězdí býka. Asi za 2 miliony roků tam bude. A to má něco nad 12 km za sec.!
Luděk F - 5/12/2008 - 00:22
na 5.12.2008
byl původně plánován průlet sondy Deep Impact (výzkumu komety Temple-1 / VI.2005 / impactor…) / DIXI (Deep Impact Extended Investigation) kolem komety 85P/Boethin , ta ale nebyla znovuobjevena, sonda míří nyní pod názvem EPOXI ke kometě 103P/Hartley 2 (plánovaný průlet X.2010)
V neděli, 21.12.1968 to bude 40 let co k Měsíci letělo Apollo 8 s posádkou:
velitel Frank Borman, pilot CM James L. Lovell jr., a pilot LM William Anders. Astronauti 10x oblétli Měsíc a 27.12.1968 přistáli na Zemi.
První let lidí k Měsíci!
pospa - 19/12/2008 - 15:15
Sice to není čistě kosmo výročí, ale lety aparátů těžší vzduchu byly také jedním z výchozích bodů kosmonautiky.
Takže:
Tuto středu 17.12. uplynulo 105 let od prvního motorového letu dvouplošníku Wright Flyer (Flyer I, Kitty Hawk) bratří Orvilla a Wilbura Wrightových.
První let trval 12 sekund a byl dlouhý celých 39 metrů. Výroba letounu stále méně než 1000 USD a motor měl výkon 12 hp (9 kW)
Srovnejme to s dnešními parametry STS, který je v současnosti nejrychleji se pohybujícím okřídleným letounem s posádkou a aerodynamickým řízením.
Kde asi budeme za dalších 105 let?
David - 19/12/2008 - 17:17
Na A-8 je zajímavé, že již při třetím letu Saturnu-5 nesl tento posádku, ačkoli při předchozím letu vysadily hned tři motory J-2.
Dále byl to prvý skutečně kosmický let, tedy let do kosmického prostoru v němž nepřevládala gravitace Země, žádné plazení v exosféře.
Tehdy to byla opravdu " bomba" a sověti dostali za vyučenou.
bejcek - 26/12/2008 - 12:15
Přátelé, trochu se připletu do vašich diskuzí připomínkou, že 24.12. před 40 lety poprvé létali lidé kolem Měsíce (10 oběhů). Posádka Apolla 8 mohla tak číst z Bible a předat vánoční poselství lidem na Zemi.
(Jsem rád, že to tak bylo. Mohli jsme, kdyby to v jiné zemi dělali lépe, slyšet také Internacionálu a řeči o říjnové revoluci, která byla v listopadu.)
A zítra tomu bude 40 let, co se od Měsíce úspěšně posádka Apolla 8 vrátila.
Hezké dny Vám přeji.
avitek - 26/12/2008 - 14:59
citace:Na A-8 je zajímavé, že již při třetím letu Saturnu-5 nesl tento posádku, ačkoli při předchozím letu vysadily hned tři motory J-2.
Vysadily jen dva motory J-2: na stuopni S-II v pozici č. 2 a č. 3.
Později odmítl restartovat motor J-2 na třetím stupni S/IVB, jeho první hoření proběhlo OK.
Myslel jsem to taK, ŽE VŠECHNY TŘI MOTORY J-2 selhaly ze stejné příčiny / prasklý přívod k zážehové komůrce/ a jelikož se jednalo o jednoduše odstranitelnou závadu byl třetí let Saturnu-5 již s astronauty a ještě k tomu rovnou k Měsíci, tady se nabízí srovnání s lety konkurenční sovětské N-1, zejména do do spolehlivosti a konstrukční vyspělosti.
avitek - 28/12/2008 - 14:33
citace:Myslel jsem to taK, ŽE VŠECHNY TŘI MOTORY J-2 selhaly ze stejné příčiny / prasklý přívod k zážehové komůrce/ a jelikož se jednalo o jednoduše odstranitelnou závadu byl třetí let Saturnu-5 již s astronauty a ještě k tomu rovnou k Měsíci, tady se nabízí srovnání s lety konkurenční sovětské N-1, zejména do do spolehlivosti a konstrukční vyspělosti.
Ne, na S-II selhal z tohoto důvodu jen jeden motor, ten druhý byl vypojen vlastně omylem, kvůli překříženým kabelům ovládání ventilů.
Toto jsem napsal ještě v roce 1968 do Letectví a kosmonautiky na základě podrobné zprávy o činnosti nosné rakety:
(začátek citátu z L+K) Ještě horší problémy nastaly u druhého stupně S-II, který byl zapálen v T +2 min 30 s. Kyslíkovodíkové motory J-2 jsou vybaveny předzážehovou komůrkou, do které je přiváděn vodík a kyslík pružnými trubkami z niklové slitiny Inconel. Ta je sice velmi houževnatá; ale vlivem vysoce podchlazeného vodíku křehne. Několik desítek sekund po zážehu druhého stupně praskla trubka přivádějící zkapalněný plyn k motoru č. 2 a vodík začal unikat do okolí. Vakuum v motorovém prostoru - raketa se již pohybovala ve výši kolem 70 km - sice zabránilo požáru, ale uvnitř předzážehové komůrky plamen změnil svůj charakter z redukčního na oxidační, asi tak, jako když do hořáku autogenu pustíte nadbytek kyslíku. Takový plamen pak dokáže řezat kov.
Není tedy divu, že netrvalo dlouho a stěna spalovací komory v T +5 min 18 s prohořela. Následovalo pronikavé snížení pracovního tlaku v motoru č. 2, který řídicí počítače zaregistrovaly a zahájily uzavírání ventilů v potrubí vedoucím k poškozenému motoru. K všeobecnému údivu se však vypojil také sousední motor č. 3.
Co bylo příčinou tohoto podivného chování?
Jeho důvod odhalila vyšetřovací komise poměrně brzy.
Na základě vyhodnocení výsledků letu AS-501 se konstruktéři rozhodli přesunout spínací relátka, ovládající kyslíkové a vodíkové ventily, ž bezprostřední blízkosti motorů J-2 až na periférii stupně. Jedna pracovní skupina kabely, které propojují relátka se servomotory ventilů, odpojila a také označila. Ve spěchu před koncem směny však došlo k tomu, že bylo prohozeno označení kabelu od vodíkového ventilu motoru č. 2 s analogickým kabelem motoru č. 3. Další směna, která po přemístění relátek kabely opět připojovala, samozřejmě vzala chybné označení za bernou minci. Protože se během zkoušek testovaly všechny motory současně, nebylo možno na záměnu přijít.
Teď však chybně směrovaný signál způsobil, že se uzavřel vodíkový ventil motoru č. 3, u něhož samozřejmě začal okamžitě klesat výkon. Počítače tedy nelenily a daly povel také k vypojení motoru č. 3. (konec citátu z L+K)
Co se týče motoru J-2 ve třetím stupni, který nerestartoval, bezprostřední příčinou bylo vysazení pomocného čerpadla hydrauliky, pravděpodoně způsobené zamrznutím hydraulické kapaliny v důsledku úniku kapalného vodíku z prasklé přívodní trubky k předzážehové komůrce během první části funkce motoru při navádění na parkovací dráhu (podobně jako u motoru č. 2 na 2. stupni).
S-II: str. 79-82 a 87 (pdf), číslování stránek originálu 74-77 a 83.
S-IVB: str. 88-89 (pdf), číslování stránek originálu 83-84.
bejcek - 2/1/2009 - 21:03
V neděli 4.1.2009 bude mít rower Spirit 5 let od přistání na Marsu. Opportunity to "oslaví" 25.1.2009. To už je doba!
Obě přistání byla v neděli a tak byl úspěch, Marťané v neděli spí.
leemer - 28/2/2009 - 05:31
Pred 50 lety (28.2.1959) odstartovala prvni druzice Discoverer 1 programu americkych fotopruzkumnych druzic Corona. Jednalo se ale o prototyp bez kamer a kazety na film. Prvni porizene snimky z vesmiru se dostaly na Zemi pri misi Discoverer 14 (srpen 1960).
bejcek - 2/3/2009 - 09:40
Zítra uplyne 40 let od startu Apolla 9 s posádkou velitel McDivitt,J.A. pilot LM Schweickart,R.L. a pilot CM Scott,D.R. Šlo o úspěšné testy kompletní sestavy kolem Země.
Start. 3.03.1969, návrat 13.03.1969, délka letu, 10d 1h01m
Další Apollo mohlo letět na cestu kolem Měsíce ( Apollo 10).
David - 2/3/2009 - 11:10
Další Apollo / 10 / mohlo klidně letět NA Měsíc, okolo Měsíce již v roce 1968 létalo Apollo-8 !
Ervé - 2/3/2009 - 11:25
Ano, Apollo 10 mohlo přistát na Měsíci, bohužel LM byl moc těžký, takže nezůstávala žádná rezerva - zpátky by mohl startovat jen jeden. Takže raději vyzkoušeli celou loď na orbitě Měsíce bez přistání.
David - 2/3/2009 - 11:56
LM Apolla 10 nebyl plně natankován, což byla pojistka proti neplánovanému přistání. V té době již bylo jasno, že sověti závod o pilotované přistání na Měsíci prohráli a nebyl žádný spěch, jinak by Apollo-10 určitě na Měsíci přistávalo.Pokud by byl LM plně natankován je možné, že by Conrad přes zákaz přistál :
Peta - 2/3/2009 - 12:57
je možné, že by Conrad přes zákaz přistál :
Charles Conrad tam nebyl, takže by nepřistál i kdyby sebevíc chtěl a měl jakkoli natankováno dubest - 2/3/2009 - 13:10
David se spletl, Conrad byl velitelem Apolla 12, třetí muž na Měsíci
Ervé - 2/3/2009 - 16:00
No já slyšel, že byl příliš těžký, takže smysluplně (s výstupem) přistát nemohl, proto natankovali míň paliva, aby to vůbec nebylo možné. Když si člověk vezme, že neměli skafandry pro výstup a ani vybavení pro práce na povrchu, a ani při cestě nahoru by nevezli vzorky, pravděpodobně by přes zvýšenou váhu lodi byly schopni přistát a zase odstartovat, bylo to ale příliš velké riziko - byl to teprve druhý pilotovaný let LM.
avitek - 2/3/2009 - 16:30
Tady jsou hmotnosti LM expedic A-10 a A-11. Vidíte, že A-10 mělo natankováno velmi málo pohonných látek do vzletového stupně (skoro přesně polovinu než mělo A-11). Takže i kdyby přistáli, tak se nemohli dostat zpátky na oběžnou dráhu:
Ascent stage, dry 4,804 lbs. Includes water and oxygen; no crew
Descent stage, dry 4,483 lbs.
RCS propellants (loaded) 604 lbs.
DPS propellants (loaded) 18,100 lbs.
APS propellants (loaded) 5,214 lbs.
-----------------------------------
Total 33,205 lbs.
Tata jsou skenována z press kitů. Podívám se ještě o specifikací LM první série, jestli tam nenajdu ještě něco k rozdílu mezi těmito exempláři.
avitek - 2/3/2009 - 17:22
Tak jediný podstatný rozdíl (kromě pohonných látek) by v tom, že LM neměl instalovánu anténu pro spojení s kosmonauty ve skafandrech během výstupu na měsíční povrch.
David - 2/3/2009 - 19:22
Faktem je, že let Apolla-10 nebyl nezbytně nutný, všechny komponenty byly již vyzkoušeny v kosmických podmínkách a pokud by bylo známo nebezpečí sovětské konkurence, příkladně pokud by sověti zveřejnili plán letu Luny-15, pak Nasa neváhala a Apollo-10 by šlo na přistání.
Mnoho nechybělo a dopadlo to jako při Gagarinovi, tehdy byl také přidán ještě jeden zkušební let s Hamem a Shepard byl rázem druhý.
Pokud by byla Luna-15 uspěla ,Armstrongův výkon by ztratil glanc a Vladové se nemuseli snažit.
bejcek - 2/3/2009 - 20:33
citace:LM Apolla 10 nebyl plně natankován, což byla pojistka proti neplánovanému přistání.
V době letu Apolla 10 se psalo, že tam bylo dáno méně paliva kvůli veliteli Tomu Staffordovi. Ten by prý neváhal a místo zkoušení (průlet nad Měsícem cca 14 km) by LM na Měsíc posadil. Snad si to pamatuji dobře avitek - 2/3/2009 - 21:31
citace:Faktem je, že let Apolla-10 nebyl nezbytně nutný, všechny komponenty byly již vyzkoušeny v kosmických podmínkách ...
Ono to tak stoprocentně není pravda. Z letu družic Lunar Orbiter se vědělo o tzv. maskonech - lokálních anomáliích gravitačního pole Měsíce a Apollo 8 to do jisté míry povrdilo. Ovšem všechny tyto objekty létaly na relativně vysokých drahách (u většiny Lunar Orbiterů se pericynthia pohybovala v rozmezí 45 až 55 km, Apollo 8 bylo na kruhové dráze ve výšce přibližně 110 km). Nevědělo se, jak budou maskony ovlivňovat parametry dráhy při snížení pericynthia až na 15 km.
Navíc průběh setkávání na dráze kolem Měsíce má jinou dynamiku (zejména jiné oběžné rychlosti) než se dá simulovat při letu na geocetrické dráze (Apollo 9). Takže já osobně nepovažuji Apollo 10 tak, jak bylo, za zbytečné. I tak Apollo 11 přistálo dost jinde, než kam vlastně Armstrong s Aldrinem mířili...
avitek - 2/3/2009 - 21:40
citace:... Nevědělo se, jak budou maskony ovlivňovat parametry dráhy při snížení pericynthia až na 15 km. ...
Při letu Apolla 10 byli např. během přeletu přistávací oblasti č. 2, na kterou byli nasměrováni, díky maskonům o 9 kilometrů jižněji! Vlado! - 2/3/2009 - 22:04
Je zajímavé že i přes vliv maskonů , přistálo Apollo 12 s přesností 150 m.
bejcek - 2/3/2009 - 22:48
Vliv masconů může způsobit přesné přistání.
Postupně, krok za krokem se zvětšoval objem zkušeností a množství informací o vlivu maskonů na soulodí Apolla a i na LM zvlášť. Učený ještě z nebe nespadl. a tak se musíme stále učit!
David - 3/3/2009 - 07:28
Pro tělesa na oběžných drahách je jejich rychlost vůči byrycentru zcela nepodstatná, vzájemné rychlosti jsou stejné ať obíhají kolem Země či Jupitera. Setkání tedy nebylo třeba u Měsíce vůbec nacvičovat, jednalo se rutinní operaci.
Pokud se týče masconů tak stejně přistání A-11 podstatně ovlivnily, neb to přistálo několik kilomerů mimo cíl a ještě v době letu A-11 se vliv masconů pouze teoreticky diskutoval.
Praktické opatření byla přijata až při letu A-12, a to přistálo neprosto přesně, téměř na stožáru Surveyora.
Ervé - 3/3/2009 - 08:05
Bylo v prázdné hmotnosti LM Apolla 10 a 11 zahrnuto i vnitřní vybavení? AESEP, žebřík, skříně skafandrů, zásoby pro pobyt na Měsíci? LM Apolla 11 by pak byl opravdu lehčí než A-10.
David - 3/3/2009 - 09:13
Myslím, že hmotnost LEMu nebyla nijak podstatná, Saturn-5 měl dostatečnou rezervu výkonu, ostatně celkové váhy soudlodí při jednotlivých letech se podstatně lišily, právě podle úkolu jimiž byly mise pověřeny. V případě zkušebních letů byly navíc osazovány senzory sledující parametry jednotlivých komponent konstrukce a vybavení, což při ostrých letech odpadlo.
Když tak o tom přemýšlím mám dojem, že v případě spěchu mělo být A-10 zcela vypuštěno a v jeho termínu mělo letět rovnou A-11, ale nejsem si tím zcela jist.
avitek - 3/3/2009 - 15:28
citace:Pro tělesa na oběžných drahách je jejich rychlost vůči byrycentru zcela nepodstatná, vzájemné rychlosti jsou stejné ať obíhají kolem Země či Jupitera. Setkání tedy nebylo třeba u Měsíce vůbec nacvičovat, jednalo se rutinní operaci.
Identično rychlostí neplatí promanévr setkáné, ale pro manévr spojení. To je obrovský rozdíl. Absolutní orbitální rychlosti jsou závislí na gravitačním parametru GM, takže časový průběh tzv. "vzdáleného setkání". tj. od fiktivního (A-10), reálního (A-11) navedení na výchozí dráhu nižší eliptickou dráhu po vyrovnání rychlostí před vlastním stykovacím manévrem probíhá při jiné geometrii. Stačí porovnat to, co se zkoušelo při A-9.
citace:Pokud se týče masconů tak stejně přistání A-11 podstatně ovlivnily, neb to přistálo několik kilomerů mimo cíl a ještě v době letu A-11 se vliv masconů pouze teoreticky diskutoval.
O tom jsem se také zmínil, že A-11 také ještě minulo cíl dost podstatně, ale jinak se o maskonech moc dobře vědělo a Apollo 10 zkušenosti sbíralo v tomto směru sbíralo. Svědčí o tom následující skutečnosti.
Dovolte abych nejprve citoval Svena Grahna (jeden z předních světových historiků kosmonautiky) shodou okolností v sousislosti s ukončením letu Čchang-e 1 se v těchto dnech zmiňuje i o letu Apolla 10:
According Chinese media one of the reasons for this controlled crash was tracking a descent trajectory in view of a follow up lander. Maybe I am reading too much in this statement, but given the fact that mascons etc are very local phenomena, tracking a descent trajectory only makes sense if you follow more or less the same trajectory as the lander is supposed to do (same Apollo 10 prior Apollo 11), otherwise this data will not make much sense. Same for making high res images from low altitude prior to the crash, which they supposedly did.
Jinak ze sledování Apolla 10 se skutečně poznalo o maskonech hodně: Porovnáním z predikované dráhy velitelského modulu vytvořené na základě tehdy platného resp. používaného modelu R2 lunárního gravitačního pole se měl sklon dráhy během posledních 30 oběhů (mezi manévry LOI-2 a TEI) samovolně změnit o necelého +0,018 stupně; skutečnost byla o 0,430 stupně (viz "Apollo 10 Mision Report, str. 6-24, obr. 6-8a).
Že už se vědělo o maskonech před letem Apolla 10, svědčí následující úryvek z textu téhož dokumentu na str. 6-7:
One further effect which caused the improvement in orbit determination and prediction for Apollo 10 was the difference in groundtrack location.
Apollo l0 passed over a region of the lunar surface which appears
to have smaller mass variations than those of Apollo 8. The primary
difference is that Apollo l0 passed over Sinus Medii, whereas Apollo 8 traversed Sinus Aestuum. According to studies performed at the Jet Propulsion Laboratory, there are mass concentrations at both of these surface features, but the larger concentration is at Sinus Aestuum.
The R2 lunar potential model was developed specifically for the
Apollo Program, whereas previous models used were generated for both
Apollo and unmanned lunar projects with different mission requirements. avitek - 3/3/2009 - 15:58
Plán pro jednotlivé typy misí byl zhruba vypracován ve 4. čtvrtletí roku 1967 a vypadal následujícím způsobem:
Mission Launch
Mission Number Objective Vehicle Trajectory Duration
======= ====== ========= ======= ========== ========
A 4+6 Launch vehicle, Saturn 16,600-km About
spacecraft development, V apogee 8.5
lunar-return entry hours
velocity
B 5 Lunar module development, Saturn Low About
propulsion and staging IB elliptic 6 hours
orbit
C * Command and service Saturn Low earth Up to
module evaluation crew IB orbit 11 days
performance
D * Lunar module evaluation Saturn Low earth Up to
command and service V or orbit 11 days
modules crew performance dual IB
combined operations
E * Command and service Saturn High Up to
modules lunar module V earth 11 days
combined operations orbit
F * Lunar mission deep Saturn Lunar Up to
space evaluation V orbit 11 days
G * Lunar landing
* Mission number dependent on success in steps A and B.
Mise typu E byla zrušena, a místo ní byla vložena mezi C a D mise C' (C-prime), což bylo Apollo 8. Mise F byla Apollo 10 a mise G byly následující, všechny s "otevřeným koncem" - přistát, když to půjde.
Později se objevily ještě mise až po písmeno J, což byla ta těžká Apolla s Roverem.
David - 3/3/2009 - 17:03
Mám za to, že mise "D" byla odložena neboť nebyl k dospozici LM a místo ní letělo A-8 a mise "E" byla zrušena jako zbytečná neb měla opakovat let A-9 na dráze s vysokým apogeem.
Je třeba vidět, že Saturny se ukázaly jako 100% spolehlivé a stejně tak všechny části kosmické lodi.Počínaje A-7 se nevyskytla žádná zřetele hodná závada, což vynikne zejména ve srovnání s konkurečním programem N-1, který nedospěl ani k zážehu druhého stupně nosné rakety.
Právě výsledkem naprosté spolehlivosti všech systémů byl let A-8, uvědomme si, že to byl teprve třetí let Saturnu-5, a konec konců mohl být i let A-lo na Měsíc.
Je jisté, že pokusu o přistání již při A-10 zabránila jen neschopnost rivala realizovat svůj plán letu na Měsíc, čili nebylo kam spěchat.
Moc hezké, to astronautika hodná 21 století a ne nějaké plazení kolem Země v ISS.
bejcek - 18/5/2009 - 20:51
Apollo 10 , čtyřicet let od startu. Posádka: Stafford,T.P. - velitel, Cernan,E.A.- pilot LM, Young,J.W. - pilot CM
LM se dostal na něšjakých 14,5 km k Měsíci. Cesta pro Apollo 10 byla otevřena.
1969-043A 18.05.1969 26.05.1969 8d 0h03m poslední zkoušky lodi Apollo nad Měsícem
David - 19/5/2009 - 12:55
Mise Apolla-10 byla riskantní a zcela zbytečná.Vše co bylo potřeba pro sednutí na Měsíci odzkoušely v kosmických podmínkách A-8 a A-9.Riskantní byla nikoli v obsahu letu, ale v kombinaci s hrozbou druhého " Sputniku", jímž mohla být Luna-15.Nikdo tehdy netušil, že sověti jedou na Měsíc po dvou kolejích, pilotovaně a pro jistotu souběžně automatem.
Pokud by byla Luna-15 úspěšná mohli si Amíci celé Apollo " vetknout za kloubouk" jak říká Werich v Císařově pekaři.
Hlavním cílem Apolla bylo sice dopravit člověka na Měsíc a zpět, ale též přivézt zpět měsíční kámen, a pokud by měsíční kámen přivezla dříve sovětská automatická sonda, bylo by celé Apollo pro kočku.
Že se sověti na Měsíc chystají bylo jasné každému, proto je nepochopitná letargie s níž nebyla využita možnost přistát na Měsíci s desítkou, nebo letět rovnou s jedenáctkou.
Je zřejmé, že pokud by sověti s Lunou-15 uspěli, získali by dostatek času na N-1 a pak bylo zcela jedno, zda by jejich kosmonaut letěl za rok, dva nebo pět.
Z hlediska rozvoje kosmonautiky je to škoda, neboť by to eskalovalo kosmické závody, které takto skončily " malým Armstrongovým krokem", zcela jistě by se na Měsíc létalo dále a závodilo by se dále o Mars, nebo Měsícní základnu.
Adolf - 19/5/2009 - 17:30
citace:Mise Apolla-10 byla riskantní a zcela zbytečná.Vše co bylo potřeba pro sednutí na Měsíci odzkoušely v kosmických podmínkách A-8 a A-9.Riskantní byla nikoli v obsahu letu, ale v kombinaci s hrozbou druhého " Sputniku", jímž mohla být Luna-15.Nikdo tehdy netušil, že sověti jedou na Měsíc po dvou kolejích, pilotovaně a pro jistotu souběžně automatem.
Pokud by byla Luna-15 úspěšná mohli si Amíci celé Apollo " vetknout za kloubouk" jak říká Werich v Císařově pekaři.
Tomu nerozumím. Úspěch Luny 15 před Apollem by jistě byl určitou propagandistickou kosmetickou vadou, ale že by si mohli vetknout pilotovaný let a lidmi prováděný geologický průzkum s návratem velkého množství vzorků za klobou...!
Dosud bychom neznali spoustu věcí o Sluneční soustavě a Zemi např. pozdější velké bombardování, kdyby tam nebyla Apolla. Odběr hornin Lunou 16 byl nesmírný úspěch jak technicky tak vědecky, ale s přínosem Apolla se to rovnat nemohlo.
Co se týče těch rizik - každá mise Apolla byla NESMÍRNĚ technicky riziková. Je zázrak, že havárie postihla jen Apollo 13 a ještě z toho vyklouzli. Na pokraji smrti byly i posádky Apoll několikrát a o vlásek unikly. S technickými smrtelnými riziky bylo Apollo vždy na hraně.
Nesmírně riskatní byly i přípravné činnosti na Zemi. Proto také posádka jednoho Apolla uhořela na rampě a pilot prvního lunárního modulu na Měsíci sotva přežil havárii lunárního modulu na Zemi. Každé přistání lunárním modulem na Měsíci, hraničilo s letem Kamikadze. Jednou se o vteřiny podařilo odvrátit pád Apolla na lunární orbitě atp.
Svého času jsem viděl na NG pořad, kde atronaut z Apolla prohlašoval, že nechápe, že se toho stalo tak málo. Že oni, kdo znali skutečnou spolehlivost těch systémů a všemožná rizika, to vnímali, že mají tak 50% pravděpodobnost přežití misí.
Možná to riziko vnímali trochu nadneseně, určitě ale bylo obrovské. Bylo to na hraně tehdejších technických možností. Vývoj probíhal v závodním tempu nesmírně spěšně. Nebyl čas všechno vymazlit k naprosté dokonalosti a spolehlivosti. MIZ - 19/5/2009 - 18:31
Tomáš Přibyl tehdy na té výstavě v Brně říkal, že posádka Apolla 11 měla vyčíslenou pravděpodobnost úspěšného návratu na Zem na 30% a věděla to.
Adolf - 19/5/2009 - 18:55
citace:Tomáš Přibyl tehdy na té výstavě v Brně říkal, že posádka Apolla 11 měla vyčíslenou pravděpodobnost úspěšného návratu na Zem na 30% a věděla to.
Řekl bych, že počítali dobře, i když skutečný výsledek těch misí dopadl nakonec jinak. Jediné, co podcenili, byla schopnost posádek a podpůrných týmů nacházet v zoufalých situacích směřujíích ke katastrofě na poslední chvíli nějaké často improvizované východisko. Ukázkou je mise Apollo 13. Na té to bylo nejzjevnější, ale i ty úspěšné mise byly ve skutečnosti soustavou jen tak tak zvládnutých smrtelných havárií. ales - 19/5/2009 - 19:14
citace:... i ty úspěšné mise byly ve skutečnosti soustavou jen tak tak zvládnutých smrtelných havárií.
Proboha Adolfe, jak můžeš něco takového ze své pozice tvrdit? Můžeš k tomu uvést nějaké konkrétní důvěryhodné zdroje a odkazy?
David - 19/5/2009 - 19:27
Naopak - havarie A-13 prokázala vysokou míru bezpečnostního koeficientu letů k Měsíci a vysokou úroveň řízení a organizace letu, sami sověti prý tenkrát přiznali, že oni by takovou poruchu nezvládli.
TP - 19/5/2009 - 20:24
citace:Tomáš Přibyl tehdy na té výstavě v Brně říkal, že posádka Apolla 11 měla vyčíslenou pravděpodobnost úspěšného návratu na Zem na 30% a věděla to.
Tomáš Přibyl sice právě testoval nedalekou novou hospodu (Primator English Pale Ale, polotmavy lezak anglickeho typu), ale ještě pořád si pamatuje, co před půltřetím rokem ve Vaňkovce říkal. Posádka Apolla-11 měla padesátiprocentní šanci, že se přistání (ne)podaří a šanci jedna ku šesti, že zahyne (což se pochopitelně týkalo především dvojice Armstrong-Aldrin). Úspěšný návrat je něco jiného, než smrt astronautů.
Adolf - 19/5/2009 - 21:17
citace:
Proboha Adolfe, jak můžeš něco takového ze své pozice tvrdit? Můžeš k tomu uvést nějaké konkrétní důvěryhodné zdroje a odkazy?
Můj náhled na tyhle věci zformoval hlavně film viděný na National Geographic Channel. Nejsem si tím úplně jist, ale bude to asi film Secrets of th Moon Landing.
Budou ho opakovat 18.6. Tedy je na něj odkaz webovou stránku TV stanice:
Doporučuji se na to podívat. Je to husté, i když člověk dnes ví, jak to dopadlo. Ti hoši byli fakt gerojové! bejcek - 19/5/2009 - 22:28
Na hrané filmy moc nevěřím, režie má vždy tendeci dělat to tak aby přitáhla diváka. Takže se někde ubírá a někde přidává. Sami si můžete říci kde asi. V tom je určitý úspěch bulváru, toho pravdivá skutečnost nezajímá, ta totiž bývá nudnější, než to co se k tomu dá přidat.
Je beze sporu, že program Apollo měl velké!!!! riziko a dopadl tak jak dopadl - velmi úspěšně, nevím proč.
NASA se mnoho nezměnila. Lety raketoplánů ukazují, že to riziko stále tady je.
Zajímavé informace k tomu jak pracuje NASA, co se týká bezpečnosti přináší kniha od Richarda Feynmana " Snad ti nedělají starosti cizí názory?"
V druhé části knihy jede pan Feyman do Washingtonu, jako člen komise vyšetřování katastrofy raketoplánu Challenger. Velmi zajímavou kapitolou je dodatek F.: "Osobní poznámky o spolehlivosti raketoplánu".
Domnívám se, že to co tam obecně R. Feyman píše, platí i pro Apollo.
Myslím, že když píšu o tíéo knize, nosím dříví do lesa. Ale pokud náhodou jste ji nečetli, podívejte se do ní! Velmi zajímavý pohled fyzika, nositele Nobelovy ceny. Po příjezdu z Bohdanče jsem ji vzal do ruky a znovu po osmi letech četl, hrome, je stále aktuální!
Richard P. Feynman "Snad ti nedělají starosti cizí názory?". AURORA 2000.
martinjediny - 19/5/2009 - 23:27
citace:
citace:
Proboha Adolfe, jak můžeš něco takového ze své pozice tvrdit? Můžeš k tomu uvést nějaké konkrétní důvěryhodné zdroje a odkazy?
...Doporučuji se na to podívat. Je to husté, i když člověk dnes ví, jak to dopadlo. Ti hoši byli fakt gerojové!
Ja zas odporucim http://mek.kosmo.cz/novinky/clanky/esas/index.htm
jako optimum byla zvolena varianta EOR-LOR "1.5" protože:
má nejnižší pravděpodobnost ztráty posádky (PLOC=1,6%) nebo mise (PLOM=5,9%)
A to hovorime o Sucasnosti!!!
V dobe Apolla mohla byt stredna nepohotovost systemu skutocne daleko vyssia. Nehovoriac o obrovskej zavislosti appola na riadeni clovekom. t.j. kazdy rozhodujuci okamih sanca na neuspech min. 1E-3.
Mozny neuspech misie Apolla v desiatkach percent je mnou ocakavany vysledok. Ze sa nepotvrdil, ma tesi, ale Adolfove percenta ma zasadne neprekvapili, i ked az tak vysoke som necakal...
Adolf - 19/5/2009 - 23:30
citace:Na hrané filmy moc nevěřím, režie má vždy tendeci dělat to tak aby přitáhla diváka.
To je dokument. Mluví tam staří mechusové, co se toho tehdy účastnili, jako kosmonauti vypovídající, jak to tehdy vnímali, a jaká byla rizika. Pochopitelně, že je v tom moderní stylizace, simulace, něco tam asi mezi dokumentárními scénami sehrávají. Pochopitelně, že zadání ohledně emocí diváka se moc neliší u akčního filmu a dokumentu o skrytých hrůzách dávné kosmonautiky, které teď oni odhalují. Určitě tam ale v ničem, co uvádí jako fakt, nekecají. To by jim neprošlo.
Scéna prvního přistání na Měsíci a její rizika byla pro mě docela silným zážitkem i proti scénám z Apolla 13. I když jsem věděl, že na Měsíci přistáli, byl to pro mě stejně nervák.
Apollo 13 jsem prodělal i jako simulační hru svého času prodělal jako kurz zajišťování IT služeb podle standardů ITIL a uvědomil si, kolik poruch, schopných zabít kosmonauty proběhlo jen během vzletu, byl to pro mě šok. V tohle filmu jsem si to lehce zopakoval. Ale i jiná Apolla - třebas po zasažení tím bleskem atp. Normálně jsem po tom filmu dospěl k názoru, že zážitky kosmonauta z Apolla musely být obvykle drsnější než vojáka od Stalingradu či Kurska.
Ten voják v linii v krajní situaci obvykle jednal "pudově" ve smyslu nacvičených drilů. Kosmonauti pořád museli něco řešit ve spolupráci s pozemskou podporou. Pořád byla nepřehledná situace, něco nefungovalo, pořád se rozhodovalo, jdeme tamhle do toho, ač něco nefunguje, a poradíme si nějak jinak - třeba ručně místo automatiky. Adolf - 19/5/2009 - 23:46
citace:http://mek.kosmo.cz/novinky/clanky/esas/index.htm[/url]
jako optimum byla zvolena varianta EOR-LOR "1.5" protože:
má nejnižší pravděpodobnost ztráty posádky (PLOC=1,6%) nebo mise (PLOM=5,9%)
A to hovorime o Sucasnosti!!!
V dobe Apolla mohla byt stredna nepohotovost systemu skutocne daleko vyssia. Nehovoriac o obrovskej zavislosti appola na riadeni clovekom. t.j. kazdy rozhodujuci okamih sanca na neuspech min. 1E-3.
Mně to Apollo připadalo jako jako vítězství neeobyčejné adaptibility člověka, který si vždy včas poradil se všemi selháními techniky i sebe sama překvapivě tak, že přežil, ačkovliv by asi v simulačním programu neměl.
Být Apollo kosmonautem musel být asi brutální zážitek. Už samotný vzlet jeden z astronautů popisoval, že se cítil jako krysa v tlamě teriéra. Podle mě z takové mise musel být aspoň trochu posttraumatický šok. Nikdo z Apolla 13 znovu už neletěl. Myslím, že tihle hoši bez posttramatického šoku nevyvázli žádný. Cybermud - 19/5/2009 - 23:53
citace:
citace:http://mek.kosmo.cz/novinky/clanky/esas/index.htm[/url]
jako optimum byla zvolena varianta EOR-LOR "1.5" protože:
má nejnižší pravděpodobnost ztráty posádky (PLOC=1,6%) nebo mise (PLOM=5,9%)
A to hovorime o Sucasnosti!!!
V dobe Apolla mohla byt stredna nepohotovost systemu skutocne daleko vyssia. Nehovoriac o obrovskej zavislosti appola na riadeni clovekom. t.j. kazdy rozhodujuci okamih sanca na neuspech min. 1E-3.
Mně to Apollo připadalo jako jako vítězství neeobyčejné adaptibility člověka, který si vždy včas poradil se všemi selháními techniky i sebe sama překvapivě tak, že přežil, ačkovliv by asi v simulačním programu neměl.
Být Apollo kosmonautem musel být asi brutální zážitek. Už samotný vzlet jeden z astronautů popisoval, že se cítil jako krysa v tlamě teriéra. Podle mě z takové mise musel být aspoň trochu posttraumatický šok. Nikdo z Apolla 13 znovu už neletěl. Myslím, že tihle hoši bez posttramatického šoku nevyvázli žádný.
Já mám teda zcela jiné informace o posádce A13 - James Lowel se na měsíc vrátil. A spalničkový Ken Metingli sice nebyl "nahoře", ale letěl a pak byl ještě v nějaké posádce STS - jestli mě paměť nemate...
Andy - 19/5/2009 - 23:57
citace:Nikdo z Apolla 13 znovu už neletěl. Myslím, že tihle hoši bez posttramatického šoku nevyvázli žádný.
O tom, že to musel být opravdu nářez zážitek ve všech směrech, o tom žádná , ale Fred Haise v programu zůstal a po skončení Apolla testoval i jeden z prvních testovacích raketoplánů, při jednom cvičném přistání však udělal chybu a byl snad, tuším, z dalšího STS programu "odebrán". Nejsem si už zcela jistý, jak přesně to bylo, rád se nechám poopravit, či doplnit .
Adolf - 19/5/2009 - 23:59
citace:Naopak - havarie A-13 prokázala vysokou míru bezpečnostního koeficientu letů k Měsíci a vysokou úroveň řízení a organizace letu, sami sověti prý tenkrát přiznali, že oni by takovou poruchu nezvládli.
Možná tam tehdy byly dobré koeficienty nějaké mechanické bezpečnosti. Ale spolehlivost technologie 60. pracujících v extrémních podmínkách nešlo tehdy překonat. Šlo ji pouze kompenzovat úrovní lidské obsluhy a řízení a organizace letu. To se tehdy opravdu povedlo a díky tomu ty mise na dřevní technice 60. let přežili. Tady byla snad on-line servisní podpora ještě obdivuhodnější než vývoj. Dosud se od nich učíme - viz ten kurz Apolla 13 na němž se současní IT učí, jak vyhovět zákazníům, když to potřebují.
Andy - 19/5/2009 - 23:59
citace:Já mám teda zcela jiné informace o posádce A13 - James Lowel se na měsíc vrátil. A spalničkový Ken Metingli sice nebyl "nahoře", ale letěl a pak byl ještě v nějaké posádce STS - jestli mě paměť nemate...
Jim Lovell (!) se na Měsíc rozhodně nevrátil, byl u něj leda s Apollem 8...
Ken Mattingly (!) poté letěl na Apollu 16 (jenže ten s třináctkou skutečně nahoře nebyl) a 2x letěl v programu STS, v jeho začátcích .
Cybermud - 20/5/2009 - 00:04
citace:
citace:Já mám teda zcela jiné informace o posádce A13 - James Lowel se na měsíc vrátil. A spalničkový Ken Metingli sice nebyl "nahoře", ale letěl a pak byl ještě v nějaké posádce STS - jestli mě paměť nemate...
Jim Lovell (!) se na Měsíc rozhodně nevrátil, byl u něj leda s Apollem 8...
Ken Mattingly (!) poté letěl na Apollu 16 (jenže ten s třináctkou skutečně nahoře nebyl) a 2x letěl v programu STS, v jeho začátcích .
Máš pravdu předsedo!Vlado! - 20/5/2009 - 00:10
citace:Apollo 13 jsem prodělal i jako simulační hru svého času prodělal jako kurz zajišťování IT služeb podle standardů ITIL a uvědomil si, kolik poruch, schopných zabít kosmonauty proběhlo jen během vzletu, byl to pro mě šok. V tohle filmu jsem si to lehce zopakoval. Ale i jiná Apolla - třebas po zasažení tím bleskem atp. Normálně jsem po tom filmu dospěl k názoru, že zážitky kosmonauta z Apolla musely být obvykle drsnější než vojáka od Stalingradu či Kurska.
Pánové, vraťte se na zem . To všechno bylo jenom divadlo a cirkus .Jako 11 září ale u toho byli i nevinné oběti.
Adolf - 20/5/2009 - 00:16
citace:
citace:Apollo 13 jsem prodělal i jako simulační hru svého času prodělal jako kurz zajišťování IT služeb podle standardů ITIL a uvědomil si, kolik poruch, schopných zabít kosmonauty proběhlo jen během vzletu, byl to pro mě šok. V tohle filmu jsem si to lehce zopakoval. Ale i jiná Apolla - třebas po zasažení tím bleskem atp. Normálně jsem po tom filmu dospěl k názoru, že zážitky kosmonauta z Apolla musely být obvykle drsnější než vojáka od Stalingradu či Kurska.
Pánové, vraťte se na zem . To všechno bylo jenom divadlo a cirkus .Jako 11 září ale u toho byli i nevinné oběti.
Tohle je předstupeň k názoru, že všechno je to MATRIX.
David - 20/5/2009 - 07:41
Havarie A-13 nebyla zaviněna konstrukční nedokonalostí, ale chybou v organizaci a zajména podceněním bezpečnostních pravidel při montáži. Pokud by byla nádrž na kyslík, která " upadla " při montáži ihned vyřazena, nemuselo se nic stát, tedy při třináctce. Celá havarie, ale byla vlastně štěstím, neboť spečené kontakty v důsledku použití vyššího napětí se mohly opakovat na orbitě Měsíce u jiné mise a pak by to mělo smrtelné následky. Bezpečnost každého výrobku je dána bezpečností jednotlivých součástek. Při letech Apolla byla bezpečnost nesmírně vysoká, ze sta tisíc součástí selhalo několik a to ještě většina byla zálohována, někde jsem četl, že Apollo mělo koeficient bezpečnosti 99,9, tedy jedna totální havarie při tisíci letech.
Interpretace pravděpodobnosti přistání A-11 na 50% je zavádějící, astronauti měli striktní příkaz při jakékoli pochybě ihned přistávací manévr přerušit, stejně tak se měli chovat po přistání, první okno bylo minutu po dosednutí, jakmile by nebylo něco v pořádku měli ihned odletět, výstup nevýstup, kámen nekámen. NASA měla na mysli především bezpečnost svých lidí a proto letělo A-10.
Názor na zaostalost techniky Apolla v šedesátých let m.s. je také zavádějící, Apollo tehdejší úroveň předběhlo o nejméně 20 let, v jeho rámci byly vyvinuty hmoty, přístroje a výrobky dosud se vyskytující jen ve sci-fi a mnohé nebyl dosud překonány a stále slouží jako špičkové. Astronauti v A-13 byli špičkoví odborníci s vědeckým vzděláním, kteří vzniklou situaci řešili věcně a bez paniky, příkladem je " stěhování do LM ", které započali dříve, než k tomu pozemní řídící středisko vydalo příkaz, atd.Že technika Apolla byla spolehlivá i bezpečná dokazuje i skutečnost, že s tak těžce poškozenou lodí ještě klidně obletěli Měsíc, ačkoli v LM měli dost paliva na okamžitý návrat.Nabízí se též srovnání s konkutenčním sovětským projektem, nemohu si to odpustit i když vím že sovětofily naštvu,ten byl příkladem nespolehlivosti a nesmírného rizika díky zaostalé technice, N-1 nefungovala ani 100 vteřin a do měsíčního Sojuzu se sověti vůbec neodvážili kosmonauta posadit !
ales - 20/5/2009 - 07:48
citace:Adolf: ... i ty úspěšné mise (Apolla) byly ve skutečnosti soustavou jen tak tak zvládnutých smrtelných havárií. Martin Jediny: ... Adolfove percenta ma zasadne neprekvapili, i ked az tak vysoke som necakal... Adolf: Můj náhled na tyhle věci zformoval hlavně film viděný na National Geographic Channel. ...
Problém je v tom, že Adolf neuvedl žádná "procenta", ale jen tvrzení o "soustavě jen tak tak zvládnutých smrtelných havárií". Pod tím si každý může představit co chce. Podobně např. mohu tvrdit, že každá jízda autem je "soustavou jen tak tak zvládnutých smrtelných havárií", protože řidič vlastně kdykoliv může špatně otočit volantem a následně může dojít ke smrtelné havárii. I dokument lze určitě "tendenčně posunout". Je jasné, že lety Apolla byly nebezpečné, ale na druhou stranu je celkem normální, že aby mise proběhla úspěšně, musí řada věcí a lidí fungovat dobře (to platí nejen u Apolla, ale i u dnešních misí). Berme to tak prosím, a zbytečně to slovně "nepřikrašlujme". Věřím, že to diskuzi prospěje.
Ervé - 20/5/2009 - 09:09
Všechny systémy Apolla byly navrhovány co nejjednodušší pro vysokou spolehlivost. Apollo CSM mělo jen 1 hlavní motor a 16 motorků RCS ve dvou blocích, Sojuz 2 motory (hlavní a záložní dvoukomorový) a 30 manévrovacích motorků, LOK měl 48 manévrovacích a 2 dvoukomorové hlavní motory. To na jednu stranu znamená, že kromě hlavního máme i záložní systém, na druhou stranu výrazně těžší a složitější systém s výrazně větším počtem dílů je mnohem poruchovější. Počítače Apolla místo aby zkolabovaly, počítaly jen pomaleji, systémy se daly obejít a nahradit ekvivalenty v LM, i když s tím původně nepočítali. V průběhu letu byly neustále kontroly s možností návratu v případě vážnější poruchy. Apollo 10 byl nezbytný let - byl to teprve druhý let s posádkou v LM - šlo o revoluční loď, bylo by extrémně nebezpečné přistát hned na Měsíci.
martinjediny - 20/5/2009 - 10:21
citace:Všechny systémy Apolla byly navrhovány co nejjednodušší pro vysokou spolehlivost. ... V průběhu letu byly neustále kontroly s možností návratu v případě vážnější poruchy. Apollo 10 byl nezbytný let - byl to teprve druhý let s posádkou v LM - šlo o revoluční loď, bylo by extrémně nebezpečné přistát hned na Měsíci.
Apollo bolo uspechom a nemam v umysle mu uberat nejakym vyjadrovanim strednej spolahlivosti.
Naviac tato metodika je zalozena na statistike a odhadoch, a tie sa na revolucne technologie uplatnuju tazko. Tieto udaje vsak boli zname aj pojektantom apolla a urcite ich pouzili v prospech projketu. (Vid moznost navratu za cenu nedokoncenia misie.)
btw. oproti spominanym odhadovanym 50% (pamatnikom z adolfovho filmu)
bola realita:
6,5% so stratou posadky, 13,5% s nenaplnenim misie,
----------------------------
takze spolu 20% neuspesnost.
Vzhladom na zlozitost riesenej ulohy velmi pekny uspech.
Aj v dnesnej dobe bez politickych tlakov studenej vojny sa projektuje do povolenej takmer 7% neuspesnosti a do 2% straty posadky.
To sme sa od apolla moc daleko nepohli... Petr Tomek - 20/5/2009 - 11:04
citace:
citace:Tomáš Přibyl tehdy na té výstavě v Brně říkal, že posádka Apolla 11 měla vyčíslenou pravděpodobnost úspěšného návratu na Zem na 30% a věděla to.
Tomáš Přibyl sice právě testoval nedalekou novou hospodu (Primator English Pale Ale, polotmavy lezak anglickeho typu), ale ještě pořád si pamatuje, co před půltřetím rokem ve Vaňkovce říkal. Posádka Apolla-11 měla padesátiprocentní šanci, že se přistání (ne)podaří a šanci jedna ku šesti, že zahyne (což se pochopitelně týkalo především dvojice Armstrong-Aldrin). Úspěšný návrat je něco jiného, než smrt astronautů.
Nic ve zlém, ale ta procenta vypadají dost jinak, pokud je odhadují odborníci z firmy, která loď stavěla, jinak když je odhadují nezávislí odborníci a ještě jinak, když je udělují novináři různě renomovaných denníků. Proto spíše popisují to, jak to vnímala různě odborná veřejnost, než že by znamenaly něco skutečně technického.
martinjediny - 20/5/2009 - 11:20
citace:Nic ve zlém, ale ta procenta vypadají dost jinak, pokud je odhadují odborníci z firmy, která loď stavěla, jinak když je odhadují nezávislí odborníci a ještě jinak, když je udělují novináři různě renomovaných denníků. Proto spíše popisují to, jak to vnímala různě odborná veřejnost, než že by znamenaly něco skutečně technického.
jj. Ale cela bezpecnost je len a len o statistike a prijatelnej miere rizika. Takze percenta sa daju spocitat presne, len je otazka kto tvori metodiku.
Takze az USA opat poleti na Mesiac, moze k vyzve pripojit poznamku. Kazdy 15 z vas nedoleti pre technicku poruchu, ale sa vrati a kazdy 57 pride o zivot... (podla planu). realita sa moze lisit.
Ktovie, kolko to bolo v case apolla?
btw. Mas chut letiet?
Adolf - 20/5/2009 - 11:28
citace:Problém je v tom, že Adolf neuvedl žádná "procenta", ale jen tvrzení o "soustavě jen tak tak zvládnutých smrtelných havárií". Pod tím si každý může představit co chce. Podobně např. mohu tvrdit, že každá jízda autem je "soustavou jen tak tak zvládnutých smrtelných havárií", protože řidič vlastně kdykoliv může špatně otočit volantem a následně může dojít ke smrtelné havárii. I dokument lze určitě "tendenčně posunout". Je jasné, že lety Apolla byly nebezpečné, ale na druhou stranu je celkem normální, že aby mise proběhla úspěšně, musí řada věcí a lidí fungovat dobře (to platí nejen u Apolla, ale i u dnešních misí). Berme to tak prosím, a zbytečně to slovně "nepřikrašlujme". Věřím, že to diskuzi prospěje.
Uvedl jsem procenta, jak je vnímali tehdejší astronauti, co do toho lezli. Procenta, která uvedl Martin Jediný, jsou vypočtená na základě skutečných statistik spolehlivosti, už realizovaného programu Apollo. Tato čísla ale ještě na počátku nikdo znát nemohl. Věděli ale určitě, pravděpodobnost katastrofy je v desítkách procent. Že ta procenta byla o něco menší, než se zpočátku zdálo, je jen dobře. Oni do toho ale šli jak do bojové mise, kde mají tak napůl šanci, že se vrátí.
Teoretické konstrukční spolehlivosti s těmi mnoha devítkami pravděpodobnosti, jak uvádí David, se vždy vypočtou, aby se vyloučily předvídatelné problémy. Nicméně realita se vždy ukáže mimo tuhle konstrukční předvídatelnost. Skutečné spolehlivosti se dosáhne až po mnoha testech. U Apolla uvšem posádky usedaly do testovacích prototypů a dělali s tím činnosti, které se prováděly třeba poprvé. Čekaly je proto potom zážitky ze zjistění, že jestli hned něco neudělají do několik vteřin, tak tento oblet Měsíce skončí pádem na jeho povrch atp.
V tom přirovnání s jízdou automobilem to byly situace, jako když se řidič nečekaně dostane do smyku na olejové skvrně na silnici, kde žádnou zradu nečeká, školou smyku však neprošel.
Věřím však, že podobných situací jsou všechny kosmické mise plné.
Tehdejší technologie neumožňovaly moc vysokou spolehlivost elektrických a výpočetních systémů. Prakticky každý životně důležitý manévr byl poznamenán tím, probíhal ve stavu nějakých elektrických poruch, které však byly vyhodnoceny tak, že to s nimi riskneme, ač pořádně nevíme, co se děje. I první přistání lunárního modulu bylo poznamenáno signalizací fatální poruchy důležitého řídícího počítače a několika dalšími závadami. Na původně vytčeném místě nešlo přistát a s náhradním místem to bylo tak, že aby nějaké našli, spotřebovali tolik paliva, že už měli na hraně návrat. Aby se mohli vrátit, museli si vyrobit i náhradní knoflík startovacího přepínače, protože původní se rozbil.
Na Měsíci se dalo pěkně šaškovat. Brzy ale zjistili, že některé pohyby je ohrožují ne příliš bezpečným typem pádů, které by nemusel vydržet skafandr a tedy ani oni. Ne každému astronautovi se ale tyto pohyby dařilo zvládat.
Docela silné zážitky si museli odnést i astronauti, co zažili zásah bleskem, kdy po nějakou dobu snad nic elektrického nefungovalo. Na druhou stranu to ale svědčí i o dost robustním řešení těchto systémů, že se znova oživily.
Film samozřejmě hraje na emoce diváka, ale fakta zaručují, že má čím hrát.
Jirka Salek - 20/5/2009 - 11:54
citace:
jj. Ale cela bezpecnost je len a len o statistike a prijatelnej miere rizika. Takze percenta sa daju spocitat presne, len je otazka kto tvori metodiku.
****
btw. Mas chut letiet?
Pravda, zalezi na metodice. Kazdy system ma obvykle zabudovany bezpecnostni faktory a pri navrhu se bezne pocita s nejhorsim moznym scenarem.
Napriklad tlakove nadoby pro prumysl jsou bezne navrhovany na tlak o 50% vyssi nez je maximalni provozni. Pri tlaku o 10% vyssim se otevira bezpecnostni ventil, ktery pri tlaku o 21% vyssim musi byt schopen zvladnout maximalni mozny prutok. Pritom ovsem neni nic zvastniho ze pri testech tyto nadoby zvladnou tlak o 200% vyssi pote co byly vystaveny crash testu nebo shozeny na trn z urcite vysky.
Nejhorsim moznym scenarem tak neni scenar na ktery jsme pripraveni, ale neco zcela noveho s cim se nepocitalo. Nejvetsi nebezpeci pro dnesni atronauty tak asi bude vyrobni defekt nebo meteroid na obezne draze.
Vybuch ktery zazilo Apollo 13 spada pod ten vyrobni defekt. Vybuch kyslikove nadrze v servisnim modulu byl zrejme pred startem klasifikovan jako LOC udalost - loss of the crew.
Jak se ale ukazalo, tak posadka prezila zrejme i diky rezervam v dezignu se kterymi se sice nesmi predem pocitat, ale ktere tam vetsinou jsou.
Ztrata Challengeru a Columbie jsou asi z jineho soudku. Nasa vedela o riziku, ale vedome ho prijala a podcenila.
U Challengeru se vedelo ze se tesneni v SRB droli pri nizkych teplotach a pri predchozich letech se uz parkrat dostali na mez materialu, kdy tesneni prohorelo. Presto ale zadne protiopatreni neprijali.
U Columbie se vedelo, ze izolace ET odpadava, ale jaksi se predpokladalo ze dlazdice TPS vydrzi. Uvsem dukaz ci testy chybely.
Stejnym slendrijanem ovsem trpeli i Rusove a platili za to. Tam ale prevladala filozofie "nas mnogo". Testovani a vyvoj u Rusu probihalo za pochodu a nikdo se s tim prilis neznervoznoval. To z nich udelalo mistry improvizace.
Myslim ze Rusove meli na to, aby doleteli na Mesic - jen by na to potrebovali ponekud vic pokusu nez Americane a zrejme by jich i vic zahynulo. Presne podle hesla "nas mnogo".
Presto si myslim ze ta jejich filozofie ma i nektere pozitivni stranky. Se ztratami se prece pocita.
David - 20/5/2009 - 12:49
Astronauti Apolla procházeli " školou smyku " do omrzení. Měli k dispozici na tehdejší dobu dokonalý trenažér, v něm bylo možno nasimulovat všechny letové situace i ty nejméně pravděpodobné. Při skutečném letu se jejich situace lišila jen o stav bez tíže a ten většina z nich již zažila a tak byli špičkově připraveni. Rizika existují při každé lidské činnosti, v případě Apolla bylo riziko zcela přijatelné, resp. zanedbatelné, zejména proto, že s vyjímkou 13 a tuším 16 probíhaly lety zcela bez závad a přesně podle měsíce předem stanoveného programu.
Adolf - 20/5/2009 - 13:13
citace:Astronauti Apolla procházeli " školou smyku " do omrzení. Měli k dispozici na tehdejší dobu dokonalý trenažér, v něm bylo možno nasimulovat všechny letové situace i ty nejméně pravděpodobné. Při skutečném letu se jejich situace lišila jen o stav bez tíže a ten většina z nich již zažila a tak byli špičkově připraveni. Rizika existují při každé lidské činnosti, v případě Apolla bylo riziko zcela přijatelné, resp. zanedbatelné, zejména proto, že s vyjímkou 13 a tuším 16 probíhaly lety zcela bez závad a přesně podle měsíce předem stanoveného programu.
Žádný let neprobíhal zcela bez závad přesně podel předem stanoveného programu. Každý probíhal navzdory mnoha zvládnutým závadám nebo závadám, které se rozhodli ignorovat a doufali, že to vyjde. V každém byla spousta improvizace a invence při zvládání nemilých překvápek.
Jejich simulátory byly na svou dobu špičkové, ale realita byla vynalézavější než tvůrci nacvičovaných krizových scénářů. Tak je to ale ostatně i u velice rutinních činností a jeko jsou lety současných ledadel. Tím spíš je to jasné ve vývojovém programu.
Nikdo nikdy např. nemohl dost dobře nasimulovat přistání lunárního modulu. Tak dokonalou virtuální realitu neměli, i když simulátory to byly na svou dobu špičkové. Nácviky s obdobně se chovajícími cvičnými moduly na Zemi nebyly také úplně stejné, protože v atmosféře se stroj choval trošku jinak. I při nácvicích na Zemi došlo k haváriím. Snad dokonce první přistávající astronaut byl k tomuko úkolu vybrát poté, co při pozemském nácviku rychlou reakcí a zvlánutou katapultáží přežil havárii cvičného modulu jen s prokouslým jazykem. Tu havárii v tom filmu ukazují.
Že kosmonauti a podpůrné týmy ale byly dobře připraveny svědčí právě to, že za pochodu zvládli i to, co je přes všechny předběžné přípravy překvapilo.
Vítězslav Novák - 20/5/2009 - 13:32
A-13 byla předevěím neuvěřitelná klika!
Kdyby se jim ten malér stal později, třeba na orbitě Měsíce nebo po cestě zpátky ještě před posledním manévrováním servisním modulem, tak se v Arlingtonu pohřbívaly tři prázdné rakve. Neměli by už čím šetřit, co nahrazovat...
Ten výbuch mohl poškodit něco důležitějšího, případně dehermetizovat kabinu - tisíce možností malilinko většího průseru a bylo by o tři mrtvé hrdiny víc.
Takhle to bylo, jako by to hollywoodský scénárista napsal.
Ervé - 20/5/2009 - 15:22
Kdyby je relativní, nebylo by pak v nádrži mnohem míň kyslíku, takže výbuch by byl slabší? Stejně tak se při pádu nádrže nemusely skřípnout dráty nebo naopak náraz mohl být větší a nádrž poškodit viditelně, takže by k žádné havárii nedošlo, protože by ji vyřadili.
Vítězslav Novák - 20/5/2009 - 16:59
Jistě, Ervé. Taky nemusela bouchout vůbec.
Říkám, že byla klika, že když už bouchla, tak bouchla tak, že se dalo něco dělat - a troufnu si odhadnout, že horších možných situací je výrazně (řádově) víc než lepších.
Kosmos je krutý a let na Měsíc byl na hranici lidských možností 60. let. A byla to vojenská operace - bitva studené války.
Divím se, že přímých obětí byl tak málo. Srovnejte si to s vývojem letectví. Ale asi zapůsobilo to, že tohle musela být státní záležitost a vše bylo tak drahé, že amatérům byl vstup zakázán.
David - 20/5/2009 - 19:28
Projekt Apollo byl pod veřejnou kontrolou, každý krok byl mediálně přetřásán ze všech stran, každá závada se prošetřovala až k samé příčině. Právě to tvořilo podmínky pro maximální možnou bezpečnost, než kdyby se " pekl pod pokličkou" a vydávala se prohlášení typu " v té a té vteřině letu propukl v motorové sekci požár a ten byl příčinou havarie" a to ještě ke všemu dvacet let po oné události.
David - 21/5/2009 - 07:57
Dramatizování posledních mitun A-11 před přistáním je směrováno do nesprávné polohy.Nic jim nehrozilo, všechny systémy fungovaly normílně a Armstrong pouze hledal nejvhodnější místo, jestli byl někdo nwrvózní, tak to bylo řídící středisko, kde rychle ubíhal čas.Nevím proč by se někdo bál v kosmické lodi, která poslouchá jako hodinky, je perfektně vycvičen a kdykoli může přistávací manévr přerušit a vrátit se k velitelskému modulu.Astronauti nejsou roztřesené babky, ale vysoce specializovaní odborníci, perfektně vycvičení a trénovaní na to aby zejména v kritických situacích zachovali chladnou hlavu a rozhodovali se rychle, přesně a správně. To také předvedl Armstrong, který využil možnosti poletovat s LM tak dlouho dokud nebyl přesvědčen, že má správné místo. Pokud by si nebyl jist, tak v souladu s instrukcemi, přistávání přerušil , odhodil spodní část LEMu a vrátil se k CM. Byla to perfektní operace a drama z toho dělají média a laici.Zejména je dojemné zveličování signalizace přetížení počítače, nejednalo se o závadu, navíc tato možnost byla dávno před letem předvídána a pozemní kontrola si věděla okamžitě rady, program pro přibližování k CM, který běžel souběžně s programem pro přistávání pouze potlačila jako méně důležitý, tak jaképak drama.Jak to bylo pro posádku " napínavé" ostatně zdokumentovaly fyziologické záznamy, tepové frekvence astronautů nijak nepřevýšily běžné normy ! Pokud astronauti prvému přistání dávali 50/50 nebylo to proto, že by nevěřoli své lodi a mysleli tím fatální katastrofu, ale to že bude nutné z nějakého důvodu manévr přerušit, nebo ihned po dosednutí odstartovat, nebo mininalizovat EVA a pod., v žádném případě nebyli ohrožení na žívotě více než piloti proudových letadel.Snaha vydávat největší úspěch pozemské vědy a techniky za riskantní podnik hazardující s životy astronautů je čirý nesmysl a průhledná snaha těch jimž se to nepovedlo o snižování tohoto epochálního " skoku " za každou cenu .
martinjediny - 21/5/2009 - 08:15
citace:Dramatizování posledních mitun A-11 před přistáním je směrováno do nesprávné polohy.Nic jim nehrozilo, všechny systémy fungovaly normílně a Armstrong pouze hledal nejvhodnější místo, ...v žádném případě nebyli ohrožení na žívotě více než piloti proudových letadel....
O tom si presvedceny, alebo sa nas snazis pobavit?
Adolf - 21/5/2009 - 09:01
citace: v žádném případě nebyli ohrožení na žívotě více než piloti proudových letadel.
Celkem si myslím, že když se vyvíjí nové proudové letadlo tady na zemi a je teprve na 11. zkušebním letu vývojového prototypu, dělá úplně nový manévr, jako třebas přistání na letadlovou loď, selže mu jeden počíač a objeví se náhle nečekaně vzdušné turbulence, tak má zkušební pilot podobnou tepovou frekvenci člověka ve vysokém stresu, jako měl Amstrong.
Ervé - 21/5/2009 - 09:07
Bylo to stejné riziko jako to, které zažívá zkušební pilot při testech nové stíhačky nebo X-15 (Armstrong), nebo letec v F-86 Sabre při souboji s MiGem hluboko v Aleji MiGů (Aldrin), pro oba tedy běžný stav. Riziko bylo, ale přiměřené situaci, Gagarin, Titov, Leonov, Shepard, Grissom i Glenn absolvovali nebezpečnější lety. Proudový pilot zažívá takové stavy když přistává v noční bouři na letadlové lodi.
David - 21/5/2009 - 12:36
Při přímém přenosu bylo možno slyšet komunikaci mezi LM a řídícím střediskem, z LM nebyly patrny nějaké emoce, jen lakonická konstatování jenotlivých realizovaných kroků. V
hlasech astronautů nebyl žádný stres jen profesionalita zcela srovnatelná s komunikací mezi přistávajícím dopravním letatdlem a řídící věží. Stres v řídícím středisku vyvolával právě bohorovný klid Armstronga, který s LEMem poletoval na Měsícem a tvrdohlavě hledal optimální přistávací plácek.Tepová frekvence obou astronautů byla v mormálu měli 150 a l30, což má každý řidič při běžné dopravní kontrole.
Nebezpečí při používání jakékoli techniky ovčem hrozí vždy, zabít může i sporák při vaření kávy.
Vítězslav Novák - 21/5/2009 - 12:57
Normální puls zdravého dospělého muže je 72 /s, 150 /s je normální při velmi namáhavé fyzické činnosti, třeba tréningu s činkami, závodě apod.
Nad 100 /s v klidu je to už tachykardie. A léčí se.
Adolf - 21/5/2009 - 16:45
citace:Tepová frekvence obou astronautů byla v mormálu měli 150 a l30, což má každý řidič při běžné dopravní kontrole.
Takováhle tepová frekvence v klidu a nižší gravitaci u takhle chladnoktervných supermanů...
Jiří Hošek - 21/5/2009 - 22:59
citace:je nepochopitná letargie s níž nebyla využita možnost přistát na Měsíci s desítkou, nebo letět rovnou s jedenáctkou.
Davide, nešlo o letargii. Důvody popsal Eugene Cernan (pilot LM Apolla 10) v knize Poslední muž na Měsíci, str. 199-200.
Jiří Hošek - 21/5/2009 - 23:06
citace:Normální puls zdravého dospělého muže je 72 /s, 150 /s je normální při velmi namáhavé fyzické činnosti, třeba tréningu s činkami, závodě apod.
Nad 100 /s v klidu je to už tachykardie. A léčí se.
Tachykardie je při víc než 1,5 úderech za sekundu.
Cybermud - 21/5/2009 - 23:43
To, že jsou astrounauti profíci, kteří v krizové situaci nepodléhají panice ale jednají podle protokolů a nacvičených schémat se prokázal i u nešťastného STS 51-L kdy byly použity dýchací přístroje. Kabina padala do moře cca 10 minut? Slovy kocoura z Red Dwarfa bych si voblíknul raketový kaťata a vyfrčel v panice pryč i přes ony pověstné dvě drobné vady.
První astronauti se rekrutovali z řad zkušebních pilotů, pravda?
To co předváděli piloti od Chucka Yaggera s X1 až po X15 je pro mě nepřekonatelný masakr - alespoň pro lety v atmosféře.
Musí to mít v povaze jako ti co skočí padákem z mrakodrapu nebo někdo kdo se zvedne ze zákopu proti kulometu. Ať už to je adrenalin nebo hrdina - nelze ho posuzovat běžnou psychologií na zvládání stresu.
130 tepů mají před startem i piloti F1. Přistání na měsíci byl z hlediska emocí opravdu zážitek a srdce bušilo každému kdo u toho byl nebo kdo u toho asistoval nebo jen koukal na bednu. Z profesního hlediska byli ale v klidu a jeli podle programu.
Adolf - 22/5/2009 - 00:30
citace:
130 tepů mají před startem i piloti F1. Přistání na měsíci byl z hlediska emocí opravdu zážitek a srdce bušilo každému kdo u toho byl nebo kdo u toho asistoval nebo jen koukal na bednu. Z profesního hlediska byli ale v klidu a jeli podle programu.
Myslím, že vzrušení těch hochů, se solidní kariérou "adrenalinových feťáků" během technickými problémy a nemožností najít vhodné přistávací místo nepocházelo primárně z fandovství - "jé Měsíc". Věřím, že tihle profíci mezních situací ji vnímali jako o něco "meznější", a to protože jejich špičkově profesionální úsudky ji jako situaci skutečně na hraně vyhodnotily.
Vítězslav Novák - 22/5/2009 - 13:33
citace:
citace:Normální puls zdravého dospělého muže je 72 /s, 150 /s je normální při velmi namáhavé fyzické činnosti, třeba tréningu s činkami, závodě apod.
Nad 100 /s v klidu je to už tachykardie. A léčí se.
Tachykardie je při víc než 1,5 úderech za sekundu.
Tedy už při 90 /minutu? S těmi /s se omlouvám - to už by nebyla ani tachykardie, to by byl třes...
David - 22/5/2009 - 18:56
O tepovou frekvenci přece vůbec nejde. Jde o to uvést na pravou míru tvrzení o " obrovském" riziku, jaké představovaly lety Apolla na Měsíc. Kosmická loď Apollo a její nosná raketa byla a je špičkovým dílem techniky. Astronauti se v tomto soulodí cítili zcela jistě bezpečni, jak se cítí pilot v solidním letadle, řidič v solidním autě. Poslechněte si hlášení z A-13, nikoli ovšem ve filmu, ale v originále, v hlase astronauta není žádná emoce, jen hlásí a konstatuje problém a je zcela jisté, že ani na okamžik nepochybuje o tom, že se ten problém vyřeší. Okamžitě chápe, že je potřeba šetřit energii, vypíná CM a připravuje evakuaci do LM, žádná panika žádný zmatek. A Jak se chová řídící středisko, místo aby okamžitě velelo k návratu, klidně posílá loď na oblet Měsíce. Oni prostě věděli, že jejich technika je prvotřídní, spolehlivá a že je nezklame. Poslední lety byly pak jen čirou rutinou, vše ke vzteku tradičně levicově zaměřených médiíí fungovalo na 100% a nebylo o čem psát, zkrátka tenkrát již létali na Měsíc stejně jako se létá na víkend do Camp Davidu a to těm ,kteří tenkrát nedozáli ani Měsíc obletět, stále leží jako pořádný kámen v žaludku a snažíse, byť je to již 40 let Apollo stále napadat " podpásovkami".Apollo zkrátka ukázalo kdo je ve Vesmíru první, hravě překonalo i sovětské " tuny".
martinjediny - 22/5/2009 - 19:45
citace:O tepovou frekvenci přece vůbec nejde. Jde o to uvést na pravou míru tvrzení o " obrovském" riziku, jaké představovaly lety Apolla na Měsíc. Kosmická loď Apollo a její nosná raketa byla a je špičkovým dílem techniky. ...
David, ak by si to tuna ukoncil, tak suhlasim a nie je o com.
Ale tie dalsie bludy co pises, jak keby si o apolle pocul nieco z radia a vobec ho nepoznal.
1/ Uspech jednej lunarnej misie apolla povazujem za ekvivalent 5 v rade po sebe nasledujucich bezchybnych startov klasickych nosicov!
2/ Tato skutocnost a obrovska technicka narocnost, ktoru museli v USA zvladnut potom trochu nespravodlivo kazi spolahlivost misii Apollo a vyskakuje tam 20% neuspesnot. Samotny Saturn mal 6% neuspesnost, ale to si vylepsil az casom. Pred A11 bola bilancia daleko daleko horsia a to este nemali ani otestovane pristatie a vzlet lunarneho modulu.
3/ Lunarny modul letel "100% naostro" prvy krat pri A-11
Ja som technik. Ja obdivujem ako to zvladli pri tej narocnosti a dielcich poruchach. To nebolo len stlacit gombik vo vytahu a ist hore a spat. Vsak si len spomen na komentare kosmonautov po A-1! vedeli , ze je riziko a boli pripraveny ho podstupit. Len neratali ze sa to moze stat pri treningu. to bolo od osudu pod pas...
Jiří Hošek - 22/5/2009 - 23:05
Saturny měly 100% úspěšnost a to nejen v typu 5. LM byl testován krom na Zemi i v kosmu při A-9 a A-10. Nevím proč by to měli vícekrát testovat, byl to perfektní výrobek a na Měsíci mohl klidně přistát i bez testování. Prakticky všechny důležité uzly byly neustále diagnostikovány nejen počítači vlastní lodi, ale i řídícím střediskem na Zemi. Nevyskytla se vůbec žádná porucha či konstrukční vada, která by nebyla zapříčiněna lidským selháním, vlastní stroj vůbec neselhal ani v tom nejmenším. Astronauti se mohli na CM,SM i LM plně spolehnout. Krom toho byla většina systémů zálohována a moduly byly variabilně využitelné.Astronauti byli v Apolu ve stejném nebezpečí jako při víkendové jízdě autem na chatu.
dubest - 23/5/2009 - 10:58
Snad se dá říct, že pilotovat experimentální letouny řady X či prototypy některých letadel bylo nebezpečnější než sedět v Apollu, ale srovnávat to s jízdou na chatu je absurdní, vždyť na tu jsme jeli mnozí řádově ve stovkách bez nehod...
Jiří Hošek - 23/5/2009 - 14:26
citace:Nevím proč by to měli vícekrát testovat, byl to perfektní výrobek a na Měsíci mohl klidně přistát i bez testování.
Davide, jestli to opravdu chcete vědět, tak si toho Cernana přečtěte. Jestli to vědět nechcete, tak už nás s tím prosím neobtěžujte.
bejcek - 23/5/2009 - 15:10
citace:.... vše ke vzteku tradičně levicově zaměřených médiíí fungovalo na 100% a nebylo o čem psát, zkrátka tenkrát již létali na Měsíc stejně jako se létá na víkend do Camp Davidu a to těm ,kteří tenkrát nedozáli ani Měsíc obletět, stále leží jako pořádný kámen v žaludku a snažíse, byť je to již 40 let Apollo stále napadat " podpásovkami".Apollo zkrátka ukázalo kdo je ve Vesmíru první, hravě překonalo i sovětské " tuny".
Pane Davide,"...levicová média ...", proto bylo Apollo 10, aby se vše důkladně vyzkoušelo a nedošlo k nějakému maléru při prvním přistání na Měsíci. Kdyby Apollo 11 havarovalo?! Dovedete si představit tu velkou radost u rusů a dalších ve východním bloku!!!!!! Dodnes by nás s tím krmily (ta levicová media). USA a technici i astronauti NASA měli velkou zodpovědnost a nemohli se chovat zbrkle!!!!! Spěchalo se, ale rozumě.
martinjediny - 23/5/2009 - 22:44
citace:Saturny měly 100% úspěšnost a to nejen v typu 5. LM byl testován krom na Zemi i v kosmu při A-9 a A-10. Nevím proč by to měli vícekrát testovat, byl to perfektní výrobek a na Měsíci mohl klidně přistát i bez testování. ...
David, ty nie si zalubeny do apolla, lebo ho nepoznas. Ty si asi zalubeny rovno do USA.
Pred prvym uspesnym pilotovanym letom bol sumar nasledovny:
1x smrtelny (nie vinou Saturnu)
2x uspesny test bezpilotny
1x nesplneny ciel vinou Saturnu5
nefungoval mu spravne motor a prasklo mu potrubie paliva 2 stupna, takze nedosiahol druhu kozmicku... pomer uspesnosti 1:1
(zeby adolfov pamatnik spominal na tieto casy??)
pred A11 uz bolo spolu uspesnych 6, lenze to je stale pomer 3:1!
potom A11,A12 ten pomer vylepsili, ale A13 ho zaklincovala opat na 3:1
nasledovali A14,15,16,17 A vylepseny pomer 4:1
OTAZKA
Maju riskovat dalsimi letmi pokazenie skore? Aj pri 4:1 im moze este jedna- dve? misie buchnut.
V podstate laickej verejnosti mohli tvrdit ze "zvladli" 14 misii v rade s jednou drobnou poruchou A13 a ze A1 bola mestastnou nahodou.
Dalsi neuspech si dovolit nemohli. zbytocne riziko. Zrusenie vzhladom na okolnosti - logicke...
Ad ten tvoj perfektny vyrobok, havaria A13 nepostihla predchadzajuce apolla v citane A11 len stastnou zhodou nahod. Tak poddimenzovana suciastka ma narok vypovedat a sposobit havariu aj za inych okolnosti ako pri A13...
Napriek tomu myslim vazne, ze Apollo povazujem za zazrak techniky. Avsak to mi este nebrani vidiet realitu... [Editoval 23.5.2009 martinjediny] [Editoval 23.5.2009 martinjediny]
Adolf - 24/5/2009 - 00:40
Doplnil bych ke skvělé bilanci Martina Jediného, tohle je statistika selhání mise. Nicméně každá úspěšná mise byla řetězem překonaných dobře ošetřených nebo aspoň přiměřeně ignorovaných poruch, z nichž mnohé by snadno misi přivedly ke katastrofě, kdyby nebyly včas odhaleny a v reálném čase vyřešeny. Každá tato událost měla svou pravděpodobnost, že to dopadne katastroficky, při tom vznikaly možná každou hodinu.
Není to zas tak odlišné od některých provozů na Zemi. Když běží elektrárenský blok tady na Zemi, tak to běží dost podobně. Během každé směny se vyřeší spousta pouruch. Každých pár dní odstavíme nějaký blok kvůli netěsnosti atp. Kdyby ale došlo k poruše, která odstaví blok, ve vesmíru, šlo by přinejmenším o nesplňění mise, ne-li o katastrofu. Tady prostě odstavíme blok, zavoláme na dispečink a začneme spouštět záložní blok. Ve vesmíru bychom ale asi umřeli. A to tak fungují technologie, které vyvíjíme sto let - samozřejmě i v Americe.
Když se v současném světě vyvíjí třebas nový informační systém, trvá jeho vyladění po jeho ostrém nasazení asi tak dlouho, jako trvaly lety Apollo.
Apollo bylo v podstatě vývojový poloprovoz a potřebovalo by ještě pár let, než by se vyvinulo, z poloprovozu do rizikového provozu. Těžko si myslet, že by pro astronauty měly platit standardy bezpečnosti práce byť i v rizikovém provozu na Zemi. Let na Měsíc nemohl být obsluhou bezpečného mixéru na trhu a zabít kosmonauty s pravděpodobností menší než nám spadne Windows na PC.
Bez testů žádnou technologii nevymazlíme. Platí to i u jednoduchých vývojů. Kde se pracuje s novým prostředím, nikdo řešení bez několika stupňů testování nevytvoří. Nechápu, jak mohl Lunární modul přistát ač jej nikdo netestoval mimo atmosféru a v 1/6 gravitaci a jak jej mohli zvládnout lidé, kteří s ním nikdy naosro neletěli. - Museli se během přistání "naučit chodit v novém těle", jinak by umřeli. Zvládli to.
Každý na Měsíci přistávající se "naučil chodit", přestože se to naučit na trenažéru nemohl.
Bylo v tom i spousta dalších problémů. Astronauti byli natolik zfetovaní palivem, že byli schopni fungovat jako normální člověk s vysokou mentální výkonností, jen když prošli výcvikem s úpravou mozkových cyklů.
David - 24/5/2009 - 10:18
Vskutku dojemné zlehčování Apolla. Já jen srovnávám srovnatelné. Tedy Apollo s projektem N-1. Oba vznikly kdy byli sověti zdánlivě, měřeno tunami ve Vesmíru ve vedení.
Vydávat závady, které se v tak složitých systémech zákonitě vyskytují za něúspěchy je nesmyslné.Každý let který překoná závadu, či závady a neskončí havarií je úspěšný a čím je závada zásadnější tím je úspěšnější, pokud ji překoná. Současně prokazuje i spolehlivost celého systému, který se projevuje právě v mezních situacích. Pokud vše funguje, není co řešit.
Ani jedna raketa typu Saturn nehavarovala, jestli nepodala 100% výkon, či zda byl během letu vypojen / nikoli vybuchl jak se běžně dálo u N-1/ jeden či dva motory a raketa přesto letěla po určené dráze dále, nelze to hodnotit jako selhání ale jako vyřešení nastalé situace.Mám na mysli druhý let Saturnu-5, který ukázal spolehlivost nosiče, schopnost řídícího střediska závadu řešit, operativně změnit letový plán a dosáhnou prakticky všech cílů letu. Důkazem je to, že nejen, že let nebyl opakován, ale že další Saturn-5 již nesl lidskou posádku a to nejen na LEO a již přímo k Měsíci, nikoli však k pouhému obletu, ale přímo na měsíční orbitu. Pokuste se objektivně prvé tři lety Saturnu-5 srovnat s prvými třemi lety N-1 a pak se zamyslete nad spolehlivostí či nespolehlivostí Saturnů a pak teprve o tom něco pište, jinak, a to nemám ve zvyku někoho hodnotit, či napadat ,plácáte nesmysly.
Adolf - 24/5/2009 - 16:46
citace:Vskutku dojemné zlehčování Apolla.
Karel Čapek ve svém proslulém fejetonu Proč nejsem komunista, popsal mj. jednu pro komunisty příznačnou vlastnost: Nikdy nepronáší žádná prostá konstatování či popisy. Vše je u nich ideologicky motivovaným hodnotícím soudem. Např. nic není pouze večeře, ale je to buď žranice vykořiťovatele, který si užívá své kořisti na úkor proletářů, nebo nuzná skýva vykořisťovaného proletáře. S tímto komunikačním stylem rudých komisařů se hojně setkáváme bohužel u jiných zabarvení politického názoru. Osobně mě nejvíce štve, když dotyčný zastává stejný či podobný názor na věc, ale ve stylu rudého politického komisaře.
Tím, že tvrdím, rizikovost operací při misích Apollo, které probíhaly v kosmickém prostoru, byly velice často prvním testem této operace, na zařízení, které vzhledem k počtu startů bylo nutně zkušebním prototypem, mělo rizikovost srovnatelnou s bojovou operací ve válce, určitě Apollo nesnižuji!!! Dokonce si myslím, že tím tento projekt má vedle obrovského inženýrského půvabu i nádheru heroické ságy. Každý, kdo se kdy účastnil nějakého vývoje nebo alespoň rozjíždění nějakého technologického systému, by to měl snadno pochopit.
Na druhou stranu tvrdit, že skutečnost, že hned druhé Apollo letělo s posádkou, ačkoliv první letová zkouška sice vedla ke splnění letových cílů, úkázala však konstrukční nespolehlivosti, je důkazem nízké rizikovosti následující lidské mise, naprosto postrádá alespoň špetku technického realismu.
Porovnání s ruským lunárním projektem není v tomto smyslu dost dobře možné. Ruský projekt se v podstatě nedostal dál než do fáze pokročilých motorových zkoušek, a do fáze kosmických operací se nikdy nedostal. US bylo před Rusy hodně daleko. Je to možná dobře v tom smyslu, že ruský přístup - nas mnogo - by se dost pravděpodobně bez nějakého toho smutného pomníčku neobešel. Ale US se hodně i za cenu určitých rizik snažily nedát Rusům příležitost začít se na ně dotahovat. Možná tím paradoxně zachránili životy obětovaných ruských kosmonautů, kdo ví?
Ale kosmická doprava nemá a zatím z podstaty nemůže mít charakter rizikovosti běžné civilní dopravy na Zemi, jak když jedeme na chatu či do práce. Ani systémy, které už létají desetiletí a jsou to už skutečně provozní systémy - nikoliv vývojové prototypy jako Apollo - tak nízké rizikovosti nedosahují. K takovým systémům patří např. desetiletí provozovaný STS - mám dojem, že v něm letělo 290 a z toho 20 zemřelo. Sojuzy jsou asi nejbližší skutečně vyladěné technologii, která už nemá skoro žádné mouchy, stačila ale maličká úprava v konstrukci a přišly potíže s tím oddělováním během přístávacího manévru a vše bylo na hraně katastrofy.
martinjediny - 24/5/2009 - 16:58
citace:Vskutku dojemné zlehčování Apolla. Já jen srovnávám srovnatelné. Tedy Apollo s projektem N-1. Oba vznikly kdy byli sověti zdánlivě, měřeno tunami ve Vesmíru ve vedení.
Vydávat závady, které se v tak složitých systémech zákonitě vyskytují za něúspěchy je nesmyslné.Každý let který překoná závadu, či závady a neskončí havarií je úspěšný a čím je závada zásadnější tím je úspěšnější, pokud ji překoná. Současně prokazuje i spolehlivost celého systému, který se projevuje právě v mezních situacích. Pokud vše funguje, není co řešit.
Ani jedna raketa typu Saturn nehavarovala, jestli nepodala 100% výkon, či zda byl během letu vypojen / nikoli vybuchl jak se běžně dálo u N-1/ jeden či dva motory a raketa přesto letěla po určené dráze dále, nelze to hodnotit jako selhání ale jako vyřešení nastalé situace.Mám na mysli druhý let Saturnu-5, který ukázal spolehlivost nosiče, schopnost řídícího střediska závadu řešit, operativně změnit letový plán a dosáhnou prakticky všech cílů letu. Důkazem je to, že nejen, že let nebyl opakován, ale že další Saturn-5 již nesl lidskou posádku a to nejen na LEO a již přímo k Měsíci, nikoli však k pouhému obletu, ale přímo na měsíční orbitu. Pokuste se objektivně prvé tři lety Saturnu-5 srovnat s prvými třemi lety N-1 a pak se zamyslete nad spolehlivostí či nespolehlivostí Saturnů a pak teprve o tom něco pište, jinak, a to nemám ve zvyku někoho hodnotit, či napadat ,plácáte nesmysly.
1/ nie je co zlahcovat. jednoznacne pocnuc apollom prevzali USA vedenie vo vesmirnych pretekoch. O ich technologickej vyspelosti nema zmysel pochybovat. Ale ani som si nevsimol jediny prispevok ktory by to robil.
2/ Ak je cielom test pri druhej kozmickej rychlosti a pre poruchu druheho stupna sa nedosiahne, tak potom nechapem kde beries 100% uspesnost. Ze nedoslo k stratam je super, ze sa nieco z testu pouzilo tiez, ale prasknutie privodu paliva asi nie je banalita
3/ Objektivne porovnanie prvych troch letiacich Saturnov a prvych troch letiacich N1?
Chces sa vyzivat v bulvarnych nezmysloch, ze USA su majstri sveta a mantaci Sovieti neboli schopny zdvihnut sa zo Zeme?? Aj tak sa to da interpretovat, ak nepoznas alebo nechces poznat detaily. A predavacovi hamburgerov to mozno aj staci.
P.S. Lenze ak ty mozes tvrdit, ze Saturny mali 100% uspesnost, tak ja mozem tvrdit ze:
Pri saturnoch nesplnili primarny ciel 1z3 pri N1 3z3.
takze N1 mala len 3x vacsiu nespolahlivst pri dosahovani ciela misie ako Saturn. Kedze Apollo lietalo nakoniec s uspesnostou 4:1, tak N1 by lietala 4:3. Kedze prve 3 vybuchli, tak 4-ta N1 by ulohu misie uz urcite splnila. Aka skoda, ze 4-tu N1 uz Rusi nepostavili...
(David, ten dodatok je len vtip.)
martinjediny - 24/5/2009 - 17:28
Nic lepsie ako apollo sa pre let na Mesiac vymysliet nedalo.
Dokonca treba povedat, ze USA mali aj na to byt vo vesmire prvy, ci uz satelitom, alebo i ludskou posadkou. Len to chytili zo zleho konca a Rusi im vypalili rybnik. a potom este niekolko krat.
Pri Mesiaci im to USA vratili. Zo zleho konca to zas chytili v Rusku a bolo by potrebne uplne zmenit pristup k projketu a financovaniu, aby nieco dosiahli.
Ja viem ze USA su frajeri, len mi je smiesne ked sa niekto snazi na zaklade toho dokazat, ze Rusi su amateri. Lebo nie su. A zlatym klincom je ak podla CB logiky potom ty dobry nerobia chyby a maju vsetko super.
David - 24/5/2009 - 18:40
U AS-502 nebyl poškozen přívod paliva k motorům, ale přívod paliva do zážehové komůrky. U motorů pracujících na druhém stupni to vedlo k jejich vypojení, z toho byl jeden vypojen omylem. Nijak to ovšem neohrozilo bezpečnost letu, stupeň dál pracoval se zbylými motory, ovšem nedodal již plný výkon a ten musel dodat třetí stupeň S-4b. Protože osazen stejným motoremjakoS-II praskla též přívodová hadička k zážehové komůrce a proto se nezdařil restart. Loď však byla na v pořádku na LEO, nikoli na splasklých padácích ve stepi.
Tato banální závada byla vyřešenapřidánímměchového článku do přívodu k zážehové komůrce a jelikož se jednalo o banální záležitost mohlo již další AS 503 nésti Bormana a spol k Měsíci.
Všechny zásadní úkoly letu AS 502 byly splněny pomocí motorů SM, nabízí se srovnání s druhým letem N-1, ta tuším letěla 2oo metrů a vybuchla a zničila rampu.
Pokoušet se pomocí AS-502 zvrátit 100%úspěšnost Saturnů se může jevit jako poněkud dětinské.
Jiří Hošek - 24/5/2009 - 18:40
citace:Kedze prve 3 vybuchli, tak 4-ta N1 by ulohu misie uz urcite splnila. Aka skoda, ze 4-tu N1 uz Rusi nepostavili...
jj. dik.
ale bol to len zart a zabudol som si to skontrolovat. [Editoval 24.5.2009 martinjediny]
martinjediny - 24/5/2009 - 20:01
citace:...Pokoušet se pomocí AS-502 zvrátit 100%úspěšnost Saturnů se může jevit jako poněkud dětinské.
David, dakujem za vysvetlenie. AS-502 mala ist k Mesiacu, zamrzla na LEO ale to nevadi. Spolahlivost aj atk povazujes za 100%.
o.k. v tom pripade fakt nie je co riesit.
Bud tvoj nazor akceptujem, alebo nie.
btw. vacsina rakiet nehavaruje kvoli tomu ze by boli prepchate nefunkcnymi dielmi a nefunkcnou koncepciou, ale havaruju vo vacsine len kvoli banalnym zavadam. [Editoval 24.5.2009 martinjediny]
PatekL - 24/5/2009 - 20:28
Na úspěšnost komplexu Apollo/Saturn se lze dívat z několika úhlů pohledu:
1) Přežití celé mise posádkou = 100%;
2) Splnění celého programu mise: z 31 startů(i vynesení Skylabu) 3x nesplněn 100% úkol mise (AS-502, Apllo 13 a vynesení Skylabu).
3) Ohrožení života posádky: Apollo 13, Apollo 15 (nerozevřel se jeden padák=žádná rezerva pro případnou poruchu dalšího padáku - na jednoum padáku by šlo o život), Skylab 3 vážně se uvažovalo o záchranné expedici a ASTP-posádka se přiotrávila při přistání.
Pro Davida: Podle: http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/usa/apollo/ap-13/lk1.htm začala posádka Apolla 13 vypínat elektrické spotřebiče až na pokyn ze Země a dále rychlej návrat zpět na Zem nebyl možnej-museli obletět Měsíc.
Nevim jak z pohledu úspěšnosti Apollo/Saturn hodnotit požár Apolla 1, protože se nejadnalo o vlastní let, ale pouze o nácvik předstartovních operací před samotným letem.
Vlado!!! - 24/5/2009 - 20:57
citace:Bez testů žádnou technologii nevymazlíme. Platí to i u jednoduchých vývojů. Kde se pracuje s novým prostředím, nikdo řešení bez několika stupňů testování nevytvoří. Nechápu, jak mohl Lunární modul přistát ač jej nikdo netestoval mimo atmosféru a v 1/6 gravitaci a jak jej mohli zvládnout lidé, kteří s ním nikdy naosro neletěli. - Museli se během přistání "naučit chodit v novém těle", jinak by umřeli. Zvládli to.
citace: Na druhou stranu tvrdit, že skutečnost, že hned druhé Apollo letělo s posádkou, ačkoliv první letová zkouška sice vedla ke splnění letových cílů, úkázala však konstrukční nespolehlivosti, je důkazem nízké rizikovosti následující lidské mise, naprosto postrádá alespoň špetku technického realismu
Adolfe děkuji,že taky používáš selský rozum.
citace:Vydávat závady, které se v tak složitých systémech zákonitě vyskytují za něúspěchy je nesmyslné.
Proč nebyla na tak složitém systému jako je LM, zákonitě závada ? Odstartovali z Měsíce bez testů a zkoušek.
A1 byla závada, nebo americká blbost ?
citace: Osobně mě nejvíce štve, když dotyčný zastává stejný či podobný názor na věc, ale ve stylu rudého politického komisaře.
Trefa do rudého.
Adolf - 24/5/2009 - 21:10
citace:Nevim jak z pohledu úspěšnosti Apollo/Saturn hodnotit požár Apolla 1, protože se nejadnalo o vlastní let, ale pouze o nácvik předstartovních operací před samotným letem.
Je to jasný, shořeli banálně a nic to nemění na 100% úspěšnosti a spolehlivosti a bezpečnosti.
Alchymista - 24/5/2009 - 21:25
citace:Nevim jak z pohledu úspěšnosti Apollo/Saturn hodnotit požár Apolla 1, protože se nejadnalo o vlastní let, ale pouze o nácvik předstartovních operací před samotným letem.
Nebolo to síce priamo pri štarte, ale v bezprostrednej súvislosti so štartom. Navyše katastrofa odhalila viaceré veľmi vážne technické nedostatky, bez odstránenia ktorých mohlo dôjsť ku katastrofe kedykoľvek počas letu. Skúmanie trosiek kabíny podstatne urýchlilo ich odhalenie a odstránenie.
Zahynula primárna letová osádka a bol zničený letový kus kabíny. Ku katastrofe došlo priamo na odpaľovacej rampe na zmontovanej zostave nosnej rakety pripravovanej ku skorému štartu. To by oprávňovalo ohodnotiť katastrofu váhou 0,5-0,75.
Ku katastrofe došlo 27. januára 1967, nasledujúci pilotovaný let programu Apollo bol až Apollo 7 11.-22. október 1968, teda po 21 mesiacoch - prestávka v pilotovaných letoch bola dlhšia ako po katastrofe Sojuz 1 s Vladimirom Komarovom z 24. apríla 1967, ďalší pilotovaný let bol Sojuz 3 26.-30. októbra 1968, keď letel Georgij Beregovoj
citace:Prvý letový riaditeľ NASA Christopher Kraft vyslovil zaujímavý názor, že požiar Apolla 204 celý program Apollo podstatne urýchlil. Dôkladným rozobratím lode po nehode sa totiž odhalilo množstvo ďalších závad, ktoré by v prípade, že by Apollo 204 odštartovalo, boli odhaľované až postupne.
[Upraveno 24.5.2009 Alchymista]
Adolf - 24/5/2009 - 21:39
citace: Proč nebyla na tak složitém systému jako je LM, zákonitě závada ? Odstartovali z Měsíce bez testů a zkoušek.
A1 byla závada, nebo americká blbost ?
citace: Osobně mě nejvíce štve, když dotyčný zastává stejný či podobný názor na věc, ale ve stylu rudého politického komisaře.
Trefa do rudého.
To, co se vyzkouší, že se vznese ze Země z toho Měsíce docela pravděpodobně odletí. Horší je to s přístáním, protože tam je při nejmenším velmi odlišné chování kvůli atmosféře a nižší gravitaci, což mate jak člověka tak automatiku. První přistání také strašným problémem bylo a k několika závadám překonaným lidskou improvizací během přistání došlo. Také proto ty 150 pulsy u skutečných akčních hrdinů. Nebyli tak vyplašení z toho, co by se mohlo stát, ale z toho, co se opravdu dělo při první skutečné prototypové zkoušce ve skutečných podmínkách.
A1 byla jasná závada. Při každé misi docházelo k elektrickým závadám, naštěstí s ne tak strašnými účinky. Elektrické systémy té doby už z podstaty nebyly z dnešního hlediska moc spolehlivé.
Alchymista - 24/5/2009 - 22:02
Vesmír chyby neodpúšťa - porucha, ktorá viedla ku katastrofe Sojuz 11, pri ktorej zahynuli Georgij Dobrovoľskij, Viktor Pacajev a Vladislav Volkov, bola podstatne "banálnejšia" a posádka sa ju dokonca zrejme pokúsila opraviť, ale nemala na to dostatok času.
PatekL - 24/5/2009 - 22:21
Pokud vezmeme v úvahu možství závad na elektrických zařízení u STS, tak se toho až zas tak moc o proti Apollu nezměnilo. Ještě k Apollu, pokud si přečtete reportáže o jednotlivých letech tak těch závad je opravdu poměrně dost. Ale to se týká všech letů na obou stranách. Takže pokud někdo přirovnává lety do kosmu k cestám na chatu, tak se velmi mýlí. To, že se přeci nemůže nic stát si mysleli asi jak V USA tak v SSSR a stálo to životy hodně lidí. Pokud se podrobněji podívete na jednotlivé katastrofy zpětně, tak vás musí napadnout, že museli to nebezpečí vidět. S nebezpečím katastrofy musí počítat i soukromé společnosti, které plánují posílat turisty do kosmu.
PatekL - 24/5/2009 - 22:30
citace:Vesmír chyby neodpúšťa - porucha, ktorá viedla ku katastrofe Sojuz 11, pri ktorej zahynuli Georgij Dobrovoľskij, Viktor Pacajev a Vladislav Volkov, bola podstatne "banálnejšia" a posádka sa ju dokonca zrejme pokúsila opraviť, ale nemala na to dostatok času.
Ještě jedna zajímavost u všech katastrof při kosmických letech. Všechny se udály v období, kdy posádka v podstatě nevyvíjela žádnou činnost a v podstatě nemohla nic ovlivnit. Pokud posádka mohla věci nějak výrazně ovlivnit, tak ke katastrofě nedošlo.
David - 25/5/2009 - 14:30
Celý projekt Apollo, jako ostatně vše co dělá NASA, je pod veřejnou kontrolou a to nejen zda jsou účelně vynakládané peníze, ale též zda další krok je na místě.Banální závada při letu AS 502 nejen že neotřásla spolehlivostí systému, ale naopak potvrdila, že systém Saturnu je naprosto spolehlivý. NASA přesně dignostikovala závadu a ihned uvedla v život jednoduché a zcela spolehlivé řešení. Opět si dovolím srovnání s N-1, která též měla nést lidi, sověti jen kostatovali, " že v motorové sekci vypukl požár" a ten byl prý příčinou havarie, ale jejich daagnostika byla tak chabá, že ani nevědí proč vypukl. Apollo dvanáct dostalo při startu zásah bleskem, pravděpodobně dokonce dva zásahy, vypadla celá primární síť rakety, ihned naskočilo béčko, a raketa nejen že v klidu letěla dál, ale A-12 přistálo na Měsíci, je třeba další důkaz naprosté spolehlivosti a bezpečnosti systému Saturn-Apollo?, pokud je tak rezignuji, víc " po lopatě " to nedokážu a " vlady " stejně nepřesvědčím.
derelict - 25/5/2009 - 14:52
citace:Apollo dvanáct dostalo při startu zásah bleskem, pravděpodobně dokonce dva zásahy, vypadla celá primární síť rakety, ihned naskočilo béčko, a raketa nejen že v klidu letěla dál, ale A-12 přistálo na Měsíci, je třeba další důkaz naprosté spolehlivosti a bezpečnosti systému Saturn-Apollo?, pokud je tak rezignuji, víc " po lopatě " to nedokážu a " vlady " stejně nepřesvědčím.
Davide, myslim si, ze zde je dulezite rict jakym zpusobem meris spolehlivost. Pokud budu brat bezpecnost rakety, tak prehnane receno u Apollo 1 se vlastne nic nestalo - raketa samotna byla schopna letu.
Zkusim to vzit jinak. Pokud budu resit spolehlivost nejakeho zarizeni, do vypadku je mozno pocitat vsechny zavady, nebo vsechny zavady s urcitou vahou. V prvnim pripade rikam ze pri jakekoliv zavade dochazi k snizeni spolehlivosti (prestoze mam zalozni system), ve druhem pripade ze dochazi ke snizeni spolehlivosti urcitou merou ale zalozni systemy a konstrukci beru v potaz.
Dale je otazka, zda se berou v potaz zavady celeho systemu nebo jenom jednotlivych komponent - tedy LM, velitelska sekce, vlastni raketa Saturn.... a do jakych casti tento konglomerat rozebrat. Pro zjednoduseni bych bral zavady na systemu, jinak skoncime zabomysimi valkami. Saturn bez nakladu je jenom ponekud megalomanskym ohnostrojem a samotne Apollo se bez rakety na orbitu nedostane.
V posleni rade je duvodem k zamysleni, zda brat zavady od zacatku funkce systemu (tedy start rakety az jeji pristani), nebo zda se berou zavady od okamziku predani systemu zakaznikovi (tedy vcetne predstartovnich testu, simulaci provozu a dalsich aktivit). Ve vsech pripadech dojdeme k rozdilnym udajum, prikladem je jiz zminovane Apollo 1.
Pro mne jako technokrata jsou udaje co napsal Martin Jediny a PatekL akceptovatelne. Jedna se o fakta, s jejich metodikou mereni jsem ochoten souhlasit prave proto, ze se snazi byt co nejjednodussi.
martinjediny - 25/5/2009 - 14:59
citace:... je třeba další důkaz naprosté spolehlivosti a bezpečnosti systému Saturn-Apollo?, pokud je tak rezignuji, víc " po lopatě " to nedokážu a " vlady " stejně nepřesvědčím.
Skusim k tomu pristupit inak.
V diskusii s Tebou akceptujem pod pojmom "naprosté spolehlivosti a bezpečnosti" systemy so spolahlivostou Saturn/Apollo.
Alchymista - 25/5/2009 - 15:37
Nie je zásah blesku ako zásah blesku. Je to veľmi nebezpečné, lenže letecké konštrukcie - a tým aj konštrukcie rakiet - s tým počítajú už roky.
Nechci stanovovat nějaká měřítka pro spolehlivost, či nespolehlivost. Vycházím jen z daných faktů.Požár Apolla na rampě během pozemních zkoušek je obrovská tragédie, vedl k rozsáhlé rekonstrukci CM a zdržel program nejméně o rok, ale nebyl letovou zkouškou nemohu souhlasit s´úpornou smahou diskutujících zneužitím této tragédie vykreslit systém Saturn-Apollo jeko nebzpečný a atronauty jako lidi, kteří letem v kosmické lodi Apollo riskovali život.Fakta hovoří právě o opaku, Systém Saturn-Apollo byl technicky dokonalý a spolehlivý natolik, že nejen dokázal překonávat závady, které se u tak složitých systému zákonitě vyskytují, ale dovoloval bez neúnosného rizika pokračovat v letu a dále plnit program. Znovu se vracím k A-13, ta těžce poškozená dokázala to na co si v té době sověti aspirující na vedení v kosmických závodech vůbec netroufli.
Samozřejmě je Apollo i po čtyřiceti letech mnoha lidem nepříjemné tím, že rázem zhaslo bludičku pochybného sovětského vedení v kosmických " závodech".
Alchymista - 25/5/2009 - 17:29
citace:...vykreslit... atronauty jako lidi, kteří letem v kosmické lodi Apollo riskovali život
To si píš, že poriadne riskovali - riskujú stále i dnes, či v Sojuze, alebo v STS. A riskovať budú aj v dohľadnej budúcnosti.
derelict - 25/5/2009 - 18:52
citace:Nechci stanovovat nějaká měřítka pro spolehlivost, či nespolehlivost.
Jenze bez stanoveni meritek, neboli metriky, se jedna o pouhe placani u piva.
citace: Požár Apolla na rampě během pozemních zkoušek je obrovská tragédie, vedl k rozsáhlé rekonstrukci CM a zdržel program nejméně o rok, ale nebyl letovou zkouškou nemohu souhlasit s´úpornou smahou diskutujících zneužitím této tragédie vykreslit systém Saturn-Apollo jeko nebzpečný a atronauty jako lidi, kteří letem v kosmické lodi Apollo riskovali život.
Pozar Apolla na rampe byla tragedie a to nikdo nepopira. Objevil se tu zajimavy nazor ohledne toho, zda tato tragedie mohla dokonce cely program urychlit. Vzhledem k mnozstvi predelavek na celem systemu to vypada, ze zdvihla bezpecnost (zmena vetsiny elektroinstalace, zmena materialu pouzitych v kabine, velitelske sekci a LM modulu, zmena slozeni atmosfery ... stale jeste zjistuji kompletni seznam). V tuto chvili hledam rozpocty na program Apollo, zda doslo k jejich navyseni. V tuto chvili si uz troufam tvrdit, ze nebyt zmeny elekroinstalace a pouzitych materialu, Apollo 11 nemuselo na Mesici pristat a havarie podobna Apollo 13 by mohla mit podstatne horsi dusledky.
citace:Fakta hovoří právě o opaku, Systém Saturn-Apollo byl technicky dokonalý a spolehlivý natolik, že nejen dokázal překonávat závady, které se u tak složitých systému zákonitě vyskytují, ale dovoloval bez neúnosného rizika pokračovat v letu a dále plnit program. Znovu se vracím k A-13, ta těžce poškozená dokázala to na co si v té době sověti aspirující na vedení v kosmických závodech vůbec netroufli.
Samozřejmě je Apollo i po čtyřiceti letech mnoha lidem nepříjemné tím, že rázem zhaslo bludičku pochybného sovětského vedení v kosmických " závodech".
System Saturn-Apollo mohl splnit pozadavky pouze diky rozumnemu navrhu, ktery pocital se selhanim systemu (ke kteremu dochazelo) a tak byl schopen zavady prekonat. Jednalo se o nekolikanasobne jisteni, samostatne obvody, samostatne "pocitace" a jejich hlasovani ....
Mimochodem, diky tomuto vyhledavani jsem nasel co skutecne bylo primym prinosem programu Apollo, co tento program "rozjel" atd.
Rozjeti (teoreticke zaklady, prvni vyrobky na trhu):
- integrovane obvody
- CNC stroje
- vesty s chlazenim
- metalizovane folie
- sucha maziva
OStatni (prvni vyrobky, nepouzivano nebo jine oblasti pouziti, vylepseni):
- teflon, mylar
- suchy zip
- dialyza
- bezpecnostni skla
- susene potraviny Adolf - 25/5/2009 - 20:09
citace:
Samozřejmě je Apollo i po čtyřiceti letech mnoha lidem nepříjemné tím, že rázem zhaslo bludičku pochybného sovětského vedení v kosmických " závodech".
Jakou já měl tehdy radost, když jim to prvenství Amíci vyfoukli!
Přesto jsemm přesvědčen, že posádky těchto létajících vývojových prototypů zkoušejích prvně ještě nikdy nevyzkoušené operace byly ve větším ohrožení života než pilot během náletů na Vietnam. Myslím si to nejen já, ale byli o tom přesvědčeni i ti chlapi, co do toho vlezli, i ti pojišťováci, co s nimi odmítali uzavírat pojistky.
martinjediny - 25/5/2009 - 20:24
citace:Nechci stanovovat nějaká měřítka pro spolehlivost, či nespolehlivost. Vycházím jen z daných faktů.Požár Apolla na rampě během pozemních zkoušek je obrovská tragédie, vedl k rozsáhlé rekonstrukci CM a zdržel program nejméně o rok, ale nebyl letovou zkouškou nemohu souhlasit s´úpornou smahou diskutujících zneužitím této tragédie vykreslit systém Saturn-Apollo jeko nebzpečný a atronauty jako lidi, kteří letem v kosmické lodi Apollo riskovali život...
Mam pocit, ze tvoje tvrdenie znevazuje zusnulych astronautov.
Chces niekomu nahovorit, ze nezomreli pri priprave startu AS204, na letovom kuse, na odpalovacej rampe? To nebola skuska krashtestu v dielni! To bol kus ktory mal letiet hore a bol pripraveny na start.
Ziadne zmeny ho uz zial necakali. Len start ani nie o mesiac. Ja netusim aku sancu na start by mal, ak by nezhorel pri predstartovej priprave, ale s pozabudanym naradim po montazi asi moc velku nie. A ak doslo ku skratu bez vibracii a pretazenia, tak apolla v tomto stave boli casovanou bombou.
Vsetci vedeli, ze nie su dobre, len povazovali mieru rizika za prijatelnu. Ale nebola.
A ak to nebol letovy kus systemu apollo-saturn, tak co to prosim bolo? ten saturn totiz o nejaky cas potom letel naostro.
Dokonca aj NASA ho oznacila za Apollo 1. A nemusela.
Celý ten výčet pozitivních technických externalit programu Apollo je nesmírně zajímavý a představuje mi i určité vodítko, jak se mohly počítat pří vypočtené přínosy programu v podobě těchto externalit. U všeho si dovedu představit tu souvislost kromě jednoho bodu dialýza. Má někdo představu, jak ta s programem Apollo souvisí?
Alchymista - 26/5/2009 - 00:51
Tuším to má nejakú súvislosť s palivovými článkami - polopriepustné membrány - a čerpadlami pracujúcimi bez tlakových rázov. [Upraveno 26.5.2009 Alchymista]
derelict - 26/5/2009 - 07:41
citace:Tuším to má nejakú súvislosť s palivovými článkami - polopriepustné membrány - a čerpadlami pracujúcimi bez tlakových rázov. [Upraveno 26.5.2009 Alchymista]
Pozadavkem byl pristroj pro cisteni a recyklaci vody. Pristroj pro NASA vyvijela spolecnost Marquard Corporation a pozdeji ho pouzila k vyvoji dialitickych pristroju pro odstraneni moci z lidske krve. Dialiticke pristroje skutecne existovali predtim, ale byly to stroje pouzivane pouze v technologiich, nikoliv ve zdravotnictvi a meli pouzivat odlisne principy (nesehnal jsem dostatecne mnozstvi informaci). Cesta je tedy nasledujicic:
1) Existujici technologie
2) Vylepseni - Program Apollo
3) Zdravotnictvi
Mimochodem, s tim je spjata jedna otazka. Jaka technologie mohla dialiticke pristroje pouzivat? Nesehnal jsem nic mimo zminky o existenci techto pristroju a nedokazu si predstavit jejich nasazeni nekde jinde. David - 26/5/2009 - 07:55
Fatální chyba při požáru A-1 byla, že kabina byla natlakována čistým kyslíkem nikoli na letových 0,3 ale na pozemskou l astmosféru a v takovém prostředí hoří i kovy. Pokud by v kabině byl jen třetinový tlak požár by nebyl tak intenzivní, postupoval by pomaleji a pravděpodobně by stihli otevřít poklop. To ovšem nemění nic na skutečnosti, že hořlavé komponenty kabiny odstraněné a nahrazené nehořlavými zvýšili podstatně bezpečnost letů.Požár ovšem vznikl náhodným zkratem, tvrdit, že by vznikl při každém letu není logické, logické ovšem je, že pokud by kabina nebyla překonstruována jeho případný výskyt by posádku vždy ohrozil na životech.Objektivně nutno ovšem dodat, že hořlavé materiály v Apollu byly předmětem oponentury již před požárem a měly být postupně nahrazovány nehořlavými, požár jen celý proces urychlil.
Vlado!!! - 26/5/2009 - 19:23
citace:Objektivně nutno ovšem dodat, že hořlavé materiály v Apollu byly předmětem oponentury již před požárem a měly být postupně nahrazovány nehořlavými, požár jen celý proces urychlil.
To jako záleželo na počtu uhořelých ? Já vás potěším .ŽÁDNÁ OSOBA v A1 neuhořela.
Petr Tomek - 26/5/2009 - 19:32
citace:
- susene potraviny
Tady bych jen upozornil, že s tím sušením je to trochu jinak. (usušit kde co, uměli už lovci mamutů) Šlo o technologii sušení ve vakuu, která se používá třeba při výrobě instantních polévek, ale třeba také k záchraně vzácných knih nebo předmětů z citlivých materiálů zasažených povodněmi.
Petr Tomek - 26/5/2009 - 19:44
citace:Fatální chyba při požáru A-1 byla, že kabina byla natlakována čistým kyslíkem nikoli na letových 0,3 ale na pozemskou l astmosféru a v takovém prostředí hoří i kovy. Pokud by v kabině byl jen třetinový tlak požár by nebyl tak intenzivní, postupoval by pomaleji a pravděpodobně by stihli otevřít poklop. To ovšem nemění nic na skutečnosti, že hořlavé komponenty kabiny odstraněné a nahrazené nehořlavými zvýšili podstatně bezpečnost letů.Požár ovšem vznikl náhodným zkratem, tvrdit, že by vznikl při každém letu není logické, logické ovšem je, že pokud by kabina nebyla překonstruována jeho případný výskyt by posádku vždy ohrozil na životech.Objektivně nutno ovšem dodat, že hořlavé materiály v Apollu byly předmětem oponentury již před požárem a měly být postupně nahrazovány nehořlavými, požár jen celý proces urychlil.
S tím natlakováním je to jen malý kousek pravdy. Ty plasty při hoření uvolňovaly jedovatý kouř. Člověk se totiž za 30 sekund neudusí, jenže kosmonauti to chvíli dýchali.Za další tam hlavně nemělo docházet k tomu aby mezi dráty bez izolace vznikaly elektrické oblouky. Takových míst bylo ale při vyšetřování nalezeno hned několik. Ventil který měl vyrovnat tlak byl daleko a kosmonauti k němu moc nemohli a pak tam byly ty idiotské dveře, které se otevíraly vnitřní částí dovnitř a vnější ven. Takže příležitostí ke vzniku požáru bylo dost i při normálním tlaku a dokonce i kdyby tam byla normální atmosféra, zároveň se odtamtud v podstatě nedalo dostat. Je potřeba připomenout i to že Gemini měly také kyslíkovou atmosféru a k ničemu podobnému nedošlo.
Ervé - 27/5/2009 - 08:14
U Gemini patrně nikoho nenapadlo testovat let Gemini přetlakováním kabiny čistým kyslíkem za přítomnosti posádky a živé elektriky. Nikdy sem nepochopil, proč to u Apolla zkoušeli všechno najednou. Další výhodou Gemini samozřejmě byly kromě vystřelovacích sedadel i dveře, které se dali otevřít cca za 10 s.
Adolf - 27/5/2009 - 13:01
Před chvílí jsem zapnul National Geographic. Zjišťuji, že zde v rámci seriálu Zkoumání Země běží zajímavé věci o kosmické medicíně. Tvrdí tu třeba, že každý 6. kosmonaut trpí v relativně mladém věku šedým zákalem - hlavně ti z Apolla (vysoko nad průměrem běžné populace), kvůli poškozením očí radiací. Právě astronauti z Apolla viděli nesmírně hojně podivné záblesky a blesky v důsledku zásahu očí kosmickou radiací.
Cesta na chatu to nebyla a z podstaty věci být nemohla.
martinjediny - 27/5/2009 - 17:47
citace:Před chvílí jsem zapnul National Geographic. Zjišťuji, že zde v rámci seriálu Zkoumání Země běží zajímavé věci o kosmické medicíně. Tvrdí tu třeba, že každý 6. kosmonaut trpí v relativně mladém věku šedým zákalem - hlavně ti z Apolla (vysoko nad průměrem běžné populace), kvůli poškozením očí radiací. Právě astronauti z Apolla viděli nesmírně hojně podivné záblesky a blesky v důsledku zásahu očí kosmickou radiací....
Otazka co spravia dlhodobe pobyty nad magnetosferou. Ci uz na Mesiaci, alebo Marse...
Ervé - 28/5/2009 - 09:17
A proto je nutné letět na Měsíc a zjistit to. A taky zakopat ložnice pod 1-2 m regolitu. Pro jeden modul 3x2,5x2,5 m (2 patrové palandy) by to neměl být takový problém. Díky důkladnému sledování zdravotního stavu není šedý zákal zas takový problém, rozhodně lepší než leukémie.
JirkaSalek - 28/5/2009 - 10:39
citace:Před chvílí jsem zapnul National Geographic. Zjišťuji, že zde v rámci seriálu Zkoumání Země běží zajímavé věci o kosmické medicíně. Tvrdí tu třeba, že každý 6. kosmonaut trpí v relativně mladém věku šedým zákalem - hlavně ti z Apolla (vysoko nad průměrem běžné populace), kvůli poškozením očí radiací. Právě astronauti z Apolla viděli nesmírně hojně podivné záblesky a blesky v důsledku zásahu očí kosmickou radiací.
Cesta na chatu to nebyla a z podstaty věci být nemohla.
Sedy zakal u kosmonautu muze mit ovsem i uplne jiny duvod nez kosmicke zareni. Jednak by oko melo byt odstineno proti beznym slabsim typum a silnejsi typy zareni do tela neprochazi okem.
Takze duvody mohou byt treba i nevhodne druhy leku podavane kosmonautum, vystaveni rohovky pusobeni chemikalii nebo i ciste kyslikove atmosfere atd.
je poskozeni cocky., ze? Trosku
Adolf - 29/5/2009 - 03:07
citace:
Sedy zakal u kosmonautu muze mit ovsem i uplne jiny duvod nez kosmicke zareni. Jednak by oko melo byt odstineno proti beznym slabsim typum a silnejsi typy zareni do tela neprochazi okem.
Takze duvody mohou byt treba i nevhodne druhy leku podavane kosmonautum, vystaveni rohovky pusobeni chemikalii nebo i ciste kyslikove atmosfere atd.
je poskozeni cocky., ze? Trosku
U astronautů Apolla se hojně vyskytovaly ty záblesky, které se u normálních letů v magnetosféře nevyskytují. Že za to může kosmická radiace prý trvalo ověřit až do letu Apolla 16. Způsob přesného technického testování této hypotézy uveden nebyl. Nespokojili se tedy tím, že by ten fenomén záblesků někdo vyřešil vymyšlenou interpretací od stolu. Ty záblesky jsou prý projevem dráždění oční sítnice ionizujícím zářením. V tom pořadu v souvislosti s tím vyjadřovali hlavně strach z poškození mozku při dlouhodobých letech, kdy by kosmonauti byli vystaveni stejné radiaci. (Konec konců sítnice je v podstatě kousek mozku, který se odstěhoval do oka.)
Mimochodem i tady na zemi existují studie zjišťující velice silné korelace mezi výskytem silnějších průniků kosmického ionizujícího záření sem k nám dolů a mezi výskytem pískání v uchu. - Vyvolává je totiž často stimulace ušního nervu kosmickou radiací.
V podstatě jsem pochopil, že účinek kosmické radiace, která se začala projevovat jinak než na orbitě, experty na kosmickou medicínu u programu Apollo vyděsil, ale tak moc určitých faktů o tom nenashromáždili. Doufejme, že s tímto nějak pohne měsíční program.
Co se týče toho katarakta, toto jejich zvýšení je silnou indicií podporující hypotézu, že oči ničí zvýšená kosmická radiace. Není to ale důkaz, že se na ní právě ona jeho významném vzniku podílí, ani se zjištěním míry, jakou se na tom podílí.
Oči jsou nesmírně citlivé a ničí je mnoho faktorů. Čočka představuje ten problém, že na rozdíl od dalších citlivých tkání, není normálně napájena krevním oběhem. Ničí ji tedy např. cokoliv, co způsobuje lokální přehřátí. Při zasažení člověka vysokofrekvenčním zářením tedy ničí čočky a obsluhy radarů aj., pokud nedodržují bezpečnostní předpisy, mohou počítat s kataraktem v nezvykle mladém věku. Radiace působí stejně. Zatímco při lokálním přehřátí tkáně, vše normálně uchladí krevní oběh, oční čočku ale ne. Expozicí vysokofrekvenčním mikrovlnami lze kromě kosmické radiace u kosmonautů také předpokládat. Podobných vlivů ne zcela přirozeného prostředí je více.
Kdo létá do vesmíru, musí počítat kromě toho, že ho už v produktivním věku potká osteoporéza, potkají i další nepříjemnosti. Kdo byl na Měsíci musí počítat s kataraktem.
Prostě cesta chatu to z mnoha důvodů není a být nemůže.
dušan - 29/5/2009 - 07:39
katarakta je ta
Dušan
JirkaSalek - 29/5/2009 - 11:50
O tom ze receptory v sitnici muzou zachytit ionizujici zareni jsem nepochyboval. Jen me zarazilo proc by to melo zrovna nicit cocku a u jinych organu se neprojevovat. Obycejne je to ovsem dusledek zanetu. A je zrejme ze kosmicke zareni projde clovek jedno jestli je ve skafandru nebo v lodi a jestli ma otevrene oci nebo zavrene.
Cocka by tedy musela byt na ionizujici zareni obzvlaste citliva.
Kazdopadne to asi neni zas az tak velky problem. Kosmonaut se proste bude muset smirit s perspektivou umele cocky. Ta uz se mu urcite nezakali.
leemer - 11/7/2009 - 13:30
Před 30 lety shořel v atmosféře Skylab.
martinjediny - 11/7/2009 - 21:20
citace:Před 30 lety shořel v atmosféře Skylab.
lebo nestihli postavit STS.
zrazu ostali zavisly na spolupraci na ISS.
Jak malo chybalo, aby ISS USA nepotrebovali.
M.Filip - 11/7/2009 - 22:37
Skylabu byla věčná škoda, zejména proto, že i po létech nečinnosti byl do samého konce ovladatelný, tedy funkční, což o neustále opravovaných Saljutech či Mirech nelze říci.
PEL - 12/7/2009 - 08:52
Jejdamankote, zase ta jednostrannost nekritického nadšeného Davidova svazácko budovatelského pohledu. Skutečnou pravdou totiž je, že ani Skylab nebyl bez problémů, především měl omezenou možnost zásobování el. energií vinou počáteční svízele s jedním panelem (apod.), ale USA mohly vyslat druhý Skylab, kdyby však do celého programu pilotovaných letů nezasáhli "chytráci a všeználkové" politici, kteří upřednostnili finance na STS atd. Také Mir mohl i přes mnohonásobně překročenou životnost (takže nebyl neúspěšný, jak lze číst u pana Davida) pokračovat, ale o ukončení rozhodlo opět politické rozhodnutí. Kdyby Mir nebyl (jak lze z naivního Davidova příspěvku vyčíst) funkční, tak by neskončil řízeným návratem do atmosféry, a tady dole na Zemi bychom byli ve strachu, kam to tak rozměrný objekt na zemský povrch práskne. Co je však hlavní - Vaše podobné polopravdové, naivní a zejména už na první pohled úsměvně zaujaté soudy dělají USA "medvědí službu", pane Davide. Já bych například držel palce Skylabu i Miru (stejně jako držet palce náleželo lunárnímu Apollu a zejména programu Apollo Applications), ale nebyly peníze a hlavně nebyla politická vůle... Ještě k Vašemu přílišnému úsměvnému zaujetí z dřívějších příspěvků, pane Davide - pobavil jste reakcí na zprávu o jednání amerického a ruského prezidenta, že by se Rusové chtěli svést s Američany na Měsíc (kdo jen trochu zná kosmonautiku, ví, že jsou důležitější body takové spolupráce) - anebo také k dřívějšímu příspěvku, ano, loď sojuz je malá a těsná, na to nemusí být nikdo znalec, ani to není žádné tajemství, protože stačí zajet do muzea do Kbel a přesvědčit se na vlastní oči, a sedí se v ní v poloze "embryo", není to vůbec pohodlné, kdo trpí stísněností z prostoru, vůbec by dovnitř nevlezl, jak řekl před pár dny výstižně slovenský kosmonauta Bela - - ale je to také sice starý, ale nesmírně spolehlivý ojetý WW brouk, což jsou zase slova německého kosmonauta... Kdyby však jejich američtí kolegové dali na Vaše úsměvně ideologicky podkreslená ponaučení, pane Davide, tak by po ukončení letů STS sojuzy odmítli a tudíž by měli s vlastní činností na ISS utrum. Takovou "dobrou radu" by jim nepochybně udělil prosazovatel myšlenky "ISS výlučně v rukou Rusů". Vidíte, jak se dají vyložit Vaše komentáře? A to je takém to, co jsem nazval "medvědí službou" Vašich názorů a komentářů... Ještě že Američani mají svou hlavu a svůj rozum, což tady v Čechách mnozí bohužel postrádáme a neustále musíme obdivovat cizí peří a klanět se na tu či onu zeměpisnou stranu.
David - 12/7/2009 - 14:53
Skylab nebyl opravován proto, že by jeho jednotlivé komponenty byly nefunkční, nebo měly nepatrnou životnost, ale proto, že byl poškozen při startu nosné rakety.Problémy byly vyřešeny jednoduchou opravou, zastíněním nechráněného povrchu " deštníkem na 100 dolarů a přeštípnutím pásku poutajícího nerozvinutý solární panel. Pak se už nic neopravovalo, což nelze říci o sovětských Saljutech, či Miru, kdy posádky permanentně trávily údržbou více než polovinu času, ostatně jak jsme svědky na ISS, budované na stejném principu.Faktem je, že Skylab strávil v kosmu zcela vypnut několik let a poté byl dálkově oživen a všechno " šlapalo " , sovětské Saljuty, byť permanentně opravované zdaleka takovou životnost neměly.
alamo - 12/7/2009 - 16:00
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/usa/skylab/lkd.htm
"Nečekaný škrt přes tyto plány udělala neobvykle vysoká sluneční aktivita. Proudy slunečního korpuskulárního záření začaly v roce 1976 zřetelně zahřívat vrchní vrstvy atmosféry a rychle a znatelně se začala zvyšovat hustota plynů ve výškách nad 200 km. V důsledku toho všechna umělá kosmická tělesa, obíhající kolem Země, jsou více bržděna a dříve tedy zaniknou."
prečítajte si to poriadne..
faktickým dôvodom pádu skylabu, boli udalosti na ktoré nemala nasa, ani ten najmenší dosah.
alamo - 12/7/2009 - 16:26
faktickým dôvodom pádu skylabu, boli udalosti na ktoré nemala nasa, ani ten najmenší dosah...
ale inou vecou je že kľučkovala od "mantinelu k mantinelu"
história je na to, aby mali ľudia možnosť poučiť sa z chýb, tý čo majú viac "filipa" s cudzích, tý čo "vtipnej kaše" pojedli menej s vlastných
a zdá sa že vedeniu nasa, tá "vtipná kaša" nechutí vôbec. pretože sa práve chystá zopakovať chybu, s ukončením prevádzky apola, v opačnom garde.
nebol by žiadny problém prerobiť raketoplán, na "bez pilotný", a zároveň schopný dopravovať posádku bezpečne, "stačilo by" vyvinúť kapsulu na prepravu posádky, ktorá by sa vkladala do nákladového priestoru, takéto riešenie, by zabezpečilo záchranu vo všetkých fázach letu. som presvedčený o tom, že možnosti ako znížiť prevádzkové náklady má aj raketoplán.
x - 13/7/2009 - 23:53
"Kdyby však jejich američtí kolegové dali na Vaše úsměvně ideologicky podkreslená ponaučení, pane Davide, tak by po ukončení letů STS sojuzy odmítli a tudíž by měli s vlastní činností na ISS utrum."
Proste by se let raketoplanu proudlouzil a to by bylo vse !!!
Martin3 - 14/7/2009 - 09:19
k názoru: Proste by se let (y) raketoplanu proudlouzil (y) a to by bylo vse !!!
Svatá prostoto! Víte co vůbec říkáte? A proč program STS končí? právě kvůli tomu, aby se mohl rozjet nový program, a k tomu je nutno předělat podpůrnou techniku (montážní haly, startovací rampy atd. přesunout týmy). Není to stejné, jako když si jdete koupit nové auto a se starým ještě jezdíte, než si to nové dáte zcela dokupy. Ale stejně přitom jedno stojí na dvorku a kálí na něj slepice, protože máte jen jednu garáž. S raketoplánem by to "prostě" tak nebylo. Kdyby to šlo, Američané by se samozřejmě nespoléhali pouze na sojuzy, opravdu nejsou hloupými prosťáčky.
bejcek - 14/7/2009 - 09:34
Apollo 11/ Saturn V. 16.07.1969 1.přistání lidí na Měsíci.
Ano, zítra to bude 40 let od startu!
Doufám že zítřejší start raketoplánu STS 127 Endeavour bude úspěšný, byla by to hezká oslava výročí startu A11.
x - 14/7/2009 - 16:52
citace:k názoru: Proste by se let (y) raketoplanu proudlouzil (y) a to by bylo vse !!!
Svatá prostoto! Víte co vůbec říkáte? A proč program STS končí? právě kvůli tomu, aby se mohl rozjet nový program, a k tomu je nutno předělat podpůrnou techniku (montážní haly, startovací rampy atd. přesunout týmy). Není to stejné, jako když si jdete koupit nové auto a se starým ještě jezdíte, než si to nové dáte zcela dokupy. Ale stejně přitom jedno stojí na dvorku a kálí na něj slepice, protože máte jen jednu garáž. S raketoplánem by to "prostě" tak nebylo. Kdyby to šlo, Američané by se samozřejmě nespoléhali pouze na sojuzy, opravdu nejsou hloupými prosťáčky.
Vase vyhrady chapu, ale pokud by jeste panovala studena valka a Raketoplany by museli byt i tak nahrazeny necim jinym tak by proste byli v chodu i nadale jen by se letalo mene casto - proste neco takoveho by nemohli v te dobe z dopustit, zvlaste kdyz ted je jim tako podesilano, ze USA jiz ani nebudou mit prostredek k pilotovanemu letu do vesmiru a msui se spolehat na SOVETY ....
Proste by se museli postavit zcela nove haly a rampy a tymy by museli proste pracovat na obou projektech soucasne.
UDRZOVAT OBA programy neni nemozne, stejne jako s tim autem - i tam je mozne si postavit, prikopit ci jen pronajmou dalsi garaz - vse jen jen otazka finnanci - takto je to opravdu nejlevnesji a o to to jde !!!
Martin3 - 14/7/2009 - 17:54
To už je jak když se pes točí dokolečka, aby si chytil ocas, anebo jak říkávaly naše moudré stařenky: "Kdyby byly jinde ryby, nebyly by rybníky." Ten názor, že "prostě by se lety STS prodloužily", to je fakt naivita a hlavně nesmysl. Proto se přece naopak celý nový program dělá tak, aby se co nejvíc ušetřilo použitím a přestavbou zařízení původně pro STS, jako zase zařízení pro STS využilo předchozí postavené původně pro Apollo. Takže holt musí být ta pár let trvající pauza. Nebo nelétat do kosmu a dát na zdejší moudré rady nepaktovat se s Rusem. Nebo se zachovat racionálně a prakticky a využít Sojuzy. Američané si naštěstí vybrali rozumně. Podstatnější na všem je, že chystaný projekt už teď začínají provázet různá ořezávání a pochybnosti. A co je hlavní. Je určen pro LEO a Měsíc, nic z toho není pro Mars. Vše o tom jsou nekritické dojmy a učiněné nesmysly.
bejcek - 3/8/2009 - 22:07
Astronaut z STS 125 Andrew feustel přivezl z vesmíru českou vlajku. Nevíte prosím kolikrát se česká (československá) vlajka dostala do vesmíru???
Já vím, že Apollo 11 mělo vlajky států OSN, tedy i naši. Astronaut E. Cernan také vezl vlajku. Samozřejmě Vladimír Remek a nyní A. Feustel.
Vítězslav Novák - 4/8/2009 - 19:19
Faktickým důvodem pádu Skylabu bylo to, že NASA s ním nedokázala nic udělat. Že ho zvýšená sluneční činnost poslala do atmosféry o něco dřív, je fakt - ale nic to nemění na skutečnosti, že by spadl tak jak tak, jen o něco později. A NASA si mohla jen držet palce, aby nespadl do obydlených oblastí.
Nakonec do dopadu se nevědělo ani kde se vlastně rozpadl.
Co se dá dělat - Skylab byl obětí téhož co zničilo měsíční projekt. Rozhodně ho ale byla škoda, kdyby Apolla neskončila, mohla být astronautika mnohem dál - mimochodem, využití třetího stupně Saturnu 5 k jiným účelům je tak neamerické, že to snad muselo napadnout nějakého Čecha. Stejně jako o dost let později využít palivovou nádrž raketoplánu jako základu stanice...
V době studené války byla celkem dlouhá období, kdy jedinými lidmi v kosmu byli Sověti (a ti, které tam vzali), takže představa, že "by se prodloužily lety STS" je naivní. A kdyby k tomu přece jen došlo - pohřbilo by to Ares.
alamo - 4/8/2009 - 22:06
x: "Proste by se let raketoplanu proudlouzil a to by bylo vse !!!"
hranica po ktorej sa dalo s letmi raketoplánov počítať do udúcnosti, bola prekročená v máji tohto roku, napríklad bola ukončená výroba externých nádrží.. spolu s jej obnovením, a obnovením ďalších náležitostí programu raketoplánov, ktoré boli tiež zrušené, náklady by boli neúnosné..
zdá sa že ak sa usa rozhodnú predĺžiť prevádzku raketoplánov, pôjdu cestou, "rozhodenia" plánovaných štartov na dlhšie obdobie..
čím dlhšie sa bude augustiniánska komisia rozhodovať, a čím dlhšie ju bude obama nechávať v neistote ohľadom finančných prostriedkov, ktoré je ochotný vynaložiť, tým menšie možnosti pre rozhodnutie, nakoniec zostanú..
David - 5/8/2009 - 21:38
Nová kosmická loď USA je další generací kosmických lodí. Budeme-li považovat Sojuz na loď třídy Gemnini, pak je nová US loď o TŘI generace dále !
Daniel Lazecký - 5/8/2009 - 23:11
Nová kosmická loď USA je další generací kosmických lodí. Budeme-li považovat Sojuz na loď třídy Gemnini, pak je nová US loď o TŘI generace dále !
**************************************************
Pokud si kolego nastavujete toto měřítko....hmmm pak si dovolím nesouhlasit. Pokud přirovnáváte s jistotou Sojuz ke Gemini,a budoucí kos. loď USA k nové generaci.....pak já tvrdím, že je to generační skok,ale zpět a návrat ke klasickým raketám. Návrat k vylepšenému Apollo-a i zde se dá o konstrukci velmi diskutovat,nemluvě o nevýhodách. Ten kdo sleduje historii Shuttle-pak at chce a nebo ne, musí si přiznat, a Američané to ví-že je STS ekonomický propadák.
Bohužel,tak to je.
JirkaSalek - 6/8/2009 - 09:20
citace:Nová kosmická loď USA je další generací kosmických lodí. Budeme-li považovat Sojuz na loď třídy Gemnini, pak je nová US loď o TŘI generace dále !
**************************************************
Pokud si kolego nastavujete toto měřítko....hmmm pak si dovolím nesouhlasit. Pokud přirovnáváte s jistotou Sojuz ke Gemini,a budoucí kos. loď USA k nové generaci.....pak já tvrdím, že je to generační skok,ale zpět a návrat ke klasickým raketám. Návrat k vylepšenému Apollo-a i zde se dá o konstrukci velmi diskutovat,nemluvě o nevýhodách. Ten kdo sleduje historii Shuttle-pak at chce a nebo ne, musí si přiznat, a Američané to ví-že je STS ekonomický propadák.
Bohužel,tak to je.
Nevim proc nekoho urazi prirovnani Sojuzu ke Gemini. Vzdyt je to skutecne vhodne srovnani. Obe lode slouzily prece ke stejnemu ucelu a maji vpodstate shodne schopnosti.
Za dalsi generaci lze skutecne povazovat lod Apollo. Zondy lze tezko pocitat, nebot nebyly pilotovane a provadeli pouze oblet Mesice, coz je prakticky pouze vysoka obezna draha Zeme. Orion je sice vyrazne modernejsi a schopnejsi nez Apollo, ale mel by delat prakticky totez co Apollo. Mely by tudiz patrit do stejne generace. Kdyby program Apollo nebyl hloupe znicen, tak mohl byt Orion davno v provozu.
STS je generace sama pro sebe. Mozna ale bude mit jednou nasledovnika.
Daniel Lazecký - 6/8/2009 - 22:33
Nejsem uražen, ale dovolil jsem si zapochobovat o způsobu psaného slova. Jde stále o měřítko. Sojuzu bych akorát vytkl pouze velikost. Možná, že pro někoho v některých očích budí dojem zastaralé lodě,ale já se přeci jen dívám trochu jinak na toto téma. Dívám se na věc asi takto,v jednoduchosti je síla a co hlavně spolehlivost. Srovnám-li Sojuzy a Gemini:
Počet startů.,vyvezených kosmonautů,částečně dopravený materiál na orbit,spojení s orbitálními laboratořemi,sice pomalá,ale přeci jen znatelná modernizace,náklady na kosmický let.....Pravda nesnese srovnání s Apollo a souhlasím , že raketoplány-to je jiná historie.
Jde o starou koncepci konstrukce., ano máte pravdu. Je potřeba připustit ,že pokud jsou nastaveny určité podmínky k práci a finance na to odpovídající jen tak tak.....výrobní kapacity...pak je logické držet se ověřené a spolehlivé konstrukce.
Stejně tak jako vy lituji, že Apollo bylo řekněme předčastně ukončeno. Pokud by nabyl své velikosti programu letů lidí na Měsíc a i jiné kosmické lety spadající pod tento název,pak bychom se zde bavili o něčem jiném.
Děkuji za reakce
David - 7/8/2009 - 20:59
Kosmický výzkum a jeho prostředky signalizují i technický pokrok, jaký ta, či která země dosahuje, pokud rusové nejsou schopni postavit nic jiného, než před padesáti lety vyrobený Sojuz, který i tehdy za Gemini dost výrazně pokulhával, nebo ještě starší nosnou raketu R-7, je nasnadě se domnívat, že jejich vývoj se " poněkud" opozdil.
Jiří Hošek - 7/8/2009 - 22:38
citace:Budeme-li považovat Sojuz na loď třídy Gemnini, pak je nová US loď o TŘI generace dále !
rusové nejsou schopni postavit nic jiného, než před padesáti lety vyrobený Sojuz
A co PPTS? To je projekt lodi třídy Orion.
Daniel Lazecký - 7/8/2009 - 23:28
******************************
Kosmický výzkum a jeho prostředky signalizují i technický pokrok, jaký ta, či která země dosahuje, pokud rusové nejsou schopni postavit nic jiného, než před padesáti lety vyrobený Sojuz, který i tehdy za Gemini dost výrazně pokulhával, nebo ještě starší nosnou raketu R-7, je nasnadě se domnívat, že jejich vývoj se " poněkud" opozdil.
******************************
Rád bych se zeptal v čem technicky a konkrétně kosmické lodě řady Sojuz zaostávaly za kos. loděmi Gemini ?
Děkuji za pozornost
David - 8/8/2009 - 13:24
l/ Sojuzy byly nasazeny o několik let později
2/ spolehlivostí - zahynuli v nich čtyři kosmonauti
3/ výkony a/ prigeum l.300 km / dosu Rusové nepřekonali /
b/ první vskutku skupinový let na identické LEO
4/ rozsáhlá činnost při EVA , opakovaně
5/ minigravitace v letu " na laně " s Agenou
6/ použití cílového tělesa / Ageny/ pro motorické manévry
7/ návštěva a demontážní práce při EVA na cílovém tělese které bylo za hranicí životnosti - na opuštěné Ageně 8.
8/ spojení s cílovým tělesem koncem prvého oběhu Gemini po uvedení na LEO.
9/ Výrazné překonání VŠECH tehdy sovětskou propagandou opěvovaných sovětských kosmických " rekordů".
lO/ Schopnost dlohodobé evakuace kabiny, zatímco Sojuzy vybavené předpotopní vzduchem chlazenou alektronikou na bázi skleněných elektronek, vnitřek Sojuzu evakuovat nemohli a museli ssebou na orbitu " tahat" tzv. orbitální úsek, což je jen kovová reprika nafukovacího vaku Voschodu, ve skutečnosti mírně upravených Vostoku.
Derelict - 8/8/2009 - 15:28
Davide, pokud se tu mame bavit o lodich, je potreba urcit co znamena generace lodi. V tuto chvili neni spolecny zaklad, muzeme se proto o tom bavit bez vysledku.
citace:l/ Sojuzy byly nasazeny o několik let později
2/ spolehlivostí - zahynuli v nich čtyři kosmonauti
Prvni lodi byl Vostok, v nem Gagarin letel jeste pred Gemini. Zda a jak dlouho se tyto lodi pripravovaly od prvnich testu v porovnani s Gemini a Redstone je diskutabilni. Z pohledu mirne evoluce je to tedy stale dnesni Sojuz, slouzici od konce 50-tych let. To by ale americany mohlo stavet do pekne nevyhody. Z pohledu oznaceni je to jina lod a zde si myslim, ze je to spravne.
Ruska strana (pilotovane lety):
Vostok od 12.dubna 1961 do 19.cervna 1963
Voschod od 12.rijna 1964 do 19.brezna 1965
Sojuz 23.dubna.1967 - 26.zari 1980 (zakladni verze Sojuz 7K-xx, nekolik ruznych verzi). Jestli mne nesali zrak, k umrtim doslo po vylepseni systemu, patrne vinou nedostatecneho testovani (Sojuz 1/Komarov), nebo v druhem pripade vinou selhani techniky (ventil vyrovnavajici tlak). To jsou dva pripady v cele historii.
Sojuz-T 6.cervence 1980 - 16.cervence 1986,
Sojuz-TM 5.unora 1987 - 10.listopadu 2002
Sojuz-TMA 30.rijna 2002 - nyni
Sojuz-TMAT ocekava se v roce 2010
Americka strana (pilotovane lety):
Mercury od 5.kvetna 1961 do 16.kvetna 1963
Gemini od 23.brezna 1965 do 15.listopadu 1966
Apollo od 11.rina 1968 do 15.cervna 1975
Space Shuttle 12.cervna 1981 - nyni (dve havarie jako u Sojuzu, ale misto 4 je 14 mrtvych).
Mercury - Vostok - jednomistne exemplare, omezena manevrovaci schopnost.
Voschod - takovy mezikrok, vicemistne, pouze politicke vyuziti
Gemini - Sojuz - vicemistne, schopnost manevrovani a pripojeni k dalsim orbitalnim komplexum.
Apollo - Sojuz - vicemistne, schopnost letu k jinemu telesu. Na ruske strane pouze projektovane, pravdepodobnost preziti posadky velice nizka.
STS - Buran/Energija - vicenasobne pouzitelny dopravni prostredek. Na ruske strane pouze jeden start, automaticky mod.
Ano, Sojuzy meli v prubehu vyvoje spoustu problemu. Stejne jako raketoplany. Sance preziti posadky se zatim drzi na 97% u Sojuzu, u raketoplanu 98%. Ostatni problemy na exemplarich na rampe neberu v potaz. Doufam, ze statistiky se budou uz jenom vylepsovat na obou stranach. V souvislosti se Sojuzy se musim zeptat opet zeptat, beres je jako jednu lod, s "mirnym pokrokem v mezich zakona", nebo je beres jako samostatne?
Pri srovnani s Gemini a Mercury to neni potreba. Pri srovnani s Apollo ano. Ale Apollo neletalo v automatickem rezimu. Tady je tedy dalsi problem. Pokud budes brat i Zondy, tak ty se dostali az na Mars a Venusi, tedy to znamena ze starsi generace ruskych lodi umela letat v automatickem rezimu drive nez americane a dosahovala lepsich vykonu ? To by se asi americani meli stydet ;o)
Navic, uz Voschod byl trimistny, coz slo az v programu Apollo, Gemini uz je podle nazvu dvoumistne. Znamena to, ze Voschod byl primitivni, ale byl stejne generace ? Podle ceho urcit generaci lode, kdyz kazda strana ma svuj, odlisny pristup a tezko identifikovat nejake shodne parametry? S tim bych zacal.
citace:9/ Výrazné překonání VŠECH tehdy sovětskou propagandou opěvovaných sovětských kosmických " rekordů".
Nebudem si nalhavat. Po odvolani Chruscova, ktery byl na tehdejsi pomery osviceny, a dosazeni Brezneva doslo k vyraznym zmenam. Uz to tu bylo psano a vetsina z nas vi o cem je rec.
citace:lO/ Schopnost dlohodobé evakuace kabiny, zatímco Sojuzy vybavené předpotopní vzduchem chlazenou alektronikou na bázi skleněných elektronek, vnitřek Sojuzu evakuovat nemohli a museli ssebou na orbitu " tahat" tzv. orbitální úsek, což je jen kovová reprika nafukovacího vaku Voschodu, ve skutečnosti mírně upravených Vostoku.
Davide, ta tvoje predpotopni technika by te mohla prekvapit. V radiaci zatizenem prostredi(coz muze byt slunecni boure), ti elektronky preziji, kdezto tranzistory casto skonci. Chlazeni elektronek je problem, ale ne takovy jaky si myslis. Proc by se jinak i nadale v nekterych prostredich pouzivaly? Elektronky na sojuzech nebyly spatne, rusove se naucili dokonce vyrabet mikroelektronky, coz je velice zajimava zalezitost. Je to proste jiny pristup k technologii.
David - 8/8/2009 - 17:51
Smyslem mého příspěvku byl výčet oblastí v nichž byla loď druhé generace Gemini, navíc stavěná jen jednoúčelově pro prověření technik potřebných pro let k Měsíci, výkonnější a dokonalejší než Sojuz. Voschod byl upravený Vostok, aby ve stylu Potěmkinovy vesnice trumfnul právě Gemini, neboť sověti nebyli schopni tak rychle a kvalitně konkurenční loď zkonstruovat.
MIlan - 14/10/2009 - 10:04
Dnes je to přesně 40 let, co na oběžnou dráhu kolem Země odstartoval satelit s prvním čs. kosmickým zařízením. Sovětská družice Interkosmos 1 nesla na palubě fotometr pro měření slunečního rentgenového záření a optický fotometr pro měření vrstev ve vysoké atmosféře Země při západu Slunce.
(Boris Valníček, PRÁVO 14.10.2009)
M.Filip - 14/10/2009 - 13:32
citace:40 let ...satelit s prvním čs. kosmickým zařízením. Sovětská družice Interkosmos 1
Přátelé, čas prudce letí a máme tu další 40. výročí letu na Měsíc!
APOLLO 12
Conrad,Ch. velitel | Bean,A.L. pilot LM | Gordon,R.F. pilot CM
14.11.1969 24.11.1969 10d 4h36m 2.přistání na Měsíci
a úspěšný návrat. Dobrý let. Celá mise měla namále, když při startu do rakety Saturn V uhodil blesk!
David - 12/11/2009 - 18:37
Moc nechybělo a mohlo to být také první přistání, počítač vedl jedenáctku do balvanového pole a kdyby Armstrong nenašel vhodné místo .... ???
Před 41 lety 21.12.1968 startovali první lidé k Měsíci - Apollo 8 - F.Borman, J.Lovell a W.Anders.
Zajímavá publikace o tomto letu vyšla, krátce poté v r.1969 :
I.Budil, J.Dvořák, P.Lála, J.Mrázek, K.Pacner, R.Pešek, J.Petránek: Apollo 8 kolem Měsíce (Čs.novinář, 1969)
viz. informace: http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-8/index.htmM.Filip - 24/12/2009 - 17:01
citace:...Apollo 8...1968
Vánoce v kosmu strávili poprvé v roce 1968 astronauti v Apollu 8 a to dokonce na Štědrý den na oběžné dráze kolem Měsíce(F.Borman, J.Lovell, W.Anders).
Dalšími astronauty na Vánoce (1973) v kosmu a zároveň poprvé i na Nový rok (1974) byla posádka Skylabu 4 (G.Carr, E.Gibson, W.Pogue). Na Vánoce 1973 byla v kosmu i posádka na Sojuzu 13 (P.Klimuk, V.Lebeděv).
Další Vánoce (1977) a Nový rok (1978) strávili na Saljutu 6 kosmonauté ze Sojuzu 26 (J.Romaněnko, G.Grečko).
Další vánoce v kosmu strávili až v r.1987 na stanici Mir kosmonauté J. Romaněnko (start v S-TM-2), A. A. Alexandrov (start v S-TM-3) a A. Levčenko (start v S-TM-4) spolu s V. Titovem a M. Manarovem (start v S-TM-4).
V. Titov a M. Manarov zůstali na Miru i na Nový rok 1988.
Vánoce 1988 a Nový rok 1989 strávili v kosmu opět na Miru A.Volkov, S.Krikaljov a V.Poljakov (S-TM-7).
Vánoce 1989 a Nový rok 1990 strávili v kosmu opět na Miru A. Viktorenko a A. Serebrov (S-TM-8).
Vánoce 1990 a Nový rok 1991 strávili v kosmu opět na Miru V.Afanasjev a M.Manarov (S-TM-11).
Vánoce 1991 a Nový rok 1992 strávili v kosmu opět na Miru S.Krikaljov a A.Volkov (podruhé během čtyř let na oběžné dráze, tentokrát však poprvé oslavili i pravoslavné vánoce dne 7.1.92)(S-TM-13).
Vánoce 1992 a Nový rok 1993 strávili v kosmu opět na Miru A.Solovjov a S.Avdějev (S-TM-15)(7.1.93 si podruhé po rozpadu SSSR kosmonauti připomněli ve vesmíru též pravoslavné vánoce).
Vánoce 1993 a Nový rok 1994 strávili v kosmu opět na Miru V.Ciblijev a A.Serebrov (S-TM-17).
Vánoce 1994 a Nový rok 1995 strávili v kosmu opět na Miru A. Viktorenko, J. Kondaková (S-TM-20) a V. Poljakov (start lodí S-TM-18).
Vánoce 1995 a Nový rok 1996 strávili v kosmu opět na Miru J. Gidzenko, S. Avdějev a T. Reiter (Německo) (S-TM-22).
Vánoce 1996 a Nový rok 1997 strávili v kosmu opět na Miru V.Korzun, A.Kaleri (S-TM-24) a J.Blaha (STS-79).
Vánoce 1997 a Nový rok 1998 strávili v kosmu opět na Miru A.Solovjov, P.Vinogradov (S-TM-26) a D.Wolf (STS-86).
Vánoce 1998 a Nový rok 1999 strávili v kosmu opět na Miru G.Padalka a S.Avdějev (S-TM-28)
S.Avdějev tak byl již třetí Silvestr ve vesmíru: na palubě Miru se loučil se starým rokem již na přelomu let 1992-1993 (Sojuz TM-15) a 1995-1996 (Sojuz TM-22). Po Silvestru 1998 se tak stal rekordním silvestrovským kosmonautem.
Vánoce 1999 strávila v kosmu posádka raketoplánu Discovery STS-103 (C.Brown, S.Kelly, S.Smith, M.Foale, J.Grunsfeld, C.Nicollier, J.Clervoy) při pravidelné údržbě a opravě Hubble Space Telescopu.
Na Nový rok 2000 nepobýval v kosmu žádný kosmonaut. (Důvody : Ukončení trvalého osídlení Miru pro jeho zastaralost a též obavy z problémů spojených s přechodem počítačů na letopočet 2000 - Y2K)
Počínaje Vánocemi 2000 je již trvale obydlena Mezinárodní kosmická stanice ISS, kde se pravidelně střídají jednotlivé základní posádky.
V současné době je na ISS již 22. dlouhodobá posádka (do 3.2010) J.Williams, M.Surajev, O.Kotov, T.Creamer a S.Noguči (S-TMA-16 a S-TMA-17).
Ludek_F - 10/4/2010 - 23:51
Dnes v 19:13 h UT (21:13 SELČ) uplyne 40 let od startu Apolla 13:
( viz. např.: http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-13/index.htm )
Velitelem posádky byl astronaut českého původu James Arthur Lovell, Jr. Nebýt nešťastné havárie mohli jsme mít na Měsíci 2 astronauty českého původu. Ale i tak to není pro Česko(-Slovensko) špatná bilance - Apollo 8, 10, 13 a 17. Navíc jsme 3.státem světa s vlastním kosmonautem.
Viz.též niť dnes ,,bude v televizi,,.
M.Filip - 11/4/2010 - 18:26
Za rok to bude pěkně kulaté datum. ČT 1 si toho povšimla a pozvala na snídaní V. Remka.
Ludek_F - 12/4/2010 - 23:19
Od roku 1981 je Den kosmonautiky spojený nejen s Gagarinem, ale také s uvedením raketoplánů STS do provozu.
12.4.1981 startoval k letu STS-1 raketoplán Columbia, také to narok bude kulaté výročí ... ]
Před 40 lety 13. dubna CST explodovala kyslíková nádrž na Apollu 13.
Dodnes na celý let, posádku a lidi programu Apollo pohlížím s velkou úctou. Byl to velký úspěch, vrátit posádku zpět, na Zemi.!!!
bejcek - 26/4/2010 - 16:19
20. výročí startu!
24. dubna 1990 startoval Hubbleův dalekohled a o den později 25.4.byl uvolněn z nákladového prostoru raketoplánu.
Start: 24.4.1990 raketoplánem Discovery STS-31
Základní oběžná dráha: 614 km
Průměr zrcadla: 2.4 m
Celková délka: 13 m
Suchá hmotnost: 11600 kg
Dnes 2.6."Kulaté výročí 55 let" má kosmodrom Bajkonur Rusko (SSSR. 55 roků se nezdá být hodně, ale co toho ti rusové z Bajkonuru dostali do vesmíru! Tak ať jim slouží dál.
приказом Министра обороны СССР день 2 июня 1955 г. был определен как День основания полигона - он отмечается ежегодно как праздник соединений и частей, входящих в состав 5 НИИП МО.
Když už koukám do minulosti,
tak dnes (3.6.1965) je to 45 let, co do vesmíru odstartovala raketa Titan II s kabinou Gemini4 (posádka McDivitt a E. White), Edward White vystoupil jako druhý člověk ze své kabiny. Dveře Gemini se otevíraly přímo do vesmíru a oba astronauté byli tedy v kosmickém vakuu po dobu 36 min. E. White byl mimo kabinu 23 min.
E.White uhořel v kabině Apolla 1.
-------------------------------------------------------------------
V březnu jsem zapoměl na 45 let od letu ruské kosmické lodi Voschod 2 (posádka P. Běljajev a A. Leonov, start 18.3.1965). Alexej Leonov vystoupil jako první člověk do volného kosmu. Celkem byl 24 minut mimo kabinu, byl v tom zahrnut pobyt v přechodové komoře a 12 min. trval vlastní výstup. A. Leonov se do vesmíru podíval ještě jednou, v roce 1975 - společný let USA - SSSR, Sojuz - Apollo. Je to velmi aktivní muž, až do současné doby.
bejcek - 30/6/2010 - 19:30
Americký Atlantis a ruský Mir se spojily na oběžné dráze před 15 lety
29. června 2010 12:02
MYS CANAVERAL/PRAHA - Přesně před 15 lety, 29. června 1995, se na oběžné dráze po bezchybném manévru spojil americký raketoplán Atlantis s ruskou orbitální stanicí Mir. Akce byla součástí přípravy na vytvoření mezinárodní budoucí orbitální stanice Alfa.
Dále tam včera byl článek:
"Rivalové si podali ruce na oběžné dráze". Tomáš Přibyl. Let Apollo - Sojuz. LN, Věda a výzkum. 29.6.2010.
Start obou lodí byl 15.7.1975. Spojení bylo 17.7.
bejcek - 24/8/2010 - 17:20
Málem jsem přehlédl jedno "kulaté" výročí: Bylo to /bude 35 let co byly vypuštěny sondy Viking1 a 2, později následovalo úspěšné přistání na Marsu.
20.08.1975 Viking 1 (orbiter, lander)
09.09.1975 Viking 2 (orbiter, lander)
USA/ KSC/ raketa Titan
Viking 1, přílet k Marsu: 19.6.1976 přistání na Marsu: 20.7.1976
Viking 2 přílet k Marsu: 7.8.1976 přistání na Marsu: 3.9.1976
Za těch 35 let jsme se dozvěděli o Marsu hodně, kosmonautika nám přinesla opravdu mnoho informací. Přesto čekáme netrpělivě na další sondy.
bejcek - 16/11/2010 - 19:27
Zítra to bude 40 let od přistání ruské (SSSR) sondy Luna 17 na Měsíci a k vysazení dálkově řízeného vozítka Lunochod (1).
Pracoval až do 4. října 1971 a urazil vzdálenost 10 540 metrů a předal 20 000 snímků a 25 chemických rozborů. Tedy deset a půl měsíců práce.
Lunochod 1 byl vybaven dvěma televizními kamerami, spektrometrem k chemické analýze, francouzským odražečem a řadou dalších přístrojů. Délka vozítka je 2218 mm, hmotnost 756 kg, osmikolový.
Byl velmi úspěšný a byl by super nebýt toho faktu, že v tu dobu už američané měli dvě úspěšná přistání s lidmi.
V uvedeném článku píše Karel Pacner o jeho úmrtí:
Začátkem ledna 1966 odešel do kremelské nemocnice, určené pro nejvyšší elitu. Chirurgové mu měli vyjmout polyp z tlustého střeva – na první pohled nic závažného, potrvá to nanejvýš hodinu. Operaci však připravili naprosto skandálně. Pacienta pořádně nevyšetřili a neudělali mu ani EKG. Neměli dostatečnou zásobu narkotizačních látek. Neuvažovali o možných komplikacích.
Operaci vedl ministr zdravotnictví Boris Petrovskij, kdysi vynikající chirurg, který v posledních měsících neměl na chirurgii čas. Ale platilo pravidlo, že akademika musí operovat akademik, nikoliv ten nejlepší operatér.
Když Petrovskij otevřel Koroljovovo břicho, užasl – viděl nádor velký jako dvě pěsti, který vytvářel falešnou představu polypu. Sežeňte okamžitě hlavního chirurga armády Alexandra Višněvského, aby mi pomohl! Po čtyřech hodinách si oba věhlasní chirurgové navzájem blahopřáli, že operaci zdárně dokončili.
Půl hodiny po tom, co odešli ze sálu, Koroljov zemřel. Snahy o jeho oživení byly marné. Byl pátek 14. ledna 1966 – dva dny po jeho devětapadesátých narozeninách.
Adolf - 14/1/2011 - 22:01
citace:
Půl hodiny po tom, co odešli ze sálu, Koroljov zemřel. Snahy o jeho oživení byly marné. Byl pátek 14. ledna 1966 – dva dny po jeho devětapadesátých narozeninách.
Smutně zajímavé.
Leč to výročí je teprve 45.
vlado 1 - 23/1/2011 - 20:27
citace:Když Petrovskij otevřel Koroljovovo břicho, užasl – viděl nádor velký jako dvě pěsti, který vytvářel falešnou představu polypu. Sežeňte okamžitě hlavního chirurga armády Alexandra Višněvského, aby mi pomohl! Po čtyřech hodinách si oba věhlasní chirurgové navzájem blahopřáli, že operaci zdárně dokončili.
Půl hodiny po tom, co odešli ze sálu, Koroljov zemřel. Snahy o jeho oživení byly marné. Byl pátek 14. ledna 1966 – dva dny po jeho devětapadesátých narozeninách.
Nejsem doktor ,ale na polypy tlustého střeva bych přes břicho nešel.
Zemřel na slabé srdce nebo na silnou anestézii On se s ní ,totiž, už neprobral.
BUDIŽ MU , VĚČNÁ PAMÁTKA. bejcek - 27/1/2011 - 11:11
Jsou historická data příjemná a jsou smutná. Tato připomínka patří mezi ta druhá.
V pátek 28.1.2011 tomu bude 25 let co při havárii raketoplánu Challenger STS 51L zemřelo sedm kosmonautů / kosmonautek.
M.Filip - 27/1/2011 - 22:20
citace:...V pátek 28.1.2011 tomu bude 25 let co při havárii raketoplánu Challenger STS 51L zemřelo sedm kosmonautů...
Byl to tehdy 114.pilotovaný kosmický start a pokud by dopadl dobře, byl by to 112.pilotovaný kosmický let...
O této události psal dost i tehdejší československý tisk...byla to zpráva č.1....smrt sedmi amerických kosmonautů byla tehdy největší katastrofou v dějinách kosmických letů. Samozřejmě tehdejší čs.tisk nezapomněl připomenout, Reaganovy ,,hvězdné války,, a to že Pentagon naléhá na rychlé obnovení letů raketoplánů. V této době se ještě uvažovalo o startech STS ze základny Vandenberg a o obnovení letů do léta 1986. Připomínala se též havárie Apolla AS-204, ke které došlo 27.1.1967 (tehdy v r. 86 před 19 lety) (dnes je to již 44 let).
Vzpomínám jak v tento den západoněmecká ARD stále dokola vysílala onen osudný výbuch Challengeru....nikdo to nemohl pochopit, co se stalo, vždyť na rok 1986 bylo naplánováno asi 12 letů raketoplánů (dnes něco naprosto nemyslitelného)(v předchozím roce 1985 proběhlo 9 letů raketoplánu).
A za 4 dny to bude 8 let od havárie raketoplánu Columbia...jak ten čas letí.
M.Filip - 27/1/2011 - 22:30
Před 25 lety 24.1.1986 prolétala sonda Voyager 2 kolem planety Uran a jeho prstenců a měsíců (radiový signál potřeboval tehdy k překonání vzdálenosti jedním směrem k Zemi téměř 3 hodiny).
V tuto dobu před 25 lety se též blížily k Halleyově kometě sondy Vega 1 a 2, Susei a Giotto (prolétly kolem jádra komety v březnu 1986).
M.Filip - 27/1/2011 - 22:38
Před 25 lety 28.1.1986 vyšel v našem tisku článek o tom, že bude v únoru vypuštěna nová kosmická stanice Mir. Ke startu skutečně došlo 20.2.1986. Následně 13.3.1986 startovala k Miru opět předem ohlášená kosmická loď Sojuz T-15, jejíž start byl tehdy přenášen sovětskou televizí v přímém přenosu, co tehdy vůbec nebylo od startu Sojuzu 19 (ASTP/EPAS) v r.1975 běžné.
bejcek - 1/2/2011 - 17:22
Další čtyřicátiny!
31.01.1971 startovalo Apollo 14 k Měsíci, přistání bylo 5. února, návrat na Zemi byl 09.02.1971. Po celkem 9 dnech a 02min letu. Bylo to 3.přistání na Měsíci.
Plných devět měsíců to trvalo, než byly zjištěny příčiny závady na Apollu 13. Dne 31.1.71 se velitel Allan B. Shepard, pilot velitelského modulu Stuart A. Roosa a pilot měsíčního modulu Edgar D. Mitchell vydali k Měsíci. Oblast přistání byla u kráteru Fra Mauro. Na Měsíci přistáli Shepard a Mitchell s modulem Antares. Úspěšný let, a to letěli vesmírní zelenáči, nepočítáme-li balistický skok A. Sheparda na Mercury 5.5.61.
Konečně také hezká vzpomínka po těch smutných událostech.
bejcek - 2/2/2011 - 12:49
Ruská/SSSR LUNA 9 přistála před 45 lety na Měsíci.
L9 startovala na svojí cestu k Měsíci dne 31.1.1966 a na povrch dosedla 3.2.1966 v Oceánu bouří (Oceanus Procellarum). Luna 9 poskytla kvalitní snímky povrchu.
Tak z legendárních ~76 let periody Halleyovy komety je ukrojeno 25 roků !
Před 25 lety po průchodu Halleyovy komety periheliem 9.2.1986 vrcholil průzkum flotilou kosmických sond, někdy též nazývanými Halleyova armáda :
6.3.1986 sonda Vega 1 SSSR,Interkosmos,Francie / 2 420 kg /start 15.12.1984 / :
prolétla 07:20 UT ve vzdálenosti asi 9000 km od jádra komety relativní rychlostí 80 km/s
získáno více než 500 snímků s rozlišením až 180 m http://mek.kosmo.cz/sondy/rusko/vega/index.htm#aspg
Susei / Japonsko / 136 kg / start 18.8.1985 / :
8.3.1986 průlet kolem jádra komety ve vzdálenosti 151 000 km
9.3.1986 Vega 2 / start 21.12.1984 / :
prolétla 07:20 UT ve vzdálenosti asi 8200 km od jádra komety
získáno více než 700 snímků s rozlišením až 120 m
během průletu selhal hlavní naváděcí systém plošiny ASP-G, zaměření přístrojů provedlo náhradní československé analogové čidlo
11.3.1986 Sakigake / Japonsko / 136 kg / start 18.8.1985 / :
průlet kolem jádra komety ve vzdálenosti 6 990 000 km
Giotto / ESA / 960 kg / start 2.7.1985 / :
14.3.1986 průlet kolem jádra komety ve vzdálenosti 650 km
Halleyova kometa měla být zkoumána pomocí Shuttle-Pointed Tool for Astronomy / SPARTAN z paluby raketoplánu Challenger STS-51-L … havarujícího 28.1.1986 během startu.
Podle původního plánu měla být zkoumána také pomocí ASTRO-1 z paluby STS-61-E v březnu 1986, letu zrušeného po havárii STS-51-L.
ASTRO-1 nakonec letělo na STS-35 až v prosinci 1990.
Na sondách Vega byly přístroje vyžadující orientaci na kometu během průletu byly umístěny na orientované plošině ASP-G vyvinuté (VPZ-VÚ Běchovice) a vyrobené v Československu, stejně jako rezervní naváděcí systém, který bezchybně zafungoval u Vegy 2.
Příští průlety komety kolem Slunce, periheliem, budou 28.7.2061 a 27.3.2134
zdroje : SPACE40, MEK, Heavens Above, archív LF
M.Filip - 23/3/2011 - 21:11
citace:Před 25 lety ....vypuštěna nová kosmická stanice Mir. 20.2.1986. Následně 13.3.1986 startovala k Miru ...kosmická loď Sojuz T-15...
Let Sojuzu T-15 před 25 lety byl a dosud je první přelet kosmonautů mezi dvěma orbitálními stanicemi (Mir a Saljut 7). Takovýto přelet se v dohledné době již asi nezopakuje.
Dnes ráno tomu bylo přesně 10 let, kdy byla orbitální stanice Mir navedena lodí Progress M1-5 do hustých vrstev atmosféry, kde nad Tichým oceánem zanikla kolem 6.00h UT.
Na Miru pobývalo celkem 104 kosmonautů (celkový počet navštěv dosáhl čísla 137).
Stanice je stále ještě rekordní - např.:
5511 d /celková doba letu stanice na oběžné dráze/
4591 d (12 r 6 m 27 d)/celková doba osídlení stanice/
Tyto rekordy budou překonány na ISS až v průběhu roku 2013.
Dále např.viz. 10 nejdelších letů kosmonautů (od 437 do 236 dnů)proběhlo právě na na Miru - viz.: http://mek.kosmo.cz/bio/top100.htmM.Filip - 23/3/2011 - 21:25
Před 50 lety na kazašském kosmodromu Bajkonur(Tjuratam)připravoval SSSR start kosmické lodi typu Vostok (1961-009A) - Kosmičeskij korabl' 5. Loď startovala 25.března 1961.
Byl to poslední testovací let tohoto typu lodi bez posádky před startem Vostoku s J.Gagarinem 12.4.1961.
bejcek - 23/3/2011 - 22:21
Malé výročí - před 10 lety zanikla ruská stanice MIR.
23.03.2001 Progres M1 navedl neobydlený Mir do hustých vrstev atmosféry tak, aby jeho zbytky dopadly do Tichého oceánu mezi Austrálii a Jižní Ameriku.
Široce rozšířená hoax historka, kterou popírá Golovanov, rusové, a také američané. Komarov celý let odstraňoval rostoucí problémy - věděl, že šanci má, o padácích nevěděl nikdo. Zdrojové stránky (odkaz) nepatří mezi spolehlivé.
Daniel Lazecký - 24/3/2011 - 22:35
www.spacedaniel.blog.cz
Nová knížka bude,fajnovost a čtenářská mlsota a z kvalitního pera.
Pan P.Toufar-kniha o Gagarinovi-podívejte se na zhora uvedené stránky.
novák - 25/3/2011 - 20:00
citace:www.spacedaniel.blog.cz
Nová knížka bude,fajnovost a čtenářská mlsota a z kvalitního pera.
Pan P.Toufar-kniha o Gagarinovi-podívejte se na zhora uvedené stránky.
Otazník v titulu "Gagarin. Byl první?" dostatečně jasně naznačuje jaká to bude mlsnota.
Daniel Lazecký - 26/3/2011 - 21:03
Pane Novák., jak můžete vědět a dělat z něčeho závěry,když jste knihu ještě neměl v ruce a ani jste jí nečetl? Stejně tak jste asi neměl možnost nastudovat si jisté okolnosti vzniku této knihy? Takových "odborníků" máme ve vládě spousty ,a taky to podle toho vypadá. Bez urážky pokuste si knihu alespoň pújčit a přečíst ,pak hodnoťe.
Daniel Lazecký
novák - 27/3/2011 - 10:56
citace:Pane Novák., jak můžete vědět a dělat z něčeho závěry,když jste knihu ještě neměl v ruce a ani jste jí nečetl? Stejně tak jste asi neměl možnost nastudovat si jisté okolnosti vzniku této knihy? Takových "odborníků" máme ve vládě spousty ,a taky to podle toho vypadá. Bez urážky pokuste si knihu alespoň pújčit a přečíst ,pak hodnoťe.
Daniel Lazecký
Má glosa se týkala názvu. Předpokládám, že název odpovídá obsahu. U slušných autorů to tak bývá.
Tak mě laskavě nepeskujte za to, když věřím panu Toufarovi, že je slušný člověk a seriózní autor a že pro své dílo vybral vhodné jméno vystihující zaměření jeho díla. Za urážku autora naopak považuji váš názor, že zavádějícím názvem mate lidi a skrývá neopovídající obsah.
Co se týče "odborníků" z vlády, dominantní názor na tomto fóru, je, že jsou to lidé se správnými cíli, kteří jsou jsou však bohužel příliš umírnění a měli by své ideje realizovat daleko razantněji. Protože jinak se nepřiblížíme ideálnímu stavu svobodné společnosti a ekonomiky (zhruba Británie/jih USA druhé čtvrtiny 19. století).
Daniel Lazecky - 27/3/2011 - 11:29
Tak trochu přestávám rozumnět tomu co pane novák píšete-budete-li na KNP můžeme si o tom pohovořit. Nikdo Vás nepeskuje-to asi chápete dost špatně. Pokud jste mi špatně rozumněl pak opět musím napsat:....že nemůžete psát názor na něco resp. na autorské dílo.,které jste doposud ani nedržel v ruce. Jistě jako každý máte názor na věc ,a to vám nikdo nebere. Pokud se jedná o tzv. odborníky ve vládě-pak se vydejte mezi lid obecný a poslechněte si více jejich názory. To tady řešit nechci a ani nebudu,ostatně není to ani forum k tématům politiky.
(PS. ostatně všimněte si ,že se za své jméno nestydím, a neskrývám se za přezdívku.:-))
vlado 1 - 27/3/2011 - 13:54
citace: Má glosa se týkala názvu. Předpokládám, že název odpovídá obsahu. U slušných autorů to tak bývá.
Tak mě laskavě nepeskujte za to, když věřím panu Toufarovi, že je slušný člověk a seriózní autor a že pro své dílo vybral vhodné jméno vystihující zaměření jeho díla. Za urážku autora naopak považuji váš názor, že zavádějícím názvem mate lidi a skrývá neopovídající obsah.
citace:Tak trochu přestávám rozumnět tomu co pane novák píšete-budete-li na KNP můžeme si o tom pohovořit. Nikdo Vás nepeskuje-to asi chápete dost špatně. Pokud jste mi špatně rozumněl pak opět musím napsat:....že nemůžete psát názor na něco resp. na autorské dílo.,které jste doposud ani nedržel v ruce. Jistě jako každý máte názor na věc ,a to vám nikdo nebere. Pokud se jedná o tzv. odborníky ve vládě-pak se vydejte mezi lid obecný a poslechněte si více jejich názory. To tady řešit nechci a ani nebudu,ostatně není to ani forum k tématům politiky.
(PS. ostatně všimněte si ,že se za své jméno nestydím, a neskrývám se za přezdívku.:-))
Já si zase myslím, že když autor chtěl prostřednictvím názvu přesvědčit národ, že vytvořil dílo, zdvořile řečeno, méně seriózního charakteru, tak mohu klidně trousit ironické poznámky k jeho snažení. Vždyť to chtěl, proto je tam ten bulvární otazník. A nevidím důvod, proč bych na marketingové triky kteréhokoliv autora měl mít právo reagovat až s knihou v ruce.
S politikou jste začal vy.
(PS. Vy se nestydíte za jméno, já za příjmení :-)))
Daniel Lazecký - 27/3/2011 - 22:46
Asi bude zbytečné pokračovat. Nováků plný telefoní seznam mám:-)) Budu se těšit na váš autorský počin,tedy přesněji,až Vám vašnosto nejaká ta kniha výjde. Dejte mi vědět, můj e-mail je k dispozici, a já sám budu na Bohdaneči také. Rád si Vaši knihu přečtu a do sbírky založím:-))
leemer - 8/4/2011 - 13:44
citace:www.spacedaniel.blog.cz
Nová knížka bude,fajnovost a čtenářská mlsota a z kvalitního pera.
Pan P.Toufar-kniha o Gagarinovi-podívejte se na zhora uvedené stránky.
50 let!!!
Američan Alan Shepard odstartoval 5.5.1961 k balistickému skoku v kabině Mercury. Užil si tak 15 min nakouknutí do vesmíru. Dvacet tři dny po letu Jurije Gagarina. A. Shepard později letěl jako velitel Apolla 14 na Měsíc.
ar - 6/5/2011 - 14:18
Výtečné zviditelnění české (československé) účasti na kosmickém výzkumu je na stránkách Mezinárodní astronautické federace v základním textu o 60. výročí založení IAF: http://www.iafastro.org/index.html?title=60_Years_of_the_IAF
kde je fotografie posádky Gubarev-Remek.
Díky IAF!
ar - 6/5/2011 - 14:23
Mezinárodní astronautická federace IAF rozhodla o udělení výroční ceny v roce 60. výročí svého ustanovení systému GPS
pospa - 8/5/2011 - 18:58
citace: 50 let!!!
Američan Alan Shepard odstartoval 5.5.1961 k balistickému skoku v kabině Mercury. Užil si tak 15 min nakouknutí do vesmíru.
Velmi pěkná série dokumentárních fotek (i dosud nepublikovaných) magazínu LIFE
Nedávno jsme měli možnost vzpomenout 50 let od letu prvního člověka ve vesmíru, Jurie Gagarina.
Dnes je další nenápadné 50-ti leté datum! Před 50-ti lety vyhlásil prezident J.F. Kennedy program Apollo.
Prezident J. F. Kennedy pronesl 25 května 1961 historický projev: "Ještě před koncem tohoto desetiletí musíme dokázat, aby člověk přistál na Měsíci a v pořádku se vrátil na Zemi."
A američané to tak udělali !
Ervé - 25/5/2011 - 14:51
P. Toufar ve své knize Gagarin, byl první? píše o nehodě zaviněné Germanem Titovem, při které zahynula mladá žena. Na netu ale o tom nic není, jsou tyto informace potvrzené? Titov odešel z pilotovaného oddílu a důvody nikde uvedené nebyly, takže bych tomu věřil, ale nikde jinde jsem to nenašel.
bejcek - 20/7/2011 - 10:29
Dnes je 20.července. (Kontrolní otázka soudruzi ) Copak to proběhlo za událost před 42 lety?
-----------------------------
Zítra bude mít 50 výročí startu Gus Grissom - druhý astronaut NASA, Mercury, MR-4, balistický let.
Na dnešní den, 21.července, připadají 2 významné kosmo-události:
2011 - uzavřela se éra amerických raketoplánů - dnes přistál Atlantis z definitivně poslední mise STS-135
1969 - poprve vstoupila lidská noha na jiné kosmické těleso - N.Armstrong vystoupil z LM A11 na povrch Mesíce
1975 - ale už včera 20.července, měkce dosedl přistávací modul sondy Viking 1 na povrch Marsu.
Btw. nechtělo by se někomu na kosmo.cz přidat další modul - Kosmo Kalendárium s přehledem všech významných historických událostí z kosmonautiky?
M.Filip - 22/7/2011 - 10:55
citace: 1975 - ale už včera 20.července, měkce dosedl přistávací modul sondy Viking 1 na povrch Marsu.
V červenci 1975 se teprve Viking 1 připravoval ke startu k Marsu(20.8.1975).
Přistávací modul sondy Viking 1 dosedl řízený palubním počítačem do oblasti Chryse Planitia na Marsu 20. července 1976.
Co se týká 20. července 1975, tak byl z hlediska kosmonautiky významný tím, že lodi Sojuz 19 a Apollo ASTP již letěly samostatně. Sojuz 19 přistál 21.7.1975. O Apollu ASTP jsem se nedávno zmínil ve vláknu STS - ukončení programu.
citace: ...nechtělo by se někomu na kosmo.cz přidat další modul - Kosmo Kalendárium s přehledem všech významných historických událostí z kosmonautiky? .
V tom by nebyl až takový problém - akorát to chce mít na to čas a to je problém - doplnit asi tak o 1000 až 100000 nejvýznamnějších dat a údajů z kosmonautiky vygenerovaných z MEK stránku: http://mek.kosmo.cz/zaklady/historie.htm
a naprogramovat z ní kalendář, který by se nastavil na titulní stránku kosmo.cz. Pak už jen nastavit, jestli v tomto kaledndáři zobrazovat všechna data k danému dni a nebo jen výročí např.po 5-10-25-30-50 letech atd.
Dále jde např.o to jaká data do kalendáře generovat. Nejsou to jen data startů a přistání, ale i významná data v průběhu letů (např.přistání Apolla 15 na Měsíci, nebo spojení STS s Mirem atd...den kdy MER Oppy ujel na Marsu 5 km atd..).
Data narození, úmrtí osobností kosmonautiky, kosmonautů, vznik kosmických organizací atd...
Tato data jsou v MEK, případně ve Space40, teď už jen je nějak takto zpracovat do kalendária...
Pěkně to má zpracované M.Wade na astronautix.com (This Day in Space History): http://www.friends-partners.org/partners/mwade/articles/thistory.htm
Ale je to tu jen do r.2001. Novější verze stránek teď už není v provozu : http://www.astronautix.com/articles/thistory.htmpospa - 22/7/2011 - 11:56
citace:Přistávací modul sondy Viking 1 dosedl řízený palubním počítačem do oblasti Chryse Planitia na Marsu 20. července 1976..
Překlep 5 za 6. Díky za opravu.
citace:... doplnit asi tak o 1000 až 100000 nejvýznamnějších dat a údajů z kosmonautiky...
myslel jsem opravdu jen těch nejvýznamějších; 1000 bych bral spíš jako horní hranici.
bejcek - 31/7/2011 - 11:47
Připomínka "kulatých" výročí:
40 let od letu Apolla 15.
Start: 26.07.1971, návrat 07.08.1971. Délka letu: 12d 7h12m. Bylo to 4.přistání na Měsíci
Posádka Scott,D.R. | Irwin,J.B. | Worden,A.M.
A v sobotu 6.8. bude mít výročí 50-ti let Vostok 2, druhý ruský kosmonaut Titov G.S. Druhý orbitální let. 6.8.1961 až 7.8.1961 a délka letu 1d 1h18m.
+ NASA TV
The series, collectively called "Beginnings of the Space Age," will make its television premiere on KCET over three evenings, as follows: "The American Rocketeer" on Nov. 3 at 9 p.m.; "Explorer 1" on Nov. 10 at 9 p.m.; and "Destination Moon" on Nov. 17 at 9 p.m.
pospa - 3/11/2011 - 11:49
3.11. 1957 : Lajka - první živý tvor na oběžné dráze
Bohužel to bylo zcela odsouzeníhodné politické gesto.Ten oříšek, žádná lajka, nepředstavitelně trpěl již během příprav na start, ůdajně byl v té "krabici" na rampě již od l.ll. a jelikož nebyla klimatizována zahynul během cca 5 hodin po startu na přehřátí a stres organismu.Korunu tomu ovšem soudruzi dali, když na dalších psících tyto podmínky imitovali a zkoumali, kdy a jak na ně zahynou.Sovětská propaganda pak celý týden balamutila celý svět zprávami jak dobře se " lajce" nahoře daří a jak byla po týdnu " bezbolestně " utracena.Z toho plyne závěr že onen ubohý psík nebyl živý, ale položivý, či spíše polomrtvý.
Ervé - 4/11/2011 - 06:07
Jenže to byla jiná doba a i těch 5 hodin bylo klíčových pro možnost letu člověka. U nás se v té době taky zabil pes při natáčení Konce srpna v hotelu Ozón - a to šlo o film, ne o významný vědecký i politicky důležitý experiment.
Ctenar - 4/11/2011 - 09:54
citace:Jenže to byla jiná doba a i těch 5 hodin bylo klíčových pro možnost letu člověka. U nás se v té době taky zabil pes při natáčení Konce srpna v hotelu Ozón - a to šlo o film, ne o významný vědecký i politicky důležitý experiment.
Přesně tak, z o 10 let před tím vymřely milióny lidí za rok, řady z nich byly vědomě obětovány během ofenzív, a v poválečné bídě, zlášť v Rusku, byla smrt celkem běžná. V tomto kontextu řešit v tehdejší době smrt psa, jakkoliv je z dnešního pohledu krutá a smutná, je přinejmenším hloupé. Jednalo se o de-facto pokusné laboratorní zvíře, to je nutno jasně říct a chápat.
V případě pana Davida se ale samozřejmě, jak každý jasně chápe, jedná jen o další klacek na "soudruhy". K pobavení obecenstva to snad stačí.
Jiří Hošek - 4/11/2011 - 17:39
citace:V případě pana Davida se ale samozřejmě, jak každý jasně chápe, jedná jen o další klacek na "soudruhy". K pobavení obecenstva to snad stačí.
Já jsem se nad Davidovým příspěvkem nepobavil, ale zamyslel.
A taky jsem se pozastavil nad tím, proč "Čtenář" neuvedl své vlastní jméno.
David - 4/11/2011 - 17:54
Před nedávnem běžel v televizi pořad o ruských/sovětských pokusech se psy na výškových raketách, tam též zahynuli, ale to je případ, kdy lidé co je vypouštěli vše řádně připravili zkonstruovali kabinky, skafandry atd.tam lze hovořit o tom, že ti psi svými životy připravovali cestu člověku.V případě Sputniku ale nic takového nebylo,let nebyl připraven,žádná kabina pro let na orbitě se nekonstruovala, nikdo se nezabýval otázkou jak zabezpečit přiměřené podmínky pro chudáka psa. Systém termosky snad znali a i člověku s průměrnou inteligencí nuselo být jasné, že bez odvodu tepla se pes přehřeje.Též mi není jasné proč oslavovat tak nepřipravený pavědecký pokus okořeněný snůškou lží.Pokud se týče " vědeckého " řešení otázky, zda živý tvor vydrží kosmickoun rychlost, tak to připomína " vědce" z dob počátku automobilismu, kteří bádali nad tím zda člověk vydrží rychlost 1OO km/hod.
pospa - 4/11/2011 - 18:17
Davide, pouštěl jste si vůbec to video, na které jsem dal odkaz v úvodním příspěvku o výročí letu Lajky?
Tam je celá "kauza" s pokusnými psy-kosmonauty poměrně dobře popsána.
Doporučuji
jan novák - 5/11/2011 - 08:52
citace: A taky jsem se pozastavil nad tím, proč "Čtenář" neuvedl své vlastní jméno.
A jaké závěry jste vyvodil?
Potřebujete znát jména lidí, kteří mají jiné názory než Vy? K čemu? Budujete nějakou databázi?
David - 5/11/2011 - 16:02
Nechtěl jsem se někoho dotknout, jen jsem chtěl vyzdvihnou fakt, že pokus s letem živého/ve skutečnosti polomrtvého tvora/ve Sputniku 2 nebyl dostatečně připraven,nýbrž se jednalo o narychlo vyřízenou politickou objednávku.Dále celý pokus byl opředen tolika lžemi, až člověk žasne, sám populární psík nebyla " sibiřská lajka" ale okolomoskevský oříšek jménem Citrónek, což jepodivné jměno pro fenku.Pokud by v tehdejší době platil dnešní právní náhled, že pes není věc, ale " tvor nadaný smysly " pak by autoři pokusu museli být tresně stíháni.Jestli někdo z vás kdy měl svého psa, pak nechť si představí že by jej zavřel do termosky a " vědecky" pozoroval jak hyne.Jen jsem chtěl zdůraznit, že samozřejmě pokusná zvířata pokládají své životy na oltář vědy, aby bylo možné účinněji chránit lidský život, ale mělo by se dít civilizovaným způsobem .Při pavědeckém " pokusu" s Limončikem tento psík zahynul krutým několik hodin trvajícím způsobem, což se mi nezdá vhodné k oslavě.
Čtenář - 5/11/2011 - 17:00
Pro pana Hoška:
Zveřejňovat dnes, ve společnosti prolezlé pokryteckým pozérstvím, křečovitou korektností a falešným pseudohumanismem, na fóru, kde se pro útok ad hominem nejde nikdy daleko, notabene v polemice s panem Davidem a jeho světonázorem, kontroverzní názory pod vlastním jménem je iracionální a kontraproduktivní. Právě pro tyto účely nejsou povinně všechny názory podepisovány digitálním podpisem, právě pro tyto účely existují přezdívky. Tak to prostě je a věřím, že to chápete.
Pro pana Davida:
Obětovat nehumánním způsobem život psa dnes, po 60 letech míru, v dnešní měkké, poměrně slabošské a přeintelektualizované společnosti je samozřejmě odsouzeníhodné a nepřijatelné. Naproti tomu, obětovat život laboratorního zvířete v padesátých letech, v době zuřící studené války, v době kosmických závodů, deset let po zničující válce, v době končícího stalinismu s jeho neúctou k právům obecně a k lidským zvláště, bylo samozřejmé a logické. Kdokoliv z realizačního týmu by nemohl na této skutečnosti nic změnit, ani kdyby býval chtěl, naopak, pravděpodobně by si vysloužil profesní a osobní sankce, kdyby zpomalil postup projektu státního významu ve jménu jakýchsi, v tehdejší době zcela nepochopitelných a obecně neuznávaných ohledů ke zvířeti. Je to jasná věc a žádné Davidovo ideologicky motivované humanizující pohoršování na tom nemůže nic změnit, i když je z dnešního pohledu na práva zvířat zčásti pochopitelné.
Jiří Hošek - 5/11/2011 - 19:39
citace:
citace: A taky jsem se pozastavil nad tím, proč "Čtenář" neuvedl své vlastní jméno.
A jaké závěry jste vyvodil?
Vyvodil jsem závěr, že si lidi podepisující se jménem pamatuji. Právě jsem s pomocí funkce "Hledat" s překvapením zjistil, že Čtenář sem přispívá už čtyři roky. David - 5/11/2011 - 20:14
To že pokus se Sputnikem 2 provedl totalitní režim neuznávající nejen základní práva zvířat/ v civilizovaných zemích již v 5Om letech m.s. účinně pracovaly spolky na ochranu zvířat/, ale základní lidská práva popsal pan Čtenář přesně, ovšem členové realizačního týmu měli volbu a mohli se zachovat stejně jako disidenti.Vymlouvat se na to že " jsem musel " je pohodlné a používají to s oblibou aktivní či superaktivní členové či přisluhovači totalitních, či jiných zločinných režimů. S panem Čtenářem lze souhlasit i s tím, že sovětům pro politický " bod" nebylo zatěžko zahubit otřesným způsobem Limončika a následně jeho dublery, ostatně později pro stejný účel klidně posadili lidi do Voschodů bez záchranného systému pro případ nezdaru při startu.
cernakus - 5/11/2011 - 21:45
nedá mi to a nedá.
Osobně vidím u Davida problém nikoliv ideologický, ale ryze egoistický. Prostě David je nejspíše pejskař a tudíž nadřazuje život nějaké čokla nad životy jiných zvířat (doufám, že ne lidí!). Proto jej nevzrušuje, že USA zabila následující primáty:
Albert +11.6.1948, udušením; Albert II +14.6.1949, dopadem; Albert III, +16.9.1949, explozí; Albert IV +8.12.1950, dopadem; Albert V(?) +18.4.1951, přetížením; Yorick/Albert VI +20.9.1951, stres způsobený přehřátím, zemřel 2 hodiny po přistání (přes lekářskou pomoc);
Posuneme se dál, Gordo zemřel 13.12.1959 opět při dopadu a ať máme něco pozitivního, tak Able a Miss Baker se 28.5.1959 vrátili ve zdraví domů, ovšem nebohý Able chcípnul na infekci způsobenou elektrodou a to pouhé 3 dny po svém triumfu (opět, Američané se mu pokusili pomoci operací).
V zabíjení opic včetně misí bez návratu pokračovali Američané až do doby raketoplánů. Z mého ryze racionálního hlediska je usmrcení opice, jejíž intelekt přesahuje dalece psí, závažnější přečin proti morálce.
Ovšem ani na vteřinu bych nepodezíral Američany, že to byli diletanti či dokonce sadisté a to i přesto, že výcvik a příprava šimpanzů Ham, Sam, Enos a dalších z té "vesmírné" tlupy by mohl směle konkurovat i pochybným metodám pána Mengeleho. Prostě byl to závod o čas a kdo bude dříve, nebyla priorita mise, to byla podstata mise.
To, že Sovětští vědci zvolili psy místo opic, pak nebylo nic jiného než čistý pragmatizmus. Je jen málo zvířat, které jsou ochotny překonat vrozený strach z ohně a vběhnout pro člověka do hořící budovy a psi jsou k tomuto využívání běžně. Na sebevražednou misi v nezvířecích podmínkách jsou proto ideální. Navíc úmrtnost při výcviku byla obrovská na obou stranách Atlantiku, akorát o tom nevíme, protože nikdo neměl potřebu medializovat, kolik opic, psů a krys natáhlo brka z toho stresu a nehod při přípravě. Takže z tohoto hlediska je opět lepší používat laciné pouliční ořechy (kteří jsou navíc psychicky odolnější než šlechtěná plemena), než velmi drahé opice.
Jiří Hošek - 5/11/2011 - 22:54
citace:USA zabila následující primáty:
Tohle není fér odpověď na Davidovu formulaci, že v sovětských výškových raketách psi zahynuli.
citace:V zabíjení opic včetně misí bez návratu pokračovali Američané až do doby raketoplánů.
Pane cernakusi, u kterých konkrétních opičích misí nebyl plánován návrat?
martinjediny - 5/11/2011 - 23:33
citace:USA zabila následující primáty:
Tohle není fér odpověď na Davidovu formulaci, že v sovětských výškových raketách psi zahynuli...
Fer nie je Davidova formulacia problemu ako takeho. David je nastvany, ze USA dostali po papuli dalsi krat v rade za sebou od "zaostaleho Ruska". Miesto gratulacie k prvemu zivemu tvorovi na orbite len hlada akukolvek zadrapku. Dokonca uraza ruskych vedcov bez znalosti problematiky.
Samotne USA sa neznizili k zadrapkam, ale po dalsej prehre v rade vyhlasili ciel Mesiac.
Ak niekto odmieta pochopit vyznam a pouzitie "pokusneho zvierata" v 50 rokoch, tak je dalsia diskusia len mrhanie casu.
btw. nevidim rozdiel v anonimite niku ctenar a David...
x - 6/11/2011 - 00:57
Potiz je v tom ze to tak skuecne vypada - proste strcte hned do te druzice nejake zvire - treba psa at mame dalsi vitezstvi - tak mohl znit politicke zadani.
Jedine co se tak podarilo vedecky otestovat je, ze proste prezije start a kraky pobyt tam nez se prehreje - coz se skutecne dalo cekat.
A pritom doreseny system termolegulace - coz by jiste trvalo jen relativne kratkou dobu by z toho udelal mnohem prinosnejsi experiment.
Proste sledovani preziti psa na obezne draze jiste o dost delsi dobu nez jakou mohli mit takto.
x - 6/11/2011 - 01:05
" USA dostali po papuli dalsi krat v rade za sebou od "zaostaleho Ruska"
Kdyby USA postupovali taky tajne tak by se tak mozna nestalo nestalo.
SSSR to tajilo - kdyby to oznamilo predem jako USA - ti by se hned vzpruzili a druzici by vypustili davno pred nima.
Je vhodne si i toto uvedomit - v demokracii holt vedecky vyzkum finnacovany danovym poplatnikem nelze tak dobre tajit jako v totalitnim rezimu.
Jiří Hošek - 6/11/2011 - 07:10
citace:Potiz je v tom ze to tak skuecne vypada - proste strcte hned do te druzice nejake zvire - treba psa at mame dalsi vitezstvi - tak mohl znit politicke zadani.
Ono to tak skutečně bylo. Chruščov, nadšený úspěchem Sputniku 1, vydal příkaz, že do výročí VŘSR (tj. do měsíce) musí vyslat do vesmíru další družici, tentokrát s živým tvorem na palubě.
citace:A pritom doreseny system termolegulace - coz by jiste trvalo jen relativne kratkou dobu by z toho udelal mnohem prinosnejsi experiment.
Systém tepelné regulace tam byl, ale nefungoval správně.
Pouzdro v němž byl psík umístěn bylo původně konstruováno pro let na výškových raketách, kdy se ocitlo jen na několik minut ve vzduchoprázdnu,jinak bylo v atmosféře.Zákonitě při použití na družici,nemohl systém ,pokud tam nějaký vůbec byl,regulaci tepla utáhnout , což autoři pokusu museli vědět, není tedy pravda, že by se jednalo o nějakou poruchu. Psík byl předem odsouzen k douhému a krutému umírání.Následné zcela zvrhlé pokusy na dalších psících dovedené až k jejich usmrcení, imitovaly jeho mučení zřejmě s cílem ověřit, zda " to nevzdal" příliš brzy.Na závěr bych jen poznamenal, že pes je zcela oddán člověku, bez ohledu na jeho pořizovací cenu, navíc bylo publukováno, že příměsští oříšci, z nichž se sovětští psí kosmonauti rekrůtovali, k odbornému personálu přilnuli, což kruté zacházení s některými z nich staví do ještě odpudivějšího světla.Dále bylo publikováno, že " lajku do ní/ družice/ nacpali",jak se zpívalo v dobovém rokenrolu, na přímý pokyn Chruščova, což je ovšem nijak neomlouvá,zejména už nikdo nezjistí, zda to byl vskutku ultimativní příkaz, nebo jen nápad s následnou servilní snahou všemocnému "pánu" vyhovět a se zalíbit za každou cenu.
martinjediny - 6/11/2011 - 17:18
citace:" USA dostali po papuli dalsi krat v rade za sebou od "zaostaleho Ruska"
Kdyby USA postupovali taky tajne tak by se tak mozna nestalo nestalo.
SSSR to tajilo - kdyby to oznamilo predem jako USA - ti by se hned vzpruzili a druzici by vypustili davno pred nima....
Jednoznacne ano. Rusko im prvenstvo vzdy skaredo vyfuklo, mozno i "za kazdu cenu". kto kozmonautike trochu rozumie, musi vidiet, ze mesiac, ci par mesiacov oneskorenia za Rusmi neznamena rozdiel urovne. Tu v mnohych parametroch dosahovali USA vyssiu. Lenze historiu zaujima prvy.
A to chapali aj v USA.
P.S. neviem ci ma zmysel reagovat na nejaky zo 7 nezmyslov v predchadzajucom prispevku.
-nemohl systém ,regulaci tepla utáhnout
-pokud tam nějaký vůbec byl
-není tedy pravda, že by se jednalo o nějakou poruchu
-předem odsouzen k douhému a krutému umírání
-Následné zcela zvrhlé pokusy na dalších
-k personálu přilnuli, což kruté zacházení s některými z nich staví do ještě odpudivějšího světla
-na přímý pokyn Chruščova, což je ovšem nijak neomlouvá
Vlado1 - 6/11/2011 - 18:13
citace:
citace:" USA dostali po papuli dalsi krat v rade za sebou od "zaostaleho Ruska"
Kdyby USA postupovali taky tajne tak by se tak mozna nestalo nestalo.
SSSR to tajilo - kdyby to oznamilo predem jako USA - ti by se hned vzpruzili a druzici by vypustili davno pred nima....
Jednoznacne ano. Rusko im prvenstvo vzdy skaredo vyfuklo, mozno i "za kazdu cenu". kto kozmonautike trochu rozumie, musi vidiet, ze mesiac, ci par mesiacov oneskorenia za Rusmi neznamena rozdiel urovne. Tu v mnohych parametroch dosahovali USA vyssiu. Lenze historiu zaujima prvy.
A to chapali aj v USA.
P.S. neviem ci ma zmysel reagovat na nejaky zo 7 nezmyslov v predchadzajucom prispevku.
-nemohl systém ,regulaci tepla utáhnout
-pokud tam nějaký vůbec byl
-není tedy pravda, že by se jednalo o nějakou poruchu
-předem odsouzen k douhému a krutému umírání
-Následné zcela zvrhlé pokusy na dalších
-k personálu přilnuli, což kruté zacházení s některými z nich staví do ještě odpudivějšího světla
-na přímý pokyn Chruščova, což je ovšem nijak neomlouvá
Nesnaž se USA fanatika přimět k zdravému úsudku. To je víra a né zdravý rozum.
Jiří Hošek - 6/11/2011 - 19:21
citace:btw. nevidim rozdiel v anonimite niku ctenar a David...
Nad nickem David jsem se pozastavil 26.10.2009 v tématu Davidoviny.
Čtenářovo včerejší vysvětlení beru na vědomí.
Jiří Hošek - 6/11/2011 - 19:59
citace:neviem ci ma zmysel reagovat na nejaky zo 7 nezmyslov v predchadzajucom prispevku.
-nemohl systém ,regulaci tepla utáhnout
-pokud tam nějaký vůbec byl
-není tedy pravda, že by se jednalo o nějakou poruchu
-předem odsouzen k douhému a krutému umírání
-Následné zcela zvrhlé pokusy na dalších
-k personálu přilnuli, což kruté zacházení s některými z nich staví do ještě odpudivějšího světla
-na přímý pokyn Chruščova, což je ovšem nijak neomlouvá
citace:Má to smysl, protože Davidův příspěvek není v příkrém rozporu s ...
podla mna je.
-nemohl systém ,regulaci tepla utáhnout
...spekulacia, nema sajn o technickych detailoch
-pokud tam nějaký vůbec byl
... nema sajn o technickych detailoch
-není tedy pravda, že by se jednalo o nějakou poruchu
...odsudzuje na zaklade nepodlozenej spekulacie
-předem odsouzen k douhému a krutému umírání
-Následné zcela zvrhlé pokusy na dalších
...mystifikacia. nehovorime o cloveku. hovorime o pokusnom zvierati v 50 rokoch. Ovela vacsim zverstvom bolo posadit ludi do rakety, ci raketoplanu....
-k personálu přilnuli, což kruté zacházení s některými z nich staví do ještě odpudivějšího světla
...odsudzuje na zaklade nepodlozenej spekulacie, bez znalosti detailov.
-na přímý pokyn Chruščova, což je ovšem nijak neomlouvá
..., ..., ... Jiří Hošek - 6/11/2011 - 23:03
citace:-nemohl systém ,regulaci tepla utáhnout
...spekulacia, nema sajn o technickych detailoch
-pokud tam nějaký vůbec byl
... nema sajn o technickych detailoch
Víme, že klimatizační systém byl tvořen ventilátorem. Jaké technické detaily ventilátoru máte na mysli?
Ervé - 7/11/2011 - 06:33
Faktem je, že Koroljov misi urychlil víc, než bylo technicky třeba. Koroljov byl sice génius, ale byl taky egoistický a ambiciózní a snažil se upevnit svou pozici v kosmickém programu významným startem k výročí VŘSR - na jednom psovi z desítek testovaných mu moc nezáleželo. Taky ale narážel na realitu sovětského Ruska poloviny 50. let a tak musel přijmout spoustu kompromisů. Nemá smysl ho nějak tvrdě odsuzovat a taky si uvědomte, že dalšího psa do kosmu poslal až v době, kdy měl reálnou (byť malou) šanci návratu.
to Jiří Hošek: nemluvíme o ventilátoru uvnitř kabiny, ale o radiátorech chlazení venku na kabině - jejich nízká účinost daná neoddělením družice od centrálního stupně rakety vedla ke smrti Lajky (Lemončika).
Čtenář - 7/11/2011 - 09:32
Nadto zcela pomíjíme skutečnost, že se jednalo o sovětského uvědomělého psa, narozeného po válce, v době rozkvětu a rozmachu vědeckotechnické a průmyslové základy Sovětského svazu, fatálně poničené řáděním hitlerovských band. Tento psí exemplář v sobě přirozeně sdružoval jak oddanost myšlence dobývání kosmu, tak skutečnou psí věrnost a patřičnou loajalitu k významným výročím a v neposlední řadě i ke svým pánům a ÚV KSSS obecně.
Jsem si naprosto jistý, že tento pes či fenka, kdyby byla bývala mohla být dotázána, by se k této misi, jejímž čílem nebylo nic jiného a nic menšího než upevnit prestiž myšlenky socialismu v mezinárodním společenství a potvrdit náskok sovětských vědců v dobývání nízké oběžné dráhy, přihlásila hrdě a dobrovolně.
I dnes se, i mezi námi zde, najde řada lidí ochotných dobrovolně podstoupit jednosměrnou, a tedy prakticky sebevražednou misi k Marsu bez garance návratu. Není proto nejmenší pochyby o tom, že v padesátých letech by se potulní moskevští pejsci přirozeně houfovali před orbitálními rekrutačními středisky. Koroljov mohl být, a právem byl, hrdý na to, že jeho schopnosti a organizační talent umožnili alespoň některým z tohoto houfu splnit jejich budovatelský sen.
qwertzu - 7/11/2011 - 10:35
... ještě poznámka k pokusným zvířatům: Používají se stále a ve velkém množství.
Odpovězte si prosím upřímně na následující otázku: Koupíte svému malému dítěti opalovací krém, který:
a) nebyl nijak testován, byl pouze proveden počítačový výpočet teoretické toxicity
b) prošel počítačovým testem toxicity, zkouškou toxicity a alergičnosti na pokusných zvířarech (používají se laboratorní myši).
c) prošel počítačovým testem toxicity, zkouškou toxicity a alergičnosti na pokusných zvířarech (používají se laboratorní myši) a byl otestován na lidech (byl delší dobu kontrolovaně prodáván a sledován v nějaké méně rozvinuté zemi - před lety byly podobné kampaně i u nás, nyní se toto již posunulo více na východ).
... já pro své malé dítě používám vždy volbu c) !!!
Kdo z přítomných to má jinak?
Jiří Hošek - 7/11/2011 - 23:28
citace:nemluvíme o ventilátoru uvnitř kabiny, ale o radiátorech chlazení venku na kabině - jejich nízká účinost daná neoddělením družice od centrálního stupně rakety vedla ke smrti Lajky (Lemončika).
Ervé, děkuji za odpověď. Včera jsem se marně snažil najít na internetu důvěryhodnou informaci o radiátorech-chladičích na Sputniku 2, našel jsem jen ten ventilátor uvnitř kabiny, spouštěný automaticky při zvýšení teploty nad 15 stupňů Celsia.
Patek Luboš - 27/11/2011 - 22:39
Zítra tj. 28.11.to bude 45 let co odstartoval první Sojuz do kosmu.
x - 28/11/2011 - 00:16
citace:... ještě poznámka k pokusným zvířatům: Používají se stále a ve velkém množství.
Odpovězte si prosím upřímně na následující otázku: Koupíte svému malému dítěti opalovací krém, který:
a) nebyl nijak testován, byl pouze proveden počítačový výpočet teoretické toxicity
b) prošel počítačovým testem toxicity, zkouškou toxicity a alergičnosti na pokusných zvířarech (používají se laboratorní myši).
c) prošel počítačovým testem toxicity, zkouškou toxicity a alergičnosti na pokusných zvířarech (používají se laboratorní myši) a byl otestován na lidech (byl delší dobu kontrolovaně prodáván a sledován v nějaké méně rozvinuté zemi - před lety byly podobné kampaně i u nás, nyní se toto již posunulo více na východ).
... já pro své malé dítě používám vždy volbu c) !!!
Kdo z přítomných to má jinak?
Pouzivaji se ve vyzkumu LEKU - tam opravdu neni alternativa.
Vypadl vam totiz bod - byl testovan LABORATORNE (rozborem) na TOXICITU - to na krem pouzivajici zvejsku neni zadny problem - toto bohate staci - bez pouziti zvirat.
A pak proste jako leky se vzdy testuje na DOBROVOLNICICH - to ze jim za to platej neni nic divneho - ale jsou kvuli penezum do toho sami a jsou radne pojisteni. Ona prace s nebezpecnyma chemikaliema v chemickem vyrobnim provozu tak uplne bez rizika i pri pouzivani ochranych pomucek a dodrzovani neni ci jina naprikald v hutnictvi - tak proc nenachat na sobe vyzkouset s minimalnim rizikem krem za mnohem vetsi penize nez v chemicke vyrobe.
Dalsi cast zvirat se jen pozorovala ci jen byla odbirana setrne krev a zhromazdovana stolice a oboji laboratorne zkoumano. Tyto zvirata totiz testuji nove krmne smesi pro ne - a tak je logicke ze bez nich to nejde a jim to ani neprijde ze nekdo na nich neco zkouma - jejich dobra kondice pri podavane testovane strave je totiz cilem experimentu. Zbycho - 16/1/2012 - 12:06
Před 9 lety, 16.1.2003 odstartovala Columbia ke své poslední cestě vesmírem, ze kterého se nevrátila . Není to zas tak dávno...
Pavel Toufar - 26/1/2012 - 15:10
Zítra uplyne 45 roků od tragické havárie, kdy v lodi Apollo při nácviku simulace některých startovních operací zahynula celá první letová posádka Grissom, White a Chaffee
Žel den po této tragédii (dodatečné označení Apollo 1, původně Apollo/Saturn 204), si po 26 letech - 28.1. připomeneme další mrazivou tragédii onoho mrazivého rána, poslední let Challengeru STS-51L.
Pokud by posádka Apolla požár přežila jmenoval by se první člověk na Měsíci Virgil Ivan Grissom.
Zbycho - 1/2/2012 - 18:24
Třetí americkou tragédií časově v jednom týdnu si dnes - 1.2. - připomínáme devět let od nedokončené mise raketoplánu Columbia.
Pavel Toufar - 8/2/2012 - 18:26
Nevím, zda zde někdo připomněl, že 6.1.2012 zemřel (rakovina ledvin a jater) v Nephi ve státě Utah ve věku 73 let inženýr Roger Boisjoly (nar. 25.4.1938, Lowell, Massachusetts), který ostře protestoval proti startu Challengeru, a u svých nadřízených ve firmě Morton Thiokol (ale hlavně u vedení NASA) si ještě víc přitížil, když o svém varování informoval vyšetřovací Rogersovu komisi. Spolu s ním proti startu Challengeru protestovali i další čtyři inženýři z firmy Morton Thiokol která již předtím přiznala problémy s těsněním SRB a marně navrhovala vedení NASA výrobu těsnění zcela nového typu. Své varování Boisjoly předložil písemně poprvé už půlrok před tragédií Challengeru. A ještě dříve psal varovně o problematickém těsnění v SRB v červenci 1985 Irving Davids vedoucímu letových operací STS Moorovi. Bezvýsledně! Moore posléze vše popíral a mlžil. Podobně varovně psal i Roger Cook v červnu 1985. Boisjoly spojil své varování a protest proti startu Challengeru s tehdy na Mysu panujícími nízkými teplotami ještě v noci na 28.1.1986!. O Boisjolyovi (a dalších odbornících), a o věcech souvisejících jsem psal už v knížce "Krutý vesmír" (Akcent 2002 1. vydání a 2003, zde str.298 an.). Boisjoly se ostře kriticky vyjádřil k přístupu vedení NASA k letům STS i v souvislosti s havárií Columbie. Proč nakonec Challenger vzlétl a proč byla pro dodávku SRB vybrána firma Morton Thiokol, která přitom nebyla vítězem výběru, píšu také ve zmíněné knize, a je to podobné, jako když jiný ředitel NASA dal přes výsledky výběrového řízení přednost firmě North American a důsledkem lajdáctví této firmy byla nakonec bohužel smrt trojice Grissom, White a Chaffee, což poprvé zveřejnili britští novináři ze Sunday Times. Firma Morton Thiokol dělala Boisjolyovi za jeho otevřenost velké problémy. Lidé od něj dávali ruce pryč, ale postavila se za něj Sally Rideová. Ostatně málo je asi známo, že Sally R. se jako jedna z mála lidí také zasloužila o to, že Rogersova zpráva nakonec nezametla pod koberec zmíněné vážné problémy. Spolu s ní to tvrdě vyžadoval také R. P. Feynman, kdy oba trvali na tom, aby skutečně nic nebylo zamlčeno nebo zkresleno. K úmrtí Rogera Boisjolyho info např. zde: http://www.nytimes.com/2012/02/04/us/roger-boisjoly-73-dies-warned-of-shuttle-danger.html?_r=1
Vlado1 - 8/2/2012 - 21:43
Prosím o pořádek v systému přesouvání příspěvků. Když už přemísťuji reakci na příspěvek, tak by bylo vhodné, přesunout i kopii příspěvku na který reaguji . Děkuji.
Tragédii Apolla-1 nezavinilo žádné " lajdáctví", ale chybná předstartovní procedura. Kabina byla konstruována na tlak O,35 atm čistého kyslíku, jenže předstartovní operace probíhaly za l atm čistého kyslíku a to hoří i železo. Pokud by bylo bývalo při předstarovní zkoušce použito směsi normálního vzduchu, nemohl mít požár takové fatální následky, resp. kosmonauti by stačili otevřít a kabinu opustit.Kabina byla poté zcela překonstruována, zejména příklop vstupního otvoru a všechny komponenty byly zhotoveny z odolnějších materiálů, tedy odolnějších oproti požáru.V případě starovních motorů SRB se delší dobu vědělo, že těsnění vlastně zcela netěsní, smůla byla, že se těsnění poškodilo tak, že unikající plyny zasáhly připevňovací konstrukci SRB, pokud by konstrukce byla masivnější a nápor spalin vydržela nic by se nestalo. Již předtím u nejméně jednoho letu byl zjištěn průnik spalin přes těsnění a nic se nestalo, neboť spaliny nezasáhly nosný prvek konstrukce.Nejednalo se tedy o nic neobvyklého, jen o podcennění nebezpečí že spaliny poškodí nějakou životně důležitou část konstrukce, což se bohužel stalo.Únik spalin přes těsnící kroužky sám o sobě nemohl let nijak ohrozit krom popsaného zcela specifického případu.Prostě byla jen a jen smůla. V žádném případě nehrozila destrukce SRB a lze předpokládat, že by i hlavní nádrž vydržela, je kdyby šel plamen o kousek stranou aby minul upevňovací konstrukci.Je též možné, že se ještě projevila nějaká vada materiálu těsnících kroužků, protože průnik byl vskutku intenzivní a navíc v tom nej nej nejnevhodnějším směru, tady by se mohli vyřádit " konspirátoři" a divím se že toto téma dosud neuchopili, vždyť to je smůla jako " hrom" těsnící kroužky na několikametrovém obvodu kruhu se poruší přesně na tom jediném zcela nevhodném, resp smrtelně nevhodném místě.
David - 4/3/2012 - 08:25
3.3.1972 byla vypuštěna nosičem Atlas-Centaur s posledním stupněm na THT, americká sonda Pioneer-10 jako první těleso, resp dvě první tělesa, pokud nezapomeneme na poslední stupeň nosiče/ které skutečně, nikoli obrazně zamířilo ke hvězdám a nenávratně opustilo Sluneční soustavu. Jinak její hlavní úkol byl průlet systémem Jupitera, kam cestoval 640 dní, což jistě v té době byla nepředstavitelná vzdálenost, jejikož stále byl problém doletět k Venuši či Marsu, což je " za humny".Sonda svůj úkol u Jupitera excelentně splnila a výsledky jejího měření byly ohromující a zcela zásadní.Sonda nesla mezihvězdný dopis a je mi záhadou proč něco podobného neinstalovali též na poslední stupeń. Jinak jsem se dočetl, že měla detektor meteoroidů v pásmu planetek, ale nikde jsem nenašel nic o tom, zda skutečně nějaké těleso cestou registrioval. Pro zajímavost vážila pouhých 261 Kg !Sondy v prostoru za Plutem byla dále funkční a byla nejvzdálenějším tělesem až do vzdálenosti 69 AU, kdy ji předstihl americký Voyager -2. Vědecké údaje posílala 29 let 10 měsíců 13 dní a poslední signál byl zaznamenám 3O let 10 měsíců 19 dní po startu, tedy zhruba pře 10 lety ! Neuvěřitelné !!!!
Pěkné video k letu Johna Glenna včetně informací o jeho dalším životě a později k stáru i letu raketoplánem najdete v níže odkazované ukázce. Stojí za to u ní strávit celých 25 minut.
pospa - 23/3/2012 - 13:18
Na dnešek připadá 100. výročí narození raketového konstruktéra Wernhera von Brauna.
i když to byl nacista, někde jsem tuším četl, že byl dokonce u zbraní SS, nelze mu upřít, že byl otcem praktické kosmonautiky, jeho A-4 / V-2/ urychlila vývoj velkých raket o několik desetiletí, též jeho podíl na úspěchu Apolla byl nepochybný.Dožil se ale tuším jen asi 67 let, v každém případě jeho cesta od A-1 přes A-4, Redstone, Jupiter, Saturny 1 k Saturnu 5 je impozantní, byl to prostě génius.
U SpaceX neopoměli, při této příležitosti, pojmenovat další zasedačku
David - 25/3/2012 - 16:11
Na KW skvělý snímek místa přistání A-11, jsou tam pěkně vidět stopy první " vycházky ".
derelict - 25/3/2012 - 17:32
citace:...V případě starovních motorů SRB se delší dobu vědělo, že těsnění vlastně zcela netěsní, smůla byla, že se těsnění poškodilo tak, že unikající plyny zasáhly připevňovací konstrukci SRB, pokud by konstrukce byla masivnější a nápor spalin vydržela nic by se nestalo. Již předtím u nejméně jednoho letu byl zjištěn průnik spalin přes těsnění a nic se nestalo, neboť spaliny nezasáhly nosný prvek konstrukce.Nejednalo se tedy o nic neobvyklého, jen o podcennění nebezpečí že spaliny poškodí nějakou životně důležitou část konstrukce, což se bohužel stalo.Únik spalin přes těsnící kroužky sám o sobě nemohl let nijak ohrozit krom popsaného zcela specifického případu.Prostě byla jen a jen smůla. V žádném případě nehrozila destrukce SRB a lze předpokládat, že by i hlavní nádrž vydržela, je kdyby šel plamen o kousek stranou aby minul upevňovací konstrukci.Je též možné, že se ještě projevila nějaká vada materiálu těsnících kroužků, protože průnik byl vskutku intenzivní a navíc v tom nej nej nejnevhodnějším směru, tady by se mohli vyřádit " konspirátoři" a divím se že toto téma dosud neuchopili, vždyť to je smůla jako " hrom" těsnící kroužky na několikametrovém obvodu kruhu se poruší přesně na tom jediném zcela nevhodném, resp smrtelně nevhodném místě.
Ono pokud jsem to dobre pochopil, otevreny plamen vznikl az v okamziku, kdy raketoplan vnikl do rychlejsiho proudu atmosfery a byl vystaven dalsimu namahani. Tedy do bocniho vetru, ktery byl i sam o sobe "nadstandardni". Otazkou je, zda to byla prislovecna posledni kapka, na to jsem odpoved nenasel. Ke katastrofe by doslo patrne tak jako tak, jen by byl prubeh odlisny.
Daniel Lazecký - 25/3/2012 - 18:48
Narozen přesněji 23. března 1912 Wirsitz, Německé císařství (dnes Wyrzysk v Polsku!!!!!!!!!!!!!) – zemřel dne 16. června 1977 Alexandria, Virginie, USA)
Csaba Boros - 25/3/2012 - 20:31
Zdravim,
myslim, teda jsem to cetl v knize Feynmana(byl clenem vysetrovaci komise), ze spaliny unikali testovacim otvorem mezi tesnicimi krouzky(ted jiz presne nevim na co dany otvor slouzil - jestli inspekce krouzku nebo vstup nejakeho stlac. plynu pro zkousku tesnosti systemu - jak vime, byli tam 2 "O"krouzky a tento technoloficky otvor byl mezi nimi z vnejsi strany spal. komory).
Tak se nejak pamatuji - chce to overit.
pekny vecer,
Csaba
citace:
citace:...V případě starovních motorů SRB se delší dobu vědělo, že těsnění vlastně zcela netěsní, smůla byla, že se těsnění poškodilo tak, že unikající plyny zasáhly připevňovací konstrukci SRB, pokud by konstrukce byla masivnější a nápor spalin vydržela nic by se nestalo. Již předtím u nejméně jednoho letu byl zjištěn průnik spalin přes těsnění a nic se nestalo, neboť spaliny nezasáhly nosný prvek konstrukce.Nejednalo se tedy o nic neobvyklého, jen o podcennění nebezpečí že spaliny poškodí nějakou životně důležitou část konstrukce, což se bohužel stalo.Únik spalin přes těsnící kroužky sám o sobě nemohl let nijak ohrozit krom popsaného zcela specifického případu.Prostě byla jen a jen smůla. V žádném případě nehrozila destrukce SRB a lze předpokládat, že by i hlavní nádrž vydržela, je kdyby šel plamen o kousek stranou aby minul upevňovací konstrukci.Je též možné, že se ještě projevila nějaká vada materiálu těsnících kroužků, protože průnik byl vskutku intenzivní a navíc v tom nej nej nejnevhodnějším směru, tady by se mohli vyřádit " konspirátoři" a divím se že toto téma dosud neuchopili, vždyť to je smůla jako " hrom" těsnící kroužky na několikametrovém obvodu kruhu se poruší přesně na tom jediném zcela nevhodném, resp smrtelně nevhodném místě.
Ono pokud jsem to dobre pochopil, otevreny plamen vznikl az v okamziku, kdy raketoplan vnikl do rychlejsiho proudu atmosfery a byl vystaven dalsimu namahani. Tedy do bocniho vetru, ktery byl i sam o sobe "nadstandardni". Otazkou je, zda to byla prislovecna posledni kapka, na to jsem odpoved nenasel. Ke katastrofe by doslo patrne tak jako tak, jen by byl prubeh odlisny.
jamsed - 25/3/2012 - 21:20
citace:i když to byl nacista, někde jsem tuším četl, že byl dokonce u zbraní SS, nelze mu upřít, že byl otcem praktické kosmonautiky, jeho A-4 / V-2/ urychlila vývoj velkých raket o několik desetiletí, též jeho podíl na úspěchu Apolla byl nepochybný.Dožil se ale tuším jen asi 67 let, v každém případě jeho cesta od A-1 přes A-4, Redstone, Jupiter, Saturny 1 k Saturnu 5 je impozantní, byl to prostě génius.
Byl i vysokým důstojníkem!
V červnu 1943 byl povýšen do hodnosti SS Sturmbannführer a byli mu podřízeni příslušníci SS z Oberabsschnitt Ostsee. Později byl WvB povýšen i do hodnosti SS Obersturmbannführera.
martir123 - 30/3/2012 - 13:34
hmmm pribudne nova expozicia do jednho z muzeii ? :
Amazon CEO Jeff Bezos Locates Apollo 11 F-1 Engines, Looks to Resurrect Them [Upraveno 30.3.2012 martir123]
Daniel Lazecký - 30/3/2012 - 17:44
Nevím odkud je vzala informace "pravdivá" informace o tom ,že von Braun byl v hodnosti "V červnu 1943 byl povýšen do hodnosti SS Sturmbannführer a byli mu podřízeni příslušníci SS z Oberabsschnitt Ostsee. Později byl WvB povýšen i do hodnosti SS Obersturmbannführera." -mohu znát zdroj informací-důvěryhodný !!!! Totiž osoba von Brauna se sice ukazuje v přítomnosti nacistických pohlavárů, a ne ledajakých. Avšak nikde jsem neviděl fotografii v uniformě. Myslím si ,že informace o jeho hodnosti je zkreslená.
Děkuji za odpověd
Daniel Lazecký - 30/3/2012 - 18:33
Dohledal jsem informaci, že za kariéru byl v NSDAP a SS., třikrát povýšen. Přes rúzné vyhýbání v angažovaní se v ozbrojených silách nakonec souhlasil na nátlak Dolberga-v podstatě kolegy. Ten mu poradil, že pokud chce dál pracovat na raketovém výzkumu, at tyto funkce přijme. Nepodařila se dohledat zřetelná fotografie v uniformě jeho poslední hodnosti z roku někdy z června roku 1943. Existuje jedna sporná fotografie v uniformě SS., ale z té není patrné zda je to skutečně on. Fotografie převažují,kde je v obleku s podálnými proužky. Přesto existuje fotografie ve vojenské kombinéze a na hlavě má lodičku-voj. čepici.
Tá v roku 1969 pomáhala vystreliť prvých ľudí na Mesiac. Motory F1 sa oddelili po tom, ako misiu dostali z atmosféry Zeme, a následne padli do Atlantického oceánu. Bezosovi sa ich podarilo lokalizovať 4300 metrov pod hladinou.
sranda.. akurát "deň na to, čo sa ako tak dohodli, komu patria historické artefakty..
apropó.. tie motory nemali vôbec nájsť, veď podľa mnohých, tie rakety ani neodštartovali, nie to aby niekoho dopravili na mesiac [Upraveno 30.3.2012 alamo]
Vlado1 - 30/3/2012 - 21:39
citace:
apropó.. tie motory nemali vôbec nájsť, veď podľa mnohých, tie rakety ani neodštartovali, nie to aby niekoho dopravili na mesiac
Když budou pořádně hledat, tak najdou i makety SM VM . LM je v muzeu.
alamo - 30/3/2012 - 21:45
hm.. možno raz..
v nejakom čínskom múzeu.. za mastné vstupné..
však dopraviť ten "šrot" nazad z mesiaca na zem, bude niečo stáť..
jamsed - 31/3/2012 - 06:28
citace:Nevím odkud je vzala informace "pravdivá" informace o tom ,že von Braun byl v hodnosti "V červnu 1943 byl povýšen do hodnosti SS Sturmbannführer a byli mu podřízeni příslušníci SS z Oberabsschnitt Ostsee. Později byl WvB povýšen i do hodnosti SS Obersturmbannführera." -mohu znát zdroj informací-důvěryhodný !!!! Totiž osoba von Brauna se sice ukazuje v přítomnosti nacistických pohlavárů, a ne ledajakých. Avšak nikde jsem neviděl fotografii v uniformě. Myslím si ,že informace o jeho hodnosti je zkreslená.
Děkuji za odpověd
citace:Nevím odkud je vzala informace "pravdivá" informace o tom ,že von Braun byl v hodnosti "V červnu 1943 byl povýšen do hodnosti SS Sturmbannführer a byli mu podřízeni příslušníci SS z Oberabsschnitt Ostsee. Později byl WvB povýšen i do hodnosti SS Obersturmbannführera." -mohu znát zdroj informací-důvěryhodný !!!! Totiž osoba von Brauna se sice ukazuje v přítomnosti nacistických pohlavárů, a ne ledajakých. Avšak nikde jsem neviděl fotografii v uniformě. Myslím si ,že informace o jeho hodnosti je zkreslená.
Děkuji za odpověd
Já teda moc v tak dávné historii kosmonautiky nejsem zběhlý, ale když jsem se podíval na pár zdrojů, tak jsem nikde nenašel zmínku o povýšení von Brauna až na Obersturmbannführer. Dokonce i pan Google v tomto směru mlčí a žádné spojení von Brauna s hodností Obersturmbannführera nenašel. Takže pokud nemáte zdroj, tak tomu tady bohužel asi nemůžeme věřit. Jinak na anglické wikipedii (http://en.wikipedia.org/wiki/Wernher_von_Braun#Membership_in_the_Allgemeine_SS) je přepis části vysvětlení von Brauna z roku 1947 k jeho působení v SS. O povýšení do hodnosti Sturmbannführera tam mluví, o povýšení do hodnosti Obersturmbannführer již ne. Na informace z Wikipedie můžete mít jaký chcete názor, ale narozdíl od vás tam u těchto tvrzení má odkazy na původní prameny. A to je při práci s informacemi to nejdůležitější. Diskuzi ve stylu jedná paní povídala bychom tu asi nechtěli nebo snad ano?
leemer - 31/3/2012 - 11:03
citace:Dohledal jsem informaci, že za kariéru byl v NSDAP a SS., třikrát povýšen. Přes rúzné vyhýbání v angažovaní se v ozbrojených silách nakonec souhlasil na nátlak Dolberga-v podstatě kolegy. Ten mu poradil, že pokud chce dál pracovat na raketovém výzkumu, at tyto funkce přijme. Nepodařila se dohledat zřetelná fotografie v uniformě jeho poslední hodnosti z roku někdy z června roku 1943. Existuje jedna sporná fotografie v uniformě SS., ale z té není patrné zda je to skutečně on. Fotografie převažují,kde je v obleku s podálnými proužky. Přesto existuje fotografie ve vojenské kombinéze a na hlavě má lodičku-voj. čepici.
Podle knihy Dennise Piszkiewicza "Wernher von Braun - Z Dory na Księżyc" (Dom Wydawniczy Bellona, Warszawa, 2002, str. 65) 28.06.1943 von Braun ziskal hodnost Sturmbannfuehrer a byla to jeho posledni hodnost v SS.
Daniel Lazecký - 31/3/2012 - 19:24
Děkuji přátelé za informace.+fotografii. Ta fotografie je tak trochu sporná,díval jsem se na zvětšeninu a pomáhal jsem všemu foto filtry rúzných programů-nicméně mi to jako von Braun nepřipadá. Asi se pletu. Za celou dobu co se zabývám kosmonautikou a různými lidmi kolem jsem zřetelnou fotografii von Brauna v uniformě SS-neviděl. Michale to je ta sporná fotografie. Existuje z toho dne ještě jedna fotografie focena z jiného úhlu. Ta údajná osoba von Brauna co je v zákrytu ,a se stejnými insigniemi se ukazuje pak mimo na tonto druhé záběru-to ale von Braun není. Měl jsem na mysli fotografii v jakjési kombinéze,kde má von Braun voj. lodičku na hlavě-asi jde o kombinézu leteckou-nejde však vidět zbytek uniformy. Waldemare i tobě díky-myslím si ,že z roku 28.6.1948 to byla skutečně jeho poslední voj. hodnost. Vojenská hodnost.... věc sporná z pohledu asi každého zájemce o kosmonautiku. Nutno podotknout, že SS a NSDAP se velmi špatně zapsaly do dějin všech národů. Ještě jednou děkuji
Daniel
. - 4/4/2012 - 09:58
Dnes - 4. dubna - si připomeneme 15 let od startu Columbie k letu STS-83.
Tato mise musela být silně zkrácena kvůli závadě na baterii.
Před 40 lety 6.dubna 1973 odstartovala na vrcholu nosiče Atlas-Centaur s urychlovacím třetím stupněm na THP druhá / americká/ sonda k Jupiteru - Pioneer-11 o váze pouhých 271 kg. V té době měl její předchůdce Pionner-10 k Jupiteru ještě 8 měsíců letu. Sonda nesla na palubě " mezihvězdný dopis " č. 2 ,který byl upraveným dopisem z P-10, někde jsem jej kdysi viděl / byly na něm m.j. doplněny postavy dětí, ale obecně je všude publikován pouze dopis č. 1, kde je jen postava muže a ženy . P-11 po úspěšném měření P-10 u Jupitera byl později nasměrován gravitačním " prakem" Jupitera k Saturnu, kam letět dalších pět let přes celou Sluneční soustavu a jako první měřil v roce l979 i u Saturnu, rok před příletem prvého /amerického/ Voyageru. Nyní opouští Sluneční soustavu jako jeden z osmi výtvorů člověka / američanů/, počítám-li poslední stupně nosičů, kterým též gravitace Jupitera dodala únikovou rychlost a nepočítám-li sondu NH s posledním stupněmm jejího nosiče, kteří jsou dosud na cestě k Plutu a kteří též mají únikovou rychlost a stanou se tak dalšími lidskými / americkými/ výtvory v mezihvězdném prostoru č.9 a 10.
Jiří Hošek - 10/4/2012 - 07:23
citace:Před 40 lety 6.dubna 1973
39
citace:Sonda nesla na palubě " mezihvězdný dopis " č. 2 ,který byl upraveným dopisem z P-10, někde jsem jej kdysi viděl / byly na něm m.j. doplněny postavy dětí, ale obecně je všude publikován pouze dopis č. 1, kde je jen postava muže a ženy .
Máme 16. dubna a Apollo 16 se vydalo na cestu k Měsíci!
No ... už je to hodně let (asi 40, že? :-))
1972-031A Apollo 16, 16.04.1972 - 27.04.1972 11d 1h51m
5.přistání na Měsíci
Velitel John W. Young, pilot velitelského modulu Thomas K. Mattingly a pilot LM Charles M. Duke. Start, cesta k Měsíci i navedení na dráhu ve výši 19-108 km manévry LOI-1 (19. dubna ) a LOI-2 (20. dubna ).
LM, řízený Youngem a Dukem, přistál 21. dubna v 02.26.36 UT v oblasti Cayleovy planiny asi 85 km od kráteru Descartes.
Dlouhé čekání na smrt. Průběh tragického letu Vladimira Komarova
25. dubna 2012
Pavel Toufar pro Technet.cz - Let probíhá normálně, kosmonaut se cítí výborně. Přesně to hlásala sovětská propaganda ve chvílích, kdy Vladimir Komarov sváděl na oběžné dráze svůj boj s kolabující technikou.
"... Kabina dopadla rychlostí nejméně 35 až 40 m/s. To jest téměř 150 km/h. Okamžitě po nárazu došlo k několika výbuchům. Explodovaly totiž motory, které měly ve výšce 1,5 m nad zemí zajistit její přiměřeně měkké dosednutí. Protože se tepelný štít v důsledku vysoké rychlosti neodhodil během sestupu, ale až těsně u země, motory explodovaly směrem do kabiny. Požár zachvátil nádrže s 30 kg koncentrovaného peroxidu vodíku motorků řízeného přistání a začaly od něj silně hořet i běžně nehořlavé materiály."
Alex - 25/4/2012 - 13:57
To video je nezmysel - aspoň ten spomínaný začiatok. Ak by to bola pravda, tak by ten kameraman vo vzduchu musel v dostatočnom predstihu detailne poznať, kde Sojuz voľným pádom dopadne aby "v spravnom čase bol na spravnom mieste".
Vlado1 - 25/4/2012 - 14:01
citace:http://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz/so-1/lk.htm
Nikdo z řídicího centra nemohl vědět, že se signálu nedočkají. Nevěděli, že po zbrzdění kabiny, která stále ještě rotovala, uvolnilo vymršťovací zařízení padákový systém a ten se po rozvinutí omotal kolem kabiny. Kabina pak padala volným pádem, ničím nebrzděna, rychlostí asi 130 m/s. Stačilo, aby se alespoň část padákového systému uvolnila a let kabiny by se stabilizoval. Snad by to mohlo stačit k tomu, aby se Vladimír Komarov, pokud byl při vědomí, katapultoval. Stačilo by, aby zamotaný padák působil jako streamer a pád kabiny by se zmírnil. Ale padák je dokonale ovinut kolem kabiny. Ve 3 hodiny 16 minut* , asi čtvrt hodiny poté, co kabina zahájila sestupovou část letu, při prudkém dopadu na zem, plukovník Komarov zahynul.
Tá rychlost dopadu je popisovaná různě.
Ale .
Pohled na padák rovnoměrně složený vedle kabíny napovídá že rychlost dopadu byla normální. -=RYS=- - 25/4/2012 - 15:08
citace:Máme 16. dubna a Apollo 16 se vydalo na cestu k Měsíci!
No ... už je to hodně let (asi 40, že? :-))
1972-031A Apollo 16, 16.04.1972 - 27.04.1972 11d 1h51m
5.přistání na Měsíci
Velitel John W. Young, pilot velitelského modulu Thomas K. Mattingly a pilot LM Charles M. Duke. Start, cesta k Měsíci i navedení na dráhu ve výši 19-108 km manévry LOI-1 (19. dubna ) a LOI-2 (20. dubna ).
LM, řízený Youngem a Dukem, přistál 21. dubna v 02.26.36 UT v oblasti Cayleovy planiny asi 85 km od kráteru Descartes.
Asi pred 8 roky jsem si dal tu praci spocitat jestli by LEM mohl vysilat z povrchu zive "NTSC" video v mnohem lepsi kvalite nez pomalobeznou modifikovanou radioamaterskou SSTV.
Myslim, ze urcitou modifikaci SECAMU-A (u nas byl -K system s 6.5MHz zvukove nosne) na mensi pocet radek pro rozliseni 320x270/4:3 a pouziti trochu sirsi USB modulace misto AM/FM by to slo. To by zas tak velky technicky problem nebyl, v tehdejsi dobe by to zvladli levou zadni. Horsi je, ze by potrebovali bud zvysit vykon PA z tech pokud si pamatuji 20W PA na asi 100W PA a soucasne by bylo zapotrebi zvetsit skladaci parabolu z tech cca 120cm na minimalne 180-230cm.
Umelo by to barevnou kvalitu druhe kopie VHSky, coz by bylo na svou dobu uplne super.
Myslim, ze i takto velkou parabolu mohli zvladnou mit skladanou a jednodusse ji na povrchu rozlozit.
Horsi by bylo, jak zvysit vykon do 45cm paraboly na vrsku LEMu na 200W, kvuli prvnimu vystupu snimanou nazivo pro "platici divaky a americke danove poplatniky". I kdyz po dobu 40 minut by to ty vodikove baterie mohli zvladnout kratkodobe zvysit proud pro PA.
Druhej problem by bylo s rozkladaci "destnikovou" parabolou na roveru. Mozna by to slo vyresit dvojici parabol anten s "vlnovce" na spliteru. Mozna by divaci ozeleli mensi kvalitu u prvniho vystupu a rover paraboly pri cestach do krajiny.
Ale hlavni vysilaci system u LEMu mohli mit lepsi.
Navic to slo uz tenkrat napajet z FTV rozkladacich panelu.
Kamera mohla byt lehci/mensi, modifikovany TV modulator by byl tez mensi a lehci.
Pripadne mohli jit cestou sirsiho signalu u te pomalobezne SSTV, aby se tam vesli kvalitnejsi fotky (vysilalo se tusim 7-14 obrazku za sekundu, z hlavy si to nepamatuji).
Zasadni problem byl, ze pro modulaci SSTV pouzivali neefektivni AM. Ale uz v te dobe byli kvalitni SSB balancni modulatory, jelikoz SSB modulace je nejefektivnejsi. Uz tenkrat delala firma Yaesu (ano ta sama radioamaterska firma co vymyslela kvalitni jednoduche SSB modulator "krabicky" uz v roce 1960 (prvni SSB TRX s takovym modulem byl FL-20http://www.portablemasts.com.au/yaesu/Yaesu3.htm)a to i sirokopasmove pro armadu, protoze prave armada chtela v rozsahu 30-60MHz vysilat specialni SSTV ve kvalite NTSC. Yaesu=Standard Horizon=Vertex=Sommerkamp ruzne nazvy pro jednu firmu, kde divize maji tato sva ruzna jmena firem, kazda je zamerena pro jinej urcitej trh http://www.yaesu.cz/yaesu.htm) SSB balancni kvalitni vicekrystalove modulatory/demodulatory bez pomocne nosne a to oboustrane horni USB i dolni LSB posrane pasmo.
Kdyz by z Mesice pouzili USB modulaci, tak pravda, bylo by o trochu slozitejsi udrzet presny kmitocet pro vysilani, ale na Zemi kvalitni "radioteleskopy" by dokazali zajistit neujizdeni kmitoctu. V podstate by stacilo "na boku" vysilat pomocny presny CW signal bez preruseni. Dokonce by to bylo dobre i pro radioamatery, skoly, nadsence, protoze ten CW signal by mohli uz s 2m parabolou tehdejsi radioamaterskou technologii poslouchat.
Ano, AM je jednoduchej (lehkej vahove) vysilac/prijimac, nevadi kdyz je to trochu kmitoctove ujete ci to ujizdi behem vysilani diky Doppleru a dalsimi jevy v ionosfere Mesice/Zeme, problem je, ze AM neni dokonale z pohledu efektivity vykonu i kdyz ma nosnou pro obe postrani pasma... horni USB a dolni LSB.
Pro porovnani:
Dva "kopce" na povrchu Zeme 100km od sebe a pasmo 145MHz.
Mate dve smerovky namirene proti sobe ktere maji zisk kazda 6dBi.
Aby jste meli naproti signal za S9 s kvalitni modulaci R5, tak potrebujete cca (z hlavy pro porovnani) :
1) pri FM 10W PA
2) pri AM 40W PA
3) pri LSB nebo USB (ne obe SSB) 5W PA
4) pri CW 0.5W PA
Nebo, mate 100W radiovy zesilovac ve tride AB.
V modulacich CW, LSB, USB, SSB, FM dokaze vydat 100W, ale v modulaci AM jen 25W (obecne plati, ze radiostanice s danym vykonem pro FM/CW/SSB modulace a to plati i pro externi pripojenej linearni PA ve tridach AB...proto obecna zkratka "linear" PA da 1/4 vykonu v AM, pokud nemate linearni AB zesilovac, ale jen zesilovac ve tride C, tak muzete pouzit pouze FM/AM nebo CW modulaci, zesilit SSB to neumi).
Takze Apollo z LEMu palilo z tech 20W asi 16W jen tak "do zdi naprazdno" a z anteny se k Zemi dostalo jen ty 4W z celejch 20W (jak rikam, nepamatuju si skutecny vykon).
Kdyz by pouzili SSB modulaci, tak by mohli palit jen 8W.
Pripadne by tech 20W USB mohlo poslouchat daleko vice stanic na Zemi a to i mezi radioamatery, protoze by na to stacila parabola s mensim prumerem, kterych je na Zemi daleko vice.
Presne tak, AM je priserne neefektivni druh vysilani.
Presto se v nem vysila na DV/SV/KV rozhlasovych pasmech a v leteckem pasmu 108-136MHz mezi letadlama a vezi v kroku 25kHz a 8.33kHz.
V leteckem provozu se s nim vysila jen kvuli lepsi zvukove komunikacnosti, cili kvuli vetsi bezpecnosti leteckeho provozu (kdyz druhe letadlo nechtene zaklicuje, tak tim vsude na prijimacich v okoli 200km vyvola na kanalu nosnou, ale kdyz na stejnem kanalu zavysila vez, tak sice blbe a zkreslene ale preci se jakztakz srozumitelnej hlas do sluchatek pilota druheho letadla dostane).
Jak uz jsem jinde na foru napsal, je obrovska skoda a promarnena sance, ze tam nedali alespon majakovy HAM vysilac CW, ktery by vysilal v HAM pasmu 13cm (13cm HAM pasmo = temer S pasmo profi space), ktery by byl napajen malym FTV panelem. Vysilal by dodnes pri dennim osvetleni Sluncem.
Jsem presvedcen, ze uz kvuli tomu, aby skolaci pri ucivu fyziky/dejepisu mohli na zivo poslouchat signal Apolla z Mesice (ten radiomajak CW na 2.2GHz) by na skolach vzniklo mnoho skolnich radioklubu nebo by skoly spolupracovali vice s radiokluby, aby 2x za rok mohli zajistit prijem ze skolniho dvorku do skolniho rozhlasu.
Nebylo by proto na skodu, napsat Ansari-Xprize-Google nebo UNOSSA, aby do podminek Moon landeru dali, aby soucasti vysilace byl radioamatersky CW majak napajeny jen z FTV tak, aby vydrzel vysilat nezavisle po pristani i potom co skonci aktivni provoz landeru/roveru nebo se lander/rover z nejakeho duvodu poskodi (aby elektronika nebyla soucasti hlavni elektroniky, aby to bylo uplne nezavisle...FTV napajeni, elektronika komplexniho vysilace, anteni system a nemuselo by to byt na roveru, stacil by kousek mista pro FTV na casti pristavaciho landeru. Majak, co by vydrzel leta, by z dnesnich soucastek byl velky jak krabicka od cigaret (a to vcetne te teplotni kompenzace a pripadne i napetoveho stabilizatoru z FTV panelu). Bylo by to jen 150g navic, mozna jen 100g. I kdyz kdo vi, mozna to tam v textu je, mozna uz AMSAT davno spolupracuje s touto organizaci nebo se domluvili s UNOSSA, ze cokoliv bude "sedat" na Mesici, tak kvuli lidstvu a skolstvi, aby tam byl nezavislej dlouhozivotnostni alespon CW vysilac trvale napajenej nezavislou FTV destickou bez AKU.
Pro technicke info, pro prijmove zarizeni a antenni zarizeni radioamateru provozujici EME a DX posluchacu (jako nekteri z Vas co si poridili USBfun dongle) by stacila "krabicka od cigaret" s FTV panelem 30x30cm v kterem by byla "meandr" plosna antena na 2320.021MHz CW s 500mW PA a na 2320.022 USB-PSK31 s 800mW PA, duvod tech kmitoctu je na strane 51 http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/HAM/iaru_handbook_6-00.pdf. V podstate jedinej vysilac linearne buzeny jednim uzkopasmovym NF mikrocipem...dva zvuky 340Hz vedle sebe, pricemz ten PSK31 by vysilal data...ASCII text, muzete si to vyzkouset sami bez radiostanice, staci dva pocitace vedle sebe propojit pres zvukove karty ala SP pc1 > MIC/LINE in pc2 a SP pc2 > MIC/LINE in pc1..cili 2x NF stereo kabely s koncovkama 3.5mm stereojack.
Do obou PC si nainstalujte jakekoliv free soft co pro data pouziva zvukovku.
Treba MixW muzete pouzit zadarmo s drobnejma omezenima, ale pro vyzkouseni to staci, volacku si vymyslete...treba OK1xxx, kde xxx jsou prvni pismenka vaseho prijmeni v ASCII textu a u druheho PC si vymyslete jinou kombinaci xxx.
A pak muzete experimentovat a zkouset, dokonce si muzete vyzkouset A-SSTV, ano to SSTV, kterym slo video z Mesice na Zem...respektive velice podobnym A-SSTV (Analogove-Slow Scan TeleVision http://cs.wikipedia.org/wiki/SSTVhttp://www.ok1mjo.com/all/ostatni/HAM_SSTV/, existuje i digitalni QAM D-SSTV, stahnout free soft muzete u me http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/HAM_digital_voice/, to dokonce umi posilat soubory na velmi zarusene a vzdalene lince (to pro pripad, kdyz by se pripojili vedci...finance, kteri by chteli alespon v tom PSK31 majaku nejaka jednoducha data z cidla co by se veslo velikostne/napetove/proudove do krabicky radiomajaku (teplota-uz je soucasti ic pro stabilizaci napeti, zareni-jeden ic v TO-220, seismograf-v pristavaci noze v spodni casti namontovane zarizeni o velikosti kostky cukru od ktereho by sli 3 vodice do radiomajaku...napeti, GND, data ).
Ten seismograf v podobe TO220-pentawatt (5 vodicu) se uz prodava 14 let, obsahuje eeprom pro kalibraci (udrzi si to hodnoty i po vypnuti elektriky), nevadi zareni pri CME/radioaktivita a pracuje pri teplotach -210stC/+380stC a je za cca 8000Kc/kus.
Mohlo by to byt soucasti spodni ploche dotykove nohy na spodku nohy landeru tak, ze by byl v trubicce co se "zapichne" alespon 10cm do regolitu. Dnesni soucastkova zakladna je Sci-Fi vuci soucastkam pred 40 lety.
Umet solidne anglicky, tak bych Ansari i UNOSSA napsal sam.
Pokud toto ctou rozumni lidi od Ceske kosmicke kancelare, tak neni problem, abych dal lepsi technicky dobre specifikovanou vec "na papir" s tim, ze by to nejdriv projel Mirek OK2AQK http://www.urel.feec.vutbr.cz/esl/.
Pripadne jestli jste nekdo v "beznem" kontaktu s Mirkem, reknete mu o tomto prispevku ve foru, jestli by byl ochotny neco "specifikovat" pro AMSAT/Ceskou kosmickou kancelar-CAV/UNOSSA/Google Lunar X PRIZE http://www.googlelunarxprize.org, aby tam byl paralelni nezavislej ktery by alespon vysilal v CW (idealne PSK31/JT65 s ASCII textem). A to tak jak jsem to popsal, ale soucasne tak, aby antena byla bud soucasti mikropaskove ploche anteny "mezi" destickama FTV panelu (urcite nepujde zamerit "planarku" primo na Zem po pristani, tak alespon takto)...pripadne, aby elektronika CW/PSK vysilace (CW/PSK-JT65 se muzou po 15 minutach stridat/prepinat/nebo vysilat spolecne dualne tak jak jsem popsal) byla soucasti FTV panelu. Proste, aby na hale primontovali na lander tenkou FTV desku tak, aby alespon nejak mirila k Zemi po pristani, takze by celej system byl i mechanicky uplne nezavislej jako jina cast landeru, dokonce by slo tento "externi" modul zapnout uz v pulce vzdalenosti k Mesici po prezkouseni vsech zarizeni uz za letu, takze by to soucasne mohlo slouzit jako zamerovaci zarizeni pro nataceni rotatoru smerovych anten na Zemi u radioamateru a u vas, kteri by jste meli SSB skener i pro S pasmo (fungovalo by to jak na paraboly, tak na sparovana patra yagin http://www.wimo.de/yagi-antennas-shf-wimo_e.html, http://www.wimo.de/helix-antennas_e.html).
Mimo pouziti integralni ploche DPS anteny pro HAM S pasmo 13cm je tu jeste mozno pouzit hlavni antenu (pravdepodobne parabola nebo SBF), jen by se pred ni musel dat "slucovac"... duplexer, nikoliv diplexer, ale skutecni duplexer na 13cm/profi S pasmo. Pripadne, aby antena mela 2 "SMA/N" konektory, jeden pro profi space S pasmo a druhy pro HAM 13cm S pasmo a uvnitr (SBF verze) by to bylo udelano tak, ze by tam byl/byli zarice/dipoly navic a to HAM dipoly k tem profi hlavnim dipolum...tak trosku jako logped antena. V pripade nataceci paraboly, by se u injektaze do vlnovodu (vetsinou 1/4 lamda zaric) byl naproti druhy zaric (neco jako u Wifin na 5GHz, kde jsou dva zarice v "trubce-vlnovodu" proti sobe, jeden TX a druhy RX, tim se tak trochu nahrazuje duplexer pri Linux N-Streme-Dual virtualni duplex na Wifine kdy se do jednoho zarice v ozarovaci/vlnovodu prevazne posilaji data ven a u druheho zarice v ozarovaci/vlnovodu prevazne prijimaji data z vnejsku dovnitr Linuxu, cili neco jako kdy na inteligentnim switchi nastavite, aby data out sla na portu 1 a data in na port 2 a pak nastavili inteligentni routing port trunking se spanning tree), Linuxari tomu rikaj plnej duplex a i tak to prodavaj nevedoucim zakosum i kdy Wifiny na svych kanalech porad prepinaj vysilani/prijem a tudiz vysilaj i prijimac na dvou kanalech semiduplexne kvuli /ACK potvrzovani ramcu, ktere jsou "zadratovane" v cipech primo bez FLASH/EEPROM.
Myslim, ze sice je jednodussi pouzivat stejnou antenu, ale asi se budou bat kvuli spolehlivosti, takze prvni moznost s nezavislou antenou treba v FTV desce plosnych spoju je lepsi napad. Uz jen z toho duvodu, ze by do vysilace byla privedena IIC/RS485 kvuli te nejposlednejsi nejmene postradatelne zaloze systemu. Treba aby se v ridici mistnosti dozvedeli, proc nechytaj signal z hlavni anteny. Tak by v nouzi prijali ASCII data z toho HAM PSK31 vysilace s rychlosti treba max 20bajtu za sekundu. Kazdopadne tech par bajtu by melo cenu zlata (treba zjistej vysokej ČSV mezi TX a antenou = poskozenej koaxial k ozarovaci) a ano, ta plosna antena by mohla NOUZOVE slouzit jako i prijimaci antena, aby hlavni vysilac dokazal prijmout prikazy ze Zeme. Pravda... takova antena ma prd zisk, takze 70m talire na Zemi by museli zapnout i ten 400kW PA.
Kez by takovej "nic vazici radioamaterskej privesek" mela druzice F-G. To by touhle dobou uz byla na ceste k Marsu.
Sice druzice/sondy maji hlavni smerovou soustavu anten pro hlavni komunikaci, ale pro stav nouze maji nekolik malych vsesmerovych planarek ci jinak typovych vsesmerovych anten unistenych tak, aby i pri pretaceni druzice behem letu byl nejaky lalok porad namiren k Zemi.
Kdyz by HAM "privesek" vcetne nezavisle anteny a napajeni byl na F-G propojen s hlavnim CPU skrze 4-drat RS485 palubni LAN sondy (nebo 3 drat IIC/ISP), tak uz by fakt sonda byla na ceste. A mimochodem, verze CPU co ridila F-G mela 8x 28LV640 = 64MB.bin dat volne programovatelnych i po bajtu v pitu, cili zadne predem smazani cele flash pameti (zatim by zaloha drzela v RAMce), tak jak je to bezne i u PC-BIOS, ale normalni R/W po jednotlivejch bitech kvuli tomu, ze pamet v F-G byla PEROM nikoliv FLASH.
A co znamenaji ty tri pismenka HAM ...to je je oznaceni pro licencovaneho radioamatera.... v roce 1908 v USA začali pánové Hyman, Almy a Murray provozovat stanici Harvard Radio Clubu. Tehdy ještě amatéři neužívali mezinárodních identifikačních značek, a tak se v éteru hlásili spojením všech svých jmen (podobně se dnes děje na CB). Na telegrafování to bylo dlouhé, z pochopitelných důvodů je to omrzelo a od roku 1910 přešli na identifikaci pouhými iniciálami, tedy HAM.
Když v roce 1911 Hyman lobboval v Kongresu USA za větší vlídnost americké legislativy vůči radioamatérům, slovo HAM používali v rozpravě jako konkrétní příklad všichni řečnící kongresmani. Tak se stalo obecným pojmem pro amatérskou radiostanici.
Takze HAM opravdu neni "šunka", ale solidni radioamater. Cébečkář je nelicencovany (neni tam treba) radioamater ve free pasmu 27MHz tzv. občanského pásma...CB...Citizen Band.
Pochopili?!!!!
Pokud by se podarilo umistit majacek, tak by to bylo plus i pro vas. Pripadne by webspravce udelal odklik na SDR prijimac, ktery by nonstop prijimac signal z Mesice a vy co nemate techniku (hlavne panelakovci) by jste to prijimali podobne jako na tehle strance: http://websdr.camras.nl:8901/
Nepiste sem svou HAM volacku, pokud ji nemate tak jen jmeno bez prijmeni, pripadne "jmeno from city nazev vaseho mesta".
Nebo jmeno from vas lokator...Zatec ma treba JO60SH.
Lokatory jsou pozice na Zemi v ktery HAMove oznacuji svou pozici, nepouzivame azimuntalni presny souradnicovy system. http://www.cbmonitor.cz/lokatorova_mapa/
Pokud na tech 1296MHz uslysite signal, tak je to signal z Mesice. Je to odrazenej signal ze Zeme kdyz radioamater z privracene polokoule provozuje druh spojene EME (Earth-Moon-Earth), cili ze Zeme vysila do ziskove anteny s alespon 1kW PA linearem a po odklicovani ceka 2.6s nez se mu vrati "echo"...jeho odvysilanej signal nasledne odrazenej od povrchu Luny a zachycenej doma na jeho prijimac.
Tim muzete zacit, toto je konkretne SDR-WEB prijimac pripojenej k 25m parabole v Holandsku co miri stale na Mesic a pokud neni Mesic v dohledu, tak je to tusim horizontalne smer jih, takze pri zavodech
tam uslysite signalu habadej.
A ten signal CW/PSK z fyzickeho vysilace na landeru by byl silnej jak "noha", za S9 +60dB (horizontalni merak vpravo ... S1, S2... / NaN dBm; peak? / mute).
Uz vas muj text zaujal, uz zacinate premyslet alespon o FUNcube dongle prijimaci s konvertorem?
Ha, prave jsem vas nachytal.
Ano, patrim k tem hodnym carodejum co Vas dokazi zacarovat, abychom nekoho z Vas necistych zachytili na nas radiovy hacek a uz se na radio hacku pri HAM-DX rybareni nekolik z Vas chytlo a uz vas to nepustilo.
Me pred 18 lety.... ja vul, jednou jsem si sedl k TRX jednoho HAMa a .... vsak uz vsichni vite, je to horsi nez droga, kazdy den si musim dat "davku" 1h u poslechu TRX, treba ranni kecaci kafe krouzek, kde si rozdavame po "planete" pozdravy, mistni teploty, info o zdravi a kdo uz SK (zkratka pro vypnuti TRX nebo umrti HAMA a jeho odchod do nebe za Teslou a Marconim).
A pro ty z Vas co to docetli az sem a uz neco vite o FUNcube USB dongle a potrebujete konvertor z S pasma a HAM 13cm pasma (2000-2500MHz) do rozsahu co zvladne i ten Vas USB prijimac (2000-2500MHz > konverze do 1000-1500MHz).
By nebylo procist si nabidku Wima jehoz u nas zastupuje http://www.cts-kenwood.cz u Jirky (prodejnu mel na Braniku, kupoval jsem od nej i Kenwooda TH-D7. http://www.wimo.de/funcube-sdr-dongle-receiver_e.html
To je konvertor z dlouhych/strednich/kratkych vln, ten vzit pochopitelne taky, bez KV pasma nema smysl "zacinat" s poslechem radiopasem....natahnete 10m dratu a naladte okolo 3.773MHz LSB od 17.30h do 19h kazdy den, uslysite cestinu i z jachet z Jadranu.
U Jirky se zeptejte, jestli by dokazal sehnat kvalitni bezproblemovej konvertor jeste ze satelitniho S pasma a to vcetne HAM pasma, napriklad to co jsem napsal...z 1700-2500MHz do 1000MHz.
Coz znamena, ze monitoring DECTu na 1910MHz = 910MHz, Indicka druzice na LLO 2231MHz = 1231MHz, HAM majak 13cm z Mesice na 2320.021MHz by ba FUN USB bylo 1320.021MHz USB. Zkratka IF je 1GHz=1000MHz, takze vse odpocitat od tohoto kmitoctu.
Ten prijimac Icom IC-R20 je bezproblemovej a jeho NF vystup zapojite do line in vasi kvalitni zvukovky (chtejte 24bitovou/96kHz...je to opravdu znat na kvalite a CITLIVOSTI, na 16 bitovou AC97 nebudete mit na spektrak-softu, ale na 24b externi budete mit signal jak noha pro pouziti, zpracovani a vylusteni obsahu vysilani.
A ano, po pripojeni k dratene 3m antene muzete na FUN cube primo poslouchat pulsary, magnetary, mimozemske civilizace SETI...ano SETI nadace vas uvita, pokud budete mit alespon 3m parabolu s Linux FUNcube a V/H rotatorem. Daj vam specialni pristup a Linux soft, pro vzdalene ovladani vaseho komplexniho prijimaciho stanoviste.
Po odchodu to nechate zaple a pres VPN se budou vedci pracovat jako dalsi prijimac v cele rade planetarnich prijimacu a paralelne to bude odchytavat signaly v ramci SETI.
I u nas jsou nadsenci, co to napojili na FTV panely s AKU, takze nonstop 24h jim to bezi na dalku bez odberu z CEZu.
friendly_allien - 25/4/2012 - 15:54
citace:
... je hezké, že TEĎ programu Apollo řekneš jak to TEHDY měli dělat. On to byl velmi dynamický a komplexní program. Každá další mise Apolla měla obrovské množství vylepšení a upgradů proti té předchozí. Evidentně si byli konstruktéři vědomi dalších možných zlepšení. Nicméně nelze udělat vše najednou, důležitější je funkční celek než maximální špičkovost některých komponentů. Takže se nedivím, že použili letectvem vyzkoušenou a prověřenou jednoduchou AM modulaci.
Vezmi si slovenský stratosférický balon. Z pohledu kosmonautiky jednoduchá až trapná záležitost, ale fungovalo jim to a posunuli se dál ke svému kosmickému cíli.
Alex - 26/4/2012 - 05:06
citace:Tá rychlost dopadu je popisovaná různě.
Ale .
Pohled na padák rovnoměrně složený vedle kabíny napovídá že rychlost dopadu byla normální.
Vlado, po prečítaní tvojich dvoch posledných príspevkov to vyzerá tak, že podľa tvojho názoru smrť Komarova je obyčajný podvrh a on si teraz kdesi veselo užíva dôchodok. Alebo sa mýlim?
-=RYS=- - 26/4/2012 - 17:32
citace:
citace:
... je hezké, že TEĎ programu Apollo řekneš jak to TEHDY měli dělat. On to byl velmi dynamický a komplexní program. Každá další mise Apolla měla obrovské množství vylepšení a upgradů proti té předchozí. Evidentně si byli konstruktéři vědomi dalších možných zlepšení. Nicméně nelze udělat vše najednou, důležitější je funkční celek než maximální špičkovost některých komponentů. Takže se nedivím, že použili letectvem vyzkoušenou a prověřenou jednoduchou AM modulaci.
Vezmi si slovenský stratosférický balon. Z pohledu kosmonautiky jednoduchá až trapná záležitost, ale fungovalo jim to a posunuli se dál ke svému kosmickému cíli.
SSB modulace byla uz od roku 1961, pouzit ji mohli.
Modifikovany NTSC/SECAM pouzivali vojaci pro sve uceli od roku 1960, pouzit to mohli.
Psal jsem veci vzhledem k tehdejsi technice a ta uz byla.
SSB je tez proverena modulace, jen je to v modulatoru o trochu vice soucastek. Zbytek radiosystemu by zustal stejny, da se pouzit jak pro SSB, tak pro AM.
David - 26/5/2012 - 08:36
24.5. uplynule padesát let od druhého amerického letu na LEO s lidskou posádkou. M.S. Carpenter v lodi Mercury 3x obletěl Zemi.Loď o váze osobního automobilu byla vynesena státe " syrovou" raketou Atlas, která vážila méně než dva boční stupně sovětského nosiče R-7.Let byl nesmírně riskantní, ale stronaut jej snášel velice dobře a pocelou dobu byl v jakési euforii. Vedení NASA jej proto z dalšího programu vyřadilo.Osobně si myslím, že to byla chyba, neboť většina astronautů trpěla při letu " kosmickou nemocí", příkladem může být Borman. V době letu měli sověti již kosmonauta s 25 hodinami pobytu na LEO / G.S.Titov/ a amerika zdánlivě zaostávala.
Pavel Toufar - 26/5/2012 - 09:33
ad David a Carpenter:
Nepleťte si prosím kinetózu s tím, co nazýváte "jakousi euforií", ale co (jak až po letech odhalili reportéři ze Sunday Times) bylo ve skutečnosti bohužel totálním "selháním". A v takových případech (ba dokonce mnohonásobně méně výrazných) se naprosto přirozeně dává výpověď. Tudíž vedení NASA se žádné "chyby" nedopustilo, ale chyby se dopouštíte bohužel Vy komentováním věci na základě zcela mylného pohledu na věc. "Chyby" se vedení NASA ale dopustilo - ovšem hned po Carpenterově letu, a tím, že přesvědčivě nevysvětlilo odchylku v místě přistání, což nedalo spát např. britským novinářům, a na to co se skutečně stalo, že totiž šlo ze strany Carpentera o totálně "odfláknutou práci" přišli jednak svým pilným pátráním a jednak díky sdílnosti jednoho zaměstnance NASA - kdo ví, jak dlouho by totiž platilo oficiální sdělení, že "Carpenter odešel z aktivní činnosti kvůli komplikované zlomenině ruky po havárii na motocyklu", k čemuž dodám "aby se vzápětí podílel na náročných podmořských výzkumech", což byl do očí bijící protiklad, který nikomu z vedení NASA a hlavně personalistům z Houstonu jaksi nedošel. Takhle to bylo, nikoli jak se domníváte.
jamsed - 26/5/2012 - 10:22
citace:"Carpenter odešel z aktivní činnosti kvůli komplikované zlomenině ruky po havárii na motocyklu", k čemuž dodám "aby se vzápětí podílel na náročných podmořských výzkumech", což byl do očí bijící protiklad, který nikomu z vedení NASA a hlavně personalistům z Houstonu jaksi nedošel. Takhle to bylo, nikoli jak se domníváte.
Pro upřesnění:
Carpenter se podmořského experimentu Sealab II zúčastnil v létě 1965.
Z NASA odešel v srpnu 1967, do té doby se například významně podílel na výcviku ve vodním bazénu (Sealab III pracoval až v roce 1969).
Pavel Toufar - 26/5/2012 - 12:57
Smyslu poznámky pana Sedláčka jaksi nerozumím, takže holt ještě s omluvou zaberu trochu místa a upřesním:
1963 Carp. uvolněn z aktivní přípravy v oddílu (odešel na tzv. "dlouhodobou dovolenou" a na žádné přípravě a tréninku se nepodílel, naopak odešel k US Navy experimentu Sealab, v červenci 1964 však utrpěl zmíněný úraz (dvě ortopedické operace: první hned v roce 1964, druhá v roce 1967 údajně s cílem napravit hybnost ruky), podílel se ovšem už v roce v roce 1965 na podmořském experimentu Sealab II (28 d); formálně sice tehdy ještě zůstal členem oddílu, což ale není v rozporu s mým uvedeným tvrzením, protože pro další starty s Carp. už od roku 1963 nepočítali; při oficiálním odchodu z oddílu v srpnu 1967 byly uvedeny jako důvod důsledky zranění při havárii na motocyklu, dál se však podílel na experimentech US Navy Sealab, nakonec v červenci 1969 odešel z US Navy a snažil se uplatnit v civilním oceánském výzkumu. O nějakém významném podílu na výcviku (kosmonautů) ve vodním bazénu však nelze mluvit, protože "do té doby" (1967) byl plně zapojen v projektu US Navy Sealab, což nebyl "vodní bazén", ale "volné moře".
David - 26/5/2012 - 14:28
Měl jsem na mysli skutečnost, že NASA vyřadila astronauta, který při letu neměl žádné zdravotní potíže, což pohříchu jiné limitovalo , příkladně Borman po celou dobu letu k Měsíci a zpět trpěl nevolností. Pokud se týče nekázně při letu, tak nebyl Carpenter vyjímkou, příkladně Schira byl znám tím, že velice nevraživě reagoval na pokyny řídícího střediska, podobným svérázem byl i Conrad a oba létali vesele dále.
Pavel Toufar - 26/5/2012 - 15:12
ad David: Tak tedy ještě upřesnění - v případě Carpentera nešlo o ignorování příkazů a "nekázeň" jako v případech, které popisujete, tady se zjevně jednalo o zcela jiný druh jednání s vážnější podstatou absence připuštění si důsledků Zdraví pt
David - 27/5/2012 - 00:30
To bych rád věděl co na jednání Carpentera bylo tak "vážné", vždyť jen fotil a k tomu´ůčelu natáčel loď tak aby měl nejlepší záběry a při tom spotřeboval palivo. Někde jsem četl, cituji " že se choval jako potrhlý americký turista. Kdyby měl nějaké zdraVOTNÍ POTÍŽE, TYPU NEVOLNOSTI, TAK BY MU TO CO JE ZA OKÉNKEM BYLO UKRADENÉ. o ŽÁDNÉM JINÉM JEDNÁNÍ NEVÍM a nebylo by od věci toto jednání blíže popsat, jinak se jedná o pouhé plané mentorování. Můj názor na věc spočívá v tom, že bylo škoda a chybou vyřadit špičkového astronauta, a špičkový musel být, když byl přednostně jmenován k letu, který velice dobře snášel kosmický let. Ve vesmíru byl pouhé čtyři hodiny, až by tam létal několik dní, tak by ho pozorování či focení zemského povrchu určitě dávno omrzelo.
Alex - 27/5/2012 - 07:47
citace:To bych rád věděl co na jednání Carpentera bylo tak "vážné", vždyť jen fotil a k tomu´ůčelu natáčel loď tak aby měl nejlepší záběry a při tom spotřeboval palivo.
Čo bolo na jeho jednaní tak vážne? Len taká maličkosť, že svojim konaním mohol ohroziť svoj život. Ešte trochu viac nevinného fotenia a "dodnes" by poletoval okolo zeme on a nie Gagarin (narážam na rôzne teórie o tzv. neúspešnom Gagarinovom lete). Za takúto nedisciplinovanosť by v Rusku skončil na Sibíri na nejakej zapadnutej leteckej základni, Carpenterovo šťiastie bolo že bol iba "odídený" zo zdravotných dôvodov. Ani si veľmi neviem domyslieť, čo by znamenalo pre pilotované lety (Americké ale aj Sovietske), keby sa z vesmíru nevratil kozmonaut hneď pri prvých letoch. Okamžite by sa spustila vlna demagogických tvrdení odporcov letov, aké sú tie lety nebezpečné a že s tým treba okamžite prestať a ďalšie bla, bla, bla. Ak by podobný príkaz nesplnil napr. bežný vojenský ale aj dopravný pilot pri tuctovom lete, na druhý deň by mal okamžitý vyhazov. A porovnávanie Carpentera s Bormanom? Zdravý kozmonaut ignorujúci príkazy je pre let neporovnateľné nebezpečnejší ako sice "bľujuci" kozmonaut, ale reálne rozmýšľajúci ktorý sa na potrebnú chvíľu dokáže skoncentrovať, aby vykonal to čo vykonať musí.
Hanes - 27/5/2012 - 07:51
citace:To bych rád věděl co na jednání Carpentera bylo tak "vážné", vždyť jen fotil a k tomu´ůčelu natáčel loď tak aby měl nejlepší záběry a při tom spotřeboval palivo. Někde jsem četl, cituji " že se choval jako potrhlý americký turista. Kdyby měl nějaké zdraVOTNÍ POTÍŽE, TYPU NEVOLNOSTI, TAK BY MU TO CO JE ZA OKÉNKEM BYLO UKRADENÉ. o ŽÁDNÉM JINÉM JEDNÁNÍ NEVÍM a nebylo by od věci toto jednání blíže popsat, jinak se jedná o pouhé plané mentorování. Můj názor na věc spočívá v tom, že bylo škoda a chybou vyřadit špičkového astronauta, a špičkový musel být, když byl přednostně jmenován k letu, který velice dobře snášel kosmický let. Ve vesmíru byl pouhé čtyři hodiny, až by tam létal několik dní, tak by ho pozorování či focení zemského povrchu určitě dávno omrzelo.
Carpenter za letu fotil a fotil a "vykašlal" se na plánované experiemnty (na ty mu pak nezbývalo palivo, muselo být pošetřeno na orientaci před zahájením sestupu). A také se mu zazlívala opožděná reakce na nezapálení brzdicích raket - proto přeletěl přistávací oblast.
Pavel Toufar - 27/5/2012 - 10:03
Proboha pane Davide, jaké mentorování? O euforii a "kosmické nemoci" jste psal Vy, já jsem proto v dobré snaze Vás upozornit na problém, který vyšel najevo až po letech, Vám napsal, co jsem napsal, že nešlo o pouhou "euforii", už vůbec ne kinetózu, kterou jste zmínil u jiných kosmonaut (s tím, že se nic jim nestalo), ale že šlo o naprostou nekázeň. A ta samozřejmě měla své příčiny. A pokud to slovo "Zdraví" na závěr mého textu před jménem berete jako poznámku o Carpenterově zdraví, pak musím jen upozornit, žýe je navozeno velkým písmenem a mělo tudíž znamenat slušný pozdrav na závěr, jen tečka před ním a za předchozí větou mi bohužel vypadla; to jen pro případ Vaší další šťouravé poznámky. Jinak je to ovšem celé už diskuse o ničem. A jak jsem si všiml, tam dostanete diskusi vždy, když Vám někdo v dobré vůli odpoví, ale Vy nejste spokojený s jeho informací nebo názorem, protože se neslušujem s Vaším pohledem. Docela mne nyní mrzí, že jsem měl snahu. Jsem totiž dalek toho, abych zde i jinde mentoroval, takže Vaše poznámnka je docela obyčejná sprosťárna a do očí byste si mi jí nedovolil říct, a od mentorování je dostatek jiných. Vidím však, že u Vás zřejmě neuspěje nikdo, kdo byť v dobré vůli Vám chce upřesnit Vaše informace, ale současně přitom netleská Vašemu jednostrannému zaujetí, které se bohužel stává už směšným. Jinak se tomu říká "medvědí služba", a mně docela vadí, že Američany takhle shazujete. Pan Alex (díky) Vám snad Carpenterův případ vysvětlil rázněji, leč nadále s úžasem čtu Váš další omluvný pohled, že Carpenter vlastně "jen fotil", a že byste rád věděl, co bylo na jeho jednání tak vážného. Přeji Vám proto, až poletíte na dovolenou, abyste se nedostal do rukou posádky, která se bude "jen bavit třeba koukáním také z okének", anebo řidiči autobusu, který si bude "jen číst zábavný časopis". Jinak pro zmírnění Vašeho přetrvávající přísného ideologického pohledu Vás chci ujistit, že až na pár výjimek, které se však najdou v každém společenství, jsou američtí i ruští (dříve sovětští) kosmonauti lidé, kterým je jedno, kdo je z které zeměpisné strany - nejhorší jsou totiž jejich bdělí hlídači z personálních respektive kádrových a jim podobných oddělení, v nichž vládne často stejná ideologická zatvrzelost. Carpenter to prostě - abych použil výrazu našich dědečků - dokonale "zvojtil", a třebaže byl v době po svém letu přirozeně národním hrdinou, neměl žádnou šanci pokračovat ve výcviku, natož znovu letět. Proto ona zásadní změna v jeho další kariéře v roce 1963. Raději mi snad ani neodpovídejte, pokud ovšem nedojdete k závěru, že byste se nejen mně, ale i dalším lidem měl omluvit.
David - 27/5/2012 - 10:44
Promiňte pane Toufare, ale já níkdy nikoho osobně nenapadám, natož abych posuzoval jeho intelektuální úroveň.Stránky nejsou jak doufám určeny jen špičkovým odborníkům v oboru. Diskuze je od toho diskuze, že v ní mohou padnout i jiné, než obecně uznávané názory. V diskuzi by měl být předmětem diskuze názor, ať je jakýkoli, nikoli jeho autor, případně nereagovat. Jen si dovoluji podotknout, že jsem ve Vašem obsáhlém příspěvku nenašel to co, jak jste pouze naznačil, konkrétně Carpenter provedl, či neprovedl a co mne zajímá, ale co by jistě zajímalo i ostatní návštěvníky stránek. Děkuji.
Pavel Toufar - 27/5/2012 - 11:12
Začíná to být směšné - takže ještě jednou: V dobré vůli jsem Vám vše popsal (a jak z dalšího vidno, stejně jste si o tom už někde něco přečetl, takže považujete celou věc za Carpenterovo nevinné a jen takové koukání z okénka, ale vedení NASA mělo uřž v roce 1963 jiný názor) a navíc vše Vám razantněji zde vysvětlil pan Alex. Co chcete víc? A pokud jde o napadání, sebekriticky si prosím přečtěte, co jste si zde vymyslel o jakémsi mém mentorování, které se zrodilo pouze ve Vaší hlavě, protože každý kdo mne zná, ví, že moje chování ke komukoli je mentorování vzdáleno. Doufám proto, že se už k věci nebudete zde vracet, když jste nebyl schopný omluvit se za sprosťárnu, a navíc ještě vše popíráte. To už skutečně žasnu! Své osobní výlevy můžete klidně napsat na můj e-mail, který jsem nikdy nezatajoval, ale nezatěžujte prosím tyto věcné diskusní stránky svou nevychovaností a osobními zaujatostmi.
David - 27/5/2012 - 16:29
Je pravda, že Carpenter cílovou oblast přeletěl, ale honocení, že se dopustil chyby se zrodilo v hlavách senzacechtivých novinářů. Jeho loď se automaticky zorientovala před sestupem a astronaut očekával zapálení brzdících raket. K tomu nedošlo. Rakety byly v lodích Mercury odpalovány postupně, musel tedy v každém případě vyčkat na konec celé sekvence. Poté musel zjistit příčinu, zejména zda odpálení nezabránil nějaký bezpečnostní prvek, příkladně, zda je loď správně orientována a stabilizována. Poté musel poruchu ohlásit na Zem a vyčkat pokynu k dalšímu postupu. Když dosta poky k zapálení raket ručně musel nejprve opět prověřit správnou orientaci a stabilizaci lodi a pak dát pokyn k odpálení. Při rychlosti 8 km/s se mezitím místo přistání výrazně posunulo. Mám ten dojem, že se astronaut nopak zachoval velice profesionálně a bezpečně přistál. Srovnáme-li jeho výkon se sověty, kteří v obdobném případě potřebovali pro přípravu ručního přistání další oblet a stejně se netrefili / Voschod-2/ je jeho výkon obdivuhodný,proto m.j. si myslím, že jaho vyřazením NASA pochybila.
machi - 27/5/2012 - 18:29
Já tedy nevím co Scott Carpenter udělal či neudělal, ale na těch stránkách co zde uvedl pan Sedláček - http://www.scottcarpenter.com/project_mercury1.htm je mnoho odkazů na zdroje informací. U dalších diskutujících to postrádám.
dodge - 28/5/2012 - 09:45
Příčiny vyřazení Scotta Carpentera z týmu byly dvě:
1. letecká nekázeň
2. nezvládnutí základních prvků techniky pilotáže
Tolik suché odborné zhodnocení, letecká kázeň byla v tomto případě porušena velmi hrubě, ovšem závažnější bylo nezvládnutí techniky pilotáže, protože v té době nebylo možno provádět výcvik ve dvojím řízení s instruktorem, musel být takový pilot z týmu vyřazen.
David - 28/5/2012 - 15:58
Letecká nekázeň to beru, ale nezvládnutí základní techniky pilotáže, to snad ne ! Kdyby to byla pravda, tak by přece nemohl být jmenován ke kosmickému letu, určitě let trénovali na trenažerech. Při vlastním letu kdyby nezvládl základní techniku pilotáže, tak by asi nepřistál, i když je docela možné, že při přistávacím manévru mohl selhat a tím znásobit odchylku od plánovaného bodu. Pokud tomu tak bylo, tak byla kabina Mercury vysoce spolehlivá a bezpečná, když dokázala přistát navzdory chybné pilotáži. Chyby dělali ovšem i jiní, hned Grissom po přistání zřejmě zavadil o odpal krytu vstupního otvoru, utopil kabinu, málem i sám sebe a přece dál létal a dokonce byl horkým kandidátem na první kroky po Měsíci.
Ervé - 28/5/2012 - 21:35
Grissom Liberty Bell 7 nepotopil. Očistila ho už vyšetřovací komise v 60. letech. Pro odpálení překrytu by musel udeřit pěstí do spouště, a tak by měl na ruce modřinu, neměl ji ani na ruce, ani jinde. Pokud vím tak když v roce 1999 vytáhli kabinu z moře, objevilo se tvrzení, že překryt vůbec nebyl odpálen pyrotechnikou odpalu, ale vyražen nárazem vody (což Grissom způsobit nemohl), na wikině to ale není.
Pokud jde o Carpentera, wikina taky tvrdí úplně něco jiného než tady tvrdíte - porucha pitch horizon scanneru, na kterou Carpenter po jejím zjištění správně zareagoval. Vím že o nekázni se mluvilo, ale oficiálně nikdo nic takového nepotvrdil, z jakých zdrojů pan Toufar vychází? nejsou to jen pomluvy výrobců systémů?
jamsed - 29/5/2012 - 21:52
K letu Carpentera jsou zajímavé údaje v článku “Lucky to be Alive”: The Controversy of Aurora 7.
"ale každý malý kluk tehdy byl nakonec hrdý na Remka "
Tak s tím bych dost polemizoval - mnoho lidí a proto i jejich dětí (alespoň mimo školu - kde to prostě tehdá nešlo) - považovala let Remka čistě za propagandistický krok SSSR s mocnou podporou normalizačního Husákova vedení - prostě ukázka světu o novém "bratském přátelství" - prostě součást právě probíhající normalizace a vše jen kolem události srpna 1968.
Remek byl a je stále jen pouhá normalizační a propagandistická figura SSSR a Husáka.
Prostě čistě politické rozhodnotí - a nic na co bychom měli být hrdý - pokud by naše normalizační vedení nebylo SSSR tak nakloněno - tak by se to neuskutečnilo a pro ně by to bylo mnohem lepší - prostě stále jim ještě tolik nenadbíháme.
Let Remka - čistě ukázka SSSR světu jak nás má jako ČSSR rád - když nám toto umožili - prostě ukázání lepší tváře před vnějším - především západním světem.
Je to dost tvrdé - ale dle všeho zcela pravdivé.
x - 17/6/2012 - 14:22
V té době jsem žil v 80.letech a lety do vesmíru zajímali opravdu jim minimum mých vrstveníku - holky, hospoda a v lespším případě i nějaké sporty a zájmy - ale nic co by mělo něco společného s komonuatikou.
A stějně je to i v té Číně - lidé tam zajíma jak přežít a ti sťasnější jak žít.
Neříkám, že u nás lidi nezajímá totéž - tedy cokoliv jiného než vesmírný pilotovaný výzkum.
Jiri Hofman - 17/6/2012 - 14:25
Ja jsem zase naopak na vysledky Interkosmosu hrdy (hlavne co dokazali nasi vedci a inzenyri v ramci podminek co meli). Nejvetsi tragedii bylo, ze po revoluci nedoslo k navazani na tohle know-how a ted zaciname skoro od zacatku. Nerikam, ze snaha tady nebyla (Mimosa), ale nemelo to koncept, nemelo to smer. Skoda...
x - 17/6/2012 - 14:25
Vím, že remek byl 70. léta - ale i zde rozhodně nějaký větší zájem nebyl - lidé ani nevěděli o koho se jedná, nebýt bouřlivých oslav toho letu - i jen toto stále vnucování dost vadilo.
Prostě nebyl to náš program - lety do vesmíru a tak zájem byl minimální.
x - 17/6/2012 - 14:28
citace:Ja jsem zase naopak na vysledky Interkosmosu hrdy (hlavne co dokazali nasi vedci a inzenyri v ramci podminek co meli). Nejvetsi tragedii bylo, ze po revoluci nedoslo k navazani na tohle know-how a ted zaciname skoro od zacatku. Nerikam, ze snaha tady nebyla (Mimosa), ale nemelo to koncept, nemelo to smer. Skoda...
"Nejvetsi tragedii bylo, ze po revoluci nedoslo k navazani na tohle know-how a ted zaciname skoro od zacatku."
Nemám takový pocit - články v Rudém pravy samozřjmě v té době naše úspěchy podobně jako úspěchy SSSR přechvalovaly. Prostě del mne tohö zas tolik použitelného nebylo.
Machi - 17/6/2012 - 14:33
Ad. Remek.
Jedna vlaštovka jaro nedělá. Souhlasím s tím, že šlo více o propagandu než cokoliv jiného, ale je pradvdou, že naši vědci pro Remka připravili nějaké pokusy, takže alespoň nějaký nepropagandistický cíl ten let měl. Mnohem víc si ale vážím třeba našeho programu Magion a spolupráce našich odborníků na sondách VeGa a Phobos, škoda že se o tom ví jen tak málo lidí. Někde na internetu je pěkná infografika s přehledem družic různých států. V přepočtu na obyvatele patříme k těm nejúspěšnějším.
Jiri Hofman - 17/6/2012 - 15:36
Velmi dobre popisuje CSSR/CR kosmicke aktivity kniha K. Pacnera "Cesi v kosmu". Pekne cteni, par veci me mile prekvapilo.
Jan Balabán - 18/6/2012 - 11:51
TO : x
O kosmonautiku jsem se zajímal velmi intenzivně jako mladík, mám doma svázané ročníky L + K od r. 1963 až asi 1986. Pamatuji se, jak jsem měl jako žák ZŠ tehdá /1967 - 69/ nervy napnuté ze soutěže o Měsíc mezi SSSR a USA. Program Apollo jsme znali všichni do detailu, ovšem Rusové vše tajili - přesto snímky špionážních družic USA ukazovaly právě dokončované nové rampy pro Superraketu N-1. Že se něco v Kazachstánu děje, to jsme věděli - ale co ?????? Prostě to bylo napínavé.
Pokud jde o Remka ,jednoznačně můžu prohlásit, že 95 % občanů ČSSR byl tehdá k smíchu, všichni to chápali jen jako propagandu. Ihned dostal přezdívku : R- E- M- E- K , tedy :"Rusky- E- Mluvící - E- Kosmonaut. On totiž z kosmu mluvil poločesky polorusky a ještě se přitom zadrhával.
Nic proti jeho odvaze, kterou musel prokázat jako každý jiný kosmonaut, ovšem u Čechů tenkrát nevyhrál.
Pokud jde o čínské kosmonauty, tam si myslím je jejich počínání velkou částí občanů Číny sledováno pozorně, v Číně je silný vliv nacionalismu a také na rozdíl od Remka létají ze svého kosmodromu a na svých raketách. Samozřejmě chudí lidé na čínské vesnici mají dosti svých problémů.
derelict - 18/6/2012 - 12:12
TO: Jan Balabán
citace:TO : x
...jednoznačně můžu prohlásit, že 95 % občanů ČSSR byl tehdá k smíchu, všichni to chápali jen jako propagandu...
Jsem mladší ročník, přesto jsem tyto záležitosti hltal a pravdou je, jedno. Mezi lidmi se říkalo - "Remek, ani nemek". Později jsem se dozvěděl něco o situaci, která k tomu vedla a měl jsem možnost si udělat vlastní názor.
Shodou okolností, nedávno jsem měl možnost si něco podobného odzkoušet na vlastní kůži. Na anglicky mluvícím kursu jsem měl něco říct česky (byl zájem se naučit pár základních slovíček) - bylo mi to nepříjemné a nedokázal jsem si vybavit ani jedno české slovo. Chvíli mi to trvalo a ozývalo se takové to "hmm...ehmm...eee...". Zkuste si pár dní mluvit prakticky jen anglicky (v Remkově případu rusky) a pokud máte jazyk zažitý, přepnutí do mateřštiny vám bude dělat obtíže.
Docela by mne zajímalo, zda by alespon pro Kosmoklub byl pan Remek ochoten sdelit svuj nazor, nakolik za tim stalo prekvapeni, nakolik problém s mluvenim jiným jazykem.
Jan Balabán - 18/6/2012 - 12:31
TO : Jan Dusatko
Jak říkám, odvahu musel Remek prokázat jako každý jiný kosmonaut, proto si ho vážím. Nicméně to, že startoval brzy po časech politické normalizace u nás, /po roce 1969/ kdy SSSR a Brežněva každý Čech z duše nenáviděl , tak to mu zrovna neprospělo. Odskákal to vlastněně nevinně, za politiku nemohl.
Někdy v roce 1995 jsem v Mariánských Lázních obědval ve vojenském lázeňském zařízení a u vedlejšího stolu tam "baštil" Remek. Tak si říkám, že jsem byl kdysi na obědě s Remkem.
Myslím si , že dnes už není tak politiky vypjatá doba, a tak i kdyby letěl příští český kosmonaut v USA Dragonu, Ruském Sojuzu nebo čínské Šenžou, tak by na tom byl lépe jak Remek. Za politiku už by se mu nikdo nemstil.
Jiri Hofman - 18/6/2012 - 13:06
Z hlediska "propaganda versus veda" by bylo zajimave srovnat Remkuv let s letem Ivana Belly, ktery zcela jiste nebyl politickou, ale ciste vedeckou zalezitosi
A jeste jedna poznamka k Remkovi: v soucasne dobe je poslancem EP za KSCM. Predpokladam, ze dobrovolne.
fritz.lochmann - 18/6/2012 - 14:16
citace:Z hlediska "propaganda versus veda" by bylo zajimave srovnat Remkuv let s letem Ivana Belly, ktery zcela jiste nebyl politickou, ale ciste vedeckou zalezitosi ...
Neviem, či bola v prípade I. Bellu aj nejaká "veda", ale jednoznačne išlo o splácanie ruského dlhu Slovensku a dojebabral to za dosť nejasných a nevýhodných podmienok náš vtedajší veliký, priam najväčší a vševedúci Vlado LenOn Agamemnon - 18/6/2012 - 14:23
citace:Neviem, či bola v prípade I. Bellu aj nejaká "veda",
mal tam nejaku hydinu alebo take nieco, nie? prepelice alebo co...
fritz.lochmann - 18/6/2012 - 14:25
citace:
citace:Neviem, či bola v prípade I. Bellu aj nejaká "veda",
mal tam nejaku hydinu alebo take nieco, nie? prepelice alebo co...
A na čom si ich tam opekal? Na Mire síce sem tam vznikol otvorený plameň, ale isto nie určený k opekaniu prepelíc, ani k vareniu vajec.
Erakis - 18/6/2012 - 18:02
citace:Neviem, či bola v prípade I. Bellu aj nejaká "veda", ale jednoznačne išlo o splácanie ruského dlhu Slovensku a dojebabral to za dosť nejasných a nevýhodných podmienok náš vtedajší veliký, priam najväčší a vševedúci Vlado LenOn
Že nevieš, či bola v prípade Bellovhe letu aj nejaká veda? Tak to by si si mal o tom niečo zistiť (napr. tu http://nccospar.saske.sk/REPORT9799/EXPMIRSTATION.pdf), pretože podobné kecy nie sú vtipné, ale naopak dosť smutné a urážajú tých ľudí, ktorý sa na misii Štefánik priamo podieľali.
Jiri Hofman - 18/6/2012 - 21:34
Erakis: Ja to rozhodne nemyslel ve zlem. Rad bych se dozvedel, jestli srovnatelna mise delana uz za svobodneho rezimu prinesla moznost vyrazne "lepsi" vedy... Podivam se na ten odkaz, diky.
Erakis - 18/6/2012 - 22:27
citace:Erakis: Ja to rozhodne nemyslel ve zlem. Rad bych se dozvedel, jestli srovnatelna mise delana uz za svobodneho rezimu prinesla moznost vyrazne "lepsi" vedy... Podivam se na ten odkaz, diky.
to Jiri Hofman: Moja reakcia nebola mienené na Vás, ale na tie nižšie príspevky fritz.lochmann - 18/6/2012 - 22:40
citace:
to Jiri Hofman: Moja reakcia nebola mienené na Vás, ale na tie nižšie príspevky
Napríklad na môj ... Proti vede nemám nič, ale Bellov let bol naprosto zbytočným plytvaním. Tie milióny USD z už aj tak riadne kráteného ruského dlhu sa mohli zužitkovať efektívnejšie. Bellov let patril k najdrahším spomedzi "návštevných" letov k Mir-u, ale už vôbec nepatril k najdlhším. Takže mi vychádza, že tam bolo viac politiky, než vedy. Proste to je (resp. bol...) náš Vlado LenOn. Ešteže ten jeho červený pohrobok zatiaľ na vedu nemyslí, jemu stačí balamutiť ľudí dialnicami [Upraveno 18.6.2012 fritz.lochmann]
Erakis - 18/6/2012 - 23:59
citace:Napríklad na môj ... Proti vede nemám nič, ale Bellov let bol naprosto zbytočným plytvaním. Tie milióny USD z už aj tak riadne kráteného ruského dlhu sa mohli zužitkovať efektívnejšie. Bellov let patril k najdrahším spomedzi "návštevných" letov k Mir-u, ale už vôbec nepatril k najdlhším. Takže mi vychádza, že tam bolo viac politiky, než vedy. Proste to je (resp. bol...) náš Vlado LenOn. Ešteže ten jeho červený pohrobok zatiaľ na vedu nemyslí, jemu stačí balamutiť ľudí dialnicami [Upraveno 18.6.2012 fritz.lochmann]
Je očividné, že ked nazývaš Bellov let "naprosto zbytočným plytvaním", máš nekomplexný a riadne obmedzený pohľad na veci. Nechcem tu rozpiplávať staré veci, okolo ktorých sa na Slovensku v súvislosti s Bellovým letom svojho času veľa narečnilo a do ktorých sa vyjadrovali hlavne ľudia, vyznajúci sa akurát tak do stupídneho politikárčenia, nie do kozmonautiky (žiaľ očividne ovplyvnili myslenie plno iných). Máš pocit, že tam bolo viac politiky, než vedy? Nemal si rád Vlada? No a čo? Ani ja. A nemám rád ani fašistické a komunistické ideológie. Napriek tomu obdivujem von Brauna, či sovietov za ich úspechy v počiatkoch kozmonautiky. Dúfajme, že sa to zmení, ale zatiaľ sa v kozmonautike takmer nič neurobí bez posvätenie "z hora" od politických papalášov. Mal by si si uvedomiť, že v spoločnosti všetko so všetkým súvisí, vedecko-technický pokrok by sa (často žiaľ) bez tej politiky nezaobišiel a je jedno či je tá politika vnímaná pozitívne či negatívne. A teda ešte raz opakujem, ak znevažuješ Bellov let len kvôli tomu, že ho vybavil politik, ktorého si nemal rád, je to urážka všetkým, ktorý sa na ňom podieľali.
Andy - 21/7/2012 - 00:18
Tak už je to 43 let...
Conquistador - 21/7/2012 - 02:34
citace:Tak už je to 43 let...
Kežbychom se již na trvalo na naš měsíc opět vrátili.... Andy - 20/8/2012 - 21:11
Před 35 roky odstartoval Voyager 2 na svou "Velkou cestu". A pořád funguje! Neuvěřitelné...
M.Filip - 20/8/2012 - 22:26
citace:Vím, že remek byl 70. léta - ale...
http://aktualne.centrum.cz/domaci/fotogalerie/2012/08/19/cesky-sojuz-ve-sluzbach-americke-univerzity/
O.Doule - vytváří 3D obraz kosmické lodi (Sojuz 28 ve Kbelích)pro výuku studentů...
U foto č.5 píše autor L.Hradílek o překližce použité na stavbu vystavené návratové kabiny.
Má tím na mysli zřejmě ablativní materiál svým vzhledem připomínajícím překližku....
V popisu této lodi Sojuz se nic moc o použitých materiálech nepíše (i když je to zřejmě nejpodrobněší popis, který vyšel v našem tisku): http://mek.kosmo.cz/pil_lety/mezinar/so-ap/lk1.htm
Nemáte někdo nějaké bližší informace, nebo odkazy, o materiálech použitých na stavbu tehdejších lodí Sojuz?
David - 21/8/2012 - 06:43
citace:Před 35 roky odstartoval Voyager 2 na svou "Velkou cestu". A pořád funguje! Neuvěřitelné...
Jen bych dodal, že to bylo první těleso vyrobené lidmi, úspěšně vypuštěné k překročení třetí kosmickou rychlost a které se později skutečně sice jako druhé , neboť je předběhl rychlejší Voyager-1,vydalo se díky gravitačnímu praku Jupitera mimo Sluneční soustavu. Nyní je cca 100 AU od Slunce, třetí kosmické rychlosti dosáhl i poslední urychovací stupeň na THP přidaný k nosiči Titan 3C.
Mod: pro zpřehlednění odstraněn velký obrázek z citace. Jan Toman - 21/8/2012 - 07:52
citace:
citace:Před 35 roky odstartoval Voyager 2 na svou "Velkou cestu". A pořád funguje! Neuvěřitelné...
Jen bych dodal, že to bylo první těleso vyrobené lidmi, úspěšně vypuštěné k překročení třetí kosmickou rychlost a které se později skutečně sice jako druhé , neboť je předběhl rychlejší Voyager-1,vydalo se díky gravitačnímu praku Jupitera mimo Sluneční soustavu. Nyní je cca 100 AU od Slunce, třetí kosmické rychlosti dosáhl i poslední urychovací stupeň na THP přidaný k nosiči Titan 3C.
Pioneer 10 startoval v roce 1972, pokud mě paměť neklame.
David - 21/8/2012 - 16:03
citace:
citace:
citace:Před 35 roky odstartoval Voyager 2 na svou "Velkou cestu". A pořád funguje! Neuvěřitelné...
Jen bych dodal, že to bylo první těleso vyrobené lidmi, úspěšně vypuštěné k překročení třetí kosmickou rychlost a které se později skutečně sice jako druhé , neboť je předběhl rychlejší Voyager-1,vydalo se díky gravitačnímu praku Jupitera mimo Sluneční soustavu. Nyní je cca 100 AU od Slunce, třetí kosmické rychlosti dosáhl i poslední urychovací stupeň na THP přidaný k nosiči Titan 3C.
Pioneer 10 startoval v roce 1972, pokud mě paměť neklame.
To je fakt " vypadl" mi nejen P-10 ale i P-11 vypuštěný v roce 1973.
kratas - 21/8/2012 - 16:10
citace:To je fakt " vypadl" mi nejen P-10 ale i P-11 vypuštěný v roce 1973.
To je pravda, ale vedecka hodnota Pioneeru nebyla vysoka. Jejich ukolem bylo proverit moznost pruletu pasem planetek a prulet okolo Jupiteru. Jednim z vysledku bylo zjisteni vysoke radiace u Jupiteru. Pak musely byt vedecke pristroje Voyageru prekonstruovany. Vzdyt do te doby byly sondy vysilany pouze k vnitrnim planetam.
Ervé - 22/8/2012 - 06:15
Vědecká hodnota Pioneeru 10 a 11 byla vysoká. Dodaly první podrobné údaje o pásu asteroidů, Jupiteru a Saturnu.
1962 - 12. září - Prezident Kennedy promluvil na Rice University, Houston, Texas - kde zopakoval slova o rozhodnutí letět na Měsíc do r.1970.
pospa - 18/9/2012 - 10:32
Před 155 lety, 17.9. 1857 se narodil jeden z otců kosmonautiky - Konstantin Eduardovič Ciolkovskij
Největší maskovací operace v dějinách vojenství. Pšenice kryla Bajkonur
4. října 2012
Přesně před 55 lety zakroužil po oběžné dráze první objekt vyrobený člověkem. Sputnik 1. Vzlétl z kosmodromu, který Sovětský svaz stavěl za největšího utajení. Statisíce lidí vyjely zúrodňovat kazašskou step a pěstovat pšenici. Výstavbu kosmodromu to zcela zakrylo.
Z textu lze dovodit, že američané měli technologii k vypuštění družice v roce 1951, sověti až v roce 1957.
kratas - 31/10/2012 - 18:33
citace:Z textu lze dovodit, že američané měli technologii k vypuštění družice v roce 1951, sověti až v roce 1957.
Ne meli. Mohli mit, kdyby Wernera Von Braun nechali pracovat. Jenze ten mel skraloup z valky, takze byl uklizen k armade, kde pracoval na projektech vojenskych raket.
David - 1/11/2012 - 09:32
Faktem je, že von Braun měl v létě 1956 připraven nosič pro vypuštění satelitu v rámci projektu Orbiter, ale přednost dostal "civilní - pod patronací USNAVY " projet Vanguard který měl sice připravenu celou sadu na tehdejší dobu špičkových družic, ale teprve vyvíjel / s horizontem O358 / nosnou raketu. Je jasné že američané zaspali i když zřejmě vypustit první družici vojenskou raketou a navíc ještě s patronem Von Braunem by jim nestálo za bouřlivou reakci " mírového tábora vlastních pseudopacifistů ".Paradoxem ovšem je, že " mírový" SSSR vypustil první družici nosičem vodíkových pum na americká velkoměsta proti němuž / předpokládané oběti byly v desítkách milionů životů/ byly údery V-2 i Redstone jen " štípnutím komára".
Jan Bastecky - 1/11/2012 - 10:39
... podle mně klíčový byl fakt, že si tehdy nikdo neuvědomoval propagandistický efekt pípající umělé družice Země.
Kosmického prostoru jako takového dosáhli už němci během testů v Peenemuende. Jenže tehdy šlo o dopravu bomb a ne o "bezcílné obíhání" Země. Základní technologické předpoklady měli již nějakou dobu obě poválečné mocnosti, jen neměli důvod to činit. Vojenský důvod. ;-(
Právě proto byla u příležitosti Mezinárodního geofyzikálního roku 1957 vědci otevřena otázka družice Země s cílem rozhýbat stojaté vody ... ;-)
kratas - 1/11/2012 - 11:21
citace:... podle mně klíčový byl fakt, že si tehdy nikdo neuvědomoval propagandistický efekt pípající umělé družice Země.
To si neuvedomoval nikdo. Sputnik vlastne byl doplnen do programu testovani mezikontinentalni balisticke rakety R7 v dobe, kdy raketa uz existovala, ale nebyla dokoncena jaderna hlavice a Koroljov chtel raketu dal testovat.
David - 1/11/2012 - 17:40
Zejména si nikdo neuvědomil, že výkony v kosmu budou měřítkem úspěšnosti ideologie, resp. demokracie a totality. Počáteční překvapení a náskok ve schopnosti dopravit na LEO na tehdejší dobu nepředstavitelné užitečné zatížení zneužila propaganda k vytrubování náskoku sovětské vědy a techniky přd americkou. Sovětská tělesa byla jednoduchá s nevalným vědeckým vybavením, ale schopná splnit jednotlivé jednoduché dílčí úkoly ale technologicky byli ale sověti stále pozadu o v průměru pět až deset let a v některých oblastech i více a v planetárním výzkumu propadli úplně.
Pro srovnání : Tiros 1060/Meteor 1969 - Telstar 1962/Molnia 1965 - Surveyor 1966/Luna 16 1970 - Gemini 1965/Sojuz 1968 .
Markantně se zaostání projevilo v závodě na Měsíc : USA 1969/ SSSR teoreticky 1975 .
JFK, když vyhlásil " závod na Měsíc " zcela jistě věděl, že sověti to s jejich " technikou" nedokážou.
citace: Sovětská tělesa byla ... stále pozadu ... a v planetárním výzkumu propadli úplně.
Vážený p.Davide, zřejmě nemáte přehled o historii průzkumu těles sluneční soustavy.
Rusům se dařilo při průzkumu Venuše; a pokud srovnáváte, snímky z povrchu Venuše pořidili Sověti už v roce 1975 a pokud si vzpomínám tak americká sonda doposud přímé snímky z povrchu nepořídila. A co takhle sondy k výzkumu Halleyovy komety?
A pokud srovnáváte Surveyory a Lunu 16 - L-16 přivezla vzorky měsíčního regolitu, hlavním úkolem Surveyorů byl fotoprůzkum okolí sondy.
David - 2/11/2012 - 17:29
Sovětů se právě průzkum Venuše nedařil, i když byla nejblíž.Než se tam " doškobrtali" tak potřebovali deset pokusů, američané tam doletěli hned na první pokus. Snímky povrchu jsou sice zajímavé, ale virtuální pohled na celý povrch Venuše který pořídili američané je obsažnější a zajímavější. Ještě než sověti pořídili snímky prachu kolem H.komety, provedli američané průzkum komety G-Z.Luna 16 představuje přistávací systém typu Surveyor, náklad není rozhodující, zejména když téměř dva roky před Lunou 16 dopravili američtí astronauti řádově metrák měsíčního regolitu oproti dekagramu sovětů.
Pro úplnost dodávám, že pro úspěch " muvícího" míče, tedy systému typu Ranger potřebovali sověti dokonce dvanáct pokusů / Luna-9/, američané tehdy provedli jen tři / neúspěšné/ pokusy , pak v tomto směru nepokračovali, protože prioritní bylo pořídit snímky povrchu Měsíce z co největší blízkosti pro projekt Apollo / R-7 až 9 /.
A to jsem vynechal / úmyslně, abych nikoho nepopudil/ Mars, tam sověti totálně vyhořeli a dokonce se ze zoufalství uchýlili k podvodu / údajné přistání Marsu-3/.
dodge - 2/11/2012 - 19:02
citace:Sovětů se právě průzkum Venuše nedařil, i když byla nejblíž.Než se tam " doškobrtali" tak potřebovali deset pokusů, američané tam doletěli hned na první pokus. Snímky povrchu jsou sice zajímavé, ale virtuální pohled na celý povrch Venuše který pořídili američané je obsažnější a zajímavější. Ještě než sověti pořídili snímky prachu kolem H.komety, provedli američané průzkum komety G-Z.Luna 16 představuje přistávací systém typu Surveyor, náklad není rozhodující, zejména když téměř dva roky před Lunou 16 dopravili američtí astronauti řádově metrák měsíčního regolitu oproti dekagramu sovětů.
Pro úplnost dodávám, že pro úspěch " muvícího" míče, tedy systému typu Ranger potřebovali sověti dokonce dvanáct pokusů / Luna-9/, američané tehdy provedli jen tři / neúspěšné/ pokusy , pak v tomto směru nepokračovali, protože prioritní bylo pořídit snímky povrchu Měsíce z co největší blízkosti pro projekt Apollo / R-7 až 9 /.
A to jsem vynechal / úmyslně, abych nikoho nepopudil/ Mars, tam sověti totálně vyhořeli a dokonce se ze zoufalství uchýlili k podvodu / údajné přistání Marsu-3/.
Vědecký přínos jedné sondy vypuštěné NASA je větší než několika desítek sond vypuštěných sovětskem/ruskem.
HonzaVacek - 2/11/2012 - 21:32
citace:Sovětů se právě průzkum Venuše nedařil, i když byla nejblíž.
Ono na té vzdálenosti zase až tak nezáleží. Směrodatné je, jaké je potřeba udělit sondě delta-v, aby se dostala na přeletovou dráhu. Přibližně je pro Venuši je potřebné 5.2 km/s a pro Mars 5.6 km/s, takže je to docela srovnatelné.
-=RYS=- - 3/11/2012 - 08:21
Kdo dostal cernobile/barevne fotky z povrchu Venuse?
Amici nebo Rusaci?
Davide, zkuste si odpovedet.
David - 3/11/2012 - 12:42
citace:
citace:Sovětů se právě průzkum Venuše nedařil, i když byla nejblíž.
Ono na té vzdálenosti zase až tak nezáleží. Směrodatné je, jaké je potřeba udělit sondě delta-v, aby se dostala na přeletovou dráhu. Přibližně je pro Venuši je potřebné 5.2 km/s a pro Mars 5.6 km/s, takže je to docela srovnatelné.
Vzdálenost byla pro sověty rozhodující vzhledem k omezené životnosti jejich sond, proto se příkladně k vnějším planetám vůbec nevypravili, doba letu byla mimo životnost jejich sond. Venuše byla z tohoto důvodu pro sověty vhodná, ale stejně jim trvalo velmi dlouho než tam vůbec doletěli s funkční sondou.
Agamemnon - 3/11/2012 - 14:03
doba letu je tiež ovplyvnená delta-v
David - 4/11/2012 - 04:57
Uplynulo 55 let od letu sovětského Sputniku 2 s oříškem " Lajkou " na palubě.Děda říkal, že to byla tehdy opravodová senzace.Obrovská váha půl tuny, ve srovnání s americkým projektem 1,5 kg kuličky a " živý " pes na palubě o jehož" výborném "zdravotním stavu celý týden TASS informoval užaslý svět.
-=RYS=- - 4/11/2012 - 07:32
citace:
citace:
citace:Sovětů se právě průzkum Venuše nedařil, i když byla nejblíž.
Ono na té vzdálenosti zase až tak nezáleží. Směrodatné je, jaké je potřeba udělit sondě delta-v, aby se dostala na přeletovou dráhu. Přibližně je pro Venuši je potřebné 5.2 km/s a pro Mars 5.6 km/s, takže je to docela srovnatelné.
Vzdálenost byla pro sověty rozhodující vzhledem k omezené životnosti jejich sond, proto se příkladně k vnějším planetám vůbec nevypravili, doba letu byla mimo životnost jejich sond. Venuše byla z tohoto důvodu pro sověty vhodná, ale stejně jim trvalo velmi dlouho než tam vůbec doletěli s funkční sondou.
Ale porad driv nez Amici, kteri mimochodem na povrchu Venuse nebyli vubec nikdy. Zkratka to neumej.
Navic Rusove mel dlouhou zivotnost svych aparatu diky fotovoltaickym clankum, napajeni jim slo dlouho. Co se tyce pristavacich aparatu na povrch Venuse, tak je jasne, ze technolovie 70-tych let umoznovala fungovani jakekoliv tehdejsi technologie maximalne radove minut, protoze na povrchu Venuse je 485stC a tlak jako v hloubce 1km v mori.
I soucasne pripravovane projekty kohokoliv na Zemi maji predpokladanou zivotnost maximalne 1-2 hodiny.
David - 4/11/2012 - 10:07
citace:
citace:
citace:
citace:Sovětů se právě průzkum Venuše nedařil, i když byla nejblíž.
Ono na té vzdálenosti zase až tak nezáleží. Směrodatné je, jaké je potřeba udělit sondě delta-v, aby se dostala na přeletovou dráhu. Přibližně je pro Venuši je potřebné 5.2 km/s a pro Mars 5.6 km/s, takže je to docela srovnatelné.
Vzdálenost byla pro sověty rozhodující vzhledem k omezené životnosti jejich sond, proto se příkladně k vnějším planetám vůbec nevypravili, doba letu byla mimo životnost jejich sond. Venuše byla z tohoto důvodu pro sověty vhodná, ale stejně jim trvalo velmi dlouho než tam vůbec doletěli s funkční sondou.
Ale porad driv nez Amici, kteri mimochodem na povrchu Venuse nebyli vubec nikdy. Zkratka to neumej.
Navic Rusove mel dlouhou zivotnost svych aparatu diky fotovoltaickym clankum, napajeni jim slo dlouho. Co se tyce pristavacich aparatu na povrch Venuse, tak je jasne, ze technolovie 70-tych let umoznovala fungovani jakekoliv tehdejsi technologie maximalne radove minut, protoze na povrchu Venuse je 485stC a tlak jako v hloubce 1km v mori.
I soucasne pripravovane projekty kohokoliv na Zemi maji predpokladanou zivotnost maximalne 1-2 hodiny.
David - 4/11/2012 - 10:10
Amíci na Venuši přistáli , sonda Pionner vypustila do její atmosféry čtyři pouzdra, které měla zkoumat atmosféru, pouzdro " Day" dosáhlo povrchu a tam pracovalo cca hodinu, stejně jako " speciálně" pro tuto činnost konstruovaná sovětská pouzdra, které k přistání potřebovala min deset pokusů.
Alex - 4/11/2012 - 10:49
Ale porad driv nez Amici, kteri mimochodem na povrchu Venuse nebyli vubec nikdy. Zkratka to neumej.
Nemyslím si že nevedia či nevedeli - jednoducho pre nich Venuša nebola tak zaujímavá ako ostatné planety. Nedá sa predsa robiť všetko iba obmedzeným balikom USD.
dodge - 4/11/2012 - 18:13
citace:Ale porad driv nez Amici, kteri mimochodem na povrchu Venuse nebyli vubec nikdy. Zkratka to neumej.
Nemyslím si že nevedia či nevedeli - jednoducho pre nich Venuša nebola tak zaujímavá ako ostatné planety. Nedá sa predsa robiť všetko iba obmedzeným balikom USD.
Pouzdro Day sondy Pioneer na povrchu Venuše pracovalo cca hodinu, stejně jako sovětské jednoúčelové speciály, a na první pokus, ačkoli práci na povrchu nemělo vůbec v plánu, takže přistát na Venuši není žádný " zázrak".
David - 17/11/2012 - 13:38
Před padesáti lety 19.11,1962 byla první úspěšná sonda k jiné planetě - americký Mariner-2 vzdálen od svého cíle , planety Venuše, již jen 13 mil km a 25 dní letu. Překonal značné potíže s orientací, nefunkčním jením panelem sluneční baterie a zásah meteoritem a již dávno překonal rekord v dálkovém spojerní který do té doby držel americký Pioneer-5 /36 mil.km/Sonda o váze pouhých 202 kg byla odvozena od zpočátku zcela neúspěšného prgramu Ranger - sond na výzkum Měsíce. Velkou naději na úspěch neměla, byla cca o 100 kg " lehčí" než Ranger a měla pracovat 30 x déle a ve vzdálenosti 200x větší než Ranger. Dlužno poznamenat, že v té době měl SSSR/ dnešní Rusko/, za sebou několik/ samozřejmě utajených/ neúspěšných pokusů o let k Venuši. Od roku 1960 však jeho sondy zpravidla končily v kazašské stepi po destrukci nosiče, nebo uvízla na LEO / takže FG není nic nového pod sluncem / a pouze jedna / a jediná sověty přiznaná/ se na cestu k Venuši vydala, avšak umlkla na již na hranicích gravitační sféry Země.
HonzaVacek - 17/11/2012 - 17:50
Na Oslu vyšel seriál článků "Kritické momenty kosmonautiky" o prvních pilotovaných letech do vesmíru
Myslel som, že suché zipssy sa začali používať až pri letoch Apolla ale sú spomenuté už pri letoch Mercury - viď kapitola o Carpenterovi.
... potom astronaut vytáhl kartičky s letovým plánem, jakési taháky, které mapovaly jeho činnost minutu po minutě, připevnil je pomocí suchého zipu na průlez a pustil se do práce...
David - 18/11/2012 - 19:15
Bezva články, jen děda říká, že jasně slyšel při prvním reprodukci v rozhlase jak Gagarin v okamžiku vzletu pronesl : NU VOT pojechali, v dalších relacích prý už bylo jen " pojechali".
btw...
dnes je výročie štartu zarje - tj. výročie štartu iss
bejcek - 7/12/2012 - 11:59
Zdravím vás, přátelé a chci připomenout jedno historické výročí, bohužel už je to jenom historie.
Před 40 lety, dne 07.12.1972 startovala poslední(6.let)kosmická loď Apollo k Měsíci. Bylo to Apollo 17 a nikdo tenkrát netušil, že je to poslední let na velice dlouhou dobu!
Posádka : Cernan,E. velitel, Schmitt,H. pilot LM, Evans,R.pilot CM
se vrátila 19.12.1972 po 12d13h52m pobytu ve vesmíru.
Opravdu jsem zvědav kdy a kdo to bude opakovat.
kratas - 7/12/2012 - 12:16
citace:Zdravím vás, přátelé a chci připomenout jedno historické výročí, bohužel už je to jenom historie.
Před 40 lety, dne 07.12.1972 startovala poslední(6.let)kosmická loď Apollo k Měsíci. Bylo to Apollo 17 a nikdo tenkrát netušil, že je to poslední let na velice dlouhou dobu!
Posádka : Cernan,E. velitel, Schmitt,H. pilot LM, Evans,R.pilot CM
se vrátila 19.12.1972 po 12d13h52m pobytu ve vesmíru.
Opravdu jsem zvědav kdy a kdo to bude opakovat.
Jen doplnim, ze Eugene Cernan je potomkem ceskych emigrantu.
bejcek - 7/12/2012 - 13:26
Dovolím si to trochu doplnit, je česko - slovenského původu. Jeho dědeček Čerňan a babička byli z Kysuc (Slovensko). Odešli do Ameriky za prací a tam si jejich syn vzal češku a z tohoto manželství je Evžen Čerňan tedy Eugene Cernan.
dodge - 7/12/2012 - 22:53
Hvězdný muž – Pravda o Juriji Gagarinovi
Britský dokument (2010).
Dokument líčí pozoruhodný příběh o Juriji Gagarinovi. Přináší dojemné vyprávění o rolnickém synkovi, který se stal prvním člověkem v historii, jenž opustil zemskou atmosféru a vydal se do vesmíru. Pořad vychází z materiálů KGB a dokumentů ruských vesmírných úřadů a přináší řadu rozhovorů s přímými účastníky.
Před padesáti lety 14.12.1962 doletěla první lidmi vyrobená sonda k jiné planetě a provedla měření v její bezprostřední blízkosti. Byl to americký Mariner-2 a měřil Venuši ze vzdálenoati cca 34 tis km a měření vysílal na vzdálenost cca 60 mil km rychlostí 8,3 bit/sec.!! Tento let je mezníkem v poznávání těles Sluneční soustavy neboť znamenal kvalitativní i kvantitativní skok v planetární astronomii. Již po tomto letu bylo jasné, že zásadní poznatky nelze získat klasickou astronimií, t.j pozorováním ze Země, ale že zásadní objevy jsou vyhrazeny kosmickým sondám. Bohužel tento a další lety, nejen k Venuši, ale i k ostatním tělesům zpravidla vyvrátily optimistické teorie vyvozené z astronomických pozorování ze Země, zejména ve vztahu k možnostem mimozemského života, či vhodného prostředí pro něj ať v současnosti, tak i v minulosti a jak se zdá v tomto trendu pokračuje i poslední sonda k Marsu.
Machi - 10/12/2012 - 13:25
Já nechápu Davide, proč musíš všechny své příspěvky prznit svými názory, které jsou v 90% chybné (což ještě nemusí vadit) a nikdy se nepoučíš, i když ti he ostatní vyvrátí (to už vadí).
citace:...zásadní objevy jsou vyhrazeny kosmickým sondám.
Kosmické sondy přinášejí ohromná kvanta dat, ale rozhodně neplatí, že všechny zásadní objevy jsou jejich zásluhou.
Viz třeba úspěchy radarové astronomie - objevy vody, či výkonných dalekohledů s infračervenými spektrometry - objevy organických látek na tělesech Sluneční soustavy.
citace:...tento a další lety, nejen k Venuši, ale i k ostatním tělesům zpravidla vyvrátily optimistické teorie vyvozené z astronomických pozorování ze Země zejména ve vztahu k možnostem mimozemského života...
To není úplně přesné, protože je třeba rozlišovat představy naivnějších astronomů amatérů (třeba Lowell) a profesionálů. Třeba u Venuše existovaly indicie už před průletem Marineru 2, že tam není zrovna příjemné prostředí.
citace:...či vhodného prostředí pro něj ať v současnosti, tak i v minulosti...
Slaný oceán s relativním dostatkem energie a organickými látkami. Existuje vhodnější prostředí pro život?
citace:...a jak se zdá v tomto trendu pokračuje i poslední sonda k Marsu.
Všechny sondy u a na Marsu přinášejí nové poznatky o jeho dřívějším vlhkém období. Takže je to přesně naopak.
dodge - 10/12/2012 - 17:03
Před 38 lety, 10.12.1974 odstartovala z mysu Canaveral sonda Helios-A Solar Probe, která se dostala ke Slunci na vzdálenost 47 miliónů km jako nejbližší objekt vytvořený člověkem.
Ještě se vrátím k Apollu 17. 40 let!
A-17 přistála 11. prosince v 19.55.14 UT v kotlině Taurus-Littrow.
Osádka měsíčního modulu po nezbytných prověrkách LM (Challenger) a svých skafandrů, mohl pak 12. prosince v 00.05 UT E. Cernan vyrazit na první vycházku po Měsíci.
Pepa z Depa - 11/12/2012 - 12:04
citace:Ještě se vrátím k Apollu 17. 40 let!
A-17 přistála 11. prosince v 19.55.14 UT v kotlině Taurus-Littrow.
Osádka měsíčního modulu po nezbytných prověrkách LM (Challenger) a svých skafandrů, mohl pak 12. prosince v 00.05 UT E. Cernan vyrazit na první vycházku po Měsíci.
Ano a zaroven to byli i posledni lide na Mesici.Ta doba je a byla neskutecna.
Kdyz si predstavime ze dnes letame jen do 400 km a kolik lidi pritom uz zahynulo,je let na Mesic opravdu neco ohromujiciho.
kratas - 11/12/2012 - 12:16
citace:Ano a zaroven to byli i posledni lide na Mesici.Ta doba je a byla neskutecna.
Kdyz si predstavime ze dnes letame jen do 400 km a kolik lidi pritom uz zahynulo,je let na Mesic opravdu neco ohromujiciho.
To proto, ze armada USA i Ruska zamerila svuj zajem na obeznou drahu a tam byly soustredeny vsechny finance a na mesicni mise uz nezbyvalo. Takze cile kosmonautiky se zmenily z prestiznich na obranne a tomu byla podrizen vyvoj prostredku.
Derelict - 12/12/2012 - 23:17
Apollo 17 nám končí na Měsíci (před 40-ti roky).Start z měsíčního povrchu bykl 14. prosince ve 22.54 UT.
Před startem E. Cernan velitel A17 řekl: "Když nyní činím poslední kroky na Měsíci, doufám, že nebudou poslední na dlouho a že budoucnost ukáže, že dnešní výboj připravil další osud lidstva. My opouštíme Taurus-Littrow v míru, tak, jak jsme sem přišli. Nechť ti, co se sem navrátí, přijdou v míru a v pokoji pro celé lidstvo. Ať má osádka Apolla 17 šťastnou cestu domů!"
Přání velitele Cernana co se týče návratu se splnilo, spojení s mateřskou lodí i start z dráhy kolem Měsíce směrem k Zemi (16. 12.1972 v 23.35 UT) proběhly hladce.
Ale slova o tom že nebudou poslední na dlouhou dobu bohužel ne (pro mne je 40 let dlouhá doba , KB)
Před 55 lety v poslední prosincový den roku 1958 umístily USA na LEO první aplikovanou - spojovou družici Score, kterou vynesla raketa Atlas. Na oběžnou dráhu se dostala celá raketa krom odhozených startovacích motorů, které se odhazovaly za letu, když obsah paliva klesl na 20%.Sama družice zústala spojena s nosičem a vážila 7O kg, srovnatelně se Sputnikem-1.Amerika měla konečně se zpožděním 1,5 roku velký nosič schopný dopravovat do kosmu značná užitečná zatížení.Satelit Score během pohybu po LEO přijímal a nahrával zrávy, které pak nad určenými místy vysílal,jednou zrelací byl novoroční projev prezidenta Spojených států. Byl to první let Atlasu do kosmu a Atlas v kombinaci s vrchními stupni Agena a Centaur se pak stal páteří amerického výzkumu kosmu a v oblasti kosmických sond vynesl veleúšpěšné sondy ke všem planetám, krom Uranu, Neptunu a Pluta.
jamsed - 31/12/2012 - 11:41
citace:Před 55 lety v poslední prosincový den roku 1958 umístily USA na LEO první aplikovanou - spojovou družici Score, kterou vynesla raketa Atlas.
Vaše informace si vyžaduje několik upřesnění:
1. SCORE byla vypuštěna 18.12.1958
2. Družice nezůstala spojena s raketou, ale aparatura byla zabudovaná do hlavice rakety, kde je jinak prostor pro bojovou nálož (americké zdroje uvádějí její hmotnost na 64 kg).
3. Nejednalo se o novoroční projev prezidenta Eisenhowera, ale o vánoční pozdrav (byl na družici předán už na prvním obletu Země).
4. Chemické zdroje energie se vybily 30. prosince (v poslední den roku už nepracovala).
dodge - 31/12/2012 - 19:47
Když už jsme u těch výročí bezpilotních startů k Měsíci, zmínil bych také dnešní den. Přesně před 45 lety, 7.1.1968 odstartoval Surveyor 7, jenž 10. ledna úspěšně přistál 20 km od kráteru Tycho a pracoval tam do 21.2.1968 http://cs.wikipedia.org/wiki/Surveyor_7
Když už jsme u těch výročí bezpilotních startů k Měsíci, zmínil bych také dnešní den. Přesně před 45 lety, 7.1.1968 odstartoval Surveyor 7, jenž 10. ledna úspěšně přistál 20 km od kráteru Tycho a pracoval tam do 21.2.1968 http://cs.wikipedia.org/wiki/Surveyor_7
Jen bych pro úplnost doplnil, že před sovětskými automatickými vozítky již po Měsíci najezdili desítky km američtí astronauti ve dvoumístných vozidlech -roverech.
Patek_Luboš - 7/1/2013 - 16:46
citace:
Jen bych pro úplnost doplnil, že před sovětskými automatickými vozítky již po Měsíci najezdili desítky km američtí astronauti ve dvoumístných vozidlech -roverech.
Jen pro upřesnění Lunochod 1 přistál na Měsíci 17.11.1970 a ujel 10,45km a Apollo 15, které poprvé mělo ve výbavě rover přistálo na Měsíci 30.07.1971 a ujeli cca 10km.
Vlado 1 - 7/1/2013 - 20:30
Davide! Kdo tě platí ? KGB nebo CIA ? Já si myslím že to bude KGB.
bejcek - 8/1/2013 - 10:04
další Kritické momenty kosmonautiky díly 15 - 17
15. díl: Poprvé na stanici
16. díl: Třicet minut od domova
17. díl: Jeden start a jedno přistání
btw...
dnes je výročie havárie raketoplánu challenger
David - 1/2/2013 - 00:48
Před 55-ti léty v noci z 31.1.na 1.2.1958 byla vypuštěna třetí umělá družice Země a současně první americká družice Explorer-1, po dvou sovětských družicích roku 1957. E-1 nesl vědecké přístroje a objevil vnitřní pásy záření kolem Země.Nosičem byl Jupiter-C, čtyřstupňová raketa jejíž poslední ntři stupně byly neřízené, stabilizované rotací zahájenou již před startem pomocí elektromotoru.Nosič vážil při startu 29.500 kg, pro srovnání nosič sovětských družic vážil prázdný 27.000 kg a natankovaný desetkrát tolik.Pikantní je, že při startu nebyl přítomen konstruktér nosiče von Braun, který byl tehdy na nějaké konferenci v hlavním městě USA.E-1 byl válcovitým tělesem o růměru 0,15m délce 2m z čehož 1,2m činil poslední stupeň nosiče, nesl 4,5 kg přístrojů.
Ačkoli nasič Jupiter-C byl schopen družici vynést již v roce 1956, zvolili američané jako nosič pro svoji první družici systém Vanguard, který bylo třeba teprve poslavit a který měl vynést první družici až v březnu 1958, což se také později stalo.
ALV - 1/2/2013 - 05:24
ad David: Ačkoli nasič (nosič) Jupiter-C byl schopen družici vynést již v roce 1956...
Opět zanášení nepravd, polopravd a dezinformací - "Jupiter ještě nebyl v roce 1956 vynést umělou družici" - realita je jiná, než představy p. Davida
Ervé - 1/2/2013 - 07:02
V tomhle případě má David pravdu a ALV se mýlí. Redstone a plány na Jupiter-C měl WvB už v roce 1956, ale byl odmítnut, realizace mu trvala 100 dní.
pospa - 1/2/2013 - 08:21
Na dnešek, 1.2. připadají dvě výročí:
1959 - první start rakety Titan I
2003 - katastrofa raketoplánu Columbia při návratu z kosmického letu
jamsed - 1/2/2013 - 08:31
citace:
Ačkoli nasič Jupiter-C byl schopen družici vynést již v roce 1956, zvolili američané jako nosič pro svoji první družici systém Vanguard, který bylo třeba teprve poslavit a který měl vynést první družici až v březnu 1958, což se také později stalo.
Pro přesnost:
Vanguard byl vyvíjen s cílem vypuštění družice na úvod MGR (začínal 1. července 1957). K prvnímu neúspěšnému pokusu vzlétl 6. prosince 1957 (díky této havárii dostal zelenou von Braun) a ke druhému 5. února 1958. Březnové vynesení družice bylo třetím letem rakety Vanguard s umělou družicí.
David - 1/2/2013 - 10:31
Dělám to nerad, abych nevyvolal nějaké emoce, ale bylo to úplně jinak.Američané ve svém prvním oznámení o projektu Vanguard sice oznámili úmysl vypustit tímto systémem první družici v den zahájení MGR, ale během dalšího vývoje se zjistilo, že to nestihnou a dávno před startem sovětských družic byl zveřejněn plán programu Vanguard, který měl dvě části lety TV / zkušební/ a SLV / operační. Zkušební lety měly skončit v březnu 1958 vypuštěním technologické minidružice o váze pouhých 1,5 kg a teprve poté měly zhájit operační lety SLV s vědeckými satelity o váze cca 10 kg.
Sovětské překvapení a tlak veřejnosti i státu donutil vývojový tým osadit zkušební let plánovaný na 4.12.1957 funkčním třetím stupněm s minidružicí, toto rozhodnutí podpořil poslední zkušební let v říjnu 1957, kdy sestava TV skládající se z funkčního prvého stupně a maket dalších stupňů a družice v plné váze fungovala zcela bezchybně.Konstruktéři však předem avizoval nepatrnou naději na úspěch, neboť vývoj nosiče nebyl zdaleka ukončen a vyžadoval nejméně tři další zkoušky.Senzacechtiví novináři a veřejnost dotčená sovětskými úspěchy však z pokusu předem udělali senzaci prvého stupně jíž měl být úspěch jako pádná odpověď sovětům.Zcela se zapomělo , zejména po neúspěchu, že se jednalo o pouhý zkušební let v rámci nedokončeného vývoje .
Je třeba vidět nosič Vanguard jako špičkovou konstrukci na samém vrcholu technických možností té doby a nelze se tedy divit, že vývoj byl obtížný.Příkladně nosič měl motory v kardanově závěsu, druhý stupeń na tekuté palivo zažehoval za letu,třetí stupeń na THP byl stabilizován jen rotací, samo těleso nosiče bylo velmi štíhlé, tady náročné na vyvážení a náchylné k vibracím. Konstrukce Vanguardu je obecně hodnocena jako neúspěšná, či nešťastná, ale opak je pravdou , navíc kombinaci s balistickou raketou THOR její vrchní stupně vynesly Pioneera-1,Pioneera-5 a Explorer-6, což vše byla tělesa posunující kosmonautiku výrazně vpřed.
jamsed - 1/2/2013 - 14:01
citace:Je třeba vidět nosič Vanguard jako špičkovou konstrukci na samém vrcholu technických možností té doby a nelze se tedy divit, že vývoj byl obtížný.Příkladně nosič měl motory v kardanově závěsu, druhý stupeń na tekuté palivo zažehoval za letu,třetí stupeń na THP byl stabilizován jen rotací, samo těleso nosiče bylo velmi štíhlé, tady náročné na vyvážení a náchylné k vibracím. Konstrukce Vanguardu je obecně hodnocena jako neúspěšná, či nešťastná, ale opak je pravdou , navíc kombinaci s balistickou raketou THOR její vrchní stupně vynesly Pioneera-1,Pioneera-5 a Explorer-6, což vše byla tělesa posunující kosmonautiku výrazně vpřed.
Opět je potřebné upřesnění:
V konstrukci 1 stupně rakety Vanguard literatura udává, že v kardanově závěsu byla tryska, nikoli celý motor (jeden - tedy ne motory).
Zážeh druhého stupně nebyl až takový problém, protože motor AJ 10-37 z Aerojet General Corp. používá hypergolickou směs (kyselina dusičná a asymetrický dimethylhydrazin), která se vznítí při vzájemném kontaktu. Doprava paliva do motoru byla pomocí stlačeného He. Směs kyslík - kerosin byl použit jen v prvním stupni u motoru X405 firmy General Electric.
A ještě poznámka k projektu:
Na začátku se předpokládala stavba 15 raket, z nichž první dvě byly odlišné od konečné varianty a byly určeny k ověření některých konstrukčních prvků - lety TV-0 8.12.1956 a TV-1 1.5.1957.
Další let TV-2 byl určen k testu 1. stupně (uskutečněno 23.10.1957).
Další vzlety, přestože označené jako vývojové (od TV-3 po TV-5 už byly určeny k pokusům o dosažení oběžné dráhy). Tedy i TV-3 startující 6.12.1957 a TV-3BU startující 5.2.1958.
To, že se kolem tohoto startu strhl takový mediální humbuk jistě nebylo ku prospěchu věci.
Jinak konečná verze rakety uskutečnila sedm pokusů o vynesení družice (lety SLV-1 až SLV-7) a jen ve dvou případech byla družice umístěna na geocentrickou dráhu. Takže hovořit o úspěšné konstrukci je i na konec padesátých let poněkud nepřesné.
David - 1/2/2013 - 16:14
Pokusy v programu Vanguard uskutečněné 8.12.1956 a l.5.1957 označené jko TV-O a TV-1 byly ve skutečnosti posledními lety raket Viking, které v prvém případě nesly telemetrické zařízení budoucích raket Vanguard a ve druhém případě byl zkoušen zážeh třetího stupně Vanguardu za letu. První let nosiče Vanguard byl uskutečněn 23.10.1957 s maketami 2. a 3. stupně s maketou družice.Byl to let TV-2.Podle původního plánu vývoje nosiče Vanguard lety TV-3 a TV-4 měly být vždy v neúplné sestavě a zkoušet nejprve druhý stupeň za letu a oddělení makety třetího stupně a v druhém případě oddělení funkčího třetího stupně od makety druhého stupně za letu. Teprve let TV-5 měl být v kompletní sestavě s grapefruitovou družicí a měl proběhnout v březnu 1958. To že plánované zkoušky odpadly a hned pokus TV-3 měl vynést družici bylo dáno vnějšími tlaky, totéž platí o " vloženém" pokusu TV-3BU, protože nezdar pokusu TV-3 nezavinila konstrukční závada, ale " neúmyslné " mechanické poškození přívodu paliva do motoru některým mechanikem z obsluhy při přípravě startu, což nebylo možno při odpočítávání zjistit a po natlakování a zážehu se přívod zcela odlomil, motor ztratil tah, atd.Pokus TV-4 byl obodobně již v úplné sestavě s družicí a vložený pokud Tv-3BU jej posunul na datum původního letu TV-5.
V posuzování nosiče Vanguard je třeba vidět, že jeho konstrukce byla na samé hranici technických možnosti minimalizace, vždyť vážil pouze 10 tun, to znamenalo miniaturizaci všeho vybavení což jistě neprospívalo spolehlivosti.Pro srovnání sověti u své téměř 30 x těžší konstrukce nemuseli nikde s váhou šetřit a stejně jejich prvé lety končily zhusta katastrofou.
Pokud se týče neúspěchu v konfiguraci SLV, tak všech pět neúspěchů zavinil právě II. stupeň.
David - 4/2/2013 - 08:29
5.2.1958 , pře 55-ti léty byl proveden další pokus o vypuštění družice pomocí systému Vanguard,opět již v kompletní sestavě s grapefruitovou družicí přesto že vývoj nosiče nebyl dosud ukončen, ale tlak na vypuštění " čistě americké" družice byl enormní.Von Braun po blamáži Vanguardu z prosince 1957 dostal lhůtu pro pokus s nosičem Jupiter-C do konce ledna 1958, pak měl opět dostat přednost Vanguard a von Braun měl vyčkávat opět jen jako záloha pro případný neúspěch.Při tomto pokusu označeném jako TV-3BU sice nosič v pořádku odstartoval z mysu Caneveral, ale na LEO nedoletěl.
Von Braun tím, že " to stihl "s E-1, nejen že posunul ameriku do vesmíru, ale zabránil další nebetyčné ostudě.
Na závěr bych poznamenal, že se jednalo o druhý let kompletní sestavy Vnguard a třetí let pak byl již úspěšný, což zase není tak špatné. Japonci o desítku let později s nepoměrně jednodušším nosičem o srovnatelné váze potřebovali k dosažení úspěchu též tři, nebo čtyři pokusy a to pomíjím neúspěchy sovětů při prvních startech nosiče R-7, který byl robustností a vahou v jiné kategorii.
cernakus - 4/2/2013 - 13:40
citace:5.2.1958 , pře 55-ti léty byl proveden další pokus o vypuštění družice pomocí systému Vanguard,opět již v kompletní sestavě s grapefruitovou družicí přesto že vývoj nosiče nebyl dosud ukončen, ale tlak na vypuštění " čistě americké" družice byl enormní.Von Braun po blamáži Vanguardu z prosince 1957 dostal lhůtu pro pokus s nosičem Jupiter-C do konce ledna 1958, pak měl opět dostat přednost Vanguard a von Braun měl vyčkávat opět jen jako záloha pro případný neúspěch.Při tomto pokusu označeném jako TV-3BU sice nosič v pořádku odstartoval z mysu Caneveral, ale na LEO nedoletěl.
Von Braun tím, že " to stihl "s E-1, nejen že posunul ameriku do vesmíru, ale zabránil další nebetyčné ostudě.
Na závěr bych poznamenal, že se jednalo o druhý let kompletní sestavy Vnguard a třetí let pak byl již úspěšný, což zase není tak špatné. Japonci o desítku let později s nepoměrně jednodušším nosičem o srovnatelné váze potřebovali k dosažení úspěchu též tři, nebo čtyři pokusy a to pomíjím neúspěchy sovětů při prvních startech nosiče R-7, který byl robustností a vahou v jiné kategorii.
Neúspěchy sovětů byly takové, že První R-7 selhala, druhá R-7 selhala, třetí R-7 uspěla, čtvrtá R-7 uspěla, Pátá R-7 Sputnik-1, Šestá R-7 Sputnik-2. Vše tzv. hotové sestavy, které bereš v potaz u vanguardu. Program Vanguard byl ukázkový průser kosmonautiky a proto taky byl ukončen. Mimochodem, to, že R-7 byla masivnější raketa než Vanguard nebyla výhoda, ale značná nevýhoda. Čím je raketa větší a hlavně těžší, tím je komplikovanější. Konstrukční materiály mají svoje pevnostní meze, které se snáze dosáhnou u 300 tunové rakety než u desetitunové rakety.
Mimochodem, i jednoduchý nosič může být úspěšný. Viz. Juno. Tam se o raketě dalo mluvit jen v prvním stupni. Zbytek byly pospojované shluky akceleračních motorů z rakety krátkého dosahu. Výsledná "raketa" měla 30 tun, mizernou nosnost, ale fungovala a to dokonce hned na poprvé (bráno jako celá sestava).
David - 4/2/2013 - 14:22
Z hlediska spolehlivosti bych byl názoru, že čím je raketa větší tím unese více zabezpečovacího zařízení, i jednotlivé prvky mohou být robustnější, u malých a lehkých raket je třeba šetřit každým gramem, čili čím je raketa větší, tím je méně koplikovaná a méně náročná ta špičkovou technologii. To že velká raketa je komplikovaná platilo snad jen u nosiče N-1, ale tam byla komplikovanost daná tím, že konstruktét neměl k dispozici odpovídající motory a improvizoval použitím nevyhovujících / nízkým tahem / motorů, jichž tudíž musel použít " přehršli", což nemohlo fungovat a také nefungovalo.
David - 15/2/2013 - 15:29
14.2.1963, před padesáti lety vypustili američané první těleso do oblasti geostacionární dráhy. Byl to Syncom-1 o váze 39 kg + 17 kg paliva pro apogeový motor. Měl vysílat v pasmu 2 GHz výkon 2 W. V závěrečné fázi práce apogeového motoru došlo pravděpodobně k propálení apogeového motoru umístěného v uvnitř družice, k následné explozi nádrží pro N2 stabilizačních trysek a zničení vnitřního vybavení.S-1 se tak ocitl na subsynchronní dráze 34,4-36,7 tis. km asklounu 33° bez spojení. Druhý pokus s jeho dvojníkem S-2 byl již plně úspěšný v červenci 1973, satelit byl zakotven na Brazilií a úspěšně pracoval několik let.
leemer - 15/2/2013 - 19:17
citace:14.2.1963, před padesáti lety vypustili američané první těleso do oblasti geostacionární dráhy. Byl to Syncom-1 o váze 39 kg + 17 kg paliva pro apogeový motor. Měl vysílat v pasmu 2 GHz výkon 2 W. V závěrečné fázi práce apogeového motoru došlo pravděpodobně k propálení apogeového motoru umístěného v uvnitř družice, k následné explozi nádrží pro N2 stabilizačních trysek a zničení vnitřního vybavení.S-1 se tak ocitl na subsynchronní dráze 34,4-36,7 tis. km asklounu 33° bez spojení. Druhý pokus s jeho dvojníkem S-2 byl již plně úspěšný v červenci 1973, satelit byl zakotven na Brazilií a úspěšně pracoval několik let.
Nejednalo se o první těleso vypuštěné na geostacionární dráhu, ale na dráhu geosynchronní. Navíc družice Syncom-1 jak je uvedeno výše při letu selhala a nefungovala (požadované dráhy ale dosáhla). První funkční družici na geosynchronní dráze byl Syncom-2 vypuštěný v červenci 1963 (není pravda, že byl zavěšen nad Brazílií, protože nebyl na GEO, ale jenom na GSO se sklonem oběžné dráhy od 30 do 35°). A opravdu první funkční těleso na geostacionární dráze byl až Syncom-3 vypuštěný v říjnu 1964.
dušan - 15/2/2013 - 19:25
citace: To že velká raketa je komplikovaná platilo snad jen u nosiče N-1, ale tam byla komplikovanost daná tím, že konstruktét neměl k dispozici odpovídající motory a improvizoval použitím nevyhovujících / nízkým tahem / motorů, jichž tudíž musel použít " přehršli", což nemohlo fungovat a také nefungovalo.
A co Elon Musk, už ví, že Falcon Heavy tedy nemůže fungovat... David - 16/2/2013 - 08:44
citace:
citace:14.2.1963, před padesáti lety vypustili američané první těleso do oblasti geostacionární dráhy. Byl to Syncom-1 o váze 39 kg + 17 kg paliva pro apogeový motor. Měl vysílat v pasmu 2 GHz výkon 2 W. V závěrečné fázi práce apogeového motoru došlo pravděpodobně k propálení apogeového motoru umístěného v uvnitř družice, k následné explozi nádrží pro N2 stabilizačních trysek a zničení vnitřního vybavení.S-1 se tak ocitl na subsynchronní dráze 34,4-36,7 tis. km asklounu 33° bez spojení. Druhý pokus s jeho dvojníkem S-2 byl již plně úspěšný v červenci 1973, satelit byl zakotven na Brazilií a úspěšně pracoval několik let.
Nejednalo se o první těleso vypuštěné na geostacionární dráhu, ale na dráhu geosynchronní. Navíc družice Syncom-1 jak je uvedeno výše při letu selhala a nefungovala (požadované dráhy ale dosáhla). První funkční družici na geosynchronní dráze byl Syncom-2 vypuštěný v červenci 1963 (není pravda, že byl zavěšen nad Brazílií, protože nebyl na GEO, ale jenom na GSO se sklonem oběžné dráhy od 30 do 35°). A opravdu první funkční těleso na geostacionární dráze byl až Syncom-3 vypuštěný v říjnu 1964.
Ano S-2 byl na subsynchronní dráze, při pohledu ze Země opisoval na obloze osmičku, jejíž střed byl posunut nad Brazíli a tento střed tam setrvával stejně, jako kdyby byl S-2 na " geosynchronní dráze".
leemer - 16/2/2013 - 10:01
citace:Ano S-2 byl na subsynchronní dráze, při pohledu ze Země opisoval na obloze osmičku, jejíž střed byl posunut nad Brazíli a tento střed tam setrvával stejně, jako kdyby byl S-2 na " geosynchronní dráze".
V každém případě, nešlo o družici na GEO a tím pádem se nadá ani použít pojem, že družice byla "zavěšen" nad nějakým bodem tak, jak se uvádí u družic na GEO. A Syncom-2 byl na geosynchronní dráze a ne "jako by byl". Mimo to se této dráhy využívá relativně často, např. v poslední době pro japonský systém QZSS.
David - 17/2/2013 - 14:20
Tak jak tak byly Syncomy, a před tím Telstar zázraky techniky, vždyť Syncomy vážly řádově padesát kg a nejen , že operovaly ve vzdálenosti GTO, ale několik leti pracovaly v oblasti spojů i TV, S-3 příkladně přenášel OH v Tokiu.Přitom byly USA limitovány malou nosností svých nosičů, sověti, kteří limitováni nebyli,zase nedovedli podobná zařízení postavit.
cernakus - 17/2/2013 - 15:12
citace:Tak jak tak byly Syncomy, a před tím Telstar zázraky techniky, vždyť Syncomy vážly řádově padesát kg a nejen , že operovaly ve vzdálenosti GTO, ale několik leti pracovaly v oblasti spojů i TV, S-3 příkladně přenášel OH v Tokiu.Přitom byly USA limitovány malou nosností svých nosičů, sověti, kteří limitováni nebyli,zase nedovedli podobná zařízení postavit.
Jak to že ne? A co Molnija? A co Orbita? V 67 první trvalá satelitní televizní síť. Mimochodem, to, že Sověti používali spíše než GEO Molniju, je dáno polohou SSSR, nezanedbatelná část území byla mimo rozumný dosah GEO satelitů, které z principu dřepí na rovníku. Ale to opravdu neznamená, že neuměli vypustit satelit na GEO.
David - 18/2/2013 - 11:10
Měl jsem na mysli fakt že v době vypuštění spojových družic Telstar, Syncom , Relay měli američané tyto družice limitovány nízkou nosností svých nosičů, zatímco sověti měli sice nosnost, ale nekokázali spojovou družici postavit.Jejich spojové a jiné aplikované družice oproti americkým měly zpravidla zpoždění minimálně deset let a velice krátkou životnost, příkladně družice Molnija " dokázaly " pracovat max půl roku avážily skoro dvě tuny což ostře kontrastuje s americkým konstrukcemi, které deset let před tím při váze několika desítek kg pracovaly několik let.V době kdy sověti vypustily prvou Molniu, tak již několik let pracovaly na GEO americké komerční družice Intelsat, které spolehlivě zásobovaly celý svět / svobodný/ telefony, dálnopisy a televizí, jak kde " hrdlo ráčilo".Prvý sovětský Stacionar měl oproti Syncomu zpoždění snad 20 let .
Agamemnon - 18/2/2013 - 12:42
prva molniya je 64... prva funkcna molniya je 65... od 67 prenasaju sovieti z molnija orbity televizne vysielanie...
prvy intelsat je 65...
preco rusi nepouzivali geo ti cernakus vysvetlil... to je aj dovod, preco pre vlastne potreby stale nepouzivaju geo (az na vynimky)
cernakus - 18/2/2013 - 13:03
Davide, než něco napíšeš tak alespoň si ty "výkovky" mužiků najdi. Životnost sovětských orbitálních družic sice byla menší než amerických, ale s ohledem na pokrok v elektronice té doby, ničemu nevadila (2 roky stará družice byla již zastaralá a Molnije měly takovou průměrnou životnost, z počátku samozřejmě selhávaly), Sověti je sypali jak rohlíky s vojenskou prioritou. Počítalo se s tím, že v případě války bude nepřítel družce sestřelovat a bude je tedy třeba fofrem nahrazovat. Robustnost a jednoduchost výroby na úkor životnosti byl účel, ne neschopnost.
A tahle věta je úžasná:
"Jejich spojové a jiné aplikované družice oproti americkým měly zpravidla zpoždění minimálně deset let"
Já se ptám, jaké družice měly USA v roce 1954?
Mimochodem Ekrany Startovaly už v roce 1979, tedy 14 let po Intelsatu, ne dvacet. Je třeba si uvědomit, že Země východního bloku ležely vedle sebe, nic je nenutilo spojovat se přes satelit, což je vždy nevýhodné (je tam znatelné zpoždění a podléhá to atmosférickým vlivům). Mimochodem Raguda startovala v roce 1975 a v roce 1976 měl SSSR celosvětovou telekomunikační síť pro byrokracii a armádu (byli, světe div se, první).
Mimochodem první Molnija letěla v roce 1964, úspěšná v roce 1965. Intelsat-1 v roce 1965 a s výkonem (počet spojení, odolnost proti rušení) 4* vyšším než Intelsaty. Oni Sověti taky neplýtvali kilogramy nazdařbůh. [Upraveno 18.2.2013 cernakus]
x - 18/2/2013 - 23:22
citace:a s výkonem (počet spojení, odolnost proti rušení) 4* vyšším než Intelsaty
Molnija narozdíl od GEO družic je často podstatně blíže povrchu Země než GEO - i to jim prostě mohlo pomoci v lespší kvalitě spojení - menší nutná překonaná vzdálenost.
Je vhodné posoudit kvalitu přenosu přes ní, když byla stejně daleko případně dále od Země než družice na GEO.
Neříkám, že byla horší - jen jim nižší vzdálenost prostě mohla dost pomoci.
x - 18/2/2013 - 23:25
citace:Robustnost a jednoduchost výroby na úkor životnosti byl účel, ne neschopnost.
O tom lze ovšem diskutovat - vynesení není prostě zadarmo - komerční podnikatel by prostě taky rychle zkrachoval - jeho zákaznící by prostě nebyli schopni - neměli by na to - platit tak vysoké poplatky za jeho služby.
cernakus - 19/2/2013 - 00:04
x:
Se silou singálu to sice souvisí, ale ne tak jak si zřejmě myslíš. Šlo opravdu hlavněš o úhel sklonu dráhy, kdy Molnija je prostě nad SSSR (nebo USA perioda je 12 hodin, tj, jednou za den je apogeum nad SSSR jednou za den nad USA a nemění se to) víceméně kolmo. Je to lepší nejen pro komunikaci, ale i pro pozorování atd...
Co se týče protiargumentu robustnosti. Vynesení družice při tehdejším rozpočtu SSSR byla marginální položka. Zejména pokud ji vynášel derivát R-7. Z dnešního pohledu to bylo díky té masové výrobě a řízené centrální ekonomice jako by ten start dnes stál méně než 10 miliónů USD. Družice byla ekvivalentem tak za 5 mil. USD, spíše méně. Přičemž dnešní soukromník i při využití Rusů jako nosiče zacvaká tak 500 miliónů USD za GEO satelit s životností 10 let. Za to by měl těch Molnij tak 30 s životností tak 50 let a možností každé 2 roky zvyšovat kapacitu linky.
Nicméně pro vojáky byly i tyhle peníze drobné a civilní družice bylo v SSSR velmi neobvyklé spojení slov.
Ještě se vrátím ke konstrukci sovětských družic. Je jim zde na fóru vysmíváno, že to byly obvykle vzduchotěsné koule s normální atmosférou aby tam mohla fungovat primitivní elektronika SSSR.
Ano nevýhodou byla omezená životnost takové družice a to se projevovalo i u dlouhodobějších misí k jiným planetám. Na druhou stranu ta koncepce nebyla úplně vadná. Díky tlakovému obalu byl vnitřek družice stíněn proti radiaci, extrémním rozdílům teplot. Díky tomu mohla být elektronická část sovětských družic v podstatě konvenční, defakto se jednalo o součástky vojenské kvality, nikoliv kosmické kvality, jako museli dělat američané. Výhoda byla, že projektant takové elektrické části měl výrazně jednodušší práci, protože měl v kanclu kouli, jejíž vnitřní prostředí přesně simulovalo podmínky, které budou na orbitě. Součástky nemusely mít žádnou super odolnost proti radiaci, chlazení šlo vyřešit velmi jednoduše i pomocí ventilátorů. Sověti byli v podstatě schopni zkonstruovat družici na zakázku v nouzi i během několika dní, to bylo pro Američany nemyslitelné (sice by ji postavili taky, ale spolehlivě by nefungovala).
Ono to šlo vidět i na těch meziplanetárních sondách. Sověti ji zbouchali za 2-3 měsíce, USA na to potřebovala roky. Je pravda, že ale Američanům obvykle sonda fungovala roky a Sovětům obvykle ne
No a tím se vracíme na začátek. Vojáci SSSR nechtěli družice, co vydrží roky, ale je to takový to prťavý tintítko s jakýmsi takýmsi výkonem a na kdejakou fičurinku má obezličku. Na takový družice měli totiž megatunový atomovky, co by je v případě konfliktu z tý oblohy sfoukly jak smítka. Jejich zadání byla těžkotonážní koule, kterou jen tak něco nerozhází a když jo, tak aby na jejím místě už druhej den dřepela ta samá. Celá strategie byla založena na tom, že Američané by se v té trvající jaderní válce (ať už je to jakkoliv nemsyslné) na sestřelování Sovětských družic vybodli, protože jejich atomovky by byly dražší (a výrobně pomalejší) než Mužikovy družice. A pak tam byly takový bonusy, jako že když měla Ruská družice radar, tak když osvítila letadlovou loď, dělal se Eliášův oheň za ušima i topičovi v kotelně
Samozřejmě z dnešního pohledu se hermetické kapsle nezdají jako ideální řešení, ale dnes už taky SSSR nevypouští 300 raket za rok a s družicí se pachtí déle jak Severokorejci
Michal Petříček - 19/2/2013 - 00:21
citace:
citace:a s výkonem (počet spojení, odolnost proti rušení) 4* vyšším než Intelsaty
Molnija narozdíl od GEO družic je často podstatně blíže povrchu Země než GEO - i to jim prostě mohlo pomoci v lespší kvalitě spojení - menší nutná překonaná vzdálenost.
Je vhodné posoudit kvalitu přenosu přes ní, když byla stejně daleko případně dále od Země než družice na GEO.
Neříkám, že byla horší - jen jim nižší vzdálenost prostě mohla dost pomoci.
To je omyl. Družice Molnija se pohybují po zvláštní eliptické dráze se sklonem cca 63 st k rovníku. Tato dráha je zcela specifická, protože přímka apsid (spojnice apogea a perigea) je stabilní a nemění se. V praxi to znamená, že družice na této dráze se vzhledem k pozorovateli vždy v určitou dobu pohybuje po úzké smyčce (skoro přímce)v okolí apogea. Tedy několik hodin denně - myslím deset - se pohybuje v malém úhlovém rozsahu (tato doba se přitom nemění, pokud je úhel dráhy k rovníku přesně dodržen). To je nedocenitelná výhoda pro severně položené země, ve kterých je možnost využití geostacionárních družic omezená, ev. zcela vyloučená.
Výška apogea je však srovnatelná s geostacionární drahou, kolem 40000km. V perigeu je to naopak velmi málo, ale tam se družice aktivně nepoužívá a perigeem družice prolétá poměrně rychle.
Protože byla tato zvláštní dráha poprvé využívána družicemi Molnija, používá se (i na Západě) termín Molnija orbit, nebo chcete-li Molniya orbit.
Ludek_F - 2/3/2013 - 06:10
3.3.1972 odstartovala z mysu Caneveral první mezihvězdná sonda americký Pioneer-10. Nosičem byl Atlas-Centaur a sonda vážila 271 kg. Byla vybavena jadrným zdrojem proudu a překonala na cestě k cíli jímž byl Jupiter pás planetek . Byla ke sledování planetek vybavena, ale nikde jsem nečetl, že by cestou k Jupiteru nějaké těleso registrovala či zkoumala. Nesla mezihvězdný dopis od Sagana a předpolkádalo se, že bude fungovat do vzdálenosti 15 AU. Průletem u Jupitera získala únikovou rychlost k opuštění Sluneční soustavy.Pracovala neuvěřitelných 30 let / do 22.1.2003/ a vysílala do vzdálenosti 82 AU.
Její dvojče americký Pioneer-11 startoval o rok později a krom Jupitera navštívil i Saturn a též opustil Sluneční soustavu.
Daniel Lazecký - 2/3/2013 - 11:40
První evropští kosmonauti-Vladimír Remek-Miroslaw Hermaszewski-Sigmund Jahn.........to je název výstavy J.Navary a D.Lazeckého k 35. výročí letu kosmických lodí Sojuzu 28.,30+31. Vernisáž se koná ve čtvrtek 7.3.2013 od 17 hodin. Výstava potrvá do 30.3.2013. Místo konání Galerie Maryčka-Kulturní dům Petra Bezruče v Havířově. Otevřeno po-pá 12-18h., mimo otevírací dobu zpřístupní výstavu pracovník informací,vstupné je dobrovolné
Machi - 2/3/2013 - 12:11
citace:Byla ke sledování planetek vybavena, ale nikde jsem nečetl, že by cestou k Jupiteru nějaké těleso registrovala či zkoumala.
Měla detektor mikrometeoroidů, to je vše.
Ke sledování planetek vybavena nebyla.
Agamemnon - 2/3/2013 - 12:21
citace:první mezihvězdná sonda
medziplanetárna
Ervé - 2/3/2013 - 21:00
citace:
citace:první mezihvězdná sonda
medziplanetárna
mezihvězdná - jako první po průletu kolem Jupitera zamířila do mezihvězdného prostoru.
David - 7/3/2013 - 14:56
7.3.1972 provedla první mezihvězdná sonda americký Pioneer-10 první ze čtyř korekcí dráhy a rychlost zvýšila o 14 m/s. Na palubě měla 17 kg paliva, což by stačilo na změnu rychlosti o 200m/s a stabilizaci sondy až k Jupiteru.Další tři korekce 24.3.1972, 19.9.1972 a 29.6.1973 zvýšily její rychlost celkem o méně než 2 m/s. Z toho plyne, že poslední stupeň nosiče prolétl za Jupiterem cca 1 mil.km též získal únikovou rychlost a opouští Sluneční soustavu.
Agamemnon - 7/3/2013 - 15:34
citace:mezihvězdná - jako první po průletu kolem Jupitera zamířila do mezihvězdného prostoru.
medzihviezdna je max. tak ncc-1701(a-e)...
Zdeněk - 7/3/2013 - 15:50
Brzy to bude už 50 let , co se do vesmíru podívala první žena - Těreškovová. Roku 1963 tak SSSR vyfoukl USA další vesmírné prvenství a Chruščov tenkrát málem doslova - "roztál blahem". Ovšem byla to už jenom -"labutí píseň SSSR". Von Braun už dokončoval Saturna-1 , který zvládl i 17 tun na LEO a tím se náskok Vostoku rozplynul. Proton nebyl určen kosmonautům a tak Saturny začaly rychle překlápět vesmírnou soutěž na stranu USA. Za zlom osobně považuji rok 1967, i když tam uhořeli - White,Grissom a Chafee, Komarov je totiž následoval hned v dubnu.
TKS projektovan az v 70tych letech. Vybuchy 1. ci 2. stupne (riziko i s SAS) ojedinele.
Proton byla spolehliva raketa. Pokud ji byla venovana zvlastni pece (drahe sondy, lode a moduly) tak byla velmi spolehliva.
Dnes uz to je horsi, konkurence ma spolehlivost zhusta ke 100%
Ervé - 8/3/2013 - 06:54
Cernakus trochu zkresluje pravdu. Údaje z let 1971-80 jsou zkreslené 2. polovinou 70. let, Protony vynášející Saljuty selhávaly - a to byly nejdůležitější starty. Proton se stal úspěšným až v době Saljutu 3 a 4, když Skylab a Saturny končili a běžel vývoj Sojuzu-T.
Agamemnon - 8/3/2013 - 07:35
@cernakus:
co sa tyka spolahlivosti protonu dnes...
proton ako taky je spolahlivy... z poslednych 100 startov zlyhal raz...
problemy maju jeho urychlovacie stupne briz-m a blok-dm...
vo vysledku to je samozrejme nepodstatne, kedze ziaden rozumny naklad pre proton (ani ziaden iny nosic) bez urychlovacich stupnov neexistuje (okrem nauky)... 20 t naklady na leo nema nikto (mozno okrem dod, aj ta velmi zriedka)...
takze to vseko dokopy dava spolahlivost protonu teraz len niekde pomerne tesne nad 90 %
cernakus - 8/3/2013 - 11:00
citace:Cernakus trochu zkresluje pravdu. Údaje z let 1971-80 jsou zkreslené 2. polovinou 70. let, Protony vynášející Saljuty selhávaly - a to byly nejdůležitější starty. Proton se stal úspěšným až v době Saljutu 3 a 4, když Skylab a Saturny končili a běžel vývoj Sojuzu-T.
Jak zkresluju ty vopičáku? http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Proton_launches_(1970–1979)
tak si to přepočítej sám, když mi nevěříš. Jediný, kde jsem pochybil je špatné přepsání období z wiki. Správě to je:
1965-1969, 1970-1979, 1980-1989. Přepočítával jsem to ručně na mobilu a tak se chybička vloudila. Ale spočtený to bylo pro tyto období.
To stou druhou půlkou 70tých let nechápu. Je fuk co čemu nadržuje. V dané dekádě měl prostě spolehlivost 86%. Protony vynášející Saljuty neselhávaly, selhal jeden jediný. Vyjma DOS-2 byly vyneseny všechny Saljuty a všechny bloky Miru a všechny bloky ISS.
Je zcela, ale zcela irelevantní jak na tom byl či nebyl skylab a Saturny. david napadl spolehlivost Protonu jako důvod, proč nelétal s lidmi. TKS, kterážto byla kosmická loď projektovaná pro Proton, létala až v druhé půli 70tých let, tedy v období, kdy spolehlivost Protonu BYLA v normě.
Proton byl spolehlivá raketa, což se o blok-d a briz zrovna říci nedá, nicméně tyto bloky se se staničními moduly a loděmi TKS nepoužívaly.
David - 8/3/2013 - 14:26
Jen jsem si dovolil upozornit na skutečnost, že Protony vynesly k Měsíci několik pilotovatelných kosmických lodí bez posádky, v rámci jakýchsi " zkoušek". Naproti tomu američané posadili své astronauty na špici Saturnu-5 při jeho třetím letu a k Měsíci do kosmické lodi při jejím prvním letu k Měsíci.
Z toho plyne závěr, že sovětské výtvory neměly základní bezpečnostní charakteristiky neboť je známo, že se sověti vůbec nebáli rizkovat - viz Gagarina či Voschody.Jestliže se tedy k pilotovanému letu k Měsíci na Protonu neodhodlali, tak to musela být bída, jak v nosiči, tak kosmické lodi.
Myslím, že plánované použití modifikovaného Sojuzu k /ob/letu k Měsíci a později i na Měsíc bylo zoufalství obodobné tomu,jako kdyby Borman a spol. letěli k Měsíci v Gemini.
Ervé - 8/3/2013 - 14:50
Kromě DOSu-2 byl selháním (výbuchem) posledního stupně Protonu vyřízen Saljut 2. K selhání došlo sice až po skončení funkce, Saljut to ale odepsalo. Saljut 3 pak letěl až v roce 1974.
fritz.lochmann - 8/3/2013 - 16:01
citace:... Protony vynášející Saljuty neselhávaly, selhal jeden jediný. Vyjma DOS-2 byly vyneseny všechny Saljuty a všechny bloky Miru a všechny bloky ISS ...
Do výčtu úspešných letov na LEO treba ešte započítať aj dva radarové Almazy ... cernakus - 8/3/2013 - 16:10
Tak tohle je už na mně síla, Ervé. Nevím jak na to vlastně reagovat.
Pro ostatní, aby si sami udělali obrázek o tom, zdali to počítat za selhání nosné rakety, to "selhání" přišlo 3 dny po úspěšném vynesení, kdy již třetí stupeň Protona byl považován za mrtvé těleso. To, že by výbuch posledního stupně Saljut-2 poškodil je nepodložená domněnka, protože závady na Saljutu začaly až 13 dní po tomto výbuchu. Stejně dobře to mohl být mikrometeorit a nebo prostě odlfáklá kontrola (což je nejpravděpodobnější). Jinak, to že třetí stupeň bouchl na orbitě není nic nezvyklého. Tyto nosné stupně mají silné motory a tedy ventily jejich palivových přívodů jsou velké a umožňují mírný průsak (zejména ve vakuu). A směs N2O4/UDMH je hypergolická na rozdíl od kerolox a LOX/LH2.
Patek_Luboš - 8/3/2013 - 17:07
Trochu upřesnim: DOS-1 (Saljut) start 1971-04-19, DOS-2 start 1972-07-29 (porucha nosné rakety), OPS-1 (Saljut-2) start 1973-04-03, DOS-3 (Kosmos 557) start 1973-05-11, OPS-2 (Saljut-3) start 1974-06-24, DOS-4 (Saljut-4) start 1974-12-26, OPS-3 (Saljut-5) start 1976-06-22, DOS-5 (Saljut-6) start 1977-09-29 tedy docela slušná frekvence startů. Proluka třinácti měsíců byla zapříčiněná tím, že nebylo co vypustit, protože u DOSu-3 se počítalo se třemi starty Sojuzů s posádkou. Po nezdaru DOSu-3 (porucha orientace stanice) Nebyla žádná stanice připravena k letu. Tedy žádná pauza pro technické potíže Protonu.
David - 8/3/2013 - 17:35
7.3.1962 byla vypuštěna první astronomická družice speciálně pro výzkum Slunce - americká OSO-1, která zásadním způsobem posunula dosavadní znalosti o naší hvězdě i hvězdách obecně.Následovaly dvě observatoře OSO a další americké sluneční observatoře, poslední typu STEREO jsou v meziplanetárním prostoru jako kosmické sondy.
David - 8/3/2013 - 17:46
Na počátku této minidiskuze byl fakt, že Proton nebyl dostatečně spolehlivý pro let lidské posádky. Jak by to asi dopadlo demonstruje odvolaný pokus o let kosmonautů k Měsíci z prosince 1968. Nosič s kosmickou lodí byl ztažen z rampy a po opravě startoval v lednu 1969, bez kosmonauta, jelikož Borman a spol excelovali a jeden sovětský kosmonaut pasivně oblétající Měsíc by byl jako " chudý příbuzný. Proton při vzletu explodoval tak hbitě, že záchranný systém nestačil kosmickou loď oddělit a ta byla zcela zničena, pokud by v ní byl kosmonaut jistě by zahynul. Pikantní je , že pan Leonov přes tato fakta klidně tvrdí,volně cituji: " Sověti byli v roce 1968 připraveni k obletu měsíce kosmonauty.
Jiří Hošek - 8/3/2013 - 19:18
citace:20 t naklady na leo nema nikto (mozno okrem dod, aj ta velmi zriedka)...
NROL-65 letos v srpnu.
Agamemnon - 8/3/2013 - 19:20
citace:
citace:20 t naklady na leo nema nikto (mozno okrem dod, aj ta velmi zriedka)...
NROL-65 letos v srpnu.
jj, to je tá časť s dod cca tak jeden ročne... taký je presne launch-rate pre delta heavyAlex - 10/3/2013 - 07:11
citace:20 t naklady na leo nema nikto (mozno okrem dod, aj ta velmi zriedka)...
NROL-65 letos v srpnu.
jj, to je tá časť s dod cca tak jeden ročne... taký je presne launch-rate pre delta heavy
Právě že ne. Všech pět letů Delta IV Heavy z Cape Canaveral mířilo na geosynchronní dráhu s cca 5 tunovými satelity (pro zjednodušení do toho počítám i první, demonstrační let v roce 2004). NROL-65 je pravděpodobně poslední těžkou družicí typu KH-11 (konstrukce, ze které vycházel i teleskop Hubble), a ty létají na LEO. Půjde tedy možná o úplně poslední start rakety Delta IV Heavy z Vandenbergu (jediný předchozí byl 20.1.2011 též s KH-11). Zbylé dvě postavené špionážní družice KH-11 byly darovány NASA. Armáda chce mít v budoucnu na LEO menší satelity.
Ad 20 t náklady na LEO:
Samozřejmě ATV (20 t s nákladem) a HTV (16,5 t s nákladem).
Machi - 10/3/2013 - 10:06
NRO nedarovala NASA družice KH-11. Darovala ji dvě OTA (Optical Tube Assembly), optické soustavy z blíže nespecifikovaného projektu, nejspíše stopnutého FIA nebo EIS.
Agamemnon - 10/3/2013 - 10:42
@Jiří Hošek:
dik za prehľad... okej, takže ani toľko tých nákladov nie je...
Jiří Hošek - 10/3/2013 - 14:18
citace:NRO nedarovala NASA družice KH-11. Darovala ji dvě OTA (Optical Tube Assembly), optické soustavy z blíže nespecifikovaného projektu, nejspíše stopnutého FIA nebo EIS.
Dobře, nebyly to kompletní družice, jen skelety se zrcadly a optikou. Ale průměr zrcadel 2,4 m vcelku jasně ukazuje, z kterého projektu jsou.
Vzhledem k tomu, že nevíme jak velká zrcadla má KH-11, pak těžko může něco jasně ukazovat. Asi největší odborník na danou problematiku Jeffrey T. Richelson uvádí průměr zrcadla 2,34 m pro první modely, později, pravděpodobně od konce 80. let, se přešlo na větší.
Co se týče předaných optických systémů, byly předány dvě kompletní soustavy OTA + jedna je vybavena i podpůrnou strukturou pro přístroje.
Navíc můžou použít i třetí primární zrcadlo.
A na závěr. My víme, že pochází z programu FIA (takže nemá nic společného s KH-11), protože to bylo oficiálně zveřejněno.
David - 10/3/2013 - 18:07
11.3.1960 vypustily USA první úspěšnou meziplanetární sondu, která udržela spojení do tehdy fantastických 36 mil.km. Sondou byl Pioneer-5 o váze pouhých 43 kg vynesený na dráhu směrem k dráze Venuše nosičem Thor-ABLE , což byl modifikovaný Thor o váze cca 60 tun s druhým a třetím stupněm z Vanguardu.
Jiří Hošek - 10/3/2013 - 21:05
citace:My víme, že pochází z programu FIA (takže nemá nic společného s KH-11), protože to bylo oficiálně zveřejněno.
Aha, to jsem nevěděl. Díky.
Machi - 10/3/2013 - 21:28
13.3.1969 odstartovalo Apollo-9 s posádkou při čtvrtém letu nosiče Saturn-5, který opět spolehlivě odvedl svoji práci a dopravil do kosmu pilotované těleso o celkové váze 130 tun ! Mc.Divitt,Scott a Schweikart provedli na LEO všechny operace budoucího letu na Měsíc.Celý let byl natolik bezproblémový a úspěšný že bylo zvažováno vynechání mise Apollo-10 a v květnu vypustit rovnou Apollo-11 k přistání amerických astronautů na Měsíci. Jelikož sověti ale v této oblasti nedosáhli žádných pokroků / N-1 spolehlivě vybuchovala/ bylo rozhodnuto, že není důvod spěchat a A-10 i A-11 letěla dle plánu a americký astronaut N.A.Armstrong pronesl svoji památnou větu na povrchu Měsíce až v srpnu 1969 což plně stačilo na splnění úkolu daného JFK v roce 1962./ Cesta na Měsíc trvala američanům od prvního zadání JFK 7, slovy : Sedm let ! /
novák - 11/3/2013 - 09:54
citace: úkolu daného JFK v roce 1962./ Cesta na Měsíc trvala američanům od prvního zadání JFK 7, slovy : Sedm let ! /
Přidejte rok. JFK projev ve kterém ohlásil cíl "dopravit lidi na Měsíc s bezpečným návratem do konce desetiletí" pronesl 25. května 1961 jako reakci na Gagarina. Vizte http://cs.wikipedia.org/wiki/Program_ApolloMachi - 11/3/2013 - 16:23
V tom příspěvku bylo bohužel až příliš chyb. Chybné datum startu, chybná hmotnost, zkomolená jména, chybný počet startů N1 od března do května 1969, chybné datum přistání na Měsíci. Je to škoda Ervé - 12/3/2013 - 10:36
citace:Tak tohle je už na mně síla, Ervé. Nevím jak na to vlastně reagovat.
Pro ostatní, aby si sami udělali obrázek o tom, zdali to počítat za selhání nosné rakety, to "selhání" přišlo 3 dny po úspěšném vynesení, kdy již třetí stupeň Protona byl považován za mrtvé těleso. To, že by výbuch posledního stupně Saljut-2 poškodil je nepodložená domněnka, protože závady na Saljutu začaly až 13 dní po tomto výbuchu. Stejně dobře to mohl být mikrometeorit a nebo prostě odlfáklá kontrola (což je nejpravděpodobnější). Jinak, to že třetí stupeň bouchl na orbitě není nic nezvyklého. Tyto nosné stupně mají silné motory a tedy ventily jejich palivových přívodů jsou velké a umožňují mírný průsak (zejména ve vakuu). A směs N2O4/UDMH je hypergolická na rozdíl od kerolox a LOX/LH2.
Cernakus se rozčiluje zbytečně. Raketa má náklad vynést na orbitu, aby fungoval. Když ho vynese a pak zničí, je to skoro totéž, jako by ho nevynesla. To, že k výbuchu došlo 3 dny po startu a ke zničení Saljutu 11 dní po startu, je jen popis děje selhání. Účel mise - setkání a spojení se Sojuzem, práce posádky na stanici a její bezpečný návrat - neproběhla. Jistě, vyzkoušel se navigační a manévrovací systém, ověřil systém tlakování a termoregulace stanice, ale hlavní cíl mise - uskutečnit let na stanici s návratem ŽIVÉ posádky před Skylabem a tak porazit američany - nebyl splněn, a vinu nesl Proton.
cernakus - 12/3/2013 - 13:04
Ale to je jen tvoje hypotéza (téměř dva týdny mezi výbuchem a problémy Saljutu se v tom poškození výbuchem schovají jak?). Navíc v té době to již byla jen troska. Tedy vinu proton nenesl i kdyby Saljut trefil.
Je to, jako by jsi vinil Protona z toho, že Iridium-33 sejmul kosmos a Proton za to mohl tak, že Iridium umístil nepředvídavě na kolizní dráhu.
Mimochodem je novinka počítat úspěšný a neúspěšný start nosiče podle toho, jestli náklad zvládne nebo nezvládne misi. Tuším, že jsi asi první, kdo to tak počítá, možná se to ale uchytí.
David - 12/3/2013 - 18:15
Je jasné, že Proton patří mezi superrakety třídy Saturn 1, a 1B a ty by neměly bouchat a američanům také nebouchaly ale byly na 100% spolehlivé a dokonce nosily astronauty, k čemuž se sověti, resp rusové na Ptotonu nikdy neodvážili.
Jiří Hošek - 12/3/2013 - 20:40
citace:Je jasné, že Proton patří mezi superrakety třídy Saturn 1, a 1B
Nejedná se o superrakety.
David - 12/3/2013 - 23:47
Pravda, Saturn 1 i 1B vážily při startu o něco více než polovinu toho co Proton, sorry.
Patek_Luboš - 13/3/2013 - 01:24
citace:Pravda, Saturn 1 i 1B vážily při startu o něco více než polovinu toho co Proton, sorry.
Jak jste na to přišel?
cernakus - 13/3/2013 - 03:23
Davide, Saturn-I vážil téměř 500 tun. Saturn-IB vážil 590 tun. Proton vážil 670 tun. Čemuž odpovídaly i nosnosti. S-IB 21 tun, Proton-8K11 24 tun. Než se někdo ohradí, oboje počítáno z mysu Canaveral.
Mimochodem ať dělám co dělám, jak se amíkům podařilo ze S-IB vytlačit udávaných 21 tun, to mi hlava nebere. Nevychází mi to, v mých výpočtech se nedostanu přes 19 tun (a to dávám H-1kám od počátku Isp vakua). osobně si myslím, že to trochu zkresluje náklad, kdy SM Apolla je sám o sobě vlastně třetí stupeň rakety. Protože když neletěl SM tak náklady nebyly nikdy vyšší než 16 tun (což mi vyšlo, když jsem počítal realistické Isp prvního stupně). Nepočítám do toho suborbitální testy.
Ervé - 13/3/2013 - 07:38
Pozor na to, co kdo počítá, v udávané nosnosti 21 t je cca 4,2 t záchranný systém LES (odhozený 3 minuty po startu - krátce po zážehu S-1B), takže na LEO dotáhl cca 16,8 t, z toho ale je cca 1,9 t SLA - spojový adaptér mezi CSM a S-1B - takže samotné CSM + DM + palivo pro Sojuz-Apollo vážilo 14,8-14,9 t a všechny ostatní vážily míň (letěly na vyšší dráhy, nenesly DM).
Viz např. http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/mezinar/so-ap/lk1.htm úplně dole jsou hmotnosti (NASA zdroje se lišili jen trošku).
David - 13/3/2013 - 08:10
Prvotním problémem této debaty nebyly váhy nosičů či jejich výkony, ale fakt, že Protony " zhusta" bouchaly a Saturny uspěly na 1OO%, pokud se týče váhy Protonu, tak jsem to někde četl, ale mohl to být článek z doby " utajení" a jen odhad váhy. Omlouvám se , ale sovětskými nosiči se podrobně nezabývám z čeho plynou nepřesnosti. Jen jsem chtěl poukázat na to, že nosič třídy Saturnu 1,1B vzniklý ve stejné době by měl být stejně spolehlivý / v oné době/ a to Proton nebyl a proto nemohl nosit sovětské kosmonauty.
Patek_Luboš - 13/3/2013 - 09:45
Davide, jak potom můžete odsuzovat sovětské a ruské nosné rakety. Pokud vezmete v úvahu Titan řady III (výkony shodné se Saturnem -I/IB), který měl původně také létat s astronauty (program MOL), tak ten byl se spolehlivostí ještě o něco horší jak Proton. Titan 3A spolehlivost 75%, Titan 3B - 96.43%, Titan 3C - 87.18%, Titan 3D - 100%, Titan 3E Centaur - 85.71%, Titan 34D - 87.18%. Jak proton tak Titan byly původně konstruovány jako vojenské a po úpravách se zhruba rovnaly jak startovací hmotností, tak i nosností na LEO i když v maximální nosnosti na LEO vede Proton (a to má nevýhodu startu z Bajkonuru. Čerpáno z: http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/nosice/usa/titan/index.htm
FARP - 13/3/2013 - 10:12
as David: to Proton nebyl a proto nemohl nosit sovětské kosmonauty.
Raketa UR-700 Proton původně nebyla určena pro pilotované lety a problémem nebyla "nespolehlivost", o níž neustále píše všeho znalý David ač jak sákm uvádí "sovětskými nosiči se nezabývá" (ale znalecky sem přispívá, což je skutečně úsměvné). Překážkou byly hlavně toxické složky pohonných hmot. Čeloměj plánoval použití Protonu pro starty své lodi TKS v samostatném programu ALMAZ (zkoušky bez posádky byly úspěšné), ale program "zazdil" hrobař ruské kosmonautiky Dmitrij Ustinov. Proton byl nakonec zcela vyjímečně uvolněn pouze pro lunární program (pasivní oblet lodi Sojuz 7K-L1 kolem Měsíce), protože R-7 by tento úkol nezvládla. Problémem L-1 nebyla raketa, ale letové a navigační systémy, proto byl start s posádkou neustále odkládán. Vše lze - a ještě podrobněji - dohledat bez posměšků a dezinformací, a hlavně bez neustálého ideologizování kosmonautiky, v čemž zde David hraje neustále prim a je už trapný.
Jiří Hošek - 17/3/2013 - 08:37
citace:
citace:
citace:Je jasné, že Proton patří mezi superrakety třídy Saturn 1, a 1B
Nejedná se o superrakety.
Pravda, Saturn 1 i 1B vážily při startu o něco více než polovinu toho co Proton, sorry.
Rozdělení raket na lehké, střední, těžké a supertěžké vychází z jejich nosnosti, nikoli z počáteční hmotnosti. Mezi supertěžké rakety (tzv. "superrakety") se řadí Saturn V, N-1, Eněrgija a budoucí SLS.
citace:Pokud vezmete v úvahu Titan řady III (výkony shodné se Saturnem -I/IB), který měl původně také létat s astronauty (program MOL), tak ten byl se spolehlivostí ještě o něco horší jak Proton. Titan 3A spolehlivost 75%, Titan 3B - 96.43%, Titan 3C - 87.18%, Titan 3D - 100%, Titan 3E Centaur - 85.71%, Titan 34D - 87.18%.
Poznámka ke statistice spolehlivosti verze Titan 3A (75%): V této verzi byly uskutečněny pouze čtyři starty, přičemž neúspěšný byl první z nich. Šlo o první start celé řady III (1.9.1964).
Myšlenka porovnávat Proton spíš s Titanem řady III než se Saturnem IB se mi jeví jako zajímavá (nerealizovaný plán na pasivní oblet Měsíce v dvoumístné Gemini pomocí rakety Titan/Centaur vs. Sojuz 7K-L1 pomocí Protonu). Zřejmě to znamená přijmout Davidovu myšlenku, že Sojuz šedesátých let (včetně verze Zond bez orbitálního modulu) byl spíš obdobou lodi Gemini než Apolla.
Patek_Luboš - 17/3/2013 - 23:05
citace:Pravděpodobně jsem Vás uvedl v omyl. Vycházel jsem z dokumentu: http://mo---on.narod.ru/LK_P.htm ale nikde jinde jsem na využití Lunochodu v programu N1/L3 nenarazil. Moje chyba, že jsem prezentoval neověřené informace. Omlouvám se všem.
Podařilo se mi něco najít ohledně využití Lunochodu v programu N-1/L-3. Na stránkách: http://www.laspace.ru/rus/lh3.php píší cituji: В КБ МЗЛ он получил свое первоначальное название - Е8. В рамках первой советской пилотируемой лунной экспедиции по программе Л3 луноходу отводилось немаловажное место. Он не только должен был детально обследовать предполагаемый район посадки пилотируемой лунной кабины с космонавтом, но и играть роль радиомаяка. Запас топлива в лунной кабине комплекса Л3 был сильно ограничен, большие боковые маневры при выборе места посадки она выполнить не могла. Чтобы идти в заранее выбранное место и был нужен луноход.
Предполагалось, что перед осуществлением высадки космонавта на Луну будут отправлены два лунохода для выбора основного и запасного района прилунения. В запасной район потом должна была сесть в автоматическом режиме резервная беспилотная лунная кабина ЛК-Р. Наконец в основном районе прилунилась бы лунная кабина с космонавтом. Основной режим посадки этой ЛК тоже был автоматический на радиомаяк лунохода. Космонавт, как и во всех других советских космических кораблях, был всего лишь пассажиром, который, правда, мог взять на себя управление в аварийной ситуации.
После завершения пилотируемой экспедиции планировалось использовать луноход для проведения научных исследований.
Možná, že mnou uvedený scénář letu prvního sovětského kosmonauta na měsíc (neuskutečněný) se zakládá na pravdě.
fritz.lochmann - 18/3/2013 - 09:58
citace:... Podařilo se mi něco najít ohledně využití Lunochodu v programu N-1/L-3. Na stránkách: http://www.laspace.ru/rus/lh3.php ...
To by vysvetlovalo, prečo bol Lunochod tak veľký. Bola to okrem iného zásobáreň kyslíka a dopravný prostriedok k preprave kozmonauta martalien2 - 18/3/2013 - 23:25
23.3.1965 odstartovala první kosmická loď druhé generace - americká Gemini-3 na vrcholu nosiče Titan-2.Posádku tvořil Grissom-Young, jednalo se první skutečně kosmickou loď schopnou na oběžné dráze složitě manévrovat, t.j. měnit parametry drády včetně sklonu roviny dráhy k rovníku. O rok později,16.3.1966, při pátém pilotovaném letu GT-8 s posádkou Armstrong-Scott byl splněn hlavní cíl programu a to spojení s cílovým tělesem, kterým byla Agena vynesená Atlasem, a ovládání celého soulodí o váze přes 6 tun. Je třeba vidět, že odpověď na kardinální otázku, zda spojení s cílovým tělesem bude vůbec možné, zazněla " jen" tři roky před přistáním na Měsíci. Setkávání s spojování pilotovaných těles bylo základní podmínkou úspěchu celého projektu Apollo. Celý projekt Gemini obsahoval devět pilotovaných letů v intervalech 2-3 měsíce , byl vysoce úspěšný , zcela eliminoval relativní sovětský náskok a sověty definitivně odsoudil do role diváků v Moon race.
jamsed - 20/3/2013 - 11:04
citace:23.3.1965 odstartovala první kosmická loď druhé generace - americká Gemini-3 na vrcholu nosiče Titan-2.Posádku tvořil Grissom-Young, jednalo se první skutečně kosmickou loď schopnou na oběžné dráze složitě manévrovat, t.j. měnit parametry drády včetně sklonu roviny dráhy k rovníku. O rok později,16.3.1966, při pátém pilotovaném letu GT-8 s posádkou Armstrong-Scott byl splněn hlavní cíl programu a to spojení s cílovým tělesem, kterým byla Agena vynesená Atlasem, a ovládání celého soulodí o váze přes 6 tun.
Pro upřesnění:
Gemini 3 při manévrování změnila sklon dráhy k rovníku o 0.02°.
Gemini 8 se sice spojila s cílovým tělesem TV-8, ale manévrování s cílovým tělesem prováděla až následující loď Gemini 9A. Gemini 8 se po asi půlhodině spojení s cílovým objektem odpojila a později nouzově přistála.
David - 22/3/2013 - 07:44
27.3. je datum významné pro výzkum Marsu a Venuše.
V roce 1969 startoval americký Mariner-7, který 5.8.1969 proletěl 3,5 tis.km od povrchu Marsu a vyslal na Zemi 93 fantastických smímků, které definitivně potřely fantazie o Marťanech. Americké úsilí o výzkum Marsu bylo vysoce efektivní, selhaly pouze dvě sondy ze sedmi, přičemž jejich úkoly splnil vždy jejich dvojník letíci ve stejném " letovém okně ".
V roce 1972 startovala sovětská Venuše-8, která 22.7.1972 vysílala z povrchu Venuše 50 minut alespoň částečně použitelné výsledky měření. Sovětské úsilí o získání údajů z povrchu Venuše je obdivuhodné, vžtyť se o to marně snažili od roku 1961 a museli skousnout dvacet neúspěchů.
jamsed - 22/3/2013 - 08:36
citace:27.3. je datum významné pro výzkum Marsu a Venuše.
V roce 1972 startovala sovětská Venuše-8, která 22.7.1972 vysílala z povrchu Venuše 50 minut alespoň částečně použitelné výsledky měření. Sovětské úsilí o získání údajů z povrchu Venuše je obdivuhodné, vžtyť se o to marně snažili od roku 1961 a museli skousnout dvacet neúspěchů.
V době kdy Mariner 6 a 7 zkoumaly Mars, už Veněra 4 měla za sebou úspěšný průzkum atmosféry Venuše (18.10.1967), stejně jako Veněra 5 (16.5.1969) a Veněra 6 (17.5.1969). Za více než rok přistála na Venuši Věněra 7 (15.12.1970) a konečně pomohla definitivně rozluštit záhadu týkající se podmínek na povrchu.
Mezi "částečně použitelné výsledky měření" Veněry 8 patří například zjištění, že mraky nedosahují až k povrchu, nebo první chemická analýza povrchu cizí planety (v místě dopadu byl granit).
Me na zakladce ucili, ze Slunecni soustava konci Oortovym mracnem tam, kde konci gravitacni pole Slunce, coz je cca 1ly od Slunce.
Tudiz Voyager1 rozhodne stale neni na konci SOL.
Andy - 28/3/2013 - 10:42
To je furt dokola. Vzhledem k tomu, že toho se nikdo, kdo teď žije, nemůže dožít, tak si vědci z VIM (Voyager Interstellar Mission) tu hranici určili jako konec vlivu magnetosféry Slunce... Aby bylo co oslavovat :-).
Me na zakladce ucili, ze Slunecni soustava konci Oortovym mracnem tam, kde konci gravitacni pole Slunce, coz je cca 1ly od Slunce.
Tudiz Voyager1 rozhodne stale neni na konci SOL.
To co tebe na základce učili, už několik desetiletí neplatí, umej si okna.
Machi - 29/3/2013 - 11:53
Dodge, přečti si prosím pravidla diskuze.
Tvůj příspěvek je ad hominem a porušuje pravidla 1.3,4,5 a nesplňuje 2.1.
RYS:
Myslím, že v případě Voyagerů to je prostě domluva, ale také to souvisí s tím, že Voyagery jsou se pohybují po únikové dráze, takže to vlastně vypadá jako by Slunečním systémem prolétaly, stejně jako dříve prolétaly systémy Jupitera a dalších planet. Jedinou ostřejší hranici, kterou během takového letu potkaly, jsou hranice magnetosfér. Podle stejné logiky pak nyní opouštějí Sluneční systém. Vliv gravitace je v podstatě neomezený, takže zde často není nějaká ostrá hranice a sonda bude i 10 světelných let daleko stále pod gravitačním vlivem Slunce (i když tehdy už budou převažovat gravitační pole jiných hvězd).
Ale jinak je to věc domluvy a aby zpráva byla přesná tak z ní musí být patrné co se tím myslí, což u těchto zpráv, týkajících se Voyageru, je většinou splněno.
citace:Dodge, přečti si prosím pravidla diskuze.
Tvůj příspěvek je ad hominem a porušuje pravidla 1.3,4,5 a nesplňuje 2.1.
Dovoluji si pochybovat o tom že můj příspěvek porušuje vyjmenovaná pravidla.
Stanovení hranic sluneční soustavy je otázkou exaktní definice, která není ustálená, jako argument nelze použít skutečnost, že se někdo na základní škole asi něco nějak učil.
Při bližším zkoumání porušuje nějaké pravidlo diskuse každý příspěvek, tak nezapomeň Machi bděle hodnotit příspěvky všech uživatelů.
cernakus - 29/3/2013 - 18:37
Hranice sluneční soustavy si každý upravuje tak, jak se mu hodí. Tohle jsme už zažili při hranici vesmíru. Nejprve to byla minimálně jedna nepoháněná otočka kolem země. Jenže když to Sověti u Gagarina nezvládli, tak už postačila předpokládaná otočka. A to navíc Sověti nesplnili pravidlo v čem se od země odlepím, v tom na ní taky dopadnu. Ale Američané neprostestovali, sami totiž potřebovali, aby pouhý suborbitální let byl považován za kosmický let a překročení hranice vesmíru. Pak si Američané usmysleli, že by tou hranicí mohlá být linka pana Karmána. Co na tom, že to spočítal blbě a navíc pro technologie 50tých let. Důležité bylo, že se X15 stalo prvním letadlem, které překonalo hranici Vesmíru. Pak se tato hranice použila i pro X-prize a nyní se dozvím, že vítěz soutěže s AXE, který se proletí s nějakou tou Rutanovou skořápkou bude zván kosmonautem (Iljušin na orbitě už musí notně rotovat :-) a bulvární média nemají problém čas od času napsat titulek, naznačující, že nějaký balónoví nadšenci dobyli vesmír.
Prostě abych se bál, že se jednou probudím, vstanu a při svých 2 m výšky prorazím hlavou hranici vesmíru...
Dtto je Pluto, prostě se někomu nelíbilo, že Pluto objevili Američané a tak jim natruc z něj dodatečně udělali Plutoid pod záminkou, jak by k tomu jinak přišel Titan a spol. Ale všichni ví, že to byla jen záminka.
A jsme zpět u hranice sluneční soustavy. Ta reálně končí tam, kde všechny projevy tétot soustavy jsou slabší než projevy součtu ostatních soustav galaxie. Tedy cca 2 světelné roky od Sluníčka (plus mínus autobus). Pokoušet se to narvat do Heliopauzy (která má sakra nepravidelný tvar) je stejné zoufalství jako určit, že Sluneční soustava končí Plutem či jako zoufalé ulehčování výše zmíněných milníků.
A to jen proto, že někdo chce z obyčejné meziplanetární sondy mermomocí udělat mezihvězdnou, i když na ta na to od počátku nemá a každý kdo je soudný, v tom má jasno.
Machi - 29/3/2013 - 19:12
citace:Hranice sluneční soustavy si každý upravuje tak, jak se mu hodí.
Ono spíše se u spousty "hranic" nedá přesně říct "zde a zde je přesně hranice". Hranice ve Vesmíru jsou téměř vždy "rozmazané".
citace:Dtto je Pluto, prostě se někomu nelíbilo, že Pluto objevili Američané a tak jim natruc z něj dodatečně udělali Plutoid pod záminkou, jak by k tomu jinak přišel Titan a spol. Ale všichni ví, že to byla jen záminka.
To je jako napsat, že se astronomům nelíbilo, že Ceres objevil Ital a proto je z něj planetka. U Pluta byl změněn status kvůli objevu dalších těles v K-E pásu. Nic víc, nic míň. Ostatně i mnozí američané byli pro zrušení statutu Pluta jako klasické planety.
citace:A jsme zpět u hranice sluneční soustavy. Ta reálně končí tam, kde všechny projevy tétot soustavy jsou slabší než projevy součtu ostatních soustav galaxie. Tedy cca 2 světelné roky od Sluníčka (plus mínus autobus).
Ano, to je "final frontier".
citace:Pokoušet se to narvat do Heliopauzy (která má sakra nepravidelný tvar) je stejné zoufalství jako určit, že Sluneční soustava končí Plutem či jako zoufalé ulehčování výše zmíněných milníků.
To má ale význam, pokud mluvíme o prostředí ve Vesmíru. Proto také vědci jednoduše hovoří o několika hranicích různého typu. Kdo se v tom orientuje, ví o čem se mluví. Jediné co může být problémem, je zmatení laiků, když se hovoří o "hranici Sluneční soustavy".
citace:A to jen proto, že někdo chce z obyčejné meziplanetární sondy mermomocí udělat mezihvězdnou, i když na ta na to od počátku nemá a každý kdo je soudný, v tom má jasno.
Dá se říct, že je to přesně obráceně. Sondy Voyager od počátku skutečně neměly na to, aby se staly mezihvězdnými sondami a přesto se jimi překvapivě staly!
Faktem totiž je, že ještě pár let a přinejmenším Voyager 1 vstoupí do oblasti mezihvězdného magnetického pole a plného mezihvězdných nabitých částic. [Upraveno 29.3.2013 Machi]
JiříHošek - 1/4/2013 - 23:47
Zkopírováno z tématu Space Launch System:
citace:Studii ve ktere se kalkulovalo se dvema starty en. 410 jsem nepostrehl, ale co jsem postrehl jsou dva dostavene energia EUS pro variantu 411 pro mise k mesici a dal. Pochybuji, ze by k Mesici leteli tak komplikovane, kdyz to samy by tam dostala jedna En. 411.
Kdysi jsem na Kosmos Portal shrnul všechny ruské pilotované měsíční projekty, pro novější diskutující si dovolím zopakovat:
Profil letu Apolla se setkáním u Měsíce byl zvolen také proto, že přesně vyhovoval nosnosti rakety Saturn 5. To, že volba profilu letu do značné míry souvisí s nosností rakety nejlépe dokazují ruské projekty letu na Měsíc. Takových projektů bylo na rozdíl od USA celkem 6 (také jeden z důvodů, proč se neuskutečnil ani jeden) a podstatně se lišily jeden od druhého. Dokonce i projekt, který zhruba odpovídal Apollu měl od něho podstatnou odlišnost. Ani u jednoho projektu nelze jednoznačně říci, který profil letu je lepší. Ačkoliv Rusové na Měsíci nepřistáli, získali mnoho praktických zkušeností a to jak s LK, tak přistáním Lunochodů nebo automatickým odběrem vzorků půdy Měsíce.
1/ Projekt 3xN1/L3: (1963), Koroljov: 3 starty N1 spojí na LEO 200 tunový lunární komplex, 138 tunový TLI stupeň dopraví komplex k Měsíci. Po brzdění 40 tunovým brzdícím stupněm až 4 km k povrchu a rychlosti 100 m/s provede 21 tunový návratový stupeň L3 měkké dobrzdění odletovým motorem a přistání již z malé rychlosti a výšky. Tento postup využití návratového stupně k měkkému přistání má značné bezpečnostní a váhové výhody. Po průzkumu Měsíce tento stupeň odstartuje přímo k Zemi kabinu Sojuz s 2 kosmonauty. Jde tedy o přímý let na Měsíc a zpět, což je jednodušší a bezpečnější, ovšem hmotově náročnější.
2/ Projekt 2xN1/L3: (1964), Koroljov, později (1970) 2xN1M/L3M Mišin: Start dvou raket N1 přímo směrem k Měsíci, spojení brzdícího bloku RTB s lunárním modulem L3 na LLO, brzdění pomocí RTB až blízko k povrchu (jako u projektu 3xN1/L3), odhození RTB a opět dobrzdění vzletovým motorem L3. Start z Měsíce přímo k Zemi, přistání v kapsli Sojuz s 2 kosmonauty. Jde tedy o setkání na LLO, ale jen na příletu.
3/ UR700/LK700: Čeloměj, podporovaný Gluškem: Představený v r.1966, kdy bylo jasné, že s raketou N1 budou problémy, schválen v r. 1967, první let na Měsíc měl být v r. 1973. Projekt byl zrušen na nátlak Korolojova ve prospěch jeho projektu 2x N1-L3. Raketa UR700 modulové koncepce měla mít nosnost 170 tun na LEO a umožnit přímý let na Měsíc a zpět 2 kosmonautů, bez spojování na LEO nebo LLO. Nakonec z ní byl povoleno jen dokončení motoru RD270 s tahem 685 tun, Isp: 322/301 s, hmotou 4470 kg. Z UR700 zbyla také celá raketa Proton (UR500) , která tvořila 3 a 4 stupeň UR700.
4/ Projekt 1xN1/LK/LOK: Když bylo jasné, že projekt 2xN1/L3 nemůže být realizován před Apollo, bylo horečně rozhodnuto použít jen jeden start N1 a zjednodušený LK pro 1 kosmonauta. LK byl podstatně lehčí, než americký LEM – pouze 5560 kg (nosnost N1 k Měsíci byla 70% Saturnu 5), přesto měl obytný prostor 5m3 a i rezervní návratový motor. Blok D zabrzdil komplex LK + LOK na LLO, kosmonaut přestoupil vnějškem do LK, orbitální modul LOK zůstal na LLO, Blok D provedl poté většinu brzdného manévru, zbytek opět návratový motor LK. Oba motory byly zapnuty při měkkém přistání, pokud oba pracovaly, rezervní byl vypnut, pokud jen jeden, LK přešel okamžitě na návratovou dráhu na LLO pro spojení s LOK. LOK obsahoval motor a kapsli Sojuz, pro návrat kosmonauta od Měsíce. Je zajímavé, že LK na rozdíl od N1 byl velmi úspěšně vyřešen, vyroben, odzkoušen na zemi i 3 x na LEO, kde manévry imitoval manévry u Měsíce (největší dV 2832m/s), byl proveden výcvik kosmonautů, bohužel vše ztroskotalo na N1. S rozdílem přistávacího manévru jde tedy o analogii letu Apolla.
5/ VULKAN/LEK, Gluško: Když v r. 1974 byla zrušena raketa N1, pod vedením Gluška byly vypracovány dva měsíční projekty určené pro vybudování stálé měsíční stanice. Prvý měl využít raketu Vulkan s nosností až 230 tun na LEO. Ta měl být schopna dopravit na LLO komplex přistávacího modulu o hmotě 38.000 kg a modulu LEK o hmotě 18.600 kg, který měl po přistání a průzkumu Měsíce startovat přímo k Zemi s kabinou pro 3 kosmonauty o hmotě 3400 kg. Šlo prakticky o přímý let na Měsíc, jen s krátkým přechodem na LLO. V projektu se počítalo i s nákladními versemi, které měly umožnit dopravu: LZhM (laboratorní obytný modul), LZM ( laboratorně-výrobní modul), modul nukleární stanice, velký Lunochod a transportní modul pro dopravu různých zařízení a zásob.
6/ 2x ENERGIA /LK/LOK, Gluško: Když byl zrušen projekt Vulkan a nahrazen Energií s poloviční nosností, byl tento projekt modifikován na nepřímý let a dva starty Energie přímo na LLO. Jeden start s orbitální a návratovou kabinou LOK druhý s LK skládající se podobně jako u amerického LEM z přistávacího a startovacího modulu. Po spojení LOK s LK na LLO byla další činnost jako u Apolla. V LK měli přistát 3 kosmonauti, v LOK na LLO zůstat 2 kosmonauti. Rozpad SSSR projekt zastavil.
Agamemnon - 12/4/2013 - 07:12
52 rokov... juri gagarin a vostok 1
32 rokov... sts columbia a prvy orbitalny let raketoplanu
:)
bejcek - 12/4/2013 - 13:45
Dnes je 12. dubna 2013..... 52 let od letu J.A. Gagarina (to už je dávno, že...?)
"Gagarin prý nebyl ve vesmíru let první". Tajný start skončil těžkou havárií. 12. dubna 2013
Něco pro popírače, tady se oprašuje Iljušin. A pod článkem je řada dalších perel!!!:
To už všichni dávno víme
konspirační teorie
* Letadla nás práškují ve snaze zdecimovat lidstvo - chemtrails
* Američané nikdy! nepřistáli na Měsíci (ani omylem)
* WTC zbořil vlastníma rukama G. W. Bush
* Do Pentagonu nikdy nenarazilo letadlo
* Obama padělal rodný list
* Voda, kterou pijeme, je otrávená
* Světová elita prchá ze Země na Měsíc
* Přímý pohled do Slunce vylepšuje zrak
* Konec světa přijde. Rozšmelcuje nás tajná obří planeta
Vlado - 12/4/2013 - 14:31
citace:
"Gagarin prý nebyl ve vesmíru let první". Tajný start skončil těžkou havárií. 12. dubna 2013
Něco pro popírače, tady se oprašuje Iljušin. A pod článkem je řada dalších perel!!!:
To už všichni dávno víme
konspirační teorie
* Letadla nás práškují ve snaze zdecimovat lidstvo - chemtrails
* Američané nikdy! nepřistáli na Měsíci (ani omylem)
* WTC zbořil vlastníma rukama G. W. Bush
* Do Pentagonu nikdy nenarazilo letadlo
* Obama padělal rodný list
* Voda, kterou pijeme, je otrávená
* Světová elita prchá ze Země na Měsíc
* Přímý pohled do Slunce vylepšuje zrak
* Konec světa přijde. Rozšmelcuje nás tajná obří planeta
Ironie v rukou pisálka je pro dnešní média lákavá a na ovčany působivá. David - 20/4/2013 - 19:31
19.4.1974 byl sondou Pioneer-11 proveden korekční manévr, který sondu nasměroval k průletu kolem Jupitera tak, aby jeho gravitace nasměrovala dráhu sondy k průletu kolem Saturnu. Manévr byl podmíněn úspěšným měřením Pioneeru-10 u Jupitera, což se stalo.
Andy - 24/4/2013 - 12:17
Dneska má "narozeniny" Hubble Space Telescope!
Tak všechno nejlepší a snad nám bude ještě pár let fungovat.
David - 3/5/2013 - 09:18
V květnu 1963 / 15./ končil americký program Mercury letem MA-9 L.G.Coopera v trvání " pouhých" 34 hodin, pouhých proto, že Sověti již létali několik dnů. Zajímavé je, že již tehdy, a vždy když Američané připravovali kvalitativně novou loď, se ozývali hlasy obdobné jako při nyní při skončení raketoplánu, že by program měl pokračovat, " aby USA nebyli bez kosmické lodi". Přestávka sice trvala bez dvou měsíců dva roky, ale stála zato, Gemini to Sovětům řádně " natřela". Další zajímavostí je, že z první sedmičky amerických astronautů se v křesle Mercury vystřídali všichni, krom D.K. Slaytona, který letěl až za dvanáct let v poslední lodi typu Apollo.
JiříHošek - 3/5/2013 - 22:18
citace:Přestávka sice trvala bez dvou měsíců dva roky, ale stála zato
Mezi Mercury a Gemini byla přestávka 677 dnů, mezi Gemini a Apollem 696 dnů.
677 dnů od přistání STS-135 uplyne letos 28. května, 696 dnů 16. června.
David - 13/5/2013 - 07:43
Před čtyřiceti lety, 14.5.1973 startoval Skylab, jediná a hned veleúspěšná americká kosmická stanice. Vážil 75 tun a měl impozantní rozměry, příkladně průměr 6 metrů. Vynesl jej Saturn 5, ve dvoustupňové variantě, sám Skylab byl vlastně jeho přestavěný třetí stupeń S 4B, ovšem bez pohonu. Pro srovnání : Sovětské Saljuty měly velikost a váhu zhruba jako obslužná kosmická loď SKylabu typu Apollo. Poslední posádka absolvovala let cca 3 měsíce a Skylab jako bohatě vybavená sluneční laboratoř / nesl šest teleskopů pro různé oblasti spektra/ zásadním způsobem přispěl k výzkumu Slunce. Bohužel zpoždění programu STS zapříčilo jeho zánik, jinak mohla sloužit další desítku let. Dramatické bylo jeho obydlení první posádkou, které musela vyřešit poškození izolace a slunečních baterií během letu Saturnu-5, což se podařilo na 100%.
Ještě bych dodal, že se na LEO dostal i druhý stupeň Saturnu-5, S-II, což byl zhruba válec o průměru 10 m a délce 25 m , objemnější snad byly jen americké balony Echo 1 a 2 o průměrech 30 a 40 m . [Upraveno 13.5.2013 David]
Jara - 13/5/2013 - 14:12
O takovem prostoru se astronautum na ISS muze tak akorat zdat!!!
Alex - 13/5/2013 - 15:38
citace:O takovem prostoru se astronautum na ISS muze tak akorat zdat!!!
Ono to je síce pekné ale v podstate to bol nevyužitý priestor. Ten priestor mal byť v prvom rade vedecké laboratórium a nie fitness. Takéto "fitká" vo vesmíre budú realitou až o desiatky rokov, Skylab v tomto zmysle predbehol dobu.
Jara - 14/5/2013 - 07:22
Myslim ze Skylab byl na svou dobu precpan pristroji co to slo ale velikost SIVB ze ktereho byla stanice vyrobena(nadrz na vodik)viz Daviduv prizpevek,dokazovala nosnost Saturnu 5 vcetne jeho velikosti.Stanice byla krome toho koncipovana trochu jinak nez vidime dnes ze zaberu ISS.Valec byl rozdelen na patra podlahovou mrizovinou s vystupky,ktere mely zapadat do vystupku v botach astronautu!!!!Jesli se to ujalo nebo se to vubec pouzivalo je otazkou ale byla to doba kosmickych zacatku a objevovani.Mimo to i na Skylabu byla obdoba dosti zname Kupole z ISS.
Jara - 14/5/2013 - 07:37
citace:Myslim ze Skylab byl na svou dobu precpan pristroji co to slo ale velikost SIVB ze ktereho byla stanice vyrobena(nadrz na vodik)viz Daviduv prizpevek,dokazovala nosnost Saturnu 5 vcetne jeho velikosti.Stanice byla krome toho koncipovana trochu jinak nez vidime dnes ze zaberu ISS.Valec byl rozdelen na patra podlahovou mrizovinou s vystupky,ktere mely zapadat do vystupku v botach astronautu!!!!Jesli se to ujalo nebo se to vubec pouzivalo je otazkou ale byla to doba kosmickych zacatku a objevovani.Mimo to i na Skylabu byla obdoba dosti zname Kupole z ISS.
citace:... obydlení první posádkou, které musela vyřešit poškození izolace a slunečních baterií během letu Saturnu-5, což se podařilo na 100% ...
No, to je veľmi odvážne tvrdenie. Na 100% to určite nebolo, pretože na to nemali prostriedky a raketoplán schopný priviezť materiál potrebný k oprave bol ešte v nedohľadne. Jeden panel batérií vôbec nebol činný, pretože sa utrhol a izoláciu "opravili" tak, že ju prekryli kusom fólie na spôsob stanovej plachty. Takže môžeme hovoriť len o núdzovom spojazdnení stanice tak, aby ju nemuseli odpísať a aby mohla byť použiteľná aj pre zostávajúce výpravy...
[Upraveno 14.5.2013 fritz.lochmann]
Jaro - 14/5/2013 - 22:13
Autori tohto článku ponúkajú fotky makety Energije-M z Bajkonuru pravdepodobne z obdobia okolo roku 2010. Nevedel som, že tam stále stojí.
Ervé - 14/5/2013 - 22:26
citace:@ David
citace:... obydlení první posádkou, které musela vyřešit poškození izolace a slunečních baterií během letu Saturnu-5, což se podařilo na 100% ...
No, to je veľmi odvážne tvrdenie. Na 100% to určite nebolo, pretože na to nemali prostriedky a raketoplán schopný priviezť materiál potrebný k oprave bol ešte v nedohľadne. Jeden panel batérií vôbec nebol činný, pretože sa utrhol a izoláciu "opravili" tak, že ju prekryli kusom fólie na spôsob stanovej plachty. Takže môžeme hovoriť len o núdzovom spojazdnení stanice tak, aby ju nemuseli odpísať a aby mohla byť použiteľná aj pre zostávajúce výpravy...
[Upraveno 14.5.2013 fritz.lochmann]
No rozhodně posádka splnila úkol na 100%, před příletem byl Skylab neschopný jakékoliv práce s minimálním příkonem energie, po odletu posádky byl Skylab funkční stanice s 5 panely ze 6 a 100% fungujícím vědeckým vybavením. V tomhle případě má pravdu David, a ne Fritz.
Že slunečník kryl jen část povrchu je sice pravda, ale když to stačilo, není důvod k jakékoliv kritice.
fritz.lochmann - 15/5/2013 - 00:57
citace:... No rozhodně posádka splnila úkol na 100%, před příletem byl Skylab neschopný jakékoliv práce ...
Úkol splnili na 100%, to je pravda, stanicu zobytnili a dali do používateľného stavu. Ale každopádne ju nedali do 100%-ného stavu, ako píše istý kolega o pár príspevkov vyššie. Na to totiž nemali ani možnosti, ani prostriedky.
Agamemnon - 15/5/2013 - 08:54
velmi pekny a podrobny popis toho, co sa stalo pri starte skylabu so saturnom v... co a preco sposobilo problemy pri starte a pre skylab
Prvni posadka Skylabu si opravdu mákla - pozemni tym ale jeste vic.Na vlastni vyvoj a vyrobu "skladaciho destniku"(plachty)mel jen nekolik tydnu a zvladli to.Vlastnim zabydlenim ale posadka excelovala.Roztahli a upevnili destnik proti prehrivani stanice(jeho ucinek byl znat uz za par hodin).Zasekly pasek v panelu baterii rozsrihli chir.nuzkami upevnenyma na tyci s lankem na rukojeti,lanem ho potom skoro roztahli - sam si pomohl az slunce rozehralo mazadlo v mechanismu.Proste inprovizace absolutne vsude.Nic moc se na zemi nenacvicovalo jen podpurny tym astronautu zaklad a na obezne draze se slo hned naostro.Dalsi posadky uz jen neco malo doladili ale po odletu prvni bylo vse funkcni vicemene na 100%
David - 15/5/2013 - 13:33
Mě zaujala skutečnost, že před odpojením Skylabu se na oběžné dráze pohybovalo vskutku impozantní těleso, obrazně řečeno polovina obřího nosiče Saturn-5.
David - 21/5/2013 - 19:46
30.5.1966 byl úspěšně zahájen americký program Surveyor, což bylo řízené přistání na povrchu a to hned naprostým úspěchem prvé sondy. Sondy po odhození brzdícího motoru sestupovaly do výšky 2-3 m pomocí brzdících trysek a dvou radarů. Obdobný sovětský program byl realizován se zpožděním čtyř let a předcházelo mu pět neúspěchů. " Mluvící míče " typu Ranger a Luna-9 na rozdíl od Surveyorů po dokončení činnosti brzdícího motoru již jen padaly na povrch a byly zcela závislé na přesném spuštění a ukončení brzdění v přijatelné výši / u Rangeru to mělo být až 3OO m, avšak ve všech třech pokusech se nepodařilo sondu dopravit k Měsíci v provozuschopném stavu a pokusům o přistání vůbec nedošlo /. Sovětských" ohlášených" pokusů o přistání " mluvícího míče" bylo potřeba šest než Luna-9 uspěla.
JiříHošek - 22/5/2013 - 19:06
citace:" Mluvící míče " typu Ranger a Luna-9 na rozdíl od Surveyorů po dokončení činnosti brzdícího motoru již jen padaly na povrch
10. června bude výročí 10 let od startu sondy MER-A
David - 24/5/2013 - 08:12
MER A má sice výročí, ale MER B bude mít 8.7. nejen to samé výročí, ale stále pracuje !
napr. o akej smrti v bolestiach to pise?
po 15 sekundach sa nemohli hybat, ale zomierali v bolestiach 100 sekund? nie je medzi tym este strata vedomia do 30sekund?
Usedom - 22/7/2013 - 21:47
TO : Martin Jediny
Podle mne je horší se udusit 150 km nad Zemí ve vakuu při mínus 100 stupních než někde v bytě , když vám třeba nějaký dobrák nasadí na hlavu igelitový pytlík a podrží vám chvíli ruce. Proč ??? Na Zemi je okolní tlak vzduchu 1 atmosféra a ve vašem těle uvnitř taky 1 atmosféra, naopak v Sojuzu 11 byl tlak NULA barů a v tělech kosmonautů zůstal stále vnitřní tlak 1 atmosféry. Těla kosmonautů se tak chtěla roztrhnout přetlakem asi jako nafouknutý pouťový balonek , to se vám při povrchu Země nestane.
Alchymista - 22/7/2013 - 22:00
Na zemi si to umieranie užiješ lepšie - tak tri-štyri minúty. A budeš bezmocne bojovať až takmer do konca.
David - 7/8/2013 - 08:16
12.8.1960 exceloval třináctý Discoverer, který jako první v dějinách úspěšně dopravil pouzdro z obíhající družice na Zemi, resp. na mořskou hladinu. Tím demonstroval použitelnost atmosféry k eliminaci kosmických rychlostí a současně reálnost kosmických letů člověka. Není ovšem vyloučeno, že přistála již pouzdra z Discovererů nižších pořadových čísel, neboť po ztrátě spojení v důsledku ionizace v okolí brzdícího pouzdra bylo pouzdro považováno za zaniklé. Po odtajnění projektu " Korona", což byl zpravodajský název projektu Discoverer vyšlo navíc najevo, že pouzdro na hladině " vydrželo" několik desítek hodin a pak se samo potopilo, aby nepadlo do nepovolaných rukou. Pro úplnost dodávám, že o několik dnů později stejného úspěchu dosáhli i Sověti, kteří díky mohutné / na tehdejší dobu/ raketě R-7, provedli totéž s prototypem kosmické lodi schopné nést kosmonauta. Váhově vážilo americké pouzdro kolem 100 kg a sovětská kabina 2,5 tuny. Náskok Sovětů byl v tomto směru obrovský a to víc vyniká odvaha JFK, který devět měsíců vyhlásil Moon Race a to v době, kdy ve vítězství USA věřil málokdo a myslím že už vůbec nikdo tomu, že USA vyhrají tak přesvědčivě a " na celé čáře ".
JiříHošek - 18/8/2013 - 08:15
citace:Pro úplnost dodávám, že o několik dnů později stejného úspěchu dosáhli i Sověti, kteří díky mohutné / na tehdejší dobu/ raketě R-7, provedli totéž s prototypem kosmické lodi schopné nést kosmonauta.
no, stejný úspěch....totéž....
Kosmičeskij korabl 2 (prototyp kosmické lodi Vostok), start 19.8.1960, přistání 20.8.1960, psi Belka a Strelka.
V návratovém pouzdře Discovereru 13 (vojenská družice typu KH-1, provozovatel CIA) byla americká vlajka.
JiříHošek - 18/8/2013 - 11:34
citace:Není ovšem vyloučeno, že přistála již pouzdra z Discovererů nižších pořadových čísel, neboť po ztrátě spojení v důsledku ionizace v okolí brzdícího pouzdra bylo pouzdro považováno za zaniklé.
Není vyloučeno, že přistálo pouzdro vojenského Discovereru 2, ale omylem na druhé straně Země (v Severním ledovém oceánu u Špicberků místo Tichého oceánu u Havaje) a nikdy nebylo nalezeno.
U ostatních Discovererů nižších pořadových čísel než 13 šlo vždy o selhání.
citace:Tím demonstroval použitelnost atmosféry k eliminaci kosmických rychlostí a současně reálnost kosmických letů člověka.
K tomu NASA uvádí, že skutečný cíl programu (špionáž) nebyl tehdy veřejnosti sdělen, ale byl zastřen údajnou zkouškou subsystémů a aspektů pilotovaných letů, viz http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/spacecraftDisplay.do?id=1959-003A
[Upraveno 18.8.2013 JiříHošek]
dodge - 20/8/2013 - 01:24
Před 10-ti lety řízeně zanikla sonda Galileo v atmosféře Jupitera.
Mise trvající 14 let byla ukončena poté, co byla již dosluhující sonda poslána do atmosféry Jupitera, do které vstoupila rychlostí 48,26 km/s, a kde posléze zanikla. Tento způsob ukončení mise byl zvolen z bezpečnostních důvodů - nikdo nechtěl, aby mrtvá sonda dřív nebo později omylem trefila Jupiterův měsíc Europa, který je potenciálním nosičem mimozemského života a tedy ho kontaminovala.
Galileo odstartovala v roce 1989 po několikaletém odkladu, způsobeném havárií raketoplánu Challenger v roce 1986. Tento odklad dost pravděpodobně způsobil, že se po odloženém startu dostatečně nerozvinula anténa deštníkové konstrukce, čímž byla celá mise Galileo velice omezena (během skladování sondy patrně došlo k odpaření mazání kloubů v konstrukci antény). Přenos dat z Jupiteru to brutálně omezilo, převážně však obrazová data, která jsou datově nejobjemnější a také bohužel nejvděčnější. I přesto však Galileo od Jupiteru a během cesty k němu zaslala velké množství parádních snímků.
Galileo jako první také dopravila sondu přímo do atmosféry Jupiteru, kde prováděla více než hodinu měření, dokud nebyla rozdrcena tlakem.
Prostě toho udělala víc než dost a je jí škoda! Ještě větší škoda je, že se v současnosti žádné další vlajkové lodě typu Voyager, Galileo, Cassini atp. nechystají (pokud nepočítám následníka Curiosity)...
Salut Galileo!
Machi - 22/9/2013 - 01:36
citace:Ještě větší škoda je, že se v současnosti žádné další vlajkové lodě typu Voyager, Galileo, Cassini atp. nechystají (pokud nepočítám následníka Curiosity)...
Jaktože ne? Napadají mě, pokud pominu následovníka Curiosity, hned tři, které jsou schválené a chystají se.
BepiColombo, ExoMars, JUICE.
Andy - 22/9/2013 - 20:33
OK, ale v podstatě jsou to mise ESA a jestli jim to pujde jako právě s ExoMarsem, tak budu šedivej, než něco někam poletí...
Rád bych viděl Uran a Neptun Orbiter, Europa Lander, Titan Orbiter, Enceladus Lander atp.
Andy - 30/9/2013 - 23:17
NASA má 1. října narozeniny! Vše nejlepší.
dodge - 2/10/2013 - 11:33
Známý spisovatel Pavel Toufar bude přednášet na Hvězdárně v Úpici.
Před 56-ti léty vzlétla první UDZ - sovětský Sputnik-1, shodou náhod na den přesně je tomu dnes 71 let co překonalo zemskou atmosféru a vstoupilo do kosmického prostoru první člověkem vyrobené těleso - nacistická von Braunova A-4, později nechvalně známá jako V-2.
JiříHošek - 4/10/2013 - 15:35
citace:shodou náhod na den přesně je tomu dnes 71 let co překonalo zemskou atmosféru a vstoupilo do kosmického prostoru první člověkem vyrobené těleso - nacistická von Braunova A-4, později nechvalně známá jako V-2.
To bylo už 3. října (1942), dosažená výška 85-90 km. Podle FAI je hranice kosmického prostoru ve výšce 100 km.
David - 4/10/2013 - 17:42
A-4 /V-2/ tak jako tak stejně jako první prolomila každou administrativní hranici kosmického prostoru/ v USA je něco málo přes 86 km - 5O mil /, příkladně při letech kořistných V-2 v USA. V projektu Bumper ve spojení s druhým stupněm Wac Corporal bylo dokonce dosaženo výšky 390 km, pro zajímavost tento let otevíral tehdy novou střelnici na Mysu Caneveral.
JiříHošek - 4/10/2013 - 22:10
citace:A-4 /V-2/ tak jako tak stejně jako první prolomila každou administrativní hranici kosmického prostoru
Setkání dvou/ pilotovaných/ těles v kosmu bylo klíčovou podmínkou letu člověka na Měsíc. Američané to zvládli bravurně, v závěru nácvikového programu Gemini jim na to stačil prvý oběh Země po startu z kosmodromu.
LeeMer - 24/10/2013 - 09:15
Před 35 lety byla vypuštěna první československá družice Magion 1.
Jara - 24/10/2013 - 09:47
citace:Před 35 lety byla vypuštěna první československá družice Magion 1.
At to bylo jak to bylo ale svedci to o tom kam ve svete v technice patrime.Amici by z toho udelali obrovskou bublinu a min 10x do hodiny by to prezentovali v bedne a v radiu.Rusaci by meli statni svatek.My to snad zverejnime jednou na 24-ce a vecer na Nove v poradu o zviratkach.
A pritom se nemame absolutne za co stydet jen za ceskou zrucnost a dovednost.Dalsi dukaz jaky priposrany narod jsme.V letectvi posledniho cisla ctu clanek o svycarske akrobaticke skupine Breitlig na 4 stranach a ani jednou tam autor nenapsal ze letaji na letounech Albatroc L-39C vyrobenych u nas v Ceskoslovensku.Proc,jen proto ze byly vyrobene v bolsevickem Ceskoslovensku?Toto me mozek nebere.
novák - 24/10/2013 - 12:21
citace: My to snad zverejnime jednou ... Dalsi dukaz jaky priposrany narod jsme..
"Připosranost" jedné skupiny (i když hlasité, protože už přes dvě desetiletí takřka monopolně ovládá média) laskavě nevztahujte na celý národ. Spousta lidí (včetně mne) se od toho vašeho "my" distancuje.
pospa - 25/10/2013 - 10:03
35. výročí vypuštění Magionu 1 připoměl článek s krátkou video reportáží na Technetu.
citace:Setkání dvou/ pilotovaných/ těles v kosmu bylo klíčovou podmínkou letu člověka na Měsíc. Američané to zvládli bravurně, v závěru nácvikového programu Gemini jim na to stačil prvý oběh Země po startu z kosmodromu.
Ano, bezpochyby to bol veľký úspech. Inak mi to pripomenulo, že o 5 dní tu máme 46. výročie podobne veľkého úspechu. Plne automatické spojenie dvoch bezpilotných lodí - Kosmosu 186 a 188. Okrem Rusov túto technológiu samostatne zvládla nedávno len Čína a čiastočne ESA s ich ATV (ktorá však ako vieme tiež využíva ruský sýstém).
Machi - 25/10/2013 - 15:39
citace:Plne automatické spojenie dvoch bezpilotných lodí - Kosmosu 186 a 188. Okrem Rusov túto technológiu samostatne zvládla nedávno len Čína a čiastočne ESA s ich ATV (ktorá však ako vieme tiež využíva ruský sýstém).
ATV používá automatický přibližovací systém, který je evropský, s čtyřnásobným zálohováním (dva videometry + dva telegoniometry) a navíc je přidán pro kontrolu (ale neřídí přiblížení) ruský radarový systém Kurs. Dokovací systém (RDS) je částečně modernizovaný ruský, což je pochopitelné, nakonec se připojuje k Zvezdě. Konkrétně hardware RDS je ruský, elektronika je podstatně modernizovaná nebo nová, software je nový.
JiříHošek - 25/10/2013 - 15:47
citace:Okrem Rusov túto technológiu samostatne zvládla nedávno len Čína a čiastočne ESA s ich ATV
A co tohle?
"První pokusy o automatické doplnění paliva na oběžné dráze probíhaly úspěšně od 1. do 13. dubna 2007, kdy se družice ASTRO (akronym z anglického Autonomous Space Transport Robotic Operations satellite) postavená techniky firmy Boeing, spojila s družicí NextSat postavenou firmou Ball Aerospace, doplnila jí palivo a zapojila novou akumulátorovou baterii. Palivo bylo mezi oběma družicemi pokusně přečerpáváno tam i zpět a šlo o značná množství paliva, dařilo se přečerpávat během jednoho tankování i přes 23kg hydrazinu. Dále se zkoušelo opakované rozpojování a přibližování družic. Družice ASTRO používala kromě kamer i laserový dálkoměr LRF, který průběžně sledoval rychlost a úhel přibližování k cíli a když byla cílová družice v dosahu, byla zachycena robotickou rukou. Celý projekt je znám pod názvem Orbital Express a byl veden agenturou DARPA (z anglického Defense Advanced Research Projects Agency)." http://www.gisat.cz/content/cz/novinky/zpravy-ze-sveta/servisni-druzice
citace:Okrem Rusov túto technológiu samostatne zvládla nedávno len Čína a čiastočne ESA s ich ATV (ktorá však ako vieme tiež využíva ruský sýstém).
Do seznamu je třeba přidat USA (DART - jen přibližování, XSS - jen přibližování, Orbital Express viz příspěvek J. Hoška), Japonsko (ETS-VII) a částečně i Švédsko a Německo (přiblížení družic v rámci projektu PRISMA).
A to negarantuji, že je seznam úplný.
tycka - 25/10/2013 - 18:33
citace: letaji na letounech Albatroc L-39C vyrobenych u nas v Ceskoslovensku
Já to takhle nevnímám - ten redaktor to vůbec nejspíš nemusel ani tušit - ty letadla byla pořízena pro ně na Ukrajině co si pamatuji s pořadu Víkend na Nově - kde normálně řekli, že jde o letadla z Československa.
citace: mici by z toho udelali obrovskou bublinu a min 10x do hodiny by to prezentovali v bedne a v radiu.
To bych jsem neřekl - i tam se média řídí sledovaností a toto opravdu většinu populace prostě nezajímá.
Proto to ta média prostě neprezetují - v USA jako velmoc je to možná trochu lepší - navíc byli druzí na světě a svou vlastní raketou - ale třeba o oslavách přistání na Měsíci jsem slyšel jako o velké oslavě až při 40 výročí přistání - což je kulaté výročí.
[Upraveno 25.10.2013 tycka]
Erakis - 25/10/2013 - 19:26
citace:
Do seznamu je třeba přidat USA (DART - jen přibližování, XSS - jen přibližování, Orbital Express viz příspěvek J. Hoška), Japonsko (ETS-VII) a částečně i Švédsko a Německo (přiblížení družic v rámci projektu PRISMA).
A to negarantuji, že je seznam úplný.
Americké experimentálne projekty DART, XSS ani švédsko-nemeckú PRISMu by som určite nerátal. Predsa len, priblíženie objektov nie je to isté ako ich pevné, bezpečné spojenie. Okrem toho napr. projekt DART bol úspešný len čiastočne (navyše došlo k neplánovanej a až dodatočne zistenej kolízii s cieľovým objektom). Čo sa týka projektov Orbital Express a ETS-VII, nemali by sme zabúdať na to, že nešlo o spojenie dvoch vzdialených objektov z rozdielnych štartov, ale o dvojice objektov, ktoré boli pri svojom štarte pevne spojené a ich rozdelenie, vzájomné približovanie a spájanie prebiehalo z pomerne malých vzdialeností (nanajvýš 10 metrov pri OE a niekoľko km pri ETS, ktoré si navyše pri spájaní pomáhalo robotickou rukou). Oba projekty boli navyše úspešné len čiastočne a sprevádzali ich mnohé problémy (napr. pri ETS došlo len k jednému úspešnému spojeniu namiesto troch plánovaných). Aby som to teda upresnil, stále teda trvám na tom, že ako jediné dokázali úspešné a opakované spojenie dvoch objektov (z rôznych štartov) na orbite predviesť len Rusko, Čína a ESA.
David - 25/10/2013 - 20:17
Takovéto úspěchy jsou ovšem sporné stejně jako v případě Lunochodů. Američané , kteří jezdili po Měsíci v džípech jako někde v Texasu, neměli potřebu stavět Lunochod, stejně neměli potřebu doplňovat palivo či zásoby na své kosmické stanici nějakými automatickými prostředky, Skylab nesl dostatek zásob pro tři posádky a navíc loď Apollo měla též volnou kapacitu. O éře raketoplánů ani nemluvě, jejich dopravní kapacita
byla vůči Progresům x-násobná.
Sovětské " stálé" stanice typu Saljut či Mir sestavované z malých cca dvacetitunových kousků musely být často zásobovány, Sojuz neuvezl víc než posádku a proto vznikl automatický " Progres".
Dalším faktorem byla celková filozofie pilotovaných letů, Sověti spoléhali na automaty a posádku prakticky vyřadili z řízení, zatímco Američané byli od samého počátku v řízení aktivní a pokud tu či onu část letu řídil počítač byl pod jejich neustálou kontrolou . Sověti se ujímali řízení jen v havarijních situacích, jinak byli pasivní. Známý je povzdech sovětského šéfkonstruktéra " přeautomatizovali jsme".
Erakis - 25/10/2013 - 23:10
citace:Takovéto úspěchy jsou ovšem sporné...
Celá táto tvoja dookola opakovaná argumentácia je veľmi divná, pletúca hrušky s jablkami. Neviem prečo by to malo byť sporné, pilotované lety sú jedna vec, bezpilotné druhá. Nevidím žiadny dôvod, prečo to takto prehnane zovšeobecňovať a vyzdvihovať úspechy jednej strany v jednej oblasti nad úspechy druhej v inej oblasti. A keď už to navyše máme brať striktne čisto z technologického hľadiska, automatický na diaľku riadený let je väčší úspech ako let riadený na mieste priamo ľuďmi. Nasadnúť do auta a zajazdiť si na ňom vie každý blbec, avšak zostrojiť auto bez vodiča a ovládať ho bezdrôtovo na diaľku, na to už musí byť človek trošička fachman. David - 26/10/2013 - 07:57
citace:
citace:Takovéto úspěchy jsou ovšem sporné...
Celá táto tvoja dookola opakovaná argumentácia je veľmi divná, pletúca hrušky s jablkami. Neviem prečo by to malo byť sporné, pilotované lety sú jedna vec, bezpilotné druhá. Nevidím žiadny dôvod, prečo to takto prehnane zovšeobecňovať a vyzdvihovať úspechy jednej strany v jednej oblasti nad úspechy druhej v inej oblasti. A keď už to navyše máme brať striktne čisto z technologického hľadiska, automatický na diaľku riadený let je väčší úspech ako let riadený na mieste priamo ľuďmi. Nasadnúť do auta a zajazdiť si na ňom vie každý blbec, avšak zostrojiť auto bez vodiča a ovládať ho bezdrôtovo na diaľku, na to už musí byť človek trošička fachman.
Ovšem kardinální problém je v tom, že ono auto s řidičem bylo nutno nejprve dopravit na Měsíc, což se mi zdá neskonale náročnější než na stejné místo dopravit dálkově ovládané vozítko ovládané systémem běžně dostupným v každém hračkářství.
JiříHošek - 26/10/2013 - 08:29
citace:Američané ..... neměli potřebu doplňovat palivo či zásoby na své kosmické stanici nějakými automatickými prostředky
S tím souhlasím. USA to mají vyřešené jinak a není žádnou ostudou, že v tom seznamu nejsou.
citace:Ovšem kardinální problém je v tom, že ono auto s řidičem bylo nutno nejprve dopravit na Měsíc, což se mi zdá neskonale náročnější než na stejné místo dopravit dálkově ovládané vozítko ovládané systémem běžně dostupným v každém hračkářství.
Ohledně Apolla vs. Lunochody souhlasím.
Ovšem k budoucímu zkoumání jižního pólu Měsíce - když už Američané zrušili plán obyvatelné základny, tak budu vděčný aspoň za ruské sondy Luna-Glob a Luna-Resurs Lander. Jižní pól mě zajímá bez ohledu na to, kdo jej bude zkoumat.
David - 26/10/2013 - 10:16
Souhlasím, že zkoumání vody v oblasti pólů nejen Měsíce, ale i třeba Merkuru je zajímavé a překvapivé a tedy i potřebné, ale jistě efektivnější by bylo provedené astronautem - geologem přímo na místě samém - to ovšem bohužel v dohledné době " nehrozí" a tak se musí věda spokojit s automaty.
tycka - 26/10/2013 - 11:59
citace: avšak zostrojiť auto bez vodiča a ovládať ho bezdrôtovo na diaľku, na to už musí byť človek trošička fachman
Způsob ovládání se opravdu podobal dálkově ovládanému modelu zde na Zemi - stisklo se tlačítko auto se rozjelo - tlačítko se pustilo - auto se zastavilo.
Rozdíl byl opravdu jen ve vzdálenosti oproti modelům na Zemi a to je pouze věcí komunikační technologie kterou USA řešili taky - přenos telemetrie z přistávacího modulu například včetně oboustraného hlasového spojení - jako i TV přenosy z Měsíce. Pro lidi neznalé elektoniky to může být skutečně zázrak - pro nás co se v elektronice vyznáme dobře víme jak je tomu ve skutečnosti.
Autíčko takto na dálku ovládali vojáci(půjčení pro tento úkol)neboť jak se ukázalo měli nejrychlejší reakce.
Pokud to nevíte, tak ovládat normální běžné auto na dálku telefonem včetně nastartování jako měl Bond ve filmu - zvládli jako studentský projekt tuším na jedné VŠ - opravdu to není zas tak komplikovaný jak se zdá. Erakis - 26/10/2013 - 14:53
No to s tým autom som spomenul len ako zámerne prehnané zovšeobecnenie, vôbec som nechcel narážať na Apollo vs. Lunochod, na to ste sa navnadili jaksi sami (tu je predsa každému jasné, že Rusi ťahali za kratší koniec ako Američania a preto sa vydali touto cestou). Hovoril som o bezpilotnom spájaní rôznych objektov na orbite. No a keď Američania nemali potrebu sa ním pri svojich letoch zaberať, tiež v tom nevidím žiadnu ostudu, no že túto technológiu dodnes nezvládli (bez ohľadu na to, či mali alebo nemali potrebu), tak v tom nevidím ani žiadne plus.
to tycka: to že sa vyznáš do elektroniky je síce pekné, no nepodceňuj študentov VŠ. To že to zvládli v rámci svojho študentského projektu zas neznamená, že to bolo tak jednoduché ako sa zdá (a tiež neviem o tom, žeby si sa na tom podieľal)
tycka - 26/10/2013 - 22:00
citace: to tycka: to že sa vyznáš do elektroniky je síce pekné, no nepodceňuj študentov VŠ. To že to zvládli v rámci svojho študentského projektu zas neznamená, že to bolo tak jednoduché ako sa zdá (a tiež neviem o tom, žeby si sa na tom podieľal)
Nepodílel jsem se na tom, ale jako člověk znalý jednočipových procesorů ATMEL AVR a datových přenosu + elekronika a ze zájmu o elektroniku vím něco o modeářství - tak si dokážu představit jak to asi přesně funguje - jako modelářské autíčko se spalovacím motorem - jen trochu větší rozměry to prostě v tomto případě má.
Jinak modelářská auta dokáží něktré jezdit i velmi rychle - takže opravdu v té rychlosti jízdy nebude.
Prostě přímo klidně z jednočipvého procesoru se ovládal servomotor co hýbal volantem na obě strany a jinej mačkal plynový pedál + další ovládal brzdu. Řazení nenjpíš měli to auto z výroby na automat a spínal pak ten procesor i 2 relé - zaplování a startování - to byl i možná jedinej rozdíl oproti autíčku na dálkové ovládání.
Přenos obrazu nejspíš klidně zajišťovala běžné Webová TCP/IP kamera - takže viděli přímo obraz z ní na speciální stránce té kamery - běží uvnitř té kamery i webový server. Na trhu je jich spousta a sám sem s nima příšel do styku - pokud má i v sobě i Wifi a položím ji na ten model autíčka na dálkové ovládání - můžu ho ovládat za pomoci té kamery stejně jako to běžné auto kam to oni namotovali.
Dosah WiFi se dá zvětšit třeba zvýšením vysílacího výkonu - pokud jemi známo tak to byť nelgálně na trhu existuje (je to proti povolovacím podmínkám). Stejně ani nevím, zdali tam byla uvedena vzdálenost na kterou to funguje. V krajiním případě se dá využít i vysokorychlostních datových přensosů v mobilních sítích a pak auto jezdící v Evropě ovládám takto klidně i z USA. Pouze otázka spolehlivosti datového přenosu.
[Upraveno 26.10.2013 tycka]
David - 27/10/2013 - 08:50
Já se dívám na Lunochody a potažmo i automatický návrat vzorků z Měsíce což provedli Sověti v sedmdesátých létech m.s./ američtí astronauti vstoupili na Měsíc v šedesátých létech m.s./ takto :
Nepochybně se jedná zejména s ohledem na dobu realizace a technicky i technologicky špičkové projekty. Dokonce by bylo i logické hodnocení, že kvalitativně ve výzkumu Měsíce bylo dosaženo toho co dokázalo Apollo a to za mnohem menší náklady a bez rizika ztráty kosmonautů.
Toto hodnocení by ovšem platilo jen v tom případě, že by Sověti v oné době v hrdlo nelhali, resp. kdyby opravdu o let člověka na Měsíc neusilovali.
Jenže pravda je taková, že se Sověti ještě tři roky po Armstrongovi usilovně snažili zprovoznit pochybnou konstrukci nosiče N-1 čímž Apollo dostává nejen plný vědeckotechnický náboj, ale zejména náboj politický, když provedlo to co uložil JFK, t,.j. dokázat světu, kdo je první ve výzkumu Vesmíru, potažmo tedy i na Zemi.
Z tohoto hlediska v kombinace se lží jsou měsíční automatické sovětské programy degradovány na lichý pokus snížit fenomenální vítězství USA v Moon Race a to si oba jak jsem předeslal na tehdejší špičkové programy zcela jistě nezasloužily a lze to přičíst jen tomu, že je realizovala " říše zla " jak pravil Regan, resp. " říše lži" jak pravím já.
JiříHošek - 29/10/2013 - 22:32
citace:Z tohoto hlediska v kombinace se lží jsou měsíční automatické sovětské programy degradovány na lichý pokus snížit fenomenální vítězství USA v Moon Race a to si oba jak jsem předeslal na tehdejší špičkové programy zcela jistě nezasloužily a lze to přičíst jen tomu, že je realizovala " říše zla " jak pravil Regan, resp. " říše lži" jak pravím já.
Myšlenka je jednoduchá, kdyby Sověti opravdu o pilotovaný let na Měsíc neusilovali, pak by automatický odběr měsíčních hornin i lunochody byly protiváhou Apolla a bylo by zcela legitimní uvažovat o tom, co je výhodnější - pro vědecký pokrok.
Jelikož ale Sověti o let člověka na Měsíc usilovali ještě několik let po Armstrongovi , byť neúspěšně, sami bezpilotní mise degradovali jen na jakousi náhražku Apolla.
A korunu všemu dali tím, že v hrdlo lhali, že nikdy o let člověka na Měsíc neusilovali.
A to zcela pomíjím fakt, že součástí oné lži byla proklamace, že místo letu na Měsíc chystali orbitální stanici a přitom narychlo zflikované Saljuty podávající žalostné výkony zcela jejich tvrzení vyvracely.
Usedom - 29/10/2013 - 23:17
TO : David
Jedna věc je u sovětského snažení o Měsíc zvláštní a sám ji nedovedu vůbec pochopit. Sověti totiž současně pracovali na pilotovaném letu na Měsíc, ale také i automatickém odběru vzorků + Lunochodu. Pamatuji si například, jak při letu Apolla- 11 vyslovovali US komentátoři vážné obavy z "podivného chování" sovětské sondy Luna-15 , která letěla na Měsíc v naprosto stejné době jako Armstrong s úkolem odebrat vzorky a úspěšně se navrátit na Zem. Luna-15 , start 13.července 1969, Apollo-11 , start - 16.července 1969. Když už měli sověti- "automatického návratníka" ve zcela použitelném stavu v létě 1969 ,jistě ho vyvíjeli minimálně od 1966 , tedy ještě v době , kdy naplno běžel souboj Saturn-5 versus N-1. Že by se Sověti vývojem automatů jenom -"sychrovali" pro případdný neúspěch letu člověka ??? Je to divné, tím se totiž jeich úsilí v období 1968-70 tříští do tří směrů : 1. Vývoj stanice Saljut 2. Vývoj N- 1 pro let člověka na Měsíc 3.Vývoj automatů pro Měsíc. Peněz měli podstatně méně jak Američané a přesto takto tříštili své síly ???
Jedna věc je u sovětského snažení o Měsíc zvláštní a sám ji nedovedu vůbec pochopit. Sověti totiž současně pracovali na pilotovaném letu na Měsíc, ale také i automatickém odběru vzorků + Lunochodu. Pamatuji si například, jak při letu Apolla- 11 vyslovovali US komentátoři vážné obavy z "podivného chování" sovětské sondy Luna-15 , která letěla na Měsíc v naprosto stejné době jako Armstrong s úkolem odebrat vzorky a úspěšně se navrátit na Zem. Luna-15 , start 13.července 1969, Apollo-11 , start - 16.července 1969. Když už měli sověti- "automatického návratníka" ve zcela použitelném stavu v létě 1969 ,jistě ho vyvíjeli minimálně od 1966 , tedy ještě v době , kdy naplno běžel souboj Saturn-5 versus N-1. Že by se Sověti vývojem automatů jenom -"sychrovali" pro případdný neúspěch letu člověka ??? Je to divné, tím se totiž jeich úsilí v období 1968-70 tříští do tří směrů : 1. Vývoj stanice Saljut 2. Vývoj N- 1 pro let člověka na Měsíc 3.Vývoj automatů pro Měsíc. Peněz měli podstatně méně jak Američané a přesto takto tříštili své síly ???
Výzkum Měsíce Lunochody a návratovými Lunami byl jak konkurencí (odčerpával kapacity a zdroje), tak zálohou pro případ neúspěchu a ututlání pilotované výpravy. Roztříštění sil bylo hlavním problémem sovětské kosmonautiky v 60.-70. letech. Gluško si hrál s Protonem a RD-270. U Chruničeva vyvíjeli Almaz (OPS) a kabinu VA. Část sil vázal vývoj stanice DOS, navíc probíhal intenzivní výzkum Venuše a Marsu (NASA Venuši pustila a Mars omezila). Kromě toho sověti tříštili síly i vývojem tří různých kosmických lodí - Sojuz, Zond a LOK - měli společnou jen skořápku návratové kabiny a část vybavení, šlo ale o různé lodě (dva typy setkávacích a spojovacích systémů, stykových uzlů, energetických systémů atd.). Sojuz létal na R-7, Zond na Protonu, LOK na N-1 - tři současně užívané pilotované rakety. Nejdůležitější bylo zpoždění (vývoj motorů F-1 začal v roce 1956) a nedostatek podpory - vojáci měli hlavní slovo a na Měsíc se uvolňovalo jen to, co zbylo.
David - 30/10/2013 - 08:52
" Tříštění sil " je jednou z legend, která má bagatelizovat americký úspěch jednoduchým vysvětlení sovětského neúspěchu.
Kosmonautika je široký obor, Američané též pracovali současně s Apollem na dalších projektech jako byly sondy Marinner, Viking, spojových a jiných užitných družicích, stavěli Skylab, to vše ovšem s jedním rozdílem oproti Sovětům - všechny programy byly úspěšné, zatímco u Sovětů vše na co sáhli selhávalo a to nejen v " měsíčním programu", ale i v meziplanetárním výzkumu a nakonec i ve stavbě družicových stanic. A pravou příčinou neúspěchu nejen v letu člověka na Měsíc, ale v ostatních programech byla technická, technologická nakonec i logistická úroveň Sovětů poplatná své době, zatímco Američané svoji dobu dokázali předběhnout v řádu desítek let.
Pokud se týče toho, že Američané počali stavět F-1 v roce 1956, též Sověti to mohli klidně učinit, zprávy o tom jistě měli. Stavba motoru pro " měsíční raketu" dávno před prvním Sputnikem dokládá, že kosmický program v USA již dávno běžel, zatímco v SSSR se rozbíhal až po ohromujícím propagačním úspěchu prvních družic - to také zčásti vysvětluje náskok USA kvalitě vybavení všech druhů kosmických těles, což se po eliminaci sovětského náskoku ve stavbě těžkých nosičů se muselo nutně projevit a také projevilo a vykrystalizovalo v projektu Apollo jehož obdoba byla zcela mimo sovětské možnosti.
Nelze ovšem též zapomínat na to, že na nejvyšších rozhodovacích místech v SSSR tehdy jako " žáby na prameni" seděli " burani" typu Chruščova, či Brežněva.
Usedom - 30/10/2013 - 10:27
TO : David
Příčin sovětského neúspěchu ve srovnání s USA je celá řada. Já považuji za nejdůležitější historické paralely, USA měly na svém území poslední válku tu Občanskou 1865 , Rus válčil s Japonskem 1904 , pak První světová 1914 , pak občanská válka 1922, pak útok Hitlera 1941. Za prvních 50 let 20 století tak Rus dvakráte válčil s Německem, dvakráte s Japonskem a jednou tam běžela občanská válka. USA si v této době užívaly naprostého klídku a usilovně vysávaly zbytku světa nejrůznější vědecké talenty , které vystudovaly na cizích univerzitách. Za těchto okolností si prostě toho, co Rus dosáhl na poli vědy vážím. Roku 1945 to byla země plná hladových otrhaných negramotných mužiků /na rozdíl od USA/ a co dokázali ???
1949 - atomová bomba
1954 - vodíková bomba a první atomová elektrárna
1957 - první družice
1961 - první kosmonaut světa
1965 - první výstup do kosmu
1966 - první měkké přistání na Měsíci
1970 - první automatický odběr vzorků z Měsíce
1971 - první "jednokusová" družicová stanice
1986 - první stavebnicová družicová stanice -MIR
Ke konci SSSR = vynikající raketa Energija a raketoplán Buran
po 1980 - nejdelší pobyty kosmonautů v kosmu překračující až 1 rok
Když si pomyslím, že tohle dokázal zcela zdecimovaný stát, který ve válce 1941-45 ztratil na 22 milionů lidí a ohromnou část průmyslu , tak osobně smekám. Podívejme se třeba na blahobytnou ambiciozní Francii, která měla také velké ambice a která se 10 let po Sputniku - 1 dopracovala k raketě Diamant /hmotnost 18 tun , R-7 asi 300 tun/ , která dokázala vynést zatížení asi 150 kilo , R- 7 asi 5 tun. To je k smíchu. Poté Francie zjistila, že větší stroje už sama neutáhne a musela se uchýlit k mezinárodní spolupráci.
P.S. Ruský neúspěch je dán historickými kořeny, velikostí ruské ekonomiky, také politickým systémem té doby
V r.1961 se spojilo Německo, Francie, Anglie, Itálie a Benelux ke společné výrobě nosné rakety Europa o váze 100 tun a nosnosti směšných 200 kilo. V období 1967-1971 byla 6 krát vypuštěna, pokaždé selhala. Ve stejné době vypouštěl SSSR svou N-1 , která měla 500 krát vyšší nosnost. Také selhala. SSSR /nyní Rusko/ jednoznačně překonal a překonává Západní Evropu - kdy se zmůže Evropa na svou Energii ???
Ano v SSSR seděli kdysi na židlích "burani" Chruščov s Brežněvem, ale ani demokratickým USA se dnes nejrůznější škodící -"pochybné veletoče" - v oblasti kosmonautiky nevyhýbají. Např. roku 2004 vyhlásil Bush návrat na Měsíc, 5 let se na tom dělalo, než to Obama zase zrušil. A ani současné výhledové plány kosmonautiky USA mi nepřipadají zrovna koncepční a návazné. ISS tu máme 15 let, co s ní bude za 10 let ?? Američan má prý někdy přistát na asteroidu, tedy skok tam a hned skok zpět. To ovšem provede automat 10 krát laciněji i rychleji a bezpečněji. Je to skutečně kosmický cíl hodný USA - 21 století ???
A ještě k těm diktátorům , třeba v Číně se za Mao Ce-tunga raketám velmi dařilo. Před 40 lety , 18.září 1973 Čína vypustila raketu Fengbao-1 o startovní hmotnosti 192 tun, která měla nosnost 2500 kilo na LEO./zatím neúspěšně/. Bylo to krátce poté, co spojená Evropa ze zoufalství /po 6 neúspěších/odpískala svou zcela neúspěšnou raketu Evropa o poloviční velikosti /100 tun/. Svými parametry byl Fengbao nejbíže americký Titan- 2 , který poprvé startoval 1962 . Hmotnost 154 tun, nosnost - 3600 kilo. Dá se bez nadsázky říci, že Čína měla v konstrukci velkých raket na KPH roku 1973 zpoždění za USA pouhých 11 let !!/1962 vs.1973/. A to je fenomenální výkon, když porovnáme historii obou zemí, tedy USA a Číny v posledních 200 letech : Čína = hladomory a katastrofami všeho druhu neustále zmítaná plně zemědělská země, plná negramotných špinavých a otrhaných mas vesničanů . USA = první země světového průmyslu od roku 1890, země , která přetahuje učence jiným zemím a na jejímž území se naposledy válčilo roku .1865.
citace:... překonává Západní Evropu - kdy se zmůže Evropa na svou Energii ??? ...
kedykolvek, ak bude potreba. David - 30/10/2013 - 13:14
To, že je země chudá není přednost a ani zřetele hodné zdůvodnění. Podívejte se na obě Korey, nebo na Tajwan a to nemluvím o Německu před sjednocením. Prostě totalitní systém nefunguje hospodářsky, lidsky a jediné co mu jde je harašení zbraněmi. Já bych R-1 neviděl jako kdovíjaký zázrak, prostě postavili monstrum / na tehdejší dobu / tak velké jak bylo potřeba a dali tam motorů kolik bylo třeba. Že každá druhá spadla bylo jim fuk, protože to utajili.
USA šli ve vývoji nosičů cestou kvality, viz třeba Atlas - konstrukce za hranicemi možností, a to se nutně muselo projevit při závodu na Měsíc. Tam bylo potřeba dopravit k Měsíci zhruba 4O tun. Americký nosič vážil cca 3.OOO tun. Pokud by Sověti měli k Měsíci dopravit totéž , musel by jejich nosič vážit kolen 7.OOO tun a mít v prvním stupni ke stovce největších motůrků co dokázali tehdy vyrobit.
Vycházím z toho, že ke obdobnému výkonu byly vždy jak sovětská kosmická tělesa, tak i jejich nosič v té době zhruba 3x hmotnější než americké.
jamsed - 30/10/2013 - 13:26
citace:
Ale ani demokratickým USA se dnes nejrůznější škodící -"pochybné veletoče" - v oblasti kosmonautiky nevyhýbají. Např. roku 2004 vyhlásil Bush návrat na Měsíc, 5 let se na tom dělalo, než to Obama zase zrušil.
Na motoru J-2X se pracovalo devět let, než byl letos, krátce před dokončením zkoušek "odpískán". A to jeho vývoj stál 1,2 miliardy USD.
Pozice Západní Evropy v kosmonautice je dle mého soudu krajně schizofrenní, a kdyby tomu bylo tak jak říkáte :"Vyrobí si všechno ,co je napadne kdykoli", tak by asi světová kosmonautika musela vypadat jinak. EU 27 má HDP kolem 16 bil. Dolarů, Rusko - 2 biliony , tedy EU má 8 kráte silnější a větší ekonomiku jak Rusko. Je to vidět v kosmu ??? Nikoli. Evropa nemá svou pilotovanou loď a vozí se tak v těch ruských, základní modul ISS z roku 1998 je ten ruský. Počty startů do kosmu třeba loni 24 : 8 ve prospěch Ruska ,Sojuz startuje už i z Kourou.
Usedom - 30/10/2013 - 15:51
TO : David
Nemyslím si, že by sovětská kosmická tělesa byla 3 krát hmotnější i s raketami. Můžeme si srovnat třeba raketu Titan-2 a Vostok. Vostok měl nosnost asi 5 tun na LEO, Titan -2 vynášel v té době kabinu Geminni o 3,7 tuny. Titan-2 vážil 145 tun, Vostok - 320 tun. O 100 % těžší raketa tak vynášela o 50 % těžší kabinu, co je na tomhle nenormálního ???
Ani se mi nezdají zrovna špatné parametry ruských nosičů = srovnání hmotnosti rakety k váze užitečného zatížení. Třeba Proton /od roku 1965/ hmotnost při startu 700 tun, nosnost 21 tun, Ariane-5 hmotnost 770 tun, nosnost stejná = 21 tun. Ovšem tato raketa vzlétla o 31 let !! později jak Proton ! /1965 vs.1996/.
Myslím si prostě, že jako Západ nevyvíjíme dostatečné úsilí na jaké bychom měli mít a máme sílu, tak nějak spokojeně odfukujeme a zahníváme v celkovém pohodlí. Poslední skutečné - "nasazení" - Západu proběhlo v čase studené války ,od té doby klídek a pohodlí. Jiní ovšem pracují na 150 % a brzy se tak můžeme divit - viz. nová čínská raketa DF-41 v odkaze.
TO :Usedom - Naivo. Je zbytečné Davidovi cokoliv vysvětlovat, v posledních dvou-třech letech mu halda zdejších veteránů opakovaně polopaticky (tak že jsem to pochopil i já) trpělivě vysvětlovala jaký význam mají u raket jednotlivé parametry, konstrukční číslo atd. a srovnávala sovětské a americké rakety. Bohužel naprosto bez užitku. David se na pár týdnů přesune do jiného vlákna, a pak se vrátí a vytasí s tímtéž, předešlým vysvětlováním zcela nedotčený.
David - 30/10/2013 - 22:56
citace:TO : David
Nemyslím si, že by sovětská kosmická tělesa byla 3 krát hmotnější i s raketami. Můžeme si srovnat třeba raketu Titan-2 a Vostok. Vostok měl nosnost asi 5 tun na LEO, Titan -2 vynášel v té době kabinu Geminni o 3,7 tuny. Titan-2 vážil 145 tun, Vostok - 320 tun. O 100 % těžší raketa tak vynášela o 50 % těžší kabinu, co je na tomhle nenormálního ???
Ani se mi nezdají zrovna špatné parametry ruských nosičů = srovnání hmotnosti rakety k váze užitečného zatížení. Třeba Proton /od roku 1965/ hmotnost při startu 700 tun, nosnost 21 tun, Ariane-5 hmotnost 770 tun, nosnost stejná = 21 tun. Ovšem tato raketa vzlétla o 31 let !! později jak Proton ! /1965 vs.1996/.
Jenže Vostok vážil " jen" 4,5 tuny, t.j jen o 2O% víc než Gemini, přitom Gemini byla loď již druhé generace ta by se měla srovnávat se Sojuzem s vahou cca 7 tun a Vostok by se měl srovnávat s americkou kabinou Mercury , též první generace, o váza 1,3 tuny a jejím nosičem Atlasem o váze 110 tun.
Já myslím, že vytýkat Rusům třikráte těžší tělesa, než měli Američané je zcestné. Oni prostě měli od samého počátku/1957/ silnou raketu R-7, která to dokázala vynést a tak prostě vynášeli těžké věci = vy když budete mít doma Auto SUV s motorem 300 HP, tak v něm budete na chatu převážet jenom takové náklady, jaké uvezl kdysi bakelitový Trabant ?? s obsahem motoru 600 kubíků ?? Nikoli, klidně si do svého SUV naložíte kromě jiného 4 pytle cementu, 200 cihel a kovadlinu, Trabant se vám bude sypat už pod jedním pytlem cementu. SSSR měl prostě roku 1957 k dispozici SUV o 300 HP ,Amíci se museli spokojit s Trabanty jako Vanguard. Až do startu Saturnu - 1 roku 1964, zajišťoval Vostok SSSR /na rozdíl od USA/ možnost vypouštět velká tělesa a Rusové toho také využívali. Amíci díky malé nosnosti svých raket museli od samého počátku co nejvíce miniaturizovat.
Pokud Atlas vážil 110 tun a dokázal vynést kabinu 1,3 tuny , tak to je na tom Vostok v poměru k váze nosné rakety versus užitečné zatížení velmi dobře. Třikráte těžší Vostok jak Atlas /320 tun vs.110 tun/ vynášel skoro 4 krát těžší kabinu /4,7 tuny vs. 1,3 tuny/. Díky své velké hmotnosti i rozměrům umožnil Vostok jako kabina první generace mnohem více experimentů ,jak - "zoufalá sardinka Mercury" - ,která byla pomalu menší jak samotný kosmonaut. Ve Vostoku = Voschodu letěli najednou 3 kosmonauti bez skafandrů a nebo dva a jeden z nich vystoupil do kosmu díky přechodové komoře na palubě. To bylo v případě Mercury naprosto vyloučené = tedy miniaturní rozměry Mercury byly obrovitopu nevýhodou proti těžkému Vostoku.
Jinak hmotnosti lodí vynášených Vostokem jsou opravdu kolem 5 tun, jak jsem už uváděl : Vostok = 4,7 tuny, Voschod = 5,7 tuny.
citace:Myšlenka je jednoduchá, kdyby Sověti opravdu o pilotovaný let na Měsíc neusilovali, pak by automatický odběr měsíčních hornin i lunochody byly protiváhou Apolla a bylo by zcela legitimní uvažovat o tom, co je výhodnější - pro vědecký pokrok.
Jelikož ale Sověti o let člověka na Měsíc usilovali ještě několik let po Armstrongovi , byť neúspěšně, sami bezpilotní mise degradovali jen na jakousi náhražku Apolla.
Děkuji, teď už asi vím, jak to myslíte: degradace na bezpilotní náhražku zkrachovalého programu N1-L3. Vlastně s tím souhlasím.
jamsed - 1/11/2013 - 10:42
citace:...degradace na bezpilotní náhražku zkrachovalého programu N1-L3. Vlastně s tím souhlasím.
Pokud mne staré poznámky neklamou, program Lunochod byl primárně vyvíjen jako podpora pilotovaného programu a měl sloužit jako naváděcí maják v místě přistání, měl mít na palubě havarijní zásoby a měl případně posloužit jako dopravní prostředek pro přejezd kosmonauta k záložní kosmické lodi, jež měla na Měsíc přistát před vlastním přistáním kosmonauta. Lunochod měl také před přistáním kosmonauta prozkoumat okolí a na základě odeslaných dat měly být vybrány nejvhodnější vzorky pro převoz na Zemi. Vývoj Lunochodu probíhal v NIP-10 a první exemplář byl postaven už v roce 1968! (Údajně měla být postavena čtyři vozidla prvního typu.) Jenže nosná raketa Proton startující 19. února 1969, havarovala a první Lunochod byl ztracen.
Lunochody v praxi nakonec plnily "jen" funkci průzkumníka terénu. Nelze tedy souhlasit s tím, že byly náhražkou za zkrachovalý pilotovaný program, neboť od samého počátku byly jeho nedílnou součástí.
David - 1/11/2013 - 11:10
citace:
citace:...degradace na bezpilotní náhražku zkrachovalého programu N1-L3. Vlastně s tím souhlasím.
Pokud mne staré poznámky neklamou, program Lunochod byl primárně vyvíjen jako podpora pilotovaného programu a měl sloužit jako naváděcí maják v místě přistání, měl mít na palubě havarijní zásoby a měl případně posloužit jako dopravní prostředek pro přejezd kosmonauta k záložní kosmické lodi, jež měla na Měsíc přistát před vlastním přistáním kosmonauta. Lunochod měl také před přistáním kosmonauta prozkoumat okolí a na základě odeslaných dat měly být vybrány nejvhodnější vzorky pro převoz na Zemi. Vývoj Lunochodu probíhal v NIP-10 a první exemplář byl postaven už v roce 1968! (Údajně měla být postavena čtyři vozidla prvního typu.) Jenže nosná raketa Proton startující 19. února 1969, havarovala a první Lunochod byl ztracen.
Lunochody v praxi nakonec plnily "jen" funkci průzkumníka terénu. Nelze tedy souhlasit s tím, že byly náhražkou za zkrachovalý pilotovaný program, neboť od samého počátku byly jeho nedílnou součástí.
Pokud se týče určení lunochodu pro pilotovaný program nějak se mi to nezdá. Rychlost lunochodu byla max. 2 km/hod což je zhruba poloviční rychlost chůze astronauta. Též se mi nezdá, že by Sověti nedokázali přistát od " záložní " lodi do l km , pak je odvoz nesmysl. Průzkum místa přistání vzhledem k tomu, že Sovět měl být na Měsíci jen několik hodin smysl jakýs takýs má. Též se mi nezdá jak by jízda vypadala, to by si vlezl do toho hrnce ? Taktéž se mi tvrzení o jakýchsi " zásobách" jeví pochybné, stroj vážil 7OO kg co by asi vezl, kyslík? vodu? potraviny?, nebo palivo pro LM ? Asi to bude jen zase nějaké mlžení. Kardinální otázkou je proč by se Sovět vůbec k " záložní " lodi vydával, to si Sověti tak málo věřili? Nebo, že by tak pečovali o bezpečnost letu ? Vezmeme-li v úvahu jak riskovali v pilotovaných programech kvůli pofidérním " prvenstvím" tak by musel být let k Měsíci v sovětském provedení vskutku šíleně riskantní podnik.
Na závěr bych poukázal na diametrální rozdíl mezi konstrukcí měsíčního džípu v projektu Apollo a lunochodem z toho plyne, že pochyby o tom, že by lunochod vozil sovětského kosmonauta jsou oprávněné. [Upraveno 01.11.2013 David]
JiříHošek - 2/11/2013 - 06:58
citace:
citace:
citace:Jelikož ale Sověti o let člověka na Měsíc usilovali ještě několik let po Armstrongovi , byť neúspěšně, sami bezpilotní mise degradovali jen na jakousi náhražku Apolla.
A korunu všemu dali tím, že v hrdlo lhali, že nikdy o let člověka na Měsíc neusilovali.
degradace na bezpilotní náhražku zkrachovalého programu N1-L3. Vlastně s tím souhlasím.
........
Lunochody v praxi nakonec plnily "jen" funkci průzkumníka terénu. Nelze tedy souhlasit s tím, že byly náhražkou za zkrachovalý pilotovaný program, neboť od samého počátku byly jeho nedílnou součástí.
V tom pojetí "náhražky" je důležité "utajení" původního sovětského programu (proto jsem Vám ho smazal ) a proces "degradace" na průzkumníka terénu.
V praxi byl vědecký přínos návratových Lun a průzkumných Lunochodů asi stejně velký jako neuskutečněné sovětské pilotované výpravy. Jsou to úvahy typu "Davidoviny", ale při pokusu o oponenturu jsem nakonec musel vyslovit souhlas.
David - 2/11/2013 - 08:50
citace:
citace:
citace:
citace:Jelikož ale Sověti o let člověka na Měsíc usilovali ještě několik let po Armstrongovi , byť neúspěšně, sami bezpilotní mise degradovali jen na jakousi náhražku Apolla.
A korunu všemu dali tím, že v hrdlo lhali, že nikdy o let člověka na Měsíc neusilovali.
degradace na bezpilotní náhražku zkrachovalého programu N1-L3. Vlastně s tím souhlasím.
........
Lunochody v praxi nakonec plnily "jen" funkci průzkumníka terénu. Nelze tedy souhlasit s tím, že byly náhražkou za zkrachovalý pilotovaný program, neboť od samého počátku byly jeho nedílnou součástí.
V tom pojetí "náhražky" je důležité "utajení" původního sovětského programu (proto jsem Vám ho smazal ) a proces "degradace" na průzkumníka terénu.
V praxi byl vědecký přínos návratových Lun a průzkumných Lunochodů asi stejně velký jako neuskutečněné sovětské pilotované výpravy. Jsou to úvahy typu "Davidoviny", ale při pokusu o oponenturu jsem nakonec musel vyslovit souhlas.
Snažím se na historii dívat bez vžitých dogmat s přihlédnutím k tomu, že Sověti svého času zpravidla mlžili a pravda o jejich programech vychází najevo po desetiletích. V této souvislosti se mi jeví i přiřazení lunochodů do pilotovaného programu jak málo pravděpodobné a zajímal by mne Váš názor na moje připomínky, dík.
JiříHošek - 3/11/2013 - 09:06
Finální studie Lunochodu vznikla někdy v roce 1965 na základě L2, ale další vývoj probíhal v Lavočkinově kanceláři (zřejmě v souvislosti s oddělením od pilotovaného programu): http://www.astronautix.com/craft/lunokhod.htm#more
Snažil jsem se najít nějaké originální zdroje, a tak jsem hledal i v Čertokových memoárech. Zde jsem našel jsem pouze v dílu 4 zmínku z roku 1972 o možnosti propojení Lunochodů a projektu lunární orbitální stanice.
Finální studie Lunochodu vznikla někdy v roce 1965 na základě L2, ale další vývoj probíhal v Lavočkinově kanceláři (zřejmě v souvislosti s oddělením od pilotovaného programu): http://www.astronautix.com/craft/lunokhod.htm#more
Snažil jsem se najít nějaké originální zdroje, a tak jsem hledal i v Čertokových memoárech. Zde jsem našel jsem pouze v dílu 4 zmínku z roku 1972 o možnosti propojení Lunochodů a projektu lunární orbitální stanice.
Z toho ale plyne, že " lunochod" pro pilotovanou misi by byl zcela konstrukčně odlišný stroj od použitých automatů, resp. použité automaty nebyly určeny pro pilotovanou misi.
JiříHošek - 3/11/2013 - 10:52
citace:Vývoj Lunochodu probíhal v NIP-10
V NIP-10 bylo jen komunikační středisko a středisko řízení Lunochodů, a "lunodrom".
Usedom - 3/11/2013 - 12:49
Po bitvě je sice každý králem, nicméně můj názor je nyní ten, že Sověti vůbec neměli začít připravovat pilotovaný lunární program a všechny prostředky od prvního startu Protonu věnovat vývoji Luny - 16 a Lunochodu. Možná by pak dokázali umístit Lunochod na Měsíc roku 1968 a přivézt vzorky také 1968. V době přistání Armstronga 1969 by pak mohli křičet toto : "No vidíte, všechno tohle jsme dokázali už 1968 s desetinovými náklady a bez ohrožení lidských životů." Dnes v roce 2013 by tento jejich názor byl mnoha lidmi považován za smysluplný a pravdivý.
Usedom - 3/11/2013 - 13:00
S tím, jak od roku 1969 ubíhají další a další roky a desetiletí se stále více ukazuje onen propagandistický a politický význam letu Apolla-11 , který zcela převážil vědeckou stránku věci. Dá se v podstatě říci, že nebýt existence SSSR, pak by program Apollo byl zbytečný a zřejmě by se vůbec neuskutečnil. Vzorky by přivezly automaty a povrch Měsíce by rozbrázdilo pár nějakých Lunochdů a více tam není co pohledávat, je tam 150 pod nulou a žádný kyslík.
David - 3/11/2013 - 14:51
Kosmonautika byla od samého začátku právě sověty zneužívána k propagandě a zejména zpočátku, kdy sovětská umělá tělesa v kosmu o řád váhově překonávala americké sondy , byla právě váha sovětských těles prezentována jako důsledek převahy totality nad svobodnou společností. V kombinaci se zatajováním neúspěchů - havariemi nosičů či nesplnění i tak chabých vědeckých úkolů, byla světové veřejnosti očkována chiméra převahy totality nad svobodnou společnosti právě ve špičkovém oboru vědy techniky a průmyslu jímž je kosmonautika.
JFK se rozhodl tyto nesmysly zatrhnout vyhlášením cíle, který jak správně prognózoval nebyla totalita schopna uskutečnit a to byl program Apollo. Prvořadým úkolem tohoto programu bylo ukázat kdo je ve Vesmíru a potažmo i na Zemi pánem a Sověti si nakonec sami o tuto lekci řekli, když se nemístně chvástali / Chruščov/.
Vědecký úspěch Apolla je též obrovský, před Apollem byly znalosti o Měsíci, byť je za humny, velice chabé.
Lubos - 3/11/2013 - 15:21
citace:S tím, jak ........a povrch Měsíce by rozbrázdilo pár nějakých Lunochdů a více tam není co pohledávat, je tam 150 pod nulou a žádný kyslík.
Počul si už o He3 izotope a uvoľnenej energii pri jeho fúzii ?
Môže to byť riešenie energetických problémov ľudstva.
tycka - 3/11/2013 - 21:18
citace: Vzorky by přivezly automaty a povrch Měsíce by rozbrázdilo pár nějakých Lunochdů a více tam není co pohledávat, je tam 150 pod nulou a žádný kyslík.
Vzhledem k částečnému OT - je na Měsíci nejspíš voda po dopadech komet v dávné minulosti na něj - a tedy zdroj vody na místě s mnohem nižší gravitací než má Země.
A to je potencionální bohatství jeho - neboť vodu lze na oběžné dráze rozložit elektřinou ze solárních panelů na vodík a kyslík.
Též i na Měsíci - takže zdroj kyslíku a vody by tam byl narozdíl od oběžné dráhy na ISS kde se veškerá voda a kyslík vozí ze Země s mnohem větší gravitací než má Měsíc.
Vše je na delší úvahy a rozbory - připadlo by to třeba v úvahu pro pilotovaný let k Marsu - výroba paliva pro tento let.
I ten izotop He3 je taky pro budoucnost velmi zajímavý - zde by voda mohla posloužit alespoň na výrobu vodíku a kyslíku přímo na Měsíci jako paliva pro let zpět k Zemi s jeho nákladem. Ervé - 4/11/2013 - 07:47
citace:Po bitvě je sice každý králem, nicméně můj názor je nyní ten, že Sověti vůbec neměli začít připravovat pilotovaný lunární program a všechny prostředky od prvního startu Protonu věnovat vývoji Luny - 16 a Lunochodu. Možná by pak dokázali umístit Lunochod na Měsíc roku 1968 a přivézt vzorky také 1968. V době přistání Armstronga 1969 by pak mohli křičet toto : "No vidíte, všechno tohle jsme dokázali už 1968 s desetinovými náklady a bez ohrožení lidských životů." Dnes v roce 2013 by tento jejich názor byl mnoha lidmi považován za smysluplný a pravdivý.
Jenže to není pravda, například pro geologický výzkum nepotřebujete jakýkoliv šutr nabraný automatem (jak to dělala Luna), ale vybrané různé typy šutrů - a ten výběr byl na vycvičených astronautech a u Apolla 17 na geologovi Schmidtovi. Přínosem Luny s návratem vzorků byl materiál z jiného místa Měsíce, než Apollo, ale těch pár gramů náhodně vybraných se nedalo srovnat s vzorky Apoll. Většina povrchu Měsíce je nadále neprozkoumána, v současnosti je zájem hlavně o jižní pól.
David - 4/11/2013 - 08:19
Dnešní možnosti automatů jsou nesrovnatelné s dobou Apolla. Dnes by obdoba MSL na Měsíci dokázala vybrat vzorky téměř stejně kvalitně jako astronaut, zejména když by nebyla tísněna časem. Ostatně mám ten dojem, že Čína něco podobného chystá tak uvidíme.
Výkon sovětských automatů byl zastíněn metráky kamení z Apolla, ale kdyby dnes nějaký automat přivezl několik gramů horniny z Marsu byla by to zase bomba.
Jara - 5/11/2013 - 09:11
David..Dnešní možnosti automatů jsou nesrovnatelné s dobou Apolla. Dnes by obdoba MSL na Měsíci dokázala vybrat vzorky téměř stejně kvalitně jako astronaut, zejména když by nebyla tísněna časem.
To snad nééé!!!!
David - 5/11/2013 - 09:15
citace:David..Dnešní možnosti automatů jsou nesrovnatelné s dobou Apolla. Dnes by obdoba MSL na Měsíci dokázala vybrat vzorky téměř stejně kvalitně jako astronaut, zejména když by nebyla tísněna časem.
To snad nééé!!!!
To zcela jistě ano !!! / před konečným výběrem by měsíční MSL mohl třeba pomoci laseru provést i předběžný rozbor vzorku - příkladně /
Jara - 5/11/2013 - 09:41
citace:
citace:David..Dnešní možnosti automatů jsou nesrovnatelné s dobou Apolla. Dnes by obdoba MSL na Měsíci dokázala vybrat vzorky téměř stejně kvalitně jako astronaut, zejména když by nebyla tísněna časem.
To snad nééé!!!!
To zcela jistě ano !!! / před konečným výběrem by měsíční MSL mohl třeba pomoci laseru provést i předběžný rozbor vzorku - příkladně /
Zcela jiste opravdu jen velmi predbezne a ciste nahodne!!!!!
V dnesni dobe by snad mohl souperit s dr.H.Schmitem jen v ostrosti zraku protoze tento pan vzhledem k jeho veku uz je slepy jak bambus ale tehdy cervenou pudu zbystril na 100 honu.Navic zlate hledi sve prilby tehdy take dost ignoroval.Tak jako R.Evans ten si uz ve vrtulniku po pristani vyptal od namornika cigaretu a v klidu pokuroval.Nejaka lekarska poletova prohlidka mu byla ukradena.
David - 5/11/2013 - 11:09
Myslel jsem to tak, že " měsíční " MSL by mohl ten či který kámen zkoumat třeba týden, než by jej zařadil k odvozu, ale astronauti na výběr měli minuty a jen se rozhodovali podle vizuální informace z vcelku poněkud nepohodlného skafandru.
Jara - 5/11/2013 - 12:14
citace:Myslel jsem to tak, že " měsíční " MSL by mohl ten či který kámen zkoumat třeba týden, než by jej zařadil k odvozu, ale astronauti na výběr měli minuty a jen se rozhodovali podle vizuální informace z vcelku poněkud nepohodlného skafandru.
Tak ja to shrnu at to ukocime.
Cloveka automat nikdy nenahradi ani predbezne,zhruba a naopak.Kdyby vsechny automaty co kdy nekdo do vesmiru vyslal vcetne co kdy navrhl a nerealizoval chteli nasbirat vzorky o hmotnosti a vedecke cene co privezli astronaute z programu Apollo,tak tam brazdi Mesic dodnes a troufnu si rict ze jeste nejsou ani v polovine.
Jinak k Lunochodu.Jeho rizeny bylo udajne tak narocne ze se vycvicena posadka stridala do 15 min podle useku cesty a vetsina byla na konci smeny zrala na psych.vysetreni a uplne vycerpana.
xChaos - 6/11/2013 - 11:42
Hledal jsem, do kterého diskuzní hodit tenhle velmi zajímavý historický odkaz na ruský projekt hledání života na Marsu. Mám zrovna svoje "kosmické" období co se googlení (resp. čtení wiki) týče, a občas naleznu informace, které stojí za to (je logické, že jsem na to narazil v souvislosti se startem indického Mangalyaana, ale podle mě se to hodí spíš sem)
In another recent Russian language book, COURSE TO MARS, there
is a story about an early Soviet Mars mission. According to this
information, an unmanned Mars probe in its final weeks of preparation
was found to be overweight for the trip. In order to lighten the
spacecraft, Korolov ordered that an experiment designed to detect life
on Mars be removed and taken to the barren steppes outside of the
Baikonour Cosmodrome for testing. He reasoned that if the experiment
could detect signs of life there, it could detect any signs of life
on Mars whose surface conditions were expected to be similar. The
instrument failed the test and was subsequently omitted from the
spacecraft's payload.
Je to z nějaké ironické sci-fi od bratrů Strugackých nebo od Lema: Koroljov zjistil, že sonda k Marsu je moc těžká. Proto odmontoval experiment, který měl otestovat přítomnost života na Marsu a nechal ho odnést do pustých stepí v okolí Bajkonuru, aby ho tam vyzkoušel. Na Marsu se čekaly podobné podmínky, takže pokud by fungoval ve stepi, mohl by fungovat i tam. Bohužel - experimentální zařízení žádné známky života v okolí Bajkonuru nenašel, a tak se na sondu už nevrátil.
David - 6/11/2013 - 13:01
Je to docela možné, vždyť Sověti čekali na Venuši oceán, proč by nemohli na Marsu čekat ruskou step. Zcela jistě však očekávali hustší atmosféru a proto jejich systém přistání na padáku v extrémně řídké atmosféře nefungoval.
Jara - 6/11/2013 - 16:17
Jeste se vratim k vyprave Apolla 17 a nálezu oranzove půdy.Nechce se ani verit kolik je to uz let.
Při příležitosti 45. výročí letu Apollo 8 NASA připravila toto hezké dokumentární video, které s pomocí dat a fotografií družice LRO simuluje přesnou polohu A-8 a činnost posádky v okamžiku pořízeni historického snímku Země, vystupující nad Měsíčním horizontem. Moc hezké.
dodge - 25/12/2013 - 21:21
Historická fotografie z výzkumu kosmu: Dr. Goddard u svého řídícího vypouštěcího centra.
citace:Dr. Goddard u svého řídícího vypouštěcího centra.
Náhodou jsem narazil na video, kde jsou také záběry ze zkoušek prvních goddardových raket, včetně tohoto výjevu dodge - 30/1/2014 - 06:28
Space History Photo: Tvůrci Exploreru I.
Na této historické fotografii od U.S. space agency, jsou tři muži zodpovědní za úspěch Exploreru 1, první americké družice Země, vypuštěné 31. ledna 1958.
Zleva Dr. William H. Pickering, bývalý ředitel JPL, které vyrobilo a provozovalo satelit. Uprostřed Dr. James A. van Allen, ze State University of Iowa, navrhl a sestrojil přístroje na Exploreru, které objevily radiační pásy Země. Vpravo Dr. Wernher von Braun, vedoucí Army's Redstone Arsenal týmu, který postavil první stupeň rakety Redstone, která vynesla Explorer 1.
dodge - 6/2/2014 - 07:57
Před 40-ti lety pořídil Mariner 10 první snímky Venuše.
Ještě před tím, než vůbec vzlétl první člověk do vesmíru, se odborníci zajímali o to, zda bude schopen opustit mateřskou loď a pohybovat se na ní nezávisle. V pozdějších letech se na oběžné dráze Země uskutečnila řada výstupů do volného kosmického prostoru, ale při všech byli kosmonauti nějakým způsobem s lodí spojeni. První zcela samostatný výstup se uskutečnil až 7. února 1984 z raketoplánu Challenger během americké mise STS-41-B.
V sobotu 15. února uplyne přesně 450 let od chvíle, kdy se narodil člověk, jehož jméno je dodnes známé nejen mezi milovníky historie, ale i mezi těmi, kteří si jinak těžkou hlavu s významnými osobnostmi minulosti či současnosti nedělají. Zároveň se však s tímto jménem pojí řada mýtů, z nichž nejznámější je věta „A přece se točí…“.
„Velká kniha přírody je psána matematickou řečí.“ (Galileo Galilei)
Díval jsem se na sekvenci přistávacích misí typu Surveyor v m.s. ve vztahu k úspěchu Číny " na první pokus.
Tak USA se to též povedlo ,ale druhá a čtvrtá sonda selhala, SSSR uspěl až na pátý pokus se zpožděním 4,5 roku po USA.
Nepočítám ovšem pokusy typu " mluvících míčů" v programech Ranger a Luna 9,13.
dodge - 20/2/2014 - 16:47
Astronaut John H. Glenn Jr. s Mercury "Friendship 7"
20.února 1962 absolvoval John Glenn první orbitální let Spojených států
9. dubna 1959 NASA představila svůj první tým astronautů, Mercury 7. Přední řada, zleva doprava: Walter M. Schirra, Jr., Donald K. "Deke" Slaytonovi, John H. Glenn, Jr., a M. Scott Carpenter; v zadní řadě, Alan B. Shepard, Jr., Virgil I. "Gus" Grissom, a L. Gordon Cooper, Jr.
Když už si dnes připomínáme Gagarina, pak si také připomeňme nešťastnou Columbii, která také 12.dubna , jenomže o 20 let později = 1981, zahájila éru tolik diskutovaných raketoplánů. Co má Gagarin společného s Columbií ??? Nejen ten 12.duben, ale také něšťastný nepřirozený konec při návratu domů. Gagarina ovšem zradilo letadlo.
P.S. Osobně nevěřím na náhodu : 12.4.1961 vs.12.4.1981 = přesně za 20 let, to byl ze strany USA jistě úmysl , v takovou náhodu nevěřím , přesně na den a ještě za kulatých 20 let ?
citace:Osobně nevěřím na náhodu : 12.4.1961 vs.12.4.1981 = přesně za 20 let, to byl ze strany USA jistě úmysl , v takovou náhodu nevěřím , přesně na den a ještě za kulatých 20 let?
Osobně si myslím, že start STS-1 (Columbia) dne 12. dubna 1981 byl skutečně náhodnou shodou několika okolností.
1. Podle původních plánů měl první raketoplán startovat už v roce 1979.
2. Termíny startu v roce 1980 byly postupně odkládány pro potíže s tepelnou ochranou.
3. Raketoplán byl 29. prosince 1980 přesunut na startovní rampu, tam bylo zjištěno poškození dlaždic = další odklad na 16. únor 1981.
4. Pro obavu poškození dlaždic tepelné ochrany mrazem byl únorový pokus o start zrušen a vzlet se připravoval na 5. dubna 1981.
5. Start 5.4. byl zpožděn drobnými technickými závadami.
6. Další termín startu byl nastaven na 10. dubna 1981; posádka byla připravena v raketoplánu (na Floridě byly tisíce diváků), ale krátce před vzletem byla zjištěna chyba v časové synchronizaci řídicích počítačů. Odhad opravy byl minimálně jeden den, proto byl příští pokus o vzlet posunut o dva dny.
7. Start 12. dubna se zdařil.
JiříHošek - 13/4/2014 - 10:04
citace:Osobně si myslím, že start STS-1 (Columbia) dne 12. dubna 1981 byl skutečně náhodnou shodou několika okolností.
Ano, objektivně to byla náhodná shoda popsaných okolností. Že tomu pan JanKoudelkaLoudilUsedomJanBalabán nevěří, je jeho problém.
JanKoudelka - 13/4/2014 - 11:21
Ta pravděpodobnost by se dala spočítat a je strašně malá, že první pilotované starty nových lodí /Vostok, Space Shuttle/ vyjdou jednak do úplně stejného dne v roce /ze 365/ a ještě k tomu na kulatiny v desetiletích ,aby byla ta náhoda - "tuplovaná". Jak často se třeba stane, aby se váš syn narodil 12.4.2000 a syn vašeho nejlepšího kamaráda zase 12.4.2010 = přesně o 10 let později na den ?
P.S. Jinak ke jménům účastníků diskuze, většina neudává své vlastní a navíc je zde netolarance k obsahu diskuze od jednotlivých diskutérů. I nyní zde visí některé vysloveně politické příspěvky týkající se Ukrajiny , např. vlákno : Rusko- federální kosmický program, diskutér :"Dodge" - čas 3.4. 20.00 = příspěvek odsuzující Rusko za obsazení Krymu je zde 10 dní a nic, byl ponechán. Jinému diskutujícímu = mně, by byl okamžitě vygumován. Lze si jen domýšlet, proč byl tento vysloveně jenom !!! politický příspěvek ponechán ,dle mého soudu proto, že je protiruský.
pospa - 13/4/2014 - 11:53
citace: Rusko- federální kosmický program, diskutér :"Dodge" - čas 3.4. 20.00 = příspěvek odsuzující Rusko za obsazení Krymu je zde 10 dní a nic, byl ponechán. Lze si jen domýšlet, proč byl tento vysloveně jenom !!! politický příspěvek ponechán ,dle mého soudu proto, že je protiruský.
Má to mnohem prostější vysvětlení - admini/modi nestíhají sledovat všechna vlákna 24/7 a okamžitě reagovat na každé porušení pravidel diskuse.
Čistě politické, vojenské a podobné příspěvky bez blízké souvislosti s kosmonautikou nejsou na tomto fóru povoleny a budou mazány.
Na základě upozornění jsem Dodgeho a navazující přispěvky z vlákna o Ruském kosmickém programu odstranil.
alamo - 13/4/2014 - 12:32
miešať korektne dohromady politiku a kozmonautiku, to si žiada prax, talent a umelecké sklony
cernakus - 13/4/2014 - 12:48
To datum byl náhodný úmysl. Prostě když 10.4. došlo k start odkládající závadě (viz. Sedláček), tak se jako další zvolilo 12.4. protože to bylo výročí. Mohlo se zvolit i 11.4. (opraveno bylo už 10.4.) a nebo i 13.4. (i když tam je zase 13ka a astronauti jsou pověrčiví). A Koudelka nenechte se mýlit, libovolná závada nebo nepřízeň počasí 12.4. a start by se odsunul. Zas tak významné to výročí nebylo ;-)
To spíše sověti se snažili termínovat starty skrze důležité komunistické data. Na to doplatil životem například Komarov.
JiříHošek - 13/4/2014 - 12:51
citace:Ta pravděpodobnost by se dala spočítat a je strašně malá
citace:Mohlo se zvolit i 11.4. (opraveno bylo už 10.4.)
Před chvilkou jsem dal odkaz na článek Antonína Vítka, který napsal: "Znamenalo to ovšem ztrátu dvou dnů, protože bylo třeba vypustit odhazovací nádrž ET, vysušit ji a připravit k novému tankování." dodge - 16/4/2014 - 11:06
Christiaan Huygens se narodil před 385 lety, 14. dubna 1629.
Nizozemský fyzik, matematik a astronom Christiaan Huygens patřil k nejvýznamnějším vědcům své doby. Jeho objevy ovlivnily řadu fyzikálních oborů.
Mj.tento vědec zkonstruoval řadu optických přístrojů, vytvořil teorii kyvadla a sestrojil kyvadlové a pružinové hodiny, podal základ vlnové teorie světla, popsal odstředivou sílu a ráz koulí, vynalezl manometr a vlastnoručně vyrobeným 7metrovým dalekohledem odhalil Saturnův prstenec a první měsíc Titan.
Huygens žil v Haagu, na pozvání krále Ludvíka XIV. přišel v roce 1666 do Paříže, kde se stal zakládajícím členem Královské akademie věd. V roce 1686 jako protestant uprchl před pronásledováním z Francie do Nizozemska. V roce 1689 navštívil Anglii a seznámil se s Isaacem Newtonem. Posléze se uchýlil do rodného Haagu, kde 8.7. 1695 zemřel.
Po jeho smrti vyšla kniha, v níž popisoval obydlené světy podobné Slunci a Zemi. Jeho jméno nese euroamerická sonda Cassini-Huygens, určená k průzkumu planety Saturn a jejích prstenců a měsíců. Do vesmíru byla vynesena v říjnu 1997. [Upraveno 16.4.2014 dodge]
pospa - 17/4/2014 - 10:46
MOD: Varování pro uživatele Jana Koudelku a dodge:
Vaše předchozí dva příspěvky, týkající se politicko-vojenské krize na Ukrajině, byly přesunuty do koše.
Pokud budete v porušování pravidel tohoto diskusního fóra i nadále pokračovat, bude následovat tvrdší postih, velmi pravděpodobně blokace vašich účtů.
JanKoudelka - 21/4/2014 - 22:43
Velká škoda Energie i Buranu ! Tohle všechno měli Rusové už r.1989 ,tedy před 25 lety = před čtvrtstoletím. Bohužel, měli. Ještě dnes by to stále byla světová špička.
JanKoudelka - 21/4/2014 - 22:53
Nosič raketoplánu Buran, An-225 je dodnes největší letadlo na světě a vzbuzuje stále patřičný respekt.
dodge - 23/4/2014 - 07:57
Vzpomínka na Johna Houbolta: muže, který nám dal Lunar Orbit Rendezvous
John Houbolt demonstruje Lunar Orbit Rendezvous asi v roce 1962
John Houbolt zemřel minulé úterý pouhých pět dní po jeho 95. narozozeninách.
Dne 5. května 1961, astronaut Alan Shepard B., Jr. měl pohled na Zemi, který žádný Američan neviděl, díval se na domovskou planetu z kabiny Freedom 7 Mercury při suborbitálním letu. Během 15. minut letu vystoupal do výšky více než 116 mil a dosáhl maximální rychlosti 5134 mil za hodinu. Během letu, Shepard hlásil, že vidí obrysy západního pobřeží Floridy a Mexického zálivu, spolu s Floridským Okeechobee.
Projekt Ranger byl zajímavý tím, že ani jednou neselhal nosič Atlas. R-1 a 2 měly letět k fiktivnímu Měsíci, ale nezdařil se restart Ageny na LEO.
R-3 až 5 nesly " mluvící míče" pro přistání na Měsíci systémem Luna-9. R-6 až 9 nesly kamery s cílem fotografií až bezprostředně před dopadem. Sondy č. 3 až 6 selhaly pro fatální závady, ale č. 7 až 9 excelovaly a zaplavily svět tisíci prvotřídních záběrů poslední vždy z výše několika desítek metrů nad povrchem.
Tady je třeba pomyslet na to že do přistání člověka na Měsíci zbývalo 6 let a pořád byl problém dopravit do oblasti Měsíce 300 kg nákladu o řízeném přistání se dosud jenom snilo.
Takže Armstrogův " velký skok" provedla hlavně věda a technika, reprezentovaná projektem Apollo v neuvěřitelné krátkém časovém období.
dodge - 26/8/2014 - 06:06
Před 25-ti lety, Voyager 2 zachytil na snímcích Neptun.
Věčná škoda, že tehdy neposlali Voyager-1 směrem k Plutu a dali přednost Titanu.
Mise Voyagru-2 k Uranu a Neptunu byla podmínečná, pokud by V-1 nesplnil svůj úkol u Saturnu, tak se k nim vůbec neletělo a přednost by dostal opět Titan.
martinjediny - 26/8/2014 - 09:09
citace:Věčná škoda, že tehdy neposlali Voyager-1 směrem k Plutu a dali přednost Titanu.
Mise Voyagru-2 k Uranu a Neptunu byla podmínečná, pokud by V-1 nesplnil svůj úkol u Saturnu, tak se k nim vůbec neletělo a přednost by dostal opět Titan.
V historii su krasne prave suvislosti. Ta zakladna otazka Preco? Preco dostal Titan prednost pred planetami Uran, Neptun a Pluto?
David - 26/8/2014 - 14:25
Zřejmě proto, že u měsíce velikosti planety / Merkur a téměř Mars/ s hustou atmosférou se čekala nějaká senzace co do E.T..
milantos - 26/8/2014 - 14:50
Zřejmě proto, že se očekávaly zajímavé údaje, na rozdíl od vnějších planet Urana a Neptuna, kde se neočekavaly v plynném obalu žádné mimořádnosti. Nakonec, výsledky daly za pravdu tomuto rozhodnutí- Uran ani Neptun nepřinesly žádná překvapení
Machi - 26/8/2014 - 16:37
Důvody proč Voyager-1 neletěl dál k Plutu jsou známy.
Za prvé, Titan byl součástí primární mise. Pluto, Uran a Neptun ne.
Za druhé, prodloužená mise byla bonusem, u kterého nebylo jasné, jestli se ho sondy vůbec dožijí.
To už si můžete rovnou třeba stěžovat proč nebyl Voyager 3.
Navíc je velmi pravděpodobné, že kdyby Voyager 1 proletěl okolo Pluta, New Horizons by nikdy nebyl schválen, přinejmenším ne jako průletová mise k Plutu (max. jako mise k Neptunu či Uranu s návštěvou většího KBO).
JanToman - 26/8/2014 - 17:04
Jenom bych ještě doplnil, že jedním z důvodů pro zařazení Titanu mezi priority programu Voyager bylo spektroskopické zjištění metanu v jeho atmosféře pozorováním ze Země. Až při průletu Voyageru 1 bylo zjištěno, že dominantní zastoupení v jeho atmosféře má dusík. Jakkoliv se tehdy nepodařilo získat snímky povrchu Titanu právě pro jeho hustou atmosféru, byla získána data o chemickém složení, teplotě, tlaku...
U Uranu a Neptunu nikdo nevěděl co má očekávat, v tom smyslu byl objev fádní atmosféry Uranu stejným překvapením, jako snímky bouřlivé atmosféry Neptunu. O krásných snímcích satelitů těchto planet ani nemluvě. Čili překvapení se konala jak v lednu 1986, tak i v srpnu 1989.
David - 26/8/2014 - 18:45
Je samozřejmé, že tehdy byly znalosti o vnějších planetách zhruba na úrovni dnešních znalostí o Plutu a hlavním cílem obou Voyagerů byl Jupiter a Saturn. V-1 stejně tak jako tak odletěl směrem k Plutu jenže vysoko mimo rovinu jeho dráhy. Idea priority Titanu byla od počátku pochybná, neboť Titan je oproti Plutu " za humny " a na jeho výzkum bylo dost času a příležitostí, což se nedá říci o Plutu a nakonec ani o Uranu a Neptunu. Pluto čekal na svoji sondu dalších třicet let a Voyager-1 by tehdy stihl totéž co nyní NH, jehož náklady se mohly využít na jinou misi. Voyager-2 provedl " nad plán" dostačující základní výzkum soustav U. a N. a V-1mohl totéž provést u Pluta, bylo to za " jedny prachy".
Machi - 26/8/2014 - 19:17
Ještě jinak.
Žádný průlet Voyageru okolo Titanu => pravděpodobně žádný Huygens a žádný radar na Cassini (nebo zdržení Cassini o 5-10 let).
"Voyager-1 by tehdy stihl totéž co nyní NH"
Ne. Zejméně kamery Voyagerů nebyly stavěny pro průzkum vnějších částí Sluneční soustavy a jen díky zkušenosti a vynalézavosti operátorů byly pořízeny relativně kvalitní snímky. Nicméně pokrytí ani rozlišení by v případě Pluta nebylo srovnatelné s tím co má nabídnout New Horizons. Nemluvě o tom, že Voyager nemá na palubě zobrazovací spektrometry.
Také by se průzkum omezil jen na Pluto a Charon. Ačkoliv by Voyager objevil i menší měsíce (určitě Hydru a Nix), detailní fotky by zřejmě nepořídil, protože by nebyly dostatečně přesné informace pro zaměření kamer (obdobná situace nastala v případě menších měsíců Uranu a Neptunu).
David - 26/8/2014 - 22:06
Pluto v oné době nebyl dále od Slunce než Neptun a snímky by tedy měly stejnou kvalitu jako snímky Tritona, což by pro základní průzkum soustavy Pluta a jeho měsíců zcela postačilo, stejně jako postačil základní průzkum provedený u Uranu a Neptuna a speciální sondy k těmto planetám mohly bát zcela zrušeny, stejně by nebyla potřeba speciální sonda k Plutu.
Jinak souhlasím, že není potřeba lkát na rozlitým mlékem, zejména když za rok bude NH u Pluta a možná ještě stihne alespoň jedno KBO, což by Voyager nedokázal.
Smyslem mého původního příspěvku bylo, že V-1 mohl být tehdy velice snadno nasměrován k Plutu a dodávám, že by tam doletěl dříve než V-2 k Neptunu.
Teskním nad letem Voyageru k Plutu proto, že jsem někde četl, že původně měla NASA ve výhledu poslat v rámci Grand tour, u příležitosti ideálního seřazení vnějších planet v sedmdesátých létech m.s, které se bude opakovat až zhruba za 150 let, dvě velké sondy, zřejmě nosičem S-5. V rámci post apollonského šetření byly mise zrušeny a nahrazeny jednoduššími sondami typu Marinner, které byly na nátlak Kongresu pojmenovány Voyager a jejich program byl redukována na návštěvu Jupitera a Saturnu. Původní sondy programu G.T. měly navštívit Jupiter, Uran a Neptun a druhá Jupiter, Saturn a Pluto. Z toho jsem usoudil, že V-1 byl způsobilý splnit druhou část původní nerealizované mise G.T.. [Upraveno 27.8.2014 David]
dodge - 2/9/2014 - 13:59
Mezi hvězdami - oslavy 100. výročí narození Zdeňka Kopala.
Blíží se padesáté výročí vypuštění první úspěšné sondy k Marsu a tak je na čase zamyslet se, jak by asi vypadaly naše znalosti o Sluneční soustavě bez kosmonautiky. Prakticky každý nový krok vždy posunul lidské znalosti o tom kterém tělese zásadním směrem a objevená realita musela být v té době doslova šokující. Příkladně Mars si lidé představovali, jako jakousi obdobu sibiřské tundry se sezónní vegetací a dokonce s možnými stopami pradávné civilizace.
Dovolil jsem si proto zpracovat přehled jak se jednotlivé státy podílely na provedení jednotlivých kroků tímto směrem a kteří provedli tyto kroky jako prvenství.
Započítal jsem i probíhající mise MOM, Dawn, Rosetta a New Horizons.
Nezapočítal jsem misi sovětského Marsu-3, jehož " přistání" je vice než pochybné.
V přehledu nejsou mise k relativně největším tělesům dobře zkoumatelným pozemskými prostředky, tj. Slunce, Měsíc a Země.
Přehled je v členění : těleso, krok a stát. Na závěr je statistika.
ASTEROIDY : průlet - USA, ESA, Čína
orbit - USa
přistání - USA, Japonsko
návrat vzorků - Japonsko
KOMETY : průlet - USA, Rusko/SSSR/, ESA, Japonsko, Indie
orbit - ESA
lander - ESA
impactor - USA
návrat vzorků - USA
MERKUR : průlet - USA
orbit - USA
VENUŠE : průlet - USA, Rusko/SSSR/, Japonsko
orbit - Rusko/SSSR/, USA, ESA
přistání - Rusko/SSSR/ USA
MARS : průlet - USA, Rusko/SSSR/, Japonsko
orbit - USA, Rusko/SSSR/, ESA, Indie
lander - USA
rover - USA
JUPITER : průlet - USA, ESA
orbit - USA
atmosférická sonda - USA
SATURN : průlet - USA
orbit - USA, ESA
Titan lander - ESA
URAN : průlet - USA
NEPTUN : průlet - USA
TRPASLIČÍ PLANETY : průlet - USA
orbit - USA
KBO : průlet - USA
INTERSTELAR MISE - USA
STATISTIKA : / stát kroky prvenství /
1. USA 28/26
2. ESA 09/03
3. RUSKO/SSSR/ 06/02 a JAPONSKO 06/02
5. INDIE 02/00
6. ČÍNA 01/00
Pozn.: Ruské úspěchy pocházejí výhradně z dob SSSR, po jeho rozpadu / 20 let/již Rusko nepředvedlo vůbec nic !
Dík, opravil jsem tam ten Mars-3, jeho " přistání" jsem měl na mysli jako vice než pochybné.
citace:Nezapočítal jsem misi sovětského Marsu-2, jehož " přistání" je vice než pochybné.
Ano, to byl tvrdý dopad na povrch Marsu, ale o šest dnů později tam přistál Mars 3.
dodge - 7/9/2014 - 18:54
Zářijové výročí: James Alfred Van Allen.
V letošním roce si 7. září připomeneme sto let od narození významného amerického vědce Jamese Van Allena, jenž se proslavil zejména výzkumem vesmíru. Jeho jméno nesou radiační pásy, obepínající Zemi.
Letní porce zajímavých videí je tu se zpožděním, ale podle počasí venku snad přeci jenom ještě na sklonku léta. Na začátku se ohlédneme za letošní sezónou nočních svítících oblak. Jako obvykle se podíváme na zajímavé erupce na Slunci a starty raket. Vrcholem léta byl přílet sondy Rosetta ke svému cíli, jádru komety 67P. Oslavili jsme také 45 let od přistání lidí na povrchu Měsíce. Závěr patří kometám a krajině našeho domova.
Před 47 lety byl dosažen rychlostní rekord letadla s lidskou posádkou.
Zkušební pilot USAF William J. “Pete” Knight, před "svým" X-15 číslo 56-6671. Fotografie byla pořízena před rekordním letem, skafandr dostal bílý, tepelně odolný povrch. [Upraveno 05.10.2014 dodge]
David - 5/10/2014 - 09:54
To je jistě snímek před letem, někde jsem viděl snímek X-15 po letu max. rychlostí a povrch letadla byl značně poškozen tepelným namáháním, zejména výškovka byla deformována.
Nevím, ale kolik dosáhl, tuším přes 6.000 km/hod ?
JiříHošek - 5/10/2014 - 10:40
7232 km/h (Mach 6,70)
Jinak, ta fotografie byla pořízena před jiným letem. Před rekordním letem 3.10.1967 dostal bílý, tepelně odolný povrch, celý stroj X-15
David - 5/10/2014 - 10:49
Dík, ten snímek co jsem viděl vypadal hrůzostrašně, demonstroval sílu tepelného namáhání superrychlým pohybem v atmosféře. Na bílo natřený X-15 vidím poprvé.
Mám ten dojem, že na letovém snímku bíle natřeného X-15 vidím náporový motor pod zadní částí trupu, což by signalizovalo, že to asi rekordní let nebyl. [Upraveno 05.10.2014 David]
JiříHošek - 5/10/2014 - 11:02
citace:Na bílo natřený X-15 vidím poprvé.
Mám ten dojem, že na letovém snímku bíle natřeného X-15 vidím náporový motor pod zadní částí trupu, což by signalizovalo, že to asi rekordní let nebyl.
Je to jasné, snímek, který vyvolal tuto diskuzi je z roku 1965, ale rekordní let byl uskutečněn v roce 1967 se speciální úpravou povrchu. Letoun, který jsem já někde viděl a měl poškozen povrch při letu, byl zřejmě bez této speciální povrchové úpravy.
dodge - 5/10/2014 - 13:30
citace:To je jistě snímek před letem, někde jsem viděl snímek X-15 po letu max. rychlostí a povrch letadla byl značně poškozen tepelným namáháním, zejména výškovka byla deformována.
Nevím, ale kolik dosáhl, tuším přes 6.000 km/hod ?
M 6,72 (7.274,23488 km/h)
milantos - 5/10/2014 - 14:09
Že bychom znali rychlost zvuku v té výšce na cm/hod ? To je asi nesmysl takhle udávat, ne ?
dodge - 5/10/2014 - 14:29
citace:Že bychom znali rychlost zvuku v té výšce na cm/hod ? To je asi nesmysl takhle udávat, ne ?
To je oficiální údaj listiny rekordů FAI.
JiříHošek - 5/10/2014 - 15:36
citace:ten snímek co jsem viděl vypadal hrůzostrašně
Letoun, který jsem já někde viděl a měl poškozen povrch při letu, byl zřejmě bez této speciální povrchové úpravy.
To byl možná snímek z havárie 9.11.1962
David - 6/10/2014 - 07:20
citace:
citace:ten snímek co jsem viděl vypadal hrůzostrašně
Letoun, který jsem já někde viděl a měl poškozen povrch při letu, byl zřejmě bez této speciální povrchové úpravy.
To byl možná snímek z havárie 9.11.1962
Ne to není ono, na snímku který mám na mysli mi utkvěla v paměti zejména ablace u kořene směrovky a na náběžných hranách křídel. Určitě tam bylo uvedeno něco v tom smyslu, že je to stav po rychlostním letu.
Alex - 6/10/2014 - 08:38
citace:
citace:
citace:ten snímek co jsem viděl vypadal hrůzostrašně
Letoun, který jsem já někde viděl a měl poškozen povrch při letu, byl zřejmě bez této speciální povrchové úpravy.
To byl možná snímek z havárie 9.11.1962
Ne to není ono, na snímku který mám na mysli mi utkvěla v paměti zejména ablace u kořene směrovky a na náběžných hranách křídel. Určitě tam bylo uvedeno něco v tom smyslu, že je to stav po rychlostním letu.
David má pravdu. Aj ja som to videl len už si nespomeniem či to bola fotka alebo video.
pospa - 6/10/2014 - 09:34
Mod: Prosím dodržujte pravidlo 3.1 a z citací mažte obrázky!
Promazáno. (tentýž zásah proveden také ve vlákně Nová ruská kosmická loď PPTS.)
Opravdu není nutné, aby se ve třech (čtyřech) postech za sebou opakoval stejný obrázek a pouze zabíral místo ve vlákně a na serveru.
Díky
Úvodem bych si dovolil připomenout Pravidlo diskuze č. 5 !
Jinak považuji Lunu-3 za obrovský úspěch, jednak navedení na specifickou dráhu a to bez možnosti pozdější korekce , potom fungující systém orientace a fungující složité vlastní fotografování.
Na jaký materiál byly snímky učiněny je zcela jedno, je to jen zajímavost. Dlužno připomenou, že se Sověti / několikrát/ pokoušeli let Luny-3 opakovat, ale vždy nosič skončil explozí.
Samozřejmě lze vytknout při váze téměř 25O kg chabé přístrojové vybavení, ale to bylo u kosmických těles sovětské provenience běžné, že pro stejný výkon jako USA potřebovali min 5x větší váhu.
Uvážíme-li že již 40 kg Pioneer-1, který bohužel doletěl jen třetinu cesty, nesl v roce 1958 televizní kameru , jeví se vybavení na palubě Luny-3, tj. mj. " film, i když údajně americký, foťák a vývojka" jako poněkud zaostalé.
Paradoxem tehdejší doby bylo, že vyspělá americká technika neměla dostatečně silný nosič a Sověti který jej měli, zase neměli vyspělou techniku, škoda že Sověti onehdy nepřišli s návrhem mezinárodní spolupráce, jako to učinili po prohraných kosmických závodech. [Upraveno 10.10.2014 David]
milantos - 10/10/2014 - 08:58
citace:
Uvážíme-li že již 40 kg Pioneer-1, který bohužel doletěl jen třetinu cesty, nesl v roce 1958 televizní kameru , jeví se vybavení na palubě Luny-3, tj. mj. " film, i když údajně americký, foťák a vývojka" jako poněkud zaostalé.
I kdyby tam dali TV kameru - tak vzhledem k tomu, že chtěli snímkovat odvrácenou stranu Měsíce, tak by byl problém v tehdejší době záznamu TV. S AMPEXem asi počítat nemohli . dodge - 10/10/2014 - 12:45
Fotografování na film s následnou dopravou exponovaných kazet na zem se praktikovalo až do druhé poloviny sedmdesátých let. První špionážní družice s CCD snímačem byla vypuštěna v prosinci 1976.
citace:Fotografování na film s následnou dopravou exponovaných kazet na zem se praktikovalo až do druhé poloviny sedmdesátých let. První špionážní družice s CCD snímačem byla vypuštěna v prosinci 1976.
Jenže meritem jsou kosmické sondy, nikoli špionážní satelity.
milantos - 10/10/2014 - 14:51
v době, kdy letěla Luna-3, jiná možnost nebyla. Pokud máš jiná fakta, tak sem s nimi
David - 10/10/2014 - 16:23
citace:v době, kdy letěla Luna-3, jiná možnost nebyla. Pokud máš jiná fakta, tak sem s nimi
Už jsem to psal, Pioneer-1 z roku 1958, ačkoli vážil pouhých 18 kg / bez brzdící rakety/ měl televizní kameru. Televizní kamery měly všechny Rangery i Marinnery.
milantos - 10/10/2014 - 16:33
Tak ještě jednou : problém by nebyl s kamerou, ale s tím, jak zaznamenat TV obrázky při letu za odvrácenou stranou Měsíce. (Předpokládal jsem, že to je z mého příspěvku v 8:58 dostatečně jasné ) Protože k ničemu jinému tam Luna-3 neletěla. A dovolím si tvrdit, že v té době jiná možnost nebyla.
Mariner 4 s TV kamerou a záznamem je už úplně jiná generace kosmického průzkumu i dost posunutá v čase ! [Upraveno 10.10.2014 milantos]
Machi - 11/10/2014 - 10:52
citace:Fotografování na film s následnou dopravou exponovaných kazet na zem se praktikovalo až do druhé poloviny sedmdesátých let.
NRO používalo film do poloviny 80. let (poslední let byl ~1986). Rusko jej používá dodnes.
citace:v době, kdy letěla Luna-3, jiná možnost nebyla.
Ano.
citace:Uvážíme-li že již 40 kg Pioneer-1, který bohužel doletěl jen třetinu cesty, nesl v roce 1958 televizní kameru , jeví se vybavení na palubě Luny-3, tj. mj. " film, i když údajně americký, foťák a vývojka" jako poněkud zaostalé.
TV kamery prvních Pioneerů vlastně ani nebyly kamery, ale TV skenery docela dost mizerných parametrů. Třeba u dvojky měl rozlišení pouhých 64 pixelů. Oproti tomu systém Jenisej na palubě Luny-3 byl oproti nim vrchol techniky s rozlišením 1 Mpix. Navíc řešil problém se záznamem snímků, jak už zmínil Milantos. Také měl hned dva objektivy (širokoúhlý a úzkoúhlý).
Později v 70. letech se ukázala kombinace vyspělé elektronické TV kamery s bohatou možností nastavení v kombinaci s magnetopáskovým zařízením jako lepší volba, ale v 60. letech to ještě neplatilo. Ostatně Lunar Orbitery, které zmapovaly většinu povrchu Měsíce byly vybaveny špičkovým zařízením fototelevizního typu (jako Luny či Marsy). [Upraveno 11.10.2014 Machi]
dodge - 14/10/2014 - 15:10
Před 67-mi lety 14.října 1947 překročil jako první člověk na světě Chuck Yeager rychlost zvuku na raketovém letadle X-1.
Od 30.10.1957 čekal oříšek Limončik, obecně známý díky sovětské propagandě, která jej prezentovala světu jako " fenku sibiřského psa lajky", pod jménem Lajka, ve své těsné kabince na start na LEO.
Celá družice, po vzletu na LEO, nazvaná Sputnik-2, byla spíchnuta za přibližně čtrnácte dní údajně na politickou objednávku samotného Chruščova, který údajně vyžadoval psího kosmonauta. Jestliže prvá část předchozí věty je pravděpodobná, o druhé lze úspěšně pochybovat. Chruščov byl bolševický politik bez vzdělání a pro nápad s letem psa byla nezbytná inženýrská představivost, kterou Chruščov zcela jistě neměl. Protože zavržení hodný pokus dopadl tragicky zůstal autor nápadu, já se domnívám, že to byl servilně sám Koroljov, " skromně" v anonymitě. Psík pravděpodobně většinu času do startu strávil navíc v nepřirozené poloze v montážní hale, neb nosič se vztyčuje v kompletní sestavě zhruba den před startem. V těsné kabince neměl ani napáječku, vodu údajně obsahovala jeho potrava z krmítka. Jakému utrpení byl psík vystaven dokumentuje " dojímavý" příběh o tom jak jeden z inženýrů během předstartovních příprav napojil psíka hadičkou otvorem v kabince, který ruče vyvrtal a poté uzavřel šroubem.
Ervé - 31/10/2014 - 07:18
On ten pokus nebyl zavrženíhodný. Utrácení zkušebních psů bylo v té době běžné. Faktem ale je, že Koroljov misi příliš uspěchal, kdyby trochu víc testovali a upravovali, odstartovali by o týden, dva později a Lajka mohla letět za mnohem lepších podmínek (přežila by mnohem větší dobu). Jenže Koroljov (s čestnou výjimkou Vostoku) víc dbal na propagandu a úspěch než na smysluplné využití.
Lubos - 31/10/2014 - 20:43
citace:...Jenže Koroljov (s čestnou výjimkou Vostoku) víc dbal na propagandu a úspěch než na smysluplné využití.
Asi po zážitkoch v gulagu, aj keď v jeho prípad to boli oproti ostatným kúpele, sa tam nechcel pozrieť znovu.
Patek - 31/10/2014 - 22:27
citace:...Jenže Koroljov (s čestnou výjimkou Vostoku) víc dbal na propagandu a úspěch než na smysluplné využití.
Co konkrétně nemělo smysluplné využití? R-7? Molniji? Sputniky? Luny?
Meziplanetární sondy? Sojuzy? MS-1 a MS-2? R-1? R-2? R-5? R-11?
V době kdy stavěl Vostoky se určitě Gulagu bát nemusel, leda, že by chtěl svrhnout Chruščeva. V té době měl "pod palcem" desetitisíce lidí a miliardy rublů.
David - 3/11/2014 - 15:42
3.11.1957 vzlétl na LEO Sputnik-2 druhá uměla družice planety Země. Krom zde již diskutovaného biologického pokusu se psem, je zajímavé, že tehdy Sověti nezveřejnili rozměry a váhu tělesa, které krom ohlášeného přístrojového úseku / 503,6 Kg / bylo vlastně centrálním stupněm nosiče R-1 a celá sestava vážila téměř 7 tun a na délku měla téměř 30 m.
Je podivné, že Sověti tento údaj nepoužili k propagandě / americká družice, která ještě musela čekat na Zemi čtvrt roku vážila vč. posledního stupně nosiče pouhých 14 kg a měřila pouhé dva metry / , přitom Američané, kteří podobné těleso, o váze 4 tuny a délce 18 m, dopravili do kosmu o rok později /v programu Atlas-Score/ se tímto výkonem pyšnili ihned po vzletu ústy samotného prezidenta.
jamsed - 3/11/2014 - 17:51
citace:...je zajímavé, že tehdy Sověti nezveřejnili rozměry a váhu tělesa, které krom ohlášeného přístrojového úseku / 503,6 Kg / bylo vlastně centrálním stupněm nosiče R-1 a celá sestava vážila téměř 7 tun a na délku měla téměř 30 m...
Při tomto letu se mělo užitečné zatížení oddělit od horního stupně, proto zřejmě nebyl fakt o velikosti objektu na dráze nijak zvýrazňován.
Díky tomu, že se družice od rakety neoddělila, došlo k přehřáti pokusného psa a jeho uhynutí - chladicí zařízení bylo na spodní straně pouzdra se psem v místech připojení k hornímu stupni.
Patek - 3/11/2014 - 20:56
citace:
Při tomto letu se mělo užitečné zatížení oddělit od horního stupně, proto zřejmě nebyl fakt o velikosti objektu na dráze nijak zvýrazňován.
Díky tomu, že se družice od rakety neoddělila, došlo k přehřáti pokusného psa a jeho uhynutí - chladicí zařízení bylo na spodní straně pouzdra se psem v místech připojení k hornímu stupni.
Nemáte zdroj odkud jste čerpal? Pro mne je to novinka, nikde jsem se nedočetl o plánovaném oddělení Sputniku 2 od Bloku A.
jamsed - 4/11/2014 - 00:13
citace:Nemáte zdroj odkud jste čerpal? Pro mne je to novinka, nikde jsem se nedočetl o plánovaném oddělení Sputniku 2 od Bloku A.
Informaci o smrti Lajky přehřátím a stresem poprvé zveřejnil v říjnu 2002 Dmitrij Malašenkov na World Space Congress v Houstonu.
Petr_Šída - 4/11/2014 - 01:20
je zajímavé, že tehdy Sověti nezveřejnili rozměry a váhu tělesa
To bych připsal vojenskému tajemství, přeci jenom to byl zároveň nsič jaderných zbraní a zvěřejňovat u něj nosnost na LEO určitě nebylo žádoucí
Ervé - 4/11/2014 - 07:50
Koroljov (s čestnou výjimkou Vostoku) víc dbal na propagandu a úspěch než na smysluplné využití.
Co konkrétně nemělo smysluplné využití? R-7? Molniji? Sputniky? Luny?
Meziplanetární sondy? Sojuzy? MS-1 a MS-2? R-1? R-2? R-5? R-11?
V době kdy stavěl Vostoky se určitě Gulagu bát nemusel, leda, že by chtěl svrhnout Chruščeva. V té době měl "pod palcem" desetitisíce lidí a miliardy rublů.
Jde mi o uspěchané starty nepřipravených a netestovaných sond, o hazardování se životy při misích Voschodu a Sojuzu (lety bez skafandrů prosadil v době, kdy měl za sebou dva úspěšné pilotované lety Vostoku). Možná za to prostě mohla ruská mentalita - ztráty jsou povoleny.
David - 4/11/2014 - 08:55
citace: je zajímavé, že tehdy Sověti nezveřejnili rozměry a váhu tělesa
To bych připsal vojenskému tajemství, přeci jenom to byl zároveň nsič jaderných zbraní a zvěřejňovat u něj nosnost na LEO určitě nebylo žádoucí
Asi to tak bude, ostatně třeba Vostok či Voschod také neukázali neb konstrukce byla určena pro špionážní účely.
NVítězslav - 4/11/2014 - 13:22
citace:Možná za to prostě mohla ruská mentalita - ztráty jsou povoleny.
Když, tak vojenská mentalita. Závod o vesmír byl bojištěm studené války a tomu bylo vše podřízeno. Se ztrátami zkušebních pilotů - zejména vojenských - se počítá dosud. Ostatně o jedné ztrátě nevojenských pilotů se diskutuje na sousedním tématu.
Požár Apolla 1 se ztrátou 3 astronautů taky Projekt Apollo nezastavil, Challenger nezastavil STS a havárie SpaceShipTwo nezastaví Rutana, i když mu možná sebere pár zákazníků.
David - 4/11/2014 - 19:28
Aby mohli vozit zákazníky budou asi mít certifikaci od příslušných úřadů a to znamená že stroj musí mít bezpečnostní parametry. První verze tuto certifikaci určitě neměla a tok místo " zákazníka" vezli zátěž.
Pochybuji, že získat certifikaci pro lety platících zákazníků bude snadné, či dokonce možné. Já bych se pod něco takového nepodepsal.
Patek - 4/11/2014 - 20:38
Za života Koroljova šlo především o to být první na obou stranách. Pouze ve Voschodu byli kosmonauti bez skafandrů. Ve Voschodu 2 měli skafandr na sobě. Při vývoji Sojuzu asi moc věřili, že to mají pod kontrolou. To samé se dělo na druhé straně oceánu. Taky si asi mysleli, že se nemůže nic stát a uhořeli tři astronauti. Při vývoji raketoplánu se vůbec nepoučili z tragédie Sojuzu 11 a do tragédie Challengeru létali v kombinézách pouze s helmou s přívodem kyslíku, pak teprve zavedli skafandry. Nevím, kdo více hazardoval se životy posádky, jestli v SSSR nebo v USA? V SSSR pouze při osmi letech nemohli bezprostředně po startu zachránit posádku, ale v USA od STS-6 až do STS-135 byla šance nulová až do výšky umožňující nouzový manévr. U spolehlivosti prvních sovětských sond spíš šlo o kvalitu použitých součástek než o nedostatek zkoušek (bráno jejich měřítkem, oni testovali za pochodu). V SSSR se vždy k planetám posílala dvojice sond. Dost často byla sonda ztracena lidským šlendriánem.
Alex - 5/11/2014 - 07:30
citace:Aby mohli vozit zákazníky budou asi mít certifikaci od příslušných úřadů a to znamená že stroj musí mít bezpečnostní parametry. První verze tuto certifikaci určitě neměla a tok místo " zákazníka" vezli zátěž.
Pochybuji, že získat certifikaci pro lety platících zákazníků bude snadné, či dokonce možné. Já bych se pod něco takového nepodepsal.
To by potom museli zakázať aj masové komerčné výstupy v Himalajach, basejumping a pod. t.j. nie celkom bezpečné aktivity. Je to o miere rizika.
David - 5/11/2014 - 08:36
Aby mohlo letadlo dopravovat cestující tak musí mít certifikaci, jestli se to vztahuje na tento případ si ovšem nejsem jist, protože se vlastně nikam " necestuje".
dodge - 5/11/2014 - 08:48
citace:Aby mohlo letadlo dopravovat cestující tak musí mít certifikaci, jestli se to vztahuje na tento případ si ovšem nejsem jist, protože se vlastně nikam " necestuje".
Certifikaci musí mít přeci každá pouťová atrakce.
David - 5/11/2014 - 08:54
citace:
citace:Aby mohlo letadlo dopravovat cestující tak musí mít certifikaci, jestli se to vztahuje na tento případ si ovšem nejsem jist, protože se vlastně nikam " necestuje".
Certifikaci musí mít přeci každá pouťová atrakce.
Myslel jsem certifikaci Úřadu pro civilní letectví.
NVítězslav - 5/11/2014 - 09:53
citace:
To by potom museli zakázať aj masové komerčné výstupy v Himalajach, basejumping a pod. t.j. nie celkom bezpečné aktivity. Je to o miere rizika.
Masové komerční výstupy v Himalájích povoluje Nepál - a je to jeho věc. Možná, že v Nepálu docílí licence na "kosmické" lety taky snadno.
Koneckonců - v Rakušani v Kaprunu provozovali lanovku, která by v Česku neprošla certifikací ani náhodou. Taky podle toho dopadla...
dodge - 7/11/2014 - 21:13
Vladimír Komarov 1967. R.I.P.
Erakis - 7/11/2014 - 22:19
Nie je mi jasné dodge, prečo si tu umiestnil túto fotku, ved nie je ani výročie smrti ani narodenia Vladimira Komarova (narodil sa 16. marca, zomrel 24 apríla). Ani fotografia jeho pozostatkov nie je žiadna novinka a väčšina fandov kozmonautiky ju určite pozná.
Listopad před padesáti lety se stal mezníkem ve výzkumu Marsu. Na tento měsíc připravila NASA dvě sondy typu Mariner. Prvé pokusy o let sond k Marsu, bohužel neúspěšné, měl již za sebou tehdejší SSSR, nyní Rusko, jejich nejúspěšnější sonda zmlkla 100 mil, km od Země, přibližně v polovině letu k Marsu.
Obě americké sondy byly identické, čímž se zvyšovala pravděpodobnost úspěchu.
Mariner-3 vzlétl 5.11.1964, avšak závada na aerodynamickém krytu sondy zmařila celý pokus. Jeho dvojník, Mariner-4, vzlétl 28.11.1964 a byl plně
úspěšný. Z tehdy fantastické vzdálenosti 220 mil.km poslal k Zemi údaje, které zásadně změnily dosavadní náhledy na Mars, jako dvojníka Země s vegetací a stopami pradávné civilizace/ Schipareliho kanály/.
Představil Mars jako pusté, zmrzlé těleso, pokryté krátery, bez magnetického pole s ovzduším z jedovatého kysličníku uhličitého navíc tak řídkého jako na Zemi ve výšce 35 km.
Tento pohled trvá dodnes, ani po padesáti letech průzkumu Marsu daleko dokonalejšími sondami, landery a rovery se nepodařilo najít ani stopu současného či minulého života.
dodge - 20/11/2014 - 08:33
Apollo 12 - přistání na Měsíci v listopadu 1969 - 45. výročí.
Intrepid se chystá k setupu do Moře bouří
David - 2/12/2014 - 09:01
Zítra a pozítří nebude čas na historii pro žhavou přítomnost proto v předstihu připomínám 40 let od průletu Pioneeru-11 okolo Jupitera dne 3.12.1974. Tato sonda jako první využila " gravitačního praku " pro nasměrování k Saturnu kolem něhož v roce 1979 jako první sonda proletěla. 6 let jí to trvalo, neboť Saturn byl v nevhodné poloze a sonda musela putovat přes celou Sluneční soustavu.
Prvním návštěvníkem Jupitera byl ale Pioneer-10 4.12.1973. Obě sondy byly průlety okolo obřích planet urychleny na únikovou dráhu ven ze Sluneční soustavy a nesou destičky s poselstvím pro E.T.
NASA s nimi udržovala spojení téměř do konce m.s. a Pioneer-10 je dosud druhým nejvzdálenějším tělesem vyrobeným člověkem, dále je jen Voyager-1, který se již pohybuje v mezihvězdném prostředí.
Obě sondy byly m.j. vybaveny i detektory asteroidů, ale nikde jsem nečetl, že by nějaké těleso detekovaly.
Ervé - 2/12/2014 - 11:06
Myslím že to byly spíš detektory mikrometeoroidů, tedy zrnek kosmického prachu.
David - 2/12/2014 - 14:08
citace:Myslím že to byly spíš detektory mikrometeoroidů, tedy zrnek kosmického prachu.
Ve SPACE 40 uvádí Mgr. Vítek mezi přístrojovým vybavením obou sond : 4 neskanující R-Ch dalekohledy pro detekci meteoroidů a asteroidů. Zajímaly by mne výsledky jejich měření, nikde jsem se s tím dosud nesetkal. Dík. [Upraveno 02.12.2014 David]
dodge - 11/12/2014 - 12:14
Před 42 roky přistáli na Měsíci zatím poslední lidé - Apollo 17.
citace:Poslední přistání lidí na Měsíci před 42 lety
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/ap-17/index.htm
Na stránce je i odkaz na historické články z L+K a VTM z r.1973.
V článku z L+K je i Schmittova parafráze slavné básně Clementa Moorea v překladu od J.Krupičky z klubu SPACE.
A jak tehdy napsal P.Toufar ve VTM (a je tomu tak i letos a ještě dlouho bude): ...sledovaly statisíce televizních diváků v mnoha státech kroky posledních pozemšťanů po povrchu jiného nebeského tělesa, posledních na dobu, o jejíž délce se zatím nikdo neodvažuje vyslovit dohad. David - 14/12/2014 - 10:36
Před 52 lety proletěl americký Mariner-2 kolem Venuše, jako první sonda ze Země která kdy dorazila k jiné planetě. Ačkoli proletěl zhruba ve dvojnásobné vzdálenosti než byl plán, poslal k Zemi převratné údaje spočívající v husté atmosféře z jedovatého CO2 o tlaku kolem 90 atm. a teplotě povrchu kolem 400 stupňů starého Celzia.
Dlužno dodat, že Venuše zahalená mraky byla do té doby považována za dvojníka Země s oceány v období Carbonu.
Údaje byly natolik šokující, že příkladně Sověti jim nevěřili a sondy určené k přistání vybavili plováky a konstrukci jim až do čísla 7 ničil drtivý tlak.
Mariner-2 startoval 27.8.1962 a zahájil veleúspěšný americký prvotní průzkum planet Sluneční soustavy, který právě vrcholí v oblasti Pluta.
Machi - 14/12/2014 - 14:13
citace:Ačkoli proletěl zhruba ve dvojnásobné vzdálenosti než byl plán, poslal k Zemi převratné údaje spočívající v husté atmosféře z jedovatého CO2 o tlaku kolem 90 atm. a teplotě povrchu kolem 400 stupňů starého Celzia.
Nevím co je to starý Celsius, ale Mariner 2 nezjistil ani tlak 90 atm ani teplotu 400 stupňů. Rozsah změřený mikrovlnným radiometrem byl 187 až 317 stupňů, některé údaje nasvědčovaly možnosti i vyšší teploty (400 bylo maximum). V kombinaci s pozemními měřeními byla za pravděpodobnou považována teplota ~325°C.
Tlak se odhadoval na 10-30 atm.
citace:
Údaje byly natolik šokující, že příkladně Sověti jim nevěřili a sondy určené k přistání vybavili plováky a konstrukci jim až do čísla 7 ničil drtivý tlak.
Zase propagandistický trolling?
Sondy Veněra 1-3 byly navrženy pro mírné podmínky (tlak pár atm, teplota do 100°C), protože takové byly odhady v době jejich konstrukce (i na "Západě").
Už během letu Veněry 3 si byli Sovětští odborníci jistí, že Veněra přistání nepřežije kvůli vysokým teplotám, nicméně konstrukce se tak rychle prostě změnit nedala.
Následující sondy byly upraveny dle nejnovějších poznatků (teplota ~325°C, tlak 10-30 atm, konkrétně měly vydržet až 25 atm), ale teplota i tlak byl na Venuši ještě vyšší. U Veněry 7 už nic neriskovali a zvedli limity na 180 atm a teplotu přes ~500°C.
Teprve pak se dostali až na povrch.
dodge - 15/12/2014 - 15:23
Před 49-ti lety, 15.12.1965 došlo k prvnímu přiblížení a skupinovému letu dvou pilotovaných lodí na LEO. Loď Gemini 7 s velitelem Frankem Bormanem a pilotem Jamesem Lovellem byla doháněna lodí Gemini 6A s velitelem Waltrem Schirrou a pilotem Thomasem Staffordem. Jemnými motorickými manévry se Wally Schirra přiblížil ke Gemini 7 až na 0,3 m. Gemini 7 byla pasivním tělesem protože neměla na manévrování dostatek paliva.
Posádka Gemini 7 zleva: Lowell, Borman
Posádka Gemini 6A zleva: Stafford, Schirra
Ervé - 16/12/2014 - 07:32
Gemini 7 neměla přibližovací radar a letěla 14denní misi, takže palivo potřebovala na stabilizaci a orientaci.
David - 16/12/2014 - 16:41
citace:
citace:Ačkoli proletěl zhruba ve dvojnásobné vzdálenosti než byl plán, poslal k Zemi převratné údaje spočívající v husté atmosféře z jedovatého CO2 o tlaku kolem 90 atm. a teplotě povrchu kolem 400 stupňů starého Celzia.
Nevím co je to starý Celsius, ale Mariner 2 nezjistil ani tlak 90 atm ani teplotu 400 stupňů. Rozsah změřený mikrovlnným radiometrem byl 187 až 317 stupňů, některé údaje nasvědčovaly možnosti i vyšší teploty (400 bylo maximum). V kombinaci s pozemními měřeními byla za pravděpodobnou považována teplota ~325°C.
Tlak se odhadoval na 10-30 atm.
citace:
Údaje byly natolik šokující, že příkladně Sověti jim nevěřili a sondy určené k přistání vybavili plováky a konstrukci jim až do čísla 7 ničil drtivý tlak.
Zase propagandistický trolling?
Sondy Veněra 1-3 byly navrženy pro mírné podmínky (tlak pár atm, teplota do 100°C), protože takové byly odhady v době jejich konstrukce (i na "Západě").
Už během letu Veněry 3 si byli Sovětští odborníci jistí, že Veněra přistání nepřežije kvůli vysokým teplotám, nicméně konstrukce se tak rychle prostě změnit nedala.
Následující sondy byly upraveny dle nejnovějších poznatků (teplota ~325°C, tlak 10-30 atm, konkrétně měly vydržet až 25 atm), ale teplota i tlak byl na Venuši ještě vyšší. U Veněry 7 už nic neriskovali a zvedli limity na 180 atm a teplotu přes ~500°C.
Teprve pak se dostali až na povrch.
Omlouvám se, že jsem zaměnil data z Marineru 5 a 2. Faktem je, že Sověti ačkoli znali výsledky Marineru 2, které byly interpretací spodní hranice naměřených údajů, následně postavili sondu / Venera-4/, která vydržela tlak jen 18 atm. a její poslední měření interpretovali jako přerušení vysílání po přistání. Následující den Mariner-5 posunul zničení Venuše-4 do výšky 27 km nad povrchem, prokázel, že sovětská sonda vůbec povrchu nedosáhla a naměřil tlak oněch 90 atm. Sověti opět nevěřili Marineru-5 a jejich následující sondy č.5 a 6 postavili na tlak 27 atm., což znamenalo zničení ve výšce nad 10 km nad povrchem. U Venuše-7 bylo přistání na povrchu ohlášeno až dodatečně, kdy byly z radiového šumu vyloveny jakés takés signály. Prokazatelně povrchu ve funkčním stavu dosáhla až sonda č. 8, po téměř 15-ti pokusech.
Pokud se týče Venuše-3, tak ta k Venuši dospěla jako nefunkční a její vstup do atmosféry Venuše je v rovině teorie.
dodge - 21/12/2014 - 08:55
Před 46-ti lety, 21.12.1968 v 12:51 UTC odstartovala do vesmíru kosmická loď Apollo 8, která uskutečnila první let s lidskou posádkou mimo LEO a to rovnou kolem Měsíce.
Apollo 8 - SA-503 se nachází na rampě 39A před vzletem s astronauty Frankem Bormanem, Jimem Lovellem a Billem Andersem
Portrét posádky Apolla 8 zleva Lovell, Anders a velitel Borman.
Návratový modul Apollo 8 na palubě lodi USS Yorktown.
David - 31/1/2015 - 09:42
Před 57mi lety vstoupily USA na LEO. Stalo se tak v pozdních večerních hodinách 31.1.1958 amerického času, v Evropě byl již 1.únor / O3.48 hod UT /.
První americkou družicí a třetí umělou družicí v Historii byl Explorer-1 o váze 8 kg. Na oběžnou dráhu vstoupil tři, resp. čtyři měsíce po sovětských družicích Sputnik 1 a 2 vážících, tehdy zcela ohromujících, 83 a 503 kg, když druhá nesla dokonce na palubě pokusného psíka.
Sověti svými družicemi dokonale překvapili a ohromili nejen USA, ale celý svět a Američané musili kalich hořkosti vypít do dna tím, že jejich odborníci v projektu Vanguard nebyli schopni družici vypustit a museli o pomoc požádat německého konstruktéra von Brauna.
Pikantní na věci je to, že von Braun měl nosič pro družici připraven již 20.9.1956 / více než rok před sovětskými družicemi / a tehdy nejen, že dostal zákaz družici vypustit, ale speciální komise kontrolovala startovní přípravy a start, při němž maketa čtvrtého stupně nosiče Jupiter-C s nákladem 14 kg dosáhla rychlosti 7 km/s, tak aby nemohlo dojít i přes zákaz k vypuštění von Braunovy družice.
Zajímavé je, že tehdy neexistovaly sledovací sítě a tak po startu čekal vypouštěcí tým, podobně jako u Sovětů, u radiového přijímače " až se to ozve z druhé strany". Ex-1 se dostal na vyšší než plánovanou dráhu a přiletěl " z druhé strany" s půlhodinovým zpožděním, z čehož plyne, že dvě hodiny nebylo jasno, zda se vůbec na dráhu dostal.
Explorer-1 nesl 5 kg přístrojů a objevil radiační pásy záření kolem Země.
Ještě bych dodal, že von Braun u vypuštění " své" družice nebyl a zdržoval se kdesi na nějaké konferenci.
dodge - 5/2/2015 - 19:06
Před 44-mi lety: Apollo 14 přistálo na Měsíci.
5.února 1971, LM Apolla 14 přistál na Měsíci. Členové posádky byli kapitán Alan Bartlett Shepard, Jr. (USN), velitel; Major Stuart Allen Roosa (USAF), pilot velitelského modulu; a Commander Edgar Dean Mitchell (USN), pilot lunárního modulu. Na této fotografii, Shepard stojí u Modular Equipment Transporter (MET). MET byl vozík pro nošení nářadí, kamery apod. Shepard může být identifikován vertikálním pruhem na helmě.
V nějakém filmu, či dokumentu jsem se setkal s názorem, že Schepard měl být prvým člověkem v Kosmu a že jej o tuto výsadu připravil von Braun, který do křesla jeho lodi posadil šimpanze. Zajímal by mne názor na tuto věc . Dík.
Ervé - 6/2/2015 - 09:32
Taky jsem na to narazil, jenže Von Braun chtěl mít jistotu, že jeho raketa nezabije amerického hrdinu. Takže při druhém letu Mercury-Redstone (MR-2) letěl v lednu 1961 šimpanz Ham - let byl problematický, proto následoval MR-BD s maketou Mercury v březnu 1961. Pak teprve byl Redstone považován za bezpečný. Plně vybavená kabina Mercury ale nebyla po ruce. Než ji měli, letěl Gagarin.
David - 6/2/2015 - 09:51
Navíc Sověti měli již v únoru tři plně vybavené lodě Vostok a Gagarin klidně mohl letět již koncem února, nebo počátkem března a určitě by letěl, kdyby Američané chystali let člověka. Sověti měli tu výhodu, že podrobně znali americké plány i fázi přípravy a mohli svoje plány operativně měnit, takže Schepard neměl vůbec žádnou šanci.
NovýJiřík - 6/2/2015 - 13:59
citace:Taky jsem na to narazil, jenže Von Braun chtěl mít jistotu, že jeho raketa nezabije amerického hrdinu. Takže při druhém letu Mercury-Redstone (MR-2) letěl v lednu 1961 šimpanz Ham - let byl problematický, proto následoval MR-BD s maketou Mercury v březnu 1961. Pak teprve byl Redstone považován za bezpečný. Plně vybavená kabina Mercury ale nebyla po ruce. Než ji měli, letěl Gagarin.
I kdyby nějaký Američan letěl, šlo by jen o suborbitální skok po balistické dráze, nikoliv o skutečný vesmírný let, takže by se to s Gagarinem, který obletěl Zemi první kosmickou, vůbec nedalo srovnat, a když, tak pouze propagandisticky. A to nemluvím o Titovovi, který strávil nahoře celý den, zatímco následné "hupsnutí" Mercury trvalo čtvrt hodiny. První americký kosmonaut/astronaut v pravém smyslu slova byl až v dalším roce Glenn.
Ervé - 6/2/2015 - 15:08
Obyčejným američanům by bylo jedno, že to byl jen skok, Shepard by prostě byl první ve vesmíru. Jak se mluvilo už v 60. letech, kdyby Shepard hupsnul nahoru jako první, JFK by nevyhlásil přistání na Měsíci.
NovýJiřík - 6/2/2015 - 15:27
citace:Obyčejným američanům by bylo jedno, že to byl jen skok, Shepard by prostě byl první ve vesmíru. Jak se mluvilo už v 60. letech, kdyby Shepard hupsnul nahoru jako první, JFK by nevyhlásil přistání na Měsíci.
Takže je možná škoda, že ten Shepard jako první nehupsnul. Protože kdyby Kennedy nevyhlásil závod o Měsíc, Američani by s tím ani zdaleka tolik nespěchali, Sověti by tudíž měli čas na vlastní program a udrželi by tempo, a jakmile by se na Měsíc dokázali v nějakém rozumném časovém rozpětí dostat jedni i druzí, vesmírné závody by pokračovaly dál. Např. proto, že poražený v přistání na Měsíci by si to nenechal líbit a kontroval by stavbou základny, uvažovalo by se o Marsu atd.
David - 7/2/2015 - 01:26
Jistá věc je, že Sověti, kteří znali americké plány, by v žádném případě nenechali letět jako prvního Američana, byť po balistické dráze.
Poněkud obdobná situace nastala i při závodě " o Měsíc". Pokud by tehdy Američané znali sovětské plány zcela jistě by vynechali Apollo-10 a hned by letělo Apollo-11, aby eliminovali možnost, že Luna-15 přiveze měsíční vzorky dříve.
NovýJiřík - 7/2/2015 - 09:49
citace:Jistá věc je, že Sověti, kteří znali americké plány, by v žádném případě nenechali letět jako prvního Američana, byť po balistické dráze.
Poněkud obdobná situace nastala i při závodě " o Měsíc". Pokud by tehdy Američané znali sovětské plány zcela jistě by vynechali Apollo-10 a hned by letělo Apollo-11, aby eliminovali možnost, že Luna-15 přiveze měsíční vzorky dříve.
Ehm, zřejmě si tím chtěl říct, že by na Měsíci přistáli s Apollem 10. Asi ano. Jinak je ovšem smůla, že ta Luna 15 nevyšla. Jak už jsem tu psal někdy předloni, kdyby se Sověti odhodlali riskovat jako hráč pokeru s dvěma čtyřkami v listu a pokusili se o pilotovaný (no, pilotovaný, prostě by do kabiny Sojuzu posadili dva kosmonauty a vystřelili je nahoru) oblet Měsíce ještě před Apollem 8, tak i kdyby to skončilo havárií, nahnali by Američanům strach, poněvadž by tím jasně prokázali odhodlání, a kdyby jim vyšla Luna 15 a první vzorky Měsíce, tak by v 70. letech leccos pokračovalo jinak. Američani věděli o vývoji superrakety N1 v SSSR, Lunochody vyšly na jedničku a k tomu ten program dlouhodobé přítomnosti člověka ve vesmíru na Saljutech. Zkrátka asi by nebylo možné všechno odpískat Apollem 17, protože americká veřejnost (tj. média) by to tváří v tvář dalším sovětským prvenstvím nedovolila.
David - 7/2/2015 - 18:12
V úvahách " co kdyby" nelze pomíjet jednu věc : kosmická technika made in SSSR byla robustní a nespolehlivá, lépe řečeno měla v kosmu malou " výdrž"-
N-1 se ukázala jako krajně nespolehlivá a Sověti by museli čekat do 80-tých let na Energiu, či její obdobu.. Kosmická loď pro přistání na Měsíci Made in SSSR za 70-tých let m.s. ve všech parametrech silně zaostávala za Apollem a to se nyní prezentuje projekt Apollo jako riskantní podnik.
Z toho se dá usoudit, že Sověti mohli na Měsíci s lidskou posádkou přistát výrazně po roce 1980 a to by tam Američané i bez JFK dávno byli.
To, že existovala možnost vypustit let Apolla-10 je historický fakt, pokud by N-1 nepředváděla pouze ohňostroj, nebo kdyby Sověti předem ohlásili že staví automatickou sondu pro dopravu měsíčních hornina na Zemi a že sonda již létá / Luna-14/, tak místo Apolla-10 letělo rovnou Apollo-11.
NovýJiřík - 7/2/2015 - 19:03
citace:V úvahách " co kdyby" nelze pomíjet jednu věc : kosmická technika made in SSSR byla robustní a nespolehlivá, lépe řečeno měla v kosmu malou " výdrž". N-1 se ukázala jako krajně nespolehlivá a Sověti by museli čekat do 80-tých let na Energiu, či její obdobu.. Kosmická loď pro přistání na Měsíci Made in SSSR za 70-tých let m.s. ve všech parametrech silně zaostávala za Apollem a to se nyní prezentuje projekt Apollo jako riskantní podnik. Z toho se dá usoudit, že Sověti mohli na Měsíci s lidskou posádkou přistát výrazně po roce 1980
Sověti N-1 odpískali proto, že závod o Měsíc beznadějně ztratili; nemělo smysl, i kdyby na to byly peníze, pokračovat v dalším vývoji N-1 s tím, že Rusové na Měsíc poletí iks let potom, co ho Američani natrvalo opustili. To by žádnou slávu nepřineslo. Ale kdyby se navzdory všemu do toho dali, nechápu, proč by museli čekat skoro 20 let na Energiji. N-1 nebyl průser co do své podstaty, prostě jen přišla příliš pozdě a proto nedostala šanci.
Lubos - 8/2/2015 - 07:17
N1 od prípadného 5 štartu mala používať vylepšené motory - tie ktoré využíval Antares
JiříHošek - 8/2/2015 - 10:03
citace:Takže je možná škoda, že ten Shepard jako první nehupsnul. Protože kdyby Kennedy nevyhlásil závod o Měsíc, Američani by s tím ani zdaleka tolik nespěchali, Sověti by tudíž měli čas na vlastní program a udrželi by tempo, a jakmile by se na Měsíc dokázali v nějakém rozumném časovém rozpětí dostat jedni i druzí, vesmírné závody by pokračovaly dál. Např. proto, že poražený v přistání na Měsíci by si to nenechal líbit a kontroval by stavbou základny, uvažovalo by se o Marsu atd.
Bez Kennedyho vyhlášení přistání na Měsíci, a tedy při neexistenci raket rodiny Saturn, byl v možnostech USA jen pilotovaný oblet Měsíce se systémem Titan 2/Gemini + Titan 3C/Transtage. V Sovětském svazu by se bez Saturnu nevyvíjela raketa N-1, takže v jeho možnostech by také byl jen pilotovaný oblet Měsíce (systém Proton/Sojuz 7K). Co by udělal poražený v tomto souboji, je skutečně jen spekulací. Vůbec by to nemuselo probíhat tak, jak popisujete.
citace:N-1 se ukázala jako krajně nespolehlivá a Sověti by museli čekat do 80-tých let na Energiu, či její obdobu.. Kosmická loď pro přistání na Měsíci Made in SSSR za 70-tých let m.s. ve všech parametrech silně zaostávala za Apollem a to se nyní prezentuje projekt Apollo jako riskantní podnik.
Z toho se dá usoudit, že Sověti mohli na Měsíci s lidskou posádkou přistát výrazně po roce 1980 a to by tam Američané i bez JFK dávno byli.
Energija byla sovětskou odpovědí na americké raketoplány. Bez vyhlášení programu Apollo by na Mysu Canaveral nebyla potřebná infrastruktura pro montáž velkého raketoplánu a pochybuji, že by byl realizován ve své známé podobě. A bez amerického raketoplánu by na druhé straně Země nebyl vývoj Energije schválen.
Patek - 8/2/2015 - 11:20
Raketa N-1 byla zpočátku vyvíjena pro vynesení orbitální stanice a pro těžkou meziplanetární loď, a až po Kennedyho vyhlášení přistání na Měsíci byla adaptována pro pilotovaný let na Měsíc.
Luna 14 nebyla určena pro odběr vzorků Měsíce, ale nesla telekomunikační zařízení vyvíjené pro pilotovaný měsíční modul LOK. Startovala na NR Molnija M a byla typu E-6LS.
JiříHošek - 8/2/2015 - 11:57
citace:Raketa N-1 byla zpočátku vyvíjena pro vynesení orbitální stanice a pro těžkou meziplanetární loď, a až po Kennedyho vyhlášení přistání na Měsíci byla adaptována pro pilotovaný let na Měsíc.
Raketa N-1, kterou Koroljov na přelomu 50. a 60. let nabízel armádě pro vynesení vojenské stanice, tehdy měla předpokládanou nosnost 25-30 tun a existovala pouze ve formě papírových skic. Tuto úlohu později plně převzal Proton. A ta těžká meziplanetární loď se měla sestavovat z 20-25 dílů sestavených na oběžné dráze.
Patek - 8/2/2015 - 18:18
citace:
citace:Raketa N-1 byla zpočátku vyvíjena pro vynesení orbitální stanice a pro těžkou meziplanetární loď, a až po Kennedyho vyhlášení přistání na Měsíci byla adaptována pro pilotovaný let na Měsíc.
Raketa N-1, kterou Koroljov na přelomu 50. a 60. let nabízel armádě pro vynesení vojenské stanice, tehdy měla předpokládanou nosnost 25-30 tun a existovala pouze ve formě papírových skic. Tuto úlohu později plně převzal Proton. A ta těžká meziplanetární loď se měla sestavovat z 20-25 dílů sestavených na oběžné dráze.
Pravda je asi někde uprostřed. Viz Molodcov: http://epizodsspace.no-ip.org/bibl/molodtsov/01/05-1.html
9 августа 1960 года С.П. Королев утвердил план-график выдачи и согласования технических заданий по комплексу Н-1. А первые ориентиры для разработки эскизного проекта Н-1 были поставлены на большом совещании главных конструкторов, состоявшемся 23 сентября 1960 года на космодроме Байконур. Это совещание рекомендовало провести разработку носителя Н-1 по каркасной схеме со стартовым весом 2000 тонн, способным вывести на орбиту полезный груз массой 70-75 тонн. Эти ориентиры требуют некоторого пояснения. Во-первых, масса полезного груза в 75 тонн была выбрана из совокупности решаемых задач, в первую очередь посадки тяжелых автоматических станций на поверхность Луны, Марса и Венеры, а также пилотируемого облета этих планет. Задачи высадки человека на Луну была лишь одной из многих и решалась с помощью запуска двух ракет Н-1 и сборки лунного комплекса на околоземной орбите. Во-вторых, при выборе компоновочной схемы ракеты был отвергнут первоначальный вариант «семерочного» типа с шестью боковушками и принят за основу моноблочный вариант.
JiříHošek - 8/2/2015 - 22:34
Ano, vidím to. Koroljov navrhl v dubnu 1960 těžkou raketu N-I s nosností 40-50 tun a pozdější N-II s nosností 60-80 tun. Ale už v září 1960 bylo doporučeno rozpracovat N-1 s nosností 70-75 tun. Cílem však nebylo pilotované přistání na Měsíci, ale těžké automatické sondy na povrch Měsíce, Marsu a Venuše, a také jejich pilotovaný oblet. О pilotovaném přistání na Měsíci se začalo mluvit až po vystoupení JFK 25.5.1961, a reálně se k projektu přistoupilo až 3.8.1964.
David - 9/2/2015 - 07:06
Jak R-7 , tak N-1 byly v oblasti konstrukce limitovány relativně maličkými motory. To znamenalo neúměrný počet motorů a nízký koeficient bezpečnosti. Výsledkem byly časté počáteční havárie R-7 a totální selhání konstrukce N-1, která vydržela letové namáhání max. 100 vteřin .
Jara - 10/2/2015 - 07:04
citace:Před 44-mi lety: Apollo 14 přistálo na Měsíci.
5.února 1971, LM Apolla 14 přistál na Měsíci. Členové posádky byli kapitán Alan Bartlett Shepard, Jr. (USN), velitel; Major Stuart Allen Roosa (USAF), pilot velitelského modulu; a Commander Edgar Dean Mitchell (USN), pilot lunárního modulu. Na této fotografii, Shepard stojí u Modular Equipment Transporter (MET). MET byl vozík pro nošení nářadí, kamery apod. Shepard může být identifikován vertikálním pruhem na helmě.
Jinak vlastní vozitko MET se v praxi nijak valne neosvedcilo a pokud si pamatuji A.Shepard se o nem v prubehu vychazek moc lichotive nevyjadroval.Dokonce při druhé vycházce to zaslo tak daleko ze ho chteli s kolegou prez clenitejsi teren prenaset místo aby ho tahli.Porad se nekde zadrhávalo,zapadalo a i vyskove byla rukojet nic moc.Holt Země je Země a Mesic je mesic.
dodge - 20/2/2015 - 12:01
Plánování pro Apollo Komplex 39 - 1962.
Geal - 20/2/2015 - 12:49
citace:Jinak vlastní vozitko MET se v praxi nijak valne neosvedcilo a pokud si pamatuji A.Shepard se o nem v prubehu vychazek moc lichotive nevyjadroval.
Původně měla doprava nosné rakety probíhat po vodní hladině.
dodge - 26/2/2015 - 18:37
26.února 1966 vypuštění Apollo-Saturn 201.
Apollo-Saturn 201 (AS-201), první Saturn IB vyvinutý v Marshall Space Flight Center, NASA (MSFC), vypuštěn v 11:12 26. února 1966. Mise AS- 201 byl bezpilotní suborbitální let za účelem testů rakety Saturn 1B a velitelského a servisního modulu Apolla. Jednalo se o první let z S-IB a S-IVB stupňů, včetně prvního letu motoru J-2 ve stupni S-IVB. Během 37 minutového letu dosáhla loď výšky 487 km a urazila vzdálenost 8471 km.
3.3.1959 odstartoval na Mysu Caneveral Pioneer-4 jako první těleso vypuštěné v USA a poprvé novou organizací NASA, mimo Hillovu sféru Země. Konstruktérem nosiče byl, stejně jako Ex-1, von Braun. Prvenství ovšem patřilo Sovětům, jejichž Luna-2 startovala v lednu.
Pioneer-4 vážil pouhých 6 kg, jeho cílem, stejně jako u neúspěšných předchůdcích z roku 1958 byl Měsíc, který minul o cca 60.000 km.
Je třeba vidět že v počátcích kosmonautiky byl výzkum v USA roztříštěn, své sólo pokusy konaly samostatně složky americké armády, příkladně Vanguardy námořnictvo, Explorery a Pioneery 3 a 4 pozemní vojsko, SCORE a Pioneery O, 1 a 2 letectvo.
Sjednocení kosmických snah pod NASA přineslo své ovoce a počínaje Pioneerem-4 kráčely USA ve všech oborech kosmonautiky od úspěchu k úspěchu, příkladně v projektu Pioneer sondami v prostorech mezi Zemí a Marsem, Zemí a Venuší , sondami k Venuši dále k Jupiteru a Saturnu, které mimochodem jako první zamířily mimo Sluneční soustavu.
Další zajímavostí je nosič, připravený ještě mimo NASA v pozemním vojsku. Jako první stupeň použita balistická střela středního doletu Jupiter a ostatní tři stupně nyly použity z projektu Explorer s tím, že válcovité užitečné osmikilové zatížení s ogivální hlavicí bylo nahrazeno šestikilovým kuželem v rozměrné a hmotné hlavici. K dispozici však byly vyšší stupně Vanguardu, pokud by se snížila hmotnost hlavice Jupitera, mohla tato kombinace nést 150 kg náklad. To nebylo však možné, neboť jak jsem již uvedl jednotlivé složky americké armády vedla oddělený výzkum a vývoj, což odstranila NASA a bylo to ku prospěchu věci. [Upraveno 04.3.2015 David]
David - 10/3/2015 - 06:46
Zítra to bude 55 let od startu první sondy určené k měření meziplanetárního prostoru a současně směřující k dráze Venuše. Byl to americký Pioneer-5, vážící pouhých 40 kg . I když nedokázal prognó zovaných 80 mil km a pracoval " jen " na 36 mil km, byl obrovský výkon a zejména ověření, že je v silách techniky sondy na takové vzdálenosti řídit a provozovat a provést přelet sondy mezi Zemí a Venuší. Pro srovnání : dosavadní rekord držel jeho předchůdce Pioneer-4 a to 660 tis km. Plánovaných parametrů Pioneera-5 dosáhl až americký Mariner-2 v roce 1962, který po průletu kolem Venuše pracoval do 86 mil km.
dodge - 19/3/2015 - 08:19
3-D phled na první výstup člověka do kosmického prostoru před 50-ti lety 18.3.1965 - Alexej Leonov.
To je nuda, zato neotřelé je popsat kulatý Vostok jako "až skoro bizarní".
edit: k rizikovosti - vždyť to pan novinář jasně a zcela bezelstně píše - sovětská loď byla "nejrizikovější ze všech", protože měla dotyčnou vlastnost stejnou jako americká loď (raketoplán). To ostatně platí nejen v kosmonautice, podle aktuálně.cz. [Upraveno 19.3.2015 novák]
Alex - 19/3/2015 - 16:30
edit: k rizikovosti - vždyť to pan novinář jasně a zcela bezelstně píše - sovětská loď byla "nejrizikovější ze všech", protože měla dotyčnou vlastnost stejnou jako americká loď (raketoplán). To ostatně platí nejen v kosmonautice, podle aktuálně.cz. [Upraveno 19.3.2015 novák]
Takže podľ všetkého vznikla nová téma na nekonečnú debatu. Čo človek to iný názor.
Môžeme vyhlásiť anketu ktorá loď bola najrizikovejšia.
Podľa mňa naozaj Voschod, potom nasleduje STS.
dodge - 19/3/2015 - 19:55
Další fotky k výstupu Alexeje Leonova
dodge - 19/3/2015 - 21:02
Vývoj skafandrů v obrazech.
Gordon Cooper v projektu Mercury - 1959
Jurij Gagarin skafandr SK-1
John Glenn v projektu Mercury
Neil Armstrong v Gemini G-2C trénikovém skafandru
Astronauté Gus Grissom vlevo, a John Young před prvním letem Gemini v březnu 1965
Při startu a přistání ruští kosmonauti nosí skafandry Sokol. Obleky se datují do začátku ruského vesmírného programu.
Ed White, když opouštěl kabinu Gemini IV na první americké vesmírné procházce dne 3.6.1965.
Inženýr Bill Peterson kontroluje zkušebního pilota Boba Smythe ve skafandru Apollo při testování v roce 1968.
Velitel Apolla 14 Alan Shepard během kontrol před jeho cestou na měsíční povrch v roce 1971.
Astronaut Apolla 11 Buzz Aldrin na povrchu Měsíce - 20 července 1969.
Když raketoplán STS-1 odstartovala 12. dubna 1981, astronauti John Young a Robert Crippen nosili únikový oblek.
V únoru 1984 se Bruce McCandless se stal prvním astronautem pohybující se ve volném prostoru bez upoutání, díky zařízení Manuevering Unit, neboli MMU.
NASA Extravehicular Mobility Unit (HMU) skafandry.
Známý oranžový oblek nosí posádka raketoplánu při startu a přistání, přezdívaný "dýňový skafandr" pro jeho barvu.
Ruské Orlan skafandry jsou objemnější než verze NASA EMU, kosmonauti ho oblékají skrz otvor v zadní části.
Velitel Sojuzu 39 Alexander Skvorcov ruské Federální kosmické agentury, Roscosmos, kontroluje svůj ruský skafandr Sokol.
Čína také vyvinula dva typy skafandrů - zde pro start a přistání.
Čínský skafandr Feitian zde v roce 2008 na snímku z videa z prvního čínského výstupu do vesmíru během letu Shenzhou.
Dr. Dean Eppler v MK III moderním demonstrátoru skafandru při zkoušce v roce 2002 v Arizoně.
Umělecká představa zobrazující futuristický skafandr pro start a přistání - vlevo, vpravo skafandr pro výstup do vesmíru.
Scéna v Moses Lake, Washington., Během demonstrace měsíčního robota v červnu 2008.
Astronauti, inženýři a vědci v prototypu skafandrů
Z-1 skafandr potenciálně využitelný k průzkumu na různých planetách.
Nový prototyp skafandru Z-1 z NASA.
Vyvíjeny pro mise po roce 2015 a dále, Z-1 zlepšuje mobilitu pro procházky po Měsíci a Marsu.
Skafandr příští generace Z-2 je evoluce před jeho předchůdce Z-1.
Astronauti Apolla 16 John Young a Charlie Duke při nácviku na KSC v březnu roku 1972.
dodge - 23/3/2015 - 16:26
Před padesáti lety, dne 23. března 1965 se v rámci amerického kosmického programu uskutečnil první pilotovaný let kosmické lodi Gemini. Měl sériové označení GLV-3 12558, v katalogu COSPAR 1965-024A a jednalo se o první pilotovaný let tohoto programu, třináctý let ze Země. Na palubě byl Virgil Grissom - velitel a John Young - pilot.
Téměř pět hodin trval první pilotovaný let dvoumístné lodě USA po orbitální dráze Země na jaře roku 1965. Cílem letu bylo prověřit manévrovací schopnosti kosmické lodi. Start proběhl s pomocí rakety Titan 2 GLV z mysu Canaveral na Floridě, na palubě Gemini 3 byla dvojice astronautů velící pilot Virgil Grissom a pilot John Young.
Po 98 minutách letu vyzkoušel Grissom ovládání lodi. Provedl zážeh manévrovacích motorů a změnil dráhu lodě z původní eliptické 224 – 161 km na téměř kruhovou dráhu (155 – 168 km). Při třetím obletu provedl pilot Young další sérii motorických manévrů, při nichž změnil parametry dráhy letu na 80 – 155 km. Poté byl odhozen modul lodi s manévrovacími motory a byly zapáleny brzdící motory.[2]
Astronauti během letu pořídili řadu fotografií, provedli menší biologické experimenty (oplodnění vajíček mořského ježka). Měli přidělený volací znak Molly Brown[1] a spojení s řídícím střediskem udržovali přes stacionární družici Syncom 2.
Projekt Gemini definitivně ukončil vedení sovětů v pilotovaných kosmických letech a to s ohromující převahou a povzbudil Američany v projektu Apollo, neb to byl jeden z prvních, zcela zřetelných signálů, že Sověti let člověka na Měsíc pravděpodobně nezvládnou vůbec a zcela jistě nezvládnou dříve než USA.
Měli by jste respektovat názor Guse Grissoma, který své křestní jméno Virgil pravděpodobně upřímně nesnášel a vždy důsledně trval na používání přezdívky Gus. Nejspíš by byl rád i za opravu na wikipedii...
novák - 25/3/2015 - 09:50
Zajímavé. Několik otázek.
Jak se určovalo, který emblém je primární a který sekundární? Kdy a kdo určil "primární" emblém? Nebyly náhodou emblémy zavedeny až od Gemini 5?
Gemini 3: Young nosil "sekundární" emblém v 80. letech a později. Používali astronauti někdy i "primární" emblém?
pospa - 25/3/2015 - 12:51
citace:Zajímavé. Několik otázek.
Jak se určovalo, který emblém je primární a který sekundární? Kdy a kdo určil "primární" emblém? Nebyly náhodou emblémy zavedeny až od Gemini 5?
Gemini 3: Young nosil "sekundární" emblém v 80. letech a později. Používali astronauti někdy i "primární" emblém?
Na tyto otázky nedokážu odpovědět. Možná by věděl nějaký sběratel memorabilií, nebo znalec historie kosmonautiky.
Ptám se, protože není problém s nahráním "primárního" emblému na http://commons.wikimedia.org/wiki/Hlavní_strana (úložiště obrázků pro všechny wikipedie, česká nemá vlastní obrázky). Ale nevím, jaký mu mám dát popisek, když vy emblému říkáte "primární", ale nejste schopen zdůvodnit proč (to že je k dostání v nějakém obchodu není důvod).
Historie emblémů je poměrně detailně popsána na http://www.spacepatches.nl/gemini_frame.html Tam jsem vyrozuměl, že Gemini 4 a předešlé neměly emblémy, pouze logo na pamětní minci; emblém vámi popisovaný jako "sekundární" vychází z této mince, emblém "primární" vůbec nezmiňují. Bůh suď, kdy ho NASA vymyslela. Takže to zatím vypadá, že "sekundární" emblém je primárnější... [Upraveno 27.3.2015 novák]
Ještě existuje podobný výklad na http://www.crewpatches.com/crewpatches_gt3.shtml [Upraveno 27.3.2015 novák]
dodge - 9/4/2015 - 18:26
Astronauti Mercury.
9.dubna 1959 první administrátor NASA Dr. Keith Glennan, oznámil jména první skupiny sedmi astronautů na tiskové konferenci ve Washingtonu, DC, která zahrnovala tři námořní piloty, M. Scott Carpenter, Walter M. Schirra Jr., a Alan B. Shepard Jr., tři piloty US Air Force, L. Gordon Cooper Jr., Virgil I. (Gus) Grissom, a Donald K. (Deke) Slayton; spolu s Marine Corps pilotam John H. Glenn Jr. Tato skupinová fotografie původních Mercury astronautů byla pořízena v červnu 1963 v Manned Spacecraft Center (MSC), nyní Johnson Space Center, v Houstonu, Texasu. Kosmonauti jsou, zleva doprava: Cooper, Schirra, Shepard, Grissom, Glenn, Slayton a Carpenter.
Kosmo Klub byl kontaktován člověkem, který má vydání deníku Rudé právo ze dne 13.4.1961, které rozsáhle informovalo o letu Gagarina, a je ochoten ho prodat.
Takže pokud by měl někdo zájem, nechť mě kontaktuje, kontakt předám.
jch - 12/4/2015 - 06:10
[quote]Kosmo Klub byl kontaktován člověkem, který má vydání deníku Rudé právo ze dne 13.4.1961, které rozsáhle informovalo o letu Gagarina, a je ochoten ho prodat.
Takže pokud by měl někdo zájem, nechť mě kontaktuje, kontakt předám. [/quote]
A takto vypadala první strana 1/4 http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1961/4/13/1.png [Upraveno 12.4.2015 jch]
David - 17/4/2015 - 18:12
Na astro.cz je velice zajímavý a detailní článek zabývající se otázkou komu přiznat, či nepřiznat titul kosmonaut. Obsahuje nejen lety na LEO a k Měsíci, ale i suborbitální lety , nezdařené pokusy o let na LEO , lety X-15 a S-S-1.
Vřele doporučuji.
tycka - 17/4/2015 - 22:05
citace:Kosmo Klub byl kontaktován člověkem, který má vydání deníku Rudé právo ze dne 13.4.1961, které rozsáhle informovalo o letu Gagarina, a je ochoten ho prodat.
Takže pokud by měl někdo zájem, nechť mě kontaktuje, kontakt předám.
Pokud si chce někdo alespoň půjčit do studovny s možností okopírování/oskenování některý z výtisků novin a časopisů a to za celé minulé století - tedy již od roku 1900 tak má možnost tak kdykoliv učinit v Národní knihovně ČR.
[Upraveno 17.4.2015 tycka]
David - 18/4/2015 - 08:05
Bylo by dobré se do těch novin podívat nato, jak je popisováno přistání. Traduje se, že Sověti zatajili fakt, že kosmonaut přistával po katapultáži.
Já osobně to považuji, ačkoli nejsem sovětofil, za pomluvu a jsem toho názoru, že katapultáž ohlásili hned zpočátku.
Dík-
novák - 18/4/2015 - 09:15
citace:Bylo by dobré se do těch novin podívat
Podívat se můžete sám. Teď hned.
Postup:
1. najděte o kousek výše příspěvek 12.4.2015 - 06:10 - Josef Chlachula
2. v příspěvku najděte odkaz na digitalizovaný výtisk o který vám jde (to je to co začíná http...
3. klikněte na něj
4. už se díváte
David - 18/4/2015 - 11:35
citace:
citace:Bylo by dobré se do těch novin podívat
Podívat se můžete sám. Teď hned.
Postup:
1. najděte o kousek výše příspěvek 12.4.2015 - 06:10 - Josef Chlachula
2. v příspěvku najděte odkaz na digitalizovaný výtisk o který vám jde (to je to co začíná http...
3. klikněte na něj
4. už se díváte
Dík. Podívám se tam.
milantos - 18/4/2015 - 11:54
citace:Bylo by dobré se do těch novin podívat nato, jak je popisováno přistání. Traduje se, že Sověti zatajili fakt, že kosmonaut přistával po katapultáži.
Já osobně to považuji, ačkoli nejsem sovětofil, za pomluvu a jsem toho názoru, že katapultáž ohlásili hned zpočátku.
Dík-
Davide , víra je hezká věc. Kdo to prožil , tak ví, že jak vypadala kabina, jak vypadala raketa, jak se přistávalo ... a všechny jen trochu techničtější věci, jsme se po kouscích dozvídali až po mnoha letech. A to ještě to nejdříve byly jen spekulace a dezinformace....
Ty informace, které jsou v tom článku ( resp. v několika větách), byly jediné a nic více jsme se tehdy po dlouho dobu nedozvěděli. Tedy kromě oslavných článků, kterých byly plné noviny.
David - 18/4/2015 - 17:53
Tak jsem si ty " noviny" prohlédl. Je to skutečně bomba. Je vůbec možné že takové nesmysly nejen novináři tiskli, ale že to lidé četli.
Domníval jsem se, že tam bude technický popis projektu. A nebylo nic krom váhy lodi při startu. Dokonce i kosmonaut byl vyfocen někdy před lety v pilotní kukle - asi skafandr byl tajný.
Vrcholem propagandy, myslím té české-snaživé, Zeman by to napsal peprněji, je srovnání kabin Mercury a Vostok / 1.000 kg a Vostok 5 x tolik /.
To musela být děsná doba, mě to připadá k smíchu, ale těm co tehdy žili asi do smíchu moc nebylo.
loudil - 18/4/2015 - 22:54
TO : David
V té době /1957-67/ se opravdu vyvozovalo prvenství Sovětského svazu v dobývání kosmu prakticky pouze z hmotnosti vynášených těles. Když byly družice SSSR několikráte těžší než ty z USA, tak náskok SSSR musel být prý ohromný. Krásné doklady o tomto uvažování jsou v tehdějších časopisech Křídla vlasti do r.1964 a poté Letectví kosmonautika- od 1965. Ale třeba i dětský časopis ABC.
Vše u sovětské kosmonautiky bylo naprosto tajné. Nebyl zveřejněn žádný program výzkumu vesmíru, nikdo neznal sovětské kosmonauty, kteří ještě neletěli, nikdo neviděl sovětské rakety až tuším do roku 1967, kdy byla veřejnosti poprvé ukázána raketa Vostok po 10 letech používání.
Pamatuji se, že ještě roku 1967 se předpokládalo, že si SSSR dá přistání kosmonauta na Měsíci jako "dárek" k 50 výročí VŘSR. To proto, že skutečně nikdo neznal potíže s vývojem superrakety N-1 ani další zásadní potíže ruského programu.
David - 19/4/2015 - 07:07
To chápu, ale pozastavil jsem se nad " porovnáním" hmotnosti. Sověti přece zveřejnili při prvním úspěšném letu lodi typu Vostok v roce 1960 váhu přistávací části asi na 2.500 kg a v tom porovnání naši servilní novináři použili váhu sovětské lodi při startu a americké po přistání. Váha americké lodi při startu byla 1.900 kg, a na orbitě 1.350 kg.
Ostatně " sázka " na robustnost Sovětům vůbec nevyšla, naproti tomu Američanům sázka na miniaturizaci ano.
Příkladně Sputnik-1 měl stejné vědecké vybavení jako Vanguard-1, tj. termočlánek v obvodu vysilače. a váhově to bylo vysoce ve prospěch Sovětů , t.j 83,6 : 1,5 , nebo Ex-1 měl prakticky stejné vědecké vybavení jako Sputnik-3 a váhy byly 1:100 .
NovýJiřík - 19/4/2015 - 11:02
citace:To chápu, ale pozastavil jsem se nad " porovnáním" hmotnosti. Sověti přece zveřejnili při prvním úspěšném letu lodi typu Vostok v roce 1960 váhu přistávací části asi na 2.500 kg a v tom porovnání naši servilní novináři použili váhu sovětské lodi při startu a americké po přistání. Váha americké lodi při startu byla 1.900 kg, a na orbitě 1.350 kg.
Ostatně " sázka " na robustnost Sovětům vůbec nevyšla, naproti tomu Američanům sázka na miniaturizaci ano. Příkladně Sputnik-1 měl stejné vědecké vybavení jako Vanguard-1, tj. termočlánek v obvodu vysilače. a váhově to bylo vysoce ve prospěch Sovětů , t.j 83,6 : 1,5 , nebo Ex-1 měl prakticky stejné vědecké vybavení jako Sputnik-3 a váhy byly 1:100 .
Máš pravdu, ale jen pokud jde o přístrojové vybavení automatických družic a sond. Jakmile nicméně dojde na pilotovanou kosmonautiku, tento postup poněkud selhává, nemůžeš do kabiny posadit kosmonauta zminiaturizovaného v poměru 1:100 a ve stejném poměru zminiaturizovat i jeho potřeby. A tak když Amíci chtěli letět na Měsíc, neměli jinou možnost než nechat Němce, aby jim vyvinuli obří raketu. [Upraveno 19.4.2015 NovýJiřík]
novák - 19/4/2015 - 11:34
citace: Tak jsem si ty " noviny" prohlédl. Je to skutečně bomba. Je vůbec možné že takové nesmysly nejen novináři tiskli, ale že to lidé četli....To musela být děsná doba, mě to připadá k smíchu, ale těm co tehdy žili asi do smíchu moc nebylo.
Normálka. Ohledně raket a družic je situace lepší, ale obecně "děsná doba" trvá mnoho a mnoho staletí. Trvá i dnes. Na východě i západě. A "nesmyslům" věří celé zástupy lidí (kteří právě proto nemají se smíchem problém, protože netuší, že jde o "nesmysly" a navíc mnozí své naučené "nesmysly" zuřivě brání), v některých humanitních oborech jsou odborníci principiálně odmítající studovat primární zdroje...
bejcek - 19/4/2015 - 11:51
citace:Tak jsem si ty " noviny" prohlédl. Je to skutečně bomba. Je vůbec možné že takové nesmysly nejen novináři tiskli, ale že to lidé četli.
Domníval jsem se, že tam bude technický popis projektu. A nebylo nic krom váhy lodi při startu. Dokonce i kosmonaut byl vyfocen někdy před lety v pilotní kukle - asi skafandr byl tajný.
Vrcholem propagandy, myslím té české-snaživé, Zeman by to napsal peprněji, je srovnání kabin Mercury a Vostok / 1.000 kg a Vostok 5 x tolik /.
To musela být děsná doba, mě to připadá k smíchu, ale těm co tehdy žili asi do smíchu moc nebylo.
Jo byla to děsná doba, Nejhorší je, že jsem některým nesmyslům tenkrát věřil. Chyběly informace a noviny, radio, TV, časopisy lhali a pokud o něčem pochybovali pak zasáhla cenzura. Jedině se občas dalo něco zaslechnout na Svobodné Evropě či Hlasu Ameriky, většinou rušené!
I ten Gagarin měl za sebou cenzora při první a dalších tiskovkách!
milantos - 19/4/2015 - 12:07
citace:To chápu, ale pozastavil jsem se nad " porovnáním" hmotnosti. Sověti přece zveřejnili při prvním úspěšném letu lodi typu Vostok v roce 1960 váhu přistávací části asi na 2.500 kg a v tom porovnání naši servilní novináři použili váhu sovětské lodi při startu a americké po přistání. Váha americké lodi při startu byla 1.900 kg, a na orbitě 1.350 kg.
Nevím opět, odkud čerpáš informace. Ale o žádné lodi Vostok se v roce 1960 nemluvilo. Čím letěli ti psi a jak přistáli se také nevědělo. Co se připravuje, to už tuplem ne. To víme až dnes, resp. jsme se dozvěděli až po mnoha letech. Nevěděli jsme ani o žádných zkouškách a už vůbec ne, pokud se něco nepovedlo. Kdyby se zabil Gagarin nebo nepřistál, určitě by to nikdo z nás nevěděl. To, co se jim tehdá nepovedelo, trvalo desetletí, než se o tom někdo dozvěděl. Dnes, při pročítání encyklopedií, statistik a tabulek to vypadá velmi jednoduše. Jenže to nikdo před, ani dlouho potom nevěděl.
A nemyslím si , že za to mohu novináři.V Rusku je dodnes skoro celá kosmonautika pod vojáky, dřív to bylo všechno. Žádná jiná informace , než co dodali vojáci, nebyla. Takže zatajit šlo vše, dezinformace o čemkoliv šla vydat a nikdo nemohl ani tušit, jestli to je jinak. To co dělali potom novnáři, to byl už jen takový vlez do prd......mus.
NovýJiřík - 19/4/2015 - 13:53
citace:
citace:To chápu, ale pozastavil jsem se nad " porovnáním" hmotnosti. Sověti přece zveřejnili při prvním úspěšném letu lodi typu Vostok v roce 1960 váhu přistávací části asi na 2.500 kg a v tom porovnání naši servilní novináři použili váhu sovětské lodi při startu a americké po přistání. Váha americké lodi při startu byla 1.900 kg, a na orbitě 1.350 kg.
Nevím opět, odkud čerpáš informace. Ale o žádné lodi Vostok se v roce 1960 nemluvilo. Čím letěli ti psi a jak přistáli se také nevědělo. Co se připravuje, to už tuplem ne. To víme až dnes, resp. jsme se dozvěděli až po mnoha letech. Nevěděli jsme ani o žádných zkouškách a už vůbec ne, pokud se něco nepovedlo. Kdyby se zabil Gagarin nebo nepřistál, určitě by to nikdo z nás nevěděl. To, co se jim tehdá nepovedelo, trvalo desetletí, než se o tom někdo dozvěděl. Dnes, při pročítání encyklopedií, statistik a tabulek to vypadá velmi jednoduše. Jenže to nikdo před, ani dlouho potom nevěděl.
Velmi seriozní publikace Miroslav Smetana: Astronautické otazníky (Praha - Mladá fronta, 1963), str. 63: "Jak asi vypadala raketa, která vynesla Vostok s majorem Gagarinem na jeho historickou dráhu? Profesor Pešek si nechal vnutit tužku do prstů a odhad spočítal." Atd.
Jinými slovy ještě dva roky po Gagarinovi neměl nikdo, dokonce ani taková kapacita jako Pešek šajna o tom, jak vypadala nosná raketa sovětské kosmonautiky.
David - 19/4/2015 - 16:07
Je obecně známo, že 15.5.1960 startoval zkušební prototyp lodi pro člověka, pochopitelně nebyl nazván Vostok, ale " kosmický koráb-1, nebo také Sputnik 4 o váze 4.540 kg a návratová část o váze 2.500 kg se díky chybné orientaci dostala na vyšší dráhu.
Sověti samozřejmě pokus o přistání zapřeli.
milantos - 19/4/2015 - 17:17
Ano, to je všeobecně známo. Ale dnes. Ne tehdy.
Ty se stále opíráš o současně známé hodnoty a připadá ti potom tvoje argumentace logická. Jenže tehdy to nikdo nevěděl - tyhle informace byly ještě dlouho utajované. Nebylo z vojenského hlediska žádoucí, aby "nepřítel" věděl, co jejich technika dokáže. Pokud ti to přijde divné, zkus se zamyslet a odpovědět, proč jméno Koroljova jsme se dozvěděli až v okamžiku, kdy zemřel. Do té doby se jmenoval : "Hlavní konstruktér" - s velkým H na začátku. A to bylo vše, žádná fotka, žádný rozhovor, nikdo ho neznal.Nesměl.
novák - 20/4/2015 - 10:59
citace: V Rusku je dodnes skoro celá kosmonautika pod vojáky,
Skoro celá = u pilotované kosmonautiky: středisko řízení letů (Koroljovo) civilní, středisko přípravy kosmonautů (Hvězdné městečko) civilní, kosmodrom (Bajkonur) civilní, výroba kosmické lodi (Eněrgija) v civilní akciové společnosti, výroba rakety (Samara) totéž, koordinace a celkové plánování (Roskosmos) civilní.
Připomenul jsi mi starý matfyzácký vtip: Kolik zkoušek má hotových normální vysokoškolák první den prvního ročníku studia? - žádnou, kolik matfyzák? - skoro všechny (pro matematiky "skoro všechny" = "všechny až na konečný počet vyjímek")
loudil - 21/4/2015 - 10:45
Ono je to s tou hmotností družic zajímavé. Například a /možná už navždy/ nejtěžší první družicí uvedenou na dráhu ze všech zemí, je první čínská družice China - 1 o 173 Kg, Sputnik měl 83 kg.
David - 21/4/2015 - 15:12
Myslím, že je s " hmotností " prvních družic těch, kterých států ještě komplikovanější.
Má-li jejich váha vystihovat stav raketové techniky toho kterého státu v okamžiku vypuštění své první UDZ byla by výstižnějším měřítkem celková hmota na dráte, tedy vč. posledního stupně nosiče.
Takže když k 83 kg Sputniku přidáme 6,5 tuny nosiče je jasné že SSSR měl již operační IBCM.
Naproti tomu USA k 8 kg přidají jen 5 kg nosiče, IBCM nemají.
Tento názor podporuje projekt SCORE z r. 1958, kdy USA též dopravily družici na orbit pomocí IBCM a přikládali tomu takovou důležitost, že to ohlásil světu sám prezident a ohlásil celkovou hmotnost na dráze vč. hmoty nosiče spojeného s družicí.
Takovéto srovnání by mohlo být nejen výstižnější, ale i velice zajímavé.
JiříHošek - 26/4/2015 - 08:58
Jen doplním, že hmotnost SCORE byla 68 kg a celková hmotnost na oběžné dráze byla 3,97 tuny.
Vývoj a stavba probíhaly v utajení. Jen 35 lidí vědělo, že se nejedná o další balistický test ICBM, ale Atlas B 10B nese satelit.
Eisenhower neohlásil úspěšný orbitální start ICBM světu přímo. Informoval o něm polskou delegaci na večeři v Bílém domě a dodal, že Spojené státy teď mají kapacitu zasáhnout jadernými zbraněmi z vesmíru. Světu zaslal pouze vánoční pozdrav z palubního magnetofonu.
Další rakety Atlas byly použity v kosmickém programu až v rámci programu Mercury a lunárního programu Ranger.
alamo - 26/4/2015 - 09:12
už zase
tak k tomu musím dodať (už zase)
skúste si porovnať návratnosť
koľko vedeckých dát a poznatkov, vyprodukoval sputnik, a koľko "grapefruit" explorer?
nápoveda
Na sonde bol umiestnený vysielač, ktorý bol aktívny od 4. októbra do 25. októbra 1957 v pásmach 20,005 a 40,002 MHz; jeho pípavý signál sa stal symbolom začiatku kozmickej éry.
1440 obletov
..
Družica bola vybavená detektorom kozmického žiarenia, vnútorným tepelným senzorom, troma vonkajšími tepelnými senzormi, nosovým kúžeľovitým tepelným senzorom, mikrometeoritovým nárazovým mikrofónom a prstencom prístrojov mikrometeoritového poškodenia. Informácie z týchto prístrojov boli posielané na Zem 60-miliwatovým vysielačom pracujúcim na 108,03 MHz a 10-miliwatovým vysielačom pracujúcim na 108,00 MHz.
58000 obletov
príšerný nepomer..
JiříHošek - 26/4/2015 - 09:50
citace:skúste si porovnať návratnosť
koľko vedeckých dát a poznatkov, vyprodukoval sputnik, a koľko "grapefruit" explorer?
S p. Davidem jsme debatovali o použití ICBM pro kosmické účely (analogie R-7/Sputnik vs. Atlas/SCORE), nikoli o vědeckém přínosu Exploreru 1, který je nesporný (nosič Juno).
[Upraveno 26.4.2015 JiříHošek]
alamo - 26/4/2015 - 09:52
a aký je vlastne prosím rozdiel, medzi "kozmickými" a "vedeckými" účelmi?
David - 26/4/2015 - 11:30
Otázka použití ICBM pro vynesení družice byla diskutována v USA daleko před Sputnikem. Nosič Atlas tehdy ještě nebyl k dispozici, byl ve vývoji. Tehdy byl v USA kosmický výzkum okrajovou disciplínou ve výzkumných střediscích všech tří složek americké armády.
Nejdále bylo pozemní vojsko v jehož žoldu byl i von Braun, který vyvinul bojovou raketu středního doletu Redstone na principu A-4, která v kombinaci se svazkem raket na THP byla schopna vynést družici již v roce 1955. Vstoupit do kosmu vojenskou raketou navíc ještě zkonstruovanou nacistickým konstruktérem by bylo bonbónkem pro " mírovou" propagandu Sovětů, kteří již tak úspěšně nasazovali na USA " psí hlavu".
Při rozhodování jak splnit závazek vypustit družici v rámci Mezinárodního geof. roku bylo relativně snadné, ale zcela chybné.
Rozhodl handicap otevřené společnosti, to čeho se Američané veřejně obávali uskutečnili Sověti v utajení a zcela klidně pro " mírový" vstup do kosmu použili ICBM, zkonstruovanou pro dopravu vodíkových pum o desítkách megatun na americká velkoměsta.
To ale nebylo předmětem diskuze, doufám že mi odpustíte tento malý exkurz do historie. Předmětem byla polemika nad tím, zda je správné posuzovat stav raketové techniky toho kterého státu v okamžiku vypuštění první národní družice dle váhy tohoto tělesa. Já jsem prezentoval názor, že objektivnější by bylo uvést pro toto srovnání též celkovou váhu dopravenou na LEO při tomto pokusu, tj. i váhu posledního stupně nosiče.
Dokonce bych se ještě přikláněl k tomu porovnat i startovní váhy nosičů.
Samozřejmě každé srovnávání nějak pokulhává, tělesa byla dopravena na dráhy s rozdílným parametry apogea, perigea a klonu k rovníku.
alamo - 26/4/2015 - 13:10
citace:Předmětem byla polemika nad tím, zda je správné posuzovat stav raketové techniky toho kterého státu v okamžiku vypuštění první národní družice dle váhy tohoto tělesa.
Dokonce bych se ještě přikláněl k tomu porovnat i startovní váhy nosičů.
podľa mňa je to úplne scestné..
veľké nosiče, na jedno použitie, museli rusi stavať, pretože nevedeli postaviť (v onej dobe) strategický bombardér
lenže práve vďaka tomu, vypustili prvú družicu s obrovskou hmotnosťou
začínam sa obávať, že ak už budeme posudzovať akýkoľvek "technologický prelom", zistíme že náš názor, je čisto subjektívny
loudil - 26/4/2015 - 20:58
Letos uplynulo 50 let od prvního výstupu do kosmu - Leonov. Neměl to jednoduché.
"Generálka" na přistání na Měsíci, tak lze nazvat Apollo 10, které startovalo 18. května 1969. Velitelem mise byl Tom Stafford a pilotem lunárního modulu byl Gene Cernan a pilotem velitelského modulu John Young. 24. května 1969 Stafford a Cernan sestoupili na 14.325 m nad povrch Měsíce s lunárním modulem. Apollo 10 se vrátilo na Zemi 26. května 1969.
Apollo-10 bylo udajne nejrychleji se vracejici lidska vyprava od Mesice.Takze je to nejrychleji se pohybujici se předmět s lidskou posadkou do dnesnich dnu!!! A ještě velmi velmi velmi dlouho bude!!!
David - 12/7/2015 - 19:02
Na 14.7. den NH, připadá padesáté výročí průletu první funkční sondy kolem Marsu/ americký Mariner-4/ a prvních dvacet snímků jiné planety, které uťaly teorie o civilizaci a životě na Marsu a ukázaly Mars jako pusté těleso bez vody , 100 x řidší atmosférou z CO2 a sterilizované kosmickým zářením. [Upraveno 12.7.2015 David]
David - 13/7/2015 - 08:54
Jelikož nyní dospěly kosmické sondy ke všem tělesům Sluneční soustavy mimo oběžnou dráhu Země, dovolil jsem si sestavit statistiku prvních kroků. Uvedeny jen sondy, které v cíli splnily svůj úkol, za jeho splnění 1 bod.
A/ průlet : MERKUR - USA / Mariner 10 /
VENUŠE - USA / Mariner 2 /
MARS - USA / Mariner 4 /
asteroid USA / Near /
JUPITER USA / Pioneer 10/
SATURN USA / Pioneer 11 /
URAN USA / Voyager 2 /
NEPTUN USA / Voyager 2 /
PLUTO USA / New Horizons /
Kometa USA / ICE /
Interstellar misi USA / Voyager 1 / BODY : USA 11
B/ snímky : MERKUR - USA / Mariner 10 /
VENUŠE - USA / Mariner 10 /
MARS - USA / Mariner 4 /
asteroid USA / Near /
JUPITER USA / Pioneer 10 /
SATURN USA / Pioneer 11 /
URAN USA / Voyager 2 /
NEPTUN USA / Voyager 2 /
Kometa SSSR / VEGA 1 /
PLUTO USA / New Horizons /
Interstellar misi USA / Voyager 1 / BODY : USA 10
SSSR l
C/ družice MERKUR - USA / Messenger /
VENUŠE SSSR / VENERA 9 /
MARS USA / Mariner 9 /
asteroid USA / Near /
JUPITR USA / Galileo /
Saturn USA / Cassini /
Kometa ESA / Rosetta / BODY : USA 5
SSSR 1
ESA 1
D/ lander VENUŠE SSSR / VENERA 8 /
MARS USA / Viking 1 /
asteroid USA / Near /
Saturn - TITAN ESA / Huygens /
kometa ESA / Philae / BODY : USA 2
ESA 2
SSSR 1
E/ rover MARS USA / MER / BODY: USA 1
F/ vzorky : asteroid : Japonsko / Hayabusa /
kometa : USA / Stardust / Body : Japonsko 1
USA 1
RESUME :
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -- - - - - - -
A/ ---- USA : 11 ---- SSSR : 00 ---- ESA : 00 --- JAP :00
B/ ---- USA : 10 ---- SSSR : 01 ---- ESA : 00 --- JAP :00
C/ ---- USA : 05 ---- SSSR : 01 ---- ESA : 01 --- JAP :00
D/ ---- USA : 02 ---- SSSR : 01 ---- ESA : 02 --- JAP :00
E/ ---- USA : 01 ---- SSSR : 00 ---- ESA : 00 --- JAP :00
F/ ---- USA : 01 ---- SSSR : 00 ---- ESA : 00 --- JAP :01
Celkem bylo učiněno 37 zásadních prvních kroků, z toho 30 učinily USA, SSSR a ESA po 3 a Japonsko 1.
V dohledné době, tj. do 15 let lze na jisto očekávat jen dva kroky v oblasti "A" a "B" díky NH u KBO.
Nejpilnější sondou byl a dlouho bude Voyager 2, který nejen že provedl nejvíce prvních " kroků" - čtyři , ale zkoumal postupně všechny čtyři vnější planety a dále jejich měsíce, měsíčky a prstence.
[Upraveno 13.7.2015 David] [Upraveno 13.7.2015 David] [Upraveno 13.7.2015 David]
JiříHošek - 13/7/2015 - 23:49
Davide, v tom přehledu je několik chyb, např. "rover MARS USA / MER /". Na jiné chyby jsem marně upozorňoval už dříve.
PS. Proč přispíváš do kosmonautixu pod jiným jménem?
Připomínka toho, že problematický začátek může vést k triumfu: http://www.americaspace.com/?p=66059 článek je už skoro rok starý, za měsíc to bude 38 let. [Edited on 22.7.2015 Ervé]
dodge - 22/7/2015 - 09:01
citace:Dnes je to přesně 46 let, kdy noha člověka poprvé vkročila na cizí kosmické těleso!
Pěkná fotka
[Upraveno 22.7.2015 dodge]
David - 1/8/2015 - 15:16
Před 55ti lety byl srpen svědkem tří kosmických pokusů, které signalizovaly vývoj kosmonautiky na nejbližší léta. Američané dokázali jako první dopravit družici zpět na zemský povrch v projektu Discoverer, který byl prezentována jako pokusy o návrat, ve skutečnosti se jednalo o vysoce efektivní špionážní projekt Corona, který pomohl zjistit skutečnou jadernou sílu Sovětů a JFK si následkem toho mohl v Kubánské krizi " dupnout". Druhým americkým pokusem bylo vyslání balónové družice Echo o průměru 30m za účelem zkoušek pasivní telekomunikace. Oba pokusy demonstrovaly americkou převahu v aplikacích .
Sověti kontrovali návratem prototypu kosmické lodi pro let kosmonauta s dvěma psy na palubě, čímž potvrdili převahu ve vynášení těžkých nákladů, loď vážila 4,5 tuny, americký Discoverer 13 pouhých 700 kg. Let sovětského kosmonauta na LEO byl " na spadnutí". [Upraveno 01.8.2015 David]
kopapaka - 1/8/2015 - 22:06
David: uvědomuješ si, že onen "prototyp" Vostoku byl současně i prototypem špionážní družice Zenit..? Ta sice úspěšně letěla až v roce 1963, ale teď si nejsem jistý při kterém letu se v USA povedl úspěšný návrat pozdra s filmem...
To "dupnutí" je opravdu veselé. Vlk se nažral a koza zůstala celá...
David - 2/8/2015 - 01:03
Prototyp Vostoku/Zenitu letěl v květnu 1960. Let byl prezentován jako zkouška lodi pro pilotovaný let. Selhalo navigační zařízení a sestupová kabina sem dostala na vyšší dráhu, místo zbrzdění byla urychlena. Sověti sice tvrdili, že nebyla vybavena tepelným štítem, ale též je možné, že již vezla " fotky".
Američané pomocí Corony spočetli sovětské nosiče vodíkových pum a došli k číslu " pouhých" 225, což bylo oproti americkému arzenálu směšně málo a proto si JFK " dupnul ". [Upraveno 02.8.2015 David]
novák - 2/8/2015 - 10:51
citace:Američané pomocí Corony spočetli sovětské nosiče vodíkových pum a došli k číslu " pouhých" 225, což bylo oproti americkému arzenálu směšně málo a proto si JFK " dupnul ". [Upraveno 02.8.2015 David]
Zase nějaká alternativní historie? Nebo máte k souvislosti Corony s "dupnutím" zdroje?
Tuším Robert Kennedy později vzpomínal, že JFK si "dupnul" z jiného důvodu: protože rozmístění raket na Kubě považoval za nehoráznost "jako bychom my Američané rozmístili rakety v Turecku, to by bylo pro Sověty taky nepřijatelné." Američané ovšem (útočné jaderné) rakety v Turecku rozmístili pár měsíců předtím, na rozkaz JFK, který si však nepamatoval co podepsal - kvůli oblbovákům které bral na těžké bolesti zad - a protože mu to nikdo nepřipomněl, děsně se pak divil, když z Moskvy přišel požadavek na jejich stažení.
Ervé - 3/8/2015 - 07:08
Promiň nováku, ale tohle je fakt. Díky Discovererům mohli USA výrazně snížit odhad jaderné hrozby SSSR a to jim dalo dostatek sebedůvěry, aby vyhlásili blokádu Kubě a zmobilizovali námořnictvo. Pomohlo i to, že zatímco USA byli schopni Kubu blokovat, na Turecko si SSSR dupnout nemohl. Kvůli tomu počátek krize ustáli lépe američané, věděli, že ve strategických jaderných silách mají převahu. Sověti si pak vymohli alespoň stažení jaderných raket z Anglie a Turecka, takže Chruščov to pak doma propagoval jako oboustranně výhodnou dohodu. To tvoje oblbování léky je dost podpásovka, jestli byl schopný zvládat Jackie, Marilyn a spoustou jiných, nemohlo to být tak vážné. Stalinským jestřábům to ale nestačilo a nahradili ho Brežněvem. První výsledky Discovererů byli sice dobré, jenže na snímcích byli hlavně mraky, trvalo nejmíň rok, než se dali vytáhnout slušná data na dostatečném území, a to je zhruba konec roku 1961. Viz Philip Taubman: Secret Empire
novák - 3/8/2015 - 13:38
citace:Promiň nováku, ale tohle je fakt. Díky Discovererům mohli USA výrazně snížit odhad jaderné hrozby SSSR a to jim dalo dostatek sebedůvěry, aby vyhlásili blokádu Kubě a zmobilizovali námořnictvo.
Mainstreamová historie (např. v Třináct dní od Roberta Kennedyho) o roli družic neví a rozhodnutí dupnout si přisuzuje vnitropolitickým ohledům prezidenta; s tím, že se "sovětská hrozba" nezměnila od počátku 50. let - počet sovětských jaderných hlavic/bomb schopných zazáhnout území USA byl setrvale 17krát nižší než naopak - a byla dostačující k zadržování Američanů.
Tak bych prostě rád viděl, odkud jste David a ty sebrali své tvrzení, že Kennedyho rozhodnost pocházela "z družice", když specialisté na karibskou krizi o tom nic neví.
citace: Sověti si pak vymohli alespoň stažení jaderných raket z Anglie a Turecka, takže Chruščov to pak doma propagoval jako oboustranně výhodnou dohodu. Stalinským jestřábům to ale nestačilo a nahradili ho Brežněvem.
Aspoň??? Stažení raket z Kuby za stažení raket z Turecka - kterým Sověti přikládali velký význam a proti jejichž rozmístění opakovaně a důrazně protestovali - a navíc zrušení invaze na Kubu bylo pro SSSR výhodné. O výhodnosti dohody pro Sověty svědčí i to, že americká vláda poprosila Sověty, aby o stažení tureckých raket mlčeli a nedávali je do souvislosti s kubánskými raketami. Dobré duše v Moskvě vyhověly přáním amerických propagandistů.
Ostatek je čistá fantastika, "jestřábi", tím méně stalinští, v Chruščovově svržení měli maximálně okrajovou roli, mezi důvody jeho svržení byla kubánská krize stopadesátá v pořadí, a nebyl (jestřáby) obviňován z nevýhodného stažení raket, ale (holubicemi) z jejich rozmístění..
citace: To tvoje oblbování léky je dost podpásovka, jestli byl schopný zvládat Jackie, Marilyn a spoustou jiných, nemohlo to být tak vážné.
Kenndedyho zdravotní problémy jsou všeobecně známé, v jeho článku na anglické wikipedii mají celou kapitolu...
citace:První výsledky... a to je zhruba konec roku 1961. Viz Philip Taubman: Secret Empire
Technické detaily u Taubmana jsou zajímavé, ale na otázku odkud pocházela Kennedyho rozhodnost jeho kniha neodpovídá. V souvislosti s kubánskou krizí se Taubman omezuje na konstatování, že v ní kosmofoto nehrálo roli kvůli pomalosti a nižšímu rozlišení. Nebo jsem něco přehlédl?
David - 3/8/2015 - 19:43
JFK měl tým vysoce odborných spolupracovníků a dokonalé špionážní informace. V žádném případě se nerozhodoval autokraticky, tak činil v sovětském Rusku nedostudovaný pop, nebo ukrajinský mužik.
kopapaka - 3/8/2015 - 20:01
David: jo, jasně a Stalin pro udílení rozkazů používal globus...
To jsou pohádky a nesmysly. Každé špionážní zdroje mají a měly svoje hranice - to samé poradci...
JFK se v rámci svých pravomocí rozhodoval autokraticky - od toho tam přece byl...
Pavel007 - 3/8/2015 - 21:24
Tak jasně že se JFK (a každý americký prezident už z principu) rozhodoval autokraticky, ale to neznamená, že tam neměl tým lidí, co mu napřed řekli nějaký ty údaje. Že by to bylo tak, že JFK díky nějakým práškům něco zapomněl, je taky dostatečně "alternativní". Novák je fakt srandovní, každýmu předhazuje ideologický vnímání rusáků, ale sám je alternativní až běda.
kopapaka - 3/8/2015 - 22:08
Pavel007: tak to je jasné - ovšem to, že si pozval odborníky ještě neznamená, že se rozhodl správně a dokonce ani to, že to byli ti správní odborníci... Stejné platí samozřejmě i pro druhou stranu...
Špatných rozhodnutí, založených na dobrozdání odborníků nebo "odborníků" je historie plná. Nemluvě o případech, kdy odborníci radili nikoli podle svého nejlepšího vědomí a svědomí - ať už to bylo kvůli světonázoru, příslušnosti, penězům nebo i kvůli strachu o život...
V neposlední řadě je tu problém výběru odborníků - totiž znalosti (které se teoreticky dají "poměřit") nejsou zárukou dobré rady nebo snadno pochopitelného výkladu...
Pavel007 - 3/8/2015 - 23:21
Jasně, já netvrdím, že ta rozhodnutí byla všechna správná, jen mi přijde dost mimo představa, že JFK v nějakým delíriu podepíše celkem zásadní dokumenty, pak na to zapomene a nikdo další o tom neví, nebo mu to třeba neřekne, nepřipomene, nemají k tomu nějaké schůzky apod. Ano prezident USA se v tom konečném důsledku rozhodne sám, ale určitě tomu jeho konečnému rozhodnutí předchází stovky hodin různých analýz, kde se toho určitě účastní spousty poradců apod, takže shodit tohle všechno jednou větou, že si JFK dal nějaký prášky, je fakt novákovina, jak kdyby to potají podepsal sám někde na hajzlu a nikomu o tom neřekl, lišák jeden sjetej. [Upraveno 03.8.2015 Pavel007]
novák - 5/8/2015 - 13:26
citace:JFK měl tým vysoce odborných spolupracovníků a dokonalé špionážní informace. V žádném případě se nerozhodoval autokraticky, tak činil v sovětském Rusku nedostudovaný pop, nebo ukrajinský mužik.
Vy jste začal o tom, že si JFK "dupnul", kvůli novému infu z družice. Nepsal jste o nějakém kolektivním dupání, ale o JFK. Ptám se na původ tvrzení. Dočkám se? Udajná ani skutečná autokratičnost rozhodování s tím nesouvisí.
Prosím o reakci na můj dotaz na původ tvrzení o významu satelitu. Ostatek je nekosmický, triviální a okrajový. Samozřejmě jako vždy, čím dále od kosmu, tím více lidí se zapojí...
PS. Kdybyste si místo laciného pošklebování zagůglil, zjistíte, že i "pop" i "mužik" (fakticky ovšem dělník, ale to by škleb nebyl tak efektní, že) měli "týmy vysoce odborných spolupracovníků", rozhodovali po poradě s nimi a zásadní rozhodnutí byla vždy schválena kolektivními orgány, politbyrem/předsednictvem strany, vládou/byrem vlády/předsednictvem vlády (v posledních letech před 53 leckdy bez účasti obou).
Ovšem zásadní rozdíl mezi americkým způsobem vládnutí na straně jedné a evropsko-ruským na straně druhé je v tom, že v Evropě (včetně režimů sovětského typu) se o podstatných věcech rozhoduje hlasováním v kolektivním orgánu - vládě (u koaličních vlád stojí nad vládou různé koaliční rady typu prvorepublikové "pětky", v režimech sovětského typu politbyro; obé jsou taky kolektivní orgány založené na hlasování nebo koncensu). Naopak v americkém systému takový kolektivní orgán, v němž by se hlasovalo o rozhodnutích, vůbec neexistuje. Rozhoduje výhradně prezident sám, přičemž je na jeho vůli s kým, a zda vůbec, se radí. (Proto velikost vlivu ministra na politiku v daném resortu závisí na jeho blízkosti k prezidentovi a může být zastíněn jinými osobami, což vede k jisté neprůhlednosti amerického systému).
Konkrétně v karibské krizi rozhodoval JFK v zásadních věcech někdy i bez vědomí ostatních, tedy autokraticky (vizte studii V. Smetany v Robert Kennedy: Třináct dní , str. 127). Naopak v Moskvě rozhodovalo politbyro (resp. předsednictvo ÚV), tedy skupina.
Co se týče "týmu a dokonalých špionážních informací", bohužel nemálo důležitých informací v hlavě JFK chybělo. Jupitery s jadernými hlavicemi na jeho rozkaz vojáci navezli do Turecka (a Itálie) koncem roku 1961, do operační pohotovosti je uvedli na jaře 1961 a oficiálně předali Turkům tři dny před začátkem krize (pouze rakety a odpalovaní zařízení, jaderné hlavice zůstaly pod americkou kontrolou). Kennedy však "jakoby na Jupitery zcela zapoměl a domníval se, že v Turecku nejsou" (cituji V. Smetanu str. 137), "obával se, že Turci či Italové raketami s jadernými hlavicemi odpoví na případný sovětský útok. Neuvědomoval si přitom, že má veto na jejich použití" protože drží hlavice (V. Smetana str. 148).
O jeho zoufalé neznalosti svědčí i dialog s Bundym : (V. Smetana str. 137).
--Je to přesně jako bychom my rozmístili rakety v Turecku. Řekl bych, že teď by to bylo zatraceně nebezpečné.
-- To jsem udělali.
-- Jo, ale před pěti lety. (fakticky viz "tři dny")
PPS.Léky proti bolesti mi přijdou jako přirozené vysvětlení výpadků paměti. Pokud se vám nelíbí, nabídněte jiné.
dodge - 5/8/2015 - 21:09
Otázky tých naposledy spomenutých boli predvídateľné. Pýtali sa kde boli, čo priviezli a "čo za to". Aldrin pred niekoľkými dňami tieto málo známe dokumenty vyvesil na Twitter a forma byrokratického jazyka poskytuje veľmi nezvyčajný pohľad na ich dobrodružstvo.
la absurdita
David - 12/8/2015 - 05:13
12.8.1960 přistála na Zemském povrchu první nepoškozená část umělé družice Země. Byl to americký Discoverer 13. Pořadové číslo ukazuje, jak to bylo obtížné. V každém případě to otevřelo cestu pro let člověka. Představa, že k brzdění nebude možné použít atmosféru a brzdit JEN motoricky musela být flustrující.
Zajímavé jsou i časové souvislosti, zejména s dnešními terníny na přípravy jednotlivých misí :
a/ od první družice 3 roky
b/ k letu prvního kosmonauta na LEO 1 rok
c/ setkání a spojení na LEO 6 let
d/ pilotovaná loď na orbitě Měsíce 8 let
e/ astronauti na povrchu Měsíce 9 let
To byly dostihy, dnes vše trvá NEKONEČNĚ dlouho, při tom naši dědové to vše realizovali jako " prvovýstupu" řečeno horolezecky a první americká družice / před 2ma roky / vážila 8 kg / , měla rozměry 0,15x1m !
bejcek - 12/8/2015 - 14:46
citace:To byly dostihy, dnes vše trvá NEKONEČNĚ dlouho, při tom naši dědové to vše realizovali jako " prvovýstupu" řečeno horolezecky
Také mám pocit, že se duch dobrodružství z pilotované kosmonautiky vytrácí, vše musí být bezpečné, odzkoušené, "takový mírný pokrok v mezích zákona"
Nedovedu si představit dnes realizaci programu Apollo !
Dokonce čekám na chvíli kdy pilotované lety budou schvalované komisemi OSN a příslušných komisí, vlád a církví ... a genderově vyvážené !!!!
alamo - 12/8/2015 - 15:15
citace:
Také mám pocit, že se duch dobrodružství z pilotované kosmonautiky vytrácí, vše musí být bezpečné, odzkoušené, "takový mírný pokrok v mezích zákona"
Nedovedu si představit dnes realizaci programu Apollo !
Dokonce čekám na chvíli kdy pilotované lety budou schvalované komisemi OSN a příslušných komisí, vlád a církví ... a genderově vyvážené !!!!
nie je v tomto lamentovaní, náhodou schované nejaké protirečenie?
apollo používavalo supernosič, a to práve preto aby potenciál "zažiť dobrodružné momenty" bol redukovaný, na minimum
keď ja navrhujem, použiť miesto supernosiča palivovú stanicu, dozviem sa spravidla, že je to nevyskúšané a teda príliš "dobrodružné"
keď navrhnem, obletieť mesiac, na fakt provizórnom prostriedku
dozviem sa zase že je to nudné,a aj to že je to nebezpečné zároveň
atď..
"mierny pokrok v medziach zákona"
to má byť sťažnosť na čo?
na to že sa nestavajú nové technológie? vasimr, nukleárny pohon, aspoň pol tisíc tonový meganosič na LEO?
alebo sťažnosť na to, že nechceme lietať na tom čo máme k dispozícii dnes? [Upraveno 12.8.2015 alamo]
alamo - 12/8/2015 - 15:28
he..
inak.. pomyselným vrchol všetkej dobrodružnosti, je chcieť lietať na supernosiči závislom na politikovi, keď permanentne hrozí že bude program zrušený, možno aj skôr ako sa začne lietať, aby boli peniaze na nejakú tú vojnu
tomu ja vravím "nervy" a "dobrodružnosť"
takže aký nedostatok dobrodružnosti?
na to si fakt nemusíte sťažovať
doslova tu "dobrodružnosť" prekypuje
David - 12/8/2015 - 18:24
V počátcích kosmonautiky Sověti létali v automatické špionážní družici, kde bylo řízení " tabu", Američané zase v miniaturách kosmické lodi, kdy menší už byl jen skafandr s nalepeným tepelným štítem. Kdyby tehdy obě strany měli k dispozici stroj jako je Dragon, letěli by zítra. Dnes Američanům trvá dva roky, než se vyzkouší záchranný systém a další nejméně dva roky než do lodi usedne astronaut. Rusové zase dvacet let " připravují" moderního nástupce Sojuzu a přitom vesele na Sojuzech látají a " drožkaří" za tvrdou měnu.
Z kosmonautiky se zcela vytratila soutěživost, vše je dáno na roky dopředu, příprava misí se děje beze spěchu úplně mimo zájem veřejnosti. NH u Pluta byla výjimka ovšem daná tím, že se zapojili i sdělovací prostředky v tušení nějaké senzace. Dnes pár týdnů po průletu už zase mise nikoho nezajímá, zejména když se očekávaná senzace nekonala.
Hrobem kosmonautiky byl konec Apolla. Jeho jednoúčelovost zapříčinila odbočku na slepou kolej raketoplánu. Američané tehdy měli nosič schopný dopravit na povrch Měsíce modul velikosti Saljutu. Za peníze vynaložené na ISS mohli provozovat stanici na Měsíci a Saturn 5 používat pro " vlajkové lodi" meziplanetárního výzkumu.
milantos - 12/8/2015 - 19:16
Základna na Měsíci by byla větší černá díra, než ISS, a daleko jednoúčelovější.
Ervé - 13/8/2015 - 07:22
Saturn V byl po seškrtání rozpočtu NASA neefektivní - nebyly peníze na stavbu stanice na Měsíci, její provoz a zásobování, pro orbitu byl příliš velký. Na druhou stranu raketoplán sliboval mnohé, v letech 71-75 nemohli vědět, že realita bude jinde.
David - 13/8/2015 - 12:05
Ovšem již definiční fáze při výběru dodavATELE UKÁZALY, ŽE VÍCENÁSOBNĚ POUŽITELNÝ SYSTÉM PROVOZOVANÝ V REŽIMU JAKO DOPRAVNÍ LETADLA S CENOU ŘÁDOVĚ NIŽŠÍ NEŽ U Saturnu 5 je jen fikce v reálu nerealizovatelná.
David - 13/8/2015 - 12:12
Skylab je moje oblíbená mise, tak ji musím bránit.
Skylab byl vlastně nouzové řešení, nikoli specielně konstruovaná stanice, jako se snažili postavit Sověti. Navzdory tomuto handicapu, fungoval Skylab precizně na první pokus a přinesl zásadní poznatky o Slunci.
Oproti tomu výsledky prvních Saljutů byly, opatrně řečeno, žalostné.
milantos - 13/8/2015 - 12:33
Zároveň se ale ukázalo, že idea zkoumání vesmíru z takovýchto stanic obsazenými lidmi, je také jen fikce, a že to tak nepůjde. Člověk té jemné a precizní technice jen překáží - stále se mění těžiště soustavy a rovněž různé agregáty pro zajištění potřeby lidí svojí činností překážejí. Proto dnes převažuje na ISS naprosto jiná činnost a ke zkoumání vesmíru jsou jednoúčelové satelity. Také jeden z důvodů. proč Saturn V nebylo dále potřeba.
pospa - 13/8/2015 - 12:52
citace:Skylab je moje oblíbená mise, tak ji musím bránit. Skylab byl vlastně nouzové řešení,...Navzdory tomuto handicapu, fungoval Skylab precizně na první pokus a přinesl zásadní poznatky o Slunci.
Cože, jakže !?!
A o tom prů..ru s nevyklopenými FV panely a upadnutém protimeteoritském štítu jsi už někdy slyšel / něco četl?
... když je to ta tvá oblíbená mise...
Davide, to máš odkud tuhle informaci? Jinak si myslím, že raketoplány byly naopak výrazem snahy NASA o nějaký trošku vizionářský progres směrem dál... Bylo asi v tu dobu už jasné, že cokoliv dalšího náročnějšího okolo Měsíce než přistání miniraketky a dovezení pár šutrů zpátky bylo se současným stavem techniky nereálné a nezaplatitelné, takže to celkem realisticky stopli, ale nechtěli zřejmě jít cestou Ruska-zakonzervování stavu, kdy by lítali furt nahoru a dolů v padesát let starý jednoúčelový miniplechovce typu Apollo-Sojuz, tak zkusili raketoplány-něco nový, co rozšiřovalo možnosti. Podle mě to nebyl krok stranou ve smyslu, že by to bylo špatně, ale součást vývoje a výzkumu, kdy zjištění, co nejde, je jeho nedílnou součástí... Asi by pro amíky nebyl problém vyšlechtit jednoduchý Apollo a dělat taxikáře jako teď Sojuz... Kdo nic nedělá, nic nezkazí... [Upraveno 13.8.2015 Pavel007]
Jara - 13/8/2015 - 14:19
Cože, jakže !?! A o tom prů..ru s nevyklopenými FV panely a upadnutém protimeteoritském štítu jsi už někdy slyšel / něco četl?
... když je to ta tvá oblíbená mise...
Tady se musim Davida zastat.
Zas tak strasne a desive to tehdy se zachranou Skylabu nebylo.V dnesni době by se nad pracemi co se tehdy při zachrane provadely nikdo ani nepozastavil a propaganda z te doby jak se zda blbne hlavy dodnes.Tym se ještě většinou skladal s profiku z Apolla,tak ze v kratke době dali reseni dohromady a vse se podarilo.To by se mělo spis ocenit.Navic byl v zaloze ještě jeden exemplar Skylabu ten je dnes v muzeu.O výsledcích bych vůbec nepochyboval.EREP dodnes dava nektere podklady pro slunecni aktivitu a pod.O prostoru ve Skylabu jaky tehdy měli astronaute se muze dnesni ISS jen snit a Saljuty byly proti Skylabu jen telefonni budky pro spacky.
Ervé - 13/8/2015 - 14:36
Skylab nebylo nouzové řešení, Skylab bylo jedno z možných řešení problému kosmické stanice. Přes poruchu a poškození při startu a nutnost změnit první výpravu v záchrannou se záchrana a oprava podařila a stanice fungovala na jedničku s hvězdičkou. Poslední, třetí výprava posádky ke Skylabu skončila dřív, než se Sovětům vůbec podařilo dostat první posádku své stanice živou na Zem.
rak - 13/8/2015 - 14:54
Skylab byl prostě Skylab, prostor byl dán konstrukcí nádrže Saturnu.
Osobně si myslím, že ze Saljutů vychází ruská část ISS, a ty ostatní muduly z jejich zkušeností těží taky, ať už je vyrábějí Italové nebo Japonci.
Raketoplán - krásné technické dílo, vychází však ze zadání, které se nepovedlo ( hlavně vojenské účely )
Jeďte se podívat do Spyeru na Buran. Rozměrově shodné se Space Shutlle, v poslední době to bylo ale jako jezdit na nedělní rodinný výlet kamionem. A chudák Sojuz - no, tak ten nám za těch 50 let nějak zapomněl vyrůst, a teď už to nedožene. Ale porovnejte si to osobními automobily - některé modely se taky vyrábějí desetiletí, a přitom existovaly technicky nabušenější a líbivější modely, které nevydrželi ve výrobě víc jak 10 let.
David - 13/8/2015 - 15:07
"Nouzové řešení" chápu tak, že hlavní tubus nebyl k tomuto účelu konstruován, ale jednalo se o prázdný třetí stupeň Saturnu 5. To znamenalo, že stanice neměla dvojité stěny mezi nimiž by byla umístěna tepelná izolace, jak je u amerických konstrukcí obvyklé, ale tepelná izolace byla umístěna na povrchu tělesa mimo ochranu aerodynamického krytu, který chránil pouze ATM. Zbytky vzduchu v meziprostoru oddálily tepelnou izolaci ve stratosféře během vzletu od povrchu tělesa do proudu obtékajícího vzduchu a ten izolaci odtrhl, bohužel i s jedním panelem slunečních článků. To zapříčinilo vzrůst teploty uvnitř obytného prostoru někam ke 40 stupňům , což činilo vnitřní prostory neobyvatelné a hrozilo i selhání vybavení, příkladně ledniček s jídlem.
Pokud by hlavní tubus byl speciálně konstruován, určitě by měl dvojité stěny a tepelná izolace by nebyla problém.
Paradoxem je, že narychlo spíchnutý Skylab jako reakce na velkohubě vyhlašovaný program sovětské orbitální stanice, bezvadně fungoval a sovětské, též narychlo spíchnuté Saljuty selhávaly jeden za druhým.
Inu " lež má krátké nohy".
jamsed - 13/8/2015 - 16:26
citace:"Nouzové řešení" chápu tak, že hlavní tubus nebyl k tomuto účelu konstruován, ale jednalo se o prázdný třetí stupeň Saturnu 5.
Prohlašovat projekt Skylab za nouzové řešení (i když v uvozovkách) považuji za pozměňování historie.
Zajisté je Vám znám projekt Apollo Aplications, který měl využívat hardware z programu Apollo pro další programy; stavba kosmické stanice patřila mezi ně a byla jediným projektem, jež byl realizován. O takovéto kosmické stanici se začalo uvažovat někdy po roce 1964.
Pokud se jedná o využití prázdného stupně Saturnu 5, tak pro stavbu stanice sice byl využit vnější plášť, ale do jeho vnitřku byla místo nádrží a motorů vestavěna stanice. Podle původních návrhů se uvažovalo o tom, že prázdný stupeň bude vynesen raketou Saturn 1B a stanice bude dokončena na orbitě.
Současně si dovolím vyslovit pochybnost o bezvadném průběhu letu. Nebýt techniků, jimž se v počátečních fázích letu podařilo zajistit zásobování elektrickou energií z panelů laboratoře ATM a kosmonautů, kteří instalovali náhradní sluneční a protimeteorický štít a uvolnili druhý zaseknutý panel sluneční baterie, skončil by první Skylab neslavně.
David - 13/8/2015 - 17:06
citace:
citace:"Nouzové řešení" chápu tak, že hlavní tubus nebyl k tomuto účelu konstruován, ale jednalo se o prázdný třetí stupeň Saturnu 5.
Prohlašovat projekt Skylab za nouzové řešení (i když v uvozovkách) považuji za pozměňování historie.
Zajisté je Vám znám projekt Apollo Aplications, který měl využívat hardware z programu Apollo pro další programy; stavba kosmické stanice patřila mezi ně a byla jediným projektem, jež byl realizován. O takovéto kosmické stanici se začalo uvažovat někdy po roce 1964.
Pokud se jedná o využití prázdného stupně Saturnu 5, tak pro stavbu stanice sice byl využit vnější plášť, ale do jeho vnitřku byla místo nádrží a motorů vestavěna stanice. Podle původních návrhů se uvažovalo o tom, že prázdný stupeň bude vynesen raketou Saturn 1B a stanice bude dokončena na orbitě.
Současně si dovolím vyslovit pochybnost o bezvadném průběhu letu. Nebýt techniků, jimž se v počátečních fázích letu podařilo zajistit zásobování elektrickou energií z panelů laboratoře ATM a kosmonautů, kteří instalovali náhradní sluneční a protimeteorický štít a uvolnili druhý zaseknutý panel sluneční baterie, skončil by první Skylab neslavně.
Nemohu souhlasit. Nádrže v tělese byly upraveny na obytný prostor a druhá na " sklad " odpadků. Stanice nesla dokonce hmotnostní maketu motoru. Byl to " jen" prázdný stupeň nosiče adaptovANÝ NA OBYTNÉ A UŽITKOVÉ PROSTORY.
JiříHošek - 13/8/2015 - 22:21
S-IVB + Skylab
[Upraveno 14.8.2015 JiříHošek]
David - 14/8/2015 - 05:33
Nádhera, vřelé díky za obrázky, Skylab byl prostě " katedrála " v Kosmu. Ovšem je to jen obytná část , nahoře chybí konstrukce ATM a na boku panel slunečních článků.
Ostatní stanice vč. ISS jsou jen maringotkami nomádů.
P.S. Pro srovnání by bylo dobré tam ve stejném měřítku dodat Saljut 7, nebo Mir, též bez slunečních baterií. [Upraveno 14.8.2015 David]
Jara - 14/8/2015 - 07:18
Něco z vnitřních prostor a bezneho života posadky Skylabu vcetne velkého okna do kosmu ala kupole.Podotykam ze toto jsou zabery ze zacatku 70tych let minulého stoleti.
admin - 14/8/2015 - 10:43
Tvrdit, že ISS jsou jen maringotkami nomádů je poněkud hloupé.
pospa - 14/8/2015 - 11:19
citace:Tvrdit, že ISS jsou jen maringotkami nomádů je poněkud hloupé.
Naprosto souhlasím. Stačí si porovnat vnitřní objem přetlakovaných částí obou stanic.
Skylab : 368 m^3 (včetně připojeného CM Apolla)
ISS : 916 m^3
PS: dovysvětlím svou předchozí poznámku / údiv nad Davidovým adorováním Skylabu jako naprosto precizního výtvoru, fungujícího na první pokus. Neměl jsem v úmyslu Skylab shazovat, jeho konstrukční řešení, využívající existující části systému Saturn/Apollo, bylo na svou dobu celkem chytré a dobré, nicméně tvrdit, že byla první americká stanice pro dlouhodobý pobyt astronautů vynesena bez problémů a byla hned schopná přijmout první dlouhodobou posádku zkrátka není pravda. Pokud by NASA velmi rychle nevymyslela a nenaplánovala záchrannou misi prakticky ihned po vynesení Skylabu, došlo by u této stanice ke kritickému přehřátí, kritickému nedostatku energie a byla by zcela nepoužitelná.
Po opravě a na svou dobu to byla jistě luxusní stanice svým jednolitým otevřeným objemem, nicméně něco podobného (s objemem 330 m^3) můžeme očekávat i u budoucích nafukovacích modulů od Bigellow.
David - 14/8/2015 - 12:39
Žádná oprava Skylabu se NEKONALA, pokud opravou je oprava nějakého systému zabezpečujícího chod stanice. Po vzletu došlo k odtržení části tepelné izolace a neuvolnil se panel slunečních článků na hlavním tělese, ATM články rozvinulo. Celá oprava spočívala z vysunutí " deštníku" k zakrytí povrchu stanice před sluncem a přestřižení pásku držícího panel slunečních článků ve složené poloze.
Opravou rozumím výměnu nějakého agregátu, či jeho části, či doplnění uniklého média a pod., nic takového se nekonalo a stanice fungovala bez problémů i bez jednoho odtrženého panelu slunečních článků.
Srovnávat vnitřní prostor Skylybu s ISS je zavádějící z následujících důvodů :
a/ vnitřní prostor Apolla je zanedbatelný cca 10 m3 a srovnání zbytečně mlží.
b/ ve vztahu k " maringotkám" je třeba uvést vnitřní prostor jednoho modulu ISS, pak výrok o " maringotce" dostane smysl.
c/ je logické, že šest, nebo třeba deset, maringotek ISS bude mít větší objem než jeden Skylab. Nutno připomenout, že cca čtvrtina vnitřního prostoru stupně S4B byla prakticky nevyužita.
Obrovitost Skylabu vynikne, pokud si uvědomíme, že jeho návštěvnická loď měla rozměry srovnatelné se Saljuty a jak je Sojuz mrňavý.
Ještě dodávám, že pokud by se nepodařilo instalovat " deštník" za pár dolarů, byla by stanice ztracena. Pokud by se nepodařilo přestřihnout
pásek poutající panel slunečních článků, byl by provoz první posádky omezen, ale nebyl by problém nějaké panely dovézt při dalších expedicích.
jamsed - 14/8/2015 - 13:48
citace:Žádná oprava Skylabu se NEKONALA ..
Doporučují přečíst si sérii článků "Zápas o Skylab" v časopisu L+K ročník 1973.
pospa - 14/8/2015 - 14:15
citace:
citace:Žádná oprava Skylabu se NEKONALA ..
Doporučují přečíst si sérii článků "Zápas o Skylab" v časopisu L+K ročník 1973.
citace:Žádná oprava Skylabu se NEKONALA,
Opravou rozumím výměnu nějakého agregátu, či jeho části, či doplnění uniklého média a pod.,
Tak já zase opravou rozumím JAKOUKOLIV činnost, které vede k úpravě neuspokojivého stavu směrem k potřebné funkčnosti.
David - 14/8/2015 - 16:19
Je to věc názoru. Ale je to odbočení od zásadního tématu. Tím je obrovský vnitřní prostor Skylabu, vč. 30m dlouhé " běžecké dráhy.
Podíváte-li se na obrázek Skylabu povšimněte si maličkého kosmonuta, který se ztrácí v obrovské prostoře s srovnejte to se záběry z ISS, kde kosmonauti pohodlně dosáhnou v každé pozici na stěnu modulu . Mě tento stísněný prostor opravdu připomíná maringotku dělníků někde na stavbě dálnice. Krom toho vybavení Skylabu bylo více než pohodlné, měli k dispozici i sprchový kout !
Sojuzy a jim odpovídající moduly MIRu i ISS jsou prostě ve srovnání se Skylabem mrňavé, stejně jako je mrňavý Sojuz ve srovnání s Apollem vzdor dojemným snímkům soulodí zmenšujícím Apollo o polovinu zneužitím zákonů perspektivy a dle stejného principu zvětšujícím Sojuz.
HonzaB - 14/8/2015 - 16:23
... jen bych chtěl připojit poznámku k rozumování o Skylabu a "nejlepší" stanici. Osobně bych rozlišoval dvě generace stanic:
- První generace: stanice je kompletně postavená a vybavená na zemi (nebo je z takových modulů sestavena). Výhodou je okamžitá provozuschopnost a jednoduchost. Nevýhodou jsou vysoké náklady a malý výkon. Máte k dispozici jen energii vlastních solárních panelů (které nemohou bý příliš veliké) a vlastních baterií, značnou část prostoru a energie v modulu musíte věnovat zabezpečení základních potřeb stanice a jejích účastníků (udržení správné teploty, klimatizace, distribuce paliva, vody, ... atd.). Značnou část vnitřního prostoru každého modulu (odhaduji minimálně třetinu) musíte věnovat na tyto režijní záležitosti, které navíc generují značný hluk a další problémy. (připomínám stížnosti na vysoký hluk na stanici MIR a na opakované nálezy plísní v důsledku nerovnoměrné teploty a vlhkosti vzduchu).
Je to něco jako když si vezmete karavan, nacpete do něj všechno potřebné a jedete na týden na dovolenou ...
- Druhá generace: Pokud chcete "dělat stanice" vážněji, tak potřebujete oddělit některé funkční podsystémy. Určitě potřebujete samostatný energetický systém, nejlépe s vysokonapěťovým distribučním rozvodem. Potřebujete samostatný systém udržování životních podmínek, rekuperaci a recyklaci vody, CO2, tepelný a chladící systém. Toto umožní mít k dispozici mnohem vyšší potenciál energií a zároveň to zjednodušuje, zefektivňuje a zlevňuje jednotlivé stavební moduly. Výsledkem je výrazně vyšší spolehlivost.
Prostě pokud chcete stavět město, tak už musíte počítat se samostatnou elektrárnou, vodárnou, rozvodnou sítí energie a vody, kanalizací, dopravou, komunikací, ... atd.
---------------------------
Podle mého názoru je ISS jediná funční stanice druhé generace. Všechno ostatní (Skylab, Mir, Sojuz, Tiangong, ...) jsou stanice generace první bez ohlednu na velikost.
Ostatně některé experimenty (například spektrometr AMS) je možné dělat jen díky výkonnému energetickému systému. Nelze je provozovat na jiné stanici, ani jako samostatné družice.
[Upraveno 14.8.2015 HonzaB]
David - 20/8/2015 - 13:15
V roce 1960 přistál na zemském povrchu přistávací úsek budoucí sovětské kosmické lodi na jejíž palubě letěli dva psíci, Bělka a Strelka. Oba let přestáli ve zdraví. Z paluby byla vysílána televize.
Byli to první živočichové, kteří absolvovali let na LEO a návrat.
Jednalo se o třetí úspěšný návrat části družice z LEO, prvními dvěma byli americké Discoverery 13 a 14.
bejcek - 4/10/2015 - 22:15
04.10.1957 Sputnik 1
Rusko Bajkonur Vostok
Před 58 lety. Utíká to, utíká ......
alamo - 23/10/2015 - 21:14
vraj keď sa astronauti dozvedeli, čo to vlastne v programe MOL budú robiť, boli dosť prekvapený http://www.thespacereview.com/article/2849/1
Manned Orbiting Laboratory hardware under construction.
Patek - 25/10/2015 - 12:45
Včera uplynulo 55let od katastrofy na Bajkonuru, při přípravách ke startu rakety R-16 na pl. 41
David - 1/11/2015 - 18:51
Díval jsem se na WIKI na program Pioneer.
Zaujal mne Pioneer 2, který pro závadu na třetím stupni vystoupal jen do výše 1.550 km na poté, po 6,5 hodinách letu shořel nad Afrikou.
Právě doba letu mi připadá více než podivná.
I kdyby se pohyboval na kruhové dráze ve výšce 1.500 km, byla by doba obletu cca 2 hodiny, polovina je tedy 60 minut !
Nebo : pokud vskutku letěl nad Afriku 6,5 hodiny musel by vrchol balistické křivky ležet ve výšce cca 15.000 km !
Do třetice, pokud dosáhl výšce " jen" 1.500 km a v kosmu se pohyboval 6,5 hodiny, musel by nejméně 3x obletět Zemi, byl by družicí a dostal by odpovídající mezinárodní označení , což se nestalo.
Není to divné ?
No tak to rovnou někdo mohl říct, že je řeč o české Wikipedii. Na anglické samozřejmě žádné takové nesmyslné tvrzení není.
David - 2/11/2015 - 10:08
Bohužel stejně pochybný údaj je i na tomto VEBu. V Databázi kosmických sond se m.j. píše : ... start 7.30.00 UT ... zanikla ve 14.12 UT po letu trvajícím 6 h a 52 min..
novák - 2/11/2015 - 19:29
citace:Bohužel stejně pochybný údaj je i na tomto VEBu.
Že to má i NASA - JPL je podivné, asi to není oficiální stránka.
novák - 3/11/2015 - 08:49
citace:Bohužel stejně pochybný údaj je i na tomto VEBu. V Databázi kosmických sond
No a právě z webu kosmo.cz wikipedista ZK001 před lety přepsal chybný čas.
Poučení pro příště je, že kosmo.cz je nedůvěryhodný web
citace:asi to není oficiální stránka.
Ale je.
martinjediny - 3/11/2015 - 13:01
citace:...Poučení pro příště je, že kosmo.cz je nedůvěryhodný web
...
troll, keby neslo o pracu ludi, ktorych si vazim, ani by som nereagoval.
1/ je rozdiel bezchybny a nedoveryhodny
2/ tazko mozete byt presnejsi, ako zdroj, ked tu istu chybu mala aj NASA
3/ s urcitou chybovostou, nepresnostou, ci vyvinom poznania vzdy ratam
David - 3/11/2015 - 13:13
I mistr tesař se " utne", praví staré české přísloví. Nedělejme z toho žádnou tragédii. Ve skutečnosti se jedná o zcela banální věc, danou tím, že NASA / USA / od samého počátku zveřejňovala maximum podrobností i o nezdařených pokusech.
Podívejme se n též rub mince. Sověti v oné době, nejen že nezveřejňovali vůbec nic o svých neúspěších a když to nešlo zatajit / příkladně sondy k planetám, které skončily na LEO obdobně jako FG / tak se k objektům nehlásili a dělali " mrtvého brouka".
Faktem k zamyšlení je , že zřejmě chybný údaj klidně žije několik desítek let a jak se zdá tak se i " množí".
Zkrátka i nad zdánlivě jasnými věcmi je dobré se občas zamyslit, resp zapochybovat, autorita, neautorita. [Upraveno 03.11.2015 David]
Tlama - 3/11/2015 - 14:52
To je většinou neřešitelný problém, např. špenát a železo
Prostě se to stává s výjimkou SSSR. (povoluji smazat )
David - 3/11/2015 - 16:06
Díval jsem se na Pioneer 10 a zaujal mne " detektor meteoroidů a asteroidů ". Nikde jsem nenašel zda přístroj něco zaregistroval, jen poznámku, že někde u dráhy Saturnu přestal pracovat.
To v souvislosti s NH, který má údajně též prostor kolem sebe propátrávat, z čehož by plynulo jakou má šanci.
Dík.
David - 4/11/2015 - 09:09
3.11.1957 startovala druhá družice Země tohoto roku a současně druhá družice v dějinách lidstva - sovětský / nyní ruský / Sputnik 2 na jehož palubě byl na výslovné přání Chruščova toulavý moskevský voříšek Limončik -Citrónek. Z propagačních důvodů , zejména proto, že se voříšek nehodil k mýtu sovětské dokonalosti, bylo světu oznámeno, že je na palubě fenka sibiřského psa lajky. Média uchopila údajnou rasu jako jméno psa s nímž vešel do dějin.
Zaplatil za to krutou daň, ve špici ICBM R-7 čekal na rampě na start cca 48 hodin. Jelikož pro jeho pobyt v kosmu byla použita kabinka používaná pro balistické lety v trvání několika minut, nebyla nijak řešena klimatizace. Psík se ve stísněném prostoru rychle přehřál a po necelých dvou obězích Země bídně uhynul na přehřátí a stres.
Sověti ovšem celý týden krmili svět pohádkami o vynikajícím stavu psíka a po týdnu prý jej " humálně" poslali do psího nebe uzavřením přívodu kyslíku.
To ovšem nebylo vše, v duchu " Říše zla " bylo nutno zjistit zda psík neuhynul svévolně, či příčinou nebyla jiná sabotáž, proto bylo několik moskevských voříšků " v zájmu vědy" bídně zahubeno při simulaci podmínek letu Sputniku 2.
To ovšem tehdy světu nebylo známo a ten žasl na obrovskou váhou sovětské družice, vážila 503 kg a zejména nad psíkem - kosmonautem.
USA zažily ponížení srovnatelné s útokem Japonska na Hawaj umocněné nebetyčnou ostudou při druhém extrémně medializovaném zkušebním letu Vanguardu při němž na nátlak veřejnosti měla být 6.12.1957 umístěna na orbitu prvá americká družice a který skončil explozí nosiče 120 cm nad rampou.
Perličkou je, že družice o váze pouhých 1,45 kg explozi přežila a vysílala radiové signály z křoví poblíž rampy, nyní je jako exponát v muzeu.
Nejen laici, ale i odborníci žasli nad obrovským tělesem na orbitě, odhadované rozměry byly 3x25m, což výrazně překonávalo rozměry budoucího amerického IBCM Atlasu, jehož vývoj nebyl dosud ani zdaleka ukončen. Atlas vstoupil do vesmíru až v prosinci 1958 v rámci projektu Score.
Pro srovnání: poslední stupně prvních amerických nosičů měly rozměry výrazně po jeden metr a družice vážily od jednoho do osmi kg !
[Upraveno 04.11.2015 David]
novák - 4/11/2015 - 10:29
citace: keby neslo o pracu ludi, ktorych si vazim, ani by som nereagoval.
1/ je rozdiel bezchybny a nedoveryhodny
2/ tazko mozete byt presnejsi, ako zdroj, ked tu istu chybu mala aj NASA
3/ s urcitou chybovostou, nepresnostou, ci vyvinom poznania vzdy ratam
1. Vzhledem k účelu - výběru zdroje - je rozdíl bezvýznamný. Klidně však závěr přeformuluji: ...Poučení pro příště je, že kosmo.cz je web s chybami, na který nelze odkazovat bez ověření ve spolehlivých zdrojích. Protože národ (zde např. musashiho) nezajímá, odkud je chyba přebraná, ale že je, a pak opovrhuje wikinou, nikoliv zdrojem chyby (zde "lidmi, kterých si vážíte").
2. a 3. Kdybyste se takhle ozval musashimu, jste vzácný frajer, takhle jen omlouváte chybu člena vaší skupiny.
citace: troll,
Je nesmyslné očekávat od nečlena vaší skupiny, že bude dodržovat vaši vnitroskupinovou loajalitu, a neopravedlnitelné mu za to nadávat.
pospa - 4/11/2015 - 10:53
Pane Nováku, o jakých skupinách je tu řeč? Pokud snad o skupině uživatelů tohoto fóra, tak samozřejmě i Vy jste jejím členem.
Myslím, že je zbytečné situaci ohledně nepřesností v historických údajích nadále hrotit.
Stačí prosté konstatování, že nejlepší je vždy hledat detailní informace o čemkoli u originálního zdroje, ale i tam se někdy mohou vyskytnout chyby a omyly. NASA nevyjímaje.
O kosmo.cz včetně databází SPACE40 a SpaceProbes to platí taky... Nikdo není dokonalý (což uznávala i taková kapacita, jakou byl Mgr. Antonín Vítek CSc. - hlavní autor databáze SPACE40).
admin - 4/11/2015 - 11:39
Neexistuje bezchybný zdroj, proto je hloupé všechny zdroje takto v podstatě pomlouvat.
Není nic jednoduššího, než pana Havlíčka(autora Spaceprobes) kontaktovat, nabídnout mu svůj čas a pomoci mu při udržování této databáze. Ubezepečuji každého, že bude chybovat a bude i přebírat chybné data. Člověk je jenom člověk a zdroje jsou jen ty, které máme.
David - 4/11/2015 - 12:23
Je třeba vidět, že Pioneer 2 byla neúspěšná sonda, která se dostala pouze na balistickou dráhu a sice po dobu " letu" fungovala, ale mimo plánovaný program, čili na okraji zájmu. Z toho důvodu je zcela nepodstatné, zda byla v prostoru hodinu, nebo šest hodin. Proto zcela chápu, že nikdo nad údajem nebádal a zcela unikl pozornosti. [Upraveno 04.11.2015 David]
Celkom by ma zaujímalo, ako vlastne mohla taká informačná chyba vzniknúť...
Jediné ako tak rozumné vysvetlenie, ktoré ma napadá: v údaji 37,85/42,5 minuty (alebo v neznámom pôvodnom zdroji mohlo byť aj "niečo medzi tým") sa "niekomu" posunula desatinná čiarka a bolo z toho 378,5-425 minút, čož v prepočte dáva 6,3-7,08 hodiny - potom tých 6,5 hodiny mohlo byť pôvodne nejakých 390 minút s posunutou desatinnou čiarkou, a 39 minút je už "celkom dobrý čas", zapadajúci do údajov z PDF...
Lenže aj časy v mnou linkovanom PDF sú zrejme len vypočítané z "viditeľnej" časti dráhy - družica bola sledovaná prostriedkami na Cap Canaveral po dobu 15 minút, potom už zapadla za miestny horizont a zasa stanica v Manchesteri žiadny signál nezachytila... (pdf strana 90)
novák - 6/11/2015 - 09:21
citace:Pane Nováku, o jakých skupinách je tu řeč? Pokud snad o skupině uživatelů tohoto fóra, tak samozřejmě i Vy jste jejím členem.
Samozřejmě jsem.
Nicméně v očích pana kolegy existuje užší skupina "...ludi, ktorych si vazim...". A za to, že jsem nebyl vůči nim z nich v dostatečném předklonu, jsem si vykoledoval vynadání do trollů.
dodge - 18/11/2015 - 16:58
18. listopad v historii letectví a kosmonautiky
Dne 18.11.1966 uskutečnil major William J. (“Pete”) Knight, 175. let raketoplánu X-15A2, při kterém dosáhl rychlosti M 6,33 (6.857 km/h) a výšky 30.245 m.
Mod: vkládané odkazy na obrázky musí mít koncovku obrázkového souboru jako .jpg .png .gif atd. Tvoje odkazy mají koncovku .webp , což je zcela nevhodné.
Něco pro milovníky konspirací. Místo přistání Apolla 12, sledované sondou LRO v roce 2011. [Upraveno 22.11.2015 dodge] [Upraveno 22.11.2015 dodge] [Upraveno 22.11.2015 dodge]
dodge - 25/11/2015 - 12:22
24.listopad v historii letectví a kosmonautiky
24.11.1969 přistál velitelský modul Apolla 12 v Tichém oceánu ve 20:58:24 UTC, přibližně 500 mil východně od Americké Samoy. Čas Mise: 244: 36: 23.
03.12.1973
Ve 02:26:00 UTC, meziplanetární sonda Pioneer 10 dosáhla svého největšího přiblížení k plynnému obru, Jupiteru, odhaduje se na 200.000 kilometrů (124,275 mil).
Během letu č. 97 raketoplánu X-15, major Robert A. Rushworth dosáhl nadmořské výšky 101,000 stop 30,785 m) a rychlosti Mach 6,06 (4,018 mil za hodinu / 6,466.3 kilometrů za hodinu).
Zkušební pilot USAF major Robert W. Smith na Lockheedu NF-104A
dosáhl rekordní výšky 120,800 stop (36,820 metrů) za pomoci přídavného raketového motoru.
Co to má společného s kosmonautikou?
fritz.lochmann - 7/12/2015 - 21:28
citace:
citace: fotografie tajného neviditelného letounu
Co to má společného s kosmonautikou?
Asi to že to letí ako všetko. Napríklad aj vráta od stodoly letia keď dostanú primeraný impulz
PS: Pre neznalých, v časoch keď som sa venoval leteckému (a raketovému) modelárstvu takto rýpali prívrženci RC modelov do prívržencov upútaných modelov M.Filip - 7/12/2015 - 23:16
citace: takto rýpali prívrženci
ano děkuji za odpověď. přesně takovou jsem očekával.
dodge - 8/12/2015 - 07:51
V prosinci 2015 se Mike Collins a Buzz Aldrin sešli v Johnson Space Center v Houstonu, kde měl Collins (podle Buzze "klíčový") projev.
dodge - 12/12/2015 - 07:00
11.12.1972 19:54:58 UTC - přistání lunárního modulu Challenger Apolla 17 s astronauty Eugene Cernanem a Harrisonem Schmittem na Měsíci v údolí Taurus-Littrow.
Apollo 17 byla poslední měsíční mise a Gene Cernan byl poslední člověk, který stanul ne Měsíci.
13.prosince 1972: Přibližně v 22:26 UTC, astronauti NASA Eugene Cernan A. a Harrison H. Schmitt začali poslední ze tří vycházek na povrchu Měsíce, v údolí Taurus-Littrow.
15.prosince 1965 13:37:26 UTC, odstartovala z cape Canaveral kosmická loď Gemini 6A, k historicky prvnímu setkání s jinou kosmickou lodí s lidskou posádkou (Gemini 7) na oběžné dráze kolem Země
21.prosince 1968 12:51:00 UTC, T minus Zero - odstartovala z Kennedy Space Center, Cape Canaveral na Floridě kosmická loď Apollo 8. Na palubě byli velitel mise Frank Borman F., pilot velitelského modulu James A. Lovell, Jr., a pilot lunárního modulu William A. Anders.
Apollo 8 byla druhá mise programu Apollo s posádkou. Byl to první let s lidskou posádkou, kdy kosmická loď opustila oběžnou dráhu Země, dosáhla oběžné dráhy Měsíce, a vrátila se zpět na Zemi.
Možná bych ještě dodal, že to byl první start rakety Saturn5 s lidmi na palubě.
Byl to velmi riskantní let. Ale risk se vyplatil a díky němu získali důležité zkušenosti.
Pokud si chce někdo připomenout tuto historickou misi, je o ní na YT dokument i s českým dabingem.
[Upraveno 21.12.2015 Povl]
dodge - 22/12/2015 - 13:10
Plaketa zanechaná poslední výpravou lidí na Měsíci.
citace:V komentáři webu televize „Zvězda“ objasnil letec-kosmonaut a dvojnásobný hrdina Sovětského svazu, že část záběrů o letu Armstronga a Aldrina na Měsíc byla skutečně dotočena ve studiu. Bylo to však uděláno jen pro to, aby diváci mohli vidět „průběh akce od začátku do konce“. Skutečné snímky začínají poté, co Armstrong nainstaloval vysoce výkonnou anténu pro přenos signálu na zemi.
Leonov nejspíš myslel toto a hlavně toto. dodge - 24/12/2015 - 16:03
24.prosince 1968 16:40:07 UTC, T plus 75:49:07 - Apollo 8 na oběžné dráze Měsíce
25.prosince 1968 06:10:16 UTC, T plus 89: 19: 16.6 spustila posádka Apolla 8 motor SPS k provedení manévru TEI, pro opuštění oběžné dráhy kolem Měsíce.
"The SPS engine was a Rocketdyne J-2 built by North American Aviation Inc., Rocketdyne Division, at Canoga Park, California. It burned cryogenic liquid hydrogen and liquid oxygen, producing 232,250 pounds of thrust. It was designed for 500 seconds of burn time. One of the design features of the J-2 was its ability to re-start. It had already been used for the Trans Lunar Injection maneuver, sending Apollo 8 from Earth orbit to the moon, and now served the same function in reverse"
To je asi omyl - SPS pracoval na kombinaci N2O4/smes UDMH a hydrazinu
a vyrobce byl Aerojet...pletou si to se stupnem S-IVB...
dodge - 27/12/2015 - 20:23
27.prosince 1968 15:51:42 UTC, T plus 147: 00: 42.0 - přistání Apolla 8 z historicky prvního letu lidské posádky mimo oběžnou dráhu Země, a to rovnou s obletem Měsíce.
Nejvíce se mi líbí varianta Phase B Prime designs (1970). Pokud vím, měl startovat horizontálně, u prvého stupně některé motory reaktivní. dodge - 4/1/2016 - 16:06
4. ledna 1958 - Sputnik 1, první umělá družice Země, zanikla v atmosféře.
4.ledna 1959 přibližně v 16:40 UTC proletěla sonda Luna 1 ve vzdálenosti 5.995 km okolo Měsíce, jako první umělé těleso, zároveň jako první dosáhla během svého letu druhé kosmické rychlosti
Užitečné zatížení bylo též umístěno na posledním stupni nosiče a vážilo 156 kg včetně 1 kg sodíku, který byl odpařen cca 100 tis km o Země a vytvořil oblak opticky pozorovatelný.
Nikde jsem nenašel, zda i poté bylo se stupněm udržováno spojení.
Byl to obrovský úspěch umocněný nejméně sedmi předchozími neúspěchy, čtyřmi americkými a nejméně třemi utajenými ruskými.
Původním cílem letu bylo zasáhnout Měsíc. Nosič dodal rychlost vyšší o 100 m/s a tak jak sonda tak i nosič proťaly dráhu Měsíce dříve než tam dospěl Měsíc, což úspěch mise nijak nesnižuje.
Ve srovnání s Američany byla ohromující váha obou těles, blížící se dvěma tunám / nosič 1.500 kg a užit. zatížení 361 kg/. Americké sondy, které nepřekonaly 1/3 vzdálenosti k Měsíci byly o dva řády lehčí / 10 kg nosič a užit. zatížení 38 kg/, resp. / nosič 5 kg a užit. zatížení 6 kg , tato sestava poté, o dva měsíce později, též dosáhla II. kos. rychlosti/
Jara - 7/1/2016 - 07:24
citace:Užitečné zatížení bylo též umístěno na posledním stupni nosiče a vážilo 156 kg včetně 1 kg sodíku, který byl odpařen cca 100 tis km o Země a vytvořil oblak opticky pozorovatelný....
Nekde jsem cetl ze to bylo proto aby svet uveril ze zas po nejake době Rusove nelžou (pro mladsi generaci mlží)a opravdu k Mesici leti.
Existuje nekde dochovany snímek ovedeneho oblaku sodiku?
David - 7/1/2016 - 11:10
Někde jsem snímek " umělé komety" zcela určitě viděl,/ sodíkový mrak mimochodem vytvořila i druhá Luna/, řekl bych, že v některé knížce od dr. Codra.
Lety k Měsíci se i tehdy daly snadno verifikovat, neboť Sověti zveřejňovali frekvence na nichž sondy pracovaly.
Americký týždenník o lete Luna 2 (12-13. september 1959) pravdepodobne z konca roku 1959
Smejete sa, že na videu je štart amerikanizovanej nemeckej V-2 zo základne v Novom Mexiku? (V dalšej časti je zrejme let rakety Juno 2)
Uvedomte si, prosim, že v tom čase sa na západe ešte ani poriadne nevedelo, ako sovietska kozmická/balistická raketa R-7 v skutočnosti vyzerá... O nejakých dokumentárnych filmoch s reálnym záberom štartujúcej rakety R-7 mohli všetci asi ešte len snívať.
Sovietsky film o Lune 1 (E-1) - zaujímavé detaily z konštrukcie a výroby.
Digitálne údaje v obraze nech vás nemýlia - je to artefakt z prepisu filmového pásu
Luna 2 dopadla západne od Mare Serenitatis pri kráteroch Aristides, Archimedes, Autolycus.
BTW - Bolo miesto dopadu Luna 2 niekedy presne identifikované na moderných snímkoch mesačného povrchu?
[Upraveno 08.1.2016 Alchymista]
NovýJiřík - 8/1/2016 - 20:49
Americký týždenník o lete Luna 2 (12-13. september 1959) pravdepodobne z konca roku 1959
Smejete sa, že na videu je štart amerikanizovanej nemeckej V-2 zo základne v Novom Mexiku? (V dalšej časti je zrejme let rakety Juno 2)
Když se na to dneska člověk dívá, má pocit, že ho ten dokument přenáší technicky někam do středověku...
David - 12/1/2016 - 14:49
Našel jsem několik amerických " výkonů" ve stáří cca 4O let, které v nejbližších deseti letech, s vyjímkou letu k Merkuru a pokusu o přistání na Marsu, zřejmě nikdo nedokáže napodobit :
sonda k Uranu 1977 - 39 let
sonda k Neptunu 1977 - 39 let
přistání na Marsu 1975 - 41 let
sonda k Saturnu 1973 - 43 let
sonda k Merkuru 1973 - 43 let
pilotované : let na LEO nad 700 km 1966 - 50 let
pasivní oblet Měsíce 1970 - 46 let
let na orbitu Měsíce 1969 - 47 let
PŘISTÁNÍ NA MĚSÍCI 1969 - 47 let.
Pro srovnání tehdejší konkurent Ameriky - Sověti mají jen jediný obdobný " výkon" a to automatický odběr vzorku z Měsíce a dopravu na Zemi v roce 1970 - 46 let, ovšem značně devalvovaný skutečností, že v době jeho realizace jezdili američtí kosmonauti po Měsíci v džípech.
Povl - 12/1/2016 - 15:05
Davide, co je pasivní oblet Měsíce v roce 1970?
A let na orbitu Měsíce až v roce 1969?
citace:Pro srovnání tehdejší konkurent Ameriky - Sověti mají jen jediný obdobný " výkon"
Sověti dokázali provozovat na Měsíci dálkově řízené vozidlo, dvakrát. Kdo to po nich v takovém rozsahu dokázal do dnes zopakovat? David - 13/1/2016 - 07:22
Jedná se o pilotované lety . U orbitu Měsíce je chyba, zapomněl jsem na A-8 v roce 1968. Pasivní oblet v roce 1970 je A-13.
Lunochody jsem neuvedl, protože prakticky totéž, tj. vysadit na Měsíc automatický rover již dokázala Čína.
Tento výkon je stejně jako odběr vzorků devalvován Apollem v jehož rámci se v téže době proháněli po Měsíci američtí astronauti v jeepech.
Ervé - 13/1/2016 - 07:45
citace:Jedná se o pilotované lety . U orbitu Měsíce je chyba, zapomněl jsem na A-8 v roce 1968. Pasivní oblet v roce 1970 je A-13.
Lunochody jsem neuvedl, protože prakticky totéž, tj. vysadit na Měsíc automatický rover již dokázala Čína.
Tento výkon je stejně jako odběr vzorků devalvován Apollem v jehož rámci se v téže době proháněli po Měsíci američtí astronauti v jeepech.
To je Davide chyba, každý provozovaný rover je obrovským pokrokem - měly by tam být jak Lunochody, tak i Jutu.
David - 13/1/2016 - 10:00
Smyslem příspěvku bylo vypíchnout výkony které nebyly cca 4O let opakovány a v příštích 10 letech s velkou pravděpodobností též nebudou.
Lunochod tam nemůže být, neb po Měsíci již jezdil jeho čínský bratříček.
Na druhé straně je tam stále let k Merkuru a přistání na Marsu, neb mise ještě neodletěly a nemusí se zdařit.
Povl - 13/1/2016 - 11:33
citace:Jedná se o pilotované lety.
Tím myslíš toto?
citace:sonda k Uranu 1977 - 39 let
sonda k Neptunu 1977 - 39 let
přistání na Marsu 1975 - 41 let
sonda k Saturnu 1973 - 43 let
sonda k Merkuru 1973 - 43 let
citace:Smyslem příspěvku bylo vypíchnout výkony které nebyly cca 4O let opakovány a v příštích 10 letech s velkou pravděpodobností též nebudou.
Tak nevím co za výkon je let Apolla 13 a pochybuji, že to někdo bude chtít zopakovat.
David - 13/1/2016 - 12:58
A-13 jsem tam dal proto, že pasivní oblet Měsíce byl neuskutečněným cílem konkurenčního sovětského programu. Ve vztahu k Číně, která kopíruje sovětský program pilotovaných letů a je tedy pravděpodobné, pokud to s letem taikonautů na Měsíc myslí vážně, že tento let provede. To, že USA tento let provedli s poškozenou lodí nemá nijaký vliv. Ostatně při letu A-8 byla varianta pouhého obletu pravděpodobnější než vstup na dráhu kolem Měsíce.
Povl - 13/1/2016 - 19:19
Mě ty tvoje výčty přijdou směšné. Upravuješ si kritéria k obrazu svému.
David - 14/1/2016 - 08:31
Ještě jsem tam zapomněl dát let sondy k Jupiteru, který realizovala NASA/USA v roce 1972, což je 44 let !
Poznamenávám, že tento et těžko někdo jiný zopakuje v o roku 2030.
Ervé - 14/1/2016 - 10:55
citace:Ještě jsem tam zapomněl dát let sondy k Jupiteru, který realizovala NASA/USA v roce 1972, což je 44 let !
Poznamenávám, že tento et těžko někdo jiný zopakuje v o roku 2030.
Uvidíme, jak dopadne JUICE od ESA - má letět 2022.
novák - 14/1/2016 - 11:12
A je tu kulatých 50 let od smrti Koroljova (14. ledna 1966).
Alamovi by se Koroljov líbil (taky chtěl do dálného vesmíru přes L1, yamatovi taky (..potrebujeme ambiciozne entity s jednoduchym rozhodovacim procesom, schopnostou rychleho vyvoja a jasnym cielom... podobnost s OKB-1 je opravdu, ale opravdu čistě náhodná
** ve stručnosti: do 1974 "jedeme na Mars, vládě to prodáváme po kouskách", od 1974 Gluškovovo "sedíme na orbitě, Mars škrtáme (i z historie se spětnou platností)", od 1993/4 "dřepění na orbitě betonujeme pomocí mezinárodních závazků"
David - 14/1/2016 - 12:17
Na ESA jsem docela zapomněl, sonda poletí-li v roce 2022, což není zcela jisté, odstartuje přesně 50 let po americkém Pioneeru-10.
dodge - 22/1/2016 - 20:10
22.ledna 1968 ve 22:48:09 UTC odstartovala k prvnímu bezpilotnímu letu kosmická loď Apollo.
23.ledna 2003 byl zachycen poslední signál z kosmické sondy Pioneer 10, vzdálené tehdy od Země 12 miliard kilometrů (80 AU).Sonda byla vypuštěna 2.března 1972 pomocí nosné rakety Atlas Centaur.
Americký Pionner-10 vážil pouhých 270 kg z toho 3O kg paliva pro korekce a stabilizaci. Pomocí urychlovacího posledního stupně na THP se dostal na protáhlou eliptickou dráhu daleko za Jupitera. Jako první překonal pás asteroidů, proletěl v blízkosti Jupitera a díky gravitačnímu praku planety dosáhl jako první i únikové rychlosti ze Sluneční soustavy. Nesl Saganův " hvězdný dopis".
Přiletěl prakticky kolmo na dráhu planety a gravitace jej stočila do směru letu planety. Pokud by proletěl před planetou, zamířil by zpět ke Slunci. [Upraveno 24.1.2016 David]
David - 24/1/2016 - 18:54
Před 30ti léty zkoumal Voyager 2 planetu Uran jako jediná sonda v historii.
dodge - 25/1/2016 - 21:23
25.ledna 2004 v 05:05 UTC, přistál Mars Exploration Rover–B, pojmenovaný Opportunity, v kráteru na Meridiani Planum na povrchu planety Mars.
Před 30ti lety po 73 vteřinách letu havaroval americký raketoplán a následně zahynulo všech 7 astronautů, z toho dvě ženy.
Havárii zapříčinilo slabé míso v konstrukci SRB a neprofesionální rozhodnutí vedení NASA, které ignorovalo varovná upozornění dodavatele.
dodge - 27/1/2016 - 16:50
27.ledna 1967 ve 23:31:21 UTC došlo během pozemního nácviku k požáru kosmické lodi Apollo 1, při kterém zahynula její posádka ve složení Virgil I. Grissom, Edward H. White II a Roger B. Chaffee.
zajtra bude okrúhle smutné výročie
ubehne tridsať rokov od havárie raketoplánu Challenger 28 januára 1986
Kamil73 - 27/1/2016 - 21:37
a 1.2. to bude 13 let. Co se rozpadla Columbie.
dny od 27.ledna do 1.února bych vyhlásil za smuteční, např. Týden dobyvatelů vesmíru. A taky mám vždycky husí kůži, když se v lednu startuje z Canaveralu, pokud bych mohl něco NASA i soukromníkům doporučit, tak aby raději už nikdy v lednu s lidmi nestartovali, s tím ledem a počasím jsou prostě problémy.
David - 30/1/2016 - 11:47
31.ledna 1958 vypustily USA svoji prvou družici Země. Staré české přísloví praví " Odříkaného chleba největší krajíc ". V tomto případě to platilo hned čtyřnásobně. " Otcem družice byl von Braun, který dávno před Sputnikem nabízel Americe vypuštění družice Země. Poprvé v roce 1953, kdy vyprojektoval nosič Mouse sestavený z balistické rakety Redstone, která byla moderní verzí nacistické rakety A-4, nechvalně známé jako V-2 a svazku raket Loki na HTP. Sestava měla nést družici o váze 2,25 kg - je k vidění někde v muzeu v Americe. Podruhé v roce 1955 v projektu Orbiter, kde použil silnější rakety na THP Recruit a družice měla mít 10 kg. Potřetí se s touto raketou zúčastnil soutěže o první americkou družici ,která měla startovat v den zahájení Mezinárodního geofyzikálního roku 1.července 1957. Jeho návrhy byla vždy zamítnuty, zejména z politických důvodů z obavy před mediálním křikem " Mírového tábora vedeného Ruskem", kdyby družici vypustil vojenskou raketou bývalý nacista. Obavy aby se tak nestalo byl tak veliké, že v létě 1956, kdy von Braun připravoval ke startu třístupňový nosič Jupiter-C vyvinutý v rámci projektu Orbiter, po dobu příprav byla na místě zvláštní komise, která měla zajistit, aby nosič nedostal čtvrtý stupeň s družicí. Po čtvrté byl von Braun odmítnut v okamžiku, kdy byl start Vanguardu posunut na březen 1958. Varování von Brauna, že Rusové mohou , na základě toho, že mají vyzkoušenou ICBM, vypustit družici každým dnem, bylo opět smeteno ze stolu. V tom okamžiku byl nevypsaný závod o prvou umělou družici Země pro Ameriku definitivně prohrán.
Ani po vypuštění prvních dvou ruských Sputniků nedostal von Braun šanci, ačkoli tvrdil, že dokáže družici vypustit do 60 dnů !
Teprve po blamáži Vanguardem v prosinci 1957, dostal von Braun " váhavě zelenou", ale s limitem do koce ledna 1958. Pokud by start nedokázal do té doby připravit, nebo se start nezdařil, měl na scénu opět výhradně vstoupit Vanguard, jehož dva starty byla připravovány na únor a březen 1958.
Paradoxem je, že von Braun, který o družici tolik usiloval, její start neviděl, nebyl na kosmodromu, ale na nějaké konferenci v hlavním městě.
Ironií osudu je, že se nakonec stalo přesně to, čehož se Amerika obávala a kvůli čemu přišla o první UDZ. Jejich první družici vypustil bývalý nacista vojenskou raketou.
dodge - 30/1/2016 - 23:04
30.ledna 1961 přednesl prezident J.F. Kennedy historickou zprávu o stavu unie, ve které vytyčil americký kosmický program.
Ještě bych e vrátil k prvým družicím. Tehdy nebyly sledovací sítě a jakmile nosič zmizel za obzorem muselo se čekat, zda se " to " vrátí z druhé strany. Pak teprve bylo jisto, že je družice na dráze. Pokud se dostala na vyšší dráhu, než vypočtenou, přilétla později, což znamenalo mučivé vteřiny a minuty s jedinou otázkou - povedlo/nepovedlo.
Rusové u Sputniku čekali navíc několik minut, Američané u E-1 více než půl hodiny, přičemž s ubíhajícím časem rostly obavy " že se to nepovedlo".
E-1 dosáhl podstatně vyšší rychlosti a dostal se na výrazně vyšší dráhu, než bylo vypočteno.
dodge - 31/1/2016 - 16:17
31. ledna 1971, ve 21:03:02 UTC, odstartovala k Měsíci kosmická loď Apollo 14 s posádkou Alan Shepard, Stuart Roosa, Edgar Mitchell.
1.únor 1958 byl mezníkem v kariéře von Brauna. Do toho dne byl jen trpěný nacistický přistěhovalec, jehož špičková kvalita byla využívána jen okrajově v pozemním vojsku, kde stavěl balistické rakety středního doletu Redstone a Jupiter. Rozhodující americké raketové programy kterými byla konstrukce ICBM Atlas a Titan šly mimo něj. Byl zkrátka na vedlejší koleji a jeho hlas byl hlasem " volajícího na poušti". Je možné spekulovat s tím, jak by dopadl MooN Race, kdyby byl Vanguard v prosinci 1957 uspěl a von Braun byl dále držen mimo hlavní proud amerického vesmírného programu.
1.2.1958 se vše rázem změnilo, minulost byla zapomenuta, konečně se stal Američanem a nejen to, byl miláčkem národa, zachráncem Ameriky a celého Svobodného /nebolševického/ světa. Nejdůležitější nejen pro jeho kariéru, ale pro celý Svobodný svět bylo, že získal rozhodující slovo v americkém raketovém a vesmírném programu a na základě toho měl i lví podíl na americkém triumfu při dopravě člověka na Měsíc. Tento epochální krok byl vyvrcholením jeho kariéry, žádný stát jej padesát let nedokázal zopakovat a ani v dalších desetiletích se o to ani nepokusí.
pospa - 1/2/2016 - 10:04
citace:Tento epochální krok byl vyvrcholením jeho kariéry, žádný stát jej padesát let nedokázal zopakovat a ani v dalších desetiletích se o to ani nepokusí.
A na takove tvrzeni jsi prisel jak?
David - 1/2/2016 - 12:36
Například z tempa jakým Rusko a Čína hodlá opakovat robotické mise realizované v m.s. v ruském projektu Luna a které mají být realizovány po roce 2020. Oproti pilotovanému letu jsou relativně jednoduché a zejména nevyžadují superraketu, tudíž od nich je k pilotovanému letu na Měsíc nejméně dvacet let.
Rozhodujícím argumentem je však skutečnost, že v žádném / ani americkém/ vesmírném programu není let na Měsíc absolutní prioritou, jako byl projekt Apollo v době Studené války, aby dostal potřebné prostředky a byl " hnán " obavou před prohrou.
Být " jen " druhý a navíc s odstupem více než půl století zcela jistě nikoho neláká, navíc je pravděpodobné, že " druhé" by stejně i v repríze Moon Race by byly opět USA, což by pro případného zájemce o pilotovaný LET NA Měsíc byla " KORUNOVANÁ OSTUDA".
[Upraveno 01.2.2016 David]
Jara - 2/2/2016 - 07:37
Pripojuji se.
Neco podobného jako program Apollo jiz nikdo nikdy nezopakuje - maximalne bylo li by to politicky nutne coz nehrozi.Kdo mel byt na poli vesmiru Amerikou porazen porazen byl nikdo další se uz neukaze.
Orion a SLS bude další fijasko současného vývoje cest do vesmiru.
Tempem jakym jejich vyvoj pokracuje dle selského rozum bude technologie ze zadani při prvním ostrem startu zastarala a prekonana.
Reci jako ze si Rusko nebo Cina postavi po konci ISS podobou vlastní stanici jsou jen zbozna prani.Pilotovane lety dále do vesmiru uz uplna utopie.
Vse je samozdrejme o penezich a tem se jinym statum na poli vesmirneho vyzkumu nedostava.Proc taky,radsi prodam par kompletu S-300,nez poslat na par dni člověka 400 km nad zem.Tech par spionaznich satelitu,ktere frci to taky zvladne a mame je,vcetne vypusteni na který vždy vojaci peníze daji protože ho budou potrebovat tak jako další vyvoj.
A jestli je na Marsu nebo nekde jinde život a pod. - koho to az na par nadsencu zajima.Smutne ale pravdive.
PS:nedavno jsem se male skupince lidi na nejake oslave pokousel vysvětlit ze na Mesici pristali pouze Americane a to před 50 lety,jejich názor byl ve vetsine ze se tam leta bezne dodnes a krome Indianu a Inuitu tam uz byli vsichni.Co k tomu dodat.
pet.rok - 2/2/2016 - 16:05
to David ad
citace:...
1.2.1958 se vše rázem změnilo, minulost byla zapomenuta, konečně se stal Američanem a nejen to, byl miláčkem národa, zachráncem Ameriky a celého Svobodného /nebolševického/ světa. Nejdůležitější nejen pro jeho kariéru, ale pro celý Svobodný svět bylo, že získal rozhodující slovo v americkém raketovém a vesmírném programu a na základě toho měl i lví podíl na americkém triumfu při dopravě člověka na Měsíc. Tento epochální krok byl vyvrcholením jeho kariéry, žádný stát jej padesát let nedokázal zopakovat a ani v dalších desetiletích se o to ani nepokusí.
brrr nemozem si pomoct ale to je ako z propagandistickej prirucky najhrubsieho zrna
Alex - 2/2/2016 - 17:59
citace:to David ad
citace:...
1.2.1958 se vše rázem změnilo, minulost byla zapomenuta, konečně se stal Američanem a nejen to, byl miláčkem národa, zachráncem Ameriky a celého Svobodného /nebolševického/ světa. Nejdůležitější nejen pro jeho kariéru, ale pro celý Svobodný svět bylo, že získal rozhodující slovo v americkém raketovém a vesmírném programu a na základě toho měl i lví podíl na americkém triumfu při dopravě člověka na Měsíc. Tento epochální krok byl vyvrcholením jeho kariéry, žádný stát jej padesát let nedokázal zopakovat a ani v dalších desetiletích se o to ani nepokusí.
brrr nemozem si pomoct ale to je ako z propagandistickej prirucky najhrubsieho zrna
Možno to je z propagandistickej príručky ale vystihuje to realitu danej doby t.j. šesťdesiate roky. Šesťdesiate roky mali Koroljova a von Brauna - otcov sovietskej a americkej kozmonautiky. Potom prišlo obdobie rokov cca 1980-2010. Bolo to obdobie Saljutov, Miru, ISS, raketoplánov. Mali tieto roky svojho Koroljova alebo von Brauna? Ja o žiadnom neviem. Boli tvorcovia Saljutov, Miru, ISS, raketoplánu prijímaní so štátnymi poctami generálnym tajomníkom komunistickej strany Sovietskeho zväzu a neskôr prezidentom Ruskej federácie resp. prezidentom USA? Ja som si to nevšimol - asi som vtedy nemal zapnutú telku. Až v období rokov cca 2010-2016 sa objavil nejaký Musk, ktorý by sa dal prirovnať ku Koroljovovi resp. von Braunovi. Ak to teda zhrniem, podľa mňa má David jednoznačnú pravdu.
pet.rok - 2/2/2016 - 20:10
to Alex: mate pravdu ze propaganda bola realitou 60. rokov a propaganda musi mat vzdy svojich "hrdinov" obdarenych takmer nadpozemskymi vlastnostami, dnes sa tomu hovori "tvar" kampane.
to ale neznamena ze sa na dobu 60. rokov nemozeme pozriet s odstupom. myslim si ze David pravdu nema, v amerike by so svojim ludskym potencialom a organizacnymi schopnostami velmi pravdepodobne nasli inu osobnost a rozdiel by mozno bol v tom ze by boli na mesiaci o nejaky rok neskor co by stale nehralo v mesacnych "pretekoch" vaznejsiu ulohu.
A s cim mam najvacsi problem je tvdenie "Nejdůležitější nejen pro jeho kariéru, ale pro celý Svobodný svět bylo ..."
U rusov hrala osoba Korolova pravdepodobne vyznamnejsiu ulohu co sa ukazalo po jeho smrti.
Obdobie 70. rokov zazilo ustup kozmonautiky najma preto ze sa mocnosti vratili k vzajomnemu meraniu sil vo vojenskej oblasti, a nie preto ze by neexistovali osobnosti.
A nakoniec Musk sa objavil celkom inym sposobom nez spominani pani, ktori za svoj status mozu dakovat okrem ineho vlade a peniazom danovych poplatnikov, cim ale nechcem znizovat ich odborne a organizacne kvality. [Upraveno 02.2.2016 pet.rok]
martinjediny - 2/2/2016 - 22:05
Jak Amerika, tak Rusko nestala na jednej osobnosti.
uz len zname superenie Koroljov-Glusko, ci viac typov rakiet sucasne vyvijanych v oboch krajinach... Rovnako dalsi progres aj po ich smrti...(hoci brzdeny stratou zaujmu po skonceni vesmirnych pretekov)
Obaja pani vytazili, ze stali na spici, pri pretekoch, ktore neplatili.
A na rozdiel od Muska rozumeli raketam,a to v case, ked rakety boli v plienkach...
Musk je trochu z ineho sudka a v inej dobe. Viac ho vnimam ako investora, nie ako Zeframa. [Editoval 02.2.2016 martinjediny]
Asi jsem to s tím von Braunem opravdu přehnal, někde jsem viděl video na kterém Kennedy navštívil výrobnu Saturnů-1. Prezident jde sebevědomě středem a von Braun servilně vedle něj " vlaje" snaží se udržet na jeho úrovni, byť mu prezident nedává mnoho prostoru.
Kosmonautika byla v m.s. významnou a hlavně mediálně jednoznačně viditelnou součástí Studené války. Významně její výstupy ovlivnila strategická rozhodnutí, která převedla souboj tam kde byla jedna či druhá strana silnější. Rusové, kteří nebyli schopni soutěžit Amerikou v Post-Apollu, převedli soutěž na LEO - na stavbu vesmírných stanic. Jejich koncepce, jako " vesmírných nádraží" z nichž budou pilotované lodě létat na Měsíc, Mars a kamkoli se zlíbí a na které se budou i vracet, byla pro laickou veřejnost a potažmo i Kongres líbivá. Je ku podivu, že na to Američané " skočili" a vydali se dokonce " společně " s Rusy touto slepou uličkou kosmonautiky. Ruský strategický záměr dokonale vyšel, uťal na padesát let soutěživost v pilotovaných letech, ušetřil jim astronomické sumy, které naopak v rámci " mezinárodní" ISS vypadly z Ameriky, na padesát let jim postačily prehistorické Koroljovovy výtvory, přičemž v dobách, kdy Amerika přechází na nové typy kosmických lodí se na ni vytahují, že není schopna DOPRAVIT LIDI DO vESMÍRU.
Všechno zavinil Koroljov tím že stavěl " nelétavou" superraketu, kdyby byl stejně zdatný jako von Braun, mohly pilotované lodi již před desítkami let létat kolem nejbližších planet a na Měsíci mohli stát trvalé základny.
kopapaka - 3/2/2016 - 09:09
Větší blbost jsem už dlouho nečetl...
milantos - 3/2/2016 - 10:05
citace:Větší blbost jsem už dlouho nečetl...
Díky, napsal bych to přesně tak. To není na žádný komentář ani diskusi, to je na diagnózu
pet.rok - 3/2/2016 - 11:19
to david: presun zaujmu k orbitalnym staniciam na LEO nebol rozhodne nahodny, zaujem plynul hlavne z vojenskych kruhov a ich program obsahoval rozsiahlu vojensku "zlozku".
PinkasJ - 3/2/2016 - 17:30
Hlavní důvod, proč v USA přesunuli zájem na orbitální stanice byl, že vyvíjeli Shuttle a ten by prakticky neměl kam létat.
tycka - 3/2/2016 - 19:17
citace:Hlavní důvod, proč v USA přesunuli zájem na orbitální stanice byl, že vyvíjeli Shuttle a ten by prakticky neměl kam létat.
Experimenty se dali provádět i přímo v raketoplánu vždy proste pro konkrétní misi byl vybaven včetně posádky - tedy i specialistů na užitečné zatížení.
Ale nevím jak byla limitována doba raketoplánu na oběžné dráze - jestli především zásobami kyslíku, vodík+kyslík pro palivové články či i jídla a vody pro posádku - tedy jen zvětšení tohoto množství by umožnilo i delší pobyty. Či i technickou dobou životnosti jednotlivých systémů.
dodge - 3/2/2016 - 21:29
3. února 1966 v 19:45:45 středoevropského času, přistála Luna 9 na Měsíci v Oceánu bouří. Byla první sondou ze Země, která měkce přistála na Měsíci.
Britové zachytili a dešifrovali její signály a zveřejnili její snímky povrchu Měsíce, i když poněkud zkreslené, dříve než Rusové.
Rusům se podařilo přistát AŽ na šestý / ohlášený/ pokus. Systém přistávání byl na náhodu, která spočívala v přesném zapálení brzdící rakety ve správném okamžiku, poté byl odhozen spouštěcí radar a pokud brzdící raketa skončila činnost ve správné výšce sonda dopad přežila. Byl to systém Ranger, řečený " mluvící míče", který měly použít tři americké sondy , které selhaly již při letu k Měsíci.
Američané tento způsob záhy opustili a vyvíjeli systém Surveyor, jehož řídící trysky pracovaly těsně nad povrch. První Surveyor přistál na Měsíci v květnu 1966,tři měsíce po ruském mluvícím míči, ruská verze surveyoru přistála na Měsíci až roce 1970, rok po Armstrongovi. [Upraveno 03.2.2016 David]
dodge - 5/2/2016 - 18:20
5. února 1971, v 09:18:11 UTC, T + 108: 15: 09.30 přistál lunární modul Antares Apolla 14 v oblasti kráteru Fra Mauro. Na palubě byl velitel Alan Shepard a pilot LM Edgar Mitchell. Jednalo se o třetí přistání lidí na Měsíci. Bylo to 9 let, 8 měsíců, 30 dní, 18 hodin, 43 minut, 58 sekund od Shepardova letu na palubě Freedom 7.
citace:20. února 1962, ve 14:47:39 UTC startovala kosmická loď Mercury k prvnímu letu amerického astronauta na oběžné dráze Země.
nemýlím-li se, tak John Glenn je nejstarší kosmonaut nejen věkem pobytu ve vesmíru, ale i podle datumu narození (18.7.1921) a tudíž i nejstarším žijícím astronautem. Čili gratulace k 54 výročí.
dodge - 21/2/2016 - 15:23
21.února 1961 byl zahájen závěrečný výcvik první sedmičky amerických astronautů. Alan Shepard, Gus Grissom a John Glenn byli vybráni k prvnímu kosmickému letu.
Zleva: Scott Carpenter, Gordon Cooper, John Glenn, Gus Grissom, Wally Schirra, Alan Shepard a Donald Slayton.
citace:nemýlím-li se, tak John Glenn je nejstarší kosmonaut nejen věkem pobytu ve vesmíru, ale i podle datumu narození (18.7.1921) a tudíž i nejstarším žijícím astronautem.
Beregovoj navyše ako jediný z kozmonautov aktívne lietal za II. svetovej vojny. Tuším bombardoval na šturmoviku.
Ervé - 24/2/2016 - 07:02
Z kosmonautů ano (dostal za to i Rudou hvězdu hrdiny SSSR), z astronautů Deke Slayton létal na B-25 proti nacistům v Evropě a pak stihnul pár bojových letů i na A-26 proti Japoncům, Glenn létal na F4U a Shepard sloužil na torpédoborci - oba v Pacifiku. [Edited on 24.2.2016 Ervé]
fritz.lochmann - 24/2/2016 - 07:59
citace:... z astronautů Deke Slayton létal ...
Díky za info, o tomto som nevedel.
Človek sa po celý život učí, sosá informácie aby to napokon všetko zabudol
Když jsme u těch válečných misí: Armstrong létal v roce 1951 v Korejské válce (Ano, vím, nebyla to "válka", ale "bezpečnostní mise OSN") - nalétal 78 bojových misí/121 hodin, získal 3 válečné medaile, 2x málem zahynul, stroj F9F Panther, USS Essex
Andy - 24/2/2016 - 17:36
V Korei bojove letal i Aldrin. 66 bojovych misi na F-86, dva sestrely MiGu-15.
dodge - 24/2/2016 - 20:30
24. února 2011, ve 21:53:24 UTC odstartoval raketoplán Discovery (OV-103) ke své poslední misi, STS-133
Discovery vzlétá z komplexu 39A na KSC
Posádka Discovery (STS-133). Zleva doprava, Nicole Stott, Michael Barratt, Steve Bowen, Alvin Drew, Eric Boe a Steve Lindsey.
Raketoplán Discovery vtlétá z komplexu 39A, 24. února 2011.
Březen 1958 byl měsícem definitivního vstupu USA do Vesmíru. Byly podniknuty tři pokusy o uvedení družic na LEO, z toho dva úspěšné.
Pro závadu na čtvrtém stupni se na dráhu 5.3. nedostal Explorer-2. Úspěšný byl 17.3. Vanguard -1, byl to čtvrtý start v programu nepočítaje TV-0 a TV-1 a 26.3. Explorer-3, letem této družice byl "spotřebován" poslední nosič připravený von Braunem pro projekt Orbiter v roce 1956, ležící od té doby nečinně ve skladech armády.
dodge - 4/3/2016 - 08:14
03.března 1969, v 15:00:00 UTC odstartovala do vesmíru měsíční kosmická loď Apollo 9.
Apollo 9 Saturn V (AS-504) vlétá z rampy 39A
Letová posádka Apolla 9, James A. McDivitt, David R. Scott a Russell L. Schweickart. AS-504 je na pozadí
Narozeni 1929, 1932 a 1935, tj. 87, 84 a 81 let.
Někde jsem četl, že tato posádka byla původně letovou posádkou Apolla-8 a že Mc Divitt odmítl k Měsíci letět a raději si " počkal " na LM, který k termínu letu A-8 nebyl připraven. Pokud je to pravda, hodnotím to tak, že zahodil historickou příležitost a zajímalo by mne co tomu říkala jeho posádka. [Upraveno 04.3.2016 David]
Alchymista - 6/3/2016 - 10:38
Dnes sa doživa 78 rokov Valentina Vladimirovna Tereškovová (*6. marec 1937). Letela v kozmickej lodi Vostok 6 štart 16. júna 1963, let trval 2 dní 22 hodín 50 minút, 48 obletov Zeme.
10. kozmonaut sveta, prvá žena na obežnej dráhe
Tereškovová dnes
Andy - 7/3/2016 - 09:27
citace:Někde jsem četl, že tato posádka byla původně letovou posádkou Apolla-8 a že Mc Divitt odmítl k Měsíci letět a raději si " počkal " na LM, který k termínu letu A-8 nebyl připraven. Pokud je to pravda, hodnotím to tak, že zahodil historickou příležitost a zajímalo by mne co tomu říkala jeho posádka.
X let trenoval na prvni let s LM a mel ho vymenit za let, ktery ho vubec neobsahoval? Myslim, ze si svou historickou chvili podobne velikosti vybral v podobe prvniho samostatneho letu kosmicke lodi urcene pouze pro provoz primo ve vakuu... A nelituje niceho, ani posadka (viz napr. vzpominky Rustyho na jeho EVA a 10 min klidu na koukani a rozjimani...)
David - 7/3/2016 - 10:23
Samozřejmě nemohl vědět, že program Apollo bude okleštěn a Post Apollo zcela zrušen a navíc, že Rusové Měsíc úplně vzdají. V té době se zdálo, že se na Měsíc bude létat jak na běžícím pásu.
Kdyby věděl, že k Měsíci se podívá " jen " 24 Američanů a dalších min 6O let nikdo, určitě by k Měsíci letěl. Možná spoléhal i na to, že bude jmenován do některé z dalších posádek a po Měsíci se "projde".
Andy - 7/3/2016 - 10:51
Tusim, ze uz pred letem A9 chtel po uspesnem dokonceni mise ukoncit aktivni karieru astronauta a prejit na jinou pozici v ramci agentury, ale mozna se pletu a nekdo me treba upresni.
Navic uz v dobe A9 bylo znamo, ze program skonci max A20. [Upraveno 07.3.2016 Andy]
Povl - 7/3/2016 - 11:48
David zase jen poměřuje motivaci astronautů jen podle možnosti zápisu do historie.
David - 7/3/2016 - 13:11
Možná, že se mýlím, ale let k Měsíci je z profesionálního hlediska zcela jiné " kafe" než jakákoli činnost na LEO. Samozřejmě, že v době Apolla, kdy se mělo létat k Měsíci každé dva Měsíce se to mohlo jevit jinak.
milantos - 7/3/2016 - 13:27
Ono se dá někde dočíst, že to bylo na jeho vlastní žádost ? Posádka byla trénována na testování a odzkoušení LEMu a ten nebyl připraven. Mezi tím byl vložen let s obletem Měsíce. Nedošlo jen k přehození původního číslování ? Že by NASA i kosmonauti zahodili dlouhodobý speciální tréning a šli v krátké době na něco jiného? Opravdu na to lze něco najít ?
David - 7/3/2016 - 13:36
Stejný výcvik jako letová posádka absolvuje i záložní. Krom toho na práci s LEMem na LEO nebylo nic světoborného. LEM byl vyzkoušen v bezpilotní verzi a fungoval spolehlivě. Ovládat LEM cvičili všichni astronauti a nakonec to předvedli v následujících měsících.
Andy - 7/3/2016 - 13:48
citace:Ono se dá někde dočíst, že to bylo na jeho vlastní žádost ? Posádka byla trénována na testování a odzkoušení LEMu a ten nebyl připraven. Mezi tím byl vložen let s obletem Měsíce. Nedošlo jen k přehození původního číslování ? Že by NASA i kosmonauti zahodili dlouhodobý speciální tréning a šli v krátké době na něco jiného? Opravdu na to lze něco najít ?
V knize Deke! to pise sam Slayton. Zeptali se McDivitta jestli chce letet bez LM k Mesici nebo jestli chce o misi posunout a letet to, na co x let trenoval.
milantos - 7/3/2016 - 13:54
Prosil bych zdroj informace, že Mc Divitt požádal o změnu. To jak a co kdo a kdy uměl , jsou jen spekulace.
Povl - 7/3/2016 - 14:56
citace:Možná, že se mýlím, ale let k Měsíci je z profesionálního hlediska zcela jiné " kafe" než jakákoli činnost na LEO.
Let do vesmíru je naplnění podstaty práce astronauta. Let k Měsíci, nebo přímo na Měsic je jen složitější a nebezpečnější mise. Z počátku bylo cílem ovládnout techniku a vychytat problémy, v tom byla velká důležitost. Finále spočívalo v tom, jestli vůbec dokážou přistát.
Nechápu, co je ti tak divného na tom, že se někdo více zajímal o úspech své mise, než o svojí roli v historii nebo o první pohled na krajinu jež lidské oko ještě nespatřilo.
Armstrong by byl jistě zklamaný pouze z toho, že nedokázal úspěšně splnit svou misi než z toho, že přišel o prvenství na povrchu Měsíce.
Ne všichni nad tím teknrát přemýšleli tak idealizovaně, jako ty dnes.
tycka - 7/3/2016 - 15:18
citace:David zase jen poměřuje motivaci astronautů jen podle možnosti zápisu do historie.
Předpokládám, že ale připouštíte, že někteří takový - nemám teď na mysli nikoho konkrétního - tam zcela jistě byli. Prostě jsem toho názoru, že část tam mohla být jen proto, aby se stali slavnými.
[Upraveno 07.3.2016 tycka]
Andy - 7/3/2016 - 15:39
citace:Prosil bych zdroj informace, že Mc Divitt požádal o změnu. To jak a co kdo a kdy uměl , jsou jen spekulace.
Vsak pisu, ze kniha "Deke!" od Slaytona... A nepozadal o zmenu, naopak si chtel nechat svou misi, jen mu ji o cislo posunuli... [Upraveno 07.3.2016 Andy]
milantos - 7/3/2016 - 15:56
Tohle chápu, takhle to je logické a přijde mi i jeho rozhodnutí naprosto pochopitelné- po jeho přípravě na testování LM . Moje otázka směřovala na Davida s jeho teoriemi. Jen jsem měl můj příspěvek rozepsán, odešel jsem na delší dobu od PC a dokončil v době, kdy už tam byla tvoje odpověď ( kterou jsem samozřejmě v ten okamžik neviděl)
Povl - 7/3/2016 - 16:00
citace:Předpokládám, že ale připouštíte, že někteří takový - nemám teď na mysli nikoho konkrétního - tam zcela jistě byli. Prostě jsem toho názoru, že část tam mohla být jen proto, aby se stali slavnými.
Jasně, ale od toho tam byli lidi jako Deke a jeho těžko průhledný systém určování posádek.
I Charles Duke po letech vzpomínál, že způsob jak být nominován do posádky byl jen co nejlépe dělat svojí práci. A pokud je člověk motivován jen vizí historického zvěčnění, nebude asi tak dobrý astronaut. Charles Conrad řekl v jednom dokumentu, že procházka po Měsíci pro něj neznamenala tolik, jako mise Skylabu.
citace: Krom toho na práci s LEMem na LEO nebylo nic světoborného. LEM byl vyzkoušen v bezpilotní verzi a fungoval spolehlivě.
Jak se v bezpilotní verzi testovalo stykovací zařízení? Jak se testoval systém podpory života? Jak se testoval palubní počítač, IMU, navigace, setkávací radar a fonické spojení? Jak se testovalo vypuštění atmosféry, otevření a zavření průlezu a opětovné tlakování LM? Opravdu toto všechno v bezpilotní verzi fungovalo spolehlivě? [Upraveno 07.3.2016 Povl]
alamo - 7/3/2016 - 20:26
Povl
odpoveď je projekt gemini
vďaka nemu sa mohlo ísť "na ostro"
Povl - 7/3/2016 - 21:59
Odpověď na co?
Jestli stykovací zařízení lodi Apollo funguje spolehlivě i ve vesmíru?
Který astronaut si pro let na Měsíc sedne bez obav do lodi, jejíž hardware nebyl nikdy komplexně testován v provozních podmínkách, a jež je ujišťován, že na předchozí lodi od jiného výrobce vše fungovalo? [Upraveno 07.3.2016 Povl]
alamo - 7/3/2016 - 22:13
išlo o otázku či funguje "princíp"
ako to povedať?
čo takto?
zuby si vyčistíš "zubnou pastou"
keď to vieš, môže ti byť jedno či je to "aquafresh" alebo "blendamed", zubná pasta ako "princíp" je to furt..
Povl - 7/3/2016 - 22:19
citace:išlo o otázku či funguje "princíp"
Mám pocit, že se každý bavíme o něčem jiném.tycka - 7/3/2016 - 23:05
citace: fonické spojení
V některých případech - neříkám, že to byl i tento (neboť to nevím) - byl na palubě magnetofon, ze kterého se vysílal předem připravený hlasový záznam za účelem otestování i hlasového spojení. Teoreticky se mohl i příjem na jiný magnetofon nahrávat, aby otestování bylo úplné.
Udržování teploty se samozřejmě otestovat dalo a teoreticky si dokážu představit i otestování pohlcování CO2 - třeba za pomoci malé bombičky s CO2, ze které se bude CO2 vypouštět.
alamo - 7/3/2016 - 23:16
citace:
citace:išlo o otázku či funguje "princíp"
Mám pocit, že se každý bavíme o něčem jiném. :)
tak si preštuduj lety apollo pred 11,
stačili už len štyri lety 7, 8, 9, 10
a hardvér na ktorý sa pýtaš, bol postupnými krokmi otestovaný
to preto, lebo už dávno mali istotu že "princíp" funguje
David - 8/3/2016 - 05:58
Problém je v rozdílném přístupu obou soupeřů v počátcích kosmonautiky.
Američané sestavovali své lodi z důkladně prozkoušených komponent. M.j. používali i speciální cvičné nosiče. Poté už nemuseli nic " zkoušet" a mohli jít rovnou " na věc".
Rusové sestavili svoji loď a prakticky před každým letem s posádkou provedli bezpilotní let nebo zkušební let v očekáváni zda to bude fungovat. Dojemné to bylo v případě Sojuz-Apollo.
David - 8/3/2016 - 06:03
V březnu 1972 odstartoval první mezihvězdný poutník ze Země. Byl jím americký Pioneer-10, který zkoumal Jupitera jehož gravitační prak jej vymrštil do mezihvězdného prostoru . Pracoval do vzdálenosti 81 AU a do roku 2003 a směřuje k hvězdě Aldebaran.
Povl - 8/3/2016 - 07:53
citace:tak si preštuduj lety apollo pred 11
Ty si prostuduj na co jsem reagoval.
Davit tady tvrdí, v souvislosti s McDivittovim rozhodnutím letět místo k Měsíci jen na LEO a testovat komplet CM-SM-LM, že toto testování nebylo nijak světoborné, a že LM byl již odzkoušen bez pilotů a fungoval spolehlivě. Moje otázky mířili na to, jak se všechny ty systémy odzkoušely bez posádky?
Nijak!
Let Apollo 9 byl velmi důležitým testem. McDivitt to určitě moc dobře věděl a proto tomuto "svému" letu přikládal větší důležitost, než nějakému záspisu do historie.
citace:Američané sestavovali své lodi z důkladně prozkoušených komponent. M.j. používali i speciální cvičné nosiče. Poté už nemuseli nic " zkoušet" a mohli jít rovnou " na věc".
Posádka Apolla 1 o tom ví své.
A co by se stalo, kdyby se osmyčce přihodila ta nepříjemná věc, jako třináctce? Američané tehdy hodně, hodně riskovali. Měli však štestí.David - 8/3/2016 - 09:00
Jaképak " štěstí " jestliže všechny lodi Apollo fungovaly naprosto bezchybně, tak to nemůže být štěstí. I Apollo 13 by bylo zcela jistě splnilo svůj úkol kdyby nebylo několikanásobného lajdáctví při jeho montáži.
Apollo-1 je totéž, natlakovat kabinu čistým kyslíkem na 1,2 ATM může vskutku je tupá hlava, v takovém prostředí hoří i železo, pokud by kabina byla natlakována na O,3 ATM, tak by se časový interval k otevření zcela jistě výrazně prodloužil a posádka by unikla. Otázkou ovšem je, zda by stěny kabiny podtlak vydržely.
Každá lidská činnost je zatížena rizikem v Apollu byla zakomponovány bezpečnostní pojistky aby riziko bylo co nejmenší.
Projekt Apollo předběhl svoji dobu o padesát let, tehdy se o tom přesvědčili Rusové a dnes by to mělo být jasné nám.
kopapaka - 8/3/2016 - 09:21
David: Apollo fungovalo téměř bezchybně jen proto, že v jeho prototypu zemřeli tři lidé - teprve potom došlo k nápravě problémů. Ale třeba Sojuz na tom nebyl o moc jinak, že?
Povl - 8/3/2016 - 09:21
citace:Jaképak " štěstí " jestliže všechny lodi Apollo fungovaly naprosto bezchybně, tak to nemůže být štěstí.
Žádná loď nefungovala bezchybně. Meli štěstí, že se nepokazilo nic životně důležitého.
milantos - 8/3/2016 - 09:32
to : David :
Jenže : jen tupá hlava by natlakovala kabinu tlakem 0,3at v prostředí s tlakem 1 at ( a tí vytvořila podtlak 0,7at) a to v případě, že je kabina stavěná na přetlak 0,3at
A pokud se pamatuji.( a lze to i dohledat), žádný z letů Apolla se neobešel bez nějakých závad. Je to sice zbožné přání všech konstruktérů, a jen nechápu, proč tomu podléháš ty, když píšeš o skutečných letech
kamilfredo - 8/3/2016 - 11:25
Z prispevkov p. Davida na mna dycha socialisticka minulost. Aj vtedy sa predstavovali Sovieti ako ti spravni, neomylni, vsetko im fungovalo a americania su len imperialisticki babraci. A podobni politruci nezabudli kazdu vecnu informaciu okorenit podobnymi demagogickými ,s prepacenim, zvastami.
Dnes pri citni prispevkov p. Davida zazivam deja vu akurát v opacnom garde. Naslovovzaty odbornik vie presne, ze neschopni sovieti to robili potemkinovsky a je az z pocudovanim, ze im tie vykovky aj lietali.
Zato u Americanov az nekriticky vyzdvihuje vsetko co robia a vsetko coho sa dotknu a do coho sa pustia im vychadza uplne samozrejme. Ved su to Americania a ti vsetko predsa vedia najlepsie....
David - 8/3/2016 - 11:48
Pokud se podíváte na úroveň a hlavně výsledky kosmického výzkumu v Americe a zbytku světa bez emocí a ideologie je jasné , že Amerika má obrovský náskok. Za týden letí " mezinárodní" sonda k Marsu. Příkladně přistávací modul má " získávat zkušenosti ". Kdyby se zeptali Američanů, tak tyto " zkušenosti" mají na skladě od roku 1975 !
Zcela chápu že mnoho příznivců ruské kosmonautiky nemůže přijít Apollu na jméno a když nic tak alespoň se snaží zdůrazňovat RIZIKO.
Blížíme se k roku 2020 a pokud se týče letu člověka na Měsíc, tak kde nic tu nic, ačkoli mnozí odborníci předvídali v okamžiku, když prezident USA ohlásil návrat na Měsíc, že tam dříve budou Rusové, Číňani a dokonce i Indové. Uvádím to proto, aby bylo jasno jaký superprojekt Apollo byl a že po padesáti letech stejně nikdo krom Ameriky nemá na to jej zopakovat.
kamilfredo - 8/3/2016 - 12:00
Ja Vam rozumiem, povazujem to co pisete za prinosne,( ak mozem hovorit za seba), len mi trochu vadi to prilisne vyzdvyhovanie na jednej strane a naopak az nekriticke dehonestovanie na strane druhej. Rozumiem, ze chcete poukazat na, podla vas, priepastny rozdiel medzi oboma pristupmi. Myslim ze ti, ktori citaju toto forum maju slusnu predstavu o projektoch ci uz minulých alebo sucasnych.
Za seba mozem povedat, ze mam niekedy problem odelit informaciu z Vasho prispevku od (z môjho pohladu) demagogického balastu.
milantos - 8/3/2016 - 12:00
to David : tvoje demagogie nemá hranice. Ty místo odpovědi na konkrétní otázku nebo problém nebo poznámku na zkutečnost, že nemáš ve svém příspěvku pravdu, hravě, bez mrknutí začneš psát o něčem jiném a tváříš se při tom, jak to potvrzuje tu předešlou "pravdu". Je to diskuse o ničem, a je ztráta času se tvými názory zabývat.
Povl - 8/3/2016 - 15:05
citace:Blížíme se k roku 2020 a pokud se týče letu člověka na Měsíc, tak kde nic tu nic
Napsal si to neúplně. Správně by to mělo vypadat nějak takto: Blížíme se k roku 2020 a pokud se týče financování letu člověka na Měsíc, tak kde nic tu nic....
Technologie a techniký pokrok nejsou to nejdůležitější. Je ještě potřeba dostatek peněz.
V Sovětském svazu bylo určitě mnoho skvělých inženýrů a techniků. Ale s tou troškou peněz co bylo politbyro ochotné dát na měsíční program to prostě nešlo zvládnout ještě před amíkama.
A zkušenosti, respektive "know how" se nerozdává jen tak na počkání.
Ty si to všechno moc idealizuješ. David - 8/3/2016 - 18:33
Nechci v žádném případě diskuzi nějak hrotit a v žádném případě nehodlám na invektivy odpovídat invektivami , neboť již prvotní invektivy sem nepatří.
Petr_Šída - 8/3/2016 - 18:45
citace:Nechci v žádném případě diskuzi nějak hrotit a v žádném případě nehodlám na invektivy odpovídat invektivami , neboť již prvotní invektivy sem nepatří.
Možná by bylo lépe se zamyslet nad validitou Vámi předkládaných argumentů, i když korunu tomu pravda nasadil alamo
Jara - 8/3/2016 - 19:23
to David : tvoje demagogie nemá hranice.
-Nemas to Davide jednoduche (ja uz jsem to tady vzdal a neminim se jakkoli zapojovat).Smutne je ze mas pravdu - bez amiku by byl kosmicky výzkum na urovni doby kamenne ale valna většina tady diskutujicich to nechce ale spis neumi akceptovat.(nevim jestli jsou to nejaci rusaci nebo lide odkojeni cistym vychodem nemam poneti).Mozna cekaji ze snad kdokoli většinou vychodni superborec pristane jinde nez na Mesici ve slunecni soustave a sem tam bude něco jako podobneho Beeaglu fungovat vice nez 10 sec. (Titan nepocitaje bez zatracenych amiku by to tam stejne neslo).
Povl - 8/3/2016 - 20:25
citace:bez amiku by byl kosmicky výzkum na urovni doby kamenne
Jasně, nebylo by s kým soutěžit o přistání na Měsíci a průzkum vesmíru by skončil u Sputniku.
citace:valna většina tady diskutujicich to nechce ale spis neumi akceptovat
Tvrdí tu snad někdo, že USA nemají největší podíl na průzkumu vesmíru?
Mě se zdá, že tu někteří diskutují nechtějí, nebo neumějí akceptovat, že kosmický průzkum je primárně o financích.
Kdyby Indové, Číňani Japonci, Rusové či ESA měli velkorysé financování jak v době Apolla, jsem přesvědčen, že by se za pár let dokázali na Měsíc dostat všichni.
Daviduv problém zmiňoval už kamilfredo.
Je opravdu složité rozpoznat kde končí relevantní informace a kde začínají Davidovi domněnky, fabulace či spekulace.
citace:.(nevim jestli jsou to nejaci rusaci nebo lide odkojeni cistym vychodem nemam poneti).
Kádrovat lidi umí s prominutím každý .........
Ale diskutovat a argumentovat už je složitější.
milantos to ve svém příspěvku z pravého poledne vystihl přesně.
tycka - 8/3/2016 - 22:00
citace:Mě se zdá, že tu někteří diskutují nechtějí, nebo neumějí akceptovat, že kosmický průzkum je primárně o financích.
Jenže to je právě i o přístupu ke kosmonautice a bezpilotním sondám jako takovým.
Je snad i jiný závažný důvod proč nemají USA novou kosmickou loď, než jsou snad finance? Pokud ANO - tak mi je popište a vysvětlete, proč by je nemusela řešit například ESA při cestě k Měsíci.
Kdyby kongres zákonem prostě zakázal financování čehokoliv jiného než stavby nové kosmické lodi (samozřejmě mimo programu bezpilotních letů nákladních lodí) - než bude postavena a prokázaná její plná funkčnost - tak by tomu již dávno bylo - jen by prostě nebyli žádné sondy. Je to pouze o prioritách - prostě šlo i dočasně zastavit sondy a soustředit se jen na prestižnější (především z hlediska propagandy) pilotovanou kosmonautiku.
Jinak USA vypuštění sondy oznámila dávno před tím, než to SSSR udělal bez oznámení předem - tedy by ji vypustili tak jako tak.
David - 9/3/2016 - 07:15
Tonoucí se stébla chytá, praví staré české přísloví. Tak FINANCE.
Jenomže finance nezavinili havárie N-1 ani žalostné výsledky planetárních sond. Ba právě naopak , peníze byly, vždyť Sověti zcela jistě nestavěli pět, nebo šest N-1 či celé flotily planetárních sond " na dluh". Vše bylo v nízké technické a technologické úrovni. Chápu , že tato pravda se těžko přiznává a hledá se zástupný problém. Není to tak dlouho, kdy Rusové sváděli krach FG na " zlé Američany" kteří prý jejich pokus zmařili nějakým paprskem.
novák - 9/3/2016 - 09:58
ad Pepa z Depa a "Davide nemáš to jednoduché".
David to nemá jednoduché ze dvou důvodů.
Prvý shrnul kamilfredo v 08.3.2016 - 11:25.
Na druhý upozornil milantos v 08.3.2016 - 12:00 , pro Davida a Pepu ho rozepíšu detailněji:
1. David nejdřív vyhlásil spornou tezi (že všechny lodě Apollo - tj. včetně Apolla 1 a 13 - fungovaly bezchybně, akorát pár lidí udělalo pár chybek.
2. To by mu neprošlo v klidu ani na Novinkách. Na fóru kosmofanoušků se na něj pochopitelně sesypaly odmítavé reakce.
3. Načež David místo diskuze k věci kritikům odvětil (08.3.2016 - 11:48) že Američané jsou jedničky ve výzkumu vesmíru, což je argumentační faul amerikanofily zvaný "red herring" viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Argumentační_klam#Úhybný_manévr_(red_herring) v Česku známý též jako "a vy zase bijete černochy".
4. Je pravda, že Američané jsou jedničky ve výzkumu vesmíru (a bijí černochy). Ale to je bezvýznamné pro debatu o tom, zda Apollo 13 byla bezchybně fungující loď.
yamato - 9/3/2016 - 10:15
A nazyvat red herring za "amerikanofilsky" pojem je zase vlastny gol, ktory premeni vecny a zmysluplny komentar na politicky pluvanec, a uplne zbytocne
David - 9/3/2016 - 11:58
Slovíčkaření hubí diskuzi. Je jasné, že v tak složitém systému jako je nosič či kosmická loď nějaká součástka, nebo třeba i celý motor, nebo i dva selžou. Důležité je co se stane potom. V americkém projektu Apollo se motory vypnuly, nebo se posádka přesunula jiné části kosmické lodi a letělo se dále k Měsíci.
V ruském případě následoval výbuch, ostatně sami Sověti po letu Apolla 13 přiznali, že oni by v takovém případě posádku nezachránili.
Pokud tedy napíši, že program Apollo neměl chybu, znamená tento bonmot, že byl dokonalý a že o minimálně padesát let předběhl nejen svoji dobu, ale zejména tehdejší konkurenci, tj. skvělé sovětské inženýry.
Jara - 9/3/2016 - 15:46
Mate vůbec predstavu jak by to vypadalo kdyby Sovetsky svaz letel na Mesic a hlavne jak by to dopadlo?Tam by uz neslo s jejich fobii utajovani cehokoli a kdykoli nepřiznat ze leti na Mesic.A sledovat v primem prenosu totalni fijasko spojene(podle toho jak to měli spatne vymyslene,skonstruovane,neotestovane - a to meli)ještě se zbytečnou smrti kosmonautu?Proto se celou dobu s lidmi jen placaji 400 km na obezne draze země.Na to ten jejich 100x upgradovany dopravni zigulik ještě tak tak staci a když ne tak drzi posadka tyden hladovku aby mohli pridat 10kg materialu navíc-neskutecné.
A automaty?1975 Viking - s cim to dnes chcete alespoň porovnat?Jeste dalších 30 let není sance aby tento projekt někdo alespoň dobehl nebo nasledoval.To uz není prece jen o penezich!
Patek - 9/3/2016 - 17:36
Neotestovaný měli pouze Blok A rakety N-1 a kompletní LOK. Jinak ostatní části byly testovány jak na zkušebních stavech tak i část za reálného letu. Blok D dokonce jeden čas běžně k Měsíci létal. SA se i několikrát od Měsíce vrátil, LK se úspěšně testoval na oběžné dráze okolo Země atd.
A v pilotovaných letech dopadli Američané jak? Posledních 45 let se plácají na dráze do 400km a od zrušení STS jsou rádi, že je ti proklínaní Rusové na ISS dovezou (i když ne zadarmo). Po technickém zázraku STS, se veletočem vrátili k modernizovanému Apollu.
Řekněte mi, proč ti Američané do toho "100x upradovaného dopravního ziguliku" vůbec lezou? Proč si nepočkají na svoji vlastní kosmickou loď? Asi jim ten "zigulik" až zas tak moc nevadí.
Kosmonautika byla, je a ještě hodně dlouho bude hlavně o penězích.
V počátku byla i o prestiži, ale dnes je prestiž někde hodně vzadu.
Povl - 9/3/2016 - 19:50
citace:Jenomže finance nezavinili havárie N-1
Jak psal Patek, Blok A N-1 nebyl testován na zkušebním stavu. proč? Nebylo dostatek peněz.
citace:žalostné výsledky planetárních sond.
Myslíš tím třeba sody Veněra?
Nebo Lunochod? Něco podobného USA dokázali až v roce 1998.
citace:Vše bylo v nízké technické a technologické úrovni.
A nebo ....
citace: Je jasné, že v tak složitém systému jako je nosič či kosmická loď nějaká součástka, nebo třeba i celý motor, nebo i dva selžou.
Vysoká technologická úrověň opět není zadarmo.
citace:Mate vůbec predstavu jak by to vypadalo kdyby Sovetsky svaz letel na Mesic a hlavne jak by to dopadlo?
Mám, ale jinou než ty. Jenže o představách se tu nebavíme.
citace:Je snad i jiný závažný důvod proč nemají USA novou kosmickou loď, než jsou snad finance?
Mám pocit, že jsme si nerozuměli.
USA jsou zemí, která má největší HDP na světě. Pokud všechny země dají jen jedno procento HDP na kosmický výzkum, je jasné, která země dá nějvětší částku a podle toho také bude vypadat stav a výsledky jejich kosmonautiky.
Bohužel o penězích rozhoduje politika a aktuální zájmy. A jaké zájmy USA v šedesátých letech měli snad všichni víme, a podle toho také vypadalo financování. Kdyby politici v USA vzali část prostředků armádě a dali je NASA, mohla by pak NASA místo 19mld mít třeba 40mld dolarů. A to by pak NASA nemusela složitě přemýšlet, jestli podpoří meziplanetární sondy, nebo pilotovanou kosmonautiku. A o Rusku ani nemluvím. Tam teď vládce Kremlu má větší zájem na armádě, než kosmonautice.
tycka - 9/3/2016 - 21:19
citace:Jak psal Patek, Blok A N-1 nebyl testován na zkušebním stavu. proč? Nebylo dostatek peněz.
Potíž je v tom, že v socialistickém bloku obecně nebyli peníze často to jediné, čeho se prostě nedostávalo.
Třeba prostě by vám řekli třeba jako odpověď - nedostatečné stavební kapacity a i velký nedostatek potřebného materiálu na jejich stavbu. Prostě peníze jste mít klidně mohl, ale už jste prostě vybavení za ně na svůj projekt již nesehnal. Třeba podnik co vám ho měl dodat, již neměl prostě již potřebné výrobní kapacity a nemohl ani zvýšit výrobu - neměl třeba doteď stavební firmu (nikoliv peníze) na tak dlouho odkládanou výstavbu nové moderní výrobní haly. Povl - 9/3/2016 - 21:41
Co se týče testování N-1, tak tam skutečně nebyly peníze.
Ale jinak souhlasím. V Sovětském svazu nebyl průmysl tak rozvinutý jako v USA, a taky to přispělo k porážce v přistání na Měsíci.
Ale jak můžeme vidět na úspěších SSSR, technologii a technickou kvalitu nakonec zvládli.
David - 9/3/2016 - 21:46
Američané jako první a u vnějších planet jako jediní provedli základní výzkum všech planet včetně Pluta. Jako první s předstihem min. deseti let realizovali aplikované družice ve všech odvětvích, doletěli na Měsíc, zafinancovali i nesmysl jménem ISS, staví jako jediní pilotovanou loď pro lety do vzdáleného vesmíru, po Marsu si jezdí jak se jim zamane, tak co po nich ještě chcete. Kdyby na dvacet let úplně zastavili kosmický výzkum, stejně by se zbytek světa na jejich úroveň nedostal.
Povl - 9/3/2016 - 22:02
citace:Kdyby na dvacet let úplně zastavili kosmický výzkum, stejně by se zbytek světa na jejich úroveň nedostal.
Kdyby na dvacet let věnovali roční rozpočet NASA třeba agentůře ESA, a ESA by si stanovila nové priority, tak by USA nejen dohnali, ale i předehnali.
Schopnost vymýšlet nové technologie, nová řešení, inovace či základního výzkumu, mají všichni lidé na světě.
Rozdíl je jen v podmínkách, které k tomu dostanou. V různých zemích různé. A podstatnou část těch podmínek tvoří financování.
Odmítám myšlenku, že lidé v USA jsou inteligentnější, chytřejší a umí lépe počítat, něž třeba lidé v Číně či Rusku.
Patek - 9/3/2016 - 22:47
Všimli jste si, že do roku 1989 nejvíc sněhu v zimě napadlo v SSSR a teď je to v USA? Alespoň tak nám to tvrdí média. Pokud by ruská kosmická technika byla tak špatná jak tvrdí někteří odborníci, tak proč si do Sojuzu Američani sedají, proč má Atlas ruský motory, proč si západ nechává družice vynášet ruskými raketami, proč Američani létali na Mir? A netvrďte, že to bylo z lásky k Rusku. Bylo to a stále je ze dvou důvodů. Za prvé aby ušetřili peníze a za druhé protože ti Rusové mají (měli) něco, co Američani ne. Ale to už se dostávám do souvislostí kosmonautiky a sem to moc nepatří.
tycka - 9/3/2016 - 22:54
citace:Ale jak můžeme vidět na úspěších SSSR, technologii a technickou kvalitu nakonec zvládli.
Tím bych si rozhodně nebyl tak jistý - četl jsem články jak to vypadalo na Miru a také paměti bývalých kapitánů ponorek SSSR - jak se neustále potýkali s kvalitou vybavení ponorek.
tycka - 9/3/2016 - 23:03
citace: proč má Atlas ruský motory, proč si západ nechává družice vynášet ruskými raketami,
Jde především o cenu a navíc má prostě USA mají o jejich použití dohodu. A závislý na nich určitě nejsou.
Co se týče družic - tak tam jde pouze cenu - pokud jsem majitel soukromé firmy - tak mě opravdu bude zajímat jen a pouze ta cena. O politiku se prostě nestarám.
A co se týče Miru - šlo částečně i o pomoc tehdejší ruské vládě, kdy peníze z USA umožnili jeho udržení v provozu a i dodali některé vybavení - například palubní počítač.
A co se týče sněhu - tak se píše jen o kalamitních stavech. Tedy to co není normální a běžné. [Upraveno 09.3.2016 tycka]
yamato - 9/3/2016 - 23:33
Ja sa len cudujem jak to tu david zase roztocil
Mne to pride ako diskusia o tom, ci zavisi pomaranc od toho, ze je oranzovy, alebo ze je gulaty, alebo ze ma duzinu...
Pani, to je vsetko jedno s druhym. Ano, rusi by s americkym rozpoctom boli inde. Ale rusi nikdy nebudu mat americky rozpocet, pretoze su to rusi - bordel je ich sposob existencie.
Ano, americky inzinier je lepsi a sikovnejsi nez rusky alebo cinsky. Keby nebol, sedel by stale doma v rusku alebo v cine a nikdy by nedostal americke obcianstvo
Ano, kozmicky vyskum je otazka financii. A financie su otazka vyzkumu. Jeden z vedeckeho pokroku vytvori novy priemysel, druhy zivotnymi podmienkami vyhana svoje mozgy do zahranicia. Peniaze nepadaju z oblohy, su vysledkom podmienok ktore stat vytvoril.
Ano, americania sa vozia v sojuzoch. Pretoze sa tak rozhodli. A rusi prezivaju na americanoch, pretoze bez ISS by zakapala aj ta posledna ruska aktivita v kozme. Ako by dopadla cisto ruska stanica, to vidime na ruskych moduloch co nie a nie dokoncit...
Takze tak, jedno s druhym
Povl - 10/3/2016 - 04:46
citace:Ano, americky inzinier je lepsi a sikovnejsi nez rusky alebo cinsky. Keby nebol, sedel by stale doma v rusku alebo v cine a nikdy by nedostal americke obcianstvo
Tak na toto jsem taky pomyslel.
Myslím, že si to shrnul celkem výstižně. dodge - 10/3/2016 - 06:31
V žádné totalitě peníze nikdy nechybí, prostě se natisknou neb jsou podloženy "potivou prací". Navíc v totalitě se nikdo nezodpovídá za jejich použití. S prvním stupněm N-1 to bylo určitě zcela jinak. Vezmeme-li v úvahu jak byl obrovský musel by být zkušební stav též obrovský, než by jej dostavěli byli by už Amíci dávno na Měsíci.
David - 10/3/2016 - 07:54
11.3.1960 vyslaly USA první meziplanetární sondu všech dob, směřovala do prostoru mezi drahami Země a Venuše. Byl jí 43 kg vážící Pioneer-5. Sondu vynesl nosič Thor-Able, což byla kombinace balistické rakety středního doletu s horními stupni nosiče Vanguard. Sonda pracoval až do vzdálenosti 36 mil.km od Země ačkoli nebyla vybavena směrovou parabolickou anténou.
yamato - 10/3/2016 - 08:07
citace:V žádné totalitě peníze nikdy nechybí, prostě se natisknou neb jsou podloženy "potivou prací".
isteze. A preto sovietsky zvaz skrachoval...
David, tvoje predstavy su niekedy viac nez naivne. Peniaze su len obezivo. Ked neslape ekonomika, mozes ich natlacit kolko chces. Pre blizsie info kontaktuj Roberta Mugabeho Jara - 10/3/2016 - 08:23
Nas problém s Davidem je i tento:
Sovetska agentura TASS oznamuje ze VCERA v rannich hodinách BYLA s kosmodromu Bajkonur VYPUSTENA kosmicka lod Sojuz-2.... s posadkou.Veliel...,Palubni inzenyr....Posadka se zameruje na další mirovy výzkum kosmického prostoru.Všechny systémy kosmicke lodi pracuji normalne,kosmonaute se citi dobře.
David - 10/3/2016 - 08:50
N-1 určitě nezkrachoval z nedostatku peněz. Důkazem je to, že nevyzkoušený první stupeň " zkoušeli" za letu, ovšem s plně funkčními horními stupni a s funkční kosmickou lodí i když bylo předem jasné že pravděpodobnost selhání je vysoká. Divím e tomu, že skvělé sovětské inženýry nenapadlo vyzkoušet první stupeň za letu pouze s maketami horních stupňů a tím nepromrhat značné prostředky a nakonec i urychlit zkoušky prvního stupně.
Divím se že za to několik skvělých sovětských inženýrů neposlali do gulagu. [Upraveno 10.3.2016 David]
yamato - 10/3/2016 - 09:30
Nieco si najprv o tom precitaj. V programe N-1 hrala prim politika, ked uz sa sudruhovia konecne rozhodli ze sa zapoja do zavodu o mesiac, tak rovno "dobehnut a predbehnut". Pozemne skusky sa obmedzili na minimum, testovat sa malo za letu. To sa totiz v pripade uspechu moze hned propagandisticky vyuzit.
Cize sovietski inzinieri boli ako kon, ktoremu zviazu zadne nohy a zapchaju nozdry, a ocakavaju od neho ze vyhra derby
dodge - 10/3/2016 - 15:59
10.března 1959 došlo k prvnímu letu raketoplánu X-15, pilotoval Scott Crossfield.
Letová posádka nosiče NB-52A Stratofortress, zleva doprava: Harry W. Berkowitz, technik-operátor vypouštění; Kapitán John E. Allavie, USAF, Pilot; Kapitán Charles C. Bock, Jr., USAF, velitel letounu, na základně Edwards AFB, 7 února 1959.
North American Aviation X-15A 56-6670 je vynášen pomocí Boeingu NB-52A Stratofortress 52-003. Absence námrazy na trupu X-15 ukazuje, že žádné kryogenní pohonné hmoty nejsou na palubě při tomto letu.
X-15A 56-6670 pod křídlem NB-52A 52-003. Scott Crossfield je v kokpitu raketoplánu.
V souvislosti s pondělním startem evropské sondy k Marsu, není na škodu podívat se do historie průzkumu Marsu.
1964 - Americký Mariner-4 - průlet
1971 - Americký Mariner-9 - družice, průlety u měsíců Marsu
1975 - Americký Viking - přistání na povrchu
2003 - Americký rover na povrchu - oprava 1997 / Machi / - na toho prcka jsem úplně zapomněl.
Evropa poslala na dráhu kolem Marsu družici, která stále pracuje v roce 2006. [Upraveno 12.3.2016 David]
Machi - 12/3/2016 - 13:53
citace:...
2003 - Americký rover na povrchu
...
1997.
David - 12/3/2016 - 17:33
Ještě jsem se podíval na pracující planetární sondy, doufám, že jsem na nic nezapomněl.
VENUŠE- orbiter : Akatsuki JAP.
MARS - orbiter : MRO USA.
: MAVEN USA
: M. Expres ESA
: MOM IND
: / ExoMars 2016 ESA / plán start 14.3./
MARS - na povrchu: MER USA
: MSL USA
: / ExoMars 2016 ESA / plán start 14.2./
ASTEROIDY - orbiter : Dawn USA
: Hayabusa -2 JAP / na cestě /
ASTEROIDY - na povrchu : Hayabusa 2 JAP / na cestě /
JUPITER - orbiter : Juno USA / na cestě /
SATURN - orbiter : Cassini USA
KOMETY - orbiter : Rosetta ESA
KBO -průlet : New Horizons USA / na cestě/
Interstellar Mission : Voyager-1 USA
: Voyager-2 USA
RESUMÉ :
USA 10 sond, z toho dvě " na cestě" a dvě v "mezihvězdném prostředí"
ESA 4 sondy, z toho dvě " na startu "
JAP 3 sondy, z toho dvě " na cestě "
IND 1 sonda
POZN.:
Rusko a Čína zatím NIC !
[Upraveno 12.3.2016 David]
novák - 13/3/2016 - 10:38
citace:pracující planetární sondy
Dík.
Možno-li vytvořit i seznam pracujících vesmírných observatoří, dalekohledů apod.?
pospa - 13/3/2016 - 12:53
citace:Možno-li vytvořit i seznam pracujících vesmírných observatoří, dalekohledů apod.?
Má verze už je poněkud zastaralá, spousta věcí se změnila, musím ji aktualizovat.
Nicméně asi nejlepší aktuální informace v grafické formě produkuje Olaf Frohn.
Zde je odkaz na jeho poslední aktualizovanou grafiku o kosmických observatořích http://armchairastronautics.blogspot.cz/p/space-observatories.html.
novák - 14/3/2016 - 08:40
Dík. Pěkné.
David - 14/3/2016 - 09:22
Abych si zkrátil čekání podíval jsem se do historie na váhové charakteristiky sond k Marsu, nebude to asi vyčerpávající. Čerpal jsem m.j. i ze SPACE 4O a tam mi " nesedí" váhy ruských sond Mars-4 až 6, kde je známo, že Proton v předmětném oknu nemohl dodat původní sondě typu Mars-3 potřebnou rychlost a tak bylo nutno sondy rozdělit a orbitální i přistávací části startovaly vlastním Protonem a váha klesla na 2.500 kg.
Sondy při odletu ze Země :
--------------------------
4.643 kg - Mars3 - Rusko - 1971
4.330 kg - ExoM - ESA - 2016 / na cestě /
3.893 kg - MSL - USA - 2011 / stále pracuje na Marsu/
2.500 kg - Mars6 - Rusko - 1973
2.450 kg - MAVEN - USA - 2013 / stále pracuje u Marsu/
2.325 kg - Viking- USA - 1975
2.180 kg - MRO - USA - 2005 / stále pracuje u Marsu/
1.120 kg - MGS - USA - 1996
1.062 kg - MER - USA - 2003 / stále pracuje na Marsu /
1.042 kg - M.EX - ESA - 2003 / stále pracuje u Marsu/
974 kg - Mar.9 - USA - 1971
890 kg - M.Pf - USA - 1996
670 kg - Phoe - USA - 2007
550 kg - MOM - IND - 2013 / stále pracuje u Marsu/
412 kg - Mar.6 - USA - 1969
261 kg - Mar.4 - USA - 1964 / první sonda v historii u Marsu/
Na povrchu Marsu "
-----------------
1.090 kg - Viking- USA - 1975
899 kg - MSL - USA - 2011 / stále pracuje na Marsu - rover /
600 kg - ExoM - ESA - 2016 / na cestě /
385 kg - Mars3 - Rusko - 1971 / vezl rover 20 kg /
36O kg - M.Pf - USA - 1996 / z toho 11,5 kg rover /
35O kg - Phoe - USA - 2007
174 kg - MER - USA - 2003 / stále pracuje na Marsu - rover /
71 kg - M.Ex - ESA - 2003 / Beagle 2 /
[Upraveno 14.3.2016 David]
David - 15/3/2016 - 00:05
Každá planetární sonda je úspěch a vizitka úrovně jak vědecké, tak technické. Příkladně Čína se na planetární sondu dosud nevzmohla. Je třeba ale vidět, že tato mise se realizuje dvacet let a zejména v přistávací části JEN sbírá zkušenosti se zanedbatelným vědeckým efektem.
Za dobu přípravy sondy odletělo k Marsu několik amerických son z nichž každá je o několik generací vpředu.
pospa - 15/3/2016 - 01:36
Davide, nechceme nikoho nutit, aby měl z úspěšného startu evropské meziplanetární sondy pouze radost, i negativní reakce mohou mít své opodstatnění (i když zrovna v tomto případě a v této chvíli ho moc nevidím), nicméně co by u diskusních příspěvků mělo platit skoro vždy, je to, že by měly do diskuse něčím přispět.
Tvůj poslední příspěvek je ale stále jen omýlání téhož už po několik let : USA byly a jsou v kosmickém odvětví jedničky, nikdo na ně nemá a všichni ostatní jsou proti nim pozadu, nebo přímo dělají svou práci špatně.
Ač má NASA ze všech hlavních kosmický agentur nejvyšší rozpočet, zaměstnává nejvíce špičkových odborníků a dokázala toho opravdu hodně, s tvým frenetickým adorováním amerických pilotovaných a nepilotovaných misí nad všechny jiné se nedá souhlasit.
Nikdo mně nemůže vinit z toho, že bych proti US kosmonautice něco měl, spíš naopak. Mé zaměření na mise k Marsu, obdiv k práci lidí v JPL a SpaceX je známý taky. Nikdy bych si ale netroufl tvrdit, že ostatní agentury, speciálně ESA, v poslední době v nepilotované kosmonautice nic moc nedokázaly, viz Rosetta.
Prosím, pokus se trochu přehodnotit svůj přístup ke všemu novému, co zde probíráme, a přestaň vše srovnávat znovu a znovu s úspěchy USA v kosmonautice. Vyvaruješ se tak tomu, že tvé příspěvky podobného ražení, jako je ten předchozi, budou ořezávány, nebo přímo mazány celé.
Díky za pochopení
David - 15/3/2016 - 08:33
Omlouvám se, nechtěl jsem se nikoho dotknout, zejména v žádném případě chvályhodné snahy ESA podílet se na výzkumu Marsu. Chtěl jsem jen všeobecné nadšení konfrontovat s realitou. Kriticky se dívám i na americký program, příkladně u sondy MSL na výběr místa přistání a zatím realizovaný výzkum, raketoplán, ISS a pomyslný let člověka k Obamovu steroidu, atd..
Ve srovnání s Amerikou sonda objektivně pokulhává a to nemyslím získávání padesát let starých zkušeností s přistávacím manévrem. Vezměte si třeba kameru , zcela jistě bude s rozlišením 4,5 metru na pixel pořizovat skvělé snímky, ale faktem též je , že již deset let pracuje u Marsu americká sonda s rozlišením několika dm, tedy o řád podrobnějším.
Též na účast Ruska v programu se dívám realisticky, po padesáti letech kosmických letů by neměl být problém vyslat sondu k Marsu, ostatně dokáže to i Indie a Japonsko. Účast Ruska na vlastních sondách je též zatím symbolická. Na hlavní sondě jeden přístroj ovšem s otazníkem jak bude za sedm měsíců fungovat, když jeho dvojník selhal už před startem.
" Nekritický " obdiv k USA jsem nedávno doložil přehledem amerických úspěchů ve zkoumání těles Sluneční soustavy, které padesát let nikdo nedokázal zopakovat což jsou hmatatelná fakta. Nedávno jsme sledovali excelentní výkon NH u Pluta, sonda byla stavěna před dvaceti lety a ani za dalších padesát let nebude kosmická agentura, která by tento výkon napodobila.
" Výstrahu " ovšem beru velice vážně, nerad bych dopadl jako Vlado, neboť na tomto VEBu je obecně vysoká úroveň v oboru tudíž doporučením ve " výstraze" napříště přihlédnu.
Petr_Šída - 15/3/2016 - 09:08
Nekritický " obdiv k USA jsem nedávno doložil přehledem amerických úspěchů ve zkoumání těles Sluneční soustavy, které padesát let nikdo nedokázal zopakovat což jsou hmatatelná fakta. Nedávno jsme sledovali excelentní výkon NH u Pluta, sonda byla stavěna před dvaceti lety a ani za dalších padesát let nebude kosmická agentura, která by tento výkon napodobila.
bylo by asi lépe posuzovat věci v kontextu
to co píšete o Rusku by se koncem roku 1999 dalo o NASA u Marsu napsat také po tom, co se jim toho roku povedlo ...
to že dnes NASA je jednička v planetárním výzkumu asi nebude zpochybňovat nikdo, Rusové se zaměřili jinam (a v úvahu bych vzal i velikostní poměr obou ekonomik)
a ještě jeden koment na závěr, na to, že ESA odstartovala svoji první planetární misi v roce 2003 toho má dnes za sebou dost, klobouk dolů
každá sonda mimo zemské gravitační pole je tak složitá záležitost, že se jedná o originální stroje a originální řešení, buďme rádi za každou novou
a z druhé strany, InSight letos taky nepoletí (za to sice nemůže NASA, ale evropský dodavatel, ale jak vidno problém může vzniknout i na západě - a toho já osobně jako geolog lituju nejvíc) [Upraveno 15.3.2016 Petr_Šída]
David - 15/3/2016 - 11:33
Se vším souhlasím, ale s tím, že NASA je DNES jedničkou nemohu. Jedničkou byla od samého počátku, počínaje Pioneerem-5 v roce 1960, zejména v oněch časech kdy se Rusové usilovně snažili o planetární výzkum u Venuše a Marsu a NASA je s přehledem " válcovala".
/ snad mne rusofilové neukamenují /.
milantos - 15/3/2016 - 11:50
Tvoje argumenty mají asi takovou váhu, jako když napíšu, že Rusové mají u Halleyovy komety náskok před Američany 78 let.
A pokud každý, kdo s tebou nesouhlasí a má jiný názor, musí být nálepkován jako "rusofil"- a to je ten tvůj nejpádnější protiargument- potom si myslím, že takový příspěvek tu nemá absolutně co dělat a je to na zamyšlení
josr - 15/3/2016 - 13:03
citace:Se vším souhlasím, ale s tím, že NASA je DNES jedničkou nemohu. Jedničkou byla od samého počátku, počínaje Pioneerem-5 v roce 1960, zejména v oněch časech kdy se Rusové usilovně snažili o planetární výzkum u Venuše a Marsu a NASA je s přehledem " válcovala".
/ snad mne rusofilové neukamenují /.
Fakta jsou fakta to nikdo nezmění, jen si je každý muže interpretovat po svém. Ale přidat se na stranu nejlepšího, i když na tom nemá žádné zásluhy a peskovat ostatní jak jsou neschopni a pozadu muže byt i nějaká úchylka. xChaos - 15/3/2016 - 13:27
citace:Se vším souhlasím, ale s tím, že NASA je DNES jedničkou nemohu. Jedničkou byla od samého počátku, počínaje Pioneerem-5 v roce 1960
Tohle je fakt věčná diskuze o ničem :-) Zkrátka, Rusové měli v letech 1957 až 1964 marginální náskok (i za cenu riskování) - vysmívat se jejich DIY improvizovanému a riskantnímu přístupu je asi podobné, jako se vysmívat dnešním pokusům a prvenstvím soukroméhu sektoru v kosmonautice. Ano, v řadě ohledů to byla pořád spíš technologie 40tých let, než 50tých nebo 60tých - ale prvenství to byla.
Američani byli na začátku dost roztříštění, protože především chtěli u spousty věcí předvést, že to dokážou sami a nepotřebujou na to nějakého zajatého nacistu (Von Brauna) - navíc tam byla i rivalita a soutěžení o zdroje, námořnictvo vs. USAF vs. NASA apod. - a vše se obrátilo v podstatě, až když to v roce 1961 vzdali a nechali Von Brauna skutečně postavit nosiče pro program Apollo. Jinak jim třeba horní stupně přidané na ICBM nosiče (Atlas, Thor) bouchaly minimálně stejně často, jako Rusům jejich horní stupně u prvních pokusů o bezpilotní sondy.
V letech 1964-1966 v tehdejším SSSR propuklo cca to, co komplikovalo počátky kosmického programu USA (než došlo k jeho konsolidaci skrze obří rozpočet NASA na Apollo). Takže zatímco USA měli X paralelně rozjetých programů na počátku 60tých let a polovina jim toho bouchala na startu - tak cca nejpozději od roku 1966 tenhle stav daleko líp popisuje kosmický program SSSR, a v USA začínají mít jasné dlouhodobé cíle (částečně protože NASA fakticky předvedla efektivní úřednicko-vědecký "socialismus" na objednávku demokratického státu - dnes je to možná už přežitek, ale ve své době to byl převratný způsob organizace)
Myslím definitivně se to obrátilo v roce 1966 (?) - první měkké bezpilotní přistání na Měsíci byl poslední viditelný úspěch, pak se to obrátilo a Rusové (ve zvolených disciplínách) sice pořád dokázali "bodovat", ale postupně s čím dál větším zpožděním.
Rusové fakticky dokázali v těch "7 letech náskoku" to, k čemu se USA vrátili až po desetiletích - tzn. třeba že vzali přebytečnou vojenskou špionážní družici a udělali z ní Hubblův teleskop. Rusové tuhle fintu hráli od začátku - tzn. testy a následné přebytky vojenských technologií dokázali prezentovat jako civilní vědu (ostatně i Proton snad byl snad původně zadaný jako nosič pro něco jako Tsar-bomba :-) [Upraveno 15.3.2016 xChaos]
Povl - 15/3/2016 - 13:47
Mám pocit, že David již dříve předvedl, že si s angličtinou moc neporadí.
citace:" Nekritický " obdiv k USA jsem nedávno doložil přehledem amerických úspěchů ve zkoumání těles Sluneční soustavy, které padesát let nikdo nedokázal zopakovat což jsou hmatatelná fakta.
Proč by to měl někdo opakovat? Kčemu je financovat a vynakládat energii a čas na něco, co už je prozkoumáno? Nikdo asi už nebude stavět mise typu Voyager nebo Pioneer. Odprosti se od té ideologie a poslední úspěchy a neúspěchy různých států v kosmickém průzkumu zkus vložit pod jednu střechu jménem "věda".
David - 15/3/2016 - 14:46
Americký Pioneer Venus Multiprobe 1978 - pouzdro Day 60 minut na povrchu ! / Aglická WIKI/
Petr_Šída - 15/3/2016 - 14:50
citace:Mám pocit, že David již dříve předvedl, že si s angličtinou moc neporadí.
citace:" Nekritický " obdiv k USA jsem nedávno doložil přehledem amerických úspěchů ve zkoumání těles Sluneční soustavy, které padesát let nikdo nedokázal zopakovat což jsou hmatatelná fakta.
Proč by to měl někdo opakovat? Kčemu je financovat a vynakládat energii a čas na něco, co už je prozkoumáno? Nikdo asi už nebude stavět mise typu Voyager nebo Pioneer. Odprosti se od té ideologie a poslední úspěchy a neúspěchy různých států v kosmickém průzkumu zkus vložit pod jednu střechu jménem "věda".
Přesně tak, poznání patří všem
(nehledě na to, že mise typu Voyager ani dnes zopakovat nejdou, protože využívaly dost unikátní konstalace planet)
David - 15/3/2016 - 15:05
Misi Voyager je možné opakovat každých 13 let.
dodge - 16/3/2016 - 07:14
Před devadesáti lety vypustil Dr. Robert H. Goddard první raketu poháněnou motorem na KPH.
Dr. Robert H. Goddard a jeho raketa před vypuštěním 16.března 1926 v Auburnu, Massachusetts.
Před 58 lety 17.3.1958 při zkušebním letu TV-4 se dostala na oběžnou dráhu první technologická družice z projektu Vanguard. Satelit o průměru 16 cm a váze 1,5 kg byl napájen slunečními články. Je nejstarší družicí dosud se pohybující na orbitě.
dodge - 16/3/2016 - 16:22
16. března 1966 v 17:41:02 UTC odstartovala z KSC kosmická loď Gemini 8. Na palubě byl David R. Scott a Neil A. Armstrong. Úkolem mise bylo spojení se stupněm Agena - první spojení dvou kosmických těles v historii kosmonautiky.
Gemini VIII vzlétá z LC 19 na Cape Kennedy Air Force Station
Zleva David R. Scott and Neil A. Armstrong
Atlas-Agena vzlétá z LC 14 na Cape Kennedy Air Force Station, 15:00:03 UTC, 16. března 1966
Za tři a čtvrt roku pilotoval LEM při návratu z povrchu Měsíce, neuvěřitelné tempo americké kosmonautiky oněch dob .
David - 17/3/2016 - 05:35
18.3.1965 zazněla labutí píseň sovětského pilotovaného programu. V zoufalé snaze udržet se na špici poslali kosmonauta Leonova aby vystoupil do volného prostoru. V nafouknutém skafandru se nemohl dostat zpět do přechodového vaku na boku kosmické lodi a hrozila nu jistá záhuba. kritickou situaci neuvěřitelným hrdinstvím zvládl, zejména proto, že se o svých potížích nezmínil ani veliteli " Pašovi" ani řídícímu středisku. Hrozilo mu totiž, že bude i s " neposlušným" vakem odstřelen do prostoru. Kosmickou loď bylo lze otevřít jen do natlakovaného přechodového vaku , neboť její elektronika by nevydržela vakuum.
JiříHošek - 17/3/2016 - 06:59
citace:kritickou situaci neuvěřitelným hrdinstvím zvládl, zejména proto, že se o svých potížích nezmínil ani veliteli " Pašovi" ani řídícímu středisku. Hrozilo mu totiž, že bude i s " neposlušným" vakem odstřelen do prostoru.
P. Toufar : Kosmické skandály, Regia 1999, str. 226 : ... Jak dodnes tvrdí pamětníci, měl mu / Běljajevovi/ hlavní konstruktér / Koroljov/ krátce před letem říci : " Jestli Alexej / Leonov/ vystoupí do kosmu, ale nebude se moci vrátit, víš co máš dělat ? " ... Co by měl dělat Bljajev ? Zakrýt výstupní otvor, odstřelit výstupní komoru a vrátit se sám na Zemi bez svého kolegy? Prý tehdy odpověděl: " Když se nevrátí, nevrátím se ani já."... Konec citace. [Upraveno 17.3.2016 David]
JiříHošek - 17/3/2016 - 20:23
Tato citace je ovšem v rozporu s Vaším tvrzením, že by Běljajev odstřelil Leonova, jakmile by se zmínil o problémech.
alamo - 17/3/2016 - 20:24
Davidovi
pripomeniem gemini 9, a trable astronauta Cernana pri výstupe..
najprv trable s "zúriacim aligátorom" a potom vychádzka
tam to tiež bolo nahnuté, fakt bolo riziko, že sa mu v "napučanom" skafandri "pohodlnom ako rakva" nepodarí skrčiť a posadiť na sedadlo, a teda ani zavrieť dvere http://www.kosmonautix.cz/2014/06/vesmirne-osudy-60-dil-eugene-cernan/
Když se však chtěl usadit zpět do kabiny, nastal poslední a nejvíce namáhavý boj. Astronaut se do lodi Gemini špatně dostává i s vyfouknutým skafandrem a i tak to bylo spojeno s tím, že několik lidí pomáhalo astronautovi se do lodi narvat. Teď byl zpevněný skafandr ještě nafouknutý a Genovi v podstatě nešlo se dostat nohama pod přístrojovou desku. Musíme k tomu přidat ještě to, že se musel v závěru skrčit do sedu, což znamenalo ohnout natlakovaný skafandr do pravého úhlu na dvou místech – v kolenou a v pase. Nyní se taková věc zdála vzhledem ke zbývajícím Cernanovým silám zhola nemožná.
Celých patnáct minut úporného boje, síly, vyčerpání a doslova řek potu trvalo, než se Genovi podařilo zastrčit nohy pod přístrojovou desku, zaklínit tam kolena, zajistit si tím oporu a centimetr po centimetru se zasouvat do lodi. Kdyby nebylo pomoci Stafforda, který vší silou přimáčkl průlez do kabiny a zaklínil tak Cernana v lodi v dost nepřirozené poloze, zřejmě by se tam nikdy nenasoukal. Sám Cernan později vzpomínal, že se divil, že si při té námaze nezlomil pár kostí, protože větší bolest a vyčerpání už nikdy potom necítil. Až když se do lodi pomalu začínal vracet tlak a atmosféra, která zmáčkla skafandr zpět do poddajnější formy, mohl se konečně posadit. Během svého zápolení však Gene nechtěně ztratil fotoaparát, který odplul do vesmíru a proto z výstupu nejsou skoro žádné fotografie.
keď "Gena" potom na zemi, po návrate odvážili, zistili že je o dve kylá ľahší..
o pot (a možno aj krv.. doslova..) ktorý vypotil.. a ktorý mu potom plával v skafandri
klobúk dole.. pred oboma
pred Leonovom aj Cernanom
kopapaka - 17/3/2016 - 21:42
David: Vosok ani Voschod sice nebyl údajně stavěné na dlouhodobější let bez atmosféry, jenomže minimálně návratovou sekvenci musely vydržet...
Povl - 17/3/2016 - 22:18
citace:fakt bolo riziko, že sa mu v "napučanom" skafandri "pohodlnom ako rakva" nepodarí skrčiť a posadiť na sedadlo, a teda ani zavrieť dvere
O tom jsem četl v k nize Poslední muž na Měsíci. Tam to Cernan popisuje ze svého pohledu. Docela mě mrazilo, když jsem to četl.
citace:16. března 1966 v 17:41:02 UTC odstartovala z KSC kosmická loď Gemini 8. Na palubě byl David R. Scott a Neil A. Armstrong.
Možná by se slušelo dodat, že se po spojení s Agenou objevila závada na orientační trysce. Ta začla samovolně hořet a uváděla loď do zrychlující se rotace zde. Tato smrtelně vyhlížející závada byla nakonec zvládnuta díky chladné a rozvážné reakci Armstronga, ale další letový plán byl zrušen a Gemini 8 nouzově přistála po pouze 10h41m letu. Do dnes nechápu, jak to dokázal. Odstředivá síla byla už tak velká, že jen natáhnout ruku na panel a sepnout pár spínačů musel být nadlický úkol. Scott na to vzpomíná v dokumentu o Armstrongovi, kde říká, že měl štěstí, že letěl právě s ním.
alamo - 17/3/2016 - 22:58
citace:Odstředivá síla byla už tak velká, že jen natáhnout ruku na panel a sepnout pár spínačů musel být nadlický úkol. Scott na to vzpomíná v dokumentu o Armstrongovi, kde říká, že měl štěstí, že letěl právě s ním.
nielen preťaženie ale aj dezorientácia
človek bez tréningu a "osobného nadania", by mal problém, pri tom točení zorientovať sa "kde má predok a kde zadok", nieto vykonať nejakú logickú postupnosť úkonov
"supermani" asi fakt existujú
Povl - 18/3/2016 - 04:11
citace:nielen preťaženie ale aj dezorientácia
človek bez tréningu a "osobného nadania", by mal problém, pri tom točení zorientovať sa "kde má predok a kde zadok", nieto vykonať nejakú logickú postupnosť úkonov
Toto by platilo v gravitaci. Myslím, že ve stavu bez tíže vnímáš rotaci uvnitř kabiny jen jako tíži odpovídajícím směrem a střídaní světla a tmy za oknem.
citace:"supermani" asi fakt existujú
Asi jo.
To také byla událost, která přispěla k rozhodnutí dát první šanci pokusit se přistát na Měsíci právě Armstrongovi. [Upraveno 18.3.2016 Povl]
Derelict - 18/3/2016 - 06:56
Byl vystudovany inzenyr areodynamiky (mimochem mel za sebou prace na projektech X20 DynaSoar, F-102, F5D), vojenský pilot (78 bojových misí na F9F-2), testovaci pilot (F-100A, F-100C, F-101, F-104A, X-1B, X-5, F-105, F-106, B-47, KC-135, Paresev, dale to divne letajici kreslo na trenovani pristani na mesici nazvane LLTV), pak profesor na univerzite (areodynamika, navigacni systemy) a dále uz zpravidla pouze manazerske pozice. Do konce zivota obcas prednasel. To je prace, ktera by stacila na nekolik zivotu.
Dle informaci o bojovych misich a testech se do kritickych situaci dostaval malokdy, ale vzdy se dokazal rozhodnout spravne. To znamena vice nez nadani pro letani, spojene s dobrou fyzickou a schopnosti orientace. Vazne superman ;o)
David - 18/3/2016 - 07:30
Každý kosmický let je nutně doprovázen velkou dávkou rizika a samozřejmě hrdinstvím posádky a samozřejmě i improvizací s danou technikou, to nikdo nepopírá. K debatě před sedmi lety dal impuls Leonov, který někde prohlásil " že Běljajev byl připraven jít mu na pomoc a současně přiznal, že o potížích při návratu jej ani řídící středisko neinformoval.
Dnes víme další podrobnosti o technické úrovni Voschodu, skafandrech atd., takže by bylo možno pobavit se čistě technicky, bez emocí, zda to bylo vůbec možné. Případně, pokud by byl mezi účastníky zkušební pilot, nebo alespoň pilot , aby se vyjádřil k tomu, že Leonov o svých potížích při návratu neinformoval ani kolegu ani řídící středisko.
Jako první bych navrhl jednoduchou otázku : Bylo možné Voschod za letu evakuovat aniž by se dotklo jeho funkcí ?
JiříHošek - 18/3/2016 - 20:14
citace:Případně, pokud by byl mezi účastníky zkušební pilot, nebo alespoň pilot , aby se vyjádřil k tomu, že Leonov o svých potížích při návratu neinformoval ani kolegu ani řídící středisko.
Leonov to vysvětlil tím, že nechtěl dělat paniku v řídícím středisku, a že by mu stejně neporadili.
Alchymista - 18/3/2016 - 20:30
čož bola pravda.
David - 21/3/2016 - 14:09
23.3.1965 odstartovala první pilotovaná loď druhé generace Gemini-3. Kosmonauti Grissom a Young, který později v misi Apollo přistál na Měsíci.
V této době měli již Američané 3,5 roku náskok před Sověty/Rusy, neboť ti podnikli úspěšný let lodi druhé generace / Sojuz/ až 26.10.1968 !
pet.rok - 21/3/2016 - 14:55
to David: Akosi sa vytratila zmienka o kozmickej lodi Voschod, len pachuť z konfrontačného tónu stále ostáva .
PinkasJ - 21/3/2016 - 15:52
David opět tendenčně srovnává nesrovnatelné: V orbitální sekci Sojuzu mohl kosmonaut udělat salto ve stoje, kdežto Gemini kosmonauti říkali „Gusmobile“ , protože jen maličký Gus Grissom byl údajně vhodný v Gemini létat. Kosmonaut se nemohl natáhnout, nemohl ani zvednout hlavu, „his helmet literally scrunched against the hatch“ ( přilba mu doslova skřípala o poklop). Delší lety byly utrpením. V Sojuzu mohli kosmosnauté svléci skafandry, v Gemini vyloučeno. Gemini mělo dobré možnosti ručního řízení, Sojuz měl však navíc od počátku možnost automatické stykovky, což také 2 Sojuzy poprvé předvedly v bezpilotní konfiguraci. Delta v Gemini bylo 98m/s. , dv Sojuzu bylo 390 m/s. Vostok, Voschod, Merkury patří k první generaci kosmických lodí. Sojuz a Apollo ke druhé, Gemini něco mezi tím. M.j. Sojuz dobře slouží dodnes. [Upraveno 21.3.2016 PinkasJ]
David - 21/3/2016 - 16:47
Cílem Gemini nebylo dělat ve stavu beztíže " stojky", ale nacvičovat, resp. verifikovat nutné operace při letu k Měsíci, příkladně, změny dráhy, změny roviny dráhy a stykovky, vše na LEO.
To Voschod, což byl upraveny Vostok nedovedl.
Totéž předvedl i Sojuz se zpožděním několika let, ale nic víc, proto považuji Sojuz za loď druhé generace. Automatická stykovka je dobrá věc, ale Američané ji pro let na Měsíc nepotřebovali, ostatně dávno před ní se GT-8 spojila v pilotovaném režimu a Agenou.
Třetí generací pilotovaných lodí je Apollo, tedy loď která předvedla pilotovaný let do vzdáleného prostoru, tedy k Měsíci. Pokud tedy Sojuz dovezl sovětské/ruské kosmonauty k Měsíci, pak je lodí třetí generace.
Pak by ovšem i Číňané měli a provozovali loď třetí generace třídy Apollo a to snad nikdo tvrdit nebude.
[Upraveno 21.3.2016 David]
milantos - 21/3/2016 - 18:00
Klasifikace tříd lodí a jejich specifikace ( a tudíž i určování, která kam patří), je opět jen tvůj výmysl, který nikdo nepotřebuje ani neužívá. A tobě zase slouží k pseudoargumentaci , kdo, kdy o kolik dříve ..... Jenže, když ti někdo změní tu specifikaci, tak seš v háji a může být vše naopak.
David - 21/3/2016 - 18:11
Z historie lze získat mnohá poučení. V tomto případě, jak dlouho komu trvaly jednotlivé kroky na Měsíc. Z toho se dá odvodit prognóza.
Povl - 21/3/2016 - 19:22
citace:Z historie lze získat mnohá poučení. V tomto případě, jak dlouho komu trvaly jednotlivé kroky na Měsíc. Z toho se dá odvodit prognóza.
Ano, a asi proto byla prognóza vývoje pilotovaných letů v šedesátých letech úplně jiná, než v letech sedmdesátých.
Ervé - 22/3/2016 - 07:18
Pane Pinkas, v tomhle se mýlíte, Gemini patřilo ke druhé generaci kosmických lodí, s autonomií a schopností manévrů, která překonávala první generaci Sojuzu. Dv Gemini 98 m/s je rychlost získaná zážehem 4 motorů na TPH pro návrat, nikoliv OAMS - ten dával zhruba dalších 150 m/s (první lety Gemini méně, další lety více). Dv Sojuzu první generace (do nástupu Sojuzu T v roce 1977) bylo pouhých 200-210 m/s, z toho cca 100-110 m/s bylo nutné rezervovat pro návrat. Jenže manévrovací schopnosti Sojuzu byly mnohem horší než u Gemini kvůli absenci palubního počítače a setkávacího radaru a kvůli závislosti manévrování na naprogramovaném profilu letu. Proto se Sojuz nikdy nedokázal spojit se Saljutem nebo jiným Sojuzem (6-7-8), pokud došlo k poruše Igly a narušení programu setkání, proto Gemini předvádělo manévry, o kterých sověti mohli dalších 10 let jen snít. Sojuz byl lepší než Gemini větším prostorem, pokud jde o letové schopnosti lodě, bylo lepší Gemini. Sojuz doplácel na kyselinový motor a peroxidový RCS. Problémy s vnitřním prostorem Gemini měl hlavně Cernan - je vysoký a měl skafandr s tuhými kalhotami (kvůli testu peroxidového křesla), do Sojuzu by se kvůli výšce nejspíš vůbec nedostal.
to kololo: Vlado, važ slova, nebo bude ban.
PinkasJ - 22/3/2016 - 08:39
To: Ervé: děkuji za upřesnění. Rusové systém Igla i Kurs zvolili a nadále používají (i když v zlepšených modifikacích) pro spojování lodí, které jsou tímto systémem, nebo jeho pasívní částí vybaveny (Sojuz, Soljut, Mir, ISS). Tento systém má řadu výhod oproti prostému radaru, neboť umožňuje dálkové přiblížení a pak velmi přesnou vzájemnou orientaci (včetně úhlové) i automatické spojení, přičemž již několikrát bylo provedeno i ruční spojení.
Zatím nejpodrobnější popis Kursu (ale i celého Sojuzu) jsem našel v: http://orbit.medphys.ucl.ac.uk/press/DA_Schlottke.pdf
Je to z práce na IRS simulátoru Docking and Radar Systrems (Kurs), který mají k disposici na Space System Institute at the University of Stuttgard
martinjediny - 22/3/2016 - 09:49
citace:... bylo pouhých 200-210 m/s, z toho cca 100-110 m/s bylo nutné rezervovat ...
Specifikacia sa robi podla jak tech. moznosti, tak podla potreby a ekonomickej narocnosti...
jak odlisujes tieto tri parametre pri posudzovani vyspelosti, generacie, atd...?
ak by bolo cielom dv700m/s, tak to obe strany boli schopne dosiahnut, otazka za ake ustupky, dalsi vyvoj...
obe lode robili, co sa odnich ocakavalo... David - 22/3/2016 - 10:06
Meritem mého příspěvku bylo zpoždění, které měli Sověti v Moon Race. Obvykle se " svádí" porážka na řevnivost mezi Koroljovem a Gluškem. V souvislosti s prvním a to ještě ne zcela povedeným , letem Sojuzu koncem října 1968 si dovolím uvést tvrzení mého " oblíbence" Leonova, který prohlásil, " že Sověti byli připraveni letět k Měsíci v létě 1968", ačkoli Sojuz předvedli na LEO teprve měsíc před Apollem-8.
Petr_Šída - 22/3/2016 - 10:37
citace:Meritem mého příspěvku bylo zpoždění, které měli Sověti v Moon Race. Obvykle se " svádí" porážka na řevnivost mezi Koroljovem a Gluškem. V souvislosti s prvním a to ještě ne zcela povedeným , letem Sojuzu koncem října 1968 si dovolím uvést tvrzení mého " oblíbence" Leonova, který prohlásil, " že Sověti byli připraveni letět k Měsíci v létě 1968", ačkoli Sojuz předvedli na LEO teprve měsíc před Apollem-8.
Igla byla v 60.letech omyl, teprve zdokonalení v polovině 70. let z ní udělalo spolehlivý systém. Gemini se setkalo nebo spojilo se všemi cíli, se kterými se setkat nebo spojit dalo. Sojuzy měly 40% selhání.
Z tohoto hlediska byly Sojuzy 1. generace zhruba do roku 1975 mnohem horší, než Gemini z roku 1965.
Zondy se nesetkávali ani nespojovali, přesto se Sověti neodvážili vyslat člověka k Měsíci bez toho, aby vyzkoušeli kabinu s lidmi na orbitě. Reálný tedy byl let Zondu až po Sojuzu 3. [Edited on 22.3.2016 Ervé]
Petr_Šída - 22/3/2016 - 11:47
citace:Igla byla v 60.letech omyl, teprve zdokonalení v polovině 70. let z ní udělalo spolehlivý systém. Gemini se setkalo nebo spojilo se všemi cíli, se kterými se setkat nebo spojit dalo. Sojuzy měly 40% selhání.
Z tohoto hlediska byly Sojuzy 1. generace zhruba do roku 1975 mnohem horší, než Gemini z roku 1965.
Zondy se nesetkávali ani nespojovali, přesto se Sověti neodvážili vyslat člověka k Měsíci bez toho, aby vyzkoušeli kabinu s lidmi na orbitě. Reálný tedy byl let Zondu až po Sojuzu 3. [Edited on 22.3.2016 Ervé]
Souhlasím, jenom jsem chtěl upozornit na to, že pokusy probíhaly dříve, problém byl v tom, že se jim reálně nepovedlo dotáhnout přistávání do pro člověka bezpečné podoby (a to jak u Zondu, tak u prvního Sojuzu)
v tu chvíli prostě tahali za kratší konec provazu (patrně hlavně kvůli financím, hádkám mezi konstrukčními kancelářemi a smrti Koroljova)
dodge - 22/3/2016 - 16:03
22.března 1956 došlo při vynášení raketového letounu Douglas D-558-II Skyrocket k závadě na motorech nosiče P2B-1S (námořní označení B-29). Došlo k nouzovému odpojení Skyrocketu a nakonec obě letadla bezpečně přistála.
Boeing P2B-1S, Bu. No. 84029, na Edwards AFB, 22. března 1956
A jak to souvisí s kosmonautikou? Jedním z pilotů nosiče B-29 byl Niel Armstrong, který za třináct let po této události přistál na Měsíci.
to: Petr.Š.
" .../ patrně kvůli financí, hádkám mezi konstrukčními kancelářemi a smrti Koroljova / "
Právě toto účelové svádění prohry v Moon Race na vše možné i nemožné se snaží zakrýt pravý důvod.
Pravým důvodem bylo, že totalitní, státem řízená společnost nemohla konkurovat svobodné společnosti na principu volné soutěže a dále výrazná zaostalost technické, vědecké a technologické úrovně Sovětů za USA.
kamilfredo - 23/3/2016 - 06:37
citace:to: Petr.Š.
" .../ patrně kvůli financí, hádkám mezi konstrukčními kancelářemi a smrti Koroljova / "
Právě toto účelové svádění prohry v Moon Race na vše možné i nemožné se snaží zakrýt pravý důvod.
Pravým důvodem bylo, že totalitní, státem řízená společnost nemohla konkurovat svobodné společnosti na principu volné soutěže a dále výrazná zaostalost technické, vědecké a technologické úrovně Sovětů za USA.
...absolutne ziadna informacna hodnota. Autor si zamiena svoje pocity za fakty... Doporucujem zmazat ....
(Vratane mojej reakcie)
David - 23/3/2016 - 09:51
Jen bych dodal, že JFK ve svém slavném projevu, který odstartoval program Apollo prohlásil : " ... podle výsledku bude posuzován náš systém a systém těch druhých ". Nic jiného nedělám.
Povl - 23/3/2016 - 09:58
citace:a dále výrazná zaostalost technické, vědecké a technologické úrovně Sovětů za USA
Toto si v USA určitě mylsleli, ale jen do 4. Řijna 1957.
martinjediny - 23/3/2016 - 11:16
citace:Jen bych dodal, že JFK ve svém slavném projevu, který odstartoval program Apollo prohlásil : " ... podle výsledku bude posuzován náš systém a systém těch druhých ". Nic jiného nedělám.
to je propagandisticke posudzovanie,
ani vecne, ani odborne...
takze to co robis je propaganda a jak uz bolo viac krat ukazane nezmyselna.
Ze feudalne Rusko za 40 rokov vyslalo na obeznu drahu 100kg druzicu bol pre Hitech USA zjavne sok, z ktoreho sa poniektori dodnes zjavne nespamatali.
Ale len blb by pochyboval o rozdiele medzi USA a Ruskom.
Na druhej strane to ukazalo, ze ak investujes, tak mas.
Chudobnejsie Rusko investovalo do propagandy najprv relativne viac ako USA, potom relativne menej. Tomu zodpovedali vysledky.
tycka - 23/3/2016 - 13:32
citace: Ze feudalne Rusko za 40 rokov vyslalo na obeznu drahu 100kg druzicu bol pre Hitech USA zjavne sok, z ktoreho sa poniektori dodnes zjavne nespamatali.
Kdyby to oznámili předem jako USA - tak by se určitě USA tzv. nakoply a spustil by se byť neoficiálně závod o prvenství.
Určitě za této situace by jistě byl i menší problém s financováním toho startu.
Patek - 23/3/2016 - 16:07
Ale SSSR to ohlásil, akorát nikdo nevěřil, že jsou toho schopni. Oznámili, že v rámci MGR vypustí družici.
dodge - 23/3/2016 - 18:19
23. března 1912 se narodil Wernher von Braun, zemřel 16. června 1977
Wernher von Braun, ředitel Marshall Space Flight Center, 1. května 1964
Rudolf Nebel (vlevo) a Wernher von Braun s malými raketami na kapalné palivo, kolem roku 1930
Dr. von Braun se svou rodinou, asi v roce 1957. Zleva doprava, paní Maria Luise von Braun, Margrit Cécile von Braun, Dr. von Braun a Iris Careen von Braun
Apollo 11/Saturn V vlétá z Pad 39A, Kennedy Space Center, 13:32:00 UTC, 16 July 1969 - vrchol jeho kariéry
Quote: " ... podle výsledku bude posuzován náš systém a systém těch druhých ". Nic jiného nedělám.
Americká technická i vědecká základna během WW2 nesmírně vzrostla, hlavně ve vojenské oblasti. Získali mnoho špičkových vědců z celé Evropy, po válce i nejlepší raketové konstruktéry. Značná část SSSR byla v rozvalinách a ekonomická síla USA byla několikanásobná. Je zázrak, že hlavně v počátku Rusové dosáhli v kosmonautice značných úspěchů. Na porážku USA v měsíčním závodu objektivně neměli, hlavně finance, které navíc drobili na nejednotné a vzájemně konkurenční projekty.
V současné době je ekonomická a finanční síla USA téměř 10-ti násobná oproti ruské, dávají jak na vojenské výdaje tak na kosmonautiku cca 10 x více peněz. To nepočítám takové ekonomické kolosy jako EU, Japonsko, Jižní Korea. Proto je třeba hodnotit ruské výkony a možnosti objektivně vzhledem k situaci a vynaloženým nákladům a ne do omrzení omílat fráze, jak jsou USA vepředu díky demokratickému systému a nikdo se jim nikdy nevyrovná.
Proton dobře konkuruje i na GTO, i když startuje z nevýhodné polohy, jeho Bríz je unikátní. Angara postupně převezme jeho funkci. Sojuz 2-1b patří k nejlepším keroloxovým nosičům a slouží i pro ESA. Mají začít práce na náhradě Zenitu a výhledově super-těžké raketě. Rusové mají velký podíl na udržování ISS, ruský motor stále pohání nejlepší US raketu. Nosiče všeobecně nejsou ani zdaleka nějakou druhou ligou kosmonautiky, naopak zahrnují špičkové technologie z nejrůznějších technických oborů, asi v širším záběru než sondy. V průzkumu vzdáleného vesmíru Rusko také znovu začíná a má k tomu dobré předpoklady vlastní cestou i ve spolupráci. [Upraveno 24.3.2016 PinkasJ]
David - 24/3/2016 - 07:18
Vraťme se v čase do doby, kdy JFK koncipoval svůj projev. Sověti ve Vesmíru jasně vedli, hlavně co do propagandy. Bylo zcela nepodstatné, že jejich masivní umělá tělesa byla nevýkonná, dokázali z kosmonautiky vytěžit maximum / propagandisticky/ a Chruščov se nejen na Ameriku " vytahoval", ale prezentoval a s ním i všechny satelitní státy a na Západě i levicoví pseudointeligenti, úspěchy v kosmu jako důkaz nadřazenosti komunistického systému jemuž " prohnilý" kapitalizmus nemůže konkurovat a ve vývoji jasně zaostává. Známý je Chruščovův výrok " jak Sověti na Měsíci přivítají Američany aby tam s nimi žili v míru ".
Sověti prostě probudili " spícího obra " a podobně jako Japonci po Perlové zátoce dostali " na frak".
Peníze určitě roli nehrály, Sověti postavili tuším šest superraket pro let k Měsíci a navíc je kompletně vybavili funkčními stupni a kompletní kosmickou lodí, to muselo stát šílené peníze. Rozum mi nebere, proč nespolehlivý první stupeň nezkoušeli jen s maketami směrem vzhůru, to dokazuje že peníze nehrály roli.
Píši to jenom proto, že s poměřováním obou systémů podle výsledků kosmonautiky začali Sověti a JFK řekl jen důrazné " a dost! " . Samozřejmě nemohl tušit, že na Měsíc, nebo alespoň k Měsíci se nikdo jiný než USA nedostane ani za sedmdesát let.
raul - 24/3/2016 - 07:25
Přesně před deseti lety odstartoval první Falcon z ostrova Omelek na atolu Kwajalein v Tichém oceánu.
24.března 2006 se Falcon 1 vznesl s 19.5kg družicí FalconSAT-2 připravenou studenty letecké akademie. Cesta této družice vzhůru ale bohužel trvala pouhých 25 sekund, než se nosná raketa Falcon 1 vymkla kontrole z důvodu zkorodované matky palivového vedení a následného úniku paliva, který způsobil požár v motorové sekci. Raketa Falcon 1 se zřítila na útesy ostrova asi 80 metrů od rampy a satelit dokonce dopadl přímo do skladového hangáru, pár metrů od svého přepravního kontejneru, ve kterém byl na ostrov Omelek dovezen z Colorada.
David - 24/3/2016 - 13:44
26.3.1958 se dostal na dráhu Explorer-3. Měl již na palubě magnetofon a měření z oběhu vyslal přijímací stanici za 6 vteřin. Na dráhu jej dopravila poslední ze šesti raket projektu Orbiter, které ležely ve skladu US Army od poloviny roku 1956. Tento projekt, který v US Army řídil von Braun, byl zastaven, resp. zakázán ve prospěch " civilního " čistě amerického projektu Vanguard. Zakázaného píši proto, že na první pokus s tímto nosičem, který se uskutečnil 20.9.1956 a který dopravil na balistickou dráhu s vrcholem 1.600 km rychlostí 7 km/s maketu čtvrtého stupně, dohlížela speciální komise Pentagonu, aby " omylem " nebyl čtvrtý stupeň funkční a na dráhu se tak nedostala von Braunova družice.
Použití šesti raket připravených von. Braunem pro projekt Orbiter :
č.1 - 20.9.1956 - bal. dráha 1.600 km výška - maketa čtvrtého stupně
č.2 - 15.5.1957 - bal. dráha 56O km výška - ablativní hlavice pro ICBM
č.3 - 8.8.1957 - bal. dráha 480 km výška - ablativní hlavice pro ICBM
č.4 - 31.1.1958 - úspěšně Explorer-1
č.5 - 5.3.1958 - čtvrtý stupeň selhal - neúspěch Explorer-2
č.6 - 26.3.1958 - úspěch Explorer-3
Povl - 24/3/2016 - 14:29
citace:Píši to jenom proto, že s poměřováním obou systémů podle výsledků kosmonautiky začali Sověti a JFK řekl jen důrazné " a dost! " .
Kdysi jsem v jednom dokumentu slyšel syna Nikity Sergejeviče Chruščova říkat, že JFK navrhoval Nikitovi v cestě na Měsíc spolupracovat. Možná proto podle tebe řekl důrazné " a dost! "
citace:Meritem mého příspěvku bylo zpoždění, které měli Sověti v Moon Race. Obvykle se " svádí" porážka na řevnivost mezi Koroljovem a Gluškem.
citace:Peníze určitě roli nehrály, Sověti postavili tuším šest superraket pro let k Měsíci a navíc je kompletně vybavili funkčními stupni a kompletní kosmickou lodí, to muselo stát šílené peníze. Rozum mi nebere, proč nespolehlivý první stupeň nezkoušeli jen s maketami směrem vzhůru, to dokazuje že peníze nehrály roli.
Mě zase rozum nebere, proč si nepřečteš popis stavu věcí v SSSR od lidí, kteří se kosmonautikou té doby zabývali podrobněji a mnohem déle než ty!
To zase dokazuje, že jenom nezávazně blábolíš a tím tvé příspěvky postrádájí informační hodnotu.
David - 24/3/2016 - 19:29
Američané příkladně první rakety Saturn osazovali maketami horních stupňů a to ještě před tím zkoušeli celý první stupeň na stavu.
Proto žasnu nad tím že Rusové posílali nahoru kompletní superraketu ačkoli při 30-ti motorech bylo předem zaděláno na malér.
Ovšem ten Technet je vynikající a je z něj jasné, že Sověti neměli na Měsíc nárok. [Upraveno 24.3.2016 David]
novák - 24/3/2016 - 20:49
citace: Američané příkladně první rakety Saturn osazovali maketami horních stupňů a to ještě před tím zkoušeli celý první stupeň na stavu.
Proto žasnu nad tím že Rusové posílali nahoru kompletní superraketu ačkoli při 30-ti motorech bylo předem zaděláno na malér.
Po stopadesáté: protože neměli dost peněz a navíc spěchali. Stav představoval jistotu výdajů, testování "za pochodu" mělo šanci, že vyjde "dobře". U semjorky postupovali analogicky.
Navíc, šest raket není žádné rozhazování, žádný důkaz že se nekoukalo na výdaje, jen část testovací série. Vždyť Apollo 11 vynesl šestý Saturn V. A to se stavem; bez stavu byla potřeba vyšší.
Povl - 24/3/2016 - 21:59
Sověti především nedokázali to, co dokázali v Americe. Vyrobit motor na vodík a kyslík. Proč nepostavili zkušební stav jsi se snad dočetl.
Průmysl a technologie, hlavně elektronika, byly na horší úrovni než v USA. Jenže na to, že v SSSR teprve ve třicátých letech postavili svůj první traktor, tak první umělá družice byl obrovský skok ze zaostalosti na úroveň vyšší, než měli vyspělé státy, i když ne na dlouho. A to museli překonat mnoho obtíží o proti USA, jak ti výstižně popisoval PinkasJ.
Takže si Davide laskavě nech ty soudy o výrazné zaostalosti o proti USA.
Vždyť i ty základní rovnice, podle nichž se do dones počítají konstrukce raket objevil kdo? Rus!
admin - 25/3/2016 - 02:46
citace:Vždyť i ty základní rovnice, podle nichž se do dones počítají konstrukce raket objevil kdo? Rus!
Jen jako zajímavost. Nehodlám se zapojovat do poněkud zbytečné rozpravy.
The equation is named after Russian scientist Konstantin Tsiolkovsky who independently derived it and published it in his 1903 work.[1] The equation had been derived earlier by the British mathematician William Moore in 1813.[2]
Před 90 lety muselo stačit 17 metrů. Trnitá cesta k vesmírným raketám
Uplynulo devadesát let od chvíle, kdy člověk začal vypouštět rakety, jimiž směřoval do vesmíru. Toto je příběh Roberta Goddarda ze severovýchodu USA, jednoho z praotců moderní raketové techniky.
Kapitola z připravované knihy Tvůrci raketového věku od Karla Pacnera
26. března 2016
David - 27/3/2016 - 16:16
27.3.1969 startovala k Marsu americká sonda Mariner-7, byla to třetí úspěšná sonda v historii, která doletěla k Marsu a druhá sonda v předmětném okně. Předcházely jí americké sondy Mariner-4 z roku 1964 a Mariner-6 z února 1969. Průletová sonda pořídila přes 100 vysoce kvalitních snímků povrchu Marsu a definitivně představila Mars jako vyprahlou pustinu pokrytou impaktními krátery. Na snímcích byl identifikován poprvé i měsíc Phobos, jeho nepravidelný tvar a určeny jeho rozměry. Zákrytový experiment potvrdil velice řídkou, jedovatou atmosféru.
dodge - 27/3/2016 - 21:18
27. března 1968 zahynul při cvičném letu na proudovém letadle, první kosmonaut světa Jurij Gagarin. Čest jeho památce!
28. března 1935 vypustil Dr. Robert H. Goddard úspěšně první gyroskopicky stabilizovanou raketu na KPH.
Dr. Robert H. Goddard s jedou ze svých raket serie A na KPH v Roswellu v Novém Mexiku, asi 1935
Dr. Robert H. Goddard pozoruje místě startu vypuštění rakety. Raketa se nachází ve startovací věži.
Tato fotografie, které byla pořízenana odpalovací základně v Novém Mexiku, Dr. Goddard s jeho podporovateli a jeho asistenty. Zleva doprava: Dr.Robert H. Goddard; Charles A. Lindbergh, letec; Nils T. Ljungquist, obráběč kovů; and Charles Mansur, svářeč.
Raketa 1935 série A v Národním muzeu letectví a vesmíru, dar Dr. Robert Goddarda. Je sestavena z částí několika raket série A, které byla použity k letovým zkouškám
1.4.1960 vypustily USA na LEO pomocí nosiče Thor-Able první meteorologickou družici v historii - Tiros-1. Vývoj započaly výškovými lety od roku 1946 raketami A-4, poté Thor a Atlas v jejichž hlavicích byly kamery snímající oblačnost.
Meteorologie se tak dostala na kvalitativně vyšší úroveň.
Sověti měli zpoždění 9 let - Meteor-1 až 27.3.1969.
Patek - 29/3/2016 - 16:00
citace:1.4.1960 vypustily USA na LEO pomocí nosiče Thor-Able první meteorologickou družici v historii - Tiros-1. Vývoj započaly výškovými lety od roku 1946 raketami A-4, poté Thor a Atlas v jejichž hlavicích byly kamery snímající oblačnost.
Meteorologie se tak dostala na kvalitativně vyšší úroveň.
Sověti měli zpoždění 9 let - Meteor-1 až 27.3.1969.
První meteorologická družice SSSR byl Kosmos-122 vypuštěný v roce 1966. Oprava, byl to už Kosmos-44 z 28. srpna 1964. [Upraveno 29.3.2016 Patek]
dodge - 1/4/2016 - 15:57
1. dubna 1959 byly vyhlášeny výsledky výběru astronautů projektu Mercury.
Mercury 7: vpředu zleva: Walter Marty Schirra, Donald Kent Slayton, John Herschel Glenn, Malcolm Scott Carpenter, vzadu zleva Alan Bartlett Shepard, Virgil Ivan Grissom, Leroy Gordon Cooper.
6.4. to bude 43 let od vypuštění americké sondy Pioneer-11 k průzkumu Jupitera v roce 1973. Sonda vážila 260 kg a vynesla ji raketa Atlas Centauer s urychlovacím stupněm na THP fy. Thiokol.
Sonda jako první v historii použila gravitačního praku Jupitera ke změně dráhy letu tak aby dosáhla jiné planety, v tomto případě Saturnu. Saturn byl určen jako další cíl teprve poté, co dvojník sondy Pioneer-10, vypuštěný o rok dříve splnil úkol u Jupitera. Saturn byl ale v nepříznivé poloze a tak sonda putovala 6 let přes celou Sluneční soustavu. Zajímavostí je, že průlet u Jupitera neurychlil sondu a únikovou dráhu, ale jen na dráhu s apoastrem v oblasti Neptuna, teprve průlet u Saturnu vyvedl sondu ven ze Sluneční soustavy. Sonda jako první zkoumala Saturn a soustavu jeho prstenců a měsíců. Sonda pracovala 22 let do listopadu 1995 a vzdálenosti 64 AU. Nyní se vzdaluje od Slunce rychlostí 2,4 AU za rok, je ve vzdálenosti 95 AU a je nejpomalejší ze všech pěti amerických sond, které letí do mezihvězdného prostoru. V roce 2102 ji předstihne ve vzdálenosti 155 AU i New Hor..
K vnějším obřím planetám se za 60 et kosmonautiky krom USA nikdo neodvážil !
[Upraveno 04.4.2016 David]
dodge - 4/4/2016 - 16:16
4. dubna 1968 v 12:00:01 UTC odstartovala k druhému a poslednímu bezpilotnímu testu měsíční kosmická loď Apollo.
Prvotním cílem mise byl test nosné rakety Saturn 5 . Nosič fungoval spolehlivě , překonal závady na třech motorech a dostal certifikaci pro lety s posádkou. Další let Saturnu 5 byl již k Měsíci s posádkou na Vánoce 1968.
Spolehlivost Saturnu 5 ještě více vynikne při srovnání s konkurenčním sovětským programem N-1. Sovětský nosič pouze 4 x havaroval ve fázi činnosti prvního stupně, americký nosič předvedl 12 bezpečných letů.
dodge - 11/4/2016 - 19:47
11. dubna 1970, 19:13:00 UTC odstartovalo Apollo 13.
Apollo 13 (AS-508) vzlétá z rampy 39A na Kennedy Space Center, Cape Canaveral, Florida, 19:13:00 UTC, 11. dubna 1970
Letová posádka Apolla 13, zleva: James A. Lovell, Jr., John L. Swigert, Jr., Fred W. Haise, Jr.
Gagarin 55 let . Na Technetu vychází popis na jeho letu, zdá se, že měl obrovské štěstí, že necelý jeden oblet Země vůbec přežil, neb na jeho lodi se střídal kritický problém za problémem od startu až po přistání.
V každém případě měl jeho let nejen pro historii, ale zejména pro kosmonautiku obrovský význam, neboť zoufalí Američané, po několikáté předstižení Sověty, odstartovali program Apollo, díky jemuž Američané přistávali na Měsíci a projížděli se po něm v džípech, což se padesát let neopakovalo a další desítku, či spíše desítky let opakovat nebude.
dodge - 12/4/2016 - 16:44
12. dubna 1961 v 6:07 UTC odstartovala kosmická loď Vostok 1 k prvnímu letu člověka na oběžné dráze Země.
Vostok 1 s Jurijem Gagarinem na palubě vzlétá z kosmodromu Bajkonur , 12. dubna 1961.
Jelikož vážila pouhých 20 tun , tedy tolik jako CM a SM Apolla a i rozměrově byla v řádu Apolla, považoval bych ji za ministanici, skutečnou orbitální stanicí byl až Skylab o váze přes 80 tun, který poskytoval posádce komfort, o kterém se i na ISS jen zdá. Hlavně to na Skylabu nevypadalo jako v nějakém technologickém kanálu pod bytovkou.
Ostatně v sovětských plánech byla orbitální stanice třídy Skylab o váze 100 tun, která měla i jméno - Zarja a měla ji vynést zpackaná Koroljovova N-1.
Saljuty byly vlastně špionážní stanice stavěné jako reakce na americký vojenský pilotovaný program MOL, který Američané zrušili, neboť plánované úkoly MOLu hravě zvládali automaty a Sověti v zoufalství po prohře v Moon Race " oprášili". [Upraveno 20.4.2016 David]
dodge - 24/4/2016 - 19:55
24. dubna 1990, 12:33:51 UTC odstartoval k letu STS-31 raketoplán Discovery. Cílem mise bylo vynesení HST na oběžnou dráhu. Pilotem letu byl dnešní ředitel NASA Charles Bolden.
Discovery (STS-31) vzlétá z LC 39B s Hubble Space Teleskopem na palubě. Sesterský raketoplán Columbia čeká na LC 39A
Letová posádka Discovery (STS-31): sedící zleva plukovník Charles F. Bolden, Jr., U.S. Marine Corps; plukovník Loren J. Shriver, U.S. Air Force; nadporučice Kathryn D. Sullivanová, U.S. Navy. Stojící zleva kapitán Bruce McCandless II, U.S. Navy; Mr. Steven A. Hawley. (NASA)
Hubble Space Teleskop po vytažení z nákladového prostoru 25. dubna 1990
5. května 1961, 13:34:13 UTC odstartovala kosmická loď Mercury - Redstone 3 Freedom 7, k suborbitálnímu letu. Jednalo se o první let této lodi s posádkou, na palubě byl Alan Bartlett Shepard Jr.
Mercury-Redstone 3 Freedom 7 vzlétá z LC-5, 09:34:13 EST, 5. května 1961
Alan B. Shepard, Jr., v kabině Freedom 7, před vzletem 5. května 1961
Vrtulník U.S. Marine Corps HUS-1D Sea Horse (Sikorsky UH-34D) přenáší kabinu Freedom 7 po přistání 5. května 1961 na palubu USS Lake Champlain (CVS-39)
Alan B. Shepard, Jr.je vytahován do vrtulníku Sikorsky HUS-1D po přistání v Atlantickém oceánu, 5. května 1961
14. května 1963, 13:04:13 UTC odstartovala Mercury-Atlas 9, na palubě lodi Mercury Faith 7 byl astronaut L. Gordon Cooper, vzlet se uskutečnil z LC 14, Cape Canaveral Air Force Base, Florida. Jednalo se o poslední let projektu Mercury.
Mercury-Atlas 9 na LC 14, ještě před naplněním pohonných hmot. Dva muži na pravém dolním rohu obrazu poskytují měřítko jejich rozměrů
Je zajímavé, že jak velitel, tak pilot LM mají na sobě skafandry pro EVA, ačkoli tato vůbec nepřicházela v úvahu.
Ervé - 19/5/2016 - 09:15
Apollo 10 byla generálka pro přistání, takže se zkoušely i kompletní skafandry. Navíc bylo možné, že při spojení lodí dojde k poškození stykového uzlu a Tom s Genem budou muset přelézt do CM venkem.
David - 19/5/2016 - 14:40
Vystoupit do volného prostoru mohl astronaut i ve skafandru pilota CM, ostatně při posledních letech se tak dálo.
Andy - 19/5/2016 - 15:05
Ale pujčoval si vybavení od velitele (batoh atp.).
dodge - 20/5/2016 - 16:48
20. května 1969 vyjelo z montážní haly na LC 39A Apollo 11
Apollo 11/Saturn V (AS-506) na jednom ze dvou pásových transportérů v KSC na mysu Canaveral na Floridě, cestou z VAB na LC 39A, dne 20. května 1969
Motor ALCO V-16 251, pohánějící pásový transportér
Saturn V SA-506 cestuje po 3,5 míle "crawlerway" z VABu na LC 39A 20. května 1969
14. července 1965, sedm měsíců a čtrnáct dní po startu z KSC, proletěl Mariner 4 ve vzdálenosti 9.846 km od povrchu Marsu. Během průletu bylo pořízeno 21 snímků povrchu planety.
16. července 1969 v 13:32:00 UTC odstartovala z LC 39A na KSC kosmická loď Apollo 11, aby uskutečnila první epochální přistání člověka na jiném kosmickém tělese.
Letová posádka Apolla 11, zleva Neil Alden Armstrong, Michael Collins a Edwin Eugene Aldrin, Jr.
19. července 1963 uskutečnil Joseph A. Walker svůj 24. let s raketoplánem X-15, při kterém dosáhl výšky 106.010 m a stal se tak prvním americkým civilistou v kosmickém prostoru.
v poslední době se tu vedou diskuse, jestli kosmonautika udělala za posledních 40 let nějaký pokrok nebo jestli měla vrchol v 60.letech a od té doby je jen stagnace. Druhým tématem je čínský pokrok v kosmických letech, jestli je adekvátní nebo spíš pomalý. Tak jsem se podíval do historie a spočítal délky letů podle jednotlivých programů. Za přelomový považuju rok 1977 a vypuštění Saljutu 6, kdy skončila éra průkopníků (1957 - 1977) a začala éra budovatelů (1977 - 2017)
Apollo 113,3118
Gemini 40,4104
Mercury 2,225
Skylab 170,5521
------------------------
celkem USA 1957-1977 326,4993
STS 1981-2011 1330,6763
Vostok/Voschod 18,0278
Sojuz 1 až 24 278,2729
--------------------------------
celkem SSSR 1957-1977 296,3007
Sojuz 1977 až 2016 14380,8847
Shenzhou 35,8041
Můj závěr: myslím, že je docela pokrok, od dob průkopníků, kdy kosmické lety probíhaly v maximálně 10% dní, oproti dnešku kdy je ISS obsazena nepřetržitě. A USA i SSSR měly nalétáno 35 dní mnohem dřív než Čína, která na to potřebovala 13 let.
dodge - 20/8/2016 - 19:02
20. srpna 1975 odstartovala k Marsu sonda Viking 1
Viking 1 na nosiči Titan IIIE-Centaur vzlétá z KSC, směr Mars, 20. srpna 1975.
Pohled na Chryse Planitia na Marsu, foto Viking 1.
Dne 23. srpna 1966 pořídila americká sonda Lunar Orbiter-1 historicky první snímek, na kterém je Měsíc spolu se Zemí.
dodge - 26/8/2016 - 05:56
25.srpna 1981: 12 let a 5 dní po startu z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, proletěl Voyager 2 kolem Saturnu
Voyager 2
Horní vrstvy atmosféry Saturnu zachycené sondou Voyager 2 [Upraveno 26.8.2016 dodge]
Ervé - 26/8/2016 - 06:48
Kolem Saturnu proletěl Voyager 2 už 26. srpna 1981, Uranu 24.ledna 1986 a Neptunu 25. srpna 1989.
dodge - 12/9/2016 - 16:26
12. září 1962 měl prezident Kennedy historický projev na Rice University Stadium, Houston, Texas, za necelých sedm roků odstartovalo Apollo 11 k prvnímu přistání lidí na Měsíci.
3. října 1942 došlo k prvnímu úspěšnému startu německé rakety A4. Raketa vystoupala do výšky 84,5 kilometru, čímž překonala stratosféru a dostala se jako první objekt navržený a vyrobený lidmi do mezosféry.
Aggregat 4 vzlétá z Prüfstand VII na Peenemünde, 3. října 1942
11. října 1968 v 15:20 UTC odstartovala k prvnímu pilotovanému letu kosmická loď Apollo
Apollo 7 Saturn 1B (AS-205) vzlétá z LC 34 na Cape Kennedy Air Force Station, 15:02:45 UTC, 11. října 1968
Letová posádka Apolla 7, zleva: major Donn F. Eisele, USAF, pilot velitelského modulu, kapitán Walter M. (“Wally”) Schirra, USN, velitel mise a major R. Walter Cunningham, USMCR, pilot lunárního modulu
22. října 1968 11:11:48 UTC přistála první letová mise programu Apollo
Velitelský modul Apolla 7 sestupuje na hladinu Atlantického oceánu
Letová posádka Apolla 7 po přistání na palubě USS Essex (CVS-9), zleva doprava, kapitán Walter M. Schirra, USN; major Donn F. Eisele, USAF; major R. Walter Cunningham,
citace:Z letounu sledujícího start? Kolem každého startu Apolla jich letělo několik, pokud vím.
Z letounu v takovém počasí? A bylo to bezpečné? Mlha, déšť, neměli strach, že se srazí? Věděli v té mlze a dešti přesně kde jsou? Nebo byl letoun daleko? Ale jak potom v takových podmínkách mohl udělat takový záběr?
Milane, díky za odkaz, ale stejně to moc nevysvětluje.
Ze startu jsou i tyto televizní záběry:
Je vidět, jak rychle raketa zmizí v nízké oblačnosti a pak už vidět není.
Nevím, jaké tehdy byly oblačné vrstvy nad mysem, ale ten snímek s bleskem vypadá, jako sejmutý z televizního přenosu. Kde tedy byla kamera?
28.11.1966 - 1966-107A (SSC 2601)- Kosmos 133 - První let automatické verze nepilotovaného prototypu lodi Sojuz -11F615 7K-OK/A/No2. Po uvedení na dráhu problémy s orientací (rotace), proto bylo upuštěno od startu další lodi No.1 a plánovaného automatického spojení. Na 5.pokus se podařilo navést kabinu na 34.obletu Země na sestupovou dráhu, avšak při návratu došlo k dezintegraci tělesa. Kabina před přistáním zřejmě zničena výbuchem, nebo došlo k prohoření tepelného štítu. Závěr letu prvního zkušebního Sojuzu (zda zanikl v atmosféře, nebo trosky dopadly na území mezi Kazachstánem a Orenburgskou oblastí RF, nebo až do Tichého oceánu), dodnes není (ani dle materiálů RKK Energija) přesně objasněn.
Viz.: Přehled kosmonautiky 1957-1969, str.86 (P.Lála, ČTK 1970)
Přehled kosmonautiky 1992, str.94 (M.Grun, HaP Praha 1994)
P.Toufar, Krutý vesmír, str.58-65 (Akcent, Třebíč 2003) https://www.lib.cas.cz/space.40/1966/INDEX1.HTMdodge - 4/12/2016 - 08:46
První a poslední člověk na Měsíci na společné fotce z roku 1964
dodge - 4/12/2016 - 09:43
Jim Lovell, Gene Cernan, a Neil Armstrong na palubě letadlové lodi USS Harry S. Truman 10.září 2010 [Upraveno 07.12.2016 dodge]
dodge - 7/12/2016 - 17:26
7. prosince 1972 05:33.00 UTC odstartovalo Apollo 17, poslední pilotovaná mise na Měsíc
Apollo 17 (AS-512) na LC 39A, 21. listopadu 1972
Gene Cernan, sedící s Harrisonem Schmittem a Ronald Evans
Lifts off Apolla 17 (AS-512) z LC 39A v 05:33:00 UTC, 7. Prosince 1972
Byl jsem upozorněn na pár chyb v mém článku:
- Zond 4 neobletěl Měsíc, ale letěl po vysoce eliptické dráze do vzdálenosti 300.000 km od Země, na opačnou stranu než byl Měsíc.
- Start Apolla 7 byl 11. října 1968 (nikoli 10. října 1968).
- Při letu Orionu EFT-1 byl použit horní stupeň DCSS (nikoli ICPS).
Martine, pokud budeš mít čas, oprav to prosím v článku.
Při zaslání článku k uveřejnění jsem nedal požadavek na umístění fotografií na konkrétní místo v textu. Upřesňuji, že všechny fotografie v první části (včetně nákresu trajektorie) se vztahují k Apollu 8.
V části Orion se první trajektorie vztahuje k EM-1, druhá trajektorie je původní k EM-2, třetí trajektorie je nejnovější návrh EM-2.
[Upraveno 21.12.2016 JiříHošek]
admin - 21/12/2016 - 22:23
Zítra to bude rok od přelomového startu a přistání. To se neokouká.
dodge - 22/12/2016 - 08:19
21. prosince 1968 v 12:51 UTC odstartovala kosmická loď Apollo 8, lidská posádka se vydala poprvé za hranice LEO k Měsíci.
Apollo 8 (AS-503) vzlétá z LC-39A ve 12:51:00 UTC, 21. prosince 1968
Lerová posádka Apoll 8 vyfotografoná na Kennedy Space Center (KSC) u simulátoru ve svých skafandrech, 22. listopadu 1968. Zleva doprava: James A. Lovell Jr., William A. Anders a Frank Borman
Byl to teprve 16.pilotovaný let USA (26.celkově od 12.4.61).
Pro Bormana tehdy bylo A-8 již 2.start a pro Lovella již 3.!
Jen tak mimochodem poslední start Sojuzu MS-03 je 306.v pořadí a z tohoto počtu bylo pouze 9 startů Apollo mimo LEO k Měsíci (tedy ani ne 3 %)!
A to se stále hovoří o osídlení Měsíce a Marsu atd.,mám dojem, že k tomu máme stejně daleko jako v roce 1968. Ervé - 22/12/2016 - 14:51
To rozhodně ne, Měsíc a Mars máme zmapovaný, pořád máme zkušenosti z Apolla. Rozhodně je ale IMHO nutné se na Měsíc vrátit a získat zkušenosti pro let na Mars.
dodge - 24/12/2016 - 18:55
24.prosince 1968 v 16:40:07 UTC dosáhlo Apollo 8 oběžné dráhy Měsíce
4. prosince 1959 přibližně v 16:40 UTC prolétla kolem Měsíce ve vzdálenosti 5995 km kosmická sonda Luna 1, jako první umělé kosmické těleso sestrojené člověkem.
Nevíte někdo, kdy byl poprvé oficiálně uveřejněn snímek nosné rakety R-7, která vynesla tuto první družici? - viz. foto v uvedeném článku:
Sputnik 1 launch at Tyuratam, 19:28:34 UTC, 4 October 1957. (RIA NOVOSTI/SCIENCE PHOTO LIBRARY / Universal Images Group)
V prvních zprávách o startu Sputniku i později prvních Vostoků atd.se objevovaly v tisku pouze podivné modely nebo nákresy, jako je ten u článku z KV 1957: http://mek.kosmo.cz/novinky/clanky/sputnik/kv5722b.htmtomas.pribyl - 4/1/2017 - 22:59
Nevíte někdo, kdy byl poprvé oficiálně uveřejněn snímek nosné rakety R-7, která vynesla tuto první družici? - viz. foto v uvedeném článku:
Sputnik 1 launch at Tyuratam, 19:28:34 UTC, 4 October 1957. (RIA NOVOSTI/SCIENCE PHOTO LIBRARY / Universal Images Group)
Ten snímek rozhodně nezobrazuje start R-7 se Sputnikem - je tam vidět horní stupeň, který se tehdy nepoužíval.
Když jsem předloni chystal přednášku do Valašského Meziříčí (U kolébky kosmonautiky), zjistil jsem, že RIA NOVOSTI nabízí ve své fotobance denní i noční start Sputniku 1...
Myslím, že snímek startu Sputniku 1 nikdy zveřejněný nebyl: jeden z pomocných bloků měl při startu nižší tah a raketa letěla prvních snad 20 sekund nakloněná. Což je pro historickou událost nedůstojné.
Ale na otázku ohledně prvního zveřejnění snímku R-7 z hlavy odpověď nevím. Jen to pár let trvalo - snad 1967? Ale fakt bez záruky.
tomas.pribyl - 4/1/2017 - 23:03
citace:4. prosince 1958 po dokončení 1.440 obletů zanikla v atmosféře první umělá družice Země Sputnik 1
Raději 4. ledna 1958. Byť to byla země, kde zítra znamenalo už včera...
josr - 5/1/2017 - 15:14
Nevíte někdo, kdy byl poprvé oficiálně uveřejněn snímek nosné rakety R-7, která vynesla tuto první družici? - viz. foto v uvedeném článku:
Sputnik 1 launch at Tyuratam, 19:28:34 UTC, 4 October 1957. (RIA NOVOSTI/SCIENCE PHOTO LIBRARY / Universal Images Group)
Ten snímek rozhodně nezobrazuje start R-7 se Sputnikem - je tam vidět horní stupeň, který se tehdy nepoužíval.
Když jsem předloni chystal přednášku do Valašského Meziříčí (U kolébky kosmonautiky), zjistil jsem, že RIA NOVOSTI nabízí ve své fotobance denní i noční start Sputniku 1...
Myslím, že snímek startu Sputniku 1 nikdy zveřejněný nebyl: jeden z pomocných bloků měl při startu nižší tah a raketa letěla prvních snad 20 sekund nakloněná. Což je pro historickou událost nedůstojné.
Ale na otázku ohledně prvního zveřejnění snímku R-7 z hlavy odpověď nevím. Jen to pár let trvalo - snad 1967? Ale fakt bez záruky.
citace: snímek rozhodně nezobrazuje start R-7 se Sputnikem - je tam vidět horní stupeň, který se tehdy nepoužíval
Jedná se o chybně vložený snímek z jiného dne. Tedy zřejmě o R-7 použitou při startu Luny 1 - 2.1.1959 (pokud dáte u fotky uložit jako, vidíte to v jeho názvu): https://www.thisdayinaviation.com/2-january-1959/
citace: snímek rozhodně nezobrazuje start R-7 se Sputnikem - je tam vidět horní stupeň, který se tehdy nepoužíval
Jedná se o chybně vložený snímek z jiného dne. Tedy zřejmě o R-7 použitou při startu Luny 1 - 2.1.1959 (pokud dáte u fotky uložit jako, vidíte to v jeho názvu): https://www.thisdayinaviation.com/2-january-1959/
27. ledna 1967 23:31:04,7 UTC došlo během pozemních testů, dva týdny před plánovaným prvním letem s posádkou kosmické lodi Apollo AS-204 Saturn 1B k požáru. V kabině zahynuli tři astronauti, podplukovník Virgil I. Grissom, United States Air Force, podplukovník Edward H. White II, United States Air Force, a nadporučík Roger B. Chaffee, Námořnictvo Spojených států.
citace:27. ledna 1967 23:31:04,7 UTC došlo během pozemních testů...
Mená lodí stratených, nevráti sa žiadna z nich dodge - 29/1/2017 - 07:03
28. ledna 1986, ve 16:39:13 UTC došlo po vzletu raketoplánu Challenger při letu STS-51L k explozi vnější palivové nádrže. Celá posádka zahynula
Letová posdádka STS-51L přední řada, zleva doprava, kapitán Michael J. Smith, U.S. Navy; podplukovník Francis R. Scobee, U.S. Air Force; Ronald Ervin McNair. zadní řada, zleva doprava, podplukovník Ellison S. Onizuka, U.S. Air Force; Sharon Christa McAuliffe; Gregory Bruce Jarvis; Judith Arlene Resnick
31. ledna 1971 21:03:02 UTC odstartovala kosmická loď Apollo 14
Letová posádka Apolla 14, Edgar D. Mitchell, Alan B. Shepard a Stuart A. Roosa, před jejich nosnou raketou Saturn V, AS-509, na LC 39A, Kennedy Space Center
Letová posádka STS-107 přední řada, zleva doprava: plukovník Richard D. Husband, U.S. Air Force; Kalpana Chawla, Ph.D.; William C. McCool, U.S. Navy. zadní řada, zleva doprava: kapitán David M. Brown, M.D., U.S. Navy; kapitán Laurel Clark, M.D., U.S. Navy; podplukovník Michael P. Anderson, U.S. Air Force; plukovník Ilan Ramon, Israeli Air Force
dodge - 11/2/2017 - 08:16
10. února 2009 ve 16:55:59 UTC došlo na oběžné dráze Země ke srážce družice Iridium 33 s družicí Kosmos 2251
Kosmos 2251, představované oranžovou linii, je na oběžné dráze od levého horním rohu doprava dolů. Iridium 33, modrá čára, se pohybuje od levého dolního rohu do pravého horního rohu
srandovná vec
gejzíry na Encelade sme vlastne "objavili už v roku 1980", sú rozoznateľné na snímkach sondy Voyager 1, nikto však drobnej anomálii nevenoval pozornosť http://danielmarin.naukas.com/2017/02/13/y-si-hubieramos-descubierto-los-geiseres-de-encelado-en-1980/
Marín na konci článku dosť sarkasticky poznamenal "niekedy máme veľký objav priamo pred nosom, a aj tak ho nie sme schopný uvidieť" (ak som prežul Google preklad správne)
fritz.lochmann - 14/2/2017 - 20:54
citace:...Marín na konci článku dosť sarkasticky poznamenal "niekedy máme veľký objav priamo pred nosom, a aj tak ho nie sme schopný uvidieť"
Aj Pluto bolo zachytené na fotografii oveľa skôr než ho identifikovali. Takto niekde môže byť aj záhadná "Deviata" planéta dávno zachytená na fotografii, len ju treba správne identifikovať.
dodge - 4/3/2017 - 13:43
3. března 1969 odstartovala kosmická loď Apollo 9. Cílem 10-ti denní mise bylo testování LM na LEO.
Apollo 9 Saturn V (AS-504) vzlétá z LC 39A, 3. března 1969
Letová posádka Apolla 9, zleva James A. McDivitt, David R. Scott a Russell L. Schweickart. AS-504 je v pozadí
Astronaut David R. Scott stojí v otevřeném poklopu velitelské sekce Apolla 9 "Gumdrop" na oběžné dráze Země, 6.března 1969
Lunární modul Apolla 9 "pavouk" (Apollo LM-3) na oběžné dráze Země 7. března 1969
12. dubna 1981, 12:00:03 UTC odstartoval ke svému prvnímu letu STS-1 americký raketoplán Columbia OV-102. Na palubě byla posádka John Watts Young - velitel a Robert L. Crippen.
Program mnohonásobně použitelného kosmického prostředku skončil nakonec nezdarem, protože nevznikla dostatečná poptávka pro lety tímto kosmickým prostředkem, ani pro snášení objektů z oběžné dráhy na zem. Nízká četnost startů, oproti projektovaným startům každý týden, nebyla dostatečná pro ekonomickou výhodnost znovupoužitelnosti v porovnání s jednorázovými prostředky.
Dnes je to 56 let od startu prvního člověka do kosmu Jurije Alexejeviče Gagarina. Od roku 2011 je tento den označován jako "Mezinárodní den kosmonautiky".
15. dubna 1970 ve 01:09:40 UTC dopadl na povrch Měsíce třetí stupeň nosné rakety Saturn V který vynesl kosmickou loď Apollo 13. Dopad byl detekován seismometry umístěnými na Měsíci Apollem 12. Seismometry se nacházely 135 km (83,9 mil) od místa nárazu třetího stupně. Signály byly použity ke kalibraci přístrojů, které byly v provozu od roku 1969 do roku 1977.
Kráter po dopadu třetího stupně AS-508 S-IVB, fotografovaný Lunar Reconnaissance Orbiterem. Kráter má průměr přibližně 30 m (98 feet).
Záznam dopadu ze sesismografů
Třetí stupeň Saturnu V S-IVB
admin - 18/4/2017 - 20:52
Nikdy neodhalený špion. Američané měli krtka přímo v kosmickém programu
Na videu není vlastní dopad, ale až exploze brzdných raket. Zážeh brzdných raket nastal opožděně až na zeni. Všimněte si, že v okamžiku zážehu je již padák na zemi, což by se standardně nestalo (i se zamotaným padákem).
citace:
citace:Všimni si padák - na prvom zábere z vrtuľníku a potom na druhom zábere už s vozidlami. Rozhodne tam je časová medzera a "dosť veľká".
Presne! Nie podobné, ale presne rovnaké. Kabína vtedy po pristátí zapálila pole.
Ten záber mi bol nejaký povedomý, ale nevedel som si spomenúť odkiaľ...
Takže na idnes kecajú už aj v technete - špinku treba hodiť vždy.
tycka - 28/4/2017 - 22:21
citace:Presne! Nie podobné, ale presne rovnaké. Kabína vtedy po pristátí zapálila pole.
Ten záber mi bol nejaký povedomý, ale nevedel som si spomenúť odkiaľ...
Takže na idnes kecajú už aj v technete - špinku treba hodiť vždy.
Autorem toho článku je Pavel Toufar - takže je vhodné se ptát spíše jeho kde to video našel. A nejspíš i on to neudělal úmyslně. [Upraveno 28.4.2017 tycka]
Alchymista - 29/4/2017 - 08:19
Tomu neverím.
Nie u Toufara, ktorý sa rokmi premenil s propagátora na propagandistu.
novák - 29/4/2017 - 09:59
Na videu je titulek od iDnesu, že je převzaté od ORT, což znamená Obšestvennoje televidenije Rossiji.
To jméno dvou ruských televizí:
1. komerční akciové společnosti kontrolované Abramovičem a spol., založena 1994, 2002 přejmenována na První kanál
2. NGO (tj. nezávislé nestátní společnosti) založené roku 2012.
Bůh suď, při kterém výročí se video dostalo do archivu iDnesu (letos, před pěti, deseti, patnácti lety...) a kdo se rozhodl záběry přistání Sojuzu TM-29 vydávat za Sojuz 1. Toufar to nemusel být, možná je to práce "putinovských propagandistů". Rozhodnout kdo je podvodník je prakticky nemožné, v českém iDnesu, i ruských Prvním kanálu a dnešní ORT sedí mentálně úplně stejní novináři s identickou profesní etikou, identickými názory na Sovětský svaz a stejnou chutí vymáchat rudé v jejich neúspěchu.
Alchymista - 29/4/2017 - 11:07
vložené titulky sú česky, rovnako ako odkaz na ORT, takže video vzniklo v ČR
alamo - 18/5/2017 - 09:20
http://kultura.zpravy.idnes.cz/serial-cooperuv-poklad-076-/filmvideo.aspx?c=A170516_174632_filmvideo_spm
Z kosmické lodi hledal zbraně, našel zlato. Tak začal Cooperův poklad
Dne 15. května 1963 odstartoval Gordon Cooper z mysu Canaveral svůj čtyřiatřicetihodinový let. Jak letecký veterán a nadšenec do ztroskotaných lodí později prozradil, neměl se při dvaadvaceti obletech Země pouze kochat výhledem. Byl pověřen tajnou misí k odhalení sovětských jaderných zbraní.
Citlivé detekční zařízení dlouhého dosahu však zachycovalo i malé hodnoty na útesech v mělkých vodách Karibiku. Cooper si data poznamenal a zjistil, že souřadnice ukazují na trasu, jíž kdysi brázdily španělské galeony naložené zlatem.
Patek - 19/5/2017 - 21:07
15.05. uplynulo šedesát let (15.05.1957) od prvního startu rakety R-7.
Aj keď zrovna táto verzia mi pripadá hodne "ubzučaná", na počúvanie mám inú, s výraznejším zvukom a imho lepšími basmi...
[Upraveno 11.7.2017 Alchymista]
dodge - 14/7/2017 - 16:47
14. července 1965 proletěla kosmická sonda Mariner 4 kolem Marsu ve vzdálenosti 9.846 km od jeho povrchu, a pořídila první snímky z takové vzdálenosti.
Ho! A když se Musk bojí, jak se bude chovat FH jako slepenec tří F9 a jakým namáháním bude vystavený, tak jak by se chovalo tohle monstrum? Navíc v době, kdy počítačová technika byla v porovnání s dneškem takřka na úrovni doby kamenné?
Patek - 2/8/2017 - 19:08
Ho! A když se Musk bojí, jak se bude chovat FH jako slepenec tří F9 a jakým namáháním bude vystavený, tak jak by se chovalo tohle monstrum? Navíc v době, kdy počítačová technika byla v porovnání s dneškem takřka na úrovni doby kamenné?
Jeden z prvních slepenců - R-7.
Alchymista - 3/8/2017 - 08:50
Aký problém?
Celý Muskov problém je IMHO v tom, že chce, aby centrálny F9 a bočné F9 boli identické - a tiež, aby boli identické so "solo" F9.
To samozrejme problém je - ale problém umelo vytvorený nevhodnou požiadavkou.
Petr_Šída - 3/8/2017 - 09:57
citace:Aký problém?
Celý Muskov problém je IMHO v tom, že chce, aby centrálny F9 a bočné F9 boli identické - a tiež, aby boli identické so "solo" F9.
To samozrejme problém je - ale problém umelo vytvorený nevhodnou požiadavkou.
Nemyslím si, viz Delta IV heavy
Alchymista - 3/8/2017 - 14:13
Si si istý, že všetky tri bloky Delty sú celkom identické?
Dovolím si o tom pochybovať. Vonkajší vzhľad nič neznamená, podstatná je silová struktúra draku.
[Upraveno 03.8.2017 Alchymista]
Petr_Šída - 3/8/2017 - 17:58
Inu nejsem, asi ne, ale to platí i pro FH, core stage je zesílený
Alchymista - 3/8/2017 - 19:56
Tak potom - kde je problém?
IMHO Muskove "obavy" sú iného druhu ako strach o pevnosť zostavy.
Ide o celkovú problematiku oddelovania stupňov u UR-700 a u F9H.
Tu je jeden zásadný rozdiel - u Čelomejovej UR-700, aj u Delta IV Heavy a rovnako u Koroľjovovej R-7 je podstatné len a iba bezpečné oddelenia a oddialenie odhodených blokov, nič viac ich netrápi.
Musk ale chce oddelený blok F9/F9H znovu použiť.
A to napríklad znamená, že sa mu stupne pri oddelení nesmú roztočiť alebo niečo podobné, aby mu ich náporom vzduchu a inerciou nepokrivilo alebo nepotrhalo. A to sú potom celkom iné požiadavky na celý proces oddelovania.
[Upraveno 03.8.2017 Alchymista]
Alchymista - 17/9/2017 - 19:22
Konstantin Eduardovič Ciolkovskij - *17. september 1857
160. výročie narodenia
A jedna zaujímavosť - dej Ciolkovského scifi príbehu "Do vesmíru" sa začína v roku 2017.
[Upraveno 19.9.2017 Alchymista]
A máme tu šedesátiny kosmonautiky!
Koroljovovi a Sputniku třikrát hurá!
dodge - 4/10/2017 - 18:17
Космодром Байконур, 4 октября 1957 года.
Запуск спутника.
dodge - 4/10/2017 - 18:25
Co se událo za uplynulých šedesát let historie kosmonautiky? Člověk přistál na Měsíci, bezpilotní sondy prozkoumaly některé planety sluneční soustavy a některé ji posléze opustili.
Od prezentace romantických vizí budoucího vývoje kosmických letů pomocí komiksů ve sci-fi literatuře, se pokročilo k powerpointové prezentaci v elektronických médiích a k pravidelným estrádním výstupům živého komika.
PinkasJ - 4/10/2017 - 20:09
Malá vzpomínka:
Když byl vypuštěn Sputnik 1, bylo mně 15 roků. Již předtím jsem se však zajímal o astronomii i nebeskou mechaniku, věděl jsem, co jsou kosmické rychlosti, dokonce co je to geostacionární družice. Přečetl jsem již knihy Zajímavá astronomie, Zajímavá mechanika a jiné. Věděl jsem, že se připravuje Vanguard 1, že v SSSR vypustili první mezikontinentální balistickou raketu.
Ale byl jsem výjimkou i mezi svými spolužáky, absolutní většina lidí neměla o družicích ponětí. Když jsem zprávu slyšel v rádiu, šel jsem za otcem, který byl zrovna ve sklepě a řekl jsem mu, že Rusové vypustili umělou družici.Jeho první otázka byla: Co to je? Nechtěl věřit, že letí rychlostí téměř 8 km/sec a že létá již bez pohonu a bude létat dlouho. Tak reagovala většina lidí. Dnes jsou všeobecné informovanost někde úplně jinde.
bejcek - 4/10/2017 - 20:23
Mohu vám to potvrdit pane Pinkas, mě bylo o 2 roky méně a vesmír jsem "hltal" a spolužáci, učitelé a sousedi nevěděli nic. Tam začíná moje dráha přednášek a povídání o kosmonautice a astronomii. Těší mne, že mám kolegu podobného věku. K.B.
Patek - 4/10/2017 - 20:42
"Dnes jsou všeobecné informovanost někde úplně jinde".
No, nevim. Někteří jedinci, po té co jim řeknu, že se zajímám o kosmonautiku, se zeptají zda tam Gagarin stále ještě létá a když je hnusný počasí, tak tvrdí, že za to mohou rakety. Do nedávna tu jeden pán tvrdil o přistání Američanů na Měsíci, že se jedná o podvod. Nebojte, blbost vzkvétá v každé době.
HonzaB - 5/10/2017 - 12:51
citace:Co se událo za uplynulých šedesát let historie kosmonautiky? Člověk přistál na Měsíci, bezpilotní sondy prozkoumaly některé planety sluneční soustavy a některé ji posléze opustili.
... což je úžasný pokrok! A díky za něj! HURÁÁÁÁ!!! ;-)
citace:Od prezentace romantických vizí budoucího vývoje kosmických letů pomocí komiksů ve sci-fi literatuře, se pokročilo k powerpointové prezentaci v elektronických médiích a k pravidelným estrádním výstupům živého komika.
... Nihil novi sub sole („Nic nového pod sluncem“, Bible, Kaz 1,9)
PinkasJ - 5/10/2017 - 15:51
citace:Těší mne, že mám kolegu podobného věku. K.B.
Zdravím a také mně moc těší, že zde mám vrstevníka, už nás asi moc není. Tak snad ještě nějaký rok ...
admin - 26/10/2017 - 10:34
2.11.1943 je výročí narození našeho druhého kosmonauta pana ing. Oldřicha Pelčáka.
Oldřich Pelčák (* 2. listopadu 1943 Zlín) je český kosmonaut a inženýr. Je tzv. „kosmonaut-kandidát“, společně s Vladimírem Remkem jsou jediní dva Češi, kteří absolvovali výcvik pro let do vesmíru. Ve dvojici s Nikolajem Rukavišnikovem tvořili záložní posádku k dvojici Remek–Gubarev pro let Sojuz 28.
Vzpomenete si ještě někdo na něj ? :-)
Pane Pelčáku.,
všechno nejlepší k Vašim narozeninám. Hodně štěstí, pevného zdraví. Mnoho pohody a dobré nálady do dalších let. ......a jak říkáte "LETU" ZDAR !!!!
dodge - 2/11/2017 - 18:00
citace:2.11.1943 je výročí narození našeho druhého kosmonauta pana ing. Oldřicha Pelčáka.
Oldřich Pelčák (* 2. listopadu 1943 Zlín) je český kosmonaut a inženýr. Je tzv. „kosmonaut-kandidát“, společně s Vladimírem Remkem jsou jediní dva Češi, kteří absolvovali výcvik pro let do vesmíru. Ve dvojici s Nikolajem Rukavišnikovem tvořili záložní posádku k dvojici Remek–Gubarev pro let Sojuz 28.
Vzpomenete si ještě někdo na něj ? :-)
Pane Pelčáku.,
všechno nejlepší k Vašim narozeninám. Hodně štěstí, pevného zdraví. Mnoho pohody a dobré nálady do dalších let. ......a jak říkáte "LETU" ZDAR !!!!
Na Sazené létá ve společnosti Fly for Fun jako instruktor, pan Josef Miler, který sloužil s panem Pelčákem.
Dnes slaví své 84. Narozeniny „Apollák“ Fred Wallace Haise, Jr..
Narodil se 14.listopadu 1933 v Biloxi stát USA/Mississippi. Do vesmíru vzlétl na palubě kosmické lodě Apollo s číslem 13. Ten příběh znáte snad všichni, kteří se kosmonautikou zabýváte a nebo jste si jí oblíbili jako koníček. Astronaut Haise po svém působení v programu Apollo své ambice nevzdal, a byl jedním z vážných kandidátů na první lety do vesmíru na novém kosmickém stroji- dopravním prostředku Space Shuttle. Uskutečnil několik tzv. atmosférických zkušebních letů na zkušební verzi raketoplánu Enterprise .
citace:Před šedesáti lety, 4.1.1958 zanikla v atmosféře první umělá družice Země, Sputnik 1.
Vzlet Sputniku 1 zahájil v Tyuratamu, 19:28:34 UTC, 4. října 1957
To je foto startu nějaké sondy řady Luna.
Patek - 20/1/2018 - 17:25
Kde udělali soudruzi z USA chybu? Aký bol dôvod tohto prúseru?
PinkasJ - 18/5/2018 - 08:53
Bezprostřední příčinou byla zřejmě ztráta tlakování rakety ještě před naplněním (nebo při jejím částečném naplnění). Jinak ztráta tlakování mohla ohrozit stabilitu rakety Atlas vždy, neboť měla velmi tenký (tzv. balonový) plášť, který nebyl staticky samonosný. Důvodem takového řešení bylo, že raketa Atlas (jako ICBM) byla jen 1 ½ stupňová – tedy téměř SSTO a odhazovala jen dva postranní motory. Taková raketa pro dosažení cíle s nákladem nebo dokonce LEO musela mít vysoké konstrukční číslo. Teprve později k ní byly přidávány druhé stupně jako např. AGENA - viz na záběru, ale první stupeň zůstal stejný.
admin - 20/5/2018 - 00:35
Jak se šil štít na Skylab
dodge - 29/5/2018 - 16:27
29.5.1947 úspěšně odstartovala první vícestupňová raketa na světě - Hermes II, let probíhal za dramatických okolností.
Vkládal jsem do nich velké naděje. Historie šla jiným směrem.
Alchymista - 19/8/2018 - 15:07
DC-X nemohla a nesmela uspieť - jej tvorcovia, firma McDonnell Douglas, bola v porovnaní s Boeing a Lockheed až príliš úspešná vo vojenských konkurzoch (F-15, F-18, AV-8)
M.Filip - 1/9/2018 - 14:11
Nejstarší dosud žijící kosmonauti:
************************************
Šatalov Vladimír *08.12.1927
Filipčenko Anatolij *26.02.1928
Borman Frank *14.03.1928
Lovell James *25.03.1928
Thornton William *14.04.1929
McDivitt James *10.06.1929
(pozn.: bez záruky, pouze dle mých poznámek)
PS.: mimochodem, dotaz - námět pro autory MEK: nešlo by zde doplnit žebříček - seznam kosmonautů dle data narození, s odkazem na úvodní stránku kosmo.cz nebo MEK, že např.dnes má narozeniny kosmonaut xxx atd.)
Případně, zda někde na webu není takový seznam?
Neuvěřitelné: chybí Gagarin, místo něho je tam nekosmonaut a funkcionář Karpov
ales - 2/9/2018 - 21:22
citace:PS.: mimochodem, dotaz - námět pro autory MEK: nešlo by zde doplnit žebříček - seznam kosmonautů dle data narození, s odkazem na úvodní stránku kosmo.cz nebo MEK, že např.dnes má narozeniny kosmonaut xxx atd.)
To jsou pěkné náměty. Díky. Pokusím se oba co nejdříve doplnit na MEK/kosmo.
M.Filip - 2/9/2018 - 22:24
citace: Neuvěřitelné: chybí Gagarin
Chtěl jsem jen poukázat na to, že najít někde na webu kompletní a bezchybný seznam kosmonautů - tabulku, kde jsou všechny hlavní údaje o nich rovnou, je problém.
Nejlepší zdroj máme zatím zde: http://mek.kosmo.cz/bio/index.htm
Např. na : SPACE40, http://lk.astronautilus.pl/astros/index.html http://www.spacefacts.de/ jsou různé seznamy kosmonautů, ale když z nich chci nějaké údaje, tak musím proklikat přes 500 odkazů...
M.Filip - 2/9/2018 - 22:42
sice pěkné, ale musím se tu proklikávat složitě různými seznamy...tisíce odkazů
admin - 3/9/2018 - 09:28
Michale, dělám kalendář. Mohl bych tam postupně doplnit s něčí pomocí i astronauty. Ozvu se ti mejlem.
novák - 3/9/2018 - 17:15
citace:Chtěl jsem jen poukázat na to, že najít někde na webu kompletní a bezchybný seznam kosmonautů - tabulku, kde jsou všechny hlavní údaje o nich rovnou, je problém.
Však nerejpu do vás ale do autorů té tabulky...
A ano je to problém, seznamy na kosmo.cz vskutku patří mezi to nejlepší co na webu je k nalezení.
Ono je to také tím, že kosmonautů je relativně hodně, přes 550. A sepisovat pětapůlstovky položek chce opravdové nadšence...
Např. na wiki není problém udělat tabulku jako https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_kosmonaut%C5%AF_z%C3%BA%C4%8Dastniv%C5%A1%C3%ADch_se_kosmick%C3%BDch_let%C5%AF kde si můžete kosmonauty seřadit nejen podle data prvního letu, ale i podle abecedy, zemí, počtu letů a celkové doby strávené ve vesmíru. (Zatímco na kosmo.cz řaditelné tabulky nejsou, ale zase jej jich více) Bohužel nejsou lidi co by přidali další sloupce (jako datum narození, úmrtí, počet a celková délka výstupů do vesmíru... a třeba i příchod a odchod z oddílu kosmonautů) a tabulka je beztak dost objemná.
admin - 3/9/2018 - 17:39
Tenhle náš seznam by chtělo taky doplnit. Vždy to stojí a padá na aktivitě každého jednoho nadšence.
Před padesáti lety, 11.října 1968, byla pomocí nosné rakety Saturn IB vypuštěna na oběžnou dráhu kosmická loď Apollo 7. Jednalo se o první pilotovaný let v měsíčním programu Apollo.
26.09., to bylo 35 let od záchrany posádky Sojuzu T-10.1 pomocí SAS. Tak trochu ironické z pohledu včerejší havárie při startu Sojuzu MS-10.
Ludek_F - 12/10/2018 - 22:49
26.09.1983 Sojuzu T-10.1 + SAS , video :
Ervé - 15/10/2018 - 07:30
Aktivace SAS rakety trvala tak dlouho, protože když řídící tým vydal povel k aktivaci SAS, kabel pro předání povelu už přehořel. Záložní rádiový systém vyžadoval současnou akci dvou operátorů, kteří se nejdřív museli domluvit. Posádka uvnitř Sojuzu žádné tlačítko přerušení letu (a la USA) neměla. No, doufám že od té doby to změnili, tohle bylo na hraně. [Edited on 15.10.2018 Ervé]
Dočkáme se alespoň k 50.výročí Apolla 17 (2022), pilotovaného obletu Měsíce?
jch - 24/12/2018 - 19:51
Dárek z Apolla 8 nám všem před půlstoletím na Štědrý den 1968.
Úplně první černobílý snímek východu Země z oběžné dráhy Měsíce nyní barevně a s lepším rozlišením, viz https://www.astro.cz/apod/ap181224.html
Spíš demonstrace odolnosti natlakované stěny rakety pro hlavouny ... (ale pro jistotu jim rozdali bezodrazová kladívka) ;-)
Jinak toto je velmi dobrý odkaz na spoustu zajímavých fotek, namátkou:
foto bočního kontejneru s řídící elektronikou rakety Atlas, sundavání aerodynamických krytů bočních motorů pro letecký transport rakety, návštěvy atronautů Mercury7 ve výrobě, výrobní linka raket Atlas v Kearny-Mesa, různé verze rakety Atlas a stupně Centaur, uspořádání raketového sila, ...
Navíte někdo, o kolik se navýšil tlak v kabině Voschodu 2 v noci po výstupu?
Většina zdrojů uvádí, že kvůli úniku vzduchu poklopem systém doplňoval tlak v kabině čistým kyslíkem, až parciální tlak kyslíku stoupl ze 160 na 460 mm Hg (Tor) - tedy z 21,3 kPa na 61,3 kPa, předpokládám, že celkový atmosférický tlak zůstal zhruba kolem normálních 101 kPa nebo pomalu rostl. V noci ale celkový tlak dotlačil poklop, takže únik skončil a dýcháním a absorpcí CO2 parciální tlak kyslíku začal klesat.
"Rozhodli jsme se jít na Měsíc." V tomto desetiletí jsme se rozhodli jít na Měsíc a dělat jiné věci, ne proto, že jsou snadné, ale proto, že jsou těžké. . . . “
Tohle je vtipný. Přistání Luny 9 osobně pokládám za poslední velké prvenství sovětské kosmonautiky v období "dohnat a předehnat", tedy velmi zhruba desetiletka 1956-1966 (pár prvenství v dalších cca 3 letech se ještě dala najít, ale už to začínaly být "prvenství pro prvenství" a nebo měla nějaký háček)
Chcete mít úspěšnou a profitabilní firmu? Můžete si vzít poučení z tréninkového videa pro zaměstnance McDonald's přímo od Jima Lovella. Mezi úspěšným startem do vesmíru a uspokojení hladu zákazníků je spousta podobností.
jch - 8/10/2020 - 05:46
Luna 3: První snímek odvrácené strany Měsíce na americký film.
Scott Manley ve svém videu odpovídá na otázku, jak americká firma General Mills (Všeobecné mlýny) pomohla sovětské kosmonautice :-)
Firmu General Mills znala každá americká domácnost, neboť vyráběla cererálie, které se v 50. letech začaly balit do polyetylenových obalů. Tato firma byla tudíž vhodným dodavatelem polyetylénových balónů pro špionážní projekt Genetrix. Jednalo se o balóny unášené jet streamem ve výškách 15-30 km, které měly fotografovat Sovětský svaz. V lednu a únoru 1956 bylo vypuštěno 516 balónů, pouze 54 jich bylo nakonec zachyceno a jen 31 mělo použitelné fotografie. Gondola s fotoaparáty měla naneštěstí ocelový nosník o délce 91 cm, což byla pracovní frekvence sovětských radarů, takže se zachycením nebyl problém. Nad ránem balóny klesaly níže do dosahu stíhaček, které se je naučily sestřelovat.
Konstruktéři sondy Luna 3, která měla vyfotografovat odvrácenou stranu Měsíce si uvědomovali, že fotografický film musí odolávat náročným podmínkám kosmického prostoru jako jsou extrémní teploty a radiace Van Allenových pásů. Jednomu z konstruktérů Luny 3 se do rukou dostal film ze sestřeleného balónu. Ve zkouškách si ověřili, že filmy od CIA právě takové požadavky splňují a tak je použili pro Lunu 3, jen je přistříhli na patřičné rozměry. Zmínka o tom je i na konci popisu Luny 3 v anglické wikipedii.
citace:Luna 3: První snímek odvrácené strany Měsíce na americký film.
Scott Manley ve svém videu odpovídá na otázku, jak americká firma General Mills (Všeobecné mlýny) pomohla sovětské kosmonautice :-)
Firmu General Mills znala každá americká domácnost, neboť vyráběla cererálie, které se v 50. letech začaly balit do polyetylenových obalů. Tato firma byla tudíž vhodným dodavatelem polyetylénových balónů pro špionážní projekt Genetrix. Jednalo se o balóny unášené jet streamem ve výškách 15-30 km, které měly fotografovat Sovětský svaz. V lednu a únoru 1956 bylo vypuštěno 516 balónů, pouze 54 jich bylo nakonec zachyceno a jen 31 mělo použitelné fotografie. Gondola s fotoaparáty měla naneštěstí ocelový nosník o délce 91 cm, což byla pracovní frekvence sovětských radarů, takže se zachycením nebyl problém. Nad ránem balóny klesaly níže do dosahu stíhaček, které se je naučily sestřelovat.
Konstruktéři sondy Luna 3, která měla vyfotografovat odvrácenou stranu Měsíce si uvědomovali, že fotografický film musí odolávat náročným podmínkám kosmického prostoru jako jsou extrémní teploty a radiace Van Allenových pásů. Jednomu z konstruktérů Luny 3 se do rukou dostal film ze sestřeleného balónu. Ve zkouškách si ověřili, že filmy od CIA právě takové požadavky splňují a tak je použili pro Lunu 3, jen je přistříhli na patřičné rozměry. Zmínka o tom je i na konci popisu Luny 3 v anglické wikipedii.
Pěkná připomínka, mimochodem, balóny byly nahrazeny letouny Lockheed U-2, které po úpravách slouží v poslední variantě U-2R dodnes a sloužit budou dalších x let (2025-2050). Jejich provoz je pořád levnější než RQ-4 Global hawk.
admin - 21/1/2021 - 23:00
A zoufalci ve Washingtonu https://twitter.com/StateDept/status/1381631984099864578 propásli příležitost mlčet a předstírat inteligenci. Namísto toho si vyrobili ostudu, když připoměli výročí, ale namísto jména kosmonauta a jeho lodi, patřící k tomuto výročí, zmínili kosmonauty a loď nesouvisející, zato americké.
Čtenáři to americkým "diplomatům" dali sežrat.
yamato - 13/4/2021 - 19:10
preklad toho trúfalého twítu:
"Dnes uplynie 60 rokov odvtedy, čo bol do vesmíru vyslaný prvý človek! Na Medzinárodný deň #HumanSpaceFlight si ctíme všetkých amerických astronautov, ktorí sa vydali do vesmíru, vrátane astronauta Apolla 11 a bývalého námestníka ministra zahraničných vecí Michaela Collinsa."
Americký štátny úrad si dovolil v medzinárodný deň ľudských letov do vesmíru uctiť si všetkých američanov, ktorí leteli do vesmíru. Neslýchané!
Chápem že ten deň je spojený s Gagarinom, ale nevolá sa to medzinárodný deň Jurija Gagarina, takže klud.
M.Filip - 13/4/2021 - 22:25
citace: Ústí nad Labem je takhle zapojeno do kosmonautiky
"Dnes uplynie 60 rokov odvtedy, čo bol do vesmíru vyslaný prvý človek! Na Medzinárodný deň #HumanSpaceFlight si ctíme všetkých amerických astronautov, ktorí sa vydali do vesmíru, vrátane astronauta Apolla 11 a bývalého námestníka ministra zahraničných vecí Michaela Collinsa."
Americký štátny úrad si dovolil v medzinárodný deň ľudských letov do vesmíru uctiť si všetkých američanov, ktorí leteli do vesmíru. Neslýchané!
Chápem že ten deň je spojený s Gagarinom, ale nevolá sa to medzinárodný deň Jurija Gagarina, takže klud.
No, hej, 20. júl sa taky nenazýva deň amerických dobyvatelov Mesiaca, takže doufám, že by tě ponechalo v "kludu", kdyby někdo otiskl kosmonauty s rudou vlajkou, srpem a kladivem, jak se procházejí kolem čehosi, vypadajícího jako lunární modul. Pro ty, kdo znají jméno našeho nejúspěšnějšího blogera několika posledních let, vtipný komentář. Ale ono to ani tak vtipné není: https://vetvicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=769065
[upraveno 15.4.2021 18:52]
yamato - 15/4/2021 - 19:38
Jeezismarja zase sa ta citliva ruska dusicka urazila. Sorry ale ja v tom tweete nevidim US astronauta v niecom napadne pripominajucom vostok.
Skratka je den humanspaceflight, tak si ctime americkych astronautov. Ma americky urad tweetovat o ruskych kozmonautoch? Pri tom kremelskom rozpocte na "informacne operacie" by hadam mohlo svojich hrdinov ospevovat samo, nie?
NovýJiřík - 15/4/2021 - 21:04
citace:Jeezismarja zase sa ta citliva ruska dusicka urazila. Sorry ale ja v tom tweete nevidim US astronauta v niecom napadne pripominajucom vostok.
Skratka je den humanspaceflight, tak si ctime americkych astronautov. Ma americky urad tweetovat o ruskych kozmonautoch? Pri tom kremelskom rozpocte na "informacne operacie" by hadam mohlo svojich hrdinov ospevovat samo, nie?
Jen pro tvou informaci, neurazila se citlivá ruská dušička, urazila se slušná dušička normálního člověka. Úplně stejně, jako by se urazila v tom mnou popisovaném hypotetickém inverzním případě. A tvoje by se v něm urazila taky, a zcela oprávněně, proto je s podivem, že v případě analogického kreténismu na té "správné" (protentokrát) straně shledáváš slabomyslné argumenty, proč je to vlastně v pořádku.
Ještě něco ti řeknu, za minulého režimu, když se ta "správná" strana nacházela na opačném konci světa nikoliv na západ, nýbrž na východ od nás, tak jsem měl Američanům hořce za zlé, že nenašli odvahu nacpat Shepparda do Mercury ještě před Gagarinem; místo toho tam strčili šimpanze a přišli tím o pilotované prvenství. Teď jsem rád, že tu odvahu nenašli, protože při své zahleděnosti do sebe a neochotě uznat, že by kdokoliv kdykoliv kdekoliv mohl být lepší, než oni, by byl Gagarin jednoduše vymazaný z historie (jakože na tom, jak je vidět, usilovně makají i teď) a jako o prvním kosmonautovi by se nemluvilo o nikom jiném, než o Sheppardovi - jakkoliv by to bylo vzhledem k rozdílu mezi obletem zeměkoule 1. kosmickou a poskokem 480 km rychlostí max 6 Machů krajně nefér.
PS: Můžu se mýlit, ale mám černé tušení, že kdyby se u příležitosti téhož dne vyjádřil někdo z Roskosmosu, tak by složil hold nejen sovětským a ruským kosmonautům, ale všem kosmonautům na světě bez rozdílu. Američani, kteří se o ten den nijak nezasloužili, ho ale skládají výhradně těm americkým. No, co dodat... [upraveno 15.4.2021 21:09]
novák - 16/4/2021 - 17:44
citace:Jeezismarja zase sa ta citliva ruska dusicka urazila.
Bože dobrý, do čehos to vložil duši.
Co s tím mají společného Rusové??? Americký úřad si na twitteru si svým nenapodobitelným typicky americkým způsobem připomenul výročí, a lidi co ten twitter sledují, vesměs Američané, na to reagovali posměchem. Jak jsi přišel na to, že se ruská dušička urazila, když Rusové se v celé záležitosti vůbec nevyskytují?? Jak jsi přišel na to, že se vůbec někdo urazil??
PS: A v novinách je pořád něco ze stejného soudku: zatímco se Rusové válí doma na gauči a nic nedělají, tak všelicí oslové pokaždé, když se praští do prstu, se prohlašují za oběti ruské agrese a vyhlašují sankce. Co takhle číst něco pozitivnějšího?
2vlado - 22/4/2021 - 13:31
Ze všech starších návrhů obřích raket se mi nejvíc líbí Boeing Space Frighter se startovní hmotou 11.000 tun, LEO nosností 420 tun. Kromě velké nosnosti (vůči startovní hmotě) oceňuji především přistání obou stupňů na dráze i použitá paliva – metan a vodík.
Co se týče návrhu Andrews Space na Heavy lift rocket, byla by to zajisté krásná a výkonná raketa, ty boostery již by nebyly Zenit, ale 1.stupně Sojuz 5. Avšak všechny motory, kromě druhého stupně by byly ruské (RD180 + 2x RD171) a to by nemohlo projít.
admin - 13/12/2021 - 14:08
Byl to návrh z let 2010/2011, takže by to byl Zenit. Sojuz 5 dosud není.
RD-180 do Atlasu V prošel, v té době nebyl důvod, aby neprošel Zenit booster.
admin - 15/12/2021 - 20:02
Pozadí, proč taky vznikaly návrhy na takové behemoty.
yamato - 1/2/2022 - 20:23
povodny koncept STS. Ako vzdy skvela animacia od hazegrayarta
10/10
Každý, kdo nebude mít plný počet bodů, mi zaplatí pivo! Ervé - 13/11/2022 - 13:29
10 z 10, ale Lunu jsem spíš odhadl.
martinjediny - 13/11/2022 - 14:13
Tak to Vam gratulujem... niektore otazky som vedel nespravnu, ale netrafil som zo zvysnych dvoch spravnu...
admin - 27/11/2022 - 19:38
Před padesáti lety jsme měli poprvé kompletní mapu cizí planety.
The first detailed map of another planet 🗺️
#50YearsAgo today, the US Geological Survey @USGS's global map of Mars was published. It was created using over 7,000 photos taken by @nasa's Mariner 9 spacecraft.
Dnes před 50 lety : Pojď raději připravíme Challenger na start."
Trvalo to víc jak hodinu. Start sám byl nominální a také další manévry proběhly bezvadně. Jenom vlastní spojení obou lodí nad přivrácenou stranou Měsíce se podařilo až po třetím nalétnutí.
Oba navrátilci Eugene Cernan a Harrison Schmitt v LM i Ron Evans ve velitelské kabině se s chutí pustili do další práce: vzorky, vyklízení LM, konečná revize všech panelů a přestup do CSM.
Opuštěný Challenger byl naveden proti měsíčnímu povrchu tak. aby dopadl na úbočí Jižního masívu asi 9 kilometrů od místa přistání.
Tesarakt - 7/3/2024 - 13:06
Dne 6.3. 1937 se narodila Валентина Владимировна Терешкова (Valentina Vladimirovna Těreškovová), která tak oslavila svých 87 let a je tak nejstarší žijící kosmonautkou.
V lednu 1962, po rozhodnutí předsednictva (ÚV KSSS) o náboru pěti žen jako posluchaček-kosmonautek, se Valentina Vladimirovna Těreškovová zařadila mezi prvních 58 dívek, které byly předem vybrány k účasti na kosmických letech.
Dne 12.března 1962 byla zapsána jako posluchačka do střediska výcviku kosmonautů letectva SSSR (nyní výzkumné testovací středisko Jurije Gagarina pro přípravu kosmonautů jako součást Roskosmosu).
V USA začali připravovat první ženské astronautky v NASA až v roce 1978.
Od března do listopadu 1962 absolvovala všeobecný kosmický výcvik. V prosinci téhož roku, po složení zkoušek, získala kvalifikaci "kosmonautka".
Dne 16.června 1963 jí byla udělena kvalifikace kosmonautky III. třídy.
16. -19. června 1963 letěla Těreškovová do vesmíru jako jediná členka posádky - velitelka lodi Vostok 6. Celková doba letu byla 2 dny 22 hodin a 50 minut, loď provedla 48 obletů Země. Na oběžné dráze Těreškovová vedla palubní deník a pořídila mj. fotografie horizontu, které byly později použity k detekci aerosolových vrstev v atmosféře.
Do historie se zapsala jako první kosmonautka a také jako jediná žena, která dosud podnikla sólový kosmický let.
Po letu pokračovala v kosmickém výcviku jako součást ženské skupiny v hvězdném městečku až do jejího rozpuštění v roce 1969. [upraveno 7.3.2024 13:07]
Ervé - 7/3/2024 - 14:16
Přestože let zvládla, vedení si to nemyslelo, proto další let kosmonautky přišel až v roce 1982 (po 19 letech). Přát jí nic nebudu. Svým současným chováním pošpinila své předchozí činy.
Tesarakt - 8/3/2024 - 00:41
Koho zajímají unikátní historické záběry, tak je dostupný dokument o Valentině Vladimirovně Těreškovové a dalších známých i neznámých tvářich a jmen.
V souvislosti s jejím letem je nutné říci, že první let ženy - kosmonautky - se velkou měrou zasloužil o zrovnoprávnění žen nejen v SSSR, ale i na celém světě.
Také málokdo ví, že byla členkou skupiny, která se v přísném utajení připravovala na jednosměrný let k Marsu.
Ač byl tento program kompletně připraven a posádky na testovací Lunární program byly již vycvičeny - takzvaná skupina L-1.
Složení misí:
1) Leonov - Makarov (náhradník — Kuklin)
2) Bykovskij — Rukavišnikov (náhradník — Klimuk)
3) Popovič — Sevastjanov (náhradník — Vološin)
Záložní posádka Havranov - Arťuchin (náhradník Ershov)
Pro lunární program měla být použita nosná raketa Proton-K, raketa N-1 se připravovala pro následný let na Mars.
Politické ústředí ale tyto programy postupně omezovalo, až je ukončilo úplně a hotové lodě a rakety pro obě mise byly zničemy.
Jediným výsledkem celého programu byl pak let Sojuz-Apollo.
Tolik oficiální historie.
Je ovšem možné, že program Zond byl plně pilotovaný těmito posádkami a tato skutečnost byla v SSSR utajena v rámci nějakých mezinárodních politických dohod.
Objevují se nějaké odtajněné materiály, zatím je toho málo kromě spekulací, uvidíme.
Ervé - 8/3/2024 - 06:48
Pletete páté přes deváté. Trochu se vzdělejte. Těreškovová byla po svém letu už jen figurka k vystavování, nikam by po svém výkonu neletěla. L-1 byl projekt na předehnání Američänů pouhým obletem Měsíce v kabině Zond (osekaný Sojuz). L-3 byl let na Měsíc pomocí N-1. Sojuzu 7K-L3 a landeru LK se stupněm D.
JiříHošek - 8/3/2024 - 07:58
Žádná skupina, která by se v přísném utajení připravovala na jednosměrný let k Marsu, neexistovala. Takový program neexistoval, možná jste si to chybně spojil s vyjádřením Těreškovové z roku 2012, kdy ve svých 75 letech řekla, že by nyní brala i jednosměrný let na Mars. Raketa N-1 byla určena pro program přistání na Měsíci, z toho letěné (havarované) exempláře pouze pro nepilotované oblety Měsíce.
V rámci programu Zond s nosnou raketou Proton nikdy lidská posádka neletěla. Spekulace na toto téma bychom neměli tolerovat. Škoda, že jste nenapsal odkazy na údajné odtajněné materiály a spekulace, rozcupovali bychom je na kusy.
Sojuz 19 z letu Apollo-Sojuz nebyl výsledkem programu Zond, ale Sojuz.
Tesarakt - 8/3/2024 - 12:10
citace 8.3.2024 - 06:48 - Ervé:Pletete páté přes deváté. Trochu se vzdělejte. Těreškovová byla po svém letu už jen figurka k vystavování, nikam by po svém výkonu neletěla.
Podle dokumentu výše, byla s Gagarinem celý večer před tragickou operací u Koroljova.
Asi si spletli adresu místo nějakého stranického večírku.
citace 8.3.2024 - 07:58 - Jiří Hošek:
V rámci programu Zond s nosnou raketou Proton nikdy lidská posádka neletěla. Spekulace na toto téma bychom neměli tolerovat. Škoda, že jste nenapsal odkazy na údajné odtajněné materiály a spekulace, rozcupovali bychom je na kusy.
Sojuz 19 z letu Apollo-Sojuz nebyl výsledkem programu Zond, ale Sojuz.
Pokud někdo jednoznačně odmítá diskuzi na dané téma, tak zastává ideologické postoje na základě svého světonázoru a má jedinný zájem si svůj ideologický světonázor udržet.
Přitom třeba ZOND-5, jasné světové prvenství v bezpečném návratu na Zemi od úspěšného obletu Měsíce druhou kosmickou rychlostí:
No a kdo umí počítat, tak ho třeba bude zajímat tato informace:
V programu ZOND (L1 8K82K UR-500k) pod vedením generála Kamanina bylo postaveno a vyzkoušeno 14 orbitálních komplexů, z nichž čísla 11,12,13,14 byly postaveny jako pilotované.
A nevím, jestli tu někdo zná tuto fotografii a co to znamená:
Lze tu diskutovat, nebo tu jen dostávat ideologické poučky o jediném správném názoru?
Ervé - 8/3/2024 - 12:40
Maketa N-1 pro testy a letový exemplář, který pak bouchnul. Tu fotku jsem už viděl. Zond 5 není zmíněn, protože celý projekt byl neúspěšný. Zond 5 přistál balisticky (místo aerodynamicky řízeného) s velkým přetížením (14-16 g), který želvy naštěstí přežily (lidé by měli vážný problém). Předchozí let Zond 1968A explodovala raketa 4,5 minuty po startu, Zond 1968B explodovala raketa hned na rampě, zabila tři techniky. Předchozí úspěšný start Zond 4 skončil po selhání elektroniky výbuchem autodestrukce. Následující Zond 6 ztratil tlak v kabině (vše živé zemřelo) a kabina havarovala po selhání padáků. Následující Zond1969A selhal 2.stupeň rakety a záchranný systém kabinu oddělil a přistál na padáku.
JiříHošek - 8/3/2024 - 14:24
citace 8.3.2024 - 12:10 - Tesarakt:
citace 8.3.2024 - 07:58 - Jiří Hošek:V rámci programu Zond s nosnou raketou Proton nikdy lidská posádka neletěla. Spekulace na toto téma bychom neměli tolerovat. Škoda, že jste nenapsal odkazy na údajné odtajněné materiály a spekulace, rozcupovali bychom je na kusy.
Pokud někdo jednoznačně odmítá diskuzi na dané téma, tak zastává ideologické postoje na základě svého světonázoru a má jedinný zájem si svůj ideologický světonázor udržet.
Nepochopil jste to. To nebylo odmítnutí diskuse, ale výzva k doložení podkladů k Vašim tvrzením a spekulacím.
Proč na hvězdárně neřeknou dětem o programu Zond? To se zeptejte tam.
Údajně bezpečný návrat Zondu 5 (výr. číslo 9L) - již odpověděl Ervé, pro poruchu orientačního systému přistál po balistické dráze s vysokým přetížením.
K výrobním číslům 11,12,13,14:
12L byl bezpilotní Zond 6, let skončil havárií
13L byl bezpilotní Zond, let skončil havárií Protonu
11L byl bezpilotní Zond 7
14L byl bezpilotní Zond 8
Fotografie dvou raket je ze začátku července 1969. V pozadí je testovací maketa, v popředí je raketa výrobního čísla 5L, která se po vzletu zhroutila zpět na rampu a masivní explozí ji zničila.
martinjediny - 8/3/2024 - 17:12
citace 8.3.2024 - 12:10 - Tesarakt:...
Lze tu diskutovat, nebo tu jen dostávat ideologické poučky o jediném správném názoru?
Ak mas pocit, ze vies nieco, co ludia roky sa venujuci teme netusia, niet nic lepsie, cim by si ich potesil. Samozrejme, pokial necerpas zo stranok badatel net a podobne...
teda okrem pripadu, ze by si si informaciu chel overit.
Tesarakt - 8/3/2024 - 17:28
SSSR nikdy nezkoušel na maketách nebo částech, to dělaly tehdy USA, SSSR vždy zkoušel komplet celý systém a na základě zkušeností pak dělal úpravy.
To bylo hodně rozebíráno či dříve některými silně kritizováno.
Pravdou je, že u raketových komplexů vzhledem k jejich složitosti a podmínkám, ke kterým při startu dochází, je výhodnější postupný test celého komplexu (kdy třeba se nejdříve používají automatizované varianty místo pilotovaných, což jak nyní vidíme, přijal také Elon Musk a nese mu to výsledky.
Ohledně dvou raket a dvou startovací ramp. Ocamova břitva - pokud by jedna rampa sloužila jen pro testy, musela by se kompletně postavit jako ostrá startovací rampa a hrozilo by riziko odlišných zkušeností a výsledků.
Mnohem jednodušší a funkčnější a odpovídají vývojovému modelu v SSSR bylo raketu umístit na rampu, otestovat co je třeba a pak ji odvézt zpět do hangáru k případným úpravám.
Úplný nesmysl by byl mít testovací raketu na vedlejší rampě v případě startu na hlavní rampě.
Vzhledem k částečně odtajněným materiálům - nyní k programu ZOND L1 - je zřejmé, že docházelo k tandemovému startu raket, kdy nejdříve startovala raketa s automatickým/pilotovaným modulem, teprve pak část se servisním modulem, pokud start rakety primárního modulu byl úspěšný.
Tímto jednoduchým trikem (nejednalo se zde jen v klasické úrovni průmyslové špionáže, ale v úrovni špionáže dvou světových mocenských bloků, které nasadí veškeré dostupné prostředky ke zjištění daného stavu) se označoval start dvou raket jako jeden.
Pokud jedna raketa ze dvou selhala, byl celý start označen jako neúspěšný.
Z nyní dostupných údajů je možné pak složit předpoklad, že komplex ZOND-7 vzhledem k použití posledního vyrobého typu pilotovaného modulu č. 14 vypuštěného 08.08.1969, musel někdo řídit, kdežto následný komplex ZOND-8 vypuštěný 20.10.1970 byl vzhledem k použitému typu bezpilotního modulu č. 5 plně v automatickém režimu.
Údajný odtajněný materiál:
JiříHošek - 8/3/2024 - 19:35
1)
Takže popíráte, že na Bajkonuru byly makety raket N1 pro dynamické a tankovací zkoušky? Popíráte, že N1 na fotografii v pozadí je maketa výrobního čísla 1M1?
Píšete, že mít testovací raketu na vedlejší rampě v případě startu letové rakety je nesmysl. Ve skutečnosti byly oba exempláře na sousedních rampách více než měsíc a krátce před plánovaným startem letové N1 byla testovací N1 z bezpečnostních důvodů vrácena zpět do montážní budovy.
Zdroj informace: https://www.russianspaceweb.com/n1_5l.html
2)
Takže tvrdíte, že poté, co se 17. listopadu 1968 bezpilotní Zond 6 při návratu zřítil a rozbil a 20. ledna 1969 havaroval Proton s bezpilotním neočíslovaným Zondem výrobního čísla 13L, byl 8.8.1969 vynesen pilotovaný Zond 7? Můžete potvrdit, že si toto opravdu myslíte?
Tesarakt - 9/3/2024 - 01:18
ad 1) Ano, protože je to nesmysl, dělat maketu 1:1 rakety, protože je to dražší než postavit normální raketu, kterých plánuji postavit desítky.
Koroljov a lidé kolem něj nebyli idioti, aby takto plýtvali zdroji.
ad 2) Tato informace o předčasném odpálení padáku je z roku 1968 z pamětí Kamanina, který přitom je podepsán pod spoustou jiných informací, které byly doposud utajovány.
Jak podle těch odtajněných informací dnes víme, ZOND-6 měl první pilotovaný a ne automatický modul a havárie při přistání je jednou z možných forem kamufláže této možnosti.
O havárii 20. ledna 1969 není asi správné hovořit, když modul v pořádku přistál díky záchranému systému v jednom údolí v Mongolsku, když motor rakety předčasně ukončil činnost.
Utajování rúzných věcí na doby pozdější, když máte ve vedení státu individua, kteří dbají na své zájmy (a já chci do Disneylandu, a chci a chci! A budu tady tak dlouho, dokud mne tam nepustí! A chci vidět tu herečku, ta se mi moc líbí! A poletím přímo za ní!), je v podstatě logické a je ochranou každého státu, pokud se do jeho vedení dostanou elementy, jejichž činnost vede proti zájmům státu.
Jeden z vrcholů z 13 denního výletu do USA, jehož některé podrobnosti se pak dostaly k širšímu okruhu v SSSR a vedly k jeho nucené výměně za schopnější figuru.
Sestřih chování "hlavy" světové velmoci, který chtěl jeden den házet na USA atomovkama a pár dní poté ukazuje...
A na závěr symbolické předání úspěchů SSSR do správných rukou.
Jelikož jsme na kosmonautickém fóru (a bohužel politika je s kosmonautikou velmi úzce spjatá a nikdy to nebude jinak, pokud bude existovat soupeření politických systémů řízení společnosti), tak k dokreslení situace ve vedení SSSR si každý může soukromě zjistit (tj. má každý na výběr, jestli chce danou informaci vůbec znát), kam se poděla drtivá většina měsíční horniny, kterou přivezla na Zemi sonda Luna 20 v roce 1972.
Není to o šermování nějakými názory či stanovisky, ohánění se čím kdo něco napsal nebo zveřejnil. Jedná se o pracné a dlouhodobé skládání střípků informací, jestli odpovídají danému narativu nebo ne a poté předání takové věci k diskuzi.
Někomu to přijde jako fantasmagorie a tak k tomu přistupuje, někdo si dané informace začne ověřovat svým způsobem a třeba přispěje dalším zajímavým střípkem, kterým to posune dál, nebo to celé vyvráti.
A slepá víra v to, že daná informace odpovídá tomu, jak se to skutečně stalo, pokud zatím stojí tak mohutné politické zájmy, vyžaduje čas od času revizi a procvičení svého úsudku. Ano, může být špatný, ale všechny předložené informace musí tvořit ucelený řetěz logických článků a nesmí se nikdy vyskytnou informace nebo možnost, danou skutečnost logicky vysvětlit jinak. Což se ale nyní stalo.
Takže pokud dnes se objevily uvolněné informace z archivů, např. ta fotografie 2x N1 byla poprvé zveřejněna až v roce 2014 (a lze to spojit s určitou politickou událostí), také je z daného nedávno odtajněného materiálu vidět, že se modul programu ZOND L-1 skládal ze dvou částí, které musely samostatně vynést dvě rakety. Máme fotografii, na které ty dvě rakety jsou. Zatím k nim bylo jiné vysvětlení, ale to jsme nevěděli, že program ZOND L-1 se skládal ze DVOU částí, které každou musela vynést jedna raketa. Tj. jsou tam uvedeny hmotnosti, dráhy, nákresy uložení... No a které typy raket se programu ZOND L-1 zúčastnily, také víme. Co s tím? Ignorovat?
JiříHošek - 9/3/2024 - 07:12
citace 9.3.2024 - 01:18 - Tesarakt:ad 1) Ano, protože je to nesmysl, dělat maketu 1:1 rakety, protože je to dražší než postavit normální raketu, kterých plánuji postavit desítky.
Koroljov a lidé kolem něj nebyli idioti, aby takto plýtvali zdroji.
Listopad 2023, neletová maketa rakety Angara A5 pro elektrické a palivové testy. Prosím o komentář.
citace 9.3.2024 - 01:18 - Tesarakt:
Takže pokud dnes se objevily uvolněné informace z archivů, např. ta fotografie 2x N1 byla poprvé zveřejněna až v roce 2014 (a lze to spojit s určitou politickou událostí), také je z daného nedávno odtajněného materiálu vidět, že se modul programu ZOND L-1 skládal ze dvou částí, které musely samostatně vynést dvě rakety. Máme fotografii, na které ty dvě rakety jsou. Zatím k nim bylo jiné vysvětlení, ale to jsme nevěděli, že program ZOND L-1 se skládal ze DVOU částí, které každou musela vynést jedna raketa. Tj. jsou tam uvedeny hmotnosti, dráhy, nákresy uložení... No a které typy raket se programu ZOND L-1 zúčastnily, také víme. Co s tím? Ignorovat?
Raketa N1 byla určena pro společné vynášení obou částí.
citace 9.3.2024 - 01:18 - Tesarakt:
Jak podle těch odtajněných informací dnes víme, ZOND-6 měl první pilotovaný a ne automatický modul a havárie při přistání je jednou z možných forem kamufláže této možnosti.
Ptal jsem se, zda opravdu tvrdíte, že byl Zond 7 pilotovaný. Vaše odpověď je, že pilotovaný byl Zond 6?
citace 9.3.2024 - 01:18 - Tesarakt:
Utajování rúzných věcí na doby pozdější, když máte ve vedení státu individua
V námi diskutované době už Chruščov ve vedení státu dávno nebyl. LeeMer - 9/3/2024 - 09:56
citace 9.3.2024 - 01:18 - Tesarakt:Takže pokud dnes se objevily uvolněné informace z archivů, např. ta fotografie 2x N1 byla poprvé zveřejněna až v roce 2014 (a lze to spojit s určitou politickou událostí),
Nemáte pravdu se zveřejněním fotografie. Já osobně jsem ji použil v přednášce v roce 2008 a určitě jsem nebyl prvním člověkem co ji měl veřejně k dispozici.
Ervé - 9/3/2024 - 10:18
Hlavně si Teserakt plete N-1 s Protonem. Každý start rakety velikosti Protonu a větší není a nebylo možné úplně utajit - radio provoz v okolí kosmodromu, aktivace rampy, obslužných jednotek a sledovacích stanic, to se prostě ani v SSSR na konci 60.let utajit nedalo. Archivy se otevřeli v 90. letech, v tomto století se spíš zavírají a vytahují dezinformace, částečně z hlouposti, částečně Putinova propaganda.
Tahle fotka je totéž z jiného úhlu, a je už dlouho známá. https://www.popsci.com/this-rocket-failed-to-put-soviets-on-moon/
Na astronautix.com je o 1M1 napsíno toto.
In February 1966 construction started of the second N1 launch pad (LC 110L). By November the first N1 hardware arrived at Baikonur and construction of the 1M1 full-size mock-up of the launch vehicle began.
By the end of summer (1967) the first N1 launch pad (LC110R) was completed. In addition to the sixteen flight vehicles, two N1 mock-ups were being built to support pad compatibility tests. Assembly of the first 1M1 mock-up was nearing completion at the MIK assembly building at Baikonur. In September 1967 the EU-28 and EU-29 test models of the second and third stages began hot firing tests on their test stands at Samara. On 25 November 1967 the 1M1 mock-up was first erected on LC-110R. After tests of electrical and hydraulic interfaces on the pad it was returned to the assembly building on 12 December.
A September 1968 flight test was planned. However the first stage oxidizer tank developed cracks during ground tests, and 4L was removed from the pad in June 1968. The first stage was cannibalized; the upper stages were incorporated into the 1M1 mock-up for further training of the launch crews. While the next N1, 3L, was being completed, this modified 1M1 was moved back to the pad for further ground tests and launch crew training. It remained there until the end of September. Takže 1M1 vznikl v roce 1966, na rampě poprvé 1967 a v roce 1968 byl přestavěn doiplněním částí skutečné rakety. [upraveno 9.3.2024 10:36]
martinjediny - 9/3/2024 - 21:05
citace 9.3.2024 - 01:18 - Tesarakt:ad 1) jednak si protirecis jednak nemas dokazy, len vymysly
ad 2) ZOND-6 - si dlzny odpoved
ad 3) chruscov skoda komentovat
ad 4) rybolov - to tu fakt nema co robit
ad 5) Luna 20 priviezla 55 gramov z jedineho vrtu v case, ked usa nosili desiatky kilogramov. Zrejme 15gramov by malo takmer rovnaku vedecku hodnotu ako 55g. Vymena vzoriek mala aj politicky aj vedecky prinos a je potvrdenim pristatia jak USA tak ZSSR na Mesiaci.
ad 6) "šermování nějakými názory či stanovisky, ohánění se čím kdo něco napsal nebo zveřejnil"..."Někomu to přijde jako fantasmagorie...
toto ti tu este nikto nepovedal, ale mam pocit ze s takouto spatnou vazbou si sa uz stretol
ad 7) "všechny předložené informace musí tvořit ucelený řetěz logických článků a nesmí se nikdy vyskytnou informace nebo možnost, danou skutečnost logicky vysvětlit jinak. Což se ale nyní stalo."
jednak sa to nestalo, predkladané alternatívy sú nepresné až mylné a menej pravdepodobné ako skutočnosť, ale dostal si konkretne reakcie a mas pravo reagovat
ad 8) Co s tím? Ignorovat?
zaujem o diskusiu, namietky a dokonca konkretne otazky polozili niektori diskutujuci. takze dufajme ze diskusia bude pokracovat vecne.
alamo - 12/3/2024 - 16:27
Zaujímavý článok o vývoji stupňa Centaur.
citace:https://www.thespacereview.com/article/4757/1
Ak by došlo k strate tlaku vo vnútri Atlasu, mohol by sa vlastnou váhou skrčiť: k tomu došlo na štartovacej rampe niekoľkokrát v priebehu rokov. To vyvolalo určité trenie s von Braunovým tímom s ich veľmi odlišnou filozofiou štrukturálneho dizajnu: Bossart v rozhovore z roku 1974 opísal štruktúru rakiet Saturn ako „postavenú ako Brooklynský most“ [4, s. 169]. Príklad týchto nezhôd sa odohral v roku 1961, keď kľúčoví členovia von Braunovho tímu navštívili Convair. Willie Mrazek, šéf štruktúr von Brauna, sa dostal do nezhody s Bossartom, čo viedlo k tomu, že prešli k vyradenému tanku Atlas, ktorý bol použitý na testovanie. Bossart podal Mrazkovi ťažkú olovenú paličku potiahnutú gumou a vyzval ho, aby Atlas „rozbil“, aby zistil, či ho môže poškodiť. Ako je opísané v [4, s. 169–170]:
Mrázek poklepal a skontroloval, či nie je kov preliačený.
"Nie, Willie, opasok!"
Udrel ho silnejšie a Charlie naliehal: „Willie, prestaň sa motať. Zasiahnite tú prekliatu vec!"
Tentoraz mu dal Mrázek silný úder a kladivo sa odrazilo od tuhého kovového povrchu a vyletelo z jeho zovretia, zhodilo mu okuliare a dopadlo 15 stôp ďalej. Popod nos si mrmlal nemecké nadávky, skontroloval nádrž a stále nenašiel žiadnu známku priehlbiny.
Ďalším inžinierom, ktorý mal podobnú skúsenosť so „zasiahnutím tanku“, bol James Fletcher, ktorý v tom čase pracoval v Ramo-Wooldridge a neskôr dvakrát slúžil ako administrátor NASA. „Myslel si, že by mohol spôsobiť väčšie škody úderom do tanku letmým úderom, ale namiesto toho si vyvrtol zápästie“ [4, s. 132].
Mno.. Tý inžinieri museli svojmu dielu fakt veriť.
Keby tú nádrž pri takomto "testovaní" fakt poškodili, tak by asi.. v podstate "vybuchla"..
Dnes by to asi neprešlo. [upraveno 12.3.2024 16:34]
..
Hmm.. To asi musela byť "prča". Dívať sa ako vysokopostavený manažment, trieska kladivom po plechovej bubline nahustenej na x atmosfér..
Asi nejaký "inteligenčný test"? [upraveno 12.3.2024 16:46]
martinjediny - 12/3/2024 - 18:16
citace 12.3.2024 - 16:27 - Slavomír Fridrich:...
Mno.. Tý inžinieri museli svojmu dielu fakt veriť.
Keby tú nádrž pri takomto "testovaní" fakt poškodili, tak by asi.. v podstate "vybuchla"..
Dnes by to asi neprešlo. [upraveno 12.3.2024 16:34]
..
Hmm.. To asi musela byť "prča". Dívať sa ako vysokopostavený manažment, trieska kladivom po plechovej bubline nahustenej na x atmosfér..
...
priamo by asi nevybuchla, lebo vodik nebol zmiesany s kyslikom. nasledne po prerazeni, ak by skocila nejaka iskra, mohol by zacat horiet, ale stale nie buchnut a tym by sa i priebezne bezpecne likvidoval. K vybuchu by mohlo prist az po premiesani vodiku s okolitou atmosferou...
alamo - 12/3/2024 - 18:40
Tá vec bola vyradená po testovaní, absolvovala mnoho cyklov natlakovania a odtlakovania.. Únava materiálu..
Predpokladám že s príležitosti v nej už ani nebolo palivo. Iba ju natlakovali vzduchom..
Kleepol by si, na niečo také kladivom?
Tesarakt - 16/7/2024 - 16:31
Zajímavá reportáž Československé televize s Jurijem Gagarinem z Hvězdného městečka.
Jelikož je to vzhledem k době natáčení poněku rozvláčné vzhledem k dnešním měřitkům tak nejzajímavější část pro kosmo je cca od 19.10 minuty.
Gagarin na otázky redaktora bezelstně odpovídá, např:
... V tomto roce (1965) rozhodně nepoletíme (na Měsíc).
V příštím asi také ne...
...Věřím ale, že ta doba není už příliš daleko.
Pak je tam ukázka výcviku - např. 10 či více dní musí setrvat v kapsuli bez jakýchkoliv vnějších podmětů (kabina ticha).
Kabina pro posílení vestibulárního aparátu - točí se ve všech třech osách - není uvedeno, jak dlouho v ní musí zůstat.
Pak kosmická sauna - při 60-80°C k tomu ve skafandru, také neznámo, jak dlouho, asi do meze organismu a trénuje se opakovaně (Gagarin - "člověk se sice zapotí, ale co se dá dělat").
Klasická odstředivka - je v ní Valentina Těreškovová, tj. v roce 1965 se připravovala na další kosmický let.
Pak takové drobnosti, jako tahání ve skafandru motorovým člunem, v případě přistání do vody se silným větrem....
...ak sa odmyslia titulky, tak hned je to o 10min. kratsie
...ale pomaha to vytvorit si predstavu o starostiach, prioritach,...
...ale je zrejmy aj dnesny posun priorit od niekdajsieho hladania kozmonauta nadcloveka, smerom k odbornosti a psychickej pohode...
Tesarakt - 16/7/2024 - 22:32
citace 16.7.2024 - 20:41 - Martin Jediny:
...ale je zrejmy aj dnesny posun priorit od niekdajsieho hladania kozmonauta nadcloveka, smerom k odbornosti a psychickej pohode...
Dnes jsou už sestupové dráhy a technologie sestupu po deorbitu vymazlené, ale tehdy lítala Géčka nad desítku...
Tj. cílem tehdy bylo, aby kosmonaut přežil sestup z vesmíru nebo nebyl z něj po přistání invalida.
Dnes má někdo šok z toho, když mu řeknou, že to bylo měkké přistání, tak si nedokáže představit, jaké by bylo to tvrdé.
martinjediny - 17/7/2024 - 00:10
aj dnes Sojuz ak netrafi tak pristava 7g
a az tak strasne to s G nebolo ani vtedy.
najhorsie to mali asi Vostoky. "Ballistic reentry acceleration: 8 g"
vid. wiki.en
Ervé - 17/7/2024 - 06:20
Voschody a Mercury přistávali stejně balisticky s 8 g. Od té doby už jen v nouzi, občas.
Tesarakt - 17/7/2024 - 15:16
Tady to možná odpovídá, maximum kolem 9G při standardním průběhu.
Takže při nestandardním průběhu - např. při startu Sojuzu 18/1 v roce 1975 nebyly spuštěny motory třetího stupně.
Tehdy poprvé v historii kosmonautiky zafungoval systém nouzové záchrany posádky - SAS.
Byl zahájen nouzový sestup na zem z výšky zhruba 170 kilometrů.
Kosmonauti Vasilij Lazarev a Oleg Makarov poprvé v historii světové kosmonautiky zaznamenali kritické přetížení 21,3 g.
Zažili krátkodobou srdeční zástavu, ale vrátili se živí.
Lazarev už nikdy neletěl do vesmíru a zemřel v roce 1990.
Makarov letěl na oběžnou dráhu ještě dvakrát, ale nakonec, po 20 letech na klinikách, odešel ze života v roce 2003 - nepřežil čtvrtý infarkt.
Pravda.ru 2018 https://www.pravda.ru/news/science/1395746-raketa/
Srovnejte: https://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz/so-18-1/index.htm
A malé okénko do historie - tak asi představovala NBC jak to bude vypadat po přistání na Měsíci (americký divák asi potřeboval kvalitní barevné záběry či animace, aby nepřepnul jinam).
Ale asi už nezjistíme, v jakém pořadu to tehdy šlo.
- S tou lopatou to nemá chybu - zasypte ty šlápance, sjedeme to ještě jednou ;-) [upraveno 17.7.2024 16:04]
martinjediny - 17/7/2024 - 19:52
...aj v historii nasho fora sa pravidelne vyskytuju "individua" spochybnujuce pristatie na Mesiaci...
...niekde na tomto fore najdes aj fotku astronauta na pruzinkach ako poskakuje po "Mesiaci" a este sa mu aj v prilbe odraza reflektor.
A vtipne na tom je, ze tu fotografiu spravila skutocne NASA.
A NASA to dokonca aj potvrdila.... ...Dokonca vedeli potvrdit aj presny datum vycviku, kedy fotografia vznikla....
A este jeden detail... ludia, co rozumeju kozmonautike, pristatie na Mesiaci nespochybnuju.
Tesarakt - 17/7/2024 - 23:17
Možná by nezaškodilo se nejdříve podívat, co tehdy vysílaly americké televize, zde např. mise Apollo 11 na stanici CBC.
MiraH - 24/12/2024 - 23:43
„Dobrou noc, hodně štěstí, veselé Vánoce a Bůh vám všem žehnej - vám všem na dobré Zemi.“
Posádka Apolla 8 se na Štědrý den roku 1968 stala prvními lidmi, kteří obletěli Měsíc. Posádka předvedla živý televizní přenos, který zakončila čtením z knihy Genesis.