Témata: raketoplán X-37

Jan Baštecký - 10/4/2006 - 18:21

Na adrese "http://www.space.com/imageoftheday/image_of_day_060407.html", je snímek "raketoplánu" X-37. Tento projek od NASA převzala DARPA a s pomocí B.Rutana jej dále vyvíjí. Mně se to líbí pro LEO víc než CEV.

Jak se Vám líbí?


Hawk - 11/4/2006 - 08:02

Asi by se zde nenašel člověk kterému by se to nelíbilo.
Ale je otázka, jakou užitečnou hmotnost ve výsledku tento systém na LEO vynese.


L. Lejček - 11/4/2006 - 08:37

Neviděl někdo snímek tělesa X 37 po přistání? Nějak přejel konec dráhy a rozbilo se prý přední přistávací kolo? LL


Jirka - 11/4/2006 - 14:25

Pochybuju, ze se Rutan jakymkoliv zpusobem podili na vyvoji X-37 ci jeho nasledovniku. DARPA si na X-37 (ktery je myslim jen pouhym funkcnim modelem) zrejme zkousi automaticke pristani, tedy to, co uz kdysi zvladl Buran. Vojaci nemaji jakekoliv plany na lidskou pritomnost ve vesmiru, tudiz X-37 je pro ne jen zkusebna technologii pro automaticke systemy.
Mozna ze se jednou posadky budou dopravovat na orbitu uvnitr nejakeho okridleneho ore (krome umirajiciho STS), ale myslim ze NASA uz v tom mit prsty nebude.
CEV taky neni primarne pro LEO, takze nemuze v efektivite soutezit se Soujuzem, Shenzou ci jakoukoliv jinou lodi, ktera byla postavena specialne pro LEO.


mpower - 21/11/2006 - 11:59

podle tohohle clanku http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=21324 by prvni X-37B (nebo jeho nastupce) mel vzletnout do vesmiru na rakete Atlas V nekdy behem roku 2008 - DARPA by si jim rada testovala technologie ve vesmiru, vse plne automaticke ...


alamo - 6/4/2010 - 19:04

štart X-37B OTV-1 je ohlásený na 19.4. sa nám priblížil
http://www2.jpl.nasa.gov/calendar/calendar.html
http://www.spaceflightnow.com/atlas/av012/status.html [Upraveno 06.4.2010 alamo]


dubest - 21/4/2010 - 19:56

zítra v noci našeho času start, startovací okno: 7:52 p.m.- 8:01 p.m. EDT, odkaz na mission control centre je stejný jako poslal nick alamo: http://www.spaceflightnow.com/atlas/av012/status.html


Jan Bastecky - 21/4/2010 - 20:20

citace:
podle tohohle clanku http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=21324 by prvni X-37B (nebo jeho nastupce) mel vzletnout do vesmiru na rakete Atlas V nekdy behem roku 2008 - DARPA by si jim rada testovala technologie ve vesmiru, vse plne automaticke ...


Snažil jsem se najít nějaké další podrobnosti a pokusím se popsat můj výsledný dojem ...

Myslím si, že X-37B je především systém pro návrat materiálu z LEO na zem.

Armáda má několik možností, jak poslat věci nahoru ale žádnou pro návrat zpátky na zem. Některé vojenské technologie prostě nechce nechat povalovat na oběžné dráze. Stejně tak výsledky experimentů a materiálové vzorky potřebujete dostat do vybavených pozemských laboratoří ...

Zatím stále měli v záloze "nouzovou možnost" návratu pomocí STS, ale to končí. Potenciál "zpracování vzorků" na ISS pro americkou armádu je také passé - jednak tam do toho každej vidí a za druhé amerika už ani na ISS zachvilku nebude.

Pro tuhle konspirační teorii svědčí i fakt, že při nosnosti rakety se do X37B nevejde moc velký a těžký náklad. Takže předpokládám, spíš že si veze palivo pro manévrování na oběžné dráze. Skutečnost, že je při startu pod aerodynamickým krytem zase zjednodušuje návrh tepelné ochrany (a umožňuje další vlastnosti - například STEALTH technologie - tedy např: použití nátěru s nízkou odrazivostí radarových paprsků).

... ale to jsou jen spekulace ...


martinjediny - 21/4/2010 - 21:07

citace:
Pochybuju, ze se Rutan jakymkoliv zpusobem podili na vyvoji X-37 ci jeho nasledovniku. ...

Rutan akurat poskytol white knight II.

http://www.hitechweb.genezis.eu/xspace.htm



Ad AD kryt.
X37 je vztlakove teleso. s AD krytom nesposobuje nosnej rakete problemy a je chraneny pri starte. [Editoval 21.4.2010 martinjediny]


Alchymista - 21/4/2010 - 23:54

citace:
Armáda má několik možností, jak poslat věci nahoru ale žádnou pro návrat zpátky na zem. Některé vojenské technologie prostě nechce nechat povalovat na oběžné dráze. Stejně tak výsledky experimentů a materiálové vzorky potřebujete dostat do vybavených pozemských laboratoří ...
Vztlakové telesá, aerodynamické objekty typu waverider a im podobné hypersonické systémy sú veľmi zaujímavé pri prekonávaní protiraketovej obrany a pri prieniku radarovými systémami včasnej výstrahy. Poskytujú rovnakú výhodu ako systémy FOBS, ale nevzťahujú sa na ne ich obmedzenia.


avitek - 22/4/2010 - 07:38

Oficiální stručný popis má Spaceflight Now na

http://spaceflightnow.com/atlas/av012/x37factsheet.pdf


M: - 22/4/2010 - 08:00

Rozhybu teraz vyvoj Rusi?

btw. neviem, jak to rozdycha David, ze zvitazila koncepcia Buranu


admin - 22/4/2010 - 08:45

citace:
Rozhybu teraz vyvoj Rusi?

btw. neviem, jak to rozdycha David, ze zvitazila koncepcia Buranu




Mno, nebo návrat koncepce Dyna Soar...


leemer - 22/4/2010 - 09:11

citace:
Pro tuhle konspirační teorii svědčí i fakt, že při nosnosti rakety se do X37B nevejde moc velký a těžký náklad. Takže předpokládám, spíš že si veze palivo pro manévrování na oběžné dráze.


Co jsem se dočetl, tak by nosnost měly být 550 kg (informace někdy z roku 2003/2004) nyní neuvádí USAF žádné číslo (nebo jsem jej nenašel), ale mluví o stovkách kg, což nění v rozporu s těmi 550. Myslím si, že to bude ale míň. Dále podle mně se hlavní využití X-37B nebo jak se to pak bude jmenovat najde u misí, které vyžadují množstí manévrů na oběžné dráze (tomu odpovídá i ΔV) - může jít např. o inspekci vlastních či cizích/nepřátelských družic.


M: - 22/4/2010 - 09:29

citace:
...Mno, nebo návrat koncepce Dyna Soar...

To hej, ale to by som nemohol podpichnut. Na druhej strane x-20 sa preletel len v zmensenej mierke a jeho vyvoj bol zastaveny.

Ale opat to bol odezdikezdizmus. Zastavena bola vyroba prototypu na ostry start. Nie pre technicke problemy. Nie pre peniaze. V prospech perspektivnejsej koncepcie!


petrpetr - 22/4/2010 - 10:20

Mám ten dojem, že amíci jsou totálně roztříštění. Něco si vyvíjí armáda, něco nasa, něco soukromě a dohromady mají houno.


PAV - 22/4/2010 - 11:28

btw. neviem, jak to rozdycha David, ze zvitazila koncepcia Buranu
Mno, nebo návrat koncepce Dyna Soar...



Koncepce Buran/Energija je zcela odlišná, souhlasím s Martinem K., jde o koncepci Dyna Soar


M: - 22/4/2010 - 11:49

citace:
...Koncepce Buran/Energija je zcela odlišná, souhlasím s Martinem K., jde o koncepci Dyna Soar

V com je odlisna okrem polohy voci nosnej rakete?

Ale ano, skutocne Dynasoar so svojimi rozmermi i nosnostou 450kg, je daleko presnejsi pre porovnanie s X-37

Co ale nic nemeni na veci, ze Rusi odskusali tuto, resp. podobnu koncepciu vo vacsom a skor.
Ked si Rusi postavia minimodel Buranu, tak ho spokojne vynesu na spici ktorejkolvek svojej rakety a budu tam, kam sa dopracovali amici.

Otazka skor smerovala k uvahe, ci sa pustia Rusi do niecoho pokrocilejsieho.


PAV - 22/4/2010 - 13:43

Ked si Rusi postavia minimodel Buranu, tak ho spokojne vynesu na spici ktorejkolvek svojej rakety a budu tam, kam sa dopracovali amici.
Otazka skor smerovala k uvahe, ci sa pustia Rusi do niecoho pokrocilejsieho.



Zkoušky s "maketami" na špici raket Rusové dělali už dříve. V 60. letech Čeloměj a potom hlavně "bory" z dílny dnešní korporace Energija, kde také zvažovali varianty miniraketoplánu na "špici" rakety a nikoli na boku jako v systému Buran(Eněrgija. Šlo o cesty zkoušek a hledání. Předem podotýkám, že mi nejde o "prvenství" toho či onoho! Všechny uvedené "cesty" jsou totiž zajímavé a je zbytečné se jakkoli "ideologicky" hádat, kdo byl první. Je například škoda, že o Čelomějových zkouškách je doposud známo velmi málo.


Alchymista - 22/4/2010 - 13:55

BOR-2 letel už niekedy v roku 1969 na suborbitálnej dráhy

Sovieti testovali BOR-4 (dlhý 3,87m, s rozpätím 2,88m a počiatočnou 1450kg) štyri krát. Boli vynášané raketou Cosmos 3 (R-14) z Kapustin Jar a pristávali obvykle po jednom oblete Zeme.
KOSMOS 1374 04.06.1982 - suborbitálny let - pristál v Indickom oceáne, asi 900km východne od Austrálie http://www.lib.cas.cz/space.40/1982/054A.HTM
KOSMOS 1445 16.03.1983 - orbitálny let - pristál v Indickom oceáne, asi 900km východne od Austrálie http://www.lib.cas.cz/space.40/1983/017A.HTM
KOSMOS 1517 27.12.1983 - orbitálny let - pristál v Čiernom mori neďaleko Krymu http://www.lib.cas.cz/space.40/1983/125A.HTM
KOSMOS 1614 19.12.1984 - orbitálny let - pristál v Čiernom mori neďaleko Krymu http://www.lib.cas.cz/space.40/1984/126A.HTM

BOR-5 (model Buranu v mierke 1:8, hmotnosť okolo 1400kg) bol testovaný päť krát na suborbitálnej dráhe v rokoch 1984-1988. Jeden letový exemplár je i v Technikmuseum Speyer [Upraveno 22.4.2010 Alchymista]


Alchymista - 22/4/2010 - 14:04

citace:
Ked si Rusi postavia minimodel Buranu, tak ho spokojne vynesu na spici ktorejkolvek svojej rakety a budu tam, kam sa dopracovali amici.
To nie je celkom pravda.
X-37 je okrem iného určený na testy nových materiálov tepelnej ochrany a ďalších systémov, oproti BORom je teda zasa o kus vpredu.
A to i po stránke riešenia aerodynamiky návratového telesa, kde neexistujú iné možnosti overenia teoretických a praktických výpočtov tepelného režimu a obtekania, ako praktický letový test.

Rusi nateraz nemajú rozbehnutý žiadny vývojový program do štádia, v ktorom by podobný test mal nejaký praktický zmysel. Ovšem taký let modelu Klipper 1:4 - to by bolo už iné kafe...
[Upraveno 22.4.2010 Alchymista]


PAV - 22/4/2010 - 14:17

Čeloměj: MP-1, 27.12.1961, nosič R-5, Kapustin Jar, suborbitální dráha (405 km), vstup do atmosféry 1760km od místa startu, přistání nebylo plánováno
Čeloměj: M-12 (MP-12), 21.3.1963, v tajné oficiální zprávě uveden jako "raketoplán"), nosič R-12, hmotnost objektu 1700 kg, výška suborbitální dráhy 400 km, přistání ve vzdál. 1900 km na padáku (viz Kamanin, jiní autoři uvádějí "rozpad v atmosféře")
Projekty "Raketoplan" a "Kosmoplan" oficiálně zastaveny 22.5.1964 tajným rozhodnutím ÚV KSSR a RM SSSR.
Zkoušky BOR (Bezpilotnyj Orbitalnyj Raketoplan) v rámci projektu Spiral na suborbitální dráze v roce 1969 = 3 modely raketového kluzáku v měřítku 1:2 a 1:3.
BOR-1 (délka 3 m, 800 kg, dřevěná maketa), oddělení od nosiče ve výšce 100 km, shořel. BOR-2 a BOR-3 přistání v oblasti Kapustinného Jaru. V roce 1969 projekt Spiral zrušen (více např. Toufar: Utajený vesmír, MOBA, Brno 2004) .


J.Mede - 22/4/2010 - 20:40

Dnes se má do vesmíru na palubě rakety Atlas-5 vydat "kosmický letoun" X-37B alias OTV. Ale nikde se nepíše čas startu. Je pravda že odchodem STS ze scény upadá zájem fanoušků NASA o americkou kosmonautiku a věnovat se budem úspěchům v dobívání kosmu Ruska, Číny a Indie. Až v roce 2030 se fandové NASA dočkají nového dobívání planet v naši sluneční soustavě.


dubest - 22/4/2010 - 20:51

Čas startu je samozřejmě uveden na více místech(i v tomto vlákně:-), resp. také např. na dobře známém: http://www.spaceflightnow.com/


x - 22/4/2010 - 22:01

citace:
Mám ten dojem, že amíci jsou totálně roztříštění. Něco si vyvíjí armáda, něco nasa, něco soukromě a dohromady mají houno.


Soukrome a za sve penize si muzete vyvijet cokoliv co neodporuje platnym zakonum - to je proste princip demokracii.

A armada zcela jiste nevyviji pilotovany prostredek.


Archimedes - 23/4/2010 - 04:45

Pěkné to bylo


-=RYS=- - 23/4/2010 - 15:56

X-37 je krasny orbitalni bombarder (az do vysky 950km).
Ci si jen chteji amici cajznout spionazni druzice jinejch statu?


yamato - 23/4/2010 - 16:19

citace:
X-37 je krasny orbitalni bombarder (az do vysky 950km).
Ci si jen chteji amici cajznout spionazni druzice jinejch statu?




skor to druhe. Ani ne cajznout, skor omrknut


Vítězslav Novák - 23/4/2010 - 16:44

K omrknutí je potřeba návratový prostředek?

Já bych na to spíš viděl obyčejnou družici, hlavně s dostatečnou zásobou paliva pro orbitální manévry. Křídla jsou na orbitě na ozdobu.

No, časem se snad dozvíme aspoň o změnách dráhy.


J.Mede - 23/4/2010 - 16:45

skor to druhe. Ani ne cajznout, skor omrknut



Je to tak Amíci jsou úplní blbci, nic neumějí tak to tam musí od Číňanů a Rusů okopčit. Takový mrňavý raketoplán je nanic ale na pořádný nemají už jim došel dech, zato Sověti takových kamikaze minraketoplánů mají hromadu.


mrf - 23/4/2010 - 17:20

hezký den. podařilo se někomu najít
udaj jaké má X-37B delta véčko po
vypuštění ??
díky .


yamato - 24/4/2010 - 10:54

citace:
hezký den. podařilo se někomu najít
udaj jaké má X-37B delta véčko po
vypuštění ??
díky .




jasne, tajny vojensky projekt o ktorom sa vie iba to co sa neda utajit, a na nete bude delta V, operacne moznosti, vybavenie...
Aj keby niekde bolo, moc by som tomu neveril...


martinjediny - 24/4/2010 - 18:12

citace:
citace:
hezký den. podařilo se někomu najít
udaj jaké má X-37B delta véčko po
vypuštění ??
díky .




jasne, tajny vojensky projekt o ktorom sa vie iba to co sa neda utajit, a na nete bude delta V, operacne moznosti, vybavenie...
Aj keby niekde bolo, moc by som tomu neveril...


Ale mozes hadat.
Palivo zrejme dlhodobo skladovatelne (Isp 2800?) moze byt ulozene v odhadzovacej nadrzi v nakladovom priestore. Obzvlast, ak ma manevrovat po orbite a nieco priniest dole.
Mnozstvo paliva je max. rozdiel medzi vlastnou hmotnostou a nosnostou nosica. (resp. do objemu trupu)
Takze delta V max. nepresiahne hodnotu.


mrf - 24/4/2010 - 20:10



Ale mozes hadat.
Palivo zrejme dlhodobo skladovatelne (Isp 2800?) moze byt ulozene v odhadzovacej nadrzi v nakladovom priestore. Obzvlast, ak ma manevrovat po orbite a nieco priniest dole.
Mnozstvo paliva je max. rozdiel medzi vlastnou hmotnostou a nosnostou nosica. (resp. do objemu trupu)
Takze delta V max. nepresiahne hodnotu.




Zřejmě těch 5000 kg představuje "plnou" startovací hmotnost,
když se vezme v uvahu že to původně měla nést Delta 2.
D.4 501 bude mít tak 9.5 t na LEO, takže taky otázka na
jakou dráhu bylo původní navedení. Tam asi byla velká
rezerva..
Laický odhad množství paliva v samotném orbiteru ...
řekněme 1500 kg ?? Což by Isp okolo 2800 znamenalo
deltu cca 1000. je to možné ?,


martinjediny - 24/4/2010 - 21:34

citace:


Ale mozes hadat.
Palivo zrejme dlhodobo skladovatelne (Isp 2800?) moze byt ulozene v odhadzovacej nadrzi v nakladovom priestore. Obzvlast, ak ma manevrovat po orbite a nieco priniest dole.
Mnozstvo paliva je max. rozdiel medzi vlastnou hmotnostou a nosnostou nosica. (resp. do objemu trupu)
Takze delta V max. nepresiahne hodnotu.


Zřejmě těch 5000 kg představuje "plnou" startovací hmotnost,
když se vezme v uvahu že to původně měla nést Delta 2.
D.4 501 bude mít tak 9.5 t na LEO, takže taky otázka na
jakou dráhu bylo původní navedení. Tam asi byla velká
rezerva..
Laický odhad množství paliva v samotném orbiteru ...
řekněme 1500 kg ?? Což by Isp okolo 2800 znamenalo
deltu cca 1000. je to možné ?,


je to mozne. naviac predpokladam, ze v nakladnom priestore v pripade potreby dokaze niest pridavnu nadrz s niekolkymi tonami paliva.

Na druhej strane ak ma v nakladovom priestore naklad, bude dV mensie.


J.Mede - 24/4/2010 - 21:35

Laický odhad množství paliva v samotném orbiteru ...
řekněme 1500 kg ?? Což by Isp okolo 2800 znamenalo
deltu cca 1000. je to možné ?,


Kdovi jestli není použita na x37b pro manévrováni na oběžné dráze fungl nová hnací jednotka VASIMR která má také pracovat na ISS.


ales - 24/4/2010 - 22:16

citace:
Zřejmě těch 5000 kg představuje "plnou" startovací hmotnost, ...
Laický odhad množství paliva v samotném orbiteru ...
řekněme 1500 kg ?? Což by Isp okolo 2800 znamenalo
deltu cca 1000. je to možné ?
Osobně se domnívám, že pokud je skutečně plná startovací hmotnost X-37B cca 5000 kg, tak tam moc paliva asi nebude. Když vezmu v úvahu, že X-37B má délku cca 9 metrů, rozpětí 4,5 m a výšku téměř 3 m, tak jen samotná konstrukce a tepelná ochrana musí prostě něco vážit. Prototyp X-38/CRV byl zhruba stejně velký, ale měl hmotnost cca 10000 kg (tedy dvojnásobnou proti X-37B).

Nemůžeme tedy říci, kolik paliva je v X-37B, můžeme jen konstatovat, že pokud má X-37B celkovou startovací hmotnost (včetně paliva) cca 5000 kg a z toho je paliva 1500 kg, tak při Isp = 2800 Ns/kg má teoretickou zásobu rychlosti (delta-V) cca 1000 m/s. Pokud by paliva bylo 1000 kg, tak by delta-V bylo cca 500 m/s a pokud by paliva bylo 500 kg, tak by delta-V bylo cca 300 m/s. Osobně se odhadem kloním spíš k té poslední (nejnižší) hodnotě.


Hawk - 25/4/2010 - 11:14

Liší se nějak použité ohnivzdorné materiály na povrchu X-37 od orbiteru STS? Na Wiki píšou že tam je nějaký vylepšený systém tepelné ochrany.


alamo - 25/4/2010 - 12:16

X-37 nie je "iba" demonštrátor?
až na základe skúsenosti s ním by sa malo prejsť ku konštrukcii čohosi väčšieho, čo bude nasadené "operačne"


ales - 20/5/2010 - 10:49

Nadace Secure World Foundation (SWF) vydala svůj vlastní "Fact Sheet" k X-37B, ve kterém zkoumá a hodnotí možné oblasti použití tohoto bezpilotního raketoplánu. Podle názoru autorů dokumentu je X-37B nejlépe využitelný jako nosič různých senzorů a pro testování nových zařízení v kosmu (pro každou misi může být být vybaven jinou sestavou senzorů a zařízení). To je pravděpodobně i náplní současné mise X-37B OTV-1. O něco méně vhodnější by prý bylo využití X-37B k vypouštění malých družic. Ještě menší použitelnost má podle autorů zprávy využití pro opravy nebo dotankování starších družic, pro inspekci družic, případně pro zachycení starších družic a jejich dopravu na Zemi. Naprosto nevýhodné by prý bylo použití X-37B jako nosiče zbraní pro útok z oběžné dráhy.

Podle informací ve zprávě se už staví druhý exemplář X-37B.

http://www.spacewar.com/reports/New_Fact_Sheet_Details_Likely_Roles_Of_USAF_Secret_Space_Plane_999.html
http://www.secureworldfoundation.org/images/X-37BOTVFactsheet.pdf

Zajímavá je také informace převzatá z Jonathan's Space Reportu z 11.5.2010, podle které byl X-37B naveden na dráhu ve výši cca 400 km se sklonem cca 40°, ale protože nosná raketa Atlas V byla pro tento účel příliš silná, tak horní stupeň Centaur po oddělení od raketoplánu znovu zapálil svůj motor a zbytek paliva mu stačil na dosažení únikové rychlosti, takže Centaur přešel na heliocentrickou dráhu.


leemer - 23/5/2010 - 11:17

Ted Molczan, Kevin Fetter a Greg Roberts dnes brzy rano oznamili, ze pozorovali objekt, ktery identifikovali jako experimentalni americky raketoplan X-37B OTV-1.

TLE je nasledujici:
1 36514U 10015A 10141.34117384 .00001134 00000-0 17740-4 0 09
2 36514 39.9923 182.0995 0015696 192.8143 167.2271 15.52662300 01

Data byla jiz vlozena do Heavens-Above.


ucvrnkls - 23/5/2010 - 14:58

Myslite ze by se do x37 vesel clovek ve skafandru? Prezil by start a pristani?


M: - 23/5/2010 - 16:21

citace:
Myslite ze by se do x37 vesel clovek ve skafandru? Prezil by start a pristani?

Payload & Payload Bay: 500 lb, 7 ft x 4 ft
http://en.wikipedia.org/wiki/Boeing_X-37

Pri starte by si kolenami zapchaval usi, ak by chcel zaujat najvyhodnejsiu / prezitelnu polohu
Pristatie typujem optimistickejsie.


ales - 23/5/2010 - 17:52

citace:
Myslite ze by se do x37 vesel clovek ve skafandru? Prezil by start a pristani?
Osobně si to dovedu klidně představit. Nosnost je dostatečná (přes 200 kg), volný prostor vyhovující (přes 2 x 1 x 1 m) a přetížení bude určitě také snesitelné (pod 6 G). Nevidím žádný důvod, proč by člověk ve skafandru nemohl absolvovat krátkou misi uvnitř X-37B (max. několik hodin/oběhů) včetně přistání.


admin - 23/5/2010 - 18:40

Je třeba počítat i s křeslem. Koli váží člověk, skafandr a křeslo?


M: - 23/5/2010 - 20:00

citace:
Je třeba počítat i s křeslem. Koli váží člověk, skafandr a křeslo?

225kg k dispozicii
-------------------
82 kg Aldrinov Mesacny skafander
80 kg Aldrin
20 kg otocne kreslo
43 kg rezerva (naradie + extra podpora zivota)

Nudzovo dosiahnu mozno az dva dni k dispozicii.


Alchymista - 23/5/2010 - 20:24

citace:
Je třeba počítat i s křeslem. Koli váží člověk, skafandr a křeslo?
Chlap sa počíta cca 75-80kg, skafander musí byť podobného typu ako skafandre pre výstup do vesmíru, kvôli absencii iného systému zachovania životných podmienok - Orlan váži okolo 90kg, Shuttle EMU okolo 65kg, budúci NASA Mark III má mať okolo 35-40kg. Keďže tieto skafandre sú tuhé, kreslo nemusí byť anatomické - to naopak musí zabezpečiť samotný skafander, takže jeho váha zrejme o čosi narastie a pohyblivosť naopak klesne. Nejaká rámová konštrukcia "kresla" pre skafander, vybavená zámkami a tlmičmi by sa mohla zmestiť do 25-40kg.
Takže sa dostaneš niekam na 180-185kg s "minimalistickým" vybavením a doba letu môže byť 12-24 hodín s externou či doplnkovou zásobou kyslíku.


vasek7 - 12/8/2010 - 01:04

Myslíte, že je levnější budovat drahé velké raketoplány a posílat lidi opravovat družice na oběžnou dráhu, nebo je levnější pochroumanou družici zachytit levným malým raketoplánem, dopravit na Zem, dole ve vším komfortu opravit a pak jí zase vynést nahoru? Navíc může X37 fungovat jako orbitální tanker družic. A ještě tím, že se vynáší na raketě, se může raketa vyvíjet nezávisle na raketoplánu. Mě se tento scénář zdá nejpravděpodobnější. Jak vám?


Alchymista - 12/8/2010 - 07:22

citace:
je levnější budovat drahé velké raketoplány a posílat lidi opravovat družice na oběžnou dráhu, nebo je levnější pochroumanou družici zachytit levným malým raketoplánem, dopravit na Zem, dole ve vším komfortu opravit a pak jí zase vynést nahoru?

To je otázka ekonomiky letov.
Koľko stojí let rakety alebo let raketoplánu?
Koľko stojí výroba náhradnej družice?
Koľko stojí opravárenská misia a náhradné diely?

Oprava družice na obežnej dráhe je výhodná, pokiaľ by náklady na stavbu náhradnej družice a jej vynesenie vysoko presahovali náklady na opravárenskú misiu - to je napríklad prípad HST, u ktorého náklady na vývoj a stavbu dosiahli 1,175 miliardy dolárov. Cena za servisnú misiu dosahuje asi 500 milionov dolárov vrátane náhradných dielov - cena za dopravu na Zem a opätovné vypustenie vyžaduje dva lety raketoplánu, teda najmenej 900 milionov dolárov plus cenu náhradných dielov a prác. Aby sa doprava družice na Zem a jej opätovné vypustenie vyplatila, cena družice by zrejme musela vysoko presahovať cenu HST a porucha by musela byť takého typu, aby sa nedala odstrániť na obežnej dráhe...

Nič také ako "malý a lacný raketoplán" neexistuje. Zvlášť nie, pokiaľ na dosiahnutie obežnej dráhy potrebuje klasický raketový nosič (X-37 bol vynesený raketou Atlas V).
Ani ako prostriedok doplňovania pohonných hmôt nie je miniraktoplán výhodný - užitočný náklad je len okolo 250kg pri celkovej hmotnosti 5 ton, pritom cena štartu rakety Atlas (Atlas 2AS) bola v roku 2000 okolo 97-98 milionov dolárov, Atlas V 138 mil dolárov v roku 2004, aktuálne 170-200 milionov. Pre porovnanie:
Progress váži 7150-7250kg a dopravuje 2230-2350kg nákladu, z toho môže byť až 1800kg kusového nákladu alebo až 1950kg rôznych kvapalín. Ako čisto tankovací by zrejme zvládol do 2500kg paliva, cena lode nezistená (odhad okolo 40 milionov dolárov), cena štartu Sojuz-U bola 38 mil dolárov v roku 2000, aktuálna okolo 55-66 milionov.
ATV pri celkovej hmotnosti 20750kg dopravuje 7667kg nákladu, cena prvej lode bola okolo 300 milionov dolárov, cena štartu Ariane 5 bola okolo 165 milionov dolárov v roku 2000, aktuálna okolo 300 milionov.
Náklad paliva teda môže predstavovať 30-40% celkovej hmotnosti jednorázovej automatickej nákladnej lode. Pokiaľ teda postavíme jednorázový prostriedok doplňovania pohonných hmôt s celkovou hmotnosťou 5 ton, bude schopný dopravovať najmenej jeden a pol tony, možno až dve tony paliva - teda najmenej šesť, možno až osem krát toľko ako X-37. Pritom bude potrebovať jeden raketový nosič, na rozdiel od X-37, ktorý ich spotrebuje šesť až osem.

Každý viacnásobne použiteľný prostriedok, ktorý nie je vytvorený ako úplný mnohonásobne použiteľný systém pohorí na najmenej jednej z týchto vecí:
- výrobné náklady - mnohonásobne použiteľné zariadenie je vždy drahšie ako jednorázové
- náklady na medziletovú údržbu - u jednorázového prostriedku úplne odpadajú
- náklady na jednorázovo použité časti
- efektivita - kým u mnohonásobne použiteľného prostriedku predstavuje užitočný náklad menej než 25% nosnosti systému, jednorázový systém využíva prakticky celú nosnosť systému

Raketoplán alebo iný viacnásobne použiteľný systém je výhodný, pokiaľ je "plne vyťažený" obomi smermi, pokiaľ obsahuje minimum jednorázovo použitých častí a pokiaľ náklady na medziletovú údržbu sú nižšie (výrazne) ako výrobné náklady jednorázového prostriedku a pokiaľ životnosť mnohonásobne použiteľného prostriedku dosahuje desiatky použití.
[Upraveno 12.8.2010 Alchymista]


alex - 12/8/2010 - 15:31

Alchymista, veľmi dobrý článok a iba ťažko spochybniteľný. Niekto na ňom nájde nejake drobné nezrovnalosti ale budú to naozaj iba kozmetické drobnosti.


pospa - 12/8/2010 - 16:07

citace:
Alchymista, veľmi dobrý článok a iba ťažko spochybniteľný. Niekto na ňom nájde nejake drobné nezrovnalosti ale budú to naozaj iba kozmetické drobnosti.
Pod to bych se chtěl také podepsat. Díky Alchymisto za kvalitní rozbor na dané téma.


vasek7 - 12/8/2010 - 18:57

Díky za kvalitní rozbor, pomohlo mi to přehodnotit svůj postoj vůči X37. Nicméně k čemu si tedy myslíš, že armáda X37 použije?


Alchymista - 12/8/2010 - 20:18

Armáda - to je "zcela jiný šálek kafe".
U "vojenských vecí" nerozhoduje cena či cenová efektivita, ktorej sa týkal môj rozbor, ale efektívnosť, operatívnosť a technologický náskok pred súpermi pri plnení špeciálnych úloh.

Treba brať do úvahy, že X-37 nie je definitívny typ na nejaký účel, ale predovšetkým technologický demonštrátor, na základe výsledkov ktorého sa v budúcnosti budú rozpracovávať konkrétne odvodeniny s využitím poznatkov a technológií overených na X-37.
Na čo sa teda dá X-37 použiť?
1) útočný prostriedok typu FOBS - dvestopäťdesiat kilogramov postačuje pre najmenej megatonovú nálož
2) mimoatmosferický prieskumný prostriedok pre sledovanie pozemných cieľov
3) vnútroatmosferický prieskumný prostriedok pre sledovanie pozemných cieľov
4) prieskumný a kontrolný prostriedok pre inšpekciu cudzích družíc
5) útočný prostriedok proti družiciam, alebo nosič protidružicových zbraní
6) testovanie zariadení pre vyvýjané družice
7) ... úlohy, ktoré ma teraz nenapadajú

V prvej a tretej úlohe výhoda spočíva v tom, že pri zostupe z obežnej dráhy dokáže veľmi dobre hospodáriť s kinetickou energiou, odoláva vysokým teplotám a namáhaniu a uchováva si vysokú rýchlosť a predovšetkým dostatočné manévrovacie schopnosti v širokom rozmedzí výšok, ale zvlášť v "území nikoho", vo výškach medzi 40 a 80km (na túto oblasť boli zamerané aj ďalšie dva testy - HLV-2 a X-51).
Ako útočný prostriedok lieta po vstupe do atmosféry príliš vysoko pre PVO, príliš nízko pre protidružicové zbrane... Je teda pravdepodobne schopný prekonať všetky súčasné i dohľadne perspektívne prostriedky PVO, PRO i PKO. Ani laserová zbraň typu ABL ho pravdepodobne nedokáže ohroziť - dokáže robiť efektívne uhybné manévre.
Ako prieskumný prekonáva "hranice" v kozmickom priestore a do záujmového priestoru vniká vo vnútrozemí, kde je výrazne nižšia koncentrácia bojových i prieskumných prostriedkov PVO a PRO. K systémom, ktoré strážia hranicu štátu predovšetkým smerom von sa blíži z neobvyklého smeru - z vnútrozemia.
V druhej úlohe má výhodu vysokej operatívnosti a "neočakávanosti" použitia - na rozdiel od bežných prieskumných družíc splní úlohu už pri prvom prielete nad záujmovým územím - protivník sa o jeho neočakávanom prielete dozvie až príliš neskoro.
[Upraveno 12.8.2010 Alchymista]


Machi - 12/8/2010 - 21:48

citace:

Na čo sa teda dá X-37 použiť?
1) útočný prostriedok typu FOBS - dvestopäťdesiat kilogramov postačuje pre najmenej megatonovú nálož
2) mimoatmosferický prieskumný prostriedok pre sledovanie pozemných cieľov
3) vnútroatmosferický prieskumný prostriedok pre sledovanie pozemných cieľov
4) prieskumný a kontrolný prostriedok pre inšpekciu cudzích družíc
5) útočný prostriedok proti družiciam, alebo nosič protidružicových zbraní
6) testovanie zariadení pre vyvýjané družice
7) ... úlohy, ktoré ma teraz nenapadajú


Je otázka jestli operativnost a manévrovatelnost v atmosféře vynahradí náklady na pořízení. O efektivnosti vs. klasické družice se dá pochybovat.
K bodům:
1) To je možné, ale otázka je jak si vede z hlediska nákladů proti klasické manévrovatelné hlavici.
2) Vzhledem k rozměrům nikdy nedosáhne kvalit speciálních družic.
3) Je otázka co vám bude ve výšce 50 km a rychlosti okolo 20 000 km/h fungovat
4) Ano, ale opět, pokud je snad nechcete přímo ukrást, je to mrhání prostředky.
5) Zde se hodí operativnost a schopnost návratu. Zde souhlas.
6) Ano.

Aby výše zmíněné body byly efektivní, musí mít X-37 vyspělé charakteristiky Stealth, které se mimochodem při vstupu do nižší vrstev atmosféry vyruší.


Alchymista - 12/8/2010 - 23:47

1) nie ako prostriedok pre masový úder, ale ako prostriedok pre ničenie zvlášť dôležitých cieľov pred samotným hromadným úderom - napríklad na vyradenie/zničenie RL stanice riadenia bojovej činnosti PRO typu Don. Ten má priamo k dispozície niekoľko antirakiet pre vlastnú obranu a riadi celý protiraketový systém, takže jeho vyradenie je náročné - odhaduje sa, že by to vyžadovalo 10-20 bežných hlavíc, aby bola nasýtená schopnosť jeho sebaobrany. Ale 10-20 hlavíc je už regulérny úder, ktorý neunikne pozornosti a reakcii - prostriedok ako X-37, prilietajúci z neobvyklého smeru má šancu preniknúť k cieľu bez predčasnej reakcie...
2) Zistiť aktuálne polohy mobilných raketových komplexov Topol je pomocou klasických prieskumných družíc prakticky nemožné, pozície zaujímajú a opúšťajú práve v "slepých oknách" prieskumného systému a majú veľmi dobre rozpracovaný systém maskovania - vysoká operatívnosť štartu X-37 umožňuje odhaliť systémy na pozíciách, keď ešte nie sú dostatočne zamaskované. Na to už zrejme postačuje kvalita vybavenia porovnateľná s leteckými prieskumnými prostriedkami.
3) Ano, je to trochu sporné, ale už na začiatku 60. rokov existovali prostriedky pre snímkovanie z výšky cez 30 000 metrov a rýchlosti do 4000km/h (SR-71, D-21...). Dá sa predpokladať, že vývoj v tejto oblasti za polstoročie primerane pokročil.
4) "ukradnúť" vojenskú prieskumnú alebo komunikačnú družicu je zložité, nielen preto, že sú pomerne veľké, ale i preto, že sú často vybavené účinným audeštrukčným systémom. To je ostatne dôvod, prečo sa o to zatiaľ nikto nepokúšal, hoci SpaceShuttle bol pripravovaný aj na takúto úlohu (jeho nákladový priestor je tak veľký, aby sa tam práve vošiel Saljut alebo Almaz).
A možnosť prehliadnuť si "zblízka" cudziu prieskumnú družicu je celkom iste lákavé - detailné fotografie prezradia odborníkom hodne o pravdepodobných možnostiach a schopnostiach družice. Aj možnosť sledovať a zaznamenať často úzko smerovú komunikáciu družice a pozemných staníc je lákavá...


Charakteristiky stealth nemusia byť vysoké, ochrana X-37 spočíva vo veľkej výške letu a vysokej rýchlosti, podobne ako kedysi u SR-71.

[Upraveno 13.8.2010 Alchymista]


Machi - 13/8/2010 - 16:02

1) Nevím jestli má velký X-37 větší pravděpodobnost proniknout k cíli než relativně malá hlavice s parametry stealth, klamnými cíli, ochranou před EMG pulsem a excelentními manévrovacími schopnostmi. I kdyby ano, stále je otázkou za kolik.
2) Pro špionážní družici je změna směru asi tak stejně obtížná jako pro X-37, takže zde skutečně nechápu. Předpokládám, že případný start X-37 by rusům neunikl, když zpravidla neunikne ani reportérům lepším magazínů s aerokosmickou problematikou. Nehledě k tomu, že v případě reálného ohrožení by pak došlo na sledovací lodě, jako byl bývalý Gagarin apod.
3) SR-71 měl jako hlavní přístroj zobrazovací radiolokátor SAR.
To je tak jediný přístroj, který by měl šanci při daných rychlostech v dané výšce fungovat.
O dostupných technologiích si iluze nedělejte. V mnoha případech jsme za svými předchůdci, už kvůli tomu, že mnoho špičkových technologií bylo spojených s konkrétním projektem a zanikly spolu s ním (ano i když se to nezdá můžeme v technologických schopnostech jít i zpět).
4) Počítám, že ukradnutí družice by druhá strana mohla klidně brát jako záminku k válce a proto to nehrozí. Popř. by mohla nastat éra kosmického terorismu s použitím kosmických min. Nemyslím, že by tedy X-37 byl v mírové době co k čemu.

Osobně si myslím, že X-37 je prostě "jen" technologický demonstrátor, který slouží k možnému vytyčení nových směrů, výzkumů technologií pro návrat do atmosféry a tak podobně. Na něčem je třeba vyškolit odborníky pro budoucí projekty (jak civilní tak vojenské) aby dané znalosti a zkušenosti nezmizely.


Alchymista - 14/8/2010 - 14:03

V zhodnotení súčasného stavu a úlohy X-37 sa zhodneme - Ty píšeš "X-37 je prostě "jen" technologický demonstrátor", ja - "predovšetkým technologický demonštrátor".

Ak sa vrátim k pôvodnej otázke Václava Dajbycha - "k čemu armáda X37 použije?",
Reálne pripadá do úvahy predovšetkým úloha č. 6 - testovanie vyvíjaných zariadení, v menšej miere potom úloha č. 4 - prostriedok pre inšpekciu cudzích družíc, prípadne i vlastných, napríklad poškodených. Možnosť krádeže cudzej družice je vzhľadom na typické rozmery a hmotnosť a vzhľadom na nosnosť X-37 nepravdepodobná a dá sa vylúčiť.

Úlohy 1 a 5 sú agresívne, vedúce bezprostredne do otvoreného konfliktu, v prvom prípade priamo jadrovému. Agresívna je i úloha 3, hoci nemusí viesť k otvorenému konfliktu.


avitek - 21/8/2010 - 13:53

Teď něco faktického, nikoli akademické teoretizování ...

Dne 2010-08-08 OTV-1 X-37B manévroval a přibližně o 24 km zvětšil velkou poloosu své dráhy (průměrnou výšku dráhy). Tím se na čas ztratil amatérským vizuálním pozorovatelům družic, než ho Greg Roberts dne 2009-08-19 znovuobjevil a Ted Moczan znova spočítal přibližné parametry dráhy. Doufejme, že brzy budou k dispozici upřesněné parametry z dalších pozorování. Budu to sledovat a dávat průběžně na stránku ve SPACE-40

http://www.lib.cas.cz/space.40/2010/I015A.HTM

Jinak, když už hovoříme o inspekci družic, tak v právě uplynulých dnech čínská družice SJ-12 se přiblížila přibližně na necelý čtvrt kilometr k starší čánské družici SJ-6-03B. Číňani o tom mlčí, takže se neví důvod. Celý program družic SJ je trochu tajuplný a hodně se svým charakterem podobá programu Kosmos za sovětské éry, kdy pod tento název spadalo skoro všechno. Podrobnosti s odkazy na web najdete na

http://www.lib.cas.cz/space.40/2010/I027A.HTM



avitek - 9/10/2010 - 16:19

Raketoplán zmizel amatérským pozorovatelům družic "z dohledu". Buď to znamená, že udělal nějakou podstatnou korekci dráhy, nebo - což je pravděpodobnější - že už přistál.


Conquistador - 9/10/2010 - 18:31

Kdyby už přístal tak by se určite US army jako vždy pochlubila, jak to má u takových projektů ve zvyku, a nebo se něco zvrtlo... A tež je možnost jak již bylo řečeno že opět zmenili korekci.


avitek - 16/10/2010 - 18:41

Raketoplán X-37B skutečně jen manévroval. Dne 2010-10-12 ho objevil G. Roberts a 2010-10-15 T. Molczan stanovil jeho dráhu. Viz Space-40, kde jsou podrobnosti i s odkazy.

http://www.lib.cas.cz/space.40/2010/I015A.HTM



admin - 24/11/2010 - 12:31

Tak kdypak to bude?

http://spaceflightnow.com/news/n1011/23x37bupdate/


avitek - 24/11/2010 - 17:43

Jako doplněk k článku ve Spaceflight Now: Po nepříliš přsném pozorování z Austrálie (Gordon Prichard), další, tentokrát velmi přesné pozorování X-37B z Jihoafrické republiky (Greg Roberts) umožnilo Molczanovi spočítat dost přesně parametry nové dráhy. Za chvíli je dám do SPACE-40 na stránku miniraketoplánu:

http://www.lib.cas.cz/space.40/2010/I015A.HTM



avitek - 1/12/2010 - 07:58

Na základně Vandenberg AFB probíhají přípravy na přistání miniraketoplánu X-37B. Podle oficiální zprávy kosmického velitelství Air Force Space Command

http://www.afspc.af.mil/pressreleasearchive/story.asp?id=123232787

se přistání má uskutečnit mezi 2010-12-03 a 2010-12-06.


avitek - 1/12/2010 - 12:53

Průmět dráhy X-37B na zemský povrch na prvním oběhu v uvedeném intervalu, ze kterého by se mohl miniraketoplán pokusit o přistání:



http://heavens-above.com/gtrack.asp?lat=34.76&lng=-120.6&alt=0&loc=Vandenberg+AFB&TZ=PST&Date=40515.5808849516&satid=36514


Adolf - 1/12/2010 - 16:06

Otázky expertů ohledně užitečnosti robotického kosmického letounu X-37B Letectva
By Jeremy Hsu
SPACE.com Senior Writer
posted: 29 November 2010
02:42 pm ET

Nová pozorování utajovaného kosmického letounu X-37B Letectva uvedla tyto tajné mise kosmického prostředku zpět do záře reflektorů. Zatímco jedni hloubají o přesné povaze takového prostředku, někteří experti už přednesli otázky, zda je robotický kosmický letoun vůbec potřebný.

Téměř ke všem funkčním schopnostem, které by mohl X-37B robotický kosmický letoun mít, existují levnější alternativy, jak tvrdí analýza Union of Concerned Scientists (UCS) vydaná během současné mise tohoto prostředku. Experti této organizace chtějí, aby Obamova administrativa a Kongres revidovali U.S. angažovanost v programu tohoto kosmického letounu.

„Není to všechno pro všechny,“ říká Laura Grego, fyzik a expert na kosmickou bezpečnost z UCS ve Washingot D.C. „Ve skutečnosti je to dost omezené.“

Možnou hlavní unikátní výhodou X-37B je schopnost vracet experimenty nebo hardware k inspekci na Zem, jak na to Letectvo poukázalo už před startem letounu v dubnu. Tuto schopnost měl v současnosti pouze raketoplán NASA, ale raketoplán je předurčen k realizaci své poslední letové mise někdy příští rok.

Zůstává hodně nejistoty u programů s neznámou cenovkou. Dlouhá historie kosmického letounu neobsahuje jen Boeing Phantom Works jako primárního dodavatele U.S. Letectva, ale i NASA a Pentagonskou Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA).

Počítání způsobů

Hlavním problémem s X-37B je nedostatek přesvědčivých misí, jak tvrdí Grego a kolega z UCS David Wright, který své obavy v červnu popsal v jejich UCS blogu „Všechny věci nukleární“. Tito rovněž nedávno spolupracovali při napsání „Zabezpečení oblohy“ – zprávy, která vypichuje 10 kroků, které by U.S. měla přijmout ke kosmické sebeobraně.

Další systémy, které se nevrací na Zem, mohou vynášet užitečný náklad na orbitu, manévrovat v kosmu, střetávat se se satelity a vypouštět vícečetné satelity nebo jiné náklady při mnohem nižších nákladech, říkají Grego a Wright.

Schopnost přinést užitečný náklad zpět na Zem představuje dost unikátní schopnost X-37B. Ovšem výzkumníci s UCS řekli, že oprava nebo re-pass satelitů nemá moc smysl kvůli malému nákladovému prostoru X-37B, který má rozměry jen jako ložná plocha pick-upu.

Pro srovnání zavazadlový prostor raketoplánu by mohl dovnitř pobrat dva celé X-37B.

Co se týče vysazování kosmických výsadkářů, říkají experti, zapomeňte na to. Na přistání plachtící X-37B by tvořilo snadný cíl pro protiletecké systémy a těžko by se ospravedlnily obrovské náklady na vysazení pár bojovníků.

„Je těžké vymyslet, co by mohlo tuto misi učinit přesvědčivou,“ řekla Grego SPACE.com. „Nechrání vás to před protileteckou palbou a moment překvapení pro vás opravdu pracovat nebude, když vystřelíte raketu Atlas V.“

X-37B podobně představuje jen velmi nepravděpodobný nosič bojových hlavic nebo jiných zbraní kvůli omezené nosnosti, nákladnosti a zranitelnosti jako pomalý, plachtící bombardér, jak tvrdí výzkumníci UCS.

Jejich hodnocení z větší části souhlasí s ranou analýzou od Briana Weedena bývalého orbitálního analytika U.S. Letectva a nyní technického poradce Nadace bezpečného světa. Weeden odhadl pravděpodobnost vyzbrojení X-37B jako „nulovou“.

Orbitální špión

Weeden souhlasil s výzkumníky UCS ohledně toho, že znovupoužitelné kosmické letouny „mají řadu inženýrských a technických problémů“, které omezují rentabilitu takovýchto prostředků. Ale X-37B pořád vidí jako rozumně schopného orbitálního špiona, který dovede vyplnit mezery v současném pokrytí orbitálními satelity.

„Řekl bych, že kosmický letoun je právě teď pravděpodobně přiměřenější jako válečný bojovník k našim potřebám z hlediska našich potřeb operativní dispozice ve vesmíru než cokoliv, co máme,“ řekl Weeden. „To ale hodně záleží na času jeho obratovosti.“

X-37B by mohl pro každou misi rekonfigurovat náklad svých senzorů. Tento náklad by závisel na potřebě vojenského velitele nebo zpravodajské agentury na špehování určité části světa, navrhuje Weeden.

Jelikož má na misi ke spálení více paliva než trvalý satelit, tak by X-37B mohl být také schopen měnit svou orbitu a mít tak pružnost změnit oblast své působnosti za letu.

A nakonec by kosmický letoun měl možná časový náskok před satelitními misemi z hlediska přípravy, řekl Weeden. Každá satelitní konstrukce má svůj unikátní způsob „spáření“ s nosnou raketou, která ji vynese do kosmu, což se může stát z krátkodobého hlediska problémem času.

Činitelé Letectva by tyto problémy v naléhavé situaci mohli obejít jednoduše tím, že by jakýkoliv senzor nacpali jako náklad do standardizovaného tělesa X-37B.

Když neznáme přesné náklady, co to stojí (ty jsou tajné), může být velká část debaty o X-37B mimo mísu. Tam, kde výzkumníci UCS a Weeden vidí nedostatek nějaké přesvědčivé mise, se může Letectvo a U.S Ministerstvo obrany radovat z nějakých možností, pro něž mají oblast využití.

Weeden poznamenal, že Ministerstvo obrany často v posledních letech dávalo přednost takovým systémům všeumělů.

„X-37B neumí žádnou věc opravdu dobře, ale umí spoustu věcí,“ vysvětluje Weeden. „No a v tomto smyslu to pro něj může být argument.“

Robotický návrat

Hodně ze spekulací o znuvupoužitelnosti X-37B nakonec závisí na tom, jak dobře si povede během návratu a přistání. Takové automatizované přistání jako letadlo by pro U.S. Letectvo představovalo premiéru.

Před tím takovouto schopnost návratu automatizovaným plachtěním předvedl pouze Sovětský svaz u své verze obdoby k U.S. raketoplánu Burana.

„Ze všeho, co o tom vím, to není oproti raketoplánu tak moc pokročilé,“ řekl Weeden. „Je to s ohledem na raketoplán evoluční nikoliv revoluční.“

Takovéto přistání má určitě výhody u křehkého a tajného vojenského a zpravodajského nákladu oproti kapsli přistávající na padáku.

„Je krásnější, když to přistane na vaší ranveji, než když to musíte sbírat z oceánu nebo z přistání v poušti,“ přiznává Grego. Přesto ale ona i Wright z Union of Conncerned Scientists zůstávají nepřesvědčeni, že tento kosmický prostředek své náklady ospravedlňuje.

Ať jsou současné schopnosti X-37B v momentálně jakékoliv, zahájil dost ambiciózní projekt NASA s určením X-37. NASA a Boeing podepsali společnou dohodu o spolupráci za 173 milionů dolarů, aby společně tento prostředek vyvinuli už v roce 1999.

Letectvo podle Susan Turner bývalé zástupkyně ředitele pro NASA program X-37 projevilo raný zájem o X-37 jako o možný kosmický manévrující prostředek. Ale U.S. kosmická agentura se více zajímala o celkový pokrok v technologiích znovupoužitelných kosmických dopravních prostředků.

Postavení lepšího kosmického letounu

Kosmická agentura měla záměr zavést celý nový balík technologií, řekla Turner. Ty by měly obsahovat automatizovaný návratový a přistávací systém.

NASA chtěla rovněž řízení letu ovládané výlučně elektromechanickými servopohony (EMA), které by vyřadily objemné hydraulické okruhy normálního řídícího systému a rovněž přijmout přístup známý jako létání po vodičích – power-by-wire. Brzdný systém X-37 by rovněž obsahoval EMA.

Žádány byly nové tepelné dlaždice k ochraně X-37 proti děsivému žáru při návratu kvůli jeho prudšímu vstupnímu náklonu v porovnání s raketoplánem. Tepelné zatížení rovněž roste, kvůli menším rozměrům X-37, což znamená menší povrchovou plochu k odvodu tepla.

Tak zvané horké konstrukce se plánovaly pro kormidlová křidélka – ruddevators, která kombinují výškovky s kormidlem, což jsou řídící povrchy, které aeroplánu pomáhají kormidlovat. Horké konstrukce měly za cíl ustát tepelnou zátěž při návratu, aniž by k ochraně potřebovaly dodatečné dlaždice nebo povlaky.

„Zaplníme oblohu letouny X,“ vzpomíná Turner. V současnosti je na inženýrském ředitelství v NASA's Marshall Spaceflight Center in Huntsville, Ala.

Ale jako NASA projekt se podařilo přežít pouze X-37 až do roku 2004, kdy president George Bush oznámil svou iniciativu NASA soustředěnou na měsíc, která neponechávala žádný prostor pro znovupoužitelné miniraketoplány.

NASa nakonec projekt X-37 přesunula na Pentagonskou DARPA, která tento projekt následně předala Letectvu.

Znovuzrození X-37

Prostorová omezení zabránila, aby se X-37B stala plnocennou náhradou za raketoplán, přinejmenším co se týče letů lidí. Ve skutečnosti NASA svého času uvažovala o předchůdci X-37 jako o sekundárním nákladu v rámci raketoplánu, řekla Turner.

„X-37 byl vždy jednoduše technologický demonstrátor, který nevystavoval lidi riziku a teoreticky byl levnější než raketoplán,“ řekla Turner. Dodala, že v jednom okamžiku NASA doufala, že X-37 použije jako orbitální dopravní prostředek s dlouhou životností a nic nevylučuje, že zrovna tak o X-37B může uvažovat Letectvo.

X-37 by mohl rovněž na palubě tuctových raket střední třídy Atlas nebo Delta startovat častěji než raketoplán. Takovéto mise by mohly brát vědecké náklady na orbitu častěji než je zařazovat do dlouhé fronty na vypuštění raketoplánem a ještě využít výhod návratové schopnosti X-37.

NASA měla podobně zájem o X-37 jako o znovupoužitelnou platformu pro testovací účely letového hardware, takže testovací inženýři by mohli vědět, jak dobře si takové systémy vedly. Takovéto testovací možnosti se naskytnou jen málo, říká Turner.

Bez ohledu na úsilí a náklady vypadá Turner, že je ráda, že X-37 se nakonec na orbitu dostal jako X-37B, i přestože experti z venku nadále debatují o jeho účelnosti a rentabilitě jako prostředku Letectva.

„Vždycky lidem říkám, že dobrou myšlenku je těžké zabít,“ řekla Turner.



Umělecká ilustrace X-37B U.S. Letectva v kosmu. Credit: Boeing



Diagram orbitálního testovacího prostředku U.S. Letectva X-37B. Graphic by Karl Tate



Prototyp kosmického letounu X-37B spatřený na ranveji během letových testů na této nedatované fotce uvolněné U.S. Letectvem. Credit: USAF



Kosmický letoun X-37 spatřený připojený k letounovému nosiči WhiteKnight během testovacího letu. Credit: Alan Radecki


martinjediny - 1/12/2010 - 21:55

citace:
Otázky expertů ohledně užitečnosti robotického kosmického letounu X-37B Letectva
...


zaujimave, ze o doprave osob hovoria sice hypoteticky, ale zrejme realizovatene.


Alchymista neprihlasený - 2/12/2010 - 00:17

Je snímka X-37 podveseného pod WhiteKnight reálna, alebo "fotošop"?


avitek - 2/12/2010 - 09:10

Podle vydaného NOTAM (sám jsem ho neviděl, informace je zprostředkovaná), jsou oznámeny "speciální operace" na Vandenberg AFB v rozmezí časů od 2010-12-03 06:00 UTC do 2010-12-03 15:00 UTC. To odpovídá prvnímu dni veřejně oznámeného možného přistání miniraketoplánu.

Jinak podrobné informace o letišti na VAFB jsou na

http://www.airnav.com/airport/KVBG


martinjediny - 2/12/2010 - 09:30

citace:
Je snímka X-37 podveseného pod WhiteKnight reálna, alebo "fotošop"?


NASA mala WhiteKnight zapozicane, na aky ucel si 100% nepamatam, ale urcite islo o vztlakove teleso, co by zodpovedalo...


jaro. - 2/12/2010 - 09:40

citace:
Je snímka X-37 podveseného pod WhiteKnight reálna, alebo "fotošop"?


Áno, reálna, najprv boli urobené testy pristávania na letisku x-37 pomocou white knight:

http://www.space.com/missionlaunches/050527_whiteknight_x37.html


-=RYS=- - 2/12/2010 - 17:55

citace:
Podle vydaného NOTAM (sám jsem ho neviděl, informace je zprostředkovaná), jsou oznámeny "speciální operace" na Vandenberg AFB v rozmezí časů od 2010-12-03 06:00 UTC do 2010-12-03 15:00 UTC. To odpovídá prvnímu dni veřejně oznámeného možného přistání miniraketoplánu.

Jinak podrobné informace o letišti na VAFB jsou na

http://www.airnav.com/airport/KVBG



Zdravim pane Vitek.
Z jednoho uzavreneho fora (hw pro radiove telekomunikace) jsem vycetl, ze mezi experimenty na palube X-37 byla moznost vysokorychlostnich prenosu a to oboustranne na velkmi vysokem kmitoctu. Melo by jit o pasmo 94GHz (http://www.erodocdb.dk/Docs/doc98/official/pdf/ERCREP025.PDF) pro spojeni o kapacite 260Mbps v modulaci COFDM/Bi-QPSK pres 40cm parabolu s 360st natacecim systemem (v podstate se vysune "ruka" na jejimz konci je parabola).
Udajne jde o to, ze potrebuji zabezpecenou radiovou linku a cim vyssi kmitocet, tak je mensi rozptyl (ostrejsi paprsek).
Puvodne se melo pouzit FSO:

Kvuli nejvetsi bezpecnosti, ale zrejme kvuli problemu s "mrakama" pouzili vysoke MW pasmo.

Nevim, jestli to je pravda, jen predavam tak, jak jsem zachytil.
Ta vysoka rychlost by odpovidala tomu, ze X37 by se dal pouzit jako vysoko-LEO-mobilni retlanslacka mezi NEO odposlouchavacima satelitama (viz nedavno to monstrum s 100m parabolou) a pozemnima stanicema.
To je jen muj vlastni odhad, protoze samotna "100m-parabola" druzice by jinak mela caste vypadky v prenosu dat a pro vhodne pouziti by bylo zapotrebi neco "mobilniho" mezi povrchem a "100m-parabola" druzici a to jeste tak, aby svazek datovych mikrovln byl co nejuzsi.


[Upraveno 02.12.2010 -=RYS=-]


astropl - 3/12/2010 - 12:14

Miniraketoplan pristal dnes v 09:16 UT v Vandenberg AFB.

Zprava.


JMEDE - 3/12/2010 - 15:44

citace:
Miniraketoplan pristal dnes v 09:16 UT v Vandenberg AFB.

Přistál americký vojenský raketoplán X-37B

Bezpilotní raketoplán amerického letectva přistál v pátek na vojenské základně v Kalifornii, informuje televize CNN.3.prosinec 2010 - 14:24
Ve vesmíru strávil sedm měsíců. Vesmírná loď X-37B dosedla na ranvej Vandenberovy základny v 1:16 západoamerického času, to je 10:16 SEČ. "Dnešní přistání završilo úspěšný let. Podpořila ho skvělá týmová práce vesmírné perutě amerického letectva a firmy Boeing," oznámil plukovník Troy Giese, programový ředitel letu.
"Letoun zapálil na nízké oběžné dráze brzdicí motory a samostatně vstoupil do ovzduší. Potom úspěšně zakončil svůj panenský let,“ cituje CNN z prohlášení amerického letectva. Projekt je zahalen tajemstvím. Americké letectvo kromě termínu přistání a data startu - 22. dubna - oznámilo jen to, že úkolem letounu Air Force X-37B je prověřit dálkové řízení, odolnost tepelného štítu a činnost přístrojů na palubě.

Dlouhý pobyt raketoplánu ve vesmíru umožnila energie, kterou získával ze solárních panelů. Klasické raketoplány NASA získávají energii z palivových článků a ve vesmíru zůstávají nejvýše několik týdnů. Podstatný rozdíl je ï v tom, že vojenský raketoplán má čtvrtinové rozměry a je zavalitější. Na délku měří necelých devět metrů. Oba raketoplány jsou stejné v tom, že startují kolmo jako raketa a přistávají jako kluzák.

Vojenský raketoplán začala vyvíjet NASA koncem 90. let. Později projekt převzalo vojenské letectvo. Jeho přesný účel není znám.


avitek - 3/12/2010 - 20:36

Oficiální zprávu o přistání vydal 30th Space Wing:

http://www.vandenberg.af.mil/news/story.asp?id=123233195


alamo - 4/12/2010 - 00:31

fotografie po pristátí


http://www.onorbit.com/node/2681


PINKAS J - 4/12/2010 - 07:45

Tohle je cesta na LEO a zpět i pro posádku , které bych dal přednost: Kolmý start na špici nosné rakety a přistání na dráze.


pat - 4/12/2010 - 08:29

feature=player_embedded


martinjediny - 4/12/2010 - 16:52

citace:
Tohle je cesta na LEO a zpět i pro posádku , které bych dal přednost: Kolmý start na špici nosné rakety a přistání na dráze.
...este keby sa tak prvy stupen chcel vratit na drahu...


pospa - 15/12/2010 - 11:27

Zveřejněny fotky z odtažení X-37B po přistání do hangáru. Na posledním snímku je vidět ve skupině s druhým, novým exemplářem.

http://www.spaceflightnow.com/news/n1012/12x37gallery/


avitek - 15/12/2010 - 14:06

Podle některých zdrojů (viz dole) během doběhu po přistání praskla jedna pneumatika podvozku, naštěstí bez dalších následků. Pouze se zvažuje, že některé šrámy z celkově sedmi (7) na trupu mohou pocházet z nárazu kousků pryže z pneumatiky a nikoli od kosmického smetí.

http://www.defensenews.com/story.php?i=5176376&c=AME&s=TOP


avitek - 15/12/2010 - 14:12

citace:
... druhým, novým exemplářem.


Podle toho, co je uvedeno v doprovodném textu nad onrázky v tomto odkazu

http://www.spaceflightnow.com/news/n1012/12x37gallery/

ten druhý je zřejmě exemplář, který byl použit pro zkušební lety pouze v atmosféře, nikoli ten, co se připravuje k letu do vesmíru na jaro 2011, cituji: "where the X-37 approach and landing test vehicle is housed".


JMEDE - 15/12/2010 - 16:49

ten druhý je zřejmě exemplář, který byl použit pro zkušební lety pouze v atmosféře, nikoli ten, co se připravuje k letu do vesmíru na jaro 2011, cituji: "where the X-37 approach and landing test vehicle is housed".


Jesli je tomu tak tak letvý mají jen jeden protože o třetím nebyla žádná řeč. Podle plánované frakvence jeden stačí. Rád bych věděl jaké dostane 37čka jméno protože X je jen na dobu testů.


avitek - 16/12/2010 - 09:54

Nedávno (v listopadu) byla zmínka z neoficiálních zdrojů, že nový exemplář je ještě ve Skunk Works u Boeingů.

Bylo by to pochopitelné, protože rozhodně se budou snažit ještě do tohoto exempláře zabudoat případně změny, vyplývající ze zkušeností s prvním orbitálním letem a hlavně s výsledky šetření provedených po přistání. Jinak by druhý let do vesmíru nebyl ničím jiným, než opakováním prvního, možná s jiným nákladem, ale z technického hlediska by moc nového nepřinesl.


admin - 16/12/2010 - 10:05

Skunk Works jsou Lockheedu...

http://en.wikipedia.org/wiki/Boeing_Phantom_Works


pospa - 16/12/2010 - 11:05

citace:
... Jinak by druhý let do vesmíru nebyl ničím jiným, než opakováním prvního, možná s jiným nákladem, ale z technického hlediska by moc nového nepřinesl.
Nicméně v článku http://www.spaceflightnow.com/news/n1012/12x37review/ se píše mimo jiné o tom, že při druhém letu má být také rozšířena letová obálka o náročnější dráhy - s jiným sklonem a následné ověření možností přistání na Vandenberg za horších povětrnostních podmínek - vítr, srážky, atd., než tomu bylo při prvním letu. Už jen toto samotné by významně přispělo k ověření schopností letounu a rozšíření možnosti využití X-37.


Alex - 16/12/2010 - 11:21

Při druhém letu má být také rozšířena letová obálka o náročnější dráhy - s jiným sklonem a následné ověření možností přistání na Vandenberg za horších povětrnostních podmínek - vítr, srážky, atd., než tomu bylo při prvním letu. Už jen toto samotné by významně přispělo k ověření schopností letounu a rozšíření možnosti využití X-37.




Kvôli vyskúšaniu pristátia za zhoršených meteopodmienok stačí urobiť zhodenie/vypustenie z výšky cca 10km.


pospa - 16/12/2010 - 11:39

citace:
Při druhém letu má být také rozšířena letová obálka o náročnější dráhy - s jiným sklonem a následné ověření možností přistání na Vandenberg za horších povětrnostních podmínek - vítr, srážky, atd., než tomu bylo při prvním letu. Už jen toto samotné by významně přispělo k ověření schopností letounu a rozšíření možnosti využití X-37.
Kvôli vyskúšaniu pristátia za zhoršených meteopodmienok stačí urobiť zhodenie/vypustenie z výšky cca 10km.
Myslím že nestačí - tímto drop testem neověříte chování raketoplánu po 3/4 roce na orbitě a tepelně náročném průletu atmosférou. Nezapomínejte, že celý proces deorbit-reentry-landing probíhá zcela autonomně. Pozenmí obsluha má pouze jedno "kill tlačítko", ktrým může nechat stroj zlikvidovat pokud by nešlo vše podle plánu a hrozilo "nestandartní přistání" = jinde než na runway Vandenberg AFB.


avitek - 16/12/2010 - 15:35

citace:
Skunk Works jsou Lockheedu...

http://en.wikipedia.org/wiki/Boeing_Phantom_Works


Omlouvím se, já se Skunk / Phantom, pořít pletu. To ten zatracenej německoej doktor co se jmenuja nějak od A ...


Ludek_F - 22/2/2011 - 23:35

Na Cape Canaveral se připarvuje ke kosmickému letu 2. armádní miniraketoplán X-37B,
plánovaný start 4.3.2011 raketou Atlas 5 z rampy 41 :


http://spaceflightnow.com/atlas/av026/status.html


pospa - 2/3/2011 - 16:15

Páteční start OTV-2 bude možno sledovat online http://www.ulalaunch.com/site/pages/Multimedia_Webcast.shtml


Adolf - 2/3/2011 - 23:48

Kosmický letoun Letectva X-37B v pátek startuje na tajnou misi
by Mike Wall, SPACE.com Senior Writer
Date: 02 March 2011 Time: 02:08 PM ET



I přes jeho robotickou podstatu se kosmickému letounu dostalo od posádky Letectva na Vandebergu vřelého přivítání. Tady letoun zřejmě prochází bezpečnostními procedurami po přistání 6. prosince v 1:16 ráno PST (09:16 GMT). Na vnější tepelné izolační pokrývce letounu je vidět výrazná ošuntělost čili ztráta barvy.
CREDIT: USAF/Vandenberg Air Force Base

Pro tajný kosmický letoun U.S. Letectva X-37B je na pátek 4. března naplánován start na jeho druhou misi, avšak, co bude opravdu dělat, až se odlepí od země, zůstává záhadou.

Robotický miniraketoplán X-37B má, dovolí-li to počasí, v pátek vzlétnout z Cape Canaveral na Floridě na raketě Atlas 5. Jeho startovací okno se podle zabezpečovatele letu United Launch Aliance, který bude na let dohlížet, otvírá ve 3:39 odpoledne EST (20:39 GMT).

To bude znamenat druhou kosmickou misi v programu kosmického letounu Letectva X-37B, ale pro tento konkrétní letoun to bude první mise. Je to druhý letoun X-37B postavený Boeingem pro Letectvo a ponese jméno Orbital Test Vehicle 2 čili OTV-2.

První letoun X-37B vystartoval v dubnu 2010 a na Zem se vrátil v prosinci po zjevně úspěšném testovacím letu, ačkoliv podrobnosti této mise – stejně jako u nadcházejícího letu – jsou utajené. První mise X-37B trvala 225 dnů.
Fotky z ní: http://www.space.com/25-37b-space-plane-orbital-test-vehicle.html

Současné předpovědi pro páteční pokusný start X-37B dávají 70 procentní šanci, že let bude odložen kvůli špatnému počasí, řekli činitelé Letectva.

Malý robotický raketoplán

Se svým tupým nosem a pahýlovitými křídly připomíná tento bezpilotní letoun X-37B miniaturní verzi raketoplánů NASA. Letoun byl původně vyvinut jako součást projektu NASA, který byl předán vojákům, když mu vyschlo financování.

Letoun je asi 29 stop (téměř 9 metrů) dlouhý a 14 stop široký (téměř 4,5 metrů) s prostorem pro užitečný náklad o asi ložné ploše pickupu. Je zkonstruován k vertikálnímu startu v kuželovém nosiči na raketě, k pobytu ve vesmíru trvajícímu na jeden zátah měsíce a pak k horizontálnímu přistání na ranveji jako raketoplán.

Ale na rozdíl od raketoplánů dělají NASA letouny X-37B všechno automaticky. Má také pole slunečních článků, které se rozvine z jeho úložiště užitečného nákladu, aby během měsíce dlouhého pobytu na orbitě vyrábělo elektřinu.
http://www.space.com/75-x-37b-spaceplane.html

„Na zemi nikdo nesedí u joysticku a nepilotuje to,“ řekl před první loni vystřelenou misí X-37B podplukovník Troy Giese programový manager z Air Force Rapid Capabilities Office.

Air Force Rapid Capabilities Office dohlíží za ozbrojené síly U.S. na program kosmického letounu X-37B.

Tajný druhý zkušební let

Činitelé Letectva toho o první misi X-37B moc neřekli a mají podobně pusu na zámek i o nadcházejícím druhém letu letounu OTV-2.

Letectvo ale řeklo, že letoun X-37B by měl Letectvu pomoci otestovat a předvést nové technologie – jako jsou systémy navádění, navigace a řízení – které by se daly využít u budoucích satelitů.

Utajení obklopující X-37B vedlo k určitým spekulacím, že letoun by mohl být nějakým druhem kosmické zbraně. Činitelé Letectva ale tato obvinění opakovaně popírali a určití experti postulovali, že to představuje platformu pro kosmický průzkum.

X-37B byl postaven Boeing's Phantom Works Division in Seal Beach, Calif a je schopen letu na dlouho trvající mise, protože má svůj systém slunečních panelů pro napájení, který mu umožní zůstat na orbitě až 270 dnů, řekli činitelé Letectva.

NASA původně používala kosmický letoun jako testovací nosič pro experimenty, dokud financování projektu nebylo v roce 2004 vyčerpáno.

Letoun potom přešel k Defense Advanced Research Projects Agency a byl nakonec předán v roce 2006 Letectvu.


pospa - 4/3/2011 - 16:35

Pár nových pohledů na X-37B z předstartovní přípravy OTV-2.
Za pár hodin se otvírá startovací okno. Ač je to vojenské zařízení, přesto držím palec.
Aktuální stav počasí totiž dává jen 30% šanci na start - only a 30 percent chance of acceptable conditions this afternoon due to gusty winds and violation of the cumulus clouds.






[Upraveno 04.3.2011 pospa]


pospa - 4/3/2011 - 20:56

T -60 min, tankování navzdory oblačnosti pokračuje podle plánu


pospa - 4/3/2011 - 21:27

K rampě se blíží série přeháněk - šance na start v plánovaný čas klesla na 10%


pospa - 4/3/2011 - 21:56

První desetiminutové startovací okno kvůli nevyhovujícímu počasí zůstalo nevyužito.
Druhé okno se otevírá dnes v 5:27 pm EST (23:27 SEČ)



[Upraveno 04.3.2011 pospa]


pospa - 4/3/2011 - 23:27

Pro oblačnost a silný vítr byl odvolán i druhý dnešní pokus.
Start se odkládá na zítřejší odpoledne.


Dubest - 5/3/2011 - 20:49

dnešní počasí je lepší: http://www.spaceflightnow.com/atlas/av026/status.html v 19:05 GMT byl oznámen nový čas startu: 5:46 p.m. EST


josef - 6/3/2011 - 06:53

Mini-raketoplán X-37b odstartoval na oběžnou dráhu
http://www.livingfuture.cz/clanek.php?articleID=10125

Secretive X-37B Space Plane Launches on New Mystery Mission http://www.space.com/11031-secret-x37b-space-plane-launch.html


Vektor - 6/3/2011 - 20:16

Plne nalozeny X-37B ma hmotnost 5 ton. Atlas V ma kapacitu vyniest vyssie hmotnosti na LEO nez 5 ton. Preco bol zvoleny Atlas V, nestacil nejaky menej vykonny (lacnejsi) nosic?


avitek - 6/3/2011 - 22:14

citace:
Plne nalozeny X-37B ma hmotnost 5 ton. Atlas V ma kapacitu vyniest vyssie hmotnosti na LEO nez 5 ton. Preco bol zvoleny Atlas V, nestacil nejaky menej vykonny (lacnejsi) nosic?


Atlas 5 Model 501 je nejmenší verze Atlasu 5, která má nosnost na LEO ve výši 500 km (což je počáteční dráha X-37B) při sklonu 28,5 stupně (ve skutečnosti sklon je 40 stupňů) tzv. systémovou užitečnou hmotnost 7721 kg (do toho se musí kromě vlastního užitečného zatížení započítat částečně hmotnost aerodynamického krytu, cca 200 kg), adaptéru pro připojení užitečného zatížení, v tomto případě 170 až 190 kg). Tedy po odpočtu uvedených hodnot dostanete cca 7300 kg. Ale to je na optimální dráhu se sklonem 28,5 st. Protože ale máte sklon o 11,5 stupně větší, musíte odečíst odhadem nejméně dalších 500 kg (rozdíl proti polární dráze je dokonce podle výrobce 1500 kg). Tím se dostanete na hodnotu 6800 kg netto a to už není moc velká rezerva.

Odhady, kolik váží plně naložený miniraketoplán, se pohybují v rozmezí 5000 až 5500 kg a není vyloučené, že pozdější lety mohou být ještě o něco těžší, zejména pokud by se něco vyklápělo z nákladového prostoru k volnému letu a nevracelo se na zemi.

Jediná další létající raketa této třídy je Delta 4 Heavy. Ale nemám teď čas, hledat její uživatelský manuál.

A cena rozhodně bude srovnatelná.


Ervé - 7/3/2011 - 09:45

Hmotnost aerodynamického krytu je u Atlasu V započítána - takže těch 200 kg se odečítat nemusí. Významným důvodem je, že X-37 s rozpětím cca 4,5 m se kompletní vejde pod aerodynamický kryt - u menšího nosiče by křídla trčela a ovlivňovala aerodynamiku celé rakety - vývoj by byl dražší než zaplatit dvakrát vyšší cenu za start Atlasu V. Staré lehké Delty by nosností nestačily a nové jsou dražší než Atlas. Ono těch nosičů v USA, navíc prověřených Pentagonem moc není.


yamato - 7/3/2011 - 12:06

ako vlastne dopadol tepelny stit prveho x-37? Myslim ze to bola jedna z veci ktore mal testovat. Je mechanicky odolnejsi nez dlazdice raketoplanu? Odolnejsi keramicky stit bez vysokych narokov na udrzbu by bol docela zlomovy posun vpred, co sa tyka znovupouzitelnosti...


Vítězslav Novák - 8/3/2011 - 13:22

citace:
ako vlastne dopadol tepelny stit prveho x-37? Myslim ze to bola jedna z veci ktore mal testovat. Je mechanicky odolnejsi nez dlazdice raketoplanu? Odolnejsi keramicky stit bez vysokych narokov na udrzbu by bol docela zlomovy posun vpred, co sa tyka znovupouzitelnosti...


Obávám se, že to bude jedna z těch otázek, na něž se odpovídá "No comment"...


fritz.lochmann - 8/3/2011 - 13:27

Zaujímalo by ma, či v prípade úspechu testovacích misií X-37 oprášia naši slovanskí bratia svoj projekt Klipper, ktorý sa zdá byť ruským ekvivalentom.


pospa - 8/3/2011 - 14:28

citace:
ako vlastne dopadol tepelny stit prveho x-37?
Mezi přistáním OTV-1 a startem OTV-2 uplynuly pouhé 3 měsíce. Na nějaké úpravy druhého exempláře nebylo moc času a zdá se, že po vyhodnocní výsledků prvního letu to ani nebylo nějak obzvláště potřeba.



Pro oživení paměti si můžeme zatím jen zopakovat to, co o Thermal Protection System X-37B víme z článku v Air & Space Magazine z 1.1. 2010.

"...X-37's uses ... advanced, higher-temperature, more durable thermal protection materials are used to protect the structure during re­entry.
Those materials include silica tiles impregnated with the latest version of Toughened Uni-Piece Fibrous Insulation (TUFI), some of which have flown on the shuttle since the 1994 mission STS-59. The tiles will provide most of the thermal protection for the X-37's underside, and are more durable than earlier shuttle tiles, which have been pocked by debris as light as paint chips. In a TUFI tile, the surface material permeates the underlying insulation, which supports and reinforces the outer surface and renders it more resistant to impacts. In contrast to the shuttle's older, more rigid glass-fiber composite tiles, TUFI tiles have a porous nature that stops cracks from spreading.
The X-37 will also demonstrate a new-generation Conformal Reusable Insulation blanket technology, which provides better protection for top surfaces, along with a hard, smooth finish that produces less drag than the shuttle's 1970s-era thermal blankets.
The X-37's most notable thermal advance is on the wing leading edge. On the shuttle, that vulnerable area was covered with reinforced carbon-carbon; the X-37 uses a different material, called TUFROC, for Toughened Uni-piece Fibrous Reinforced Oxidation-Resistant Composite. TUFROC (pronounced "tough rock") was developed at NASA's Ames Research Center in California by a group led by David Stewart, who has worked on thermal protection systems since the shuttle program.
Stewart explains that during reentry, heat is generated not just by friction of the vehicle against the atmosphere, but also by atoms on the surface recombining. In the shuttle's case, the carbon-carbon oxidizes. As the name implies, the new material resists oxidative damage. The surface of the shuttle's tiles heats up very fast because the insulator's high-density coating is very thin. TUFROC's surface material is thicker, and therefore takes longer to heat up. And the new material will reduce weight, which will enable the spaceplane to carry more payload."


http://www.airspacemag.com/space-exploration/Space-Shuttle-Jr.html?c=y&page=1


pospa - 8/3/2011 - 15:36

Velmi hezké video ze startu OTV-2.

http://www.ulalaunch.com/site/Video/videos/AV/av_otv2_lh.wmv

K mému překvapení je na koci vidět i odhození aerodyn. krytu, což jsem si myslel, že ze země skoro vidět nelze.


Vítězslav Novák - 9/3/2011 - 16:57

citace:
Zaujímalo by ma, či v prípade úspechu testovacích misií X-37 oprášia naši slovanskí bratia svoj projekt Klipper, ktorý sa zdá byť ruským ekvivalentom.


Kliper měl být kosmická loď pro 6 osob se schopností autonomního letu po dobu 5 dní a roční zárukou při připojení k ISS - ne robot jako X-37. Vzhledem k tomu, že Kliper byl nahrazen univerzálnější kosmickou lodí PPTS, což je klasická kapsle bez křídel, je Kliper nejspíš mrtvá větev, resp. vývojový předchůdce PPTS.

Podle ruských zdrojů pokračuje vývoj PPTS podle plánu, loni dokončili výkresy, na letošním MAKSu v srpnu by měla být k vidění maketa. Uvidíme jestli uvidíme.


fritz.lochmann - 9/3/2011 - 21:34

citace:
Vítězslav Novák ...
... Kliper měl být kosmická loď pro 6 osob, ne robot jako X-37 ...


Ďakujem za ujasnenie, to som akosi nepostrehol.


Jan Baštecký - 10/3/2011 - 11:39

citace:
...
And the new material will reduce weight, which will enable the spaceplane to carry more payload."



Máte někdo prodrobnosti? O kolik jsou dlaždice TUFI/TUFROC lehčí, než starší provedení (např. raketoplánové)?


x - 10/3/2011 - 18:12

Ciste toerticky me to zajima utajeni toho projektu ted nechame stranou.
Mohl by se i on nejakym - dodatecnym uzlem spojit i ISS za predpokladu ze by neco bylo velmi nutne odvezet na Zem - tedy nejakou soucastku - ktera ji prislis tezka, ci velka na to aby se nejak dala nacpat do Sojuzu.
Jako to hydraulicke cerpadlo treba - tedy jestli je ta nosnost a mozne rozmery nakladu takove, aby to melo smysl - nelze to nejak odvezt jinak - tedy jen Sojuzem.
Pri ceste tam by mohl privezt bezny naklad jako Progress treba a nebo by to byl ukol az na zaver mise - kde by delal i jine ukoly.


yamato - 10/3/2011 - 18:19

citace:
Ciste toerticky me to zajima utajeni toho projektu ted nechame stranou.
Mohl by se i on nejakym - dodatecnym uzlem spojit i ISS za predpokladu ze by neco bylo velmi nutne odvezet na Zem - tedy nejakou soucastku - ktera ji prislis tezka, ci velka na to aby se nejak dala nacpat do Sojuzu.
Jako to hydraulicke cerpadlo treba - tedy jestli je ta nosnost a mozne rozmery nakladu takove, aby to melo smysl - nelze to nejak odvezt jinak - tedy jen Sojuzem.
Pri ceste tam by mohl privezt bezny naklad jako Progress treba a nebo by to byl ukol az na zaver mise - kde by delal i jine ukoly.


uzlom nie, ale mohla by ho chytit kanadska ruka, na to staci len uchytavaci kolik a zaparkovat dost blizko pri stanici. Nasledne druha ruka / astronaut / robonaut vlozi a zafixuje v nakladovom priestore naklad.
Ale to je cista utopia, neviem ci X 37 vobec ma vybavu na stretavacky na orbite.


x - 10/3/2011 - 18:36

citace:
citace:
Ciste toerticky me to zajima utajeni toho projektu ted nechame stranou.
Mohl by se i on nejakym - dodatecnym uzlem spojit i ISS za predpokladu ze by neco bylo velmi nutne odvezet na Zem - tedy nejakou soucastku - ktera ji prislis tezka, ci velka na to aby se nejak dala nacpat do Sojuzu.
Jako to hydraulicke cerpadlo treba - tedy jestli je ta nosnost a mozne rozmery nakladu takove, aby to melo smysl - nelze to nejak odvezt jinak - tedy jen Sojuzem.
Pri ceste tam by mohl privezt bezny naklad jako Progress treba a nebo by to byl ukol az na zaver mise - kde by delal i jine ukoly.


uzlom nie, ale mohla by ho chytit kanadska ruka, na to staci len uchytavaci kolik a zaparkovat dost blizko pri stanici. Nasledne druha ruka / astronaut / robonaut vlozi a zafixuje v nakladovom priestore naklad.
Ale to je cista utopia, neviem ci X 37 vobec ma vybavu na stretavacky na orbite.


To vybaveni na stret na orbite - by se tam dalo snad jeste pro tento ucel zabudovat - teoreticky po zachyceni tou kandskou rukou - by ta zarizni (blok te elektroniky predevsim) mohlo byt kosmonutem odpojen vyjmut - aby neprekazelo odvazenemu nakladu - tedy predpokladam - ze na odlet uz by nebylo zapotrebi ci jen jeho mala pevne nainstalovana cast.


Ervé - 11/3/2011 - 09:23

Ani nepotřebujete výstup kosmonauta, kanadská ruka chytne raketoplán a japonský manipulátor na Kibu vyjme a / nebo naloží náklad. Je to zajímavá možnost pro případ nouze, i když připravit Atlas 5 ke startu nějakou dobu trvá. Myslím si, že pro běžný provoz je X-37 příliš malý a že by definitivní verze měla být větší - tak 8-9 t, aby ho mohl vynášet jak Atlas 5, tak i Falcon IX, optimalizovat křídlo, aby se buď vešlo pod kryt, nebo byly konce křídla sklopné.


avitek - 11/3/2011 - 16:24

Z jiného soudku: amatérský optický pozorovatel družic Greg Roberts z Jihoafrické republiky pravděpodoně zachytil přelet X-37B OTV-2, takže Ted Moczan z krátkého úseku dráhy spočítal předběžné elementy dráhy. Teď se rozběhle pravý lov na tohodle "netopýra"!


h - 16/3/2011 - 05:01

Co je to tam za "Lego" na těch stěnách aerodynamickýho krytu?


yamato - 8/10/2011 - 11:41

http://www.space.com/13230-secretive-37b-space-plane-future-astronauts.html

kolko desatroci by asi trvalo urobit z x-37B x-37C?


Alchymista neprihlasený - 8/10/2011 - 14:42

Ak by bolo dosť peňazí, trvalo by to skôr roky než desaťročia - a Pentagon príliš suchotami netrpí ani v čase krízy.
IMHO - tak päť, maximálne desať rokov od definitívneho rozhodnutia stroj postaviť.


Conquistador - 8/10/2011 - 14:48

Tak dlouho.... když C má být defakto zvětšená kopie Bčka.... Aerodynamika je stejná... deset let je nějak moc... příliš mnoho, za ten čas kdyby se chtělo by se mohlo letět na Mars.
Natož tak postavit miniraketoplán který nepřináší žádné revoluční technologie (ty byly již vymyšleny pro menšího bratra), je to jen o aplikaci...
Určo kdyby se chtělo by se to dalo zmáknou za pět let.. možná i rychleji, ale muselo by se chtít.

Jinak cena.. no je to projekt Pentagonu + něco přihodí NASA, tak je jasné že by byla suma astronomická (za tu cenu by asi Musk nebo Rusové doletěli do Alfa Centauri a zpět)
[Upraveno 08.10.2011 Conquistador]


martinn - 1/12/2011 - 10:34

X-37B je na orbitě už pěkných 270 dní a zůstává tam dál. To už musí být nějaký rekord, ne? Každopádně by mě zajímalo co tam ve skutečnosti dělají.
http://www.livingfuture.cz/clanek.php?articleID=10546


Čtenář - 1/12/2011 - 11:53

Co tam dělají? Do toho nikomu nic není :-)

Musí nám stačit, že to s největší pravděpodobností souvisí s ochranou svobody, lidských práv a rozšíření demokracie ve světěm, zejména v darebáckých státech, autoritářských a totalitních režimech. Jde o záležitost a aktivitu výlučně obrannou a lidstvu prospěšnou.


yamato - 1/12/2011 - 13:21

testuju nove hracicky, spicluju ine satelity, fotia cudzie vojenske hracicky... a tak, normalka
Pokial v ramci toho vyvinu napr. znovupouzitelny tepelny stit novej generacie, bezudrzbovy, odolny, tak je vyhrano. Ono sa vzdy musi preinvestovat 19 dolarov na blbosti, aby z toho 1 zvysneho dolara bolo nieco uzitocne...


Derelict - 1/12/2011 - 15:31

citace:
Co tam dělají? Do toho nikomu nic není :-)

Musí nám stačit, že to s největší pravděpodobností souvisí s ochranou svobody, lidských práv a rozšíření demokracie ve světěm, zejména v darebáckých státech, autoritářských a totalitních režimech. Jde o záležitost a aktivitu výlučně obrannou a lidstvu prospěšnou.


Nejhorsi je, ze to nemusi byt sarkasmus. Dost casto to mysli vazne.

Na druhou stranu, z hlediska technologii pro rozvoj kosmonautiky to vitam. Vite kolik novinek se casem dostane ven?


raul - 20/12/2011 - 01:47

Jedna drobná zajímavost, které jsem si všiml. Podle aktuálně zveřejněných orbitálních dat by se mohlo zdát, že X37B stíhá ISS.


http://www.heavens-above.com/orbit.aspx?satid=37375&lat=0&lng=0&loc=Unspecified&alt=0&tz=CET
http://www.heavens-above.com/orbit.aspx?satid=25544&lat=0&lng=0&loc=Unspecified&alt=0&tz=CET

Pokud X37B od posledních zveřejněných orbitálních dat z 1.12. neprovedl žádný motorický manévr, měla by být v těchto dnech jeho oběžná rovina relativně blízko k oběžné rovině ISS.
Délka vzestupného uzlu LAN (tj.průsečík dráhy s rovníkem, tedy jakýsi fázový posun v rovinné projekci) se totiž v těchto začne dostávat do stejné polohy. Děje se tak rozdílným stáčením (precesí) obou drah v důsledku rozdílných výšek i sklonů drah. Nížší dráhy a dráhy s menším sklonem vůči rovníku mají tuto precesi rychlejší, důsledkem čehož se rychleji LAN snižuje a to je právě případ X37B vůči ISS.
Jakmile se LAN obou drah vyrovnají, vzájemný sklon drah bude roven pouze rozdílu jejich sklonu vůči rovníku, tedy cca 9°, což bude minimální hodnota, která se v dalších dnech bude opět zvětšovat.

Tedy možná by se mohla naskytnout příležitost k nějakému experimentálnímu nafocení X37B nebo ISS při dokování se Sojuzem. Pěkný důvod prodloužení mise.

Nicméně co se týče vzájemné rychlosti v takovém případě, dělalo by to minimálně 1.2km/s v okamžiku přiblížení, což není zrovna málo.


raul - 28/12/2011 - 00:41

Ještě k tomu mému minulému příspěvku..
Jak jsem teď podle nových parametrů počítal, tak k úplnému vyrovnání rovníkových uzlů LAN v důsledku nesféričnosti Země, tedy toho úplně nejmenšího vzájemného sklonu drah 8.86° a tedy i nejnižší vzájemné rychlosti 1192 m/s X-37B vůči ISS, by se mělo dosáhnout akorát na Nový rok večer.

Nabízela by se tedy i otázka zda by X-37B OTV-2 byl schopen takového rozdílu rychlosti třeba k demonstrativnímu přiblížení k ISS.

Z těch málo dat co lze nalézt...
Startovací hmotnost 5400kg, z toho max 300kg payload, přistávací hmotnost asi kolem 3400kg a Isp motoru (zřejmě 2x R-4D-11) 3061 Ns/kg.
Tedy teoreticky celková charakteristická rychlost by mohla shodou okolností být akorát 1241 m/s, což je překvapivě dost.

http://en.wikipedia.org/wiki/USA-226
ftp://ftp.rta.nato.int/PubFullText/RTO/EN/RTO-EN-AVT-116/EN-AVT-116-02-APP-01.pdf

Podobný orbitální manévr by se v prodloužené misi před přistáním možná nabízel, no ale samozřejmě po 302 dnech na orbitu toho už v asi nádržích tolik není a také je třeba počítat na retro pro deorbit.
Ale bylo by docela zajímavé aspoň vidět jakou fotografii či video mezi dvěma objekty na orbitu, v jaké maximální vzájemné rychlosti a min vzdálenosti lze pořídit, apod. Nějaké pěkné zveřejněné PFko od armády by neškodilo.


Olda - 28/12/2011 - 09:17

citace:
Co tam dělají? Do toho nikomu nic není :-)

Musí nám stačit, že to s největší pravděpodobností souvisí s ochranou svobody, lidských práv a rozšíření demokracie ve světěm, zejména v darebáckých státech, autoritářských a totalitních režimech. Jde o záležitost a aktivitu výlučně obrannou a lidstvu prospěšnou.



Ještě není silvestr, ale ty bys to měl zkusit v televizi, kam se na tvůj humor hrabe takovej Menšík!!!


JMEDE - 10/3/2012 - 08:35

citace:
citace:
Co tam dělají? Do toho nikomu nic není :-)

Mini-raketoplán X-37b (OTV-2) odstartoval na oběžnou dráhu 04.03.2011
a původně měl přistát koncem roku a přitom bloudí mezi nebem a zemí již přes rok, že by byl stracen ale zánik nebyl hlášen.


David - 10/3/2012 - 19:35

Já bych X-37 za raketoplán nepovažoval, v podstatě jde o okřídlenou návratovou družici. Raketoplán by se měl dostávat do kosmu vlastní sillou, vlastními motory, jinak se v lepším případě jedná o kosmický kluzák, kosmoplán jako byla příkladně projekt Dynasoar, nebo sovětský Buran. X-15 a uhlíková létadla pro kosmické skoky bych pak považoval za raketová letadla , potomky německého ME-163 Komet.


JMEDE - 15/3/2012 - 22:24

USAF je s kosmickým kluzákem spokojena a tak až zklouzne zpět dučkáme se třetí mise X-37b (OTV-3) je předběžně naplánovaná na letošní podzim, tento termín se ale může ještě změnit.


Ervé - 16/3/2012 - 06:09

Poletí nový kus nebo ten první?


j.mede - 16/3/2012 - 11:07

citace:
Poletí nový kus nebo ten první? Boeing má jistě na prkně své projekty X-37C bude o 180% větší a navržené pro šest astronautů ale vzhledem ke škrtům se spokojí s tím jedním, vymění montorovací přístroje, doplní PHM a šup na orbit v co nejnižší výšce.


lek - 16/3/2012 - 11:27

citace:
Poletí nový kus nebo ten první?


Na 12. 10. 2012 je předběžně plánován let OTV-1 F2, takže letí ten první OTV po druhé.


j.mede - 16/3/2012 - 12:21

citace:
citace:
Poletí nový kus nebo ten první?


Na 12. 10. 2012 je předběžně plánován let OTV-1 F2, takže letí ten první OTV po druhé.

Díky!


Agamemnon - 30/5/2012 - 21:47

http://www.spaceflightnow.com/atlas/av026/preland/

x-37b sa pripravuje na pristátie - v priebehu niekoľkých týždňov na vafb (štart bol 5.3.2011 na atlase v)
čo robil, to sa nevie, ale usaf označilo jeho misiu ako veľmi úspešnú


cernakus - 30/5/2012 - 22:08

To je jasný, ne?! Škodil Rusům :-) Však za ten F-G někdo musí vinen být.

Jinak klobouk dolů před USAF. 15 měsíců provozovat raketoplán na orbitě a vrátit jej zpět na zem je už vcelku kumšt (za předpokladu, že se vrátí). Škoda, že se zpětně nepodělí s civilem, tohle by mohl být solidní přepravní stroj pro 4 osoby.


ucvrnkls - 30/5/2012 - 22:13

Do tohohle dostanes max jednoho kapitalistu ve skafandru.


alamo - 30/5/2012 - 22:30

citace:
Do tohohle dostanes max jednoho kapitalistu ve skafandru.


ehm.. ako sa to vezme..
noc to nesleduješ.. že?
Boeing X-37C Crew Vehicle

http://www.space.com/13230-secretive-37b-space-plane-future-astronauts.html
http://www.spacesafetymagazine.com/2011/10/08/boeing-x-37c/


Ľuboš - 31/5/2012 - 07:28

Ale to je uz scaled-up verzia X37C


x - 31/5/2012 - 08:02

citace:
citace:
Do tohohle dostanes max jednoho kapitalistu ve skafandru.


ehm.. ako sa to vezme..
noc to nesleduješ.. že?
Boeing X-37C Crew Vehicle

http://www.spacesafetymagazine.com/2011/10/08/boeing-x-37c/


No z toho je jasne videt, ze tahle verze je vylozene vysadkove plavidlo (SEALS,.....) pro obsazeni satelitu/stanice. Misto na hybani tam neni nebo nejake experimetny s posadkou, cestovat budou primo ve skafandrech, dockovaci uzel to ma. Na dopravu jinam na zemekouli je to prilis sofistikovane, prilis napadne, snadno sestrelitelne v mnoha fazich letu nad cizim uzemim atd.


ucvrnkls - 31/5/2012 - 08:22

Aha! Fakt jsem měl za to, že vnitřní prostor je menší. No je vidět že to maj dobře vymyšleno.


yamato - 31/5/2012 - 09:02

citace:

No z toho je jasne videt, ze tahle verze je vylozene vysadkove plavidlo (SEALS,.....) pro obsazeni satelitu/stanice. Misto na hybani tam neni nebo nejake experimetny s posadkou, cestovat budou primo ve skafandrech, dockovaci uzel to ma. Na dopravu jinam na zemekouli je to prilis sofistikovane, prilis napadne, snadno sestrelitelne v mnoha fazich letu nad cizim uzemim atd.


a naco by obsadzovali satelit/stanicu? a hlavne - aku? cinsku? preco? zlikvidovat satelit alebo stanicu sa da ovela efektivnejsie


x - 31/5/2012 - 09:13

citace:

a naco by obsadzovali satelit/stanicu? a hlavne - aku? cinsku? preco? zlikvidovat satelit alebo stanicu sa da ovela efektivnejsie


To neni o tom, ze to chteji udelat hned nebo ze to nekdy udelaji, ale protoze chteji mit kapacitu a moznost to udelat. Samozrejme, ze tohle verejne reknou az za 30,40,50,60 let az to bude v podstate kazdemu jedno.

Likvidace je samozrejme k nicemu, protoze to vytvori nebezpeci pro ostatni satelity/stanice, prijde se na to hned atd. Zatimco s vysadkem je mozno provest treba technickou upravu pro snizeni kvality, odklonit z drahy, ukrast pro vlastni potrebu, omezit v pripade konfliktu a mnoho dalsich zpusobu a moznosti je.

Na Apollu 14 cestoval i granatomet. Jiste oficialne pro otestovani a mereni otresu, ale to jde udelat i jinak nez granatometem a navic to byla zaroven idealni moznost jak otestovat zbran pozemskou jak bude fungovat v jine gravitaci. Takovych experimentu se najde a nemyslete si, ze se tim intenzivne nezabyvaji hromady lidi. Jen to samozrejme verejne nereknou.


Alchymista - 31/5/2012 - 14:51

niekde (ale kde?) som videl snímku zaujímavého pokusného AK-47/74 s "bezreakčným" úsťovým nástavcom (relatívne veľkou a vzhľadovo celkom zložitou úsťovou brzdou) a ďalšími úpravami - do strany sklopná pažba so spodným hákom, jednoduchá trubková rukoväť, odlišná spúšť bez ochrany, zbraň nemala klasické mieridlá. V popise sa písalo, že účelom konštrukcie bolo eliminovať zdvih zbrane pri streľbe a spätný ráz zbrane.
Pokiaľ sa na takú zbraň pozrieme optikou kozmonauta, tak podobná požiadavka je významná i pri streľbe v bezváhovom stave - výstrel s neupravenej zbrane (bez špeciálnych úsťových nástavcov) spôsobí rotáciu strelca okolo všetkých troch osí, pretože zbraň je voči ťažisku strelca v asymetrickej polohe.


yamato - 31/5/2012 - 15:23

citace:

Likvidace je samozrejme k nicemu, protoze to vytvori nebezpeci pro ostatni satelity/stanice, prijde se na to hned atd. Zatimco s vysadkem je mozno provest treba technickou upravu pro snizeni kvality, odklonit z drahy, ukrast pro vlastni potrebu, omezit v pripade konfliktu a mnoho dalsich zpusobu a moznosti je.



ok beriem

citace:

Na Apollu 14 cestoval i granatomet.


to naozaj? nejaky link?


Machi - 31/5/2012 - 16:29

"Zatimco s vysadkem je mozno provest treba technickou upravu pro snizeni kvality, odklonit z drahy, ukrast pro vlastni potrebu, omezit v pripade konfliktu a mnoho dalsich zpusobu a moznosti je."

O něčem takovém můžete uvažovat snad jen ve válečném stavu. V době kdy startrackery jsou v podstatě CCD kamery namířené do všech směrů, není problém upravit je tak aby automaticky informovaly o blížícím se objektu. A už vidím jak by se to dalo krásně využít v diplomacii. Třeba fotky z ruského satelitu jak jej šmíruje X-37.


yamato - 31/5/2012 - 16:33

citace:
"Zatimco s vysadkem je mozno provest treba technickou upravu pro snizeni kvality, odklonit z drahy, ukrast pro vlastni potrebu, omezit v pripade konfliktu a mnoho dalsich zpusobu a moznosti je."

O něčem takovém můžete uvažovat snad jen ve válečném stavu. V době kdy startrackery jsou v podstatě CCD kamery namířené do všech směrů, není problém upravit je tak aby automaticky informovaly o blížícím se objektu. A už vidím jak by se to dalo krásně využít v diplomacii. Třeba fotky z ruského satelitu jak jej šmíruje X-37.


nesmiruje, len nahodou letel okolo


x - 31/5/2012 - 16:40

citace:


to naozaj? nejaky link?


tady uz vylepseny v Apollo 16 http://ares.jsc.nasa.gov/humanexplore/exploration/exlibrary/docs/apollocat/part1/ASE.htm " target=_blank> http://ares.jsc.nasa.gov/humanexplore/exploration/exlibrary/docs/apollocat/part1/ASE.htm


martinjediny - 31/5/2012 - 16:43

citace:
..
nesmiruje, len nahodou letel okolo

kradnut? asi nie...
pretoze neodbornou manipulaciou by sposobili "predcasny a neumyselny" vybuch...


x-jinej - 31/5/2012 - 17:03

citace:
citace:
"Zatimco s vysadkem je mozno provest treba technickou upravu pro snizeni kvality, odklonit z drahy, ukrast pro vlastni potrebu, omezit v pripade konfliktu a mnoho dalsich zpusobu a moznosti je."

O něčem takovém můžete uvažovat snad jen ve válečném stavu. V době kdy startrackery jsou v podstatě CCD kamery namířené do všech směrů, není problém upravit je tak aby automaticky informovaly o blížícím se objektu. A už vidím jak by se to dalo krásně využít v diplomacii. Třeba fotky z ruského satelitu jak jej šmíruje X-37.


nesmiruje, len nahodou letel okolo


Asi podbny jako zlodej rika, ze to auto jste zrejme dlozili a uz ho nepotrebujete, kdyz jste ho nezmakli.


Alchymista - 1/6/2012 - 08:48

Nemyslím.
Od čias staníc Almaz (Saljut 3) môžu byť sovietske a ruské stanice a prieskumné družice vybavené automatickým kanónom. Napríklad takýmto:
http://forum.valka.cz/viewtopic.php/title/SOV-R-23-23mm-kanon/t/106185
Vzhľadom na rozmery a rýchlosť striel sú tieto neviditeľné na rádiolokátoroch alebo iných pozemných prieskumných systémoch a výstrel je prakticky neodlíšiteľný od činnosti motorov orientačného systému, takže použitie kanónu na sebaobranu stanice alebo družice je "nedokázateľné" - približujúci sa X-37 sa v takom prípade proste "pokazí", prípadne rovno rozpadne (v i dôsledku výbuchu hydrazínových a iných tlakových nádrží po zásahu) - jedna 23mm trieštivo trhavá strela zničí u normálneho lietadla poťah na ploche 1-3 metre štvorcové, milisekundové oneskorenie zapalovačov zabezpečuje výbuch strely v hĺbke 15-30cm za prekážkou.
Niektoré družice sa teda môžu prípadne aj celkom efektívne brániť... [Upraveno 01.6.2012 Alchymista]


fritz.lochmann - 1/6/2012 - 10:04

citace:
Alchymista: Od čias staníc Almaz (Saljut 3) ...
Bol by ten film spomínaný na forum.valka.cz k dispozícii? O kanóne na Almaz-e som vedel, aj o praktickej skúške, len som si to moc nevedel predstaviť.
V podstate taký kanón môže mať hociktorý manévrujúci satelit série Kozmos, vyskúšali ich nie jeden.
[Upraveno 01.6.2012 fritz.lochmann]


Conquistador - 1/6/2012 - 12:39

Není do vesmíru lepší obrany/utočný prostředek řízená střela (s ruznými typy hlavice) než automatický kanon?? i když asi ve vakuu a v nulové gravitaci se balistická křivka nekona... tedy co je jednodušší a použitelnější na obranu/utok?


Ervé - 1/6/2012 - 13:30

Řízenou střelu by jste museli celou vyvinout a vyzkoušet, USA mají EKV z protiraketové obrany, který je možné použít, ale stálo to majlant a museli by jste ho ještě upravit - přidat urychlovací stupeň a bojovou hlavici. Řízenou střelu ale můžete oslepit laserovým rušičem nebo zmást klamnými cíly. Střelu z kanónu už po vystřelení nevychýlí nic. Počáteční rychlost granátu se pohybuje od 700 m/s po 1500 m/s a neklesá po celou dobu letu, takže cíle ve vzdálenosti do 5 km zasáhne dřív, než protivník zareaguje úhybným manévrem, absence atmosféry výrazně zvyšuje přesnost palby.


derelict - 1/6/2012 - 13:51

citace:
Řízenou střelu by jste museli celou vyvinout a vyzkoušet, USA mají EKV z protiraketové obrany, který je možné použít, ale stálo to majlant a museli by jste ho ještě upravit - přidat urychlovací stupeň a bojovou hlavici. Řízenou střelu ale můžete oslepit laserovým rušičem nebo zmást klamnými cíly. Střelu z kanónu už po vystřelení nevychýlí nic. Počáteční rychlost granátu se pohybuje od 700 m/s po 1500 m/s a neklesá po celou dobu letu, takže cíle ve vzdálenosti do 5 km zasáhne dřív, než protivník zareaguje úhybným manévrem, absence atmosféry výrazně zvyšuje přesnost palby.


K tomu bych dodal:
1) "Bezne" palne zbrane budou mit ve vakuu mirne vyssi ustovou rychlost
2) Balisticka krivka existuje i ve vakuu, ale obsahuje jenom slozku zavislou na gravitacnim poli, odpor vzduchu odpada (na LEO by spise melo platit limitne se blizi nule). Tedy nejedna se o cast elipsy, ale paraboly.
3) Je problem se znicenim cile za podminek:
- vystrel, kde pujde cast sil mimo teziste znemozni
- cil je maly nebo ma vyznamnou uhlovou rychlost (otazka predstrelu)
- v nekterych uhlech hrozi sestreleni sebe sama (naboj muze zasahnout strelce)
4) Vyhodou, narocnou na vypocty a podrobne zmapovani gravitacniho a magnetickeho pole, je moznost strilet "za roh". Napriklad pro vyvolani problemu je mozne vystrelit sam na sebe, nebo ukryti vystrelu na protivnika, kdy naboj bude na kolizni draze a zasahne ho az po nekolika obletech.
5) Na rozdil od zemskeho povrchu je mozne dosahnout vzajemne rychlosti pri stretu okolo 16km/s, na rozdil od 1,5km/s na Zemi. (pri tehle vzajemne rychlosti udelaji moderni CPU pouze okolo desitek tisic instrukci za prekonany metr, nevim co obsahuje SM3, ale je to uzasny vykon)
6) Stejne jako na Zemi je znatelny vliv pomeru prachove sloze hmotnosti naboje a gravitacni slozky. Na zemi do toho vstupuje jeste tlak vzduchu, vitr, vlhkost a teplota, v tomto ohledu je to jednodussi (navic gravitace a odstrediva sila se vicemene rusi, tedy balisticka krivka bude znacne plocha).


HonzaVacek - 1/6/2012 - 14:39

citace:
... takže cíle ve vzdálenosti do 5 km zasáhne dřív, než protivník zareaguje úhybným manévrem, absence atmosféry výrazně zvyšuje přesnost palby.


To ale jenom za předpokladu, že můžete střílet do celého prostorového úhlu. Pokud by se satelit musel natočit, aby mohl daným směrem vystřelit, je na tento pohyb možné reagovat.


Alchymista - 1/6/2012 - 15:32

Fritz - doma pohľadám, ale v podstate to isté je aj na youtubezhruba od 4:00. Na tomto videu sa hovorí o vzdialenosti do 300 metrov, ovšem v iných zdrojoch som čítal o dosahu obranného systému "ščit-1" 1000, 10 000 i 40 000 metrov.
Tristo metrov je možné považovať aj za minimálnu obrannú vzdialenosť - ak sa "niečo neznáme" na koorbitálnej dráhe priblíži na menšiu vzdialenosť bez dovolenia, robí to zrejme úmyselne a so zlým úmyslom. Jeden kilometer je potom typická vzdialenosť začiatku obrannej streľby vežových (pohyblivých) kanónov bombardérov (napríklad na Tu-95). Na vzdialenosť do jedného kilometra sa dá vo vákuu veľmi slušne triafať aj bez podpory balistického počítača, na väčšie vzdialenosti je už treba riešiť balistiku komplexnejšie.

Vyhodou kanonu sú relativne malé rozmery a hmotnosť inštalácie (kanón s príslušenstvom 40-50 kg, konštrukcia kanonovej lafety 100-200kg, náboje v páse 0,5-0,6 kg na kus, samostatný zameriavací systém 10-15 kg), možnosť opakovanej obrany/útoku podľa zásoby munície, vysoká rýchlosť striel (850-1000m/s), "neviditeľnosť" striel na optických i rádiolokačných prostriedkoch prieskumu. Nevýhodou je kolísajúca počiatočná rýchlosť strely a tým "neistá" balistika pri streľbe zvlášť na väčšie vzdialenosti, určitá neistota rýchlosti vzniká aj pri zmenách teploty zbrane a náboja (rozdiely môžu byť +/- 2-3%, ale tiež až +/- 10%). Určitou nevýhodou kanónu je i malá hmotnosť striel a tým nižšia účinnosť proti rozmernejším a odolnejším cieľom - cieľ musí na spoľahlivé vyradenie dostať viac ako jeden zásah. Systém s kanónom je tiež relatívne lacný.
Riadená strela vyžaduje motor, riadiaci systém a bojovú časť. Strela je tak nevyhnutne relatívne veľká a ťažká (minimálne 20kg, skôr až 50kg), zásoba niekoľkých striel so skladovacími kontajnermi a podpornými konštrukciami je potom hmotnostne porovnateľná s kanónom.
Výhodou je veľký dosah desiatky až stovky kilometrov a veľká účinnosť - zásah bojovej časti s hmotnosťou 10 kg je spoľahlivo smrtiaci pre akúkoľvek družicu alebo stanicu. Pravdepodobnosť zásahu je prakticky nezávislá na vzdialenosti streľby a bez protiopatrení protivníka blízka 100%. Povelovo navedená riadená strela s koncovým samonavedením môže byť efektívne použitá i na útok proti cieľom na križujúcich sa i na mimobežných dráhach, nielen na dráhach približne koorbitálnych.
Nevýhody: Autonómnu riadenú strelu s optickým alebo IR samonavedením je možné "oklamať", navyše sa musí vedieť vysporiadať aj s mimoriadne veľkým rozsahom kontrastu cieľa na oslnenej a neoslnenej časti dráhy a s pozadím vesmíru alebo Zeme, strela s aktívnym rádiolokátorom sa prezradí činnosťou svojho rádiolokátoru. Strela je tiež relatívne pomalá a delta v len ťažko presiahne 1km/s. Použitie riadenej strely, jej odpálenie, let i priblíženie k cieľu je možné pomerne dobre detekovať z napadnutého cieľa i zo Zeme.
Riadená strela je teda vhodnejšia ako ofenzívna, útočná zbraň s väčším dosahom a účinnosťou, vhodná i na útoky proti cieľom na rôznych križujúcich sa i mimobežných dráhach, kanón je vhodnejší na priamo obranu družice alebo stanice proti útokom rôznych druhov riadených striel alebo "inšpekčných" družíc na koorbitálnej dráhe.

edit:
Natočenie družice/stanice o jeden uhlový stupeň zodpovedá vo vzdialenosti 5 km posunu o takmer 90 metrov - taký "úhybný" obranný manéver je energeticky značne náročný. Navyše, družica/stanica sa môže proti približujúcemu sa cieľu vhodne natočiť už v značne väčšej vzdialenosti (na príklad pri detekcii prechodu na približne koorbitálnu dráhu) a detekcia "jemných" pohybov družice/stanice pri konečnom zamierení zbrane je značne potom obtiažna. [Upraveno 01.6.2012 Alchymista]


PINKAS J - 1/6/2012 - 16:50

Ničení nebo inspekce protivníkových satelitů je zcela možný účel X 37, ale domnívám se, že hlavní přínos v konečném výsledku bude obecně pro kosmonautiku a to i pilotovanou, stejně jako Dream Chaser, Dragon, Cygnus, CST 100, Stratolaunch a dalších. Je úžasné, že v poměrně krátké době se objevily tyto zcela nové prostředky dopravy na LEO a budou spolu soutěžit. Je to něco podstatně jiného, než mnoho let bez dalšího pokroku utrácet obrovské prostředky na lety STS


fritz.lochmann - 1/6/2012 - 20:07

citace:
... doma pohľadám, ale v podstate to isté je aj na youtube...
Díky moc, už to aj študujem ... budem si musieť občerstviť znalosť ruštiny, je to zaujímavý dokument.
Ktovie, či ten záber na Skylab bol natočený z kabíny Apolla - Skylab 2, 3, 4, alebo z ruskej "výskumnej" družice


Agamemnon - 16/6/2012 - 00:30

vyzerá to, že zajtra (vlastne už dnes) by mal x-37 pristáť...
už sú aj NOTAMy na to...


Agamemnon - 16/6/2012 - 17:19

a pristál
http://www.spaceflightnow.com/atlas/av026/landing/index.html


Ion Tichý - 16/6/2012 - 22:54

Co k tomu dodat.... naprosto skvělé přistání...a bez brzdícího padáku

http://www.spaceflightnow.com/atlas/av026/landing/video.html


Agamemnon - 17/6/2012 - 09:22

a fotky po pristátí:
http://www.spaceflightnow.com/atlas/av026/landing/gallery.html


yamato - 17/6/2012 - 09:45

citace:
a fotky po pristátí:
http://www.spaceflightnow.com/atlas/av026/landing/gallery.html


vyzera jak fungl novy, nie jak po roku vo vesmire bol by z toho pekny osobny raketoplan


PINKAS J - 17/6/2012 - 11:49

I když jde o vojenský program, myslím, že pro budoucí rozvoj kosmonautiku může nějaká jeho větší varianta mít stejný význam jako projekty vyvíjené v rámci COTS. Jen je škoda, že si asi zatím nemohou vyměňovat zkušenosti a technické údaje s Dream Chaser


Jiri Hofman - 17/6/2012 - 16:38

Bohuzel jsem tenhle let uplne nesledoval, byl orbiter OTV-2 stejny jako pri letu OTV-1? Diky


Dugi - 17/6/2012 - 17:25

citace:
Bohuzel jsem tenhle let uplne nesledoval, byl orbiter OTV-2 stejny jako pri letu OTV-1? Diky
Pokud mám správné informace, tak se jednalo o jiný stroj. Ten, který letěl do kosmu v rámci první mise by měl startovat letos na podzim.


Agamemnon - 17/6/2012 - 18:04

otv znamená Orbital Test Vehicle - orbitálna testovacia loď...
nejde o poradové číslo letu ale lode... takže otv-1 je loď č.1 a otv-2 je loď č.2...

ďalší let - neskôr v tom roku - má znovu absolvovať otv-1


Agamemnon - 15/10/2012 - 23:01

štart x-37b sa posúva na 30.10. (zatiaľ) - súvisí to s problémami s rl-10 (najskôr)

http://www.ulalaunch.com/site/pages/Launch.shtml#/33/


Agamemnon - 20/10/2012 - 10:23

štart posunutý na 13.11.


Agamemnon - 2/11/2012 - 19:56

štart posunutý na net 27.11. - dôvodom je stále vyšetrovanie problému rl-10 pri štarte gps


dodge - 9/11/2012 - 19:36

Čínský projekt mysteriózních raketoplánů vyvolává otázky.

http://www.space.com/18410-china-space-plane-project-mystery.html


Agamemnon - 21/11/2012 - 15:39

start posunuty na net 11.12.


Agamemnon - 7/12/2012 - 21:50

a vyzerá to, že štart bude...
http://www.ulalaunch.com/site/pages/Launch.shtml#/33/


Agamemnon - 10/12/2012 - 20:54

počasie na zajtra majú 30%


J.Mede - 11/12/2012 - 19:12

citace:
počasie na zajtra majú 30%
no vida a už je na orbitě.


dubest - 11/12/2012 - 19:34

mission status center: http://spaceflightnow.com/atlas/av034/status.html
je to jen do 18:21 GMT, dál je to utajený:-) [Upraveno 11.12.2012 dubest]


dodge - 11/12/2012 - 20:29

Ještě stránky výrobce.

http://boeing.mediaroom.com/index.php?s=43&item=2523


yamato - 16/12/2012 - 20:06

http://www.space.com/18909-secretive-space-plane-s-retro-burn-snapped-by-satellite-hunter-video.html

zaujimavy zaber na retroburn zo zeme. Inak, ma niekto potuchu preco x-37 robi retroburn spolu s centaurom??


Agamemnon - 16/12/2012 - 20:18

citace:
zaujimavy zaber na retroburn zo zeme. Inak, ma niekto potuchu preco x-37 robi retroburn spolu s centaurom??


nerobil...

asi toto? (a potom aj tie ďalšie príspevky)
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=30102.msg992217#msg992217
[Edited on 16.12.2012 Agamemnon]


Agamemnon - 12/3/2013 - 22:38

http://www.nasaspaceflight.com/2013/03/x-37b-expanded-capabilities-iss-missions/


dodge - 4/12/2013 - 19:00

Air Force's Mysterious X-37B Space Plane Nears One Year In Orbit.

http://www.space.com/23819-x37b-space-plane-one-year-orbit.html?cmpid=556066


dodge - 30/1/2014 - 05:47

Air Force's Mysterious X-37B Space Plane Passes 400 Days in Orbit.



http://www.space.com/24459-x37b-space-plane-mission-400-days.html?cmpid=556381


dodge - 9/4/2014 - 08:02

The USAF’s Super-Secret X-37B Approaches a Milestone.



http://www.universetoday.com/111020/the-usafs-super-secret-x-37b-approaches-a-milestone/


Erakis - 7/10/2014 - 22:35

Vyzerá to tak, že OTV-3 by mohol po bezmála dvoch rokoch vo vesmíre čochvíľa konečne pristáť. Podľa amatérskych pozorovaní bolo nedávno apogeum jeho dráhy prvýkrát od štartu znížené pod úroveň 300 km a miniraketoplán sa tak v súčasnosti pohybuje vo výške len 259 x 286 km.


dodge - 9/10/2014 - 17:29

Kennedy Space Center NASA na Floridě uzavřela dohodu s US Air Force pro využití střediska OPF pro program X-37B.


Snímek z 20.června 2001 ukazuje OPF 1 a 2 (vlevo) a VAB (vpravo) na NASA Kennedy Space Center na Floridě.


Foto z testů, X-37B na přistávací dráze v červnu 2009 na letecké základně Vandenberg v Kalifornii.

http://www.nasa.gov/press/2014/october/nasa-partners-with-x-37b-program-for-use-of-former-space-shuttle-hangars/#.VDapjvl_t8H


Petr_Šída - 13/10/2014 - 12:05

Přistání patrně již tento týden, možná již zítra

http://news.yahoo.com/secretive-x-37b-military-space-plane-could-land-132030466.html


Erakis - 17/10/2014 - 21:54

A je to tu. Misia OTV-3 raketoplánu X-37B konečne ukončená. Pristál na Vandenbergu dnes o 16:24 UTC po takmer 675 dňoch. Žiadne návratové teleso úspešne nepristálo po tak dlhom čase strávenom na zemskej orbite.
http://spaceflightnow.com/atlas/av034/141017landing/


dodge - 18/10/2014 - 08:09





http://boeing.mediaroom.com/index.php?s=20295&item=129239


David - 18/10/2014 - 18:17

To by mě zajímalo, co tam ty dva roky dělal, nebo to byla zkouška " na výdrž" ?

[Upraveno 18.10.2014 David]


pospa - 18/10/2014 - 18:41

Tak určitě ....

Jedna statistictá zajímavost: Dva exempláře X-37B během 3 letů strávily na orbitální dráze kumulovaně 1367 dní, což je více než všech 135 letů Space Shutle dohromady - 1334 dní.
Boeing a USAF si zaslouží gratulaci.


Alex - 18/10/2014 - 19:06

citace:
Tak určitě ....

Prečo nie? V podstate jediný zásadný rozdiel medzi X-37 a inými vojenskými (špionažnými) družicami je v tom, že raketoplán X-37 je vojenský objekt s krídlami určenými na pristátie. Takže "bezkrídlové" vojenské družice okrem pristátia "typu raketoplán" dokážu to isté ako
X-37. Na foto, infra, elektronický, ... prieskum klasické špionážne družice krídla nepotrebujú.


pospa - 18/10/2014 - 19:16

USAF se "ujala" X-37 ve chvíli, kdy na pokračování tohoto programu chyběly u NASA peníze. Vojákům se tento experimentální raketoplán hodí na testování nových technologí, jejich životností atd, které chtěji po ukončení kosmické fáze experimentu detailně prozkoumat po hladkém návratu na zemi.


Alex - 18/10/2014 - 19:32

citace:
USAF se "ujala" X-37 ve chvíli, kdy na pokračování tohoto programu chyběly u NASA peníze. Vojákům se tento experimentální raketoplán hodí na testování nových technologí, jejich životností atd, které chtěji po ukončení kosmické fáze experimentu detailně prozkoumat po hladkém návratu na zemi.


Nič v zlom Mirku, ale v podstate toto isté povedal David. A keď do toho budem vŕtať tak na testovanie týchto technológii nepotrebovala USAF raketoplan ale návratovú družicu typu Kosmos. Jedine že by to všetko naozaj súviselo s testovaním schopnosti X-37 pristať po 2 rokoch.


pospa - 18/10/2014 - 19:41

citace:
Nič v zlom Mirku, ale v podstate toto isté povedal David.
No ale já se s Davidem v ničem nepřu.
Ptal se, jestli to byla zkouška "na výdrž" a já mu odpověděl: Tak určitě.
A Ještě jsem k tomu doplnil statistické údaje. Takže v čem je problém?


Alex - 18/10/2014 - 19:44

citace:
citace:
Nič v zlom Mirku, ale v podstate toto isté povedal David.
No ale já se s Davidem v ničem nepřu.
Ptal se, jestli to byla zkouška "na výdrž" a já mu odpověděl: Tak určitě.
A Ještě jsem k tomu doplnil statistické údaje. Takže v čem je problém?

Ja som to pochopil ako ironickú odpoveď. Takže Sorrrrry - iba som vyvolal zbytočnú debatu.


pospa - 18/10/2014 - 20:00

No, trochu ironický podtón v té "hokejistické" odpovědi přece jen byl ... Připadlo mi poměrně úsměvné, když padne otázka, jestli šlo o test výdrže, přičemž se všude možně píše, že úspěšné přistáni po 674 dnech byl rekord v délce letu okřídlené kosmické lodi s kolovým podvozkem.


Alex - 18/10/2014 - 20:15

citace:
No, trochu ironický podtón v té "hokejistické" odpovědi přece jen byl ... Připadlo mi poměrně úsměvné, když padne otázka, jestli šlo o test výdrže, přičemž se všude možně píše, že úspěšné přistáni po 674 dnech byl rekord v délce letu okřídlené kosmické lodi s kolovým podvozkem.

Takže túto debatu môžeme uzavrieť tým že skutočným dôvodom pristátia je potreba výmeny letných pneumatík za zimné.


dodge - 19/10/2014 - 08:26

http://www.universetoday.com/115223/mysterious-military-x-37b-space-plane-lands-after-nearly-two-years-in-orbit/


dodge - 29/4/2015 - 07:49

Konečně víme, jaká bude činnost raketoplánu USAF X-37B při příštím letu.

http://foxtrotalpha.jalopnik.com/60-minutes-provides-a-quality-primer-on-anti-satellite-1700348015?rev=1430159839631

http://foxtrotalpha.jalopnik.com/we-finally-know-something-about-what-the-shadowy-x-37b-1700434054


pospa - 29/4/2015 - 09:29

citace:
Konečně víme, jaká bude činnost raketoplánu USAF X-37B při příštím letu.
No vida, test hallova elektrického motoru - stejný pohon, jaký SpX zamýšlí dát na své družice pro poskytování satelitního internetu.


Ervé - 29/4/2015 - 11:03

Vzhledem k tomu, že X-37 nejspíš neprovádí žádný výzkum migrogravitace (kde by malý tah elektrického pohonu vadil), je to dobrý nápad - mohl by dlouho létat nízko (vhodné pro průzkum). V diskusi je uvedena možnost použít iontový motor jako zbraň k oslepení nepřátelských družic, do jaké míry je to reálné? Jak blízko by musel být *cíli*, aby paprsek iontů zničil kamery nebo čidla orientace?


dodge - 12/5/2015 - 11:02

Armádní raketoplán brzy znovu odstartuje

http://www.astro.cz/clanky/kosmonautika/armadni-raketoplan-brzy-znovu-odstartuje.html


Ervé - 12/5/2015 - 12:34

Který exemplář poletí? Nový kus nebo opakovaný let?


pospa - 12/5/2015 - 12:43

citace:
Který exemplář poletí? Nový kus nebo opakovaný let?

Mise OTV-4 má být 2. let druhého exempláře X-37B.


dubest - 21/5/2015 - 13:56

článek na spaceflightnow.com o aktuálním letu: http://spaceflightnow.com/2015/05/20/recap-story-x-37b-embarks-on-fourth-voyage-in-space/


Ervé - 21/5/2015 - 14:28

Podle toho článku Pentagon neoznámil, který exemplář letí. Takže to, že letí druhý exemplář, je jen odhad.


pospa - 21/5/2015 - 15:54

citace:
Takže to, že letí druhý exemplář, je jen odhad.

Zdroj: http://space.skyrocket.de/doc_sdat/x-37.htm


Ervé - 22/5/2015 - 07:04

Takže jen Gunterův odhad, protože mluvčí Pentagonu informaci nepotvrdil. Je to pravděpodobné, ale je taky možné, že poslali znovu první kus pro ověření životnosti.


PinkasJ - 22/5/2015 - 11:10

Stále si myslím, že upravený raketoplán X37 by byl ideální dopravní prostředek letů k ISS i jinam na LEO. Více by odpovídal současné technické úrovni než různé kapsle a věřím, že se to nakonec uskuteční (třeba jen pro vojáky). Do tělesa rozměru 8,8 x dia 4 m by se měly vejít 3-4 křesla pro kosmonauty. Možnost přistání na dráze je velká výhoda a raketoplán může zvolit i náhradní letiště. Byla by asi třeba vystřelovací kabina s padákem pro nejhorší eventuality. Mírné zvětšení průměru by asi nebyl nepřekonatelný problém.


admin - 22/5/2015 - 11:48

Jestli si to dobře pamatuji, tak má nějakých 5 tun. Takže s velkou rezervou by mohl být 3x těžší a vozit se na silnější variantě Atlasu 5, nebo na Delta Heavy a několik křesel by se tam určitě vlezlo i s nákladem.
Verze X37C navrhovaná kdysi Boeingem měla být o nějakých 80% větší než Béčko a měla bý schopná nést až 6 kosmonautů.


dodge - 14/5/2016 - 16:18

Supertajný X-37B se blíží jednomu roku pobytu na oběžné dráze, co bude dál?

http://www.universetoday.com/128879/super-secret-x-37b-nears-one-year-orbit/


PinkasJ - 14/5/2016 - 23:17

V souvislosti s nití o radioizotopových zdrojích energie a nedostatku U238 by mně zajímalo, jaký zdroj energie používá X-37B. Nevypadá to, že by používal solární články a pro palivové články pracující rok je třeba dost paliva.


milantos - 14/5/2016 - 23:30

solární články a baterie :
http://www.space.com/images/i/000/047/661/original/x37b-space-plane-in-orbit.jpg?interpolation=lanczos-none&downsize=*:1400


dodge - 10/11/2016 - 06:36

Příští práce pro vojenský raketoplán X-37B: Kosmická ambulance?

http://www.space.com/34632-x37b-space-plane-astronaut-ambulance.html?utm_source=sp-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20161109-sdc


dodge - 12/1/2017 - 07:12

Záhadný vojenský raketoplán X-37B amerického letectva je 600 dní na oběžné dráze.



http://www.space.com/35272-x-37b-military-space-plane-600-days.html?utm_source=sp-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20160111-sdc


PinkasJ - 12/1/2017 - 08:16

Stále se těším na to, že nakonec udělají nějakou zvětšenou versi i pro posádku. Raketa Atlas 5 má pro ní dostatečnou reservu nosnosti. Byl by to další pokrok v letech člověka.


admin - 13/1/2017 - 10:44

citace:
Záhadný vojenský raketoplán X-37B...[/img]



Tak on záhadný moc není. Spíše bych použil slovo "utajovaný".


admin - 15/2/2017 - 12:43

Raketoplán je nahoře už rok a tři čtvrtě a není náznak, že by se měl vrátit na Zem v brzké době.

http://spaceflightnow.com/2017/02/14/no-x-37b-landing-planned-anytime-soon/


dodge - 18/3/2017 - 07:19

Raketoplánu X-37B se blíží rekord na oběžné dráze



http://www.space.com/36101-x-37b-military-space-plane-nears-record.html?utm_source=sp-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20170317-sdc


admin - 7/5/2017 - 16:38

Dnes byla ukončena mise OTV-4.

https://www.nasaspaceflight.com/2017/05/air-forces-x-37b-landing-kscs-slf/

https://www.dvidshub.net/feature/otv4

Prcek s STS v popředí.

https://www.dvidshub.net/video/523059/x37b-otv4-landing-profile


admin - 7/5/2017 - 17:21


admin - 6/9/2017 - 21:22

Zítra v 15:50 SELČ začíná 5 hodin dlouhé startovní okno pro OTV-5 na Falconu 9.

https://twitter.com/flatoday_jdean/status/905417797785853952


admin - 7/9/2017 - 06:37

https://spaceflightnow.com/2017/09/06/spacex-readies-rocket-to-launch-military-spaceplane-into-orbit/


admin - 7/9/2017 - 12:00

Zde online info ke startu

https://spaceflightnow.com/2017/09/07/falcon-9-otv-5-mission-status-center/


admin - 7/9/2017 - 13:03


admin - 20/4/2018 - 23:07

Družicoví spotteři možná identifikovali OTV-5.

https://www.space.com/40359-x-37b-space-plane-spotted-by-satellite-watchers.html?utm_source=twitter&utm_medium=social


admin - 21/4/2018 - 12:32

http://www.satobs.org/seesat/Apr-2018/0137.html


dodge - 24/4/2018 - 06:08

https://www.livescience.com/62379-skywatcher-spotted-x-37b-spy-plane.html?utm_source=lst-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20180423-lst


admin - 1/5/2018 - 00:52

https://vimeo.com/267049198


admin - 20/8/2018 - 12:25

Mise OTV-5 trvá už skoro rok.

http://www.spaceflightinsider.com/missions/defense/u-s-air-forces-x-37b-space-plane-nears-one-year-on-orbit/


admin - 2/5/2019 - 22:57

Už je to 600 dnů.

https://www.space.com/x-37b-military-space-plane-otv5-600-days.html


admin - 6/7/2019 - 02:28

Těžko se ukrýt před slídily.
Pěkný záběr raketoplánu.

https://www.space.com/x-37b-space-plane-skywatcher-photo.html


milantos - 7/7/2019 - 00:14

Jo, fotka to je povedená ( jako ostatně všechny jeho fotky satelitů ).
Vždycky po motorických manévrech chvíli trvá, než ho amatérští lovci najdou a vytvoří nové TLE. K dispozici jsou pouze amatérské TLE, ale pokud nejsou příliš staré, jsou hodně přesné a není problém OTV pozorovat.Teď ale zrovvna končí období pozorovatelnosti z našeho území.


admin - 17/7/2019 - 07:37

Bude nový rekord?

https://www.space.com/x-37b-military-space-plane-new-record-otv5.html


Ervé - 2/9/2019 - 08:26

citace:
Bude nový rekord?



A už je nový rekord:
https://www.planes.cz/cs/article/203623/tajny-kosmicky-prostredek-u-s-air-force-prekonal-vlastni-rekord-delky-pobytu-na-orbite

Pořád navíc není jasné, jestli letí 1. exemplář, nebo 2. na opakovaný let, nebo nový 3. kus. [upraveno 2.9.2019 08:30]


yamato - 2/9/2019 - 08:35

citace:

Pořád navíc není jasné, jestli letí 1. exemplář, nebo 2. na opakovaný let, nebo nový 3. kus.


a to je dobre synku


kocourek - 4/9/2019 - 13:05

Tady už není o čem spekulovat. X-37 je nosič jaderných bomb. Zprvu se spíše zdálo, že je to náklaďák pro dovoz cizích družic pro pečlivý průzkum cizích technologií. (to udělala US armáda už mockrát tady na Zemi) Jenže. Jednak by už nějaké družice chyběli, to by si jistě předpokládaní postižení majitelé ověřili a patřičně by to rozmázli (když né veřejně, tak sestřelem/rozstřelem všech svých nefunkčních družic, a to velmi dobře umí) A za druhé, X-37 by nemusel lámat rekordy v délce letu. Takže tu jsou dobře demonstrovány dvě nutné a postačující vlastnosti nosiče jaderných bomb: schopnost řízeného návratu po vyčerpání pohonných hmot, a schopnost setrvat na oběžné dráze dlouhou dobu. Navíc to zapadá do americké strategie vyvinout zakázané zbraně a teprve pak odstoupit od dohody o jejich zákazu. Tj. dohoda o nevyužívání kosmického prostoru pro umístění zbraní. (před pár dny to byla dohoda o raketách středního doletu, kterou američané ukončili ukázkou odpálení zmíněných raket středního doletu, které mají ve výzbroji cca 40 let, z odpalovacího zařízení pro antirakety umístěné dokonce v polsku a rumunsku, tj. tu dohodu bez diskuze už porušili před mnoha lety) => jojo :-( další důvod proč urychleně zmizet z této planety, kde lidem nad hlavou krouží atomovky.


dodge - 4/9/2019 - 13:34


yamato - 4/9/2019 - 14:11

citace:
Tady už není o čem spekulovat. X-37 je nosič jaderných bomb. Zprvu se spíše zdálo, že je to náklaďák pro dovoz cizích družic pro pečlivý průzkum cizích technologií. (to udělala US armáda už mockrát tady na Zemi) Jenže. Jednak by už nějaké družice chyběli, to by si jistě předpokládaní postižení majitelé ověřili a patřičně by to rozmázli (když né veřejně, tak sestřelem/rozstřelem všech svých nefunkčních družic, a to velmi dobře umí) A za druhé, X-37 by nemusel lámat rekordy v délce letu. Takže tu jsou dobře demonstrovány dvě nutné a postačující vlastnosti nosiče jaderných bomb: schopnost řízeného návratu po vyčerpání pohonných hmot, a schopnost setrvat na oběžné dráze dlouhou dobu. Navíc to zapadá do americké strategie vyvinout zakázané zbraně a teprve pak odstoupit od dohody o jejich zákazu. Tj. dohoda o nevyužívání kosmického prostoru pro umístění zbraní. (před pár dny to byla dohoda o raketách středního doletu, kterou američané ukončili ukázkou odpálení zmíněných raket středního doletu, které mají ve výzbroji cca 40 let, z odpalovacího zařízení pro antirakety umístěné dokonce v polsku a rumunsku, tj. tu dohodu bez diskuze už porušili před mnoha lety) => jojo :-( další důvod proč urychleně zmizet z této planety, kde lidem nad hlavou krouží atomovky.


odporúčam konšpiračnú abstinenciu,aspoň dva mesiace navštevovať výlučne mainstreamové médiá

Náklaďák na kradnutie družíc? Komu sa to zdálo, Rostasovi? Videli ste nákladový priestor(ík) toho miniraketoplánu? A to sa doňho ešte musí zrolovať solárny panel...

Nosič bomb? Akože prečo? Načo? Počuli ste už o ICBM?

Podotýkam že myšlienka orbitálnych bombardérov umrela presne vo chvíli zrodu prvých ICBM, a to malo nejaký dôvod... [upraveno 4.9.2019 14:15]


random - 4/9/2019 - 14:48

citace:
Tady už není o čem spekulovat. X-37 je nosič jaderných bomb.

Prestan citat debiliny po internete, vymyslat si hovadiny a brat drogy. Zacni robit nieco uzitocne. Prospejes tym sebe aj vacsine luctva. [upraveno 4.9.2019 14:51]


random - 5/9/2019 - 09:36

citace:
Tady už není o čem spekulovat. X-37 je nosič jaderných bomb. Zprvu se spíše zdálo, že je to náklaďák pro dovoz cizích družic pro pečlivý průzkum cizích technologií.

To mate odkial, ze "najprv sa myslelo", ze ide o nakladak pre kradnutie druzic? Vacsina druzic je vacsia ako nakladny priestor X-37 takze to povazujem za absolutnu sprostost, ktoru si vymyslel nejaky konspirator z kremla
citace:
(to udělala US armáda už mockrát tady na Zemi)

Ak nieco tvrdite, neplacajte len nejake frazy, ale vymenujte kedy, kde a co + odkaz (na medium a clanok) odkial mate tieto informacie
citace:
Jenže. Jednak by už nějaké družice chyběli, to by si jistě předpokládaní postižení majitelé ověřili a patřičně by to rozmázli (když né veřejně, tak sestřelem/rozstřelem všech svých nefunkčních družic, a to velmi dobře umí)

Vy fakt neviete o com rozpravate, placate nejake vlastne domnienky. Jasne vsetci by zostrelili vlastne nefunkcne drucice aby zajeb.li cely okolity vesmir ulomkami ktore znemoznia funkciu cohokolvek na dlhe droky, kvoli nejakej ukradnutej druzici. Nie ste tak trochu na hlavu?
citace:
A za druhé, X-37 by nemusel lámat rekordy v délce letu. Takže tu jsou dobře demonstrovány dvě nutné a postačující vlastnosti nosiče jaderných bomb: schopnost řízeného návratu po vyčerpání pohonných hmot, a schopnost setrvat na oběžné dráze dlouhou dobu.

Toto istotne niesu dve nutne podmienky pre nosice jadrovych bomb. Doucte sa hlavne nebesku mechaniku a potom sa tu vradte.
citace:
Navíc to zapadá do americké strategie vyvinout zakázané zbraně a teprve pak odstoupit od dohody o jejich zákazu. Tj. dohoda o nevyužívání kosmického prostoru pro umístění zbraní.

To ze rusaci ani nezacali dodrziavat dohodu je vam uplne jedno a to, ze rusaci maju svoje zbrane namierene na ciele aj v Cesku ale americania nie, to vam tiez nedava zmysel .. vsak?
citace:
(před pár dny to byla dohoda o raketách středního doletu, kterou američané ukončili ukázkou odpálení zmíněných raket středního doletu, které mají ve výzbroji cca 40 let, z odpalovacího zařízení pro antirakety umístěné dokonce v polsku a rumunsku, tj. tu dohodu bez diskuze už porušili před mnoha lety) => jojo :-( další důvod proč urychleně zmizet z této planety, kde lidem nad hlavou krouží atomovky.

tak nebolo to pred par dnami to za prve a za druhe opakujem znovu rusaci ani dohody nezacali dodrziavat. Znovu miesate historiu so svojmi sludmi.
Ano vam odporucam sa odj.bat z tejto planety najlepsie co najdalej aby ste to tu nezaprasovali svojimi bludmi. Dakujem.


Ervé - 5/9/2019 - 14:54

Neztrácejte čas reakcí na takové výplody. Zanášíte fórum.
Pentagon platí za program stovky miliónů dolarů, kdyby se jim to nevyplatilo, nedělali by to.


PinkasJ - 5/9/2019 - 17:03

Platí to Pentagon, takže to je nejspíše pro vojenské účely. Jaké, to může každý jen hádat. Přesto se mi to jako technický kousek líbí, jen kdyby ho zvětšili, aby tam vešli alespoň 3 kosmonauti. Byl by to konkurent Dream Chaser a splnilo by se moje přání, aby se opět lidé v příštím desetiletí vraceli z vesmíru na dráhu . Jaká raketa je do vesmíru vynese je lhostejno, nejlépe alespoň s prvým návratným stupněm (zatím F9, New Glenn). Rozběhla by se i vesmírná turistika


yamato - 5/9/2019 - 18:28

citace:
Platí to Pentagon, takže to je nejspíše pro vojenské účely. Jaké, to může každý jen hádat.


tak vyskum klimatu to asi nebude

citace:
Přesto se mi to jako technický kousek líbí, jen kdyby ho zvětšili, aby tam vešli alespoň 3 kosmonauti.


myslim ze presne toto som videl v nejakom PPT


admin - 28/10/2019 - 01:44

Mise OTV-5 ukončena.

https://spaceflightnow.com/2019/10/27/u-s-militarys-x-37b-spaceplane-lands-in-florida/


dodge - 28/10/2019 - 07:12

https://www.livescience.com/x-37b-space-plane-lands-after-780-days.html?utm_source=Selligent&utm_medium=email&utm_campaign=9306&utm_content=20191027_LS_Essentials2_Newsletter+-+adhoc+&utm_term=2803355&m_i=jbyWY_uwO0Ose6Cs9bLj1RD6upIeY%2BSr6SYvJ2Dw52bJHmUZR8mNhzMsl2MiTDxcagZ%2BOiVLOwyWAWsGyNlzTq36BUXSrPjjjP


dodge - 13/8/2020 - 19:30

https://boeing.mediaroom.com/2020-08-13-US-Department-of-the-Air-Force-Boeing-X-37B-Team-Wins-Collier-Trophy-for-Aerospace-Excellence


alamo - 13/8/2020 - 19:38

@dodge
Keby si sa dokázal prinútiť uvažovať naozaj ako vojak.
Zhodnotiť využiteľnosť tejto veci v reálnom boji.
Ver.
Napadlo by ťa iba jedno SNAFU!
Keby si bol skutočne vojak, nekúpil by si to.

Armáda by túto hračku kúpila iba pod nesmiernym politickým tlakom.
..
Ale keď už nás to prinútili nakúpiť..
Dalo by sa to nejak v praxi využiť?
Dalo!
Kukajte sa chlapci, teraz letí lietadlo!
[upraveno 13.8.2020 19:57] [upraveno 13.8.2020 19:58]


alamo - 13/8/2020 - 20:45

Armádny plánovač musí uvažovať v zásade konzervatívne.
Keď ja investujem príliš mnoho peňazí do novej modernej zbrane, v momente keď ju použijem, nepriateľ to uvidí a bude sa to snažiť napodobniť vymyslieť protizbraň. Účinnú obranu, účinný protiútok.
Prerobím..
Úplne iná ekonómia.
Zato ale treba veľmi dobre pozorovať, čo sa deje inde, čo robia iný.
A keď sa dá.. Čmajz..
Armáda nijaké patentové práva predsa uznávať nemusí.
Má na to legálny nárok!

Iba fakt blbý vojak, si vymýšľa nové účinnejšie a smrtiacejšie zbrane sám pre seba..

..
Svojho času tu boli veľmi populárne strkanice o to či sú lepší "Rusi alebo Američania".
Fakt ma teda vytáčali do bledomodra.
V Rusku má armáda a ten spôsob myslenia veľký vplyv ma chod spoločnosti.
Profesionálnemu vojakovi sa pri slove inovácie, robí blivno..
To je celé tajomstvo toho, prečo Rusi radšej tak nejak príšerne zaostávajú.
[upraveno 13.8.2020 21:29]

V USA je to pravý opak.
Armáda má malí vplyv. Vojaci sú neustále tlačený do nejakých inovácií o ktoré nestoja. Výsledky tomu zodpovedajú.
Príšernosti ako predražené stíhačky, a nezmyselné zbrojné systémy bez praktického využitia vznikajú jak na bežiacom páse.
Na fotkách to ale vypadá pekne.

Naozaj..
Prestane armádu akúkoľvek kdekoľvek, tlačiť do inovácií..
Ušetríte fakt véľa peňazí.
[upraveno 13.8.2020 22:06]


Ervé - 14/8/2020 - 10:52

Plácáš nesmysly. Nikdo armádu nenutí, aby X-37B provozovala. Takže mají smysluplné využití pro každý let - výzkum, vývoj, testování. Možná i průzkumné úkoly, pokud občas změní dráhu. K tomu ještě spekulace - vypouštění stealth cubesatů nebo mikdrodružic?


alamo - 14/8/2020 - 12:57

@Ervé
Ukážem ti svetový unikát..
https://bsaero.space/
..príšernejších VOGONOV som v živote nevidel..


Ervé - 14/8/2020 - 14:26

citace:
@Ervé
Ukážem ti svetový unikát..
https://bsaero.space/
..príšernejších VOGONOV som v živote nevidel..



Vpodstatě to jsou rakeťáci, co by jednou chtěli letět až do vesmíru (něco jako Copenhagen Suborbitals), ale začínají s raketkou s dostupem celých úchvatných 20 000 ft, tedy 6100 m. Takže je čeká ještě dloouuuhá cesta, pokud seženou peníze. Navíc jsou to Australani, což je prý taky diagnóza sama o sobě...


alamo - 14/8/2020 - 15:14

No áno..
Lenže na nich som akosi narazil omylom.
Čo by si povedal o týchto?
Fakt seriózny obchodníci s informáciami.
https://blacksky.com/
Ja ti iba tvrdím, že v ďnešnej dobe nikto nijaké "stealth družice" už jednoducho vypúšťať nemusí.
Je to skutočne zastaralá technológia.
:)


admin - 8/11/2020 - 21:38

Chtěl bych mít tolik času, abych mohl sledovat takové detaily.

https://twitter.com/DutchSpace/status/1325491266331799555


MiraH - 3/1/2021 - 21:49

citace:
Pořád navíc není jasné, jestli letí 1. exemplář, nebo 2. na opakovaný let, nebo nový 3. kus.
Zde na této stránce: https://x37b.nl/ je přehledná tabulka se známými údaji. Vypadá to, že exempláře jsou jen dva. Autor slibuje doplňování informací.

https://twitter.com/DutchSpace/status/1345386674843484161


petrpetr - 6/11/2021 - 21:48

Vím že nic nepoví.
https://www.space.com/x-37b-space-plane-otv5-lands-after-780-days.html


dodge - 30/6/2022 - 08:52

Záhadné vesmírné letadlo X-37B americké armády se přibližuje k orbitálnímu rekordu

https://www.space.com/x-37b-military-space-plane-nears-mission-duration-record?utm_source=SmartBrief&utm_medium=email&utm_campaign=58E4DE65-C57F-4CD3-9A5A-609994E2C5A9&utm_content=7054950A-7232-4A6C-BA84-0EE156E8E844&utm_term=4691250a-b3bd-42a6-a998-8e364154d861


admin - 12/11/2022 - 15:20

Skoro 2,5 roků.

https://twitter.com/SciGuySpace/status/1591414072884477953


admin - 12/11/2022 - 17:31

Oficiálně potvrzeno.

https://www.spaceforce.mil/News/Article/3217077/x-37b-orbital-test-vehicle-concludes-sixth-successful-mission/


dodge - 12/11/2022 - 17:34

https://boeing.mediaroom.com/news-releases-statements?item=131172


Grofino - 12/11/2022 - 18:24

Hodně zajímavá rekordní mise.
Servisní modul je něco jako trunk u Dragonu?
ít na hlavní obsah (stiskněte Enter).
Přepnout navigaci
Vesmírné síly Spojených států
Vyhledávání

DOMOVZPRÁVY
ZPRÁVY
Orbitální testovací vozidlo X-37B završuje šestou úspěšnou misi
/ Zveřejněno 12. listopadu 2022

Orbitální testovací vozidlo X-37B završuje šestou úspěšnou misi
PODROBNOSTI O FOTOGRAFII / STAŽTE SI VYSOKÉ ROZLIŠENÍ 1 ze 4
Orbitální testovací vozidlo X-37B završuje šestou úspěšnou misi




0
TISK | E-MAILEM
KENNEDY SPACE CENTER, Florida – X-37B Orbital Test Vehicle-6 (OTV-6), bezpilotní, opakovaně použitelné kosmické letadlo US Space Force, úspěšně vyletělo z oběžné dráhy a přistálo v Kennedy Space Center Shuttle Landing Facility NASA dne 12. listopadu 2022 , v 05:22

byla OTV -6 první misí, která představila servisní modul – prstenec připevněný k zadní části vozidla, který rozšiřoval počet experimentů, které lze během mise pořádat. „Tato mise podtrhuje zaměření vesmírných sil na spolupráci při průzkumu vesmíru a rozšiřování levného přístupu do vesmíru pro naše partnery v rámci ministerstva letectva (DAF) i mimo něj,“ řekl generál Chance Saltzman, náčelník vesmírných operací. .

Servisní modul se před přistáním úspěšně oddělil od OTV, což je nezbytná činnost vzhledem k aerodynamickým silám, kterým působí vozidlo X-37B při opětovném vstupu. V následujících týdnech bude servisní modul zlikvidován v souladu s osvědčenými postupy. Ministr letectva Frank Kendall řekl: „Úmyslný způsob, jakým provádíme operace na orbitě – včetně likvidace servisních modulů – svědčí o odhodlání Spojených států k bezpečným a odpovědným vesmírným praktikám, zvláště když hrozí problém rostoucího orbitálního odpadu. ovlivnit globální vesmírné operace."

Mise OTV-6 hostila modul fotovoltaické radiofrekvenční antény Naval Research Laboratory. Tento experiment úspěšně využil sluneční paprsky mimo zemskou atmosféru a jeho cílem bylo přenést energii na zem ve formě radiofrekvenční mikrovlnné energie. Kromě toho byl v říjnu 2021 úspěšně nasazen FalconSat-8 americké letecké akademie, vyvinutý ve spolupráci s Air Force Research Laboratory. FalconSat-8 zůstává na oběžné dráze a poskytuje kadetům Akademie jedinečné praktické zkušenosti jako vesmírní operátoři před vstupem do aktivní služby. .

Na OTV-6 bylo nasazeno několik experimentů NASA. The Materials Exposure and Technology Innovation in Space (METIS-2) zahrnovala termoregulační povlaky, tištěné elektronické materiály a kandidátské materiály stínící radiaci. METIS-1-který létal na OTV-5-sestával z podobných vzorových desek namontovaných na letovém vozidle. Vědci z NASA využijí data shromážděná poté, co materiály strávily 900+ dní na oběžné dráze, a porovnají pozorované účinky s pozemními simulacemi, ověří a zlepší přesnost modelů vesmírného prostředí


admin - 12/11/2022 - 22:21

citace 12.11.2022 - 18:24 - Grofino:
H
ít na hlavní obsah (stiskněte Enter).
Přepnout navigaci
Vesmírné síly Spojených států
Vyhledávání

DOMOVZPRÁVY
ZPRÁVY
Zveřejněno 12. listopadu 2022

Orbitální testovací vozidlo X-37B završuje šestou úspěšnou misi
PODROBNOSTI O FOTOGRAFII / STAŽTE SI VYSOKÉ ROZLIŠENÍ 1 ze 4
Orbitální testovací vozidlo X-37B završuje šestou úspěšnou misi




0
TISK | E-MAILEM



Prosím tě, zedituj si to. To je příšerné!


LeeMer - 11/12/2023 - 18:39

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1734266410283528450


Ervé - 12/12/2023 - 06:36

Odklad o 24 hodin, problém s pozemním vybavením.


alamo - 12/12/2023 - 16:48

Najnovšie "špekulácie", tvrdia že to bude dráha nielen extrémne vysoká ale aj "polárna".
https://arstechnica.com/space/2023/12/spacex-looks-primed-to-launch-military-spaceplane-higher-than-ever-before/


Ervé - 13/12/2023 - 07:27

Start 14.12. ve 2:13.


Ervé - 14/12/2023 - 06:26

Start byl v noci odvolán, problémy s nosičem, musí do haly. Snad stihnou konec roku, jinak leden.
https://arstechnica.com/space/2023/12/technical-problems-ground-spacex-launch-of-us-military-spaceplane/

Leden je nabitý - ULA Vulcan s Peregrine, Falcony 9 s Axiom 3 a IM-1. Uvidíme, co všechno se změní. [upraveno 14.12.2023 06:37]


LeeMer - 29/12/2023 - 10:29

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1740666096632688888


martinjediny - 29/12/2023 - 19:57

X-37 je zjavne uspesny pocin boeingu...
... az sa divim, ze nevznikol civilny derivat pre ISS...


Ervé - 30/12/2023 - 11:01

Gratulace k úspěšné misi. Škoda že ještě není známa trajektorie, určitě neletěl na GEO, to by se nedostal zpátky, spíš GTO nebo ještě spíš přechodová ke dráze HEO, kde jsou navigační družice. Uvidíme.
Civilní verze nemá smysl, jednak technologie jsou utajované, jednak je raketoplán malý cca 5 t, takže malé možnosti. NASA si ale hlavně za mnohem míň peněz nechá stavět Dream Chaser, mnohem větší a s větší nosností a možnostmi.


kacenka - 31/12/2023 - 15:06

citace 29.12.2023 - 19:57 - Martin Jediny:
X-37 je zjavne uspesny pocin boeingu...
... az sa divim, ze nevznikol civilny derivat pre ISS...


... ono je to obráceně:

Celý program X37 vznikl jako civilní projekt v rámci NASA v roce 1999 a byl používán pro zkoušky různých technologických novinek pro modernizaci STS a pro zvažovanou druhou generaci raketoplánů (např. na něm byla zkoušena záměna hydrauliky za pokročilé elektromotory pro vychylování aerodynamických ploch, byla zde zkoušena vylepšená tepelná ochrana povrchu, ... atd.). Mimochodem X37 používá "human rated" motory a jeho navigace je kompatibilní s navigací STS.

Proto i původní X37 počítal s několika rozměrovými variantami - tehdejší úvodní velikost stroje byla stanovena podle velikosti nákladového prostoru raketoplánu. A v plánu byla i budoucí zvětšená verze (cca 200%) pro dopravu 6 osob nebo nákladů na ISS.

Nicméně po zastavení modernizačního programu STS kongresem (v rámci úspor a z důvodu "dostatečné" spolehlivosti raketoplánu) pro něj neměla NASA plné využití. Takže program X37 nakonec převzala armáda a od roku 2006 postavila a používá verzi X37B (mírně zvětšená verze (na cca 120%) podle velikosti standardního krytu UZ o průměru 5m).

Zajímavostí je, že zřejmě byla (ze strany NASA) snaha o přenos části zdejších technologií i do Boeingovské lodu CST-100.

... tož tak.


Ervé - 1/1/2024 - 12:55

Historicky ano, NASA neměla po zrušení raketoplánů pro X-37 efektivní využití, většinu experimentů může dělat na ISS a Dragonech. Až bude Dreamchaser, vyzkouší si další věci. Zajímavé nápady si asi mohla vyzkoušet po dohodě s Pentagonem i na X-37B.


alamo - 10/2/2024 - 10:39

Nadšenec do sledovania satelitov, tvrdí že identifikoval X 37.
Na dráhe 323 x 38 838 kilometrov a sklonom 59,1⁰ k rovníku.
https://arstechnica.com/space/2024/02/us-militarys-elusive-spaceplane-apparently-found-by-sleuthing-enthusiast/


milantos - 10/2/2024 - 16:29

Tak po delší době by zase mohl být pozorovatelný od nás. Doufám, že se brzy někde objeví TLE.


LeeMer - 10/2/2024 - 22:52

citace 10.2.2024 - 16:29 - milantos:
Tak po delší době by zase mohl být pozorovatelný od nás. Doufám, že se brzy někde objeví TLE.


OTV 7
1 58666U 23210A 24039.74420665 0.00000000 00000-0 00000-0 0 04
2 58666 59.1161 4.8483 7418435 167.3793 193.0310 2.07574710 01


milantos - 10/2/2024 - 23:29

Díky !
[upraveno 11.2.2024 00:18]


LeeMer - 11/10/2024 - 17:25

https://x.com/Kosmo_Michal/status/1844760743658283075


Toto téma přichází z:
http://www.kosmo.cz

Url tohoto webu:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=print&fid=3&tid=882