Témata: Fobos-Grunt

avitek - 16/6/2006 - 09:35

Projekt dopravy vzorků půdy z Marsu. Je zahrnut do Federálního plánu kosmického výzkumu Ruské federace na roky 2006-2015. Řešitelem tohoto programu je NPO im. S. A. Lavočkina.

Na stránkách FKA je nejnovější informace i s obrázky (rusky):

http://www.federalspace.ru/NewsDoSele.asp?NEWSID=1581


[Upraveno 16.6.2006 poslal avitek]


Archimedes - 16/6/2006 - 10:04

Vizualne dost pripomina sondy Luna, ktere odebiraly vzorky z Mesice

http://nssdc.gsfc.nasa.gov/image/spacecraft/luna-16.jpg


Archimedes - 16/6/2006 - 10:11

Pokud jsem pochopil dobre, ma jit o navrat vzorku z Fobosu, ne z Marsu samotneho. Pak ovsem ta podoba s Lunou dava smysl.


Li-sung - 16/6/2006 - 11:56

Schéma mise:

Schema poleta kosmičeskogo apparata «Fobos-Grunt» vključajet v sebja sledujuščije etapy:

- vyveděnije KA «Fobos-Grunt» na otletnuju ot Zemli trajektoriju;

- perelet Zemlja-Mars s proveděnijem 3-ch korrekcij, zaveršajuščijsja tormoženijem i vychodom na promežutočnuju orbitu iskusstvennogo sputnika Marsa;

- poetapnoje sbliženije orbity KA s orbitoj Fobosa i posadka na něgo, vzjatije prob grunta;

- vzlet s Fobosa, polet po krugovoj bazovoj orbitě iskusstvennogo sputnika Marsa, perechod na predstartovuju orbitu i razgon s predstartovoj orbity k Zemle;

- mežplanětnyj perelet Mars-Zemlja s proveděnijem 5-i korrekcij;

- vchod v atmosferu Zemli i posadka spuskajemogo apparata.

Start kosmičeskogo apparata «Fobos-Grunt» namečen na okťabr´ 2009 goda. Obščeje vremja ekspedicii sostavit ~ 3 goda.


arccos - 16/6/2006 - 12:00

Velice bych Rusum (a i nam) pral, aby to vyslo. Co se tyka realizaci podobnych projektu v dnesnim Rusku jsem ale bohuzel pesimista (.


Jaro - 23/6/2006 - 11:27

Viacero informacii o tejto misii najdete napriklad i na:

http://www.esa.int/SPECIALS/ESA_Permanent_Mission_in_Russia/SEMIJFW4QWD_0.html

alebo na strankach FSA:

http://www.federalspace.ru/Doc1Show.asp?DocID=16

http://www.laspace.ru/rus/phobos.php

Maketa sondy bola vystavena i na europskom salone ILA 2006 v Berline, obrazky najdete napriklad na:

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/phpBB2/viewtopic.php?t=3545&start=90

Urobili i celkom pekne video celej misie:

mms://restart.roscosmos.ru/Media/FOBOS2.wmv


Jaro - 13/8/2007 - 00:17

Podla
http://www.roscosmos.ru/PictFiles/MAKS2007_ROSCOSMOS.jpg
bude na aerosalone MAKS-2007 vystavena plnorozmerna maketa sondy. Ak tam niekto ide, velmi by som si cenil detailne foto makety. Zaujimava je taktiez i maketa nanovo prepracovanej sondy Luna-Glob.


Jaro - 17/8/2007 - 10:29

Подготовка НПО им. С.А. Лавочкина к Московскому авиакосмическому салону 2007

В конце августа в Москве в Жуковском пройдет Международный авиационно-космический салон МАКС-2007. В салоне планируют принять участие ряд крупнейших российских аэрокосмических предприятий, в том числе и ФГУП "НПО имени С.А. Лавочкина".

На МАКСе, в составе объединённого стенда Роскосмоса, предприятие продемонстрирует миру макеты новейших космических аппаратов, изготавливаемых в данный момент, перспективные проекты информационных систем, астрофизических и межпланетных станций.

Планируется, что экспозиция НПО будет состоять из 8 выставочных макетов: межпланетных станций "Фобос-Грунт" и "Луна-Глоб", астрофизической обсерватории "Спектр-Р", разгонного блока "Фрегат", гидрометеорологического космического аппарата "Электро-Л", беспилотного летательного аппарата "Комар", многоспектрального авиационного сканирующего комплекса "Eagle" и тепловизорного прибора "М-250".

На стенде будут присутствовать иллюстративные и информационно-раздаточные материалы.


Детальная схема павильона Роскосмоса
(JPG-файл, 2,5 Мб



15.08.2007
СГК по космическому комплексу "Фобос-Грунт"

ФГУП "НПО им. С.А. Лавочкина" по заказу Федерального космического агентства в рамках Федеральной космической программы России на 2006-2015 гг. ведет работы по созданию межпланетного космического аппарата "Фобос-Грунт". Создание данного космического аппарата является одной из наиболее приоритетных задач предприятия на ближайшие три года и работам по реализации данного проекта уделяется большое внимание, так как изготовление и полный цикл испытаний $;А должны быть завершены к астрономическому сроку полёта к Марсу в конце 2009 года.

15 августа 2007 г. в НПО им. С.А. Лавочкина состоялось заседание Совета Главных конструкторов с обсуждением состояния работ по наземному сегменту управления автоматическим космическим комплексом "Фобос-Грунт", включающим в свой состав станции дальней космической связи на Медвежьих озёрах, в Уссурийске, ЦУП НПОЛ, Баллистический центр ИПМ РАН и НК ИКИ РАН. Мероприятие проводилось при участии представителей Федерального космического агентства и организаций кооперации. Делегацию Роскосмоса возглавил заместитель Руководителя ФКА Ю.И. Носенко. Заседание проходило под председательством генерального конструктора и генерального директора НПО им. С.А. Лавочкина Г.М. Полищука.

О состоянии работ по наземному сегменту в целом сообщил А.Е Ширшаков. Были заслушаны сообщения представителей отраслевых организаций кооперации, ответственных за изготовление составных частей наземного сегмента управления.

По всем затронутым в выступлениях вопросам, влияющим на выполнение работ по графику, даны соответствующие поручения.




Ervé - 20/8/2007 - 14:04

Nevíte jak to vypadá s financováním sondy? Kolik peněz na to FKA uvolnila a kolik plánuje uvolnit příští rok? Snad se to podaří, i kdyby o dva roky později.


dubest - 20/8/2007 - 14:27

quote:
Velice bych Rusum (a i nam) pral, aby to vyslo. Co se tyka realizaci podobnych projektu v dnesnim Rusku jsem ale bohuzel pesimista (.

Dobrý den, se jim teda spíš divím, že do toho jdou, ruská bilance co se týče Marsu je přímo žalostná, sice první přistání(asi o to šlo ne?:)) ale jinak naprostý neúspěch, a že těch sond bylo....zajímavý by bylo zjistit kolik jich bylo? 15? asi ještě víc ne?


Stano - 20/8/2007 - 17:38

quote:
...ruská bilance co se týče Marsu je přímo žalostná, sice první přistání(asi o to šlo ne?:)) ale jinak naprostý neúspěch, a že těch sond bylo....zajímavý by bylo zjistit kolik jich bylo? 15? asi ještě víc ne?


Nejdem písať o úspechu/neúspechu, ale počet realizovaných letov k Marsu a k jeho mesiacu Phobos z Ruskej (SSSR) strany bolo 18 (samozrejme pokiaľ nedelím orbitálnu a pristávaciu časť).
Program pre rok 1960: Mars 1960A, Mars 1960B
Program pre rok 1962: Mars 1962A, Mars 1, Mars 1962B
Program pre rok 1964: Zond 2
Program pre rok 1969: Mars 1969A, Mars 1969B
Program pre rok 1971: Kosmos 419, Mars 2, Mars 3
Program pre rok 1973: Mars 4, Mars 5, Mars 6, Mars 7
Program Phobos 1988: Phobos 1, Phobos 2
a sonda pre rok 1996: Mars 96


Jaro - 22/8/2007 - 14:59

No, to áno, tá bilancia je hrozná. Navyše teraz sa k tomu pridáva i neskúsenosť vďaka dlhej prestávky (posledná sonda v roku 1996, a ani v iných projektoch to nie je lepšie - naposledy len Fregaty, Demonstrator, Cosmos-1 či Arkon). Ostáva len dúfať (kto na to ma nervy), že sa pri projektoch Elektro-L a Spektr-R naberú aspoň aké také skúsenosti a my sa dožijeme aspoň detailných fotiek Fobosu. Podľa vyjadrení ruských predstaviteľov projekt ma veľkú prioritu medzi vedeckými misiami a je do neho zapojených 14 štátov. Navyše sa dnes chce zapojiť i ESA a použiť sondu k prenášaniu údajov z Exomarsu (ten má byť zase vynesený pomocou Protonu). Dôležitý je asi aj pre Čínu.

A kto ešte nevidel, tak pekné fotky zo sovietských marťanských sond sú na:

http://www.mentallandscape.com/C_Catalog.htm


poulek - 5/10/2007 - 11:23

Mam fotky makety Fobos-Grunt z MAKSu, na jaky e-mail je chcete poslat?
Pristi mesic se mozna stavim u Lavockinu tak treba bude vic informaci.

quote:
Podla
http://www.roscosmos.ru/PictFiles/MAKS2007_ROSCOSMOS.jpg
bude na aerosalone MAKS-2007 vystavena plnorozmerna maketa sondy. Ak tam niekto ide, velmi by som si cenil detailne foto makety. Zaujimava je taktiez i maketa nanovo prepracovanej sondy Luna-Glob.


admin - 5/10/2007 - 11:28

quote:
Mam fotky makety Fobos-Grunt z MAKSu, na jaky e-mail je chcete poslat?
Pristi mesic se mozna stavim u Lavockinu tak treba bude vic informaci.



Nahrát třeba semhle: http://galerie.smartblue.net/ .
V případě obtíží kontaktovat mne.


Jaro - 6/10/2007 - 00:12

Hmmm, tak tieto fotky ma veľmi potešili, konečne niečo čo si môžem priblížiť a nemám len machuľu. Ďakujem. No, samozrejme, informácie z Lavochkina - to sa teším ešte viac, ak to víde.
Ešte by som rád poukázal na odkaz, kde sú fotky z výstavy v IKI pri príležitosti 50. výročia, medzi inými aj mnoho informácii o Fobos-Grunte. A štart sa údajne presunul na Zenit.

http://www.streamphoto.ru/users/Sputnik50/222295/


Martin Kolman - 6/10/2007 - 12:40

Rád bych upozornil na pěkné video ukazující průběh mise:


Jaro - 30/11/2007 - 17:03

Tak ako pan Poulek? Boli ste u Lavochkina?


Mgr.Racek - 30/11/2007 - 18:39

Animace letu je pěkná, jen se mi zdá, že těleso není Phobos, ale Deimos.Letový plán je vskutku složitý, daleko složitější než v případě japonského Sokola, tak. nevím zda se to povede. Jedná se vlastně o odběr z povrchu asteroidu nikoli Marsu.


poulek - 30/11/2007 - 19:08

Minuly mesic to nevyslo ale jezdim do Ruska (a Ciny) cca. 4x rocne tak to zkusim na jare. Nechci moc tlacit na pilu.

quote:
Tak ako pan Poulek? Boli ste u Lavochkina?


Jaro - 1/12/2007 - 00:00

quote:
Minuly mesic to nevyslo ale jezdim do Ruska (a Ciny) cca. 4x rocne tak to zkusim na jare. Nechci moc tlacit na pilu.

quote:
Tak ako pan Poulek? Boli ste u Lavochkina?



Jasne.


Jaro - 3/12/2007 - 23:26

Ešte som chcel pridať tento obrázok z MAKS 2007


Jaro - 3/12/2007 - 23:32

A taktiež dva odkazy týkajúce sa projektu MetNet, pričom je možné (ak bude dostatok financií a pravdepodobne ak dopadne dobre test IRD v 2008), že dva landery poletia s F-G

www.fmi.fi/kuvat/2007nro3.pdf

http://www.ava.fmi.fi/metnet-portal/

Navyše v prezentácii

http://www.rssd.esa.int/SYS/docs/ll_transfers/Welcome_1400_Vago.pdf

sa už o F-G ako možnosti na prenos údajov neuvažuje (ale stále sa zvažuje proton).


Mgr. Racek - 4/12/2007 - 08:00

Projekt F-G je tak složitý a ambiciózní, že ve vztahu k tomu co rusové/sověti/ v oblasti planetárních sond dosud předvedli jsem skeptický k tomu že se jim to povede.


Jaro - 4/12/2007 - 09:35

Áno, je strašne zložitý. Skepsa je na mieste.Myslím, že aj mnoho Rusov(okolo Lavochkina) tento projekt vníma hlavne ako projekt na rozvoj technológii v danej oblasti. Ale nehneval by som sa keby aspoň pristáli na Fobose.


xChaos - 4/12/2007 - 13:45

quote:
Projekt F-G je tak složitý a ambiciózní, že ve vztahu k tomu co rusové/sověti/ v oblasti planetárních sond dosud předvedli jsem skeptický k tomu že se jim to povede.


V toomhle se vyjímečně shodneme - ale nejde o planetární sondy plošně, ale o lety k Marsu konkrétně.

Jsem zvědavý, co se jim posere tentokrát...


Jaro - 4/12/2007 - 17:01

Len tak pomimo, predvčerom sa u Lavočkina poprechádzal Putin.

http://www.roscosmos.ru/NewsDoSele.asp?NEWSID=2630


Jaro - 5/12/2007 - 23:16

quote:
Nevíte jak to vypadá s financováním sondy? Kolik peněz na to FKA uvolnila a kolik plánuje uvolnit příští rok? Snad se to podaří, i kdyby o dva roky později.


Teraz som si uvedomil kde je financovanie na sondu uvedené za minulé roky, je to

http://www.iki.rssi.ru/annual/2006/

na rok 2006 je to

Проекты в стадии ОКР

a na predtym sú linky úplne dole.


Jaro - 9/1/2008 - 23:28

Viac o vedeckom vybaveni sondy je v prezentacii z konferencie v IKI

http://www.iki.rssi.ru/oct4/2007/ppt/02_01_A_Zakharov.pdf

a o MetNet tiez

http://www.iki.rssi.ru/oct4/2007/ppt/02_11_A-M_Harri.pdf

pokiaľ ste si to este nepozreli.


avitek - 26/6/2008 - 08:20

Informace o současném stavu příprav viz

http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_preflight.html


Ervé - 27/6/2008 - 08:11

Phobos-Grunt je ambiciózní mise, zatím stíhají. Šance k úspěšnému navedení na orbitu a vypuštění jednotlivých subdružic je dobrá a mělo by jim to vyjít. Samotné přistání na Phobosu (nemluvě o nabrání vzorků a úspěšném návratu), navedení, přistání a provoz Finsko-Ruského Landeru MML (extrémně ambiciózní: http://www.space.fmi.fi/metnet/IAC_2003_paper.pdf ) a čínského subsatelitu, to už je něco jiného, tam jsou šance výrazně nižší. Kdyby to vyšlo všechno, byl by to jasný zázrak, kdyby selhal jen jeden z těchto podúkolů, bude to největší Marsovský úspěch od Vikingů. Takže držme palce.


Csaba - 27/6/2008 - 09:20

Zajímavý experiment - dělá na tom Planetary Society a i pan T.Svítek - malá kapsle(100g), kde budou různé kolonie mikroorganizmů, si ji veme sonda tam i spátky, aby se simulovali podmínky možnosti přenosu možných mikroorganizmů na Zemi v meziplanetárních podmínkách ...(teorie panspermií a MSR mise).
Něco podobného by měli použít u MSL, kde by daný rover měl u sebe podobnou kapsli pro eventuelní pozdější transport na Zemi.

viz:

http://adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-data_query?bibcode=2007epd..conf...16F&link_type=ARTICLE&db_key=AST&high=478dc8826c09076


Slávek - 27/6/2008 - 13:51

Myslím, že je to čirý nesmysl. Představte si impakt, kreý by dokázal vymrštit, tedy vlastně vystřelit část regolitu takovou rychlostí, aby byla dosažena druhá kosmické rychlost během zlomku vteřiny,nepočítak k tomu nutný přídavek na probití atmosféry, obrovské přetížení by zcela jistě vše živé zabilo. A to ještě neuvádím obrovskou teplotu v místě impaktu, kdy se doslova většina kosmického tělesa a část Zemské kůry opět ve zlomku vteřiny vypaří. I kdyby nějaký mikrob toto vše přežil zabije jej spolehlivě náhlá dekomprese při vstupu do kosmického prostoru. I kdyby impakt " vyslal těleso na Mars po ideální dráze, poletí kosmem několik měsíců, bez skafandru ! Navíc když doletí k Marsu bude následovat průlet atmosférou opět s masivním zahřátím a obrovským přetížením ve stovkách G a tvrdý tvrdý dopad opět s přetížením ve stovkách G.Třešničkou na dortu je ovšem prostředí, kam se ze Země zhýčkaný mikrob dostane - bude o vyprahlá bezvodá poušť s atmosférou z kouřových plynů o tlaku necelá setiny zemského tlaku o zmrzlá na několik desítek stupňu POD NULOU, navíc vydatně ozařovaná sterilizačním UVF zářením, kosmickým a slunečním větrem.
Ptám se : jaká je asi pravěpodobnost že by toto vše nějaký mikrob přežil a počal se na Marsu rozmnožovat, považuji jedu k trilionu za přehnaně optimistickou.


Jaro. - 28/6/2008 - 13:01

Tak, ESA podpísala predsa dohodu o spolupráci v projekte F-G, chce ho používať ako som už písal vyššie na komunikáciu s ExoMarsom. Navyše Rusom pomôže vyriešiť ich problém so stanicami na komunikáciu s F-G.

26.06.2008 / 20:33 Роскосмос и ЕКА договорились вместе изучать Фобос

Роскосмос и Европейское космическое агентство (ЕКА подписали соглашение о сотрудничестве в рамках проектов "Фобос-Грунт" и миссии Exomars. Соглашение предусматривает использование аппаратуры российского космического аппарата для связи с европейским аппаратом, использование сети станций слежения за дальним космосом ЕКА для связи с российским аппаратом, возможность запуска аппарата Exomars с помощью российской ракеты-носителя "Протон", закупку в России для европейского аппарата радиоизотопных нагревателей, а также использование российского научного опыта в разработке и изготовлении комплекса системы спуска и посадки зонда, говорится в сообщении пресс-службы Роскосмоса.

Mňa by však zaujímal názor niekoho, kto teraz pozná dobre situáciu v Lavočkinovej firme - Poliščuk (riaditeľ) prezentuje názory, že sa nediskutuje o odložení štartu F-G na neskoršie okno. Avšak napríklad Suzeren (zamestnanec) píše v diskusii o F-G na http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/phpBB2/viewtopic.php?t=205&postdays=0&postorder=asc&start=765
že ten v žiadnom prípade neodštartuje v 2009. No koniec koncov sa mi zdá, že Lavočkin má problém vypustiť tento rok i Elektro i Radioastron, a teda to skôr vyzerá, že má Suzeren pravdu.


David - 29/6/2008 - 18:52

Kdepak kam se hrabou, to by si museli tu sondu nechat postavit v USA.


Jaro. - 29/7/2008 - 20:34

Návšteva Číňanov u Lavočkina.

http://www.laspace.ru/rus/news.php#228


http://www.laspace.ru/images/knr2008.jpg


http://www.laspace.ru/images/knr08.jpg


pospa - 31/7/2008 - 10:58

ESA včera uveřejnila zatím nejostřejší snímky měsíce Phobos, pořízené 23.7. sondou Mars Express během velmi blízkého průletu nad jeho povrchem (93 km, vzájemná rychlost 3 km/s). Nejvyšší rozlišení 3,7 m/pixel, k dispozici jsou i 3D snímky.
Snímky mimo jiné zobrazují oblast plánovaného přistání ruského Fobos-Grunt se dvěma potenciálně vhodnými místy.

http://www.esa.int/esaCP/SEM5H48N9JF_index_0.html [Upraveno 31.7.2008 poslal pospa]


yamato - 31/7/2008 - 12:16

mam taky pocit ze vzhladom na ruske (ne)uspechy co sa tyka martanskych sond, ako aj vzhladom na dlhu odmlku vo vyskume vesmiru automatickymi sondami, je phobos-grunt az privelmi ambiciozna misia. Ja to tipujem na neuspech. Ale samozrejme drzim palce


martinjediny - 31/7/2008 - 17:12

quote:
mam taky pocit ze vzhladom na ruske (ne)uspechy co sa tyka martanskych sond, ako aj vzhladom na dlhu odmlku vo vyskume vesmiru automatickymi sondami, je phobos-grunt az privelmi ambiciozna misia. Ja to tipujem na neuspech. Ale samozrejme drzim palce



Ja im tiez drzim palce, avsak tipujem na uspech. Myslim, ze na to maju.
Rusi ako JEDINY dokazali dopravit vzorky z Mesiaca automatickou sondou!
Myslim, ze doprava na a z Phobosu je z mnohych stranok podstatne jednoduchsia a lacnejsia ako rovnaka misia na Mesiac.


JS - 31/7/2008 - 17:40

quote:

Myslim, ze doprava na a z Phobosu je z mnohych stranok podstatne jednoduchsia a lacnejsia ako rovnaka misia na Mesiac.


A z kterych napriklad? Meli jsme moznost pozorovat problemy Hayabusy pri randezvous s asteroidem ve volnem prostoru. Jsem docela zvedav jak to zvladnou Rusove. Prece jen je to neco jineho nez stokrat nacvicene dokovani Sojuzu (nejdrive s posadkou) a za aktivni oboustrane komunikace.


David - 31/7/2008 - 17:45

Automatická doprava vzorků z Měsíce byla " z nouze ctnost " a zejména pokus znevážit obrovský úspěch Apolla.
Pokud by bývala byla Luna-15 uspěla zcela jistě by sověti tvrdili, že závod na Měsíc vlastně vyhráli a že není třeba tam posílad lidské posádky, když totéž dokážou automaty.
Ostatně přesně totéž tvrdili, když v hrdlo lhali, že let člověka na Měsíc vůbec nepřipravovali a že se tedy žádný závod na Měsíc vlastně nekonal.


Jaro. - 31/7/2008 - 21:34

Pekný článok k téme je na

http://www.airspacemag.com/space-exploration/Mission_Possible.html?c=y&page=1


martinjediny - 1/8/2008 - 13:49

quote:
quote:

Myslim, ze doprava na a z Phobosu je z mnohych stranok podstatne jednoduchsia a lacnejsia ako rovnaka misia na Mesiac.


A z kterych napriklad? ...


1/ Komunikacna technika, i cela elektronika je na podstatne vyssej urovni ako za cias Luny
2/ Rozdiel v unikovej rychlosti z Phobosu je s Mesiacom neporovnatelny
3/ Maju za sebou uspesne pokusy s Lunami
...

Tym som nechcel povedat, ze nie su aj zlozitejsie stranky z pohladu voci Lunam. Ale jednoznacne som presvedceny o realnosti ich misie. Citim, ze sanca ja viac ako 1:3.


avitek - 15/8/2008 - 09:38

Anatolij Zak (má zajímavé stránky http://www.russianspaceweb.com/ ) publikoval v časopise Smithsonian Air & Space Magazine zajímavý článek "Mission Possible" o současném stavu projektu Fobos-Grunt. Je na webu:

http://www.airspacemag.com/space-exploration/Mission_Possible.html


David - 15/8/2008 - 16:54

Nepochybně sověti/rusové věnovali letům k Marsu velkou pozornost a vyslali tam celou flotilu automatických sond. Jejich doposud žalostné výsledky však nesvědčí přílišnému optimismu i když není co lepšího si přát než vzorky z Phobosu, který je nejen měsícem Marsu, ale možná i asteroidem z počátků vzniku Sluneční soustavy.


pospa - 16/8/2008 - 10:55

quote:
v časopise Smithsonian Air & Space Magazine zajímavý článek "Mission Possible" o současném stavu projektu Fobos-Grunt. Je na webu: http://www.airspacemag.com/space-exploration/Mission_Possible.html


Vypadá to, že se rusové začínají "na poslední chvíli" chovat celkem racionálně - zrušení vrtačky na sondě bylo opravdu na místě.
Měsíček Phobos má tak nízkou gravitaci, že celá sonda na něm, tedy pokud se jí podaří tam bezpečně přistát, bude vážit jen něco kolem 0,5 kg ! S tak chabou oporou vrtat někam pod povrch by sondu spíš převrátilo nebo "odstartovalo" do prostoru.
Zbývá robotická lopatka na odběr prachu a drobného kamení do 1,5 cm a to by mělo bohatě stačit.


pospa - 16/10/2008 - 14:19

ESA zveřejnila nejnovější snímky měsíce Phobos ze sondy Mars Expres.
ČB snímky s rozlišením až 3,2 m / pixel, první barevný snímek, 3D obraz a animaci 3D modelu ve vysokém rozlišení.



Na základě zpřesněného 3D modelu a změn radiového signálu při blízkém průletu kolem měsíčku byl 10x zpřesněn odhad jeho hmotnosti (10 721 016 kg) a hustoty (1.85 g/cm3).
Hustotou se tedy podobá spíš asteroidům třídy D, než povrchovým vrstvám Marsu (2.7-3.3 g/cm3).

http://www.esa.int/esaCP/SEMB82TG7MF_index_0.html [Upraveno 16.10.2008 poslal pospa]


JS - 16/10/2008 - 15:22

Vypada to ze je to jen obycejny asteroid na draze kolem Marsu. Cim si vlastne tento asteroid (mesic) vyslouzil pozornost pro pripadne pristani? Je jednodussi pristat na telese obihajici Mars nez na stejnem (podobnem) telese obihajicim Slunce a pripadne se priblizujicim k Zemi?
Jedine vysvetlini velkeho zajmu o Fobos ktere me napada je zrejme fakt, ze na obezne draze Marsu je spousta retranslacnich druzic a objekt je dobre zmapovan diky cilemu cestovnimu ruchu u Marsu.


pospa - 16/10/2008 - 16:02

quote:
Vypada to ze je to jen obycejny asteroid na draze kolem Marsu. Cim si vlastne tento asteroid (mesic) vyslouzil pozornost pro pripadne pristani? ...
No, uplně na 100% to asteroid být nemusí - obíhá Mars s nulovým sklonem k jeho rovníku, což by bylo pro zachycený asteroid dost atypické, moc velká náhoda.
Jeho nízká hustota může taky pramenit z toho, že je tvořen shlukem kamení a štěrku, které se vlastní gravitací nedokázalo víc "zahustit" a jak se píše v předšlém odkazu, tak to můžou být klidně úlomky z Marsu, vyvržené při dopadu většího tělesa na planetu.
Rozhodnout, která z těchto dvou možností je pravdivá může dát jen přímý odběr vzorků, což je jeden z úkolů Fobos-Gruntu.


JS - 16/10/2008 - 18:15

Je uplne jasne, ze nejaky ten material z Marsu na Fobosu bude. Ikdyby to byl zachyceny asteroid, tak je u Marsu po tak dlouhou dobu, ze na nem bude spousta materialu vyvrzeneho z Marsu.
Pro vedce je urcite zajimavy jakykoliv material z vesmiru. Spis me zaujala ta posedlost vsim co se jen ochomitne kolem Marsu. Pritom odebirani vzorku z ruznnych asteroidu by zrejme bylo uzitecnejsi (a mozna i jednodussi).
Obihaji ve vetsi blizkosti a je vetsi predpoklad ze budou obsahovat pekne zakonzervovany material. Fobos naproti tomu bude pokryty neurcitym nanosem pochazejicim z marsovskych impaktu.


Falešný Anonym - 18/10/2008 - 15:29

quote:
Je uplne jasne, ze nejaky ten material z Marsu na Fobosu bude. Ikdyby to byl zachyceny asteroid, tak je u Marsu po tak dlouhou dobu, ze na nem bude spousta materialu vyvrzeneho z Marsu.
Pro vedce je urcite zajimavy jakykoliv material z vesmiru. Spis me zaujala ta posedlost vsim co se jen ochomitne kolem Marsu. Pritom odebirani vzorku z ruznnych asteroidu by zrejme bylo uzitecnejsi (a mozna i jednodussi).
Obihaji ve vetsi blizkosti a je vetsi predpoklad ze budou obsahovat pekne zakonzervovany material. Fobos naproti tomu bude pokryty neurcitym nanosem pochazejicim z marsovskych impaktu.


Já bych skoro řekl, že kombinace velice zajímavého původního stavebního materiálu ze zachyceného asteroidu a marsovskýc nánosů, které mohou poskytnout informace o událostech, kdy je takový materiál vyvrhován, může být extrémně zajímavá. Mise k asteroidům asi jednodušší nebudou. Střetnout přesně asteroid, provést přiblížení nebo dokonce přistání s odběrem materiálu při obrovské střetné rychlosti a nestabilitě tělesa. To má k jednoduchosti opravdu daleko. Startovací okno k takovému asteroidu je třeba tak 1 sekundu dlouhé. Zatímco asteroid gravitačně zaparkovaný a stabilizovaný u planety s dobře predikovatelnou trajektorií a zároveň fungující jako sběrač vyvrženin z planety. To mi připadá nejen zajímmavé, ale svým způsobem i po technické stránce misi ulehčující.


JS - 20/10/2008 - 11:19

quote:
quote:
Je uplne jasne, ze nejaky ten material z Marsu na Fobosu bude. Ikdyby to byl zachyceny asteroid, tak je u Marsu po tak dlouhou dobu, ze na nem bude spousta materialu vyvrzeneho z Marsu.
Pro vedce je urcite zajimavy jakykoliv material z vesmiru. Spis me zaujala ta posedlost vsim co se jen ochomitne kolem Marsu. Pritom odebirani vzorku z ruznnych asteroidu by zrejme bylo uzitecnejsi (a mozna i jednodussi).
Obihaji ve vetsi blizkosti a je vetsi predpoklad ze budou obsahovat pekne zakonzervovany material. Fobos naproti tomu bude pokryty neurcitym nanosem pochazejicim z marsovskych impaktu.


....

Mise k asteroidům asi jednodušší nebudou. Střetnout přesně asteroid, provést přiblížení nebo dokonce přistání s odběrem materiálu při obrovské střetné rychlosti a nestabilitě tělesa. To má k jednoduchosti opravdu daleko. Startovací okno k takovému asteroidu je třeba tak 1 sekundu dlouhé. Zatímco asteroid gravitačně zaparkovaný a stabilizovaný u planety s dobře predikovatelnou trajektorií a zároveň fungující jako sběrač vyvrženin z planety. To mi připadá nejen zajímmavé, ale svým způsobem i po technické stránce misi ulehčující.



Zdani muze nekdy klamat. Jak ukazali Japonci, tak na asteroidu lze pristat s "minimalistickou" sondou. Je mnoho asteroidu, ktere se dostavaji do blizkosti Zeme a tudiz i potkavaci rychlosti jsou pomerne male. Zjednodusene receno je treba sondu jen urychlit. Pri ceste k Marsu je treba sondu urychlit a pak zpomalit pri priletu.
Taky manevry v gravitacnim poli Marsu budou o dost komplikovanejsi nez v prazdem kosmickem prostoru.
Co se tyce sekundovych startovacich oken, tak to urcite nebude tak horke.


Ervé - 21/10/2008 - 08:57

Pro Japonce i NASA bylo přiblížení k asteroidu a dotyk/přistání obrovským triumfem, protože je to náročné. Kosmický prostor není prázdný, musíte počítat s gravitačními vlivy blízkých těles - s asteroidem, Zemí, Venuší, Marsem, Jupiterem a Sluncem, při nízké přitažlivosti asteroidu musíte počítat a řídit přesně a neustále, jinak odletíte nebo narazíte. Na Phobosu stačí počítat s Marsem, Phobosem a snad i s Deimosem, ostatní vlivy jsou zanedbatelné. Je jednodušší sondu vybavit větším množstvím paliva než složitým a spolehlivým výpočetním systémem.


JS - 21/10/2008 - 11:20

quote:
Pro Japonce i NASA bylo přiblížení k asteroidu a dotyk/přistání obrovským triumfem, protože je to náročné. Kosmický prostor není prázdný, musíte počítat s gravitačními vlivy blízkých těles - s asteroidem, Zemí, Venuší, Marsem, Jupiterem a Sluncem, při nízké přitažlivosti asteroidu musíte počítat a řídit přesně a neustále, jinak odletíte nebo narazíte. Na Phobosu stačí počítat s Marsem, Phobosem a snad i s Deimosem, ostatní vlivy jsou zanedbatelné. Je jednodušší sondu vybavit větším množstvím paliva než složitým a spolehlivým výpočetním systémem.


NO rekl bych ze pri priblizeni k asteroidu lze pocitat hlavne s gravitaci slunce (ktere je v teto vzdalenosti homogeni) a gravitaci samotneho asteroidu. Vliv ostatnich teles je vpodstate nula a pochybuju ze se muze projevit v radu vterin ci minut, kdy je potreba reagovat. Navic jakykoliv vliv od vzdaleneho telesa se projevi stejne jak na sondu tak na asteroid.

Naopak silne gravitacni pole v blizkosti velkych teles - Zeme, Mars neni vubec homogenii a pak tam mame i dalsi telesa jako Phobos nebo Deimos, ktere se sondou muzou zamavat.
Predpokladam ze Phobos bude mit vazanou rotaci, tudiz by pristani mohlo probihat podobne jako priblizovani sojuzu k ISS. Tam maji Rusovu skutecne dost zkusenosti.

Presto si myslim ze pristavaci manevr bude znacne slozity - slozitejsi nez dotyk s asteroidem na obezne draze kolem Slunce, kde jsou relativni rychlosti zavisle jen a pouze na pritazlivosti asteroidu, ktera je velice mala.

Ted me napada ze vzhledem ke slapovym silam ktere drti Phobos (a kvuli kterym brzy spadne na povrch Marsu) by se jeho povrch mohl chovat jako testo. Tudiz bude objem celeho mesice dobre promichan a na povrchu bude jen relativne novy prach z impaktu. Pokud Mars mohl zachytit dve tato telesa zaroven, tak je dost pravdepodobne ze je v lapani asteroidu prebornik a tento jev muze byt u nej velice bezny.

Zajimave by bylo porovnani z Deimosem, ktery je dal a kde nejsou slapove sily tak vyrazne a ktery se od Marsu naopak vzdaluje.


Jiří Hošek - 21/10/2008 - 22:44

quote:
odhad jeho hmotnosti (10 721 016 kg)

Hmotnost Phobosu v kg je 1072 krát 10 na šestnáctou.
quote:
Predpokladam ze Phobos bude mit vazanou rotaci

Ano, má vázanou rotaci, přičemž do středu Marsu míří jeho nejdelší osa (z té strany, kde je nevětší kráter - Stickney). Viz animace:
http://www.solarviews.com/cap/mars/vphobos3.htm


Mirek Pospíšil - 22/10/2008 - 09:08

quote:
quote:
odhad jeho hmotnosti (10 721 016 kg)

Hmotnost Phobosu v kg je 1072 krát 10 na šestnáctou.
quote:
Predpokladam ze Phobos bude mit vazanou rotaci

Ano, má vázanou rotaci, přičemž do středu Marsu míří jeho nejdelší osa (z té strany, kde je nevětší kráter - Stickney). Viz animace:
http://www.solarviews.com/cap/mars/vphobos3.htm


Díky za opravu hmotnosti.
Mně se to zdálo divné, když ve zdroji psali hmotnost tak divně 1 072 1016 kg. Tak jsem to bral za překlep a rozdělil tisíce tak jak jsem rozdělil.
Ted vidím, že si to na ESA stránce opravili a je to tam správně, s 10 na 16.


yamato - 22/10/2008 - 09:11

Keby Phobos vazil 1 072 1016 Kg, tak by bolo jednoduchsie nejakym silnejsim motorom ho dostrkat na obeznu drahu Zeme a skumat ho tu


Ervé - 24/10/2008 - 08:19

Je stejně těžké přistát na volně letícím asteroidu jako na Phobosu. Důvodem pro Phobos je spojení s Marsem (usazeniny, vzájemné vztahy, pátrání po způsobu vzniku), a efektivita - sonda zkoumá Mars i Phobos. Phobos je mediálně zajímavější než neznámý asteroid a Rusové pořád chtějí odčinit neúspěch sond Phobos 1, 2 a Mars 96. Teď jenom aby měli dost peněz a štěstí. Problémy s váhovými údaji 1016 a 10 na 16 jsou časté, člověk si na to musí dávat pozor.


David - 26/10/2008 - 06:50

Každé těleso má svoji sféru přitažlivosti, kde jeho vlastní přitažlivost převládá nad přitažlivostí ostatních těles včetně Slunce. Nejsilnější se pochopitelně na povrchu a s výškou nad povrchem slábne čtvercem výšky.I zcela malý asteroid udrží volně ležící kameny na povrchu a bez problému tedy udrží i sondu. Problémem je jen dostatečně " měkce" tedy co nejnenší rychlostí přistát aby skok po dopadu neměl únikovou rychost. Japonci příkladně na povchu asteroidu " leželi" několik sesítek minut a ano o tom nevěděli.
Pokud se týče důležitosti odběru vzorku z povrchu na řešení stavby celého tělesa mám o tom vážné pochyby, zejména když vzorek bude odebrán zcela náhodně, tedy nelze vyloučit že se tak stane z anomální oblasti.
Rozhodně by o stavbě tělesa více prozradila radarová sondáž a o povrchových vrstvách laserový detektor.
Rusové potažmo sověti staví tuto sondu již pomalu dvacet let, tak snad to už konečně dokážou, ale nevím nevím, moc jejich technické úrovni na takovéto sousto nevěřím.
Ostatně je to z nouze ctnost. fantastické výsledky MERů či orbiterů včetně výrobku Evropy jim tyto oblasti prakticky zavírají, jejich obdobné výtvory by byly jako chudí příbuzní. Obávám se aby tento projekt neby bublinou k terá se neustálým nafukováním dostane do stádia, že praskne.


Adolf - 27/10/2008 - 14:55

quote:
Je stejně těžké přistát na volně letícím asteroidu jako na Phobosu. Důvodem pro Phobos je spojení s Marsem (usazeniny, vzájemné vztahy, pátrání po způsobu vzniku), a efektivita - sonda zkoumá Mars i Phobos. Phobos je mediálně zajímavější než neznámý asteroid a Rusové pořád chtějí odčinit neúspěch sond Phobos 1, 2 a Mars 96. Teď jenom aby měli dost peněz a štěstí. Problémy s váhovými údaji 1016 a 10 na 16 jsou časté, člověk si na to musí dávat pozor.


Já bych odhadoval, že minimalistická sodna je u asteroidu celkem nutnost. Na Phobos by mohli dostat něco většího.


JS - 27/10/2008 - 15:58

quote:
quote:
Je stejně těžké přistát na volně letícím asteroidu jako na Phobosu. Důvodem pro Phobos je spojení s Marsem (usazeniny, vzájemné vztahy, pátrání po způsobu vzniku), a efektivita - sonda zkoumá Mars i Phobos. Phobos je mediálně zajímavější než neznámý asteroid a Rusové pořád chtějí odčinit neúspěch sond Phobos 1, 2 a Mars 96. Teď jenom aby měli dost peněz a štěstí. Problémy s váhovými údaji 1016 a 10 na 16 jsou časté, člověk si na to musí dávat pozor.


Já bych odhadoval, že minimalistická sodna je u asteroidu celkem nutnost. Na Phobos by mohli dostat něco většího.


Proc si to myslis?
To ze na asteroidu lze pristat s minimalistickou sondou neznamena ze tam nemuze letet neco vykonejsiho. Napriklad po uspesnem dobyti Mesice by Orion mohl k blizkozemnimu asteroidu letet dokonce s lidskou posadkou. K letu na asteroid staci mit urychlovaci stupne pro EDS manevr a pak asi nejlip iontovy pohon (v pripade ze si lze dovolit dlouhodoby let) a trochu pohonnych hmot na manevrovani v temer nulove gravitaci u asteroidu.

Naopak cesta k Marsu vyzaduje silnejsi urychlovaci stupen, nebo hodne dlouhou cestu s iontovymi motory. Pak je potreba provest brzdici manevr u Marsu a slozite pristavani ve stylu "dokovani s ISS".

Taky pripadny navrat vzorku z blizkozemniho asteroidu je jednodussi. Pritazlivost asteroidu je velice mala a naprosto staci iontovy motor. Naopak navrat od Phobosu na nizke obezne draze Marsu by byl mnohem delsi a obtiznejsi s vetsim dV.


Falešný Anonym - 27/10/2008 - 20:46

quote:

Proc si to myslis?




Ta nepředvítatelnost rozsahu manévrů a jejich jemnost během jen krátké příležitosti k přiblížení při střetu asi bude extrémně náročná na poměr hmotnost celého systému ku hmotnosti sondy. Víc než manévrů dokování k ISS, které i s pěknými orbitálními bumbrdlíčky už mají rutinně zvládnuté od 60. let.

Áda


pospa - 8/1/2009 - 11:21

quote:
Zajímavý experiment - dělá na tom Planetary Society a i pan T.Svítek - malá kapsle(100g), kde budou různé kolonie mikroorganizmů, si ji veme sonda tam i spátky, aby se simulovali podmínky možnosti přenosu možných mikroorganizmů na Zemi v meziplanetárních podmínkách ...(teorie panspermií a MSR mise).
Něco podobného by měli použít u MSL, kde by daný rover měl u sebe podobnou kapsli pro eventuelní pozdější transport na Zemi.

viz:
http://adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-data_query?bibcode=2007epd..conf...16F&link_type=ARTICLE&db_key=AST&high=478dc8826c09076

Podle posledních informací mají být na seznamu "pasažérů" experimentu LIFE (Living Interplanetary Flight Experiment) vzorky půdních mikrobů z tundry v severních oblastech Ruska.


Jaro. - 8/1/2009 - 15:38

No, napríklad na space sa o tom píše

http://www.space.com/businesstechnology/090107-tw-russia-phobos-life.html


Alchymista - 8/1/2009 - 16:47

Z podobných experimentov nemám dobrý pocit - riziko kontaminácie Zeme mimozemskými organizmami sa mi zdá neprijateľné pri akokoľvek nízkej hodnote.


martinjediny - 8/1/2009 - 16:56

quote:
Z podobných experimentov nemám dobrý pocit - riziko kontaminácie Zeme mimozemskými organizmami sa mi zdá neprijateľné pri akokoľvek nízkej hodnote.

A kontaminacie z meteorov sa neobavas?


Alchymista - 9/1/2009 - 02:43


Povedané inak - žihadlo občas schytá každý, ale rýpať do sršnieho hniezda nie je nikdy dobrý nápad.
Aby sme si rozumeli - nie som proti pátraniu po živote na Marse, ale ak má byť nejaká planéta vystavená riziku kontaminovania cudzorodými organizmami, nech je to radšej Mars, ako Zem.


Jaro. - 9/1/2009 - 08:30

Nejaké obrázky z testov kontainera sú na stránkach Planetary Society

http://www.planetary.org/programs/projects/innovative_technologies/life/life_20081015.html


David - 9/1/2009 - 16:36

Chtěl bych se zeptat kde bych našel bližžší parametry sondy, její dráhy k planetě a u planety, nákresy či snímky.
Děkuji.


Jaro. - 9/1/2009 - 19:52

quote:
Chtěl bych se zeptat kde bych našel bližžší parametry sondy, její dráhy k planetě a u planety, nákresy či snímky.
Děkuji.


No, niečo sa dá nájsť v tejto prezentácií

http://www.iki.rssi.ru/oct4/2007/ppt/02_01_A_Zakharov.pdf

Je to všetko ale bez čínskeho satelitu. Taktiež podrobný sa mi zdal opis v

http://www.iki.rssi.ru/ofo/pdf/preprint_Fobos.pdf




Jaro. - 9/1/2009 - 19:55

No a fotky makety sondy z minulého roka, ktoré tu už boli spomínané

http://www.iki.rssi.ru/oct4/2007/photo.htm




Jaro. - 9/1/2009 - 19:57

Alebo staré známe video z prvej strany tejto diskusie...


David - 10/1/2009 - 08:25

Díky za iformace, už se těším až začně sondu sledovat pan Havlíček.


Jaro. - 23/1/2009 - 14:05

Na portáli novosti-kosmonavtiki sa objavil link na zaujímavé video týkajúce sa tohto projektu

http://www.vesti.ru/doc.html?id=244836&cid=58

vrátane nejakého sprievodného článku.


Mirek Pospíšil - 23/1/2009 - 14:21

quote:
Na portáli novosti-kosmonavtiki sa objavil link na zaujímavé video týkajúce sa tohto projektu
http://www.vesti.ru/doc.html?id=244836&cid=58
vrátane nejakého sprievodného článku.
video se po 5 minutách merného spojování nespustilo, na přelouskání článku v ruštině jsem nesebral dost trpělivosti, ale z anglického zdroje vím, že přípravný tým hlásí vše běží podle plánu a letošní start je stále platný.
Také je potvrzeno že sonda poveze živý materiál.

Píše se tam ještě něco zajímavého?


Jaro. - 23/1/2009 - 16:35

:) Áno, píše sa tam samozrejme o tom, že je všetko pripravené.... No, okrem štandardných cieľov projektu, čo sa opakuje v každom článku sa spomína ta kultúra baktérii a pre mňa je možno zaujímavejšia odpoveď Poliščuka na pripravenosť projektu - že harmonogram je natesno a prešli na dve smeny. Taktiež konečne nazval hlavný bus modulu ako Flagman. Spomína, že na ňom budú postavené dve ďalšie misie k Marsu s pristátim a marsochodom, tri misie k Mesiacu a jedna k Venuši. Vraj peniaze na skúmanie planét boli uvoľnené, marsochody postavené už skôr ale nemohli ich vypustiť. Konštruktori veria, že ich finančná kríza nezasiahne......

V skutočnosti je veľká škoda, že Vám nefunguje to video - časť je natáčaná v Lavočkinovom podniku, sú tam priamo zábery na nejaký model misie Fobos-Grunt len tam chýba čínska družica.


David - 26/1/2009 - 13:21

Není mi jasné, zde je sonda postavena, nebo zda již probíhají jen zkoušky. Pokud se ještě staví, tak nevím, nevím. Termín je již blízko a mělo by být již vše hotovo. Tak složitý projekt nelze dokončovat " na poslední chvíli", mám oprávněné obavy že bude odklad na rok 2011.


Jaro - 29/1/2009 - 12:55

No, aj ja by som rád vedel čo za exemplár je v tom videu...


pospa - 2/3/2009 - 09:25

Vypadá to, že živý materiál, který sonda poveze, bude ceklem pestrý.
Planetary Society hodlá vyslat v deseti kontejnerech želvušky (Tardigrada), semena a bakterie.
Ruská strana pak má nasadit posádku ve složení: korýši, larvy komárů, bakterie a houby (plísně).

V případě zmutování a úniku přeživších organismů po návratu na Zem celkem solidní biologická zbraň

http://www.universetoday.com/2009/03/01/russia-will-send-life-to-phobos/#more-26372


David - 2/3/2009 - 11:08

Dobře vycvičený korýš by mohl tu ruskou sondu pilotovat.


Vlado! - 2/3/2009 - 19:46

quote:
02.3.2009 - 11:08 - David Reagovat
Dobře vycvičený korýš by mohl tu ruskou sondu pilotovat.

Že by Rusové měli už tak vyspělou techniku , nebo to bude nepochopení některých rádoby odborníků.


bejcek - 2/3/2009 - 22:53

quote:
Planetary Society hodlá vyslat v deseti kontejnerech želvušky (Tardigrada), semena a bakterie.
Ruská strana pak má nasadit posádku ve složení: korýši, larvy komárů, bakterie a houby (plísně).
V případě zmutování a úniku přeživších organismů po návratu na Zem celkem solidní biologická zbraň


Až to spadne na Mars, je to pravděpodobné a bude to tam mutovat!?! Budoucí astronauté na Marsu budou mít o zábavu postaráno!


nick.do - 3/3/2009 - 07:19

To vypadá jako moc dobrý nápad, radiace asi bude největším problémem na marsu a letu tam. A podobný výzkum nikdo nedělal.


Ervé - 3/3/2009 - 08:44

Je to hloupý nápad, takový výzkum může bezpečně probíhat na sondě letící kolem nějakého asteroidu nebo komety, ne u Marsu. Pokud dojde k havárii, může dojít k zamoření Marsu vyspělými a odolnými pozemskými organismy.


David - 3/3/2009 - 08:54

Samozřejmě je to hloupý nápad, kosmické prostředí je stejné u Země mimo radiační pásy jako u Marsu, dalo se to klidně simulovat třeba na excentické dráze a neriskovat zamoření Marsu s ohledem na nespolehlivost ruských sond, které se právě u Marsu nijak nevyznamenaly.


nick.do - 3/3/2009 - 13:03

nikdy nenasimulujete stejné prostředí, radiační pásy kolem Země, to by musela být hodně excentrická dráha vsadím se o co chcete, že výsledky budou uplně jiné než by se je vědci předpokládali z měžené radiace co už je z těch "excentrických" drah atp


David - 3/3/2009 - 17:16

Úroveň radiace při letu k Marsu i na povrchu Marsu je známa zcela přesně a pokud se týče vlivu na živé organismy, ten lze dobře nasimulovat i v pozemských laboratořích.
Pokud je cílem pokusu simulovat přelet mezi oběma planetami na meteoritu, musela by být kosmická loď vystřelena z děla a schránka s organismy by musela být otevřená, meteority také nejsou hermetizované.Totéž se týká průletu atmosférou, je obecně známo, že kamenný meteorit po vstupu do atmosféry ztratí 95% své hmoty, v žádném případě nemá ablatační štít, či dokonce padák.
Takto se jedná o lacinou senzaci pro laiky.


yamato - 3/3/2009 - 17:53

quote:
Úroveň radiace při letu k Marsu i na povrchu Marsu je známa zcela přesně a pokud se týče vlivu na živé organismy, ten lze dobře nasimulovat i v pozemských laboratořích.
Pokud je cílem pokusu simulovat přelet mezi oběma planetami na meteoritu, musela by být kosmická loď vystřelena z děla a schránka s organismy by musela být otevřená, meteority také nejsou hermetizované.Totéž se týká průletu atmosférou, je obecně známo, že kamenný meteorit po vstupu do atmosféry ztratí 95% své hmoty, v žádném případě nemá ablatační štít, či dokonce padák.
Takto se jedná o lacinou senzaci pro laiky.


Vy ste zrejme uz nejake mikroorganizmy k marsu posielal, kedze viete ako experiment dopadne a ze vysledky budu rovnake ako v pozemskych labakoch. Tak Vam gratulujem a prosim nechajte nas ostatnych zaostalych nech si to sami vyskusame ;-)

P.S. - Ruske martanske sondy. Kedze Vase vlastne sondy su celkom evidentne uspesnejsie, navrhujem aby ste sa v zaujme ochrany martanskeho ekosystemu podelil s rusmi o svoju technologiu


nick.do - 3/3/2009 - 19:34

nevím jestli nějáká sonda zkoumala výkyvy radiace, dlouhodobou dávku, atd atd nevím ani jestli se zkoumalo něco živého dlouhodobě bez vlivu rad.pasy Země ale letělo mimo.


David - 4/3/2009 - 07:29

Před několika dny proletěla kolem Země miniplanetka.Odborníci se shodli, že v případě dopadu by se uvolnila energie 2MT TNT. Pokud by měla vymrštit meteorit do prostoru mimo Zemi, asi by tato energie nestačila a planetka by musela být nejméně o řád větší, ale to nechme stranou.Potencionální bakteriální astronaut sedící v nějakém šutru by musel být přímo v ohnisku výbuchu a krom bleskového zrychlení by musel přežít i tuto dávku energie, resp. teplotu srovnatelnou s povrchem Slunce.
Ptám se je to reálné ?


martinjediny - 4/3/2009 - 09:35

quote:
Před několika dny proletěla kolem Země miniplanetka.Odborníci se shodli, že v případě dopadu by se uvolnila energie 2MT TNT. Pokud by měla vymrštit meteorit do prostoru mimo Zemi, asi by tato energie nestačila a planetka by musela být nejméně o řád větší, ale to nechme stranou.Potencionální bakteriální astronaut sedící v nějakém šutru by musel být přímo v ohnisku výbuchu a krom bleskového zrychlení by musel přežít i tuto dávku energie, resp. teplotu srovnatelnou s povrchem Slunce.
Ptám se je to reálné ?

Tak jak to pises urcite nie. Ale moznost ano si asi vopred vylucil a podla toho aj ucelovo prekrutil uvahy panspermistov.


Tomas Habala - 4/3/2009 - 09:43

quote:
Tak jak to pises urcite nie. Ale moznost ano si asi vopred vylucil a podla toho aj ucelovo prekrutil uvahy panspermistov.


V com konkretne su "ucelovo prekrutene"?


Milan81 - 4/3/2009 - 10:19

Dostat kus cehokoliv na unikovou rychlost ze zeme a skrz hustou atmosféru určite moc nejde i když bych to nepovažoval za úplně nemožné, ale uplně jiná situace je u kusu ledu vytrženého např z ledovce z marsu nebo z ledového mesice např europy v případě že jednou přežije vstup do kosmického prostoru a to by klidně mohl (žádné tření,menší gravitace) tak při vstupu atmosféry předpokládám třením poměrně rychle roztaje a odpaři se a to dost nenásilně na to aby spory v něm obsažené se pokojne snesly atmosférou na pořádný kus povrchu země - např pokud na europě je život pod ledem a docházi k jeho obměně aspoň za pár mil. let tak jeho zárodky krouží vesmírem téměr jistě


ales - 4/3/2009 - 10:28

quote:
Potencionální bakteriální astronaut sedící v nějakém šutru by musel být přímo v ohnisku výbuchu a krom bleskového zrychlení by musel přežít i tuto dávku energie, resp. teplotu srovnatelnou s povrchem Slunce.
Ptám se je to reálné ?

Osobně si to dokážu alespoň principiálně představit tak, že ten vnitřek "šutru" se zdaleka nezahřeje na tak vysokou teplotu, jakou má okolí "šutru" a jeho povrch (vysoká teplota okolí je relativně krátkodobá a hmota "šutru" ji může "odizolovat"). Případné bakterie v "šutru" pak vůbec nemusí snášet "teplotu srovnatelnou s povrchem Slunce", ale možná zvýšení jen o pár desítek stupňů Celsia. Je to podobné jako rozdíl okolní a vnitřní teploty u raketoplánu nebo jiné kosmické lodi při sestupu atmosférou k Zemi.

Nakolik je to reálné samozřejmě nedokážu posoudit, ale principiálně by to snad zafungovat mohlo.


martinjediny - 4/3/2009 - 11:02

quote:
quote:
Tak jak to pises urcite nie. Ale moznost ano si asi vopred vylucil a podla toho aj ucelovo prekrutil uvahy panspermistov.

V com konkretne su "ucelovo prekrutene"?


David nehlada odpoved preco by to mohlo ist. Ale stavia prekazky, ktore ani nie su. Napr. teplotu.Ziaden organizmus neprezije teplotu povrchu slnka, nakolko sa hmota nachadza v plazmatickom stave.
Iste, pri naraze sa uvolni velke mnozstvo energie, ale panspermisti hladaju moznost ako to prezit. Samozrejme hypoteticky. Ak zoradime KONECNY rad potrebnych nahod tak tieto vytvaraju teoreticku moznost prenosu zivota, hoci ich pravdepodobnost je skutocne nizka.

Ja som ale prekvapeny, ze vsetci chcu dostavat zivot na orbitu i dalej jednostupnovou "meteorraketou". Myslim ze zvysit na 2-3 stupne daleko zvysuje sancu prezitia organizmu a znizuje pravdepodobnost len o par radov...


martinjediny - 4/3/2009 - 11:34

Rozpadnuty asteroid letiaci podvedla Zeme cca 120km na povrchom cca 13km/s. Jeden ulomok ho predbieha, narazi do ladovca vo vyske cca 6km nad hladinou mora a vymrsti ciastocne v smere letu nejake kamene a lad. Vo vyske 100km prezivsie zvysky su urychlene dalsou zrazkou a nasledne pridokuju k hlavnemu asteroidu.

Moze nieco prezit 3x razove urychlenie o 4,5km/s? Ako musi raz prebiehat (co naraza, do coho a ako), aby bol prezitelny a pre koho?

Nepravdepodobne? urcite. Vylucene? ?? [Editoval 04.3.2009 pridal martinjediny]


David - 4/3/2009 - 11:53

Nic nepřekrucuji, jen stavím věci na reálný základ.Je jisté, že náraz planetky, který by byl schopen vymrštit rozdrcené části zemské kůry rychlostí ll km/s / po průletu atmosférou/ by zahubil vše živé v okruhu několika desítek, možná stovek km, odpařil by zemskou kůru do hloubky v řádu set metrů a vymrštil by potencionálního šutroastronauta do tohoto prostředí horkých plynů obrovským zrychlením ve stovkách G. Ptám se může vůbec buňka takové přetížení vydržet, zkoušel to někdo?


Jirka - 4/3/2009 - 12:56

quote:
Nic nepřekrucuji, jen stavím věci na reálný základ.Je jisté, že náraz planetky, který by byl schopen vymrštit rozdrcené části zemské kůry rychlostí ll km/s / po průletu atmosférou/ by zahubil vše živé v okruhu několika desítek, možná stovek km, odpařil by zemskou kůru do hloubky v řádu set metrů a vymrštil by potencionálního šutroastronauta do tohoto prostředí horkých plynů obrovským zrychlením ve stovkách G. Ptám se může vůbec buňka takové přetížení vydržet, zkoušel to někdo?


Spory, semena a dalsi hibernovane bunky urcite v pohode preziji znacne zrychleni. Clovek prezije kratkodobe zrychleni mozna pres 100g. Myslim ze byly delany pokusy na lidskych dobrovolnicich, kterym sice kolem 70g praskaly zebra, ale jinak prezili.
Bezna bunka by tedy mela kratkodobe vydrzet stovky mozna tisice g, to je ale jen spekulace. Se zarem to bude asi horsi, ale presto spory jsou schopne vydrzet hodne. Mikroorganismy jsou napriklad schopne vegetovat i pri teplotach nad 100C. V hibernovanem stavu tedy urcite vydrzi i vic. Ne nadarmo je nutne zavarovat ovoce pri teplote kolem 80C po dobu desitek minut. Pokud je kamenozrout nekde uprostred sutru, tak ani nemusi poznat ze byl ozehnut.
Co se tyce samotne srazky, tak ta je samozrejme plasticka. Pri hypersonickych srazkach dochazi v kontaktni vrstve k premene kineticke energie na teplo a tlak a kolapsu molekul materialu na plazmu. To je doprovazeno razovou vlnou, ktera se siri materialem a patricne ho "nacechra". Nasledne dochazi ke zpetne premene naakumulovane potencialni energie (tlak) a k expanzi a ochlazeni plazmy a znovuvytvoreni chemicke vazby. Pri techto dejich dojde k vyvrzeni okolniho materialu, ktery zarem v absolutni vetsine zasazen vubec neni.
Pokud bunka dokaze prezit nepohodli nekolika set az tisic g, tak muze v pohode cestovat.
Ve vesmiru vsak jeste musi prezit nejake to zareni. Zde by mel kamenozrout uprostred sutru nepatrnou vyhodu, ale mala mutace nemusi byt zasadni problem, naopak je kosmicke zareni pro tyto tvory mozna hybnou silou vyvoje. Na povrchu sutru, nebo kousek pod ozehnutym povrchem by tak mohl mit komfortni podminky v podobe siroke skaly chemikalii a obcas i prijemne teploty pokud nebude cestovat daleko od Slunce. Ale ani nizke teploty temto organismum nijak nevadi, hibernovat by mely byt schopny stovky ci tisice let. Mozna i vyrazne dele.

Z tohoto pohledu by mohly byt ozarene polarni konciny Mesice docela dobrou laboratori. Nevyhoda by mohla byt ze vetsina chemikalii je tam uz davno zreagovana a dalsi zasoby prichazeji uz jen ve forme slunecniho a kosmickeho zareni. To je urcite mnohem chudsi strava nez na cerstve ozehnutem sutru.



Adolf - 4/3/2009 - 12:59

Při takových impaktech jsou vyvrženy nejen materiály z epicentra, ale ty výrony par, plynů a výšplechy impaktního magmatu s sebou berou i trochu šutrů, které nejsou vystaveny nijak extrémním podmínkám. Takové šutry z Měsíce a Marsu totiž občas nacházíme tady na Zemi jako meteority - nejčastěji je lovíme z antarktických ledovců. Šutr s údajnými stromatolity z Marsu je jejich klasickou ukázkou. Ten nebyl také nijak přeměněn extrémním žárem ani svým vymrštěním do vesmíru ani svým dopadem na Zem.

Pokusy, které jejich realizátoři intepretovali jako důkaz možnosti, že by mikroorganismy v hornině mohly přežít průchod zemskou atmosférou při vymrštění či dopadu, už činěny byly. Pokud mě ale paměť neklame, tak účinek extrémního zrychlení při tom testován nebyl.

Pokud vím, tak většina exobiologů na možnost přenosů mikrobiálního života mezi tělesy sluneční soustavy věří. Při tom nejde o nijak slepou víru, nýbrž o hypotézy založené na modelech, které vypadají dost věrohodně. Skutečný pozitivní důkaz, že by to fakt šlo, ale přeci jen namají. Dokonce i ty modely, které živí jejich víru, jsou dost křehké a ne natolik silné, aby např. na jejich základě někdo zkusit publikova výpočet pravděpodobnosti, že se třeba pozemský život dostal na Mars či Venuši.

Pozitivní důkaz této možnosti je velice nesnadný. Ovšem negativní důkaz - dokázat, že to fakt nejde, bych si tipnul, že je ještě obtížnější.


Jirka - 4/3/2009 - 13:20

Je to jen hra pravdepodobnosti. Jak moc je pravdepodobne, ze impakt vyvrhne zrovna ty prave mikroorganismy? Kdyz byla Zeme mlada a impakty castejsi tak to asi problem nebyl.

Dale je tu pravdepodobnost ze mikroorganismus prezije cestu. Tady bych byl docela optimista. Spousta mikroorganismu umi dobre hibernovat, ale cesta nesmi byt prilis dlouha, aby organismus nebyl prilis poskozen kosmickym zarenim.

Kdyz toto vsechno organismus prezije, tak prichazi problem prezit sestup a dopad na jiny objekt. Tam asi ma vyhodu organismus bezpecne uhnizdeny nekde uprostred sutru.

Jako posledni bych pridal pravdepodobnost ze po dopadu se organismus dostane do priznivych podminek proto aby zacal vegetovat.

Kdyz to vsechno secteme, tak pravdepodobnost urcite nebude velka, ale urcite nebuda ani uplne nulova, obzvlaste kdyz jeste Zeme byla mlada a chudak primitivni zivot nebyl nemilosrdne huben tim vyspelejsim, ktery ovsem pro meziplanetarni cestovani potrebuje mnohem vetsi pohodli.


bejcek - 4/3/2009 - 13:32

Vypadá to tak, že najdeme-li stopy po životě na Marsu či jinde ve sluneční soustavě a bude podobný pozemskému, nikdy nevyloučíme možnost, že byl dopraven ze Země. Dá se to tak tvrdit?


nick.do - 4/3/2009 - 14:22

quote:
quote:
Potencionální bakteriální astronaut sedící v nějakém šutru by musel být přímo v ohnisku výbuchu a krom bleskového zrychlení by musel přežít i tuto dávku energie, resp. teplotu srovnatelnou s povrchem Slunce.
Ptám se je to reálné ?

Osobně si to dokážu alespoň principiálně představit tak, že ten vnitřek "šutru" se zdaleka nezahřeje na tak vysokou teplotu, jakou má okolí "šutru" a jeho povrch (vysoká teplota okolí je relativně krátkodobá a hmota "šutru" ji může "odizolovat"). Případné bakterie v "šutru" pak vůbec nemusí snášet "teplotu srovnatelnou s povrchem Slunce", ale možná zvýšení jen o pár desítek stupňů Celsia. Je to podobné jako rozdíl okolní a vnitřní teploty u raketoplánu nebo jiné kosmické lodi při sestupu atmosférou k Zemi.

Nakolik je to reálné samozřejmě nedokážu posoudit, ale principiálně by to snad zafungovat mohlo.


Souhlasím, pokud je šutr poroviej a dokonce jsou u vnit nějáké plyny, teplota tam nemusí moc kolísat a pokud je dostatečně velký, tak odizoluje i průlet


nick.do - 4/3/2009 - 14:22

quote:
quote:
Potencionální bakteriální astronaut sedící v nějakém šutru by musel být přímo v ohnisku výbuchu a krom bleskového zrychlení by musel přežít i tuto dávku energie, resp. teplotu srovnatelnou s povrchem Slunce.
Ptám se je to reálné ?

Osobně si to dokážu alespoň principiálně představit tak, že ten vnitřek "šutru" se zdaleka nezahřeje na tak vysokou teplotu, jakou má okolí "šutru" a jeho povrch (vysoká teplota okolí je relativně krátkodobá a hmota "šutru" ji může "odizolovat"). Případné bakterie v "šutru" pak vůbec nemusí snášet "teplotu srovnatelnou s povrchem Slunce", ale možná zvýšení jen o pár desítek stupňů Celsia. Je to podobné jako rozdíl okolní a vnitřní teploty u raketoplánu nebo jiné kosmické lodi při sestupu atmosférou k Zemi.

Nakolik je to reálné samozřejmě nedokážu posoudit, ale principiálně by to snad zafungovat mohlo.


Souhlasím, pokud je šutr poroviej a dokonce jsou u vnit nějáké plyny, teplota tam nemusí moc kolísat a pokud je dostatečně velký, tak odizoluje i průlet


nick.do - 4/3/2009 - 14:25

quote:
quote:
Nic nepřekrucuji, jen stavím věci na reálný základ.Je jisté, že náraz planetky, který by byl schopen vymrštit rozdrcené části zemské kůry rychlostí ll km/s / po průletu atmosférou/ by zahubil vše živé v okruhu několika desítek, možná stovek km, odpařil by zemskou kůru do hloubky v řádu set metrů a vymrštil by potencionálního šutroastronauta do tohoto prostředí horkých plynů obrovským zrychlením ve stovkách G. Ptám se může vůbec buňka takové přetížení vydržet, zkoušel to někdo?


Spory, semena a dalsi hibernovane bunky urcite v pohode preziji znacne zrychleni. Clovek prezije kratkodobe zrychleni mozna pres 100g. Myslim ze byly delany pokusy na lidskych dobrovolnicich, kterym sice kolem 70g praskaly zebra, ale jinak prezili.
Bezna bunka by tedy mela kratkodobe vydrzet stovky mozna tisice g, to je ale jen spekulace. Se zarem to bude asi horsi, ale presto spory jsou schopne vydrzet hodne. Mikroorganismy jsou napriklad schopne vegetovat i pri teplotach nad 100C. V hibernovanem stavu tedy urcite vydrzi i vic. Ne nadarmo je nutne zavarovat ovoce pri teplote kolem 80C po dobu desitek minut. Pokud je kamenozrout nekde uprostred sutru, tak ani nemusi poznat ze byl ozehnut.
Co se tyce samotne srazky, tak ta je samozrejme plasticka. Pri hypersonickych srazkach dochazi v kontaktni vrstve k premene kineticke energie na teplo a tlak a kolapsu molekul materialu na plazmu. To je doprovazeno razovou vlnou, ktera se siri materialem a patricne ho "nacechra". Nasledne dochazi ke zpetne premene naakumulovane potencialni energie (tlak) a k expanzi a ochlazeni plazmy a znovuvytvoreni chemicke vazby. Pri techto dejich dojde k vyvrzeni okolniho materialu, ktery zarem v absolutni vetsine zasazen vubec neni.
Pokud bunka dokaze prezit nepohodli nekolika set az tisic g, tak muze v pohode cestovat.
Ve vesmiru vsak jeste musi prezit nejake to zareni. Zde by mel kamenozrout uprostred sutru nepatrnou vyhodu, ale mala mutace nemusi byt zasadni problem, naopak je kosmicke zareni pro tyto tvory mozna hybnou silou vyvoje. Na povrchu sutru, nebo kousek pod ozehnutym povrchem by tak mohl mit komfortni podminky v podobe siroke skaly chemikalii a obcas i prijemne teploty pokud nebude cestovat daleko od Slunce. Ale ani nizke teploty temto organismum nijak nevadi, hibernovat by mely byt schopny stovky ci tisice let. Mozna i vyrazne dele.

Z tohoto pohledu by mohly byt ozarene polarni konciny Mesice docela dobrou laboratori. Nevyhoda by mohla byt ze vetsina chemikalii je tam uz davno zreagovana a dalsi zasoby prichazeji uz jen ve forme slunecniho a kosmickeho zareni. To je urcite mnohem chudsi strava nez na cerstve ozehnutem sutru.





ne na dobrovolnících, ale mrtvých tělech, k bezvědomí stačí mnohem míň, na to není třeba tak vysoký G tj. tam se dobrovolníci používali bez toho aby vzniklo poranění


Jirka - 4/3/2009 - 14:35

quote:
quote:


Spory, semena a dalsi hibernovane bunky urcite v pohode preziji znacne zrychleni. Clovek prezije kratkodobe zrychleni mozna pres 100g. Myslim ze byly delany pokusy na lidskych dobrovolnicich, kterym sice kolem 70g praskaly zebra, ale jinak prezili.





ne na dobrovolnících, ale mrtvých tělech, k bezvědomí stačí mnohem míň, na to není třeba tak vysoký G tj. tam se dobrovolníci používali bez toho aby vzniklo poranění


Lide maji podivne natury. Nekdo mi rikal ze jedna divna natura v americkem letectvu zkousela zrychleni pres 70g na sobe opakovane a opakovane si lamala soucasti sveho tela. Pokud to neni jen fama, tak to byla opravdu divna natura. Bylo to smozrejme zrychleni jen na zlomek vterin. Karatista taky urychli svou pest velkym g po kratkou dobu.


pospa - 4/3/2009 - 14:52

Dovolil bych si připomenout co je cílem experimentu LIFE:
ověřit praktickým testem (pouze) jednu část hypotézy pansperie, a to zda jsou živé organismy schopné přežít cestu meziplanetárním prostorem v simulovaném meteoritu při letu trvajícím několik let (3), mimo ochrannou obálku zemské magnetosféry.

viz LIFE homepage http://planetary.org/programs/projects/life/facts.html

To, jestli jsou organismy schopné přežít vyvržení z jednoho nebeského tělesa a dopad na těleso druhé tento experiment neřeší.


Ervé - 4/3/2009 - 15:32

Vyvržení se dá zkoumat vystřelováním nábojů s bakteriálními kulturami pomocí pušek v balistické laboratoři. Zrychlení jsou obdobná, je to pěkný projekt pro ESA.


pospa - 4/3/2009 - 15:37

Zajímavá věc - v tomto týden starém článku
http://www.russiatoday.com/Top_News/2009-02-25/Russia_to_send_mission_to_Mars_this_year__Moon_in_three_years_.html/print
uvádí agentura ITAR-TASS upřesnění Natalie Novikové z Institutu Medicínských a Biologických Problémů ohledně ruského bio-nákladu toto:

"Apart from seeds, we plan to send four species of bacteria, fungi, maxillopoda, Nothobranchius guentheri and African chironomids on a space mission onboard Fobos Grunt in the second stage of the Biorisk experiment,"

Když jsem ty latinské názvy chvíli googlil, vyloupla se mi pro Nothobranchius guentheri tahle pěkná akvarijní rybka s anglickým názvem Killifish



... ta nevypadá jako úplně primitivní organismus
... bude mít dost krmení na 3 roky ? Nebo ji nechají osudu a bude stačit po návratu pitvat postarší mrtvolku?


Adolf - 4/3/2009 - 15:47

quote:
Vypadá to tak, že najdeme-li stopy po životě na Marsu či jinde ve sluneční soustavě a bude podobný pozemskému, nikdy nevyloučíme možnost, že byl dopraven ze Země. Dá se to tak tvrdit?


Já si dokonce myslím, že pokud bychom snad život na Marsu či Venuši našli, tak nejen, že nevyloučíme, že je to přesazený život pozemský, ale že za těchto podmínek je to tak 99% přenos pozemského života a ne autochtonní produkt místní evoluce.

Zajímavější by ovšem bylo, kdybychom našli autochtonní život. Ještě zajímavější, kdybychom našli směs domácího a importovaného života v nějaké rovnováze.

Ovšem hledání nebude nijak snadné. Tady na Zemi zatím moc třeba kamenožrouty chytat neumíme. Dokonce existují i hypotézy, že mezi kamenožrouty jsou formy života jiného typu, než je standardní pozemský život popsaný v učebnicích biologie. My však, jelikož na takové životní formy nemáme vůbec testy, tyto životní formy přehlížíme.

Skoro bych řekl, že pro odhalování života v námi dosažitelném vesmíru, je třeba odpracovat více na vývoji universálních metod identifikace života i tady na Zemi, než na budování nějakých kosmoletů. Ty kosmolety zvládáme líp než detekci života. Zatím nám hrozí, že marťanští kamenožrouti sežerou naši sondu pátrající po životě dřív, než ona je odhalí.


David - 5/3/2009 - 11:50

To že se život na Zemi přizpůsobil extrémním podmínkám neznamená, že by v takových podmínkách mohl vzniknout.
Podmínky pro vznik a další vývoj života na bázi uhlíku jsou pevně dané a bohužel je jich velmi mnoho a navíc vyžadují časový souběh. To znamená, že vznik života je věc ojedinělá a představy o životem kypícím vesmíru jsou jen na stránkách sci-fi.
Zejména je zcela nesmyslné hledat život na ostatních tělesech Sluneční soustavy i když i dosud negativní výsledky jsou přínosem zejména proto abychom si své ojedinělé a veskrze zázračné planety dostatečně vážili.


Milan81 - 5/3/2009 - 12:27

Ano život se opravdu přizpůsobil extrémním podmínkam - v prostředí s vražedným poměrem 20% kyslíku :-) , zaplatil za to sice krutou daň v podobě v podstatě bleskové smrti zoxidováním v řádu let / stovek let ale podařilo se mu získat výhodu díky možnosti rychlého metabolismu a tím i rozvoje vyšších a složitějších živočichů.
mohli jsme si spokojeně bahnit 10km pod zemí vyhřívani nitrem země a papat sirany nebo uran dělit se jednou za tisíc let a mít miliardy let klidu.
ale my ne my kyslíkový zavisláci trvale žíjící na hranici totální destukce pod tenoučkou slupičkou vzduchu, vystaveni záření, meteoritům, rozmarům klimatu a krmící se na samém vrcholu překombinovaného a křehkého potravního řetězce, není se čemu divit že snad ze závisti nad nezranitelností naších příbuzných považujeme jejich existenci za okrajovou a mimo zemi skoro nemožnou
je třeba si ale uvědomit že je to život uplně stejný jako náš sice primitivnější - není se kam vyvíjet prostor v hornině je omezený a ve vodě je zas omezený zdroj potravy (sopouchy) ale mají DNA mají metabolismus množí se - to my vznikly z nich ne oni z nás, oni se přizpůsobili oceánu /kyslíku a pak i souši a tenhle život tu bude pořád až my se vyhladíme nukleární valkou super erupcí sopky nebo slunce nebo super dobou ledovou to je fuk pořad to bude živá planeta i kdyz ne tak fotogenicka :-)
odřízněte ze země první kilometr jako slupku a zahodde - to co zbyde je mars, europa = místo velice vhodné pro život- jen nebude pod modrým nebem běžet rozkvetlou loukou

a sakra stvořil sem filozofický esej :-)


Tomas Habala - 5/3/2009 - 12:49

quote:
je třeba si ale uvědomit že je to život uplně stejný jako náš sice primitivnější - není se kam vyvíjet prostor v hornině je omezený a ve vodě je zas omezený zdroj potravy (sopouchy) ale mají DNA mají metabolismus množí se


Problem je zrejme v tom, ze pre mikrooragnizmy, bezstavovce, stavovce, cicavce i mysliace bytosti sa pouziva jeden spolocny nazov - zivot. Pritom su tam obrovske rozdiely v kvalite interakcie s okolim. Akvariova rybicka sa sotva stane domacim mazlickom v pravom slova vyzname. Chyba jej totiz ta socialna interakcia, akej je schopny pes. A co potom mikroorganizmy. Ano, mozeme sledovat ich delenie a studovat DNA, ale nemozme studovat ziadnu vyssiu interakciu s okolim. Ziadnu nemaju. Ak take nieco najdeme, mozeme povedat - nasli sme kopirovanie jedinca. Nenasli sme vsak ziadnu socialnu strukturu, ziadne ucenie sa, ziadnu vymenu informacii, ziadne emocie, ziadne myslienky...


Milan81 - 5/3/2009 - 13:51

samozřejmě - ale tomu se říká VYŠŠÍ a potom INTELIGENTNI život a ten se vyvinul z hlediska historie v podstatě bleskově - od jednobuněčných k mnohobuněčným vede poměrně krátká cesta a je to samovolný proces rekneme 50mil let , pak vyšší zivočichové 100mil let a máme tu brouky (napr roztoČe - pak už budou haklivější vyšší formy to už je o štestí ale pokud je zárodek nezničitelný inkubátor v hloubce je to uz jen otázka vhodných podmínek


Tomas Habala - 5/3/2009 - 14:06

Kazdopadne najst mikroorganizmy, vyssie zovocichy alebo inteligenciu su radikalne ine nalezy s radikalne inymi moznostami.


Milan81 - 5/3/2009 - 14:33

souhlasim první velký krok je najít život jako takový, ovšem formu (spíš ekosystém) kterou na cizich planetách nehledáme - ani není moc jak, ale i tyhle primitivní formy života přímo křičí do svého okolí svou přítomnost - viz . metan na marsu (je jedno jestli organicky nebo anorganický) je tam proste mokrá oxidace nebo organické látky z gejzírů na enceládu , co jsou tmavé čáry v prasklinách na europě když pod ledem je oceán ? Chce to fantazii ale radši budu za 30let v důchodě zklamán že pořad nic nenaŠli než překvapen jak je možné že tam neco je - co kdyby při průletu gejzírem enceládu náhodou proletěla před objektivem casiny nějaka zmrzlá brebera co si nedobrovolně zahrála na kosmonautku? :-) uz jen možnost že BY TO TAK MOHLO BÝT je 1000x zajímavější než zbytek života tvrdit jak jsme jedineční


x - 5/3/2009 - 18:39

"Ovšem negativní důkaz - dokázat, že to fakt nejde, bych si tipnul, že je ještě obtížnější. "
Za nemozne skutecne povazuji dokazat, ze neexistuje umela parspermie prostrednictivim kosmicke sondy - tedy pokud to nehodlat odbyt pouhym tvrzenim, ze vesmire lety (o SONDACH ted mluvim !!!) nejde z duvodu prilis velkych vzdalenosti jednotlivych hvezd poradat - slo by pouze z planety kde vznikl a je zivot v urcitem okamziku na okolni hvezdy a jeich planety, kde jsou vhodne podminky pro zivot jen jsou sterilni.

Pravdepodobnost nalezeni takove planety (jako nemoznost) je pouha spekulace - stejne jak daleko se muze dost ve vesmiru plne automaticka sonda.


Jaro. - 8/3/2009 - 15:49

V prezentácií Leva Zelenyho na

http://www.iki.rssi.ru/conf/2009elw/presentations/

je podrobný popis experimentu LIFE.


Alchymista - 10/3/2009 - 19:07

quote:
Když jsem ty latinské názvy chvíli googlil, vyloupla se mi pro Nothobranchius guentheri tahle pěkná akvarijní rybka s anglickým názvem Killifish

... ta nevypadá jako úplně primitivní organismus
... bude mít dost krmení na 3 roky ? Nebo ji nechají osudu a bude stačit po návratu pitvat postarší mrtvolku?

Rybička evidentne patrí medzi africké kaprozúbky (česky halančíci) a to sú rybičky veľmi pekné, ale chovateľsky pomerne nevďačné - len zriedka sa dožívajú viac ako jedného roku, dva roky či viac sú už pomerne výnimočné. Žijú totiž často v pravidelne vysychajúcich vodných nádržiach (prinajmenšom značná časť z nich). Ich ikry sú preto u niektorých celkom mimoriadne odolné voči suchu (na to, že sú to ryby) a vo vhodných podmienkach uloženia si uchovávajú životaschopnosť niekoľko rokov - dva-tri roky sú u niektorých druhov bežný jav (akvaristi si dnes ikry kaprozúbok celkom bežne posielajú poštou po celom svete). U niektorých druhov je prechodné vyschnutie ikier dokonca podmienkou liahnutia. Celkom evidentne teda nepocestujú rybičky, ale ich ikry.

Edit:
Zrýchlenia a prežitie mikroorganizmov - v centrifúgach používaných v biologickom výskume sa bežne dosahuje odstredivé zrýchlenie rádu 10 000G bez významného vplyvu na skúmané mikroorganizmy.
[Upraveno 10.3.2009 poslal Alchymista]


David - 12/3/2009 - 07:13

Základní otázkou u této sondy není co veze, ale jestli bude v tak složité konfiguraci schopná splnit všechny své základní úkoly, tj. doletět k Marsu, přistát na Phobu a vrátit se zpět.Dosavadní výsledky sovětského/ruského snažení u Marsu dávají poněkud chmurnou prognózu a tak nezbývá než držet palce a těšit se na napínavý průběh, start se rychle blíží.


David - 2/4/2009 - 22:27

Dá se někde sledovat stav příprav k letu?


pospa - 8/4/2009 - 16:15

Anatoly Zak ve svém článku http://www.spectrum.ieee.org/apr09/8527 spekuluje o prosakujících signálech z vědeckých týmů okolo projetku, že hrozí dvouletý odkladu startu Fobos-Gruntu na konec roku 2011.
Údajně to má být oficiálně oznámeno ruskou stranou v nejbližších dnech.
Doufám, že se tak nestane, byl by to pěkný skandál, ale vyloučit se to nedá.


Mirek Pospíšil - 26/4/2009 - 09:53

Ruská oficiální místa zatím odklad startu veřejně nevyhlásila, ale spekulace A.Zaka cituje i článek rozebírající potíže plánovaných ruských sond na SpaceflightNow.

http://www.spaceflightnow.com/news/n0904/25russia/



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=17838


David - 26/4/2009 - 17:34

Je zábavné, že sonda přistávající na asteroidu s prakticky nulovou gravitací má " talíře" na roznesení " váhy", pro přistávání na takovémto tělese by nopak byly vhodnější ostré hroty, tím by se sonda souřasně i fixovala.
Předpokládám, že přistávací, či spíše setkávací rychlost bude v cm/s.


Jaro. - 26/4/2009 - 17:47

quote:
Ruská oficiální místa zatím odklad startu veřejně nevyhlásila, ale spekulace A.Zaka cituje i článek rozebírající potíže plánovaných ruských sond na SpaceflightNow.

http://www.spaceflightnow.com/news/n0904/25russia/



Čudný článok, žiadne ,,hore" otočené penetrátory na sonde Luna-Glob nevidím, ,,hore" otočené sú iba roztváracie štruktúry LORD. Zpochybňuje sa tým moja dôvera voči jeho autorovi. Stačí si pozrieť nejaké materiály na novosti-kosmonavtiki:

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/phpBB2/viewtopic.php?t=1620&postdays=0&postorder=asc&start=30


pospa - 5/5/2009 - 11:31

Navzdory prohlášení oficiálního mluvčího fy Lavočkin, že příprava mise probíhá podle plánu, oznámila včera 4.5.2009 agentura Interfax, že podle jejich zdroje je dvouletý odklad startu na rok 2011 nevyhnutelný.
Důvodem údajně není nedostatek financí, ale technické problémy, pramenící z nízkého počtu odborníků pracujících na sondě, a tudíž neschopnosti dokončit vývojové práce včas.

http://www.interfax.com/3/491588/news.aspx


Mirek Pospíšil - 5/5/2009 - 11:55

Lavočkin zprávy v médiích o zpoždění startu Fobos-Gruntu dnes 5.5. popírá v prohlášením na svých stránkách.
Podle НПО им. С.А.Лавочкина start letos v říjnu bude

http://www.laspace.ru/rus/news.php#292


pospa - 13/5/2009 - 10:27

Včera 12.5.2009 na tiskovce zopakoval zástupce vedoucího Roskosmosu Anatolij Šilov, že spekulace medií o odložení startu F-G na rok 2011 nejsou na místě. Veřejnost se prý nemá obávat, u Lavočkina údajně vynakládají veškeré úsilí aby se start uskutečnil podle plánu, v druhé polovině října 2009.
http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml

Zbývají 4 měsíce. V takovém období bych očekával sondu s přístroji kompletně pohromadě, na začátku fáze testů a kalibrací.
Jaký je ale teď skutečný stav vážně nevím. Asi nebudu sám...

PS: údajně byly smazány všechny diskuzní vlákna týkající se F-G na serveru Novosti Kosmonavtiky


David - 13/5/2009 - 15:12

jak je široké letošní okno k Marsu, příležitost pro dlouhou dráhu s periastrem uvnitř zemské dráhy asi už minula, ví to někdo ?


pospa - 1/7/2009 - 14:00

A.Zak reportuje novinky ohledně F-G, zveřejněné na červnovém Paris Air Show 2009 v Le Bourget.
http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_preflight.html#lebourget

Ředitel NPO Lavočkina Gregory Poliščuk tam 15.6. prohlásil, že všechny komponenty mají být dodány na finální montáž sondy nejpozději do 17.6., přičemž samotná montáž měla začít 20.6.
Pracuje se na 2 směny, v případě nutnosti je třetí směna v záloze. Tato mise má v NPO údajně absolutní prioritu. Jako nejsložitější kritický komponent označil přeletový pohonný stupeň Flagman. Nosná raketa je už prý připravena na Bajkonuru, i když měla být použita pro jinou vědeckou družici Radioastron, F-G dostává přednost.



Ze snímků představeného zmenšeného modelu je vidět (zřejmě) finální podoba včetně nosné konstrukce pro uchycení čínského subsatelitu.
Poliščuk popřel jakýkoli politický tlak na vypuštění F-G v letošním roce. Pokud by předstartovní testy kteréhokoli komponentu nedopadly dobře, je připraven start odložit na 2011.

...
Podle http://www.aviationweek.com/aw/generic/story_channel.jsp?channel=space&id=news/Grunt062909.xml&headline=Phobos-Grunt%20Accord%20Reached
došlo k dohodě mezi francouzkou CNES a ruskou RKA o poskytnutí části vzorků dovezené půdy měsíce Phobos francouzké straně k vědeckým účelům.


Jaro. - 1/7/2009 - 20:36

quote:


Ze snímků představeného zmenšeného modelu je vidět (zřejmě) finální podoba včetně nosné konstrukce pro uchycení čínského subsatelitu.



Na ktorom obrázku vidieť nosnú konštrukciu pre uchytenie čínskej sondy? Ja tam nič nevidím.


martinjediny - 1/7/2009 - 21:11

quote:
Na ktorom obrázku vidieť nosnú konštrukciu pre uchytenie čínskej sondy? ...

Ak plati obrazok, tak v strede..

http://www.russianspaceweb.com/images/phobos_grunt_breakdown_1.jpg


ales - 1/7/2009 - 21:22

Příhradová konstrukce (oddělující pohonný systém a vlastní ruskou sondu) je vidět na níže uvedeném obrázku z ledna 2009 (v dost špatné kvalitě) [na tom původním odkazu je to obrázek vpravo zhruba uprostřed].


Jaro. - 1/7/2009 - 21:30

Áno, viem ako vyzerá Len som si myslel, že jej model bol ako na Le Bourget, lebo žiaden som na fotkách nevidel. Ale dakujem....


AR - 24/7/2009 - 09:27

zájezd na start: http://www.bestrussiantour.com/news/22jul09/baikonur_cosmodrome_join_now


David - 24/7/2009 - 11:17

Z toho plyne, že F-G měl startovat l5.lo. ?


David - 11/8/2009 - 08:46

Čínský subsatelit Marsu dodán na kosmodrom, udivila mne jeho malá váha - 110 kg, což signalizuje pokročilou technologii.Je někde bližší popis ?
Děkuji.


Jaro. - 11/8/2009 - 09:03

http://space.skyrocket.de/index_frame.htm?http://space.skyrocket.de/doc_sdat/yinghuo-1.htm

http://www.planetary.org/blog/article/00000985/

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=1&tid=1114#pid43947


David - 11/8/2009 - 09:26

Dík.


Mirek Pospíšil - 11/8/2009 - 09:26

quote:
http://space.skyrocket.de/index_frame.htm?http://space.skyrocket.de/doc_sdat/yinghuo-1.htm
v tomto odkaze nejsou správné údaje. Spíš bych doporučil:
http://en.wikipedia.org/wiki/Chinese_Mars_exploration_program a
http://www.chinadaily.com.cn/cndy/2009-06/09/content_8261456.htm


David - 11/8/2009 - 09:33

Též dík, ale na Wilku mají asi obráceně parametry dráhy. Jinak mne zaujalo, že F-G poletí po dlouhé dráze, zřejmě kvůli co nejnižší příletové rychlosti, což klade vyšší nároky na spolehlivost. Držme palce!


pospa - 21/8/2009 - 15:51

Podle http://www.roscosmos.ru/NewsDoSele.asp?NEWSID=7155
je sonda kompletní a začínají komplexní testy celé sestavy.
Ty musí být hotové do 20.9.2009
Pokud se to nestihne, F-G poletí až v roce 2011.
Podle dnešního odhadu ředitele Poleščuka budou ale všechny práce dokončeny včas.


Mirek Pospíšil - 2/9/2009 - 16:00

Na této stránce běží countdown

http://fg.iki.rssi.ru/current/phobos/


David - 7/9/2009 - 08:48

Pro MP na doporučené stránce běží odpočet jen u Koronasu -128 dní, u F-G, neběží a navíc v odkazu je zmínka, že nejsou žádné konkrétní informace, jakoby bylo odpočítávání zastaveno, nebo se mýlím ?


ales - 7/9/2009 - 09:09

Na úvodní straně http://fg.iki.rssi.ru/ je uvedeno (s datem 2009-09-03), že "odpočet" pro Fobos-Grunt byl pouze testovací a byl směrován na střed startovního okna, ale nezakládal se na žádných informacích o reálném datu startu mise. Proto byl "odpočet" ze serveru odstraněn. O stavu mise Fobos-Grunt to tedy neříká vůbec nic.


Mirek Pospíšil - 7/9/2009 - 09:13

Taky jsem to zjistil, bohužel až dodatečně ...


Pinkas J - 16/9/2009 - 05:19

http://www.russianspaceweb.com/

Judgment week for Phobos-Grunt

Published: 2009 Sept. 14

Key officials preparing Russia’s flagship planetary spacecraft will recommend delaying the mission to 2011, less than two months before its scheduled launch this year, sources within space industry told RussianSpaceWeb.com


David - 16/9/2009 - 14:15

Už zmizel i ze Space Calendary JPL.


David - 19/9/2009 - 09:33

Svádějí to na přetížení nosné rakety přívažkem čínské sondy, je to možné ?


yamato - 19/9/2009 - 10:53

quote:
Svádějí to na přetížení nosné rakety přívažkem čínské sondy, je to možné ?


jasne, teraz je to kvoli cinanom prilis tazke, takze do 2011 vyvinu novu raketu a mozu letiet


martinjediny - 19/9/2009 - 10:56

v roku 2011 ma byt draha energeticky uspornejsia,
ale i tak nechapem, ze to nevedeli vopred. Ved hmotnosti museli byt jasne uz davno.


David - 20/9/2009 - 08:14

Může se také jednat o taktizování.NASA též let odložila a tak rusové zadarmo získali čas na zdokonalení či vylepšení své sondy. Je to logické, neboť u Marsu jejich sondy zhusta selhávají.Americký pokus bude též novinkou s nutnou dávkou rizika a jeho neúspěch by bagatelizoval případný neúspěch F-G. Je jasné, že další neúspěch si rusové u Marsu nemohou dovolit, to by už byla nebetyčná ostuda, srovnalná jen jejich výsledkem, resp. výsledkem sovětů, v MOON RACE.


David - 20/9/2009 - 16:08

Na Space Calendar LPL se objevil FG v listopadu, sice na počátku a s otazníkem, ale přece a navíc je uváděna jako nosná raketa Zenit - že by tedy přece se letělo. Je to docela možné, neboť původní dráha byl oblouk kolem 210 stupňů s dvojím průletem drahou Země, pokud by sonda letěla v listopadu, byl by let o cca měsíc kratší, rovnou by se vzdalovala od Slunce a byl by dodržen původně plánovaný přílet.


yamato - 20/9/2009 - 19:16

quote:
Na Space Calendar LPL se objevil FG v listopadu, sice na počátku a s otazníkem, ale přece a navíc je uváděna jako nosná raketa Zenit - že by tedy přece se letělo. Je to docela možné, neboť původní dráha byl oblouk kolem 210 stupňů s dvojím průletem drahou Země, pokud by sonda letěla v listopadu, byl by let o cca měsíc kratší, rovnou by se vzdalovala od Slunce a byl by dodržen původně plánovaný přílet.


No tak to som teda fakt zvedavy. Pradvupovediac tato misia je vacsie vzruso nez americke hi-tech sondy, amici tam uz lietaju jak na pravidelnej linke newyork-pariz, zatial co rusi s marsom nezaznamenali este ani jeden poriadny uspech. Rad budem svedkom prvej uspesnej ruskej misie


David - 20/9/2009 - 19:29

Jde o to zda na SC-JPL uvedená možnost startu f-g není jen signalizací trvajícího okna, které při dostatečném výkonu nosiče, a to by neměl být problém, potrvá do prosince.


David - 21/9/2009 - 08:30

Tak už je opět ze Space Calendar JPL pryč, z čehož plyne, že odklad na rok 2011 je definitivní, nebo je to jinak ?


Jaro. - 22/9/2009 - 09:34

A je to jasné, riaditeľ IKI, Lev Zelenyi, prehovoril. Štart Fobos-Gruntu je prenesený na 2011.

http://www.interfax.ru/news.asp?id=101509

http://www.infox.ru/science/universe/2009/09/21/fobos_grunt.phtml

http://www.rian.ru/science/20090921/185905786.html


Jaro. - 22/9/2009 - 09:36

Anatoly píše, že to oficiálne Roskosmos vyhlási dnes.

http://www.russianspaceweb.com/


HonzaC - 23/9/2009 - 11:37

quote:
Anatoly píše, že to oficiálne Roskosmos vyhlási dnes.

http://www.russianspaceweb.com/


Jinak o odkladu letu a o přesunu na Zenit se psalo už v Letectvi a Kosmonautice číslo 5 - tedy v květnu. Dále tam píší, že navýšením nosné kapacity bude možno přidat 16 kg finskému projektu MetNet Lander (MNL) - dva technologické demonstrátory.


Jaro. - 23/9/2009 - 12:55

quote:
Jinak o odkladu letu a o přesunu na Zenit se psalo už v Letectvi a Kosmonautice číslo 5 - tedy v květnu. Dále tam píší, že navýšením nosné kapacity bude možno přidat 16 kg finskému projektu MetNet Lander (MNL) - dva technologické demonstrátory.


O prechode na Zenit sa rozhodlo v roku 2007 alebo na začiatku 2008, už si presne nepamätám. O odklade štartu sa diskutovalo taktiež minimálne od toho roku, ale riaditeľ konštrukčnej kancelárie Lavočkin ešte koncom augusta 2009 tvrdil, že misia s veľkou pravdepodobnosťou odštartuje! Neviem aké zdroje malo letectví a kosmonautika.... ale v ruských i zahraničných portáloch sa objavovalo množstvo správ o tom, že misia bude preložená, ktoré boli neskôr vyvrátené oficiálnymi predstaviteľmi Roskosmosu.

Podľa koncoročnej správy IKI za rok 2008 bola na štart v roku 2009 neuvažovaná pristávacia sonda projektu MetNet. Ďalej sa v nej píše, že ak bude štart odložený na 2011, bude uzavretá dohoda s Fínskym meteorologickým inštitútom a Rusi dostanú peniaze, môže letieť s F-G.


David - 23/9/2009 - 13:51

Zajímalo by mne, proč je cílem sondy právě Phobos, let k Deimosu by byl energeticky výhodnější, sonda by mohla být klidně těžší , nebo subsatelity hmotnější !


Mirek Pospíšil - 23/9/2009 - 15:26

quote:
Zajímalo by mne, proč je cílem sondy právě Phobos, let k Deimosu by byl energeticky výhodnější, sonda by mohla být klidně těžší , nebo subsatelity hmotnější !
Myslím že například z těchto důvodů:
wiki: "Na základě spektroskopických měření se (Phobos) podobá planetkám typu C, jejichž složení se blíží uhlíkatým chondritům. Dá se tedy očekávat, že bude obsahovat značné množství uhlíku a uhlíkatých (organických) látek. Mimořádně nízká hustota tohoto měsíce však poukazuje na to, že s vysokou pravděpodobností obsahuje také značný podíl zmrzlé vody, případně i jiných těkavých látek. Jeho složení se tedy zřetelně liší od složení Deimosu, z čehož lze usuzovat, že tyto měsíce nemají společný původ.
Phobos nemá žádnou měřitelnou atmosféru. Přesto sovětská kosmická sonda Fobos 2 zjistila, že z povrchu měsíce unikají plyny, ale jejich přesné složení nestačila zjistit. Předpokládá se, že jde převážně o vodní páru."


David - 24/9/2009 - 06:38

Dík, jde jen o to zda Phobos není " jen hromadou ssuti, jako jiné " lehké" planetky, i když na snímcích vypadá jako kompaktní těleso.


pospa - 6/10/2009 - 10:57

Podle http://www.spacenews.com/civil/industry-insiders-foresaw-delay-russia-phobos-grunt.html byla hlavní příčinou zpoždění přípravy sondy nepřipravenost palubního řídicího systému. Tento problém pramení už v minulosti, kdy se NPO Lavočkina na počátku rozhodlo, že letový řídicí počítač sondy vyvine vlastními silami a nepoužije osvědčeného externího dodavatele těchto komponent OKB Mars.


Jaro. - 9/10/2009 - 22:40

Reakcie z Planetary Society:

http://planetary.org/action/opinions/slipping_mars.html

http://www.planetary.org/programs/projects/life/20090921.html


Jaro. - 25/10/2009 - 01:09

Anatoly dodal nové info:

http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_preflight.html#delay2009


Jaro. - 25/10/2009 - 01:10


Jaro. - 10/3/2010 - 22:18

Znova vypadli nejake informácie:

Soil sampler replacement

In March 2010, Deputy Chief of Roskosmos Anatoly Shilov was quoted by the official Interfax AVN news agency as saying that a remotely controlled robotic arm for taking samples of the soil onboard Phobos-Grunt would be replaced with a drilling device. Shilov referred to the Russian Academy of Sciences' conclusion that an existing method of soil sampling on Phobos-Grunt was unusable. According to Shilov, a disqualification of the sampling device was one of the reasons for the mission delay from 2009 to 2011. He did not specify when the problem was discovered or explain why the agency continued denying reports about the inevitable delay of the Phobos-Grunt mission until just weeks before the launch window of 2009.

Shilov promised stable funding for Phobos-Grunt all the way to the new launch date in 2011 and a special attention to the project.

http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_preflight.html#gzu


09.03.2010 / 20:16 Для "Фобос-Грунт" сделают новое грунтозаборное устройство


Полет российского космического аппарата «Фобос-Грунт» к спутнику Марса Фобосу отложен на 2011 год, в частности, по причине несоответствия манипулятора целевой задаче.
«Одна из причин отсрочки на 2011 год - это неуверенность в эффективности способа забора грунта. Российская академия наук (РАН открыто сказала, что тот способ не годится. В связи с этим появляется новое устройство - новый манипулятор, где используется принципиально другой способ забора грунта. Был хватающий способ - с помощью руки-манипулятора, а появляется пенетратор", - рассказал «Интерфаксу-АВН» замруководителя Роскосмоса Анатолий Шилов.
По его словам новый манипулятор представляет собой отбойный молоток, позволяющий отколоть часть грунта и переместить его в приемное устройство. "Я думаю, что положительная вероятность исхода миссии увеличивается с новым устройством забора грунта", - отметил А.Шилов.
Забор грунта Фобоса и доставка его на Землю - основная цель миссии, пояснил собеседник. Остальные два десятка научных приборов, которые уже установлены или которые планируется установить на аппарат, будут выполнять дополнительные задачи.
«Но забор грунта - это основная задача, поэтому если она не решается, то лететь совершенно бессмысленно», - подчеркнул собеседник агентства.
Говоря о финансировании проекта, А.Шилов сказал, что оно предусмотрено на весь срок до запуска аппарата. «Естественно финансирование на эти два года есть. Запуск на особом контроле», - сказал он.
По его словам, перенос запуска с 2009 года на 2011 год принес проекту только плюсы. Кроме нового манипулятора, который повысит вероятность благоприятного исхода миссии, на «Фобос-Грунт» поставят три иностранных научных прибора, которые не были готовы в прошлом году.


Jaro. - 10/3/2010 - 22:22

A video, kde sú zábery z testov F-G, ktoré použil i Anatoly...

Планы на этот год у научно-исследовательского центра ракетно-космической промышленности.

http://kkftonus.ru/index.php?option=com_content&view=article&id=260:-0114-2010-&catid=1:2009-04-23-14-32-52&Itemid=2


Jaro. - 16/3/2010 - 16:02

Toto by tu asi malo byt:

Phobos flyby images

http://www.esa.int/SPECIALS/Mars_Express/SEMK17CKP6G_0.html


Jaro. - 16/3/2010 - 16:04


Plánovaná přistávací místa pro Fobos-Grunt.
http://www.esa.int/images/5_h7915__Phobos_LandingSites_H.jpg (rozlišení 4,4m/px)


Ervé - 17/3/2010 - 08:13

Nechají si Rusové vyfotit místo přistání od MRO nebo podrobněji od Expressu? Přece jenom 4,4 m na pixel je dost.


Jaro. - 17/3/2010 - 10:14

No s ESA majú zmluvy o spolupráci v rámci programu F-G a i minulý október pri tych rôznych dôvodoch na odklad štartu som niekde postrehol i viac príležitostí pre prelety Mars Expressu okolo Fobosa.


jaro. - 1/7/2010 - 20:40

Pekný článok o misii napísaný Anatolym Zakom

http://news.bbc.co.uk/2/hi/science_and_environment/10414237.stm

Informácie má spracované i na svojich stránkach vrátane niekoľkých fotiek z testov.


jaroslav - 18/11/2010 - 13:05


jaroslav - 18/11/2010 - 13:06

Stránky Anatolyho boli znová obnovené (vrátane fotiek z testov):


jaroslav - 18/11/2010 - 13:06

http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt.html

http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_scenario.html


jaroslav - 18/11/2010 - 13:07

http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_preflight.html

http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_2010.html


Jaro. - 21/11/2010 - 16:56

Objavili sa prezentácie z Moskovského sympózia s mnohými informáciami o projekte:

http://ms2010.cosmos.ru/pres.htm


pospa - 21/11/2010 - 17:56

quote:
Objavili sa prezentácie z Moskovského sympózia s mnohými informáciami o projekte.
Díky za užitečný link.
Třeba pěkná je prezentace o systémech četných rýh na Phobosu. S největší pravděpodobností byly způsobeny dopady vyvrženého materiálu z impaktních kráterů na Marsu, tedy ne přímo z Phobu.


avitek - 15/1/2011 - 18:48

V interview, které poskytl 2011-01-14 agentuře Interfax vědecký pracovník Ústavu kosmických výzkumů Ruské akademie věd (IKI RAN) Natan Ejsmont, viz

http://www.interfax.ru/society/news.asp?id=173094

bylo oznámeno, že letošní startovní okno pro Fobos-Grunt trvá od 2011-10-31 do 2011-11-22, přičemž nejvýhodnější den je 2011-11-11. Bude-li sonda připravena včas, využije se však pouze část okna od 2011-11-11 do 2011-11-22.

Oznámil také, že okno letošního roku (2011) je z energetického hlediska zřetelně horší, než to velice výhodné v roce 2009 (které se pro nepřipravenost sondy nestihlo, pozn. AV). Tato nejoptimálnější okna se opakují s periodou 11 až 12 roků.


pospa - 3/6/2011 - 09:13

Od poloviny května prochází dokončená sonda včetně čínského subsatelitu integrovanými elektrickými zkouškami ve vakuové komoře.
http://www.laspace.ru/rus/news.php#403

Zajámalo by mě, proč má tu zlatou tepelně-izolační obšívku i nosná příhradová konstrukce vlevo. U jiných částí sondy to chápu, ale u prostých nosníků nevím...


Alchymista - 3/6/2011 - 21:05

nevedú pozdĺž nosníkov aj nejaké káble? Potom by to zmysel dávalo...


Jaro. - 6/6/2011 - 21:14

Testy si bol pozrieť aj sám Chartov:

http://www.laspace.ru/rus/news.php#403


xChaos - 8/6/2011 - 13:11

quote:
Zajámalo by mě, proč má tu zlatou tepelně-izolační obšívku i nosná příhradová konstrukce vlevo.


Rusko je širé a bohaté, a může si to dovolit ! :-)


Conquistador - 8/6/2011 - 13:23

a není to nahodou jen pro převoz a testy ale ve skutečnosti ta folie nepoletí... to by davalo smysl...


xChaos - 8/6/2011 - 13:40

quote:
a není to nahodou jen pro převoz a testy ale ve skutečnosti ta folie nepoletí... to by davalo smysl...


ne, to by nedávalo smysl. zlatá fólie se používá kvůli svým termoizolačním vlastnostem.

použít jí trochu víc, než je zvykem, může skutečně být tak trochu gesto - Rusové vypouštějí první meziplanetární misi po 15 letech a navíc předchozí pokus skončil nezdarem. Asi se fakt chtějí předvést - a i když pár cm zlaté fólie navíc asi už ničemu moc nepomuže, tak co my víme... třeba se bojí, že by se jim ta nosná konstrukce mohla "šprajcnout",kdyby se deformovala, nebo něco.

Prostě asi ti Číňani za start své sondy k Marsu dobře platěj... :-)


Conquistador - 8/6/2011 - 13:44

asi jo, asi mate pravdu... však to bude první činská družice která letí směrem k Marsu, tak si rusove určo nechali dobře zaplatit za "doručení" na místo, stejně jako si určitě nechali dobře zaplatit za snímky ISS s raketoplánem )


yamato - 8/6/2011 - 18:12

akym nosicom to vlastne poleti? dufam ze nie protonom...


mrf - 8/6/2011 - 18:20

quote:
akym nosicom to vlastne poleti? dufam ze nie protonom...


Pokud se nepletu tak to vypadá na Zenit + Fregat.
Původně byl plánovám Sojuz-Fregat ale museli to
z hmotnostních důvodů změnit. Navíc letošní okno
je horší než to v r. 2009 ..


Conquistador - 8/6/2011 - 18:43

quote:
akym nosicom to vlastne poleti? dufam ze nie protonom...


Proč né Protonem, když to je spolehlivý nosič?


Jaro. - 8/6/2011 - 19:55

No Zenit je asi trocha lacnejší. Hlavný dôvod je predpokladám, snaha použiť horný stupeň vyrobený u výrobcu FG. Proton lietavá s Briz alebo DM. Navyše to nie je úplne Fregat-SB, je to akoby preletový stupeň so štruktúrou Fregatu-SB ale asi inými riadiacimi systémami, resp. všetko bolo zabezpečené tak, že je určený na asi desaťmesačný let k Marsu a tam má celú zostavu ešte zbrzdiť...


yamato - 8/6/2011 - 20:39

quote:
quote:
akym nosicom to vlastne poleti? dufam ze nie protonom...


Proč né Protonem, když to je spolehlivý nosič?


http://en.wikipedia.org/wiki/Proton_%28rocket%29

mne to vychadza na 87% uspesnost. Vo svetle nedavneho zlyhania mam proste z protonu blby pocit.


Ervé - 9/6/2011 - 09:32

Od 1.1. 2006 startovalo 46 Protonů, 4 z nich selhali (91,3%) - 2x stupeň Briz-M - nejslabší část Protonu, 1x selhalo oddělení 1. a 2. stupně a jednou přetankovaný DM-3. Takže samotný Proton (3 stupně) selhal jen 1 za 46 startů - to celkem jde. Takže Proton pro náklady na LEO určitě ano, pro starty družic na GEO/GTO ne - existují lepší rakety.


Conquistador - 9/6/2011 - 10:50

quote:
quote:
quote:
akym nosicom to vlastne poleti? dufam ze nie protonom...


Proč né Protonem, když to je spolehlivý nosič?


http://en.wikipedia.org/wiki/Proton_%28rocket%29

mne to vychadza na 87% uspesnost. Vo svetle nedavneho zlyhania mam proste z protonu blby pocit.


Raketa sama neselhala, ale selhal nový blok na vynášení satelitu na potřebné orbity, prý byl přetankován či co.. takže proton sám uspěl jen bohužel se stala lidská chyba u nového urychlovacího bloku... pokud jsi to dobře pamatuji. [Upraveno 09.6.2011 Conquistador]


yamato - 9/6/2011 - 11:07

myslim ze tomu zhorenemu nakladu je celkom jedno, ci zlyhala raketa alebo nejaky vyssi stupen. Nosic, to je nosna raketa, vsetky stupne vratane hornych, pozemne zariadenie a personal. Ak hocico z toho zlyha, je po naklade.
Nepoznam statistiky protonu a jeho jednotlivych konfiguracii, ani neviem aka zostava by vynasala fobos-grunt, ale bol by som celkom sklamany, keby prva ruska sonda po 15 rokoch skoncila uz na starte...


Conquistador - 9/6/2011 - 11:13

mne pravě přijde zenit jako divná volba protože ta raketa skoro nelétá narozdíl od sojuzu nebo protonu... Proste měla tato raketa 68 startů a z toho bylo 10 neuspěšných... [Upraveno 09.6.2011 Conquistador]


Jaro. - 21/6/2011 - 21:05

Na stránkach Lavočkina píšu o ukončení komplexných elektrických skúšok.

http://www.laspace.ru/rus/news.php#403


Jaro. - 27/6/2011 - 22:27

F-G je späť vo výrobnom závode:



http://www.laspace.ru/rus/news.php#403


xChaos - 20/7/2011 - 09:42

http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_2011.html
As a time-cutting measure, the spacecraft developers reportedly discussed the possibility of launching the spacecraft with only partially completed flight software. The rest of the code responsible for later phases of the mission could be uploaded into the spacecraft's memory en-route. Obviously, this risky tactic was opened to criticism.

Jak je vidět, tak s programátorama je to všude stejný... v Rusku, u NASA (MSL) i u nás ve firmě :-)


HonzaH - 20/7/2011 - 09:49

Jak se rika u nas ve firme - SW , miluju terminy, hlavne ten zvuk, kdyz me miji


Jaro. - 31/7/2011 - 22:18

27. júla sa na stránkach Roscosmosu objavila správa o vykladaní Zenitu pre F-G z vagónov. Práce k jeho príprave na štart majú byť až v októbri.

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=17621


martinjediny - 31/7/2011 - 23:43

quote:
27. júla sa na stránkach Roscosmosu objavila správa o vykladaní Zenitu pre F-G z vagónov. Práce k jeho príprave na štart majú byť až v októbri.

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=17621


dufam, ze sa nezrazia s MSL


Jaro. - 9/8/2011 - 16:03

Vestnik Lavočkina číslo 3 roku 2011:

http://vestnik.laspace.ru/archives/showproduct/1/10/


Jaro. - 15/8/2011 - 15:44

http://tvroscosmos.ru/frm/vestidata/2011/vesti13_08_11_2.php


Jaro. - 31/8/2011 - 23:29

Dve Poľské videá o prístroji Chomik:




Ervé - 1/9/2011 - 09:17

Jak je to s experimentem LIFE na sondě Fobos-Grunt, bude tam nebo ne?


pospa - 1/9/2011 - 10:03

quote:
Jak je to s experimentem LIFE na sondě Fobos-Grunt, bude tam nebo ne?
Podle http://www.planetary.org/programs/projects/life/ se předpokládá letos naplnit schránku čerstvými biologickými vzorky a letět by na F-G určitě měla.


Jaro. - 22/9/2011 - 18:36

Reportáž o projekte:

http://tvroscosmos.ru/frm/kosmostv/1kanal/2011/1kana220911.php


tsvitek - 24/9/2011 - 01:28

quote:
quote:
Jak je to s experimentem LIFE na sondě Fobos-Grunt, bude tam nebo ne?
Podle http://www.planetary.org/programs/projects/life/ se předpokládá letos naplnit schránku čerstvými biologickými vzorky a letět by na F-G určitě měla.


To je trochu zastarala informance - Lavochkin nechtel rozebrat navratovy modul, a tak LIFE experiment poleti s puvodnimi vzorky, ktere byly naplenene v 2009.

Tomas Svitek

P.S. Nas podnik (Stellar) vyvinul LIFE hardware pod konkratem od Planetarni Spolecnosti.


-=RYS=- - 24/9/2011 - 16:34

quote:
quote:
quote:
Jak je to s experimentem LIFE na sondě Fobos-Grunt, bude tam nebo ne?
Podle http://www.planetary.org/programs/projects/life/ se předpokládá letos naplnit schránku čerstvými biologickými vzorky a letět by na F-G určitě měla.


To je trochu zastarala informance - Lavochkin nechtel rozebrat navratovy modul, a tak LIFE experiment poleti s puvodnimi vzorky, ktere byly naplenene v 2009.

Tomas Svitek

P.S. Nas podnik (Stellar) vyvinul LIFE hardware pod konkratem od Planetarni Spolecnosti.


Ted by to chtelo udelat akci pro tv NOVA s transparentama a protestnim pruvodem.
Zakazte Cechum rozsevat sve pánSPERMIE na Marsu, muze vyrust cesky politik


tsvitek - 25/9/2011 - 09:45

quote:
quote:
quote:
quote:
Jak je to s experimentem LIFE na sondě Fobos-Grunt, bude tam nebo ne?
Podle http://www.planetary.org/programs/projects/life/ se předpokládá letos naplnit schránku čerstvými biologickými vzorky a letět by na F-G určitě měla.


To je trochu zastarala informance - Lavochkin nechtel rozebrat navratovy modul, a tak LIFE experiment poleti s puvodnimi vzorky, ktere byly naplenene v 2009.

Tomas Svitek

P.S. Nas podnik (Stellar) vyvinul LIFE hardware pod konkratem od Planetarni Spolecnosti.


Ted by to chtelo udelat akci pro tv NOVA s transparentama a protestnim pruvodem.
Zakazte Cechum rozsevat sve pánSPERMIE na Marsu, muze vyrust cesky politik




My jsme jenom dodali "hardware" a testovani (qualification) :-)
ATCC (www.atcc.org) poskytli biologicke vzorky....

Tomas



pospa - 25/9/2011 - 20:15

quote:
Odpočet do startu (MSL) činí již "jen" 60 dní. Nikde jsem nenašel přesné datum startu ruského F-G, byl již stanoven ?Dík.
Podle agentury RIA-Novosti http://ria.ru/science/20110922/441831975.html oznámil šéf Ruské kosmické agentury Vladimir Popovkin, že pokud dne 27.9. projde návrh schválením státní komise, bude F-G odeslán na Bajkonur 29. září.

Start je naplánován na 5.11. 2011
Starovací okno končí 20.11. 2011.


martinjediny - 25/9/2011 - 22:09

quote:
quote:

...P.S. Nas podnik (Stellar) vyvinul LIFE hardware pod konkratem od Planetarni Spolecnosti.

...My jsme jenom dodali "hardware" a testovani (qualification) :-)
ATCC (www.atcc.org) poskytli biologicke vzorky....
Tomas

Mate niekde zverejnene nejake detaily k vasej dodávke?


tsvitek - 26/9/2011 - 06:10

quote:
quote:
quote:

...P.S. Nas podnik (Stellar) vyvinul LIFE hardware pod konkratem od Planetarni Spolecnosti.

...My jsme jenom dodali "hardware" a testovani (qualification) :-)
ATCC (www.atcc.org) poskytli biologicke vzorky....
Tomas

Mate niekde zverejnene nejake detaily k vasej dodávke?


Kdyz mi poslete vasi email adresu, tak vam muzu poslat prezentaci o projektu.

Tomas

tomas@svitek.com


M: - 28/9/2011 - 12:15

Dakujem za prezentaciu,
ak to nie je tajomstvo, pod akym tlakom Ar boli plnene trubicky s bakteriami a aky tlak sa ocakava po navrate?

Z akeho dovodu bol voleny Ar a nie napr. tazsi Xe?

dakujem
Martin


tsvitek - 28/9/2011 - 23:11

quote:
Dakujem za prezentaciu,
ak to nie je tajomstvo, pod akym tlakom Ar boli plnene trubicky s bakteriami a aky tlak sa ocakava po navrate?


Pokud si pamatuji dobre, tak tam byl ciste atmosfericky tlak pri instalaci, nebyla tam zadna komprese. Kontainery na vzorky maji byt hermeticky uzavrene, takze bych neocekaval zadne snizeni tlaku kvuli unikum.

quote:
Z akeho dovodu bol voleny Ar a nie napr. tazsi Xe?

dakujem
Martin


Price? Opravdu nevim,

Tomas


Jaro. - 29/9/2011 - 13:51

Ináč objavili sa stránky venované projektu s obrázkami na stránkach Roskozmosu.

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=375


Jaro. - 29/9/2011 - 15:59

Preletový modul dnes predsa došiel na kozmodróm:

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=17967


Erakis - 2/10/2011 - 21:58

Neviem, asi mi to ušlo, ale kedy sa zmenil koncept návratovej časti sondy? Nemalo mať pôvodne návratové puzdro guľovitý tvar?


Conquistador - 2/10/2011 - 22:11

mělo, alespon to bylo na různých ilustracích, ale asi jim vyšlel tento tvar areodynamicky a tepelně lépe.... jinak se to změnilo už tak před 2-3 lety....


-=RYS=- - 5/10/2011 - 14:38

Vite co je divne.
Pri startu HAM druzice AO-40 nam NASA a ESA slibovali, ze kdyz se pouzije mechanicka konstrukce vychazejici z vyborne navrzene AO-40, tak ze nam dovoli, aby soucasti zarizeni byl HAM radiomajak s palubnima udajema. Uz si nepamatuji jak to prohlaseni znelo, ale fakt je, ze kdyz letel tusim MRO, tak na palube byl i HAM majak v pasmu 13cm (cca 2407MHz/ tusim PSK nebo CW s PA okolo 10-20W), kterej zachytilo pak radioamateru slusne vybavenejch pro EME jeste (pokud mi pamet slouzi) ve vzdalenosti cca 5mega kma.
Jestli jsem pak msg z paketu cetl spravne, tak tam sla telemetricka data paralelne co sla do hlavniho S band vysilace do spolecne anteny.
Rekl bych, ze kdyz by se pri stejne antenne (ten HAM co to slysel nejdal mel tusim 8m parabolu) pouzily dnesni moderni SDR prijimace o vysokem bitovem a vzorkovacim rozliseni, tak by to mohlo byt slyset az i na Marsu, konec koncu v soucasnosti nekteri HAMove s parabolou do 10m slysi dokonce samotna vozitka MER z povrchu (pravda, Spirita uz ne, ale Opyho ano).
Myslim si, ze by lidi..nejen HAMove a DXeri, ale i skoly atd.. meli bojovat u Videnske ridici komise pro vesmirny prostor, aby meziplanetarni aparaty meli povine i HAM vysilace s treba telemetrii v otevrenem kodu a modulaci.
Aby zakladni skoly a technicke krouzky pri nih nebo stredni skoly a vysoke skoly mohli ve vyucovacich hodinach prakticky ukazat skolakum a i dospelejm, ze je mozne naslouchat signalum az z hlubokeho vesmiru.
A nejen to, ty skoly by v ramci vyucovacich hodin mohli zadat skolakum, vyrobit lepsi SDR prijimac nez decka minulej rok (ano, takhle rychle postupuje kvalita a pad cen vhodnych cipu...stejne jako mobily).
Rekl bych, ze toto by mohlo byt i soucasti nasich skol pod "patronaci" Ceske kosmicke kancelare.
Decka se na neco nadchnou a i rodicum, kteri danou prijimaci mistnost ve skole navstivi dojde, ze jedine timto ci podobnym zpusobem ziska i nas stat dalsi technicke inzenyry, kteri tomuto statu (a nejen jemu) dost chybej.
Dokonce by to slo udelat i tak, aby ve skolnich dilnach slo "svarit" 12m parabolu dle navodu v Dubusu, kde vychazeji navody na homemade paraboly pro EME od 5 do 12m, vcetne vhodneho rotatoru a vicepasmovejch ozarovacu, vcetne drzaku a hadic pro tekuty dusik pro ochlazeni predzesilovace v prijimaci LNB.
Predevsim mechanicke casti by mohli byt spolecnou praci-projektem pro nekolik skol v kraji.
A v te mistosti by mohl byt i web remote server, kde by bezela webova stranka na ktere by si lidi klikli a mohli poslouchat signal z vesmiru (kdyz bude Zeme zrovna otocena tak, aby parabola "dosahla" na zarizeni na Marsu, u Saturnu, u Jupitera....) a to nejen pomoci Java spektraku a vystupu na repraku, ale i na textovem dekoderu ASCII znaku-telemetrickych dat a soucasne by to na boku mohlo zobrazovat prehlednou tabulku jako napriklad tato: http://arissattlm.org/live.
Takova web stranka by mohla vypada asi takhle:
http://www.websdr.org/
Neco o SDR prijimacich v CZ:
http://sdr.ipip.cz/

Takze je mi divne, ze v dobe kdy je ve svete nedostatek technicky zamerenych specialistu-inzenyru, na takovou sondu nepridali HAM telemetricky majak (velikost VHS videokazety, vaha...600g... k tomuto jeste energeticky system jako je panel FV, pripadne nalepene FV desticky na treba konstrukci sondy nebo palivove nadrze apod a alespon system 6-ti sektorovejch planarek, aby to k Zemi vysilalo v jakekoliv poloze sondy...tedy i kdyz by byla poskozena, tak by porad na Zem neco na 2401-2405MHz PSK porad vysilalo vysilalo).
V dobe kdy lze toto vse zkonstruovat opravdu bytelne a suprmale (antena ma rozmer Wifinove sektorky... 15x15x0.5cm, FV panylku by mohlo byt povicero nalepene na konstrukci sondy a tenkyma dratkama (malej proud z jednotlivejch panylku), pricemz polymorfni panylek lze ohybat...treba okolo trubky prihradove konstrukce a ma to velikost 8x1x0.1cm...bylo by jich potreba asi 50 pri teto velikosti a proudu), tak to na tuto sondu nedali, pricemz by chytre mohli vyuzit paralelniho TX systemu jako zalohy...kdyz by neco. A lidi na Zemi by se o prijem zajimali...na to dam ruku do ohne, zvlast, kdyz by to dali na web zpusoben o kterem jsem napsal.
Dokonce by bylo jeste suprzajimavejsi, kdyz by tento jednoduchy jednosmerny radiodata system nebyl soucasti mechanicke konstrukce sondy, ale jen jejiho urychlovaciho stupne Fregat o kterem vsichni vime, ze Marsu dosahne a pak bude obihat okolo Slunce az se odpoji od telesa sondy po zabrzdeni u Marsu a zkorigovani pristavaci drahy.

Uz nekolik takovejch teles obiha Slunce a bylo by i po astronomicke strance veci zajimave sledovat drahu takoveho telesa, protoze nektere asteroidy maji podobne drahy a nikdo nevi jake vsechny a predevsim gravitacni vlivy existuju na tato mala telesa.
Kdyz by Fregat mel okolo nadrzi nalepene FV panely, tak po odhozeni okolo Marsu muze stupen zacit rotovat ve vsech smerech a tak by nalepene FV panylky nasmerovane do vsech stran zajistili trvale napajeni, protoze vzdy bude nekolik z nich nasmerovano ke Slunci a to postaci k nabiti elytu a tim spusteni radiomajaku treba jednou za hodinu az jednou za tyden...coz na sledovani polohy takoveho umeleho telesa bohate postaci.
A pokud by mimo tech FV panylku bylo na kazde z kulovitych nadrzi pripevneno nekolikultratenkych a lehkych planarek sektorovek, ktere muzou byt ohebne kvuli pouhe sile 0.1mm tehle anten co by mohly mit 15x15cm a tim by rovnomerne obepnuly cast kulovitych nadrzi ci mechanickych konstrukci, tak by to bylo nejlepsi (dokonce lze udelat i to, ze se antena "nastrika" na povrch kouli-nadrzi/konstrukce stupne a vlastne to plati i pro FV polymorfni panely). Takze nekolik takovych antenek by tez zajistilo, aby signal z majaku se vzdy dostal az k Zemi.
Astronomove (radioastronomie) spolu s radioamaterama a DXerama + nadsenyma amaterama a to i pres web by mohli po dlouhe roky sledovat pohyb takoveho telesa a mohlo by se i zjistit, jakej vliv ma Slunecni vitr na drahu takovych malych a lehkych teles...asteroidu.
Zkratka, proc ty kosmicke agentury nepremejslej dopredu na vice let a proc nepremejslej multifunkcne-multidiscipliny.

Toto je mi divne.
Vzdy by kazde takove teleso mohlo prinest dalsi uzitecne informace.
Vzdyt kazdy preletovy aparat k Marsu nejdrive za Marsem zabrzdil, aby se hlavni sonda-druzice dostala na obeznou drahu Marsu a pak se aparat navede bokem, aby nenarazil do Marsu.
Mnohokrat jsem cetl, ze primej pristavaci lander (kdyz se neceka na orbite Marsu, ale rovnou z "oleje" se pristava)...respektive jeho preletovej aparat oddelil i par milionu kilometru od Marsu tak, aby se toto preletove teleso minulo s Marsem i o milion kilometru, aby nezasvinil biologickym odpadem Mars.
Jenze sotva aparat miji Mars, tak uz o nej neni zajem, je z nej "Debris-garbage" s nulovou hodnotou.
Napriklad MSL ma celkem malej preletovej aparat a nemuze z neho byt samostatna druzice Marsu minimalne proto, protoze nema brzdici motor.
Zkratka mine Mars o par set tisic a milion kilometru a je z nej opet silene drahej nepotrebnej srot.
A pritom stacilo dat na aparat krabicu o velikosti treba krabicky od cigaret, vcetne planarnich povrchovych anten a bylo by to neco jineho.
Jestli se nemejlim, tak aparat ma vlastni FV panely, ktere dodavaj elektriku i do pristavaciho aparatu behem preletu (crane atd..) a umoznuji komunikovat s preletovym aparatem behem letu Zeme>Mars.
Stacilo by radiomodul opatrit o druhy mini modul pro pasmo 2402MHz PSK s 20W, ktery by stejne jako APRS odvysilal 254znakovej radek ASCII dat nekolikrat za sebou s prislusnejma telemetrickejma datama, predevsim teploty, napeti, stav zarizeni a pod..

Takhle to vypada u APRS:
http://aprs.fi/?c=raw&call=OK1OEM-1
http://aprs.fi/?c=raw&call=OK1MX
Zakladni info o APRS v ceskych podminkach:
http://aprs.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=86&Itemid=118
http://aprs.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=88&Itemid=112
http://www.hamradio.cz/forum/
http://www.hamradio.cz/aprs_new/soubory/APRS_Holice2009.ppt

Nic sloziteho, kdejakej blbej mikrocip typu Atmel/PIC/Intel zvladne vse (http://pandatron.cz/?524&jednocipovy_cw_majak_s_pic, http://www.ok1mjo.com/all/photo/Dds_2000/dds_2000_04_small.jpg). Na nekolik AD vstupu pripojit draty z FV panelu/AKU/PTC100 atd.., tyto snimace uz maji vyvedene datove dratky do profi hlavniho CPU, ale neni problem tyto datove vodice rozdvojit treba pomoci 74S244 (jako jsem to delal u MIDI ThruBox/MergeBox pro ruzne kapely v dobach kdy jeste nebylo tady co ke koupeni, vcetne bezdratovych MIDI vysilacu k MIDI kytaram/mikrofonum...stavel jsem to tenkrat nekam do horni casi VKV2 pasma 107-108MHz a prijimace byli obyc rozhlasove prijimace), takze data do hlavniho profi CPU bezej, ale soucasne druhe dratky jdou do CPU...typu co snese gama EMC zareni (takove verze treba 82C52 existuji, jen nestoji 60Kc, ale 6000Kc...sve muzou rici kluci a holky okolo projektu CZ Cubesat).
Soucasne takovej cip funguje i jako modulator/IF VCO radic atd.., ale ja jsem u Atmela 89C52 toto vse obesel a primo mi Atmel generuje data pro DDS...obvod Analog Device AD9850, kterej umi generovat VF signal v mem pripade (s 100MHz oscilatorem-monolitem 4 nozicky z PC MB) 0-100MHz az QAM256 PRIMO. Takze 3 dratky IIC/ISP/MicroWire posilaji data (cca900kbps) do maleho svabu AD9850 a z neho mi leze uz namodulovanej kmitocet...idealne do 21MHz (v mem pripade) a v pripade tohoto preletoveho zarizeni by zarizeni mohlo vysilat v rozsahu 11-13MHz se sirkou 200Hz xPSK, tento VF kmitocet by se smichal (s lepsi verzi SBL-1 v GESu stoji asi 400Kc ... http://www.ges.cz/cz/sbl-1-GES04900535.html) s kmitoctem VF oscilatoru 2392MHz (2392MHz + 11 az 13MHz = pracovni kmitocet 2403-2405MHz a nasledne by se na tomto "klouzavem" (v pripade nouze jde provozni kmitocet preladit jinam, pripadne by to mohlo vysila na dvou kmitoctech soucasne..na SBL1 se scitaji oba provozni kmitocty z AD9850...tento cip umi vysilat soucasne na vice kmitoctech ktere si vyrobi) kmitoctu zesilil vrazenim nejakeho PA co udela z 1mW rovnou 20W (ze by TWT? nebo vhodny MosFet).
Vysledkem by bylo, ze by se obycejni lidi, skoly a skolaci mohli zapojit do sledovani (byt treba jen pres web kdyz nemate vlastni minimalne 3m parabolu) objektů (tedy, pokud by se do kazdeho preletoveho aparatu do ktereho to lze dat vsadil takovej jednoduchej radiomajak) a tim by se zesilila moznost v brzke dobe ziskat celosvetove vic "inzenyru" a technicky vzdelanejch lidi, ktere to i jen pohledem na zvlastni web "chytlo"...takove rybareni, chytit mladeho clovicka na udici technickych ved.

Vzdyt uz neco podobneho ci stejneho lze udelat uz dnes.
Staci kdyz se Ceska kosmicka kancelar spoji treba s CSDXC klubem a/nebo s CRK, kde by obe organizace dalo kontakt na vhodne lidi, kteri by jiste radi se vsim pomohlo.
Reklo by CKK vse potrebne, "zaucilo je" a vysledkem by mohlo byt nekolik projektu pro skoly/organizace/technicka uciliste/krouzky/kluby atd. (u skol minimalne dotovane statem). Kde by tyto projekty podchytilo to male promile mladych lidi na skolach (treba ze 3 trid na stredni skole s cca 50-60 detma celkove by se mohlo stat, ze 1-3 deti by nakonec po letech zacalo pracovat v kosmickem prumyslu) a tim zlepsit stavajici zpatny stav vecí.

Pri vyrobe paraboly/rotatoru by se mohli zapojit i rodice....nekteri rodice maji vhodnou kovodilnu na zpracovani kovu.
Decka si vyrobi vhodny typ PC rizeneho V/H rotatoru s pametovym modulem (cfg/data pozic s algoritmama vypoctu drah na zasunute SD karte?...s moznosti kdyz se DPS rotatoru rozbije, tak se vysune SD karta a zasune se do dalsi DPS rotatoru ?).
Muzou to udelat tak, ze bud pouziji uz odzkousene typy rotatorovych kontroleru s moznosti zaktualizovat si souradnice dle treba hvezdy/pulzary nekde v souhvezdi Labute http://www.qsl.net/oe5jfl/ant_cont.htm, nebo si decka vymysli svuj vlastni rotator, ktery pak vcetne vseho uverejni na skolnim webu-projektu, aby si to mohli ostatni postavit taky.
Tuto cast by mohli prenechat jinym tridam...netechnikum, pocitacovcum-Linuxarum-Delfi VisualBasic/Pascal/C++ atd..., pak by na webu byl aktualni fw do cipu/SD a tez zdrojove kody.
Mladi se nauci kolektivne pracovat-programovat na vyznamnem projektu (uz jen donutit Linuxare, aby do radku daval REMy s ASCII-textovejma popiskama udalosti je dost problem, jinak z nich vyrostou programatori-"prasata").

Zkratka kdyz se to poradne podchyti uz od zacatku pod administraci CKK s pridruzenyma lidma (HAMove, pan Kasal z Brna, pan Vitek...) tak, aby to splnilo nejen sledovani HAM zarizeni na LEO...pripadne aby se dalo udelat spojeni s palubou ISS (skola skrze CKK zasle zadanku o skolni spojeni a ... data presmeruji na server/TRX predni panel s LAN do skolni telocvicny, kde spojeni s videokonferenci bude provedeno nejen za ucasti deti-skoly-ucitelu, ale i s rodicema, papalasema z radnice, protoze se chteji blejsknout pred fotakama a kamerama oblastnich/celostatnich novin/tv (ano, vecer to muze bezet na TV Prima / CT24), takze ano... i mesto by prispelo na zakoupeni vhodneho pozemku vedle skoly pro konstrukci stozaru pro parabolu.

Skola by mohla mit HAM kolektivku s vlastni volackou, protoze se tento system nevyuzije jen na monitorovani radioveho vysilani treba z Marsu na profi kmitoctech (http://www.uhf-satcom.com), ale protoze pracovniho casu bude docela dost, tak se pres zarizeni muzou delat v ramci skolniho radioklubu i spojeni pres odraz od povrchu Mesice, od povrchu spodnich casti kridel dopravnich letadel, od ionizujicich vodivych stop meteoridu pro vstupu do atmosfery, od polarni zare, od kovoveho trupu ISS, od Amsat LEO prevadecu... ale take i v ramci astrovyzkumu i odrazem od proletajicich NEO "kamenu"... je toho hodne co by takto vybavene stanoviste mohlo delat.
A samozrejme i sledovat vzdalujici se preletovy aparat MSL az k Marsu.
Je tedy celkem mozne, ze :
1) se diky zverejnene publicite budou chtit pridat i firmy...nektere by mohli dodat vhodne soucastky co jsou drahe/tezko dostupne/dostat prostor u firmy v jejich stanku treba na Amperu....
2) se budou chtit zapojit mezinarodni firmy/organizace nejen jako sponzori soucastek/zarizeni, ale i, ze se budou chtit zapojit-spolupracovat na ruznych projektech....treba, ze na proletajici asteroid bude nekolik radioteleskopu vysilat nekolika megawaty a tento skolni projekt bude mezi stovkama prijimacich zarizeni na Zemi pro zpresneni 3D mapy objektu (treba po potvrzeni, ze nekolik asteroidu je vlastne treti stupen Saturn5 po letech na Mesic).
3) se budou chtit zapojit i profi organizace pro sledovani sond/satelitu, aby si mohli zalohovat sledovani signalu z daneho objektu (nekdy to byva placene, mozny zdroj dalsich penez).
4) atd atd atd....

Klicove je, aby byl takovy projekt u CKK spravne zpracovan a aby se nezapomelo na mnoho radioamateru co delaji EME, ktery by do rozepsaneho projektu mohli dopsat sve vhodne pripominky..aby ladic pian nevymejslel strihaci lis na plech bez vhodnych odborniku, pricemz odbornikama nemyslim zrovna nejake organizace co maji v sobe mnoho Ing/PhDr lidi, ale tez...predevsim... lidi z prakticke praxe, kteri takove zarizeni postavili a kteri ho provozujou a vetsinou takovi lidi nejsou Ing/PhDr atd..., je treba brat ohled i na toto hledisko.

Cili abych se vratil k tomu co je divne... jakej maji rusove a cinani duvod tajit informace, nepomahat ani svemu "lidu" ke vzdelavani?
Co se tyce toho vzdelavani, tak musim na obranu rici, ze ruske Amsat druzice tridy RS12 atd, patri k tem nejtezsim a nejvetsim HAM zarizenim na LEO a pritom soucasne i nejvytizenejsim zarizenim...kdyz jeste fungovala.
Predevsim tato RSxx zarizeni mela linearni SSB prevadece 2m uplink > 10m downlink.
Jelikoz je treba dualni trx, tak tato kombinace je z cenoveho hlediska to nejlevnejsi (proto byly tyto druzice nejvice vyuzivany v cele historii Amsatu). Pro TX postaci nejzakladnejsi-nejlevnejsi SSB 2m vysilac se vsesmerovou antenou (to ma 99% vsech radioamateru) a klicova vec...prijimac, pro RX stacilo poridit nejlevnejsi SSB multi CB radiostanici pro CB obcanske pasmo s moznosti rozsirit kanaly az po 29MHz a s moznosti SSB modulace (Prezident Lincoln jsem pouzival velice casto). A jako antena stacila i prutova antena z vozidlove radiostanice. Obycejne tento CB TRX pouzivam jako CB stanicku, ale kdyz fungovali RS ddruzice....to bylo spojeni, vpodstate cele pasmo (lineardni transporder) byl nonstop plnej.
A co se tyce KV prijimac (ano i ten SSB TRX pro CB pasmo), tak nejevnejsi SSB prijimace v prodejnach jsou prave kratkovlne prijimace s typickym rozsahem 30kHz-30MHz...kde se samozrejme dalo naladit 29.450MHz LSB.

Vsechny radioamatery stale mrzi, ze jeste nikdo nespustil tento 2mUP>10mDW LEO prevadec.
Faktem bylo, ze rusaci to strileli hodne vysoko, takze behem preletu to fungovalo i 50 minut (prevadec na ISS je funkcni v podstate asi 7 minut nez zapadne).
Bohuzel vetsina funkcnich a novych druzic je "modnich"... digitalni druhy provozu bez normalniho fone a kdyz uz fone, tak jen jednoduche FMka, aby se dalo spojit jen s levnou dualni FM ruckou jako je AO-51 ci ten novej KEDR.
Ale posledni normalni vhodne satelity delali jen rusove.
Takovej trochu zavan "cerstveho linearniho vzduchu" byl jeden Indo-nemeckej Cubesat, co pracuje v rezimu 2mUP>70cmDW SSB v podobe Cubesatu (do Cubesatu v podstate narvete jen 2m anteny a vejs, ale antenu pro 10m do toho nedatte, zaric by totiz musel mit 2x5m se stredem v druzici).

To vite, ze by ze seskupeni CZCube udelalo 200000HAMu z celeho sveta sve bohy, kdyz by jejich kostka fungovala RX 145.920MHz USB s 15-30kHz prevadecem > TX 29.420MHz LSB 1-3W (s invertovanim na jedne IF). Pricemz do vystupu by sel telemetrickej PSK majak na konec liearniho pasma s 30-400bps/50-500Hz a s CW majakem na druhe strane vystupniho linearniho pasma prevadece...typicky (s 20kHz prevadecem) :

29.419MHz CW 20PARIS 500mW / 29.420-29.440 LSB 1-3W invertovane / 29.441 PSK31 (BPSK31) 250mW s telemetrii do APRS radku 254ASCII znaku

Dokonce by system mohl mit SSTV kameru jako KEDR, ale ne v kosce, ktera by snimala v podstate jen Zemi.
Ale na konci 5m anteny tak, aby kamera snimala antenu+druzici+Zemi.
Kamera ma velikost 1cm krychloveho (modul HD do telefonu s integralnim HW kompresorem JPEG) a to je vcetne optiky. Takove moduly furmy delaj i do vakua se zvysenym zarenim.
Jednoduchej pohled na Zem pres "kostku" by slouzil jako kontrola stavu druzice (mikrometeority/prace materialu).
Co se tyce slozeni 2x5m autosvinovaciho-mikrodratu (nejdou tam proudy...je to do 0.5mA...spis nanoAmpery) s nanovodicema (2 vodice, treti by bylo teleso anteny) tak, aby po vyjeti anteny pro 10m obe "ramena" svirala uhel cca 45-60st...cili pismeno "V", by bylo na mladejch konstrukterech...treba v ramci dalsiho skolniho projektu v ramci cele CZ/SK...spolecnej projekt.
Eventualne by druzice mohla mit rozmer 2x Cube (10x10x20cm) pro vetsi rozkladaci plochu FV panelu a vice elektriky do Li-nanofosfat-metalhydrat (LiFe4x) AKU co vydrzi 3000 cyklu a zivotnost 30let.
Tuhle 2CUBE druzici pro LEO 600-1600km (cim vic tim lepe) by totiz v ramci spolecneho projektu napric skolama mohlo vyuzivat i nekolik organizaci (za uplatu..pomoc s financovanim) a to predevsim pro zemedelskou, geologickou a meteorologickou cinnost.
Kdyz to bude mit navic vysokorozlisovaci kameru v ruznych infra spektrech pro meteopredpovedi/zemedelstvi...osevni Ph plochy lánů atd.., tak by to mohlo byt zajimave i z hlediska ekonomickeho.
Takova pozemni trvala sledovaci stanice se zalohou treba zde http://www.czcube.org/cs/stanice/index.html by znamenala, se postupne ucit zkvalitnovat "sluzby" a taky zjistovat co zemedelci/geodeti/geologove/atd.. chteji.
Tomu by odpovidalo vhodne sw/hw vybaveni trvale sledovaci stanice (pronajem provozniho casu by sel zpoplatnit) a pripadne dalsi druzice by byla vybavena potrebnym hw/sw pro sluzny v danem oboru (a to i v ramci sveta....neleta to jen na CZ/SK), takovej farmar v Kanade by rad co nejlevnejsi zjistil jak to vypada s jeho pudou.

Ale jak rikam, zacatek je mit dobre vse a spravne podchyceno u Ceske Kosmicke Kancelare, kde by se necemu takovemu venoval urcitej clovek a jeho zastupce a to i v ramci nekterych ministerstev.

Nekdo by mohl namitat, ze obrazky v analogovem SSTV (A-SSTV) nejsou kvalitni pro potrebne veci... http://www.amsat.org/amsat/ariss/SSTV/index.php, http://ariss-sstv.blogspot.com/ ... coz je fakt, kvalita je vhodna akorat tak pro presentaci a informaci jestli je satelit v poradku mechanicky, jestli neni roztrzeny (nejaky kousek ci kousek FV panelu apod..), ale vic nic.
No a proto pred par lety mezinarodni seskupeni radioamateru okolo A-SSTV .. Analogova-Slow Scan TelevVision...pomalobezna analogova televize (vlastne si ji Apollo na Mesici vypujcilo od radioamateru, proto radioamateri mohli nezavisle potvrdit, ze to nebylo "ve studiu") vymyslelo normu novou D-SSTV...digitalni SSTV, kde se kvalitni JPG/BMP/PNG/TIFF prenese datove bez zkresleni..stejny zpusob se pouziva u kamer u sond/druzic. Tento radioamatersky analogovy prenos obrazku a fotek a FAXu (profici si to pozdeji vypujcili na vysilani meteopredpovednich map na kratkejch vlnach...ano to je ve formatu a modulaci v norme FAX, to je taky jeden z duvodu, proc radioamateri ziskali ty nejlepsi pasma a tak mnoho pasem, protoze radioamateri neco vymyslej a odladej, pak to čmajzne armada a na konci se to konecne dostane do komercnich sfer).
Takze kdyz se obrazek prenese v D-SSTV norme, tak je fotka kvalitni jak vinko.
Obrazek pole u obce v rozliseni treba 4000x4000pixelu by urcite nebylo k zahozeni a mohlo by se na tom zacit "stavet" v ramci CKK.
See:

A-SSTV
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/HAM_SSTV/

versus

D-SSTV
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/HAM_digital_voice/

Pozor, neplest si A/D-SSTV s A/D-ATV, ATV znamena Amateur TeleVision (viz radioamaterske porady vysilani v DVB-S v programu Dr.Dish a soucasne paralelne v zapadoevropske radioamaterske siti televiznich radioamaterskych prevadecu prevazne PAL pro videovysilacky).
A-ATV je PAL/NTSC v "air"...tedy ve vzduchu a
D-ATV je DVB-S/T v "air" ... tedy ve vzduchu se stejnou sirkou pasma jako analog (cca 8MHz), ale s tim rozdilem, ze je zde OFDM-QAM64...povetsinou a to az s 32 programama na MUX.
A ejhle...zase zajimavost, kluci a holky radioamatersky vymysleli DVB-T multiplexor s modulatorem, kterej se hned ujal v malejch STA TV rozvodech a v transmodulatorech.
DVB-S2 prijimac > multiplexor s CI dekoderem > modulator MUXu v DVB-T, pricemz do DVB-T jde v MPEG2/PAL SD rozliseni a stereozvuku 196kbps dostat az 10 programu do jednoho MUXu (31Mbps v STA nepotrebuje super "ochranu") z 10-ti DVB-S2 prijimacu atd... see nase reseni:
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/STA_Alcad/
Vse na Xilinxech, mimo linearniho MPEG2 enkoderu z video-Cinch/RGB/S-VHS Y/C.
Dokonce nektere levne sat TV stanice s mizernym bitstreamem si takto z HAM zarizeni seskladalo DVB-S vysilac ze sveho pokojoveho studia (karty/soft porno...) na 14GHz s TWT 20W do 2m paraboly pres jeden HOP do Holandska.

Takze ano, neplest si SSTV s ATV.
D-SSTV ma otevreny zdrojovy kod (ano, vejde se to do Atmela a ano, scripta jsou i v Linuxu), takze CubeSat muze vysilat obrazek za obrazkem pokazde z jine palubni kamery.
A ano, teoreticky takto muze vysilat i urychlovaci stupen Fregat fotky Marsu, vnitrniho SOL prostoru a vzdalujici se sondu Phobos-Grunt (ze by zpetna opticka kontrola, zda je vse O.K.? ), vlastne by palubni mikocip vse mohl dat do pohybliveho GIFu jako v pripade japonske plachetnice k Venusi s dvema kamerovejma sondama pro kontrolu roztazene solarni plachty.

To je to cemu se divim u tohoto projektu a co mi pripada divne, ze plne nevyuzili hw platformu, kterou maji.
Jako by je vedeni hnalo honem-honem a pritom nemeli tolik vyvojaru-inzenyru.

Muj nazor znate, staci kdyz to spravne chytne pod rukou CKK a to pravidelne kazdy rok a nonstop bez preruseni s navazovanim (analogie s nepretrzite obydlenou ISS) a do par let tu mame prvni mlade a zapalene inzenyrky-vyvojarky.

Co vy na tento mozna az off-topic nazor?


avitek - 8/10/2011 - 17:42

V montážní budově MIK-31 na kosmodromu Bajkonur dne 2011-10-07 probíhaly přípravy systému hlavního motoru sondy Fobos-Grunt (mj. pro navedení na oběžnou dráhu kolem Marsu) na plnění pohonnými látkami a stlačenými plyny.

Zpráva Roskosmosu (rusky) s jednou fotkou:

http://www.federalspace.ru/main.php?id=2&nid=18018


Jaro. - 13/10/2011 - 17:20

Príprava preletového modulu pokračujú, začala sa pripravovať i raketa.

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18054


Jaro. - 13/10/2011 - 17:21


avitek - 14/10/2011 - 20:43

Dnes 2011-10-14 na kosmodromu Bajkonur začalo spojování jednotlivých stupňů nosné rakety Zenit-2SB, určené pro vynesení sondy Fobos-Grunt.

V montážní budově MIK-31 byly dnes ukončeny tlakové zkoušky systému hlavního korekčního motoru sondy a ta byla připravována k převozu na plnicí stanici, kde budou do nádrží sondy natankovány pohonné látky.


David - 15/10/2011 - 01:43

Ve srovnání s NASA dost pozdě, tam už nosná raketa abslolvovala " suché" zkoušky a do jejich startu zbývá dvojnásobná doba ?


Jaro. - 16/10/2011 - 20:40

Podľa niektorých zdrojov doprava zvyšnej časti sondy má prebehnúť práve zajtra, tak som zvedavý.


Jaro. - 17/10/2011 - 09:39

Tak predsa bola sonda dnes vyslaná na Baikonur.

http://www.laspace.ru/rus/news.php#403


Jaro. - 17/10/2011 - 16:05

Je tam.

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18075


Jaro. - 17/10/2011 - 20:48

Na tvroscosmos už vzniklo vlákno k tomuto štartu i s prvým videom.

http://www.tvroscosmos.ru/frm/video/start105.php


Jaro. - 18/10/2011 - 09:45

Vykladanie sondy, nádherné foto.

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18079


yamato - 18/10/2011 - 09:58

dufajme ze rusi zlomia smolu martanskych misii a tentokrat to vyjde na 100%


Jaro. - 20/10/2011 - 23:11

quote:
dufajme ze rusi zlomia smolu martanskych misii a tentokrat to vyjde na 100%


Ja budem šťastný, ak to aspoň pristane na Fobose, urobí fotky a odošle výsledky meraní.


David - 21/10/2011 - 13:46

O "smůle" bych hovořil v případě, kdy během letu selhal "lidský faktor", což v případě flotily ruských/sovětských sond nebyl ten případ. Ony sondy prostě neměly takovou technologickou úroveň, aby jednak vůbec k Marsu doletěly ve funkčním stavu a když už se tam dostaly, tak stejně nedokázaly své zadání splnit.Jelikož od té doby uplynula řada desetiletí, věřím, že technologická úroveň rusů pokročila a sonda je technologicky na výši, aby své úkoly splnila,zejména když něco obdobného již realizovali japonci se svým Sokolem.


yamato - 21/10/2011 - 14:31

David, projekt Phobos, co bol asi najvacsi rusky debakel pri marse, zakapal prave na chybne povely zasielane zo zeme. Takze ludska chyba...


Jaro. - 21/10/2011 - 23:02

quote:
...věřím, že technologická úroveň rusů pokročila ...


No keď zoberieme do úvahy štatistku funkčnosti ruských družíc na orbite, tak je to hrôzostrašné. Ak hovoríme iba o NPO Lavočkina, tak po dlhom čase vyniesli tento rok nové družice (ak nepočítame sériové vojenské družice vyrábané desiatky rokov). Elektro-L mal problémy so servisným modulom, čo priznal i Chartov. Snáď je to už vporiadku. Ale jeho meteorologické vybavenie funguje vraj na 30% a meteorologicá spoločnosť ho nechce prevziať (to predpokladám dodal nejaký subkontraktor). Spektr-R zatiaľ funguje, ale tiež tam bola minimálne jedna správa o neúspechu. Vo všeobecnosti museli v nových projektoch dať dokopy armádu subkontraktorov, ktorá sa po páde sovietskeho zväzu rozpadla, niektorí úplne zanikli. Až neskôr uvidíme, ako sa im to podarilo.


David - 25/10/2011 - 19:27

Start dvou, s čínským přívažkem tří sond k Marsu bude vrcholem kosmonautiky celého podzimu.Bylo by vhodné, kdyby se někdo jazykově vybavený ujal informování o průběhu příprav ke startu, nejlépe pravidelně každý den.


Jaro. - 25/10/2011 - 20:22

Na vlákne tvroscosmosu, ktorého link je hore, už pribudlo ďalšie video, je tam to vykladanie sondy z prepravného kontajnera.

http://www.tvroscosmos.ru/frm/video/start105.php


Jaro. - 25/10/2011 - 20:26

Podľa správy z piatka

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18114

sa preletový modul naplnený palivom mal preniesť do ,,montážnej" haly, kde bude čakať. Zvyšok sondy sa prenášal na miesto napĺňania paliva.


Jaro. - 25/10/2011 - 20:31

Na stránkach roscosmosu venovaných projektu bol pridaný fotoalbum.

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=393

Na stránkach IKI venovaných projektu za začalo odpočítavanie.

http://phobos.cosmos.ru/


David - 26/10/2011 - 05:23

Dík.


Jaro. - 27/10/2011 - 13:12

Na stránkach Roscosmosu je správa o prácach s F-G.

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18147

F-G je na mieste, kde sa plní palivom (oblasť 31). Hlavná časť sondy a činska sonda sú už naplnené. Ostáva návratový modul, ktorý je plánované naplniť dnes. Po naplnení sa má sonda previesť do MIK oblasti 31. Tam sa už začalo montovanie vrchnej časti (KGČ) - preletový modul bol pripojený k prechodovej časti, ktorá bude spájať sondu s raketou. Po namontovaní sondy k preletovému modulu sa to zakryje aerodynamickým krytom a celá vrchná časť sa prenesie do oblasti 41 k spojeniu s raketou. Štart zatiaľ naplánovaný na 9. november.


yamato - 27/10/2011 - 15:20

vidite tu ciernobielu okruhlu vec nad sondou? to je zavesna vaha???


fritz.lochmann - 27/10/2011 - 18:46

quote:
vidite tu ciernobielu okruhlu vec nad sondou? to je zavesna vaha???

Ja by som povedal, že je to kladka vyzdobená ľudovou tvorivosťou. Ale inak fakt to vyzerá, ako keby tam bol nejaký "cíferník"


Conquistador - 27/10/2011 - 19:02

jinak to vypada jako takové ty klasické školní kulaté hodiny z dob RVHP


kamilfredo nepr. - 27/10/2011 - 19:50

nebude to "tenzometer", ktory meria zatazenie danej kladky? Na niektorom z predoslych videi to bolo detailne vidiet.


Alchymista - 27/10/2011 - 21:00

najskôr váha alebo tenzometer (proste niečo na meranie zaťaženia žeriavu).

Načo?
Pri príprave rakety, sondy či kozmickej lode sa každú chvíľu niečo niekde upevňuje k nejakému montážnemu rámu a zasa z neho uvoľňuje.
Používané žeriavy majú hodne pomalé mikroposuny a celkom slušné výkony.
Nerobí im teda žiadny problém "celkom nenápadne" utrhnúť nejakú zabudnutú upevňovaciu skrutku alebo čap, prípadne niekde niečo ohnúť... Takýto jednoduchý udelátor ale žeriavnika dostatočne presne a rýchlo informuje, či skutočne dvíha (alebo spúšťa) skutočne len takú hmotnosť, akú dvíhať má a či s nákladom neťahá aj niečo iné - a reaguje už pri posune o pár milimetrov. Navyše - na mechanickom zariadení sa skoro nemá čo pokaziť.


Jaro. - 27/10/2011 - 21:59

Na stránkach IKI venovaných F-G nahodili niektoré údaje o dráhe sondy a chode motora preletovej časti pri štarte 8.11.2011.

http://phobos.cosmos.ru/index.php?id=312&L=nuxbbasayjzgino


David - 27/10/2011 - 23:05

Proč došlo k posunu z 5.11 a jak dlouho trvá " okno" ?


Jaro. - 28/10/2011 - 10:25

quote:
Proč došlo k posunu z 5.11 a jak dlouho trvá " okno" ?


To, že neodštartujú piateho už bolo jasné niekedy začiatkom októbra. Prečo, neviem presne, ale aj Popovkin sa vyjadril, že mali nejaké problémy. V tom poslednom linku hore sa píše 9.11.2011. A okno by malo trvať do 20. alebo 25. novembra.


Jaro. - 29/10/2011 - 11:50

Online odpovede hlavného konštruktéra F-G Makcima Martinova:

http://ria.ru/online/456770097.html

Okrem iného, F-G bude poistený.


David - 29/10/2011 - 14:12

Jedinou možnou pojistkou je druhá/záložní sonda/ vypuštěná v témže okně jako v případě MERů.Letošní sondy k Marsu však žádnou pojistku nemají.Je sporné, zda finanční pojistka by skutečně umožnila nový let v dalším okně. Poslední neúspěšné sondy k Marsu se dvojníků nedočkaly a to jak v Rusku, tak Japonsku,Evropě i USA.


-=RYS=- - 29/10/2011 - 14:28

Ciste technicky by jeden FH zvladl odpalit dva F-G/MSL/MER k Marsu.
Klicove asi bude, aby FH mel posledni stupen znova-zazehnutelny motor.


Agamemnon - 29/10/2011 - 14:57

quote:
Ciste technicky by jeden FH zvladl odpalit dva F-G/MSL/MER k Marsu.
Klicove asi bude, aby FH mel posledni stupen znova-zazehnutelny motor.



Merlin Vac je schopný viacnásobného reštartu za letu...
otázka je, či je dosť výkonný na niečo také imo by stačilo pribaliť centaur ako tretí stupeň... podobne ako bude štartovať MSL teraz...


yamato - 29/10/2011 - 15:17

quote:
quote:
Ciste technicky by jeden FH zvladl odpalit dva F-G/MSL/MER k Marsu.
Klicove asi bude, aby FH mel posledni stupen znova-zazehnutelny motor.



Merlin Vac je schopný viacnásobného reštartu za letu...
otázka je, či je dosť výkonný na niečo také imo by stačilo pribaliť centaur ako tretí stupeň... podobne ako bude štartovať MSL teraz...


MSL bude mat tri stupne? co bude druhy stupen?


Agamemnon - 29/10/2011 - 15:23

quote:
quote:
quote:
Ciste technicky by jeden FH zvladl odpalit dva F-G/MSL/MER k Marsu.
Klicove asi bude, aby FH mel posledni stupen znova-zazehnutelny motor.



Merlin Vac je schopný viacnásobného reštartu za letu...
otázka je, či je dosť výkonný na niečo také imo by stačilo pribaliť centaur ako tretí stupeň... podobne ako bude štartovať MSL teraz...


MSL bude mat tri stupne? co bude druhy stupen?


huu, dobrý postreh... nejak som si automaticky z centauru urobil tretí stupeň... mea culpa...


M: - 29/10/2011 - 15:51

quote:
...MSL bude mat tri stupne? co bude druhy stupen?

huu, dobrý postreh... nejak som si automaticky z centauru urobil tretí stupeň... mea culpa...

sorry, ale nie je pravda niekde uprostred?
2a1/2


Jaro. - 31/10/2011 - 15:24

Objavili sa fotky z ukladania F-G na preletový modul.

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18176

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=393


Ervé - 1/11/2011 - 13:00

Plánovaný start za týden, uvidíme. Radši týdenní odklad pro kvalitnější zkoušky než fiasko a la Phobos a Mars 96. Každopádně Rusku držím palce.


David - 1/11/2011 - 15:54

Sebekvalitnější zkoušky úspěch letu nezaručí, raději měli sondu po dva roky, které čekala na start vylepšovat, vždyť ani nedali " čerstvý biologický materiál do návratového pouzdra.Samozřejmě jim přesto " držím palce", ale mám obavy, zda mají na takovou misi v sondě zabudováno dostatečné počítačové vybavení, protože tady asi nebudou stačit povely ze Země, sonda by měla být autonomní s umělou inteligencí, alespoň jako japonský Sokol.


-=RYS=- - 1/11/2011 - 16:02

quote:
Sebekvalitnější zkoušky úspěch letu nezaručí, raději měli sondu po dva roky, které čekala na start vylepšovat, vždyť ani nedali " čerstvý biologický materiál do návratového pouzdra.Samozřejmě jim přesto " držím palce", ale mám obavy, zda mají na takovou misi v sondě zabudováno dostatečné počítačové vybavení, protože tady asi nebudou stačit povely ze Země, sonda by měla být autonomní s umělou inteligencí, alespoň jako japonský Sokol.


Jak jsem si prohlizel PDF, tak urcita uroven AI tam skutecne v fw je.
Minimalne v softu pro pristani a rizeni startujiciho modulu se vzorkama.

Mimochodem, ted jsem si taky zahral na AI, kdyz jsem pred pulhodinou dohral novej fw a JAVu do TRX Motorola MTH800 (TETRA). Ted to umi uz i Galileo a hlavne "inteligentne" rozlisuje zda-li stojim, jdu pesky nebo jedu autem. Na zaklade rychlosti pohybu se meni obsluzny soft pro AVL a pro prepinani handoveru mezi BTS.


David - 1/11/2011 - 16:41

Měl jsem na mysli, zda si "neukousli " příliž veliké sousto.Po třech posledních neúspěších by docela stačilo na \phobu vysadit nějaký rover či hopper.


-=RYS=- - 1/11/2011 - 18:30

Pristavaci aparat bude slouzit mimo jine i jako radiomajak pro presne zamereni Phobose.


Jaro. - 1/11/2011 - 21:27

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18178

Len konštatovanie o načerpaní pohonných látok a prevádza sa kontrola rozkrytia slnečných batérií.


Ervé - 2/11/2011 - 06:53

Taky se trochu bojím toho, že dělají příliš ambiciózní misi, na druhou stranu, když si to berete krok za krokem, není to až taková hrůza - start, let, navedení na orbitu, přiblížení k Phobu - to zvládl už Phobos 2. Oddělení čínské minidružice by neměl být problém, kritické bude přistání na Phobu, už je to dávno, co Rusové mimozemsky přistávali. Pokud tohle Rusům vyjde, bude mise úspěšná. Nabrání vzorků bude těžší a start k Zemi, s tím moc nepočítám. Nejvíc se ale bojím chyby softwareu nebo hardwareu, to je ruská slabina.


David - 2/11/2011 - 11:13

Já mám obavy hlavně z "životnosti".Sonda je už vlastně dva roky stará a to je na ruské výrobky již samo o sobě dost.


Jaro. - 2/11/2011 - 20:54

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18185

Skladanie vrchnej časti sa zavŕšuje. Dnes večer by sa mala celá zostava dať do horizontálnej polohy a vsunúť do aerodynamického krytu. Potom by mala byť prevezená do oblasti 42 k pripojeniu k rakete.


xchaos - 2/11/2011 - 23:25

quote:
Já mám obavy hlavně z "životnosti".Sonda je už vlastně dva roky stará a to je na ruské výrobky již samo o sobě dost.


No to bych viděl přesně opačně: Rusové dělají opravdový "flight hardware" v původním slova smyslu tohoto slova - tedy "železářství" - "když do toho kopnete, bolí vás noha". (Sojuzy byly celé z titanu a nevratně se zahazovaly době, kdy CIA sháněla aspoň trochu titanovýho plechu na SR-71 ... tohle taky třeba staví program Apollo-Sojuz do jinýho světla, pro Amíky to tehdy muselo být tak trochu "setkání s Klingony"... rozhodně ne s "chudým příbuzným"... )

Z robustnosti a životnosti bych u nich fakt strach neměl... problém bude jinde (něco jako konverze imperiálních jednotek na metrické u NASA, ale ve specificky ruském podání... tedy konverze bumažek na razrešenija a tak.) [Upraveno 02.11.2011 xChaos]


Ervé - 3/11/2011 - 06:16

Sojuzy nikdy z titanu nebyli. S počítači a softwarem ale měli problémy vždycky.


Machi - 3/11/2011 - 08:11

Rusové dělali z titanu ponorky (jako jediní na světě).
U sond měli vždy problémy se systémy řízení a jejich systém "hermeticky uzavřené krabice" taky nebyl pro sondy vhodný, ale doufám, že už tyto problémy překonali.


Jaro. - 3/11/2011 - 08:35

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18190

Fotky z vkládania sondy do aerodynamického krytu.


Ľuboš - 3/11/2011 - 11:12


Z robustnosti a životnosti bych u nich fakt strach neměl...

Tá robustnosť sa podpísala aj pri raketách na štartoch za poveternostných podmienok (napr. z Plesecka), o ktorých sa Američanom ešte ani dnes nesníva


xChaos - 3/11/2011 - 14:53

quote:
Sojuzy nikdy z titanu nebyli. S počítači a softwarem ale měli problémy vždycky.


Tak aspoň poklopy na nich :-) Jsem četl, že ten návrat "čumákem dopředu" (tuším Sojuz 5) přežil kosmonaut na palubě díky tomu, že titanový poklop průlezu prostě vydržel víc, než musel. Každopádně dělali z titanu svého času i rejče (buď nějaká přidružená zemědělská výroba při zbrojní fabrice, nebo později v rámci perestrojky při konverzi na civilní produkci, nebo tak něcp).


xChaos - 3/11/2011 - 14:58

Jinak abych navázal na něco víc ontopic: já jsem zejména zvědavý na ten update navigačního softwaru až během letu (jako to dělá NASA běžně už celá léta). Toto si u Rusů šlo dosud představit jen stěží, protože jejich vojenská a kosmická elektronika v době studené války byla většinou přísně jednoúčelová a úzce specializovaná (v podstatě o "softwaru" tam moc nemohla být řeč... bylo to většinou zadrátované na jednu jedinou funkci).

Ale to se v poslední době mění - viz "digitální Sojuzy" a postupná náhrada těch letitých jednoúčelových analogových systémů. Takže myslím, že to právě bude docela napínavé, sledovat jak jim to bude šlapat po těch 20ti letech, co se postupně učili úplně jiný přístup (mj. i na té ISS)


Jaro. - 3/11/2011 - 22:43

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18202

Raketa je pripravovaná k pripojeniu s nákladom (KGČ). Po vyplnení všetkých prác bude KGČ premiestnená na miesto spájania s raketou.


pospa - 4/11/2011 - 10:26

Velmi mnoho podrobných prezentací o misi F-G , jejím přístrojovém vybavení a dalších projektech průzkumu Sluneční soustavy, a to vše v angličtině (!), je k dispozici na webu říjnového sympózia 2MS3 - The Second Moscow Solar System Symposium.

http://ms2011.cosmos.ru/content/presentations


avitek - 5/11/2011 - 16:41

Státní komise vydala souhlas s převezením nosné rakety Zenit-2SB se sondou Fobos-Grunt z montážní haly komplexu 42 na startovní rampu č. 1 komplexu 45. Převoz bude zahájen 2011-11-06 v 08:00 moskevského času (MLČ), tj. 04:00 UTC = 05:00 SEČ.

http://www.federalspace.ru/main.php?id=2&nid=18209

Start je stále plánován na 2011-11-09 v 00:16:03 MLČ = 2011-11-08 20:16:03 UTC = 2011-11-08 21:16:03 SEČ.

http://phobos.cosmos.ru/index.php?id=312&L=2


David - 6/11/2011 - 01:09

Bude start na MEKu ?


Jaro. - 6/11/2011 - 10:24

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18210

Zenit je na štartovacom komplexe. Začal sa prvý štartový deň a s ním súvisiace úkony - funkčné kontroly F-G, preletového modulu a kontrola napĺňania rakety.


Jaro. - 6/11/2011 - 10:30

Diagram s vyznačenou trasou letu i miest chodu motora preletového stupňa.

http://phobos.cosmos.ru/index.php?id=1699


Jaro. - 7/11/2011 - 12:35

Konečne nabehli fotky z ukladania Zenitu na štartovaciu rampu.

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=393


Jaro. - 7/11/2011 - 19:46

http://www.tvroscosmos.ru/frm/video/start105.php

Video z vývozu Zenitu.


Jaro. - 7/11/2011 - 19:59

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml

Chartov znova hovorí o problémoch s Elektro-L. Problémy sú so snímačmi, ktoré majú horšie charakteristiky než by bolo žiadané.


Jaro. - 7/11/2011 - 20:02

A ešte krajší diagram:

http://pix.academ.org/img/2011/11/07/17846ca4d6fe8e0eed6d86ec22d867d3.jpg


mrf - 8/11/2011 - 11:43

hoj. měl bych takový dotaz.nenašel jsem vlákno
"amatérské dotazy" tak se ptám tady

čím to je že doba přeletu k Marsu bude u FG
o cca 2 měsíce delší než u MSL ? dalo by se
to říci tak že Rusové zvolili (nebo museli
zvolit) energeticky méně náročnou trajektorii
?? a případně proč ? díky ...


Jaro. - 8/11/2011 - 16:07

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18219

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18221

Bol vydaný súhlas na načerpanie pohonných hmôt.


alchymista neprihlásený - 8/11/2011 - 16:10

Energetiky menej náročná dráha je jedno možné vysvetlenie.
Druhým može byť fakt, že MSL vstúpi z preletovej dráhy dráhy priamo do atmosféry a pristane, kým Fobos-Grunt sa musí k Marsu priblížiť takým spôsobom, aby mohol prejsť na obežnú dráhu okolo Marsu. Geometria oboch dráh je teda nevyhnutne rozdielna.


yamato - 8/11/2011 - 16:39

quote:
http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18219

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18221

Bol vydaný súhlas na načerpanie pohonných hmôt.


neviete ci aj ine vesmirne agentury funguju takymto uradnickym sposobom? potrebuju suhlas komisie aj na vypnutie svetiel v kancelariach?


Jaro. - 8/11/2011 - 16:41

quote:
neviete ci aj ine vesmirne agentury funguju takymto uradnickym sposobom? potrebuju suhlas komisie aj na vypnutie svetiel v kancelariach?



yamato - 8/11/2011 - 18:07

vydala komisia povolenie aj na nejaky prenos, alebo bude start tajny?


Agamemnon - 8/11/2011 - 18:09

quote:
vydala komisia povolenie aj na nejaky prenos, alebo bude start tajny?


http://www.tsenki.com/en/broadcast/
http://www.livestream.com/spaceflightnow


yamato - 8/11/2011 - 19:07

vdaka

inak je to celkom paradox, ale vdaka ruskej neskusenosti s lietanim k marsu si mozeme aj my mladsie rocniky zazit tu atmosferu pionierskych misii s vysledkom neurcitym. NASA so svojou pravidelnou linkou zem-mars nam uz nic take nedopraje


Agamemnon - 8/11/2011 - 19:09

quote:
vdaka

inak je to celkom paradox, ale vdaka ruskej neskusenosti s lietanim k marsu si mozeme aj my mladsie rocniky zazit tu atmosferu pionierskych misii s vysledkom neurcitym. NASA so svojou pravidelnou linkou zem-mars nam uz nic take nedopraje


jj, to áno
aj keď myslím, že spôsob pristávania MSL nám opäť poskytne atmosféru pionierskej misii


yamato - 8/11/2011 - 19:16

no bude to napinave, ale NASA predsa len vzbudzuje pocit ze vie co robi, maju vysledky. Rusi nemaju, takze je to napinavejsie

Asi ako ked SpaceX odpalila Falcon9. Keby to urobila NASA, tak by to ani nestalo za rec...


pospa - 8/11/2011 - 20:19

T-1 hod - běží komentovaný přenos z rampy, momentálně záznam z montáže sondy na nosič.

http://www.livestream.com/spaceflightnow

[Upraveno 08.11.2011 pospa]


pospa - 8/11/2011 - 21:05

T-10 min - zatím vše OK


Agamemnon - 8/11/2011 - 21:08

-14C v baikonure... hehe


pospa - 8/11/2011 - 21:16

Start na čas !

GO F-G !!!


yamato - 8/11/2011 - 21:17

ty vole to ma odpich :O


pospa - 8/11/2011 - 21:23

Celkem fajn, že komentář hlásí každých 10 s , že je vše v normě, ale proč má na pozadí ten kravál, jako kdyby seděl přímo v té raketě, to netuším

... teď ten rachot konečně vypnuli


xetal - 8/11/2011 - 21:26

Ta šla nahoru opravdu svižně......


yamato - 8/11/2011 - 21:26

to bolo plynove vyhrievanie moderatorskej budky

bude este nieco live, alebo uz len same stastne pisomne spravy?


yamato - 8/11/2011 - 21:29

F-G sa oddelil od druheho stupna, vsetko v norme


Conquistador - 8/11/2011 - 21:33

a je na orbitě.. krása.. škoda že jsem byl zrovna na toaletě a nestihnul jsem prvnich 10s startu, takže si zažeh vychutnám ze záznamu


pospa - 8/11/2011 - 21:34

quote:
F-G sa oddelil od druheho stupna, vsetko v norme
... a je na parkovacím orbitu - první krok si můžeme s úlevou odškrtnout.
Jen tak dál, až na Fobos!


Agamemnon - 8/11/2011 - 21:36

quote:
a je na orbitě.. krása.. škoda že jsem byl zrovna na toaletě a nestihnul jsem prvnich 10s startu, takže si zažeh vychutnám ze záznamu


už je to na yt:


pospa - 8/11/2011 - 21:39

Průběh následujících 5 hodin letu:

T+02:39:45 MDU First Ignition
The spacecraft's main propulsion unit, or MDU, ignites at 2255 GMT (5:55 p.m. EST) for a burn lasting nine-and-a-half minutes to raise the apogee, or high point, of its orbit to an altitude of more than 2,500 miles.

T+02:48:15 MDU First Shutdown
The hydrazine-fueled MDU shuts down at 2305 GMT (6:05 p.m. EST) after reaching a higher orbit.

T+02:50:14 Jettison Tanks
Auxiliary propellant tanks are jettisoned from the Phobos-Grunt propulsion unit.

T+04:46:45 MDU Second Ignition
After coasting through space for two hours, Phobos-Grunt's MDU ignites again at 0102 GMT Wednesday (8:02 p.m. EST Tuesday) to accelerate the spacecraft on an escape trajectory toward Mars.

T+05:04:07 MDU Second Shutdown
Phobos-Grunt reaches an interplanetary trajectory at 0120 GMT Wednesday (8:20 p.m. EST Tuesday) following the second burn of the main propulsion unit. The probe will reach orbit at Mars in October 2012.


David - 8/11/2011 - 21:44

Bylo to hladké,nyní nás čekají další kritické okamžiky, ale důležité je, že letí.


PINKAS J - 8/11/2011 - 21:49

Zenit je nádherná raketa a bylo by škoda ji nevyužít i pro lety člověka. Do budoucna prvý stupeň by se mohl stát základním modulem i pro mnohem výkonější raketu.


Conquistador - 8/11/2011 - 21:50

quote:

už je to na yt:


díky


Agamemnon - 8/11/2011 - 21:52

quote:
Zenit je nádherná raketa a bylo by škoda ji nevyužít i pro lety člověka. Do budoucna prvý stupeň by se mohl stát základním modulem i pro mnohem výkonější raketu.


mňa najviac fascinuje ten jeden motor, čo ju poháňa... hehe...


Machi - 8/11/2011 - 21:53

Gratuluji ruskému týmu!

Potřebujem ruský úspěch, protože jinak se v dohledné době na Europu nedostanem (Rusko pošilhává, reálně jako jediné, po přistávacím modulu pro Europu).


Conquistador - 8/11/2011 - 22:00

quote:
Zenit je nádherná raketa a bylo by škoda ji nevyužít i pro lety člověka. Do budoucna prvý stupeň by se mohl stát základním modulem i pro mnohem výkonější raketu.


Tak zenit vychazí z technologiich které byly použité na Enegrii takže již jednou ty technologie uspěšně použity byly.. jinak velká gratulace doufám že celý let proběhne tak dobře jako start!


xChaos - 8/11/2011 - 22:01

Doufám, že se jim podaří navedení na meziplanetární dráhu... vypadá to, že po prakticky 20 letech konečně začínají nějaké kosmické závody, na které bude stát za to se dívat... (samozřejmě držím palce i MSL - pokud cca ve stejné době budou úspěšně operovat v oblasti Marsu Amíci i Rusové a v obou případech půjde o landing missions, tak to bude jízda...)


pospa - 8/11/2011 - 22:09

quote:
... samozřejmě držím palce i MSL - pokud cca ve stejné době budou úspěšně operovat v oblasti Marsu Amíci i Rusové a v obou případech půjde o landing missions, tak to bude jízda...)
Dodávám, že MSL má přistát v srpnu a F-G v říjnu.
Přičemž jedna mise je rover a druhá sample return !
Jestli vše klapne podle plánu, tak se máme příští podzim věru na co těšit!


yamato - 8/11/2011 - 22:11

quote:
Gratuluji ruskému týmu!

Potřebujem ruský úspěch, protože jinak se v dohledné době na Europu nedostanem (Rusko pošilhává, reálně jako jediné, po přistávacím modulu pro Europu).


niekde som videl ze lander z F-G by mal sluzit ako urcity univerzalny hardware pre pristavanie, ak sa osvedci... europa je jeden z kandidatov


Conquistador - 8/11/2011 - 22:26

Nejen Europa, ale celý lunární program je založen na stejném pristávacím modulu! Jedině Veněra - D se má odlišovat, ale to je díky specifickým podmínkám co na Venuši panují...


Jan Balabán - 8/11/2011 - 22:38

Až se roku 2014 vrátí na Zem pouzdro se "zeminou", tak má přistávat bez padáků, jen vztlakem díky svému konickému tvaru. To bude celkem zajímavé, snad to vyjde. Co jsem viděl, vždy se šlo zpátky na Zem jen s padáky.


http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/249959-ruska-sonda-vyrazila-k-marsu.html?ref=boxE


PINKAS J - 8/11/2011 - 22:47

feature=related

Zde je mnohem lépe vidět start Zenitu s radioteleskopem Spektr-R. Start byl zcela zřejmě ve dne za krásné viditelnosti.


yamato - 8/11/2011 - 22:49

mala pikoska z NSF:

The ISS crew will be able to view PhSRM tonight, starting at ~7:58pm, at a range of 3248 nmi., with the spacecraft and its exhaust plume in sunlight for the entire duration of the viewing opportunity and the ISS in eclipse (darkness).

Ak som to spravne pochopil, posadka ISS bude sledovat zazeh preletoveho motora sondy!


Jaro. - 8/11/2011 - 23:12

quote:
Zenit je nádherná raketa a bylo by škoda ji nevyužít i pro lety člověka...


Áno, vždy ma to zamrzí keď pri jej vynášaní na rampu vidím tie opustené veže pre pilotovaný program


xChaos - 9/11/2011 - 00:14

quote:

The ISS crew will be able to view PhSRM tonight, starting at ~7:58pm, at a range of 3248 nmi., with the spacecraft and its exhaust plume in sunlight for the entire duration of the viewing opportunity and the ISS in eclipse (darkness).


nezní mi to zrovna jako optimální podmínky pro pozorování, ale každopádně mě zarazilo, že Rusové mají tak málo příležitostí pro přímý kontakt s řídícím střediskem... čekal bych, že budou mít nějakou komunikační síť, kterou na tohle budou moc použít (min. by k retranslaci signálu mohli využít tu ISS...)


xChaos - 9/11/2011 - 01:51

There are reports the Phobos-Grunt Mars probe was not found in the predicted orbit following a planned rocket burn. Details still murky.

:-(


cernakus - 9/11/2011 - 02:57

xChaos:

to by neměl být zásadní problém. V podstatě se s úpravami propočítané letové dráhy počítá a sonda by měla mít možnost doprogramovávat změny drah za letu k Marsu. Dokud bude komunikovat, měl by mít Fregat-SB dost paliva na korekci nějaké té drobnější chybky.

No a pokud to neklapne, tak vyhodili slavnostně oknem necelých 200 miliónů USD

Mimochodem, když už se to trochu porovnává MSL s F-G, je zajímavé, že obě sondy vyjdou na 2,4 miliardy. Akorát jedna cena je v rublech :-) Když to přeženu trochu do absurdna, mohli by Rusové zkusit R-strategii. Tj. místo jednoho F-G vyslat rovnou deset za sebou, však ono by se jich pár uchytilo. Stálo by je to sice půlku toho co Američany MSL, ale výsledky by byly vcelku jisté


mikes - 9/11/2011 - 06:59

Sonda je stále na oběžné dráze kolem Země, dva plánované zážehy neproběhly.

http://spaceflightnow.com/news/n1111/08phobosgrunt/


avitek - 9/11/2011 - 07:10

Space Track také uvádí oběžnou dráhu kolem Země. Zenit-2SB pracoval perfektně, motor urychlovacího bloku sondy nenaskočil.

Generální ředitel Roskosmosu Popovkin údajně řekl, že po oddělení sondy od 2. stupně Zenitu se nepodařilo se sondou navázat spojení. Zda jde o softwarovou nebo hardwarovou chybu se proto zatím neví. Pukud by to byla softwarová, tak je ještě naděje ...


Jan Toman - 9/11/2011 - 07:32

Je to pořád stejná písnička... Jak proboha chtějí provádět operace ve vzdáleném kosmu, když si nedokážou zabezpečit spojení při kritických manévrech na oběžné dráze kolem Země. Škoda vyhozených peněz.


yamato - 9/11/2011 - 08:03

fuha, ja sa zobudim s tym ze F-G je uz na ceste k marsu, a co sa nedozviem?
cakal som ze to nebude prebiehat hladko, ale ze problemy zacnu tak skoro, tak to som necakal


Radek Hellmayer - 9/11/2011 - 08:16

quote:
Space Track také uvádí oběžnou dráhu kolem Země. Zenit-2SB pracoval perfektně, motor urychlovacího bloku sondy nenaskočil.

Generální ředitel Roskosmosu Popovkin údajně řekl, že po oddělení sondy od 2. stupně Zenitu se nepodařilo se sondou navázat spojení. Zda jde o softwarovou nebo hardwarovou chybu se proto zatím neví. Pukud by to byla softwarová, tak je ještě naděje ...

Podle šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Vladimira Popovkina je se sondou navázáno spojení. Nyní se letoví inženýři budou snažit sondu přeprogramovat na novou dráhu letu. Mají na to asi tři dni, než se vybijí baterie.


yamato - 9/11/2011 - 08:17

ako sa to mohlo stat? ved predsa komisia dala suhlas!

sry, musel som si rypnut...


ucvrnkls - 9/11/2011 - 08:18

doprdele..


Agamemnon - 9/11/2011 - 08:19

quote:
http://www.youtube.com/watch?v=a0sWel9FcdY&feature=related

Zde je mnohem lépe vidět start Zenitu s radioteleskopem Spektr-R. Start byl zcela zřejmě ve dne za krásné viditelnosti.



vdaka za link... heh, ten motor je uzasny


Ervé - 9/11/2011 - 08:22

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/142401-ruska-sonda-nenabrala-kurz-k-marsu/
uvidíme co je za problém, malé šance na úspěch ještě jsou.
Ale takhle se to dělat nemá...


ucvrnkls - 9/11/2011 - 08:22

Mno tak mne napada, jestli by se tim v nouzi nedalo krouzit kolem mesice ... a nebo alespon kolem zeme.


yamato - 9/11/2011 - 08:25

quote:
Mno tak mne napada, jestli by se tim v nouzi nedalo krouzit kolem mesice ... a nebo alespon kolem zeme.


a co tym ziskame? ako to nepreprogramuju, nastane dalsi problem - ako to nechat bezpecne spadnut? ide o velmi velku a tazku sondu...


PINKAS J - 9/11/2011 - 09:07

Myslím, že naděje na záchranu sondy jsou nepatrné. Proč si Rusové nezajistí alespoň tolik sledovacích stanic po světě jako Číňané? Zřejmě je o otázka peněz, ale požádat NASA o pomoc by určitě za to stálo. Měli kdysi sledovací lodě, ty jsou buď ve šrotu nebo je prodali. Období úpadku bylo příliš dlouhé.


Agamemnon - 9/11/2011 - 09:09

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/phpBB2/viewtopic.php?p=830982#830982

quote:

СБ раскрылись



znamena toto, ze solarne panely boli roztiahnute?


yamato - 9/11/2011 - 09:25

podla NSF hej, ale je to nepotvrdena sprava. Pridalo by to trocha casu...


arccos - 9/11/2011 - 09:26

To jsou po ránu zprávy, já bych do toho kop...


dubest - 9/11/2011 - 09:26

http://www.universetoday.com/90803/trouble-for-the-phobos-grunt-mission/


Conquistador - 9/11/2011 - 09:27

snad F-B zachraní.... proboha proč se nedohodli s činou na sledovacích lodích když tam je i jejich družice.... pokud to nevyjde tak to bude velká škoda!


yamato - 9/11/2011 - 09:40

quote:
snad F-B zachraní.... proboha proč se nedohodli s činou na sledovacích lodích když tam je i jejich družice.... pokud to nevyjde tak to bude velká škoda!



nezabudajte ze tento stat nechal utopit posadku svojej jadrovej ponorky, aby nemusel priznat ze ju nevie zachranit vlastnymi silami


Jaro. - 9/11/2011 - 09:45

Och jaj, to su správy


martinn - 9/11/2011 - 09:50

quote:
a co tym ziskame? ako to nepreprogramuju, nastane dalsi problem - ako to nechat bezpecne spadnut? ide o velmi velku a tazku sondu...


přesně tak, dokonce jsem někde četl, že na palubě je také radioaktivní materiál


Agamemnon - 9/11/2011 - 09:53

quote:
quote:
a co tym ziskame? ako to nepreprogramuju, nastane dalsi problem - ako to nechat bezpecne spadnut? ide o velmi velku a tazku sondu...


přesně tak, dokonce jsem někde četl, že na palubě je také radioaktivní materiál


niekolko gramov cobalt-57 by malo byt na jednom zo zariadeni... myslim, ze vacsi problem bude tych niekolko ton toxickeho paliva vo fregate, ak by islo o to... a potom velkost sondy


Machi - 9/11/2011 - 10:00

Vypadá to na "ruskou Hayabusu". Doufám, že se rusové trochu "pojaponštili" a start se jim nakonec podaří.

"ako to nechat bezpecne spadnut? ide o velmi velku a tazku sondu."
To mě nechává chladným.


Milan081 - 9/11/2011 - 10:02

Je někdo schopný upřesnit momentalní průběh letu ? - po krocích pokud možno - start v poradku zenit bezchyby a potom co ?
z toho co jsem vyčetl tak cela sestava je momentálně na "parkovací" dráze - to znamená že poslední stupeň zenitu dohořel a je v pořádku odpálen ( pyrošrouby ? ) ovšem nekde tam +- lítá taky potom se sonda měla zorientovat na nejakou hvězdu a zažehnout motor na pŘechodovou drahu a podruhe na mars ? - a to se nestalo - takže sonda je na oběžné dráze stabilizovaná ? (rotací od posledního stupně?) - co znamenají ty dny zdržení pro další dráhu sondy ? - vice paliva ? o kolik ?


Jan Toman - 9/11/2011 - 10:02

Info v CJ:
http://technet.idnes.cz/vyprava-na-mars-v-ohrozeni-na-zachranu-zbyvaji-tri-dny-pak-dojde-energie-1am-/tec_vesmir.aspx?c=A111109_075929_tec_vesmir_hro


Machi - 9/11/2011 - 10:06

"co znamenají ty dny zdržení pro další dráhu sondy ? - vice paliva ? o kolik ? "

Pokud je palivový systém v pořádku, myslím že paliva bude dost.
Nicméně parkovací dráha je na nějakých 200×3?? km, což je dost málo. Jinak řečeno, sonda bude rychle klesat k zemi.


xChaos - 9/11/2011 - 10:08

http://spaceflightnow.com/news/n1111/08phobosgrunt/
If it was a software glitch, the odds of recovery are good, while a hardware anomaly could have more dire consequences for the mission, the report said

Na jednu stranu jsem předpovídal, že jestli budou mít problém, tak očekávám spíš softwareový, než hardwareový. Na druhou stranu, teď se nám tady všem, co jsme ji věřili, pěkně vysměje ruso-skeptický komentátor David :-)


xChaos - 9/11/2011 - 10:10

quote:
snad F-B zachraní.... proboha proč se nedohodli s činou na sledovacích lodích když tam je i jejich družice.... pokud to nevyjde tak to bude velká škoda!



Kdysi měli i vlastní sledovací lodi... já to fakt nechápu, zvlášť když jsem viděl v rámci projektu czCube, jak malý a mobilní může být pozemní satelitní rotátor... Rusové mají spoustu bohaté elity, řada z nich vlastní jachty... to fakt každý v Rusku, koho zajímá kosmický program, bydlí v nějakém paneláku na Sibiři a na víc nemá?


yamato - 9/11/2011 - 10:14

ja som to tiez videl dost neisto, ale problemy som ocakaval az pri marse, nie na LEO, to je vazne sok...

dufajme ze ide o ten software. A ze sa niekto pouci. Menej papierovych projektov a statnych komisii, viac lietat, a chyby nezatlkat, ale riesit!

NASA sa k svojim martanskym uspechom tiez musela pretlct cez tony zlyhaneho a draheho srotu, to sa neda nijako obist.


Machi - 9/11/2011 - 10:15

" to fakt každý v Rusku, koho zajímá kosmický program, bydlí v nějakém paneláku na Sibiři a na víc nemá?"

A vy znáte obecně nějakého bohatého mecenáše kosmických letů?
PS: Snad jen Elon Musk, pokud to nebere jen jako byznys.


xChaos - 9/11/2011 - 10:22

quote:
" to fakt každý v Rusku, koho zajímá kosmický program, bydlí v nějakém paneláku na Sibiři a na víc nemá?"

A vy znáte obecně nějakého bohatého mecenáše kosmických letů?
PS: Snad jen Elon Musk, pokud to nebere jen jako byznys.


Právě se divím, že ti ruští oligarchové mají kosmický výzkum na nějaké naprosto vedlejší koleji... ať už jde o opulentní pracháče éry 90tých let a nebo Putinovu post-KGB vládu. Jediný, kdo do jejich kosmonautiky leje dlouhodobě prachy, je NASA, ESA a pár západních komerčních zákazníků: a ti pochopitelně radši outsourcují nudnou rutinu a ruské výzkumné kosmické lety odepsali už před 20 lety.

Nechápu, proč Rusové nemůžou mít k dispozici buď vlastní satelitní komunikační síť, nebo si nějakou pronajmout od NASA či komerčních operátorů. Zřejmě jim hrdost brání mít na palubě satelitní telefon iridium s modemem, pro komunikaci na parkovací dráze, či co...

Letos už to vypadalo tak nadějně, a vypadalo to i dobře rozmyšlené (test nového hardware na Radioastronu - ten upravený stupeň měl být prakticky identický)... zřejmě ale s oslněným orientačním čidlem by byli bez šance, i kdyby měli přímé spojení na druhé straně Země... max. by byli míň nervózní, nebo dřív nervózní.. no, budu fakt napjatě sledovat, jestli to vyřeší (zvlášť pokud jde o to to jinak naprogramovat, případně vymyslet záložní způsob orientace v kosmu)


xChaos - 9/11/2011 - 10:28

Americká Planetary Society to sleduje docela pečlivě:
http://www.planetary.org/blog/article/00003251/


Machi - 9/11/2011 - 10:29

No pokud to teď rusové nezabalí (doufám že ne), tak nás čekají tři dny nervozity a napětí.
Doufejme, že si je neprožijem znova i za měsíc (MSL).


pv - 9/11/2011 - 10:30

Neztrácejme naději, vše se opravdu může povést, mají na to kluci ruský 3 dny. Tak ať se snaží, jinak to bude rána pod pás jejich úsilí.


xChaos - 9/11/2011 - 10:31

Dobrá hláška na Slashdotu:

More updates (Score:5, Funny)
http://science.slashdot.org/story/11/11/09/0232218/phobos-grunt-launches-to-retrieve-a-sample-of-phobos

Update 5:09 PST. The Phobos-Grunt spacecraft has not been found in its predicted orbit.

Update 5:45 PST. A Deep Space Network source indicates that the spacecraft is in safe mode, and the engine burn was never performed. The spacecraft could be reset, and the mission might be recoverable. Stay tuned.

Update 7:13 PST. Vladimir Putin has announced he will be going into orbit to save the mission. He plans to pilot his craft as close to the Phobos-Grunt spacecraft as possible. He will then exit the craft (EVA), remove his shirt and throw Phobos-Grunt to Mars.


Každému, kdo něco zaslechl o závratných úspěších Putina v roli akčního archeologa nebo tuší něco víc o jeho publicity-stuntech, tohle nepřijde zas tak nereálné :-) fakt je, že mise po vzoru Hubble servicing mission by byla fakt úlet... ale mají na to 3 dny (!)


David - 9/11/2011 - 10:32

Budete se divit, ale mě je z toho smutno,Ostatně jen jsem se divil proč rusové po ty dva roky na sondě nepracovali obodobně jako amíci, vždy je co zlepšovat,zejména, že vývoj letí stále kupředu, zdálo se mi že dva roky " stará" ruská sonda ležící nečinně ve skladu, bude i méně spolehlivá vzhledem k malé životnosti ruských výrobků v kosmu.Jinak jsem mírný optimista, dráha na níž se sonda pohybuje je dostatečně stabilní po celé " okno", takže pokud bude sonda fungovat a komunikovat, tak je naděje, pokud ovšem zcela selhal zážehový mechanismus na přeletovém stupni, tak je to v háji a z toho v žádném případě radost nemám už proto, že mám před sebou na " prkně" mapu s drahami předmětných těles po 2O dnech s barevným špendlíky abych mohl sledovat rusko-americké dostihy.Jinak si dovolím pochybovat, že ruskou sondu je možné opravovat " na dálku" jako americké sondy a družice, či Hayabusu.Ruská tělesa buď fungují, nebo nefungují, neznám případ obodobný v ruském podání třeba Telstaru,nebo japanské Hayabusi.Pokud se rusům tento pokus nepovede alespoň z části, t.j. alespoň doletět k Marsu, pak právě ukončený Mars-5OO bude působit poněkud směšně i u těch jimž směšně nepřipadal od samého počátku.A to zcela pomíjíme chudáky číňany,kteří mohli mít jako čtvrtí družici Marsu téměř zadarmo.


Jan Toman - 9/11/2011 - 10:33

Bylo běžné, že americká Deep Space Network vypomáhala ESA při vykrytí komunikačních oken. Dnes už má ESA svoji vlastní anténu v Austrálii a na američany se obrací při krizovkách. Co by stálo rusy, kdyby požádali předem o spolupráci? Pár dolarů, které by se v celkových nákladech ztratily. Jde - dle mého názoru - o ruský šlendrián. Ono to nějak dopadne... Doufám, že ne na nás.

A musím napsat, že jsem rusům úspěch přál. Kdybych jim mohl poradit, tak pěkně z hrušky dolů, pánové. NApřed malé a jednoduché sondy a potom teprve něco komplikovaného. Takhle mají prvenství jenom v kilech, které tam nahoru dostanou.


Machi - 9/11/2011 - 10:38

"Chudáci" číňani plánují vlastní družici pro rok 2015.
Mars-500 byl i projektem ESA, nejen Ruska.
"Jinak si dovolím pochybovat, že ruskou sondu je možné opravovat " na dálku" jako americké sondy a družice, či Hayabusu.Ruská tělesa buď fungují"
Na P-G je určitě reprogramovatelný počítač, jenom je otázka zda 3 dny budou rusům stačit.


yamato - 9/11/2011 - 10:53

ak vazne otvorili solarne panely, tak maju vyrazne viac nez 3 dni. Ale startovacie okno nepusti...

Inak tie panely vyzeraju ze su konstruovane na urcite pretazenie, pozrite na tie listy (nosniky) po bokoch panelov. Inak nema zmysel robit to takto masivne. Takze TEI moze byt realne aj s otvorenymi panelmi.


Agamemnon - 9/11/2011 - 10:55

quote:
ak vazne otvorili solarne panely, tak maju vyrazne viac nez 3 dni. Ale startovacie okno nepusti...

Inak tie panely vyzeraju ze su konstruovane na urcite pretazenie, pozrite na tie listy (nosniky) po bokoch panelov. Inak nema zmysel robit to takto masivne. Takze TEI moze byt realne aj s otvorenymi panelmi.


myslim, ze minimalne musia vydrzat brzdenie pri marse a potom este pristatie... tak snad by mohli aj start


xChaos - 9/11/2011 - 11:28

...jinak tohle mi přijde jako dlouho ukrytý vtip někakého wiki-editora, protože to přesně vystihuje takový ten Jameso-Bondovsko-Davidův obraz ruské kosmické technologie :-)
http://en.wikipedia.org/wiki/Soviet_Deep_Space_Network
The selected design consisted of eight 16 meter dishes placed on two hulls of diesel submarines, welded together and laid down on the railway bridge trusses. These trusses were mounted on bearings from battleship gun turrets.


Agamemnon - 9/11/2011 - 12:24

A telemetry had been received. Attitude keeping works. At present, the spacecraft is out of our visibility zone. We'll wait for telemetry feed at 21:30 Moscow (17:30 UTC). Then we'll know what's the problem.

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=15610.msg827200#msg827200


fritz.lochmann - 9/11/2011 - 12:28

Asi sme ten včerajší štart moc prechválili. Tak včil čakajme, čo bude.


Jaro. - 9/11/2011 - 12:34

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml

Dve správy za sebou, jedna viacmenej už F-G nedáva šancu, druhá od Vitaliho Davidova píše, že je možné stihnúť preniesť potrebné povely.


alamo - 9/11/2011 - 12:35

mohlo by takéto nehody obmedziť, keby sa sonda a urýchľovací blok posielali na LEO oddelene, na dva štarty, a tam sa všetko pred spojením otestovalo?
ja viem, že som s tým už fakt otravný.. ale vidíte, čo vidíte..


Agamemnon - 9/11/2011 - 12:36

quote:
mohlo by takéto nehody obmedziť, keby sa sonda a urýchľovací blok posielali na LEO oddelene, na dva štarty, a tam sa všetko pred spojením otestovalo?
ja viem, že som s tým už fakt otravný.. ale vidíte, čo vidíte..


myslim, ze to len zvysi riziko


alamo - 9/11/2011 - 12:40

no dobre, zase sa spýtam "nabudúce".. (podľa mňa je to len otázka času)
ja si myslím že keby sa niečo pokazilo pri parkovaní na LEO, sonda by mala väčšiu šancu na záchranu


Ervé - 9/11/2011 - 12:40

Štěstí je, že upravili program, aby prázdné nádrže po 1. zážehu neodhazovali po předem naprogramované době, ale až po dokončení manévru - jinak by byl už F-G odepsaný. Otázkou je stáčení roviny dráhy - nárůst nároků, ale snad mají rezervu. Dalším problémem může být, že Rusové neřeknou všechno, takže se dovíme, co se opravdu děje, až tak za půl roku. Držím palce, ať to klapne.


yamato - 9/11/2011 - 12:42

quote:
mohlo by takéto nehody obmedziť, keby sa sonda a urýchľovací blok posielali na LEO oddelene, na dva štarty, a tam sa všetko pred spojením otestovalo?
ja viem, že som s tým už fakt otravný.. ale vidíte, čo vidíte..


takze namiesto sondy s motorom, ktora sa moze pokazit, budes mat sondu, ktora sa moze pokazit, motor ktory sa moze pokazit, a musi prebehnut automaticky stykovaci manever, ktory sa moze pokazit. A este to zvysi hmotnost a cenu.
Nie je jednoduchsie analyzovat chybu a urobit system blbuvzdornejsi?


PINKAS J - 9/11/2011 - 13:00

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml

Poslední věta z druhého článku: (14:34):

Upřesněný rozbor parametrů dráhy a zásob energie na palubě ukázal, že takové povely ( programy a povely k zažehnutí motorů) musí být vydány během 2 týdnů.

Je to tedy dost dlouhá doba, ale startovní okno je zřejmě mnohem kratší.


yamato - 9/11/2011 - 13:20

MSL startuje koncom mesiaca, takze teoreticky trva startovacie okno cely mesiac, ale zrejme by museli vyrazne upravit drahu


yamato - 9/11/2011 - 13:22

keby som chcel byt velmi zly, tak navrhnem aby amici primontovali na MSL este lano a rusov potiahli


Agamemnon - 9/11/2011 - 13:46

podla tohto (davam linky na nsf, kde je rusky text prelozeny do anglictiny, comu rozumiem, a nie priamo na ruske texty, ktorym rozumiem len malo - linka na rusky text je v prispevku na nsf): http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=15610.msg827212#msg827212

hlavny motor F-G bude skusobne nastartovany dnes vecer - 1716 utc - kedy bude mat vhodnu poziciu na orbite [Edited on 09.11.2011 Agamemnon]


David - 9/11/2011 - 13:51

To je ovšem nadějná zpráva, ještě by mě zajímal důvod proč se neodletělo v noci, resp pro se nezdařil zážeh.Dík.


yamato - 9/11/2011 - 14:04

najpravdepodobnejsia zo vsetkych neoverenych teorii, co putuju po internete, je prepnutie pocitaca do safe mode. Z telemetrie urcia preco sa tak stalo, mozno je len precitlively (jak pocitac F9 pri prvych zazehoch na rampe). Kazdopadne pocitac sa da preprogramovat, to by bola este ta dobra varianta.


xChaos - 9/11/2011 - 14:14

quote:
keby som chcel byt velmi zly, tak navrhnem aby amici primontovali na MSL este lano a rusov potiahli


naprostá frajeřina by fakt byl start Sojuzu na LEO, EVA jednoho kosmonauta a ruční zmáčknutí tlačítka reset na palubním počítači :-)

ale snad jsou teď ve stavu, kdy toto nebude nutné. fakt jsem napnutý skoro jako když před lety oba americé MER přistávaly na Marsu...


Agamemnon - 9/11/2011 - 14:30

quote:
naprostá frajeřina by fakt byl start Sojuzu na LEO, EVA jednoho kosmonauta a ruční zmáčknutí tlačítka reset na palubním počítači :-)


alebo co tak, keby volkov naskocil na soyuz, priletel, stlacil reset a vratil sa na iss


yamato - 9/11/2011 - 14:32

nene, to zvladne jedine Putin


xChaos - 9/11/2011 - 14:54

Phobos-Grunt launch
http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_launch.html
Currently, all necessary parameters of the spacecraft motion had been determined, the statement said, however due to low orbit of the spacecraft it would not reenter the range of Russian ground stations until 23:00 Moscow Time (14:00 EST) on November 9. Based on the analysis of data, Roskosmos promised to prepare and upload onboard all necessary commands for the resumption of orbital maneuvers. Most importantly, the agency assured that a more accurate estimate of the mission's orbital parameters and power supplies onboard the spacecraft had provided two weeks for the transmission of new instructions to Phobos-Grunt.

Prostě zase když už jim to jednou letí, tak jim to letí, zdá se.


xChaos - 9/11/2011 - 14:56

Jinak ale Česká Kosmická kancelář by měla zvažovat najmout si mě jako manažera pro analýzu rizik... přesně problémy se softwarem byly to, co jsem včera předpovídal :-)


mrf - 9/11/2011 - 15:03

quote:
Jinak ale Česká Kosmická kancelář by měla zvažovat najmout si mě jako manažera pro analýzu rizik... přesně problémy se softwarem byly to, co jsem včera předpovídal :-)


..a kde ze zprávy vyplývá že příčina
je v softu ??


yamato - 9/11/2011 - 15:04

no zabijes sa ze si dobry?

ja som alibisticky predpovedal len blizsie neurcene problemy. Takze som trafil


yamato - 9/11/2011 - 15:27

... ked som vcera pisal ze to bude napinave s vysledkom neistym, netusil som ze az tak velmi a tak skoro


Tlama - 9/11/2011 - 15:38

i když jsou to Rusové, tak jim stále držím palce
kdyby klapla celá mise, tak by třeba popostrčili ostatní agentury k větší činorodosti


xChaos - 9/11/2011 - 15:39

já jsem hlavně zvědavý na dnešní devátou hodinu večer.. evidentně se po přeletu nad řídícím střediskem dají očekávat další přesnější informace, jak to jde. držím jim palce.


pv - 9/11/2011 - 16:05

Rozhodně má F-G zajištěnou větší sledovanost, nežli kdyby odfrčel plánovaně k Marsu. Bohužel bude možná krátká a pak se vystaví parte v atmosfeře.


yamato - 9/11/2011 - 16:18

no dnesny vecer bude zaujimavy...


David - 9/11/2011 - 19:23

Také to není žádný " drobeček" nyní sestava váží přes 13 tun ! Mám dojem , že je to nejtěžší sestava, která kdy zamířila na únikovou dráhu, krom toho, že se jedná o sestavu min. pěti víceméně samostatných těles a každé z nich by mělo mít svůj počítač.


xChaos - 9/11/2011 - 21:17

tady si myslím, že těch 13 tun je dané v podstatě tím, že se v podstatě hmotnost posledního stupně rakety započítává k hmotnosti sondy, v podstatě proto, že se použije i později pro zbrždění příletu k cíli.

historicky ruské sondy startovaly na raketách Proton, akorát se váha posledního stupně zřejmě nezapočítávala do hmotnosti sondy. stejně tak i americké sondy startovaly na vykonějších raketách, než Zenit. v podstatě jde opravdu jen o to,jak dlouho letí sonda a poslední stupeň pohromadě...


Agamemnon - 9/11/2011 - 22:36

http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_launch.html

podľa tohto webu sa uskutoční ďalší pokus medzi 3 a 5 moskovského času dnes v noci... hovorí o zdroji z astronomy.ru...

"At 16:35 Moscow Time (7:35 EST), a poster on Astronomy.ru web forum reported that new attempts to escape Earth orbit would be conducted between 03:00 and 05:00 Moscow Time on Thursday, November 10"


HonzaVacek - 10/11/2011 - 06:23

Poslední novinky z http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_launch.html

November 10
In early hours Moscow Time, the editor of this web site received a message from the director of Moscow-based Space Research Institute, IKI, Lev Zeleny, informing that tracking facilities of the US military provided significant help in establishing exact orbital parameters of the Phobos-Grunt spacecraft. This data was to be used during the previous night to send commands to the spacecraft as it was passing within range of ground control stations. Zeleny reassured that the mission team still had had "few days for reprogramming before the end of the Mars accessibility window for 2011."

At 06:20 Moscow Time, Vesti TV channel reported that ground controllers successfully downlinked information from Phobos-Grunt and started its analysis to develop correction actions.
[Upraveno 10.11.2011 HonzaVacek]


Tlama - 10/11/2011 - 09:54

Jestli to dobře chápu, tak se jim podařilo za pomoci amíků přesně určit dráhu. Potom stáhnout telemetrii a nyní to budou teprve zkoumat?


yamato - 10/11/2011 - 10:07

podla zarucene neoverenych informacii z NSF dokonca ani nic nestiahli
ale to je skor v rovine spekulacii


xChaos - 10/11/2011 - 10:08

Já to chápu tak, že o plánovaný odlet dnes v noci se ani nepokusili. zjevně pokud jim nefunguje sensor automatické orientace podle hvězd (což byla jedna z teorií, která popisovala, proč se řídící počítač mohl přepnout do safe mode), tak se pokusí sondu zorientovat nějak "ručně", pro ten zážeh... a na to asi chtějí mít tu dráhu spočítanou absolutně přesně.

mají pokud vím k dispozici orientaci podle Slunce (včera v noci prý bylo potvrzené dobíjení solárními panely, které ji vyžaduje), ale zřejmě je v tomto období postavení Země, Marsu a Slunce takové, že musí ten motor zažehnout na noční straně Země. [Upraveno 10.11.2011 xChaos]


yamato - 10/11/2011 - 10:14

ako chcu letiet na mars ked nefunguje navigacia podla hviezd? to chcu zadavat povel na MOI tiez rucne?
ja na ich mieste to nikam neposielam kym nie je navigacia v poriadku


yamato - 10/11/2011 - 10:28

podla RIA novosti sa stratil kontakt so sondou

zacinam mat pocit ze spravy si dost protirecia a silne zalezia od zdroja...


mrf - 10/11/2011 - 10:32

quote:
podla zarucene neoverenych informacii z NSF dokonca ani nic nestiahli
ale to je skor v rovine spekulacii


zajímavé je že některá média od rána referují
že se "komunikace nezdařila", např od rána ČRo,
nebo tady technet podle "nejmenovaného zdroje"
na Bajkonuru:
http://technet.idnes.cz/ceka-nas-pad-dalsiho-satelitu-rusky-phobos-grunt-stale-neodpovida-1ci-/tec_vesmir.aspx?c=A111110_083711_tec_vesmir_vse

jiná media na netu referují že došlo alespoň k downlinku
stavových dat.. hm ..


Ladislav Balint - 10/11/2011 - 10:41

Ja to sledujem na ruskych serveroch a tam jedni tvrdia tak druhi opak.

Kazdpopadne aj na dnes je dohodnute pouzitie radarov ESA na pokus o nadviazanie spojenia. Ruske media spekuluju o strate orientacie na Slnko (to tvrdi RIA Novosti)

Prvy pokus sa ma uskutocnit po 14h moskovskeho casu, dalsie okolo 22:00 moskovskeho casu

http://ria.ru/science/20111110/485439232.html

PS: Nejde sa mi nalogovat pod mojim nickom LbA (ani reset hesla nefunguje)


yamato - 10/11/2011 - 10:46

cau Laco, tu je igi))


Conquistador - 10/11/2011 - 11:04

sakra to soudruh Popovskin nemože udělat tiskovku co ví a co neví RKA? Nebo ten problém (hlavně co se povedlo a co ne) protože jestli přímají data a rozevřeli se panely tak je to celkem dobré, ale pokud ta sonda tam jen nehybně letí a vůbec nic neděla je to velký problém..


Tlama - 10/11/2011 - 11:08

Skoro to vypadá, že mlží jako za starých časů.


ucvrnkls - 10/11/2011 - 11:14

Je to škoda. Opět ruská klasika. Mlžení. Dohady. Pokud s tímhle nepřestanou tak to bude dopadat pořád stejně.
Aspoň, že ty sojuzy a ostatní nosný rakety stále ještě uměj.


Ladislav Balint - 10/11/2011 - 11:17

No ono media ruske skor vytvaraju hmlu...

Interfax uz cosi melie o strate sondy...

Ale na NASA fore clovek najde toto http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=15610.msg827076#msg827076 (inak som to nasiel na ruskom fore www.novosti-kosmonavtiky.ru), a tam sa tiez ludom nepaci to, ze roskosmos mlci a davaju to najavo aj na serveri phobos.cosmos.ru


HonzaVacek - 10/11/2011 - 11:19

Jenom tak pro zajímavost - přehled úspěchů a neúspěchů vyslaných sond k Marsu: http://www.space.com/13558-historic-mars-missions.html


pospa - 10/11/2011 - 11:28

quote:
Jenom tak pro zajímavost - přehled úspěchů a neúspěchů vyslaných sond k Marsu:
Nebo graficky zde http://gajitz.com/wp-content/uploads/2010/01/large-missions-to-mars-infographic.jpg


dubest - 10/11/2011 - 11:36

ten obrázek jsem si teď právě stáhl,(než jste poslal link:-) a nedal mi vzpomenout na Mars-3, ví někdo proč to údajné přistání NASA uznala, data žádná přeci nebyla nebo byla? kdyžtak to hoďte do jiného tématu, nechci s tím tady otravovat [Upraveno 10.11.2011 dubest]


yamato - 10/11/2011 - 11:41

nechcem prispievat k spekulaciam, ale ak rusi tvrdia ze stiahli telemetriu, ale sucasne este nevedia co sa stalo a planuju dalsie stahovanie telemetrie, tak je celkom mozne ze stiahli len sum


Zbycho - 10/11/2011 - 11:47

quote:
Skoro to vypadá, že mlží jako za starých časů.


Nebo tisk neumí interpretovat informace nebo vypouští spekulace (jako občas tady na fóru).


Pavel Toufar - 10/11/2011 - 11:59

ad Zbycho:
naprosto s Vámi souhlasím, netrpělivost (byť pochopitelná) přináší spíše spekulace, počkal bych do ohlášeného času 19 - 20 našeho zimního


LbA - 10/11/2011 - 12:00

Tak diky za rychlu pomoc pri obnove hesla

A k teme. Mam otvorene 4 rozne zdroje v rustine (interfax, vesti, ria novosti a diskusne forum novosti-kosmonavtiky)

Vsade pisu inak. ROSKOSMOS mlci. Tam nenajdete ani ciarku o aktualnom stave. Posledne info je zo vcera, ked ziadali pozorovatelov aby im zahlasili, ci vizualne videli zazih motorov (ktory mal nastat nad juznou Amerikou)

Tak tazko povedat, kto vytvara hmlu. Vyzera to podla mna tak, ze tam je velmi banalna chybicka (o ktorej vedia), ale proste je neopravitelna. Tak skusaju vselico mozne....

A vyzera to podla mna najskor na to, ze proste nevedia zobudit pocitac (ktory je v safemode). Nechame sa prekvapit.

Rusom drzim prst aby to vyslo. Pripadny neuspech by ovplyvnil kozmonautiku na celom svete (proste je kriza a musi sa setrit; tak naco vyhadzovat prachy len tak do vzduchu?)


David - 10/11/2011 - 12:11

Pokud si vzpomínám tak jim poslední sonda k Marsu někdy v devadesátých letech naprosto stejně "uvázla" na LEO - a pak že se do stejné řeky nevstupuje dvakrát ?!


Tlama - 10/11/2011 - 12:35

... Pripadny neuspech by ovplyvnil kozmonautiku na celom svete (proste je kriza a musi sa setrit; tak naco vyhadzovat prachy len tak do vzduchu?)



A naopak


pospa - 10/11/2011 - 12:37

Tondova sumarizace dosavadních událostí a dostupných informací na SPACE 40:

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/s/2011/065A.HTM


dubest - 10/11/2011 - 12:55

Rusové do "řeky Phobos" vstupují už poněkolikáté, před ztracenou sondou Mars 96 přišli v 80.letech o dvě sondy Phobos, které také měly Phobos lander. Nechápu proč jsou tím měsícem Marsu tak posedlí, proč nepošlou třeba jen orbiter a v další misi v případě úspěchu orbiter+lander....vždyť ještě nikdy ani nezaparkovali na oběžné dráze Marsu, dokázali několikrát přistát na Venuši což je fantastické a pak mají takhle komplikované programy k Marsu a všechny neúspěšné, F-G ale neodepisuji, uvidíme jak to dopadne


David - 10/11/2011 - 13:02

Kdyby chtěli šetřit,tak místo bombastického Marsu-5OO postavili duplikát FG a mohli to zkusit znovu.Pochyboval jsem o tom, že FG splní celý program, ale o tom že doletí k Marsu jsem nepochyboval. Restart z LEO je rutinní operace, zvládli to i číňaní a dokonce prý i indové !? Přesto jim držím palce,ačkoli mi připadá, že pokusy o restart jsou chaotické vsazené na náhodu, chybí mi podrobný rozbor závady, výčet možností řešit, pak simulace na pozemní kopii sondy a pak teprve by měl přijít seriózní pokus s co největší pravděpodobnosí úspěchu,uvidíme večer.Nakonec to svedou na nějakého chudáka, jako to dělají amíci.


HonzaVacek - 10/11/2011 - 13:15

quote:
Rusové do "řeky Phobos" vstupují už poněkolikáté, před ztracenou sondou Mars 96 přišli v 80.letech o dvě sondy Phobos, které také měly Phobos lander. Nechápu proč jsou tím měsícem Marsu tak posedlí...


Ono to nebude tím měsícem Phobos. Já si také říkal, proč nezůstali u Venuše, kde se jim docela dařilo. Celý zádrhel je ale nejspíš v tom, že jestli se nepletu tak jejich poslední úspěšnou meziplanetární sondou byla Vega v roce 1984. Pak byl Mars96 a teď Phobos-Grunt, čili rozestup 12 a 15 let, neboli během 27 roků 2 sondy. Za tu dobu jim určitě odešli všichni odborníci, kteří pracovali na Venerach a s nimi i know-how.

Na druhou stranu to u P-G vypadá na zádrhel s elektronikou a může to mít podobné příčiny s jakými se teď potýká Pentagon http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/249949-americke-zbrane-jsou-plne-vadnych-cinskych-soucastek.html


Jaro. - 10/11/2011 - 13:35

No, ano, o tom sa v Rusku hovorí dosť často v poslednej dobe, už im niekoľko družíc padlo práve kvôli tomu. Jednoducho, v určitých veciach v elektronike sú odkázaní na dovoz a kvalitu tých súčiastok nevedia zaručiť. Navyše, píše o tom i Anatoly, Lavočkin kvôli váhe riadiacich systémov si nevybral štandardného dodávateľa OKB Mars, ale frimu NTIC Techkom. Softvér si vraj museli tvorcovia dorobiť sami...


Jaro. - 10/11/2011 - 13:35

...tvorcovia sondy ...


HonzaVacek - 10/11/2011 - 13:51

Tak tu máme upřesnění situace:

At 06:20 Moscow Time, Vesti TV channel reported that ground controllers successfully downlinked information from Phobos-Grunt and started its analysis to develop correction actions. However multiple sources on Russian online forums, including an official board of the Phobos-Grunt mission said that several attempts throughout the night to communicate with the spacecraft had not been successful, including the use of special uplink hardware in Baikonur. As a result, reasons for the failure of the mission to leave Earth orbit remained a mystery. New attempts to send commands to Phobos-Grunt were scheduled for 18:00 Moscow Time (9 a.m. EST).

In the meantime, a poster on the Novosti Kosmonavtiki forum reported some crucial details on the very initial phase of the mission. As it transpired, immediately after reaching the orbit, telemetry was received from the second stage confirming normal separation of the rocket and the spacecraft. During the second orbit, ground control received the only communication from the spacecraft itself, confirming that solar panels had been deployed, the vehicle acquired correct orientation toward the Sun and all systems had been functioning well. However after the second orbit, the spacecraft was found in orbit transmitting no signals and no telemetry came during the previous night. At a ground station in Baikonur, ground controllers attempted to re-boot Phobos-Grunt's flight control computers, BKU, and were planning to repeat the same attempt during the upcoming night.


Dušan - 10/11/2011 - 13:52

quote:
...vždyť ještě nikdy ani nezaparkovali na oběžné dráze Marsu,


Fobos 2 na oběžné dráze kolem Marsu byl...


LbA - 10/11/2011 - 14:11

quote:
Tak tu máme upřesnění situace:

At 06:20 Moscow Time, Vesti TV channel reported that ground controllers successfully downlinked information from Phobos-Grunt and started its analysis to develop correction actions. However multiple sources on Russian online forums, including an official board of the Phobos-Grunt mission said that several attempts throughout the night to communicate with the spacecraft had not been successful, including the use of special uplink hardware in Baikonur. As a result, reasons for the failure of the mission to leave Earth orbit remained a mystery. New attempts to send commands to Phobos-Grunt were scheduled for 18:00 Moscow Time (9 a.m. EST).

In the meantime, a poster on the Novosti Kosmonavtiki forum reported some crucial details on the very initial phase of the mission. As it transpired, immediately after reaching the orbit, telemetry was received from the second stage confirming normal separation of the rocket and the spacecraft. During the second orbit, ground control received the only communication from the spacecraft itself, confirming that solar panels had been deployed, the vehicle acquired correct orientation toward the Sun and all systems had been functioning well. However after the second orbit, the spacecraft was found in orbit transmitting no signals and no telemetry came during the previous night. At a ground station in Baikonur, ground controllers attempted to re-boot Phobos-Grunt's flight control computers, BKU, and were planning to repeat the same attempt during the upcoming night.



Ano vesti.ru o tom informovali, ale v TV a ani na nete nie je uvedeny cas noveho pokusu. http://www.vesti.ru/doc.html?id=626044&tid=94354
Kanal Rossija 24 (ktory je vlastne televizny kanal vesti.ru) mam pusteny cely den a nezachytil som tento cas (asi nepocuvam a nesledujem pozorne )

A dam dalsi k teme. Podla agentury RIA Novosti pripadny neuspech Fobos-Grunt v ziadnom pripade neohrozi dalsie ruske projekty (vratanie pripojenia k projektu ESA LAPLACE. Ak by to bola pravda, to by bolo velmi fajn http://ria.ru/science/20111110/485566561.html


Ervé - 10/11/2011 - 14:56

Jestli nedokázali stáhnout ani telemetrii, je Fobos-Grunt odepsaný. Potřebují několik dní na navázání normálního spojení, pak několik dní na zjištění stavu sondy a odstranění poruchy a následné testy a teprve potom nový odletový zážeh (pokud se jim vůbec podaří F-G zprovoznit) - v tu dobu už bude okno uzavřené. Škoda.


alamo - 10/11/2011 - 15:16

keby sa podarilo sondu oživiť, ale zmeškali by štartovacie okno..
bola by tu aspoň nejaká mizivá šanca, poslať ju k inému cieľu?
nejakému asteroidu?


David - 10/11/2011 - 15:41

Udělal jsem podle rady pana HV statistiku letů k Marsu , je pro Rusko děsivá, posuďte sami : první cifra Rusko-USA-JAP-EU -pokusy celkem : 19-17-1-1,alespoň odletěly :O8-15-01-01,funkční u Marsu : 05-15-01-01,Splnily úkol: OO-12-00-01,Přistání : 01-06-00-00.A to jsem , já měkota, rusům započítal "přistání" Marsu-3 o kterém by mne mohl přesvědčit snad jen ďaďa kalašnikov.


novák - 10/11/2011 - 15:51

quote:
Přesto jim držím palce,ačkoli mi připadá, že pokusy o restart jsou chaotické vsazené na náhodu, chybí mi podrobný rozbor závady, výčet možností řešit, pak simulace na pozemní kopii sondy a pak teprve by měl přijít seriózní pokus s co největší pravděpodobnosí úspěchu,uvidíme večer.Nakonec to svedou na nějakého chudáka, jako to dělají amíci.


Vy vidíte Lavočkinům do kuchyně? Víte co (ne)provádějí? Podělíte se o zdroje informací?


Conquistador - 10/11/2011 - 15:52

quote:
keby sa podarilo sondu oživiť, ale zmeškali by štartovacie okno..
bola by tu aspoň nejaká mizivá šanca, poslať ju k inému cieľu?
nejakému asteroidu?


Co tak ji poslat na Měsíc?? To by bylo reálné? Je to kousek a rusové mají stejně program Luna do budoucna plánovaný, a ta činská družice by se také nestratila sice mají činané teď na orbitě jednu družici ale druhá by se určitě také nestratila.

Od dob Apolla a Luny od tama nikdo materiál nedostal, lepší PR a výsledky než to zahodit úplně, kdyby sonda fungovala ale propasla okno na Mars. [Upraveno 10.11.2011 Conquistador]


Jaro. - 10/11/2011 - 16:10

Bol tu už link na toto video?

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=INOwSWTHe20

Je asi z 8.11. Link naňje ja na
http://phobos.cosmos.ru/index.php?id=315&tx_ttnews[tt_news]=2107&cHash=1577537c65c0a7a7b4f9cc299c3bdcf9


jirkaa.h23 - 10/11/2011 - 16:14

ESA pomůže Rusku navázat spojení
http://czech.ruvr.ru/2011/11/10/60175591.html

a tady se zda, že se ho povedlo nastartovat - video http://phobos.cosmos.ru/index.php?id=304&no_cache=1&L=2


ucvrnkls - 10/11/2011 - 16:19

quote:

Co tak ji poslat na Měsíc?? To by bylo reálné? Je to kous..

Na toto jsem se zde už ptal a dostalo se mi odpovědi, že by to nejspíš bylo k ničemu.
Nemyslím si to.
Samozřejmě může být problém s rozsahy přístrojů na palubě ale i tak by se tam nějaká věda udělat dala.


yamato - 10/11/2011 - 16:28

na NSF tato sprava od vraj spolahliveho zdroja:

Just a short report. [right after the launch] we've got telemetry from the 2nd stage of Zenit launcher, it shows normal separation. After the first loop the one and only [SC] telemetry session has been received, it showed deployment of the solar arrays, constant solar orientation and normal work of all systems. After the second loop we found the SC on the initial orbit, it was silent. No telemetry since that. Previous night at Baikonur there were failed attempts to restart the onboard computer. This attempts will be repeated this night.

podla telemetrie druheho stupna doslo k oddeleniu. Po prvom obehu dostali telemetriu od FG, ktora potvrdila roztvorenie solarnych panelov, orientaciu na slnko a normalnu funkciu. Po druhom obehu uz sonda len mlci. Pokusy restartovat pocitac zatial neuspesne.

Roztvorene panely? Nemali sa roztvorit az po zazihu? Kurna to je informacny chaos jak keby studena vojna ani neskoncila...


PINKAS J - 10/11/2011 - 16:30

Je zajímavé, že podobné 2 nebo více restartů z LEO Rusové běžně provádějí při instalaci satelitů na GTO jak vlastních tak komerčních a používají k tomu prakticky stejné boostery jako Fregat, Breez M, Korvet, Block DM , DM-SL (poslední 3 jsou ale na LOX/RP). Bylo pár závad v těchto boosterech, ale většina uspěla , vynesly i sondy ESA k Marsu. Nechápu proč u tak důležitého projektu, jako je F-G nebyly učiněny všechny možné prověrky funkce pohonu i součástek počítačů, zálohování počítačů, orientačních čidel, stabilizačních systémů i zapalovacích systémů motoru. Kromě toho měla být předem navázána spolupráce se US celosvětovou vojenskou sledovací sítí i s NASA pro sledování startovní sekvence. Podle tisku stačilo předem o to požádat. Obrátit se na astro – amatéry v Jižní Americe je trochu směšné. Když něco mělo být rutinní a spolehlivé, tak to mělo být vyvedení na dráhu k Marsu.


dubest - 10/11/2011 - 16:33

Fobos 2 na oběžné dráze kolem Marsu byl...
pro Dušan: dík za info


yamato - 10/11/2011 - 16:40

quote:
Je zajímavé, že podobné 2 nebo více restartů z LEO Rusové běžně provádějí při instalaci satelitů na GTO jak vlastních tak komerčních a používají k tomu prakticky stejné boostery jako Fregat, Breez M, Korvet, Block DM , DM-SL (poslední 3 jsou ale na LOX/RP). Bylo pár závad v těchto boosterech, ale většina uspěla , vynesly i sondy ESA k Marsu. Nechápu proč u tak důležitého projektu, jako je F-G nebyly učiněny všechny možné prověrky funkce pohonu i součástek počítačů, zálohování počítačů, orientačních čidel, stabilizačních systémů i zapalovacích systémů motoru. Kromě toho měla být předem navázána spolupráce se US celosvětovou vojenskou sledovací sítí i s NASA pro sledování startovní sekvence. Podle tisku stačilo předem o to požádat. Obrátit se na astro – amatéry v Jižní Americe je trochu směšné. Když něco mělo být rutinní a spolehlivé, tak to mělo být vyvedení na dráhu k Marsu.




no minimalne DSN si zazmluvnit mohli. Tipujem ze tato tragikomedia ma povod v snahe niekomu nieco dokazovat. Ohladom skusok a previerok - tipujem ze to robili, lebo ak nie, tak to je nepredstavitelna fuserina.
Ako som pisal - jakto ze to nefunguje ked statna komisia dala suhlas?


Jaro. - 10/11/2011 - 16:54

Podľa tohto odkazu z novosti-kosmonavtiki

http://www.ria.ru/science/20111110/485724052.html

sa dnes pokúsia spojazdniť iný vysielač, než s ktorého prijali info hneď po štarte. Po štarte to bol vysielač na preletovom module, teraz chcú zaslat povel na spojazdnenie toho na hlavnom module sondy. Spomínajú stanice na Baikonure i v Ussurijsku. Potvrdzujú, že signály majú príjimať i európske stanice.


David - 10/11/2011 - 16:59

Státní komise to byl politický orgán za totáče, dnes by to měli dělat jako amíci, t.j. aby byli odpovědní, odborně špičkoví, šéfové jednotlivých úseků a ti ne "týden před startem", ale doslova do posledních vteřin podle telemetrie svého ´úseku dávali, nebo nedávali své GOU. Znamenalo by to do posledních vteřin sledovat všechny systémy, jak rakety, tak sondy což přestavuje tisíce kontrolních čidel a tisíce výstupů z nich, pochybuji o tom že by rusové takový odpočet vůbec zvládli.Srovnejte jak dlouho trvají předstartovní prověrky \ odpočet\američanům , je to min.dvakrát tak dlouho jako rusům, to proto, že sledují a kontrolují o řád, možná o dva více kritických míst nosiče i nákladu než rusové.


Agamemnon - 10/11/2011 - 17:16

quote:
Státní komise to byl politický orgán za totáče, dnes by to měli dělat jako amíci, t.j. aby byli odpovědní, odborně špičkoví, šéfové jednotlivých úseků a ti ne "týden před startem", ale doslova do posledních vteřin podle telemetrie svého ´úseku dávali, nebo nedávali své GOU. Znamenalo by to do posledních vteřin sledovat všechny systémy, jak rakety, tak sondy což přestavuje tisíce kontrolních čidel a tisíce výstupů z nich, pochybuji o tom že by rusové takový odpočet vůbec zvládli.


ak sa nemýlim, tak číňania pri štarte SZ-8 svoju verziu pollovania mali... rusi síce vysielajú bez zvuku zvyčajne, ale neverím, že by štartovali bez niečoho podobného...

quote:
Srovnejte jak dlouho trvají předstartovní prověrky \ odpočet\američanům , je to min.dvakrát tak dlouho jako rusům, to proto, že sledují a kontrolují o řád, možná o dva více kritických míst nosiče i nákladu než rusové.


zdroj? [Edited on 10.11.2011 Agamemnon]


LbA - 10/11/2011 - 17:34

Podla RIA Novosti stanice ESA sice Fobos-Grunt pocuju, ale nepodarilo sa nadviazat spojenie. Budu dalsie pokusy v noci


leemer - 10/11/2011 - 18:25

quote:
Udělal jsem podle rady pana HV statistiku letů k Marsu , je pro Rusko děsivá, posuďte sami : první cifra Rusko-USA-JAP-EU -pokusy celkem : 19-17-1-1,alespoň odletěly :O8-15-01-01,funkční u Marsu : 05-15-01-01,Splnily úkol: OO-12-00-01,Přistání : 01-06-00-00.A to jsem , já měkota, rusům započítal "přistání" Marsu-3 o kterém by mne mohl přesvědčit snad jen ďaďa kalašnikov.


Jenom drobna oprava misto EU ma byt ESA, coz jsou dve rozdilne instituce. EU zadnou sondu k Marsu neposlala.


xchaos - 10/11/2011 - 20:05

Anatolij Zak cituje "informovaný zdroj":

As one informed source on the Novosti Kosmonavtiki forum reported the main problem with controlling the spacecraft had stemmed from the fact that the spacecraft's low-gain antennas had been abstracted by the external tank of the MDU propulsion unit still attached to the spacecraft, thus preventing signals from the ground reaching the flight control computers. In the meantime, the probe's high-gain antenna was in folded position at that phase of the flight. To make the situation worse, for some unknown reason, the spacecraft would not downlink telemetry to the ground either.

To fakt vypadá, že se jim to fakt zaseklo v jeden jediný moment, kdy neměli žádný plán b) (tedy před odhozením přídavné nádrže)


HonzaVacek - 10/11/2011 - 20:33

quote:
Od dob Apolla a Luny od tama nikdo materiál nedostal, lepší PR a výsledky než to zahodit úplně, kdyby sonda fungovala ale propasla okno na Mars.


No, on není měsíc jako měsíc. Phobos je oproti Měsíci kus šutru s gravitací nulanulanic. Nevíte někdo jaké delta-V má k dispozici Phobos Lander?


yamato - 10/11/2011 - 21:18

kedze momentalne hlavny problem je s radiokomunikaciou, mohol by nam miestny radioexpert RYS napisat co si o tom mysli

Moja hlupa otazka - mozu druzice TDRS vysielat na tej frekvencii ako prijima FG? Mozno by pomohlo ostrelovat sondu signalom a dufat ze nejakym zazrakom sa poodraza az k vsesmerovym antenam, ak su zakryte...


Agamemnon - 10/11/2011 - 21:21

quote:
kedze momentalne hlavny problem je s radiokomunikaciou, mohol by nam miestny radioexpert RYS napisat co si o tom mysli

Moja hlupa otazka - mozu druzice TDRS vysielat na tej frekvencii ako prijima FG? Mozno by pomohlo ostrelovat sondu signalom a dufat ze nejakym zazrakom sa poodraza az k vsesmerovym antenam, ak su zakryte...


tie tdrs sa riešili na nsf - bolo to tam trochu zmätočné, ale čo mi z toho vyšlo, tak že tdrs (a ani iss, resp. ľudia na iss) sa s FG spojiť nedokážu... ale nikto to tam priamo nenapísal

edit:
inak - sonda preletela teraz nad baikonurom... tak možno (snáď) budú nejaké novinky [Edited on 10.11.2011 Agamemnon]


avitek - 10/11/2011 - 22:08

http://ria.ru/science/20111110/485724052.html

Důležitá část textu:

... Hlavni vysílač na palubě sondy v průběhu startu a po navedení na dráhu byl vypojen a přenos telemetrických údajů po oddělení od nosné rakety probíhal přes jiný vysílač, který je umístěný na pohonné jednotce (upravený stupeň Briz, pozn. AV). Prvni spojení po oddělení od nosné rakety proběhl v pořádku, informace z paluby sondy přišly a podle nich se sonda orientovala na Slunce, vyklopila sluneční baterie a začala dobíjet akumulátory. Potom se tento vysílač v souladu s plánem vypojil. Pak se měl několikrát znova zapojit, ale na Zemi ho už nikdo nezaslechl. Součaasně v té době zůstal hlavní vysílač na Fobos-Gruntu stále vypojený. Je možno ho (tento vysílač pozn. AV) povely za Země zapínat a vypínat. Pokusíme se ho zapnout a uvidíme, zda ho zaslechneme.

V citovaném článku (Bálint)

http://ria.ru/science/20111110/485786418.html

o pokusech stanic ESA v Kourou a u Pertu v Austrálii vypadlo v originálním textu v citování vyjádření zástupce ESA v Moskvě jedno důležité slovo, což trochu komplikuje dešifrování. Ale celá interpretace je taková, že ZKOUŠELI SLEDOVAT VYSÍLÁNÍ SONDY A NIC NEZASLECHLI. Text uvádějící, že "lze signály přijímat jen 5 až 9 minut", vůbec neznamená, že to skutečně přijímali, ale udává to dobu, po kterou je těleso při oběhu na LEO nad obzorem pozemní stanice a kdy je tedy teoretická možnost z něj přijímat signály.


Agamemnon - 10/11/2011 - 22:20

quote:
(upravený stupeň Briz, pozn. AV)


briz? ja som myslel, že fregat... [Edited on 10.11.2011 Agamemnon]


dubest - 10/11/2011 - 23:31

v téhle debatě http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=15610.90 je o tom řeč: nick JimO odpovídá: Briz-M? Wasn't it a Fregat stage?
There is not Briz-M upper stage on Zenit-2SLB rocket for Fobos-Grunt launch, there is not upper stage there at all, there is a cruise propulsion engine Flagman based on Fregat upper stage.


Erakis - 11/11/2011 - 00:33

quote:
quote:
...vždyť ještě nikdy ani nezaparkovali na oběžné dráze Marsu,


Fobos 2 na oběžné dráze kolem Marsu byl...


A nielen Fobos 2, ale aj Mars 2, Mars 3 a Mars 5.


HonzaVacek - 11/11/2011 - 01:17

Tak se stále bez úspěchu: http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_launch.html

Around 23:00 Moscow Time, Phobos-Grunt reappeared over Baikonur and, according to some unofficial reports, ground controllers send a signal to activate probe's onboard transmitter, which was designed for radio-measurements of its trajectory. The command was apparently sent directly to the device, bypassing other systems. However, yet again, no carrier signal from the transmitter was heard back. Further attempts were promised over the night.


David - 11/11/2011 - 06:46

Není mi zcela jasné,co vlastně má řídit odlet k Marsu.Jestli pohonná jednotka má vlastní počítač / vysilač má jak je patrno ze zpráv/ nebo zda odlet řídí počitač na FG ? Což znamená m.j. kdo orientuje sestavu před zážehem atd.. Srovnávám to s Centaurem, který navede těleso na předběžnou dráhu a odpadne,do té doby není třeba vůbec s jeho nákladem komunikovat.Pokud svůj vlastní odlet z LEO řídí ruská sonda, tak je to komplikované samo o sobě a nelze se divit vysoké poruchovosti.Závěremokud se nedokážou se sestavou ani spojit, t.j. oboustranně komunikovat, tak je, jak se jeví současný stav mise FG, celá skce definivne " v háji".Dovolil bych si připomenou slova vonBrauna po ostudě s vypuštěním prvé americké družice : Slepice má kdákat až když snese vejce ! Stejně měli rusové počkat s Marsem-5OO až poté co "něco" u Marsu předvedou,jestli FG alespoň neodletí tak si uřízli tuplovanou ostudu.


Agamemnon - 11/11/2011 - 07:18

quote:
v téhle debatě http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=15610.90 je o tom řeč: nick JimO odpovídá: Briz-M? Wasn't it a Fregat stage?
There is not Briz-M upper stage on Zenit-2SLB rocket for Fobos-Grunt launch, there is not upper stage there at all, there is a cruise propulsion engine Flagman based on Fregat upper stage.


vdaka [Edited on 11.11.2011 Agamemnon]


jirkah23 - 11/11/2011 - 07:46


Tak to vypada ze se podarilo nabit pres slunecni stity baterii a ted maji cas na restartovani systemu a zapojeni motoru az do 21.listopadu


.


cernakus - 11/11/2011 - 07:55

Trochu nechapu, na co rusove cekaji. Dejme tomu nejsou schopni poslat opravnou misi ze Zeme, ale maji Sojuz, ktery pujde nekdy v listopadu k Zemi od ISS. Delta v potrebne na srovnani drah je cca 65 m/s. To by melo byt v moci sojuzu. Stejne jako vystupy do kosmu.

Byl by to sice kovbojsky pristup, ovsem rizika vidim v ramci beznych rizik kosmonautu. Pricemz horsi to byt nemuze, ovsem psychologicka vzpruha pilotovane kosmonautice v momente kdy by tato improvizace byla uspesna, by byla uzasna.


ales - 11/11/2011 - 08:20

quote:
Trochu nechapu, na co rusove cekaji. Dejme tomu nejsou schopni poslat opravnou misi ze Zeme, ale maji Sojuz, ktery pujde nekdy v listopadu k Zemi od ISS. Delta v potrebne na srovnani drah je cca 65 m/s. To by melo byt v moci sojuzu. Stejne jako vystupy do kosmu.
Jenže rovina oběžné dráhy F-G je pootočena o cca 90° oproti rovině dráhy ISS, takže potřebné delta-v (na změnu roviny dráhy) je v řádu tisíců m/s. Bohužel je přelet mezi ISS a F-G zcela neproveditelný (navíc pilotovaná mise k sondě, jejíž motor se může téměř kdykoliv zapálit, je podle mne principiálně příliš nebezpečná).


cernakus - 11/11/2011 - 08:29

quote:
quote:
Trochu nechapu, na co rusove cekaji. Dejme tomu nejsou schopni poslat opravnou misi ze Zeme, ale maji Sojuz, ktery pujde nekdy v listopadu k Zemi od ISS. Delta v potrebne na srovnani drah je cca 65 m/s. To by melo byt v moci sojuzu. Stejne jako vystupy do kosmu.
Jenže rovina oběžné dráhy F-G je pootočena o cca 90° oproti rovině dráhy ISS, takže potřebné delta-v (na změnu roviny dráhy) je v řádu tisíců m/s. Bohužel je přelet mezi ISS a F-G zcela neproveditelný (navíc pilotovaná mise k sondě, jejíž motor se může téměř kdykoliv zapálit, je podle mne principiálně příliš nebezpečná).


Jejda nenapadlo mne, ze 51,4 stupne od rovniku muze byt i na druhou stranu :-). Tak to je smolik.

Jinak k te nebezpecnosti. Nejak jsme si zvykli, udrzovat kosmonauty ve vetsim bezpeci nez kancelarske krysy. Tihle chlapici se z nejake moznosti, ze se motor samovolne zapali nepodelaji, stejne jako se nepodela pyrotechnik z moznosti, ze ta bomba co likviduje mu muze bouchnout do tvare. Samozrejme mise by byla dobrovolna, ale mam takoveho tucha, ze nedostatek odvazlivcu byl nejmensi hacek.


avitek - 11/11/2011 - 08:36

quote:
quote:
(upravený stupeň Briz, pozn. AV)


briz? ja som myslel, že fregat... [Edited on 10.11.2011 Agamemnon]


Máte pravdu, upsal jsem se... Sorrrrrrrrry


honzac - 11/11/2011 - 08:41

quote:
v téhle debatě http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=15610.90 je o tom řeč: nick JimO odpovídá: Briz-M? Wasn't it a Fregat stage?
There is not Briz-M upper stage on Zenit-2SLB rocket for Fobos-Grunt launch, there is not upper stage there at all, there is a cruise propulsion engine Flagman based on Fregat upper stage.


Stupeň Fregat je vlastně upravený letový stupeň dřívějších meziplanetárních sond upravený pro možnost cca. 24h autonomního letu. Teď se vrací do své původní role. Nepočítá se tady jako poslední stupeň nosné rakety, jelikož zůstane spojen se sondou během letu k Marsu, kde bude použit pro navedení na oběžnou dráhu a během letu ho sonda bude zásobovat elektrickou energií.


avitek - 11/11/2011 - 08:42

Pokusy pozemní stanice na Bajkonuru v noci ze čtvrtka na pátek 2011-11-11 o zapojení hlavního telemetrického vysílače byly opět neúspěšné (odkazy viz SPACE-40, http://www.lib.cas.cz/space.40/2011/I065A.HTM )

Takže další naúspěch pokusu získat telemetrické údaje a zjistit, co se vlastně stalo. Šance na záchranu F-G se blíží k nule ...


honzac - 11/11/2011 - 08:47

quote:
v téhle debatě http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=15610.90 je o tom řeč: nick JimO odpovídá: Briz-M? Wasn't it a Fregat stage?
There is not Briz-M upper stage on Zenit-2SLB rocket for Fobos-Grunt launch, there is not upper stage there at all, there is a cruise propulsion engine Flagman based on Fregat upper stage.


Jinak myslím že Fregat a Briz používají podobný hlavní motor. Liší se výrobcem.


novák - 11/11/2011 - 08:50

quote:
Dovolil bych si připomenou slova vonBrauna po ostudě s vypuštěním prvé americké družice : Slepice má kdákat až když snese vejce ! Stejně měli rusové počkat s Marsem-5OO až poté co "něco" u Marsu předvedou,jestli FG alespoň neodletí tak si uřízli tuplovanou ostudu.


Jak proboha souvisí Mars-500 se sondami? Neexistuje žádný důvod, proč by lékaři z IMBP měli dělat svou lékařskou vědu až po úspěšném vypuštění nějakých sond. Stejně tak čeští biologové zkoumají chování lidí na silnicích (http://respekt.ihned.cz/zkumavka/c1-43277350-parazit-vladce) bez ohledu na to kolik a jakých aut vyrobí české automobilky a měli by plné právo provádět svůj výzkum i kdyby se u nás žádné auto nevyrobilo.


yamato - 11/11/2011 - 09:18

Poznatky sa nestratria. Vysledky pokusu Mars-500 budu uzitocne pre hocikoho, kto by na mars letel, ci uz to budu americania, cinania alebo konglomerat sukromnikov Bohuzial sa ukazuje, ze rusi to nebudu


Conquistador - 11/11/2011 - 11:15

No i činan byl na plaubě Marzu 500, podle mne to je super podnik a defakto zadarmo...


dubest - 11/11/2011 - 11:17

pro Erakis: díky za upřesnění, na ty staré sondy jsem zapomněl...


yamato - 11/11/2011 - 11:19

no... ja som sice chorobny optimista, ale zacinam mat pocit ze FG je odpisany Nekomunikuje, nevysiela ani neprijima, bohvie ci uz nie je uplne mrtvy. Ak by sme verili na zazraky, tak mozno preskoci nejaky bit a bajt a pocitac sa restartuje, ale skor to vidim na velmi toxicky a drahy ohnostroj


xchaos - 11/11/2011 - 12:48

Něco se tam posralo výrazněji, než to prve vypadalo:
http://www.theregister.co.uk/2011/11/11/phobos_grunt_silent


Alex - 11/11/2011 - 13:43

Koľko hlav musí padnuť a ako často aby to tam ako-tak fungovalo?

http://magazin.e15.cz/veda-a-technika/ruska-druzice-spadne-a-s-ni-i-hlavy-v-kosmickem-prumyslu-716608


Jiří Hošek - 11/11/2011 - 14:18

quote:
quote:
Celý zádrhel je ale nejspíš v tom, že jestli se nepletu tak jejich poslední úspěšnou meziplanetární sondou byla Vega v roce 1984. Pak byl Mars96 a teď Phobos-Grunt, čili rozestup 12 a 15 let, neboli během 27 roků 2 sondy. Za tu dobu jim určitě odešli všichni odborníci, kteří pracovali na Venerach a s nimi i know-how.

Ještě Fobos 1 a Fobos 2 v roce 1988


Jiří Hošek - 11/11/2011 - 14:35

quote:
Jak proboha souvisí Mars-500 se sondami? Neexistuje žádný důvod, proč by lékaři z IMBP měli dělat svou lékařskou vědu až po úspěšném vypuštění nějakých sond.
Mohli to synchronizovat s letem F-G. Tím by byly nastaveny reálné, nikoli simulované podmínky kosmického letu (reakce na sluneční erupce, na problémy s aparaturou apod.)


yamato - 11/11/2011 - 14:41

niekto od Lavockina pisal, ze ich konstrukteri - absolventi dostavaju plat 14000 rublov, co je asi 500 dolarov, comu ostatni ucastnici NSF fora najprv ani nechceli verit...
Bez poriadnej organizacie, jasne danej zodpovednostnej struktury a dostatocneho financneho krytia nie su vysledky. To plati vsade, v biznise aj v medziplanetarnych letoch


Agamemnon - 11/11/2011 - 14:48

quote:
niekto od Lavockina pisal, ze ich konstrukteri - absolventi dostavaju plat 14000 rublov, co je asi 500 dolarov, comu ostatni ucastnici NSF fora najprv ani nechceli verit...
Bez poriadnej organizacie, jasne danej zodpovednostnej struktury a dostatocneho financneho krytia nie su vysledky. To plati vsade, v biznise aj v medziplanetarnych letoch


ten plat bol pre novych inzinierov (young engineer) - predpokladam, ze ako nastupny - ale to nic nemeni na tom, ze je to dost brutal


Jan Bastecky - 11/11/2011 - 14:58

quote:
quote:
niekto od Lavockina pisal, ze ich konstrukteri - absolventi dostavaju plat 14000 rublov, co je asi 500 dolarov, comu ostatni ucastnici NSF fora najprv ani nechceli verit...
Bez poriadnej organizacie, jasne danej zodpovednostnej struktury a dostatocneho financneho krytia nie su vysledky. To plati vsade, v biznise aj v medziplanetarnych letoch


ten plat bol pre novych inzinierov (young engineer) - predpokladam, ze ako nastupny - ale to nic nemeni na tom, ze je to dost brutal


Plat musíte vždy vztáhnout k místní cenové úrovni. Víte, kolik si za tuto sumu koupíte chleba?

Takhle uvedená informace je nekompletní a neposuzovatelná, tedy není proč se rozčilovat ...


Agamemnon - 11/11/2011 - 15:00

par veci sa objavilo na NSF (opat budem linkovat na nsf, a nie na NK forum, kedze po rusky citam len velmi pomaly a na nsf prekladali niektore zaujimave casti):

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=15610.msg828059#msg828059

dokument z NK, podla prispevkov niekto naskenoval a uploadol:
http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/phpBB2/viewtopic.php?t=12378

"The most frustrating part is this (from the second page from the top):
(I apologise if some of the technical terms are not translated right)

The stage of interplanetary orbit maneuvers.
The goals for this stage are:
- Initialisation of all systems based on the signals from the contacts of separation
- Perform maneuvers to get to the interplanetary orbit
- Turn on Return Module and YH-1 in standby mode

The specifics of interations with the spacecraft while at the "near Earth" stage/leg is that it is practically impossible to establish/support a 2-way communication with the spacecraft (especially while on the base orbit). This means that the first active stage of the Phobos-Grunt flight (the one that achieves transfer from the base orbit to the intermediate orbit) is done automatically.


While on the base orbit and within the visibility zones of Russian land stations there is a one way flight control (via the telemetry channel) via the transmitter RPT111. Trajectory measurements are perfomed using a device 38G6.

Zones of visibility increase after the intermediate (interim?) orbit is reached. The angular velocity in relation to the land stations decreases, which makes it possible to establish a 2-way communication with the spacecraft using its radio complex."

(najdolezitejsia cast - 2cestna komunikacia na parkovacej orbite prakticky nemozna)

---

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=15610.msg828061#msg828061

http://interfax.ru/politics/txt.asp?id=216325

"Looks like amateur astronomers are able to visually confirm that Phobos-Grunt is in stable configuration and properly oriented to the Sun...

If we have a good spacecraft which is working in LEO, but mission control is unable to communicate with it... it will the saddest loss in interplanetary science ever.. They can see it's alive, but they can nothing to do but watch the loss in real time "

---

takze ak je toto pravda, tak je to velmi zle


Agamemnon - 11/11/2011 - 15:01

quote:
Plat musíte vždy vztáhnout k místní cenové úrovni. Víte, kolik si za tuto sumu koupíte chleba?

Takhle uvedená informace je nekompletní a neposuzovatelná, tedy není proč se rozčilovat ...


to je samozrejme...


yamato - 11/11/2011 - 15:04

tu informaciu vypustil nejaky zdroj od lavockina ako reakciu na obvinenia, ze to odflakli. Zrejme tym nechcel povedat ze to je kralovsky plat...

Mam dojem ze rusi maju problem s testovanim (malo penazi). Nieco postavia, ono by to principialne aj mohla byt dobra konstrukcia, potom to vypustia a dufaju ze to bude fungovat. A potom staci jeden chybny riadok v kode a stratia sondu. Keby testovali, testovali a testovali, vacsina much sa vychyta este na zemi. Ale na to nemaju peniaze, a tak to je uz od N1 a Komarova.
A ked uz maju nieco vychytane, tak sa toho drzia zubami nechtami (sojuz) - asi vedia preco.

Ked si spomeniem na tu nekonecnu seriu testov Dragonu pred prvym letom... kolko koleciek testovania tam bolo? 3? alebo 4?


dubest - 11/11/2011 - 15:14

"Plat musíte vždy vztáhnout k místní cenové úrovni. Víte, kolik si za tuto sumu koupíte chleba?
"Takhle uvedená informace je nekompletní a neposuzovatelná, tedy není proč se rozčilovat" ..
Zjistit kolik stojí v Rusku chleba či jaké jsou tam běžné výdaje nebude nadlidský úkol, ne? Řada zde diskutujících tam jistě často jezdí tak by to mohli vědět....
Mně ten plat přijde naprosto šílenej....

[Upraveno 11.11.2011 dubest]


yamato - 11/11/2011 - 15:20

podla tejto stranky

http://www.drbubo.com/right/info_country_ceny.php?IdC=19

je tam o nieco drahsie jak u nas. 500 dolarov je nieco okolo 360 eur, co je skoro almuzna. Pre spickoveho odbornika urcite...


yamato - 11/11/2011 - 15:21

http://rusko.orbion.cz/moskva/pruvodce/potraviny-a-suvenyry-2321/


HonzaVacek - 11/11/2011 - 19:21

Podle NORAD F-G vstoupí do atmosféry 26.11.: http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_launch.html

All efforts to contact Phobos-Grunt proved futile and the attention of the press was quickly switching to the inevitable uncontrolled reentry of the spacecraft into the Earth atmosphere, expected sometimes from the end of November to the middle of December. NORAD reportedly projected the reentry of the spacecraft on November 26.

According to known technical specifications of the Phobos-Grunt mission, the 13-ton vehicle contains more than 10 tons of toxic propellants - unsymmetrical dimethylhydrazine (fuel) and nitrogen tetroxide (oxidizer). Although most of the fuel and oxidizer would burn during the initial phase of reentry, the size and mass of the spacecraft practically guarantees that surviving metal debris would reach the Earth surface. In addition, a capsule for soil samples designed to survive a hard landing would be reentering alongside the spacecraft. Due to its insulated design, the capsule would likely be torn off from the rest of the vehicle early into the reentry and its impact would likely take place away from the rest of the debris along the reentry path. The crash could take place anywhere from 51.4 degrees North latitude to 51.4 degrees South latitude.

In the meantime, a moderator on the online forum of the Novosti Kosmonavtiki magazine posted excerpts from a two-volume technical description of the Phobos-Grunt spacecraft published by its manufacturer, NPO Lavochkin. From the available information on the mission scenario it became clear that all operations onboard the spacecraft during its transfer from the initial parking orbit to the transfer orbit had been designed to be conducted exclusively under automated control and no two-way communications with ground stations would be possible. As a result, current attempts to control the spacecraft in its parking orbit were completely improvised.


novák - 11/11/2011 - 19:25

quote:
par veci sa objavilo na NSF (opat budem linkovat na nsf, a nie na NK forum, kedze po rusky citam len velmi pomaly a na nsf prekladali niektore zaujimave casti):



Ach jo.

Ruský text začíná tím, že CUP mají u Lavočkinů vlastní, na teritoriu závodu, a pro spojení se sondou oživili střediska používaná kdysi za Svazu (Ussurijsk, Medvežije ozera, Jevpatoria). Takže pro operátory taky premiéra, kolik asi tak mohli řídit družic?


Conquistador - 11/11/2011 - 19:54

quote:
Koľko hlav musí padnuť a ako často aby to tam ako-tak fungovalo?

http://magazin.e15.cz/veda-a-technika/ruska-druzice-spadne-a-s-ni-i-hlavy-v-kosmickem-prumyslu-716608



Popovskin by měl padnout a vrátit se tam ten předchozí ředitel... příznivec pilotovatelné kosmonautiky... a poté ty sondy stavět ve vesmiru a zbavit se tak zbytečných průserů!


Machi - 11/11/2011 - 21:13

Obávám se, že právě tento přístup (někdo by měl padnout, na někoho si ukážeme prstem) vede k těmto ruským nezdarům. Oni totiž zřejmě neřeší faktické problémy, ale prostě na někoho svalí vinu a hotovo. Že od Vegy žádná sonda nefungovala jak měla už není náhoda, ale nějaká principiální chyba specifická pro ruský kosmický program.
Jak je možné, že číňané vypustí dvě první sondy a úspěšně (a dokonce i s prodlouženou misí) a dokonce i indové jakžtakž zvládli první misi.
Vážně je Rusko na tom tak špatně, že jej předběhne Čína s Indií?
A peníze sem nepleťte, kdybych měl osobně možnost pracovat na kosmických sondách, tak se sakra snažím aby to letělo i za mizerných pár šupů (a myslím že tento přístup má mnoho zdějších nadšenců).


Conquistador - 11/11/2011 - 21:26

Tak mne štve ten přístup vedení RKA kdyby P-G odletěl z orbity dle planu tak by určite vedení RKA udělalo velkou novinařskou konferenci kde se budou polácavat bratrsky po zádech (což ji menberu/ zasloužili by si uznání) ale když se něco pokazí tak nikdo neudělá konferenci nebo alespon malý brifing před medii a neřekne co ví a co se mohlo stát...

Za to by měli padat hlavy v netechnického vedení!..... Nikoli za to že sonda je v háji, technici neco pokazili nebo se něco podělalo při vzletu/orbitě ale vedení RKA mělo vystoupit a řici že to je na Piiip! a co stím je, nebo říc i co ví a tím že to neudělali tak to dělají ještě horší protože poté se vyváří ruzné zvěsti co se stalo od nízkých platu techniků až po blbosti typu že do P-G narazilo UFO


HonzaVacek - 11/11/2011 - 21:50

quote:
Tak mne štve ten přístup vedení RKA ...


To ale souvisí s tím, co píše Machi. Pokud systém funguje tak, že když se něco povede dostaneš medajli, když to zvoráš přijdeš "o krk", tak je přirozené, že nikdo raději nic neříká, aby si chránil vlastní kůži. V tomhle případě by asi o tiskovce "musela komise rozhodnout", ale ta o tom raději nerozhodne, protože ke startu dala souhlas.


HonzaVacek - 11/11/2011 - 22:04

Several independent observers reported seeing Phobos-Grunt moving across the sky without discernable flashing -- a possible evidence that the probe's attitude control system was keeping it from tumbling in space. In the meantime, latest data from NORAD showed that instead of expected 215-meter loss of its orbital altitude, the spacecraft actually slightly climbed upward by 138 meters. This difference could be a result of inaccuracy in measurements, but also a possible indication of some propulsion activity, such as attitude-control thruster firings or propellant leaks.


Agamemnon - 11/11/2011 - 22:50

quote:
Several independent observers reported seeing Phobos-Grunt moving across the sky without discernable flashing -- a possible evidence that the probe's attitude control system was keeping it from tumbling in space. In the meantime, latest data from NORAD showed that instead of expected 215-meter loss of its orbital altitude, the spacecraft actually slightly climbed upward by 138 meters. This difference could be a result of inaccuracy in measurements, but also a possible indication of some propulsion activity, such as attitude-control thruster firings or propellant leaks.


http://satobs.org/seesat/Nov-2011/0116.html


fritz.lochmann - 11/11/2011 - 23:31

quote:
... ten plat bol pre novych inzinierov (young engineer) - ...


Nuž čo si ja pamätám z čias dávno minulých, keď u nás vo fabrike praxovali mladí komsomolci, tak titulom inžeňér ( engineer ) sa titulovali absolventi vzdelaním zodpovedajúci našej vtedajšej priemyslovke. Dnes je to možno inak, ale určite by som si pod tým nepredstavoval inžiniera nášho typu.
Ináč zlyhaniu F-G je škoda, ale dalo sa čakať, keď s tým začali zrazu po toľkom otáľaní tak narýchlo finišovať.


martalien2 - 12/11/2011 - 09:20

Je jeste nejaka nadeje ze se F-G podari odletet? Strasne bych jim to pral aby se to povedlo...


Conquistador - 12/11/2011 - 10:34

quote:
Je jeste nejaka nadeje ze se F-G podari odletet? Strasne bych jim to pral aby se to povedlo...


Nevím i když jsem velký optimista a držím jim palce tak šance na odlet k Marzu u mne klesli pod 10%.. je to ohromná škoda


jmede - 12/11/2011 - 11:20


Nevím i když jsem velký optimista a držím jim palce tak šance na odlet k Marzu u mne klesli pod 10%.. je to ohromná škoda




Naděje umírá poslední, je to ale pro Rusko asi zakletá planeta a jestli se ani tato nezdaří bude to devatenáctá neůspěšná mise k Marsu.


novák - 12/11/2011 - 11:30

quote:
Tak mne štve ten přístup vedení RKA kdyby P-G odletěl z orbity dle planu tak by určite vedení RKA udělalo velkou novinařskou konferenci kde se budou polácavat bratrsky po zádech (což ji menberu/ zasloužili by si uznání) ale když se něco pokazí tak nikdo neudělá konferenci nebo alespon malý brifing před medii a neřekne co ví a co se mohlo stát...

Za to by měli padat hlavy v netechnického vedení!..... Nikoli za to že sonda je v háji, technici neco pokazili nebo se něco podělalo při vzletu/orbitě ale vedení RKA mělo vystoupit a řici že to je na Piiip! a co stím je, nebo říc i co ví a tím že to neudělali tak to dělají ještě horší protože poté se vyváří ruzné zvěsti co se stalo od nízkých platu techniků až po blbosti typu že do P-G narazilo UFO


Anonymní "zdroj z raket-kosm.odvětví" pro RIA Novosti http://ria.ru/science/20111111/486376540.html : V každém případě za technickou závadu může někdo od lavočkina. Obecně vidí kořen zla v "těžké ekonomické a finanční situaci 90. let". Lék vidí ve financích a kontrole kvality. Kontrola se v 90. rozpadla. A nových pokusech -za Sovětů taky sondy padaly, tak jsme vypouštěli další a další až se Věněry ujaly...
Nové vedení Roskosmosu je na správné cestě, ale je tam krátce a ještě nezměnilo poměry dostatečně. Fobos-grunt celkově stál 5 mld rublů, tolik co dva lety Sojuzů na ISS. Kdyby na vědu šlo za rok to co na čtyři Sojuzy, hned by byla lepší... Teďka jde na vědu jen 7% rozpočtu Roskosmosu.

Zjevně jsou to názory z okolí současného vedení Roskosmosu. Pokud budou padat hlavy, tak ne Popovkin, ale náměstek nebo i ředitel Lavočkina.

Jiný článek http://ria.ru/science/20111111/486376540.html tvrdí, že za sovětských programy a výpočty drah dělali schopní odborníci, kteří se ale v 90. letech rozutekli - první balistici - vesměs do finančnictví, přesypávat peníze. Kdežto dnes je jich jen pár a kvalita šla dolů... (Tvrdí, že už v 70. letech našli dráhy pro družice Glonass stabilnější, než mají Američané s GPS, to je pravda?)


yamato - 12/11/2011 - 11:50

quote:
...Vážně je Rusko na tom tak špatně, že jej předběhne Čína s Indií?...


ano


Conquistador - 12/11/2011 - 12:19

No Indie asi uplně né, ti maji mezery jak v nosičích tak v technice, ale Čína po tom co spustila svuj Lunární program (dvě sondy už letěly jedna pořád funguje) s cílem na Měsíci okolo roku 2020-25 přístát s posádkou je ve stejné kurzu jako Rusko se svým programem sond (Luna Glob/Grunt/Lunochod) k Měsici, na jehož konci je také přistaní posádky a budování základny.

Nebude to vesmírný závod v pravém slova smyslu ale alespon se v příští dekádě udá něco co tu už generaci nebylo (já to nezažil) a to celkem velké programy na průzkum našeho souputníka.


David - 12/11/2011 - 12:51

Bylo by dobré se zamyslet nad tím proč se Rusko pouštělo do, jak to vypadá, předem ztraceného boje a šlo na risk a na náhodu.Jiné možnosti nemělo,pokud by stavělo družici Marsu, pak by zcela jistě nedokázala poslat tak kvalitní a takové množství snímků jako alespoň Mars-Expres Evropy, nehledě na to, že by na orbitě určitě tak dlouho nevydržela pracovat.Pokud by se pokusili o přistání, tak by museli opakovat výkony NASA a pochybuji o tom ikdyby se jim přistání zdAŘILO,že by výkon jejich zařízení byl srovnatelný s MERy.Tak jedině zbýval Phobos, už jednou tam doletěli.Opakovat pokus z devatdesátých let by zcela jistě bylo málo.Je třeba vidět, že prestiž Ruska, jako kosmické "velmoci" je značně pošramocena Apollem,raketopány a veleúspěšnými kosmickými sondami NASA ke všem planetám, zatímco rusové/sověti se dostali prakticky jen k nejbližší Venuši.Aby se alespoň odpoutali od peletonu druhořadých kosmických států, kam spadli a alespoň trochu se přiblížili k NASA, která má náskok několika " koňských délek"v dostihové terminologii, museli přijít s něčím co NASA ještě neprovedla a tím by byl materiál z měsíce Marsu, sice už by to nebyla po japonském Sokolu taková bomba, ale přece by je to posunulo blíže k NASA.Jediné co v této úvaze " nehraje" je zcela lehkovážný přístup k přípravě letu a vlastní sondy.Dva roky ležela ve skladu, v kdovíjakém prostředí a oni nejen že se nesnažili o její vylepšení, ale dokonce ani ji před vlastním letem řádně neprověřili.Přitom jim muselo být jasné, že jejich zařízení má pramalou životnost a po dvou letech se možnost poruchy dramaticky zvýší.Nemohu si odpustit narážku na Mars-5OO, kdyby vyhozené prostředky na tuto pavědu dali na vylepšení FG, nebo na výrobu duplikátu,mohla být již jejich sonda na cestě k Marsu a oni před peletonem,takhle ještě zničili čínskou sondu a ve výzkumu Marsu se dostali až za Evropu, protože M-EX bohatě překonal všechny ruské /ne/výkony u Marsu.Podíváme-li se na to pragmaticky , tak je vlastně jedno kdy mise zkrachovala,neboť tomu že splní všechny obtížné úkoly které měla naloženy věřil jen skalní optimista a kdoví jesti tomu věřili sami rusové, zda to nebylo jen " plácnutí do vody", další " potěmkin", protože převážná většina voličů má za to, že jejich "báťuška" pošle brzo kosmonauty na Mars, vžkyť tam posílá sondy a připravuje dokonce posádku na tak dlouhý let.Někdo přede mnou napsal v diskuzi, že toto je již 19 neúspěch rusů/sovětů u Marsu,což je vskutku zarážející a vypovídajíci o úrovni ruské vědy a techniky a není to třeba svádět na nějakého "ďáďu, že něco špatné zapojil.


novák - 12/11/2011 - 13:49

Podotknul bych jenom, že Fobos-grunt nestavělo "Rusko" ale jeden podnik (Lavočkin) na zakázku státní agentury (Roskosmosu). (Po neúspěchu Mars-96 dostali lavočkini na vybranou ze dvou složitých projektů a jednoho jednoduchého, s tím že peníze budou jen na jeden. Vybrali si složitý.)

A prosil bych váženého kolegu, aby si konečně uvědomil, že žádná, ani Lavočkinova, konstrukční kancelář nemá nic společného s Marsem-500. A že nikde na světě nedokáží z peněz zahraničních partnerů lékařského ústavu akademie věd financovat nějakou geologii v úplně jiném resortu. To myslíte, že když nějaký ústav akademie věd něco ušetří, tak začne listovat seznamem ministerstev a přemýšlet, komu by je daroval?


HonzaVacek - 12/11/2011 - 14:09

quote:
Tak mne štve ten přístup vedení RKA ...


Tady o tom píšou: http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_launch.html

Public relations disaster
A journalistic task of getting in contact with Roskosmos turned out to be as difficult as communicating with a stranded Phobos-Grunt itself. The agency's web site had posted no updates on the mission since the launch day. A web site of NPO Lavochkin had not even announced the launch and their representatives nowhere to be found. According to one respected Russian space journalist, he called the press-office at the company and explained them the situation with the spacecraft!

Semi-official Russian news agencies continue quoting contradicting and sometimes bizarre statements from “unnamed industry officials,” some of which could be tracked back to speculations on popular web forums.


xChaos - 12/11/2011 - 14:43

Tak zrovna raketoplány bych do seznamu pošramocené pověsti Ruska v kosmu nezahrnoval: koncepce Energia-Buran byla (v jistém smyslu) univerzálnější a vyspělejší, akorát to celé bylo příšerně drahé.

Ale dá se říct, že Rusové měli hrubý ekvivalent chystaného amerického Space Launch System k dispozici už koncem 80. let 20.století. Tedy min. 40 let předtím, než to uvede do provozu NASA.

Ale jinak souhlasím, že tohle fiasko je škoda, a že je v podstatě zbytečné: prostě zapoměli pořádně promyslet "what could possilby go wrong" - a zrovna počítač je něco, co se může podělat prostě vždycky.
http://technet.idnes.cz/marsovska-sonda-pry-spadne-26-listopadu-a-v-rusku-budou-padat-hlavy-101-/tec_vesmir.aspx?c=A111111_073833_tec_vesmir_vse


yamato - 12/11/2011 - 15:05

quote:
Podotknul bych jenom, že Fobos-grunt nestavělo "Rusko" ale jeden podnik (Lavočkin) na zakázku státní agentury (Roskosmosu).



a co si predstavujete pod Ruskom? MSL tiez nestavaju USA, ale JPL na zakazku NASA.

Asi sa vsetci zhodneme ze vinnik nebude nejaky Ivan, ktory zabudol zapojit kabel, ale podfinancovana ruska kozmonautika, ktora si nemoze dovolit take testovanie, ake je v tejto oblasti nevyhnutne.

Standartny cyklus ucenia je pokus-omyl-analyza, dalsi pokus atd., az kym to nefunguje spolahlivo, a na to treba rozsiahle testovanie a implementaciu vysledkov testovania.

Rusi postavia sondu a uz su bez penazi, takze skoncia pri prvom kroku. Takto im to NEMOZE fungovat, a ich vysledky to potvrdzuju. Bohuzial najst vinnika a vyhodit ho je lacnejsie nez poskytnut dostatocne financie.


xChaos - 12/11/2011 - 15:18

quote:
quote:
Je jeste nejaka nadeje ze se F-G podari odletet? Strasne bych jim to pral aby se to povedlo...


Nevím i když jsem velký optimista a držím jim palce tak šance na odlet k Marzu u mne klesli pod 10%.. je to ohromná škoda


Já to taky vidím už jen na naprostý zázrak, ne-li čirou nemožnost.

Vymyslet sondu tak, aby nešlo na dálku v kterékoliv fázi palubní počítač restartnout - nebo aby tam nebyl watchdog, který ho restartne sám, pokud nedojde ke spojení, apod. je prostě omyl. Zakrýt všesměrovou anténu přídavnými nádržemi je taky konstrukční chyba.

Nejsem tak ruso-skeptický jako David, nevěřím že problém by byl v tom, že by se na sondu prášilo a nebyla dva roky skladovaná správně, apod. Prostě si myslím, že tam byla nedostatečná analýza všech možných "failure modes" a vzájemných závislostí mezi subsystémy při vzpamatovávání se z nich, apod. - je pravda, že odborníci z éry studené války,kteří se toto metodou pokus-omyl naučili, dnes už kosmonautiku z větší části asi opustili.

Představa, že každý ruský pokus o Mars je od začátku jen dobře organizovaná potěmkiáda, je ale docela zábavná konspirační teorie.


novák - 12/11/2011 - 15:51

quote:
quote:
Podotknul bych jenom, že Fobos-grunt nestavělo "Rusko" ale jeden podnik (Lavočkin) na zakázku státní agentury (Roskosmosu).



a co si predstavujete pod Ruskom? MSL tiez nestavaju USA, ale JPL na zakazku NASA.



Já vím, kdo pro koho staví sondy, vy to víte taky. Teď to ještě zkuste vysvětlit Davidovi.

quote:

Asi sa vsetci zhodneme ze vinnik nebude nejaky Ivan, ktory zabudol zapojit kabel, ale podfinancovana ruska kozmonautika, ktora si nemoze dovolit take testovanie, ake je v tejto oblasti nevyhnutne.

Standartny cyklus ucenia je pokus-omyl-analyza, dalsi pokus atd., az kym to nefunguje spolahlivo, a na to treba rozsiahle testovanie a implementaciu vysledkov testovania.

Rusi postavia sondu a uz su bez penazi, takze skoncia pri prvom kroku. Takto im to NEMOZE fungovat, a ich vysledky to potvrdzuju. Bohuzial najst vinnika a vyhodit ho je lacnejsie nez poskytnut dostatocne financie.


Vaše hodnocení je prakticky stejné jako mnou výše uvedené shrnutí názorů vedení Roskosmosu. Doufejme, že tento názor v Moskvě převládne. A že to nebude na úkor financování pilotovaných letů.


radekter Praha - 12/11/2011 - 16:07

ještě k těm cenám v Rusku. přepočet 100 rublů = cca 40 euro je trochu divný, ne? to by 100 rublů bylo cca 1000Kč a jablka by stály cca 460Kč/ 1kg. v Rusku jsem nebyl, ale to mi přijde přitažené za vlasy i když je Rusko země neomezených možností. navíc mi přijde zajímavé že jablka stojí v Rusku o 50% více než banány :-/
nebyl někdo z vás opravdu v Rusku aby to mohl nějak korigovat?


Agamemnon - 12/11/2011 - 16:42

quote:
ještě k těm cenám v Rusku. přepočet 100 rublů = cca 40 euro je trochu divný, ne? to by 100 rublů bylo cca 1000Kč a jablka by stály cca 460Kč/ 1kg. v Rusku jsem nebyl, ale to mi přijde přitažené za vlasy i když je Rusko země neomezených možností. navíc mi přijde zajímavé že jablka stojí v Rusku o 50% více než banány :-/
nebyl někdo z vás opravdu v Rusku aby to mohl nějak korigovat?


100 Russian rubles = 2.40908756 Euros


HonzaVacek - 12/11/2011 - 18:33

quote:
Nejsem tak ruso-skeptický jako David, nevěřím že problém by byl v tom, že by se na sondu prášilo a nebyla dva roky skladovaná správně, apod. Prostě si myslím, že tam byla nedostatečná analýza všech možných "failure modes" a vzájemných závislostí mezi subsystémy při vzpamatovávání se z nich, apod. - je pravda, že odborníci z éry studené války,kteří se toto metodou pokus-omyl naučili, dnes už kosmonautiku z větší části asi opustili.


To je sice pravda, 27 let nikam dál neletěli, a to je hodně dlouhá doba na to, aby už odborníky v tomto oboru žádné neměli. Na druhou stranu stavějí družice ať už telekomunikační, navigační apod., takže jisté zkušenosti tu jsou. Daly se tedy očekávat problémy spíše během přeletu nebo až u Marsu, ale to, že se neodlepí od oběžné dráhy Země jsem nějak nečekal.


David - 12/11/2011 - 18:40

"Odborníci " z dob studené války toho stejně moc neuměli, když nedokázali postavit fungující sondu k Marsu,takže by rusy svým /ne/uměním stejně nezachránili.Podívejte se statisticky kolik potřebovali pokusů na úspěšný let i k bližším tělesům než je Mars, t.j. k Měsíci a Venuši.Jejich systém byl pokusy prostě opakovat tak dlouho až se to náhodou povede, navíc jejich sondy přes obrovskou váhu byly zřejmě chudičce vybaveny výpočetní technikou,spíše byly na úrovni programu v automatické pračce.O nějaké opravě na dálku či improvizaci obdobné opravě japonského Sokola si mohou ještě dnes dát jenom zdát, nešťastný let FG je toho dokladem, a to je sonda doslova " za humny", co by si asi počali se závadou u Marsu, asi nic jako to předvedli se sondou Phobos-2.


martinjediny - 12/11/2011 - 19:07

Stacilo im na to menej pokusov jak USA.


PINKAS J - 12/11/2011 - 19:23

Tragické pro Rusy je, že neselhala nějaká sofistikovaná činnost u Phobosu (zatím ani nemohla), ale sonda selhala ve fázi, kterou nesčíslněkrát úspěšně zvládli, ať už při vyvedení satelitů na GTO dráhy (viz poslední případ – satelity Galileo vynesené raketou Sojuz z Kourou) tak i do hlubšího vesmíru – viz sonda ESA Mars Expres vynesená raketou Sojuz –FG/Fregat. Nelze tedy dělat z tohoto nezdaru katastrofické závěry nad schopnostmi Rusův kosmonautice. Nicméně je zcela zřejmé, že není prováděna dostatečná kontrola činnosti (a na tu bylo u F – G dost času) ani dostatečná analýza všech možných „failure modes“ jak na to upozornil xChaos. Ta je zhoršena také nutností používat automatickou sekvenci při startu k planetám i na GTO, neboť nemají celosvětovou sledovací síť. Přesto však sonda měla mít možnost při přeletu nad Ruskem restarovat počítač i nahrát nové hodnoty. Jestli skutečně to nejde proto, že je zakryta všesměrová anténa přídavnými nádržemi, je to konstrukční šlendrián a nechápu, jak mohli spoléhat na to, že prvá fáze startu z LEO projde hladce a nádrže odpadnou. Může však jít také o úplně jinou poruchu. To že předem nepožádali NASA a ESA o pomoc se sledováním sondy je také neomluvitelné


xChaos - 12/11/2011 - 19:42

quote:
Ta je zhoršena také nutností používat automatickou sekvenci při startu k planetám i na GTO, neboť nemají celosvětovou sledovací síť.


A to je další věc, kterou nepochopím. Členové sdružení czCube měli možnost si "osahat", že počítačem řízený satelitní rotátor je hardware víceméně v dosahu amatérských možností.

To je fakt takový problém poslat tuhle hračku nějaké jihoamerické univerzitě a domluvit si s ní spolupráci? Nebo jde o okázalou snahu předvést "my si vystačíme sami" - jakési ruské "čučche"? Strach z úmyslné sabotáže?


xChaos - 12/11/2011 - 19:45

http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_launch.html
....
From the available information on the mission scenario it became clear that all operations onboard the spacecraft during its transfer from the initial parking orbit to the transfer orbit had been designed to be conducted exclusively under automated control and no two-way communications with ground stations would be possible.
....
Semi-official Russian news agencies continue quoting contradicting and sometimes bizarre statements from “unnamed industry officials,” some of which could be tracked back to speculations on popular web forums.
:-)


xChaos - 12/11/2011 - 19:57

quote:
navíc jejich sondy přes obrovskou váhu byly zřejmě chudičce vybaveny výpočetní technikou,spíše byly na úrovni programu v automatické pračce.


toto je pravda... většina ruské kosmické elektroniky byla analogová, o tu digitalizaci se snaží až posledních letech a mají s tím problémy (na druhou stranu - i americká kosmická elektronika je často o několik generací pozadu za pozemní desktovou spotřební elektronikou... jsou tam větší nároky na spolehlivost, apod. - viz počítače STS, které koncepčně pocházely ze 70tých let, apod.)

na druhou stranu, Rusové přišli s několika unikátními nápady: např. jejich elektromechanická analogová telefota na sondách měla teoreticky lepší rozlišení, než jakékoliv televizní kamery té éry nebo než první CCD chipy. ano, byla to do jisté míry znouze-ctnost, ale nebylo to vždy dělané bez rozmyslu. samozřejmě - v podmínkách technologicky zaostalého východního bloku se mohl "kosmický hi-tech" často dostat do situace, kdy zaostával za běžně dostupnou pozemní technologií jiných částí věta: jakákoliv kultura v izolaci degeneruje, a to i technická kultura. sebevětší osamělý genius nemůže soutěžit s civilizací stojící na svobodné komunikaci.

úspěch sond na Venuši musel v éře studené války ovšem dost děsit západní stratégy - vzhledem k podobnosti podmínek na Venuši s podmínkami na Zemi někde poblíž jaderného výbuchu (teplota, tlak...)


yamato - 12/11/2011 - 20:25

http://www.satobs.org/seesat/Nov-2011/0131.html

zda sa ze F-G nabera vysku. Posledne merania viacmenej vylucili ze by islo o chybu merania. Takze bud sa sonda o nieco pokusa, alebo z nej nieco unika.
Kedze podla pozorovani sonda nerotuje, a pripadny unik by ju urcite rozrotoval, da sa z toho usudzovat ze sonda aktivne udrziava polohu.

To bola dnesna davka spekulacii, pokracujeme predpovedou pocasia...


novák - 12/11/2011 - 20:54

quote:
navíc jejich sondy přes obrovskou váhu byly zřejmě chudičce vybaveny výpočetní technikou,spíše byly na úrovni programu v automatické pračce.


Na druhou stranu automatická pračka je dokonalejší než poloautomatická. (Buran létal sám, kdežto Shuttle potřeboval řidiče.)


xChaos - 12/11/2011 - 21:29

...jinak vzhledem se specifikům v mojí vlastně rodině (otec pracoval pro firmu zabývající se v 80. letech 20. století v podstatě reverzním inženýrstvím v oblasti počítačových čipů :-) mám určitou představu o co šlo.

Východní blok dojel v podstatě na svérázný druh technofóbie: kybernetika byla až do konce 60.let označována z "buržoazní pavědu", protože byla do značné míry v rozporu s filosofickými východisky marxismu. (Později byla tiše tolerována, protože režim už rezignoval na jakékoliv jiné, než čistě praktické aspekty udržení se u moci ... ale stejně už bylo pozdě, protože technologické zpoždění už nešlo dohnat...)


martinjediny - 12/11/2011 - 21:50

quote:
quote:
"Stacilo im na to menej pokusov jak USA."
??????
Jediné co bylo v USA problém byl měsíční program, tam se jejich "úspěchy" a snad i přístup podobal ruskému.
Jinak (míněny první návštěvy planety):
...

Mal som na mysli pokusy v citane vyvoja


Laicky mame moznost pozorovat dva extremy.
Rusi - prakticky netestujuci - nizka spolahlivost
USA - testujuci jak pred velkoseriovou vyrobou - vysoka cena

Ak by Rusi prijali riziko a po neuspechu nasledovali este 2 - 3 pokusy az kym to uspesne nepoleti, tak ekonomickejsi je Rusky pristup, nech je na prvy pohlad hocako podivny.

Miera vyvoja a testov pri kusovej vyrobe je vzdy velmi tazka otazka.
V dnesnej dobe uz ale mnoho testov riesi soft.

V kazdom pripade trapas F-G je trochu nezasluzeny...


xChaos - 12/11/2011 - 21:59

quote:

Kedze podla pozorovani sonda nerotuje, a pripadny unik by ju urcite rozrotoval, da sa z toho usudzovat ze sonda aktivne udrziava polohu.



Jo, vypouštění družic Rusům celkem jde, to všichni víme. My ale tentokrát čekali, že předevedou něco víc, než aktivní udržování polohy :-)

každopádně je to trochu v rozporu s teorií, že počítač se pořád nachází v předstartovním stavu - protože to by asi žádé orientační motorky nespouštěl, že.

přestávám se tolik divit, že ESA před prvním letem ATV asi rok pořád jen simulovala a simulovala a znovu simulovala, aby otestovala palubní software...


Lojzo - 12/11/2011 - 23:00

quote:
quote:
quote:
"Stacilo im na to menej pokusov jak USA."
??????
Jediné co bylo v USA problém byl měsíční program, tam se jejich "úspěchy" a snad i přístup podobal ruskému.
Jinak (míněny první návštěvy planety):
...

Mal som na mysli pokusy v citane vyvoja


Laicky mame moznost pozorovat dva extremy.
Rusi - prakticky netestujuci - nizka spolahlivost
USA - testujuci jak pred velkoseriovou vyrobou - vysoka cena

Ak by Rusi prijali riziko a po neuspechu nasledovali este 2 - 3 pokusy az kym to uspesne nepoleti, tak ekonomickejsi je Rusky


S tím nelze souhlasit. Výsledkem i úspěšného letu je stále nulové know-how. Když sonda neletí, nevím proč, když letí, taky nevím proč. Nemůžu se poučit z havárií, protože stejně většinou dopadnou tak, že nemám dost informací pro analýzu, nebo je analýza nesmírně drahá, zdlouhavá, náročná a výsledky málo průkazné. Kdo doopravdy přesně ví, proč ztroskotaly ruská sondy?

Bez testování to prostě nejde, takový postup je iracionální a k ničemu nevede. Občasný "úspěch" na tom nic nemění.


x - 12/11/2011 - 23:56

quote:
quote:
navíc jejich sondy přes obrovskou váhu byly zřejmě chudičce vybaveny výpočetní technikou,spíše byly na úrovni programu v automatické pračce.


Na druhou stranu automatická pračka je dokonalejší než poloautomatická. (Buran létal sám, kdežto Shuttle potřeboval řidiče.)


Sle pouze o docasny nedostatek - byl proste driv a tudiz jeste nebyla zrejme v to takova duvera - pozdeji cheteli piloti to proste i opravdu pilotovat a modernizace by jsite taky neco stala.


x - 13/11/2011 - 00:22

"Nemůžu se poučit z havárií, protože stejně většinou dopadnou tak, že nemám dost informací pro analýzu, nebo je analýza nesmírně drahá, zdlouhavá, náročná a výsledky málo průkazné. "

Pokud druzice posila telemetrii - tak se da z ni precist co se tam deje - a zmenou SW pocitace casto je zmenit tak, ze posle i to co je treba - neco jako "cerna skrinka u letadel" - jen ji nidko nemusi hledat - zniceni nefunkcni druzice vstupem do atmosfery - narozdil od padu letounu - je to co proste musi nastat a neni zde co zkoumat tedy dle mne - leda jeji odolnost.

Zde samozrejme nemyslim zniceni sondy az pri pristavani - to se skutecne podoba havarii letounu a pokud sonad trva nevysila alespon neco (co jiz teda posledni delali a povazuji to za samozrejmou vec pokdu je to alepson trochu technicky mozne) tak se proste zde skutecne poucit asi moc opravdu neda.

Amsatu (amaterske radiokomunikacni stality) se prave diky i zaloznim vyslacum telemetrie podarilo bezne zjisti co se vlastne stalo (tedy nejspis havarie motoru na hydrazin ci selhavani akumulatoru nebo porucha v panelech).

Tedy pokud se podari ziskat telemetrii lze se podle mne i na dalku, alespon poucit z toho co konkretne selhalo o i jak.

Pokud nic nevysila ci dokonce to ani sonda nedela z duvodu konstrukce (nebylo to vubec udelano) tak pak je to skutence alespon dle mne tezke na pouceni.


novák - 13/11/2011 - 07:42

quote:
quote:
quote:
navíc jejich sondy přes obrovskou váhu byly zřejmě chudičce vybaveny výpočetní technikou,spíše byly na úrovni programu v automatické pračce.


Na druhou stranu automatická pračka je dokonalejší než poloautomatická. (Buran létal sám, kdežto Shuttle potřeboval řidiče.)


Sle pouze o docasny nedostatek - byl proste driv a tudiz jeste nebyla zrejme v to takova duvera - pozdeji cheteli piloti to proste i opravdu pilotovat a modernizace by jsite taky neco stala.


Jak praví fousatý vtip z roku 68: Jednotka dočasnosti je jeden furt.


novák - 13/11/2011 - 08:10

quote:
...jinak vzhledem se specifikům v mojí vlastně rodině (otec pracoval pro firmu zabývající se v 80. letech 20. století v podstatě reverzním inženýrstvím v oblasti počítačových čipů :-) mám určitou představu o co šlo.

Východní blok dojel v podstatě na svérázný druh technofóbie: kybernetika byla až do konce 60.let označována z "buržoazní pavědu", protože byla do značné míry v rozporu s filosofickými východisky marxismu. (Později byla tiše tolerována, protože režim už rezignoval na jakékoliv jiné, než čistě praktické aspekty udržení se u moci ... ale stejně už bylo pozdě, protože technologické zpoždění už nešlo dohnat...)



A jak je to dneska? Jak moderní čipy vyrábíme?


fritz.lochmann - 13/11/2011 - 08:57

quote:
Jak praví fousatý vtip z roku 68: Jednotka dočasnosti je jeden furt.



A jak sa neskôr dlhým výskumom ukázalo, jeden furt sa rovná 22 rokov.


Lojzo - 13/11/2011 - 09:02

quote:
"Nemůžu se poučit z havárií, protože stejně většinou dopadnou tak, že nemám dost informací pro analýzu, nebo je analýza nesmírně drahá, zdlouhavá, náročná a výsledky málo průkazné. "

Pokud druzice posila telemetrii - tak se da z ni precist co se tam deje - a zmenou SW pocitace casto je zmenit tak, ze posle i to co je treba - neco jako "cerna skrinka u letadel" - jen ji nidko nemusi hledat - zniceni nefunkcni druzice vstupem do atmosfery - narozdil od padu letounu - je to co proste musi nastat a neni zde co zkoumat tedy dle mne - leda jeji odolnost.


Projděte si havárie ruských sond a uvidíte, že to nefunguje. Z telemetrie se snad nikdy nepodařilo vyčíst nade vší pochybnost co se doopravdy stalo. Telemetrie není přijímána trvale a není tak ani vysílána. Neobsahuje zdaleka všechno. Její analýza je neporovnatelně náročnější než se prostě v dílně kouknout fyzicky, proč ten krám nefunguje.

Z telemetrie nevyčtete, že to sice funguje ale jen-tak-tak, že by bylo dobré tohle zlepšit nebo překonstruovat. Spíš jen čekáte jestli to chcípne, nebo ještě přesněji - kdy to chcípne.

Sondu v dílně můžete testovat bez nosné rakety, bez startovních oken, ve dne v noci, a když je to málo, postavíte dvě sondy a testujete ty. Můžete udělat varianty funkčních celků, můžete zkoušet varianty softwaru a když to nejede, tak vezmete akorát do ruky šroubovák a prohodíte to.

Vůbec uvažovat o tom, že by snad přístup "smontuju, vystřelím, nefunguje, smontuju další" mohl k něčemu vést je mimo realitu.

Nicméně to, že za havárií FG stojí nedostatečné testy, jsou jen spekulace, případně truismus. Do jaké míry to u Lavočkina testují a porovnání třeba s JPL nikdo nezná.


David - 13/11/2011 - 09:52

To už vypadá na definitivní konec,navrhuji věnovat pozornost MSL,tady to je ztráta času.Jen se podivuji, že tak těžká sonda nemá zdvojeny vysilače a že při prověrkách, pokud vůbec nějaké byly, nebyly simulovány možné závady či komplikace.


Jiří Hošek - 13/11/2011 - 10:02

quote:
Na druhou stranu automatická pračka je dokonalejší než poloautomatická. (Buran létal sám, kdežto Shuttle potřeboval řidiče.)
Buran patřil do kategorie bezpilotních testovacích orbitálních exemplářů raketoplánu, stejně jako X-37B.
Shuttle patří do kategorie pilotovaných orbitálních raketoplánů, stejně jako nedokončený ruský exemplář 2.01 s prvním plánovaným, leč nerealizovaným letem 1994.


DH - 13/11/2011 - 10:08

Plny souhlas s Lojzo(u),
telemetrie, jak se klasicky chape, je jen "okamzity obraz hodnot cidel v okamziku poslani". Takova data jsou nedostatecna a neuplna.

Obecne potrebuje technik a kontrukter, ktery se na dalku pokousi o jakz takz seriozni analyzu, znat dva druhy informaci:

1. casovy zaznam hodnot analogovych (a treba i binanrich) velicin, alespon v pevnych intervalech s dostatecne hustym krokem, tzv. archivy hodnot. Mohou byt udelane s promennym casovym krokem, coz navysuje objem dat o informaci o casove znacce, nebo postavene na bazi ukladani zmen, coz ale vyzaduje konzistentni data. Celkove jde samozrejme o vetsi objem dat, nez prosta telemetrie. Takovy historicky zaznam casto umozni i odhaleni potencialni zavady typu "funguje jentaktak", pokud je dost senzoru a funguji.

2. casovy zaznam dulezitych akci a zmen, jak sly postupne po sobe, SE ZACHOVANIM poradi, tzv. archiv udalosti. Ten muze zahrnovat jak zmeny dulezitych vstupu a akcni zasahy, tak jakekoliv udalosti v systemu. Analyzou casove souslednosti zaznamu se da vycist hrozne moc.

Klicem je tedy UKLADANI zajimavych informaci na palube a jejich ZPETNE vycteni a offline analyza. Pak uz neni dulezite, jestli s druzici komunikujete jednou za den a nemusite budovat celosvetovou sit pro prijem "huste telemetrie". Musi byt jen k dispozici dostatecna velka sirka pasma, coz u profi zarizeni neni problem, zejmena ne u blizkych druzic. A nesmi se jednat o casove kriticke povely, ktere nestrpi odklad "pul dne" nebo "pul obletu".

Jestli byly tyhle podminky splneny v pripade FG, neni absence jihoamerickych stanic tak podstatna.

Teorie o zakryti anten je trochu divna. Anteny by musely byt cele uzavrene v krytu, jinak s pouzitim velmi smerovych pozemnich anten a supersilnych koncovych stupnu lze na vstupu prijimace vybudit signal (temer) i bez anteny. Vzpominam, ze takto byl dokonce u jedne amaterske druzice silnym pozemnim vysilamim protlacen povel do prijimace, ktery byl rusen jinym palubnim zdrojem, ktery se nevypnul. Problemy FG budou tedy pravdepodobne hlubsi.


Tlama - 13/11/2011 - 10:13

Hm,tak jak tak koukám na Osla, tak už ji asi odepsali.


martinjediny - 13/11/2011 - 11:37

"Vůbec uvažovat o tom, že by snad přístup "smontuju, vystřelím, nefunguje, smontuju další" mohl k něčemu vést je mimo realitu."
Dufam, ze si jediny, kto to pochopil takto doslovne.

"Nicméně to, že za havárií FG stojí nedostatečné testy, jsou jen spekulace, případně truismus. Do jaké míry to u Lavočkina testují a porovnání třeba s JPL nikdo nezná."
Myslel som tym, ze v USA si je ochotny postavit Boeing nie testovaciu vakuovu komoru, ale rovno celu halu na testovanie celej letovej zostavy 1:1 so sledovanim funkcnosti online.

Btw. fakt by ma zaujimalo, ci zavada na FG bola odhalitelna, alebo islo o smolnu smolu.
Jednoznacne jak pisal pinkas FB zlyhal v rutinnej faze letu.


yamato - 13/11/2011 - 11:51

no ak to hraju na stastie a smolu, tak sa uz vobec nicomu necudujem...


M: - 13/11/2011 - 13:19

quote:
no ak to hraju na stastie a smolu, tak sa uz vobec nicomu necudujem...

Asi sa musim vyjadrovat zrozumitelnejsie

To nie uje hra na stastie a smolu.
Ide o to, ci naklady na dalsie testy budu primerane prinosne, alebo je dalsie testovanie vzhladom na neopravdepodobnost zanedbatelna.

Napr. pri vytahoch sa neuvazuje
- s dvomi neuvazenymi konaniami uzivatela sucasne,
- s posobenim na stenu kabiny vacsim ako 300N, (co ak sa niekto rozoprie rukami o steny proti sebe vacsinou hravo prekona...)
- medzera medzi prahom dveri sachty a kabiny sa povazuje za bezpecnu az do 35mm, hoci vacsina opatkov sa tam zmesti...
-miera bezpecnosti lan je obvykle medzi 12 - 30, (ale uz nie 100, 200, hoci mozne by to bolo...)

Je dost tazke urcit dokedy ma zmysel testovat, aby bol test este prinosny a zaplatitelny. A jednoznacne bohatsie USA si mozu dovolit viac.

Martin Jediny


David - 13/11/2011 - 15:04

Selhání rutinní operace by bylo, kdyby použili seriový poslední supeň, ale oni mu naložili další tři úkoly a/ restart na druhé parkovací dráze,b/ vydžet v letuschopném stavu po celou dobu letu k Marsu a c/ brzdění u Marsu. A tady je asi to čertovo kopýtko a navíc jesti jej měla jak se zdá řídi vlastní sonda, tak je to jasně překombinované.


Agamemnon - 13/11/2011 - 15:34

quote:
restart na druhé parkovací dráze


fregat je schopný opakovaných reštartov aj v štandardnej verzii


x - 13/11/2011 - 17:52

"Obecne potrebuje technik a kontrukter, ktery se na dalku pokousi o jakz takz seriozni analyzu, znat dva druhy informaci:

1. casovy zaznam hodnot analogovych (a treba i binanrich) velicin, alespon v pevnych intervalech s dostatecne hustym krokem, tzv. archivy hodnot. Mohou byt udelane s promennym casovym krokem, coz navysuje objem dat o informaci o casove znacce, nebo postavene na bazi ukladani zmen, coz ale vyzaduje konzistentni data. Celkove jde samozrejme o vetsi objem dat, nez prosta telemetrie. Takovy historicky zaznam casto umozni i odhaleni potencialni zavady typu "funguje jentaktak", pokud je dost senzoru a funguji.

2. casovy zaznam dulezitych akci a zmen, jak sly postupne po sobe, SE ZACHOVANIM poradi, tzv. archiv udalosti. Ten muze zahrnovat jak zmeny dulezitych vstupu a akcni zasahy, tak jakekoliv udalosti v systemu. Analyzou casove souslednosti zaznamu se da vycist hrozne moc.

Klicem je tedy UKLADANI zajimavych informaci na palube a jejich ZPETNE vycteni a offline analyza. Pak uz neni dulezite, jestli s druzici komunikujete jednou za den a nemusite budovat celosvetovou sit pro prijem "huste telemetrie". Musi byt jen k dispozici dostatecna velka sirka pasma, coz u profi zarizeni neni problem, zejmena ne u blizkych druzic. A nesmi se jednat o casove kriticke povely, ktere nestrpi odklad "pul dne" nebo "pul obletu".

Jestli byly tyhle podminky splneny v pripade FG, neni absence jihoamerickych stanic tak podstatna"

Sice jsem to nenapsal uplne - ale i Amsat samozrejme podstatne udaje ukladal do pocitacove pameti a podarilo se mu je bezne pak i precist - meli to jit i do zalozniho pocitace pocitace majici na starosti zalozeni telemetrii a nouzove povelove ovladani.

Toto jsem mel samozrejme na mysli - stejne jako ta "cerna sktrina u letadel". Proste pokud se mi tyto data byt i tim zaloznim vysilacem (nejlepe s vlastnim zalohovanym zdrojem) podari ziskat tak jsem jako u te "cerne skrinky letadla".
Samozrejme ze s sondy po narazu misto pristani na planete uz asi nic neziskam na dalku.


HonzaVacek - 14/11/2011 - 00:36

Podle http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_launch.html Phobos-Grunt zanikne v atmosféře 12. ledna 2012. Tento datum určitě není definitivní a ještě se bude upřesňovat.

By November 13, Phobos-Grunt stopped its mysterious thrust upwards, a leading satellite observer, Ted Molzcan reported based on published data from the US tracking radar. The spacecraft's orbit resumed its slow natural decay, dropping by around 1.2 kilometers of altitude along a semi-major axis. According to Molzcan, Phobos-Grunt would reenter the atmosphere on Jan. 12, 2012.

Jinak Ted Molzan je amatérký pozorovatel družic. Je to katastrofa, když se média a i kosmonautické weby musí spoléhat na infa i od amatérů jenom proto, že oficiálně se neobjeví ani "ň". Ono je to vidět i na této diskuzi, kdy i citované zdroje jenom spekulují o tom co se asi tak mohlo stát, jaké byly příčíny atd. Skoro bych řekl, že z hlediska PR je tahle mise mnohem větší propadák, než že se nepovedla.


Ervé - 14/11/2011 - 06:34

Fobos-Grunt měl tedy fatální chybu v tom, že spojení umožňuje až po oddělení od urychlovacího stupně. Ke stejnému průseru došlo při Mars 96, kdy taky selhal zážeh posledního stupně, ale tam navíc sonda byla jen na balistické dráze, takže shořela dřív, než se dalo cokoliv zkoušet = Rusové se vůbec nepoučili.


David - 14/11/2011 - 07:30

Spojení se sondou je v této fázi nutné pouze v tom případě, že sama sonda řídí , orientuje a spouští poslední/přeletový stupeň.Jestliže má ale sama v této fázy " zakryty antény",pak tento stupeň v této fázi neřídí.Následují dvě možnosti a/ poslední stupeň je autonomní, má počítačové vybavení pro orientaci, časování a zážeh b/ jeho práce je "řizena" systémen " automatická pračka, t.j. procesorem s pevným programem.V prvém případě by zakryté antény sondy nevadily, předpokládám, že nejsou tak stupidní,že by zakrývali antény posledního stupně, v druhém případě se nedá nic dělat a to je asi případ FG.


Conquistador - 14/11/2011 - 12:16

Při tehdejší úrovni techniky kdy muselo být vše ze "železa" a počitače byly velké jak malé maringotky a nebo byl jejich vypočetní výkon velky jak dnešní kalkulačky, tak bych řekl že ano... Přistát motoricky i s padákem je celkem uspěch, jinak že sonda vysílala jen 14 sekund je škoda... ale první uspěch i když skromný je přesto úspěch.


Jaro. - 14/11/2011 - 12:29

Konečne nejaká správa na stránkach Roscosmosu:

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18258


PINKAS J - 14/11/2011 - 16:12

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18258
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Překlad:

U kosmická sondy F-G je ještě čas do ledna, včetně, oznámil ředitel Roskosmosu Vladimír Popovkin.

„Máme čas do ledna, včetně, aparát bude na orbitě, ale v prvých dnech prosince se zavře startovní okno“, upozornil.

Naděje je, ale zatím nemůžeme dostat telemetrii, abychom pochopili, co se stalo, zdůraznil hlava Roskosmosu. Problém je v tom, že pozorovací stanice se pomalu nastavují a „Fobos“ letí po nestandardní dráze, proto seance spojení trvají pouze 7 minut.

„ Všechny systémy stanice pracují normálně, orientuje se na slunce, takže šance jsou – objasnil. V současné době specialisté provádějí pokusy založení programů“.

Když odpovídal na dotazy žurnalistů, kdy bude možno s přesvědčením říci o „smrti aparátu“, zdůraznil, že „o tom budeme moci říci v prvých dnech prosince, kdy se zakryje startovací okno.“
„ Předpovídaní konce existence „Fobosu“ bude moci začít, když degradace dráhy dosáhne 180 km“, doplnil Vladimír Popovkin.

Hlava Roskosmosu odmítl pověsti, že „Fobos“ má konstrukční nedostatky. „ Tato verse neodpovídá skutečnosti“

Podtrhl, že při případném pádu sondy žádné nebezpečí na zemi nebude. „ Není pochyb o tom, že aparát rozpadne při vchodu do hustých vrstev atmosféry“, řekl.


PINKAS J - 14/11/2011 - 17:53

http://www.spacedaily.com/reports/Aborted_Mars_probe_jeopardizes_Russias_long_range_space_program_999.html

V článku m.j. zakladatel portálu Buran.Ru a nezávislý analytik Lukaševič zdůrazňuje několik bodů, které chybí v ruském programu dálkových sond a dává doporučení:
- Rusko musí mít k dispozici alespoň 2-3 satelity na GO pro sledování dráhy sond a obousměrné předávání dat.
- Rusko musí mít flotilu lodí pro monitorování a řízení takových letů. Čína má 3 nebo 4.
- Pro drahé sondy jako je F-G se vyplatí vypustit na dráhu maketu, provést plný letový test řídících a pohonných systémů, včetně spojení
- Jelikož hlavní náklady na výzkum a vývoj F-G již byly zaplaceny, měla by se stejná sonda vypustit se stejným cílem znovu, ale po provedení důkladných testů a se zahrnutím všech poznatků z neúspěšného pokusu.


Machi - 14/11/2011 - 18:04

"vyvrátilo předchozí teplotní měření sondy Mariner 2"

Jestli si to dobře pamatuji jen tak z hlavy, tak výsledky Marineru byly interpretovány jako povrchová teplota kolem 350 °C, kdežto skutečná se blíží 500°C. Tuším, že to bylo kvůli špatnému modelu atmosféry, který američané pro výpočet použili, ale jak říkám, vše teď píšu z hlavy a má paměť je někdy dost děravá.

"- Rusko musí mít k dispozici alespoň 2-3 satelity na GO pro sledování dráhy sond a obousměrné předávání dat.
- Rusko musí mít flotilu lodí pro monitorování a řízení takových letů. Čína má 3 nebo 4.
- Pro drahé sondy jako je F-G se vyplatí vypustit na dráhu maketu, provést plný letový test řídících a pohonných systémů, včetně spojení
"

Myslím, že by stačilo spolupracovat s ESA, a postavit si také po světě pár moderních antén.
Maketa, to nevím, nebylo by lepší poslat očesanou verzi (DEMO) přímo k Marsu?

"měla by se stejná sonda vypustit se stejným cílem znovu, ale po provedení důkladných testů a se zahrnutím všech poznatků z neúspěšného pokusu."

To by si přáli skoro všichni, ale jsou na to peníze?


David - 14/11/2011 - 18:29

Odbočili jsme od tématu.Zeptal bych se: vědí vůbec rusové co a proč selhalo a proč nedokáží chybu napravit ?, nebo jako obvykle mlží a svedou vše na nějakého "ďaďu",dále : pokusí nějak tu ostudu napravit, myslím další misí k Marsu,nebo nechají tak ?


cernakus - 14/11/2011 - 18:51

Pioneer-Venus (jistě myšleno číslo 2) byl v podstatě americký poloúspěch a o přistání se nedá mluvit. Sonda měla 4 menší tělesa, z nichž jedno (největčí) bylo určeno pro přistání a při průletu atmosférou selhalo. Zbylé 3 tělesa neměla v plánu přistání a tak nebyla k tomu přizpůsobena. To že, jedno z těles přežilo nekontrolovaný pád a ještě hodinku vysílalo bylo pekelné štěstí, které americký kosmický program provázelo od dob Apolla do dob raketoplánů. Neplánovaný bonus.

Jinak zpět k F-G. Docela mně mrzí, že ti zaprdění Rusáci nevyužili připraveného Sojuzu a neposlali jej k sondě. Chápu sice, že by NASA prskala, mise by neměla vysokou pravděpodobnost úspěchu a zároveň by to vyšlo relativně draho. Ale přijde mi, že mise, byť neúspěšná, by měla výborný PR efekt.
S ohledem na fakt, že F-G je v podstatě funkční (to že si aktivně udržuje výšku znamená, že drtivá většina počítače a programu funguje) a chudák sonda nás vyhlíží až ji přijdeme pomoci překonat možná i banální překážku. A lidi ji tam nechají umřít (byla by to skvělá karikatura do novin, jak Škaplerov
fouká sondě na bolístku :-)
Chtělo by to trochu individuální a exekutivní odvahy. Jak jinak přitáhnou obyčejné lidi k této zmírající oblasti lidského umu?!

PS: Jinak peněz mají Rusové více než dost. Mohl by Puňta v rámci své prezidentské šestiletky vyhlásit nějakou tu Misi na Mars (když to nejde roboticky, pošleme tam lidi :-)


yamato - 14/11/2011 - 19:29

quote:


S ohledem na fakt, že F-G je v podstatě funkční (to že si aktivně udržuje výšku znamená, že drtivá většina počítače a programu funguje) a chudák sonda nás vyhlíží až ji přijdeme pomoci překonat možná i banální překážku. A lidi ji tam nechají umřít (byla by to skvělá karikatura do novin, jak Škaplerov
fouká sondě na bolístku :-)
Chtělo by to trochu individuální a exekutivní odvahy. Jak jinak přitáhnou obyčejné lidi k této zmírající oblasti lidského umu?!



lepsie nechat umriet sondu, nez nechat umriet ludi. Takato misia by bol cisty hazard. Pilotovany let k neposlusnej sonde, ktora ma na palube 7 ton paliva... Predpokladajme ze po nejakom zazracnom zachyteni sondy (roboticka ruka na sojuze?) nebude zavada vo vadnom ventile na hlavnom motore. Inak totiz staci drcnutie pri spojeni a motor naskoci... Takze predpokladajme ze motor nenaskoci, nerozrotuje cele sulodie a nezabije posadku. Hrdinni kozmonauti vystupia, a co? Pripoja kablik do USB portu a z vesmirneho ipodu nahraju novy program? Alebo budu hlasno kricat do anteny? Ako si taku opravu vlastne predstavujete?

inak k vseobecnej debate, vidim ze sa to tu zase zvrhlo na nekonecny boj USA vs. SSSR. Sice neviem nic nove o F-G, ale viem kolko sond krachlo pred 50 rokmi rusom a kolko americanom. To je skutocne obdivuhodne ze pred polstorocim niekomu nieco niekde pristalo, ale to uz je doba. Teraz dodavaju vedecke vysledky z nepilotovanych sond USA, ESA, nieco japonci a cina. Rusi zaspali jak sipkova ruzenka, a tento ich pokus o navrat do hry zlyhal hned na zaciatku. Taka je realita. Co bolo pred 50 rokmi bolo pred 50 rokmi.

Velmi by sa mi pacilo keby sa rusi vratili do hry, ale kym sa do nej fakt nevratia, nebudem sa tvarit ze su neotrasitelna vesmirna velmoc.


Agamemnon - 14/11/2011 - 19:38

quote:
Velmi by sa mi pacilo keby sa rusi vratili do hry, ale kym sa do nej fakt nevratia, nebudem sa tvarit ze su neotrasitelna vesmirna velmoc.


nie sú veľmoc, čo sa týka sond, vedeckého výskumu a pod... ale čo sa týka štartov, hehe, to je úplne iná vec


HonzaVacek - 14/11/2011 - 19:50

quote:
S ohledem na fakt, že F-G je v podstatě funkční (to že si aktivně udržuje výšku znamená, že drtivá většina počítače a programu funguje)


Podle http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_launch.html to udržování výšky už snad skončilo a velká poloosa se zmenšila o 1.2 km.

Jinak se tam i píše, že na tiskovce k TMA-22 dostával Vladimir Popovkin pochopitelně i otázky k F-G. Tam naznačil, že pro odlet k Marsu mají čas do začátku prosince a do té doby budou pokračovat v pokusech o její oživení (buď se s tím datumem možného odletu přeřekl nebo to bude na úkor pohonných hmot, kterých by pak u Marsu měli minimum). Potvrdil také, že sonda se správně orientuje směrem ke slunci, a že se budou pokoušet získat data ze sondy až do jejího samotného konce.


xChaos - 14/11/2011 - 19:51

I když Rusové se projevili poněkud jako matláci, s tím nedomyšleným systémem komunikace se sondou na parkovací dráze, tak přesto si myslím, že teorie od David, že jejich sondy k Marsu byly od začátku víceméně jen nefunkční makety, je poněkud přitažená za vlasy. To už je srovnatelné s konspiračními teoriemi "Američané na Měsíci nikdy nebyli" :-)

jo,je to nedostatečně financované, dělá na tom parta nadšenců, zatímco zjevně vojenské a strategické programy jsou daleko lépe financované a manageované... to je bez diskuze. ale nechce se mi věřit, že by to byla 100% potěmkiáda. můj pocit je spíš ten, že je věda teď v Rusku na naprosto vedlejší koleji. Dřív aspoň docházelo kvůli zmírňování rizika ke zdvojování těch programů, které by nemělo zvýšit náklady až tak výrazně... [Upraveno 14.11.2011 xChaos]


yamato - 14/11/2011 - 20:28

quote:
Dřív aspoň docházelo kvůli zmírňování rizika ke zdvojování těch programů, které by nemělo zvýšit náklady až tak výrazně...


klasicky rusky pristup - precislime ich
urobime 10 sond, jedna musi prejst...


Conquistador - 14/11/2011 - 20:41

Hmm tak mohl by Lavočkin na pokyn RKA dělat vždy dvě/tři sondy, stejně těch programů na stejném základu má být více a čím větší seriová vyroba tím se muže udělat i méně chyb při montáži a výrobě (hlavně je to levnější) a je i více záložních vyrobených součastek, a kdyby náhodou uspěli všechny tří nebo dvě sondy tak jen dobře... Kvantita snižuje ceny ale nesmi to být na ukor kvality což v kosmickém manufaktůrním průmyslu zatím nehrozí...

Jinak kolik by asi stálo misto jednoho P-G vyrobit dva nebo tři kusy? Někdo se tu zminoval že výroba P-G stála to co cca dva lety Sojuzu s posádkou, a jelikož vicekusová manufaktůrní výroba dalších stejných kusů celý výrobní proces zlevňuje mohla by klesnout cena všech kusů celkem dost výrazně možná až o třetinu.


astalavista - 14/11/2011 - 20:44

quote:
klasicky rusky pristup - precislime ich
urobime 10 sond, jedna musi prejst...


Ne to neni klasickej ruskej pristup ale klasickej pristup, podivej se treba na uspesny americky mise Pioneer nebo Voyager taky delali dvojcata


x - 14/11/2011 - 20:58

quote:
quote:
lepsi rozliseni:
http://mentallandscape.com/V_DigitalImages.htm





Velmi vám děkuji za tuto webovku s fotkami...škoda že rusové ze svých vědeckých a kosmických dobrodružství nedokázali vytloucí stejné PR jako NASA, protože kdyby to dokázali nebyly by dnes na pozici podřadné kosmické velmoci co se automatických sond týče kterou si jistě nezaslouží... Ale holt to je tím pověstným ruským tajnůstkářstvím.


Protoze neuspechy tajili a tak radeji to tak neprezentovali, aby nikdo ze Zapadnich novinaru nemel neprijemne otazky - proc tam bylo tolik zarizeni dle zapadnich odporniku analyzatoru hornin - kdyz modul poslal pouze snimky a pry 100% splnil misi.

Proste kdyz tajit neuspechy - tak se bali, ze by jim je pak proste nekdo mohl je naznacit - ze rikaji jen to co se jim povedlo a ne to co vse to melo delat.


x - 14/11/2011 - 21:10

"chudák sonda nás vyhlíží až ji přijdeme pomoci překonat možná i banální překážku"
Typicka vec z beznych diskuzi na idnes Technet - sonda na to musi byt samozrejme predem zarizena, aby se mohla opravovat na obezne draze - Teleskop na to samozrejme zarizen byl, ale jen s vyuzitim raketoplanu.

A vy musite predtim dokazat jak kosmonauti s naradim, kter maji na palube (to co se tam proste vejde) se dostanou k pocitaci, aby do nej nahrali novy soft - ci jak uvolnit antenu nebo jak se antenimu dratu od ni primo pripojit - specialnim vysilacem - misto pres antenu tak z vysilace primo do prijimace.

Problem s motorem jiz byl dostatene okomentovan + zachyceni sondy.

Jak vyjit ven ze Sojuzu - atmosfera a zase se do nej vratit a amosferu zase obnovit a dalsi veci jzi tolik nekomentuji - nejsem zde odbornik jako castecne na elektroniku.


yamato - 14/11/2011 - 21:43

spravy z NSF:

bola ista moznost vyfotit FG z ISS, ale to sa nepodarilo.

Inak rusi rekonfiguruju svoje radioanteny. Problem je, ze vsetky su robene na komunikaciu s dalekym vesmirom, a preto rychly FG nestihaju sledovat po oblohe. Okno na kontakt je vraj 2 minuty. Okrem toho sa obavali ze silny signal, ktory ma smerovat ovela dalej, by mohol uvarit prijimac na LEO, preto pracuju na zoslabeni. Cele to samozrejme chvilu trva, ale rusi sa neplanuju vzdat kym im to nezhori.

Tak drzme palce, este nie je koniec


-=RYS=- - 14/11/2011 - 22:24

quote:
snad F-B zachraní.... proboha proč se nedohodli s činou na sledovacích lodích když tam je i jejich družice.... pokud to nevyjde tak to bude velká škoda!



Sit telco druzic okolo Zeme TDRS/S vlastni USA.
Bohuzel ani Evropa, ani Rusko a ani Cina nemaji zadnou spojovaci geostacionarni telco sit druzic.

Je zajimave, ze Cina si chce nejdrive vybudovat vlastni sit TDRS/S s tim, ze docasne v omezene mire to bude nahrazovat system Beidou v S a C pasmu (pro telemetrii, audio a ISDN video by to stacit z jejich prvni stanice mohlo).

Ale stejne jako u landeru Marsu/Mesice...jako prvni by se vzdy mela vybudovat sit telco druzic se 100% pokrytim a vyresenym bezesvym handoveringem.

To Rusove stale nemaj.


[Upraveno 14.11.2011 -=RYS=-]


xChaos - 14/11/2011 - 22:53

http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_launch.html
je tam nějaká zmínka, že chtějí rekonfigurovat antény Spektr Iks: antényhttp://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_kik.html#spektr_iks


-=RYS=- - 14/11/2011 - 23:11

quote:
kedze momentalne hlavny problem je s radiokomunikaciou, mohol by nam miestny radioexpert RYS napisat co si o tom mysli

Moja hlupa otazka - mozu druzice TDRS vysielat na tej frekvencii ako prijima FG? Mozno by pomohlo ostrelovat sondu signalom a dufat ze nejakym zazrakom sa poodraza az k vsesmerovym antenam, ak su zakryte...


Bohuzel jsem byl temer 2 tydny mimo.... byl jsem rozdejchat technologii TETRA v Prerove a otestova DRM SV vysilac s CFA antenou.

K PC Kosmo.cz jsem se dostal az pred 3 hodinama.

Problem vidim takhle.

Pevnej radiomajak na 2271MHz slysim i "ja" (tedy kdyz bych mel V/H rotator s parabolou).
Tento pevnej radiomajak (cca 5W) se spousti tak pul hodiny pred startem, vysila behem startu az po navedeni na spravnou drahu.
Do majaku; (mechanicky z bezpecnostnich duvodu krabicka zvlast...napajena AKU..proto asi ty 3 dny... a pochopitelne s moznosti dobijet AKU za letu z FV panelu... ; vede nejaka RS485 sbernice pro zakladni informace o stavu zarizeni.

Takovej majak maji VSECHNY zarizeni smerujici do kosmu (je na to nejaka legislativa OSN...ta centrala ve Vidni, takze i CubeSat musi mit behem startu aktivni majacek se zakladnima datama, doporucuje se standardni DW kmitocet vedle hlavniho majaku, ale jen s minimalnim vykonem...typicky 50mW).

Podle meho zachytavaj signal z tohoto slabeho vsesmeroveho radiomajacku a tez spravne dekoduji data (napriklad binarni info o tom, ze se rozlozily FV panely + hodnota napeti/proudu urcite behaj po nejake sbernici typu RS485 az do "bocni krabicky - radiomajaku").

Ale ze situace a info co je na netu odhaduji, ze nebezi hlavni DW vysilac a ani UP prijimac. Jako kdyz by signaly-povely co vysilaj do Fobose...Fobos neslysel ci nedokazal z nejakeho duvodu demodulovat do logickych dat "RS485".



Druzice TDRS/S maji technologii UHF/L a S pasma na bazi SDR/DDS, takze ano, je mozne zadat druzicim zmenu modulace a typ dat.
3 druzice TDRS/S umoznuji vysilat ven z GEO orbity, pocita se s tim pro komunikaci s Lunarnima sondama atd.. .
Ale muj nazor je, ze je to zbytecne.
TDRS/S sice maji moznost V/H nataceni 4 parabol (160cm), takze je mozne pri obehu zamerit Fobose.
Ale nemaji zas takovej vykon, jestli maji 100W PA, tak je to hodne, spise mene.

Kdezto pozemni stanice s minimalne 15m parabolama maji TWT o vykonech az 200000W PA, takze jsou mnohem silnejsi nez TDRS/S.
Takovych stanic je vic nez dost a postaci i ty v Rusku.
Kdyz by se spojili s palubnim CPU, tak mu muzou zadat prikaz, aby v urcitem case (kdy bude Fobos na druhe strane Zeme bez Ruskeho pozemniho radiosignalu) zapalil motory a odletel.
Podle meho uz pred startem meli minimalne s ESA smlouvu, aby v pripade nouze se dala vyuzit pozemni sit stanic ESA (Perth, Chile, Jizni Afrika, Indie).
Takze stanic pro uplink na LEO je vic nez dost.

Problem je to co jsem uz napsal, Fobos "neslysi" a nevysila na svem hlavnim pracovnim DW kmitoctu.

Bohuzel ten nouzovej radiomajak nema prijimac, je to jen vysilac s koncovym tranzistorem a nejakym "Atmelem", ktery je napojen na palubni datovou sit RS485 a taky na par senzoru pro zakladni info.... CIO port.
Takze treba vysunuti FV panelu znamena, ze nejake rameno co drzi plachtu FV se vysunula a uvolnilo nejaky "mikrospinac", ktery ted ma rozeplej stav TTL LOG0 do onoho "Atmelu" (mimo hlavni sbernici "RS485") a takto se do datove zpravy vysilace nouzoveho radiomajaku dostala informace o vysunute FV plachte.
Neni to uplne presne popsana situace a palubni technologie, ale priblizne takto to tam nejak je. Alespon vetsinou to tak je a i ja jako konstrukter bych to tak vyrobil... rozvodnou RS485 + jednoduchy CIO snimac treba az 10-ti analogovych kanalu.


HonzaVacek - 14/11/2011 - 23:12

quote:
http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_launch.html
je tam nějaká zmínka, že chtějí rekonfigurovat antény Spektr Iks: antényhttp://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_kik.html#spektr_iks


No, jestli to dobře chápu, tak s F-G nemohou komunikovat nejen proto, že je někde chyba na straně sondy, ale také proto, že ani nemají čím, protože F-G letí moc nízko.


x - 15/11/2011 - 00:16

"Bohuzel ten nouzovej radiomajak nema prijimac, je to jen vysilac s koncovym tranzistorem a nejakym "Atmelem", ktery je napojen na palubni datovou sit RS485 a taky na par senzoru pro zakladni info.... CIO port.
Takze treba vysunuti FV panelu znamena, ze nejake rameno co drzi plachtu FV se vysunula a uvolnilo nejaky "mikrospinac", ktery ted ma rozeplej stav TTL LOG0 do onoho "Atmelu" (mimo hlavni sbernici "RS485") a takto se do datove zpravy vysilace nouzoveho radiomajaku dostala informace o vysunute FV plachte.
Neni to uplne presne popsana situace a palubni technologie, ale priblizne takto to tam nejak je. Alespon vetsinou to tak je a i ja jako konstrukter bych to tak vyrobil... rozvodnou RS485 + jednoduchy CIO snimac treba az 10-ti analogovych kanalu. "

To mohu je potvrdit - podobne si to predstavuji i realizoval ja - ikdyz jsem spise jiz ted odbornik vice na SW do toho ATMELU nez na tu elektroniku kolem nej.

Holt tam nedali nezavysli vysilac telemetrie - samozrejme s pameti namerenych udaju na vyzadani.
A tudiz nejlepe i hned z duvodu mit nutnosti mit tam i nezavisly prijimac i se zaloznim povelovym prijimacem, cimz by se mohli pokouset "zpamatovat" hlavni pocitac - nejlepe aby meli moznost takto do nej nahrat novy SW a pocitac restartovat.

A u te zachrane mise jak jsem se k ni vyjadroval predtim tak spise byste mel dokazat jak pocitac proste rovnou vymeni - nejlepe i s prijimacem + vysilacem.
Je totiz zrejme pokud tomu tak, ze pocitac je zcela mimo provoz z duvodu vazne HW zavady a nahrani SW ci nejak - primym napojenim na jeho desku se s nim pokusit komunikovat by zrejme nemelo zadny uspech.

Ozivit ci sondu bych se tez pokousel az do konce - ovsem jen prostredky umernymi ocekavanemu vysledku - hlavne to plati po ukonceni moznosti odletu k Marsu.


cernakus - 15/11/2011 - 04:14

quote:
"chudák sonda nás vyhlíží až ji přijdeme pomoci překonat možná i banální překážku"
Typicka vec z beznych diskuzi na idnes Technet - sonda na to musi byt samozrejme predem zarizena, aby se mohla opravovat na obezne draze - Teleskop na to samozrejme zarizen byl, ale jen s vyuzitim raketoplanu.

A vy musite predtim dokazat jak kosmonauti s naradim, kter maji na palube (to co se tam proste vejde) se dostanou k pocitaci, aby do nej nahrali novy soft - ci jak uvolnit antenu nebo jak se antenimu dratu od ni primo pripojit - specialnim vysilacem - misto pres antenu tak z vysilace primo do prijimace.

Problem s motorem jiz byl dostatene okomentovan + zachyceni sondy.

Jak vyjit ven ze Sojuzu - atmosfera a zase se do nej vratit a amosferu zase obnovit a dalsi veci jzi tolik nekomentuji - nejsem zde odbornik jako castecne na elektroniku.


To jsou IMHO přehnané závěry. Nic nikdy není zařízené pro neplánované poruchy a jejich opravy a přesto se dějí. Zachycení je zbytečný risk, pokud F-G nerotuje. Sojuz je vesmírná loď s přirozenou schopností vesmírných vycházek, to že se to už dlouho nepoužilo je způsobeno tím, že se bydlí na ISS. Možnosti improvizace, kterých je člověk schopen, jsou úžasné (Viz Apollo 13). Minimálně by bylo možné sondu dlouhodoběji monitorovat, případně navázat kontakt. Případně uvolnit anténu z poza zákrytu. Pokud by se nepodařilo misi obnovit, téměř určitě by alespoň kápli na to, co zvorali. Takhle shoří a budou vědět zase kulové.

Mimochodem, obecně jsou vesmírné stroje velmi primitivní (odolné) konstrukce a elektronika téměř makroskopická, takže oprava i elektronické závady není nemožná (byť obtížná).

Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Rusové pro jistotu raději ani nehledají:-)

V tuto chvíli je však diskuze o možnostech "záchranné" mise pasé. Sojuz TMA-22 parkuje u ISS i kdyby někomu v RKA přeskočilo a pro takovou záchranu se rozhodl, nemají už čas na výrobu a přípravu Sojuzů. Osobně si myslím, že propásli opravdu výbornou příležitost, jak zaujmout lidi pro kosmonautiku. F-G není zdivočelá sonda, jeho dráha je dosažitelně nízko s normální výstředností, měli 21 dní na zprovoznění a Sojuz připravený na rampě. Takové podmínky si u jiných fiasek na orbitě nepamatuji a zřejmě nikdy nebyly.



Povzdych:
Si tak říkám, že civilizace vyměkla, individualistickou improvizaci aby člověk pohledal. To šlo vidět na Fukušimě, taková pseudohavárka a takové šťáry s tím, neumím si představit co by bylo, kdyby byl Černobyl 2 ... tehdy se s tím nepárali, improvizace, odvaha a šikovnost dnes? Každý se bojí, aby si nezadřel třísku a protože jsou sami srabi, zakazují "nerozvážnost" i těm zbylým "odvážlivcům".


-=RYS=- - 15/11/2011 - 07:03

quote:
"Bohuzel ten nouzovej radiomajak nema prijimac, je to jen vysilac s koncovym tranzistorem a nejakym "Atmelem", ktery je napojen na palubni datovou sit RS485 a taky na par senzoru pro zakladni info.... CIO port.
Takze treba vysunuti FV panelu znamena, ze nejake rameno co drzi plachtu FV se vysunula a uvolnilo nejaky "mikrospinac", ktery ted ma rozeplej stav TTL LOG0 do onoho "Atmelu" (mimo hlavni sbernici "RS485") a takto se do datove zpravy vysilace nouzoveho radiomajaku dostala informace o vysunute FV plachte.
Neni to uplne presne popsana situace a palubni technologie, ale priblizne takto to tam nejak je. Alespon vetsinou to tak je a i ja jako konstrukter bych to tak vyrobil... rozvodnou RS485 + jednoduchy CIO snimac treba az 10-ti analogovych kanalu. "

To mohu je potvrdit - podobne si to predstavuji i realizoval ja - ikdyz jsem spise jiz ted odbornik vice na SW do toho ATMELU nez na tu elektroniku kolem nej.

Holt tam nedali nezavysli vysilac telemetrie - samozrejme s pameti namerenych udaju na vyzadani.
A tudiz nejlepe i hned z duvodu mit nutnosti mit tam i nezavisly prijimac i se zaloznim povelovym prijimacem, cimz by se mohli pokouset "zpamatovat" hlavni pocitac - nejlepe aby meli moznost takto do nej nahrat novy SW a pocitac restartovat.

A u te zachrane mise jak jsem se k ni vyjadroval predtim tak spise byste mel dokazat jak pocitac proste rovnou vymeni - nejlepe i s prijimacem + vysilacem.
Je totiz zrejme pokud tomu tak, ze pocitac je zcela mimo provoz z duvodu vazne HW zavady a nahrani SW ci nejak - primym napojenim na jeho desku se s nim pokusit komunikovat by zrejme nemelo zadny uspech.

Ozivit ci sondu bych se tez pokousel az do konce - ovsem jen prostredky umernymi ocekavanemu vysledku - hlavne to plati po ukonceni moznosti odletu k Marsu.



On tam urcite Atmel neni, tohoto vyrobce jsem napsal jen jako ukazku nejakeho mikrocipu, ne pro to, ze tam je prave cip od Atmelu...ci od Microchipu, Intelu atd... .

Spis jsem to napsal jako nahlednuti do problematiky radiovych spoju sonda <> pozemni stanice.

Temer vyhradne jsou v takovem radiomajaku jednoduche "jednocipy" s EEPROM pro zachovani udaju ze sbernic a CIO.

Pro vysvetleni, CIO je 1 az nekolik AD/DA vstupu 0-5V.
http://www.ok1mjo.com/all/conel/cda70_2005-09-02.pdf
Strana 15.

Ten radiomajak je zarizeni do velikosti autoradia, ktere ma podobnou charakteristiku vysilani jako je system APRS.
http://www.foxdelta.com/products/foxtrak/foxtrakschematic.pdf
Akorat je v tom navic EEPROM svab s velkou pameti. K tomu prevodnik RS232c <> RS422/485 a radiovej minivysilac, pochopitelne bez GPS.
Datove zpravy, ktere jsem obcas zaznamenal z LEO druzic maj vsechny podobnej charakter. Do par bajtu nacpat podstatne informace s casovym kodem.
Pro porovnani, takhle vypada APRS, ktery je do 256 bajtu a muzete ho slyset i na 144.825MHz FM AX25 1k2 AFSK z APRS stanice na palube ISS.
http://aprs.fi/?c=raw&call=OK1KSO-6
http://aprs.fi/?c=raw&call=RS0ISS-11&limit=50&view=normal
Nejake info o popisu kodu:
http://aprs.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=74&Itemid=94

A stejnym zpusobem to je z vetsiny druzic/sond co leti nahoru.
A nemusi to byt jen sonda, muze to byt treba jen air kryt na spicce rakety, ktery se odhazuje nekde v 120km. Kazda cast samostatne odhazovatelneho krytu obsahuje GPS prijimac, AKU, neco jako APRS tracker a radiovysilac. Takze pozemni stanice v blizkosti rampy muze diky tomu sledovat "pad" vsech casti krytu, vsechny pomocne boostry (i ony maji kazdy svuj vlastni "APRS" tracker) a vubec...vsech stupnu nosice.
Je na to treba rychleho rotatoru V/H stejneho jako maji radioamateri pro kosmicke spojeni pres Amsat saty nebo pres odraz od Mesice.

ISS je dost nizko, stejne jako ARISSat-1, aby si kazdy mohl vyzkouset za jak dlouho signal zmizi z dosahu pokryti.
Fobos, ISS atd... jsou tak nizko, ze i kdyz prelet pres nadhlavnik, tak to trva nejdele 8-9 minut, typicky vsak 2-4 minuty.
Jde to rychle.

Takhle vypada telemetrie z aktivniho majaku (v podstate DWlink) z Iranske druzice Omid.
http://www.r00t.cz/Sats/Omid

Nektere vhodne softy vam to rovnou dekodujou do ASCII.
HW taky neni slozity...se:
http://www.czcube.org/cs/stanice/index.html


Kazdopadne je faktem, ze u Marsu schazi soustava telco druzic.
I kdyz by tam Fobos doletel a usedl na povrh Fobosu, tak bohuzel sondu bychom na Zemi sledovat nemohli porad.
Oboustranny signal Zem-Fobos by byl dostupny jen par minut-hodin denne a to tehdy, kdyz misto pristani bude mit optickou viditelnost k Zemi. Z toho je jasne, ze bez retlanslacnich stanic okolo Marsu by sonda-lander museli pracovat autonome na bazi AI rizeni jako MERy.
Mozna byla sonda odsouzena k nezdaru uz od zacatku, protoze okolo Marsu neobihali na LEO i GEO retlanslacni telco druzice, ktere by prebirali signaly mezi povrchem Fobose a Zemi.

Vsechny tyhle hura expedice jsou podle meho odsouzeny k nezdaru do doby, nez se vytvori sit telko multinormovych druzic okolo Marsu, ktere by soucasne slouzily i jako navigacne-pozicni...takove GPS/Galileo pro Mars, tim padem by i pro landery/druzice byla jednodussi a presnejsi navigace.
V podstate by postacilo posadit nekolik LMO multitelco druzic na vyssi drahy...nekde okolo 5-7000km v poctu 12..ne moc velke, aby to pobral FH pri jednom letu s naslednym zaparkovanim na orbitach.
A pak usadit tak 4 druzice na GMO...geostacionarni drahu Marsu tak, aby byli rovnomerne okolo Marsu.
Slouzili by pro retlanslaci mezi LMO multitelco druzicema a Zemi.
V podstate by sel signal ...lander<>LMO<>GMO<>Zeme.
Soucasne by LMO druzice slouzili jako "GPS-Galileo".
Kombinaci LMO-GMO by se 100% pokryl povrch Fobosu, takze F-G by mela trvalej nonstop signal.
Navic by vsechny druzice meli nejaky ten astrodalekohled.
Ty LMO druzice by nemuseli byt velke, v podstate by se mohli vejit do velikosti mensi pracky. Nejslozitejsi by byl presny kmitoctovy normal pro synchronizaci. Pak TRX s pevnejma sektorovejma-prepinatelnejma antenama pro zajisteni komunikace mezi druzicema LMO a tez mezi druzicema LMO a GMO. Na konci FV panelu by mohli byt sady planarek v S pasmu pro primou komunikaci s povrchem nebo s LMO-GMO vedeckejma druzicema (dalsima, ktere by ruzne nezavisle priletaly ze Zeme).
Pokud by se nechala usadit pilotovana trvala stanice na LMO Marsu, tak by tyto LMO druzice slouzili i pro komunikaci mezi stanici a Zemi pres GMO retlanslacky. Ty 4 GMO retlanslacni telco multidruzice by slouzili jeste pro jednu vec, pro komunikaci s priletajicima a odletajicima sondama/lodema pri letu Zeme-Mars.
Uz nekde okolo 10megakm (kdyz "Mars-Dragon" prileta/odleta k Marsu/od Marsu) by uz bylo lepsi, aby komunikace sla Mars-Dragon<>GMO telco druzice<>Zeme nez aby se porad udrzovalo spojeni Mars-Dragon<>Zeme.


Kazdopadne tyhle telco druzice okolo Marsu by vse zjednodusili, zlevnili, odlehcili vahu preletovych modulu a hlavne zvysily bezpecnost funkcnosti preletovych modulu/sond/lodi.

Skoda, ze Rusove nesli touto cestou.
Vybudovat sat telco sit Marsu a pochopitelne pronajimat datove okruhy ostatnim agenturam. Vcetne jejich vlastnich ruskych sond, ktere by meli zabezpeceny prenost po celou dobu cinnosti a soucasne by celemu aparatu odlehcili hmotnost na ukor dalsich vedeckych zarizeni nebo dodatecnemu landeru ala Beagle.

[Upraveno 15.11.2011 -=RYS=-]


David - 15/11/2011 - 07:35

Takhle pracují MER, pře družice Marsu, byť má možnost přímého spojení se Zemí.Japonci, kteří na asteroidu přistáli / a nestínila jim planeta/šli cestou autonomní sondy,sama rozhodovala při činnosti o jednotlivých krocích.FG bez podpory družic na dráze okolo Marsu byl v obtížné pozici a úplný úspěch byl v "říši zbožných přání".


PINKAS J - 15/11/2011 - 07:38

Zaplať Bůh, že se pan Rys ozval. Kladu si otázku: mají Rusové nyní takového odborníka na spojení jako je on?


-=RYS=- - 15/11/2011 - 09:27

quote:
Takhle pracují MER, pře družice Marsu, byť má možnost přímého spojení se Zemí.Japonci, kteří na asteroidu přistáli / a nestínila jim planeta/šli cestou autonomní sondy,sama rozhodovala při činnosti o jednotlivých krocích.FG bez podpory družic na dráze okolo Marsu byl v obtížné pozici a úplný úspěch byl v "říši zbožných přání".


Japonci meli vyhodu, takrka nonstop spojeni se Zemi.
Pravda, teleso se rotuje okolo sve osy, ale vhledem k tomu, ze k priblizeni a kontaktu doslo relativne rychle, tak se sutr nestacil "pretocit".

Kazdopadne na obe vsesmerky byl stale signal a na hlavni parabolu s urcitou moznosti natacet plusminus 10-15st byl signal taky.

Ale porad plati, bez spojeni neni veleni.
A tak se pro Mesic a Mars uz mohli agentury davno spojit jako u Galilea (jsou v nem i Izraelci, Indove, Brazilci...) a vytvorit sit u Mesice a Marsu. Ty multitelco druzice by mohli mit i iontove motory, protoze u Mesice je treba temer nonstop doladovat drahu letu.
Natlakovanej Xenon by jim vydrzel roky, pripadne by to mohlo mit system vymenych tlakovych nadob s Xenonem pro moznost vymeny orbitalnim robonautem z nakladni "lodi".

Druzice by zajistovali spojeni, navigaci (GPS/Galileo) a z vedecke plosiny by se zajistovala vedecka data vcetne fotek z palubni nataceci kamery. Nemusi to byt zrovna HiRISE, staci i mensi kamera.
I kdyz treba 2 druzice na LMO by tuto kameru mohli mit, ale urcite ji nemusi mit vsechny druzice.
Co se tyce tech 4 multiretlanslacnich multinormovych vetsich GMO druzic, tak alespon na jednu by se slusnej dalekohled s kamerou hodil. Minimalne jako vypomoc pozemnich astrodalekohledu pri hledani asteroidu-komet a jejich odfoceni + zjisteni presnych drah.
Mit astronomickej dalekohled dal nez na LEO nebo L Zeme by byl urcite prinos.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/25/MRO_HiRISE.jpg
http://marsoweb.nas.nasa.gov/HiRISE/instrument.html#components


Faktem je, ze pro podrobnou mapu Marsu je treba odfotit postupne celej povrch a pokud by na palubach LMO byl 20cm dalekohled, tak by se uspisil proces vytvoreni podrobne mapy povrchu Marsu/Mesice atd..

Ale aby se usetrilo na financich, tak by druzice museli byt skutecne multifunkcni.
Tedy nejen aby fungovali jako Iridium v rezimu S-UMTS, ale soucasne jako pozicni GPS+Galileo a tez jako vedecke druzice s urcitym mnozstvim vedeckych pristroju na pripojene palubni plosine..neco jako vedecka plosina/nakladni plosina u NEXT-Iridium2.


-=RYS=- - 15/11/2011 - 10:25

quote:
Zaplať Bůh, že se pan Rys ozval. Kladu si otázku: mají Rusové nyní takového odborníka na spojení jako je on?


Na 100% ano.
Problem, ze se nespojej se sondou neni v nedostatku odborniku a ba co vic ani v tom, ze neni vic penez ... i kdyz by to pomohlo..., ale v tom, ze nefunguji zpetne vazby pri navrhu konstrukce zarizeni.

Cili vsechno to, co fungovalo od roku 1960 az do roku 1989 a pak se tito odbornici se zkusenostma jak ma fungovat zpetna kontrola navrhu reseni zkratka ztratili.

Ti mladi, kteri jsou ve vyvojovejch tymech nikdo z tech zkusenych nevedl, alespon to tak vidim ja. Protoze jinak by modul pomocneho radiomajaku obsahoval i vsesmerove anteny pro prijimac.
Bezny TRX slo urcite zdvojit.
Nic by se nestalo, kdyz by vysilaly dva vysilace kazdy na svem kmitoctu a tez kdyz by fungovalo vice prijimacu na ruznych kmitoctech.
Tez ridici CPU se mel zdvojit.
Jako "pomucku" pro kontrolu "skod" tam mohli dat mikrokamery "z mobilu" co vypadaj jako male DIL8 integrace s integrovanou optikou.

Porad cteme o tom, ze kdyz neco v sondach nevyjde, tak najednou nevime cim to bylo.
Zajimave, ze Cinane uz od prvnich sond problem vyresili tak jak bych to resil i ja, sadou pevnych mikrokamer z mobilu.
Jedna fotka leckdy rekne vice nez shluk nesmyslnych telemetrickych dat. A ze se da pritom udelat fajnova fotka/video je dobre pro PR.
http://www.youtube.com/watch?v=RiZDu7aU4qI
http://www.youtube.com/watch?v=ag4JhdCAmU8

Neco muze poskodit i mikrometeorit, ale jen kamera muze takovou vec potvrdit a nazaklade takoveho zjisteni hledat reseni jak poskozenou sondu rozhybat.
Tim nerikam, ze by Fobos mel diru pro mikrokaminku, ale je fakt, ze by nebylo na skodu, kdyz by teleso melo vyklopnou minikameru s mikrorotatorem na nejake vyklopne 4m dlouhe tyčce aby prehledove i detailne udelala foto celeho telesa a tyto fotky by se pak mohli odeslat v radiomajaku mezi telemetrii v podobe nejakeho uz overeneho a otevreneho protokolu (aby to mohli zachytit i jinde ve svete...pro kontrolni monitoring) treba v D-SSTV.

Co se tyce retlanslacnich druzic, tak misto te cinske mohli mit na palube 2 minidruzice, ktere by fungovali jako retlanslacky i jako zakladni propojeni treba s Oppym. Po priletu na orbitu by se druzice odhodily...doparkovali na sva mista a zacalo by se s priblizenim k Phobosu.


Ale mozna to meli udelat jinak.
Dat se dohromady s ESA/NASA/JAXA o vystavbe telco site okolo Marsu/Mesice. Klesly by naklady a zvysila by se spolehlivost diky znalostni bazi ESA/NASA/JAXA. Zharmonizovala by se norma S-UMTS.
A hlavne, by se Rusove naucili dopravovat veci k Marsu vcetne zaparkovani na spravne obezne draze.
Pro vytvoreni site by mohlo stacit vystrelit 3-4 nosice, pri kazdem by poskocila Ruska znalostni baze i za pomoci NASA.
Rusove by se tim dostali i k DSN siti.
A az by byla posledni multitelco druzice na miste, tak by uz umeli spolehlive dostat teleso na orbitu Marsu.
Takze by si tu svoji Fobos druzici mohli spolehlive poslat a pritom vyuzit vyhod noveho telco systemu v oblasti Marsu.
Ty telco druzice na GMO by uz mohli mit laser FSO pro slinkovani se Zemi o kapacite 50Mbps.

Pote by mohli udelat spolecne telkosatsit Mesice.
O hodne by to zlevnilo cestovani k Mesici i po Mesici a to i pro ucastniky Lunar-X-Prize.

[Upraveno 15.11.2011 -=RYS=-]


xChaos - 15/11/2011 - 11:34

quote:

Zajimave, ze Cinane uz od prvnich sond problem vyresili tak jak bych to resil i ja, sadou pevnych mikrokamer z mobilu.
Jedna fotka leckdy rekne vice nez shluk nesmyslnych telemetrickych dat. A ze se da pritom udelat fajnova fotka/video je dobre pro PR.



Jo! Nemůžu si pomoct, ale jak Rusové, tak NASA (a do jisté míry i ESA) jsou v tomto zamrzlí v mentalitě 50. a 60. let 20.století ... resp. ještě spíše NASA a ESA zamrzli na úrovni 70.-80.let (ale fakt - ona i spousta dnes realizovaných misí byka plánována cca v této éře, apod.), a Rusové se snaží je "dohnat" a taky dělat mise na úrovni 70.-80. let (tedy digitálně řízené pomocí programovatelných počítačů, a ne pomocí jednoúčelové, často analogové elektroniky)


Conquistador - 15/11/2011 - 11:34

kolik by taková siť dvanacti satelitu okolo Marsu mohla stát? Jinak podle mne je rozuměnjší to první vyzkoušet u měsice a pak až u Marsu


xChaos - 15/11/2011 - 11:47

quote:

V tuto chvíli je však diskuze o možnostech "záchranné" mise pasé. Sojuz TMA-22 parkuje u ISS i kdyby někomu v RKA přeskočilo a pro takovou záchranu se rozhodl, nemají už čas na výrobu a přípravu Sojuzů. Osobně si myslím, že propásli opravdu výbornou příležitost, jak zaujmout lidi pro kosmonautiku. F-G není zdivočelá sonda, jeho dráha je dosažitelně nízko s normální výstředností, měli 21 dní na zprovoznění a Sojuz připravený na rampě. Takové podmínky si u jiných fiasek na orbitě nepamatuji a zřejmě nikdy nebyly.



Já uvažoval podobně - ale faktem je, že cenou za tuto misi by bylo nesplnění závazku vůči NASA o dopravě jejich kosmonautů na ISS. Určitě o tom přemýšleli a možná kdyby měli jasný důkaz, že jde o lidmi opravitelnou závadu - např. po přijetí telemetrie, která by prozradila, co nefunguje - tak by do toho i šli.

Ovšem takhle by ani nevěděli, jaký náhradní díl nebo nářadí si mají vzít s sebou.


Agamemnon - 15/11/2011 - 11:47

quote:
kolik by taková siť dvanacti satelitu okolo Marsu mohla stát? Jinak podle mne je rozuměnjší to první vyzkoušet u měsice a pak až u Marsu


pri mesiaci su nejake problemy so stabilitou orbit, nie? ci to teraz som si s niecim pomylil?


Agamemnon - 15/11/2011 - 11:52

quote:
quote:

V tuto chvíli je však diskuze o možnostech "záchranné" mise pasé. Sojuz TMA-22 parkuje u ISS i kdyby někomu v RKA přeskočilo a pro takovou záchranu se rozhodl, nemají už čas na výrobu a přípravu Sojuzů. Osobně si myslím, že propásli opravdu výbornou příležitost, jak zaujmout lidi pro kosmonautiku. F-G není zdivočelá sonda, jeho dráha je dosažitelně nízko s normální výstředností, měli 21 dní na zprovoznění a Sojuz připravený na rampě. Takové podmínky si u jiných fiasek na orbitě nepamatuji a zřejmě nikdy nebyly.



Já uvažoval podobně - ale faktem je, že cenou za tuto misi by bylo nesplnění závazku vůči NASA o dopravě jejich kosmonautů na ISS. Určitě o tom přemýšleli a možná kdyby měli jasný důkaz, že jde o lidmi opravitelnou závadu - např. po přijetí telemetrie, která by prozradila, co nefunguje - tak by do toho i šli.

Ovšem takhle by ani nevěděli, jaký náhradní díl nebo nářadí si mají vzít s sebou.


ked sa ten soyuz zajtra nepripoji k iss... tak o tyzden dojde k situacii, ze iss bude bez posadky... toto nie je ani tak velmi o neplneni zavazkov voci nasa a doprave ich astronautov, ale o tom, ze ak nevymenia staru posadku, tak cela stanica bude bez posadky a zvysi sa riziko jej straty...
takze to je na jednej strane 100 milionova sonda (+ riziko pre ludi) a na druhej 100 miliardova medzinarodna stanica...


-=RYS=- - 15/11/2011 - 11:59

quote:
kolik by taková siť dvanacti satelitu okolo Marsu mohla stát? Jinak podle mne je rozuměnjší to první vyzkoušet u měsice a pak až u Marsu


600Mega USD odhaduji ja.
Jde o to, ze ty druzice budou jedna jako druha.
Cili by se vyrabeli tak nejak seriove a byli by vhodne i pro dalsi telesa.... Mesic, Venuse, Jovianska soustava.
Klicove by bylo, aby se dohodli na radiostandardech. Aby S-UMTS modul v podobe miniPCI od treba Atherosu se cteckou SIM fungoval stejne jako S-UMTS modul od Motorola/Siemens/EADS/Mitsubishi atd.. .

V podstate by stejna druzice byla pro LMO i GMO a tez i pro LLO.
Klicove je tez, aby se info o S-UMTS+navigace standardizovalo tak, aby to firmy mohli "hromadne" vyrabet.
Dnes si poridis malej kombinovanej radiomodul GPS+Galileo/4bandGSM-EDGE+2bandUMTS/Wifi+BT v jednom miniPCI apod, vcetne ctecky SIM.
A presne tak by to melo byt do budoucna.
Jestli jsou firmy, co chteji tezit nerosty na Mesici, tak je logicke, ze je treba vytvorit urcite veci jako je treba fungujici telco sit.
Ty firmy by platili v podstate jen za "roaming". A konsorcium ESA/JAXA/NASA/RSK by bylo v podstate planetarnim operatorem.
Klicove je, aby to nevzali pod kridla politici. Pak by se rozpocet mohl docela nafouknout.

A souhlasim, nejdriv to odladit a vyzkouset na orbite Mesice.
A pripadne az by Rusko vyslalo Blob, tak by uz mohl byt napojen na tento telco system. Koneckoncu Blob nejakou sat retlanslacku potrebovat bude, bez toho fungovat nebude.


-=RYS=- - 15/11/2011 - 12:03

quote:
quote:
kolik by taková siť dvanacti satelitu okolo Marsu mohla stát? Jinak podle mne je rozuměnjší to první vyzkoušet u měsice a pak až u Marsu


pri mesiaci su nejake problemy so stabilitou orbit, nie? ci to teraz som si s niecim pomylil?


Ano je to tak, Mesic ma nestabilni gravitacni pole.
Coz znamena, ze by telco druzice museli nepravidelne zapalovat motory pro zmenu drahy.
Kdyz by se pouzilo normalni palivo ala hydrazin (ten tam asi stejne bude), tak by palivo vystacilo na necelej rok.
Proto tyhle druzice budou muset mit iontovej motor s velkou vysokonatlakovanou nadrzi xenonu, ci spise dve nadrze (zalozni), aby druzice vydrzeli alespon 10-15let.

Na druhou stranu pri experimentech se zjistilo, ze 150kg xenonu by mohlo vydrzet u Mesice asi 13-20let a u Marsu az 30let.


HonzaVacek - 15/11/2011 - 12:10

quote:
quote:
kolik by taková siť dvanacti satelitu okolo Marsu mohla stát? Jinak podle mne je rozuměnjší to první vyzkoušet u měsice a pak až u Marsu


pri mesiaci su nejake problemy so stabilitou orbit, nie? ci to teraz som si s niecim pomylil?


Přesně tak. Okolo Měsíce je problém najít stabilní dráhu.
http://www.physorg.com/news82133123.html


Conquistador - 15/11/2011 - 12:11

quote:


Ano je to tak, Mesic ma nestabilni gravitacni pole.
Coz znamena, ze by telco druzice museli nepravidelne zapalovat motory pro zmenu drahy.
Kdyz by se pouzilo normalni palivo ala hydrazin (ten tam asi stejne bude), tak by palivo vystacilo na necelej rok.
Proto tyhle druzice budou muset mit iontovej motor s velkou vysokonatlakovanou nadrzi xenonu, ci spise dve nadrze (zalozni), aby druzice vydrzeli alespon 10-15let.

Na druhou stranu pri experimentech se zjistilo, ze 150kg xenonu by mohlo vydrzet u Mesice asi 13-20let a u Marsu az 30let.




Tak Iontový motor by byl základ o jak težké družici se mluví, že by stačilo 150 kg xenonu... jinak 600 M Dolarů není mnoho... defakto je to celkem málo... A kdyby se mnoho komponent vyrábělo v Rusku a jen software a PCU by byl západní provedience myslím že by se cenu podařilo ještě snížit.


Ervé - 15/11/2011 - 12:48

USA/ESA už mají kolem Marsu síť telco družic - MRO, Mars Odyssey a Mars Express. Mělo by to stačit i pro MSL - pokud Maven odstartuje včas, nahradí tu sondu, která se porouchá první.


x - 15/11/2011 - 13:57

"Minimálně by bylo možné sondu dlouhodoběji monitorovat, případně navázat kontakt. Případně uvolnit anténu z poza zákrytu. Pokud by se nepodařilo misi obnovit, téměř určitě by alespoň kápli na to, co zvorali. Takhle shoří a budou vědět zase kulové. "

Navazat kontakt - to neni ziva vec - pokud se k pocitaci nepripojite a tan nedozvite - nic jste nenavazli - a na povrchu nic videt nebudou.

Nefunkcni pocitac proste = klidne jen procesor zniceny nabitou castici co alespon vim - nebo i jakkoliv jinak. Pokud proste pocitac fyzicky nevymontujete a neprivezete zpet tak stejne nikdo nic nezjisti.

Prave proto, ze ta havariie byla mnohem mensi co se tyce moznych nasldeku na vetsi okoli a tak se nemuselo tolik riskovat - v Cernobylu hrozilo velmi vazne zamoreni - reaktor po explozi prehratim bez vika - ktera uletelo ven se zcela roztavenou aktivni zonou. A prehrate plutonim tak unikalo volne do ovzdusi a vitr ho roznasel velmi daleko.


PINKAS J - 15/11/2011 - 16:01

Mám takovou myšlenku: čistě teoreticky existuje možnost, že se Rusům podaří plně ovládnout F-G někdy v prosinci, ale bude již pozdě – po startovním oknu. Pak by snad šlo pomocí motorů sondy se přiblížit k ISS, sondu zachytit kanadskou rukou. Přiblížení by muselo být řízeno zpočátku povely ze Země, pak povely z ISS. Potom by bylo spoustu času na různé výstupy k sondě a případně odmontování důležitých a drahých přístrojů, přenést je na ISS a postupně je vrátit na Zem. Ovšem ta možnost je tak 1:100.


Milan081 - 15/11/2011 - 16:07

To mne uz taky napadlo :-) nicmene jednak pochybuji ze je ta sonda az tak draha aby to vubec melo cenu a nez s ni cokoliv delat bude lepsi ji proste postavit znova - ovsem treba u takoveho JWT by urcite sladeni s ISS a alespon teoreticka moznost nejake zachrany / opravy za uvahu urcite stala


Machi - 15/11/2011 - 16:13

Mě napadlo něco jiného. Buď a) převést sondu na vyšší dráhu a čekat na nové startovní okno (možná 2013) nebo
b) nalézt vhodnou planetku a pokusit se o odběr vzorků z ní.
Pak nicméně nevím co budou dělat číňané s Yinghuo-1.


admin - 15/11/2011 - 16:15

Teď by se hodil nějaký levný, lehký tahač.
Jednak aby dotáhl F-G k ISS(pokud by to bylo vůbec potřebné) a druhak jako dodatečný urychlovací stupeň, aby zprovozněný F-G mohl odletět i později...


M: - 15/11/2011 - 17:26

... A v pripade vykonnejsieho tahaca by bolo mozne odtiahnut F-G az k Marsu...


x - 15/11/2011 - 17:55

quote:
Mám takovou myšlenku: čistě teoreticky existuje možnost, že se Rusům podaří plně ovládnout F-G někdy v prosinci, ale bude již pozdě – po startovním oknu. Pak by snad šlo pomocí motorů sondy se přiblížit k ISS, sondu zachytit kanadskou rukou. Přiblížení by muselo být řízeno zpočátku povely ze Země, pak povely z ISS. Potom by bylo spoustu času na různé výstupy k sondě a případně odmontování důležitých a drahých přístrojů, přenést je na ISS a postupně je vrátit na Zem. Ovšem ta možnost je tak 1:100.


Mozna ze dokud by letal raketoplan, tak sondu jiz bez paliva - zbytky by museli spolehlive vypustit a nebo odmotovat nadrze - a bez dalsi jine moznosti exploze - tak by mozna slo ho - kdyz dolu letal prazdny poslat ji zpet tak na Zem - leda mozna paletu, jak se psalo o doprave cerpadla zpet na Zem - by se musela privest mozna kvuli tomu nahoru - mozna jediny skutecny vydaj na zachranu - zbytek nakladu by mozna sel akceptovat jako experiment pro budoucnost.


Agamemnon - 15/11/2011 - 17:59

quote:
Mám takovou myšlenku: čistě teoreticky existuje možnost, že se Rusům podaří plně ovládnout F-G někdy v prosinci, ale bude již pozdě – po startovním oknu. Pak by snad šlo pomocí motorů sondy se přiblížit k ISS, sondu zachytit kanadskou rukou. Přiblížení by muselo být řízeno zpočátku povely ze Země, pak povely z ISS. Potom by bylo spoustu času na různé výstupy k sondě a případně odmontování důležitých a drahých přístrojů, přenést je na ISS a postupně je vrátit na Zem. Ovšem ta možnost je tak 1:100.


na NSF niekto navrhol EVA ku FG a jeden z ľudí z NASA, čo tam píšu, toto v podstate zavrhol s tým, že by to bol obrovský risk, keďže tá sonda nie je stavaná na EVA, má príliš veľa ostrých hrán, žiadne miesta pre chytenie sa astronautov, obsahuje nebezpečné palivo, etc...

možno by ju ale mohli poslať ku niečomu inému ako je mars, keď už bude štartovacie okno uzavreté... hmm, uvidíme


Conquistador - 15/11/2011 - 18:11

Raketoplány jsou už půl roku pasé, takže je to bohužel zbytná ale dobrá myšlenka.

Jinak kdyby se P-G podařilo oživit až po prosinci tak jaké by mohly být případné cíle... Náš Měsíc? či nějaké větší planetky které jsou většinou až za planetou Mars. Kdyby to letělo jen na naš Měsíc tak by i ta čínská sonda mohla vykonat alespon nějakou práci pro kterou byla konstruována.


HonzaVacek - 15/11/2011 - 18:51

No, já to vidím tak, že pokud se sondu podaří oživit do doby než zanikne někdy v lednu, tak by alespoň mohli udělat řízený sestup do atmosféry. Najít pro ni nějaký náhradní smysluplný cíl - na to je asi moc málo času.


ucvrnkls - 15/11/2011 - 19:37

Ale Honzo, neznamená.. že když ten krám rozchodí až v lednu, že teprve pak se začnou dohadovat kam ho frknou


Agamemnon - 15/11/2011 - 19:39

aj keby začali až vtedy, vždy môžu urobiť ten prvý pôvodne plánovaný burn, ktorý dvihne sondu na vyššiu dráhu... potom nespadne, a budú mať viac času na rozmýšľanie


HonzaVacek - 15/11/2011 - 19:53

Já to nemyslel tak, že by začali zkoumat kam to poslat až v lednu Jenže pokud by chtěli letět někam jinam, musí najít nejenom jiné tělesu ale i to znamená propočítat kolik bude potřeba pohoných hmot, jak to bude s energií pokud se sonda dostane až za dráhu marsu, jestli na to stačí použitá telekomunikační technika, připravit nový sw atd. A s každým tím burnem, kterým zvýšíte dráhu, se připravíte o pohonné látky, které vám pak mohou chybět (na zvýšení dráhy byl sice byl plánovaný, ale pro let k Marsu). Nemyslím si, že je reálné připravit novou misi tak rychle, pokud by to neměli už dopředu v záloze jako plán b.


Jaro. - 15/11/2011 - 19:55

Podľa článku

http://stp.cosmos.ru/index.php?id=1137&no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=2142&cHash=8834efc63f33f307079eb81360cb49eb

sonda znova zvýšila svoju dráhu, približne o kilometer.


dodge - 15/11/2011 - 20:36

quote:
Podľa článku

http://stp.cosmos.ru/index.php?id=1137&no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=2142&cHash=8834efc63f33f307079eb81360cb49eb

sonda znova zvýšila svoju dráhu, približne o kilometer.



Ano perigeum zvýšila o kilometr.
[Upraveno 15.11.2011 dodge] [Upraveno 15.11.2011 dodge]


ucvrnkls - 15/11/2011 - 21:35

Jak to delaj? Lizou tesne atmosferu a presto zvysujou drahu? Ze by unik paliva?


yamato - 15/11/2011 - 21:38

unik paliva by bol asi vidiet (pamatate na tu spiralu, ked druhy stupen F9 vypustal zbytkove palivo?)
skor si myslim ze sonda sa aktivne orientuje na slnko, a ma to urcity efekt aj na jej rychlost


dodge - 15/11/2011 - 22:31

Pravděpodobně samovolné zmenšování výstřednosti oběžné elipsy z nejasného důvodu - nasvědčuje tomu snižování apogea a zvyšování perigea. [Upraveno 15.11.2011 dodge]


Vlado1 - 15/11/2011 - 23:01

quote:
Pravděpodobně samovolné zmenšování výstřednosti oběžné elipsy z nejasného důvodu - nasvědčuje tomu snižování apogea a zvyšování perigea. [Upraveno 15.11.2011 dodge]
Samovolná korekce ? Že by pánbůh ?


Vlado1 - 15/11/2011 - 23:08

Nevím jak se na lopatě sedí.
Z perigea 100 a z apogea 300 bude za nějaký čas kruhová dráha 200 km ?


dodge - 15/11/2011 - 23:14

quote:
quote:
Pravděpodobně samovolné zmenšování výstřednosti oběžné elipsy z nejasného důvodu - nasvědčuje tomu snižování apogea a zvyšování perigea. [Upraveno 15.11.2011 dodge]
Samovolná korekce ? Že by pánbůh ?



Ze by UFO ni ??!!


dodge - 15/11/2011 - 23:48

quote:
Nevím jak se na lopatě sedí.
Z perigea 100 a z apogea 300 bude za nějaký čas kruhová dráha 200 km ?



Pro vlado 1 doporučuji k prostudování:

[1] Základy nebeské mechaniky, P. Andrle, Academia, Praha, 1971
[2] Malá encyklopedie kosmonautiky, P. Lála, A. Vítek, Mladá fronta,
Praha, 1982
[3] Základy astronomie a astrofyziky, V. Vanýsek, Academia, Praha, 1980
[4] Astronomická příručka, M. Wolf a kol., Academia, Praha, 1992
[5] Hlaváč, Z.: Základy sférické astronomie a nebeské mechaniky, Skriptum ZČU Plzeň 2000
[6] Hlad, O. - Pavlousek, J.: Přehled astronomie, SNTL 1990
[7] Široký, V.: Základy astronomie v příkladech, SPN 1985


Prostuduj a za dva tři roky můžeš mít kandidaturu z nebeské mechaniky např. na téma: "Změna středního denního pohybu eliptických drah". [Upraveno 15.11.2011 dodge] [Upraveno 15.11.2011 dodge]


raul - 16/11/2011 - 00:51

quote:
Mám takovou myšlenku: čistě teoreticky existuje možnost, že se Rusům podaří plně ovládnout F-G někdy v prosinci, ale bude již pozdě – po startovním oknu. Pak by snad šlo pomocí motorů sondy se přiblížit k ISS, sondu zachytit kanadskou rukou. Přiblížení by muselo být řízeno zpočátku povely ze Země, pak povely z ISS. Potom by bylo spoustu času na různé výstupy k sondě a případně odmontování důležitých a drahých přístrojů, přenést je na ISS a postupně je vrátit na Zem. Ovšem ta možnost je tak 1:100.

K ISS to v zásadě nejde, protože by na takový manévr sonda neměla dost paliva.

Ale když budu uvažovat, že pro let z LEO k přistání na Phobos by měla být sonda teoreticky schopna přibližného dV 5.7km/s, tak pokud by se celý tento impuls využil ke stáčení orbitální dráhy, stačilo by to čistě pro zajímavost akorát k dosažení stanice TIANGONG 1.
Takže třeba by něco mohly odvést Shenzhou 9 a 10, ne?


HonzaVacek - 16/11/2011 - 00:52

K těm pozorovaným změnám dráhy je krátký článek:
http://ria.ru/science/20111115/489423421.html


Alex - 16/11/2011 - 06:19

quote:
... případně odmontování důležitých a drahých přístrojů, přenést je na ISS a postupně je vrátit na Zem ...

1/ aký zmysel by malo priviesť tieto prístroje na Zem - čo by tu s nimi urobili? Aby ich o niekoľko rokov neskôr poslali v ďalšej sonde na Mars? To už budú dávno zastaralé.
2/ na čom by sa dopravili na Zem - jediný dopravný prostriedok je dnes Sojuz. Už teraz je obrovský deficit dopravnej kapacity z ISS na Zem, takže voziť niečo "nadplan" dolu by bol obrovský luxus.


PINKAS J - 16/11/2011 - 08:58

Quote:

K ISS to v zásadě nejde, protože by na takový manévr sonda neměla dost paliva. Ale když budu uvažovat, že pro let z LEO k přistání na Phobos by měla být sonda teoreticky schopna přibližného dV 5.7km/s, tak pokud by se celý tento impuls využil ke stáčení orbitální dráhy, stačilo by to čistě pro zajímavost akorát k dosažení stanice TIANGONG 1.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

To bych potřeboval vysvětlit:
Sklon roviny dráhy sondy F-G k rovníku je údajně 51° , tedy zhruba stejný jako ISS. Samozřejmě rovina dráhy je časově a tedy i úhlově posunutá oproti ISS (ve směru poledníků). Jelikož však ISS letí o dost výše, měl by nastad okamžik, kdy se ten rozdíl po několika obězích automaticky vynuluje a pokud by v tom okamžiku sonda odstartovala na dráhu ISS, byla by ve stejné situaci, jako když Sojuz po navedení na základní oběžnou dráhu se vydá ke stykovce s ISS. Nebo se mýlím?


mrf - 16/11/2011 - 10:18

quote:
Quote:

K ISS to v zásadě nejde, protože by na takový manévr sonda neměla dost paliva. Ale když budu uvažovat, že pro let z LEO k přistání na Phobos by měla být sonda teoreticky schopna přibližného dV 5.7km/s, tak pokud by se celý tento impuls využil ke stáčení orbitální dráhy, stačilo by to čistě pro zajímavost akorát k dosažení stanice TIANGONG 1.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

To bych potřeboval vysvětlit:
Sklon roviny dráhy sondy F-G k rovníku je údajně 51° , tedy zhruba stejný jako ISS. Samozřejmě rovina dráhy je časově a tedy i úhlově posunutá oproti ISS (ve směru poledníků). Jelikož však ISS letí o dost výše, měl by nastad okamžik, kdy se ten rozdíl po několika obězích automaticky vynuluje a pokud by v tom okamžiku sonda odstartovala na dráhu ISS, byla by ve stejné situaci, jako když Sojuz po navedení na základní oběžnou dráhu se vydá ke stykovce s ISS. Nebo se mýlím?



nic se nevynuluje, co by se mělo vynulovat ??
všech pět hlavních paramterů pro popis pasivní
trajektorie je přeci daných a pokud nedojde k
aktivnímu manévru tak se žádný parametr nezmění ,..


raul - 16/11/2011 - 11:31

quote:
Quote:

K ISS to v zásadě nejde, protože by na takový manévr sonda neměla dost paliva. Ale když budu uvažovat, že pro let z LEO k přistání na Phobos by měla být sonda teoreticky schopna přibližného dV 5.7km/s, tak pokud by se celý tento impuls využil ke stáčení orbitální dráhy, stačilo by to čistě pro zajímavost akorát k dosažení stanice TIANGONG 1.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

To bych potřeboval vysvětlit:
Sklon roviny dráhy sondy F-G k rovníku je údajně 51° , tedy zhruba stejný jako ISS. Samozřejmě rovina dráhy je časově a tedy i úhlově posunutá oproti ISS (ve směru poledníků). Jelikož však ISS letí o dost výše, měl by nastad okamžik, kdy se ten rozdíl po několika obězích automaticky vynuluje a pokud by v tom okamžiku sonda odstartovala na dráhu ISS, byla by ve stejné situaci, jako když Sojuz po navedení na základní oběžnou dráhu se vydá ke stykovce s ISS. Nebo se mýlím?


Zaprvé bych podotkl, že doprava P-G k nějaké stanici opravdu nějaký zásadní smysl nemá. V případě překvapivého oživení bych raději viděl náhradní misi typu NEO, nebo vyčkání na další startovací okno k Marsu. Co jsem psal, píši jen tak pro zajímavost...

Zvykněme si že parametr sklon dráhy (inklinace) vůči rovníku není jediným důležitým parametrem. Minimálně stejně energeticky důležitý pro porovnávání dvou orbitálních drah je také parametr RAAN (nebo také LAN), viz. např. wikipedie.
Aktuální orbitální parametry P-G, Tiangong a ISS vidíme zde, takže podobnost drah můžete posoudit i vizuálně.
http://heavens-above.com/orbit.aspx?satid=37872&lat=0&lng=0&loc=Unspecified&alt=0&tz=CET
http://heavens-above.com/orbit.aspx?satid=37820&lat=0&lng=0&loc=Unspecified&alt=0&tz=CET
http://heavens-above.com/orbit.aspx?satid=25544&lat=0&lng=0&loc=Unspecified&alt=0&tz=CET

Pokud se RAAN takto liší o 207° (řekněme půl obvodu rovníku), tak ačkoliv je inklinace přibližně stejná vidíte, že těch 51° je v podobném místě na rovníku na opačnou stranu.

Rozdíl výšek orbitálních drah dělá pouze několik desítek metrů za sekundu, což ani nebudu uvažovat.
Energeticky podstatný je vzájemný sklon rovin drah, nikoliv tedy sklon obou drah vůči rovníku. Tj. úhel drah měřený v jejich vzájemném průsečíku, což právě není rovník.
Úhel P-G - Tiangong je 41°. Potřebný teoretický impuls 5570m/s.
Úhel P-G - ISS je 99°. Potřebný impuls cca 13250m/s.
Tyto úhly se tak jak píšete nemění.
[Upraveno 16.11.2011 raul]


Orbit - 16/11/2011 - 11:39

Laicky řečeno, setkání ve vesmíru znamená mít ve stejném čase a stejném místě stejný vektor rychlosti (v nějaké inerciální souřadné soustavě).

Jsou-li roviny dráh vůči sobě skloněné, pak vektory rychlostí obou těles svírají neustále určitý úhel. Aby se setkaly, musí jeden vektor přejít ve druhý, což znamená vektorový rozdíl obou rychlostí. Velikost tohoto rozdílu může být v extrémním případě až součet velikostí rychlostí obou těles (mají stejnou rovinu dráhy, ale opačný směr oběhu).

V jakémkoliv mezipřípadě to bude něco víceméně srovnatelného s rychlostí těles, řádově kilometry za sekundu potřebná vektorová změna rychlosti, tedy žádná maličkost.


PINKAS J - 16/11/2011 - 12:20

Děkuji za vysvětlení.


Ervé - 16/11/2011 - 12:35

quote:
K těm pozorovaným změnám dráhy je krátký článek:
http://ria.ru/science/20111115/489423421.html


A co tam píšou? Shrnutí pro neznalé bukviček?
Pokud sem pochopil ostatní zdroje, žádné spojení nebylo navázáno, tudíž celá mise F-G je odepsaná.


yamato - 16/11/2011 - 12:41

no, odepsana... nazvime to ze ma vazne problemy

podla poslednych info to nadviazanie spojenia by bol maly zazrak, kedze ruska siet stanic je robena na spojenie s hlbokym vesmirom. Lenze FG nie je v hlbokom vesmire, ale na LEO, takze nad stanicami prelietava ovela rychlejsie nez na co su stavane. Okno na spojenie je tak iba niekolko minut, navyse vysielaci vykon stanice je na tak malu vzdialenost privelky, takze je mozne ze rusi pre istotu ani nic moc nevysielali.
Pockajme az dokoncia upravy tychto stanic, a ak sa to nepodari ani potom, tak to uz budu asi vsetky realisticke moznosti vycerpane.


Čtenář - 16/11/2011 - 13:13

Ta slavná "úprava" stanic je pro technika zásobeného materiálem (VF kabely a VF konektory) záležitost na pár hodin (maximálně). S dostatečným výkonem můžou vyslat i ne zcela směrovou anténou.

I kdyby měli s nějakou menší parabolou (vyzařovací svazek 20deg) otáčet ručně, dokázali by sledovat objekt na LEO (přelet trvá aspoň 10 minut). Celé to má rysy zatloukání a výmluv.


-=RYS=- - 16/11/2011 - 13:15

quote:
unik paliva by bol asi vidiet (pamatate na tu spiralu, ked druhy stupen F9 vypustal zbytkove palivo?)
skor si myslim ze sonda sa aktivne orientuje na slnko, a ma to urcity efekt aj na jej rychlost


Je mozne, ze byt jen cast letoveho CPU je v poradku a tak aktivni ridi alespon nouzove orbit. Je mozne, ze se kvuli tomu spustil nejaky nouzovy podprogram pro udrzeni orbity.

Kdyz by podle meho meli oboustrane spojeni, tak by stacilo zadat do CPU nove parametry pro start v okne k Marsu.
Takhle se mi porad potvrzuje, ze stale nemaji aktivni oboustranne spojeni a ze jen naslouchaji pevnemu radiomajaku, ktery vysila i nektere dynamicke parametry ze sbernice v jinak "pevne-CIO" telemetrii.


-=RYS=- - 16/11/2011 - 13:46

quote:
USA/ESA už mají kolem Marsu síť telco družic - MRO, Mars Odyssey a Mars Express. Mělo by to stačit i pro MSL - pokud Maven odstartuje včas, nahradí tu sondu, která se porouchá první.


To nejsou plnohodnotne multitelco druzice.
To jsou vedecke druzice na svych temer rovnikovych drahach, ktere maji na palubach helix anteny pro spojeni v UHF pasmu v norme Proximy1 s povrchovymi landery/rovery.

Z toho plyne, ze se musi cekat, az nejaka takova druzice bude nahodne preletat nad nad danym zarizenim, aby se to mohlo spojit (store-forward) a po "nacucnuti" datama to posleze preposlat po kusech na Zem (po kusech, protoze se druzice ne vzdy nachazi vhodne ke smeru k Zemi pri svych obletech Marsu).

Co jsem mel na mysli ja je plnefunkcni sit mulitelco druzic, ktere by obletavali planetu jako system Iridium a tim nonstop zabezpecili komunikaci nejen s celym povrchem, ale i s LMO obeznou drahou druzic/stanic.
A to na "normalnejsim" kmitoctu dolniho S pasma v norme minimalne S-UMTS (obdoba S-LTC), aby narozdil od nekompatibilniho Proximy1 byla tato normalni norma standardizovana pro nonstop spojeni i diky satelitnimu hanoveringu mezi preletajicima LMO satelitama.
Navic pokud budou tyto satelity na vhodnych vyssich drahach (5-7000km), tak dokazi zprostredkovat nonstop spojeni i s LMO satelity, ktere jste spominal a do budoucnosti i novyma LMO satelitama ci pilotovanou orbitalni stanici podobne jako TDRS/S.
Navic z tehle vyssich drah by mohli vyuzit dalsi palubni funkci a to pozicni naviacni system, ze by meli vysilace GSM/Galilea ci neceho podobneho, aby povrchove landery znali presnou polohu a tez aby LMO druzice/stanice znali svou polohu.

Tyto LMO saty by meli i nejake vedecky vybaveni, vcetne neceho jako je mensi HiRISE, aby se zabezpecilo nonstop snimani treba atmosfery atd..

Mimo tyto LMO saty by byli na geostacionarni draze Marsu GMO alespon 4 druzice nekde okolo 17000km, pro prolinkovani LMO multitelco druzic se Zemi a taky pro zabezpeceni spojeni se zarizenima na povrchu obou mesicu i kdyz to by dokazalo o par "otocenych anten" navic i na LMO druzicich. A protoze by tyto 4 GMO druzice patrili k tem vetsim a tezsim, tak by na nich mohl byt i trochu vetsi astrodalekohled pro hlidani komet/asteroidu z hlubokeho vesmiru. Tyto dalekohledy by mohli zpresnovat stavajici drahy tehle teles a soucasne hledat nova telesa.

Toto vse bohuzel MRO, Mars Odyssey a Mars Express neumi.
Jen se nahodne vyuziva toho, ze maji na palube UHF TRX s helix antenama a ze obcas preletavaji nad vhodnyma mistama pro komunikaci v tehle pasmech s povrchovejma zarizenima.

To zdaleka nejsou telko druzice a neni to ani S-UMTS.


yamato - 16/11/2011 - 13:46

quote:
Ta slavná "úprava" stanic je pro technika zásobeného materiálem (VF kabely a VF konektory) záležitost na pár hodin (maximálně). S dostatečným výkonem můžou vyslat i ne zcela směrovou anténou.

I kdyby měli s nějakou menší parabolou (vyzařovací svazek 20deg) otáčet ručně, dokázali by sledovat objekt na LEO (přelet trvá aspoň 10 minut). Celé to má rysy zatloukání a výmluv.


kedze pocet medziplanetarnych sond, ktore som ja osobne vypustil, je rovny nule, a kedze oni ich uz zopar vypustili, tak ked tvrdia ze je nieco narocne a komplikovane, tak im verim, pokym mi niekto nepreukaze opak


-=RYS=- - 16/11/2011 - 13:48

quote:
no, odepsana... nazvime to ze ma vazne problemy

podla poslednych info to nadviazanie spojenia by bol maly zazrak, kedze ruska siet stanic je robena na spojenie s hlbokym vesmirom. Lenze FG nie je v hlbokom vesmire, ale na LEO, takze nad stanicami prelietava ovela rychlejsie nez na co su stavane. Okno na spojenie je tak iba niekolko minut, navyse vysielaci vykon stanice je na tak malu vzdialenost privelky, takze je mozne ze rusi pre istotu ani nic moc nevysielali.
Pockajme az dokoncia upravy tychto stanic, a ak sa to nepodari ani potom, tak to uz budu asi vsetky realisticke moznosti vycerpane.


Soucasti tehle "velkejch" parabol je i par soustav s malejma antenama co maj rychle rotatory. To na spojeni staci, ale jak jsem psal, pravdepodobne druzice "neslysi".
To pak muzete mit pozemni stanici suprove vybavenou, ale kdyz protejsek nenasloucha, tak neslysi.


yamato - 16/11/2011 - 14:08

no lenze my tu varime z vody, nikto z nas detailne konstrukciu sondy nepozna. A ked to rusi este skusaju, tak mozno este nejaku sancu vidia. Samozrejme moze to byt aj zatlkanie do poslednej chvile, ale budme optimisti.

Nakoniec to Bruce Willis opravi


Čtenář - 16/11/2011 - 14:24

quote:
kedze pocet medziplanetarnych sond, ktore som ja osobne vypustil, je rovny nule, a kedze oni ich uz zopar vypustili, tak ked tvrdia ze je nieco narocne a komplikovane, tak im verim, pokym mi niekto nepreukaze opak


Tahle filipika je bezcenná, vezměte raději fakta a řiďte se jimi.

Celkový útlum na trase mezi pozemní stanicí a LEO družicí (FSL) je (řekněme pro oblast 2 GHz) asi 170 dB. Při citlivosti palubního přijímače na vstupu LNA -100 dBm (to hooodně podceňuju) potřebujete EIRP pozemní stanice -100+170 = 70 dBm, tj. asi 40 dBW tj. 10kW. Když použijete malou parabolu o průměru asi 1m, máte zisk plus mínus 25 dBi, takže potřebujete do ohniska při slušném ozáření přívést výkon asi 15 dBW, tj. asi 30W. Takový zesilovač pro pásmo S koupíte za pár tisíc na každé burze.

To v případě, že máte na palubě anténu ve směru k zemi se ziskem 0 dBi. Když ale bude ta anténa fest zakrytá, odhadneme přídavnou ztrátu na dalších například 30 dB. Potřebujeme tedy EIRP cca 100 dBm, tj. do 1m paraboly byste potřeboval asi 30kW. To už je docela dost, takže potřebujete o něco větší parabolu. S průměrem 3m jste na 35 dBi, takže to máte zesilovač asi 3 kW, to už je slušně dosažitelné a krátkodobě provozovatelné i bez vlnovodů. Zaměření potřebujete tak na 2 obloukové stupně, což je rotátor střední třídy v ceně motorky.

Představa, že technici na ruských sledovacích stanicích nemají takový hardware, který je přitom v možnostech i zdatných radioamatérů, je úsměvná. Zkuste se podívat třeba na hardware, kterým disponuje česká sledovací stanice Panská Ves (10m paraboly, dost rychlé pro LEO družice) :-)


PINKAS J - 16/11/2011 - 15:34

http://ria.ru/science/20111115/489423421.html

Co tam píšou?

Jakýsi zdroj RIA Novosti z raketo-kosmické oblasti sdělil, shrnuji:

Zatím nejsou žádné informace, žádné spojení. Pokoušíme se zpracovat různé verse, různé způsoby spojení. Pokusy pokračují každou noc…Radiokomplex, s kterým se pokoušíme spojit je přizpůsoben na spojení na velkých vzdálenostech, kdy vzhledem k Zemi prakticky bude viset hrubě řečeno v jednom bodu. Ale sonda prolétává velmi rychle, úhel se rychle mění. . Žádné jiné varianty se nerozpracovávají, dnes v noci budou opět pokračovat pokusy se spojením, ještě nejsou vyčerpány všechny možnosti


Bylo provedeno vizuální pozorování sondy, ale jeho kvalita kvůli špatným meteorologickým podmínkám neumožňuje udělat závěry o orientaci aparátu. Již dříve astronomové řekli, že s pomocí optického pozorování bude možno sestavit fotometrickou křivku sondy – graf změn jasu a na základě toho vyjasnit, v jaké je sonda poloze a jak se otáčí.

Předtím bylo oznámeno, že výška perigea se zvětšila od vypuštění z 206,6 na 209,2 km, což může svědčit o práci motoru. Přitom výška apogea se stabilně snižuje, od vypuštění se apogeum snížilo o 10 km z 342 na 331,8 km.

Druhý zdroj RIA Novosti řekl, že letový motor stanice, který ji měl vyvézt na dráhu k Marsu nebyl spuštěn a jestli se zapínají motory orientace není možno potvrdit. Podle jeho slov, změny výšky dráhy mohou být svázány s chybami měření. Dráha se také mění různými vlivy – např. „dýcháním“ atmosféry. Celková tendence je, že sonda snižuje výšku, ale průběh může být složitý a k tomu se přičítají chyby měření. Po 21.11. končí doba, kdy by se sonda stále ještě mohla vypravit k Marsu.

Dále je v článku opakováno stanovisko hlavy Roskosmosu, které již zde bylo publikováno.


David - 16/11/2011 - 15:59

Jde o to jestli počítačové vybavení sondy je vůbec schopné nějaké změny programu, t.j. vymazání starého a nahrání nového, jako tomu bylo příkladně u sondy MERa.Jestli sonda nemá záložní přijimač, potažmo počitač při tak obrovské váze, ze to vskutku ku podivu.Jisté je, že svádět nemohoucnost sondy na "anténu zastíněnou neodhozenou nádrží" je, při vzdálenosti při níž se vše odehrává, přinejmenším úsměvné.Lze použít maximální výkon a pro vyslání povelů, resp programu je třeba několik minut.


yamato - 16/11/2011 - 16:00

to Ctenar:

ja som pravnik, takze to co je Vam jasne mne nic nehovori Preto musim vychadzat z toho co uvedu clenovia tymu, pokial ich niekto neusvedci z klamstva...

pochopil som spravne, ze aj keby bol prijimac zacloneny, tak silnejsim vysielacom sa to da "preziarit"?


Čtenář - 16/11/2011 - 16:11

Ano, pochopil jste to správně, pane právníku.

- Tohle není světlo, toto jsou rádiové vlny.
- Zaclonění neznamená tmu, ale útlum.
- Zacloněný není přijímač, ale anténa.
- Zastínění antény se projeví poklesem jejího zisku.
Pokud se tento pokles kompenzuje adekvátním zvýšením EIRP vysílače (vyšší výkon ve wattech nebo více směrované vysílání), z hlediska přijímače na druhé straně a celé přenosové cesty se nezmění nic.


Machi - 16/11/2011 - 16:16

"pochopil som spravne, ze aj keby bol prijimac zacloneny, tak silnejsim vysielacom sa to da "preziarit"? "

Navíc, pokud není anténa totálně zastíněná nějakým panelem, pak musí docházet i k odrazu od částí konstrukce, což sice může signál rušit, ale stejně by to projít mělo. Chyba bude někde jinde. Je docela možné, že vysílač/přijímač nefunguje, je vypnutý v bezpečnostním režimu nebo tak něco. Obávám se, že se něco dovíme, až se stane zázrak a oni se s F-G spojí nebo shoří v atmosféře.


xChaos - 16/11/2011 - 16:34

quote:

Pokud se RAAN takto liší o 207° (řekněme půl obvodu rovníku), tak ačkoliv je inklinace přibližně stejná vidíte, že těch 51° je v podobném místě na rovníku na opačnou stranu.


Takhle: protiběžně určitě neobíhají, to by nedávalo smysl. Takže nemůže se ten úhel na tom rovníku v průběhu času měnit? tzn. že teď se míjí v pravém uhlu, ale po nějakém čase by se ty dráhy (zase jen nějaký krátký čas) byly v podstatě rovnoběžné?


Pepa z Depa - 16/11/2011 - 16:37

Pochopil jsem to spravne - Tento projekt je def.v haji?To co se pise jsou jenom keci na odpoutani pozornosti,ze zas nekdo neco podelal?


PINKAS J - 16/11/2011 - 17:42

Quote: Jestli sonda nemá záložní přijimač, potažmo počitač při tak obrovské váze, ze to vskutku ku podivu.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=21&tid=929#pid75645

V tomto obsáhlém článku je prakticky všechno o systému řízení, včetně anténního systému a jeho funkčního schéma.

Podle schema má F-G tyto antény:
FAO1 – úzce směrová anténa, dvou-zrcadlová, průměr 800 mm, ohnisková vzd. 350 mm.
FAM1 – FAM6 - široce-směrová antény. FAM1 – FAM4 jsou na přeletovém modulu a představují odkrytý konec kruhového vlnovodu průměru 28/22 mm pro přijímaný/předávaný signál


Celé schéma je podrobně popsáno, jsou tam i přepínače antén:

FPB3 a FPB5 (výrobce Tesat Spacecom GMBH) přepínají antény FAM3 a FAM6 na FAM2 a FAM5 po oddělení přeletového modulu.
FPB2 umožňuje výběr antény úzce-směrové nebo široko-směrových
FPB4 – umožňuje přechod přenosu z antény FMA4 na FMA6 (nebo FMA5) v případě nestandardní situace.
FPB1 – umožňuje přechod přenosu z antény FAM3 na FAM4 v případ nestandardní situace.

V článku jsou i fotky antén, dále podrobný popis pohonných systémů., tepelné regulace, systémů orientace a stabilizace, systémů koordinant, optických gyroskopů …Článek velmi podrobně píše o všech systémech a popisuje celou funkci sondy od startu po návrat pouzdra. Je to neobyčejně složité zařízení.


HonzaVacek - 16/11/2011 - 17:49

quote:
http://ria.ru/science/20111115/489423421.html

Co tam píšou?


Jenom bych ještě doplnil - hned na začátku článku je uvedeno s odvoláním na zdroj z kosmického průmyslu, že telekomunikační systém sondy není přizpůsoben ke komunikaci na nízké oběžné dráze. Alespoň si myslím, že měl na mysli sondu (radiokomplex apparata ne prisposoblen dja svjazi na nizkoj orbite).


Lukavský - 16/11/2011 - 18:05

quote:
... I kdyby měli s nějakou menší parabolou (vyzařovací svazek 20deg) otáčet ručně, dokázali by sledovat objekt na LEO (přelet trvá aspoň 10 minut). ...

10-ti minutový přelet F-G je příliš optimistický odhad. ISS je na vyšší dráze a přelet trvá maximálně 10 minut. Ruské zdroje uvádějí 7 minut, což je správné. V programu Orbitron jsem odměřil pro F-G dobu přeletu od obzoru k obzoru v optimálním případě okolo 6,5 až 7 minut.


HonzaVacek - 16/11/2011 - 18:37

Hm, tak tolik azbuky jsem za poslední léta nepřečetl. Poslední zprávy z: http://ria.ru/science/20111116/490206331.html

Zase od "zdroje z raketo-kosmické oblasti":
Pokusy o kontakt se sondou uskutečněné v úterý a ve středu dosud dopadly neůspěšně. Podle US Strategic Command z 15:25 moskevského času perigeum dosáhlo výšky 210 km (z 206.5 km po startu) a apogeum neustále klesá. Nyní dosahuje výšky 329 km (z 339 km).

Dále je v článku to co už tu bylo řečeno, že kritická výška je 180 km a pak dřívější vyjádření Popovkina.


Jaro. - 16/11/2011 - 20:27

quote:

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=21&tid=929#pid75645



To je odkaz na fórum.


Jaro. - 16/11/2011 - 20:28

V novom Vestniku NPO Lavočkina píšu o testoch kapsuly, ak je to ešte vôbec zaujímavé.

http://vestnik.laspace.ru/archives/showproduct/1/12/


raul - 17/11/2011 - 01:54

quote:
quote:

Pokud se RAAN takto liší o 207° (řekněme půl obvodu rovníku), tak ačkoliv je inklinace přibližně stejná vidíte, že těch 51° je v podobném místě na rovníku na opačnou stranu.


Takhle: protiběžně určitě neobíhají, to by nedávalo smysl. Takže nemůže se ten úhel na tom rovníku v průběhu času měnit? tzn. že teď se míjí v pravém uhlu, ale po nějakém čase by se ty dráhy (zase jen nějaký krátký čas) byly v podstatě rovnoběžné?

Není myšleno protiběžně, ale fázově posunuto o cca půl oběhu. Proto mají PG a ISS sklon dráhy 51° každý na opačnou stranu vůči rovníku, tj. vzestupně a sestupně.

Délka vzestupného uzlu (LAN) se sice postupně snižuje např. v důsledku zploštění Země, ale vzájemný sklon rovin drah těchto družic (Fobos-Grunt a ISS) by se v tomto případě měnil jen minimálně.


PINKAS J - 17/11/2011 - 04:27

Quote:

Takhle: protiběžně určitě neobíhají, to by nedávalo smysl. Takže nemůže se ten úhel na tom rovníku v průběhu času měnit? tzn. že teď se míjí v pravém uhlu, ale po nějakém čase by se ty dráhy (zase jen nějaký krátký čas) byly v podstatě rovnoběžné?
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tohle přesně jsem měl na mysli: Jedná se o superposici dvou sinusovek, které mají:
- stejnou amplitudu (v reálu dráhy stejný sklon k rovníku)
- mírně jinou frekvenci (danou malým rozdílem doby oběhu)
- fázový posun max. 90° (kdyby start F-G ze Země byl v době kdy ISS byla na opačné straně zeměkoule)
- stejný smysl (obě tělesa startovaly ve východním směru)

Vlivem různé frekvence sinusovek se fázový posun (tedy úhel vektoru vzájemných rychlostí) bude zmenšovat z max. 90° na malou hodnotu danou rozdílem oběžných dob (a pak zase zvětšovat). Stále si myslím , že při startu F-G k setkání s ISS v době nejmenšího úhlu potřebné dV bude hodně pod 5 km/s.


PINKAS J - 17/11/2011 - 05:28

Když jsem se nad tím znovu zamyslel, zřejmě nemám pravdu. V inerciální soustavě (vztažené ke hvězdám) se úhel rovin oběžných drah nemůže samovolně měnit a v danném případě je velký.


jmede - 17/11/2011 - 10:10


Je tady ještě naděje že se statečným ruským inženýrům podaří zprovoznit F-G a vyslat ji na společnou misi k Marsu s americkou MSL.
Bude to spanilá jízda lodí dvou kosmických velmocí.


HonzaVacek - 17/11/2011 - 16:01

Podle http://stp.cosmos.ru/index.php?id=1137&no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=2156&cHash=ce73bf6dae428dda522305bbf0bae5db zůstává chování sondy Phobos-Grunt na oběžné dráze záhadou.

K 17.11. 7:45 GMT podle USSTRATCOM vzrostla výška perigea na 210.3 km, naopak apogeum kleslo na 327 km. Podle kanadského pozorovatele družic Teda Molczana nelze tyto změny dráhy vysvětlit přírodními vlivy.

Pro predikci dráhy využili model STOAG, který v sobě zahrnuje všechny známé vlivy působící na satelit na LEO v krátkém časovém intervalu. Výsledky se však rozcházely s pozorováním. Model předpovídal zkracování velké poloosy dráhy o 650 m za den, kdežto z pozorování plyne, že se velká poloosa zkracuje pouze o 630 km za den.

Jako možné příčiny se uvádí buď únik paliva nebo a to neumím přeložit - или работой маршевой двигательной установки, которая поддерживает топливо в стабильном состоянии - prostě prací něčeho, co souvisí s pohonným systémem, a co udržuje palivo ve stabilním stavu. [Upraveno 17.11.2011 HonzaVacek]


martinjediny - 17/11/2011 - 17:54

quote:
...V inerciální soustavě (vztažené ke hvězdám) se úhel rovin oběžných drah nemůže samovolně měnit a v danném případě je velký.

takze jediny dosledok nerovnakych rychlosti je, ze raz sa stretne FG s ISS pri jednom "priesecniku" drah a o nejaky cas v druhom. Vid nedavny pokus fotit FG z ISS. Vzhladom na vzajomne rychlosti skor hypoteticka sanca...

btw. predpokladam, ze pred koncom okna signal napalia na FG aj za cenu rizika uprazenia prijimaca.


novák - 17/11/2011 - 19:47

quote:

Jako možné příčiny se uvádí buď únik paliva a nebo a to neumím přeložit - или работой маршевой двигательной установки, которая поддерживает топливо в стабильном состоянии - prostě prací něčeho, co suvisí s pohonným systémem, a co udržuje palivo ve stabilním stavu. [Upraveno 17.11.2011 HonzaVacek]


маршевая двигательная установка = celý motorový blok (motor+nádrže+počítač), který měl vyvést sondu na dráhu k marsu.
Tady je jasně vidět

http://www.federalspace.ru/main.php?id=375

Říkají, že jeden z nich vyslovil názor že "motor může pracovat, aby udržel palivo ve stabilním stavu". A že je to zajímavá myšlenka.


Agamemnon - 17/11/2011 - 20:23

inak, nvm, či sa to tu rozoberalo už...

v prvej polovici dec (myslím 11) rusi vypúšťajú satelit Luch-5A, čo je prvý satelit zo série, ktorý by mal znovu vytvoriť ruskú sieť podobnú americkej TDRSS...
cez neho by sa možno mohli spojiť s FG, ak FG fungujú nejaké antény, počítač, etc... aj keď veľmi tomu neverím, po tom, čo sa tu rozoberalo spojenie...


HonzaVacek - 17/11/2011 - 21:24

quote:
маршевая двигательная установка = celý motorový blok (motor+nádrže+počítač), který měl vyvést sondu na dráhu k marsu.
Tady je jasně vidět

http://www.federalspace.ru/main.php?id=375

Říkají, že jeden z nich vyslovil názor že "motor může pracovat, aby udržel palivo ve stabilním stavu". A že je to zajímavá myšlenka.


Díky. Mě totiž zmátlo, že by se motory mohly spouštět tímhle způsobem, tak jsem si nebyl jistý, jestli se opravdu jedná o motory. Ale z toho obrázku je to jasný.


HonzaVacek - 17/11/2011 - 23:34

quote:
inak, nvm, či sa to tu rozoberalo už...

v prvej polovici dec (myslím 11) rusi vypúšťajú satelit Luch-5A, čo je prvý satelit zo série, ktorý by mal znovu vytvoriť ruskú sieť podobnú americkej TDRSS...
cez neho by sa možno mohli spojiť s FG, ak FG fungujú nejaké antény, počítač, etc... aj keď veľmi tomu neverím, po tom, čo sa tu rozoberalo spojenie...


Jestli obravdu odstartuje 11.12., tak je ještě otázka, jak rychle ho uvedou do provozu. Navíc z různých vyjádření na Russianspaceweb.com a ria.ru mi nějak přišlo, že není moc jisté, jestli v pokusech o spojení budou pokračovat i po vypršení startovacího okna.

Za pokus by to ale asi stálo a času budou mít nejpíš dost, protože jak to tak vypadá F-G se do atmosféry moc nechce. [Upraveno 17.11.2011 HonzaVacek]


Agamemnon - 18/11/2011 - 07:17

quote:
Jestli obravdu odstartuje 11.12.,


momentalne je taky plan... samozrejme, to sa moze kludne posunut...


David - 18/11/2011 - 13:43

Může někdo spočítat o kolik by se prodloužilo startovní okno, pokud by sonda před ev. odletem odhodila čínskou sondu ?


HonzaVacek - 18/11/2011 - 13:52

quote:
Může někdo spočítat o kolik by se prodloužilo startovní okno, pokud by sonda před ev. odletem odhodila čínskou sondu ?


To dost dobře nejde, protože v té sestavě je umístěna těsně nad motorovou sekcí.


Conquistador - 18/11/2011 - 13:59

Nešlo by to, protože jestli jste někdy viděl konstrukci Phobos-Gruntu tak Čínská sonda je umístěna v nosníku mezi motorovým/palivovým stupněm sondy a přistavacím stupněm na povrch. A ten se měl odhazovat až po zabrždění u Marsu, a až rozdělení se měla oddělovat čínská sonda.

Edit... kolega byl rychlejší a nahrál i obrázek s popisem konstrukce sondy. [Upraveno 18.11.2011 Conquistador]


HonzaVacek - 18/11/2011 - 16:42

http://www.ceskenoviny.cz/veda_a_technika/zpravy/ruska-sonda-k-marsu-se-mozna-zatoulala-ve-vesmiru/716812


Jaro. - 18/11/2011 - 19:09

quote:
http://www.ceskenoviny.cz/veda_a_technika/zpravy/ruska-sonda-k-marsu-se-mozna-zatoulala-ve-vesmiru/716812


Mám pocit, že bola vyhlásená súťaž, kto vymyslí zaujímavejšiu teóriu, čo sa stalo s F-G Američania hovoria o nafotení toho objektu:

http://www.newsru.com/russia/18nov2011/phobos.html


xChaos - 18/11/2011 - 19:29

Mezi ruskými sci-fi fans existuje už od 60.let teorie, že Phobos není asteroid, ale kamuflovaná mimozemská kosmická lod. Proto si myslím, že z tohoto úhlu pohledu jsou nezdary všech jejich sond směřujících k Phobosu projevy "zásahu vyšší moci" (konkrétně mimozemské moci :-)

(berte mě s rezervou...)


David - 18/11/2011 - 19:48

Dík.


xChaos - 18/11/2011 - 22:38

Je to takový pomalý drama, asi jako filmy od Tarkovského. Kdyby se jim to podařilo fakt nakonec ještě nějak nakopnout, tak mírou přilákané pozornosti rozhodně strčí do kapsy minimálně Hayabusu. Nemluvě o tom, kdy by "náhodou" odfrčeli z parkovací dráhy současně s MSL :-) To by na chvíli kosmonautika ovládla večerní zprávy, troufám si říct.

http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_launch.html
November 17 developments

A small increase in orbital altitude of Phobos-Grunt was detected again between the 137th and 141th orbit of the mission. At the same time, the rocket stage, which delivered Phobos-Grunt into orbit, continued losing its altitude steadily.


HonzaVacek - 18/11/2011 - 22:39

V 8:00 GMT perigeum činilo 210.2 km a apogeum kleslo na 326 km. Na rie.ru se Igor Lisov, redaktor časopisu Novosti kosmonavtiki, vyjádřil v tom smyslu, že pokud se podaří oživit sondu až po vypršení startovacího okna k Marsu, bylo by možné poslat sondu třeba k Měsíci nebo k nějakému asteroidu.

Tohle se tady na fóru už řešilo, ale ten Měsíc mi moc nesedí. Zcela intuitivně mi vychází, že návratové pouzdro by se z Měsíce na Zemi možná dostalo, ale lander by tam asi nedokázal přistát, protože nejspíš by měl pro přistání malé delta-V. Píšu intuitivně, protože pro lander a ani pro návratové pouzdro se mi nepodařilo dohledat hmotnost, hmotnost paliva, atd., aby se vůbec dalo odhadnout, jestli by přistání bylo možné. [Upraveno 18.11.2011 HonzaVacek]


Conquistador - 18/11/2011 - 23:55

Tak přeci se mluvilo před už startem že Lander i návratová kapsle P-G, má byt stejná jako k Landeru na měsíc (Lunar-Grunt) a návratova kapsle u (Luna-Resurs) které jsou plánovany na rok 2014-2015. A pokud o tom uvažují tak by to asi možné bylo. Lepší něco ... nějaký vzorek i případný risk, než ji nechat (kdyby ji dokázali ovládnout) shořet zbytečně v atmosféře. [Upraveno 18.11.2011 Conquistador]


HonzaVacek - 19/11/2011 - 00:03

quote:
Tak přeci se mluvilo před už startem že Lander i návratová kapsle P-G, má byt stejná jako k Landeru na měsíc (Lunar-Grunt)...


Aj... tak tady mi něco podstatného uniklo - tak nic, už mlčím.


Conquistador - 19/11/2011 - 00:14

Tak základní konstukce má být uplně stejná (jen bude namontováno jiné vědecké vybavení).
Otazka je, a to podstatná jak moc jsou nádrže na P-G naplněny, jestli budou mít dost paliva na přistání na našem vesmírném souputníkovi.... vaše připomínky jsou tedy zcela na místě.

[Upraveno 19.11.2011 Conquistador]


HonzaVacek - 19/11/2011 - 01:01

quote:
Otazka je, a to podstatná jak moc jsou nádrže na P-G naplněny...


Tak tohle asi vědí jenom ti, kteří připravovali sondu. Nějak se mi o tom nepodařilo najít detailní informace. Možná, kdyby si člověk znovu přečetl všechny články, tak by se snad o tom našla nějaká zmínka.


Conquistador - 19/11/2011 - 01:15

Nevím možná ano, ale tohle je možná technické specifikum které možná ani neuváděli aby udrželi určité Know-how. Krom toho si ani nepamatuji že bych to četl v rámci NASA v projektu Curiosity u Sky-Crane a JPL bývají celkem dosti otevřenější co se zveřejnování určitých informací týče.

Ale myslím si že ty nádrže vždy plní až po okraj/povolenou mez, protože nikdy neví co se muže udát a i kapka paliva navíc se muže hodit, alespoň já bych to tak udělal ale nejsem na odborník.


-=RYS=- - 19/11/2011 - 06:58

quote:
Quote: Jestli sonda nemá záložní přijimač, potažmo počitač při tak obrovské váze, ze to vskutku ku podivu.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=21&tid=929#pid75645

V tomto obsáhlém článku je prakticky všechno o systému řízení, včetně anténního systému a jeho funkčního schéma.

Podle schema má F-G tyto antény:
FAO1 – úzce směrová anténa, dvou-zrcadlová, průměr 800 mm, ohnisková vzd. 350 mm.
FAM1 – FAM6 - široce-směrová antény. FAM1 – FAM4 jsou na přeletovém modulu a představují odkrytý konec kruhového vlnovodu průměru 28/22 mm pro přijímaný/předávaný signál


Celé schéma je podrobně popsáno, jsou tam i přepínače antén:

FPB3 a FPB5 (výrobce Tesat Spacecom GMBH) přepínají antény FAM3 a FAM6 na FAM2 a FAM5 po oddělení přeletového modulu.
FPB2 umožňuje výběr antény úzce-směrové nebo široko-směrových
FPB4 – umožňuje přechod přenosu z antény FMA4 na FMA6 (nebo FMA5) v případě nestandardní situace.
FPB1 – umožňuje přechod přenosu z antény FAM3 na FAM4 v případ nestandardní situace.

V článku jsou i fotky antén, dále podrobný popis pohonných systémů., tepelné regulace, systémů orientace a stabilizace, systémů koordinant, optických gyroskopů …Článek velmi podrobně píše o všech systémech a popisuje celou funkci sondy od startu po návrat pouzdra. Je to neobyčejně složité zařízení.



Na tele sondy v mistech kde jsou pristavaci nohy jsou protilehle 2ks integralnich anten s radiomajaky (cili ve skutecnosti jsou to dva BPSK radiomajaky co vysilaj uz 5 minut predstartem kazdy na svem kmitoctu a jsou sw vypnuty po odletu od Zeme, jeden TX vysila asi 75kHz od toho druheho vysilace).
Vypada to velikostne jako videokazeta Hi8.
Dva protilehle jsou kvuli tomu, aby pri vysilani nebyly zakryte telesem sondy behem prijimani teto nouzove telemetrie + CIO.

Skoda, ze na do krabicek "planarek" nedali i prijimace s vyvodem na out-io TTL pro sepnuti...treba resetu hlavniho CPU.
Pripadne, ze by v zaloze zafungovali jako hlavni telco system pred oddelenim a rozvinutim anten.


-=RYS=- - 19/11/2011 - 20:07

Jak jsem tu uz psal jak vypada typickej prenos z radiomajaku (jedno jestli Fobos nebo CubeSat, v principu je to stejne...monoblok radioveho vysilace s modemem/napajenim/CIO-RS485 sbernici), tak tady je takove jedno nazorne video z demodulovani a dekodovani ASCII dat z CubeSatu na LEO.

http://www.youtube.com/watch?v=GjG3YdRg1rQ


E1P-U2 Explorer 1 Prime Unit 2 pro mereni Van Allenovych pasu.
http://www.youtube.com/watch?v=7S5CMwFlxeo
Tento sat je na pocest prvniho satu USA Explorer1.






[Upraveno 19.11.2011 -=RYS=-]


xChaos - 19/11/2011 - 20:08

http://www.universetoday.com/91127/consolation-prize-for-phobos-grunt-experts-consider-possibilities-for-sending-spacecraft-to-moon-or-asteroid/
Tady píší o tom, že jako cenu útěchu by ho mohli poslat k asteroidu nebo na oběžnou dráhu Měsíce. Přistání na Měsíci ale možné není. Těch možných asteroidů s nižším delta-V než má Mars je ale fakt hafo...


David - 20/11/2011 - 18:25

V Rusku končí okno pro plný program letu,odletí-li k Marsu počátkem prosince,bude nutno něco vynechat .Zcela určitě se neuskuteční odběr vzorků, resp. jejich návrat, ale na dráhu družice Marsu by se sonda mohla dostat a umístit tam i "číňana".Dráha by nebyla kruhová, ale eliptická, čím později odletí, tím delší bude dlouhá poloosa.


random - 21/11/2011 - 10:22

mna zaujala moznost letiet na Eros alebo Apophis ...


HonzaVacek - 21/11/2011 - 18:14

Tak jak to vypadá, celá ta mise Fobos-Grunt byla tak trochu na ostří nože. Nejmenovaný zdroj z kosmonautiky na RIA.ru říká, že 20.listopadu vypršela možnost, že by sonda mohla letět k Phobosu. Také však řekl, že možnost, aby mise splnila všechny cíle padla už den po startu tj. 10. listopadu.


Jan Bastecky - 21/11/2011 - 18:14

quote:
...
Jako možné příčiny se uvádí buď únik paliva nebo a to neumím přeložit - или работой маршевой двигательной установки, которая поддерживает топливо в стабильном состоянии - prostě prací něčeho, co souvisí s pohonným systémem, a co udržuje palivo ve stabilním stavu.


... a není na sondě spuštěný "ullage motor" - tedy malý motor, co udržuje palivo na dně nádrží aby nedošlo k jeho rozptýlení v nádrži a nemožnosti nastartovat hlavní motor?


David - 21/11/2011 - 18:19

Problém je možná v tom, že byly vydány povely k zážehu přeletového stupně, které z nějKÉHO DŮVODU NEPROŠly a následný povel k odhozu nádrží byl zablokován čidlem hlásícím, že jsou plné, to vše se odehrálo mimo dosah řídících stanic a řídící počítač zřejmě důsledkem protichůdných vstupů totálně zkolaboval.Chtělo by to odhodit ty primární nádrže a pak by se dalo odletět/alespoň/ na ty původně určené k brzdění u Marsu.


HonzaVacek - 22/11/2011 - 22:13

Pomocí sítě ESTRACK, se stanicemi v Perthu v Austrálii, Kourou v Jižní Americe a Maspalomas na Kanárských ostrovech, se ESA pokusí dnešní noc o poslední pokus navázat spojení se sondou Fobos-Grunt.

Sonda byla vypuštěna 9. listopadu. Bezprostředně po oddělení sondy od nosiče byla zaznamená poslední telemetrie, že se rozvinuly solární panely a od té doby sonda nereaguje na povely ze Země a nevysílá telemetrii. Ruští experti se domnívají, že šlo o softwarovou chybu.

Zkrácená verze podle RIA.ru


Ervé - 23/11/2011 - 06:09

Let k Měsíci je reálný, ale přistání ani návrat vzorků možný není - takže by to bylo o testování samotné sondy. Let k Apophisu, Erosu nebo jinam vypadá zajímavě, ale složité manévrování k cíli a okolo něj je nad ruské možnosti. Téměř jistý je zánik v atmosféře - Rusové dávají ruce rychle pryč od problémů, pokrok za posledních 10 dní je nulový.


PINKAS J - 23/11/2011 - 08:48

http://ria.ru/science/20111122/494939283.html

Zkrácený překlad (vybrány jen nové informace)

Náměstek ředitele Roskosmosu Davidov řekl úterý novinářům, že balistické okno pro let k Marsu bude otevřeno do konce listopadu, ale expedice k jeho měsíci Phobosu se s největší pravděpodobností neuskuteční. Jestliže se specialisté nemohli tak dlouho spojit se sondou, šance na to že se to povede nyní prakticky nezůstaly. F-G se v žádném případě nemůže čekat na přechodové dráze přes kterou by se dostal k Phobosu příští astronomické okno, neboť to se otevře přibližně za 2 roky. Podle všeho se sonda nedožije příštího okna. Jestli se specialistům přesto podaří navázat styk se sondou a zjistit, co se stalo, bude Roskosmos moci dát přesnější závěry, ale zatím neobdrželi žádnou telemetrii z paluby stanice.

Části stanice které neshoří mohou padnout na Zemi v období konec prosince do února, včetně. Na palubě je palivo, jestliže dojde k výbuchu (při vchodu do atmosféry), je to jedna možnost, jestli se prostě sonda rozpadne bez výbuchu, bude to jiná věc. Určitě na Zemi dopadne návratová sonda vážící 7 kg a průměru 20 cm.

Příčinu narůstání dráhy stanice se nepodařilo objasnit, podle Davidova se sonda nachází v orientovaném letu, ale děje se něco nestandardního. Není vyloučeno, že systém řízení stanice funguje a je možný únik paliva pod tlakem, takže se dráha může zvyšovat.



Agamemnon - 23/11/2011 - 08:49

JE comm!

z twitteru (pred cca 10-15 min)

https://twitter.com/#!/esa/status/139246438801620992

ESA's ESTRACK station in Perth, Australia, receives signal from Russia's Phobos-Grunt. Breaking news in ESA web shortly esa.int [Edited on 23.11.2011 Agamemnon]


Agamemnon - 23/11/2011 - 08:52

z webu ESA:

ESA tracking station receives signal from Russia's Phobos Mars mission

23 November 2011 On Tuesday, 22 November at 20:25 UT, ESA's tracking station at Perth, Australia, established contact with Russia's Phobos-Grunt spacecraft. This was the first signal received on Earth since the Mars mission was launched on 8 November. ESA teams are working closely with engineers in Russia to determine how best to maintain communications with the spacecraft. More news will follow later.


pospa - 23/11/2011 - 09:00

Že by ještě byla naděje?

Jsou to nervy, ... třeba se zadaří ještě pár drobných zázraků a pozitivních náhod a F-G bude nakonec úspěšný aspoň tak jako Hayabusa.


Agamemnon - 23/11/2011 - 09:52

jeden diskutujuci na NSF pise, ze podla ludi na NK fore, ESA poslala nejake prikazy FG a FG odpovedal... podla tych sprav zatial bez telemetrie (sorry, ze takto naokolo, ale rustina mi ide poslabsie)

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=27289.msg832227#msg832227

edit:
este z nsf:
The signal has been received during one of a total of four attempts to reach the probe. The signal was received when Phobos-Grunt was illuminated by the Sun. [Edited on 23.11.2011 Agamemnon]


astalavista - 23/11/2011 - 10:30

Prvni kontakt se sondou!

http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-15850516


.


Jaro. - 23/11/2011 - 10:31

Je toto vôbec možné, že poslednú noc, čo to ESA mala skúšať, sa to podarí?


Tlama - 23/11/2011 - 10:43

Jestli se jim to podaří, tak to bude bomba.
Stále držím palce.


HonzaVacek - 23/11/2011 - 12:56

Podle RIA.ru je sonda v nějakém nouzovém režimu a vypíná se pokaždé, když vletí do zemského stínu. Telemetrii se zatím stáhnout nepodařilo.


Agamemnon - 23/11/2011 - 13:05

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=27289.msg832267#msg832267

Apparently (according to NK forum and ESA) there will be 5 attempts to establish communications tomorrow (Moscow time):
00:25, 01:57, 03:32, 08:16, 09:49.

The station in Perth has got commands "turn transmitter on" and "turn telemetry on".


David - 23/11/2011 - 13:32

Připomíná to problémy Rangeru 1,2 když se jim nepodařilo na první pokus opustit LEO.


Conquistador - 23/11/2011 - 14:25

Jooo snad se to povede! to by bylo naprosto užasné! Super v poslední době jsem nemel větší radost (co se týče vědy, kosmu atd.)


arccos - 23/11/2011 - 14:45

Taky z toho mám radost, držím palce.


Milan081 - 23/11/2011 - 15:09

Jako uznavam zeje super ze pipla, ale jestli se pocitac restartuje pokazdy kdyz jde sonda do stinu tak to vidim velmi blede - vypada to problem s napajenim / bateriemi


PINKAS J - 23/11/2011 - 16:38

Ten problém s napájením/bateriemi může být prostě v tom, že sonda už dávno měla být na dráze, kde by byly baterie trvale dobíjeny ze slunečních panelů. Tedy primární problém je asi v tom, proč z LEO neodstartovala. Když nic jiného, alespoň jedno poučení bude, že nelze pouze spoléhat na automatiku a bez sledovací sítě nebo předem dohodnuté mezinárodní spolupráce je těžké řešit případné problémy na LEO. K tomu by měla být sonda vybavena programem, který by umožnil „ostrý“ start na povel ze Země z kterékoliv sledovací stanice s příslušným záložním el. zdrojem.


Machi - 23/11/2011 - 17:24

"Když nic jiného, alespoň jedno poučení bude, že nelze pouze spoléhat na automatiku"

Obávám se, že to už se měli poučit dávno. Hodně starších misí neuspělo právě díky tomu, že byly téměř plně automatizovány. Jakákoliv chyba, která pak byla udělána během plánování, se pak "zůročila" v té nejméně vhodné chvíli.
Doufám, že P-G je už dost flexibilní na to, aby se s ním dalo něco dělat (Mars, Asteroid, Měsíc?).


Machi - 23/11/2011 - 17:26

Podrobnosti od ESA:
http://www.esa.int/esaCP/SEM4NEZW5VG_index_0.html


Agamemnon - 23/11/2011 - 17:29

http://www.esa.int/esaCP/SEM4NEZW5VG_index_0.html

nejaké konkrétnejšie info...
esa urobila nejaké modifikácie na vysielači - rozšírila sa jeho pôsobnosť a zoslabil signál, ktorý sa vysielal (pretože prijímač na FG je optimalizovaný na prijímanie slabých signálov)... prijaté signály boli poslané do ruska na analýzu...
ďalšie okná na komunikáciu sú 20:21–20:28 GMT a 21:53–22:03 GMT...

edit: tak som bol predbehnutý - ospravedlňujem sa za duplicitu [Edited on 23.11.2011 Agamemnon]


HonzaVacek - 23/11/2011 - 17:45

quote:
Podrobnosti od ESA:
http://www.esa.int/esaCP/SEM4NEZW5VG_index_0.html


Zato vyjádření Roskosmosu i Lavočkina jsou více než stručná.

Snad se dnešní noci zadaří.


Conquistador - 23/11/2011 - 17:52

Krása tak se to povedlo ESA to co dělali Rusové (upravovali antény) jinak jde poslat sondě příkaz na okamžitý vypočítany zážeh na osvětlené straně země? Když na neosvětlené mají problém?


yamato - 23/11/2011 - 18:24

quote:
http://www.esa.int/esaCP/SEM4NEZW5VG_index_0.html

nejaké konkrétnejšie info...
esa urobila nejaké modifikácie na vysielači - rozšírila sa jeho pôsobnosť a zoslabil signál, ktorý sa vysielal (pretože prijímač na FG je optimalizovaný na prijímanie slabých signálov)... prijaté signály boli poslané do ruska na analýzu...
ďalšie okná na komunikáciu sú 20:21–20:28 GMT a 21:53–22:03 GMT...

edit: tak som bol predbehnutý - ospravedlňujem sa za duplicitu [Edited on 23.11.2011 Agamemnon]


hm, no ked som tu pred tyzdnom pisal ze rusi chcu zoslabit signal, tak som bol miestnym radioexpertom informovany ze to je blbost a ze rusi mlzia...


Agamemnon - 23/11/2011 - 18:35

quote:
jinak jde poslat sondě příkaz na okamžitý vypočítany zážeh na osvětlené straně země? Když na neosvětlené mají problém?


závisí od software-u, od toho, kde je chyba, etc... ale tak myslím, že určite má sw schopnosť ovládať sondu, aj motory, takže pravdepodobne áno - ide o základnú funkciu, tak snáď na to command majú... ak nie, doprogramujú


Conquistador - 23/11/2011 - 18:45

quote:


hm, no ked som tu pred tyzdnom pisal ze rusi chcu zoslabit signal, tak som bol miestnym radioexpertom informovany ze to je blbost a ze rusi mlzia...


Myslim že RYS asi zdejší nejvetší expert na radiotechniku, měl totožný názor že to chvíli trvá než se vše předělá a začne se vysílet k P-G, ESA to stihla dřive a jak vidno přineslo to své ovoce... Jestli rusové opravdu odstartují k Phobosu (a že ta možnost po dnešku stoupla) a vše se vydaří, tak to bude větší "uspěch" než kdyby odletěli hned... No... určitě jim to dá vice impulzů a také větší mediální popularitu, jinak by byly v západních mediálních agentůrách MSL zcela zastíněni.


Agamamnon... No uvidíme, snad to pujde rychle, na programování měli dost času od startu, takže snad už něco je připravené...


David - 23/11/2011 - 18:46

Pořád může letět k Marsu, jen příletová rychlost bude větší,ale snad mají na palubě dost paliva pro korekční, či stabilizační motorky, tak by to snad mohli zvládnout.Ovšem jen v tom případě že sonda není řízena systémem " automatická pračka", což bohužel podle dosavadních výsledků asi je.Jináč je ovšem bomba, že někdo druhý ovládl neposlušnou sondu jiného státu, kterou sám nevyrobil.Držím též palce, u Marsu zase není tak " živo" aby tam nemohl pracovat další orbiter.S návratem vzorků je si konec, ale mohli by realizovat " inženýrský" návrat bez vzorků.


Agamemnon - 23/11/2011 - 18:54

quote:
Agamamnon... No uvidíme, snad to pujde rychle, na programování měli dost času od startu, takže snad už něco je připravené...


ťažko programovať, keď sa nevie, čo sa má programovať


yamato - 23/11/2011 - 18:56

quote:
Pořád může letět k Marsu, jen příletová rychlost bude větší,ale snad mají na palubě dost paliva pro korekční, či stabilizační motorky, tak by to snad mohli zvládnout.Ovšem jen v tom případě že sonda není řízena systémem " automatická pračka", což bohužel podle dosavadních výsledků asi je.Jináč je ovšem bomba, že někdo druhý ovládl neposlušnou sondu jiného státu, kterou sám nevyrobil.Držím též palce, u Marsu zase není tak " živo" aby tam nemohl pracovat další orbiter.S návratem vzorků je si konec, ale mohli by realizovat " inženýrský" návrat bez vzorků.


noo ni posielali rusky signal na rusku ziadost, takze zase taka bomba to neni.

inak, neslo by kompenzovat presvihnutie startovacieho okna aerobrakingom pri marse?


Agamemnon - 23/11/2011 - 19:23

quote:
inak, neslo by kompenzovat presvihnutie startovacieho okna aerobrakingom pri marse?


zhorí sonda, nie?


Conquistador - 23/11/2011 - 19:35

Nebo to spíše konstrukčně nepřežije i když ruské sondy jsou masivní... I tak by to byl extrémně nebezpečný manévr.


HonzaVacek - 23/11/2011 - 19:40

quote:
Jestli rusové opravdu odstartují k Phobosu (a že ta možnost po dnešku stoupla)


K Marsu by to možná ještě šlo, ale k Phobosu už startovací okno skončilo 21. listopadu viz.


yamato - 23/11/2011 - 19:45

quote:
quote:
inak, neslo by kompenzovat presvihnutie startovacieho okna aerobrakingom pri marse?


zhorí sonda, nie?


aerobraking nie je aerocapture. Aerobrakingom brzdia standartne americke orbitalne martanske sondy, ktore nemaju ziadny stit. Ide o to ze sonda zaparkuje na vysoko eliptickej drahe, ktorej perigeum je tak nizko, ze sa prejavuje brzdenie atmosfery. Pri kazdom obehu tak dochadza k znizovaniu apogea, az pri urcitej vyske sa motoricky zdvihne perigeum na stabilnu vysku.

F-G by urcite tento manever prezil bez ujmy, ide o to ci by to ruski navigatori zvladli (este to nerobili) a o to ci by to malo nejaky vyznam (F-G nemieri na nizku obeznu drahu, takze perigeum by musel zdvihnut hodne)


Agamemnon - 23/11/2011 - 20:12

quote:
aerobraking nie je aerocapture. Aerobrakingom brzdia standartne americke orbitalne martanske sondy, ktore nemaju ziadny stit. Ide o to ze sonda zaparkuje na vysoko eliptickej drahe, ktorej perigeum je tak nizko, ze sa prejavuje brzdenie atmosfery. Pri kazdom obehu tak dochadza k znizovaniu apogea, az pri urcitej vyske sa motoricky zdvihne perigeum na stabilnu vysku.

F-G by urcite tento manever prezil bez ujmy, ide o to ci by to ruski navigatori zvladli (este to nerobili) a o to ci by to malo nejaky vyznam (F-G nemieri na nizku obeznu drahu, takze perigeum by musel zdvihnut hodne)


jj, rozdiel vm aký je ale nárast teploty je aj tam (plus pôsobenia rôznych síl na sondu)...
ono, tie americké sondy s tým počítajú... FG nie... takže to nemusí prežiť


Čtenář - 23/11/2011 - 20:16

quote:
hm, no ked som tu pred tyzdnom pisal ze rusi chcu zoslabit signal, tak som bol miestnym radioexpertom informovany ze to je blbost a ze rusi mlzia...


Původní výchozí informace byly, že antény na satelitu jsou zakryté. V takovém případě skutečně zeslabování signálu nemá smysl.

"Přijímač optimalizovaný pro slabé signály" je podivný novinářský novotvar. Pochybuji, že by někdo schválně implementoval do přijímače družice úmyslné ignorování silnějšího signálu, jaký by to mělo proboha důvod? Je snad možné si představit, že se vstupní zesilovač snadno přebudí, ale je to divné. Ono i na těch reprzentativních 1000km při nižší elevaci je útlum značný a přijímací anténa "majáku" na satelitu nebude nijak směrová. Neznáme konstrukci vstupního dílu přijímače, ale běžné součástky nemohou mít s výkonovými úrovněmi -10,-20 dBm na příjmu žádný problém, a takový signál by vyžadoval sakra silné vysílání ze Země.

Čemu je naopak ze zprávy ESA rozumět dobře je to, že je obtížné přesně nasměrovat pozemní anténu na rychle přelétající LEO družici. 15m parabola má vyzařovací svazek určitě ne víc než 1 stupeň, a sledovat objekt na LEO s touhle přesností vyžaduje znát precizně jeho orbitální parametry, které se navíc nesmí mezi oblety měnit.

Bez zpětné vazby nijak nepoznáte, jestli nepřijímáte náhodou proto, že koukáte lehce jinam. Neslyšíte nic a nevíte kde je problém. Je pak pochopitelné, že zkoušíte leccos - když dají na tu anténu ozařovač mimo ohnisko, čímž degradují skvělé směrové vlastnosi disku a ozáří větší část oblohy, logicky slabším signálem.

Stále jsou ta vyjádření velmi nekonkrétní a tak trochu nelogická. Pořád také platí příspěvek o relativní snadnosti postavení "náhradní sestavy" z poloamatérských součástek. Nevím, zda to někdo zkouší, ale jít by to mělo.

Další problém je to, že z příjmu telemetrie nijak nevyplývá možnost přeprogramování počítače. Přenosové pásmo telemetrického vysílače může být naprosto nedostatečné, a i kdyby ne, celá programovací sekvence bude vyžadovat celou sérii povelů a pravděpodobného potvrzování, s hlídacími timeouty na družici (když povel či potvrzení nepřijde do určité doby, celý přenos spadne) - není vůbec jisté, zda se něco takového může zvládnout v režimu, kdy je družice vidět jen těch 7 minut a pak hodinu ne, a ještě se ve tmě resetuje.

Něco jiného je odeslat izolovaný povel "přepni se" nebo "resetuj se", nebo přijímat pakety s telemetrií, a něco úplně jiného je komplikovaná komunikační úloha, která je myšlena primárně pro vzdálený přenos, kdy je spojení stabilní, družice se na obloze vzhledem k hvězdám téměř nehýbe a parametry spojení (útlum) jsou víceméně konstantní.


Conquistador - 23/11/2011 - 20:19

Tak pořád jsou ve hře přípané velké asteroidy (např. Vestu, Pallas)... Od tud by dotáhnout vzorek materiálu nebylo také špatné, jsou do defakto malé měsíce... Které se mohou v zdálenější budoucnosti používat jako retlansační, težební a vyzkumné stanice.. a u Pallasu a Vesty by se možná nestratila ani ta činská družice (dle výbavy).

Je to možné aby P-G dosáhnul až k těmto tělesům? [Upraveno 23.11.2011 Conquistador]


Agamemnon - 23/11/2011 - 20:33

quote:
Tak pořád jsou ve hře přípané velké asteroidy (např. Vestu, Pallas)... Od tud by dotáhnout vzorek materiálu nebylo také špatné, jsou do defakto malé měsíce... Které se mohou v zdálenější budoucnosti používat jako retlansační, težební a vyzkumné stanice.. a u Pallasu a Vesty by se možná nestratila ani ta činská družice (dle výbavy).

Je to možné aby P-G dosáhnul až k těmto tělesům? [Upraveno 23.11.2011 Conquistador]


asteroidy sa tu už riešili, a tam bolo vtedy, že pristátie (orbitovanie? nvm teraz už, možno oboje) na asteroide potrebuje väčšie delta-v ako pristátie na marse... ale netuším, ako je to s phobosom, keďže je síce menší, ale nemá atmosféru a predtým sa sonda mala naviesť ešte na orbitu marsu...

edit: myslím, že to závisí aj od ďalších vecí (poloha mi napadá teraz)... takže asi to bude možné, ak je asteroid na vhodnom mieste

edit2: hmm, tam išlo o jeden konkrétny asteroid vtedy asi vestu... takže to, čo som napísal určite neplatí všeobecne... heh, sorry [Edited on 23.11.2011 Agamemnon]


Conquistador - 23/11/2011 - 20:50

Jde vidět že tato spoluprace RKA a ESA na záchraně P-G, tyto dvě agentůry ještě více sbližuje. Přes dosavadní neůspěch P-G, bylo 18. Listopadu zahájeno oficiální jednání o Ruské účasti (technické specifikace) na misi Evropské misi EXOMARS, byl již navrhnut potencionální nosič Proton/ třetí stupeň Blok D/, start by měl být v letovém oknu k Marsu v roce 2016.

Více informací zde: http://www.russianspaceweb.com/exomars_2016.html

[Upraveno 23.11.2011 Conquistador]


yamato - 23/11/2011 - 21:31

quote:

Další problém je to, že z příjmu telemetrie nijak nevyplývá možnost přeprogramování počítače. Přenosové pásmo telemetrického vysílače může být naprosto nedostatečné, a i kdyby ne, celá programovací sekvence bude vyžadovat celou sérii povelů a pravděpodobného potvrzování, s hlídacími timeouty na družici (když povel či potvrzení nepřijde do určité doby, celý přenos spadne) - není vůbec jisté, zda se něco takového může zvládnout v režimu, kdy je družice vidět jen těch 7 minut a pak hodinu ne, a ještě se ve tmě resetuje.

Něco jiného je odeslat izolovaný povel "přepni se" nebo "resetuj se", nebo přijímat pakety s telemetrií, a něco úplně jiného je komplikovaná komunikační úloha, která je myšlena primárně pro vzdálený přenos, kdy je spojení stabilní, družice se na obloze vzhledem k hvězdám téměř nehýbe a parametry spojení (útlum) jsou víceméně konstantní.


no urcite by sa hodila kompletna pozemna sledovacia siet, nie tie zbytky co rusi maju. Alebo toto podchytit kontraktom s ESA alebo DSN, kazdopadne to hrubo podcenili. Este ma napada komunikovat cez druzicovu siet TDRSS alebo jej rusku verziu (keby taku mali). Neda sa pouzit GLONAS alebo nejaka ina existujuca siet?


Agamemnon - 23/11/2011 - 21:32

quote:
Este ma napada komunikovat cez druzicovu siet TDRSS alebo jej rusku verziu (keby taku mali). Neda sa pouzit GLONAS alebo nejaka ina existujuca siet?


tdrss je nekompatibilné, podľa nsf


HonzaVacek - 23/11/2011 - 21:33

quote:
asteroidy sa tu už riešili, a tam bolo vtedy, že pristátie (orbitovanie? nvm teraz už, možno oboje) na asteroide potrebuje väčšie delta-v ako pristátie na marse... ale netuším, ako je to s phobosom


Asteroidy mají tu nevýhodu, že mají malou hmotnost, takže např. pro asteroid, který by obíhal po stejné dráze jako Mars, je potřeba mnohem větší delta-V pro navedení na oběžnou dráhu, než v případě Marsu. Jednodušše řečeno, musí se více přibrzdit. Plus nějaké palivo se spotřebuje i na to, že případný asteroid bude mít jiný sklon k ekliptice než Mars.

S Phobosem, který se dá vlastně chápat jako malý asteroid kroužící kolem Marsu, je to zase tak, že musíte dostat sondu na takovou orbitu kolem Marsu, aby pak lander dokázal k Phobosu domanévrovat a přistát (a pro tohle právě vypršelo to startovací okno 21. listopadu).

Další zádrhel s F-G při případné misi k asteroidům je ten, že musíte zase počkat na vhodné startovací okno a do té doby udržet sondu na orbitě a na to se také spotřebuje nějaké palivo.

Prostě ať to beru z jakékoliv strany, tak mi vychází, že se sondou F-G je to v háji. Rád bych se mýlil, ale asi jsem moc velký pesimista.


Jaro. - 23/11/2011 - 21:37

http://www.ria.ru/science/20111123/496212078.html

V tomto článku sám Zacharov z IKI RAN hovorí, že keby sa hypoteticky podarilo dostať sondu pod kontrolu, jej prístrojové vybavenie je najlepšie vybavené na štúdium asteroidu. Článok sa končí tým, že aj keby sa pre to rozhodli, sú potrebné mesiace práce - výpočtov.


Jaro. - 23/11/2011 - 21:39

A vo všeobecnosti, stránka venovaná reportažiam o F-G od RiaNovosti.

http://www.ria.ru/trend/fobos_signal_receiving_20111123/


Agamemnon - 23/11/2011 - 21:40

quote:
quote:
asteroidy sa tu už riešili, a tam bolo vtedy, že pristátie (orbitovanie? nvm teraz už, možno oboje) na asteroide potrebuje väčšie delta-v ako pristátie na marse... ale netuším, ako je to s phobosom


Asteroidy mají tu nevýhodu, že mají malou hmotnost, takže např. pro asteroid, který by obíhal po stejné dráze jako Mars, je potřeba mnohem větší delta-V pro navedení na oběžnou dráhu, než v případě Marsu. Jednodušše řečeno, musí se více přibrzdit. Plus nějaké palivo se spotřebuje i na to, že případný asteroid bude mít jiný sklon k ekliptice než Mars.

S Phobosem, který se dá vlastně chápat jako malý asteroid kroužící kolem Marsu, je to zase tak, že musíte dostat sondu na takovou orbitu kolem Marsu, aby pak lander dokázal k Phobosu domanévrovat a přistát (a pro tohle právě vypršelo to startovací okno 21. listopadu).

Další zádrhel s F-G při případné misi k asteroidům je ten, že musíte zase počkat na vhodné startovací okno a do té doby udržet sondu na orbitě a na to se také spotřebuje nějaké palivo.

Prostě ať to beru z jakékoliv strany, tak mi vychází, že se sondou F-G je to v háji. Rád bych se mýlil, ale asi jsem moc velký pesimista.




ďakujem
stále je tu mesiac aspoň na orbitu [Edited on 23.11.2011 Agamemnon]


Machi - 23/11/2011 - 21:52

Ad asteroidy:
Existují naštěstí tzv. blízkozemní asteroidy a ty jsou mnohem přístupnější než třeba Vesta apod.
To by F-G určitě zvládnul se svým dV.
Mimochodem, když máte dost času na výpočty, máte štěstí a chvíli počkáte, jsou možné i šílenější varianty. Co třeba nasměrovat P-G vhodně na nějaký cíl (asteroid či kometa), oddělit Yinghuo-1, takže by kolem něj prolétla (náročné na výbornou navigaci, protože Y-1 prý nemá vlastní korekční motor?!?), a poté by P-G zamířil k jinému cíli.
Zní to šíleně, ale není to šílenější než třeba "oprava" dráhy jedné telekomunikační družice (jméno můžu dohledat), která, aby se dostala na geostacionární dráhu, musela letět k Měsíci!


Conquistador - 23/11/2011 - 22:06

No problém je v tom že jak bychom odhodili tu čínskou sondu, tak už předtím bychom museli odhodit hlavní palivový blok... Takže nevím jestli by to bylo výhodné... Jinak to jsem netušil že ta činská sonda nemá žadny korekční motorky... holt se s jiným cílem jak orbitou Marsu nepočítalo..


Machi - 23/11/2011 - 22:10

Tak jestli je Y-1 nějak schovaná mezi sondou a fregatem (nikdy nevím na které té straně P-G je vlastně schovaná), pak je to co jsem napsal passé (jen ta část s Y-1). Pak by zřejmě byla možnost navštívit jen jedno těleso (ale s možným návratem).


Agamemnon - 23/11/2011 - 22:23

RIA News. European tracking station in Australia received telemetry from Russian Fobos-Grunt station, which was not communicated for last two weeks, told RIA a person from European Space Agency in Moscow, Rene Pishel.


http://ria.ru/science/20111124/496387514.html


Agamemnon - 23/11/2011 - 22:40

inak, možno to niekoho zaujíma
stanica v perthe na google maps: http://g.co/maps/8fm3m


Agamemnon - 23/11/2011 - 22:44

nejaké info, z nsf:

- skrátený formát telemetrie vyžiadaný a prijatý
- ďalši pokus bude asi žiadosť o úplnú telemetriu z hlavného počítača
- telemetria potvrdila nominálny prívod energie a stav komunikácie

od Igora Lisova:
Short format of telemetry asked and received from the Cruise Mudule X-band system. Next try will probably involve full TM from the BKU main computer.

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=27289.msg832463#msg832463

+

http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_launch.html#11_24

"an emergency telemetry frame from the radio-system onboard the cruise stage, PM, had been received, confirming normal power supply and the operation of the communication gear. During the next communication pass starting at 03:30 Moscow Time, ground controllers hoped to downlink telemetry via probe's main flight control computer, BKU, essentially a brain of the mission." [Edited on 23.11.2011 Agamemnon]


yamato - 23/11/2011 - 23:23

neviete niekto prepocitat kedy ma byt dalsi kontakt?


Agamemnon - 23/11/2011 - 23:26

quote:
neviete niekto prepocitat kedy ma byt dalsi kontakt?


už bol... skončil asi pred 10 min - zatiaľ bez infa [Edited on 23.11.2011 Agamemnon]


Agamemnon - 23/11/2011 - 23:29

esa a roskosmos rozmýšľajú o pridaní antény v Maspalomas na Kanárskych ostrovoch (http://www.esa.int/esaMI/Operations/SEMWPDSMTWE_0.html) ku komunikácií:

http://www.spacenews.com/civil/111123-esa-establishes-contact-with-phobos-grunt-spacecraft.html
[Edited on 23.11.2011 Agamemnon]


xChaos - 23/11/2011 - 23:38

http://spaceflightnow.com/news/n1111/23phobosgrunt/
Pischel said "no meaningful telemetry" was received from Phobos-Grunt, adding there was only an acquisition of a radio signal from the orbiting spacecraft.


xChaos - 23/11/2011 - 23:42

http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_launch.html
Around 01:00 Moscow Time (4 p.m. EST on November 23), a poster on the forum of the Novosti Kosmonavtiki magazine reported that the telemetry from the spacecraft had been received as well


Agamemnon - 23/11/2011 - 23:42

quote:
http://spaceflightnow.com/news/n1111/23phobosgrunt/
Pischel said "no meaningful telemetry" was received from Phobos-Grunt, adding there was only an acquisition of a radio signal from the orbiting spacecraft.


to je zo včera ešte... dnes už prijali aj nejaké ďalšie dáta a vraj rozumné veci... teraz bol ešte ďalší pokus, z toho zatiaľ som nenašiel, že čo došlo


xChaos - 23/11/2011 - 23:58

quote:

to je zo včera ešte... dnes už prijali aj nejaké ďalšie dáta a vraj rozumné veci... teraz bol ešte ďalší pokus, z toho zatiaľ som nenašiel, že čo došlo


jo, už jsem na Russianspacewebu našel, že telemetrie je nahraná a odeslaná výrobci.

začíná to být fakt zajímavý... kdyby nakonec odletěli současně s MSL, tak by to byly ty správný závody :-)


Conquistador - 24/11/2011 - 00:12

No jak jsme se tu bavili o tom že 21. Listopadu skončilo letové okno na Phobos, co tak měsíc Deimos?? O něm zatím nepadla ani zmínka.... Je to sice menší měsíc a je dokonce od Marsu dál.... Ale také by stál za pozornost...

Nebo se také muže ušetřit palivo tím že P-G měl původně tu čínskou družici usadit na určitou Marsovskou orbitu (protože sama nemá jak) a kdyby tento krok vypustili (nevypustí činskou sondu na požadovanou orbitu dle plánu, ale jak to nejlépe energeticky výjde), čimž by určitě ušetřili část paliva kterou by mohli poté využít na máněvry k tomu aby se dostali k cíli, určitě je v P-G učita procentuální záloha paliva počítána už v projektu (divil bych se kdyby ta sonda neměla vice paliva než je přesně potřeba, do zálohy), kdyby bylo potřeba více korekci...

Jinak ten závod s MSL by mohl být zajímavy, nejzajímavější by bylo kdyby se sondy v určité blízkosti míjely a jedna by vyfotografovala druhou ale to je spíše v kategorii Sci-fi.. ale proč ne [Upraveno 24.11.2011 Conquistador]


HonzaVacek - 24/11/2011 - 00:18

quote:
neviete niekto prepocitat kedy ma byt dalsi kontakt?


Moskevský čas je oproti nám (SEČ) posunutý o tři hodiny. Moskva je sice v časovém pásmu, které je posunuté o dvě hodiny, ale ještě pořád mají letní čas, takže posun je +3.

Příští kontakt ve 3:30 moskevského času je tedy 0:30 SEČ.


HonzaVacek - 24/11/2011 - 00:30

Pro přepočty časových pásem se může hodit např. http://www.timeanddate.com/worldclock/converter.html nebo http://www.timeanddate.com/library/abbreviations/timezones/


HonzaVacek - 24/11/2011 - 03:18

Takže naděje na splnění mise asi ještě je. Podle Universe Today je to s tím startovacím oknem, které skončilo 21. listopadu, možná trochu jinak.

Ta hranice okna není pro cestu k Marsu a k Phobosu, ale aby se návratové pouzdro stihlo vrátit se vzorkem zpátky na Zemi. Okno pro cestu k Phobosu vyprší zhruba v půlce prosince.

Pokud je to tedy pravda, je ještě čas asi tři týdny na oživení sondy a její odeslání k Marsu. A s návratem vzorku by se počkalo 26 měsíců na další okno Mars-Země.


xchaos - 24/11/2011 - 10:10

http://science.slashdot.org/story/11/11/23/1816209/lost-russian-mars-probe-phones-home
In the past few days, ESA's 15 m-diameter Perth dish was modified by the addition of a 'feedhorn' antenna at the side of the main dish so as to transmit very low-power signals over a wide angle in the hopes of triggering a response from the satellite.

This wasn't about pointing the antenna, it was about lowering the signal power. The omni-directional antenna on the spacecraft is intended for use in deep space and was probably being saturated by full power blasts from regular tracking stations. It needed to be "tickled" by something weaker.


Tlama - 24/11/2011 - 11:23

Nyní jsem napnutý jak struna. Do háje, kdo to má vydržet.


Jaro. - 24/11/2011 - 12:54

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18324

No, dvakrát stiahli telemetriu.


Conquistador - 24/11/2011 - 13:04

Tak to je povzbuzující značí to že počítač i atény žijí, a jelikož sonda zvyšuje dráhu tak i motorově bude asi v pořádku... Jinak jak to bylo s přenosem nad ruskou stranou (v zákrytu slunce zemí?)... Ukutečnila se?


Jaro. - 24/11/2011 - 13:07

Podľa

http://www.ria.ru/trend/fobos_signal_receiving_20111123/

sa podarilo stiahnuť telemetriu iba raz a nepodarilo sa to dekódovat. Večer majú skúšať žiadať nekodovanú telemetriu (???). Údajne skúšali spojenie pri troch preletoch, iba pri jednom sa podarilo.


Čtenář - 24/11/2011 - 13:32

Zajímavé také je, že o "telemetrii" je třeba žádat, neposílá se z paluby spontánně (aspoň se to tak jeví z toho, že přizpůsobují charakteristiky pozemních antén údajnému "saturovanému" vstupnímu dílu přijímače).

Je to opravdu tak, že na palubě není žádný automatický "majákový" vysílač, který by základní data odesílal s nějakou periodou neustále a bez potřeby vyžádání ze Země? Stačilo by nějakých řekněme 20-30 bajtů, třeba v primitivním kódování, se základními stavovými veličinami a příznaky.

Celé se to jeví (určitě díky nedostatku technických detailů) jako divný a nelogický postup. Jaký je technický důvod pro to, aby při jednom obletu odpověděl a při druhém ne? Jaká je příčina "nedekódování" telemetrie? Slabý signál z družice, poškozený rámec, tj. nějaká chyba na úrovni zabezpečení protokolu?

Je těleso sondy v definované 3D stabilizované poloze vůči hvězdám, nebo rotuje kolem nějaké osy? Pokud je stabilní, pak musí být známá poloha přijímacích antén na sondě vůči Zemi při každém obletu a není-li zde jiná palubní chyba, mělo by být možné tomu přizpůsobovat i parametry rádiové trasy.


Conquistador - 24/11/2011 - 13:43

quote:
Podľa

http://www.ria.ru/trend/fobos_signal_receiving_20111123/

sa podarilo stiahnuť telemetriu iba raz a nepodarilo sa to dekódovat. Večer majú skúšať žiadať nekodovanú telemetriu (???). Údajne skúšali spojenie pri troch preletoch, iba pri jednom sa podarilo.


Rusům na neosvětlené straně se to povedlo jen jednou ze tří pokusů? nebo ESA se to povedlo stáhnout tu telemetrii?..

Jinak pokud monitorují let sondy ty velké radiové anteny a že se o to Rusové snaží na 2-3 mísech (překonfigurovat antény k příjmu a vysílání) a ESA také se také snaží překonfigurovat vice antén, to pak ale znamená že spojení muže být trvalejší a nebo že za jeden oblet země muže navodit vice spojeni s P-G a ziskat či odeslat více pokynů a informací. Nebo o tomto spojení mám špatnou představu.


Agamemnon - 24/11/2011 - 13:54

quote:
Celé se to jeví (určitě díky nedostatku technických detailů) jako divný a nelogický postup. Jaký je technický důvod pro to, aby při jednom obletu odpověděl a při druhém ne? Jaká je příčina "nedekódování" telemetrie? Slabý signál z družice, poškozený rámec, tj. nějaká chyba na úrovni zabezpečení protokolu?

Je těleso sondy v definované 3D stabilizované poloze vůči hvězdám, nebo rotuje kolem nějaké osy? Pokud je stabilní, pak musí být známá poloha přijímacích antén na sondě vůči Zemi při každém obletu a není-li zde jiná palubní chyba, mělo by být možné tomu přizpůsobovat i parametry rádiové trasy.


videl som info o poškodených dátach... ale to bolo len také, že niekto niekde povedal... takže nejakú veľkú váhu by som tomu neprikladal (aj keď to, že majú problémy s dekódovaním, tomu môže trochu nasvedčovať)

dohady sú, že je stabilné, lebo sa netrbliece pri pozorovaní... ale nikde oficiálne to nebolo potvrdené, pokiaľ si spomínam...


HonzaVacek - 24/11/2011 - 13:55

Podle RIA těch možností ke komunikaci bylo pět, ale pouze v jednom případě mají potvrzené stáhnutí telemetrie. Prováděla to ESA na stanici v Austrálii.


Agamemnon - 24/11/2011 - 13:56

quote:
Rusům na neosvětlené straně se to povedlo jen jednou ze tří pokusů? nebo ESA se to povedlo stáhnout tu telemetrii?..


ESA sa podarilo... 1 z 3 nočných okrem toho prvého, čo bolo ešte včera večer... takže v podstate 2 zo 4 a pri jednom prelete sa o kontakt nepokúšali, kvôli krátkemu času preletu (aspoň toto je na nsf)


HonzaVacek - 24/11/2011 - 14:17

Ještě krátké info z http://www.russianspaceweb.com:

During the day, Roskosmos and NPO Lavochkin reported that two communications sessions with Perth had been successful and resulting telemetry had been transferred to the spacecraft developer. According to an ESA representative in Perth, quoted by RIA Novosti, five passes of Phobos-Grunt over Perth had taken place during November 24, beginning at 00:25, 01:57, 03:32, 08:16 and 09:49 Moscow Time. It is known that no attempts to communicate with the spacecraft was made during a second pass, starting at 01:57, since the spacecraft would be the range of the ground station less time than during other windows. However, a successful contact with the spacecraft at 08:16 had been confirmed.


x - 24/11/2011 - 14:24

" Jaký je technický důvod pro to, aby při jednom obletu odpověděl a při druhém ne? "

Mozna tento - pocitac se z nejakeho duvodu (nejspis SW) proste kousne a nez zabere WatchDog (tedy obvod hlidajici kousnuti pocitace - nejcasteji tak ze ho musi pravidelne resetovat) tak to proste nejakou dobu trva.


yamato - 24/11/2011 - 15:04

November 24, 2011 17:40

Moscow. November 24. INTERFAX.RU - Russian ground tracking station in Baikonur (Kazakhstan) has established communications with Russian interplanetary probe Phobos-Grunt that has stuck in Earth's orbit and managed to receive telemetry information from it, told a source from Baikonur.

"About an hour (ago or p.m. -???) our station has been able to make a link with the spacecraft and take telemetry readings. We have begun decoding the data. So far it's going fine" - he told us.

Roscosmos have confirmed the information of establishing communication to Phobos-Grunt. "A signal from the spacecraft and part of telemetry are received. At present moment, our specialists are working with that data", told us Alexey Kuznetsov, head of the agency's press service.

Onboard computer of Phobos-Grunt is working and powered enough for its function. In the nearest possibility, Baikonur will repeat communicating to the probe.


Baikonur nadviazal spojenie s FG. Rusky tim zacal dekodovat telemetriu.


Jaro. - 24/11/2011 - 15:17

Uha


Conquistador - 24/11/2011 - 15:39

Krása... zázraky se asi fakt dějí a nejen o vánocích Ja už měl P-G před 22-23 Listopadem odepsaný z 90-95% procent a to jsem vždy velmi optimistický... Teď se šance výrazně zvýšili...


Agamemnon - 24/11/2011 - 15:51

quote:
Krása... zázraky se asi fakt dějí a nejen o vánocích


dnes je thanksgiving


alamo - 24/11/2011 - 15:52

"Baikonur nadviazal spojenie s FG. Rusky tim zacal dekodovat telemetriu."

moment.. to znamená že už sonda aj počúvla nejaký príkaz zo zeme, alebo iba začínajú rozumieť tomu, čo si "sama pre seba mumle"?


Agamemnon - 24/11/2011 - 15:58

quote:
"Baikonur nadviazal spojenie s FG. Rusky tim zacal dekodovat telemetriu."

moment.. to znamená že už sonda aj počúvla nejaký príkaz zo zeme, alebo iba začínajú rozumieť tomu, čo si "sama pre seba mumle"?


už tá prvá komunikácia sondy bola odpoveď na príkaz - poslali jej príkaz na zapnutie nosnej vlny... a potom včera/dnes dostala ďalšia (ako napr. pošli telemetriu)...


alamo - 24/11/2011 - 16:07

a čo ďalej?
budú musieť, nejak preprogramovať palubný počítač?


Jaro. - 24/11/2011 - 16:10

ESA objasnila informácie o komunikácii z minulej noci. Naozaj z piatich preletov sa komunikovalo iba raz. Píšu tam niečo o tom, že pri tom prvom sonda bola natočená inou anténou než pri zvyšných.

http://www.esa.int/esaCP/SEM5AJZW5VG_index_0.html


Agamemnon - 24/11/2011 - 16:11

quote:
a čo ďalej?
budú musieť, nejak preprogramovať palubný počítač?


pokiaľ vm, tak zatiaľ nezverejnili, že čo vlastne so sondou je


yamato - 24/11/2011 - 16:22

quote:
"Baikonur nadviazal spojenie s FG. Rusky tim zacal dekodovat telemetriu."

moment.. to znamená že už sonda aj počúvla nejaký príkaz zo zeme, alebo iba začínajú rozumieť tomu, čo si "sama pre seba mumle"?


su tam dva momenty za prve, doteraz komunikovala iba ESA, takze kontakt cez baikonur je posun. Za druhe, doteraz tvrdili ze prijata telemetria sa neda dekodovat. Tato sprava vyzera ze uz hej.


avitek - 24/11/2011 - 16:48

V hodnocení zprávy agentury Interfax bych byl velice opatrný. Ani na webu Lavočkinova střediska (výrobce F-G), ani na oficiálním webu Roskosmosu (FKA) není nic jiného a nového, než zpráva ze dne 2011-11-24 o spojení s F-G ze stanice ESA v města Perth v Západní Austrálii, ke kterému došlo dne 2011-11-22 (jak už nylo v této niti oznámeno).

Další úspěšný pokus ESA byl dne 2011-11-23 v noci světového času (kolem 20:19 UTC), kdy na stanici Perth byl přijat silný signál (silnější než den před tím), na dalším oběhu, kdy sonda byla nad obzorem jen krátkou chvíli se pokusili poslat na sondu povelovou dávku; na dalších třech obězích v noci ze středy na čtvrtek už nic nezaslechli, ač příjem signálu byl očekáván. Záznam přijatého vysílání z F-G byl předán Rusům k analýze.

http://www.esa.int/esaCP/SEM5AJZW5VG_index_0.html

Nechci kazit náladu, sám doufám, že nemám pravdu, ale zpráva Interfaxu může být informační šum a ve skutečnosti se to může vztahovat stále k tomu spojení ESA ze středy tohoto týdne.


PINKAS J - 24/11/2011 - 16:53

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/phpBB2/viewtopic.php?t=12378

Překlad některých vybraných zajímavých odstavců nebo vět(pro pochopení některých činnostísondy):


-V řízení sondy se prakticky nepoužívají povely přímé činnosti určené k zapnutí a vypnutí palubních systémů a přístrojů.
-Každý kosmický aparát v každou chvíli funguje automaticky.
-Povely ze Země se uskutečňuje jen nastavení parametrů funkce palubních algoritmů nebo se vnášejí korekce do kódů palubního programového zabezpečení.
-Všechny povely se předávají palubním čase. Centrum řízení upravuje všechny povely svázány s pozemským časem na palubní čas.
-Spolehlivost funkce na palubě sondy je zabezpečena automatickým zapnutím reservy u každého vadného přístroje nebo systému
-Na zvýšení bezpečnosti řízení s plánuje využití evropských a amerických pozemních stanic ze sítě DSN
-Přijatá koncepce má zajistit bezpečnou funkci sondy v podmínkách dlouhého časového zpoždění signálu, nízkého stupně rozpracování vzájemné činnosti pozemních a palubních systémů, dlouhých pauz v řízení sondy v dalekém kosmu.

Etapa vyvedení na meziplanetární dráhu:
- palubní systémy se zapínají signálem oddělení (od 2.stupně Zenitu)
- systémy návratové sondy a čínského satelitu jsou v pohotovostním režimu
- Zvláštností organizace vzájemné činnosti sondy a centra řízení na v blízkosti Země je prakticky nemožnost zajistit DVOUSTRANNOU komunikaci se sondou především na úseku základní dráhy (LEO). První aktivní část letu sondy zabezpečující přechod ze základní na přechodovou dráhu (vysoká elipsa) se děje automaticky.

Řízení sondy po oddělení (od Zenitu):
- začíná, jakmile kontakty oddělení spustí palubní výpočetní komplex BVK a ten vyplní startovní operace na přípravu palubních systémů. Startovní operace na palubě trvají 30-60 sec. Potom se zapne vysílač RPT 111, přes který se předá na Zemi telemetrická informace o stavu sondy. S přijetím této informace pozemní centrum řízení začíná kontrolovat let sondy. V části letu na základní dráze v zóně viditelnosti ruských pozemních stanic se provádí kontrola činnosti sondy na kanále TMI přes vysílač RPT 111 a provádí se měření dráhy pomocí přístroje 38 G6. Po dosažení přechodové dráhy se zvětší zóna viditelnosti , klesá úhlová rychlost a je možno navázat dvoustranný styk se sondou přes palubní radio-komplex přeletového aparátu.
-hlavním úkolem na přechodové dráze je předání na sondu upřesněných parametrů impulsu pro přechod na meziplanetární dráhu (ještě přes druhou přechodovou dráhu)
-druhý korekční impuls zabezpečí přechod sondy na druhou přechodovou dráhu. Přechod na meziplanetární dráhu se provede až po upřesnění parametrů sondy a zadání parametrů impulsu.
-Na druhé přechodové dráze poprvé zafunguje palubní radiokomplex a schéma měření dráhy v pásmu X. Tato etapa může trvat desítky hodin až deset dnů. Sonda a Země plní tyto úkoly:
Měření dráhy pomocí BVK
Výpočet parametrů třetího impulsu
Kontrola stavu všech palubních přístrojů
Prověřit stav čínského satelitu a návratového pouzdra
Zadání a kontrola správnosti převzetí třetího impulsu


Conquistador - 24/11/2011 - 17:07

Nová aktualizace http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_launch.html#11_24


yamato - 24/11/2011 - 17:53

quote:
Nová aktualizace http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_launch.html#11_24




spomina sa tam ze dekodovanie telemetrie mohlo byt znemoznene tym, ze to islo cez zariadenie ESA, ktore je nekompatibilne s ruskym. Ak to potom stiahli na baikonure, tak to dava zmysel ze to uz dekodovat vedia.


yamato - 24/11/2011 - 18:42

http://ria.ru/science/20111124/497098161.html

According to an unnamed source the specialists have been able to decode the telemetry which has been received from Baykonur.


podla zarucene neovereneho zdroja to uz dekodovali


xchaos - 24/11/2011 - 18:50

podle toho samého odkazu:
Baikonur hears from Phobos-Grunt
Also, on November 24, RIA Novosti reported that a Russian ground station in Baikonur was able to receive signal and telemetry from Phobos-Grunt, following its pass at 16:05 Moscow Time.


ovšem podle http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/251499-data-z-ruske-sondy-se-nedari-rozlustit.html je to "šifrované", ale ti asi reagují ještě na včerejší oznámení.

fakt je, že jsem napjatej jak kšandy.. kdyby jim to nakonec naskočilo paralelně s odletem MSL, tak by to byly přesně ty "závody", na které se celou dobu těším :-) (já pořád říkám, že sleduju kosmonautiku asi tak, jako většina lidí fotbal nebo hokej :-)


yamato - 24/11/2011 - 18:56

neviem sice co su to za zavody, ked z pociatocnych udajov viete urcit kto bude na marse prvy, ale vsak aj to je pristup

mne by sa skor pacili nejake tie vzajomne foto pocas preletu, ale az tak natesno asi nepoletia...


xchaos - 24/11/2011 - 18:57

"Our Russian colleagues will use this result for troubleshooting and to plan their commands for us to send tonight," says Manfred Warhaut, ESA’s Head of Mission Operations.

Tak ESA se snad pokusí odeslat ruské sondě příkazy dnes noci, což vzhledem k časovému posunu znamená někdy teď.


yamato - 24/11/2011 - 19:14

tieto nervy mojmu PNkovemu stavu vobec neprospievaju...


Conquistador - 24/11/2011 - 19:34

quote:


fakt je, že jsem napjatej jak kšandy.. kdyby jim to nakonec naskočilo paralelně s odletem MSL, tak by to byly přesně ty "závody", na které se celou dobu těším :-) (já pořád říkám, že sleduju kosmonautiku asi tak, jako většina lidí fotbal nebo hokej :-)


Takových nas tu je více! Jen nevím kterou vlaječku si mám přichystat na tento Match.... Ja fandím všem! Ale mé sympatie má P-G!


yamato - 24/11/2011 - 19:49

priprav si vlajocku zeme ked tam doleti aspon jeden, vyhrali sme, ked nic, vyhral mars...


Conquistador - 24/11/2011 - 19:52

To je pravda... Škoda že se tolik Exomars opozdil, mluví se o něm pomalu osum let... kdyby se jen nekafralo, mohl se do letošního souboje také zapojit... to by byla teprve podívaná!


yamato - 24/11/2011 - 19:55

quote:
To je pravda... Škoda že se tolik Exomars opozdil, mluví se o něm pomalu osum let... kdyby se jen nekafralo, mohl se do letošního souboje také zapojit... to by byla teprve podívaná!


ved to je europrojekt, nie? este sa opozdi o dalsich 10 rokov, predrazi trojnasobne, napise sa nanho smernica, skrachuje, zachrani, urobi sa kvoli nemu novy urad a napokon mozno poleti...


Conquistador - 24/11/2011 - 20:04

A ještě bych dodal že kvuli tomu zbankrotuje jedna země eurozony a vše na konci zachráni nakonec Němci za své prachy, proti své vůli

No to jsme odskočili dost od témy ale bylo by to fajn (sci-fi) vidět příštím letovém oknu k Marsu na startu, sondu ESA, RKA, NASA a Číny Jeden my letěl na orbitu Marsu, druhý na přistaní na Marsu a zbylí dva by se rozdělili měsíce ... Krásny sen že...


Vlado1 - 24/11/2011 - 20:04

quote:
24.11.2011 - 19:14 - yamato Reagovat

tieto nervy mojmu PNkovemu stavu vobec neprospievaju...
24.11.2011 - 19:34 - Conquistador
Reagovat

quote:
________________________________________


fakt je, že jsem napjatej jak kšandy.. kdyby jim to nakonec naskočilo paralelně s odletem MSL, tak by to byly přesně ty "závody", na které se celou dobu těším :-) (já pořád říkám, že sleduju kosmonautiku asi tak, jako většina lidí fotbal nebo hokej :-)
________________________________________


Takových nas tu je více! Jen nevím kterou vlaječku si mám přichystat na tento Match.... Ja fandím všem! Ale mé sympatie má P-G!


Zajdete si k lékaři . Nejlépe k zubaři. Taky si můžete přečíst něco na stránkách Tomáše Přibyla. Ten má o tom přehled.
Cituji bez dovolení: Tomáš PŘIBYL - publicista a komentátor na volné noze
Bouchají zátky šampaňského, pějí se oslavné chorály - sonda Fobos-Grunt je živá! Nebo je všechno jinak? Že je sonda "živá" a něco si "mumlá", víme od počátku. Tentokrát se důvodem k nadšení stala tisková zpráva ESA, že se podařilo její vysílání zachytit sledovací stanicí v Austrálii a předat do Ruska. Zachycení signálu (ESA v tiskové zprávě přiznává, že bez znalosti přesné polohy sondy ve vesmíru jde s jejími prostředky o velmi obtížný úkon) rozhodně neznamená obousměrnou komunikaci. Stejně tak není jasné, zda bude signál "čitelný" a zdali z něj půjde něco zjistit. (Rusové jej zachytili opakovaně a přiznávají, že mu dodnes "nerozumí". V tomto duchu je potřeba zprávu ESA vnímat: konečně jsme dokázali to, co doteď zvládali jen Rusové. Četl bych ji tedy jako potvrzení současného stavu, nikoliv změnu.) - Na základě kusých informací soudím, že situace zůstává nezměněná. Sonda (si) něco vysílá (což víme od startu), telemetrii nepřijímá (nebo na ni nereaguje, což je v konečném důsledku prakticky totéž). Nikdo neví, co a proč se stalo - a tedy ani jak z toho ven. Myslím, že šampaňské by mělo zůstat v lednici a hlasivky v klidu. Kéž bych se mýlil!


HonzaVacek - 24/11/2011 - 20:06

Podle RIA skončilo podivné chování sondy na oběžné dráze. Od 21. listopadu se již chová tak, jak se takové těleso vzhledem ke své velikosti a hmotnosti chovat má. Oběžná dráha sondy již odpovídá předpovědím a pokud se nic nezmění, shořet by měla v lednu až únoru 2012. Apogeum nyní činí 319 km a perigeum 205 km.

Jinak v tom článku je v podstatě to, co tady bylo uvedeno v příspěvcích.


Conquistador - 24/11/2011 - 20:13

quote:

Zajdete si k lékaři.



Hm nemám to zapotřebí tak jako vy .
Měl by jste raději zůstat u konspirace Měsíce a dál se nepouštět, i když věřím že máte svojí konspiraci na vše, i na to proč se voda v toaletě v Evropě a v Austrálii točí na opačnou stranu... Ale určitě za to můžou reakční síly a celosvětové spiknutí NWO, médii, židozednářů a KGB.


dodge - 24/11/2011 - 20:17

quote:
quote:
To je pravda... Škoda že se tolik Exomars opozdil, mluví se o něm pomalu osum let... kdyby se jen nekafralo, mohl se do letošního souboje také zapojit... to by byla teprve podívaná!


ved to je europrojekt, nie? este sa opozdi o dalsich 10 rokov, predrazi trojnasobne, napise sa nanho smernica, skrachuje, zachrani, urobi sa kvoli nemu novy urad a napokon mozno poleti...


Proč ta skromnost, opera v Sydney se stavěla o 12 let déle než bylo plánováno a původní rozpočet byl překročen 17x.


yamato - 24/11/2011 - 20:23

Vladyka opat predviedol svoje analyticke (ne)schopnosti. Takze:

"Signal prijimali rusi uz od zaciatku" - zle. Po uvodnom informacnom sume rusi priznali, ze nic neprijali.
"Sonda neco vysila" - zle. Sonda odvysielala najprv skratenu, a potom kompletnu telemetriu.
"Telemetrii neprijima nebo nereaguje" - zle. Sonda zareagovala na pokyn odvysielany z Perthu, teda prijala signal a zareagovala.
"Nikdo nevi co a proc se stalo" - zle. Telemetriu prijali pred par hodinami. V realnom svete analyza chvilu trva (v tom konspiracnom je hned vsetko jasne). Podstatne ale je mat CO analyzovat.


Conquistador - 24/11/2011 - 20:27

quote:


Proč ta skromnost, opera v Sydney se stavěla o 12 let déle než bylo plánováno a původní rozpočet byl překročen 17x.


Také se ale musí řici to že byl změněn původní dánský architekt který nesouhlasil s různými přestavbami, které cenu a i délku stavby produlužovali... Krom toho se to stavělo na etapy a velmi do toho projektu zasahovala mistní vláda, zájmové skupiny a politikové.

Jedno je ovšem nepopiratelné Sydneyská Opera nás všechny přežije, pokud se nestane nějaká obrovská katastrofa.
Slouží všem a je to ikona Sydney a pomalu ikona celé Austrálie (nejznámější stavba, která ročně přitáhne tisíce turistů, kdo zná např. zajímavou stavbu Australského parlamentu atd. skoro nikdo). Takže zde se ta investice z dlouhodobého hlediska zcela jistě vyplatí.


Vlado1 - 24/11/2011 - 20:31

Získání kontroly nad Fobosem by také podle jistého akademika, který se kosmonautikou zabývá, mohlo znamenat, že řídicí středisko aparát kontrolovaně navede do atmosféry. Zbylé trosky by pak bezpečně dopadly do oceánu. Ani tato varianta ale zdaleka není jistá, protože nelze předpovědět, jak porouchaná sonda zareaguje na povel k zažehnutí motorů.
Sonda odstartovala z ruského kosmodromu v kazašském Bajkonuru devátého listopadu (pozdě večer osmého listopadu SEČ). Nosná raketa Zenit ji sice vynesla na stanovenou oběžnou dráhu kolem Země, ale manévr se zažehnutím motorů sondy selhal. Fobos-Grunt proto místo cesty k Marsu zůstává na orbitě.
Bývalý vrchní velitel ruských protiraketových sil Nikolaj Rodionov ve čtvrtek obvinil USA, že jejich radarová stanice na Aljašce mohla k nezdaru mise přispět. "Silné elektromagnetické záření mohlo narušit obvody sondy," řekl Rodionov agentuře Interfax.


...bo - 24/11/2011 - 20:33

Bývalý vrchní velitel ruských protiraketových sil Nikolaj Rodionov ve čtvrtek obvinil USA, že jejich radarová stanice na Aljašce mohla k nezdaru mise přispět. "Silné elektromagnetické záření mohlo narušit obvody sondy," řekl Rodionov agentuře Interfax.

Miluju paranoidní ruský generály..


Conquistador - 24/11/2011 - 20:37

quote:
Miluju paranoidní ruský generály..


Tak mnoho generálu je paranoidních, to nenapadá pouze ruské soudruhy.
Spíš bych si tipnul že tenhle výrok bude novinařská vata, ne-li kachna.. Jinak by tam bylo jméno toho generála co pojal tohle podezření napsáno.


Agamemnon - 24/11/2011 - 20:40

- je rozdiel medzi dešifrovaním a dekódovaním (a šifrovaním a kódovaním)...
- sagrada familia nie je ešte stále dostavaná, tak skoro ani nebude a nechcem vedieť, koľkonásobne prekročila pôvodný rozpočet


Agamemnon - 24/11/2011 - 20:41

quote:
quote:
Miluju paranoidní ruský generály..


Tak mnoho generálu je paranoidních, to nenapadá pouze ruské soudruhy.
Spíš bych si tipnul že tenhle výrok bude novinařská vata, ne-li kachna.. Jinak by tam bylo jméno toho generála co pojal tohle podezření napsáno.


však meno tam je - Nikolaj Rodionov


avitek - 24/11/2011 - 20:43

Konečně se na webu Roskosmosu objevilo něco nového:

http://www.federalspace.ru/main.php?id=2&nid=18324

Potvrzují úpsěšné využití dvou průletů na stanici ESA Perth v Austrálii k zhískání telemtrie z F-G, kterou předali Lavočkinovi.

O příjmu telemetrie na Bajkonuru ANI SLOVO!


Vlado1 - 24/11/2011 - 20:47

quote:
Získání kontroly nad Fobosem by také podle jistého akademika, který se kosmonautikou zabývá, mohlo znamenat, že řídicí středisko aparát kontrolovaně navede do atmosféry. Zbylé trosky by pak bezpečně dopadly do oceánu. Ani tato varianta ale zdaleka není jistá, protože nelze předpovědět, jak porouchaná sonda zareaguje na povel k zažehnutí motorů.
Sonda odstartovala z ruského kosmodromu v kazašském Bajkonuru devátého listopadu (pozdě večer osmého listopadu SEČ). Nosná raketa Zenit ji sice vynesla na stanovenou oběžnou dráhu kolem Země, ale manévr se zažehnutím motorů sondy selhal. Fobos-Grunt proto místo cesty k Marsu zůstává na orbitě.
Bývalý vrchní velitel ruských protiraketových sil Nikolaj Rodionov ve čtvrtek obvinil USA, že jejich radarová stanice na Aljašce mohla k nezdaru mise přispět. "Silné elektromagnetické záření mohlo narušit obvody sondy," řekl Rodionov agentuře Interfax.
Daleko víc , lidi láká , vedlejší přístav z historickými plavidly a most , než kupa podlahových kachliček.
Každý se tam vyfotí utíká prič. Byl jsem tam 3x. Nic moc.


yamato - 24/11/2011 - 20:47

no fajn, internetove dezinformacie pokracuju... alebo len ruske stranky nestihaju?


Conquistador - 24/11/2011 - 20:49

quote:


však meno tam je - Nikolaj Rodionov


Já sem blbec.. jsem si to ani dobře nepřečetl...

Jinak Sagrada Familia je katedrála a sakrální stavby se staví spíše na století... Krom toho u této stavby je problém že byla poničená Španělskou občanskou válkou (1936-39) a také že Antonio Gaudí zemřel v roce 1926 a i když zanechal kompletní dokumentaci tak ta se ve víru války častečně ztratila a poškodila... Takže se mnoho dokumentace muselo vypracovat od znova, budova byla poškozená válkou a také model budovy se stratil.. holt tato stavba nemá na růžich ustláno Ale staví se... A má byt dokončená mezi léty 2025-2030.


HonzaVacek - 24/11/2011 - 20:51

No, vzhledem k tomu, že oficiálních informací je pramálo a většinou agentury citují různé nejmenované zdroje z oblasti kosmonautiky apod., a tyto informace dost často nejsou vzájemně moc v souladu, je vlastně tahle mise i takovou malou kosmickou detektivkou


HonzaVacek - 24/11/2011 - 21:48

Na stránkách Lavočkina není o Bajkonuru také ani slovo. Píší tam jenom, že byla stažena telemetrie z pozemní stanice ESA v Perth v Austrálii.


Vlado1 - 24/11/2011 - 22:25

quote:

quote:
________________________________________
24.11.2011 - 20:27 - Conquistador
Reagovat



Proč ta skromnost, opera v Sydney se stavěla o 12 let déle než bylo plánováno a původní rozpočet byl překročen 17x.
________________________________________


Také se ale musí řici to že byl změněn původní dánský architekt který nesouhlasil s různými přestavbami, které cenu a i délku stavby produlužovali... Krom toho se to stavělo na etapy a velmi do toho projektu zasahovala mistní vláda, zájmové skupiny a politikové.

Jedno je ovšem nepopiratelné Sydneyská Opera nás všechny přežije, pokud se nestane nějaká obrovská katastrofa.
Slouží všem a je to ikona Sydney a pomalu ikona celé Austrálie (nejznámější stavba, která ročně přitáhne tisíce turistů, kdo zná např. zajímavou stavbu Australského parlamentu atd. skoro nikdo). Takže zde se ta investice z dlouhodobého hlediska zcela jistě vyplatí.
24.11.2011 - 20:17 - dodge
Reagovat

quote:
________________________________________
quote:
________________________________________
To je pravda... Škoda že se tolik Exomars opozdil, mluví se o něm pomalu osum let... kdyby se jen nekafralo, mohl se do letošního souboje také zapojit... to by byla teprve podívaná!
________________________________________


ved to je europrojekt, nie? este sa opozdi o dalsich 10 rokov, predrazi trojnasobne, napise sa nanho smernica, skrachuje, zachrani, urobi sa kvoli nemu novy urad a napokon mozno poleti...
________________________________________


Proč ta skromnost, opera v Sydney se stavěla o 12 let déle než bylo plánováno a původní rozpočet byl překročen 17x.

Daleko víc , lidi láká , vedlejší přístav z historickými plavidly a most nebo botanická zahrada , než kupa podlahových kachliček.
Každý se tam jenom vyfotí a utíká pryč. Byl jsem tam 3x. Nic moc.


cernakus - 24/11/2011 - 22:27

quote:
Bývalý vrchní velitel ruských protiraketových sil Nikolaj Rodionov ve čtvrtek obvinil USA, že jejich radarová stanice na Aljašce mohla k nezdaru mise přispět. "Silné elektromagnetické záření mohlo narušit obvody sondy," řekl Rodionov agentuře Interfax.

Miluju paranoidní ruský generály..


To není paranoia, HAARP existuje a vysílací výkon (zejména impulzní) má dostatečný na to, aby v elektronice sondy nadělal paseku minimálně na softwarové úrovni. Tím samozřejmě Rodionov netvrdí, že to USA udělala schválně, ale že nešťastný souběh přeletu sondy a nějakého experimentu v laboratoři HAARPu na Aljašce byl možný. (Stejně tak to může být důsledek slunečních větrů).
Aktuální vývoj dokazuje, že ta sonda (její SW)je na elmag. záření citlivá :-)


dodge - 24/11/2011 - 22:31

quote:
quote:

quote:
________________________________________
24.11.2011 - 20:27 - Conquistador
Reagovat



Proč ta skromnost, opera v Sydney se stavěla o 12 let déle než bylo plánováno a původní rozpočet byl překročen 17x.
________________________________________


Také se ale musí řici to že byl změněn původní dánský architekt který nesouhlasil s různými přestavbami, které cenu a i délku stavby produlužovali... Krom toho se to stavělo na etapy a velmi do toho projektu zasahovala mistní vláda, zájmové skupiny a politikové.

Jedno je ovšem nepopiratelné Sydneyská Opera nás všechny přežije, pokud se nestane nějaká obrovská katastrofa.
Slouží všem a je to ikona Sydney a pomalu ikona celé Austrálie (nejznámější stavba, která ročně přitáhne tisíce turistů, kdo zná např. zajímavou stavbu Australského parlamentu atd. skoro nikdo). Takže zde se ta investice z dlouhodobého hlediska zcela jistě vyplatí.
24.11.2011 - 20:17 - dodge
Reagovat

quote:
________________________________________
quote:
________________________________________
To je pravda... Škoda že se tolik Exomars opozdil, mluví se o něm pomalu osum let... kdyby se jen nekafralo, mohl se do letošního souboje také zapojit... to by byla teprve podívaná!
________________________________________


ved to je europrojekt, nie? este sa opozdi o dalsich 10 rokov, predrazi trojnasobne, napise sa nanho smernica, skrachuje, zachrani, urobi sa kvoli nemu novy urad a napokon mozno poleti...
________________________________________


Proč ta skromnost, opera v Sydney se stavěla o 12 let déle než bylo plánováno a původní rozpočet byl překročen 17x.

Daleko víc , lidi láká , vedlejší přístav z historickými plavidly a most nebo botanická zahrada , než kupa podlahových kachliček.
Každý se tam jenom vyfotí a utíká pryč. Byl jsem tam 3x. Nic moc.



Klasika - architekt přesvědčil investora že nepotřebuje všední a obyčejnou stavbu, ale ohyzdnou obludu kterou v nezřízené touze po originalitě architekt vymyslel.
Štestí že se nestavěl blog na Letné.


milantos - 24/11/2011 - 22:32

Seš přesvědčem, že sonda ve výčce max300 km , při sklonu dráhy nějakých 51° , je viditelná z Aljašky ?


Jiří Hošek - 24/11/2011 - 22:38

quote:
quote:
Fobos-Grunt proto místo cesty k Marsu zůstává na orbitě.
Daleko víc , lidi láká , vedlejší přístav z historickými plavidly a most , než kupa podlahových kachliček.
Každý se tam vyfotí utíká prič. Byl jsem tam 3x. Nic moc.
Na orbitě?


HonzaVacek - 24/11/2011 - 22:40

Sledovací stanici v Perth v Austrálii se nepodařilo navázat spojení se sondou. Dnešní noci proběhnou ještě další tři pokusy.


Conquistador - 24/11/2011 - 22:58

quote:


Klasika - architekt přesvědčil investora že nepotřebuje všední a obyčejnou stavbu, ale ohyzdnou obludu kterou v nezřízené touze po originalitě architekt vymyslel.
Štestí že se nestavěl blog na Letné.


Co je to všední a byčejná?? Tím patrně myslíte betonovo-ocelová monstra bez výrazu a krabicoidní Supermarkety (katedrály 21 století)? Že....

Naštěstí naši předci nezdíleli tento názor a tak se mužeme pokochat nádherami jako je Notre-Dame, Karlštejn, Versailles, Altes Muzeum či Chrysler Building... Ovšem i tak mužete podat návrh tyto stavby strhnout a postavit tam např. obchodák či nějaký Skyscraper který bude vice vyhovovat vašim představám budov 21 století lépe.


Honza Vacek: Snad se to v dalších obletech vydaří!

[Upraveno 24.11.2011 Conquistador]


HonzaVacek - 24/11/2011 - 23:09

Snad ano. Ještě na to mají celou noc. Ta telemetrie by byla potřebná, aby bylo jasné co se vlastně stalo, a jak postupovat dál. Takhle je to systém pokus-omyl.


HonzaVacek - 25/11/2011 - 07:47

Během této noci se sondu Fobos-Grunt nepodařilo kontaktovat. Byly provedeny tři pokusy o spojení: 0:12, 1:40 a 6:30 moskevského času (21:12, 22:40, 3:30 SEČ). Čtvrtý plánovaný pokus v 8:00 (5:00 SEČ) se již neuskutečnil. [Upraveno 25.11.2011 HonzaVacek]


Tlama - 25/11/2011 - 09:23

Škoda, už jsem začínal věřit, že ji rozhýbají. Tak snad další přelety.


Čtenář - 25/11/2011 - 09:51

Rád bych se vyjádřil ke spekulacím o možném poškození elektroniky sondy vysíláním ze Země. Nebudu hodnotit pravděpodobnost takového "útoku" z politického pohledu, to přenechám konspirátorům do jiných vláken, bez důkazů to nemá smysl, motiv, prostředky a příležitost ať si posoudí každý sám. Budu se zabývat jen technickou stránkou věci.

Z technického pohledu to totiž možné je. Ne samozřejmě pomocí zařízení HAARP, to pracuje v pásmu krátkých vln a VKV. Navíc jak už kolega napsal je hodně na severu.

Možné by to ale bylo pomocí nových AESA radarů, pracujících v pásmech S a X. Hovoří se o tom, že tyto nové radary na palubách např. F22 mají všechny rysy mikrovlnné zbraně. Je to logické, protože jsou svými sfázovanými poli malých vysílačů vytvořit interferencí velmi tenké (říká se tužkové) svazky s velmi malou rozbíhavostí, ve kterých je soustředěn celý jejích výkon. Rutinně se počítá se schopností těchto radarů zarušit elektroniku přilétajících protiletadlových raket na vzdálenosti jednotek až desítek km, podle kvality přístroje.

Tuto schopnost mají jak moderní AESA radary na palubách letadel, tak i na palubách lodí (v podstatě všechny torpédoborce a křižníky se systémem Aegis, tak i pozemní protiraketové radary (např. známý Sea Based X-band radar na ropné plošině). Takovými stroji Spojené státy disponují.

Při teoretickém kontinuálním výkonu vysílače 300 kW a rozbíhavosti svazku 0,1 stupně dostáváme na vzdálenost 300km intenzitu mikrovlnného záření v řádu 1-2 W/m2, což představuje přibližně intenzitu pole 20-30 V/m. Je představitelné, že taková intenzita pole může poškodit vstupní obvody nebo zarušit CPU, pokud není jako civilní zařízení nijak chráněno.


J.MEDE - 25/11/2011 - 09:51

quote:
Škoda, už jsem začínal věřit, že ji rozhýbají. Tak snad další přelety.

Pořád je tu naděje že jim amíci z MSL hodí vlečné lano a vezmou ho sebou na čundr ke hvězdám


mrf - 25/11/2011 - 09:59

quote:
Bývalý vrchní velitel ruských protiraketových sil Nikolaj Rodionov ve čtvrtek obvinil USA, že jejich radarová stanice na Aljašce mohla k nezdaru mise přispět. "Silné elektromagnetické záření mohlo narušit obvody sondy," řekl Rodionov agentuře Interfax.

Miluju paranoidní ruský generály..


V ruské generalitě jsou stále takové mozky ??
no potěš Pán Bůh ..




David - 25/11/2011 - 10:15

silné EMG záření je i jinde ve vesmíru,nejen nad Alaskou,přece existují elmg bouře po slunečních erupcích, které běžně narušují elektroniku vesmírných těles,pokud s tímto " konstruktéři"nepočítali, tak jsou poněkud mdlého ducha.Tolik k paranoidnímu resumé sovětského generála.


Tlama - 25/11/2011 - 10:31

quote:
quote:
Škoda, už jsem začínal věřit, že ji rozhýbají. Tak snad další přelety.

Pořád je tu naděje že jim amíci z MSL hodí vlečné lano a vezmou ho sebou na čundr ke hvězdám


Čtenář - 25/11/2011 - 10:35

quote:
silné EMG záření je i jinde ve vesmíru,nejen nad Alaskou,přece existují elmg bouře po slunečních erupcích, které běžně narušují elektroniku vesmírných těles,pokud s tímto " konstruktéři"nepočítali, tak jsou poněkud mdlého ducha.Tolik k paranoidnímu resumé sovětského generála.


Drahý kolego, tak silné a soustředěné EM záření, jaké umíme udělat uměle z našich emitorů, se ve vesmíru možná vyskytuje leda v blízkosti jetů z neutronových hvězd a černých děr. Záleží samozřejmě na vzdálenosti a charakteru zdroje, ale dnes jsme schopni držet na vzdálenost stovek kilometrů po dobu rádově minut nějaký objekt v poli o intenzitách desítek V/m. Takové záření nám z dalekého vesmíru asi nepřichází, že.

Tím nijak nedávám za pravdu tomu penzionovanému ruskému generálovi, ačkoliv takový člověk by měl nejlépe vědět, jaké dávky dostávají nebo dostávaly špionážní radarové satelity z pozemních rušiček. S pokrokem v radarových technologiích (vojenské radary už dost dlouho nejsou JEN detekční zařízení) a s rozvojem systémů globální protiraketové obrany si budeme muset zvyknout na jiný druh uvažování a posuzování EM rizik :-)


Ervé - 25/11/2011 - 10:58

Podle stejné logiky ruského generála by si ale mohli Rusové svůj satelit zlikvidovat sami - a obvinit USA ze sabotáže, omezit *plýtvání* státních peněz na vojensky bezvýznamné planetární sondy, a podpořit zbrojení. Rád bych se mýlil, ale podle mně je sonda ve stavu neumožňujícím normální uvedení do provozu. Rusové by museli být schopní vyslat takovou sekvenci příkazů, aby během několika desítek minut sondu uvedli do funkčního stavu a zabránit restartům - a to podle mně nejde, protože ani sami nevědí, co restarty způsobuje.


yamato - 25/11/2011 - 11:06

pani, ukludnite sa. Akoby ste nevedeli ze v dnesnej dobe sa z kazdeho nezdaru alebo nestastia obvinuju zasadne USA, uz to zacina vyzerat ze su to emzaci s nejakymi zazracnymi technologiami. Je to kulturny fenomen dany existenciou jedinej svetovej supervelmoci.

Potom sa dozvieme ze oni sa vlastne terorizuju sami, ze HAARP sposobuje zemetrasenia / zmeny pocasia / ovplyvnuje myslienky / kopec inych hovadin. Vsetkych nas znackuju cipmi, otravuju pomocou chemtrails, klamu nas nejakymi fotkami z Mesiaca atd. Cokolvek si spomeniete, najde sa na to nejaka konspiracna teoria s USA v hlavnej ulohe. Uz to skoro vyzera ze ine krajiny ani neexistuju.

Takze za nezdar FG urcite mozu USA. Zrejme neznesu predstavu inej sondy pri marse (europania ich museli tazko podplatit, a aj tak im ten beagle zostrelili laserovym delom, co maju na MGS). To ze ruske sondy su chronicky poruchove a ze meju 15 rocnu dieru v kozmickom vyskume, to urcite nehra rolu. Urcite to boli americania. A kto tomu neveri tak je naivny a zmasirovany mediami, ktore ovladaju americania. Aj ta moja chripka, to je urcite z tych chemtrails... asi privela viem, kua...


Jaro. - 25/11/2011 - 11:11

Podľa

http://www.ria.ru/science/20111125/497690314.html

doterajší rozbor telemetrie ukázal, že radiokomplex je vporiadku. Problémy sú s riadiacim počítačom BKU. Pracuje, ale nie je jasné ako...


Čtenář - 25/11/2011 - 11:46

Pane Ervé, to je samozřejmě také možná varianta, nelze ji vyloučit stejně tak jako jinou. Je jasné, že takovýchto konspirací a konspirací na konspirace je možné vymyslet stovky, ale nemá to význam. Arzenály obou mocností disponují nástroji, kterými by MOHLY protistraně škodit, kdyby chtěly. Jestli to dělají nebo ne, to už je věc názoru a politického přesvědčení.

Na šaškovský příspěvěk pana yamata nemá smysl reagovat.

Jinak souhlasím s vašim názorem, že telemetrie je pravděpodobně to jediné, to se ze sondy podaří stáhnout. Obživení palubního počítače není vyloučené, ale pokládám to za jev hraničící se zázrakem. Komunikační okna jsou příliš krátká, přenos nespolehlivý a objem dat, která by nejspíš potřeba stáhnout nebo poslat na sondu, aby se problém vyřešil nebo aspon spolehlivě diagnostikoval, je příliš velký. Věřme ale, že v budoucích několika týdnech se ten zázrak podaří.


novák - 25/11/2011 - 11:49

Ruský bordel podle fóra na NK:

Только на полигоне обнаружили, что в ПО БКУ перепутана полярность управления рулевых машинок маршевого двигателя. Как оценивали данный момент при заводских испытаниях - непонятно. Поначалу хотели обойтись перепайкой кабелей. В результате было заменено 6 кабелей (на заправленной машине!!!). Но после их замены выяснилось, что сигналы управления по разным каналам идут на одну и ту же рулевую машинку. Тут уж перепайкой и заменой кабеля было не обойтись. Пришлось корректировать ПО, причем последние штрихи в нее вносились уже на полигоне, т.е. на коленке. Естественно, что никаких повторных испытаний не проводилось. И где гарантия того, что:
а в процессе коррекции ПО не затронули другие алгоритмы;
б найденная ошибка была последней, ведь любой программист вам скажет, что каждая новая найденная ошибка в ПО является предпоследней.
Надо сказать, что об ЧП было доложено Поповкину. Так что не думайте, что все сделано втихаря, т.е. втихаря, но от СМИ


astalavista - 25/11/2011 - 12:18

quote:
Ruský bordel podle fóra na NK:

Только на полигоне обнаружили, что в ПО БКУ перепутана полярность управления рулевых машинок маршевого двигателя. Как оценивали данный момент при заводских испытаниях - непонятно. Поначалу хотели обойтись перепайкой кабелей. В результате было заменено 6 кабелей (на заправленной машине!!!). Но после их замены выяснилось, что сигналы управления по разным каналам идут на одну и ту же рулевую машинку. Тут уж перепайкой и заменой кабеля было не обойтись. Пришлось корректировать ПО, причем последние штрихи в нее вносились уже на полигоне, т.е. на коленке. Естественно, что никаких повторных испытаний не проводилось. И где гарантия того, что:
а в процессе коррекции ПО не затронули другие алгоритмы;
б найденная ошибка была последней, ведь любой программист вам скажет, что каждая новая найденная ошибка в ПО является предпоследней.
Надо сказать, что об ЧП было доложено Поповкину. Так что не думайте, что все сделано втихаря, т.е. втихаря, но от СМИ


neslo by neco z toho prelozit? azbuku umim ale prelouskaval bych to hodinu


Machi - 25/11/2011 - 12:23

"Jestli to dělají nebo ne, to už je věc názoru a politického přesvědčení."

????????????
Odkdy jsou fakta závislá na věci názoru či politickém přesvědčení?


xchaos - 25/11/2011 - 12:23

Google Translate:
Teprve na místě zjistil, že software řídí polaritu SCU zmatené servo motor Sustainer. Jak hodnotit v okamžiku, kdy tovární testy - je nejasný. Původně chtěl vyhnout resoldering kabely. Jako výsledek, to bylo nahrazeno 6 kabely (pro zkušené auta !!!). Ale poté, co je nahradí bylo jasné, že řídící signály na různých kanálech jsou na stejné servo. V tomto bodě resoldering nebo výměna kabelu nestačí. Musel jsem upravit software a poslední úpravy byly provedeny již na místě, tj. na kolena. Samozřejmě, žádná re-testů, které byly provedeny. A kde je záruka, že:
a v procesu opravy neměla vliv na jiné algoritmy;
b. našel chyby byl poslední, tak jako každý programátor vám řekne, že každý nový chyb v softwaru je předposlední.
Musím říct, že v PE byl zaznamenán Popovkin. Nepředpokládejte, že všechno, co se děje tajně, tj. tiše, ale z médií


Můj pokus o přebásnění (po přelouskání ruského originálu):
Teprve na místě (startovací rampě?) zjistili, že v PO BKU je prohozená polarita servo motorků cestovního motoru. Jak to mohlo projít továrními testy je nejasné. Chtěli to řešit přepájením kabelů. Nakonec bylo nahrazeno 6 kabelů (v již zapojeném zařízení!). Ale po výměně bylo jasné, že řídící signály na různých kanálech směřují na stejné servo. V tomto bodě už přepájení nebo výměna kabelu nestačí. Bylo nutné upravit PO a poslední úpravy byly provedeny již na místě, tj. na koleně. Samozřejmě, žádné re-testy nebyly provedeny. A kde je záruka, že:
a. procesu opravy neměl vliv na jiné algoritmy;
b. nalezená chyba byla poslední - tak jako každý programátor vám řekne, že každá nová chyba v softwaru je předposlední.
Musím říct, že o ČP byl informován Popovkin. Nepředpokládejte, že všechno, co se děje tajně ("tj. tajně" ??), ale ze SMI.

V zásadě mě teda štve, když vidím, že miliardové kosmické projekty (v jakékoliv zemi!) selžou na chybách, které byly podchyceny snad i u čínského výrobce levné elektroniky (ostatně čínský kosmický program šlape jak falešné Rolexky - evoluce silami volného trhu udělala své, že...). Rusové jsou dobří v tom, co je silou donutili vypilovat v éře totality a diktatury... ale to předvádějí teď je fakt amatérismus. [Upraveno 25.11.2011 xChaos]


xchaos - 25/11/2011 - 12:28

quote:
silné EMG záření je i jinde ve vesmíru,nejen nad Alaskou,přece existují elmg bouře po slunečních erupcích, které běžně narušují elektroniku vesmírných těles,pokud s tímto " konstruktéři"nepočítali, tak jsou poněkud mdlého ducha.Tolik k paranoidnímu resumé sovětského generála.


Popravdě - souhlasím, že pokud něco má přežít radiační prostředí v otevřeném kosmu, tak nějaký (třeba i přímý, což je dost nepravděpodobné) zásah radarovým paprskem (který evidentně scanuje všechny družice, co tam létají) by to fakt ustát mělo.

Ale na druhou stranu ani není pravda, že by Rusové poslali do kosmu nějakou levnou maketu a pak se vymlouvali, že byli jen krůček od prestižního výsledku: vypadá to, že se snažili, ale prostě něco špatně sletovali, a zvorali to ruští, přehnaně sebevědomí programátoři, s nedostatkem zkušeností s reálným nasazením svého software v praxi (protože desktopový software se přece krade, a opravdoví programátoři přece programují kosmické sondy rovnou v assembleru a testování je dobré tak pro BFU


Čtenář - 25/11/2011 - 12:42

quote:
????????????
Odkdy jsou fakta závislá na věci názoru či politickém přesvědčení?


Chybně jsem se vyjádřil, omlouvám se, doktore Coopere. Správné znění je:
"Jestli si někdo myslí, že to (stále) dělají, je věc názoru... atd".

Možná, že takové samozřejmosti by si mohli čtenáři tohoto serveru domýšlet samostatně.


Agamemnon - 25/11/2011 - 12:47

quote:
zvorali to ruští, přehnaně sebevědomí programátoři, s nedostatkem zkušeností s reálným nasazením svého software v praxi (protože desktopový software se přece krade, a opravdoví programátoři přece programují kosmické sondy rovnou v assembleru a testování je dobré tak pro BFU


na taketo generalizovanie by som si dal pozor... tam je par veci, ktore treba vziat do uvahy - napr plat a miesta, kde robia a kde nerobia spickovi ruski programatori... [Edited on 25.11.2011 Agamemnon]


xchaos - 25/11/2011 - 12:52

quote:
quote:
(protože desktopový software se přece krade, a opravdoví programátoři přece programují kosmické sondy rovnou v assembleru a testování je dobré tak pro BFU


na taketo generalizovanie by som si dal pozor... tam je par veci, ktore treba vziat do uvahy - napr plat a miesta, kde robia a kde nerobia spickovi ruski programatori...


No víš, já před deseti lety asi týden dodělával nějaké drobnosti v typickém "cubiclu" v čínské firmě v Silicon Valley, a měl jsem tu čest se tam osobně setkat s "ruským akademikem", který seděl u vedlejšího stolu... mým "problémem" se kterým jsem potřeboval poradit, vysoce pohrdal (je fakt, že to opravdový logický problém nebyl, spíš jsem byl líný přemýšlet), ale hlavně byl opravdu na větvi z toho, o kolik tam jako řadový zaměstnanec v béčkové firmě má více peněz, než byl zvyklý z domova. Bohužel.. bondovky jsou v tomto bodě realistické.

Rusové ale čistě statisticky vzato výhodu mají: prostě ve velkém národě je větší šance, že více chytrých lidí nemusí řešit "provozní kraviny" a dostanou šanci se (ve svém rodném jazyce, se všemi jeho nuancemi) dostat k podstatnému know-how. Jejich současný úpadek je sociální problém, svého druhu. Reakcí je pak pocit ohrožení, Putinovský "našismus"... bohužel, je to smutné a začínáme být offtopic.


Čtenář - 25/11/2011 - 12:58

quote:
Popravdě - souhlasím, že pokud něco má přežít radiační prostředí v otevřeném kosmu, tak nějaký (třeba i přímý, což je dost nepravděpodobné) zásah radarovým paprskem (který evidentně scanuje všechny družice, co tam létají) by to fakt ustát mělo


Na rovinu - rozebíráme tady jednu zajímavou, romantickou a velmi nepravděpodobnou hypotézu a spekulaci. Daleko pravděpodobnější jsou varianty jiné, nějaká ruská improvizace nebo zanedbání, zkrátka nepořádek a absence rutiny při vypouštění sond.

Když už se ale o této nepravděpodobné spekulaci bavíme, je potřeba říct, že není radar jako radar a není paprsek jako paprsek. Vědeckou sondu není možné hardwarově dimenzovat a stínit jako vojenský satelit.

Čistě z technického pohledu není pravděpodobné, že by si takovou věc nějaký neruský subjekt dovolil, i kdyby na ni měl prostředky. Nikdy nelze vyloučit, že by to cíl přežil (ledaže by dopředu byly podrobně známy technické detaily FG, schémata obvodů a podobně) a zaznamenal by čas a tím i pravděpodobné místo zdroje silného signálu, s přesností na cca 1000km, i dobu jeho trvání. Hrozilo by značné riziko, že by z něj mohli Rusové s potěšením stáhnout usvědčující data.

Z délky a intenzity "ozáření" by se potom dal odlišit úmyslný útok od sledovacích systémů. Útočník by musel mít k dispozici pulsní zdroj s extrémní intenzitou, aby si mohl být jist, že po jeho eventuálním "útoku" už bude "vymalováno". A to se vzhledem ke dnešnímu stavu technologií nezdá pravděpodobné.

Paranoia u ruského generála je v pořádku, ti lidé jsou za podobný druh myšlení placení a dělali by špatně svou práci, kdyby nepodezírali vždy a každého. Žádný generál na světě se nechová jinak, rozdíl je v tom, co kdo ve snaze být zajímavý plácne reportérům a s jakou chutí to která média rozmáznou.


dzejar - 25/11/2011 - 12:59

http://www.dsl.sk/article.php?article=11760


poulek3 - 25/11/2011 - 13:27

Kdyz uz sem tahate takovy blaboly - muzete rict kdy a kolik dnu jse byl naposled v Rusku? S jakymi lidmi a v jakych firmach jste pracoval?
Dnes je Rusko na slusnem vzestupu. Pomaham Rusum prodavat nejake starsi know-how do Ciny - tak vim ze do obdobi demokradu se urcite nikdo vratit nechce. V nejhlubsim upadku bylo Rusko/SSSR za Michaila "Cernobylovice" Gorbacova, a Bosise "Vodky" Jelcina. Ty soucasne problemy (i s Fobosem) se vztahuji k te dobe (cca. 20 let) opravdoveho upadku. Cela generace odborniu zatim odesla do duchodu. Mam jeden malinky kontakt k Lavockinum - ten rika ze soft byl zadan firme ktera neco takoveho nikdy nedelala - cela generage odborniku byla ztracena. Ono se to pomalu zlepsuje ale odhaduju to jeste na nejmin 10-15 nez vyroste nova generace.

quote:
quote:
quote:
(protože desktopový software se přece krade, a opravdoví programátoři přece programují kosmické sondy rovnou v assembleru a testování je dobré tak pro BFU


na taketo generalizovanie by som si dal pozor... tam je par veci, ktore treba vziat do uvahy - napr plat a miesta, kde robia a kde nerobia spickovi ruski programatori...


No víš, já před deseti lety asi týden dodělával nějaké drobnosti v typickém "cubiclu" v čínské firmě v Silicon Valley, a měl jsem tu čest se tam osobně setkat s "ruským akademikem", který seděl u vedlejšího stolu... mým "problémem" se kterým jsem potřeboval poradit, vysoce pohrdal (je fakt, že to opravdový logický problém nebyl, spíš jsem byl líný přemýšlet), ale hlavně byl opravdu na větvi z toho, o kolik tam jako řadový zaměstnanec v béčkové firmě má více peněz, než byl zvyklý z domova. Bohužel.. bondovky jsou v tomto bodě realistické.

Rusové ale čistě statisticky vzato výhodu mají: prostě ve velkém národě je větší šance, že více chytrých lidí nemusí řešit "provozní kraviny" a dostanou šanci se (ve svém rodném jazyce, se všemi jeho nuancemi) dostat k podstatnému know-how. Jejich současný úpadek je sociální problém, svého druhu. Reakcí je pak pocit ohrožení, Putinovský "našismus"... bohužel, je to smutné a začínáme být offtopic.


yamato - 25/11/2011 - 13:41

quote:

Na šaškovský příspěvěk pana yamata nemá smysl reagovat.



na niektore nazory sa da reagovat iba saskovanim, pretoze inak sa ich absurdita opisat neda


David - 25/11/2011 - 13:55

Svádět to na ůdajně nezkušené pracovníky je nesmysl, zejména když se opírá o tvrzení, že ti " zkušení odešli", k tomu bych uvedl, že ti " zkušení" ani jednou u Marsu neuspěli, ani jedna sonda tam nesplnila svůj úkol a celkový výsledek nějakých měření či obrázků od Marsu těm " zkušeným" jako vizitka příliš neslouží, či spíše naopak.Závěr je jeden : Rusové prostě fungující planetární sondu k Marsu nedokáží postavit, zejména tak složitou jako FG, měli by postupovat postupně,nejdříve jednoduché sondy a pak pomalu přidávat, jinak se nevyhnou další ostudě.


mrf - 25/11/2011 - 14:23

Esa se do pondělka nebude zůčastňovat
na pokusech o komunikaci :

http://ria.ru/trend/fobos_signal_receiving_20111123/


alamo - 25/11/2011 - 14:24

quote:
Můj pokus o přebásnění (po přelouskání ruského originálu):
Teprve na místě (startovací rampě?) zjistili, že v PO BKU je prohozená polarita servo motorků cestovního motoru. Jak to mohlo projít továrními testy je nejasné. Chtěli to řešit přepájením kabelů. Nakonec bylo nahrazeno 6 kabelů (v již zapojeném zařízení!). Ale po výměně bylo jasné, že řídící signály na různých kanálech směřují na stejné servo. V tomto bodě už přepájení nebo výměna kabelu nestačí. Bylo nutné upravit PO a poslední úpravy byly provedeny již na místě, tj. na koleně. Samozřejmě, žádné re-testy nebyly provedeny. A kde je záruka, že:
a. procesu opravy neměl vliv na jiné algoritmy;
b. nalezená chyba byla poslední - tak jako každý programátor vám řekne, že každá nová chyba v softwaru je předposlední.
Musím říct, že o ČP byl informován Popovkin. Nepředpokládejte, že všechno, co se děje tajně ("tj. tajně" ??), ale ze SMI.

V zásadě mě teda štve, když vidím, že miliardové kosmické projekty (v jakékoliv zemi!) selžou na chybách, které byly podchyceny snad i u čínského výrobce levné elektroniky (ostatně čínský kosmický program šlape jak falešné Rolexky - evoluce silami volného trhu udělala své, že...). Rusové jsou dobří v tom, co je silou donutili vypilovat v éře totality a diktatury... ale to předvádějí teď je fakt amatérismus. [Upraveno 25.11.2011 xChaos]


mohlo by takéto hm.. "zlé zostavenie" hardvéru (elektroinštalácie), spôsobiť reset riadiacej jednotky (skrat? prepätie? alebo ako sa tomu nadáva?), poprípade až jej trvalé fatálne poškodenie? [Upraveno 25.11.2011 alamo]


one_of_other_world - 25/11/2011 - 14:49

quote:
quote:
To je pravda... Škoda že se tolik Exomars opozdil, mluví se o něm pomalu osum let... kdyby se jen nekafralo, mohl se do letošního souboje také zapojit... to by byla teprve podívaná!


ved to je europrojekt, nie? este sa opozdi o dalsich 10 rokov, predrazi trojnasobne, napise sa nanho smernica, skrachuje, zachrani, urobi sa kvoli nemu novy urad a napokon mozno poleti...


... zapomněl jste na "třikrát kompostovaný, pak znova nalezený"

(viz. Stopařův průvodce po galaxii)


one_of_other_world - 25/11/2011 - 14:55

quote:
Bývalý vrchní velitel ruských protiraketových sil Nikolaj Rodionov ve čtvrtek obvinil USA, že jejich radarová stanice na Aljašce mohla k nezdaru mise přispět. "Silné elektromagnetické záření mohlo narušit obvody sondy," řekl Rodionov agentuře Interfax.

Miluju paranoidní ruský generály..


... a jak to bylo s tim ruským komunikačním satelitem z filmu "Space Cowboys"?


Machi - 25/11/2011 - 15:17

quote:
.... k tomu bych uvedl, že ti " zkušení" ani jednou u Marsu neuspěli, ani jedna sonda tam nesplnila svůj úkol a celkový výsledek nějakých měření či obrázků od Marsu těm " zkušeným" jako vizitka příliš neslouží, či spíše naopak.Závěr je jeden : Rusové prostě fungující planetární sondu k Marsu nedokáží postavit....


Vzhledem k tomu, že jsem poslední dny sháněl informace o sovětských sondách, musím oponovat, že třeba Mars 5 téměř uspěl. Faktem ale je, že díky extrémní "neflexibilnosti" byly i ty nejúspěšnější sovětské mise (Mars 2, 3, 5) u Marsu převálcovány americkými (z hlediska kvality a množství dat).

čtenář:
"Možná, že takové samozřejmosti by si mohli čtenáři tohoto serveru domýšlet samostatně. "

Sorry, ale vyskytují se zde i existence které taková vyjádření myslí vážně.


one_of_other_world - 25/11/2011 - 15:28

... řešení je jasné: UFONI!!! (nebo to jsou převlečení amíci placení holywůůůdem?)

... na každý pád tady je řešení?

http://www.theonion.com/video/president-to-face-down-monster-attack-own-demons-i,14296/


Conquistador - 25/11/2011 - 15:46

Hehe Vlado1 si založil nový profil


xChaos - 25/11/2011 - 17:02

quote:
Faktem ale je, že díky extrémní "neflexibilnosti" byly i ty nejúspěšnější sovětské mise ...


Problém byl prostě v tom, že až cca do začátku 70.let byla kybernetika ve východním bloku označována za "buržoazní pavědu".


HonzaVacek - 25/11/2011 - 17:53

Dnes v noci, z pátku na soboru, se ESA opět pokusí kontaktovat sondu Fobos-Grunt. Stejně jako v předchozích dnech bude využita sledovací stanice ESTRACK v Perth v Austrálii. [Upraveno 25.11.2011 HonzaVacek]


-=RYS=- - 25/11/2011 - 19:08

quote:
Bývalý vrchní velitel ruských protiraketových sil Nikolaj Rodionov ve čtvrtek obvinil USA, že jejich radarová stanice na Aljašce mohla k nezdaru mise přispět. "Silné elektromagnetické záření mohlo narušit obvody sondy," řekl Rodionov agentuře Interfax.

Miluju paranoidní ruský generály..


Neni to az tak paranoidni...teoreticky.
Jelikoz S prijimac povelu+telemetrie pro soustavu pracuje s nikoliv kanalovym IF prijimacem+demodulatorem, ale s SDR prijimacem o pracovni sirce 1.8MHz a se schopnostni preladeni +-200MHz od pracovniho kmitoctu prijimace (sirka radiokanalu je 40kHz), tak v zaznamu PEROM I/Q AD AnalogDevice ( http://www.analog.com/en/analog-to-digital-converters/products/index.html ) bude info o zvysenem VF sumu v dane kmitoctove oblasti nebo v cele sirce 1.8MHz.
Pokud tam takova data budou, tak je to potvrzeni generalovych slov.
To by ovsem USA melo dost velky problem, protoze ochrana "kosmickych" OSN-ITU segmentu je pod mezinarodni ochranou.
Protoze by se klidne mohlo stat, ze se nektere staty daji dohromady a postavi druzice s generatorem VF sumu pro ruseni z LEO a tez z more by telco lode mohli umyslne rusit starty raket.

Cili teoreticky ano, ale ani USA by si tohle nelajzli... protoze odpoved by byla takova, ze by nemeli sanci uridit sve "military-space" zarizeni na orbite tez i na samotnem uzemi USA.
Taky by mohli generovat 10MW vykonu v tv pasmu z mezinarodnich vod a N.Y. by byl bez TV/R.

Uvidime po zpracovani dat z pameti A/D DSPcka.


PS: V taky si muzu do "sve" 310cm paraboly vrazit 20kW TWT PA s budicem v podobe bileho VF sumu pres cele X uplink pasmo (7.2GHz) a znemoznit tim komunikaci NASA s MSL.
Ale co bych z toho mel?
Ostatne generator bileho sumu jsem si uz vyrobil davno, tenhle zrusi cele S pasmo vcetne Wifin.
http://www.ok1mjo.com/all/wifi/vf_generator/
S 50W PA jsem zrusil vsechny site v Kobylisych.



[Upraveno 25.11.2011 -=RYS=-]


-=RYS=- - 25/11/2011 - 19:29

quote:
quote:
Bývalý vrchní velitel ruských protiraketových sil Nikolaj Rodionov ve čtvrtek obvinil USA, že jejich radarová stanice na Aljašce mohla k nezdaru mise přispět. "Silné elektromagnetické záření mohlo narušit obvody sondy," řekl Rodionov agentuře Interfax.

Miluju paranoidní ruský generály..


To není paranoia, HAARP existuje a vysílací výkon (zejména impulzní) má dostatečný na to, aby v elektronice sondy nadělal paseku minimálně na softwarové úrovni. Tím samozřejmě Rodionov netvrdí, že to USA udělala schválně, ale že nešťastný souběh přeletu sondy a nějakého experimentu v laboratoři HAARPu na Aljašce byl možný. (Stejně tak to může být důsledek slunečních větrů).
Aktuální vývoj dokazuje, že ta sonda (její SW)je na elmag. záření citlivá :-)


Ten transistorovej PA vcetne anten HAARPu konci na kmitoctu 34MHz.
Telemetrie vysilana ze Zeme k sonde je na 2025-2110MHz a DW ze sondy k Zemi je 2200-2290MHz. To je dle ITU tabulky dle clanku 5.392.
A taky pro DSN sondy za drahou 300kKm 2170-2200 up/dw 2200-2290MHz.

Cili je to hooodne kmitoctove daleko od kratkovlnneho HAARPu.
Respektive cast HAARPu muze pracovat az do nekam 250MHz, ale jen na mezinarodne zkoordinovanych kmitoctech s urcitym vykonem (typicky do 200W PA). Rozhodne vsak na VHF nemuze HAARP pracovat vsude a s velkym vykonem a i tak jek VHF pasmo porad hodne vzdalene od S pasma.



HonzaVacek - 25/11/2011 - 19:37

Stanice Perth v Austrálii se dnes v noci pokusí o komunikaci se sondou ve čtyřech relacích: 21:11-21:20 SEČ (sonda bude během průletu v zemském stínu), 22:45-22:52, 03:30-03:38 a 05:04-05:12 SEČ.


milantos - 25/11/2011 - 20:04

to : RYS :
můžeš, prosím Tě, říct, jak hluboko pod horizont se může dostat signál, který by na sondě mohl vyvolat takové rušení, které by teoreticky mohlo vést k takovému to vyřazení sondy ?


David - 25/11/2011 - 20:11

Sověti a rusové podnikli 2O pokusů o let k Marsu,3/4 sond vč. FG se na cestu vůbec nevydalo,z těch co tam doletěli v provozuschopném stavu žádná nesplnila svůj úkol, č.2,3 a5 se dostala na orbit, snímky hotová bída,č.2,3 a 6 se neúspěšně pokusila o přistání na padáku,což je v řídké atmosféře čirý nesmysl.


HonzaVacek - 25/11/2011 - 20:16

Investigating the failure

According to the Kommersant newspaper, in addition to analyzing available telemetry, engineers at NPO Lavochkin design bureau were working with their mission simulation hardware in an effort to uncover the source of problems with the spacecraft.

According to a reliable industry source, specialists tested a theory that onboard star trackers, BOKZ, had either failed or had been giving out wrong information as the spacecraft had been acquiring correct orientation in the shadow of the Earth in preparation for the first engine firing on November 9. However a simulation of such failure failed to produce the kind of consequences, which had been seen in the actual mission, especially given the fact that the MDU propulsion unit could be activated via a backup command line.

Another mystery of erratic appearance and disappearance of communications from Phobos-Grunt was attempted to be explained by the architecture of the power supply system, SEP. In case if solar panels stop supplying power and onboard recharable battery discharge, the SEP switches to chemical source of power, KhIT, with a (non-recharable) half-day supply of electricity. Under such circumstances, the main recharable battery would be turned off, however the probe's power supply grid would be powered up only when the solar panels are exposed to the Sun. Obviously, power supply would stop in the shadow. As result of emergency configuration of the spacecraft, the recharageble battery might be staying off-line even when the solar panels supply electricity.


Čtenář - 25/11/2011 - 20:29

quote:
to : RYS :
můžeš, prosím Tě, říct, jak hluboko pod horizont se může dostat signál, který by na sondě mohl vyvolat takové rušení, které by teoreticky mohlo vést k takovému to vyřazení sondy ?


Jestli se k tomu mohu vyjádřit, mikrovlnné záření funguje v podstatě jen na přímou viditelnost. Pro rádiová spojení, která si vystači s minimálními výkony, lze použít i různé odrazy, ohyby a rozptyly na různých objektech, ale to není případ "dálkového grilování", o kterém mluvíme. Tam to chce přímou viditelnost (jako laser).

I kdyby to ale tak nebylo, stejně by mělo praktický smysl vysílat jen na objekt ve vysoké elevaci, aby byla vzdálenost co nejmenší (hustota výkonu klesá kvadraticky). A "vysoká" elevace nad horizntem znamená pro LEO družici vzdálenost průvodiče od pozorovatele cca 1000km maximálně.


Agamemnon - 25/11/2011 - 20:29

nejaké info:
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=27289.msg833010#msg833010


-=RYS=- - 25/11/2011 - 21:15

quote:
quote:
to : RYS :
můžeš, prosím Tě, říct, jak hluboko pod horizont se může dostat signál, který by na sondě mohl vyvolat takové rušení, které by teoreticky mohlo vést k takovému to vyřazení sondy ?


Jestli se k tomu mohu vyjádřit, mikrovlnné záření funguje v podstatě jen na přímou viditelnost. Pro rádiová spojení, která si vystači s minimálními výkony, lze použít i různé odrazy, ohyby a rozptyly na různých objektech, ale to není případ "dálkového grilování", o kterém mluvíme. Tam to chce přímou viditelnost (jako laser).

I kdyby to ale tak nebylo, stejně by mělo praktický smysl vysílat jen na objekt ve vysoké elevaci, aby byla vzdálenost co nejmenší (hustota výkonu klesá kvadraticky). A "vysoká" elevace nad horizntem znamená pro LEO družici vzdálenost průvodiče od pozorovatele cca 1000km maximálně.


Presne a souhlas.
"Ohnout" se muze leda dlouhovlnne, stredovlnne a hlavne kratkovlnne vysilani, tedy vse do 30MHz. I kdyz vyjimky diky MUF existuji, ty vsak jsou nahodile dle toho jak si upsouchne Slunce a jak ty naboje sexitujou s ionosferou vrstvy E az F. Kazdopadne v noci je po vsem (tedy mimo spicek 11-ti leteho cyklu) a tak MUF sice preleze pres den i do 60MHz (v dobe Slunecniho 11-leteho minima nikoliv, tehdy MUF konci i jen na 20MHz), presto je toto "naodrazeni" od ionosfery preci jen nahodile, nepravidelne a ten odrazenej vykon je jen necele procento puvodniho vyzareneho vykonu.

Kazdopadne v oblasti nad 1GHz je toto nemozne.
Jedinej odraz signalu muze byt od Mesice (EME), vraci se vsak promile vykonu. Pasivni odrazece na LEO jsou taky k nicemu, signal naodrazi jen po dobu par sekund a i tady se odrazenej vykon pocita v promile puvodniho vykonu.
Takze nic. Z Aljasky se to zkratka dostat nemuze.
A i kdyz by sonda nahodou proletela tak, aby na to VF generator mohl, tak to mnozstvi VF vsakovacich ochran i okolo konektoru nedostane dostatecne mnozstvi VF napeti na piny CPU.
Jedinna moznost by byla zarusit vstup, ale to by se projevilo ve vypisu PEROM DSP na SDR A/D prevodniku.


milantos - 25/11/2011 - 21:29

Díky. Předpokládal jsem, že to tak je, a proto mi ty úvahy jak ruského /sovětského/ generála , tak i některých zde diskutujících připadají nesmyslné. Sonda je v nejoptimánější poloze nějakých 1400 km vzdálená a maximálně 8°nad obzorem ( a to by v ten okamžik musela být zároveň v apogeu).


yamato - 25/11/2011 - 21:39

One of the possible cases being considered for the secondary emergency, communications restore and loss may be connected to the power supply configuration. After charging current from the solar panels drops and the batteries are discharged, chemical power supply (having capacity for almost half a day) is engaged and the batteries become disconnected. In this case the current will appear when the solar panels are sunlit and disappear in Earth shadow.

viete to niekto prelozit polopatistickejsie? pochopil som ze problem je mozno v tom, ze hlavna bateria je odpojena aj ked solarne panely dodavaju prud? moze to byt pricina nezazehu? jakoze FG sa hodil do safe modu okamzite ako presiel do zemskeho tiena?


Machi - 25/11/2011 - 21:44

Tak jsem se mrknul na prohlášení toho ruského psychopa.., omluva generála, a vyšlo mi, že tento radar (který zřejmě měl na mysli): http://www.globalsecurity.org/space/systems/pavepaws.htm

má výkon na vzdálenost 300 km zhruba 0,006 W/m2!
Jestli by tohle poškodilo F-G (na frekvenci 450 MHz), pak rusové nemají ve Vesmíru co dělat. Mimochodem všimli jste si, že kdykoliv se rusům něco stane, hned někdo přispěchá s tvrzením, že za to může jiný stát?
Nejčastěji VB (ponorky) nebo USA.

David:
" těch co tam doletěli v provozuschopném stavu žádná nesplnila svůj úkol, č.2,3 a5 se dostala na orbit, snímky hotová bída,č.2,3 a 6 se neúspěšně pokusila o přistání na padáku,což je v řídké atmosféře čirý nesmysl."

Kromě špatných snímků (u kterých dojeli právě na tu neflexibilnost) všechny orbitery Mars 2 a 3 úkoly splnily. Mars 5 dojel na ruský styl stavění sond jako izolovaných termosek s vnitřní klimatizací (to samé poté Fobos 1), u kterých při jakékoliv poruše došlo ke ztrátě sondy. Přistání landerů bylo standartní s použitím padáků a raketových motorů. Co udělali špatně rusové sami dodnes nevědí. Mimochodem je mýtus, že M3 vysílal TV signál hned jak dosedl. Přenos (na orbiter) začal až nějakou dobu po přistání. Liší uváděné doby TV signálu (14,5 a 19,2 s).


mrf - 25/11/2011 - 21:50

quote:
One of the possible cases being considered for the secondary emergency, communications restore and loss may be connected to the power supply configuration. After charging current from the solar panels drops and the batteries are discharged, chemical power supply (having capacity for almost half a day) is engaged and the batteries become disconnected. In this case the current will appear when the solar panels are sunlit and disappear in Earth shadow.

viete to niekto prelozit polopatistickejsie? pochopil som ze problem je mozno v tom, ze hlavna bateria je odpojena aj ked solarne panely dodavaju prud? moze to byt pricina nezazehu? jakoze FG sa hodil do safe modu okamzite ako presiel do zemskeho tiena?


já jsem to pochopil tak (někde z plného textu, ne z tohoto fragmentu),
že když nastane stav kdy nejde šťáva ze solarnich panelů, a současně
dobíjecí akumulátory jsou vybity, tak emergency systém automaticky
přepně na chemické ne-nabíjecí baterie,které mají výdrž jen asi
hodinu a pul.Hlavní akomulátory se odpojí, patrně aby se zabránilo
že "poslední" štáva z ne-nabíjecích baterek nepujde do aku..
takže se spekuluje zda paradoxně toto chování emergency systému
nedostalo sondu do do takové situace. Proto nahoru posílají
comandy "hlavní aku on" ... atd atd ..


-=RYS=- - 25/11/2011 - 21:53

AO27 (http://www.amsat.org/amsat-new/satellites/satInfo.php?satID=9&retURL=/satellites/status.php) taky uz nefunguje 10 let s AKU, ale jen kdyz jsou fotopanely osvicene Sluncem.


HonzaVacek - 25/11/2011 - 23:17

Podle www.russianspaceweb.com pozemní stanice kromě zasílání povelů ke stažení telemetrie, vysílají i povely k aktivaci palubního akumulátoru. Nouzová telemetrie, která byla stažena již dříve obsahovala velice málo informací, které by přispěly k analýze současného stavu sondy.


xChaos - 25/11/2011 - 23:37

Epic fail. I czCube by nejspíš doletěla dál od Země, pokud by se nezamotala do solární plachty, nebo by thermodynamický thether neoživil na palubě Frankensteina...


Lukavský - 26/11/2011 - 12:26

quote:
Seš přesvědčem, že sonda ve výčce max300 km , při sklonu dráhy nějakých 51° , je viditelná z Aljašky ?

Poškození F-G z Aljašky je nesmysl, jak již zde bylo několikrát uvedeno. Přidám ještě dva nezmiňované důvody:
1. F-G od 59 stupňů severněji nevychází nad obzor, tedy jen z Kodiaku nebo poloostrova Aljaška je možné jej občas vidět těsně nad obzorem.
2. Při prvních obletech neletěl poblíž, protože Ameriku přelétával na jih od rovníku.


HonzaVacek - 26/11/2011 - 12:34

Dnes v noci se sledovací stanici Perth opět nepodařilo navázat spojení se sondou. Pokračovat se bude až v pondělí 28.


milantos - 26/11/2011 - 13:22

quote:
quote:
Seš přesvědčem, že sonda ve výčce max300 km , při sklonu dráhy nějakých 51° , je viditelná z Aljašky ?

Poškození F-G z Aljašky je nesmysl, jak již zde bylo několikrát uvedeno.

Ano, to tu bylo několikrát uvedeno - ale až od tohoto příspěvku. Do té doby se tu jen rozvíjely další konspirační teorie. F-G se může dostat nad obzor i pro stanici v Gakoně, ale jen při mímořádné shodě okolností. Ale to nemohlo nastat po startu v žádném případě.


zefyr - 26/11/2011 - 16:00

quote:
David:
" těch co tam doletěli v provozuschopném stavu žádná nesplnila svůj úkol, č.2,3 a5 se dostala na orbit, snímky hotová bída,č.2,3 a 6 se neúspěšně pokusila o přistání na padáku,což je v řídké atmosféře čirý nesmysl."

Kromě špatných snímků (u kterých dojeli právě na tu neflexibilnost) všechny orbitery Mars 2 a 3 úkoly splnily. Mars 5 dojel na ruský styl stavění sond jako izolovaných termosek s vnitřní klimatizací (to samé poté Fobos 1), u kterých při jakékoliv poruše došlo ke ztrátě sondy. Přistání landerů bylo standartní s použitím padáků a raketových motorů. Co udělali špatně rusové sami dodnes nevědí. Mimochodem je mýtus, že M3 vysílal TV signál hned jak dosedl. Přenos (na orbiter) začal až nějakou dobu po přistání. Liší uváděné doby TV signálu (14,5 a 19,2 s).


Presne tak vsechny orbitery 2,3,5 ukoly splnily az na landery, fobos 2 se taky dostal na orbitu marsu odkud zkoumal jeho povrch a atmosferu i kdyz pak nedosed na phobos, ale jasne mnohem lip si vedli s Venusi nez s Marsem kterej maj fakt nakej zakletej


Jiří Hošek - 26/11/2011 - 16:39

quote:
fobos 2 se taky dostal na orbitu marsu odkud zkoumal jeho povrch a atmosferu i kdyz pak nedosed na phobos, ale jasne mnohem lip si vedli s Venusi nez s Marsem kterej maj fakt nakej zakletej
Možná je jedním z důvodů rozdílné míry úspěšnosti i skutečnost, že cesta ze Země na povrch Venuše trvala Veněrám jen čtyři měsíce.


ucvrnkls - 26/11/2011 - 16:50

MSL uspesne odstartoval. Druhy stupen oddelen. V tomto okamziku MSL predhonil Phobos-Grunt. Dobra prace! Vse bylo videt zive .. i prubeh oddeleni druheho stupne. Telemetrie bezela celou dobu.
Tak si rikam v cem je u Rusu problem? Proc neudelaji takovyto pekny zivy prenos i s vystupy telemetrie? Proc musime poslouchat kecy nejakych generalu kdyz ta F-G je civilni?


dodge - 26/11/2011 - 16:54

quote:
MSL uspesne odstartoval. Druhy stupen oddelen. V tomto okamziku MSL predhonil Phobos-Grunt. Dobra prace! Vse bylo videt zive .. i prubeh oddeleni druheho stupne. Telemetrie bezela celou dobu.
Tak si rikam v cem je u Rusu problem? Proc neudelaji takovyto pekny zivy prenos i s vystupy telemetrie? Proc musime poslouchat kecy nejakych generalu kdyz ta F-G je civilni?



Problém je v tom že mezi Lincolnem a Žigulíkem je trochu rozdíl.


David - 26/11/2011 - 17:00

U Venuše to také nebyla žádná sláva,každá druhá sonda se vůbec neodlepila od Země a na přistání potřebovali 8 oficiálních pokusů,neoficiálních snad ke 20,Nasa s vyjímkou Marineru-1,kdy selhala nosná raketa 1OO% úspěch a přistání, byť neplánované na PRVNÍ pokus.Zejména byly dojímavé sovětské pokusy č.4,5 a 6, kdy tvrdili ad 4 že přistáli, ale sonda se převrátila,ad 5a6 že přistáli na vrcholu vysoké hory ?!?!?


J.MEDE - 26/11/2011 - 17:13

quote:
quote:
MSL uspesne odstartoval. Druhy stupen oddelen. V tomto okamziku MSL predhonil Phobos-Grunt. Dobra prace!
Proč ruusáci nepošlou povel na sondu F-G tak jako američani v NASA přikázaly sondě přepnout na záložní pohon a přitom je vesmírná sonda Voyager 2 na samotném okraji sluneční soustavy. Tady by mělo spousta lidí radost kdyby zůstala sonda MSL "zvědavý tulák" na orbitě a seknul sebou o zem.


mrf - 26/11/2011 - 17:28

quote:
MSL uspesne odstartoval. Druhy stupen oddelen. V tomto okamziku MSL predhonil Phobos-Grunt. Dobra prace! Vse bylo videt zive .. i prubeh oddeleni druheho stupne. Telemetrie bezela celou dobu.
Tak si rikam v cem je u Rusu problem? Proc neudelaji takovyto pekny zivy prenos i s vystupy telemetrie? Proc musime poslouchat kecy nejakych generalu kdyz ta F-G je civilni?


I sebelepší technika se jednou za čas "poláme", a u MSL
bude kritické hlavně přistání..ale je jasné že v oblasti
meziplanetárního výzkumu na NASA v současné době nikdo nemá ..
jenom těch originální misí které probíhají v současné době ..

no a Rusové mají před sebou ještě dlouhou cestu ke "zcivilnění"
kosmonautiky ,, spíše ale nejen kosmonautuiky nýbrž celé
společnosti ..


x - 26/11/2011 - 17:37

quote:
quote:
fobos 2 se taky dostal na orbitu marsu odkud zkoumal jeho povrch a atmosferu i kdyz pak nedosed na phobos, ale jasne mnohem lip si vedli s Venusi nez s Marsem kterej maj fakt nakej zakletej
Možná je jedním z důvodů rozdílné míry úspěšnosti i skutečnost, že cesta ze Země na povrch Venuše trvala Veněrám jen čtyři měsíce.


A taky doplnim, ze s duvodu mensi vzdalenosti je radiovy signal pri stjnem vykonu vysilace na Zemi mnohem silnejsi nez u Marsu a stejne je tomu i naopak - je proste tudiz treba mene citlivy radiovy prijimac na sonde.


yamato - 26/11/2011 - 17:56

http://www.reuters.com/article/2011/11/26/us-russia-space-idUSTRE7AP0FI20111126

vysle sa sonda do vesmiru, ale zlyha uz pri starte.

Amerika: nasleduje dokladny rozbor pricin, objavi sa pricina zavady, zavedu sa postupy aby sa zavada nabuduce odhalila pred startom, sprisni sa testovanie

Rusko: mesiac sa mlci alebo zlahcuje, potom sa prizna problem, potom sa prizna ze nie je dost telemetrie na urcenie pricin, potom sa zacnu vymyslat cudne teorie (HAARP, ufoni...), potom sa najde vinnik a ten sa exemplarne potresta. Dalsia sonda sa buduje presne tym istym vadnym sposobom.


Machi - 26/11/2011 - 18:11

Yamato:

Lépe to shrnout ani nešlo!

Je skutečně smutné, že se nejsou (rusi) schopni poučit ze svých nezdarů.


alamo - 26/11/2011 - 22:31

schopnnosť poučiť sa..
nie je to aj o vzťahu, k demokracii?
alebo skôr, medzi vzťahom "osobná moc" - "osobná zodpovednosť"?
ak má niekto veľkú právomoc rozhodovať, a za zlé rozhodnutie je ho mizivá šanca postihnúť, a teda zmeniť osobu čo rozhodnutia koná..
bude to podľa mňa s vesmírnym výskumom (a čímkoľvek iným) vypadať ako v rusku, a menej ako v usa
smutné je že usa, sa v tomto, akosi "porušťujú"


...bo - 26/11/2011 - 23:22

quote:
http://www.reuters.com/article/2011/11/26/us-russia-space-idUSTRE7AP0FI20111126



Punish them all!
Vědátoři, zase ponížili matičku Rus, tak ať tu sondu zaplatěj ze svýho.

Chtělo by to ještě nějakou pěknou čistku a menší monstrproces s reakčním programátorem zavřeným během procesu v kleci.


xChaos - 27/11/2011 - 00:56

Tady neselhal nějaký programátor, ale management.

Po takovémto selhání by skutečně bylo asi logické, aby někdo opustil nějaké vedoucí místo, pokud to nebyl schopen umanageovat. Prostě příště by o podobně velkých penězích dostat šanci rozhodovat někdo trochu jiný. (Nedokážu posoudit, na jakém levelu, a jsem skeptický, že současný ruský politický establishment je schopen do tohoto zasáhnout způsobem, který by dával smysl)


cernakus neprihlaseny - 27/11/2011 - 03:10

Tohle neni o managementu ci chybach vedcu a techniku. Kdyz mate na mnohem komplikovanejsi a defacto "prvni" sondu 1/15 rozpoctu co maj zkuseni amici na svuj recyklat (mls je uz po ctvrte to same, jen trosku potunene - nejvetsi a nejnevyzpytatelnejsi zmenou je napajeni stroje), tak to je ten problem.

Vemte si co vsechno musi RKA za smesny peniz obslouzit (dela i vojenske starty, glonass...), dokonce musi vozit amiky na ISS do toho vyvijet Angaru, spolupracovat s ESA a jeste k tomu delat na stejne narocnych misich a ve stejnem poctu jako NASA. To je proste Narodni divadlo a kasparek je je o neco vetsi nez naprstek...

Jinak ti co se tu rozplyvaji nad tim, ze rusove jsou bridilove ... Taky se vysmejete Plzni, ze ji Barca snadno porazi a nebo uznate, ze s tim rozpoctem co Viktorka ma, ji to docela kope?!

Navic kdyz uz tu rozebirate uspesnost. Je jeste jeden faktor a to je efektivita. Neni umeni s miliardovym rozpoctem neco zkoumat, je umeni udelat totez s rozpoctem milionovym.

A tam rusove s prevahou vedou. Pokud si rekneme ze MLS a F-G jsou vedecky stejne prinosne, pak i pokud nechtene zaparkujou 10 F-G na orbite az 11 odleti, jsou stale v plusu.

Samozrejme F-G je jedinej a tudiz prinos nula, ale u Vener to fungovalo velmi dobre (Rusum obecne druzice a stroje do extremu docela jdou, to jen ty do "prijemnych" prostredi mrvej :-)

V kazdem pripade letos to byl pro Ruskou kosmonautiku cerny rok a Punta by se do toho mel na jare ostre oprit jak to umi. Optimalne vyhlasit Marsu valku a poslat tam lidi do konce dekady, kdyz jim to sondy "zere" :-)


David - 27/11/2011 - 07:54

Žádná "čistka"nemůže dohnat technologické opoždění.Od samého počátku kosmonautiky rusové/sověti vypouštěli sice těžká, ale primitivně vybavená tělesa.NA STEJNÝ VÝKON JAKO nasa POTŘEBOVALIcca 5x hmotnější těleso.Pokud se týče životnosti,tak na tom byli ještě hůře,vezměte příkladně spojové družice, americké o váze několika desítek kg pracovaly několik let, zatímco tumové "Molnie"půl roku.U Marsu neuspěli hlavne proto, že sondy, když už tam doletěly byly na samé hranici životnosti navíc s primituvním programem. Pro sověty byla kosmonautika jen nástrojem demagogické propagandy,příkladně NASA poslala k Marsu tunovou sondu s úkolem stát se družicí, sověti odpověděli 5 x těžší, navíc s " přistávacím modulem".Opticky tedy stále v kosmických závodech vedli, pak senzace za půl roku vyšuměla a už v tichosti jejich sondy zkrachovaly zatímco sonda NASA přímo excelovala, ale jaksi mimochodem, stále zůstával dojem, že jsou v NASA pozadu, když nedokáží vapustit stejně hmotné těleso.A Na případu F-G vs. MSL jakoby tento trend přetrvává.Každý hledá " objektivní " /ne/příčiny krachu F-G a strká hlavu do písku před faktem, že na to rusové prostě řečeno technologicky nemají.


astalavista - 27/11/2011 - 09:54

quote:
Žádná "čistka"nemůže dohnat technologické opoždění.Od samého počátku kosmonautiky rusové/sověti vypouštěli sice těžká, ale primitivně vybavená tělesa.NA STEJNÝ VÝKON JAKO nasa POTŘEBOVALIcca 5x hmotnější těleso.Pokud se týče životnosti,tak na tom byli ještě hůře,vezměte příkladně spojové družice, americké o váze několika desítek kg pracovaly několik let, zatímco tumové "Molnie"půl roku.U Marsu neuspěli hlavne proto, že sondy, když už tam doletěly byly na samé hranici životnosti navíc s primituvním programem. Pro sověty byla kosmonautika jen nástrojem demagogické propagandy,příkladně NASA poslala k Marsu tunovou sondu s úkolem stát se družicí, sověti odpověděli 5 x těžší, navíc s " přistávacím modulem".Opticky tedy stále v kosmických závodech vedli, pak senzace za půl roku vyšuměla a už v tichosti jejich sondy zkrachovaly zatímco sonda NASA přímo excelovala, ale jaksi mimochodem, stále zůstával dojem, že jsou v NASA pozadu, když nedokáží vapustit stejně hmotné těleso.A Na případu F-G vs. MSL jakoby tento trend přetrvává.Každý hledá " objektivní " /ne/příčiny krachu F-G a strká hlavu do písku před faktem, že na to rusové prostě řečeno technologicky nemají.


A to by si byl nejradsi rict ze na to proste nemaji tak at se o to vubec nepokousi, ja myslim ze problem bude ta 20 leta pauza a nizky rozpocty, jinak sem taky zvedavej na rok 2014 a 15 kdy maji hned 4 mise na Mesic - orbitery, landery, penetratory, rover i sample return


Conquistador - 27/11/2011 - 09:57

quote:
Žádná "čistka"nemůže dohnat technologické opoždění.Od samého počátku kosmonautiky rusové/sověti vypouštěli sice těžká, ale primitivně vybavená tělesa.... bla bla bla



By mne zajímalo jak to můžete tak jistotně tvrdit... vy jste tu sondu viděl na vlastní oči, konstruoval ji, nebo dokonce viděl technické plány nebo dokonce je sám tvořil???...

Pokud ne, tak kur.. mlčte a nepomlouvejte! Víte o té sondě konstrukčně stejný nic jako já (Já alespoň vím jak vypadá a co k čemu slouží... naposledy jste VY ani nevěděl kde je umístěná čínská družice, a mumlal jste něco ve stylu tak ať jí odhodí... takže nevíte nic a pomlouváte).

Po pravdě už mne unavuje od vás číst pořád dokola stejný hovadiny, ISS že je na ho*no (nejspíše že tam sou i Rusové co… kdyby to byl čistě US projekt tak tu čtu oslavné ódy z vaší strany na Freedom Station), nebo další blbosti typu že Gemini/Mercury že byly úžasné stroje... Asi jste nikdy nečetl co se vše za závady u Mercury (a někdy i Geminy) objevovali a že bylo někdy i hotovým zázrakem že to ti astronauti přežili a že se ten kus železa nerozpadl, každy let Mercury byl provázán horou závad a nedodělku hraničíci s diletanstvím...

Jinak když si Srovnám raketu R7 a Atlas LV-3B, nebo Redstone tak zde mohu opravdu s klidem v duši prohlásit, že zde Američané prohráli na plné čáře! Sice určitě začnete mluvit o tom že to byla první raketa z rodiny Atlasů ale podívejme se na nejnovější Atlas V a co jí pohání... No asi to nevíte, ale já vám napovím … že v prvním stupni je Ruský dvoukomorový motor RD-180 což je vlastně zjednodušená RD-170/171 ze Zenitu neboli motor z programu Energia! (Takže pozor na to, teď bude pro vás Atlas V ideologicky špatná raketa).


Zbycho - 27/11/2011 - 10:25

quote:
Žádná "čistka"nemůže dohnat technologické opoždění.Od samého počátku kosmonautiky rusové/sověti vypouštěli sice těžká, ale primitivně vybavená tělesa.NA STEJNÝ VÝKON JAKO nasa POTŘEBOVALIcca 5x hmotnější těleso.Pokud se týče životnosti,tak na tom byli ještě hůře,vezměte příkladně spojové družice, americké o váze několika desítek kg pracovaly několik let, zatímco tumové "Molnie"půl roku.U Marsu neuspěli hlavne proto, že sondy, když už tam doletěly byly na samé hranici životnosti navíc s primituvním programem. Pro sověty byla kosmonautika jen nástrojem demagogické propagandy,příkladně NASA poslala k Marsu tunovou sondu s úkolem stát se družicí, sověti odpověděli 5 x těžší, navíc s " přistávacím modulem".Opticky tedy stále v kosmických závodech vedli, pak senzace za půl roku vyšuměla a už v tichosti jejich sondy zkrachovaly zatímco sonda NASA přímo excelovala, ale jaksi mimochodem, stále zůstával dojem, že jsou v NASA pozadu, když nedokáží vapustit stejně hmotné těleso.A Na případu F-G vs. MSL jakoby tento trend přetrvává.Každý hledá " objektivní " /ne/příčiny krachu F-G a strká hlavu do písku před faktem, že na to rusové prostě řečeno technologicky nemají.


David je tu znám tím, že vše americké já super a vše ruské špatné. David na to přišel, "každý hledá objektivní příčinu krachu", ale F-G je z Lega . Ale teď vážně. Ona se technologie porovnává podle hmotnosti? (A co přístrojové vybavení, náklady ...). Věci naprosto zjednodušujete, zkreslujete nebo překrucujete. Sověti dle mého názoru byli na začátku hodně v předu, a když v něčem začali zaostávat, nebylo to ani tak technologií, jako postaveným systémem a financemi. Víte např., kolik měli prostředků do programu Apollo a na N-1? Ale jsme už úplně jinde a technologiemi to nebude.


Machi - 27/11/2011 - 11:34

Davide, přečtěte si knihu Difficult Road to Mars ("Obtížná cesta k Marsu") od Perminova, je k dispozici zdarma na stránkách NASA!
history.nasa.gov/monograph15.pdf

Možná pak nebudete na sovětský/ruský program hledět tak příkře.

Černakus:
" 1/15 rozpoctu co maj zkuseni amici na svuj recyklat"
Zase není dobré zapomínat, že je v Rusku přece jen levněji (pracovní síla určitě).

Můj osobní názor na krach (ano, vím, špetka naděje ještě žije) F-G je ten, že je způsoben kombinací všech uvedených faktorů. Špatný management, podfinancování, ale i ruská nátura obecně (symbolizovaná například známou "opravou kladivem") a možná i další. Například mě bylo divné, když jsem viděl záběry z konečné montáže, že nikdo neměl roušky na ústech, což je normou na západě (rusové měli akorát čepičky na hlavě).
Zrovna nyní pročítám nějaké manuály k Marineru 9, je to velmi zajímavé čtení (pro mě ) a například mě tam zaujal rozsáhlý testovací program, který měl odhalit příčinu praskání závěrky televizního systému. Docela by mě zajímalo srovnání s obdobným ruským programem (existovaly, rusové nejsou takoví "barbaři" aby neprováděli testy).


Machi - 27/11/2011 - 11:38

quote:
Já alespoň vím jak vypadá a co k čemu slouží... naposledy jste VY ani nevěděl kde je umístěná čínská družice, a mumlal jste něco ve stylu tak ať jí odhodí... takže nevíte nic a pomlouváte



Conquistadore, to jsem byl zřejmě já a ne David, když jsem navrhoval vypustit YH-1 ke kometě či NEO.


Conquistador - 27/11/2011 - 12:01

quote:
quote:
Já alespoň vím jak vypadá a co k čemu slouží... naposledy jste VY ani nevěděl kde je umístěná čínská družice, a mumlal jste něco ve stylu tak ať jí odhodí... takže nevíte nic a pomlouváte



Conquistadore, to jsem byl zřejmě já a ne David, když jsem navrhoval vypustit YH-1 ke kometě či NEO.


NN ptal se původně David jestli by nešlo odhodit YH-1... A tak jsme mu museli postnout jak vůbec P-G vypadá (vizualizaci části sondy) a tudíž je to technicky nemožné, vy jste se sice na to ptal také ale myslím že v jiné souvislosti, a hlavně vy tu nepíšete nesmysly co jste si právě ideologicky vycucnul z prstu, jen se snažíte podobně jako já a ostatní najít/dozvědět příčinu selhání a debatovat o náhradním řešení a případných cílech.


yamato - 27/11/2011 - 12:44

odhliadnuc od vsetkych ideologickych nanosov, faktom je ze USA maju na marse niekolko sond, rusi ziadnu. USA bez problemov poslali atomovy rover velkosti minivanu, rusi skoncili na LEO. Bodka.

Ci za to moze technologia alebo rozpocet, kazdopadne rusi to robia chybne. Ked niekam posielam sondu a ona skonci hned na zaciatku, tak to proste robim ZLE. Ak maju vadnu techniku, nech ju lepsie testuju alebo nech pouziju inu. Ak maju nedostatocny rozpocet, nech ho navysia alebo daju tie peniaze radsej na nieco ine. Z rusov mam ale pocit ze radsej budu 10 krat skusat to iste, zakazdym s tym istym vysledkom, a 10 krat hladat vinnika. Obvinit cloveka je ideologicky pripustnejsie nez priznat slabu technologiu.


alamo - 27/11/2011 - 17:36

porovnávanie MSL a FG, z hľadiska "vedeckého prínosu" je irelevantné, pretože ešte žiadny nepriniesli, FG už žiadny asi (zaručene) neprinesie, a MSL ešte iba k marsu letí

ale čisto s môjho osobného hľadiska, keďže sa na vec dívam zo svojho osobného uhla pohľadu, a viac ako "povrch" marsu je pre moju víziu rozvoja pilotovanej kozmonautiky dôležitejší "povrch" jeho mesiacov
by teda FG prinieslo (v prípade úspechu), pre mňa osobne, zaujímavejšie zistenia, ako MSL


yamato - 27/11/2011 - 17:47

este raz opakujem - ideologicky zatazene porovnavanie nema zmysel. Odleteli rusi? Neodleteli. Kto posiela info z marsu? Americania. Bodka.

Vsetky debaty o tom co kedysi rusi ano a amici nie, kto kolko zaplatil a co je tazsie a lepsie, to su vsetko plane kecy. Rusi chceli letiet na mars a pos..alo sa to. Amici chceli letiet a letia. Ergo amici su v tomto lepsi. Vedia ako to urobit a vedia to zaplatit. Rusi bud nevedia ako to urobit, aby to zaplatili, alebo vedia ako to urobit ale nevedia to zaplatit. Kazdopadne skoncili uz na zaciatku, to je holy fakt.


Agamemnon - 27/11/2011 - 18:31

quote:
este raz opakujem - ideologicky zatazene porovnavanie nema zmysel. Odleteli rusi? Neodleteli. Kto posiela info z marsu? Americania. Bodka.

Vsetky debaty o tom co kedysi rusi ano a amici nie, kto kolko zaplatil a co je tazsie a lepsie, to su vsetko plane kecy. Rusi chceli letiet na mars a pos..alo sa to. Amici chceli letiet a letia. Ergo amici su v tomto lepsi. Vedia ako to urobit a vedia to zaplatit. Rusi bud nevedia ako to urobit, aby to zaplatili, alebo vedia ako to urobit ale nevedia to zaplatit. Kazdopadne skoncili uz na zaciatku, to je holy fakt.


btw, rusi TMI pomerne nedávno (jún 2003) urobili... úspešne a tiež fregatom (nemodifikovaným)... takže zjavne to vedia... len tentokrát to nejak nevyšlo - možno mali zase použiť obyčajný fregat...


yamato - 27/11/2011 - 18:41

a mozno mali najprv otestovat tu upravu, nez ju pouzili naostro. A kazdopadne si mali lepsie podchytit spojenie a nespoliehat na "automatiku" bez moznosti analyzovat telemetriu.

Bez analyzy vlastnych chyb sa tocime na mieste, aj amikom kadeco nevyslo, ale nasledovala hlbkova analyza. Rusi sa tvaria akoby ich ani nezaujimalo co sa pokazilo.


PINKAS J - 27/11/2011 - 19:45

Při meziplanetárních letech je stejně důležitý „hardware“ (nosič) jako „software“ (sonda). To prvé je základ, bez něho je sebedůmyslnější sonda k ničemu, to druhé se dá postupně zlepšovat, modifikovat“, sofistikovat. Úlohu a náročnost hardware nelze podceňovat. Na příkladu Číny vidíme, že moderní elektroniku, programy, optickou techniku i malé raketové korekční motory jsou schopni dnes vyrobit i méně rozvinuté země, ale výkonné a vysoce účinné motory hlavně v oblasti LOX/RP vlastně vyrábí jen Rusové a ani Čína je nedokázala zatím okopírovat.

Když porovnáme hardware u F-G a MLB, jsou si dost podobné. Raketa Atlas 5 je 2,5 stupňová raketa (počítám boostery na TPH), používá ruský motor RD 180. Ruský nosič je 3 stupňový –Zenit 2 stupně + třetí stupeň upravený Fregat. Ten měl být schopen navíc fungovat i při přechodu na dráhu u Marsu.

Důvodem rozdílu je, že druhý stupeň Atlasu – Centaur je na LOX/LH2, který umožňuje při stejné hmotnosti dosáhnout větší dV a tedy fungovat v tomto případě krátce již při vyvedení na LEO a po druhém zážehu i při vyvedení na dráhu k Marsu.

Ruský nosič nepoužívá boostery, třetí stupeň je samostatný a na hypergolické palivo.
Co je lepší je otázka. Samostatný třetí stupeň je možno připojit i k velmi rozdílným raketám (Sojuz, Zenit, Proton). Hypergolické palivo umožňuje dlouhou dobu mezi restarty motoru (u F-G až po doletu k Marsu, u lodí Sojuz až po půl roce). U ruských stupňů je někdy problémem se spolehlivostí zážehů, ale u F-G to pravděpodobně byl jiný důvod –el.zdroje nebo orientace na hvězdy nepochyba v programu ?

Faktem je, že kdyby Rusové vyráběli obdobu Centaura (zatím ho vyvíjí s motory RD0146 s cca 2-násobným tahem) , mohli by s první stupněm Zenitu postavit silnější obdobu Atlasu 5 a to bez boosterů na TPH, a provádět stejnou sekvenci jako s Atlas V + Centaur. Zatím jim zřejmě vyhovuje lépe koncepce samostatného urychlovacího stupně. Co se týče hardware, nevidím podstatnou technickou přednost ani jedné strany. Úspěch Atlasu 5 je dán jak ruským motorem, tak stupněm Centaur. Zenit je velmi výkonná raketa a Fregat má mnoho úspěchů na GTO i k Marsu.

Co se týč „software“, do kterého zahrnuji kompletní mezipl. sondy, pak NASA má nepopiratelný velký náskok ve výsledcích, u Marsu zvláště. Je to dáno hlavně finanční možností dokonalého prověření všech funkcí a programů, velkou zkušeností techniků. V minulosti to byla zřejmě i kvalita el. součástek.V současné době se nedomnívám, že bude u NASA nějaký podstatný technologický náskok. Největší problém u Rusů je v penězích na dokonalé prověrky a malá zkušenost techniků a programátorů, kde nastal v Rusku téměř generační propad. Další problém je v celkovém řízení programů a osobní zodpovědnosti každého. Jak MLB tak F-G mají složité úkoly, domnívám se, že i v případě oboustranného úspěchu větší přínos může přinést MLB. Nebude dnes ani velký rozdíl v hmotě sond. MLB a F-G. MLB má hmotu 900 kg, ale nepočítá se do toho příslušná část hmoty Centauru, který má hmotu cca 23.000 kg a většinu hmoty spotřebuje po druhém zážehu. F-G podle Davida má „obrovskou váhu“ 13.500 kg ale v tom je i urychlovací stupeň Fregat, který musí zastat funkci Centauru a navíc pracovat i u Marsu. Rozhodně nelze nazvat F-G primitivní sondou, bohužel zůstal na LEO z důvodu zřejmě primitivní chyby.


Jaro. - 27/11/2011 - 22:42

quote:
Mozna by bylo bejvalo nejlepsi, kdyz by se uz davno spojili s ESA na odladeni Fregatu jak pro Ariane5, tak pro Proton a Sojuz.



Čo chcete na Fregate odladiť? Absolvoval približne 20 štartov. Pokiaľ dobre viem, k vyneseniu nákladu na plánovanú dráhu nedošlo iba raz a to v 2009 pri vynášaní Meridianu. Vina bola daná nedostatočnej výmene informácií medzi výrobcom rakety a výrobcom Fregatu. Fregat mal údajne nesprávne informácie a Meridian skončil na inej dráhe.


Tlama - 28/11/2011 - 14:30

Nevíte někdo, jaké má ESA plány na dnešek?


Agamemnon - 28/11/2011 - 14:36

quote:
Nevíte někdo, jaké má ESA plány na dnešek?


cital som, ze niekedy nad ranom by sa mali pokusit o spojenie...


HonzaVacek - 28/11/2011 - 17:51

Podle Interfaxu se Bajkonuru podařilo navázat spojení se sondou, ale telemetrii se stáhnout nepodařilo.


Agamemnon - 28/11/2011 - 18:14

z twitteru:

https://twitter.com/#!/esaoperations

"Tonight, #perth station to forward Russian commands to boost #phobosgrunt higher - to provide better visibility for ground stations"

"Five possible communication slots tonight #perth-#phobosgrunt running from 18:21-03:47GMT. 4 will be used #estrack"


yamato - 28/11/2011 - 18:16

pokial sonda prijima aj vysiela, evidentne sa orientuje na slnko, ale odmieta reagovat na urcite povely (poslat telemetriu), tak to bude asi problem s hlavnym pocitacom...

kazdopadne sonda ako taka je zaujimava konstrukcia, so zaujimavym celkovym dV, dobuducna perspektivna, len to odladit a moze byt z toho sojuz nepilotovanej kozmonautiky

mozno by sa dal FG, ked uz nikam neleti, nechat na vyssej drahe a pouzit ho ako prototyp na ladenie softveru, spojenia a vsetkeho mozneho. Zopar zazehov hore dole, a ked sa vycerpa palivo navedie sa to do atmosfery. FG by tak poskytol aspon nejake data, rusi nemusia klasicky skusat na 10krat, zistia vsetky muchy naraz a nabuduce uz poletia.


fritz.lochmann - 28/11/2011 - 20:21

Dnes som tesne po zotmení videl zaujímavý úkaz - prelet neznámeho satelitu okorenený kratučkým zábleskom meteoritu. Jeho dráha bola tak sťažka 6 priemerov Mesiaca.
Pri tej príležitosti mi prišlo na rozum, či je F-G pozorovateľný v našich končinách - ak má rozvinuté solárne panely mal by to byť dobre viditeľný objekt.


ales - 28/11/2011 - 20:48

Podle Heavens Above je Fobos-Grunt z ČR pozorovatelný každý večer (jen do 8.12.2011). Bude to asi jen slabý objekt (magnituda větší než +1), ale něco by se snad zahlédnout dalo. http://www.heavens-above.com/PassSummary.aspx?satid=37872&lat=50.51334639&lng=13.620666&loc=Most&alt=200&tz=CET


avitek - 28/11/2011 - 21:29

Do dneška ráno (2011-11-28 03:26 UTC) nebyly od krátkého časového úseku končícího 2011-11-20 zaznamenány žádné motorické manévry, které by ukazovaly na to, že by sonda vůbec na něco reagovala.

Jinak předpokládaný zánik F-G v atmosféře Země je 2012-01-12 +/- 9 dní ...


HonzaVacek - 28/11/2011 - 22:43

quote:
pokial sonda prijima aj vysiela...


S tim příjmem a vysíláním bych si tak moc jistý nebyl. Sice na Interfaxu byla zmínka, že navázali spojení, čili nějakou obousměrnou komunikaci, ale moc bych tomu nevěřil. Na www.russianspaceweb.com se píše:

Although Phobos-Grunt did not respond to several latest radio requests for more telemetry, specialists at NPO Lavochkin prepared a new set of instructions for the probe to raise its orbit, the Interfax news agency reported. New commands would be sent to the spacecraft from Perth and Baikonur, apparently as one-way communications, in the hope that Phobos-Grunt would listen and execute the orbit-boosting maneuver. Odds of success of the latest effort were apparently very low, however, mission specialists decided to try this last-ditch effort in order to prolong the life of the spacecraft before its deorbiting and to extend communications windows with the spacecraft.

A ground station in Baikonur was to have its first opportunity to contact Phobos-Grunt around 17:00 Moscow Time for about seven-eight minutes. However the spacecraft would be in the sunlight for only about half of that pass.


raul - 28/11/2011 - 23:31

quote:
Do dneška ráno (2011-11-28 03:26 UTC) nebyly od krátkého časového úseku končícího 2011-11-20 zaznamenány žádné motorické manévry, které by ukazovaly na to, že by sonda vůbec na něco reagovala.

Jinak předpokládaný zánik F-G v atmosféře Země je 2012-01-12 +/- 9 dní ...


Pokusy o znovu navázání kontaktu se sondou přes pozemní stanici ESA v Perthu dnes pokračují. Z pěti možných pokusů jsou vzhledem k orientaci sondy a slunce 4 příznivé. Komunikace je možná od 18:21 do 03:47 UTC.

Přes víkend Fobos-Grunt stále mlčel. Poslední úspěšná komunikace byla ve čtvrtek přes stanici v Bajkonuru. Perth musel další pokusy přes víkend přerušit, jelikož zde probíhaly přípravy na podporu jiného startu.

Rusové poskytly ESA sadu příkazů, které budou poslány sondě. Jedná se o příkazy k zapálení motoru a uvedení sondy na vyšší oběžnou dráhu. Úspěšný zážeh by eliminoval bezprostřední nebezpečí ztráty sondy v atmosféře.

Aktuální předpovědi zániku sondy se pohybují od počátku do konce ledna. Na vyšší oběžné dráze, by také další komunikace se sondou měla být snazší, protože s prodlužující se dobou průletu kolem pozemní stanice se tak zvyšuje i množství dat, které může být posláno nebo staženo. Při aktuální oběžné dráze 210 x 310 km je příznivé komunikační okno 7 minut. Aby vše vyšlo, musí být FG schopen přijmout, zpracovat a provést příkazy, které jsou dnes odesílány.

Podle ESA, by potvrzení úspěšného manévru mělo být oznámeno zítra z ruského střediska. Na kdy je zážeh nastaven nebylo oznámeno.


..zdroj


Jaro. - 29/11/2011 - 08:06

Podľa

http://www.interfax.ru/politics/news.asp?id=218967

noc nebola úspešná.


raul - 29/11/2011 - 17:15

Dnes by se mělo pokračovat jak v Perthu, tak i v Maspalomas na Kanárech a to se stejnou konfigurací s jakou Perth navázal minulý týden spojení.


fritz.lochmann - 29/11/2011 - 20:37

quote:
Podle Heavens Above je Fobos-Grunt z ČR pozorovatelný každý večer (jen do 8.12.2011). Bude to asi jen slabý objekt (magnituda větší než +1), ale něco by se snad zahlédnout dalo. http://www.heavens-above.com/PassSummary.aspx?satid=37872&lat=50.51334639&lng=13.620666&loc=Most&alt=200&tz=CET

Ďakujem za info. Tá +1 by vyhovovala, aj čas preletu by bol OK, len počasie sa dnes domrvilo.


Jaro. - 29/11/2011 - 22:17

Nejako aktualizovali novinky na domovskej stránke F-G:

http://phobos.cosmos.ru/index.php?id=304&no_cache=1

Okrem najnovších z dneška tam je i správa z 26.11. o tom, že NASA navrhle vyslať F-G k asteroidu.


Jaro. - 29/11/2011 - 23:19



http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/phpBB2/viewtopic.php?t=10631&postdays=0&postorder=asc&start=10515


raul - 29/11/2011 - 23:20

FG, jak ho dnes zachytil astronom Ralf Vandebergh.


http://www.spaceflight101.com/phobos-grunt-mission-updates.html
First Attempt to raise Orbit fails November 29, 2011
Last night’s attempts to send commands to Phobos-Grunt have not been successful. The Spacecraft did not raise its orbit and remains on track for Re-Entry in January.
Russian Mission controllers have asked ESA to repeat sending the commands to the trapped spacecraft. Tracking data revealed over the course of the day that PG’s Orbit was not changed by an engine burn and remains at 209.8 by 310 km.. Wether the vehicle simply did not receive the signal or received the data and was not able to conduct the burn for a technical reason has not been released.
ESA has modified its Maspalomas Ground Station (Spain) to have a second communication asset along the orbital path of Phobos Grunt. The same modifications that were made on the Perth Tracking Station have been implemented on the 15-meter dish at this Station including the feedhorn antenna that is used to send low-power signals to the Spacecraft.
Communication Opportunities for the Baikonur; Maspalomas and Perth Ground Stations have already taken place today and more are coming up for the two ESA Ground Stations. Russian Controllers will confirm a possbile orbit raising maneuver tomorrow. Like yesterday, a targeted burn time has not been announced by the Russian Space Agency.


Agamemnon - 30/11/2011 - 07:56

"Phobos-Grunt failure fuels alien war conspiracy theories"

http://www.theweek.co.uk/health-science/conspiracy-theories/43114/phobos-grunt-failure-fuels-alien-war-conspiracy-theories

:)

z twitteru, mozno aj pravda:
NASA associated radio telescopes, according to policy, are unable to assist with Phobos-Grunt as it contains a Chinese sub-satellite.

https://twitter.com/#!/PhG_Reentry/status/141647082799902720


raul - 30/11/2011 - 08:56

Další pokusy během dnešního rána bez úspěchu. Žádné známky růstu dráhy. Pokračuje mírný pokles.
Podle posledních údajů ve 03.57 CET dráha FG 209.29 / 307.25 km.
Odpoledne by měly pokračovat pokusy přes Maspalomas.

http://ria.ru/science/20111130/502246244.html


raul - 30/11/2011 - 12:45

Okno pro dnešní pokus v Maspolamas je 14:24 - 14:32 UTC

Objevili se také znovu zmínky o velmi nepatrné změně dráhy, což může být v důsledku poruch dráhy, nebo i třeba aktivity korekčních motorků.


raul - 30/11/2011 - 16:39

Podle fotky Ralf Vandebergha a úhlu nasvícení to údajně vypadá, že FG není ve správné poloze a nemá tedy konstantní orientaci solárními panely ke slunci. Mohlo by to vysvětlovat problémy s komunikací se sondou, která ožívá podle toho jak je, či není zrovna natočena panely ke slunci.

http://www.1prime.ru/news/0/%7BE1C430D1-1C10-4B90-9E73-772B2898272B%7D.uif


Machi - 30/11/2011 - 17:50

Celkem absurdní, že nejvíce informací o F-G se člověk dozví od amatérů (Morzan, Vandebergh) či ESA!


Agamemnon - 30/11/2011 - 17:59

na NK sa objavil takýto obrázok:
http://imagehost.spark-media.ru/i4/96DE45D4-940A-6D34-B3FC-D42F2276CB70.jpg



http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/phpBB2/viewtopic.php?p=848970#848970

edit:
obrázok som zmenil na linku, pretože je príliš veľký a rozbíja layout [Edited on 30.11.2011 Agamemnon]


yamato - 30/11/2011 - 18:32

podla NSF ide o umelo vytvoreny obrazok, nie o realny zaber. Autor chcel ukazat ako by v takej polohe vyzeral FG v teleskope.


Agamemnon - 30/11/2011 - 19:24

quote:
podla NSF ide o umelo vytvoreny obrazok, nie o realny zaber. Autor chcel ukazat ako by v takej polohe vyzeral FG v teleskope.


jj, samozrejme... ten obrázok je rozmazaný ten pôvodný 3d model... len výsledok je celkom podobný tomu, čo odfotili [Edited on 30.11.2011 Agamemnon]


raul - 30/11/2011 - 19:29

Odpolední pokus opět nevyšel pravděpodobně z důvodu podpětí na vysílači v Maspalomas. Provádí se modifikace aby byl vysílač opět připravený na zítra.
http://www.zarya.info/Diaries/Misc/PhobosGrunt1.php#log


Agamemnon - 30/11/2011 - 19:48

quote:
podla NSF ide o umelo vytvoreny obrazok, nie o realny zaber. Autor chcel ukazat ako by v takej polohe vyzeral FG v teleskope.


aha, okej... teraz som si to prečítal na nsf:
ten umelo vytvorený obrázok je ten, ktorý tam postol jeden z diskutujúcich - s tým, že on tam aj napísal, čo urobil (http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=27289.msg834746#msg834746)...

ten pôvodný obrázok, od Ralfa Vandebergha je pravý...

ten obrázok z NK, je takisto vytvorený počítačom, aj s postupom (v podstate), ako by vyzerala FG v danej polohe


Agamemnon - 30/11/2011 - 19:51

quote:
Odpolední pokus opět nevyšel pravděpodobně z důvodu podpětí na vysílači v Maspalomas. Provádí se modifikace aby byl vysílač opět připravený na zítra.
http://www.zarya.info/Diaries/Misc/PhobosGrunt1.php#log


podľa twitteru, esa bude znovu posielať príkazy na FG v noci (perth) a zajtra (maspalomas)... opäť pôjde o príkaz na zvýšenie orbity, ale navyše pošlú aj príkaz na aktiváciu odpovedí, aby mali potvrdenie o prijatí príkazov...

https://twitter.com/#!/esaoperations


HonzaVacek - 30/11/2011 - 22:06

quote:
Celkem absurdní, že nejvíce informací o F-G se člověk dozví od amatérů (Morzan, Vandebergh) či ESA!


Nad tímhle jsem si tady už před časem postesknul. Skoro mi připadá, jako kdyby teď F-G nikomu nepatřil. Vždyť od startu neproběhla ani jedna tiskovka, kde by vysvětlili situaci, řekli, jaké kroky mají v plánu a jaké jsou vůbec možnosti atd. Tohle se nějak nenajde ani na jejich webovkách.


raul - 30/11/2011 - 22:33

quote:
podľa twitteru, esa bude znovu posielať príkazy na FG v noci (perth) a zajtra (maspalomas)... opäť pôjde o príkaz na zvýšenie orbity, ale navyše pošlú aj príkaz na aktiváciu odpovedí, aby mali potvrdenie o prijatí príkazov...

https://twitter.com/#!/esaoperations

Ta sada příkazů pro zvýšení dráhy a aktivaci odpovídače platí pro Perth na dnešní noc (00:28 - 00:36 a 02:01 - 02:10). Zítra se Maspalomas bude zřejmě pokoušet stahovat telemetrii podle nové příkazové sady zaslané ruskými operátory (12:46 - 12:53).

Kompletní tabulku všech komunikačních oken jsem taky linkoval v minulém příspěvku.


raul - 1/12/2011 - 09:53

Přes noc opět žádná změna orbity.


Čtenář - 1/12/2011 - 11:59

Zázrak už se tedy s největší pravděpodobností nestane.

Závada je nejspíš takového druhu, že pro daný HW a SW sondy neumožňuje dálkovou opravu, nebo je kombinace dráhy a stavu sondy pro takovou opravu nepříznivá...

Správná reakce by měla být výroba náhradního kusu s "paranoidními" úpravami a jeho vypuštění při příštím vhodném okně, tentokrát s pořádně zajištěnou sledovací sítí a řadou backup komunikačních mechanismů a procedur.

Problém a porucha může nastat vždy a dokonalá obrana neexistuje, v tomto případě ale byla bohužel náročnost procesu evidentně podceněna...


dubest - 1/12/2011 - 12:15

nejhorší je to zarytý mlčení jak za Brežněva, navenek to vypadá, že se toho moc nezměnilo, ticho po pěšině, každej se bojí o svůj flek, mentalita nedovolující otevřenost, přiznání problémů či chyb...furt dokola to samý


Čtenář - 1/12/2011 - 12:27

Je to prostě pro všechny zůčastněné průšvih, a každý se snaží si krýt záda, v tom bych žádný problém neviděl.

Prostě to bude někoho stát místo a kariéru. I to není nic až tak nenormálního. Problém je ten, že vyšší činovníci problém jasně nenazvou a nepopíšou, a z nižších pozic se nikdo do publicity moc nežene, protože si nikdo není jistý, na koho ten průšvih nakonec personálně dopadne.

Otázka také je, co konstruktivního by rozsáhlá publicita přinesla. Prostě to selhalo, nedá se s tím nic dělat, technické analýzy se udělají interně a poučení pro příště se také vyvodí nezávisle na množství tiskovek. Publikovat jen pro zlomyslné potěšení jistých lidí nad rusáckým selháním, to by nebylo racionální.

Existuje ale nějaký jiný důvod? Chtěl bych ho slyšet.


yamato - 1/12/2011 - 12:38

ale jaka zlomyselnost? to akoze jedine rusakom obcas nieco nevyjde? ked spadol mars polar lander tak sa zatlkalo? ne. normalne sa to oznamilo, zistili sa priciny, prijali sa opatrenia. ziadne stinanie hlav. a teraz sa lieta na mars jedna radost, pretoze namiesto stinania previnilcov sa zistilo kde bol problem a prijalo sa poucenie dobuducna.


David - 1/12/2011 - 12:43

Ke krachu celé akce přispělo několik faktorů :a/ složitost celé sondy,b/složitost při navádění na únikovou dráhu,c/neexistence zpětných vazeb,či náhradních řešení,d/ čas získaný odkladem startu v minulém "okně" byl prohospodařen, na sondě se vůbec nepracovalo,d/ nedostatečné prověření systémů sondy před startem,e/s ohledem na malou životnost ruských výrobků byla dva roky stará sonda za hranicí praktické životnosti a f/ nedokonalé, či spíše žádné spojení se sondou při provádění odletového manévru.Nyní dělají mrtvého brouka, to je na tom to nejsmutnější.


Čtenář - 1/12/2011 - 12:45

Ptám se znovu, pane yamato - jaký spatřujete racionální důvod pro rozmazávání vlastního selhání? Komu by to konkrétně mělo co přinést?

V tomto případě je docela možné, že opravdu dodavatel selhal (viz ty prosáklé zkazky o kabelech a úpravách SW na poslední chvíli) a zakázku podcenil, personálně a organizačně nezvládnul, zkrátka selhalo něco jiného než technika... a co by bylo možno takovým veřejným sebemrskačstvím získat?

Zkuste nám na to konkrétně odpovědět :-)


admin - 1/12/2011 - 12:50

Daňoví poplatníci mají právo vědět, proč se projekt financovaný jejich penězi nezdařil. Pravda, platí to ve slušnějších zemích...


Čtenář - 1/12/2011 - 13:00

To je velký omyl, pane Kostero. Daňoví poplatníci mají možná jakési zvykové právo vědět, že se projekt jako takový nezdařil.

Na konkrétní, technické či personální, přičiny už právo nemají, to je principiálně neveřejná věc - a všude je. Když si to promyslíte, zjistíte, že jediné, co vždy dostanete, je nějaká veřejně zkousnutelná verze (pomíchané soubory u roveru, záměna metrických a imperiálních jednotek, chyba softwaru). Nic víc.

Je docela možné, že nějakou takovou verzi uslyšíme na tiskovce, až bude pravděpodobně projekt FG nakonec oficiálně prohlášen za neúspěšný. Zatím ještě není všem dnům konec, takže volání po publicitě za každou cenu není rozumné.

Myslíte, že takové finální "vysvětlení" nakonec ruské poplatníky uspokojí? Kdo ví. Už dnes ale můžeme říct, že jakékoliv vysvětlení neuspokojí některé poplatníky ne-ruské, že?


yamato - 1/12/2011 - 13:17

quote:
Ptám se znovu, pane yamato - jaký spatřujete racionální důvod pro rozmazávání vlastního selhání? Komu by to konkrétně mělo co přinést?



To myslite vazne? Priznanie problemu (jemne povedane) je verejne rozmazavanie? Danovi poplatnici nemaju pravo vediet ako si stoji projekt financovany z ich penazi? To sme kde? Ja mam pocit ze v hlbokej totalite...

V slobodnej a otvorenej spolocnosti je jaksi zvykom ze o problemoch sa hovori. Na strankach NASA mozete sledovat kazdu misiu temer v priamom prenose, nejake zatlkanie sa moc nenosi. A kto je uspesnejsi? Otvorena NASA, alebo tajnostkarsky Roskozmos? Ono to "rozmazavanie" ma svoj ucel, pretoze ked zatlcete pravu pricinu problemu, tak pri dalsej misii vam to vyskoci znova. Netreba sa hrat na gerojov, ked geroji niesme. Rusi sa v tomto este maju co ucit (pomaly uz aj od cinanov), a vidim ze nie len rusi...


Čtenář - 1/12/2011 - 13:40

No samozřejmě že to myslím vážně. Daňoví poplatnící viz výše, totalitu do toho netahejte. Váš pocit je falešný a mylný.

O problémech se hovoří, pokud je to racionální. Mise v přímém přenosu je jedna věc, a rozmazávání vlastního selhání je věc jiná. Vy tyto dvě věci nerozlišujete (možná nechcete), a to je ten problém. PR mise je v pořádku (s Rusové ho neumějí tak, aby se líbilo kosmonadšencům), ale věřejné propírání špinavého interního prádle nikomu nic nemůže přinést.

Navíc je evidentní, že obviňujete Rusy ze zatloukání, a tím promítáte do debaty vlastní politické přesvědčení. Kde vidíte jaké zatloukání? Jen prostě v tuto chvíli nejsou věci ještě definitivně jasné a uzavřené. Dělá Roskosmos méně tiskovek než NASA? A vadí to někomu, kromě šťouralů? Počkáme si na výsledek pokusů.

Jak můžete vědět, že problémy vyskočí znovu, když se nebudou rozmazávat? Co víte o probíhajícím vyšetřování a analýzách v Roskosmosu a u Lavočkinů, o simulacích a hledání problému? Já vám to povím - nevíte vůbec nic. To ale není na překážku tomu, obvinit "rusáky" z brežněvského zatloukání a "geroismu". Není to náhodou zaujatost?

Opakuju znovu, žádné "rusácké" zatloukání zde nevidím a nikdy jsem u projektu FG neviděl. Jen prostě nevidím sebemrskačství a desítky tiskovek. Mně osobně to nevadí, informací mám v tuto chvíli dost a vím, že nakonec budou i ty finální. Řadu dalších informací si vydedukuji i bez tiskových zpráv. Nemám pocit, že v případě podobného selhání u jiné agentury bychom dostali více. Dostali bychom stejné nic, ale v daleko propracovanějším PR balení, s chytlavým příběhem, s hrdinou atd. Stojíte o laciné PR? Já ani ne.


Agamemnon - 1/12/2011 - 13:44

par poznamok:
- vysledok vysetrovania sa zverejnuje az po skonceni vysetrovania... skoncilo uz vysetrovanie zlyhania? americania tiez neinformuju pocas vysetrovani ale az o vysledkoch (challenger sa vysetroval dlho a nebyt feynmana, tak sa z toho vysetrovania nic nevie a vysledok sa zatlcie do zeme - aspon to je popularna verzia, detaily som nestudoval)
- ako viete, co robi roskosmos interne - mate tam ludi, ze viete, ze nic nevystruju a mozete ich tak obvinovat? viete, ze nic nepovedia, ked skonci vysetrovanie? (ako vysetrovanie nehody progressu - ktory bol medzinarodny, ale aj vysetrovanie zlyhania protonu, ktory mal vojensky start, boli zverejnene)
- vsetci vedia, ze sonda zlyhala - je o tom napr. aj info na webe...


yamato - 1/12/2011 - 13:49

no ak tu do toho niekto taha politiku, tak ja to nie som. Nikto tu nehovori o sebemrskacstvi a rozmazavani, uplne by stacilo aktualizovat informacie na webe castejsie nez raz za 2 tyzdne. Dnes vsetky informacie co mame pochadzaju od astroamaterov, ESA alebo z internetovych diskusnych for. Myslite ze toto je normalny sposob komunikacie? Obzvlast v tejto situacii?
Este raz - nikto nechce aby si rusi sypali popol na hlavu, a ak to takto niekto vnima, tak to je asi pozostatok paranoje z dob minulych. V dnesnej dobe je normalne informovat danovych poplatnikov, a tieto informacie aktualizovat. Ked padol MPL, vedeli sme o tom. Ked ochrnula Hayabusa, vedeli sme o tom. Ked krachol Beagle, vedeli sme o tom. Agentury normalne aktualizovali informacie. Ked ochrnie FG, tak sa len dohadujeme. Jeden "informovany zdroj" povie to, iny zase hento, nikto nevie nic urcite a stranka Roskosmosu hrde hlasi uspesny start.
Je mi luto ze to rusom neprislo a urcite nechcem do nich kopat, ale zarytym mlcanim vsetko este zhorsuju. Ten pruser sa tym neopravi a nebeska mechanika bohuzial neuznava zametanie pod koberec.


novák - 1/12/2011 - 13:53

quote:
ale jaka zlomyselnost? to akoze jedine rusakom obcas nieco nevyjde? ked spadol mars polar lander tak sa zatlkalo? ne. normalne sa to oznamilo, zistili sa priciny, prijali sa opatrenia. ziadne stinanie hlav. a teraz sa lieta na mars jedna radost, pretoze namiesto stinania previnilcov sa zistilo kde bol problem a prijalo sa poucenie dobuducna.


Vždyť Roskosmos postupuje přesně podle Vašich požadavků: Nic nazatlouká, ale normálně oznámil, co se stalo. Zjišťuje příčiny, až je zjistí, přijmou opatření a snad se poučí do budoucna...

Dělají to co chcete, aby dělali, a přesto je kritizujete. To nechápu.

quote:
Daňoví poplatníci mají právo vědět, proč se projekt financovaný jejich penězi nezdařil. Pravda, platí to ve slušnějších zemích...


Ve slušnějších zemích, jako je Rusko, to nepochybně platí. V případě Fobos-Grunt zatím nikdo nepředložil žádný důvod pochybovat o jejich slušnosti. Zato v jiných nitích (Projekt Dragon / Falcon 9 30.11.2011 - 17:55) čtu jen hlášky o odkladech bez jakéhokoliv zdůvodnění. To je podle Vás neslušná země, asi.

quote:
Ono to "rozmazavanie" ma svoj ucel, pretoze ked zatlcete pravu pricinu problemu, tak pri dalsej misii vam to vyskoci znova. Netreba sa hrat na gerojov, ked geroji niesme. Rusi sa v tomto este maju co ucit (pomaly uz aj od cinanov), a vidim ze nie len rusi...


Tvrzení, že Roskosmos zná pravou příčinu problému a zatlka ji můžete podložit fakty, nebo jde jen o Vaše paranoidní konspirační vidění světa?


Čtenář - 1/12/2011 - 14:02

Nezlobte se, ale mně to přijde jako fňukání, že Roskosmos neaktualizuje svůj web.

Jinak v tom nic racionálního nevidím. Start úspěšný byl, web nelže.
O tom, že má FG problémy, a jakého jsou druhu, všichni vědí. Kdo potřebuje další informace (a jaké přesně?). Přinesly tiskovky kolem Hayabusy nebo Beagle nějaké konkrétní náměty od novinářů či veřejnosti, přinesly debaty na fórech nějaká další vylepšení, lepší organizaci práce a větší zodpovědnost při realizaci? Tomu sám nevěříte. Bylo to jen PR.

Chcete mít přesný rozpis kdo kdy bude na jakých anténách vysílat? Chcete vědět, jaký je postup a co můžete čekat příští týden za výsledky? No, proč ne, mohli by to napsat na web, ale čemu vlastně vadí, že to tam není? Tedy kromě pocitu ukřivděnosti ve smyslu "oni [-rusáci-] nám nic neříkají".

Je to známka zatloukání? Nesmysl, není.
Je to zametání pod koberec? Jen pro paranoidní mysl.
Je to zatajování? Spíš neuspěchaná publicita.
Znamená to automaticky problém do budoucna? V žádném případě, nemáme páru co teď konstruktéři řeší.

Měl bych návrh, počkejme si pěkně v klidu na oficiální vyjádření a prohlášení o výsledku mise a zjištěných příčinách, a do té doby nechme brežněva ve svých vyjádřeních hezky spát, ano?


yamato - 1/12/2011 - 14:10

panenkomaria, tuto povedat kriveho slova o rusoch a hned je poziar na streche... no dobre, tak cakajme, spekulujme, varme z vody...

P.S.: Brezneva zobudil Medvedev, ked navrhol trestne stihanie ako riesenie problemu ;-)


Čtenář - 1/12/2011 - 14:18

Berme to jako uznání neobhajitelnosti této pozice a debatu o "zatloukání", "zametání" a "brežněvovi" považujme za ukončenou.


yamato - 1/12/2011 - 14:29

ja som nic neuznal, len to ze krive slovo na rusov sa v nasich koncinach nevyplaca. Stale si myslim ze to komunikacne nezvladli. Ale s ukoncenim tejto temy suhlasim, kedze je to skor o pocitoch a nazoroch.

Inak na NSF su nejake nove fotky. Ako inak od astroamatera (sorry, nedalo mi)


Agamemnon - 1/12/2011 - 14:36

quote:
Inak na NSF su nejake nove fotky. Ako inak od astroamatera (sorry, nedalo mi)


vojenske data nezverejnuje nikto... (x-37)

maju rusi civilne observatoria, ktore by to dokazali odfotit? maju peniaze na to?

a nie, toto nie je obhajovanie rusov... objektivne hodnotenie (aspon snaha o to)... nerobim si iluzie, ze niekedy uvidime nejake aktualne fotky z vojenskych zariadeni... [Edited on 01.12.2011 Agamemnon]


yamato - 1/12/2011 - 14:44

aby sme sa vratili k teme, toto su tie nove fotky

http://freeimagehosting.nl/pics/0d33879a47831d9eb964b621b79da1be.jpg

mne to pripada ze konfiguracia FG je v poriadku, solarne panely vyzeraju byt otvorene. S takym jednometrovym tracking teleskopom by sme boli mudrejsi
Stale si myslim ze konfiguracne je to velmi perspektivna konstrukcia, po vychytani much a vyladeni softveru z toho moze byt cela seria sond na vypady do vzdialenejsieho vesmiru a "komplikovanejsie" misie. Neviete ako su na tom rusi s RTG zdrojmi?


mrf - 1/12/2011 - 14:45

Myslím že problém vědců a inženýrů v Rusku je že celý
kosmický program (mimo vojenských důvodů) byl vždy spíše
taková státní propagandistická křeč. Bohužel v poslední
dekádě se takové chápání opět začalo obnovovat. I mise F-G
byla inciována spíše jako "velký návrat kosmické velmoci"
pod jasným zadáním mocenského centra. V takové atmosféře
se špatně pracuje.. Naopak u NASA, když odhlédnu od její
jisté byrokratičnosti, přeci jen nahlížíme snahu dělat čistou
vědu, použít peníze na opravdové poznání jako primární cíl.
Proto také u tamnějších vědců a inženýrů vidíme často takovou
přirozenou radost z práce a tvůrčí svobody a výsledky tomu
odpovídají ..


yamato - 1/12/2011 - 14:48

mrf, to tu radsej ani nehovorte...


Agamemnon - 1/12/2011 - 15:09

quote:
mrf, to tu radsej ani nehovorte...


problem je, ze mrf popisal mozne dovody zlyhania u rusov (propaganda, chybajuca prax, etc)...
vy, na druhej strane, obvinujete rusov z toho, ze nezverejnuju co vysetruju a odmietate zobrat do uvahy to, ze pocas vysetrovani (alebo napr. procesnych auditov ap) sa priebezne vysledky nezverejnuju...
ak nezverejnia finalne vysledky vysetrovania, potom bude dovod ich obvinovat... [Edited on 01.12.2011 Agamemnon]


Machi - 1/12/2011 - 15:15

quote:
S takym jednometrovym tracking teleskopom by sme boli mudrejsi



V Německu mají "poloamatéři" 70 či 80 cm na rychlé naváděné montáži. Problém je, že už delší dobu nic neuveřejnili.
Pak je ještě jeden francouz, který také fotí družice.
Jinak rusové a američané mají vojenské sledovací dalekohledy. Američané mají určitě difrakcí limitovaný 3,5 metru velký dalekohled. Rusové měli mnohem menší, ale plánovali také ~3,5 metru. Jestli už je funkční to nevím (tuším, že byl součástí systému Okno).
Takový dalekohled je v optimálních podmínkách schopný na F-G zobrazit 10 cm velké detaily.


yamato - 1/12/2011 - 15:28

quote:
quote:
mrf, to tu radsej ani nehovorte...


problem je, ze mrf popisal mozne dovody zlyhania u rusov (propaganda, chybajuca prax, etc)...
vy, na druhej strane, obvinujete rusov z toho, ze nezverejnuju co vysetruju a odmietate zobrat do uvahy to, ze pocas vysetrovani (alebo napr. procesnych auditov ap) sa priebezne vysledky nezverejnuju...
ak nezverejnia finalne vysledky vysetrovania, potom bude dovod ich obvinovat... [Edited on 01.12.2011 Agamemnon]


Pochybujem ze uz nieco vysetruju, takze nemaju co zverejnovat. Ja sa stazujem na stav ked sa novinky dozvedame z internetovych for, castokrat si protirecia, informovany zdroj ohlasi ze stiahli telemetriu, dva dni na to sa dozvieme ze vlastne nic nestiahli. Starsi ucastnici fora su mozno na toto zvyknuti z hlbokeho minula, ja na to zvyknuty nie som. Ked bezala kampan na kontaktovanie Beaglu2, tak som sa kazdy den docital co je nove, ktora sonda to skusa a ci su nejake vysledky.
Situacia sa postupne zlepsuje a dnes uz su pomerne cerstve informacie ktora stanica a kedy sa pokusa o kontakt (pricom zlepsenie informovania sa cisto nahodne prekryva so zapojenim ESA), ale prve dni po zisteni problemu to pripominalo skor vojensku misiu.


admin - 1/12/2011 - 15:51

quote:
To je velký omyl, pane Kostero. Daňoví poplatníci mají možná jakési zvykové právo vědět, že se projekt jako takový nezdařil.


To jsou slova z doby totality. Ve slušnějších zemích daňový poplatník prostě má právo znát fakta. A nejde o inventární číslo svorky kabelu, který byl možná špatně zapojen(například).

quote:
Zatím ještě není všem dnům konec, takže volání po publicitě za každou cenu není rozumné.


Víc přesnějších informací by rozhodně neškodilo. Vadí to i samotným ruským daňovým poplatníkům. Roskosmos to prostě nezvládl. Tečka. Snad nakonec zveřejní nějakou dostatečně vysvětlující zprávu, ale pachuť z počátečního "skoroneinformování" tu zůstane.

quote:
Myslíte, že takové finální "vysvětlení" nakonec ruské poplatníky uspokojí? Kdo ví. Už dnes ale můžeme říct, že jakékoliv vysvětlení neuspokojí některé poplatníky ne-ruské, že?


Tuhle stupidní hru s vámi odmítám hrát.


Čtenář - 1/12/2011 - 16:22

Jen žádná silná slova, pane Kostero. Neděláte jak admin tomuto serveru takovými řečmi dobrou službu. Odkud jste vzal tu kouzelnou frázi "slova z doby totality", to někde psali?

Kdo berete právo soudit, jak by mělo vypadat informování o průběhu misí? Z jakých podkladů čerpáte a jaká fakta (podle Vás) by měl mít právo daňový poplatník znát? Co konkrétně ještě ano a co už ne, a nezapomeňte uvést důvody. Jakým kritériem to hodláte posuzovat a proč si myslíte, že zrovna toto kritérium by měli akceptovat všichni ostatní? Ve skutečnosti jde jen o váš osobní pohled - nic víc. Tečka.

S kolika ruskými daňovými poplatníky jste osobně hovořil o jejich názoru na kvalitu informování o průběhu nepodařené mise FG? Doufám, že jich bylo alespoň několik tisíc, aby mělo vaše tvrzení nějakou váhu.

Samozřejmě že více informací by nevadilo, to snad platí obecně. Otázka stojí ovšem tak, zda aktuální množství informací poskytované Roskosmosem k misi FG něčemu škodí nebo ne. Pan yamato tvrdil, že "zatajování" a "zatloukání" škodí budoucím projektům, protože poučení, otevřenost atd. Jenomže se IMO ukázalo, že je to jen jeho osobní dojem vyplývající z neaktualizovaného webu.

Určitě to škodí popularitě Ruska a popularitě ruského kosmického výzkumu, minimálně mezi jistými lidmi s jistým způsobem myšlení. Jsou dokonce pravděpodobně i takoví, kterým vadí i to, že nějaký Roskosmos vůbec existuje.

Můžete to nazvat nezvládnutím Roskosmosu. Já bych to tak nenazval a považuji to celkově za nepodstatné. Počáteční nedostatek informací je snadno vysvětlitelný překvapením a nepřipraveností, málokdo přece předpokládal, že mise k Marsu zůstane takto trčet na nízké dráze. Pachuť možná zůstane u někoho, normální lidé akceptují oficiální závěr a půjde se dál. Tečka.


admin - 1/12/2011 - 16:35

Jaká silná slova? Nelíbí se vám, jak vnímám vaši snahu odepřít daňovým poplatníkům veškeré dostupné informace? No to se vám líbit nemusí. To je vaše právo. Moje právo je hodnotit vaše slova.

Ano, jde o osobní pocit nespokojených daňových poplatníků(a můj), zmatených rozporujícími se informacemi, kdy žádná instituce v Rusku není schopna dát úplný a přehledný popis situace a kdy více informací pochází od amatérů apod. To je trapné. Zvlášť když toho je jen na pár řádků.

Proč bych měl hovořit s tisíci Rusy? To si udělejte sám. Mě stačí pozorovat fóra.

Nechápu, čemu by škodilo včas a úplně zveřejnit dosud známé informace. Někomu s jistým způsobem myšlení by to mohlo vadit, ale normálním lidem zcela jistě ne.


dubest - 1/12/2011 - 16:46

fór dne: nick čtenář: "více informací by nevadilo" (míněn Fobos-Grunt:-)


Čtenář - 1/12/2011 - 16:53

Tak vida, už se nám začíná vyjasňovat. Osobní pocity, vnímání vydávané za fakta, zevšeobecňování na základě příspěvků ve fórech... klasický začátek flame, adrenalin stoupá... Ano, to se mi tedy hrubě nelíbí.

Opravdu nechápu, čemu by prospělo hned a úplně zveřejňovat všechny dílčí informace, všechny pokusy a testy, eventuálně plány na nejbliší dobu. Co by tím kdo získal, kromě PR? Pořád čekám, až nám to tu někdo vysvětlí, zkuste to třeba vy.

Na závěr úvaha, má smysl řadit se mezi lidi, co s gustem vytknou "rusákům" i malou nedokonalost? Rád bych to zjistil, abych věděl, zda má další debata smysl. Já sám si myslím, že po tom masasmu a rozkladu, ze kterého se pomalu a s obtížemi vzpamatovávají, by určitý nadhled byl na místě a já s ním nemám problém.


admin - 1/12/2011 - 17:04

A jak jinak chcete poměřovat spokojenost daňových poplatníků? Uděláte nějaké tabulky, kde jim nařídíte, že tyto informace ještě můžou dostat, a to ještě za několik měsíců, a tyto informace už ne?
Myslím, že jsem to dříve popsal jasně. Jde o nespokojené daňové poplatníky. Kdo to chce chápat, pochopí. Kdo nechce, jeho věc.

Čemu by to prospělo? Už jsem to tu napsal několikrát. Možná ne dostatečně explicitně. Tak tedy proto, aby byl zájem daňových poplatníků(a nejde jen o Rusy, že ano) saturován. Ze všech oficiálních a neoficiálních informací tu není jedna jediná, která by například ohrozila bezpečnost státu, nebo třeba prozradila nepatentovaný technologický trik, atd. Neexistuje tu jeden jediný důvod cokoli z toho nezveřejnit(včas, úplně, přehledně). Zato je dost naštvaných daňových poplatníků, kteří budou spokojeni jen v tom případě, když se jim naservíruje maximum možného. To jako důvod bohatě stačí.

Já Rusy neshazuji, nehaním, nic z toho. Že je kritizuji? Kritizuji i NASA, nebo ESA. No a? Infantilní rusofobní a rusofilní hrátky ignoruji.


yamato - 1/12/2011 - 17:08

quote:

Na závěr úvaha, má smysl řadit se mezi lidi, co s gustem vytknou "rusákům" i malou nedokonalost?


z vasej upornej snahy obhajit neobhajitelne a z vyssieuvedenej vety mam pocit, ze prave tej preukazanej nedokonalosti sa velmi obavate. Neviem ci to az tak otrasie vasim nazorom na svet, ale realita je taka, ze chyby sa stavaju. Stavaju sa v USA, v europe, v cine aj v rusku. Zatial co jedni si ich normalne pred svetom priznaju, druhi mlcia alebo zatlkaju, a ich fandovia to obhajuju "zvykovym pravom" na informacie a drzhubnou povinnostou danovych poplatnikov. Mne to pride ako prejavy pocitu menejcennosti.


...bo - 1/12/2011 - 17:43

Rusové prostě mají již od carských dob zaběhnutý způsob nakládání s informacemi a veřejnými statky a k žádné zásadní změně mentality u nich nedošlo.

Nikdo tady nejsme asi občanem Ruska a tzv daňovým poplatníkem RF takže tenhle argument je irelevantní.

NASA,ESA, JAXA by okamžitě svolaly tiskovou konferenci za účasti členů týmu a nějakého hlavouna a prostě by zodpověděly otázky dle svých aktuálních znalostí.

Rusové nás nechaj za 30 let nahlídnout do archivu jak to vlastně bylo v tom roce 2011. [Edited on 01.12.2011 ...bo]


Lojzo - 1/12/2011 - 17:47

quote:
Tak vida, už se nám začíná vyjasňovat. Osobní pocity, vnímání vydávané za fakta, zevšeobecňování na základě příspěvků ve fórech... klasický začátek flame, adrenalin stoupá... Ano, to se mi tedy hrubě nelíbí.

Opravdu nechápu, čemu by prospělo hned a úplně zveřejňovat všechny dílčí informace, všechny pokusy a testy, eventuálně plány na nejbliší dobu. Co by tím kdo získal, kromě PR? Pořád čekám, až nám to tu někdo vysvětlí, zkuste to třeba vy.



Nevím jak u Rusů, ale u nás platí zákon o infomacích 106/1999. Přečtěte si ho. V zemích řekněme "našeho typu" se považuje víceméně za nejnižší přípustný standard.


Lojzo - 1/12/2011 - 17:49

quote:
quote:
Tak vida, už se nám začíná vyjasňovat. Osobní pocity, vnímání vydávané za fakta, zevšeobecňování na základě příspěvků ve fórech... klasický začátek flame, adrenalin stoupá... Ano, to se mi tedy hrubě nelíbí.

Opravdu nechápu, čemu by prospělo hned a úplně zveřejňovat všechny dílčí informace, všechny pokusy a testy, eventuálně plány na nejbliší dobu. Co by tím kdo získal, kromě PR? Pořád čekám, až nám to tu někdo vysvětlí, zkuste to třeba vy.



Nevím jak u Rusů, ale u nás platí zákon o infomacích 106/1999. Přečtěte si ho. V zemích řekněme "našeho typu" se považuje víceméně za nejnižší přípustný standard.

Pokud by to na vás bylo příliš dlouhé čtení, pak ve zkratce máte právo na jakékoli informace pokud se na jejich vytváření podílely veřejné prostředky a nejsou (zdůvodněně) ve speciálním režimu.


David - 1/12/2011 - 18:16

U Spiritu klekl svého času počitač a problém byl popsán,řešen a vyřešen naprosto transparentně, totéž u japonského Sokola , ani NASA, ani JAXA nic " nezatloukaly", tím méně sváděly na nějakého "ďaďu" mezi svými odborníky, nebo na nějaký "radar" v cizin ě.Jsou jen dvě možnosti, buď rusové opravdu neví co se stalo a to je k smíchu, nebo to tají a to je k pláči.V každém případě je nyní k smíchu Mars-500.


Čtenář - 1/12/2011 - 18:17

yamato: není na co reagovat, věcnost se už vytratila
..bo: prázdná ideologická lamentace, není nač reagovat

Lojzo: pletete si právo na informace (ruské současné zákony detailně neznám), které nikdo nikomu neupírá, s povinnosti bez vyzvání informovat nejlépe o všem. Jste občanem RF? Pošlete dotaz na Roskosmos. Zavolejte jim. Jste-li novinář, žádejte rozhovor, pošlete otázky, jestli si myslíte, že to zajímá tolik lidí, abyste to prodal.

Není mezi přítomnými někdo s reálnými aktuálními kontakty do Ruska? Může poreferovat o tom, jestli cítí běžný Rus frustraci z nedostatku informací o komunikaci se zaseklým FG?

Pánové, ptám se znovu a naposledy - jak konkrétně by bývaly měly informace od Roskosmosu vypadat, kolik mělo být tiskovek, kolik tiskových prohlášení, kolik webových stránek. Chci slyšet počty a zdůvodnění, proč ne víc nebo míň a čemu by to jak prospělo.


PINKAS J - 1/12/2011 - 18:25

Myslím, že hlavní problém v informacích je to, že nic víc, než řekl ředitel a náměstek Roskosmosu nemají. Od té doby proběhlo mnoho pokusů o spojení jak v Rusku tak ze strany ESA, ale většinou neúspěšné, bez výsledků. Asi nemá cenu neustále informovat o různých podrobnostech technických úprav sledovacích stanic, když výsledek je vždy nula. Především nevědí podstatu ani příčinu selhání sondy. Kdyby sepodařilo něco pozitivního, určitě by byla veřejnost okamžitě informována.


yamato - 1/12/2011 - 18:29

no pokial sa bavime o vecnosti, ta sa vytratila akonahle ste tu zacal razit teoriu ruskej bezchybnosti.

quote:

Není mezi přítomnými někdo s reálnými aktuálními kontakty do Ruska? Může poreferovat o tom, jestli cítí běžný Rus frustraci z nedostatku informací o komunikaci se zaseklým FG?



Vase otazky su velmi zavadzajuce. Bezneho rusa FG vobec nevzrusuje, tak ako bezneho americana nevzrusuje MSL. Ma teraz NASA zrusit priame prenosy startov, aktualizacie svojho webu a tlacovky?

quote:

Pánové, ptám se znovu a naposledy - jak konkrétně by bývaly měly informace od Roskosmosu vypadat, kolik mělo být tiskovek, kolik tiskových prohlášení, kolik webových stránek. Chci slyšet počty a zdůvodnění, proč ne víc nebo míň a čemu by to jak prospělo.



no na zaciatok by stacila aj jedna tiskovka Normalne si hlavouni posadaju pred novinarov a zodpovedia otazky. A keby sa stranka Roskozmosu aktualizovala castejsie nez raz za tyzden, to uz by bola uplna bomba. Asi chceme privela...




...bo - 1/12/2011 - 18:32

Milý Čtenáři. Slyšíte trávu růst. Já nelamentuji, natož ideologicky.
Nemám proč, tu sondu jsem neplatil a jen jsem ve zkratce popsal, jak Rusko funguje po staletí.

My tady jenom srovnáváme otevřený přístup západních agentur a ruské šušlení.
Máte venkoncem pravdu, že je to ruský problém a nám do toho moc není. Akorát že s tím dopředu dělali takový humbuk, že následující ticho po pěšině působí docela komicky.
Něco jako Putin vzpírající s vážnou tváří nafukovací činku


dubest - 1/12/2011 - 18:34

pro nick čtenář: po nezdaru na LEO měla být tiskovka a oznámit nezdar, popsat situaci a odpovědět na dotazy novinářů, stačila by i jen jedna tiskovka, nekonala se žádná, na stránkách Roskosmosu to mělo být oznámeno druhý den, nejpozději ten další, nebylo tam nic...toť vše, mentalita Rusů je ale taková, že nic takového neproběhlo, jak zde bylo řečeno v NASA, ESA či JAXA naprosto běžná praxe, to chceme po Rusech tolik aby zveřejňovali informace, byť jen ty základní?


Machi - 1/12/2011 - 18:38

Milý čtenáři, on by možná ten problém s komunikací Roskosmos - veřejnost nebyl až tak viditelný, nebýt otevřenosti ESA a vynalézavosti amatérů.
A to je ten problém pro RK. Když srovnáte kolik máte dat od ESA a od amatérů, s tím kolik jich máte od RK, pak RK vychází jako břídil a to přesto, že nepochybuji, že teď mají spoustu práce s tím zjistit, co se vlastně stalo a že dříve či později (až poté co F-G shoří v atmosféře) nějakou zprávu vydají.
A to už nemluvím o tom, když se do toho zapletou vysloužilí generálové a nevhodně aktivní prezident, pak už se dá hovořit i o ostudě (tentokrát ale ne ostudě RK ale celého ruského vedení).
Můžete si samozřejmě zase říct, že jsem jen další přispěvatel, kdo kope do Ruska, ale stejně bych to napsal kdyby se to stalo u nás či třeba v USA (nakonec není výjimkou, že jak u nás tak v USA, prezident řekne nějakou totální blbost ).


Machi - 1/12/2011 - 18:45

Ještě k tomuto:
"Jsou dokonce pravděpodobně i takoví, kterým vadí i to, že nějaký Roskosmos vůbec existuje."

Opovažuji se tvrdit, že nikdo takový zde není (a to ani v řadách skutečně tvrdých kritiků ruského programi).


Čtenář - 1/12/2011 - 18:49

yamato:
Co je to zase za řeči, kdo a kde razí teorii ruské bezchybnosti? Vždyť je to průšvih jako hrom. Princip je ale v tom, že z našeho pohledu MOHLO být informování Roskosmosu obsáhlejší, ale objektivně je pravda, že NEMUSELO.

Jinak s podstatě souhlasím s příspěvkem p. Pinkase. Není moc co zveřejňovat, zkoumání pořád probíhá.

NASA a MSL, myslíte, že NASA udržuje nákladné tiskové oddělení proto, že jí leží na srdci informování běžných amerických občanů a odborné veřejnosti? Nikoliv, idealismus stranou. Jde IMHO především o PR, které slouží k obhájení vlastního rozpočtu. Možná, že až Roskosmos identifikuje potřebu podobného PR, budou tiskovky na denním pořádku.

Aspoň nějaké počty :-) Proč ne, jedna tiskovka o potížích (opravdu nebyla žádná?) a web jednou týdně. Beru. No, asi chcete po takovém průšvihu skutečně moc.


Lojzo - 1/12/2011 - 19:12

quote:
Lojzo: pletete si právo na informace (ruské současné zákony detailně neznám), které nikdo nikomu neupírá, s povinnosti bez vyzvání informovat nejlépe o všem.


Vůbec nic si nepletu, to vy jste si spletl místo. Tady není trollovna.


yamato - 1/12/2011 - 19:22

quote:
yamato:
Co je to zase za řeči, kdo a kde razí teorii ruské bezchybnosti? Vždyť je to průšvih jako hrom. Princip je ale v tom, že z našeho pohledu MOHLO být informování Roskosmosu obsáhlejší, ale objektivně je pravda, že NEMUSELO.



to nikto nepopiera. Ovsem ja tiez nemusim kritizovat ruske ticho, ale MOZEM. Proste predvadzaju na dnesnu dobu podstandard, tak to poviem.

quote:

NASA a MSL, myslíte, že NASA udržuje nákladné tiskové oddělení proto, že jí leží na srdci informování běžných amerických občanů a odborné veřejnosti? Nikoliv, idealismus stranou. Jde IMHO především o PR, které slouží k obhájení vlastního rozpočtu. Možná, že až Roskosmos identifikuje potřebu podobného PR, budou tiskovky na denním pořádku.



PR je o pozitivnych vztahoch s verejnostou. To sa okrem ineho robi aj otvorenym informovanim, o co sa NASA snazi. Samozrejme ze im ide o rozpocet - je to snad zle? Nesmieme informovat verejnost, aby nahodou neslo o PR? To co je za cudesnost?
Rusi PR nerobia, pretoze sa este nenaucili naklanat si verejnu mienku. V krajine, ktora ma nulovu historiu obcianskej spolocnosti, to je pochopitelne.


Čtenář - 1/12/2011 - 19:53

Lojzo: zamyslete se znovu, paličatost stranou

yamato:
celkem souhlasím. Jen dodám, ať si NASA informuje jak chce, zaplaťpámbůh za to, ale prosím nevydávejte to za nějaký standard nebo dobročinnost. Jde o její rozpočet. Občanskou společnost bych do toho fakt netahal.

Až bude RK vystaven stejné potřebě obhajovat svoje peníze jako NASA, bude investovat i do PR. Do té doby není racionální pohoršovat se nad tím, že neumějí nebo nechtějí dodržovat "standard" NASA. Nemá to nic společného se "zarytým mlčením".

Abychom se vrátili k meritu věci, nezdá se mi, že by RK něco tajila nebo zamlčovala. Na tom musím trvat. Jestli jste přesvědčen o opaku, dokažte to.


yamato - 1/12/2011 - 20:25

ja netvrdim ze taja alebo zamlcuju, dnes to uz ani moc dobre nejde, amateri si odfotia ich sondu alebo rovno vypocuju pipanie telemetrie (zdravim RYSa)
Ja hovorim ze informacne to nezvladli. Ovsem asi mate pravdu v tom, ze rusi nikdy neboli vystaveni potrebe robit nejake PR pred verejnostou, takze asi v tom jednoducho nemaju prax. Avsak ked si pozrieme rozpocet Roskozmosu na planetarne vyskumne misie, a ked si pozrieme reakciu kremlu, tak s tym PR by asi mali velmi rychlo zacat.


Agamemnon - 1/12/2011 - 21:07

https://twitter.com/#!/esaoperations

No results seen following 2 command uplink passes today from ESA's #Maspalomas station #PhobosGrunt

ESA teams will send commands up - 4 slots available tonight via #Perth station & 2 more 02.12 via #Maspalomas #PhobosGrunt

ESA #Perth station passes tonight not optimum: 1 in eclipse, 1 w/only little Sunlight, 2 w/Sunlight but not best pointing #PhobosGrunt


HonzaVacek - 1/12/2011 - 22:23

quote:
...nerobim si iluzie, ze niekedy uvidime nejake aktualne fotky z vojenskych zariadeni...


Stačí si vzpomenout na rok 2003 a STS-107. Tehdy USAF poskytla NASA snímky ze svých vojenských zařízení na AFB Kirtland a dalších. Ty snímky byly během týdne zveřejněny. Tím ovšem neříkám, že kvalita snímků je ta nejlepší, jakou USAF může dosáhnout. To samozřejmě nezveřejní žádná armáda.

http://www.aviationspectator.com/node?page=986


HonzaVacek - 1/12/2011 - 22:34

quote:
Až bude RK vystaven stejné potřebě obhajovat svoje peníze jako NASA, bude investovat i do PR.


To nějak ovšem nějak nekoresponduje s argumentací na tomto fóru, že ruské kosmické projekty se potýkají s nedostatkem peněz.


HonzaVacek - 2/12/2011 - 01:28

Podle RIA.ru k 1.12. 3:03 GMT činilo perigeum 208.7 km a apogeum 305.7 km. Sonda tedy nadále vykazuje klesání cca 1 km / den (zřejmě je tím myšleno zkracování velké poloosy dráhy).


astalavista - 2/12/2011 - 09:51


Pro vsechny co tu kritizuji nedostatek informaci RKA: a)podivejte se treba na Challenger jak dlouho trvalo vysetrovani nez se k tomu nekdo poradne vyjadril, a za b) jaka informace vam presne ted schazi?


.


Čtenář - 2/12/2011 - 10:04

quote:
To nějak ovšem nějak nekoresponduje s argumentací na tomto fóru, že ruské kosmické projekty se potýkají s nedostatkem peněz.


Obě tyto věci mohou být (a já myslím, že jsou) splněny současně.

RK může mít málo peněz, a zároveň ví, že bez ohledu na PR víc v nejbližších několika letech nedostane. Pak zde žádný rozpor není.

Škoda že tu nemáme nějakého insidera :-)


yamato - 2/12/2011 - 10:09

neviem aky vplyv ma v rusku verejna mienka na statny rozpocet, fakt by to chcelo insidera. Na zapade je ten vplyv znacny, a preto aj PR vesmirnych agentur je na trosicku inej urovni. Oni vedia ze musia zatiahnut verejnost do toho co robia, musia sa "predat", pretoze danovy poplatnik, ergo kongresman neda len tak 2,5miliardy na nejaky rover, ktory nikto nezasvateny nevidel, na nete su dokopy 3 fotky, a nikto mimo agentury netusi co vlastne na tom marse bude robit...


Machi - 2/12/2011 - 10:33

quote:
Tím ovšem neříkám, že kvalita snímků je ta nejlepší, jakou USAF může dosáhnout. To samozřejmě nezveřejní žádná armáda.

http://www.aviationspectator.com/node?page=986


Kvalita je zřejmě blízko maximálního (bez přesné informace o aktuální vzdálenosti od AMOSu to lze jen odhadnout). Je totiž třeba si uvědomit, že parametry, a tedy i rozlišení pozemních systémů, jsou známy (na rozdíl třeba od špionážních družic), tzn. že každý si může zjistit jak daleko mají dané snímky k reálu.
Můžu vám nic potvrdit, že parametry adaptivní optiky v AMOSu jsou dnes asi nejlepší na světě a zůstane to tak až do doby, kdy se spustí ExAO systémy v blízkém IR a viditelném spektru u vědeckých dalekohledů.


Machi - 2/12/2011 - 10:42

Oprava:

Můžu vám nicméně potvrdit, že parametry adaptivní optiky v AMOSu jsou dnes asi nejlepší na světě...


yamato - 2/12/2011 - 11:23

keby som si chcel zaspekulovat, niekto by mohol pouzit nejaku druzicu urcenu na spehovanie spionaznych satelitov, a urobit "on-orbit" foto. Ak by taku druzicu mali rusi, nemusia taketo udaje ani pustit von, takze neprezradia ani schopnosti, ani existenciu takej druzice (keby nahodou niekto este nevedel ze take druzice su)
Pripadne to odfotia amici a ruski vedatori si najdu fotky len rano na stole, jak je zvykom u nas v parlamente


raul - 2/12/2011 - 17:07

Pokud nenastanou nějaké zásadní změny, ESA končí s dalšími pokusy. Předpokládaný vstup do atmosféry je nyní nejdříve 30.ledna.

December 1/2
Overnight, Perth had opportunities and attempted communication, again with no response. The actual communication plan is not known.

December 2
Maspalomas had two usable passes in daylight and, with each, communication was attempted with no result, The actual communication plan is not known.

After these two attempts, ESA announced that there would be no more. ESA remains available to assist further should there be a significant ( but unlikely) change in Phobos-Grunt's fortunes.

http://www.zarya.info/Diaries/Misc/PhobosGrunt1.php#log


HonzaVacek - 2/12/2011 - 23:05

Ruští specialisté se zřejmě pokusí vyslat "naslepo" sondu k Marsu. Nejdříve odzkoušejí sled příkazů pro sondu na emulátoru a pak tyto příkazy vyšlou k sondě. Oznámil to Wolfgang Hell z ESA. Podle něho byly všechny možnosti pro komunikaci se sondou Fobos-Grunt již vyčerpány, kromě těch, které by mohly poškodit sondu nebo její vybavení.


Machi - 2/12/2011 - 23:22

Tady jsou nějaké další informace z ESA o P-G (od koho taky jiného)
http://www.spacenews.com/civil/111202-esa-abandons-mars-probe.html

Warhaut:
"Mise již není možná......, ale rusi se nevzdají".


Agamemnon - 2/12/2011 - 23:49

quote:
Ruští specialisté se zřejmě pokusí vyslat "naslepo" sondu k Marsu. Nejdříve odzkoušejí sled příkazů pro sondu na emulátoru a pak tyto příkazy vyšlou k sondě. Oznámil to Wolfgang Hell z ESA. Podle něho byly všechny možnosti pro komunikaci se sondou Fobos-Grunt již vyčerpány, kromě těch, které by mohly poškodit sondu nebo její vybavení.



oni veľa možnosti nemajú... ak to nebude fungovať, tak nebude... ak bude, tak možno trafia mars... ak netrafia mars, tak aspoň to nespadne na zem...


Tuareg - 3/12/2011 - 06:16

A sakra. Tak to určitě netrefí ani Fobos ani Mars, ale sestřelí první sondu co obíhá kolem Marsu a pak to spadne přímo na MSL.


PINKAS J - 3/12/2011 - 09:50

Quote:

http://www.spacenews.com/civil/111202-esa-abandons-mars-probe.html
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Z článku:
ESA and Russia signed a Phobos-Grunt cooperation agreement several years ago under which ESA’s tracking antennas would be used to communicate with Phobos-Grunt during its cruise phase, well after it had left Earth orbit.
“This is why we had a good understanding of the transponder characteristics” of the spacecraft, making it relatively easy for ESA to attempt to communicate with it, Warhaut said.

Stručně: ESA a Rusko podepesli dohodu o spolupráci při sledování F-G již před několika roky. Proto specialisté ESA znali dobře charakteristiky vysílče a mohli snadno komunikovat s F-G


David - 3/12/2011 - 11:25

Pokud by se jim podařilo nakonec odletět,mohou všechny plánované operace simulovat vč.návratu pouzdra,takový inženýring by byl alespoň k něčemu, obávám se však,že se odletět nepodaří a sonda bez užitku shoří.


raul - 3/12/2011 - 12:08

quote:
Ruští specialisté se zřejmě pokusí vyslat "naslepo" sondu k Marsu. Nejdříve odzkoušejí sled příkazů pro sondu na emulátoru a pak tyto příkazy vyšlou k sondě. Oznámil to Wolfgang Hell z ESA. Podle něho byly všechny možnosti pro komunikaci se sondou Fobos-Grunt již vyčerpány, kromě těch, které by mohly poškodit sondu nebo její vybavení.

Vyslat sondu naslepo na meziplanetární dráhu? Tak to určitě není.

Rusové se možná budou pouze pokoušet vyslat příkaz ke spuštění motoru i bez asistence ESA s cílem zvýšit jeho dráhu.
Rusové zatím neprohlásili že sonda je ztracena. Pozemní stanice Bajkonur se může i nadále pokoušet navázat spojení. Bez spolupráce s ESA ale již mají daleko menší šanci uspět. [Upraveno 03.12.2011 raul]


HonzaVacek - 3/12/2011 - 12:20

quote:
Vyslat sondu naslepo na meziplanetární dráhu? Tak to určitě není.


A sakra. Teď to čtu znovu a je to tak. Jde asi jenom o to zvýšit orbitu. Asi jsem měl nějaký mžitky před očima a z "mežpalnetnuju staciu" a o kousek dál "orbite" jsem stvořil meziplanetární dráhu Ach jo! Omlouvám se a díky za opravu.


milantos - 3/12/2011 - 12:49

Pokud správně chápu to vyjádření, chtějí se pokusit přímým signálem zapnout naslepo motory s cílem zvýšení dráhy . Což bez kontroly orientace a jakékoliv zpětné vazby může ovšem vést ke změně dráhy na jakoukoliv dráhu - z 50% na zvýšení, z 50% ke snížení. To vypadá na poslední zoufalý pokus něco vůbec udělat, a v případě úspěchu získat čas.


avitek - 3/12/2011 - 13:40

Fakta o průběhu letu:

Jediné potvrzené informace o navázání spojení se sondou F-G byly ze stanice ESTRACK u města Perth v Západní Austrálii ve dnech 2011-11-22 a 2011-11-23.

Zprávy ruských tisskových agentur RIA a Interfax o tom, že bylo navázáno spojení se sondou ze sledovací stanice na Bajkonuru, odvolávající se na "zdroj z raketokosmické oblasti" nebyly nikdy potvrzeny z oficiálních zdrojů (ani Federální kosmická agentura, ani Lavočkinova konstrukční kancelář).

V datech s elememty dráhy poskytovanými prostřednictvím organizace Space Track strategickým velitelstvím amerických ozbrajených sil (USSTRATCOM) byly zatím zaregistrovány dvě "nepřirozené" (tj. zcela evidentně nevysvětlitelné vlivem odporu atmosféry nebo jinými vnějšími vlivy):

2011-11-10 až 2011-11-13 - mírné zvýšení výšky dráhy, případně snížení rychlosti poklesu.

2011-11-27 až 2011-11-29 - razantní snížení výšky apogea dráhy z 335 km na 312 km, souběžně s nepatrným vzrůstem výšky perigea z 207 km na 210 km.

2011-12-01 a 2011-12-02 - USSTRATCOM katalogizoval dva objekty, pocházející ze sondy; jedná se evidentně o lehké objekty, jejichž dráha rychle klesá. Nedá se vyloučit, že mohou souviset s poslední změnou dráhy (T. Molczan se snad pokouší spočítat okamžik, kdy se od sondy tyto úlomky oddělily).

Poslední radikální změna dráhy zkrátila předpokládanou dobu existence sondy na oběžné dráze kolem Země, a to o více než týden. Podle dnešních elementů dráhy vychází zánik sondy na 2012-01-07 +/- 7 dní, pokud nebude manévrovat.




raul - 3/12/2011 - 22:54

Podle SpaceTrack je objekt G už dole. Musí to být asi něco hodně lehkého s velkou plochou (fólie), protože podle posledních dat z 29.11. 4:38 UTC měl ještě 271/239km. Dle twitteru byl v té době asi 24km nad/700km za FG. Oddělit se tedy musel o něco dříve. Podle @Zarya_Info snad někdy na přelomu 28/29.11, čili to se změnou dráhy FG opravdu může souviset.

Objekt H byl 1.12. 18:12 UTC na orbitě 224/179 km, takže touhle dobou bude už asi také z orbity.
Není také ale vyloučeno že se jedná o jeden a tentýž objekt. A nebo naopak mohly být i další, které se nepodařilo zachytit.

http://www.zarya.info/Diaries/Misc/PhobosGrunt2.php


HonzaVacek - 5/12/2011 - 21:33

Zdá se, že sonda začala nekontrolovaně rotovat. Její jas se mění s periodou 20 s.

http://ria.ru/science/20111205/507553593.html


Ervé - 7/12/2011 - 12:41

http://www.spaceflight101.com/phobos-grunt-mission-updates.html
Téměř jistě konec všech nadějí. F-G nekontrolovaně rotuje, za měsíc shoří v atmosféře.


Čtenář - 7/12/2011 - 12:59

JJ, zázrak se nestal, mise je ztracena. FG je mrtev, ať žije FG-II.


Agamemnon - 7/12/2011 - 13:49

http://www.interfax.ru/news.asp?id=220496

esa z maspalomas urobila dalsi pokus o kontakt... neuspesny...


avitek - 7/12/2011 - 16:25

Dalši pokusy ESA na žádost Rusů jsou naplánovány na středu až pátek, tj. 2011-12-07 až -09; dnešní (2011-12-07) pokus o vyslání povelu k zážehu motoru sondy ze stanice Maspalomas na Kanárských ostrovech byl opět neúspěšný.

http://ria.ru/science/20111207/509319097.html

http://ria.ru/science/20111207/509492824.html


Agamemnon - 7/12/2011 - 21:36

http://www.esa.int/SPECIALS/Operations/SEM3T55XPVG_0.html

to isté info, len od esa...


Jaro. - 7/12/2011 - 22:55

Po mesiaci mlčania Chartov prehovoril:

http://www.izvestia.ru/news/508997

http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_launch.html#12_7


Agamemnon - 8/12/2011 - 15:32

quote:
http://www.izvestia.ru/news/508997


pre anglicky hovoriacich to prelozil jeden diskutujuci na NSF:

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=27289.msg837307#msg837307


Čtenář - 8/12/2011 - 16:28

...víceméně potvrzení našich spekulací o úzkých svazcích vyzařovacích charakteristik a nepřesném směrování pro LEO objekt přímo od zdroje...

aneb, jak se říká, rychle, levně, dobře ... kterékoliv dvě z těchto tří můžete mít. FG tým zvolil levně a rychle (po resuscitaci).

Byl to husarský kousek a holt nevyšel. Důkazy s největší pravděpodobností shoří při návratu a půjde se dál


milantos - 8/12/2011 - 16:40

Z toho článku mám bohužel dojem , že se nás autor snaží přesvědčit, že po 15 letech půstu se povedlo Rusku postavit něco impozantního. To, že to neodletělo ani od Země je skoro nepodstatné. Stále mi to připomíná dobu, kdy sovětský trpaslík byl největší na světě a sovětské hodinky byly nejrychlejší ....


dubest - 8/12/2011 - 17:05

Husarským kouskem se obvykle míní úspěšný počin nikoliv selhání, že? Spíš se kloním k názoru nicku milantos....


Čtenář - 8/12/2011 - 17:24

Pánové, vy a vaše dojmy...

Mám psát, že je to opravdu impozantní sonda?

Po jejím selhání (příčina může být klidně i nějaká pitomost, která se
může stát komukoliv) je to zbytečné.


dubest - 8/12/2011 - 17:53

to se sice může stát každému,ale ne několikrát za sebou, to už o něčem svědčí....tedy žádné dojmy, ale tvrdá realita, především pro Rusy, už se to tu probíralo a docela důsledně


Machi - 8/12/2011 - 17:55

No nic, život jde dál. Doufám, že to skutečně byla jen nějaká blbá chyba, která se u dalších misí (tzn. nyní měsíčních) nebude opakovat.
Uvidíme.


HonzaVacek - 8/12/2011 - 20:51

Podle RIA dojde k zániku sondy počátkem ledna kolem 10.1.2012. Apogeum již kleslo pod 300 km. K 12:46 GMT činilo apogeum 292.63 km a perigeum 204.63 km. Pan A.Vítek na SPACE 40 přepovídá zánik sondy na 7.1.2012 ± 7 dní (orientační výpočet k 7.12.).


HonzaVacek - 8/12/2011 - 21:15

Na www.russianspaceweb.com je i vyjádření Viktora Chartova z Lavočkinovy konstrukčí kanceláře. Připouští, že program Fobos-Grunt byl vzhledem k současnému stavu ruského planetárního výzkumu příliš ambiciózní. Vyzval k obnovení programu průzkumu hlubokého výzkumu včetně lunárních misí Luna-Resurs a Luna-Glob, které byly již dříve schváleny v rámci Federálního kosmického programu. Tyto sondy však patří do stejné rodiny sond jako F-G a proto kritici namítají, že je nejdříve zásadně změnit systémy řízení letu.


yamato - 8/12/2011 - 21:18

quote:

Po jejím selhání (příčina může být klidně i nějaká pitomost, která se
může stát komukoliv) je to zbytečné.


bohuzial v kozmonautike je jedno, ci je pricina nejaka pitomost alebo zasadny problem. Vysledok je rovnaky.

Kozmicke velmoci nestoja na tom ze im to "v podstate" funguje. Stoja na tom ze maju dotiahnute detaily a pitomosti sa im nestavaju.

Velmi rusom fandim aby sa vratili na pole medziplanetarneho vyskumu, ale musia zacat vyskumom svojich procesov. Inak sa im pitomosti budu kazit stale. Nejake personalne postihy procesy nezmenia.


yamato - 9/12/2011 - 15:07

napadla ma jedna myslienka (nastastie to nie je utok na verejneho cinitela)

kedze rusi budu mat evidentne este zopar problemov, nez svoj medziplanetarny program rozbehaju (tak ako mali problemy kym rozbehali sojuz), mohli by v seriovej vyrobe urobit zopar kusov FG bez drahocennej vedeckej aparatury (nazvime to prototypy). V podstate by islo len o hardver samotnej sondy. Tieto by zoparkrat, s minimom paliva v nadrziach, vypustili ako sekundarny naklad, a simulovali s nimi vsetky manevre. Ak su v konstrukcii nejake vady, takymto testovanim sa odhalia. Taktiez sa rozbeha pozemna sledovacia siet. Kedze ide iba o seriovo vyrabany hardver, pripadne nezdary by neboli zase take drahe. At the end of the day, bude tu komplexne otestovany hardver, na ktory mozeme bez obav navesat vedecku aparaturu a poslat ho na mars.
Mozno ze v ruskych podmienkach je lacnejsie veci proste vyskusat priamo v kozme, nez ich testovat na zemi. Neviem ci rusi disponuju tak rozsiahlym testovacim zazemim ako USA, ale pokial viem, odjakziva isli skor systemom pokus-omyl (asi je to pri ich cenach nosicov vyhodnejsie). Takze tomu vlastne len daju urcity formalny ramec


Čtenář - 9/12/2011 - 15:29

Myslím, pane yamato, že byste měl co nejdříve vyhledat správná telefonní čísla, připravit CV a dát se do služeb Roskosmosu nebo některého z jeho dodavatelů. Myslím, že odborníků na testing a commissioning není nikdy dost a rusku se budou v jeho nelehkém oživování meziplanetárního programu moc a moc hodit.

Váš návrh je zhruba takový, jako kdybyste pro nějakou automobilku, po zjištění, že její airbag při jedné komplikované kolizi na dálnici nevystřelil, a jsou k dispozici jen hrubé záběry z dálniční kamery, nic jiného, navrhnul, aby vyrobili několik aut bez rádia, klimatizace a elektrického otvírání oken, a tyto auta zkusili jednoduchým rádiovým ovládáním rozjet proti zdi.

Pokud by v těchto testovacích očesaných vozech fungovaly airbagy bezvadně, je možné podle vás říci, že závady byly odhaleny a airbagy se mohou nadále montovat do sériových vozů.

Nesmyslnost tohoto postupu je zjevná. Pokud jste sám někdy něco konstruoval a ladil, víte dobře, že maximálně zaručená cesta k úspěchu vede přes dobrý a stabilizovaný tým, zaběhanou rutinu při všech procedurách, až zdánlivě nesmyslně byrokratizovaný proces validace a verifikace, řadu neustále a neustále opakovaných testů a ověřování a hlavně, takovou telemetrii, která se neztratí a bude vždy k dispozici technikům pro analýzu případné chyby. Nic nenahradí opakované pozemní testy, protože ostrý test není možné nikdy opakovat vícekrát a při neúspěchu musíte začít úplně od nuly. Nakonec samozřejmě na ostrý test také dojde, ale bude jen jeden - anebo třeba i žádný a vše bude fungovat i napoprvé.

Nepřetržitá telemetrická data a neustálý rádiový kontakt se sondou (svým způsobem i dohled a krytí, kdyby náááhodou chtěl třeba někdo škodit) je zásadní a klíčový faktor úspěchu. Bez toho to opravdu nepůjde. Rusové prostě budou muset vypouštět sondy bez zastávky na LEO bez ohledu na komplikace tohoto postupu, nebo zajistit dostatečné pokrytí stanicemi, ať už z lodí, z nově vystavených základen na pronajatých územích, nebo pronájmem kapacit jiných neutrálních zemí.

Toto nenahradí žádná sériová výroba a vypouštění polomrtvých sond.


Conquistador - 9/12/2011 - 15:41

No rusi už přeci rozbihají komunikační síť satelitů takže žadné nové pozemní stanice ani nákladné budovaní zaoceánských loďí nebude zapotřebí


yamato - 9/12/2011 - 15:46

preco hned tak utocne? nestihol ste obed? len som nadhodil jednu myslienku do tejto polomrtvej diskusie

samozrejme idealne by bolo vsetko nalezite otestovat na zemi a vypustat perfektnu sondu (jak to robia americania). Lenze rusky track record jasne ukazuje, ze ich sondy z nejakeho dovodu nie su dostatocne testovane, a ten dovod pretrvava. Aj ruske uspechy s venerami stali viacmenej na postupnom vyladovani po neuspesnych pokusoch. To vo mne navodzuje pocit, ze pre rusov je lacnejsie obetovat nosic (ktore vyrabaju ako parky) a proste to skusit, nez nieco zdlhavo a zlozito testovat. Alebo to viac vyhovuje ruskej mentalite, neviem...
Kazdopadne sa pytam, ked uz to robia takto, preco pri tom musia znicit aj drahu aparaturu? Preco nemozu tie neuspesne pokusy absolvovat nanecisto s lacnejsim hardverom? Telemetria a nalezite spojenie su samozrejmost, neviem preco ste rozporoval zrovna to...

Mimochodom, bezpecnost aut sa testuje prave tak, ze zoberete hotove auto a nechate ho naburat. Zistite co sa stalo, urobite upravy a skusite znova.
Americania robia sondy tak, ze otestuju kazdy airbag, urobia matematicke modely, ako ten airbag v tom aute zafunguje, simulacie atd. daju to dokopy a spoliehaju sa na vysledky testov, ze to pokope bude fungovat.
Rusi robia sondy tak, ze nacpu do auta airbagy a ostatnu vybavu, lenze hned aj dieta do detskej autosedacky, auto poslu na dialnicu a ak to rachne, budu hladat vinnika.
Ja sa pytam preco nemozu urobit auto, nedat tam dieta, poslat ho na testovaciu drahu a zistovat ci funguje?


Čtenář - 9/12/2011 - 16:12

Slyšíte trávu růst, pane yamato, můj oběd byl skvělý, z mé strany to nebyl útok, ale rozporování zjevných nesmyslů, které jste napsal.

Zdá se mi jasné, že usuzovat z éry Věner na současný stav a stavět na tom nějaké závěry a nedejbože doporučení je scestné. Žijete v bludu o jakési "ruské mentalitě", která způsobuje jejich neúspěchy. Já tvrdím, že nic takového prostě není.

Ruská kosmická věda a výroba prostě ještě dnes není ve stavu, který už bychom chtěli mít za samozřejmý. Domnívám se, že roztříštěnost jednotlivých institutů je velká, stará garda už odešla nebo by to ráda dělala jak je zvyklá, noví lidé v institutech se to teprve učí, neexistuje pořádné a zaběhané zázemí na testy, vybavenost laboratorní technikou není tak dobrá jak by bylo třeba, neustálý nedostatek peněz a nedůstojné zázemí konstruktérů a jejich rodin, to je suma sumárum přičina marasmu v civilním ruském kosmickém programu. Jde to pomalu, protože jsou to revoluční změny v řízení i financování a problémy a neúspěchy jsou logický důsledek. Dodavatelský trh není stabilizovaný, firmy nemají akumulovaný kapitál, jdou do časových a finančních rizik, šturmuje se a kvalita jde tím pádem dolů.

Tvrdím tedy, že pojem "ruská mentalita" je pohodlná zkratka pro lehce ideologicky předpojaté lidi (tím teď zrovna nemyslím právě vás). Není to mentalitou, je to rozvráceným ruským "civilněprůmyslovým komplexem".

Pokud jde o telemetrii, považoval jsem za nutné vypíchnout její důležitost proto, že u kosmonadšenců bez reálných zkušeností s konstrukcemi je to jen pojem z kosmohantýrky, a příliš nerozlišují mezi "spojení", "telemetrie", "sledování", "přeprogramování na dálku" atd. Telemetrie s možností zpětné rekonstrukce dějů (to není automatická vlastnost každé telemetrie, musí se taková udělat) není samozřejmá.

Já myslím, že není korektní psát o tom, jak to rusové a američani dělají. Na to oběma stranám příliš málo vidíte (a vidíme) do kuchyně. Prostě rusům družice selhala a američanům prakticky bez problémů letí. Vytahovat hned "ruskou mentalitu" je nesmysl.


yamato - 9/12/2011 - 18:08

ctenar, neviem ci ste proste len technicky zalozeny clovek bez nejakej prilisnej komunikacnej obratnosti, ale ked na niekoho volne nadhodeny nazor zareagujete tak, ze v prvej vete ho ironicky sprdnete a v druhej poviete ze je to nezmysel, tak to je utocny ton. Uvedte najprv v com je nazor mylny, ktore predpoklady su chybne, a na zaver ze to by asi neslo
ohladom ruskej mentality, uviedol som len to ze to moze byt faktor (teda netvrdim ze je). To ze rusi maju svoju specificku mentalitu hadam nemusim dokazovat, tak ako maju svoju mentalitu slovaci, cinania alebo americania.
cela moja volna uvaha (v ziadnom pripade nie tvrdenie) vychadza z toho, ze ruskym uspechom vzdy predchadzal kopec neuspesnych pokusov. Zo zaciatku to tak bolo aj u americanov, lenze dnes juesej dosahuju urcity vysoky standard uspesnosti svojich sond, kym u rusov takyto standard nikdy dosiahnuty nebol (ani pred rozpadom struktur z cias SSSR). To ma priviedlo k tej moznosti, ze rusi svoje sondy nikdy dostatocne netestovali (ani ked mali viac financii nez dnes)

Prosim berte na vedomie ze nic netvrdim, su to len volne uvahy, takze sa venujme radsej pro a proti, namiesto nalepkovania za nezmysly


-=RYS=- - 10/12/2011 - 10:19

Antena ve spojovacim ESA stredisku INTA 1500m zapadne od Maspalomas na ostrove Gran Canaria na pozemku 500x400m v sousedstvi dalnice GC1.



Mimo teto anteny (pro S pasmo) se pouziva pro monitoring v L pasmu i helix ctyrcete 50m zapadne od teto anteny, ktere je usazene na V/H rotatoru podobne konfigurace jako HAM EME. Jelikoz pomocny radiomajak je prave tesne nad 1GHz v L pasmu.



Kdyz by Rusko udrzovalo sve tehdejsi spojovaci lodstvo (tusim 5 lodi), ktere jim pomahali az do 80-tych let s vykrytim na LEO, tak by dnes nemuseli "honit" Ruska strediska a ESA strediska.

Kdyz by se domluvili se spojovacima strediskama ve svete na trvalejsim umisteni svych anten, tak by udelali nejlepe.

Mozna by jim meli pomoci radioamateri co maji EME system pro L pasmo (po svete je jich asi 300). Stacilo by, aby dali weblink pro stahnuti softu pro demodulovani a ulozeni dat z radiomajaku. Takto to delaj CubeSat skupiny, davaj ke stahnuti soft pro demodulovani signalu a taky k dekodovani ASCII dat ze demodulovaneho signalu. V podstate to same jako maj kluci z CZcube. NF audiosignal z prijimace se prozene zvukovkou 24b/96kHz, pripadne "USB dongle" SDR (SDR je to v obou pripadech) a z toho "modemovaciho zvuku" to dekoduje ASCII znaky ve spravnem poradi a nasledne to z toho ASCII datagramu vyhodnoti palubni stav.
Rusum by stacil ten ASCII soubor.dat.

Tudiz musim uznat, ze to jejich tajnuskareni se jim seredne nepovedlo. Rekl bych, ze bejt to JPL nebo ESA, tak je jeste pred startem k dispozici soft do PC jako treba tohle:
http://www.delfic3.nl/index.php?option=com_content&task=view&id=94&Itemid=123

I v ramci skolniho projektu je skola schopna ukovat 3m parabolu co vydrzi pomalu orkan a dokaze se otacet takovou rychlosti, ze staci sledovat objekt i na LEO 200km.
http://www.almasat.unibo.it/02_projects/almatracker/almatracker.htm
http://www.amsat.org/amsat-new/satellites/cubesats.php

Skoda, ze "nase" ESA nam nedokaze pomoci s CubeSaty jako NASA pro USA CubeSat organizace:
https://www.fbo.gov/index?s=opportunity&mode=form&tab=core&id=606503a81290d9e3579abbfd2f533406&_cview=0
http://www.cubesat.org/index.php/collaborate/ground-operators
Protoze kdyz by bylo vicero CubeSat organizaci s pozemnima automatizovanejma gatewayema jako treba CZCube, tak by to Rusove meli s hledanim F-G daleko jednodussi.


-=RYS=- - 10/12/2011 - 11:48

quote:
ctenar, neviem ci ste proste len technicky zalozeny clovek bez nejakej prilisnej komunikacnej obratnosti, ale ked na niekoho volne nadhodeny nazor zareagujete tak, ze v prvej vete ho ironicky sprdnete a v druhej poviete ze je to nezmysel, tak to je utocny ton. Uvedte najprv v com je nazor mylny, ktore predpoklady su chybne, a na zaver ze to by asi neslo
ohladom ruskej mentality, uviedol som len to ze to moze byt faktor (teda netvrdim ze je). To ze rusi maju svoju specificku mentalitu hadam nemusim dokazovat, tak ako maju svoju mentalitu slovaci, cinania alebo americania.
cela moja volna uvaha (v ziadnom pripade nie tvrdenie) vychadza z toho, ze ruskym uspechom vzdy predchadzal kopec neuspesnych pokusov. Zo zaciatku to tak bolo aj u americanov, lenze dnes juesej dosahuju urcity vysoky standard uspesnosti svojich sond, kym u rusov takyto standard nikdy dosiahnuty nebol (ani pred rozpadom struktur z cias SSSR). To ma priviedlo k tej moznosti, ze rusi svoje sondy nikdy dostatocne netestovali (ani ked mali viac financii nez dnes)

Prosim berte na vedomie ze nic netvrdim, su to len volne uvahy, takze sa venujme radsej pro a proti, namiesto nalepkovania za nezmysly



Pane Yamato, problem je v tom, ze pan ctenar je dle meho fundovanej clovek radiotechniky znalej. Ale vysvetlovat po x-te tu samou probleematiku je opravdu "unavne". Mnohokrat jsem na foru vysvetlovat problematiku veci tak, aby to pochopil i laik. Bohuzel nekteri to nechteji cist a uz vubec se z textu neco naucit a tak vytvareji stale ty same "tendencni" neodborne texty ve foru.

Tim se na vas nezlobim a ani nechci nekoho osocovat.
Ale opravdu by bylo dobre alespon precist to co jsem psal jako prvni, ze hlavni majak je "napevno" (viz CIO detekcni TTL signaly + "mozna" RS485) a ze tento pomocny radiomajak mel vlastne byt off hodinu po startu z LEO.
Jde o to, ze OSN-ITU space-radio organizace sidlici ve Vidni od roku 2005 narizuje, aby vsechny saty meli pomocny radiomajak trvale zapnuty uz pred startem, aby v pripade nouze se dalo neco vysledovat. Vetsinou tyto radiomajaky (ala Atmel jak jsem popisoval) maji mnohem mensi vykon nez standardni dw vysilac.

Conquistador napriklad pise, ze Rusko ma neco jako TDRS/S a ze pomoci tohoto systemu se maj s objektem typu F-G spojit.
To je samozrejme dalsi s prominutim "blbost".

Tyto meziplanetarni systemy jsou reseny radiokomunikacne jinak...nekompatibilne s ruskym TDRSS.
Nejen kvuli tomu, ze OSN-ITU narizuje pro meziplanetarni sondy uplne jine kmitocty a provozy nez pro druzice na LEO/HEO/GTO/GEO, ale navic sondy typu F-G maji anteny co "miri dolu k Zemi k pozemni GTW (GaTeWay).

Podle meho jsou dva technicke problemy:
1) Mely dat k "pevnemu radiomajaku" i prijimac a mit sektory do vsech smeru.

2) Hlavni komunikacni anteny/vysilace/prijimace pro bezny chod pri preletu vybrali JEN v pasmu X a to je problem, protoze spravne zamerit ve velke rotacni rychlosti rotatoru pozemni GTW radiovej signal v X pasmu neni takova sranda. Uz jen minimalne kvuli ujeti Dopllera a faze a jejich realtime vypocet v SDR prijimaci a jeho DSP.
To je duvod, proc i amici maj radiosystem zdvojenej.
Jeden v S pasmu a druhy v X pasmu.
Systemy v S pasmu nejsou tak nachylne na fazove ujeti a zkresleni a tak se daji rozume doladovat. Ostatne toto musi delat vas UMTS mobil pri jizde autem za videohovoru taky a i tak je to narok jak krava na DSP mobilu i BTSky. Bohuzel F-G v teto nerozlozene soustave ONLY vysila skrze tusim 2 (z hlavy si to nepamatuju, ale psal jsem to sem) planarni antenky (placka cca 10x10cm u pristavacich noh) jednoho ONLY TX radiomajaku s datama pravdepodobne jen ze senzoru CIO...i kdyz mozna to maj napojeny i na palubni sit (asi RS485).
Pricemz hlavni radiosystem pro spojeni se Zemi mel byt v X pasmu. Ten vsak moc dobre nefunguje (nekde jsem cetl, ze se anteny nerozlozili uplne, meli se rozlozit spolu s FV panely, ktere se rozlozily).
Takze je otazka, jestli se vubec dovolali na palubu sondu do palubniho CPU.
Predpokladam, ze jako dwlink vyuzivaj ten "nouzovej" radiomajak v S pasmu a pro uplink jedou v tom X pasmu (S pasmo 2.2GHz, X pasmo 8.4GHz).
Jeste jsem se docetl, ze tam je jeste jeden majak, kterej se mel vyuzivat jen behem startu ze Zeme a to ve spodnim kosmickem segmentu L pasma (nekde 1040-1150MHz dle ITU tabulek).
Tudiz je predpoklad, ze jestli to tak je, tak se zkousi prijem i tohoto dw kmitoctu (krizovej dipol opet namirenej smerem k Zemi....mel by byt vespod sondy vedle trysky ).

Jenze jak se ukazuje, je tu problem ve funkcnosti organizace jak popsal "clovek".
U NASA, kdyz jim napisete, ze jste DXer se space vybavenim pro prijem a ze to tak delate uz dlouho (date jim v mailu i sve web odkazy s fotkama/videama sve anteny/rotatoru/SDR prijimacu atd...), tak vam na Vasi zadost zaslou parametry (kmitocty/sire pasma/modulace a pod.) TX dane sondy. Ostatne tohle udelali kolegove z radioklubu v Bochumi (25m parabola) s tim, ze chteli zachytit Voyager. Z NASA jim odpovedeli s udaji, ale v textu doplnili, ze s 25m parabolou je to "nesmyslne", ze nic nechyti...ale chytili (odkazy jsem sem uz taky daval).
Kazdopadne v NASA/JPL/DSN stredisku KOMUNIKUJI s lidma, ale kdyz Joachim z nemecka napsal za jejich radioklub (vybaveny SDR/DDS i pro LEO od 180km pri 6m parabole) jestli by byli ochotni pro prijmovej experiment odepsat kmitocet/modulaci/sirku pasma, tak jim ani neodpovedeli.
V jejich Ruske organizaci by meli byt provedeny systemove zmeny a zlepsit i to PR.
A co se tyce vyvojarskych tymu na zeleze F-G, tak souhlasim s "clovekem".

Ja jsem clenem naseho vyvojarskeho tymu.
Me ditko se uz prodava ... elspeedy.cz , http://www.czfree.net/forum/showthread.php?postid=213428#post213428.

Ted pracujem na dohledovem systemu pro seniory (naramek s GPS+Galileo+4bandGSM-UMTS modul+BT+indukcni nabijeni+vydrz 16 dni s vodotesnosti). Neco jako vetsi hodinky s 3 tlacitkama (panic tlacitko/PTT tlacitko...funkce "PTT prepinam") a call centrem.
Mam rozdelanou BTSku TETRA a transmodulator DVB-S2/Svideo-video-rgb > multiplexor>transvertor do UHF v DVB-T/C http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/STA_Alcad/DVB-T_multiplex_modulator.jpg.
Takze vim jak vyvoj nejake technologie probiha v urcitem tymu.
A opravdu zalezi jen na spravnem zazemi a rizeni tymu nez na "vedeni-politicich atd..".

Pokud ti vyvojari nemaj to spravne zazemi s moznosti dobre prace (jako napriklad kdyz se technik musi "doprosovat" vedeni, aby mu koupilo urcite integrace/dily/soucastky/spektrak... a toto vse kazdy tyden "obhajovat" jako nutne naklady), tak je jasne, proc F-G dopadl jak dopadl.

A rozhodne to neni v "rusismu", "amerikanismu"... "mam rad vychod" vs "mam rad zapad", ale jen a jen v "klidne" a normalni praci vyvojoveho tymu.


yamato - 10/12/2011 - 12:17

RYS mate to s nami laikmi tazke

ja si kludne necham vysvetlit preco sa mylim, a rozhodne nie som zenaty so svojim nazorom, len ma vytaca ked to niekto spaja s ironickymi poznamkami a nalepkovanim za to alebo hento. Kto sa spyta bude za blbca 15 minut, kto sa nespyta bude blby cely zivot...


-=RYS=- - 10/12/2011 - 12:58

K tomu Voyageru.
Takhle otevrene komunikuje NASA/JPL.
Podivejte se na stranu 7.
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/DH2VA_Bochumi_HAM_RX.pdf

A jeste jeden material k veci.
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/Bochumi_HAM_RX.pdf

I obycejni lidi, kteri se dostali k rozumne parabole (maj to se statnim uradem pronajate, zvlast kvuli Mars Phase...radioamaterskou druzici na Mars, na to je treba kvuli rozumne komunikaci velkou parabolu) muzou komunikovat pres celou Slunecni soustavu (oznaceni Slunecni soustavy v en je SOL).

Vysilac i prijimac si udelali sami.

Mimochodem, otestovali i spojeni EVE, ktere je podobne EME spojeni.
EME je Earth-Moon-Earth...spojeni odrazem od povrchu Mesice.
EVE je Earth-Venus-Earth.... spojeni odrazem od povrchu Venuse.

http://www.southgatearc.org/news/march2009/bochum_eve_pictures.htm
http://www.qsl.net/dl4yhf/speclab/earth_venus_earth.htm
http://www.eham.net/articles/21318

Pro "uceni" tady davam linky na PDFka ohledne CubeSatu.
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/Intro_sats_AMSAT.pdf
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/CubeSat_specifikace_CDS_rev11.pdf
http://www.projectoscar.net

Tak si prostudujte odkazy.


[Upraveno 10.12.2011 -=RYS=-]


yamato - 10/12/2011 - 13:39

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=27289.975

zopar zaujimavych prekladov ruskych zdrojov


-=RYS=- - 10/12/2011 - 14:17

Jeste zkuste projit toto.
http://www.uhf-satcom.com/uhf/r3403g.pdf

Je to zajimave, ale na malou smerovku z okna muzu poslouchat "tanky" a "CIA" taky. Vetsinou je na hornim VHF a UHF jen FMka bez sifrovani.
To zapnou az kdyz se neco deje ci je cviceni.

Mimochodem DAMA system pristupu poprve pred 36 lety poprve pouzili radioamateri ve sve siti packet-radio jako vhodnejsi pristup na nod (v LAN hantyrce na Ápečko).
A plati pravidlo, jako prvni co radioamateri vymysli si uzurpuje armada a za dlouhou dobu neco pustej do civilu.

A tak se o 10 let pozdeji z armady odlouplo neco co se pojmenovalo Token-Ring.
http://www.czfree.net/forum/showthread.php?postid=70316#post70316




[Upraveno 10.12.2011 -=RYS=-]


Jaro. - 10/12/2011 - 16:53

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18423

Bola určená komisia pre analýzu príčin problémov s F-G a spoločná komisia s ministerstvom obrany na kontrolu padania F-G.

http://www.space.com/13886-russian-scientist-phobos-grunt-mars-probe-failure-letter.html

Otvorený list od Leva Zlenyho, v ktorom sa ospravedlňuje za vzniknutú situáciu. Spomína ďalšie projekty a i túžbu zopakovať F-G.


Jaro. - 11/12/2011 - 11:15

Takto som to nasiel na novostiach-kosmonavtiki:

December 8, 2011

Dear Colleagues,

As you may already know, the launch of the Phobos-Soil spacecraft was a failure. On November 8, 2011 the spacecraft was put into the near Earth orbit, however, the booster did not turn on, and, therefore, the spacecraft did not manage to change this initial orbit and transfer to the interplanetary trajectory. The reason of this failure has not been determined yet.

Immediately after this unpredictable event all forces of the mission control team were concentrated in order to attempt to establish communication with the spacecraft. Several foreign organizations, in particular, ESOC-ESA, DSN-JPL-NASA, NORAD-STRATCOM, numerous amateur observers tracked the spacecraft to establish communication with it and determine parameters of the orbit, its orientation and attitude. However, despite people being at work 24 / 7 since the launch, all these attempts have not yield any satisfactory results. We are grateful to our foreign colleagues, who provided us with every list of information about the spacecraft which was crucial at the time.

Currently, the spacecraft is rotating [tumbling] at the near Earth orbit, lowering every day, and we expect that it is to entry the atmosphere in several weeks. Lavochkin Association specialists will continue their attempts to establish connection with the spacecraft and send commands until the very end of its existence. We are working nevertheless on the issue of re-entry and probability of where and which fragments may hit the ground (if any). There is a sensitive matter that one of the scientific instruments (Messbauer spectrometer) contains radioactive material Co-57. However, the amount of Co-57 is about few (less than 10) micrograms, so that, according to our evaluations, no significant problems are is anticipated.

At present, the next steps of the Russian space science program on the Solar system exploration are being discussed. In accordance with the current plans, the next missions are Luna-Glob and Luna-Resource. As another possible additional step, at the moment ROSCOSMOS, ESA and NASA are discussing the collaboration on the ExoMars and Russian Mars-NET missions. Moreover, the Russian Academy of Sciences would like to prepare a new mission to Phobos. However, no decision has not been taken yet.

We would like to express our deep gratitude to You and all the scientists and specialists for collaboration on the Phobos-Soil Mission, preparation of scientific instruments and provision of ground support. We are deeply sorry about the failure of the Phobos-Soil Mission. We hope in future to continue our collaboration on space science projects.

Academician Lev Zelenyi
Director, Space Research Institute
Chair, Solar system exploration Board
The Russian Academy of Sciences


Jaro. - 11/12/2011 - 11:22

Observations may show that sometimes Phobos-Grunt keeps itself oriented to Sun within 1 degree

http://www.satflare.com/track.php?q=phobos#LNEW


yamato - 11/12/2011 - 18:12

kto vlastne pre rusku armadu / vladu robi satelity? nejde mi do hlavy aby sa jedna sonda zasekla uz na LEO, kde bezne operuju satelity danej krajiny uplne bez problemu. Nejde nahodou o rozne pracoviska / kancelarie?


Conquistador - 11/12/2011 - 18:35

No je asi podstatný rozdíl mezi vojenským satelitem nebo satelitem obecně a meziplanetární sondou.. To je jak srovnávat bitevní loď a výletní parník, také se to plaví po moři ale slouží to k uplně jiným učelům a konstrukce je odlišná.

Řekl bych že vojenské satelity se vyrabí sice ve stejných fabrikách ale v jiných oddělených halach a především je to jiná výrobní divize. Když si vemete tak rusové mají na vojenské náklady především upravenou raketu R-7A/Molniya, která sice vypadá jako klasický Soyuz ale v mnohém se bude lišit a její specifikace je utajována.
[Upraveno 11.12.2011 Conquistador]


yamato - 11/12/2011 - 19:23

no to mi je jasne ze sonda je nieco ine nez satelit, ale ak pracujeme s hypotezou ze FG nedokazal udrzat orientaciu na slnko (problemy zacali ked sa dostal do zemskeho tiena), tak je to dost zarazajuce, prave preto ze to bezne zvladaju aj tie "vyletne parniky"

keby FG zlyhal vo faze, ktora uz nie je bezna pre satelity, tak by to bolo pochopitelnejsie.


PINKAS J - 11/12/2011 - 19:56

Je samozřejmé, že jinak vypadá sonda F-G a jinak vojenské či civilní satelity. Jelikož však ty druhé převážně působí na vysokých nebo stacionárních drahách, používají se pro jejich vynesení v Rusku prakticky stejné nosiče různých druhů a podobné nebo stejné urychlovací stupně a podobná sekvence navedení na dráhu. Takže si myslím, že sondě F-G se asi přihodit porucha, která se může přihodit a občas se již i přihodila při vypouštění takových satelitů (selhání urychlovacích stupňů). Jde jen o statistiku takových poruch a hlavně zjištění jejich příčin, aby se statistika blížila 100% úspěšnosti.


yamato - 11/12/2011 - 20:10

z clankov z ruskych zdrojov na NSF vyplyva, ze podla telemetrie sa sonda normalne oddelila od posledneho stupna, otvorila solarne panely a zorientovala sa na slnko. Takisto palubny pocitac mal normalne naskocit. Potom vosla do zemskeho tiena, pricom mala stale drzat orientaciu na slnko. Lenze vtedy zacali problemy. Palubny pocitac sa hodil do safe-modu. Podla programu to ma urobit ak strati orientaciu, a ma cakat na povely zo zeme. Lenze uz nereagoval (dufam ze som ten preklad z NSF moc neskomolil)


Conquistador - 12/12/2011 - 15:25

Článek o F-G... tak už je spočítano že se sonda vrátí do náruče matičky země 9 ledna. Přesně dva měsíce od svého startu, je to velká škoda.

Link: http://en.rian.ru/world/20111209/169514455.html


avitek - 12/12/2011 - 18:08

quote:
Článek o F-G... tak už je spočítano že se sonda vrátí do náruče matičky země 9 ledna. ...


Poslední výpočet, který udělal včera Ted Molczan programem STOAG používajícím nový model atmosféry a vyhodnocení dosavadního průběhu poklesu dráhy (průměrná výška = velká poloosa dráhy -1.3285 km/den), mu dal zánik

2012-01-11 +/-6 dní

Ta nejistota je dána dvěma hlavními neznámými parametry:

1) stav aktivity Slunce, především intenzita rentgenového slunečního záření (t.zv. "kosmické počasí")
2) orientace sondy v prostoru resp. její stabiliace (kdyby volně rotovala, tak se životnost zkracuje; ještě 2011-11-29 byla F-G v prostoru plně stabilizovaná, poté se při optickém pozhorování jeví nějaké drobné periodické změny v jasnosti, které by mohly ukazovat na pomalou rotaci, ale není to zcela jisté, vede se o tom diskuze).

Shrnuto a podtrženo: Nepodaří-li se získat spojení a kontrolu nad sondou a následně pokud se neuskuteční motorické manévry, zanikne sonda v atmosféře Země mezi 2012-01-05 až 2012-01-17.

BTW. Dávám zhruba každý druhý den na stránku sondy ve SPACE-40 nejnovější odhady výpočtu data zániku.

Viz

http://www.lib.cas.cz/space.40/2011/I065A.HTM



Agamemnon - 12/12/2011 - 21:03

ďalšie odoslanie príkazu na štart motora urobí ESA v utorok (zajtra)...
via ria novosti (google translate)
http://translate.google.com/translate?sl=ru&tl=en&js=n&prev=_t&hl=en&ie=UTF-8&layout=2&eotf=1&u=http%3A%2F%2Fria.ru%2Fscience%2F20111212%2F515245298.html&act=url [Edited on 12.12.2011 Agamemnon]


Jaro. - 12/12/2011 - 21:34

Podľa správy z 13.12.2011 00:05

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml

medzi zachytávanými signálmi boli aj signály z návratovej časti sondy.


MIZ - 15/12/2011 - 12:25

BTW Existuje i šuškanda, že sami lidi z týmu nevěřili, že to dobře dopadne, protože se ocitli pod obrovským tlakem, aby to co nejrychleji "dodělali a vypustili".
[Prodávám, jak jsem koupil.]


Čtenář - 15/12/2011 - 12:55

Přesně tak, všechno to nese rysy projektu tlačeného shora nad technické a organizační meze.


bejcek - 15/12/2011 - 13:32

Nedivím se, že nevěřili. V létě jsem někde četl (ale, zatraceně kde?), že nějaký ruský vědec pochybuje o úspěchu Fobos Gruntu.

Z těch 18 sond co přiznali (byly určitě nějaké starty utajené) dopadlo 16 špatně. Mars 3 - 17 sec! vysílání obrázku ... to už je prý úspěch! Pro mne NE! Mars 5 poslal nějaké snímky... kvality mizerné. Poslední sondu zkusili 1996 a úspěšně spadla na zem. Fandím kosmonautice, ale rusové mi málokdy udělají radost.
Nado dať 200 gramov.


PINKAS J - 15/12/2011 - 17:18

Že F-G byl příliš komplikovaný a tlačený shora je možné, ale to přece přímo nesouvisí s tou poruchou, která se stala – že stupeň Fregat neodstartoval z parkovací dráhy na výstřední eliptickou dráhu Vždyť podobných startů podobných urychlovacích stupňů provedli Rusové v historii asi dost přes 100 (Molnia, různé planetární a měsíční sondy, GTO pro své i komerční satelity, Glonass, vojenské satelity). Ve většině případů start z LEO proběhl úspěšně. Vždyť i automatické navedení Progresu k ISS je pravděpodobně složitější. Takže zdůvodňovat poruchy složitostí vlastní sondy asi není fér, selhalo něco v rutinní fázi. Musela buď nastat porucha hardware přímo ve stupni Fregat, nebo software nepočítalo s možností chybného zaměření na hvězdy, nebo jiná chyba software. K tomu přistupuje fakt, že zřejmě neměli v záloze jinou alternativu spojení se sondou na LEO


yamato - 15/12/2011 - 18:13

podla jednej teorie prezentovanej na NSF sonda stracala orientaciu v zemskom tieni. Akonahle sa dostala na slnecnu cast, orientovala sa na slnko. A tak stale dokola. Podla udajov ktore este stihla odoslat vyzeralo vsetko normalne az do vletu do tiena. Dalej by to vysvetlovalo zmeny drahy (orientacia na slnko), zastavenie stupania (doslo palivo RCS).
Uvidime, ja to vidim skor na ten software.


Pirochta - 15/12/2011 - 20:00

quote:

Podle meho jsou dva technicke problemy:
1) Mely dat k "pevnemu radiomajaku" i prijimac a mit sektory do vsech smeru.


Toto mi přijde zbytečné, problém není se směrovostí antény, ale především v krátkém čase spojení vzhledem k nízké dráze. Co jsem se dočetl, tak maximální čas pro komunikaci se sondou je cca 7 minut.
quote:

2) Hlavni komunikacni anteny/vysilace/prijimace pro bezny chod pri preletu vybrali JEN v pasmu X a to je problem, protoze spravne zamerit ve velke rotacni rychlosti rotatoru pozemni GTW radiovej signal v X pasmu neni takova sranda. Uz jen minimalne kvuli ujeti Dopllera a faze a jejich realtime vypocet v SDR prijimaci a jeho DSP.


Bohužel nevíme, jestli se jim problémy s posunem frekvence - nahoru a dolů - podařilo vyřešit a přijímač na sondě správně přijímá. Protože při návrhu sondy se třeba uvažovalo při návrhu především o tom, že frekvence ujíždí jen jedním směrem a ne že se tak rychle mění v průběhu pár minut a návrh s tím jednoduše nepočítá.

Vzhledem k tomu jak je krátké komunikační okno, jsem přemýšlel, zda-li je možné předávat komunikaci z jednoho pozemního bodu na druhý.
Protože zde vidím problém v tom, aby se Dopplerův jev projevoval pouze v jednom směru - tj. komunikace pouze od poloviny okna a pak převzetí komunikace dalším místem.
Je zde bohužel spousta problémů, které by bylo nutné vyřešit, a to především synchronizace vysílání, frekvence, datového toku...
V těch pár dnech co zbývá mi to přijde jako nereálné, i když rozestavění dvoumetrových parabol synchronizovaných přes GPS a rozdělení vysílacího balíku do dávek na jednotlivá stanoviště...

Druhá možnost mi přijde technicky proveditelná v čase který zbývá, i když je to taková partyzánština. Ale proč ne, posuďte.
Do stíhačky MIG-31 (MIG-25 Rusko myslím už vyřadilo z výzbroje) se místo radaru namontuje vysílač (stačí pevná parabola 1 m průměr, místa je dost, letoun může manévrováním - či jednoduchým mechanismem nebo obojím - udržet paprsek v požadovaném směru - není potřeba nějak přesně směrový paprsek, ale dlouhé komunikační okno, tj. počítám klidně i 60°, vysílač na sondě je dostatečně citlivý - to že by šlo využít radar Zaslon pracující na 9,6 - 9,9 GHz či aspoň jeho anténu by bylo asi už sci-fi)
Sice rychlost 3.000 km/hod je vůči družici nic moc, ale pokud započítáme i prodloužení komunikačního okna vzhledem k výšce (počáteční výška letu 20 km, konečná 17 km na maximální rychlosti), tak by se třeba to nahrání nového sw mohlo podařit...


Čtenář - 15/12/2011 - 21:19

p. Pinkas:
to je právě ten problém u tlačených a podfinancovaných projektů, že není dostatek času a kapacit na pořádné otestování a prověření všeho, a proto se improvizuje a tvrdá verifikační data se nahrazují vírou, že to bude chodit (vždyť to přece už rutinně fungovalo, že). Bohužel realita je nemilosrdná a Murphyho zákony fungují dokonale. Většinou, když se něco pokazí, tak se to pokazí nepředvídatelným způsobem (ano, je to výběrový efekt, protože jinak zafungují ochranné mechanismy a neříká se tomu porucha) a zařízení musí proto být předem až paranoidně testováno a trápeno, musí na cvičišti potit doslova krev a slzy, aby potom při misi šlo vše hladce. To si ovšem vyžaduje zdroje.

p. Pirochta
korekce Dopplera se dělá zásadně u pozemní stanice, směrem dolů obráceně než směrem nahoru, je to daleko jednodušší a v podstatě jedině možné (družice nemusí řešit, komu vlastně vysílá, vysílá všm stejně, a každé přijímací místo se přizpůsobí dle svých potřeb, u vysílání ze země na satelit samozřejmě obráceně).

Korekce Doppleru je v podstatě triviální věc a je samozřejmě dááávno a dokonale zvládnutá. To opravdu není ten problém. Problém je v tom, že se s tímto druhem poruchy v podstatě nepočítalo, příprava byla pro komunikaci až na přeletové trajektorii, s nutnými mezerami díky chybějícímu celosvětovému pokrytí. To ale nenastalo a všichni byli zaskočeni. Najednou improvizovat bylo zřejmě nad síly ruského týmu FG, i když, jak jsme si zde již vysvětlovali, by šlo pravděpodobně o konstrukci v možnostech zdatnějších radioamatérů. Kombinace LEO družice na nízké dráze, s ne zcela přesnými orbitálními parametry, vysílající a přijímající slabě z nevhodných antén a v nevhodných pásmech je pro komunikaci smrtelná.

MIG31 s "radioamatérem na palubě" je ďábelská myšlenka, ale neumím si takovou improvizaci představit, strach by něco takového generálům asi nedovolil. 1m parabola ve M2.5 rychlosti, to je docela legrace. S tím Zaslonem to určitě scifi je :-) I při rychlosti M3, tj. asi kilometr za sekundu, ulétne jet za těch 7 minut jen asi 400 kilometrů, zatímco družice je 8x rychlejší. Musíte si také uvědomit, že zásadní je elevace satelitu nad obzorem během přeletu. Nízké přelety většinou nestojí komunikačně za moc, družice je daleko a v anténě máte šum z teplého zemského povrchu. Nejlepší jsou přelety s max elevací řekněme 30-70 stupňů, anténa už míří "do nebe" a přitom ještě družice vydrží poměrně dlouho v této elevaci. Vysílač na MIGu by družici "viděl" nad obzorem sice o pár minut déle, ale bylo by to u nízké elevace, těsně nad obzorem, čili žádný zázrak.

Toto rozumně řeší jen síť stanic. Při rozloze Ruska by řádově 10 funkčních a připravených stanic, předávajících si role (anebo třeba vzdálenější propůjčuje své antény pro komunikaci té hlavní, data se přitom přenášejí např. internetem nebo jakkoliv), mohlo udělat dobrou službu. Ale bohužel na něco takového NENÍ současná ruská mírová kosmonautika připravena, a vojenská zařízení nikdo nikomu takhle narychlo nepůjčí.

Nahrání nového SW, pánové, vy se k tomu upínáte jako k pravoslavné ikoně. Podporuje to sonda vůbec? Přes který komunikační kanál to udělat lze a přes který ne? Kolik si to vyžaduje přenesených dat a jak kvalitní musí spojení být, jaká ztrátovost paketů už celý proces nahrávání "shodí"? Např. některé rádio může být určeno jen k vysílání telemetrie a nemusí toto podporovat. Je-li spojení navíc TAK sporadické jak je, nemají pokusy o tak komplikovanou (a datově objemnou) komunikaci asi smysl. Zkoušeli jste někdy "protlačit" nějaký soubor přes moderní modem na hodně nekvalitní telefonní lince?


Jaro. - 15/12/2011 - 22:25

quote:
... že stupeň Fregat neodstartoval ...


Je nutné, aby ste to volali Fregat?


Pirochta - 15/12/2011 - 22:45

quote:
p1m parabola ve M2.5 rychlosti, to je docela legrace. S tím Zaslonem to určitě scifi je :-) I při rychlosti M3, tj. asi kilometr za sekundu, ulétne jet za těch 7 minut jen asi 400 kilometrů, zatímco družice je 8x rychlejší.


Parabola je ukrytá v radomu (špici letadla) a fázová anténa Zaslonu má průměr 1,1 m. Takže ničemu to nevadí.
To je jasné, že s ní nedokáže držet krok, mluvím proto o součtu faktorů, které by se daly využít k prodloužení komunikačního okna.

quote:

Musíte si také uvědomit, že zásadní je elevace satelitu nad obzorem během přeletu. Nízké přelety většinou nestojí komunikačně za moc, družice je daleko a v anténě máte šum z teplého zemského povrchu. Nejlepší jsou přelety s max elevací řekněme 30-70 stupňů, anténa už míří "do nebe" a přitom ještě družice vydrží poměrně dlouho v této elevaci. Vysílač na MIGu by družici "viděl" nad obzorem sice o pár minut déle, ale bylo by to u nízké elevace, těsně nad obzorem, čili žádný zázrak.


Obyčejný čip GPS pracuje s družicemi 5°-10° nad obzorem, níže především proto, že je zde možné vícecestné šíření signálu a tím možná chyba ve výpočtu, takže chytřejší čipy pracují s elevační maskou.
Takže těch 30° se mi zdá moc, vždyť i TV satelity nízko nad obzorem se na "dvojku" dají chytat.
Jestli by to mělo praktický význam, by se muselo vyzkoušet.

quote:

Nahrání nového SW, pánové, vy se k tomu upínáte jako k pravoslavné ikoně. Podporuje to sonda vůbec? Přes který komunikační kanál to udělat lze a přes který ne? Kolik si to vyžaduje přenesených dat a jak kvalitní musí spojení být, jaká ztrátovost paketů už celý proces nahrávání "shodí"? Např. některé rádio může být určeno jen k vysílání telemetrie a nemusí toto podporovat. Je-li spojení navíc TAK sporadické jak je, nemají pokusy o tak komplikovanou (a datově objemnou) komunikaci asi smysl. Zkoušeli jste někdy "protlačit" nějaký soubor přes moderní modem na hodně nekvalitní telefonní lince?

Když píší, že to zkouší tak to asi funguje. Komunikační rychlost by se měla pohybovat od 8 bs do 128 kbps (což už je vážně hodně), problém může být také to, jak dlouho trvá ustanovení toho spojení a dohodnutá přenosová rychlost.
Nehledejme v tom nějakou vědu, principy přenosu jsou známy a ti co to zkouší určitě se nesnaží protlačit slona uchem jehly. Obecně problém může být také v tom, že mají nastavení krátké okno, takže než přiletí od družice potvrzení o přijetí dat, tak se žádné data nevysílají a ztrácí se drahocené ms... Tj. z těch 128 kbps je pak ve výsledku třeba jen desetina...
Doufám tedy, že to nejede v TCP, ale aspoň v XTP...


Čtenář - 16/12/2011 - 09:24

quote:
To je jasné, že s ní nedokáže držet krok, mluvím proto o součtu faktorů, které by se daly využít k prodloužení komunikačního okna.


Přiznám se vám, že se mi to nechce detailně počítat/simulovat, o kolik se dá průběžným posunem pozemního stanoviště o cca 400km prodloužit dohlednost satelitu na 300km dráze nad obzorem, můj odhad přes palec je maximálně 2 minuty navíc. Nevěřím, že by byla instalace / úprava radaru komunikačního zařízení v MiGu jakýmkoliv způsobem realistická. Asi by i byla náročná implementace přídavné korekce doppleru pro pohybující se letadlo (vše je sice rutinně zvládnuto, ale pohybující se družicová "pozemní stanice" není zrovna obvyklá věc a standardní SW/HW s touto možností jistě nepočítá).

quote:
Obyčejný čip GPS pracuje s družicemi 5°-10° nad obzorem, níže především proto, že je zde možné vícecestné šíření signálu a tím možná chyba ve výpočtu, takže chytřejší čipy pracují s elevační maskou.
Takže těch 30° se mi zdá moc, vždyť i TV satelity nízko nad obzorem se na "dvojku" dají chytat.


To srovnání trochu kulhá, ale budiž (komunikační a GPS družice vysílají poměrně velkým výkonem s dobrými anténami nasměrovanými na Zem). Těch 30 stupňů je asi opravdu hodně přísné. Oba dva vaříme z vody. Jediná relevatní věc je link budget pro konkrétní konfiguraci. Tu neznáme (neznáme citlivosti přijímačů na FG, charakteristiky antén v tomto chybném stavu a výkon palubního vysílače). Nic lepšího než odhady nelze dát. Moje zkušenosti říkají, že LEO družice, která je špatně slyšet ve vysokých elevacích, nemá velký smysl zkoušet v těch nízkých. Pojem "velká elevace" je pro mě právě těch 30-70 (popř.90).

quote:
Když píší, že to zkouší tak to asi funguje.


Asi by to mělo principiálně fungovat (mají to tak asi zkonstruované). Ale nedaří se to. Určitě to není žádný "standardní" protokol, je to něco proprietárního (proprietární rámce a neveřejný protokol). Opět vaříme z vody, potřebovali bychom tento protokol znát. Ale beru jako hotovou věc, že když se nedaří rutinně stahovat ani telemetrické rámce (tvrdí se sice, že bylo navázáno spojení, ale nepíše se, co to znamená, jestli satelit opravdu odpověděl na výzvu ze země, nebo jen byl přijatý autonomně vysílaný rámec), tak asi zkoušet upload SW (velká data, potvrzování, řada výěmn rámců) nemá pravděpodobně smysl.

Chápu že zkouší všechno možné a na papíře nejde o strkání slona uchem jehly, ale v realitě je situace taková, že nemají ani slona, ani jehlu.


PINKAS J - 16/12/2011 - 11:07

Jsem rád, že zde máme minimálně 3 odborníky na kosmické spojení a antény a my, laici v tomto oboru si musíme dávat pozor, abychom neplácali nesmysly


honzac - 16/12/2011 - 14:01

quote:

Nahrání nového SW, pánové, vy se k tomu upínáte jako k pravoslavné ikoně. Podporuje to sonda vůbec?



Myslím, že to podporuje, myslím si, že jsem někde četl, že výrobce nestihl všechno naprogramovat, takže se počítalo, že se bude nahrávat definitivní SW během letu.


Pirochta - 16/12/2011 - 22:23

Pinkas_J: odborníci (třeba z VUT Prof. Ing. Miroslav Kasal, CSc., Ing. Jiří Šebesta, Ph.D., Ing. Petr Kutín, Ph.D., Ing. Michal Zamazal, Ph.D., Ing. Jiří Špaček, Ing. Petr Vágner, Ing. Ondřej Baran, kteří dostali svůj transpondér až na ISS) tu bohužel nejsou, takže v klidu.

Koho zajímá americká družicová komunikace + ESA, tak ať se podívá sem, jsou dostupné i zdrojové kódy (po zaregistrování).
http://www.scps.org/

Jinak Rusové vypustili novou telekomunikační družici, která má údajně v popisu práce se přímo o komunikaci s PG pokusit.
http://www.tvc.ru/AllNews.aspx?id=35434f0b-4137-4b83-be62-a3cfa4a4a4fe
http://www.itar-tass.com/v64/947.html

Tady ale tvrdí, že spojení vzhledem k rozdílným trajektoriím je spojení nemožné:
http://ht-news.com/space/1691-retranslyacionnyy-sputnik-luch-5a-ne-smozhet-svyazatsya-s-fobos-grunt.html

Podle tohoto, to píší tady, tak ani nemá transpondéry pro pásmo X...
http://ru.wikipedia.org/wiki/Луч-5А

Nebo funguje na PG i jiný komunikační kanál než 8.4 a 7.17 GHz?
A to že by tam dali děličku kmitočtu K pásma moc nevěřím.


HonzaVacek - 17/12/2011 - 10:09

Oficiální vyjádření Roskosmosu.

Byla vytvořena meziresortní komise pro vyšetření příčin neúspěchu sondy Fobos-Grunt. Do čela komise byl jmenován Jurij Koptěv - předseda Vědecké a technické rady státní společnosti "Rostěchnologii". Dále jsou členy komise zástupci kosmického a raketového průmyslu, Ruské akademie věd a ministerstva obrany. Komise začala pracovat 19.prosince a předběžné výsledky vyšetřování by měla předložit do konce ledna 2012.

Současně se s vyšetřovací komisí byla vytvořena pracovní skupina pro sledování sestupu sondy. Předběžný datum vstupu sondy do atmosféry se pohybuje mezi 6. a 19. lednem 2012. Na zemský povrch by mělo dopadnout nejvýše 20-30 fragmentů, jejichž celková hmotnost nepřesáhne 200 kg.
[Upraveno 17.12.2011 HonzaVacek]


David - 18/12/2011 - 11:15

Jak mohl výrobce něco " nestihnout", když byla sonda připravena ke startu už před dvěma roky a neletěla jen pro potíže s nosičem.Dva roky " proflákali" a nyní se jim to vymstilo, to je jasné a jsem zvědav jak to zamlží ta jejich komise.


Jaro. - 21/12/2011 - 21:29

Nejak sa nám rozbehlo fotenie sond uviaznutých na obežnej dráhe

http://www.russianspaceweb.com/venera72_kosmos482.html


-=RYS=- - 22/12/2011 - 07:40

quote:
Pinkas_J: odborníci (třeba z VUT Prof. Ing. Miroslav Kasal, CSc., Ing. Jiří Šebesta, Ph.D., Ing. Petr Kutín, Ph.D., Ing. Michal Zamazal, Ph.D., Ing. Jiří Špaček, Ing. Petr Vágner, Ing. Ondřej Baran, kteří dostali svůj transpondér až na ISS) tu bohužel nejsou, takže v klidu.

Koho zajímá americká družicová komunikace + ESA, tak ať se podívá sem, jsou dostupné i zdrojové kódy (po zaregistrování).
http://www.scps.org/

Jinak Rusové vypustili novou telekomunikační družici, která má údajně v popisu práce se přímo o komunikaci s PG pokusit.
http://www.tvc.ru/AllNews.aspx?id=35434f0b-4137-4b83-be62-a3cfa4a4a4fe
http://www.itar-tass.com/v64/947.html

Tady ale tvrdí, že spojení vzhledem k rozdílným trajektoriím je spojení nemožné:
http://ht-news.com/space/1691-retranslyacionnyy-sputnik-luch-5a-ne-smozhet-svyazatsya-s-fobos-grunt.html

Podle tohoto, to píší tady, tak ani nemá transpondéry pro pásmo X...
http://ru.wikipedia.org/wiki/Луч-5А

Nebo funguje na PG i jiný komunikační kanál než 8.4 a 7.17 GHz?
A to že by tam dali děličku kmitočtu K pásma moc nevěřím.


Kdyz by si cetl pozorneji to co jsem napsal, tak bys vedel, ze FG ma dw v S pasmu a tez v L pasmu.
Jestli ma i telemetricky uplink v S pasmu to nevim, ale byva to (U planetarnich sond byva ovladani-telemetrie oboustranne v S pasmu, vedecka data v X pasmu, pripadne druhe radio je tez v X pasmu coz znamena, ze system ma dva kanaly up/dw S pasmo a up/dw X pasmo).
Co se tyce Luce, tak ma SDR/DDS sirokopasmovy provoz a ano, muze si preladit druhy IF do tohoto X pasma.

Cili FG ma:
Uplink spodni X pasmo 7.2GHz.
Downlink horni X pasmo 8.4GHz.

Downlink telemetrii S pasmo 2.2GHz.
Downlink jen telemetrii motoru L pasmo 1.2GHz.

Mozna (nemam to potvrzene) ma moznost uplinku i v S pasmu 2.1GHz.

Luc umi vysilat/prijimat v up/dw S pasmu FG a taky v obou X pasmech. V tech dvou X pasmech vsak jen nestandardne, protoze kdyz Luc bude pracovat v tehle X pasmech, tak nedokaze soucasne pracovat v hornich X pasmech (13-15GHz) pro provoz retlanslace jako TDRS/S.
V S pasmu si preladovat Luc nemusi, Luc tam umi pracovat celopasmove 2-2.7GHz up/dw.

Fakt je, ze Luc je zaparkovany na GEO, takze kdyz zamiri anteny dolu na Zem, tak by na FG vysilal "zezadu" na anteny. Takze by to moc dobre nefungovalo. Jelikoz vsak nikdo o stavu anten FG nic nevi, tak presto asi Luc zkusi zavysilat "zezadu".
Dalsi moznosti je, kdyz FG bude jakoby z boku tesne predtim nez "zapadne" za obzor vuci Luci nebo ve chvilce kdy FG "vypluje" z "vychodu". Tedy chvilku po tom co FG vyletne ze zaobzoru.
V te chvili pujdou radiosignaly z Lucu do FG z boku a i trochu i ze predu pod vetsim uhlem. Presto tu sance na spojeni je.

Na priste by bylo dobre, aby i v pevnem telemetrickem majaku byl vysilan obrazek z pomocne nizkorozlisovaci kamerky (treba jako je v mobilu), ktery tipa obrazek povrchu telesa z nejvzdalenejsi casti konstrukce (nejaka tycova antena/KV radar a pod). Tim by se okamzite opticky zkontrolovalo jestli je vse mechanicky s telesem v poradku. Pripadne by mohlo byt i vice kamer, aby to zabralo co nejvice povrchu telesa.

V dnesni dobe se do letadel taky davaj kamery, aby piloti videly stav draku/kridel. Fotky z techto kamer se pravidelne ukladaji do cernych skrinek.

Jako pomucku navrhuji toto:
http://www.univie.ac.at/radio/t5/T5-Radioeinf.pdf




[Upraveno 22.12.2011 -=RYS=-]


-=RYS=- - 22/12/2011 - 07:42

quote:
quote:

Nahrání nového SW, pánové, vy se k tomu upínáte jako k pravoslavné ikoně. Podporuje to sonda vůbec?



Myslím, že to podporuje, myslím si, že jsem někde četl, že výrobce nestihl všechno naprogramovat, takže se počítalo, že se bude nahrávat definitivní SW během letu.


Mysleno to, ze se bude dohravat do te casti co bude pristavat. Preletovy Fregat ma sw kompletni.


yamato - 22/12/2011 - 11:00

quote:
Nejak sa nám rozbehlo fotenie sond uviaznutých na obežnej dráhe

http://www.russianspaceweb.com/venera72_kosmos482.html


a to na jakej drahe sa zasekla, ze este nespadla?


Erakis - 22/12/2011 - 22:16

quote:
quote:
Nejak sa nám rozbehlo fotenie sond uviaznutých na obežnej dráhe

http://www.russianspaceweb.com/venera72_kosmos482.html


a to na jakej drahe sa zasekla, ze este nespadla?


V súčastnosti je na dráhe 207 x 3630 km, takže vdaka vysokému apogeu tak skoro ani nespadne. Zaujimavé však je to, že tento objekt (označený 1972-023E) bol dlho považovaný len za úlomok sondy, no a zrazu nám vdaka amaterskemu astronomovi vysvitne, že ide o kompletnú (alebo takmer kompletnú) Veneru, ktorej sa pravdepodobne len neotvorili solárne panely. Zaujímalo by ma, koľko sa ešte môže takýchto neúspešných medziplanetarnych sond na zemskej orbite nachádzať (aj ked tipujem, že veľa ich už asi nebude)


David - 23/12/2011 - 16:39

Nejen že se neotevřely panely ale HLAVNĚ vůbec směrem k Venuši neodletěla, podobně jako FG k Marsu a uvízla na parkovací dráze kolem Země zřejmě pod hlavičkou družic serie "KOSMOS".


random - 23/12/2011 - 21:30

KOZMOSje taky smetny kos pre rusov ... setko co sa nepodarilo alebo co ma byt tajne je kozmos


Pirochta - 25/12/2011 - 11:10

quote:
Nejen že se neotevřely panely ale HLAVNĚ vůbec směrem k Venuši neodletěla, podobně jako FG k Marsu a uvízla na parkovací dráze kolem Země zřejmě pod hlavičkou družic serie "KOSMOS".


Ano, v odkazu udávají Kosmos-482.

A zde se stačí podívat do DB těles:
1972-03-31: Po dosažení vyčkávací dráhy kolem Země při pokusu o start posledního stupně došlo k explozi motoru a na dráze se objevily 4 objekty, z toho 2 na nízké dráze.

1972-04-03: Po zániku objektu 1972-023C dopadlo v oblasti města Ashburton (Nový Zéland, South Island, 44.03° j.š., 171.77° v.d.) 6 titanových nádrží kulového tvaru o průměru 0.38 m a hmotnosti 13.6 kg každá1. Pád nezpůsobil žádné škody na majetku ani osobám. V roce 1978 byla další nádrž nalezena v katastru města Eiffelton (44.03° j.š., 171.68° v.d.), vzdáleného asi 20 km.
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/../s/1972/I023A.HTM

Což je v podstatě to samé, co se píše v odkazu. Sonda v podstatě k Venuši odletěla, ale motor pracoval příliš krátce, než došlo po 125 s k explozi. Proto taková dráha...


Jaro. - 25/12/2011 - 14:43

V tohtoročnej správe činnosti IKI sa píše i o F-G:

http://www.iki.rssi.ru/annual/2011/R32_OKR_NIR-11.pdf


Radek V. - 27/12/2011 - 13:28

Stručné shrnutí pro neznalé bukviček?


avitek - 27/12/2011 - 15:05

Překlad části textu zprávy, týkající se F-G:

8.listopadu se uskutečnil start kosmické sondy F-G. Během prvních dvou hodin letu všecny systémy sondy pracovaly správně. Sonda vyklopila a rozložila jednotlivé prvky konstrukce, orientovala se na Slunce a začala získávat (elektrickoou) energii. V souladu s řícidím algoritmem bylo zapojeno další vybavení a byla zapojena i čínská mikrodružice (která měla být dopravena na oběžnou dráhu kolem Marsu). Potom se sonda dostala mimo dosah viditelnosti ruských (pozemních) stanic. Další aktivní operace (orientace podle hvězd a zapojení motorů pro přechod na vyšší dráhu) mely proběhnout nad jižní polokoulí Země. K tomu nedošlo,
Uskutečnily se pokusy o navázání spojení se sondou na unikátním, v Rusku popprvé použitém pásmu X. Počítalo se s jeho použitím ve velkých vzdálenostech od Země, ale když se sonda pohybovala velkou rychlostí na pozemními stanicemi, pak doba viditelnosti (z pozmení stanice) činí pouze pět až sedm minut, přičemž postup navázání spojení trvá většinou déle, proto bylo navázání spojení s F-G velmi obtížné. Z počátku pokusy o spojení nebyly úspěšnéí, protože úzce směrované antény se nemohly na družici zaměřit, přesnost předpovědi jeho dráhy byla zatížena velkou chybou do 6 stupňů (míní tím efemeridu, tedy zdánlivou polohu v určitém okamžiku na obloze). Proto byly ruské antény upraveny, aby se (vyzařovací) diagram rozšířil a pokryl ty nevyhnutelné chyby ve výpočtech (polohy F-G na dráze). V důsledku toho se podařilo uskutečnit několik spojení a záskat omezené množství telemetrické informace. Na základě získaných údajů je možno soudit, že radiový systém je plně práceschopný, že spojení s palubními systémy pracuje. A snímky sondy na oběžné dráze, které se podařilo získat, hovoří o tom, že ve větší míře nerotuje. To znamená, že orientace na Slunce také pracuje. Informace o tom, v jakém okamžiku a v důsledku čeho byl algoritmus normálního průběhu letu přerušen, nemáme.

Plánuje se, že sonda zanikne v atmosféře v první polovině ledna 2012. Na sledování sondy se podílely pozemní stanice ESA a systému DSN americké JPL-NASA a astronomové amatéři.
...
V současné době se rozpracovává plán stavby dalšího exempláře sondy F-G na základě stejného typu.
Vědecký vedoucí projektu akademik Ruské akademie věd J. M. Zeljonyj.


(Omlouvím se za případné překlepy, ale mám něco s očima a nemohu dlouho čučet do obrazovky)


Erakis - 4/1/2012 - 23:11

Nádherné snímky klesajúceho Fobos-Gruntu získal Francúz Thierry Legault:

http://legault.perso.sfr.fr/phobos-grunt.html


yamato - 5/1/2012 - 09:35

nojo, Thierry je macher, na jeho fotky planet som nechapavo ziral uz pred rokmi...
Zo zaberov je jasne ze FG je fyzicky v poriadku, panely su roztvorene, nic nevybuchlo ani neodpadlo, nerotuje. Takze software.


Agamemnon - 5/1/2012 - 10:30

quote:
ani neodpadlo


toto sa z toho neda povedat


yamato - 5/1/2012 - 13:29

quote:
quote:
ani neodpadlo


toto sa z toho neda povedat


no dobre, tak nic velkeho a evidentneho neodpadlo


avitek - 5/1/2012 - 13:59

Ted Molczan ale upozorňuje, že F-G je podle Thierryho fotky v autostabilní orientaci, protože nejtěžší část, tj pohonný stupeň s hodně plnými nádržemi pohonných látek je vpředu, zatímco panely fotovoltaických baterií jsou vzadu, navíc s velkou pravděpodobností jsou otočené v okamžiku snímkování od Slunce (negenerují tedy elektřinu). Celá sonda tím do jisté míry připomíná míček pro badminton, kde pohonný stupeň je ten korek, a panely slunečních baterií ta pírka. Takže sonda takto letící může už být mrtvá a přesto zachovávat tuto orientaci.


yamato - 5/1/2012 - 14:40

mimochodom odporucam mrknut aj na ostatne Thierryho fotky satelitov, su tam nejaki spioni, X-37B, astronaut pocas EVA... no cisty masaker


Jaro. - 7/1/2012 - 21:52

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18533

Orita: 229,4 x 189,2
Predpokladaný vstup: 10-21.1.2012, stred je 15.1.2012


avitek - 7/1/2012 - 22:37

quote:
http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18533

Orita: 229,4 x 189,2
Predpokladaný vstup: 10-21.1.2012, stred je 15.1.2012


Průběžná akktualizace všech předpovědí zániku F-G je na mých stránkách ve SPACE-40

http://www.lib.cas.cz/space.40//2011/I065A.HTM

a to včetně odkazů na jednotlvé relevantní zdroje. Jsou tam taky aktualizované parametry oběžné dráhy podle stategického velitelství USSTRATCOM.


Patek Luboš - 8/1/2012 - 13:24

Aktuální poloha oproti zemskému povrchu: http://www.n2yo.com/?s=37872


Agamemnon - 10/1/2012 - 21:23

ted molczan upravil čas pre deorbit na 16.1. o 0700UTC +- 1.3 dňa...

http://satobs.org/seesat/Jan-2012/0096.html


yamato - 11/1/2012 - 09:13

priciny neuspechu uz evidentne presli hlbkovou analyzou...

http://veda.sme.sk/c/6210853/neuspech-ruskej-misie-k-marsu-sabotaz.html


Agamemnon - 11/1/2012 - 09:17

quote:
priciny neuspechu uz evidentne presli hlbkovou analyzou...

http://veda.sme.sk/c/6210853/neuspech-ruskej-misie-k-marsu-sabotaz.html


az na to, ze popovkin to tak, ako je v titulku, vobec neformuloval, ani nic take nepovedal... ten clanok na sme.sk som preto radsej necital

"The headlines are overtly sensationalized, as Popovkin worded his thoughts very carefully, yet the headlines represent him as making the accusation."

"Never let facts (or the actual quote) detract from a cool headline."

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=27593.msg848714#msg848714
[Edited on 11.1.2012 Agamemnon]


bejcek - 11/1/2012 - 09:34

quote:
priciny neuspechu uz evidentne presli hlbkovou analyzou...

http://veda.sme.sk/c/6210853/neuspech-ruskej-misie-k-marsu-sabotaz.html


Samože! To je akce CIA a vůbec západních imperialistů, jak jinak!

Ať si pořádně pohlídají elektroniku a programování, musí se učit! Ale jak když už soudruh Stalin prohlásil, že kybernetika je pavěda.


yamato - 11/1/2012 - 09:46

quote:

az na to, ze popovkin to tak, ako je v titulku, vobec neformuloval, ani nic take nepovedal... ten clanok na sme.sk som preto radsej necital



ale ved to je sme, nie? budme radi ze neskomolili nazov sondy a nepomylili si mars s neptunom...

na druhu stranu co i len uvahy na tuto temu mi pridu tak absurdne, ze bez presvedcivych dokazov by si jeden sef nemal vobec dovolit nieco na tuto temu vypustit z ust. Kto by tym co ziskal? Amici so svojim martanskym programom si nemusia nic dokazovat a uz vobec nie sabotovat "konkurenciu" ktora je 20 rokov pozadu


Agamemnon - 11/1/2012 - 11:54

quote:
ale ved to je sme, nie? budme radi ze neskomolili nazov sondy a nepomylili si mars s neptunom...


v skutocnosti to je TASR
co je:
1. este horsie, ako keby to bolo autorsky od sme
2. neospravedlnuje sme, ze taky nezmysel uverejnili

:)


David - 11/1/2012 - 16:52

To se dalo čekat, že budou mlžit,stejně pravděpodobnost úspěchu byla malá a tak si myslím, že se jim nehoda při odletu docela hodila a navíc nápad že za to vlastně mohou američané je vskutku vynikající.Nechci být škodolibý,ale jsem zvědav jak dopadne reprika, pokud ji vyrobí a odváží se ji poslat k Marsu, to zas bude ostuda.


-=RYS=- - 12/1/2012 - 04:40

Aby od ted nezacali "padat" americke sondy a druzice.
Laser a MW generatory rusove maji.
Jeste se budeme divit.
Staci zablokovat MSL pred priletem k Marsu a je konec s MSL.
Podle meho, MSL bude mit najednou neznamou poruchu a bud narazi do Marsu nebo proletne okolo a uz se nevrati.
Kazdopadne o MSL amici prijdou.



Ervé - 12/1/2012 - 05:58

Nemožné, na takovou vzdálenost už to nejde. Už vyřazení GEO družic je téměř vyloučené kvůli vzdálenosti a rozptylu, ne tak družic milióny kilometrů daleko.


David - 12/1/2012 - 07:58

Ohlupují vlastní národ, kdyby přiznali, že postavit fungující sondu nedovedou,byli by za hlupáky,tak raději očerňují konkurenci." Kdo umí, ten letí, kdo neumí pomlouvá",aktualizoval bych staré české přísloví.S tím ničením amerických družic to nebude tak zlé,vždy´t tem MSL neletí fotit Sibiř a navíc by to bylo zavrženíhodné daleko více než současná směšná pomluva,resp. nactiurhání.


M: - 12/1/2012 - 09:20

quote:
Nemožné, na takovou vzdálenost už to nejde. Už vyřazení GEO družic je téměř vyloučené kvůli vzdálenosti a rozptylu, ne tak družic milióny kilometrů daleko.

kde mas fantaziu?
-uplne staci vyslat signal na vypnutie sondy v blbom okamihu...
-pred brzdenim dat povel zrychlit...
-...
trivialne to nieje, ale dosiahnutelne ano...

...ale tenpruser keby sa to prevalilo...
To si dovoli asi malokto znicit lod plaviacou sa pod vlajkou velmoci. Toje pruser, ktory sa oficialne ani neda normalne vyzehlit. Este aj oficialne nahodna zrazka KOZMOS - IRIDIUM sa zehlila potichu.


David - 12/1/2012 - 10:04

Myslím, že nápad zničit MSL je opravdu ubohost a zcela jistě se k takovému kroku NIKDO nesníží a rozumný člověk o takové možnosti musí odmítnout jen uvažovat.


yamato - 12/1/2012 - 11:08

pani, nechcem vam kazit radost, ale mam dojem ze ruske sondy fobos boli asi posledne, pri ktorych doslo k strate misie na zaklade chybneho povelu zo zeme. Dnesne sondy maju softwerovu ochranu pred evidentne chybnymi povelmi a zrejme nie je jednoduche to obist, takze ak nie ste priamo v riadiacom time a nemate pristup k softveru, tak si mozete posielat co chcete.


dubest - 12/1/2012 - 11:27

pro nick Rys:
Zdá se pozdní hodina udělala své, napsat takový příspěvek vyžaduje slušné pomatení smyslů, to nemůžete myslet vážně nebo snad ano? Technicky mi to přijde neproveditelné, myšlením je to na úrovni pomateného generála co plácl, že F-G zničili Amíci:-))


M: - 12/1/2012 - 11:58

quote:
pani, nechcem vam kazit radost, ale mam dojem ze ruske sondy fobos boli asi posledne, pri ktorych doslo k strate misie na zaklade chybneho povelu zo zeme. Dnesne sondy maju softwerovu ochranu pred evidentne chybnymi povelmi a zrejme nie je jednoduche to obist, takze ak nie ste priamo v riadiacom time a nemate pristup k softveru, tak si mozete posielat co chcete.

Americania nie su blby a ze to vedia, uz par krat dokazali...
Ani o ich ochranach nepochybujem.
Mna len napadlo, ze az poslu chybny prikaz, ci to potom oznacia za rusky virus, alebo technika za ruskeho agenta...


yamato - 12/1/2012 - 12:13

myslim ze az americania poslu chybny prikaz, MSL sa automaticky hodi do safe-mode a posle na zem report, ze bol zadany chybny prikaz a caka na dalsie povely
aspon tak nejak si myslim ze to funguje...


M: - 12/1/2012 - 13:39

quote:
myslim ze az americania poslu chybny prikaz, MSL sa automaticky hodi do safe-mode a posle na zem report, ze bol zadany chybny prikaz a caka na dalsie povely
aspon tak nejak si myslim ze to funguje...

Nechcel som riesit heuristiku komunikacie.
Cela myslienka spocivala v tom, ze su jednoduchsie sposoby, ako triafat nieco na Marse s laserom...
(Odhliadnuc od zvratenosti celej myslienky)


HonzaVacek - 12/1/2012 - 14:38

quote:
Mna len napadlo, ze az poslu chybny prikaz, ci to potom oznacia za rusky virus, alebo technika za ruskeho agenta...


U Marsu už pár neúspěchů Američané měli a nevzpomínám si, že by chybu házeli na někoho jiného.


yamato - 12/1/2012 - 15:18

quote:
quote:
Mna len napadlo, ze az poslu chybny prikaz, ci to potom oznacia za rusky virus, alebo technika za ruskeho agenta...


U Marsu už pár neúspěchů Američané měli a nevzpomínám si, že by chybu házeli na někoho jiného.


zato rusi uz to okrem americanov skusali aj s ufonmi


-=RYS=- - 12/1/2012 - 15:40

quote:
pro nick Rys:
Zdá se pozdní hodina udělala své, napsat takový příspěvek vyžaduje slušné pomatení smyslů, to nemůžete myslet vážně nebo snad ano? Technicky mi to přijde neproveditelné, myšlením je to na úrovni pomateného generála co plácl, že F-G zničili Amíci:-))



:)


HonzaVacek - 12/1/2012 - 16:10

Pár aktuálních článků o F-G:

http://www.federalspace.ru/main.php?id=2&nid=18548
http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_reentry.html
http://ria.ru/science/20120112/537694996.html
http://ria.ru/science/20120112/537837226.html
http://ria.ru/science/20120112/537821330.html


avitek - 15/1/2012 - 10:38

Úplně nejaktuálnější zprávy o dráze FG jsou právě aktualizované na mých stránkách:

http://www.lib.cas.cz/space.40/2011/I065A.HTM

Před půl hodinouu (09:00 UTC) se pohybovala na dráze

51.41° 87.25 min, 129 až 147 km

Většina odhadů (viz tamtéž) směřuje pád FG na dnešní odpoledne až večer.

Další aktualizaci stránky udělám za hodinu (kolem 11:40 SEČ).


David - 15/1/2012 - 10:56

Je zajímavé sledovat jakou má vrak ruské sondy popularitu.Bezchybně fungující americká sonda se takové pozornosti netěší i když může, pokud ovšem splní svoje poslání, přinést zásadní poznatky o Marsu.Příkladně oprava dráhy, bez níž by se k Marsu nedostala, přešla zcela bez pozornosti médií, ale že dnes ten ruský vrak spadne to je v televizi jedna z hlavních zpráv dne.Zdá se tak že F-G nakonec stejně splnil svůj, jak se zdá hlavní úkol - prezentovat Rusko jako kosmonautickou velmoc, která nejen že připravuje kosmonauty na let k Marsu / Mars-5OO/, ale posílá k němu i komplikované sondy, které ale " ti zlí" američané ničí už při odletu.


Agamemnon - 15/1/2012 - 11:44

quote:
Je zajímavé sledovat jakou má vrak ruské sondy popularitu.Bezchybně fungující americká sonda se takové pozornosti netěší i když může, pokud ovšem splní svoje poslání, přinést zásadní poznatky o Marsu.Příkladně oprava dráhy, bez níž by se k Marsu nedostala, přešla zcela bez pozornosti médií, ale že dnes ten ruský vrak spadne to je v televizi jedna z hlavních zpráv dne.Zdá se tak že F-G nakonec stejně splnil svůj, jak se zdá hlavní úkol - prezentovat Rusko jako kosmonautickou velmoc, která nejen že připravuje kosmonauty na let k Marsu / Mars-5OO/, ale posílá k němu i komplikované sondy, které ale " ti zlí" američané ničí už při odletu.


takú istú popularitu mali minulý rok americký aj nemecký satelit, ktorí robili reentry... [Edited on 15.1.2012 Agamemnon]


Agamemnon - 15/1/2012 - 13:50

nejaké predpovede... všetky majú reentry na dnes ku večeru...
http://www.spaceflight101.com/phobos-grunt-re-entry-information.html


avitek - 15/1/2012 - 14:01

Roskosmos vydal poslední předpověď ve 12:00 moskevského času = 08:00 UTC = 09:00 SEČ podle které má k pádu dojít v intervalu dnes od 16:41 do 21:05 UTC.


avitek - 15/1/2012 - 14:10

Strategické velitelství USA (USSTRATCOM) jako nepravděpodbnější čas pádu udává dnes 16:11 UTC.


avitek - 15/1/2012 - 14:35

The Aerospace Corp.:

Predicted Reentry Time: 15 JAN 2012 @ 19:21 UTC ± 3 hours
Prediction Epoch: 15 JAN 2012 @ 06:25:52.126 UTC


avitek - 15/1/2012 - 14:40

Souhrn různých předpovědí včetně údajů o nejistotách a s odkazy na prameny:

http://satobs.org/seesat_ref/phsrm/Fobos-Grunt_decay_estimates_v12.pdf

Stav k 12:52 UTC (13:52 SEČ)


avitek - 15/1/2012 - 17:06

FKA vydala dnes v 15:30 SEČ prognozu zániku FG s mapkou:

http://www.federalspace.ru/main.php?id=2&nid=18564

Interval zániku a pádu trosek od 18:30 do 20:12 SEČ, přitom dráha tohoto oběhu přelétá Jižní Ameriku, Atlantik Evropu včetně ČR, jižní hranice Ruska, Čínu, FIlipíny, Novou Guineu, severovýchodní pobřeží Austrálie, Nový Zéland a Jižní Pacifik.


avitek - 15/1/2012 - 18:40

Nová předpověď z 17:15 SEČ: 18:50 až 19:34 SEČ

http://www.federalspace.ru/main.php?id=2&nid=18565


avitek - 15/1/2012 - 18:43

http://reentrynews.aero.org/2011065a.html

Predicted Reentry Time: 15 JAN 2012 @ 17:52 UTC ± 19 minutes
Prediction Epoch: 15 JAN 2012 @ 16:36:03.905 UTC


avitek - 15/1/2012 - 18:47

Nejnovější přehled předpovědí zániku od Moczana:

http://satobs.org/seesat_ref/phsrm/Fobos-Grunt_decay_estimates_v14.pdf


Archimedes___ - 15/1/2012 - 18:53

z twitteru

SebasGarcia Sebastian Garcia
RT @DrLucyRogers: @timmermansr: US STRATCOM claiming #PhobosGrunt already reentered and crashed in Pacific.
Unconfirmed by #Roscosmos
1 minute ago


Agamemnon - 15/1/2012 - 18:53

podľa niektorých správ na twitteri je už dole:

https://twitter.com/#!/PhG_Reentry

RT @timmermansr: US STRATCOM claiming #PhobosGrunt
already reentered and crashed in Pacific in last few minutes. Unconfirmed by Roscosmos.


Archimedes - 15/1/2012 - 18:56

Škoda, kdyby vydržel ještě chvilku, mohl být ohňostroj nad Evropou


David - 15/1/2012 - 18:59

Asi by jsme stejně nic neviděli , pohyboval by se někde nad severním Jadranem.


kamilfredo nepr. - 15/1/2012 - 19:02

Presne tak, tento prelet je u nas nepozorovatelny....ale ten dalsi ten by siel priamo nad nami...


a - 15/1/2012 - 19:03

quote:
Asi by jsme stejně nic neviděli , pohyboval by se někde nad severním Jadranem.


Však ty sis to užil i tak, Davide.


milantos - 15/1/2012 - 19:04

quote:
Asi by jsme stejně nic neviděli , pohyboval by se někde nad severním Jadranem.

Ve výšce 14°nad obzorem by to nebyl problém vidět. Vzhledem k oblačnosti asi jen Šumava


Agamemnon - 15/1/2012 - 19:05

PhG_Reentry Phobos Grunt
RT @NickAstronomer: Russia Today reporting all fragments in the Pacific #phobosgrunt


milantos - 15/1/2012 - 19:18

http://www.kurat.com/links/-91626?&stream=manned-space-exploration


Zralock - 15/1/2012 - 19:30

Asi mozem potvrdit, ze Fobos-Grunt uz dopadol, nakolko mal mat pred chvilkou prelet viditelny z Bratislavy, ale nezaregistroval som na oblohe ani pohyb.


avitek - 15/1/2012 - 21:09

Zatím jsou rozporuplné zprávy o tom, kde vlastně spadly trosky. První hovořily o jižním Tichém oceánu kolem 18.45 až 18:46 SEČ, pozdější zprávy odvolávající se na zdroje v raketokosmické oblasti a údajných vyjádřeních balistiků hovoří o pádu až 18:59 SEČ na území státu Goiás v Brazílii.

Vše mám zdokumentováno ve SPACE-40, budu upřesňovat, jak se objeví hodnověrnější prameny.


Machi - 15/1/2012 - 21:18

Kdyby to spadlo v Brazílii, byla by snad minimální šance na záchranu experimentu LIFE, pokud by se podařilo najít kapsli s organizmy a pokud přežila průlet atmosférou (a nedošlo přitom k usmažení vnitřního obsahu).


Erakis - 16/1/2012 - 16:15

quote:
Kdyby to spadlo v Brazílii, byla by snad minimální šance na záchranu experimentu LIFE, pokud by se podařilo najít kapsli s organizmy a pokud přežila průlet atmosférou (a nedošlo přitom k usmažení vnitřního obsahu).


Tak minimálne návratová kapsula určite dopadla v celosti, mala predsa prežiť návrat v rýchlosti vyše 11 km/s a tvrdé pristátie bez padáka. Kedže však podľa všetkého trosky predsa len dopadli do Pacifiku a v danom mieste sa hlbka pohybuje okolo 3 000 metrov, tak sa záchrany LIFu určite nedočkáme.


Jaro. - 17/1/2012 - 22:36

Anatoly opisuje nejakú hypotézu problémov:

http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_reentry.html#1_17


Ervé - 18/1/2012 - 06:10

Pro neznalé angličtiny je tam 16. ledna: obvinění amerického radaru na Kwajaleinu je další snaha zbavit se odpovědnosti bez reálného významu - sonda musela být odolná proti kosmické radiaci, takže by ji žádný radar neměl ohrozit - extremely unlikely. 17. ledna: nejpravděpodobnější je programová chyba v hlavním počítači. Při simulacích došlo v 90% případů k selhání počítače kvůli přetížení, příliš mnoho systémů fungovalo a zatěžovalo systém. Po zprovoznění vysílače v pásmu X jeho 200W spotřeba vyčerpala i nouzové zdroje energie (fungoval i ve stínu Země) a sonda zhasla.


Čtenář - 18/1/2012 - 08:26

Jsem dalek toho, protlačovat neravděpodobné hypotézy, ale musím poukázat na logické mezery v tomto textu:

1. radiace a mikrovlnné záření jsou dvě zcela odlišné věci, mají různou fyzikální podstatu a různé účinky. Z tohoto důvodu se také zásadně liší metody a technická provedení obrany elektroniky proti nim. Zatímco radiace je principiálné záření ionizující, mikrovlny jsou záření neionizující. Radiace poškozuje především svou vysokou energií částic, kdy vytváří v elektronických čipech nelánované vodivé kanály, které způsobují neplánovaná překlápění logických úrovní a tím chyby pamětí, zabloudění programů v CPU a podobně, případně dlouhodobě způsobuje stárnutí polovodičových materiálů a zhoršování jejich parametrů. Naproti tomu mikrovlnné záření škodí zejména svou hustotou výkonu, která při dané impedanci vakua znamená vysoké intenzity proměnných elektrických a magnetických polí, které způsobují indukcí vysoké hladiny elektrických rušivých signálů v obvodech. Tím může být narušena jejich činnost, způsoben restart a podobně, v případě extrémních hodnot může dojít i proražení některých PN přechodů a tím k trvalému a nevratnému poškození. První varianta je především případ mikrovlnných zbraní, druhá je primární mechanismus účinku EMP.

Jinými slovy, z toho, že družice je (jak lze předpokládat) chráněna před velkými dávkami ionizujícího záření (které lze ve vesmíru čekat), nelze usuzovat, že je také chráněna před velkými dávkami záření neionizujícího (které ve vesmíru čekat nelze). Tento argument je proto pochybný.

2. Nejmenovaný zdroj přináší zprávu o 90 procentech selhání CPU při zkouškách. Jako technik a programátor si při nejlepší vůli nedovedu představit situaci, kdy by podobné zkoušky a simulace startovacích sekvencí a sekvencí na oběžné dráze neprobíhaly už při přípravě sondy před startem, a nebylo by odhaleno, že CPU je, jak tvrdí nejmenovaný zdroj, s 90 procentní šancí nefunkční. Kdyby to byl jeden případ z tisíce, nebo aspoň jeden ze sta, uvěřím, že taková situace mohla při zkouškách a testech "proklouznout". Při poměru 90 ze 100 to pokládám za vyloučené.

Jinými slovy, tento nejmenovaný zdroj není příliš důvěryhodný.


Ľuboš - 18/1/2012 - 09:42

V texte sa píše, že z 90% pravdepodobnosťou bol preťažený procesor, a nie vadný - pozrite si originálny odkaz


Čtenář - 18/1/2012 - 09:49

quote:
V texte sa píše, že z 90% pravdepodobnosťou bol preťažený procesor, a nie vadný - pozrite si originálny odkaz


Nepochopil jste mou úvahu. O vadné součástce ani nehovořím, to je tak evidentní, že je to zbytečné.

Hovořím o tom, že by se při testech nepřišlo na závadu nebo nedomyšlenost konstrukce, která s 90 procentní šancí způsobuje při sekvenci na oběžné dráze "přetížení" procesoru. Popravdě řečeno mám jisté potíže si technicky představit, co se pod tímto vágním pojmem má skrývat, jak konkrétně by měl být jednoúčelový CPU "přetížen", ale budiž. Rozhodně ale lze vyloučit, že by se taková "prakticky vždy nastávající" situace nezjistila dříve.

Pokud bylo snahou nejmenovaného zdroje vypustit nějakou informaci, která by to pro laickou veřejnost dostatečně "objasnila", pak to chápu, ale s těmi 90 procenty to tento zdroj opravdu přehnal, to je silná káva


yamato - 18/1/2012 - 10:12

no, moja netechnicka a ciste laicka uvaha k tomuto:

z informacii na webe vyplyva, ze malokto priamo z ruskeho realizacneho timu ocakaval uspech. Z toho vyplyva ze sami museli vediet, ze vela veci je nedotiahnutych. Dalej - misia bola pod politickym tlakom. Komarov alebo posadka Challengeru by vedeli rozpravat, co sa moze stat ked je misia pod politickym tlakom...

Podtrzeno secteno, pri normalnom dokladnom testovani by sa na pretazovanie procesoru urcite prislo. Otazka je, ci bola sonda dokladne testovana, a vzhladom na vyssieuvedene mam dojem ze mozno ani nie.


Vítězslav Novák - 18/1/2012 - 12:21

Nabídnu vzpomínku. Kdysi, ještě za hlubokého socíku, jsem na se Stefánikově (vlastně tenkrát ne Stefánikově) hvězdárně pokoušel programovat maďarský stolní počítač EMG 666. Spíš kalkulačku než počítač. Železná bedna, uvnitř mix integrovaných a hybridních součástek, mělo by to být hodně odolné. Už kvůli té Faradayově kleci kolem.

Možná pamatujete (vy starší), že vedle hvězdárny tenkrát stávaly stožáry rušičky na Svobodnou Evropu. Jakmile na svobodce vyjely zprávy, rušiči vytočili rušičku - a co jsem neměl uložené, to zmizelo, popřepisovalo se, prostě celkem odolná mašina šla do kopru. Ozářit sondu radarem? Proč ne? I Rusové už nejspíš opustili ideu elektronek ve všem...


Machi - 18/1/2012 - 13:24

Mám jednu otázečku. Jak je možné, že ten americký radar, který už nějaký ten pátek funguje, nevyřadil zatím žádnou jinou družici letící na LEO?
Jak je to s obdobnými ruskými radary? Kolik ty zrušily nízkolétajících družic?
A jak je možné, že si u americké armády nestěžují evropští a američtí vědci, kteří měli na P-G přístroje?


Machi - 18/1/2012 - 13:28

Teď se dívám, že se má jedna otázečka během psaní změnila na tři.
Mimochodem, když jsem tu včera dával ten odkaz (který je nyní přesunut v Souvislostech kosmonautiky), vypadalo to, že se nikdo neobtěžoval si jej přečíst. Rusové už totiž už nemluví o sabotáži, ale o nehodě, způsobené tím, že daný americký radar prý v té chvíli sledovat nějaký asteroid (zajímalo by mne jak to zjistili).


Čtenář - 18/1/2012 - 13:37

Mám jednu odpovědičku:
- postaven už nějaký pátek je, ale kdy je zapnutý a co sleduje a co ne, co s jakým výkonem a v jakém režimu, to nikdo neví. Je to radar s elektronickou tvorbou a vychylováním jednotlivých svazků. Může vytvořit jeden nebo více nezávislých rádiových paprsků najednou nebo střídavě rychle po sobě, může vysílat menším nebo větším výkonem atd. atd. Odpověď by proto mohla být, doposud se prostě nesešla kombinace vhodného "cíle" a vhodného "způsobu".
- Rusové podobným typem radaru nedisponují. Jejich PRO radary dálkového dosahu jsou primárně koncipovány jako přehledové a pro včasnou výstrahu. Pracují s menší šíří svazku a s nižšími hustotami výkonu u cíle. Rusko koncipuje svou PRO obranu jinak. Když opomineme systém A135 u Moskvy, pak nic ekvivalentního XBR nebo SB-XBR Rusko nemá. S-500 se teprve připravuje a už z principu (mobilní a tedy menší) nebude dosahovat parametrů těchto stacionárních oblud.


Michael Trembacz - 18/1/2012 - 14:17

I pokud by nějaký radar z povrchu země vysílal na FG svazek MW záření, jejímu počítači by to nemohlo ublížit, pokud se nalezá někde uvnitř konstrukce a je stíněn proti radiaci. MW zaření vám odstíní i alobalová fólie, přiložením ruky na okno 750W MW trouby teplo necítíte, a to je ta fólie perforovaná. MW zaření by ale zřejmě zničilo přijímač, i vypnutý, a případně by se dostalo tudyma dále. Ale né až k počítači.

Můj tip je, že FG šel nahoru s vědomým nedodělaným sw s tím, že se to spraví cestou. Bohužel se to tak děla i na zemi od doby, kdy máme přepisovatelné paměti a dálkový přístup.

Rušičky RFE jely nonstop, i v době, kdy se z úsporných důvodů vypínal proud pro lidi po 20-té hodině /70-tá léta/.


cernakus - 18/1/2012 - 14:33

Machi:

orbitální sondy jsou z principu stavěny se zvýšenou odolností proti elmag. rušení a to ze 2 důvodů:

1) umělý elmag. smog, mezi zemí a orbitou je velký, v meziplanetárním prostoru se ale de facto nevyskytuje
2) interakce slunečního větru, van Allenových pásů a nejvyšších vrstev atmosféry má za následek relativně silné indukovaná pole obou složek.

Prostě ochrana proti elmag. poli a rušení obecně je u meziplanetárních sond (vyjma těch, které mají být u planet se silnými mag. poli) nadbytečná a u napnutých váhových rozpočtů i luxus. Kdyby F-G vynášela Proton, tak by si konstruktéři mohli dovolit mnohem robustnější konstrukci, takhle jim pravděpodobnost zarušení přišla příliš nízká na to, aby kvůli tomu snižovali efektivní nosnost sondy.

Je velkou komplikací, že nepružné Ruské vedení nevyslalo "záchranou" misi k sondě i když by to bylo dražší než sonda samotná. Faktem je, že mají jen omezené možnosti zjistit co přesně zvorali(nebo někdo zvoral), protože sonda po většinu času nereagovala (tedy žádná zpětná vazba a žádná data pro simulace). Pokud však nenaleznou v počítači MDU chybu, tak prostě budou muset předpokládat, že sonda zarušena (či elektronicky zničena byla) a výrazně snížit už. nosnost jednotky zvýšenou ochranou pro další mise na tomto modulu založené.


Čtenář - 18/1/2012 - 14:37

Nejdříve opravička: ruské radary pracují se širším svazkem, ne s menší šíří, a velký dosah řeší velkou aperturou antén a vysokým vysílacím výkonem...

Co s takovou družicí hypotetické ozáření radarem udělá, to se laicky hrozně těžko odhaduje. Běžná zkušenost s těmito jevy člověku chybí. Kdo tu zkušenost neudělá, například neodhadne, že kovové okraje nádobí v mikrovlnce "jiskří". Kdyby to bylo zcela jasné předem, neplánovaly by se zkoušky s maketou...

Nechápu logické spojení: ano zničilo by přijímač, ano dostalo by se dále, ale ne k počítači. Proč ne?

S opravou SW na dálku můžete mít třeba i pravdu, ale jen v případě SW pro operace u Marsu. Vystřelit sondu bez jistoty, že sekvence pro odlet z LEO jsou odzkoušené, by si nedovolili ani Rusové


cernakus - 18/1/2012 - 14:47

quote:
I pokud by nějaký radar z povrchu země vysílal na FG svazek MW záření, jejímu počítači by to nemohlo ublížit, pokud se nalezá někde uvnitř konstrukce a je stíněn proti radiaci. MW zaření vám odstíní i alobalová fólie, přiložením ruky na okno 750W MW trouby teplo necítíte, a to je ta fólie perforovaná. MW zaření by ale zřejmě zničilo přijímač, i vypnutý, a případně by se dostalo tudyma dále. Ale né až k počítači.

Můj tip je, že FG šel nahoru s vědomým nedodělaným sw s tím, že se to spraví cestou. Bohužel se to tak děla i na zemi od doby, kdy máme přepisovatelné paměti a dálkový přístup.

Rušičky RFE jely nonstop, i v době, kdy se z úsporných důvodů vypínal proud pro lidi po 20-té hodině /70-tá léta/.


Faradayova klec musí být uzemněná, jinak to moc nefunguje. Jak efektivně ochránit proti silným elmag polím zařízení, která nemohou na kostru přivést nulový potenciál (tedy nejde je uzemnit) je docela oříšek. Oříšek, se kterým si lámou palici největší mozky letecko-vojenského průmyslu.

Prozatím bych možnost zarušení/zničení sondy ponechal otevřené, uvidí se po simulacích. V tuhle chvíli to nevyřešíme. [Upraveno 18.1.2012 cernakus]


Alex - 18/1/2012 - 16:35

quote:
: ... je velkou komplikací, že nepružné Ruské vedení nevyslalo "záchranou" misi k sondě i když by to bylo dražší než sonda samotná...

V praxi by to malo vyzerať ako? Pružní Američania by v takom prípade urobili čo?


cernakus - 18/1/2012 - 17:34

quote:
quote:
: ... je velkou komplikací, že nepružné Ruské vedení nevyslalo "záchranou" misi k sondě i když by to bylo dražší než sonda samotná...

V praxi by to malo vyzerať ako? Pružní Američania by v takom prípade urobili čo?


Myslím, že za ní měli poslat toho Sojuzáka co letěl asi 3(?) dny po ní a mezitím rychle došroubovat nového aby se partneři na ISS moc nevztekali (2 týdny, plus minus). Sojuz má dost delta-v na potřebné manévry, je schopen opakovaných EVA procházek... Pokud by to dejme tomu neopravili, mohli by na zem dovézt řídící počítač aby z toho by vyčetli co a jak se zvrtalo.

Pružní Američané by neudělali nic. Nemají jak. Rusové měli jak a neudělali nic. Ale o to tady přece nejde.

Navíc by to bylo dobré PR. Počítám, že názory dnešních odborníků, jak je taková, roky neplánovaná a nepřipravená, mise nebezpečná, by se nepotvrdily.


milantos - 18/1/2012 - 17:57

Opravdu si myslíš, že do sondy, napěchované mnoha tunami paliva, které se z neznámého důvodu nezapálilo, si někdo dovólí strkat prstíčkem ?
Navíc jde přístroj , který není předem přizpůsoben k tomu, aby s ním někdo ve volném prostoru manipuloval, šrouboval a něco si z něho odnášel.


M: - 18/1/2012 - 18:50

quote:
Opravdu si myslíš, že do sondy, napěchované mnoha tunami paliva, které se z neznámého důvodu nezapálilo, si někdo dovólí strkat prstíčkem ?
Navíc jde přístroj , který není předem přizpůsoben k tomu, aby s ním někdo ve volném prostoru manipuloval, šrouboval a něco si z něho odnášel.

Nie ze by to nebolo realizovatelne, ale su veci ked ide o zivot a aj mala sanca je sanca
a su veci ked zvaziz pomer riziko / cena a povies, ze sa na to radsej vykasles a postavis to znova, alebo sa vykasles uplne.

Myslim, ze Rusi mohli viac stratit jek ziskat, tak sa na to vykaslali.
Rovnako jak USA zvazilo, ze letom Apollo 18 mozu viac stratit, jak ziskat a tiez sa na to vybodli.


agamemnon - 18/1/2012 - 19:24

tu zachranu rozoberali snad mesiac na nsf - nadhodilo to tam niekolko ludi - s tym, ze ludia z nasa a pod, ktori tam pisu, to oznacili za nemozne.
dovody boli viacere - soyuzov je vyrobenych presne pre potreby iss a vyroba jedneho trva 2 roky, nikto by sa neodvazil poslat ludi k sonde, ktora z neznamych dovodov nepouzila hypergolicke palivo o kt sa nevie v akom je stave, sonda nebola stavana na akekolvek priblizenie, a uz vobec nie ludi - ostre hrany, ziadne drzadla pre ludi, etc - dalej vycvik na taku misiu by trval aj niekolko rokov a navyse co by tam ti ludia robili? vsak nikto nevedel co sa so sondou stalo... a uz vobec nie ako to opravit

ospravedknte preklepy, pisane na mobile


Ladia - 18/1/2012 - 21:04

quote:
...Faradayova klec musí být uzemněná, jinak to moc nefunguje. Jak efektivně ochránit proti silným elmag polím zařízení, která nemohou na kostru přivést nulový potenciál (tedy nejde je uzemnit) je docela oříšek. Oříšek, se kterým si lámou palici největší mozky letecko-vojenského průmyslu.


Toto se týká pouze statického elektrického pole a bylo už řešeno na ISS viz.

http://www.sdl.usu.edu/programs/fpmu.pdf

Proti ELMG vlnám opravdu stačí kovová bedna, akorát případné otvory v ní by neměly být větší než, tuším, 1/16 vlnové délky. Uzemněná být nemusí, ELMG vlny nemají stejnosměrnou složku.


cernakus - 18/1/2012 - 22:26

quote:
tu zachranu rozoberali snad mesiac na nsf - nadhodilo to tam niekolko ludi - s tym, ze ludia z nasa a pod, ktori tam pisu, to oznacili za nemozne.
dovody boli viacere - soyuzov je vyrobenych presne pre potreby iss a vyroba jedneho trva 2 roky, nikto by sa neodvazil poslat ludi k sonde, ktora z neznamych dovodov nepouzila hypergolicke palivo o kt sa nevie v akom je stave, sonda nebola stavana na akekolvek priblizenie, a uz vobec nie ludi - ostre hrany, ziadne drzadla pre ludi, etc - dalej vycvik na taku misiu by trval aj niekolko rokov a navyse co by tam ti ludia robili? vsak nikto nevedel co sa so sondou stalo... a uz vobec nie ako to opravit

ospravedknte preklepy, pisane na mobile


Jestli NASA trvá příprava opravářské mise 2 roky, tak se už ničemu nedivím :-)

Faktem je,že to je lež. Kosmonauti na Miru a ISS byly nuceni několikrát opravovat závadu, která se vynořila v průběhu mise.

Příprava Sojuzu 2 roky je druhá lež. Možná mysleli plánování mise, ale samotná příprava stroje jde vcukuletu viz loňský pád Progressu a jeho rychlé nahrazení.

Nechápu, proč odborníci NASA tak vědomě lžou. To se bojí, že když se ukáže, že v nouzi se dá všechno zbouchat rychleji a s méně lidmi, tak budou v NASA hromadně propouštět? Kdyby takhle přemýšleli inženýři v NASA před 40 lety, tak se Lovell, Swigert a Haise nikdy nevrátí.

A obavy o bezpečnost kosmonautů? To jsou z cukru? Pyrotechnici, hasiči, záchranáři...ti všichni improvizují v nebezpečných prostorech a obvykle přežívají. Osobně bych letěl z fleku. Je pravda, že nemám rodinu a že riziko je nesrovnatelně větší, než když poletím jenom na výlet na ISS, jak je dnes obvyklé, ale pokud se budeme klepat o životy na orbitě, tak za ní bychom se už rozhodně nikdy neměli vydávat.

Navíc, kosmonauti sami by měli mít možnost se rozhodnout a divil bych se, kdyby se nikdo z nich nenašel. Kosmíci za socíku chtěli letět na N1ce a to byla 100% rakev. Kosmonautika ztratila šmrnc taky právě proto, že to není žádné dobrodružství, jen úmorná, byrokratická rutina. Pak nečekaně bafne raketoplán a ovce by celý vesmírný pilotovaný program nejraději típli úplně...

Ale vedení RKA se rozhodlo, jak rozhodlo. Možná to nestálo finančně za to (bylo by to dražší než sonda), ale mně by, jako konstruktérovi, nedalo spát dokud bych nezjistil v čem je problém. S pár minut odvysílaných dat a zbytky sondy někde v oceánu zjistí kulový.


martinjediny - 18/1/2012 - 23:57

urob krok od breimstormingu k menezmentu.
Vzi sa do pozicie Putina, ktoreho zaujima PR F-G a peniaze na F-G a v nejakom pomere ich akceptuje
Mas 4 moznosti
1/ zlyha aj priletuvsi sojuz => pruser (odhadujem 25%)
2/ sojuz prileti a prezije, ale neopravi => vyhodene peniaze (70%)
3/ F-G po oprave sojuzom odleti => malo pravdepodobne (5%)
4/ F-G opravia aj bez sojuzu => co aj neuspesne skusali. (15%)

Ze zvolili riesenie c. 4 je logicke, bezpecne a pravdepodobnejsie ako 3.
Rozdelis pravdepodobnost 1,2,3 inak?


derelict - 19/1/2012 - 00:12

K tomuto tematu bych rad neco podotkl (RYSe, doufam, ze mne pripadne opravis).
Jinak, stara dobra pravidla rikaji:
- Chces-li se neco naucit ochranit, nauc se to znicit.
- Nejjednodussi vysvetleni je zpravidla to spravne.

Niceni cilu protivnika elektromagnetickym pulsem spociva v indukci napeti na vodicich, ktere maji odpovidajici vlnovou delku (musi byt 1/2 vlnove delky pro maximalni zisk). Prepeti pak spali citlivejsi elektroniku. Situaci ztezuje inzenyrska poucka, ze energie klesa se ctvercem vzdalenosti (no, rekneme si, jedna se o velice hrube priblizeni situace) a ze elektronika sond musi byt odolnejsi jak vuci radiaci, tak vuci indukci. Takze jak znicit pomoci elektromagnetickeho pole sondu Fobos-Grunt? Na zacatku, jake mame moznosti.

1) Slunecni erupce
2) Jaderny vybuch
3) Blesk
4) Generatory elmg. impulsu: vircator nebo flux generator (kompresor magnetickeho pole)
5) Maser
6) Radar

Slunecni erupce:
slunecni erupce je asi nejucinnejsi zpusob generovani elmg. pulsu. Jeho pusobeni v blizkosti zeme probiha pres Van Allenovy pasy, diky polarni zari se jedna do dobre pozorovatelnou zalezitost. Navic, slunce je dnes dobre monitorovano.

Jaderny vybuch:
Muselo by se jednat o vybuch v atmosfere. Mimo ni nedochazi ke generovani elmg. impulsu. Duvodem je Comptonuv jev, kdy roentgenove a gama zareni opakovane v kaskade vyrazi elektrony z atomu (ionizace). Udava se, ze jeden foton diky pohlceni a znovuvyzareni je schopen vyvolat emisi v radu desitek tisic elektronu). Doba "nabehu" je priblizne 20ns, ale jedna se o dobre pozorovatelnou a obtizne utajitelnou zalezitost.

Blesk:
Asi nejucinnejsi zdroj elmg. impulsu, na druhou stranu pochybuji, ze ovladatelny. Prestoze uz v dobe Apolla rakety prezily i primy zasah, energie je takova, ze dnesni technologie je schopna spolehlive vyradit.. Navic, blesk by byl na prvnich strankach novin, jedna se o malou pravdepodobnost, vetsinou se blesky vyskytuji jen ve spodni vrstve atmosfery.

Generatory elmg. pulsu:
Vojenska technika pouziva tyto dva generatory pro neletalni zbrane (v pripade flux generatoru je slovo neletalni pouhou hrickou). Vircator ma nabeh cca 20ns, flux generator nabiha v exponenciale. Jejich vykon je limitovany, zarizeni by muselo byt blizko sondy (desitky metru).

Maser:
Mikrovlnny zaric koherentniho elmg. vlneni. Pokud pominemem limitujici faktory typu vzdalenost a atmosfera, patrne nejvhodnejsi zarizeni. Bohuzel, pro zniceni by musely byt znamy delky vodicu, aby si spravne sedly "vlnove delky".

Radar:
- Radar uvidi na vzalenost 2000km (pro Norsko, Gronsko) objekt ve vysi cca 400km. Vetsina dostatecne vykonnych radaru patri systemu vcasne vystrahy, jejich paprsek jde v radu jednotek stupnu nad teren. Otazkou je, zda se mohl dostat do oblasti, kterou prohledava radar na dostatecne dlouhou dobu, aby to ovlivnilo elektroniku.Fobos-Grunt startoval z kosmodromu Bajkonuru, ten je trochu dale, jina moznost nebyla.
- Radar vyzaruje v uzkem paprsku, diky tomu nema takovy pokles vykonu jako vsesmerove zarice. Presto je na 1000 km pri vyzarovani v 1° horizontalne i vertikalne paprsek rozprostren na znacne velke plose (zakladni trigonometricke funkce) a pro zjednoduseni by slo uvazovat, ze vykon je po ni rovnomerne distribuovan. Jednoducha trojclenka pak dokaze, ze vykon dramaticky klesa.
+ Otazkou je, jaky vliv ma frekvencni pasmo (X-band radar a komunikacni pasma X+S), nemam vice detailu, ale dokazi si predstavit jednu drobnost. Prijimaci prvky prijmou signal z radaru na stejnem frekvencnim rozsahu. Za urcitych podminek by mohlo dojit k zniceni, ale stale tu zustava druhy kanal.

Uvedene duvody mne vedou k uvaze, ze elektromagneticky impuls nemohl zapricinit ztratu sondy. Co se tyka radaru v X pasmu, u tech je teoreticky mozne ohlusit nebo zlikvidovat prijimaci jednotku. V takovem pripade to ovsem ukazuje na diletanstvi, protoze likvidace jednoho prijimace nesmi ohrozit druhy.

Pokud plati, ze CPU systemu jelo na 90%, verim spise spatne odladenemu software, nebo chybe navrhu. Rusko se snazi, ale testovani patrne nebylo v poradku.

Jeste jedna drobnost, k zachrane FG pouzitim Sojuzu.
Pokud se nad tim zamyslim, s velkymi naklady a rizikem byli schopni rusove vypustit sojuz. Bohuzel, jednalo by se ciste o sebevrazednou misi. Kosmonauti by byli uzavreni v male kabine spolu se svymi skafandry. Pokud by je sundali, diky kontaminaci palivem by se odsoudili (jedna se o znacne toxicke palivo). Jak uz bylo psano, FG nebyl urcen pro zachyt, stejne jako Sojuz neni urcen pro stihani. Vysledkem by byla ztrata velkeho deltaV zachytem a hledanim. A pak jeste dalsi problem - co s nim? Opravit? A co? Nevite, co je porouchane a Sojuz neni opravarenska dilna. Navic, stav nadrzi nebyl znam, takze se by se jednalo o stourani se v potencialni bombe. Z meho hlediska Rusko zvolilo optimalni variantu pristupu k oprave problemu a po neuspechu nasledne likvidace sondy.


alamo - 19/1/2012 - 02:58

quote:
Anatoly opisuje nejakú hypotézu problémov:

http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_reentry.html#1_17



prečítajte si to dobre
tvrdí tam, že keby štart odložili o ďalšie okno, sondu by mohli "vyhodiť", dať do múzea..
pretože po všetkom testovaní, odkladoch,testovaní, a tak stále do zblbnutia by boli mnohé jej "komponenti" jednoducho na odpis, na konci "záručnej doby"
ani im to nikto nemusel "smažiť"
usmažené vďaka odkladom a podfinancovaniu


-=RYS=- - 19/1/2012 - 04:30

Kdyz uz se diskutuje o moznostech pozemniho zarizeni na mozne zaruseni prijimace, tak by nebylo na skodu si precist i toto.
http://www.urel.feec.vutbr.cz/esl/files/Papers/Conferences/2006/Pha2006.pdf


Agamemnon - 19/1/2012 - 09:03

quote:
quote:
tu zachranu rozoberali snad mesiac na nsf - nadhodilo to tam niekolko ludi - s tym, ze ludia z nasa a pod, ktori tam pisu, to oznacili za nemozne.
dovody boli viacere - soyuzov je vyrobenych presne pre potreby iss a vyroba jedneho trva 2 roky, nikto by sa neodvazil poslat ludi k sonde, ktora z neznamych dovodov nepouzila hypergolicke palivo o kt sa nevie v akom je stave, sonda nebola stavana na akekolvek priblizenie, a uz vobec nie ludi - ostre hrany, ziadne drzadla pre ludi, etc - dalej vycvik na taku misiu by trval aj niekolko rokov a navyse co by tam ti ludia robili? vsak nikto nevedel co sa so sondou stalo... a uz vobec nie ako to opravit

ospravedknte preklepy, pisane na mobile


Jestli NASA trvá příprava opravářské mise 2 roky, tak se už ničemu nedivím :-)

Faktem je,že to je lež. Kosmonauti na Miru a ISS byly nuceni několikrát opravovat závadu, která se vynořila v průběhu mise.

Příprava Sojuzu 2 roky je druhá lež. Možná mysleli plánování mise, ale samotná příprava stroje jde vcukuletu viz loňský pád Progressu a jeho rychlé nahrazení.

Nechápu, proč odborníci NASA tak vědomě lžou. To se bojí, že když se ukáže, že v nouzi se dá všechno zbouchat rychleji a s méně lidmi, tak budou v NASA hromadně propouštět? Kdyby takhle přemýšleli inženýři v NASA před 40 lety, tak se Lovell, Swigert a Haise nikdy nevrátí.

A obavy o bezpečnost kosmonautů? To jsou z cukru? Pyrotechnici, hasiči, záchranáři...ti všichni improvizují v nebezpečných prostorech a obvykle přežívají. Osobně bych letěl z fleku. Je pravda, že nemám rodinu a že riziko je nesrovnatelně větší, než když poletím jenom na výlet na ISS, jak je dnes obvyklé, ale pokud se budeme klepat o životy na orbitě, tak za ní bychom se už rozhodně nikdy neměli vydávat.

Navíc, kosmonauti sami by měli mít možnost se rozhodnout a divil bych se, kdyby se nikdo z nich nenašel. Kosmíci za socíku chtěli letět na N1ce a to byla 100% rakev. Kosmonautika ztratila šmrnc taky právě proto, že to není žádné dobrodružství, jen úmorná, byrokratická rutina. Pak nečekaně bafne raketoplán a ovce by celý vesmírný pilotovaný program nejraději típli úplně...

Ale vedení RKA se rozhodlo, jak rozhodlo. Možná to nestálo finančně za to (bylo by to dražší než sonda), ale mně by, jako konstruktérovi, nedalo spát dokud bych nezjistil v čem je problém. S pár minut odvysílaných dat a zbytky sondy někde v oceánu zjistí kulový.


na nsf prispievaju aj ludia od rka a esa a napr. aj igor lisov (rusky novinar) alebo james oberg (americky novinar specializujuci sa na rusky kozmicky program)... nejde len o ludi z nasa (preto som tam napisal to "a pod")...

vyroba (a test) soyuzu 2r - je info od rka... ak sa nemylim... ked koncili raketoplany, tak s tou spolocnostou, co ponuka turisticke lety, tak sa riesilo, ze piaty soyuz rocne bude k disp najskor az po 2 rokoch, keby ho zacali vyrabat hned...

ina vec su traja ludia v poskodenej lodi, ktori sa snazia vratit domov a ine je sonda za 100mil., ktora sa da "lahko" nahradit, bez rizika a este to bude asi aj lacnejsie ako keby tam posielali ludi...


yamato - 19/1/2012 - 10:06

vidim ze niektore nazory su tu silne ovplyvnene holyvoodom a brusom willisom zachranujucim svet po 2tyzdnovom vycviku...

ale co ja o tom viem, nemam technicke vzdelanie...


David - 19/1/2012 - 12:53

To bych vskutku rád viděl jak by kosmonauti opravovali F-G na orbitě.To by musel být od počátku tak stavěn, podobně jako Hubble,aby se dala jedna kazeta nahradit druhou.Osobně bych se přiklonil k tomu, že F-G poleháváním " ve skladu" po dva roky se dostal za hranici své životnosti, že prostě již nebyl schopen fungovat.Otázka je jak funkci sondy prověřovali,v případě NASA se funkčnost užitečného zatížení před starten prověřuje několikrát.Obávám se , že ze sondy kterou "vyndali z regálu" sfoukli prach, posadili na raketu a odpálili.Přitom jim odklad dal možnost na sondě pracovat,zdokonalovat resp aktualizovat, na to se prostě vykašlali na rozdíl od NASA, která na MSL usilovně do posledního okamžiku pracovala a ten měl též letět už minulém okně.Nejlepším důkazem, zda to vůbec mohlo fungovat bude, pokud postaví náhradní exemplář a pošlou k Marsu příště, jak jsem někde četl, tak prý se k tomu chystají a pokud s tím nezačali už včera, tak to opět bude pochybný podnik s nejistým výsledkem.


Agamemnon - 19/1/2012 - 12:59

rusi maju vcelku ambiciozny plan roznych sond k roznym telesam... planuju na to vyuzivat generalizovane platformy... fg bola prva z takych sond... podobny pristup chce pouzit aj pri teleskopoch, kde prvy jeden (alebo mozno uz 2, nespominam si presne teraz) je uz na svojom mieste - spektr-r...
niekde tu bola aj prezentacia ku tomu...

takze je mozne, ze namiesto toho, aby opakovali fg, tak sa len posunu na dalsi bod v tom plane a budu pokracovat... [Edited on 19.1.2012 Agamemnon]


yamato - 19/1/2012 - 13:21

zasadna vec bude vychytat chyby. Sojuz tiez nebol spociatku bohvieco, ale postupnym vychytavanim chyb sa z neho stal skutocny tazny kon. Dufajme ze sa nieco podobne podari aj s tymito platformami - medziplanetarny vyskum by to mohlo dost zlacnit, navyse sa tym redukuju niektore rizika (dnes je kazda sonda v podstate prototyp)


Agamemnon - 19/1/2012 - 13:59

quote:
zasadna vec bude vychytat chyby. Sojuz tiez nebol spociatku bohvieco, ale postupnym vychytavanim chyb sa z neho stal skutocny tazny kon. Dufajme ze sa nieco podobne podari aj s tymito platformami - medziplanetarny vyskum by to mohlo dost zlacnit, navyse sa tym redukuju niektore rizika (dnes je kazda sonda v podstate prototyp)


jj, keby sli sposobom, ze kazda dalsia opravuje chyby predchadzajucej, tak po nejakom case budu mat fakt dobru platformu... a aj pomerne lacnu


David - 19/1/2012 - 16:09

Jaképak " vychytávání chyb" to je obezlička, jsou jen dvě možnosti, buď sondu k Marsu a kamkoli jinam umím postavit,nebo neumím.Chyby konstrukce se musí vychytat na Zemi a ne posílat talik sond kolik je potřeba aby to některé " náhodou" vyšlo.Risknu, že se opět ozve " křik" a že můj názor přesunete, ale podívejte se na NASA,jejich sondy od samého počátku excelují,když se mise nezdařila,tak to zpravidla zavinil nosič,. nebo fatální chyba řídícího týmu.Jak je možné že NASA postaví jednu nebo dvě sondy a ony fungují a nic " nevychytávají" a další jsou kvalitativně dále a zase fungují a zase se nic " nevychytává", zatímco sověti/rusové vychytávají a vychytávají a kde nic tu nic ?


yamato - 19/1/2012 - 16:40

vacsina uspesnych ruskych sond boli nieco ako desiaty pokus, takze evidentne moze fungovat aj ruska cesta

samozrejme nic by som nemal proti tomu keby postavili funkcnu univerzalnu platformu hned na prvy pokus, na zaklade dokladnych testov, ale ono "v rusku je to tak"...


Agamemnon - 19/1/2012 - 16:54

quote:
vacsina uspesnych ruskych sond boli nieco ako desiaty pokus, takze evidentne moze fungovat aj ruska cesta


ono, pokial tych 9 neuspesnych a 1 uspesna ruska sonda stoji tolko, co jedna uspesna americka, tak je to celkom okej keby kazda ruska stala tolko, co kazda americka, to by bol velky pruster


milantos - 19/1/2012 - 17:09

Protože se zhruba ví, co stála, tak platí o druhé...


cernakus - 19/1/2012 - 18:55

quote:
Protože se zhruba ví, co stála, tak platí o druhé...


F-G stála se všemi průtahy a nosičem cca 1/15 sondy MLS. Takže spíše platí Agamemnonova první teze.

Ale z principu by bylo lepší, kdyby i 15x levnější sonda fungovala a nezasekla se na bůh ví jaké chujovině.


Alex - 20/1/2012 - 06:45

quote:
quote:
Protože se zhruba ví, co stála, tak platí o druhé...


F-G stála se všemi průtahy a nosičem cca 1/15 sondy MLS. Takže spíše platí Agamemnonova první teze.


Nesúhlasim - z finančneho hladiska možno 15 Ruskych sond = 1 Americká sonda takže Rusi na tom možno naozaj neprerobia. Ale to by sme u Rusov museli čakať aj 15 rokov na rovnaké vedecké výsledky, ktoré Americká sonda prinesie hneď v prvom roku. Pri takomto tempe by sme sa pri spoliehani sa na vedecké výsledky Ruskych sond boli nechcem povedať kde.


Agamemnon - 20/1/2012 - 08:57

zase nezmyselna hadka usa vs rusko? nech vsetci lietaju, nech lietaju co najuspesnejsie a nech nosia mnozstvo dat... that's it


David - 20/1/2012 - 09:14

Prastará ekonomická poučka praví " levné je vlastně drahé ".Ale tady přece nejde o peníze, ale o technologii.Postavi fungující kosmickou sondu, které nejen, že do oné dálky doletí, ale ještě tam pracuje, je ovládána a splní úkol je nesmírně náročné a může si to dovolit jen opravdu vyspělá ekonomika.že to je pravda dokládají Japonci jejichž sondy se potýkají s potížemi, ne nepodobnými těm sovětským/ruským,vždyť vlastně žádná jejich sonda k planetám neuspěla,Nozomi tam jen doletěla a nedostala se naorbit, totéž nyní předvádí Akatsuki a Hayabusa objektivně řečeno u asteroidu zmatkovala a je jen náhoda, že přivezla několik zrněk prachu,tím ovšem nijak nechci snižovat obrovský inženýrský úspěch při jejím návratu.Evropa sice dostala satelit na Martovu orbitu, perfektně pracuje, dokonce spolupracuje s MERy,čímž se vlastně ve výzkumu Marsu dostala ne druhé místo, ale pokus o přistání fatálně zklamal, ani neví proč.Píši to proto, že si rusové "ukousli" pořádný krajíc a přitom nevěnovali příprave letu maximální pozornost,tím myslím mimořádně počlivé testování,jak jednotlivých komponent, tak i celého scénáře.Předpokládám, že se poučili a duplikát " jen" nevyrobí a nebudou spoléhat na to ,že to bude " nějak" fungovat.Docela bych jim to přál, ne proto, že bych je měl rád, ale že se vytvoří konkurenční prostředí, které bude nutit NASA jít kupředu,což nyní bez konkurence není.


Machi - 20/1/2012 - 11:35

Davide, Beagle 2 (ne ESA ale UK mimochodem) sice zklamal, na druhou stranu spousta technologií vyvinutá při jeho vývoji létá a bude létat na jiných sondách. Beagle 2 byl totiž současným vrcholem miniaturizace v oblasti kosmických sond. To se týká zejména přístrojů, které představují stále vrchol toho co se dá na malou sondu umístit. O to víc zamrzí, že přistání nevyšlo .

Japonci mají problém s nižší nosností raket a jejich sondy nemají proto takový stupeň zálohování systémů jako americké a evropské typy.
Navíc systém odběru vzorků u Hayabusy sice zklamal, ale to se sem tam u těles o kterých toho víme málo stává. Američané také předpokládali, že Deep Impact vyfotí kráter vytvořený Impactorem, ale nakonec to dopadlo jinak - zvedlo se tolik prachu, že nešlo nic vidět.

Co se týče Rusů, přál bych jim aby se poučili z nezdarů a aby jim to konečně začalo vycházet, ale když slyším jejich vedoucí činitele, nenaplňuje mě to moc optimismem do budoucna.

Průzkum Sluneční soustavy prostě není jednoduchá záležitost pro žádný stát či organizaci.


-=RYS=- - 21/1/2012 - 10:53

Beagle2 ale na povrchu Marsu je.
Pravda, bylo to tvrde pristani, ale je tam.
Skoda, ze nezafungoval padak.




A musim potvrdit, ze z hlediske technologii byla sonda ve sve dobe skutecne spicka co se tyce nejmensi funkcni velikosti zarizeni.

Dokonce me prekvapila zajimave resena UHF antena.
[Upraveno 21.1.2012 -=RYS=-]


yamato - 25/1/2012 - 17:40

tak to teda je!

feature=player_embedded#!


-=RYS=- - 25/1/2012 - 19:47

quote:
tak to teda je!

feature=player_embedded#!


Kdyz uz, tak davejte prosim odkazy takto.
http://www.youtube.com/watch?v=EB34UA_tzWA


janis - 25/1/2012 - 21:56

quote:
tak to teda je!

feature=player_embedded#!


------------------------------------------------

-- a co jako že teda je ???
měl jsem za to, že zde nejsem na hloupém serveru s odkazy, ale jak říká hlavička tohoto webu:
diskusní forum o kosmonautice.
Takže prosím diskutujte, napište alespon nějaký svůj názor, nebo sdělte ostatním zkratku toho co se píše nebo je k vidění někde.

sorry, platí to i na další "diskutéry" kteří pouze zkopírují buď jen odkaz, nebo cizojazyčný text z cizího webu. Když pročítám kosmonautická fora v jiných jazycích, takový SPAM většinou nenalézám.

Jinými slovy: odkaz nebo cizojazyčná citace (kopírování) je relevantní jen jako citace - pouze odkaz na zdroj, například:
osoba XX oznámila něco to a to - viz odkaz
sonda XX je v situaci takové a takové - viz odkaz
stalo se to a to --- atd
kapišto?

v opačném případě je to zapleveňování nejen tohoto fora a raději to posílejte jako spam mailem ..

Sorry že tato odpověd je pod vaším příspěvkem v tomto vlákně, platí to obecně a už jsem se prostě k tomu musel vyjádřit

janis


David - 26/1/2012 - 06:50

Odkazy na zdroje, či jejich citace jsou naopak velice užitečné, šetří čas účastníků, kteří mají zájem o kosmonautiku a diskuze je jen částí realizace tohoto zájmu, nejdůležitější jsou informace.Nesmírně záslužnou práci v tomto směru konají zejména pánové Vítek,Havlíček a další.Jestli to dobře chápu tak pan Janis navrhuje, aby této činnosti zanechali a věnovali se pouze "diskuzi"?!


Jaro. - 26/1/2012 - 08:59

quote:
Odkazy na zdroje, či jejich citace jsou naopak velice užitečné, šetří čas účastníků, kteří mají zájem o kosmonautiku a diskuze je jen částí realizace tohoto zájmu, nejdůležitější jsou informace.Nesmírně záslužnou práci v tomto směru konají zejména pánové Vítek,Havlíček a další.Jestli to dobře chápu tak pan Janis navrhuje, aby této činnosti zanechali a věnovali se pouze "diskuzi"?!


Podpora.


yamato - 26/1/2012 - 09:11

tak ak chce niekto vediet co je v tom odkaze a nerozumie po anglicky, ide o to ze nejaky konspiracny expert je presvedceny, ze kedze FG nevidel nikto padat ani sa nenasli trosky, urcite nespadol. Naopak cela ta "porucha" bola len kryci manever a FG v skutocnosti tajne odletel studovat nejaky ufonsky objekt dakde pri marse Nasleduje monolog o tom, ze sa chudacik nedostane k original datam na "nezavislu" analyzu, no totalna konspiracia proti pravde, vesmiru a svetovemu mieru


arccos - 26/1/2012 - 10:55

Jenom bych poopravil, že nemělo jít o ufounský objekt, ale zkoumání blízkozemní planetky YU55 (např. http://www.planetky.cz/article.php3?sid=285). Ale ono je to jedno - konina jako konina.


yamato - 26/1/2012 - 11:07

jo aha, tak ja som len nespravne dedukoval ze ten kod bude oznacenie pre nejake ufo kazdopadne tajna misia, v tom kazdopadne musi byt nejake ufo, takze asi tam maju zakladnu...


-=RYS=- - 26/1/2012 - 11:43

Kdyz by FG odletel za ufonama, tak by tech par desitek HAMu co maji paraboly, ozarovaci a LNB s DSB prijimacema pro 8.4GHz uz davnoohlasili, ze nic v atmosfere Zeme neshorelo a naopak by dali Keplery mista odkud prijimaj majak na 8421.8MHz QPSK.
Ostatne kdyz by rekneme Kosmo portal zaspolupracoval s CZCube skupinou a jejich pozemni GTW tak, ze by poridili od meho stryce (http://www.sat-tech.cz) postarsi 320cm parabolu s ozarovacem na S/C a X pasmo a od Michaela DB6NT by se poridil LNB a do USB Linux PC by se zasunul SDR prijimac 0-3400MHz USB/LSB/AM/FM/QAM/xPSK treba od AOR nebo jinych levnejsich vyrobcu, ale s podporou Linux.

http://www.aorja.com/receivers/ar2300.html
http://www.funcubedongle.com/
http://www.ettus.com/products
http://www.rfspace.com/RFSPACE/Home.html

Tak by vysledek mohl vypadat treba takto.
http://websdr.org/
Ale s tim, ze by bylo mozno zaroven i dekodovat prijimana data jako u CW Skimeru http://www.muenster.de/~welp/sb.htm.
Kmitocty a pozice/Keplery se redistribuji treba zde http://www.uhf-satcom.com/.
Takova stranka v CZ/EN/DE/FR by byla velice zajimava ze svetoveho "hlediska" a byla by i hojne navstevovana. Jen by bylo treba, aby onen Linux PC zvladl ovladat rotator V/H, LNB s preamp a USB SDR prijimac a tez dalkove ovladani prepinani koaxialnich rele.
Protoze by neslo uz jen o UHF/L/S/C/X pasmo, ale mozna uz i o Ka pasmo (prijem Keplera, Stereo).
A tez automatizovanej prijem Cubesatu/HAMsatu na druhem antennim stanovisti (vlastne na tom prvnim hlavnim).
A pokud by nic neletelo nic by neprekazelo prijmu MERu a satu na Mars orbite, pripadne monitorovani EME aktivit.

Jeden nadsenec takhle posloucha letici sondu Juno k Jupiteru, presne stejne byste slyseli v X pasmu P-G sondu a i kdyz by jste nevedeli presnej kmitocet, tak ve Spectranu je funkce panoramatickeho snimani celeho bandu jako spektralni analyzator, za par hodin by jste kmitocet meli.

Mimochodem, 2 sat DX Hamove ten majak z F-G zachytili. Z Jihoafricke republiky pouziva 240cm plnou parabolu na goole kloubu (specialni rotator i pro inklinujici tv saty) a ten 8kHz sirokej signal z S majaku zachytil. Rekl bych, ze by slo urcite v tu chvilku zachytit i 40kHz sirokej kanal na 8421.8 QPSK, tedy hlavni vysilac v X pasmu.

Ono jde na to jit i levneji...i kdyz pracneji.
Staci i SDR Perseus (umi soucasne kvalitni 800kHz sirokej kanal) http://microtelecom.it/perseus/, http://www.ddamtek.cz/index.php?cat=120&subcat=-1&parent=1&namecat=Přijímače&namesubcat=SDR se sadou down konvertoru/LNB od nekolika vyrobcu vcetne Michaela www.db6nt.de , pripadne si takovej konvertor vyrobit pro technicky zdatneho HAMa by nemel byt problem.
Vyhodou Persea je kod do Linuxu, obrovska sw podpora (vlastne asi nejvetsi ze vsech HAM SDR krabicek, v podstate kazdej normalni HAM soft ma v klikacim okenku RX moznost prikliknout Persea) pro postzpracovani signalu.

Da se udelat hodne veci.
Ale rikam vam, kdyz by ten F-G odletal pryc, tak jako prvni misto kde by se to objevilo by bylo na plne svobodnem internetu bez "banovani" jmenem HAM packet-radio BBS. Staci AFSK modem 1k2 AX25 a terminalovej soft, pripojit se na nejblizsi BBSku a podivat se na urcite specialni rubriky nebo se pripojit na mikrovlnej konvers.
Kdyz by to nekdo zachytil odletat, tak by se prvni info objevilo tam. Vyhodou tohoto HAM systemu je ze je to sit oddelena fyzicky od inetu a tim je chranena pred statnim dohledem. Tedy ne ze by nemohl kdyz by chteli a oni musi kontrolovat radiopasma, ale moc to nakontrolujou, delaj to jen tehdy, kdyz si nekdo stezuje na ruseni.
Kazdopadne kdyz by chteli smaznout informaci...BBS zpravu o odletajicim F-G, tak by se museli radiove napojit na dane BBky a v kazde z tisicu BBSek tuto msg smazat selektivne. Problem je, ze to jako useri nemaji povolene, museli by pozadat kazdeho sysopa BBSky, aby smazl onu msg. Vzhledem k tisicum BBSek po planete ve vsech zemich sveta (mimo severni Korei) to je nerealne.
A samozrejme pri mikrovlnem online konversu HAM zada "Twitter" msg a do 2m je po celem svete na vsech MW nodech.
Ale vzhledem k tomu, ze je to neverejna sit (stejne jako sit packet-radio na CB pasmu), tak je tim vlastne i dost chranena.

Orientacne rekneme, ze je v ve svete tak 20-40 lidi amateru s potrebnou technikou co monitoruji F-G uz od zacatku.
A ti by rychle zjistili, ze F-G odleta. Jeden z tehle EME vybavenych HAMu je z Francie a jelikoz je soucasne amaterskym astronomem, tak jste ty jeho fotky F-G mohli videt.
On propojil HAM-DX s astronomii, treba v podobe radioteleskopu pro poslech vodiku na 1420MHz v L pasmu.
A kdyz si podle navodu v Dubusu/Amaru vyrobite z pletive 6m az 12m parabolu, tak na 1420MHz by jste uz realne mohli zachytit signal od inteligence..... SETI, viz ty soustavy 6m off-set parabol s integralnima SDR prijimacema, kde vsechny paraboly a jejich SDR jsou propojeni vzajemne pres vlakno 1Gbps do HP serveru v kabine pro svetlo. Inet 10Gbps (Geant/Cesnet atd..) na goup vypocty Boinc staci.

Kazdopadne konspirace F-G je technicky kravina.
To same pristani na Mesici, v realnem case ho poslouchalo cca 12-20 HAMu z celeho sveta + profi statni agentury (Francie, Nemecko, Svedsko, Spanelsko, Britanie, Rusko, JihoAfricka republika, Cina).


Za chvilku odjizdim do nemocnice, az se vratim, zeptam se Olafa z Johanesburgu jak slysi MSL telemetrii.


yamato - 26/1/2012 - 12:55

ono vacsina konspiracii su technicky kravina

drzim palce v nemocnici


HonzaVacek - 26/1/2012 - 20:53

Dnes by měla skončit práce vyšetřovací komise hledající příčiny havárie F-G.

Podle RIA.ru zástupce ředitele ruské Federální kosmické agentury Anatolij Shilov oznámil, že zpráva komise je již hotová a bude vedení Roskosmosu předložena v neděli a příští týden by mohla být uveřejněna. Zatím odmítl mluvit o obsahu zprávy.

Na RIA.ru je série článků rozebírající možné příčiny neúspěchu sondy. K již diskutované verzi o americkém radaru přibyly další, jako jsou sluneční erupce a nekvalitní a padělané součástky zakoupené v jihovýchodní Asii.


David - 27/1/2012 - 07:34

To jsem opravdu zvědav co v té zprávě bude,obávám se , že mlha jako obvykle.


Agamemnon - 30/1/2012 - 22:45

nejaké to info od anatolyho zaka (z jeho webu, ale aj z twitteru):

http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_aftermath.html

- dnes popovkin obdržal oficiálnu správu vyšetrovania

nejaké veci, ktoré prenikli z vyšetrovania a AZ ich zverejnil:
- prv jeden starší (17.1.) - pravdepodobnou príčinou bola chyba programovania a nedostatočné testovanie...

novšie (za posl. týždeň):
- vyzerá to, že dôvodom bolo nedostatočné integračné testy, a tým následne spôsobené zlyhanie pri spustení hlavnej pohonnej jednotky (a celej následnej sekvencie, ktorá za tým mala nasledovať - vrátane aktivácie vysielača) - najpravdepodobnejším dôvodom má byť simultánny reštart oboch procesorov hlavného počítača
- NPO lavočkin vykonal testovanie počítača voči rôznym žiareniam a vylúčil vonkajšie zavinenie (aj vnútornú interferenciu) - skúšali aj radarové lúče a pod... počítač všetko v pohode zvládol
- záver z toho testu je teda znovu sw problém a nedostatočné testovanie

plus nejaké info z twitteru (https://twitter.com/#!/RussianSpaceWeb):
- interface medzi FG a čínskym "pasažierom" nebolo nikdy poriadne otestované
- počas vývoja došlo k nejakým zvláštnym zmenám personálu - tiež mohlo zvýšiť riziko
- zariadenie na testovanie počítača bolo dokončené len 3 mesiace pred štartom (moja pozn. heh, to sa nedivím, že integračné testy boli nedostatočné)


HonzaVacek - 31/1/2012 - 00:55

Obdobné informace zveřejnila RIA.ru, kde se ve zkratce píše:

Meziresortní komise pro vyšetření havárie automatické meziplanetární stanice "Phobos-Grunt" došla k závěru, že hlavní příčinou nehody mohla být pochybení při programování palubního počítače. Došlo k selhání softwaru, které způsobilo současný restart obou pracovních kanálů (?) na palubě sondy.

Pracovní komise zkoumala několik verzí selhání sondy, mezi nimiž byla i domněnka, že havárii způsobil americký radar umístěný na atolu Kwajalein. Tato verze však byla vyloučena poté, kdy bylo ověřeno, že palubní elektronika snese expozici elmag. záření, kterou by radar způsobil. V tom se shodli všichni členové vyšetřovací komise.


raul - 31/1/2012 - 13:19

Podle dnešních zdrojů.. Popkovin dnes na schůzce ve Voroněži oznámil oficiální stanovisko, že došlo k chybě v paměťovém modulu palubního počítače a to pravděpodobně vlivem účinku těžkých nabitých částic kosmického záření. Následkem toho tedy došlo k resetu obou procesorů počítače a přechodu do úsporného režimu.

http://www.interfax.ru/politics/txt.asp?id=228379


yamato - 31/1/2012 - 13:48

takze nakoniec to nehodili na nejakeho chudaka programatora alebo na americky radar, ale na nejaku chuderu nevinnu casticu


Jiri Hofman - 31/1/2012 - 14:05

Ohledne tech padelany "cinskych" soucastek (to je zcela realny prusvih, ktery resi spousta firem na svete) me napadlo, jak jsou na tom rusove vlastne s vyvojem vlastnich cipu? Kolik z klicovych elektronickych komponent bylou u FG ruskych (vyvinutych a vyrobenych v rusku)?


PINKAS J - 31/1/2012 - 14:23

Popovkin však také řekl, že příčinou mohlo být použití zahraničních elektronických součástek na rozdíl od mikroelektroniky, která se používá na Fregatách. Na F-G byla importovaná aparatura a příčina je v tom určitě také. Dále řekl, že za to byly odpovědné osoby u Lavočkina potrestány.

Komise také prověřila různé jiné verse a výsledky pokusů ukázaly, že např. záření US radaru nemohlo F-G poškodit.

Avšak generální ředitel a gen. konstruktér Lavočkina Chartov stále zastává názor, že příčinou mohla být
vážná programová chyba, která nastala v podmínkách, které nemohly být zmodelovány na zemi. Mohla to být také čistě hardwarová porucha při zapnutí napájení více agregátů, pokud se něco porouchalo v procesu vyvedení na orbitu.

Pozn.: Tedy zdá se, že se nikdy nenajde s jistotou příčina poruchy. Jelikož Fregat fungoval v podobném režimu již mnohokrát úspěšně, není jasné proč ho nebo jeho elektroniku nepoužili.


yamato - 31/1/2012 - 14:32

tak ta informacia, ze pouzili inu elektroniku ako na osvedcenych fregatoch, je pre mna dost sokujuca. Z akeho dovodu? Preco zrovna na takto dolezitej misii?


cernakus - 31/1/2012 - 15:31

Protože Fregat nikdy neměl fungovat tak dlouho jako ten urychlovací blok na F-G.


David - 31/1/2012 - 18:50

Proč hledat složité odůvodnění, když příčina je jasná, prostě postavit tak složitou sondu nedovedou,nechápu proč se pouštějí do tak složitého podniku,když nedokážou ani to co Evropa s Mars-Expresem ?


ucvrnkls - 31/1/2012 - 19:19

Protoze v minulosti dokazali jine slozite veci. Venera/Lunochod/Mir


yamato - 31/1/2012 - 20:52

quote:
Proč hledat složité odůvodnění, když příčina je jasná, prostě postavit tak složitou sondu nedovedou,nechápu proč se pouštějí do tak složitého podniku,když nedokážou ani to co Evropa s Mars-Expresem ?


pretoze tvoji uzasni americania sa to tiez naucili tak, ze to skusali, zlyhavali a skusali znova. Ja rusom fandim a dufam ze to nevzdaju


David - 1/2/2012 - 04:35

"Tak nám zase našli sabotéra u Lavočkinů" paní Milerová,se chce parafrázovat s Haškem.Za co ty chudáky "potrestali", za to že se FG nepovedl a oni nevědí pořádně proč, nehledají zase nějakého " vnitřního nepřítele", a jak je je vlastně potrestali, jsou v postgulagu, nebo byli " u zdi", takové otázky tanou na mysli, když člověk čte tu očekávanou zprávu s takovouhle ostudou.Nelze se proto divit, že v Rusku, které prý už není " říší zla" , ale jistě je říší strachu,se nikdo do ničeho nového nežene.Tím se dá vysvětlit proč úporně vyrábí koroljovův výkovek R-7, proč by stavěli něco moderního, když to takhle mohou svést na nebožtíka,toho už nezavřou, tak co by riskovali a hlavně " v base není vodka " !


somora - 1/2/2012 - 07:20

Bože , tolko nenávisti..Je úplne jedno či komisia povie pravdu . Zlá je už tým že je Ruská. Mám nápad. Europa by mala proti Rusku zaviezť sankcie ak neukončia snahu o výskum vesmiru. Najlepšie bude zakázať dovoz plynu a ropy. To by im zlomilo vaz.


Agamemnon - 1/2/2012 - 16:45

ted molczan urobil analýzu zvláštneho správania sa FG na orbite...

http://satobs.org/seesat/Feb-2012/0000.html


Machi - 1/2/2012 - 18:11

Zajímavý článek, zhrnující některá "fakta" o nezdařeném odletu P-G:
http://www.thespacereview.com/article/2016/1


Jaro. - 3/2/2012 - 16:23

Výsledky vyšetrovania:

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18647


Machi - 3/2/2012 - 16:36

Takže to nakonec svedli na nabitou částici (a následný dvojitý restart počítače). Zpětně je velmi mrzuté, že P-G nemohl komunikovat na LEO, jinak by (jestli jsou závěry komise správné) přinejmenším start od Země byl proveditelný.


Agamemnon - 3/2/2012 - 17:20

http://www.itar-tass.com/data/Graphics/LargePhoto/1783.JPEG


Agamemnon - 3/2/2012 - 20:35

quote:
Výsledky vyšetrovania:

http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18647


ak niekto radšej po anglicky, tak tu je nejaký preklad:
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=27593.msg858095#msg858095


raul - 7/2/2012 - 17:28

Informace od Anatolyho o problémech s letovým systémem FG.

Problémy dvojitého selhání letového systému byly známy už před dodáním sondy na Bajkonur. Testovací stand pro otestování kompletní sondy byl schválen až v srpnu 2011. Důsledkem toho byly prý všechny testy značně uspěchané. A dokonce i tyto neadekvátní testy prý jasně prokázaly, že sonda není připravena k letu. Průběžné chyby v SW vyžadovaly časté přerušování testů a neustálé přepisování kódu. Bylo prakticky nemožné otestovat nejnovější SW aktualizace. Testy prý měli pokračovat i na Bajkonuru.

Vyšlo dále na jevo, že jeden z dvou procesorů prvního okruhu selhal a musel být deaktivován už v průběhu příprav na start. Aby toho nebylo málo tak druhý, zbývající okruh začal vykazovat konflikt se svým protějškem. Důsledkem toho se tedy rozhodlo celý první okruh vypnout. FobosGrunt tedy musel letět pouze s jedním okruhem operačního počítače, bez možnosti redundance letového systému.

Podle oficiálních zdrojů nebyl nikdo zodpovědný za certifikaci sondy k letu, který by mohl jasně odsouhlasit připravenost mise ke startu.
Nicméně zodpovědní pracovníci, kteří by mohli něco změnit, byly údajně pod těžkým tlakem vedení agentury, aby dali k tomuto startu zelenou.


Agamemnon - 7/2/2012 - 17:34

quote:
Informace od Anatolyho o problémech s letovým systémem FG.

Problémy dvojitého selhání letového systému byly známy už před dodáním sondy na Bajkonur. Testovací stand pro otestování kompletní sondy byl schválen až v srpnu 2011. Důsledkem toho byly prý všechny testy značně uspěchané. A dokonce i tyto neadekvátní testy prý jasně prokázaly, že sonda není připravena k letu. Průběžné chyby v SW vyžadovaly časté přerušování testů a neustálé přepisování kódu. Bylo prakticky nemožné otestovat nejnovější SW aktualizace. Testy prý měli pokračovat i na Bajkonuru.

Vyšlo dále na jevo, že jeden z dvou procesorů prvního okruhu selhal a musel být deaktivován už v průběhu příprav na start. Aby toho nebylo málo tak druhý, zbývající okruh začal vykazovat konflikt se svým protějškem. Důsledkem toho se tedy rozhodlo celý první okruh vypnout. FobosGrunt tedy musel letět pouze s jedním okruhem operačního počítače, bez možnosti redundance letového systému.

Podle oficiálních zdrojů nebyl nikdo zodpovědný za certifikaci sondy k letu, který by mohl jasně odsouhlasit připravenost mise ke startu.
Nicméně zodpovědní pracovníci, kteří by mohli něco změnit, byly údajně pod těžkým tlakem vedení agentury, aby dali k tomuto startu zelenou.


hehe, toto začína byť poriadna fraška


HonzaVacek - 7/2/2012 - 19:22

quote:
Podle oficiálních zdrojů nebyl nikdo zodpovědný za certifikaci sondy k letu, který by mohl jasně odsouhlasit připravenost mise ke startu. Nicméně zodpovědní pracovníci, kteří by mohli něco změnit, byly údajně pod těžkým tlakem vedení agentury, aby dali k tomuto startu zelenou.


No, pokud si vzpomínám, tak pomalu ke každé fázi předstartovních příprav vydávala souhlas nějaká Státní komise.

http://www.federalspace.ru/main.php?id=2&nid=18209
http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=18221


David - 7/2/2012 - 19:47

Nakonec se budou snažit všechny přesvědčit, že sonda by byla odletěla kdyby nějaký dˇádˇa byl nebyl ... dokonalá fraška, s tím souhlasím


Jaro. - 13/7/2012 - 09:38

http://www.lpi.usra.edu/meetings/marsconcepts2012/plenary/0.3.Vago.pdf

Uvažovaná misia ESA Phootprint pripomína F-G. Žeby návrh na spoluprácu v F-G 2?


yamato - 13/7/2012 - 09:46

tentokrat uz by to mohli aj riadne otestovat, nez to posadia na raketu. Ak nie su prachy, navrhujem zrusit tu Statnu komisiu, co ten prvy FG tak veledolezito schvalovala


Machi - 13/7/2012 - 11:21

Já tam žádnou podobnost nevidím. Spíše to připomíná starší návrh, který počítal s odběrem vzorků z Deima.


Jaro. - 20/7/2012 - 10:33

O možnej spolupráci sa hovorí i tu:

http://miigaik.ru/europlanet.miigaik.ru/2012/English_version/presentation/20120713001941-5690.pdf


Vlado 1 - 30/1/2013 - 23:58


Dobré čtení.
http://lenta.ru/articles/2013/01/29/laspace/


pospa - 21/10/2013 - 09:12

Ředitel Ruského institutu pro kosmické výzkumy (součást Ruské akademie věd), Lev Zelený oznámil, že Rusko plánuje další misi k měsíci Fobos s plánovaným startem v letech 2020 - 2022.
Aktuální pracovní název je "Bumerang", ale je zřejmě, že bude v mnohém navazovat na neúspěšný Fobos-Grunt 2011.

http://www.marsdaily.com/reports/Phobos_Grunt_2_Russia_to_probe_Martian_moon_by_2022_999.html


novák - 21/10/2013 - 09:57

Bumerang je prostě Fobos-Grunt 2 (a jméno je zdroj sarkastických poznámek, typu "aha, tentokrát nespadne do Tichého oceánu, ale na kosmodrom

Vážně:Zelenyj by rád dostal peníze aby mohl začít s přípravou mise už příští rok,

http://ria.ru/science/20130827/958862187.html ale dneska stejně u Lavočkinů nemají lidi, všichni dělají na Exomarsu a přednost mají i lunární sondy...


dodge - 12/11/2013 - 07:46

Russia’s Second Shot at Phobos May Return Bits of Mars As Well.

http://www.universetoday.com/106342/russias-second-shot-at-phobos-may-return-bits-of-mars-as-well/


novák - 29/1/2014 - 10:36

V misi Bumerang (tj. Fobos-grunt 2) Rusové vymysleli, že přistávací modul sondy přistane na Fobosu, odebere vzorky horniny, ty vystřelí k sondě, která je polapí a odveze na Zem.

slajd 12: http://photo.qip.ru/users/anik1982/4265833/


David - 30/1/2014 - 05:18

quote:
V misi Bumerang (tj. Fobos-grunt 2) Rusové vymysleli, že přistávací modul sondy přistane na Fobosu, odebere vzorky horniny, ty vystřelí k sondě, která je polapí a odveze na Zem.

slajd 12: http://photo.qip.ru/users/anik1982/4265833/


Tak to bych rád viděl - tomu " nápadu " už chybí jen to, že u Země vzorky zachytí ISS .


yamato - 30/1/2014 - 07:39

quote:
V misi Bumerang (tj. Fobos-grunt 2) Rusové vymysleli, že přistávací modul sondy přistane na Fobosu, odebere vzorky horniny, ty vystřelí k sondě, která je polapí a odveze na Zem.

slajd 12: http://photo.qip.ru/users/anik1982/4265833/


Mohli by najprv zvladnut TMI, a potom mozu vymyslat kaskaderske kusky...


xChaos - 30/1/2014 - 09:38

quote:
Mohli by najprv zvladnut TMI, a potom mozu vymyslat kaskaderske kusky...


tak zase pokud by letěli z vyzkoušeným Fregatem a ne s nikdy netestovanou modifikací s přídavnou externí nádrží, tak by se asi šance na úspěšný TMI manévr zvýšily... je možné, že se prostě snaží nějak snížit hmotnost sondy, protože ten návratový stupeň s vlastními nádržemi a motorem asi taky něco vážil. A vzhledem k tomu, že úniková rychlost z Phobosu odpovídá trochu svižnější chůzi, zatímco na odlet z oběžné dráhy Marsu je už potřeba pořádný motor (a stejně tak na cestu zpět pořádné solární panely), tak to možná není až taková blbost, jak to vypadá - nebude potřeba zdvojovat tolik systémů a sonda bude méně připomínat čínskou pagodu...


Agamemnon - 30/1/2014 - 10:09

heh, ak to vezmeme vseobecne... tak, ako pise xchaos, tmi zvladaju, ak nevymyslaju nezmysly...

napr. mars express bol navedeny na tmi nosicom... a tym bol sojuz/fregat - tmi zazih robil fregat...


yamato - 30/1/2014 - 11:35

Pokial si dobre spominam, problem pri FG nebola externa nadrz, ale kolabujuci a resetujuci pocitac. Teda nieco, co malo zachytit testovanie. Cim komplikovanejsie scenare, tym viac testovania. Cize kym maju rusi nedotiahnute zakladne veci ako testovanie, kazdy komplikovany manever musi nutne skoncit nezdarom.


Agamemnon - 30/1/2014 - 12:19

jj, f-g bol zle otestovany... vsak tie spravy, co potom prichadzali to bola az fraska


Toto téma přichází z:
http://www.kosmo.cz

Url tohoto webu:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=print&fid=3&tid=929