http://www.planetary.org/news/2006/0628_Europe_and_Russia_Join_Forces_to_Study.html

Stručný souhrn článku: Rusko a ESA budou spolupracovat na vývoji nové meziplanetární pilotované lodi pod názvem Advanced Crew Transportation System (ACTS). Půjde o projekt odděleny od nové plánované kosmické lodi Klipper, určené spíše pro lety na nízkou obažnou dráhu. Mělo by jít o protiváhu k americkému projektu CEV, protože NASA nepřizvala svoje partnery z ESA ke spolupráci na CEV.

Myslim ze je absolutne spravne, ze NASA neprizvala dalsi narody k provozovani CEVu. Doufam ale, ze se nebude branit mezinarodni spolupraci na Mesici. Partneri by treba mohli dodavat pristroje do sond, vymenovali by se informace z vyzkumu Mesice, ci za uplatu vynaseli zarizeni.
Neverim moc, ze Cina, Rusko nebo ESA mysli pilotovane mise na Mesic uplne vazne, ale ani NASA neni zdaleka za vodou. Vse ukaze jen cas.
Doufam, ze ESA pujde pri vyzkumu Mesice spise bezpilotni cestou, budou to v jejich pripade mnohem lepe vynalozene penize.

Taky si myslím, že konkurence není vůbec špatná. A hlavně - proč strkat všechna vejce do jednoho košíku? Pevně doufám, že spolupráce ESA s Ruskem nebude zamáznuta jako účast EU na Kliperu.

Každopdně sem z toho článku moc nepochopil, co bude s Kliprem, bude se na něm Evropa podílet nebo ne ? Respektive bude vůbec Klipr ?
Skoro mi připadá, že Klipr budou buď dělat rusové sami nebo s podporou Evropy pod podmínkou, že se zároveň postaví nějaký supersojuz, který bude konkurovat CEVu :-)

Evidentně bych to viděl tak, že Rusové si postaví pro sebe Klipper, a ESA si zároveň ponechá možnost upgradnout ATV na pilotované CTV (Crew Transfer Vehicle) - což ovšem pro ESA asi nikdy nebude ekonomicky výhodné. Kliper i hypotetické CTV jsou každopádně lodě určené spíš na lety na LEO.

Spolupráce se bude týkat nového projektu, který by mohl být protiváhou CEV, a který by měl být zaměřen na vstup do atmosféry 2. kosmickou rychlostí (to zmiňují výslovně) - a taky asi na delší garantovanou životnost, než budou mít lodě určené čistě jenom pro zásobování ISS (např. mise k Marsu potrvá nejspíš 2 roky).

Možná je to ale jenom nějaké PR plácnutí... každopádně škoda, že žádná další kosmická agentura nerozvádí svoje budoucí plány a vize tak dopodrobna rozkreslené jako NASA... bylo by to zábavné...

1) prekvapive hodne informaci (vcetne detailu domyslenych amatery) je na anglicke wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/ACTS

2) ACTS by mel byt plnohodnotnou alternativou k CEVu - samotny by mel byt schopen letu k ISS (napada me, jestli i k HST resp. JWST?), s EDS (dalsi start/y ze Zeme) schopen lunarnich misi. co se tyce letu treba k Marsu, to asi v konceptu primo zahrnuto nebude, ale je mozne ze si nechaji otevrena vratka ...

3) Kliper vysumi do ztracena (viz zruseni tendru FSA http://www.flightglobal.com/Articles/2006/07/18/Navigation/177/207935/Russia's+Federal+Space+Agency+cancels+manned+spacecraft.html) - podle me to Rusove nikdy nemysleli uplne vazne, spis mi to prislo jako zpusob, jak tahat z ESA penize. v tomhle smeru vitam fakt, ze dostal prednost mnohem flexibilnejsi projekt, ktery by ve svem dusledku mohl zarucit ESA nezavisly pilotovany pristup do vesmiru

1)Zajimave, ale nebylo by levnejsi, rychlejsi a bezpecnejsi misto x startu Progresu, Angary ci Ariane proste koupit jeden let americkeho CaLV? Pokud Americane nechteji spolupraci na CEVu, nebudou se treba branit vynest nejekej naklad.

2)ACTS mi ze vseho nejvic pripomina upgrade Sojuzu. Proti tomu vubec nic nemam.

3)Kliperu je skoda. Pokud by ho skutecne dokazali otacet hodne rychle, tak to mohlo byt terno.

Naprosto nechapu opiceni se ESA a FSA po NASA. Proc musi mit pilotovane mise k Mesici? Myslim ze by Americani radi prepustili nejake misto v LSAMu za drobnou protisluzbu v podobe nejakeho lunarniho zarizeni.
Brzo jim dojdou penizky a pak budou shanet vybaveni kde se da.

citace:

---

Naprosto nechapu opiceni se ESA a FSA po NASA.

---

//Stručný souhrn článku: Rusko a ESA budou spolupracovat na vývoji nové meziplanetární pilotované lodi pod názvem Advanced Crew Transportation System (ACTS). Půjde o projekt odděleny od nové plánované kosmické lodi Klipper, určené spíše pro lety na nízkou obažnou dráhu. //

Jestli Rusko strčí hlavu do tohoto evropského chomoutu povede to v případě Ruska k rozmělnění finančních prostředků, expertů a vývojové infrastruktury na dva projekty(Klipper a tato nesmyslně ambiciózni ptákovina). Myslím ,že už tu něco vzdáleně podobného bylo v době ,kdy Rusové vlastně Sověti závodili o Měsíc (Koroljov versus Čelomej).
Evropa stejně nemá moc co nabídnout, kromě financí(a i ty dost na kosmonautiku škrtí).
Nehledě na skutečnost, že na meziplanetární loď je hodně, hodně brzo. A k dopravě na Měsíc stačí i Soyuz.

Myslím, že s ACTS a Kliperem je vše ze strany Rusů jen taktická hra. Chtějí mezinárodní kooperaci a hlavně finance a proto se přihlásili k ACTS. Aby přesvědčili své partnery, že to myslí vážně, oficiálně zrušili tender, kde byl i Kliper. Nevěřím však, že Rusové (podobně jako Američané) připustí aby nějaká hlavní část kosmické lodi příští generace pro dopravu lidí na LEO byla vyráběna někde jinde. Vždyť v případě vyhrocení mezinárodní situace ale i např. při růstu ekonomické a vojenské moci Číny budou dopravu na LEO potřebovat i vojáci, nemluvě o turistech. Proto jsem přesvědčen, že Kliper se vyrábět bude, ale budou pro něho hledat jak státní tak soukromé domácí i zahraniční finanční zdroje. Pro dopravu na LEO je systém Kliper-Parom nesporně mnohem dokonalejší, než ACTS a i kdyby jeho realizace stála dvojnásobek sumy uváděné Sevastjanovem, stále je to relativně levné.

Co se týká rozdělení výroby modulů ACTS mezi partnery, to Rusům už vadit nebude, neboť pro LEO to bude z jejich hlediska jen záložní systém a pro lety k Měsíci případně Marsu je mezinárodní účast a spolupráce i pro ně nanejvýš potřebná, hlavně z hlediska obrovských nákladů.

http://en.wikipedia.org/wiki/ACTS

Tady se ukazuje, jak moc chce (a potřebuje) Rusko peníze ESA. ESA neprojevila dostatečný zájem o Klipr pro ISS, projekt je tedy opuštěn a rychle se Evropě nabízí něco jiného, Rusko ani Evropa nepoletí na Měsíc, nemají a nebudou na to peníze.
Na druhou stranu - Klipr by byl pro Rusko asi moc drahý a tak zkusí vyvinout zvětšený Sojuz pro lety k ISS (do čtyřčlenné posádky můžete dát dva turisty a jednoho kosmonauta ESA), přitom se naslibuje, že by mohl letět i na Měsíc, i když s tím reálně nikdo nepočítá. Projekt bude levnější - Fáze 2 s vývojem technologií a systémů pro Měsíc se odloží na neurčito, využijí se zkušenosti se Sojuzem (a Shen-zhou).
Další a další plány a projekty, uvidíme co vymyslí příští rok. Kdyby se radši soustředili na Sojuzy, ISS a roboty pro Mars a Měsíc....

Rusove to planuji chytre ACTS muze byt klidne vylepseny Sojuzu, ktere je stejne planovane jeste pred Kliprem a budou pak sdilet technologie. Nebo jeste jinak. Rusove v ramci projektu ACTS prvne vylepsi Sojuz a technologie z nej pouziji do ACTS i Kliperu. Kazdopadne nejdulezitejsi pro ne je, aby se ESA chytla.

hm, to je zajimavy, jak ruzny pohledy na vec na to muzou byt me osobne to prijde asi takhle:

1) Rusko potrebuje prachy ESA - nabidli jim Kliper, to se neujalo
2) ESA chce mit nezavisly pilotovany pristup do vesmiru, nebavi je uz se dohadovat s NASA ci Ruskem a zaroven chteji, aby to moc nestalo (tj. aby sli vyuzit uz hotove technologie)
3) takze se spolu shodli, ze daji dohromady ruske know-how a evropske technologie (plus minus), spokojene budou obe strany
4) zajimave bude sledovat, kdo ve finale bude zodpovedny za jakou cast projektu, kde bude ridici centrum, odkud se bude startovat atd.
5) co se tyce letu k Mesici (ale i k ISS) jsem vsema 20 pro, aby nebyl jen jeden system (tj. CEV), ale dva - v pripade, ze se amikum neco po*** (jako s Columbii) musi existovat jiny system, prece se na nejaky bezici projekt nevykasleme ... a ze ESA nebude litat k mesici? proc ne? kdyz se sectou penize ESA a narodnich kosmickych agentur, tak na tom tak spatne nejsou a pokud bude existovat politicka vule, tak muze nejaka zakladna ESA+FSA+JAXA rekneme na jiznim mesicnim polu klidne vzniknout (jsem ja to ale optimista )

citace:

---

3) takze se spolu shodli, ze daji dohromady ruske know-how a evropske technologie (plus minus), spokojene budou obe strany

---

citace:

---

Branilo by neco tomu aby si po uspesnem vyvoji noveho systemu rusko i evropa sli svou cestou s vyuzitim celeho noveho systemu? Aby evropa vlastnila sve sstroje a sama s nima litala a rusko zase sve - vse vysledkem spolecneho vyvoje. Dale by si system zdokonalovala a modifikovala kazda strana podle sebe. Za leta vyvoje noveho stroje by evropska strana mohla nashromazdit nejake skusenosti s pilotovanou kosmonautikou. Nebo je to sci-fi?

---

Rusko by na spolupráci s Evropou moc nevydělalo, navíc už se jedná o relativně bohatou zemi. Na spolupráci by vydělala Evropa, která nemá v pilotovaných letech na Měsíc zázemí. Navíc by Rusko bylo trochu hloupé, kdyby uvolnilo technologie na pilotované systémy za kus finančího žvance(tipuju , že ESA bude větší skrblík než Čína).

Navíc v případě Evropy jsou dvě otázky:

a)Je Evropa schopná vůbec finančně provozovat pilotovaný systém při zhruba stávajícím rozpočtu ESA a pokud bude z úsporných důvodů využívat víceméně Ruskou infrastrukturu, tak nezávislost bude stejně iluzórni.

b)Co chce Evropa s pilotovaným systémem dělat, než se ten konglomerát vyvyne, tak ISS dávno skončí v oceánu. Stačí se podívat na zpoždění významných projektů v Evropě(ATV,Vega). A na lunární mise , či finální fáze projektu Aurora, který zatím vypadá jak fantasmagorie, by musel být rozpočet ESA o řád vyšší.

citace:

---

Rusko by na spolupráci s Evropou moc nevydělalo, navíc už se jedná o relativně bohatou zemi. Na spolupráci by vydělala Evropa, která nemá v pilotovaných letech na Měsíc zázemí. Navíc by Rusko bylo trochu hloupé, kdyby uvolnilo technologie na pilotované systémy za kus finančího žvance (tipuju, že ESA bude větší skrblík než Čína).

---

citace:

---

Navíc v případě Evropy jsou dvě otázky:

a)Je Evropa schopná vůbec finančně provozovat pilotovaný systém při zhruba stávajícím rozpočtu ESA a pokud bude z úsporných důvodů využívat víceméně Ruskou infrastrukturu, tak nezávislost bude stejně iluzórni.

b)Co chce Evropa s pilotovaným systémem dělat, než se ten konglomerát vyvyne, tak ISS dávno skončí v oceánu. Stačí se podívat na zpoždění významných projektů v Evropě(ATV,Vega). A na lunární mise , či finální fáze projektu Aurora, který zatím vypadá jak fantasmagorie, by musel být rozpočet ESA o řád vyšší.

---

//tak to asi zijete v nejake jine realite - v Rusku je bohaty jen nekdo a kosmicky program to vazne neni;//
To je normální, že je někdo bohatý více ,někdo méně. Nejde o velikost rozpočtu na kosmický program, jde o to zda odpovídá potřebám společnosti. Pokud jsou potřeby společnosti v tomto směru nenáročné,měl by být i kosmický program finančně nenáročný.

// Rusove vsechny nove velke projekty, do kterych nesel zahranicni partner, zrusili nebo odlozili//
V projektech nových nosičů Angara a Sojuz 2 se tedy angažuje zahraniční partner?

//1) stavajici rozpocet ESA + narodni rozpocty nejsou vubec zanedbatelny balik penez;//
To možná ne, nicméně pilotovaný program musí někdo zaplatit, buď se zvýší rozpočet nebo se zruší plánované projekty. Vzhledem k tomu, že kosmonautika není zemědělství, tak první verze nepřichází i přes všude skloňovanou podporu vědy a výzkum moc v úvahu.

// hraje se tu i o urcitou prestiz - reditel ESA jasne rekl, ze bez pilotovaneho pristupu do vesmiru ESA spadne do druhe ligy -//
Také jsem byl velký nadšenec pro evropský pilotovaný systém. Nyní se kloním k názoru, že pilotovaná kosmonautika nemá Evropě moc co nabídnout a v poměru náklady/užitek je značně neefektivní.Narozdíl od budování satelitních komunikačních, navigačních a sledovacích systému (počasí, životní prostředí ,geologie) či nepilotovaný výzkum vesmirných těles Slunečního systému.

// infrastruktura na Kourou je ruska? uvazuje se start ACTS pomoci Ariane 5, samotny ACTS by byl mix rusky a evropsky techniky//
Přestože je Kourou na rovníku, pro starty k ISS je výhodnější Bajkonur. A pochybuju, že by rusko-evropský konglomerát létal hned na Měsíc nebo naprázdno na LEO(s výjimkou zkušebních startů). Konečně i CEV má ze začátku létat k ISS.

//2) nez se ten "konglomerat" vyvine, tak ma byt rok 2012-14, coz je zhruba stejne jako u CEVu//
Když přihodím 10 let, tak by to s 50%ní pravděpodobností mohlo být reálné.

//a jeste poznamka k Aurore - zkuste si o tom programu neco precist. nejde o program ESA, ale o studii, ktera nema zajistene financovani, ale ziskava ho od clenskych zemi, ktere se do toho programu prihlasi. takze to neni fantasmagorie, ale plan toho, co vsechno by mohlo byt, kdyby na to byly prachy.//
Ta poslední věta mě defacto dala za pravdu. I když možná jsem měl zvolit mírnější výraz - utopie.

obavam se, ze tahkle konverzace nebude mit prilis smysl, mam pocit, ze mame temer opacne nazory na vec (uzitecnost pilotovanych misi, potreby ESA, ...) ale zkusim to:

//tak to asi zijete v nejake jine realite - v Rusku je bohaty jen nekdo a kosmicky program to vazne neni;//
-*-To je normální, že je někdo bohatý více ,někdo méně. Nejde o velikost rozpočtu na kosmický program, jde o to zda odpovídá potřebám společnosti. Pokud jsou potřeby společnosti v tomto směru nenáročné,měl by být i kosmický program finančně nenáročný.-*-
asi odpovidate na neco jineho, nez byl muj prispevek - samozrejme, ze nekdo je bohaty vice a nekdo mene, nastesti uz ani v rusku neni komunismus, kde by byli vsichni bohati stejne jde o to, ze rusove si chteji udrzet postaveni na spicce pilotovanych technologii a zaroven na to zjevne (neznam pricinu) nedavaji dost penez - pak je vhodny krok se poohlednout po nekom, kdo se k projektu prida a dofinancuje. proc ne ESA (se kterou stejne siroce spolupracuje) a JAXA?

// Rusove vsechny nove velke projekty, do kterych nesel zahranicni partner, zrusili nebo odlozili//
-*-V projektech nových nosičů Angara a Sojuz 2 se tedy angažuje zahraniční partner?-*-
ok, uznavam, v raketovych technologiich jsou asi sobestacni, ja jsem mel na mysli Kliper a ruzne jine napady (sondy k marsu, lety k mesici), ktere obcas nadhodi a pak nechaji zmizet - maji know-how, ale nemaji penize (viz predchozi bod)

//1) stavajici rozpocet ESA + narodni rozpocty nejsou vubec zanedbatelny balik penez;//
-*-To možná ne, nicméně pilotovaný program musí někdo zaplatit, buď se zvýší rozpočet nebo se zruší plánované projekty. Vzhledem k tomu, že kosmonautika není zemědělství, tak první verze nepřichází i přes všude skloňovanou podporu vědy a výzkum moc v úvahu.-*-
ano, to je smutna realita, nicmene znovu pripominam, ze ESA to bere i jako zalezitost prestize - americane v 60. letech z duvodu prestize doleteli az na Mesic

// hraje se tu i o urcitou prestiz - reditel ESA jasne rekl, ze bez pilotovaneho pristupu do vesmiru ESA spadne do druhe ligy -//
-*-Také jsem byl velký nadšenec pro evropský pilotovaný systém. Nyní se kloním k názoru, že pilotovaná kosmonautika nemá Evropě moc co nabídnout a v poměru náklady/užitek je značně neefektivní.Narozdíl od budování satelitních komunikačních, navigačních a sledovacích systému (počasí, životní prostředí ,geologie) či nepilotovaný výzkum vesmirných těles Slunečního systému.-*-
pilotovane lety jsou jako primarni vyzkum, nenesou ovoce primo - presto se asi shodneme, ze primarni vyzkum stoji za to podporovat (nejvice ho podporuji prave ti nejvyspelejsi, proc asi?). osobne uznavam, ze prima navratnost pilotovanych letu neni velka, ale skryva velky potencial. proc taky NASA zmensuje co nejvice mezeru mezi shuttlem a CEVem, kdy nebude mit pilotovany pristup do vesmiru?

// infrastruktura na Kourou je ruska? uvazuje se start ACTS pomoci Ariane 5, samotny ACTS by byl mix rusky a evropsky techniky//
-*-Přestože je Kourou na rovníku, pro starty k ISS je výhodnější Bajkonur. A pochybuju, že by rusko-evropský konglomerát létal hned na Měsíc nebo naprázdno na LEO(s výjimkou zkušebních startů). Konečně i CEV má ze začátku létat k ISS.-*-
ok, bajkonur je vyhodnejsi, ale znamena to, ze z Kourou nelze k ISS letat?

//2) nez se ten "konglomerat" vyvine, tak ma byt rok 2012-14, coz je zhruba stejne jako u CEVu//
-*-Když přihodím 10 let, tak by to s 50%ní pravděpodobností mohlo být reálné.-*-
asi jako u CEVu, pokud si pomatuju, shuttle se taky zdrzel ... navic pokud bude ACTS mix ATV a Sojuzu, nevidim duvod, proc by se to melo zdrzet o 10 let

//a jeste poznamka k Aurore - zkuste si o tom programu neco precist. nejde o program ESA, ale o studii, ktera nema zajistene financovani, ale ziskava ho od clenskych zemi, ktere se do toho programu prihlasi. takze to neni fantasmagorie, ale plan toho, co vsechno by mohlo byt, kdyby na to byly prachy.//
-*-Ta poslední věta mě defacto dala za pravdu. I když možná jsem měl zvolit mírnější výraz - utopie.-*-
posledni veta vam nedava za pravdu - utopie=neco, co principialne neni mozne (tedy je, ale nejde to zrealizovat); technologicky plan ukazuje moznosti a smery, kterymi je mozno se vydat, pokud o to ma nekdo zajem. opravdu nevidite rozdil???

vase nazory mi prijdou trochu jako - nema to cenu a kdyby to nahodou cenu melo, tak to stejne nepujde a kdyby to nahodou slo, tak se na to nenajdou penize ... s takovym pohledem se jiste vyhnete zklamani z nerealizovanych projektu (a ze jich na vsech stranach uz bylo), ale proc vsechno hned vzdavat?

citace:

---

Přestože je Kourou na rovníku, pro starty k ISS je výhodnější Bajkonur.

---

Pokud jde o Rusko a nedostatek peněz, tady není o čem mluvit. Rusové nejsou bez Indické pomoci schopni zprovoznit navigační systém Glonass, klíčový systém pro armádu i civilní použití. Pokud jde o rakety, Angara má už 5 let zpoždění a první start proběhne kdoví kdy, a to nahrazuje Proton, který je plněn toxickým palivem a je zastaralý. Sojuz 2 a 3 má taky několik let zpoždění, přitom je to klíč ke Kourou, k zakázkám z ciziny pro vynášení družic a bude to celoruská raketa, páteř ruského kosmického programu. Start k ISS je mnohem výhodnější z Kourou než z Bajkonuru, o startech družic na GEO nemluvě. Rusové by hlavně měli přestat chrlit jeden nerealizovatelný plán za druhým a soustředit se na klíčové a perspektivní systémy. Bez ESA nejsou schopni postavit náhradu za Sojuz. I kdyby Rusko zvýšilo rozpočet na kosmonautiku, většinu pohltí akutnější a důležitější programy než náhrada Sojuzu.

citace:

---

citace:

---

Přestože je Kourou na rovníku, pro starty k ISS je výhodnější Bajkonur.

---

Pri startu z Kourou je zapotrebi k letu k ISS mensi deltaV nez z Bajkonuru. V okamziku startu ma raketa vetsi rychlost na rovniku nez na Bajkonuru. Rovnik je nevyhodny jen pri drahach blizkych polarnim a pri vysoko sklonenych retrogradnich.

---

citace:

---

Pokud jde o Rusko a nedostatek peněz, tady není o čem mluvit.

---

citace:

---

Rusové nejsou bez Indické pomoci schopni zprovoznit navigační systém Glonass, klíčový systém pro armádu i civilní použití.

---

citace:

---

Pokud jde o rakety, Angara má už 5 let zpoždění a první start proběhne kdoví kdy, a to nahrazuje Proton, který je plněn toxickým palivem a je zastaralý. Sojuz 2 a 3 má taky několik let zpoždění, přitom je to klíč ke Kourou, k zakázkám z ciziny pro vynášení družic a bude to celoruská raketa, páteř ruského kosmického programu.

---

citace:

---

Bez ESA nejsou schopni postavit náhradu za Sojuz.

---

citace:

---

DeltaV bude v obou případech stejná - start je na dráhu se sklonem 51,6°. Tady se přednosti (skoro)rovníkového kosmodromu nevyužijí.

---

Tedy krome slova "objezna".

Deň síce trvá presne 24 hodín, ale Zem sa otočí okolo svojej osi už za cca 23h 56min.

Ups, tak to má Vladimír pravdu. Rusové opravdu postupují víceméně podle plánu. Zmátlo mě spíš to, že vycházely téměř z nuly, takže jsou někde uprostřed. No a problémy s Kliprem a ACTS jsou úplně normální konkurenční boj, kdy každá strana chce zvítězit se svým projektem. Zatím to jsou všechno jen makety nebo obrázky, takže je čas to pořádně zhodnotit. Každopádně bez podpory ESA bude náhrada Sojuzu trvat mnohem dýl kvůli tomu, že Rusko nic netlačí k rychlému vývoji a peníze budou dávat na akutnější problémy.
Těch 80 m/s rozdílu rychlosti při startu k ISS se může zdát málo, ale když započítáme hmotnost vlastní lodi, řekněme Progressu, rozdíl v hmotnosti nákladu dopravitelného k ISS je výrazný (kolem 400 kg).

citace:

---

citace:

---

DeltaV bude v obou případech stejná - start je na dráhu se sklonem 51,6°. Tady se přednosti (skoro)rovníkového kosmodromu nevyužijí.

---

Omlouvam se, ale neco fundamentalniho mi uniklo.
Predpokladejme ze objezna rychlost je 7.5km/s na draze o sklonu 50°.
To znamena ze vektor rychlosti ve smeru rovniku je 5.75km/s a ve smeru kolmem na rovnik 4.82km/s.
Na rovniku ktery ma delku cca 40000km a den trva 24hodin je rotacni rychlost Zeme asi 463 m/s (urcite se ve skutecnosti trosku lisi, ale tohle je jen zjednoduseny myslenkovy postup).
Pri startu z rovniku na orbitu o sklonu 50° tedy musi byt vektor rychlosti ve smeru kolmem na rovnik stale 4.82km/s, ale ve smeru rovniku to je jiz jen 5.28km/s. Vysledny vektor rychlosti je 7.15km/s.
Pri startu z 50° rovnobezky je rotacni rychlost Zeme cca 355m/s a po analogickem vypoctu ma vysledny vektor rychlosti velikost 7.23km/s.
Rozdil je 80m/s ve prospech startu z rovniku. Udelal jsem nekde chybu?

---

citace:

---

Pri startu z rovniku na orbitu o sklonu 50° tedy musi byt vektor rychlosti ve smeru kolmem na rovnik stale 4.82km/s, ale ve smeru rovniku to je jiz jen 5.28km/s. Vysledny vektor rychlosti je 7.15km/s.
Pri startu z 50° rovnobezky je rotacni rychlost Zeme cca 355m/s a po analogickem vypoctu ma vysledny vektor rychlosti velikost 7.23km/s.
Rozdil je 80m/s ve prospech startu z rovniku. Udelal jsem nekde chybu?

---

citace:

---

citace:

---

Pokud jde o rakety, Angara má už 5 let zpoždění a první start proběhne kdoví kdy, a to nahrazuje Proton, který je plněn toxickým palivem a je zastaralý.

---

Která raketa neměla zpoždění? Angara-1 byla zrušena (ta měla původně startovat první). Start Angary-5 (nebo -3?) je už delší dobu naplánován na prosinec 2007.

---

Anatolij Zak na svých stránkách publikoval nové informace, které získal při rozhovorech na ILA 2008 v Berlíně:

http://www.russianspaceweb.com/soyuz_acts_origin.html#moscow

Asi jsme přehlídli tenhle článek - už z května:

http://ihned.cz/109-25054540-on-vesm%EDr-000000_d-0d
Nová evropská kosmická loď s posádkou odhalila podobu

První mise s lidskou posádkou by se mohla uskutečnit někdy kolem roku 2017.

http://science.slashdot.org/article.pl?sid=08/07/27/0152211
EU and Russia Show Off New Lunar Spacecraft Design

(oproti článku na iHned to ale přináší jen minimum nových informací, a žádné obrázky.. je u toho ale - jak je na Slashdotu obvyklé - dost intenzivní diskuze...)

citace:

---

http://science.slashdot.org/article.pl?sid=08/07/27/0152211
EU and Russia Show Off New Lunar Spacecraft Design

(oproti článku na iHned to ale přináší jen minimum nových informací, a žádné obrázky.. je u toho ale - jak je na Slashdotu obvyklé - dost intenzivní diskuze...)

---

To se nedomnívám. ACTS je dost seriózní projekt, vycházející z letitých ruských zkušeností i (z hlediska software) modernějšího ATV.

Myslím, že prohlásit, že koncepce Dragon, CEV a ACTV dosti konvergují, není v téhle fázi vůbec přehnané... teď už jsem zvědav jen s čím přijdou Indové :-)

Indovia...
S vlastnou unikátnou koncepciou, v fáze vývoja, v ktorej sa ich kozmický program nachádza, asi ťažko - doby priekopníkov nepreskúmaných ciest už vcelku pominuli, takže to u Indov typujem na podobnú cestu, ako sa vydali číňania - čiže niekde kúpiť niečo staršie, osvedčené a decentne to upraviť na vlastné potreby a na úroveň vlastných možností. S Rusmi vychádzajú celkom dobre...
Ostatne čínsky nápad vybaviť orbitálnu sekciu sojuzu druhým párom slnečných batérií a skladať ich do "ministanice" alebo použiť po pilotovanom lete ako výskumnú družicu tiež nie je celkom hlúpy.

citace:

---

Koncepce Dragon, CEV a ACTV dosti konvergují

---

pokud jde o ty obrázky, takových koncepcí už tu bylo, nechápu proč si esa neudělá vlastní na ATV zakladu a rusy nezneužije jen jako vývojáře v neznámých oblastech. Pak by se lítalo ariane 5.

citace:

---

pokud jde o ty obrázky, takových koncepcí už tu bylo, nechápu proč si esa neudělá vlastní na ATV zakladu a rusy nezneužije jen jako vývojáře v neznámých oblastech. Pak by se lítalo ariane 5.

---

citace:

---

citace:

---

pokud jde o ty obrázky, takových koncepcí už tu bylo, nechápu proč si esa neudělá vlastní na ATV zakladu a rusy nezneužije jen jako vývojáře v neznámých oblastech. Pak by se lítalo ariane 5.

---

Koľko stojí 1 štart Ariane 5 ?
Celé to bude 10 x drahšie ako štart Sojuzu.

---

citace:

---

nepředpokládá nosič sojuz, ale proton nebo angara, pokud vím. Angara nelítá a proton nepoužívaj kuli nebezpečnýmu palivu. a Ariane5 bude od 1.1.09 taky naše! stejně jako USA podporuje své firmy a ne zahraniční.

---

citace:

---

napríklad stykové uzly, rôzne prepojovacie konektory a signálové zbernice (komunikácia systémov, prečerpávanie paliva, kyslíku, vody, prenos elektriny a podobne). Vcelku významne by to uľahčilo spoluprácu či už na ISS alebo aj neskôr.

---

citace:

---

citace:

---

napríklad stykové uzly, rôzne prepojovacie konektory a signálové zbernice (komunikácia systémov, prečerpávanie paliva, kyslíku, vody, prenos elektriny a podobne). Vcelku významne by to uľahčilo spoluprácu či už na ISS alebo aj neskôr.

---

Tak třeba tohle evidentně nebude splněno: kompatibilitu CEV a Dragonu by sice mohlo jít předpokládat, ale Dragon se možná bude připojovat přímo na ten "větší" průřez uzlů na americké straně ISS (aby to nebylo tak jednoduché, tak na ISS se v současné době používají hned čtyři typy uzlů - dvě různé velikosti na ruské straně a dvě na americké...). Orion se možná bude připojovat tam kam raketoplán - ale možná bude taky mít úplně nový systém, určený i pro lunární modul. A ACTV je zase zásadně kreslené s ruskými uzly...

---

citace:

---

Indovia...
S vlastnou unikátnou koncepciou, v fáze vývoja, v ktorej sa ich kozmický program nachádza, asi ťažko - doby priekopníkov nepreskúmaných ciest už vcelku pominuli, takže to u Indov typujem na podobnú cestu, ako sa vydali číňania - čiže niekde kúpiť niečo staršie, osvedčené a decentne to upraviť na vlastné potreby a na úroveň vlastných možností. S Rusmi vychádzajú celkom dobre...
Ostatne čínsky nápad vybaviť orbitálnu sekciu sojuzu druhým párom slnečných batérií a skladať ich do "ministanice" alebo použiť po pilotovanom lete ako výskumnú družicu tiež nie je celkom hlúpy.

citace:

---

Koncepce Dragon, CEV a ACTV dosti konvergují

---

Sú to stroje stavané s podobným zadaním a s veľmi podobnými technickými a technologickými možnosťami, konštruktéri využívajú prakticky rovnakú bázu znalostí a skúseností - výsledkom budú vcelku logicky značne podobné kozmické lode.
Vzhľadom na možnú ďalšiu spoluprácu by tiež bolo celkom rozumné, aby niektoré prvky boli rovnaké alebo aspoň kompatibilné, napríklad stykové uzly, rôzne prepojovacie konektory a signálové zbernice (komunikácia systémov, prečerpávanie paliva, kyslíku, vody, prenos elektriny a podobne). Vcelku významne by to uľahčilo spoluprácu či už na ISS alebo aj neskôr.

---

citace:

---

Podla mna indovia pridu s opakovatelne pouzitelnou lodou pohananou oblukovym motorom, s externym napajanim pomocou mikrovlnneho prenosu energie, s Isp. minimalne 20000. Tepelna ochrana bude riesena pomocou aktivneho MHD ovplyvnovania plazmy v okoli lode. Jo, a na palube bude caluneny nabytok a satelit, voe...
Ty jo, to co bolo v tom pohari?

---

dragon sa nebude pripojovať
zachytí ho "ruka", a tá ho, potom pripojí
čiže, nebude mať aktívny, stikovací uzol, to je podľa mňa, veľký rozdiel

citace:

---

dragon sa nebude pripojovať
zachytí ho "ruka", a tá ho, potom pripojí
čiže, nebude mať aktívny, stikovací uzol, to je podľa mňa, veľký rozdiel

---

xChaos "to zase neznamená, že by preventivně ty průlezy nemohly být kompatibilní. ale zjevně nebudou. "
gnostická odpoveď "boh vie"
veci by to, zrejme prospelo
ale do teraz, sa o tom, žiadne jednania, ani len nezačali
aj to, o veci veľa vraví

ináč, to zachytávanie kabíny rukou, je celkom dobrí nápad, dosť sa tým ušetrí na hmotnosti
a potom už stačí, na príslušnom uzle vymeniť, nejaký ten adaptér
veď kabína na dopravu astronautov nemusí mať, až taký veľký prielez, ako zásobovací modul, alebo modul na dopravu väčších kusov vybavenia.
ale aj keď, sa v budúcnosti, budú "možno" používať rôzne "dvere", na rôzne účely, aj tak by to chcelo, nejakú tú štandardizáciu

ACTS je ve značné nejistotě. Viz Anatolij Zak:

http://www.russianspaceweb.com/russia_2000_2010.html

http://www.russianspaceweb.com/acts.html

http://www.russianspaceweb.com/soyuz_acts_history.html

http://www.russianspaceweb.com/ard.html

Program je pomalý, při zahájení vývoje 2009 bych optimisticky čekal rychlejší vývoj než 2011 předběžný návrh (proč ne 2010?), 2014 kritické zhodnocení (2012?), 2016 testy shozů (2013?) a 2018 první bezpilotní let (2014?). První let k ISS 2019 (proč ne 2015?). 2019 už bude ISS končit, její nástupce (kolik členů posádky? 4?) by měl být vyvíjen hned po skončení vývoje ACTS (kolem roku 2015), což bude komplikovat dokončení vývoje ACTS. Reálně se to o moc zrychlit nedá, obzvlášť pokud bude vývoj dělat samotná ESA, nejmíň dva měsíce žádné jednání ESA a Ruska nebude kvůli Gruzii. ESA by měla být schopná dát dohromady dost peněz pro vývoj kabiny, měla by pomoct NASA a taky Japonci. Úpravy Ariane a služební sekce ATV by nemusely být moc drahé ani časově náročné, vývoj samotné návratové kabiny už je něco jiného.

Účast Ruska v programu ACTS je opravdu diskutabilní. Rusové jsou schopni sami realizovat jak vlastní loď, tak nosnou raketu, ale problém je vyhlášení jasných cílů programu a jejich finanční zabezpečení. To na rozdíl od NASA na ruské straně není a nemohou proto začít na ničem pracovat, ani na kosmické lodi, ani na nosné raketě. Vývoj rakety Ankara se strašlivě vleče a od vyhlášení programu do prvého letu na novém kosmodromu Vostočnyj by mohlo uplynout cca 20 roků. Největší problém zřejmě je, že ve snaze o universálnost zvolili u Kruničeva modulární koncepci založenou na motoru RD 191, který je čtvrtinou motoru RD 171. O malé verse s jedním nebo třemi moduly nemá nikdo zájem, takové rakety existují a dobře slouží (Sojuz, Zenit, různé odvozeniny balistických raket) a nejtěžší verze Ankara 6 bude mít při startu v činnosti 7 motorů - více než má Proton, to značně komplikuje a prodražuje konstrukci a proklamovaná universálnost rakety stejně nebude využívaná pro menší UZ. Přitom původní koncepce Angary byla velmi jednoduchá – nahradit Proton, tak, že nový nosič bude mít v prvém stupni jen jeden motor RD171 ze Zenitu a v druhém jeden LOX/LH2 motor RD0120 z Energie. Tedy vše dávno odzkoušené motory. Mohli také alespoň použít za základ modulu motor RD180 vyvinutý a dodávaný pro Atlas 5, s dvojnásobným tahem než RD191. Domnívám se, že nakonec nové kosmické prostředky pro LEO i pro Měsíc nebude vynášet Angara, ale pro dopravu lodě s posádkou na LEO nová dvoustupňová raketa s jedním motorem RD171 v prvém stupni a jedním LOX/LH2 motorem v druhém stupni, odvozeným od RD57 (zamýšlen pro pokročilé verse N1).

Kozmický rozpočet Ruska pomaličky rastie. Podľa

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/numbers/308/31.shtml

bol v tomto roku dvakrát zdvihnutý, až na sumu 1,8 mld. USD. A podľa

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/phpBB2/viewtopic.php?t=8623&postdays=0&postorder=asc&start=0

má byť na rok 2009 ešte zvýšený a to dosť výrazne, na sumu približne 3,2 mld USD.

A minimálne zaujímavé je, že i po nástupe nového riaditeľa do RKK Energia, táto spoločnosť do poslednej chvíle pretláčala iný koncept lode, teda nie kapsulovitého tvaru. V projekte ACTS však bola dotlačená ESA a Roscosmosom ku kapsuli. Koncept transformera (ktorý mi veľmi pripomína nasledovníka Klipera) bol prezentovaný i na konferencii v máji tohto roku

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/phpBB2/viewtopic.php?t=8347

A. Zak má zprávu o chystané schůzce evropských a ruských odborníků v Brémách v závodech EADS Astrium v době od 2008-10-07 do 2008-10-09 o dalším osudu projektu ACTS, viz

http://www.russianspaceweb.com/soyuz_acts_history.html#bremen_2008_10

Oficiálně od května nich oficiálního ESA ani FKA o ACTS nic neprohlásili.

http://www.russianspaceweb.com/soyuz_acts_history.html#budget

No, tak ako zvyčajne, vyzerá to tak, že ESA dáva ruky preč od pilotovaného projektu. Osobne si myslím, že samostatný európsky pilotovaný program by mohol pôsobiť pozitívne pre obyvateľov EÚ, mohol by pôsobiť analogicky ako takýto program v USA a Rusku - je to vec národnej hrdosti a motiváciou pre mládež. Práve tu by sa ukázala spojená sila Európy...

Takže ARV?

http://www.uhtc.cira.it/presentazioni/3.2_MCaporicci_ESA.pdf

Zahájit vlastní pilotovaný program se vším všudy je zdlouhavé a nákladné-viz Čína. Není to jen ve schopnosti postavit raketu kosmickou loď, znamená to " živit" i rozsáhlé zázemí, včetně oddílu astronautů.Daleko levnější je podílet se na pilotovaném programu NASA, ačkoli to znamená zcela jasné zaostávání v oblasti. Ostatně stát, který chce mít vlastní aerolinky také nevyvíjí dopravní letadlo .Pokud se týče Ruska mám ten dojem, že tam věci běží posttotalitní setrvačností s filozofií, " nač vyvíjet věci nové, když staré dobře slouží a u nových tato / zcestná/ jistota chybí "

citace:

---

Není to jen ve schopnosti postavit raketu kosmickou loď, znamená to " živit" i rozsáhlé zázemí, včetně oddílu astronautů.Daleko levnější je podílet se na pilotovaném programu NASA, ačkoli to znamená zcela jasné zaostávání v oblasti.

---

citace:

---

Takže ARV?

http://www.uhtc.cira.it/presentazioni/3.2_MCaporicci_ESA.pdf

---

No mňa celkom zaujal i prípadný prvý let s nákladom z ISS - rok 2015, čiže v období, kedy by už mal byť k dispozícii i Orion na zvážanie nákladu...

Mít několik astronautů neznamená mít středisko pro jejich výcvik, domnívám se, že se k letům připravují buď v USA, nebo v Rusku, tedy tam kde jsou k dispozici trenažéry konkrétních lodí, nebo se mýlím ?

citace:

---

No mňa celkom zaujal i prípadný prvý let s nákladom z ISS - rok 2015, čiže v období, kedy by už mal byť k dispozícii i Orion na zvážanie nákladu...

---

citace:

---

Mít několik astronautů neznamená mít středisko pro jejich výcvik, domnívám se, že se k letům připravují buď v USA, nebo v Rusku, tedy tam kde jsou k dispozici trenažéry konkrétních lodí, nebo se mýlím ?

---

citace:

---

citace:

---

No mňa celkom zaujal i prípadný prvý let s nákladom z ISS - rok 2015, čiže v období, kedy by už mal byť k dispozícii i Orion na zvážanie nákladu...

---

to je sice pravdepodobne, avsak v tom case bude pomaly ISS dosluhovat a je otazka co dalej. Takze pre pripadnu vlastnu stanicu sa vlastny prostriedok moze hodit.

---

No veď píšem, že zvážanie - nie vynášanie, a ten rok 2015 je zaujímavý preto, že najzaujímavejšie je zvážanie nákladu medzi ukončením letov ISS a začiatkom letov Orion, čiže v období, kedy systém ARV ešte nemá byť funkčný.

citace:

---

citace:

---

No mňa celkom zaujal i prípadný prvý let s nákladom z ISS - rok 2015, čiže v období, kedy by už mal byť k dispozícii i Orion na zvážanie nákladu...

---

to je sice pravdepodobne, avsak v tom case bude pomaly ISS dosluhovat a je otazka co dalej. Takze pre pripadnu vlastnu stanicu sa vlastny prostriedok moze hodit.

---

Pokud jsm to pochopil, tak ten ARV nebo jak se to jsmenuje je vpodstate navratova kapsle nasazena na dnes uz operacni ATV.
Pred rokem 2015 bude navrat materialu obstaravat Dragon, jestli bude uspesny. Ja myslim ze Space X ma slusnou sanci stihnout operacni automaticky Dragon jeste pred pilotovanym Orionem.
ARV by mohl byt dobry system, jenomze je pouze ve fazi studie. Nez staci byrokrati cokoliv rozhodnout, tak Space X uz stihne Dragon parkrat vypustit. Nemyslim si ze budou hned uspesni, ale treba se jim to po par pokusech podari.

citace:

---

citace:

---

citace:

---

No mňa celkom zaujal i prípadný prvý let s nákladom z ISS - rok 2015, čiže v období, kedy by už mal byť k dispozícii i Orion na zvážanie nákladu...

---

to je sice pravdepodobne, avsak v tom case bude pomaly ISS dosluhovat a je otazka co dalej. Takze pre pripadnu vlastnu stanicu sa vlastny prostriedok moze hodit.

---

No, hodiť by sa mohol, to áno. A ani nápad vyvíjať si každý svoj systém sám (Rusko a ESA), pričom poskytnúť tomu druhému ako subkontraktor to, čo potrebuje nie je najhorší. Problém sú len financie...

---

Muj nazor je, ze je dobre pokud Evropa vyuzije Ariane a ATV, vyvine navratovou kapsli a pak se uvidi jestli je vhodne a ekonomicke do ni posadit i lidi. Zde je zvoleny smer v poradku.
Pro uvahy o pilotovane ceste k Mesici je ovsem nutne mit lunarni modul a superraketu. Pokud neni superraketa, tak je nutne spojovat dohromady hromadu modulu na obezne draze. Na to ale Evropa ani Rusko proste nemaji.
Proto muj nazor je, aby Evropa uvazovala o robotickem lunarnim modulu, ktery bude hezky pasovat na Ariane a na Mesic dopravi par tun nakladu ci nejakou hezkou sondu a budou doufat, ze NASA jim prenecha par mist v Orionu a Altairu.
Pokud zacnou s pripravami hned, pak je jista sance, ze zvladnou navrat vzorku z Mesice jeste pred Americany.
Sance Ruska na nejaky rozumny lunarni program vidim jako velice chabe. Veda u nich nema zrovna prioritu, takze navrat vzorku z Mesice u nich asi prilis zdroju nedostane.

Teda, fakt mi nepřijde, že dnes se hraje o nějaké znovuzopakování automatického návratu vzorků... to všichni vědí, že lze provést, a má to pro další vývoj minimální význam - použité technologie mají jen minimální význam pro pilotovanou misi (např. vzorky zvládnou při vstupu do atmosféry obrovské přetížení zatímco člověk ne apod.).

Nesouhlasím ani s dalšími body - snad kromě toho, že Evropa by si měla postupně budovat soběstačnost v kosmických technologiích, nebo alespoň vyvíjet vlastní know-how a outsourcovat např. jenom zcela rutiní výrobu dílčích kompenent. Nesouhlasím ale s tím, že superrakety jsou v něčem klíčové: co je klíčové, je cena za 1 kg vynesený na LEO. Superrakety tento parametr můžou mít dobrý, ale není to pravidlem: pokud bude levnější provést 10 startů Falconu 9, tak asi nevidím důvod neprovést deset startů Falconu 9 ... podle mě se může čase jasně objevit nějaká optimální nosnost (ideálně u vícenásobně použitelného prostředku), při kterém dosáhneme při dostupných technologiích (pohonech, materiálech) skutečně největší efektivity... a jestli se ukáže, že nejefektivnější je vynášet najednou jen 2t, tak bych se divil, kdyby se pak vše "nahoře" nemontovalo z malých, jen 2t těžkých komponent... pravda, zatím se zdá, že optimum je někde okolo 20-25t ... ale budoucnost nás ještě může překvapit.

(Příklad: co je nejdražší na nosné raketě ? palivo fakt ne... nějaký plech na nádrže taky asi nebude to nejhorší... takže asi motory, řekl bych. Falcon 9 unese víc jak 10x tolik, než Falcon 1 - ale přitom je tam použito 9+1 motorů Merlin místo jednoho... tedy, v tomto případě se cena za vynesený kg jednoznačně snižuje... ale v nějaký moment komplexita té rakety a náklady spojené s přepravou obřích komponent tu cenu zase vyženou nahoru...)

citace:

---

Muj nazor je, ze je dobre pokud Evropa vyuzije Ariane a ATV, vyvine navratovou kapsli a pak se uvidi jestli je vhodne a ekonomicke do ni posadit i lidi. Zde je zvoleny smer v poradku.
Pro uvahy o pilotovane ceste k Mesici je ovsem nutne mit lunarni modul a superraketu. Pokud neni superraketa, tak je nutne spojovat dohromady hromadu modulu na obezne draze. Na to ale Evropa ani Rusko proste nemaji.
Proto muj nazor je, aby Evropa uvazovala o robotickem lunarnim modulu, ktery bude hezky pasovat na Ariane a na Mesic dopravi par tun nakladu ci nejakou hezkou sondu a budou doufat, ze NASA jim prenecha par mist v Orionu a Altairu.
Pokud zacnou s pripravami hned, pak je jista sance, ze zvladnou navrat vzorku z Mesice jeste pred Americany.
Sance Ruska na nejaky rozumny lunarni program vidim jako velice chabe. Veda u nich nema zrovna prioritu, takze navrat vzorku z Mesice u nich asi prilis zdroju nedostane.

---

V tejto

http://www.emc8.be/proc/2008-10-17_Future_Architecture_for_Human_Exploration.pdf

ako Cargo Lunar lander.

citace:

---

Teda, fakt mi nepřijde, že dnes se hraje o nějaké znovuzopakování automatického návratu vzorků... to všichni vědí, že lze provést, a má to pro další vývoj minimální význam - použité technologie mají jen minimální význam pro pilotovanou misi (např. vzorky zvládnou při vstupu do atmosféry obrovské přetížení zatímco člověk ne apod.).

Nesouhlasím ani s dalšími body - snad kromě toho, že Evropa by si měla postupně budovat soběstačnost v kosmických technologiích, nebo alespoň vyvíjet vlastní know-how a outsourcovat např. jenom zcela rutiní výrobu dílčích kompenent. Nesouhlasím ale s tím, že superrakety jsou v něčem klíčové: co je klíčové, je cena za 1 kg vynesený na LEO. Superrakety tento parametr můžou mít dobrý, ale není to pravidlem: pokud bude levnější provést 10 startů Falconu 9, tak asi nevidím důvod neprovést deset startů Falconu 9 ... podle mě se může čase jasně objevit nějaká optimální nosnost (ideálně u vícenásobně použitelného prostředku), při kterém dosáhneme při dostupných technologiích (pohonech, materiálech) skutečně největší efektivity... a jestli se ukáže, že nejefektivnější je vynášet najednou jen 2t, tak bych se divil, kdyby se pak vše "nahoře" nemontovalo z malých, jen 2t těžkých komponent... pravda, zatím se zdá, že optimum je někde okolo 20-25t ... ale budoucnost nás ještě může překvapit.

(Příklad: co je nejdražší na nosné raketě ? palivo fakt ne... nějaký plech na nádrže taky asi nebude to nejhorší... takže asi motory, řekl bych. Falcon 9 unese víc jak 10x tolik, než Falcon 1 - ale přitom je tam použito 9+1 motorů Merlin místo jednoho... tedy, v tomto případě se cena za vynesený kg jednoznačně snižuje... ale v nějaký moment komplexita té rakety a náklady spojené s přepravou obřích komponent tu cenu zase vyženou nahoru...)

---

citace:

---

Teda, fakt mi nepřijde, že dnes se hraje o nějaké znovuzopakování automatického návratu vzorků... to všichni vědí, že lze provést, a má to pro další vývoj minimální význam

---

citace:

---

- použité technologie mají jen minimální význam pro pilotovanou misi (např. vzorky zvládnou při vstupu do atmosféry obrovské přetížení zatímco člověk ne apod.).

---

citace:

---

Nesouhlasím ale s tím, že superrakety jsou v něčem klíčové: co je klíčové, je cena za 1 kg vynesený na LEO. Superrakety tento parametr můžou mít dobrý, ale není to pravidlem:

---

citace:

---

pravda, zatím se zdá, že optimum je někde okolo 20-25t ... ale budoucnost nás ještě může překvapit.

---

citace:

---

(Příklad: co je nejdražší na nosné raketě ? palivo fakt ne... nějaký plech na nádrže taky asi nebude to nejhorší... takže asi motory, řekl bych.

---

citace:

---

Falcon 9 unese víc jak 10x tolik, než Falcon 1 - ale přitom je tam použito 9+1 motorů Merlin místo jednoho...

---

citace:

---

tedy, v tomto případě se cena za vynesený kg jednoznačně snižuje... ale v nějaký moment komplexita té rakety a náklady spojené s přepravou obřích komponent tu cenu zase vyženou nahoru...)

---

citace:

---

To by Falcon 9 musel stat desetkrat tolik co Falcon 1. Jenomze nestoji. Proc?

---

Klíčovou je velikost raket - čím větší raketa, tím je efektivnější (levnější cena na kg), kolem 20 t na LEO ale už narážíte na to, že není dost nákladů pro časté létání a pak enormně rostou fixní náklady. Dalším problémem je plně raketu vytížit (bezpečnost hlavního nákladu při vynášení doplňkových družic). Proto se staví i lehčí rakety, u těch je zase menší množství startů.

Myslím, že budoucí vývoj půjde Tím směrem, jakým chtějí jít v USA, to je pro lety na Měsíc a Mars superraketu třídy ARES 5 (nebo ENERGIA) případně doplněnou jednou raketou třídy 25 MT na LEO jako ARES 1. Nedovedu si představit skutečně hodnotný let na Měsíc provedených raketami 25 MT. Snad bych si ještě mohl představit dostatečnou startovní pohotovost pro přesnou sekvenci více startů u rakety ARES 1, ale pochybuji, že např. raketa DELTA IV Heavy by zvládla pouhé 3 starty v krátkém časovém horizontu.

citace:

---

Jsou mala auta levnejsi nez ta velka? Asi ano. Kamion uveze 20t, skodovka par set kilo. Je kamion 100x drazsi nez skodovka? Skodovka stoji 300tisic, stoji kamion 30milionu? Je to u raket jine?

---

citace:

---

Myslím, že budoucí vývoj půjde Tím směrem, jakým chtějí jít v USA, to je pro lety na Měsíc a Mars superraketu třídy ARES 5 (nebo ENERGIA) případně doplněnou jednou raketou třídy 25 MT na LEO jako ARES 1. Nedovedu si představit skutečně hodnotný let na Měsíc provedených raketami 25 MT. Snad bych si ještě mohl představit dostatečnou startovní pohotovost pro přesnou sekvenci více startů u rakety ARES 1, ale pochybuji, že např. raketa DELTA IV Heavy by zvládla pouhé 3 starty v krátkém časovém horizontu.

---

No, stretnutie sa už začalo. ARV sa asi dosť snažia pretlačiť, napr.

http://www.esa.int/images/_DSC4463_H.jpg

Vývoj studií a případné spolupráce vyústěné do samostatných projektů shrnuje Anatoly Zak na svém webu



http://www.russianspaceweb.com/ard.html

citace:

---

Vývoj studií a případné spolupráce vyústěné do samostatných projektů shrnuje Anatoly Zak na svém webu



http://www.russianspaceweb.com/ard.html

---

Myslím, že túto tému môžeme ukončiť. Mňa by len zaujímalo, čo v praxi (množstvo Eur) znamená veta ,,definition studies on the evolution of a returnable transfer vehicle" v závere ministerskej konferencie z Hágu v

http://www.esa.int/esaCP/SEMR3S9WYNF_index_0.html

To akože sa na to proste vykašlali a odbili to nejakou lacnou formálnou štúdiou?

citace:

---

Klíčovou je velikost raket - čím větší raketa, tím je efektivnější (levnější cena na kg), kolem 20 t na LEO ale už narážíte na to, že není dost nákladů pro časté létání a pak enormně rostou fixní náklady. Dalším problémem je plně raketu vytížit (bezpečnost hlavního nákladu při vynášení doplňkových družic). Proto se staví i lehčí rakety, u těch je zase menší množství startů.

---

ACTS revival?

https://falsesteps.wordpress.com/2016/12/07/acts-europe-and-russia-try-again/

citace:

---

ACTS revival?

https://falsesteps.wordpress.com/2016/12/07/acts-europe-and-russia-try-again/

---

Já jsem spíše doufal v tom, že spolupráce na Orion + evropský servisní modul by mohl pokračovat dál v dalších misích(BEO, Měsíc, asteroid,...). Druhý servisní modul už je pro další Orion dohodnutý, zdá se, že by to tedy mohlo fungovat.

Jenže je tu TrumpSpace a jak požaduje zrušení stavby dvou prezidentských B-747 za 4G$, tak může zrušit i SLS. Co pak s Orionem? Delta Heavy je relativně slabá. Falcon Heavy? New Glenn?

Zase na druhou stranu by ESA mohla dodávat servisní moduly jak Američanům, tak i Rusům.