citace:Zemřel Alexej Leonov, první člověk ve volném prostoru... (Voschod 2, 1965)
Zemřel poslední z Prvních Velkých.
Čest jeho památce.
**********************************************************************
Radku ervé :-)
Vím ,myslel jsi to dobře,ale chybka se vloudila :-)
Z programu Vostok stále ještě žije Valentina Tereškovová, a z púvodního výběru třeba Volynov. Nicméně i další,který přispěl.... nepřipomněl, že si A.A.Leonova budeme pamatovat i z jeho druhého stejně legendárního letu Sojuz Apollo.
citace:Zemřel Alexej Leonov, první člověk ve volném prostoru... (Voschod 2, 1965)
Zemřel poslední z Prvních Velkých.
Čest jeho památce.
**********************************************************************
Radku ervé :-)
Vím ,myslel jsi to dobře,ale chybka se vloudila :-)
Z programu Vostok stále ještě žije Valentina Tereškovová, a z púvodního výběru třeba Volynov. Nicméně i další,který přispěl.... nepřipomněl, že si A.A.Leonova budeme pamatovat i z jeho druhého stejně legendárního letu Sojuz Apollo.
Volynov a Těreškovová, ti k nim taky patří, takže jo.
Moc jsem spěchal.
Gerald Paul Carr (*22.8.1932 Denver, Colorado, USA +26. srpna 2020, Albany, New York) zemřel americký námořní letec a astronaut z projektu Skylab - 66. člověk ve vesmíru
V roce 1974 byl jediným oficiálním představitelem státu, který se setkal s Eugenem Cernanem – americkým astronautem československého původu, účastníkem mise Apollo 17 a také posledním člověkem, který kráčel po povrchu Měsíce. Od něj převzal československou vlajku, kterou měl s sebou. http://www.ceskatelevize.cz/hledani/?q=lubo%C5%A1+perek&cx=000499866030418304096%3Aukbowjvrr7u
Upřímnou soustrast, hodně Kosmoklubu pomáhal v začátcích našeho přednášení v Planetáriu i při zavádění předmětu na ČVUT. Bohužel už před lety ho začalo zrazovat zdraví. [upraveno 4.11.2020 09:48]
+M.Codr, +A.Vítek, +P.Toufar, +M.Grün ... https://mek.kosmo.cz/zaklady/literat.htm
K.Pacner napsal svou první knihu o kosmonautice před 53 lety : Na obou březích vesmíru (Čs.spisovatel, 1968).
Tehdy se psalo, že za pár let poletí lidé na Mars. A po 50 letech jsme na tom stále stejně...
Môj záujem o kozmonautiku, vznikol aj vďaka Pacnerovi a jeho popularizačnej činnosti. Úplne prvá jeho kniha ktorú som čítal bola Mestá v kozme, mala na mňa veľký vplyv. Bolo v nej predstavených veľa úžasných technologických vízií a konceptov.
Avšak okrem návalu nadšenia, vo mne zanechala aj akýsi neurčitý pocit skepsy. Skepsa spočívala v otázke "kde sú tam ľudia?". Technológie predsa slúžia resp. mali by slúžiť ľuďom.
Už vtedy ma napadla otázka, a čo tam tý ľudia vlastne budú robiť, akou činnosťou si zarobia na svoj každodenný život?
Neviem kde som už vtedy chodil na také myšlienky, bol som decko a vyrastal som v "socíku".
Ale nejak ma ten skepticizmus drží do dnes, a cítim ho skoro pri každom futuristickom "PDFku".
Upřímnou soustrast pozůstalým a čest památce Karla Pacnera.
I mne jeho knihy o kosmonautice silně ovlivnily. Setkal jsem se s ním i osobně na KNP a budu na něj v dobrém vzpomínat.
Současně se ale přidávám i ke Slavomirovi. Styl psaní Karla Pacnera byl možná až přehnaně optimistický. Popisoval, co všechno by se dalo v blízké budoucnosti dokázat (v kosmu). Dlouho to ve mě vyvolávalo jen nadšení a souhlas. V poslední době ale i já cítím, že tomu někdy chybělo dobré zdůvodnění a rozumný (lidský) směr. Je v tom i trochu té skepse. Pořád ale věřím tomu, že lidé budou stále chtít poznávat nově věci, stále budou dělat hlavně dobré věci a stále si budou vzájemně pomáhat. To se určitě projeví i pokroky v kosmonautice, které nakonec překonají i vize popsané Karlem Pacnerem.
