Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2  >>
Téma: Zajimavost
05.7.2004 - 16:07 - 
Ahoj,
Určitě znáte p.Tomáše Svítka - psal hodně članků v L+K(naposledy v 80-tých letech) a vlastně dlouho od něho nic nevyšlo.Nahodou jsem ho objevil tady:
http://www.transorbital.net/PressReleases/press010718.html
On je už za vodou...
 
05.7.2004 - 17:45 - 
dalsi:
http://www1.sstl.co.uk/primages/Tomas_Svitek.htm
Possible Design of First Privately-Funded Mars Surface Exploration Probe: Ruthless Minimalism Approach
Tomas Svitek
Stellar Innovations, Inc., 1436 Clover Creek Dr., Longmont CO 80503

What is the absolutely lowest possible cost for a small unmanned Mars probe that lands on the surface and performs interesting exploration from the public point of view? We have been asking this question for many years. We are after the true lowest-cost mission, not assuming the free labor or donated hardware.

Therefore, the only free variable is to reduce the mission complexity, simplify or even eliminate most of the hardware and software that would have been carried on a ordinary (government-funded) mission. We have seen many useful low-Earth-orbit missions that were developed for around a million dollars. The lowest-cost deep-space missions were about 50-100 more expensive. The conventional wisdom says that this is due to the more demanding requirements of a deep-space mission.

Our paper will address this point of view and attempt to demystify the deep-space spacecraft design. Clearly, there are many difficult and challenging missions in the solar system. But we want to show that a simple modest Mars mission can be within a reach of the community that successfully launched dozens low-cost Earth-orbiting spacecraft.

We will present the point design for such a mission in our paper. It is not going to satisfy specific scientific objectives but rather offer an interesting exploration challenge to the interested public.





 
05.7.2004 - 20:19 - 
Ano, znal jsem Tomáše Svítka z Planetária. Bohužel jsem tam přišel až v roce 1981, takže jsem se s ním setkával ve studentské skupině pro kosmonautiku jen krátce. V roce 1982 (nebo 1983) už odešel do USA.

Je vidět, že s kosmonautikou je pořád ve velmi úzkém kontaktu. Vypadá to, že se také snaží kosmonautiku trochu víc zlevnit a přiblížit lidem. Určitě bychom si pořád rozuměli :-)
 
06.7.2004 - 11:23 - 
quote:
Ano, znal jsem Tomáše Svítka z Planetária. Bohužel jsem tam přišel až v roce 1981, takže jsem se s ním setkával ve studentské skupině pro kosmonautiku jen krátce. V roce 1982 (nebo 1983) už odešel do USA.

Je vidět, že s kosmonautikou je pořád ve velmi úzkém kontaktu. Vypadá to, že se také snaží kosmonautiku trochu víc zlevnit a přiblížit lidem. Určitě bychom si pořád rozuměli :-)


Tak mu napiš!!!
 
29.6.2005 - 00:34 - 
http://www.novinky.cz/zahranicni/59617-sest-ucitelu-z-cr-projde-v-usa-vycvikem-pro-kosmonauty.html
zacatek clanku:
"Šestice českých učitelů získala pětidenní stipendium pro pobyt ve Vesmírném a raketovém středisku v Hunstville v Alabamě. Ve Spojených státech stráví celkem týden. Jejich výcvik se bude v mnohém podobat tréninku amerických kosmonautů."

Nevite nekdo neco blizsiho?
 
10.8.2005 - 09:26 - 
Jak vypadá v Brně na Vaňkovce ta kosmonautická výstava ? Pokud tam někdo z Vás byl, rád bych věděl, jak vypadá ten 3D Imax - jaký je program, kolik stojí vstupné, kolik lidí se tam vejde atd.  
10.8.2005 - 09:41 - 
quote:
Jak vypadá v Brně na Vaňkovce ta kosmonautická výstava ? Pokud tam někdo z Vás byl, rád bych věděl, jak vypadá ten 3D Imax - jaký je program, kolik stojí vstupné, kolik lidí se tam vejde atd.


Vystava vypada docela dobre. Ale o tom, ze by tam bylo 3D Imax kino slysim poprve. Je tam jen 3D kino, do ktereho se vejde udajne az padesat lidi. Program je takovy, ze tam bezi donekonecna tri kratke filmy - jeden nebo dva jsou 3D, zbyvajici je/jsou normalni. Ale na jejich nazev si ted nevzpomenu, kdybyste me zabil. Jsou to ale firmy orientovane na nejsirsi verejnost: dramaticke zabety startu apod. Necekejte tedy zadne prevratne informace, ale jen hezke obrazky.

Vstupne na vystavu vcetne kina je pro cleny Kosmo Klubu zdarma (no, a pro ostatni smrtelniky samozrejme taky :-). Je jen nutne si za 10 nebo 15 Kc (nevim presne, sam jsem nenakupoval) koupit 3D bryle - nebo si je prinest vlastni (anebo se stavte za pruvodcem vystavy - on vam bryle rad pujci, ale at vas nikdo dalsi neslysi, nema jich neomezene! :-).

 

____________________
Tomas Pribyl
 
10.8.2005 - 09:57 - 
S těma učitelema je to vážně zajímavý, o ničem jsem totiž neslyšel, Vy ano? Hold někdy to v ČR funguje jinak než jde logickým úsudkem predikovat. Škoda, že jsem to nevěděl, statisticky byla třetina přihlášených přijata

Jinak, byl jsem se mrknout o víkendu na výstavu, moc pěkný, díky Tomáši za propagaci kosmonautiky.
 
10.8.2005 - 14:32 - 
quote:
Jinak, byl jsem se mrknout o víkendu na výstavu, moc pěkný, díky Tomáši za propagaci kosmonautiky.


Slouzim vlasti, totiz kosmonautice! :-)

(Samozrejme jsem te v davu videl, ale pak jsi s davem zmizel... Chtel jsem te aspon pozdravit a mohli jsme skocit na pivo, na dve, na tri atd.)

 

____________________
Tomas Pribyl
 
12.8.2005 - 13:49 - 
Ahoj vespolek,

Zdravím všechny a hlavně Tomáše Přibyla, momentálně dělá pro kosmonautiku asi nejvíc v republice.

Mám dotaz: rád bych vzal děti na výstavu, možná během víkendu. Jak moc je tam nacpáno lidma (myslím aby i malí prckové něco přes ty davy lidí uviděli)? Nebo obráceně: Kdy nejlépe přijít?

zdravím
Honza
 
12.8.2005 - 16:33 - 
quote:
Zdravím všechny a hlavně Tomáše Přibyla, momentálně dělá pro kosmonautiku asi nejvíc v republice.


Oooooo, to se dobre posloucha. :-)

quote:
Mám dotaz: rád bych vzal děti na výstavu, možná během víkendu. Jak moc je tam nacpáno lidma (myslím aby i malí prckové něco přes ty davy lidí uviděli)? Nebo obráceně: Kdy nejlépe přijít?



Prijdte kdykoliv. Vystava je otevrena od rana do vecera a lide ji prubezne prochazi. Kumuluji jen v dobe, kdy je prohlidka s pruvodcem, ale to je snesitelne (pruvodce jen vyklada a neukazuje veci, protoze kdyby exponaty popisoval, tak by tech bezne sedesat lidi nic nevidelo - doporucuji si vystavu v klidu projit individualne - a pred tim samozrejme vyslechnout vyklad pruvodce).

 

____________________
Tomas Pribyl
 
13.8.2005 - 19:22 - 
Zdravím všechny a ode všady.,
zrovna jsem se vrátil z celodenního výletu a nelituji. Kde jsem byl ? Byl jsem na avizované výstavě o vesmíru,kterou slovem - duchem a tělem doprovází nám známý Tom Přibyl. Byl jsem na místě s kolegou J.Navarou a nedá se říci, že by snad někdo z nás byl zklamaný. Pravda dá se najít chyba a i výhrada by se našla,ale přes snahy Toma se nepodařilo v jistých směrech organizátora ovlivnit ve správném směru. Takže zasvěcený a znalý kosmonautice najde ony chyby a lajk to ani nepostřehne. Výklad Tomáše,blízsce věnovyný a orientovaný veřejnosti dává vše alespon v danou chvíli na pravou míru, a je to dobře. Výlet by však asi neměl být jako hlavní,ale pokud přes Brno jedete a nebo máte cestu kolem,pak vaše dušička myslím si bude doscela uspokojena.
Tedy kolem a dokola,....děkuji za takovouto výstavu. Jsem rád ,že jsem se uviděl a mohl pohovořit s kolegou a kamarádem Tomem,a jak jsem již napsal výstava se mi přeci jen líbila. Byl to příjemně strávený den a počin výstavy konaný i mimo Prahu "egocentrickou" je vítán.
Daniel
i foto bude k dispozici
 
02.10.2006 - 14:56 - 
http://www.jic.cz/projekty-a-aktivity/den-inovaci.html

Kdo jste zitra v Brne, mohlo by to stat za to.
 
02.10.2006 - 15:26 - 
quote:
http://www.jic.cz/projekty-a-aktivity/den-inovaci.html

Kdo jste zitra v Brne, mohlo by to stat za to.


Aula Q mi evokuje spousty vzpominek (stravil jsem pobliz skoro tretinu svojeho zivota). Skoda ze se tam nedostanu, ale doufam ze nekdo poreferuje.
 
18.11.2011 - 07:40 - 
Tak to dám třeba sem. Jako fanda sci-fi jsem několikrát slyšel o českém autorovi sci-fi jménem J.M. Troska, ale opravdový zájem probudil až pan Vítek poznámkou o jeho knihách, podobných fyzikální pornografii. To samozřejmě probudilo můj zájem - v knihovně nic, na netu se ale dají stáhnout jeho knihy, což sem učinil, Vládci vesmíru a spol. - po přečtení několika knih s panem Vítkem plně souhlasím - člověk neví, jestli se má smát nebo plakat, nejhorší je, že knihy vznikaly koncem 30. let 20. století, autor je ale horší než Jules Verne nebo H.G.Wells, směle ignoruje Newtona, Keplera, Einsteina, skvělé objevy a teorie, které se zrodily do 30. let 20. století. Autor je totiž posedlý elektřinou, miluje ji a používá ji pro zdůvodnění ÚPLNĚ všeho - třeba včetně gravitace. Takže si teď masochisticky občas přečtu pár stran, abych se trochu rozdráždil. Nečetli jste-li ho nikdy, doporučuju jako pornografii - od 18 let, přísně hlídat před dětmi, číst někde v soukromí, chce to opravdový nadhled a pevný žaludek. 
18.11.2011 - 07:45 - 
Jejda, překlep, autorovo vrcholné dílo s kosmonautickou tematikou se jmenuje Zápas s nebem a má tři části. Vládci vesmíru jsou poslední knihou ještě nižší kvality (tak nízké, že téměř každý dokáže napsat lepší dílo). 
21.11.2011 - 14:53 - 
Prosím, prosím ... na Trosku mi něšahejte!

Jako malého kluka, kterého fascinovala technika, mě úplně unášel svět řízený "reostaty" ovládanou elektřinou.
Dneska už samozřejmě ledacos vím o fyzice, elektřině a dalších technických vědách, ale Troskovy knížky stále "beru". Jde samozřejmě o značně nostalgický postoj. Přijde mi, že z nich je stále cítit "předválečné nadšení, optimizmus a víra v možnosti techniky".

Honza

ps: Nikdy jsem neposuzoval a nepřepočítával reálnost zařízení popisovaných J.M.Troskou. Ale také jsem nikdy nepočítal stabilitu chaloupky na kuří nožce a ani neurčoval RGB koeficienty šátečku červené karkulky. ;-)

ps2: když o tom tak dumám: Karkulka.šáteček.RGB=(255,0,0) ;-) ;-)
 
21.11.2011 - 15:05 - 
Ano, na Troskovi jsme vyrostli ... nejeden z nas.

Trilogie Kapitan Nemo a Zapas s Nebem jsou veci, ktere se hltaly pod perinou. Jsou samozrejme urceny pro vekovou skupinu, kterou by fyzikalni vysvetlovani nechytlo a co si vzpominam tak jsem blaboly o uzlech vesmirne elektriny a myriadach mikroorganismu a podobne stejne skoro preskakoval ...

Nerikejte, ze vypraveni o dalkove rizenych robotech, kilometrovych kondenzatorovych vezich, neprustrelnych pancirich, umelych rizenych sluncich a dalsich zazracich techniky nejitrilo vasi fantazii?!
 
21.11.2011 - 15:26 - 
quote:
Prosím, prosím ... na Trosku mi něšahejte!
.... Přijde mi, že z nich je stále cítit "předválečné nadšení, optimizmus a víra v možnosti techniky".



Proc se ta vira v cloveka a technologii ztratila?
 
21.11.2011 - 15:30 - 
Trosku jsem četl jako patnáctiletý a přišlo mi to jako dost slabá literatura. Fyzikální problémy mi ani tak nevadily, jako naivní děj, chabý styl a různé logické nesmysly. Pamatuji si třeba pasáž, kdy polárníka sežral v Anarktidě lední medvěd.
No, možná pro ještě mladší čtenáře by to bylo přitažlivější. Ostatně doporučuji dětem každou literaturu, která podněcuje fantazii, zvlášť ve vědecko technické oblasti. A to Troskovy knížky přece jenom jsou. [Upraveno 21.11.2011 Arccos]
 
21.11.2011 - 18:32 - 
quote:
Trosku jsem četl jako patnáctiletý a přišlo mi to jako dost slabá literatura. Fyzikální problémy mi ani tak nevadily, jako naivní děj, chabý styl a různé logické nesmysly. Pamatuji si třeba pasáž, kdy polárníka sežral v Anarktidě lední medvěd.



... to se zrovna stává poměrně často. V pslední době prohlo zprávama několik případů. Např.:

http://www.novinky.cz/koktejl/243737-ledni-medved-napadl-nic-netusici-zenu-primo-v-ulicich-mesta.html

http://tn.nova.cz/zpravy/zahranici/hruza-ledni-medved-rozsapal-meteorologa.html
 
21.11.2011 - 18:46 - 
quote:
... to se zrovna stává poměrně často.


V Antarktidě by mohl polárníka sežrat leda tak tučňák, ale rozhodně ne lední medvěd
 
21.11.2011 - 23:04 - 
quote:
quote:
... to se zrovna stává poměrně často.


V Antarktidě by mohl polárníka sežrat leda tak tučňák, ale rozhodně ne lední medvěd


No jo, Arktida kontra Antarktida ...

... to mi taky ve jedenácti letech nevadilo!
 
21.11.2011 - 23:25 - 
quote:
Proc se ta vira v cloveka a technologii ztratila?


Možná proto, že člověk ztratil dosažitelný obzor, ztratil tajemné dálky.

Realita světových válek přinutila jednotlivé lidi zabývat se holým přežitím. Po válkách už byla technika na takové úrovni, že nezbylo tajuplného, nedosažitelného a vzdáleného místa na Zemi. Zaplnili jsme planetu kolem dokola a nalezli tak naše zdi. Meleme se ve svém omezeném prostoru a nalézáme víc otázek, než odpovědí. Lidstvu chybí rozeběh a expanze do volného prostoru ...

Pro expanzi zbyl vesmír, ale ten se nepočítá. Ten totiž nemůžete zkoumat tak, že si jednoho letního dne zabalíte batoh a vyrazíte ...
 
22.11.2011 - 06:38 - 
Mně na Troskovi vadí jak ta obrovská naivita, která už tehdy musela být zřejmá - srovnejte jen děj a chování postav s knihami Julese Vernea, tak ta naprostá ignorace Keplera, Newtona, a hafa nových objevů Einsteina, Plancka, Rutherforda a spol. Sci-fi by měla odrážet aktuální stav poznání světa, trošku i poučovat, ale ne vršit jeden nesmysl za druhým jak na běžícím pásu. To Troska neviděl Ženu na Měsíci? Nečetl nic o novinkách v poznání evoluce, geologie, historie, techniky, astronomie? Jules Verne a H.G. Wells byli vizionáři, Karel Čapek génius. Troska měl spoustu nápadů, ale nesmyslně je vrší jeden za druhým, aniž by je trochu zpracoval a zreálnil, propracoval postavy i děje. Raději dám dětem číst Vernea, Čapka a Součka. 
22.11.2011 - 16:09 - 
Tak on existuje žánr "space opera", což zahrnuje fantastické příběhy (vesměs z vesmíru), které se tváří více či méně jako sci-fi, ale s pravidly sci-fi zacházejí velmi volně až svévolně a jde spíše o moderní dobrodružnou literaturu. Patří sem například i (pozor, můj oblíbený) Star Trek. Troska sem patří docela určitě, ačkoliv bych se neopovážil ho s tím Star Trekem srovnávat.  
22.11.2011 - 21:47 - 
J.M.Troska byl povoláním účetní a tak bych mu asi i dopustil, že pustil uzdu fantazii a ty jeho knihy jsou jaké jsou. Navíc jsou určeny pro určitou věkovou skupinu čtenářů a i já na jeho románech vyrostl, a musím říct, že vzbudily můj zájem o techniku a hlavně o kosmonautiku a vesmír vůbec.

Je ale otázka jestli ignoroval základní fyzikální zákony z neznalosti nebo zcela záměrně. Podle mého názoru je spíše pravdě ta druhá možnost. On totiž ve svých knihách volně navazuje na posavu kapitána Nema od J. Verna a jeho Nautilus přece byl na elektřinu, ne? Tak samozřejmě i Aeronautilus od Trosky byl také na elektřinu. Sice jsem se jako kluk rozčiloval, že takhle to přece fungovat nemůže, ale stejně jsem ty jeho knížky přečetl několikrát.

Ona určitá naivita ve sci-fi románech, které vznikaly po válce byla u mnoha autorů. Stačí si vzpomenout na knihy od F. Běhounka, např. Robinsoni vesmíru. A tady mi některé fyzikální úlety vadí víc než u účetního Trosky, protože Běhounek byl vzděláním fyzik. Ono přistát na kometě a svézt se na ní domů, aby se ušetřilo palivo, není také úplně košér.

Každou sci-fi knihu nebo film, člověk musí vnímat s určitým nadhledem. Každá sci-fi je větší či menší blbost. Jde o to pobavit se a nehledat pitomosti, které se v každé sci-fi najdou. Pro někoho to může být, že vesmír funguje na elektřinu, jiného může znechutit porušení STR. Protože sci-fi o vesmíru a kosmických letech, ve které by žádné pitomosti nebyly, nás může zavést max. někam do okolí Marsu, a možná ani to ne.
 
23.11.2011 - 06:17 - 
Nautilus J. Vernea byl na akumulátory, které dobíjel (vyměňoval sodík) sice zřídka, ale je to jen extrapolace možného, J. Verne byl burzovní makléř. H.G. Wells létal na antigravitaci (nedá se vyloučit), nebo Marťany vystřeloval kanónem, protože ještě Ciolkovskij a spol. nezjistili, že to jde raketou. V době, kdy ale už existovali Meziplanetární společnosti, o raketách se točili filmy (Žena na Měsíci, Kosmičeskij Rajs), je to velká pohodlnost Trosky, že si nenastudoval, co se ve vědě událo za posledních 30 let. 
23.11.2011 - 08:52 - 
J.Verne také němel všechny knížky dokonale na vědeckém základu, ty kvalitní výše jmenováné by se dali zpočítat na prstech na rukou, ale také napsal dost věcí, při kterých se ježí vlasy na hlavě. ( Zmatek nad zmatek, Na kometě, Ze země na Měsíc atd... ) jen příkladem, v knize "Ze země na Měsíc" otevřou za letu ve vesmíru okénku a rychle vyhodí ven teploměr..

Ale je to všechno dobová Literatura, a težko ji můžeme dnes kritizovat, protože své čtenáře si našel jak j. Verne, tak i Běhounek a Troška.

David
(ale ne ten rusobijce)
 
23.11.2011 - 09:28 - 
V češtině říkáme správně "David bohatýr rusobijec", a ten spisovatel se jmenuje Troska (ani trošku jinak).

Robur Dobyvatel a Pán světa také padají na stejnou hromadu hrůzy.

U Trosky se mi vždy líbil ten důraz na českého génia, na poctivého, vzdělaného a čestného člověka, který sebevědomě od psacího stolu vymyslí materiálový nebo technický průlom (holanit, paprsky smrti, Arnovo ucho, Kmitkovy autogyry a vzducholodi). Tenhle literární efekt je něco, co se těžko popisuje a dnešní spisovatelé ho už skoro neznají, ale klukovské srdce je schopen uchopit a získat tak, že mu lehce odpustí vědecké nesmysly - i v pozdějším věku, že?
 
<<  1    2  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.458921 vteřiny.