|
citace 24.9.2024 - 20:15 - Tesarakt:
citace 24.9.2024 - 14:30 - Václavík Michal:
Na oběžné dráze okolo Země aktuálně neobíhá žádná družice s fungujícím štěpným jaderným reaktorem.
Jaderný štěpný reaktor Jenisej alias Topaz-2 nebyl nikdy použit na družicí a na oběžnou dráhu se tak nikdy nedostal.
BTW, jaké systémy má X-37?
Co tím abstraktem chcete říct?
X-37B používá panely fotovoltaických článků uložených v nákladovém prostoru. |
|
citace 24.9.2024 - 20:24 - Václavík Michal:
citace 24.9.2024 - 20:15 - Tesarakt:
citace 24.9.2024 - 14:30 - Václavík Michal:
Na oběžné dráze okolo Země aktuálně neobíhá žádná družice s fungujícím štěpným jaderným reaktorem.
Jaderný štěpný reaktor Jenisej alias Topaz-2 nebyl nikdy použit na družicí a na oběžnou dráhu se tak nikdy nedostal.
BTW, jaké systémy má X-37?
Co tím abstraktem chcete říct?
X-37B používá panely fotovoltaických článků uložených v nákladovém prostoru.
Velmi pravděpodobně máte pravdu. Ale nevím o žádně přesné dokumentaci tohoto stavu ... ;-)
Velké solární panely značně snižují vojenský a výzkumný potenciál každé družice. Výrazně snižují "neviditelnost" a nutnost jejich natáčení za sluncem omezuje orientaci a použitelnost družice.
|
|
citace 25.9.2024 - 13:14 - kacenka:
Velmi pravděpodobně máte pravdu. Ale nevím o žádně přesné dokumentaci tohoto stavu ... ;-)
Velké solární panely značně snižují vojenský a výzkumný potenciál každé družice. Výrazně snižují "neviditelnost" a nutnost jejich natáčení za sluncem omezuje orientaci a použitelnost družice.
🤦♂️
Po asi 1,5 sekundě googlování:
https://www.twz.com/36440/this-is-our-first-look-at-the-secretive-x-37b-spaceplane-with-its-cargo-bay-doors-open |
|
citace 25.9.2024 - 13:14 - kacenka:
citace 24.9.2024 - 20:24 - Václavík Michal:
X-37B používá panely fotovoltaických článků uložených v nákladovém prostoru.
Velmi pravděpodobně máte pravdu. Ale nevím o žádně přesné dokumentaci tohoto stavu ... ;-)
Velké solární panely značně snižují vojenský a výzkumný potenciál každé družice. Výrazně snižují "neviditelnost" a nutnost jejich natáčení za sluncem omezuje orientaci a použitelnost družice.
Neplatí, že panely fotovoltaických panelů "výrazně snižují vojenský a výzkumný potenciál druzice". Naopak ho umožňují. Bez toho by kosmonautika vůbec nebyla tam, kde je dnes.
Nutnost otáčení panelů za Sluncem naopak umožňuje nezávislou orientaci družicové platformy a přístrojů. Opět důvod, proč se to tak desetiletí dělá.
Sorry, ale přijde mi, že tyto příspěvky dělá nějaký chatbot. |
|
citace 25.9.2024 - 13:14 - kacenka:
...Velké solární panely značně snižují vojenský a výzkumný potenciál každé družice. Výrazně snižují "neviditelnost" ...
V case NORADu a SSN zrejme len tazko utajit zmysluplne velky satelit.
Naviac nie som si isty ako ukryt stopu jadroveho reaktora... |
|
K X-37:
To je pravděpodobně foto z experimentů PRAM (převádí sluneční záření na mikrovlné)
Zde je vidět jeden modul.
Určeného k tomuto (obrázek je od CNN)
 |
|
citace 25.9.2024 - 19:50 - Tesarakt:
K X-37:
To je pravděpodobně foto z experimentů PRAM (převádí sluneční záření na mikrovlné)
X-37B prokazatelně využívají jako vlastní zdroj elektrické energie panely fotovoltaických článků. |
|
Je problém rozlišit, jestli se jedná o fotovoltaické články nebo PRAM (neměly by být kompatibilní)
 |
|
Rozevírací tenké jsou jednoznačně solární panely. PRAM je patrně tlustý panel, experiment proběhl 2020. Podrobnosti https://spacenews.com/x-37b-experiment-sheds-light-on-space-solar-satellites/
Odkud jsou i Teseraktovi fotky. X-37B (ani nikdo jiný) nemá zdroje energie pro víc než experiment, což je pochopitelné, protože jinak by se ozvala Čína a spol.
Další kroky dle https://www.space.com/x-37b-space-plane-solar-power-beaming)
mají být Arachne
https://afresearchlab.com/technology/arachne/
https://space.skyrocket.de/doc_sdat/arachne.htm
Start asi 2025, pokud už projekt nezrušili nebo neodložili (žádné nové zprávy od roku 2022/2023). Mikrovlny v euroasijské oblasti s vysokou oblačností a vlhkostí vzduchu? Asi těžko. [upraveno 27.9.2024 07:41] |
|
citace 25.9.2024 - 20:21 - Václavík Michal:
citace 25.9.2024 - 19:50 - Tesarakt:
K X-37:
To je pravděpodobně foto z experimentů PRAM (převádí sluneční záření na mikrovlné)
X-37B prokazatelně využívají jako vlastní zdroj elektrické energie panely fotovoltaických článků.
... a kde máte ten důkaz/dokumentaci/parametry/fotky?
Snaha o minimální viditelnost a detekovatelnost vojenské družice, je podmíněná snahou o minimální rozměry, což jde proti velkým solárním panelům. ;-)
|
|
citace 27.9.2024 - 12:45 - kacenka:
... a kde máte ten důkaz/dokumentaci/parametry/fotky?
Mám své neveřejné zdroje. Hned vám také kontruji, ne, nemusíte mi věřit, je to pouze a jenom na vašem rozhodnutí.
citace 27.9.2024 - 12:45 - kacenka:
Snaha o minimální viditelnost a detekovatelnost vojenské družice, je podmíněná snahou o minimální rozměry, což jde proti velkým solárním panelům. ;-)
Toto je přežitá představa. Zájmem u některých vojenských družic na snížení a ztížení jejich detekovatelnosti stále je, ale řeší se jinými technickými postupy než absencí panelů fotovoltaických článků.
|
|
| Pži 35% účinnosti pokročilých solárních panelů a minimální spotřebě elektřiny moderních systémů nejsou velké panely nutné (kromě vybavených SAR radarem). Podívejte na CrewDragon. |
|
ak ma jadrovy reaktor 5kW
a ucinnost panelov je 35% tak pri 1.36kW/m2 potrebujem 10,5m2, t.j. 5mx2,1m
pri neporovnatelnej jednoduchosti, hmotnosti, zivotnosti a cene... |
|
citace 28.9.2024 - 21:34 - Martin Jediny:
ak ma jadrovy reaktor 5kW
a ucinnost panelov je 35% tak pri 1.36kW/m2 potrebujem 10,5m2, t.j. 5mx2,1m
pri neporovnatelnej jednoduchosti, hmotnosti, zivotnosti a cene...
To ale možné pouze na heliosynchronní dráze, kterých vhodných (potřebuje se typicky přelet ve stejný čas) moc není a jsou většinou vysoko pro efektivní snímání.
Dále je nutné počítat se ztrátami danými natáčením nebo pevnou pozicí.
Pokud to není heliosynchronní, tak je to nutné vynásobit cca 3x.
Takový satelit by měl být také dobře viditelný, což se ovšem neděje. |
|
citace 30.9.2024 - 10:18 - Tesarakt:
...Takový satelit by měl být také dobře viditelný, což se ovšem neděje.
Prečo?
|
|
citace 30.9.2024 - 10:18 - Tesarakt:
citace 28.9.2024 - 21:34 - Martin
Takový satelit by měl být také dobře viditelný, což se ovšem neděje. [/quote:
A jak velký satelit a na jaké dráze není viditelný ? |
|
Tak něco ze Země vidíme dobře:
A rozměrově podobný autobus zkuste na hvězdárně ulovit a vyfotit:
Tady jsou parametry:
https://www.n2yo.com/?s=48865&live=1 |
|
| Tak jestliže jde na podobné dráze ulovit i amatérsky cubesat 10 x 10 x 10cm, tak tohle nejde ? [upraveno 30.9.2024 17:52] |
|
citace 30.9.2024 - 10:18 - Tesarakt:
Pokud to není heliosynchronní, tak je to nutné vynásobit cca 3x.
Proč? A proč cca 3×? |
|
| Protože Teserakt počítá trvale osvětlenou sondu bez nutnosti dobíjet akumulátor pro let nad noční polokoulí. Pokud jde o normální dráhu, stačí 2x větší pro pro dobití bateríí a rezervu. |
|
draha satelitu je 2(pi)R, neosvetlena cast na LEO je cca 2R.
(resp. menej ako 1/3)
takze aj s rezervou mi staci +50%, navyse nepotrebujem ist furt na plny vykon, takze by postacilo zrejme aj +30% |
|
Protože baterie mají 90 % a klesají. Články mají 35 % (vojenské údajně mnohem více) a klesají.
Dále je to sklon Slunce a zastínění samotnou sondou, protože natáčení těžko bývá 100% a z více důvodů je lepší ho mít pevné.
Musí se také počítat s tím, že panely dost trpí na smetí a některé články vypadávají (kdysi jsem něco četl o zkušenostech na stanicích).
Takže se to musí plánovat na životnost sondy minimálně pět let, ale spíše deset, proto počítám cca 3x.
Příklad slunečního panelu po pár letech:
 |
|
| A můžeš mi odpovědět na otázku z 30/9 17:25 ? V čem vidíš ty ten problém, že ho tu uvádíš ? Jinak je to jen obyčejný blábol. |
|
citace 1.10.2024 - 00:06 - Tesarakt:
Musí se také počítat s tím, že panely dost trpí na smetí a některé články vypadávají (kdysi jsem něco četl o zkušenostech na stanicích).
Příklad slunečního panelu po pár letech:
Tento poškozený panel modulu Spektr netrpěl na smetí, ale na srážku s nákladní lodí Progress M-34 dne 25. června 1997.
https://en.wikipedia.org/wiki/Progress_M-34 |
|
citace 1.10.2024 - 07:26 - Jiří Hošek:
Tento poškozený panel modulu Spektr netrpěl na smetí, ale na srážku s nákladní lodí Progress M-34 dne 25. června 1997.
Ano, moje chyba, poškození od srážky a od okolí se nedá rozlišit, tak toto je jako příklad dostatečné?
 |
|
citace 1.10.2024 - 07:59 - Tesarakt:
Ano, moje chyba, poškození od srážky a od okolí se nedá rozlišit, tak toto je jako příklad dostatečné?
Ne, není. Jde o poškození způsobené opětovným rozložením panelu P6-4B na ISS v říjnu 2007. |
|
Tak bude muset stačit text (ilustrační obrázky jsou zlo)
The main objective of the mission was maintenance of the solar array of Tiangong's Tianhe core module. These large area solar panels are at times impacted by micrometeoroids. The pair began extravehicular inspection tasks after confirming repairs to the solar array had resulted in normal power generation.
https://www.space.com/china-shenzhou-17-astronauts-spacewalk-solar-array-repair
Tak by měl asi vypadat opravený, poškozený v tom chaotickém střihu záběrů z mise asi není, ale třeba někdo bude mít více štěstí.
 |
| 02.10.2024 - 08:12 - Ervé | |
|
| Životnost solárních panelů je v pohodě 20 let. Poškození smetím vyřadí jednotky procent výkonu (pokud nemáte smůlu), degradace stářím je horší, pokud ale často nelétáte Van Allenovými pásy, je to snesitelné (15% za 10 let?). Víc než polovinu doby jste osvětleni Sluncem (na vyšších drahách déle) a velký výkon nepoužíváte pořád. Navíc reaktor je obrovský zdroj tepla, které musíte vyzářit (velké radiátory), družice je tedy skvěle vidět infračervenými dalekohledy. Reaktor je pro orbitu Země naprosto nevhodný a pro vojáky obzvlášť. Proto se už přes 40 let nepoužívá. |
|
citace 2.10.2024 - 08:12 - Ervé:
Životnost solárních panelů je v pohodě 20 let.
Chtělo by toto velmi kategorické tvrzení nějak podpořit.
Takže:
1) Z jakých polovodičových materiálů vydrží solární články na oběžné dráze Země více než dvacet let
2) příklad takové družice na polární dráze |
|
citace 5.10.2024 - 15:22 - Tesarakt:
citace 2.10.2024 - 08:12 - Ervé:
Životnost solárních panelů je v pohodě 20 let.
Chtělo by toto velmi kategorické tvrzení nějak podpořit. ...
HST?
Iridium?
... |
