: Kdy podle Vás vypustí Čína prvního Taikonauta? Já to tipuju tak, že poslední bezpilotní zkouška do konce tohoto roku a první pilotovaný let v roce 2002. Co si myslíte o čínské kosmické lodi a plánované stanici?

Čína samozřejmě budoucnost pilotovaného programu dost tají (na pilotovaný dálkový průzkum Země se těší čínská armáda), takže níže píšu své odhady.

Orbitální modul lodi Shenzhou-2 zanikne asi v červnu nebo v červenci.

Koncem letošního roku mají být vypuštěny bezpilotní lodi č.3 a 4 - domnívám se, že by mohly být prováděny zkoušky souběžného řízení dvou lodí a snad i jejich přibližovacích manévrů. Pokud nebudou vypuštěny v krátké době za sebou, tak by takové zkoušky mohla provádět loď č.4 vůči orbitálnímu bloku lodi č.3.

V příštím roce mají být vypuštěny lodi č.5 a 6, přičemž v "šestce" mají být dva muži. Zřejmě by mělo jít o opakování zkoušek ze závěru letošního roku.

Tyto zkoušky velice připomínají počátky sovětského programu Sojuz. Je možné, že v roce 2003 budou vypuštěny opět v krátké době lodi č.7 a 8, tentokrát obě pilotované - lodi by se mohly spojit a osádky sejít.
Na rozdíl od ruského Sojuzu by se teoreticky mohly od komplexu odpojit servisní a přistávací bloky; orbitální moduly by mohly zůstat spojeny a očekávat přílet dalších lodí - kdo ví?

V dostupné literatuře se píše o "prozatímní" stanici (možná jí bude orbitální modul některé lodi) a o budoucí "stálé" stanici - v L+K bylo uveřejněno foto makety takové stanice s moduly o průměru 3,35 m (což je průměr nyní dostupných nosičů), ale minulý týden byl na www.geocities.com zveřejněn nákres raket rodiny CZ-5, kde nejtěžší varianta o průměru 5m by měla být schopna dopravit na stacionární dráhu(!) náklad o hmotnosti 13t(!) (srov. Ariane 5 nyní 6,8t; Titan IV 8,6t, STS 5,9t). Čína může ještě překvapit.

: Stálou orbitální stanici nevidím zase tak růžově.Rusům to trvalo také docela dlouho.Navíc její propagandistický význam by nebyl zase tak obrovský,protože by byla o dost menší než ISS.
Využití pro špionáž by to bylo,ale asi levnější jsou nornální špionážní družice (např.ruský Kosmos-2378).

: ...a vynášení až desetitunových modulů raketami by mohlo vést k vytvoření stanice (systém Mir) o váze kolem 50 tun již kolem roku 2005

To by bylo zajímavé, ale tyto moduly by asi měla vynášet verze rakety CZ-3E(A) s většími urychlovacími bloky o nosnosti cca 14 tun. Zatím jsem nezjistil ani přibližný termín jejího prvního vzletu (snad to ale nebude trvat dlouho). Modulová stanice, jejíž maketa byla v L+K, má mít celkovou hmotnost 40 tun.

Nemáte někdo informace o záchraně taikonautů při poruše nosné rakety po startu z kosmodromu Jiuquan? V knize Rakety a kosmodromy je na str. 307 psáno: "Kosmické rakety se z kosmodromu vypouštějí k SSV až SV s mezními azimuty 27-47 st. Druhý možný směr sektoru s azimuty 133-153 st. je méně pravděpodobný. Při něm by totiž suborbitální část dráhy probíhala nad mnohde velmi hustě osídlením čínským územím."

Při letu SV směrem je totiž už ve vzdálenosti 400 km raketa nad územím Mongolska a pak pokračuje v letu nad Ruskem (při JV směru by přeletěla nad čtyřmi milionovými městy konče Hongkongem - což se nezjistí z mapy, ale z glóbusu).

PS: Byl tu dotaz na rovnoměrné chlazení skafandru při výstupech. Skafandr se chladí nebo vyhřívá?

:
: PS: Byl tu dotaz na rovnoměrné chlazení skafandru při výstupech. Skafandr se chladí nebo vyhřívá?

Jak kapalinu ohřán mi je vcelku jasné, ale jak vyzářit přebytečné teplo mi zase až tak jasné není. Jaké se používají materiály na zářiče?? Jaký je princip? Jaký je rozdíl mezi regulací teploty skafandru a kosmické sondy?? je to použitým mediem (kapalina)a nižsími teplotními výkyvy?? Jak funguje teplotní regulace třeba na ISS??

Díky moc a zatím se mějte,

Véna

: Při letech Apolla už fungovaly skafandry dobře, jelikož se pracovalo na osvětlené straně Měsíce, hlavně se chladilo. Chladící kapalina
: se vedla přes tepelný výměník v tzv. Backpacku, tj v "batohu" co si každý astronaut nosil na zádech.
: Hezký letní den všem na síti přeje L. Lejček

: Jak kapalinu ohřán mi je vcelku jasné, ale jak vyzářit přebytečné teplo mi zase až tak jasné není.
Jaké se používají materiály na zářiče?? Jaký je princip? Jaký je rozdíl mezi regulací teploty skafandru
a kosmické sondy?? je to použitým mediem (kapalina)a nižsími teplotními výkyvy?? Jak funguje teplotní regulace třeba na ISS??

: Jak kapalinu ohřán mi je vcelku jasné, ale jak vyzářit přebytečné teplo mi zase až tak jasné není. Jaké se používají materiály na zářiče?? Jaký je princip? Jaký je rozdíl mezi regulací teploty skafandru a kosmické sondy?? je to použitým mediem (kapalina)a nižsími teplotními výkyvy?? Jak funguje teplotní regulace třeba na ISS??

Chladícím médie je voda -

The liquid transport system uses the centrifugal pump to circulate approximately 240 lb/hr of water through the LCVG. The function served by the liquid transport system is to provide cooling to the crewmember. The system includes the following components: pump, temperature control valve, LCVG, gas trap, pump priming valve, pump check valve, sublimator temperature sensor, and service and cooling umbilical bypass valve. During IVA operation, the pump circulates water not only through the EMU, but also through the service and cooling umbilical to the orbiter heat exchanger.

(citace z *.pdf souboru o EVAs - říjen 98 - 840 kB - mohu zaslat emailem)

Musím se opravit:

Raketa pro vynášení větších modulů samozřejmě není CZ-3E(A) ale CZ-2E(A).

Ačkoli na více stránkách o kosmodromu Jiuquan (cca 41 st. s.š., 100 st.v.d.) je stále uvedeno, že se odsud rakety vypuští na dráhu se sklonem 57-70 st., v případě národního pilotovaného programu to zřejmě neplatí. Obě dosavadní lodě Shenzhou měly sklon dráhy 42,6 st., rakety tedy letěly východním směrem - a problém je vyřešen.
Tímto sklonem ale bude omezen průzkum Země.

: Stačí, aby jedna CZ-2 vypustila 10 tunový modul,
: bez velkých nákladů na vývoj velké rakety.

Jestli myslíš raketu CZ-2F (co vynáší lodi Shenzhou), tak ta má na dráhu se sklonem 42,6 stupňů nosnost asi 8 tun (Shenzhou váží 7,6 t). Její nákladní verze CZ-2E, co létá asi od roku 1992 z jižního čínského kosmodromu, má nosnout na LEO 9,2 t, ale to je na dráhu s nižším sklonem (více se využívá rychlosti rotace Země kolem osy a proto je nosnost vyšší).

Tento týden byl v Moskvě na návštěvě francouzský prezident Chirac a spolu s Putinem se dohodli na rozpracování návrhu startů raket Sojuz z kosmodromu Kourou. Zřejmě jde o možnost vytvoření konkurence k raketě Ariane pro vynášení družic. Ale napadlo mě, jestli se v takovém případě neuvažuje i o startech pilotovaných lodí Sojuz TM z tohoto kosmodromu pro potřeby ESA. Nevíte o tom někdo?

Co se týče Sojuzů z CSG: Uvažuje se o vytvoření společného podniku pro komercializaci Sojuzů.
Se starty pilotovaných lodí z CSG (Kourou) se neuvažuje.

:Jestli myslíš raketu CZ-2F (co vynáší lodi Shenzhou), tak ta má na
dráhu se sklonem 42,6 stupňů nosnost asi 8 tun (Shenzhou váží 7,6 t).
Její nákladní verze CZ-2E má nosnost na LEO 9,2 t.

citace:

---

Bude to taková trochu "kapesní" stanice, když to člověk porovná se Saljuty(o Skylabu raději nemluvě). I když nemusí pršet, stačí když kape.

http://www.engadget.com/2009/01/26/chinas-tiangong-1-space-station-unveiled-for-tiny-taikonauts/

---

citace:

---

Má Čína na svých, na Sojuzu postavených lodích, stykovací uzly schopné připojení k ISS, nebo se vydali vlastní cestou ? Jak je to s případnou spoluprací, mají Číňané možnost (pokud zanedbám nutnost změnit dráhu) zadokovat u ISS?

---