Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5    6  >>
Téma: Přistání člověka na asteroidu
02.2.2008 - 22:41 - 
quote:
Nevim jestli se tam vyslovne pise o dvou astronautech

Se dvěma počítala tato koncepce:
http://forum.nasaspaceflight.com/forums/get-attachment-big.asp?action=view&attachmentid=38801

quote:
ale i tak je ten dokument pomerne naivni.
Misto vyvoje Ares V, EDS a LSAM pozaduje upgrade Delta IV a vyvoj jineho, mensiho EDS.
Ten dokument je z počátku loňského roku a je "naivní" proto, že rozpracovával možnost mise k asteroidu v příštím desetiletí, ještě před prvním letem rakety Ares V. Odkaz na něj jsem dával v návaznosti na diskusi xChaose a Ervého ohledně použitelnosti stupně Centaur (dokument popisuje požadavky na stupeň EDS pro jednotlivé typy misí bez LSAM).

Oproti tomu letošní návrh mise k asteroidu počítá s časovým horizontem cca o 10 roků později ("kolem roku 2025"). Proto je v článku http://www.spaceflightnow.com/news/n0801/18avweek/
uvedeno: "The asteroid visit and Lagrangian mission concepts would use much of the same CEV Ares I and Ares V heavy-lift booster infrastructure".
 
03.2.2008 - 01:45 - 
quote:


Oproti tomu letošní návrh mise k asteroidu počítá s časovým horizontem cca o 10 roků později ("kolem roku 2025"). Proto je v článku http://www.spaceflightnow.com/news/n0801/18avweek/
uvedeno: "The asteroid visit and Lagrangian mission concepts would use much of the same CEV Ares I and Ares V heavy-lift booster infrastructure".


Vime odkud vitr fouka. Planetary society se shlidla v Marsu. Trochu me to prijde jako posedlost. Myslim ze pro sondy by byl zajimavejsi cil vyzkum systemu Jupitera, pro lidske vypravy Mesic a pro prumysl asteroidy.
Proc tedy zrovna Mars? A proc posilat zbytecne lidske vypravy k asteroidum jen aby zabranili vystavbe lunarni stanice a urychlili tak vyslani lidi na Mars?
Myslim ze z pohledu lidstva je nejdulezitejsi hlavne pristup na orbitu a prumyslove vyuziti asteroidu. Obavam se ze nejlepe by tomuto cili NASA poslouzila, kdyby byla zrusena - alespon jeji cast zabyvajici se stavbou a provozovani kosmickych lodi s posadkou. To je myslim i chvalihodny cil teto iniciativy, ovsem maskovany v kabatku pilotovanych vyprav k asteroidum.
Pokud USA z prestiznich duvodu trva na vladnim pilotovanem programu, pak se mi lunarni zakladna zda jako docela vhodny socialni program pro stavajici zamestnance a zaroven jako dostatecny impuls pro vyvoj soukromych alternativ.
 
03.2.2008 - 12:16 - 
K tomuto tématu bych se vyjádřil takto:

1) Zatím nedoporučuji pilotované expedice jak asteroidům, tak na Mars.

U asteroidů jde o nebezpečnější operaci než při letu na Mars. Z hlediska přítomnosti člověka při této expedici mám velké pochybnosti o její nutnosti.
Samotná operace by byla výsledkem a úspěchem samoúčelně vyvinuté technologie, která by byla navíc schopna zajistit životní podmínky kosmonautům. Jiný přínos v účasti člověka nevidím.

2) Pilotovaná epedice na Mars.

Pokud nemá jít o demonstraci toho, že dokážeme na Marsu přistát a také se živí vrátit na Zemi je nutné na Marsu zbudovat plynule základnu ze které by se mohl provádět komplexní průzkum (míněno dlouhodobý). Jinak bychom se dostali do situace, kdy bychom okopírovali Apollo za mnohem větší peníze. Přivezli bychom nějaké vzorky, ale ty by odpovídaly pouze místu přistání a jeho nejbližšímu okolí (v daném čase). Takové informace, byť selektované člověkem přímo na místě, by byly příliš drahé a málo průkazné pro komplexní výzkum. Pokud bychom chtěli provést důkladnější průzkum vyžadoval by velké množství jednotlivých expedic s tím odpovídajícími náklady.

3) Návrat na Měsíc.

Ten má smysl opět pouze v souvislosti s vybudováním stálé základny. Jednotlivé expedice by byly opět jenom ne příliš efektivním pokračováním projektu Apollo. Stálá základna by mohla být vyjma základního výzkumu našeho souputníka využita i k jiným činnostem:

a) výrobní aktivity v souvislosti s pouze místně se vyskytujícími surovinami
b) ve vztahu k asteroidům, by bylo možno v rámci této základny postavit raketovou část, která by pomocí jaderných hlavic mohla tyto asteroidy likvidovat, odchylovat z dráhy atp..
Jaderné materiály by se sem dostávaly odděleně a tím by se snížilo podstatně ohrožení sama sebe v případě selhání po vypuštění těchto raket ze Země, případně i z nízké oběžné dráhy Země. Oddělená doprava těchto materiálů by byla vhodná i při převozu na lunární základnu z hlediska bezpečnosti při průletu atmosférou a dosažení oběžné dráhy Měsíce. Tyto prostředky by se potom sestavovaly přímo na lunární základně.

Osobně jsem proti tomu, aby všechny tyto programy byly provozovány na úkor ISS, případně jejích následnic. Protože současné málo efektivní využití této stanice nemá souvislost s ní jako stanicí, ale s tím jak je její provoz a rozvoj organizován. Pokud chybí vědecké moduly, které by se částečně měly doplnit letos, když už je konečně nějak zajištěno jejich napájení elektrickou energií a tím pádem zvětšení osádky, kdy budou mít kosmonauti možnost svůj čas využívat k výzkumu a ne k samotnému řízení chodu stanice.

Armaggedon je pohádka ((možná pro někoho i hezká) promiň Bruci), ale technologická úroveň lidstva a prostředky, které je na tyto akce ochotno vynaložit zatím nedostačují. (Kdyby se vzaly financování různých vojenských misí, možná by se našly, ale pak by bylo nutno odstranit příčiny těchto misí levnějšími prostředky)

V každém případě by měly být tyto mise ve "výhledovém" plánu, ale neměly by být samoúčelným cílem.
 
06.2.2008 - 08:53 - 
Nástupce ISS bude menší a bude vyžadovat mnohem méně lidské přítomnosti, protože je drahá. Stanice na Měsíci by měla určitě vzniknout, nemusí být velká - hab, biolab, astrolab a sklady, 4 lidi posádky. Pokud postavíte základnu, můžete vyslat samostatné mise k průzkumu zajímavých neprozkoumaných míst. Ale nepostaví projekt jen k průzkumu pár míst. Hlavním přínosem Apolla byl výzkum 6 různých míst Měsíce, jejich srovnáním se dospělo k výsledkům. Pokud chceme poznat Mars, musíme prozkoumat víc míst než jen okolí 1 základny. Takže mise a la Apollo stejně budou muset proběhnout, zda-li ale budou robotické (dva rovery a raketa pro návrat vzorků), nebo pilotované, o tom rozhodne americký Kongres a dva až tři příští prezidenti. Pokud se schválí mise na Mars, budou muset proběhnout zkušební mise na kratší vzdálenosti, asteroidy jsou dobrá možnost, Phobos ne, extrémně dlouhý let a bez přistání na Marsu - k tomu nedojde. Ostatní státy se určitě připojí, ale hlavní tíhu ponesou USA. 
06.2.2008 - 21:46 - 
K přístání programu Apollo na více místech je z pozice situace na Měsíci vhodné, protože pokud tam nedopadne meteorit, tak se v daném prostoru velmi dlouhou dobu nic nezmění.

Na Marsu se však podmínky mění podstatně častěji a tak informace z více míst mají nižší vypovídací schopnost. Dotyčná základna by byla centrem, ze kterého by se zkoumal celý Mars. Tzn. byla by vybavena dopravními prostředky pro pokrytí celé planety. Jednotlivé lety jsou podstatně dražší než expedice k Měsíci a tak by bylo výhodnější různá místa zkoumat z jedné místní centrály. Přes počáteční vyšší náklady na vybudování stanice by došlo k podstatným úsporám právě kvůli nižšímu počtu letů a návratů na trase Země - Mars a zpět.
 
09.2.2008 - 16:20 - 
Já osobně jsem v současné době k pilotované kosmonautice poněkud podezíravý, protože si myslím, že většinu práce člověka lze dnes levněji a s menším rizikem provést pomocí automatů. Celkem si dovedeu představit, že na Měsíci může být velký rozsaha dlouhodobé práce i stabilní infrastruktura k podpoře života člověka, která bude míč čas se zaplatit, a tak by se tam jistá forma lidské přítomnosti mohla vyplácet.

Mise k asteroidům jsou naopak dlouhodobé, co se týče letu, krátkodobé co se týče vlastní práce v cíli, a velmi rizikové. Dovedu si tedy těžko představit, že by kosmonat mohl být konkurenceschopný v porovnání s rentabilitou automatů.

Nicméně na pořádné mise k asteroidům se těším skoro více než na novou cestu na Měsíc. Z hlediska poznání vesmíru to bude velmi průlomová záležitost. Jen poloúspěšná mise Deep Impact např. významně přispěla k představám o formování zemské hydrosféry. Planetologové a geologové vůbec s myslím víc těší na asteroidy a komety víc než na Měsíc a Mars. Myslím, že v počátcích zkoumání těchto těles bude pro naši vědu více výnosů z nových informací v kilogramu horniny v asteroidu než v kile měsíčního kamene.
 
10.2.2008 - 11:24 - 
Podobné jednorázové křeče typu této mise k asteroidům moc k trvalému uchycení člověka ve vesmíru nepomohou. K tomu přispívají velké projekty typu ISS nebo lunární ev. marsovské základny, které umožňují už ze své podstaty dlouhodobější pobyt člověka ve vesmíru.
Jinak můžeme být opět svědky několika přistání u asteroidu(jako v případě Apolla na Měsíci) a pak dlouho nic.
Je otázkou co by se stalo s pilotovaným programem USA(hlavně po hávarii Columbie) nebo Ruska nebýt ISS.
Osobně bych viděl jako nejlepší cestu zaměřit se na infrastrukturu Země-Měsíc, tedy nejen na lunární základnu ,ale i na vybudování přestupní stanice v L1.
 
11.2.2008 - 09:17 - 
Jak už tady kdysi proběhlo, základna v L1 nemá moc velký význam, protože je daleko jak od Měsíce, tak i od Země a není krytá zemským magnetickým polem, starty k ní a z ní jsou energeticky náročnější než přímý let.
Klíčem k rozvoji pilotovaných letů je základna na Měsíci. Pro její stavbu a provoz musíte mít Ares 5 a spoustu systémů nezbytných k dalšímu průzkumu vesmíru. Potom můžete sehnat peníze na úpravy pro lety k asteroidům nebo k L1.
Pokud nebude Měsíc, potom pilotované lety budou stagnovat, nástupce ISS bude menší, s méně početnou posádkou. Pokud se sníží rozpočet na pilotované lety, robotické mise nedostanou ušetřené peníze, ale jen část z nich.
 
18.8.2009 - 13:36 - 
"Dual Orion" : http://www.spaceflightnow.com/news/n0908/17orion/ 
18.8.2009 - 14:25 - 
Bez ohledu na potřebnost nebo nepotřebnost přistání na asteroidu je to rozhodne zajímavé a navíc řešení s 2ma oriony je docela robustní - jen by mne zajímalo jak moc je to energeticky narocné , jestli by to treba zvladly 2 oriony + 2 uyrychlovacio stupne o hmotnosti co by uvezli další dva ares 1 (misto ares5)  
18.8.2009 - 22:41 - 
quote:
Bez ohledu na potřebnost nebo nepotřebnost přistání na asteroidu je to rozhodne zajímavé


Mise k asteroidu znamená zvládnutí úplně nových dovedností kosmickými technologiemi. Zrovna tak, jako svého času se musela kosmonautika naučit střetnutí dvou kosmických lodí a jejich dokování, dnes musí zvládnout misi na asteroid. Znamená to zvládnutí nových dovedností i celkově řádové vylepšení schopnosti operovat ve vzdáleném kosmu. Když se letělo na misi Deep Impact, bylo startovací okno jen 1 sekundu dlouhé a celý komplex úloh, které se řešily, byl úplně nový. Skutečné přistání na asteroidu bude znamenat pro kosmonautiku kvalitativní skok a jinou úroveň dovedností práce ve vzdáleném kosmu. Považuji to za logický stupeň, kterým je nutno projít, než se pustíme do rozsáhlejšího útoku na Mars. Potřebnost zvládnout tohle ještě před pořádným nástupem na Mars bych přirovnal potřebnosti zvládnout větný rozbor, než se pustí do pořádného studia jazyků. Možná se to nemusí zdát nezbytností, ale když se to zvládne, půjdou následující kroky o sto procent hladčeji a s menším rizikem. Pokud se snažíme něčeho dosahovat metodou dobrého zvládání všech mezikroků, tak tento úkol – zvládat mise k asteroidům – považuji za neopominutelný mezikrok, jehož přeskočení by mohlo být drahé.

Co se týče potřebnosti přistání na asteroidu či kometě, řekl bych, že geologové by to možná uvítali více než opětovné přistání na Měsíci. I třeba zmíněná mise Deep Impact, ač se jí nepodařilo plně splnit výzkumné úkoly, docela výrazně svými poznatky spustila přepracování teorií o vzniku Sluneční soustavy a o evoluci rané Země, zejména teorie o vzniku pozemského oceánu. Každý dolar práce geologů, který se podaří na asteroidu odpracovat, bude výnosnější než balíky dolarů práce geologů odpracované na výzkumu Země ale i třeba Měsíce nebo Marsu. Ekonomicky formulováno mezní výnos z geologického výzkumu je ze všech těles sluneční soustavy nepochybně nejvyšší na asteroidech a kometách a snížit tuto výnosnost může jen obrovský rozsah výzkumů takovýchto těles.

Všichni také víme, že s těmito tělesy není zrovna legrace. Některé kalkulace tvrdí, že riziko, že nás v naší elektrizované společnosti zabije elektrický proud je zhruba stejné jako, že nás zabije v lepším případě to, co spadlo u Tunguzky, v horším případě to, co dopadlo u Yucatánu. Sice to padá méně často, než dochází ke smrtelným úrazům elektřinou, ale když se menší frekvence vynásobí potenciálem porážecího účinku jednotlivého incidentu dopadu kosmického tělesa, to riziko je nutné brát dost vážně. Bez zvládnutí mise k asteroidům nám příště, až něco přiletí, zbudou jenom modlitby. Během 20. století větší těleso spadlo u Tunguzky, skoro jistě také v Brazílii, v podezření je Grónsko a počítá se s dopady do oceánů, o kterých nic nevíme. Letos to vypadá, že cosi, co nám uniklo, spadlo na Jupitera, kde se to dost čeká, ten to za nás má vychytávat, ale možná i na Venuši – maličko menší než je Země.

Cesty k asteroidům vidím jako úkol s vrcholnou prioritou!
 
18.8.2009 - 23:26 - 
Adolf to formuloval dosť ostro, ale dá sa s tým aj súhlasiť.
Tiež si myslím, že výprava a pristátie na asteroide by malo/mohlo mať vyššiu prioritu, než výprava k Marsu a možno i k Mesiacu, aj keď zasa výprava k Mesiacu výpravu k asteroidu významne uľahčí tým, že sa pri nej kompletne otestuje nový hardware v relatívnej blízkosti Zeme.
 
18.8.2009 - 23:30 - 
quote:
řešení s 2ma oriony je docela robustní - jen by mne zajímalo jak moc je to energeticky narocné , jestli by to treba zvladly 2 oriony + 2 uyrychlovacio stupne o hmotnosti co by uvezli další dva ares 1 (misto ares5)
Konkrétní řešení bude závislé na vzdálenosti a vzájemné rychlosti Země a asteroidu, ale např. v prvním odkazu (let k asteroidu 1998 KY26) vychází na jeden Orion požadavek na urychlovací stupeň o hmotnosti cca 2,3 násobku hmotnosti Orionu (Orion 27 tun, dva urychlovací stupně odvozené od Centauru, každý o hmotnosti 31 tun).

http://www.lpi.usra.edu/meetings/lpsc2007/pdf/2083.pdf
konec str.1 a začátek str.2


A ještě graficky:
http://www.nasa.gov/ppt/378554main_01%20-%20Integrated%20Options_2009Aug12.ppt
str.26
 
18.8.2009 - 23:45 - 
1998 KY26 - tridsať metrov v priemere, jedna otáčka za 10,7 minúty. Takmer guľovitý, podľa radarových a optických pozorovaní bohatý na vodu.
Podľa Wiki http://en.wikipedia.org/wiki/1998_KY26 jeden z najľahšie dostupných objektov v slnečnom systéme, s orbitou blízkou/podobnou optimálnej preletovej dráhe Zem-Mars.
 
19.8.2009 - 08:41 - 
Přistát na asteroidu znamená vyrovnat se s jeho rychlostí, obávám se, že potřebná rychlost bude srovnatelná s obletem Marsu, nespornou výhodou je nulová gravitace, tedy žádné brzdění. Problémem je ale smysl přítomnosti člověka na relativně malém objektu, kde není moc možností výběru vzorků a stejně efektivní a o několik řádů levnější je robotická mise v rozsahu F-G, nebo mírně vylepšená o nějaký pohyblivý robot po povrchu asteroidu. 
19.8.2009 - 09:40 - 
Žádné brzdění? Mám obavy, že co se týče provedení, bude přibližovací manévr o kus obtížnější, než přistávací manévr u velkého tělesa.

Při uchycení na povrchu a pohybu po objektu, bude absence vážným handicapem, který se bude muset nějak vyřešit.

Tyto objekty jsou sice relativně malé, ale vzhledem k omezenému času atp. až moc velké, aby vůbec měli šanci provést dostatečný geologický průzkum a odběry vzorků v žádoucím rozsahu. – Nejlépe kdyby tam mohli i vrtat, provádět měření na odezvy z umělých seismických vln aj. Co se týče „hustoty záznamu o geologických událostech“ docela věřím, že jednotka povrchu či objemu asteroidu ponese mnohonásobně víc čitelné historie než těleso, co prošlo planetárním vývojem. Těch geologických příležitostí tam naopak bude až moc, aby je mohli stihnout využít.

Bylo by dobře, kdybychom se propracovali k dobře zvládaným robotickým misím na takováto tělesa. Zatím ale asi není moc zkušeností a dostatečná představa, co by takoví roboti vlastně měli umět. Na začátku v dost novém prostředí je výhoda velké universálnosti a okamžité adaptability člověka, který si poradí i s tím, na co není dokonale připraven. Když to ale člověk obšlápne a zjistí, jak v tom chodit, může své zkušenosti vtělit do robotů, co to příště udělají za něj.

O tom, jak vůbec zkoumat Měsíc či Mars, když tam něco dopravíme, jsou docela jasné představy. Jak a co dělat na asteroidu, to myslím není zatím dost jasné. Z technického i geologického hlediska to budou na počátku asi mise s největšími výnosy překvapení.

Těším se na to asi víc než na nové poskakování po Měsíci.
 
09.9.2009 - 22:32 - 
Kopíruji příspěvek xChaose do diskuse, kterou nemohl najít.
-----------------

09.9.2009 - 22:10 - xChaos Reagovat

Už se tu o tom psalo dříve, ale já tu diskuzi nemůžu najít. Ale teď se zase objevují nové nápady a střípky informací.

Pointa je, že je to vlastně technicky snažší, než let k Měsíci, a tím pádem i snažší než let k Marsu - ale současně je v tom příchuť velkého dobrodružství v otevřeném kosmu, kdy Země prakticky úplně zmizí "z dohledu"...

http://spaceflightnow.com/news/n0908/17orion/
 
09.9.2009 - 22:53 - 
http://www.nasa.gov/ppt/378554main_01%20-%20Integrated%20Options_2009Aug12.ppt

V této prezentaci je na straně 27 naznačen jako možný cíl pro první let k NEO asteroid 2007 UN12. Pokusil jsem se zjistit podrobnější informace - má průměr pouhých 6 metrů a hmotnost 30 tun.

http://www.inopressa.ru/article/27Aug2009/sueddeutsche/asteroid.html

http://neo.jpl.nasa.gov/risk/2007un12.html

http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=2007%20UN12;orb=1;cov=0;log=0;cad=0#orb
 
10.9.2009 - 15:28 - 
quote:
Podobné jednorázové křeče typu této mise k asteroidům moc k trvalému uchycení člověka ve vesmíru nepomohou.


Tak s tím si dovoluju silně polemizovat. Třeba už jen ten objekt http://en.wikipedia.org/wiki/1998_KY26 je nejspíš tvořen 30ti metrovou koulí vodního ledu. To znamená mnoho tisíc tun. Což by ovšem mohlo sehrát při osídlování sluneční soustavy klíčovou roli, protože vozit tolik vody ze Země by znamenalo stovky a stovky startů našich nedokonalých a drahých raket...

 
11.9.2009 - 08:50 - 
Moc pěkný asteroid, trochu moc se otáčí, 10 000 tun vody je ale dobrý důvod pro návštěvu. Jako první cíl bych vybral něco většího, stabilnějšího, ale určitě je to cíl pro 2. misi. 
04.5.2010 - 22:58 - 
Zkopírováno z tématu Rozpočet NASA na FY 2011:

quote:
--------------------------------------------------------------------------------
Podle mne let lidí na asteroid je náročnější nežli let k měsícům jupiteru. ty jsou víceméně v rovině oběhu Země okolo Slonce, ale asteroidy?
--------------------------------------------------------------------------------


Podívejte se na obrázky, které zde umístil Aleš Holub 19.4.2010. Na nich jsou jako možné cíle prvních pilotovaných letů k NEO asteroidům uvedeny asteroidy 2007 UN12 (ten má sklon dráhy k rovině dráhy Země pouhých i=0,23494 stupně) a 2008 EA9 (i=0,42395 stupně)

Zdroje:
2007 UN 12
http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=2007%20UN12;orb=1;cov=0;log=0;cad=0#orb

2008 EA9
http://www.cfa.harvard.edu/mpec/K08/K08E79.html


Ještě jsem zapomněl na studovanou možnost letu k asteroidu 1999 AO10 v roce 2025.
http://www.nasaspaceflight.com/2010/01/nasas-flexible-path-2025-human-mission-visit-asteroid/

Ten má i=2,62223 stupně.
http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=1999+AO10&orb=1
________________________________________________________________________________________________________________________



Dosažitelnost uvedených asteroidů je znázorněna a popsána v článku:
http://www.lpi.usra.edu/sbag/meetings/sbag2/presentations/PlymouthRockasteroidmission.pdf
2007 UN12 i 2008 EA9 jsou snadno dosažitelné. Jsou to ale malé cíle (6, resp. 10 metrů).

Schéma letu k asteroidu 1999 AO10 je zobrazeno na str. 6 článku:
http://www.lpi.usra.edu/decadal/sbag/topical_wp/PaulAAbell.pdf
Vzhledem k rozdílné rovině oběhu je let k němu náročnější, ovšem tenhle asteroid je velký jako fotbalové hřiště.

 
06.5.2010 - 12:22 - 
quote:
Žádné brzdění? Mám obavy, že co se týče provedení, bude přibližovací manévr o kus obtížnější, než přistávací manévr u velkého tělesa.



Netvrdil by som ze to bude obtiaznejsie. Skor naopak, bude to podobne ako spajanie dvoch kozmickych lodi. Akurat, ze asteroid nebude spolupracovat,a nema stykovy modul, ale na druhej strane sa nebude ani branit. Leti po stabilnej predvidatelnej drahe. Myslim, ze tieto manevre su pomerne dost zvladnute. Jedine co potrebujete, je naviest kozmicku lod na rovnaku drahu ako ma asteroid.

Nepritomnost gravitacie (znacne malej) pri pristavani bude podla mna plus, mozete kedykolvek bez vacsich energetickych narokov prerusit manaver (aj 5m od objektu) a znova ho zopakovat, skuste to spravit pri pristavani na mesiaci alebo na marse.

 
06.5.2010 - 15:12 - 
Zblíženie zo vzdialenosti rádu stoviek kilometrov na vzdialenosť niekoľko málo priemerov cieľového objektu je viac-menej bez problémov - je to klasický dobre prepracovaný problém orbitálnej balistiky, o čosi komplikovanejší (len jedna sledovacia pozícia) i jednoduchší (veľmi homogénne gravitačné pole) ako zblíženie dvoch telies na LEO. Ale kontakt (pristátie) je už celkom iné kafe - cieľový objekt je nepravidelný a jeho vlastná príťažlivosť mizivá - sú to vyslovene podmienky mikrogravitácie - hmotnosť 30 metrového objektu (objem okolo 14-15 000 m3) nebude viac ako 50-60 000 ton, skôr menej, úniková rýchlosť na povrchu bude 10-20mm/s a príťažlivá sila pôsobiaca na celú zostavu lode (okolo 20-30 ton) by bola menej než 0,5 Newtonu.
A navyše - cieľový objekt rotuje. Síce celkom pomaly (obvodová rýchlosť je v jednotkách či desiatkach, maximálne do dvoch stovák metrov za hodinu - obvod 30 metrového guľového objektu je necelých 95 metrov), ale predsa. Taktika zblíženia to musí brať do úvahy, "oblietanie" lode okolo objektu, aby bola v stacionárnej polohe voči povrchu by bolo zrejme nezmyselné.
Skôr si myslím, že "výsadok" na povrch prebehne ako prestup kozmonautov medzi blízkymi telesami - v skafandroch a pomocou nejakých individuálnych mobilných jednotiek. Možno následne dôjde k ukotveniu lode k povrchu lanami, ale skôr nie - obmedzovalo by to jej manévrovacie možnosti a prípadné poskytnutie pomoci "uletenému" kozmonautovi.
 
06.5.2010 - 22:09 - 
quote:
Netvrdil by som ze to bude obtiaznejsie. Skor naopak, bude to podobne ako spajanie dvoch kozmickych lodi. Akurat, ze asteroid nebude spolupracovat,a nema stykovy modul , ale na druhej strane sa nebude ani branit. Leti po stabilnej predvidatelnej drahe. Myslim, ze tieto manevre su pomerne dost zvladnute. Jedine co potrebujete, je naviest kozmicku lod na rovnaku drahu ako ma asteroid.

Tam kde chybí náznak omezeného SR ,tam se nedá nic jiného čekat . Winter má představu ,že asteroidy snad létají po (nízké ) oběžné kolem Země.
 
08.5.2010 - 01:27 - 
hmm...
a vlastne ja by som bral aj asteroid (radšej ako mars)
fakt zaujímavé informácie sa zjavili kým som tu nebol
http://www.astro.cz/clanek/2146
http://www.astro.cz/clanek/4262
ceres
"Za předpokladu, že planetka Ceres je z 25 % složena z vody, potom jí může mít více, než činí zásoby pitné vody na Zemi. Voda na planetce Ceres může existovat pouze v podobě ledu, nacházejícího se v plášti tělesa, který obaluje tuhé jádro planetky."
themis
"Dnes víme, že nejen že by přítomná voda mohla uhasit vaši žízeň, ale zcela jistě by mohla být schopna zaplnit všechny bazény na Zemi."
 
08.5.2010 - 07:21 - 
Dne 2010-05-05 03:04 UTC minula Zemi planetka s předběžným označením 2010 GU21 ve vzdálenosti přiblizně osminásobku vzdálenosti Měsíce (tedy mimo Hillovu sféru). Její průměr je odhadován na 200 metrů. Zařazena do skupiny PHA (potenciálně nebezpečné asteroidy). Objevena 2010-04-04. Byla mj. označena za jeden z možných cílů pro výzkum kosmickými sondami, přičemž - proto to uvádím jako příklad - celková potřebná změna rychlosti je 6,18 km/s. Ale měla by se znova k nám přibližit až v roce 2068.

Viz astronomický telegram

http://www.astronomerstelegram.org/?read=2592

(v této zprávě je však špatně uveden okamžik největšího přiblížení, viz např, následující odkaz).

http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=2010+GU21;orb=1

Objev viz

http://www.minorplanetcenter.org/mpec/K10/K10G55.html

 

____________________
Antonín Vítek
 
21.5.2010 - 00:06 - 
Zkopírováno z jiného tématu:

xChaos: a hned v dalším kroku ho poslat pomocí Aresu IV …. A první let drahého Orionu s posádkou dává tím pádem smysl také po nějaké translunární (Apollo 13) trajektorii - nevím, jestli hned k nějakému asteroidu

Jiri Šalek: Ovsem to ma ten problem ze jeden Ares IV je k nicemu. Neda se s nim doletet na zadne zajimave misto. Bude potreba stejne vice startu. Nebo polnohodnotna superraketa.
___________________________________________________________________

Podle tabulky na stranách 11-13 dokumentu
http://ti.arc.nasa.gov/projects/neo_study/pdf/NEO_feasibility.pdf
lze s jedinou raketou Ares IV letět v tomto desetiletí pouze k asteroidu 1991 VG (v roce 2017), v příštím desetiletí vůbec nikam (ze známých asteroidů). Ares V má podle tabulky víc možností (mj. Obamův 1999 AO10 v roce 2025).
 
21.5.2010 - 09:59 - 
Ach jo, to je zase šachování tématy... je jasné, že návrat na Měsíc se konat nebude, Orion CEV se neruší, a že zelenou dostal tenhle projekt, o kterém různé dílčí informace prosakovaly na veřejnost už několik let.

Jestli opravdu Obama přesměruje peníze z Aresu V na Ares IV, nebo jestli půjde o úplně novou raketu, která úplně zahodí koncepci SRB, či tak něco - to v tuhle chvíli nejde samozřejmě říct na 100%. Jasněji budeme mít v srpnu. Jisté je, že Ares IV by využil již hotovou práci odvedenou na horním stupni Aresu I, a přinesl by i "vepřové" (tedy státní peníze) pro ATK Thiokol a související železničně/lodí infrastrukturu starající se o recyklaci SRB - pouze by těch letů bylo výrazně méně, než kdyby se realizoval návrat na Měsíc pomocí Ares I/Ares V.

Co se názoru Jiřího Šálka týče, tak pro lety k asteroidu nepotřebujeme superraketu. V tom je právě jejich půvab.

Rusům se tak-tak podařilo dosáhnout translunární dráhy i pomocí obyčejného Protonu s nosností 22t (tehdy asi spíš ještě jenom 20t... přeci jen ho za ta léta postupně vypilovávají). Problém je, že jim i po odmontování orbitální sekce chybělo pořád ještě několik set kg hmotnosti, navíc raketa Proton používala toxické pohonné látky... proto podle serveru astronautix.com uvažovali o přestupu dvoučlenné posádky do lodi LK-1 (odzkoušené jako Zond) až na oběžné dráze. Obě lodi byly v prosinci 1968 už prý připravené na startu... ale nakonec si nikdo netroufnul dát tomu zelenou, z celé řady důvodů (mj. protože přestup z jedné kosmické lodi do druhé (navíc "venkovní přestup", ve skafandru - ne průlezem) tehdy ještě nebyl pořádně nacvičený...). Rozdílem oproti Apollu 8 samozřejmě bylo to, že loď nenesla palivo pro zbrždění na oběžnou dráhu kolem Měsíce - Zondy létaly po podobné dráze, jakou proletělo Apollo 13.

No. A tady se dostáváme k zásadní výhodě mise k asteroidům: taková mise je z hlediska potřebného delta-v hned druhá nejúspornější po misi na LEO. Takovou misi by bývaly byly schopné podniknout už lodě Apollo - tehdy se počítalo pravda s prestižnějšími cíli, viz http://en.wikipedia.org/wiki/Manned_Venus_Flyby - ale základní pointa byla, že když jste jednou schopni dosáhnout únikové rychlosti, tak můžete místo paliva pro navedení na dráhu kolem Měsíce a odlet s ní (nemluvě o přistání) můžete prostě naložit více zásob - a vydat se na nějaký druh velice dlouhé elipsy. Ať už k Venuši, nebo k asteroidům (ovšem ta Venuše by býval byl riskantní počin, protože čím blíže jste ke Slunci, tím větší jsou rizika spojená s radiací, nerovnoměrným chlazením, erupcemi, apod.)

K provedení letu k asteroidům (u kterých vzhledem k jejich mizivé gravitaci není nutné nějak zvlášť "brzdit", ani dosahovat nějaké extrémní "unikové rychlosti" odhaduji, že stačí raketa s nosností okolo 40t na LEO: no a právě takovou raketou by mohl být Ares IV.

Samozřejmě podle konkrétní nosnosti rakety se může odvíjet to, jestli poletí dva lidé ve zcela nemodifikované lodi Orion (a více zásob se naloží prostě přímo na palubu té lodi), nebo jestli bude mise vybavena nějakým obytným modulem (s přechodovou komorou ?) a zúčastní se jí třeba 4 lidé.

Každopádně zkušenost s výpravou do hlubokého kosmu, která by trvala 1-3 měsíce, není vůbec tak drahá (z celé řady hledisek), jako třeba návrat na Měsíc. zkušenost 3 měsíčním pobytem v kosmu už má obrovské množství kosmonautů - na rozdíl od dvouletého pobytu. co by bylo nové navíc, by byla jen vzdálenost od Země.

je to přirozený mezičlánek mezi letem na Měsíc a letem na Mars, který v současné době kosmonautice docela zoufale chybí. a je naprosto logické, že se Američané rozhodli přenechat opakování mise na Měsíc ekonomicky zdatnějším Číňanům (kteří to zvládnou levněji a dříve a mají silné využití pro takto získanou propagandu a pí-ár na rozdíl od Američanů: potřebují předvést, že jsou definitivně "mocnost č.2" - a ne třeba mocnost č. 4, 5 apod.) - a sami se vrhli na něco, co je současně levnější a jednodušší - a současně mají šanci přitom předvést, že Američané dokáží být někde první a "překonávat hranice neznámého". vrátit se tam, kde už jednou byli, by žádným překonám hranice neznámého nebylo.
 
21.5.2010 - 12:13 - 
quote:

Co se názoru Jiřího Šálka týče, tak pro lety k asteroidu nepotřebujeme superraketu. V tom je právě jejich půvab.

****

No. A tady se dostáváme k zásadní výhodě mise k asteroidům: taková mise je z hlediska potřebného delta-v hned druhá nejúspornější po misi na LEO.

****

K provedení letu k asteroidům (u kterých vzhledem k jejich mizivé gravitaci není nutné nějak zvlášť "brzdit", ani dosahovat nějaké extrémní "unikové rychlosti" odhaduji, že stačí raketa s nosností okolo 40t na LEO: no a právě takovou raketou by mohl být Ares IV.



Zajiste lze k asteroidu doletet po Hohmanove draze, ale to je cesta v delce nekolika let.
Naproti tomu cesta na Mesic je zalezitost nekolika dnu.
Na asteroid lze snad doletet i rychleji, behem nekolika mesicu, ale palivove to vyjde mozna nastejno s povrchem Mesicem.

quote:

Samozřejmě podle konkrétní nosnosti rakety se může odvíjet to, jestli poletí dva lidé ve zcela nemodifikované lodi Orion (a více zásob se naloží prostě přímo na palubu té lodi), nebo jestli bude mise vybavena nějakým obytným modulem (s přechodovou komorou ?) a zúčastní se jí třeba 4 lidé.

Každopádně zkušenost s výpravou do hlubokého kosmu, která by trvala 1-3 měsíce, není vůbec tak drahá (z celé řady hledisek), jako třeba návrat na Měsíc. zkušenost 3 měsíčním pobytem v kosmu už má obrovské množství kosmonautů - na rozdíl od dvouletého pobytu. co by bylo nové navíc, by byla jen vzdálenost od Země.



Pokud chcete k asteroidu doletet za 1-3 mesice tak bude zapotrebni vice paliva nez pri ceste na Mesic. Navic na Mesici se pocitalo se zakladnou a bezpecnym utocistem v pripade jakekoliv poruchy.

quote:

je to přirozený mezičlánek mezi letem na Měsíc a letem na Mars, který v současné době kosmonautice docela zoufale chybí.



Soucasna pilotovana kosmonautika neumi ani letat na Mesic.

quote:

a je naprosto logické, že se Američané rozhodli přenechat opakování mise na Měsíc ekonomicky zdatnějším Číňanům (kteří to zvládnou levněji a dříve a mají silné využití pro takto získanou propagandu a pí-ár na rozdíl od Američanů:



To by dokazal zduvodnit snad jedine Obama. Na penezich nezalezi, protoze jsou ciste relativni. Nema smysl prepocitavat kurzy.

quote:

potřebují předvést, že jsou definitivně "mocnost č.2" - a ne třeba mocnost č. 4, 5 apod.)



Cinane jsou uz definitiven mocnost c.2. A amerticane delaji vsechno mozne aby jim pomohli na prvni stupinek.

quote:

- a sami se vrhli na něco, co je současně levnější a jednodušší - a současně mají šanci přitom předvést, že Američané dokáží být někde první a "překonávat hranice neznámého". vrátit se tam, kde už jednou byli, by žádným překonám hranice neznámého nebylo.


Ha ha. Obamuv plan je tak nejasny, ze je jasne ze zadne vysledky nebudou. Schodek rozpoctu bude potreba jednou splatit a jestli bude Obama stale u moci tak je jasne ze NASA bude na rade mezi prvnimi.
 
21.5.2010 - 13:08 - 
quote:

Zajiste lze k asteroidu doletet po Hohmanove draze, ale to je cesta v delce nekolika let.
Naproti tomu cesta na Mesic je zalezitost nekolika dnu.
Na asteroid lze snad doletet i rychleji, behem nekolika mesicu, ale palivove to vyjde mozna nastejno s povrchem Mesicem.



quote:

Pokud chcete k asteroidu doletet za 1-3 mesice tak bude zapotrebni vice paliva nez pri ceste na Mesic. Navic na Mesici se pocitalo se zakladnou a bezpecnym utocistem v pripade jakekoliv poruchy.



mam pocit ze tu dochadza k jednemu zakladnemu nedorozumeniu. Letom k asteroidom sa nemysli let do pasma asteroidov medzi marsom a jupiterom, ani let k nejakemu inemu sutru na drahe bohviekde. Existuje niekolko asteroidov na kvaziorbitalnej drahe Zeme, ktore su neustale v relativnej blizkosti, aj ked dalej nez mesiac. K tymto asteroidom sa da dostat energeticky pomerne lahko a rychlo, je to len otazka nacasovania. Samotne energeticke naroky takejto misie zrejme nie su o moc vyssie nez napr. oblet mesiaca, teda skutocne by mala stacit raketa s nosnostou 40t.

 
<<  1    2    3    4    5    6  >>  


Stránka byla vygenerována za 1.621225 vteřiny.