Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4  >>
Téma: LRO - Lunar Reconnaissance Orbiter
29.11.2006 - 13:42 - 
začnu nové téma, myslím, že časem budeme o LRO slýchat často.
NASA už spustila web celé mise, je k dispozici na adrese http://lunar.gsfc.nasa.gov/

najdete tam i popis jednotlivých přístrojů, k většině z nich je tam i odkaz na stránky projektu + nebyla by to NASA, kdyby tam už nebyly různé vizualizace a animace

 

____________________
 
29.11.2006 - 14:28 - 
na misi LRO je docela zajímavý fakt, že kvůli problémům s přesným určením polohy satelitu na oběžné dráze bude laserový výškoměr přijímat i pulsy ze Země, pomocí kterých bude možno zpřesnit polohu ... úplně detailně jsem to neuchopil, ale zde http://ilrs.gsfc.nasa.gov/cgi-bin/satellite_missions/select.cgi?order=&sat_code=LROL&sat_name=LRO-LR&tab_id=general
je několik prezentací, které se to snaží osvětlit

 

____________________
 
29.11.2006 - 15:11 - 
This calculation requires S-band tracking data, LR range data, and LOLA science data. SLR stations will transmit 28 Hz 532nm laser pulses to LRO; the time stamp departure and arrival times will be used to calculate ranges to the spacecraft.

Sledovani radioveho signalu (smer, doppler), laser range (vzdalenost urcena merenim casu potrebneho k prijmuti laseroveho pulsu ze Zeme) a LOLA (laserovy vyskomer) umozni presnejsi urceni pozice LRO a tudiz i presnejsi mapovani gravitacnich anomalii Mesice.
 
29.11.2006 - 18:49 - 
quote:
Sledovani radioveho signalu (smer, doppler), laser range (vzdalenost urcena merenim casu potrebneho k prijmuti laseroveho pulsu ze Zeme) a LOLA (laserovy vyskomer) umozni presnejsi urceni pozice LRO a tudiz i presnejsi mapovani gravitacnich anomalii Mesice.

no to sice ano, ale a) prijde mi to strasne krkolomny (navic si to stejne do detailu nepredstavim) a b) jde to jen na privracene strane.

japonska SELENE to ma vymakanejsi, budem mit hned 2 spojove subsatelity, ktere pujde vyuzit i k presne lokalizaci sondy na orbite. nejlepsi by bylo vypustit k mesici jednu sondu, ktera by trvale umoznovala komunikaci z odvracene strany a zaroven by vylepsovala zamereni vedeckych sond ...

 

____________________
 
30.11.2006 - 10:35 - 
Ja myslim ze vyhoda je prave v tom laserovem paprsku ze Zeme. Poloha se tim paprskem da zjistit s presnosti +-20 m (pokud si spravne pamatuju) v radialnim smeru a -+ 1m v axialnim. Radiove vlny takovouto presnost na takovouto vzdalenost urcite neumoznuji, zato se s jejich pomoci zrejme jednoduseji urcuje Doppleruv efekt a tedy rychlost vzdalovani ci priblizovani.
Navic vysilani ze stanice na Zemi je mnohem presnejsi nez z jakehokoliv satelitu, protoze parametry drahy pevneho bodu na povrchu Zeme je snadne zjistit.
Vysilani ze satelitu na obezne draze ma tu nevyhodu, ze by presne smerovane laserove zarizeni asi nebyla takova sranda a samotny satelit by nemusel mit taky presne urcenou drahu. Musel by asi byt na vysoke obezne draze, kde je gravitacni pole vice homogenni (coz je u Mesice zasadni problem).
Ja myslim ze pro LRO bude naprosto stacit presne zjistit svoji drahu pri preletech nad privracenou stranou Mesice. Pokud bude znama presna draha, lze kalibrovat mereni ziskana pri mereni vysky mesicniho terenu i z odvracene strany Mesice.
Ze zmen drahy LRO (samozrejme z velkeho poctu mereni) pak bude navic mozno zjistit oblasti vyvolavajici gravitacni anomalie.
Mozna je naprosto dostacujici drahu LRO kalibrovat jen kdyz k tomu budou vhodne pozorovaci podminky z pozemniho laseroveho vysilace, coz zdaleka nemusi byt kazdy obeh.
Tak si to alespon predstavuju ja, protoze ale nejsem odbornik v telekomunikacich, tak si to mozna predstavuju spatne.
 
30.11.2006 - 11:37 - 
quote:
Ja myslim ze vyhoda je prave v tom laserovem paprsku ze Zeme. Poloha se tim paprskem da zjistit s presnosti +-20 m (pokud si spravne pamatuju) v radialnim smeru a -+ 1m v axialnim. Radiove vlny takovouto presnost na takovouto vzdalenost urcite neumoznuji, zato se s jejich pomoci zrejme jednoduseji urcuje Doppleruv efekt a tedy rychlost vzdalovani ci priblizovani.

Ja myslim ze pro LRO bude naprosto stacit presne zjistit svoji drahu pri preletech nad privracenou stranou Mesice. Pokud bude znama presna draha, lze kalibrovat mereni ziskana pri mereni vysky mesicniho terenu i z odvracene strany Mesice.
Ze zmen drahy LRO (samozrejme z velkeho poctu mereni) pak bude navic mozno zjistit oblasti vyvolavajici gravitacni anomalie.

1) z toho dokumentu mam pocit, ze to laserove zamerovani bude treba delat porad, aby se zajistila konzistence dat laseroveho vyskomeru
2) ty udaje o presnosti polohy mate zrejme z experimentu laseroveho zamerovani odrazecu na mesici - u pohyblive sondy je ale problem, ze dosly signal konvertuje na elektronicky impuls, ktery nejak odesle radiem na zemi, tudiz vzdalenost bude presna, ale poloha byt nemusi (sonda muze byt kdekoliv v polomeru te zjistene vzdalenosti)
3) na odvracene strane to je komplikovanejsi, protoze laserova mereni se urcuji od polohy sondy - kdyz ji neznate, tak ta mereni neni k cemu vstahnout. gravitacni pole na odvracene strane zname velmi spatne (to by mela zlepsit prave SELENE), takze ta mereni budou mit dost velkou referencni chybu

 

____________________
 
30.11.2006 - 12:21 - 
quote:

2) ty udaje o presnosti polohy mate zrejme z experimentu laseroveho zamerovani odrazecu na mesici - u pohyblive sondy je ale problem, ze dosly signal konvertuje na elektronicky impuls, ktery nejak odesle radiem na zemi, tudiz vzdalenost bude presna, ale poloha byt nemusi (sonda muze byt kdekoliv v polomeru te zjistene vzdalenosti)



No vlastne ten udaj mam z odstavce uvedeneho v odkazu v tvem prispevku. V tom odkazu pisi:

The laser ranging data to the LOLA instrument on board LRO will provide relative range measurements to the spacecraft at <10cm precision, 1 Hz. These data will allow scientists to produce a gravity model with sufficient accuracy to calculate knowledge of spacecraft position to within 50 m along track, 50 m cross track, and 1 m radial. This calculation requires S-band tracking data, LR range data, and LOLA science data. SLR stations will transmit 28 Hz 532nm laser pulses to LRO; the time stamp departure and arrival times will be used to calculate ranges to the spacecraft.


Coz znamena ze vyskomer meri s presnosti mene nez 10cm. Dale tam pisi ze nakonec by meli byt schopni urcovat polohu LRO s presnosti 50m podel a napric pohybu LRO a 1m radialne (k Zemi). To je docela slusne Mesicni GPS.
Taky myslim ze casovy udaj bude primo zakomponovan v laserovem pulzu, takze kdyz LRO prijme signal, bude hned jasna vzdalenost ze Zeme (to je prave ta presnost +- 1m od Zeme).

quote:

3) na odvracene strane to je komplikovanejsi, protoze laserova mereni se urcuji od polohy sondy - kdyz ji neznate, tak ta mereni neni k cemu vstahnout. gravitacni pole na odvracene strane zname velmi spatne (to by mela zlepsit prave SELENE), takze ta mereni budou mit dost velkou referencni chybu


Tady asi plati ze cim lepe budeme znat gravitacni pole, tim lepsi budou i udaje z vyskomeru. Pokud budou znat presnou polohu sondy na privracene strane, pak sonda proleti za Mesicem a znovu zjisti polohu sondy, tak bude porad mozno zjistit z vysokou presnosti drahu sondy po ktere se pohybovala na odvarene strane. A odhalit gravitacni anomalie.
Naopak pokud budou presne udaje o vysce, je mozne zjistit drahu LRO. Tudiz by se do budoucna mohlo uvazovat o nejakem laserovem zamerovaci primo na povrchu odvracene strany Mesice.
K presne mape bude samozrejme nutne hodne dat a pokud budou udaje i z jinych sond tak tim lip.
 
30.11.2006 - 13:09 - 
quote:
No vlastne ten udaj mam z odstavce uvedeneho v odkazu v tvem prispevku.

no ja jim to verim, ale neni to tak jednoduchy, jak by se mohlo zdat. bude potreba spousta dodatecne "tvorivosti", aby tu polohu presne urcili ...
quote:

Tady asi plati ze cim lepe budeme znat gravitacni pole, tim lepsi budou i udaje z vyskomeru. Pokud budou znat presnou polohu sondy na privracene strane, pak sonda proleti za Mesicem a znovu zjisti polohu sondy, tak bude porad mozno zjistit z vysokou presnosti drahu sondy po ktere se pohybovala na odvarene strane. A odhalit gravitacni anomalie.


no, to zcela nepochybne - problem je, ze i dnes, tj. po nekolika misich, zname gravitacni pole na odvracene strane radove hur, nez na privracene (jestli vam to neco rekne, tak do stupne 10-15, na privracene strane do stupne 150). ono to neni tak trivialni, jak by se mohlo zdat, do zmeny drahy (od zmizeni do objeveni), se totiz promitaji vsechny anomalie, nad kterymi sonda letela ...
quote:

Naopak pokud budou presne udaje o vysce, je mozne zjistit drahu LRO. Tudiz by se do budoucna mohlo uvazovat o nejakem laserovem zamerovaci primo na povrchu odvracene strany Mesice.
K presne mape bude samozrejme nutne hodne dat a pokud budou udaje i z jinych sond tak tim lip.
tady zaprahate vuz pred kone - kdyz sonda leti, tak vyskomer zjistuje, jak je daleko povrch. z presne polohy sondy se pak urci tvar planety - pokud se nad danym mistem leti pak znovu, lze nove mereni pouzit ke zpresneni drahy sondy. pokud ale nevim, kde presne sonda je (zadny signal, ani laserove mereni), tak tezko urcim, kde se nachazi presne sonda, tj. horizontalni chyba muze byt dost znacna.

 

____________________
 
30.11.2006 - 14:00 - 
quote:
quote:
No vlastne ten udaj mam z odstavce uvedeneho v odkazu v tvem prispevku.

no ja jim to verim, ale neni to tak jednoduchy, jak by se mohlo zdat. bude potreba spousta dodatecne "tvorivosti", aby tu polohu presne urcili ...


Ja jsem predpokladal, ze radialni polohu ziskaji okamzite z casu za ktery laserovy paprsek zachyti a kolmou odchylku proste z faktu ze pokud sonda laserovy paprsek zachyti, pak se musi nachazet v jeho kuzelu. Staci pak paprskem kmitat sem a tam a kdyz sonda paprsek zachyti, precte si zakodovany cas a jsme doma. Samozrejme ze prislusne pozemni laserove delo nebude nic smontovaneho na kolene.

quote:

quote:

Tady asi plati ze cim lepe budeme znat gravitacni pole, tim lepsi budou i udaje z vyskomeru.


no, to zcela nepochybne - problem je, ze i dnes, tj. po nekolika misich, zname gravitacni pole na odvracene strane radove hur, nez na privracene (jestli vam to neco rekne, tak do stupne 10-15, na privracene strane do stupne 150). ono to neni tak trivialni, jak by se mohlo zdat, do zmeny drahy (od zmizeni do objeveni), se totiz promitaji vsechny anomalie, nad kterymi sonda letela ...



Proto je dulezite mnoho preletu po hodne odlisnych drahach aby se mohlo presne urcit kde ty anomalie lezi.

quote:

kdyz sonda leti, tak vyskomer zjistuje, jak je daleko povrch. z presne polohy sondy se pak urci tvar planety - pokud se nad danym mistem leti pak znovu, lze nove mereni pouzit ke zpresneni drahy sondy. pokud ale nevim, kde presne sonda je (zadny signal, ani laserove mereni), tak tezko urcim, kde se nachazi presne sonda, tj. horizontalni chyba muze byt dost znacna.


Presnou polohu sondy nakonec pujde urcit i pouze z pozorovani vyskomeru a identifikovani pozorovaneho mista na mape Mesice. Pokud budou znamy elementy drahy sondy z jejich pruchodu nad privracenou stranou Mesice, pak urcite pujde velice rychle zpresnit i ty anomalie. Kazdopadne to ale budou hromady dat, ktere zamestnaji nejeden superpocitac.
Kvalita mise by asi mela spocivat prave v obemu takto ziskanych dat a ve zvysene presnosti urcovani polohy sondy. Urcite by bylo hezke merit presnou polohu sondy primo i na odvracene strane, ale pochybuju, ze nejaka dalsi sonda obihajici Mesic v tomto muze pomoct. Nejlepsi by byl asi nejaky dalsi laserovy dalkomer na odvracene strane Mesice, ktery by byl schopen kdykoliv zamerit proletajici LRO. Otazka je jestli by takova investice stala zato. Myslim ze s dostatecnym obemem dat budou schopni dostat vice nez dostatecne presne mapy pro dnesni ucely.
V momente kdyby nekdo chtel zahajit na Mesici treba tezbu surovin urcite si rad investuje do jeste podrobnejsiho vyzkumu.
 
02.8.2008 - 18:55 - 
Tak jak to vypadá, tak LRO nepoletí dříve než koncem února 2009.

http://www.moondaily.com/reports/NASA_Tests_Moon_Imaging_Spacecraft_999.html
http://www.spaceflightnow.com/atlas/av020/080730delay.html
 
07.8.2008 - 13:11 - 
quote:
Tak jak to vypadá, tak LRO nepoletí dříve než koncem února 2009.

http://www.moondaily.com/reports/NASA_Tests_Moon_Imaging_Spacecraft_999.html
http://www.spaceflightnow.com/atlas/av020/080730delay.html



At jdou do pr... nevim co se zase stalo,to bude zase vymluv a nic nerikajich kecu a vse skonci u penez.
 
07.8.2008 - 14:30 - 
quote:
At jdou do pr... nevim co se zase stalo,to bude zase vymluv a nic nerikajich kecu a vse skonci u penez.


Stačí si přečíst, co píšou na SFN. Na výmluvy a "nicneříkající kecy" to IMHO nevypadá...
 
10.2.2009 - 10:41 - 
Družice LCROSS, která má odstartovat spolu s LRO 24.4.2009 je připravována k převozu na KSC v první půlce příštího týdne.

http://www.universetoday.com/2009/02/09/l-cross-gets-set-for-lunar-smash-up/#more-24957

LRO by měl mít za sebou všechny testy a být z Goddardu převezen na KSC taky někdy touto dobou, ale aktuální stav jsem nenašel. Poslední info je z prosince '08.

Máte někdo novější informace?
 
12.2.2009 - 09:00 - 
Dokončený a otestovaný LRO byl včera 11.2.2009 v Marylandském GSFC naložen na náklaďák a pozemní cestou je přepravován do KSC na Floridě.

http://www.nasa.gov/mission_pages/LRO/news/lro_ship.html
 
12.2.2009 - 20:28 - 
Takže další odklad.
LRO project manager Craig Tooley dnes ohlásil, že ULA má těžkosti s WSG a start LRO/LCROSS v termínu 24.4.2009 nebude možný.
Nejbližší startovací okno se otvírá 7.5.2009 ale ani toto datum nemusí být konečné.

http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=30599
 
13.2.2009 - 10:18 - 
quote:
start LRO/LCROSS v termínu 24.4.2009 nebude možný.
Nejbližší startovací okno se otvírá 7.5.2009 ale ani toto datum nemusí být konečné.


7.5. jeste stiham, ale chteji mi odsunout Deltu. Doufam ze nakonec nebudou mit problem oba starty. [Upraveno 13.2.2009 poslal Jirka]
 
13.2.2009 - 11:23 - 
quote:
Takže další odklad.
LRO project manager Craig Tooley dnes ohlásil, že ULA má těžkosti s WSG a start LRO/LCROSS v termínu 24.4.2009 nebude možný.
Nejbližší startovací okno se otvírá 7.5.2009 ale ani toto datum nemusí být konečné.

http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=30599


Nakoniec LRO zakotvi na obeznej drahe mesiaca presne na moje narodky Juchuuu
 
13.2.2009 - 12:03 - 
quote:
Takže další odklad.
LRO project manager Craig Tooley dnes ohlásil, že ULA má těžkosti s WSG a start LRO/LCROSS v termínu 24.4.2009 nebude možný.
Nejbližší startovací okno se otvírá 7.5.2009 ale ani toto datum nemusí být konečné.

http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=30599


Konspiracnici jasaji.NASA se nedari udelat presne foto pristani v detailech.Vsechny laburatore jedou naplno ale jsou problemy jak daleko odhodil J.Schmith geologicke kladivko a kde upadl blatnik z roveru Yongovi z Apolla 16.Tak proto to porad odkladaji.Vlado a spol.jsou na koni,hura hura,jejich vytezstvi je nadosah.
 
15.2.2009 - 03:16 - 
quote:
quote:
Takže další odklad.
LRO project manager Craig Tooley dnes ohlásil, že ULA má těžkosti s WSG a start LRO/LCROSS v termínu 24.4.2009 nebude možný.
Nejbližší startovací okno se otvírá 7.5.2009 ale ani toto datum nemusí být konečné.

http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=30599


Konspiracnici jasaji.NASA se nedari udelat presne foto pristani v detailech.Vsechny laburatore jedou naplno ale jsou problemy jak daleko odhodil J.Schmith geologicke kladivko a kde upadl blatnik z roveru Yongovi z Apolla 16.Tak proto to porad odkladaji.Vlado a spol.jsou na koni,hura hura,jejich vytezstvi je nadosah.


Ani bych se nedivil kdyby raketa pri startu vybuchla.Dalsich 20 let klidu a spekulaci.
 
15.2.2009 - 07:20 - 
Odklady startu jsou běžná věc, neboť raketa se sondou je velice složité a technicky špičkové zařízení jehož tisíce komponentů musí naprosto bezchybně fungovat.
Až to tam doletí tak na tom kladívku vyfotí logo výrobce.
 
02.4.2009 - 09:29 - 
Z důvodu odkladu startu vojenské telekomunikační družice Wideband Global SATCOM se odkládá také start LRO/LCROSS z května na červen 2009.
Plánovači zvažují zda využít startovací okno začínající 2.6. , nebo až to druhé od 17.6.

http://www.spaceflightnow.com/atlas/av020/090401june.html
 
03.4.2009 - 11:44 - 
No jo, vojáci mají přednost při startu a kvůli jejich problémům musí čekat i LRO. Snad už se brzy dočkáme. 
04.4.2009 - 08:21 - 
quote:
No jo, vojáci mají přednost při startu a kvůli jejich problémům musí čekat i LRO. Snad už se brzy dočkáme.
Wideband Global SATCOM byl úspěšně vynesen, příští start je s LRO/LCROSS.
 
30.4.2009 - 23:47 - 
Dnes 30.4.2009 byl na startovacím komplexu 41 Cape Canaveral Air Force Station nainstalován horní stupeň Centaur rakety Atlas V, která vynese družice LRO/LCROSS.



 
18.5.2009 - 10:46 - 
Dne 15.5.2009 byly v Astrotech Space Operations Facility v Titusville, Fla. obě družice uzavřeny do aerodynamického krytu.
Datum startu: NET 17.6. 2009



... držím palec!
 
22.5.2009 - 10:57 - 
V tomto článku http://www.spaceflightnow.com/atlas/av020/090521imaging.html , shrnujícím z velké části plánované pozorování míst přistání a činnosti předchozích lunárních výprav USA a SSSR, je připomenut taky jeden zajímavý paradox ohledně nosiče Atlas V:

Atlas V bude poháněn ruským motorem RD-180, který byl vyvinut v období studené války a bude po 33 letech prvním pohonným systémem ruské výroby, vynášejícím cokoli ze Země směrem k Měsíci a to z US kosmodromu a ne z Ruska či Kazachstánu.
 
22.5.2009 - 11:12 - 
Zajímalo by mne, zda motory RD-180 Rusové do Ameriky dodávají, nebo se tam vyrábí v licenci, resp. též jeho cena.
Děkuji.
 
22.5.2009 - 11:38 - 
quote:
Zajímalo by mne, zda motory RD-180 Rusové do Ameriky dodávají, nebo se tam vyrábí v licenci, resp. též jeho cena.
Děkuji.


Jelikož jsou na nich nápisy v azbuce tak, asi za a je správně.
 
22.5.2009 - 11:43 - 
Jestli se nemýlím, tak na motory RD 180 je formálně poskytnuta výrobní licence, aby byly dodrženy směrnice a mohly být raketou ATLAS vynášeny i vojenské satelity. Avšak ve skutečnosti se zatím všechny motory vyrábějí v Rusku. 
22.5.2009 - 11:47 - 
Podle Wiki http://cs.wikipedia.org/wiki/RD-180 je to takto:
"V současné době je vyráběn společným podnikem firem NPO Energomaš a Pratt & Whitney, nazývaným RD AMROSS."
 
<<  1    2    3    4  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.305209 vteřiny.