Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  3    4    5    6    7    8    9  >>
Téma: LRO - Lunar Reconnaissance Orbiter
08.7.2009 - 16:47 - 
citace:
1) Blíží se nám 20.července - datum 40. výročí přistání Apolla 11 na Měsíci
2) LROC NAC kamery jsou v perfektní kondici
3) Tipl bych si, že jestli to bude jen trochu technicky možné, bude se NASA snažit přinést nové snímky místa přistání A-11 ať už budou světelné podmínky a vzdálenost družice od povrchu jakákoli.

PR je PR a takovou příležitost by si neměli nechat ujít


Kdy by to mohlo byt?Dnes mame 8.7.2009
 
08.7.2009 - 17:36 - 
Spln bol včera 7.7.2009, posledná štvrť je 15.7., miesto pristátia A-11 bude osvetlené tak do 11.-12. potom už v tieni, nov je 22.7., miesto pristáti bude osvetlené až okolo 25.-26.7., prvá štvrť je 28.7. a 6.8 ďalší spln.
Porovnaj napríklad http://www.nasm.si.edu/collections/imagery/apollo/FIGURES/LandingSitesMaps.jpg a http://calendar.zoznam.sk/moonphase-sk.php
 
08.7.2009 - 17:38 - 
Samozrejme záleží aj na tom, ako bude dráha LRO okolo Mesiacu presne orientovaná.  
08.7.2009 - 19:37 - 
citace:
Samozrejme záleží aj na tom, ako bude dráha LRO okolo Mesiacu presne orientovaná.
Aktuální dráhu lze sledovat tady http://lroc.sese.asu.edu/whereislro/

O kolik stupňů se Měsíc pootočí během každého orbitu?
Dokázal by z toho někdo spočítat kdy bude LRO v nejbližších dnech přelétat nad A11?
 
08.7.2009 - 19:52 - 
Pokud to dobře chápu, tak LRO nyní přelétá někde nad 70° východní délky (od severu k jihu, kousek před terminátorem na osvětlené straně) a dráha se mění o cca 12° za den (o 360° za 28 - 29 dní) směrem k západu (podobně je na tom i terminátor). Takže nad přistávací oblast Apolla 17 (cca 30° v.d.) by se LRO měl dostat cca za 3 - 4 dny (tedy někdy kolem 11. - 12.7.2009). Pak by měl v cca jednodenních odstupech (někdy i méně) postupně přelétávat nad A11, A16, A15, A14, A12. Oblasti budou vždy solidně osvětlené (Sluncem relativně nízko nad obzorem). V příštích 14 dnech by tedy mělo být docela dost příležitostí ke snímkování "Apollo artefaktů". Uvidíme.

P.S.: Na stránce http://lroc.sese.asu.edu/whereislro/ je možno si v "Display Options" přepnout "Background Moon Map" na "Enhanced (annotated)" a na mapě jsou pak přímo vidět oblasti přistání A11 až A17. V příslušných dnech pak bude možno přelet určit "na minutu přesně".
 
08.7.2009 - 20:58 - 
Aleši, myslím že to máš správně.

Jen bych se to pokusil podle údajů té mapky a Space 40 mírně upřesnit:
momentální doba oběhu LRO - 120 minut
posun dráhy - o 1,1° západně / oběh
nejbližší "prúlet" teď kolem A17 bude ve 21:28 nad 66,1° vd
A17 přistálo v Taurus-Littrow na 30,46° vd

Do přeletu nad A17 zbývá (66,1 - 30,5) / 1,1 x 2 = cca 65 hodin.
Takže tuto sobotu 11.7. , zhruba ve dvě odpoledne SELČ.

Do přeletu nad A11 (23,28° vd) zbývá cca 78 hodin.
Takže tuto neděli 12.7. , zhruba ve 3 ráno SELČ.

Jak to bude v ty doby vypadat s osvětlením - výškou slunce nad místním obzorem? Z toho by šly vyvodit délky stínů sestupových modulů A17, A11 a jejich velikost v pixelech na obrázcích z LRO.
[Upraveno 08.7.2009 pospa]
 
09.7.2009 - 05:48 - 
V této fázi nemá sonda v plánu pořizování detailních snímků čehokoli, primárním cílem sondy není hledání stop Apolla kvůli několika pomatencům. 
09.7.2009 - 07:52 - 
citace:
V této fázi nemá sonda v plánu pořizování detailních snímků čehokoli, primárním cílem sondy není hledání stop Apolla kvůli několika pomatencům.
Davide, to je sice pravda, ALE : LRO je stále (až do konce srpna) ve fázi testování systémů a kalibrace vědeckého vybavení. A když už poletí nad místy přistání Apoll, nota bene v čase jednoho poměrně kulatého a významného výročí, proč by jeden z kalibračních snímků nemohli pořídit zrovna v ten pravý okamžik přeletu? Nejde o to vyvracet konspirační teorie, ale přispět k oslavám přistání Američanů na Měsíci něčím novým - aktuálním snímkem daného místa. Navíc by to byla příležitost připomenout tamní laické veřejnosti spojitost s novým programem Cx, který má USA na Měsíc vrátit.
Ty snímky by byly v této době určené hlavně pro magazíny typu LIVE atd, kde se na 100% oslavné články o A11 v nejbližších 14 dnech objeví...

Nezapomínejme, že na PR jsou v USA machři
 
09.7.2009 - 10:08 - 
Jestli dobře počítám, tak při přeletu nad rovníkem bude průmět dráhy LRO vždy o cca 33 km posunutý na západ oproti předchozímu orbitu.
Z výšky 50 km bude šířka záběru kamer NAC jen 5 km.
Pokud by nevyšel přelet nad A11 přesně v nadiru, mělo by v nejhorším případě stačit naklonit celý LRO i s kamerami o 18,5° vpravo nebo vlevo (orbit před nebo za), aby bylo místo přistání ve středu záběru, pokud by bylo v extrémním případě zrovna uprostřed mezi průměty drah.
To není zase tak moc.
Věřím že by to neměl být žádný větší problém, když si vzpomeneme výkon MRO při focení Phoenixe snášejícího se na padáku k povrchu Marsu. A myslím, že poloha LM A11 je taky dost přesně určená (0°40'26.69″N 23°28'22.69″E) díky laserovým retroreflektorům, zanechaným tam posádkou.
 
09.7.2009 - 10:50 - 
citace:
A když už poletí nad místy přistání Apoll, nota bene v čase jednoho poměrně kulatého a významného výročí, proč by jeden z kalibračních snímků nemohli pořídit zrovna v ten pravý okamžik přeletu?


Já bych také nejradši kalibroval podle něčeho o přesně známých rozměrech.

 

____________________
Áda
 
09.7.2009 - 10:57 - 
citace:

A myslím, že poloha LM A11 je taky dost přesně určená (0°40'26.69″N 23°28'22.69″E) díky laserovým retroreflektorům, zanechaným tam posádkou.


Tak ma napadlo ked tam je ten odrazac, LRO moze pouzit LOLA aby si na neho posvietil. By mal ziskat vyrazne lepsi odraz ako od povrchu.
 
09.7.2009 - 11:04 - 
citace:
Tak ma napadlo ked tam je ten odrazac, LRO moze pouzit LOLA aby si na neho posvietil. By mal ziskat vyrazne lepsi odraz ako od povrchu.
Nevím, jestli by ten odražený paprsek nebyl moc "ostrý" a nenadělal na přístrojích LRO víc škody než užitku. Přece jen LOLA je stavěná právě na odrazy od prachu a kamení a ne od zrcadel.
 
09.7.2009 - 23:44 - 
citace:
citace:
Tak ma napadlo ked tam je ten odrazac, LRO moze pouzit LOLA aby si na neho posvietil. By mal ziskat vyrazne lepsi odraz ako od povrchu.
Nevím, jestli by ten odražený paprsek nebyl moc "ostrý" a nenadělal na přístrojích LRO víc škody než užitku. Přece jen LOLA je stavěná právě na odrazy od prachu a kamení a ne od zrcadel.

Jsem líný o tom něco hledat, ale předpokládám, že laserový výškoměr vysílá velice krátké pulsy. To asi samo o sobě zajišťuje ochranu přijímače před příliš dokonalým odrazem, se kterým se musí počítat.
 
10.7.2009 - 09:51 - 
LOLA vysílá laserové pulsy o délce 6 ns, energii 2,4 mJ, λ = 1064 nm, frekvencí 28 Hz.
Generovaný paprsek prochází difrakčním optickým prvkem, který jej rozloží na 5 sasmostatných paprsků, které osvětlí povrch Měsíce. Z výšky 50 km bude každý puls na povrchu vytvářet vzor 5ti kruhů o průměru 5 m každý, s rozestupy 10 m od sebe po směru letu a šířkou pásu 50 m.
Odražený světelný výkon od běžného lunárního povrchu směrem k LRO, který bude zachycovat LOLA teleskop, má být pouze ~5% vyslané energie. Na takovéto hodnoty jsou detektory LOLA připraveny.

V případě odrazu od dokonalých zrcátek retroreflektorů (i když už asi mírně zaprášených), které vrací paprsky přesně zpět ke zdroji dopadajícího záření, bych odhadoval návrat ~80% vyslané energie.
Řekl bych, že to je mnohem víc, než na co jsou citlivé detektory stavěny.

viz. http://lunar.gsfc.nasa.gov/lola/
 
10.7.2009 - 10:26 - 
Navíc povrch Měsíce je tmavší než černé uhlí, odráží jen cca 7% dopadajícího světla, odražeče by čidlo mohly oslepit. 
10.7.2009 - 10:27 - 
Dvě NAC kamery jsou vypnuté a pokračují ve vysušování.
Poté co 3.7. - 5.7. pořizovaly kalibrační snímky, z kterých bylo patrné téměř dokonalé zaostření optiky, byly kamery znovu vypnuty a na několik dní zapnuty topidla, které mají zajistit dokonalé vysušení naakumulované vlhkosti v kompozitní konstrukci teleskopu, která tak má získat finální tvar a rozměry a zajistit dokonalou ostrost snímků.

http://lroc.sese.asu.edu/news/index.php?/archives/72-NAC-Imaging-Hiatus.html#extended
 
10.7.2009 - 10:49 - 
Podle LRO blogu http://lroupdate.blogspot.com/ bylo 8.7.2009 úspěšně dokončeno oživování všech 7 vědeckých přístrojů CRaTER, LEND, LROC, LOLA, LAMP, DLRE a Mini-RF.
Good job !

A včerejší záznam (9.7.) avizuje nové snímkování "požadovaných cílů" kamerami NAC, poprve v ne-nadir módu, na tuto neděli.

Jaképak cíle to asi budou?
Že by A17?
Nebo už A11?

[Upraveno 10.7.2009 pospa]
 
10.7.2009 - 11:56 - 
mise sice má v programu snímání míst přistání Apolla, ale až po splnění primární mise, t.j. tak za rok v rámci využití předpokládané delší životnosti sondy, než vyžaduje její vědecký cíl. 
10.7.2009 - 13:22 - 
citace:
mise sice má v programu snímání míst přistání Apolla, ale až po splnění primární mise, t.j. tak za rok v rámci využití předpokládané delší životnosti sondy, než vyžaduje její vědecký cíl.
Budu se opakovat, ale už naposledy:
Primární mise ještě nezačala! Až od 1.9.2009
Zatím probíhá kalibrace přístrojů. Do 31.8.2009
Součástí kalibrace přístrojů může být snímání téměř čehokoli. Když už bylo testováno snímání v nadir režimu, proč by nemohli v rámci šikmého snímání nafotit třeba přistávací sekci LM, o kterém (jak Adolf správně poznamenal) přesně víme jaké má rozměry a +/- barvy a reflexní vlastnosti.

Proč se Davide té lákavé představě tak zarputile bráníš?
Ty to nechceš vidět co nejdřív?
Nebo se "bojíš" toho, co tam uvidíme?
 
10.7.2009 - 13:27 - 
Nebo se "bojíš" toho, co tam uvidíme?
To je fór, ne?
 
10.7.2009 - 13:28 - 
citace:
mise sice má v programu snímání míst přistání Apolla, ale až po splnění primární mise, t.j. tak za rok v rámci využití předpokládané delší životnosti sondy, než vyžaduje její vědecký cíl.

Srovnání změn, která na povrchu proběhly od zběžného mapování při misích Apollo, tedy nebezpečí meteoritů, je určitě klíčové pro případné plánování nějaké dlouhodobé expedice a myslím, že patří do cílů na první rok.
 
10.7.2009 - 13:37 - 
citace:
Nebo se "bojíš" toho, co tam uvidíme?
To je fór, ne?
samo, že je to fór. všiml sis dubeste toho smajlíka na konci věty?

už prostě nevím jak jinak bych se naladil na Davidovy myšlenkové vlny, abych pochopil o co mu jde ....
 
10.7.2009 - 13:40 - 
Zbytky Apolla na Mesici jsou tak atraktivni cil ze si ho NASA proste nemuze nechat ujit. Urite ty fotky budou, otazka je jestli za tyden ci za mesic.  
10.7.2009 - 13:47 - 
citace:
Zbytky Apolla na Mesici jsou tak atraktivni cil ze si ho NASA proste nemuze nechat ujit. Urite ty fotky budou, otazka je jestli za tyden ci za mesic.
Já bych viděl to časové dilema mírně jinak: zveřejní ty fotky hned po pořízení - v neděli 12.7. , nebo až na výročí přistání A11 - v pondělí 20.7. ?
 
10.7.2009 - 14:04 - 
Jste připraveni na tento pohled:

http://www.google.com/moon/#lat=0.655815&lon=23.471203&zoom=18&apollo=


 
10.7.2009 - 14:26 - 
citace:
LOLA vysílá laserové pulsy o délce 6 ns, energii 2,4 mJ, λ = 1064 nm, frekvencí 28 Hz.
Generovaný paprsek prochází difrakčním optickým prvkem, který jej rozloží na 5 sasmostatných paprsků, které osvětlí povrch Měsíce. Z výšky 50 km bude každý puls na povrchu vytvářet vzor 5ti kruhů o průměru 5 m každý, s rozestupy 10 m od sebe po směru letu a šířkou pásu 50 m.
Odražený světelný výkon od běžného lunárního povrchu směrem k LRO, který bude zachycovat LOLA teleskop, má být pouze ~5% vyslané energie. Na takovéto hodnoty jsou detektory LOLA připraveny.



Nejak se mi to nezda. Vzhledem k albedu bych to tipoval ze 5% energie se od povrchu odrazi a 95% pohlti.
Energie paprsku se rozlozi do 5-ti kruhu kazdy o 5m prumeru. 5% teto energie se odrzi zpet a rozlozi se jeste do mnohem vetsiho prostoru.
Vzhledem k rozptylu tak dorazi zpet k sonde nula nula nic energie.

citace:

V případě odrazu od dokonalých zrcátek retroreflektorů (i když už asi mírně zaprášených), které vrací paprsky přesně zpět ke zdroji dopadajícího záření, bych odhadoval návrat ~80% vyslané energie.
Řekl bych, že to je mnohem víc, než na co jsou citlivé detektory stavěny.

viz. http://lunar.gsfc.nasa.gov/lola/


Misto 5% z nula nula nic mame 80% z nula nula nic. Zrejme nic co by mohlo poskodit senzory.
 
10.7.2009 - 14:34 - 
Laserový diaľkomer/výškomer LOLA a Laser Ranging Retroreflector z misií Apollo
Energia pulzu 2,7mJ; dĺžka impulzu 6ns - vychádza mi výkon 450 000W O-O počítam dobre?
Celková aktívna plocha Laser Ranging Retroreflector z expedícií Apollo je asi 0,03-0,04m2 - to znamená, že z celkovej laserom ožiarenej plochy asi 100m2 (5 kruhov s priemerom 5m - z toho hustota výkonu asi 4500W na m2 - asi 3,5x viac ako ožiarenie Slnkom) zaberie odrážač asi 0,3 -0,4 promile a späť odrazí 180W výkonu, ten sa ale cestu k družici opäť rozloží na plochu asi 20m2 (kruh s priemerom 5 metrov), takže hustota odrazeného výkonu je asi 9-10W na m2. To nemôže detektor ohroziť, dokonca si myslím, že nedôjde ani k jeho zahlteniu, pretože detektor je zrejme stavaný tak, aby bol schopný pracovať aj nad osvetlenou stranou Mesiaca, kde naň trvalo dopadá podstatne väčší výkon od slnečného žiarenia odrazeného od mesačného povrchu.

citace:
Srovnání změn, která na povrchu proběhly od zběžného mapování při misích Apollo, tedy nebezpečí meteoritů, je určitě klíčové pro případné plánování nějaké dlouhodobé expedice a myslím, že patří do cílů na první rok.
To celkom určite, preto sa tiež snažili o čo najväčšie rozlíšenie, aby zachytili čo najjemnejšie detaily - dopady veľkých telies sú zriedkavé a dajú sa zaregistrovať aj zo Zeme (či už samotný dopad alebo väčšie krátery), pre budúce pilotované misie a stále základne je ale dôležité vedieť, ako je to s ostrelovaním drobnými telesami hlboko pod 1 kilogram.
[Upraveno 10.7.2009 Alchymista]
 
10.7.2009 - 15:33 - 
citace:
Celková aktívna plocha Laser Ranging Retroreflector z expedícií Apollo je asi 0,03-0,04m2
Jsi skoro o řád vedle.
Na Měsíci jsou celkem tři odražeče. Dva, dovezené A11 a A14, se skoro stejnými vnějšími rozměry 68 x 64 cm, mají shodnou efektivní plochou 0,11 m2. (100 x d3,8 cm)
Poslední LRRR z A15 je bedna 100 x 60 cm s efektivní odraznou plochou 0,34 m2. (300 x d3,8 cm)

Ale studovat citlivost všech senzorů na LRO se mi zrovna nechce, takže uvidíme jestli si troufnou na LRRR někdy "bliknout" laserem z tak malé vzdálenosti, nebo ne.
 
10.7.2009 - 19:07 - 
Kalibrace znamená seřízení přístrojů, aby měly maximální výkon, pro smysluplné snímání přistávacích oblastí Apolla bude třeba právě tento maximální výkon a ten bude k dispozici až po splnění primární mise. Samozřejmě není zcela vyloučeno, že by náhodou při kalibraci byly zachyceny přistávací oblasti Apolla, ale pravděpodobnost je nesmírně malá. Pokud bych chtěl vidět přistávací oblasti Apolla, můžu se podívat na snímky či videa pořízená před čtyřiceti lety a budu mít rozlišení nikoli 30-50 cm, ale zlomky milimetru. 
10.7.2009 - 20:33 - 
citace:
Pokud bych chtěl vidět přistávací oblasti Apolla, můžu se podívat na snímky či videa pořízená před čtyřiceti lety a budu mít rozlišení nikoli 30-50 cm, ale zlomky milimetru.
Z vtedajšieho videa ani náhodou a z kamery tak isto.
Navyše dôležité sú práve zmeny, ktoré sa za tie roky udiali. Alebo neudialy...
 
<<  3    4    5    6    7    8    9  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.164250 vteřiny.