|
Zakládám novou niť věnovanou obecným otázkám "kosmického smetí"
Viz též:
Téma: Čínský ASAT - zásah FY-1C
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=1&tid=1056
Otázkám spojeným s kosmickým smetím se věnuje e-zin "Orbital Debris Quarterly News", který vydává JSC v Houstonu.
http://www.orbitaldebris.jsc.nasa.gov/newsletter/newsletter.html
V čísle vol. 10/Iss. 3 (July 2006) je zajímavý článek o analýze stop po impaktech na raketoplánu Discovery po letu STS-114 (str. 2 a 3) ____________________
Antonín Vítek |
|
Tak po "šrapnelu", který způsobili Číňani svým pokusem s protidružicou zbraní, máme tady další průšvih.
Dne 2007-02-19 kolem 17:15 UT došlo k explozi stupně Briz-M (Breeze-M), mezinárodní označení 2006-006B, katalogové číslo 28944 nad Austrálii. O půl oběhu později radiolokátory systému NORAD (severoamerická protivzdušná obrana) zaregistrovaly přes 500 úlomků.
Tento stupeň měl původně 2006-02-28 vynést na přechodovou dráhu ke stacionární družici Arabsat 4A alias Badr 1 (2006-006A, 28943), viz
http://www.lib.cas.cz/www/space.40/2006/I006A.HTM
ale právě pro závadu na tomto stupni (jeho druhý zážeh skončil předčasně a další práce se stupněm již nebyla možná) se na plánovanou dráhu nedostal. Družice byla později likvidována navedením do atmosféry Země (dne 2006-03-24), ale stupeň zůstal na dráze 495 - 14705 km, sklon 51,5 stupně. Obsahoval zhruba polovinu počátečního množství pohonných látek a nyní došlo k jejich explozi.
Zatím (2006-02-21 10:00 SEČ) nebyly žádné úlomky katalogizovány. Situaci budu sledovat a dám na tuto niť až budou nové údaje. Pokusím se také zjistit, jaká je pravděpodbnost, že by úlomky mohly v blízké době ohrozit ISS.
____________________
Antonín Vítek |
|
Tak to je sila. Spomínaný výbuch sa podaril zaznamenat astronomom v Austrálii. Kliknite na http://www.spaceweather.com/
Nemáte náhodou informácie o pozorovaní podobných výbuchov v minulosti? |
|
citace:
... Nemáte náhodou informácie o pozorovaní podobných výbuchov v minulosti?
Nevím o žádném, a pokud jsem sledoval zmíněný e-zin vydávaný v JSC, tak přímé pozorování takové exploze nebylo dosud registrováno (exaktně vzato to nebylo ani tentokrát; to, co v Austrálii pozorovali, byl jen oblak spalin po explozi, nikoli exploze samotná).
Běžně se opticky (včetně amatérů) pozoruje vypouštění zbytků KPL z posledních stupňů. Na konferenci SeeSat-L se na to organizují pozorovací kampaně.
Stále (2007-02-22 09:00 SEČ) ještě není žádný úlomek Brízu katalogizován.
____________________
Antonín Vítek |
|
| Viz též http://www.astro.cz/apod/ap070222.html |
|
Popiska na astro.cz byla dost zjednodušená a mírně zavádějící.
Analýzou tohoto z Austrálie pořízeného snímku se zabýval Daniel Deak (jeden z významných pozorovatelů družic z Ontaria v Kanadě). Je třena podotknout, že to, co vypadá na obrázku jako kometa, vůbec ve skutečnosti nevypadalo jako kometa, ale jako stále se rozšiřující kulovitý oblak plynu, zářícího rozptýleným slunečním zářením.
Špička vpravo je nejmenší zachycený oblak - prakticky v okamžiku exploze stupně, mlhovinová část na levém konci ja okraj oblaku v okamžiku skončení expozice. Oblak se rozpínal a putoval mezi hvězdami směrem zprava doleva. Expozice trvala 30 minut (od 16:50 UTC do 17:20 UTC 2007-02-19, tedy 01:50 až 02:20 2007-02-20 místního času v Západní Austrálii; místo pozorování mělo souřadnice 31°40'0" j.š., 116°0'0" v.d.).
Dalekohled byl pointován na hvězdy, nikoli na tento objekt, který se objevil až v průběhu expozice. (Když snímkujete kometu, tak naopak sledujete - pointujete - tu kometu a pokud je blízko a rychle se pohybuje po obloze, hvězdy se změní na úsečky.)
Kombinací známých souřadnic místa pozorování a známých parametrů dráhy objektu 2006-006B před explozí Deak spočítal, že k explozi došlo 2007-02-19 17:10:30 UTC +/- 1 sekunda.
Z popisku na astro.cz nepřímo vyplývá, že to co je na obrázku, jsou úlomky rakety. To ale není pravda, je to plyn - z menší části spalné zplodiny exploze, většinou ale neshořelé a ve vakuu se roztylující zbytky pohonných látek.
Dávám (za pár minut) na SPACE-40 na stránku startu 2006-006 stručné informace i s odkazy na původní zdroje (i s komentářem autora snímku). Jinak ten obrázek je na různých webech a anglické popisky jsou (většinou) přesnější.
[Upraveno 23.2.2007 poslal avitek] ____________________
Antonín Vítek |
|
| Na http://www.space.com/spacenews/debrisweb_022307.html sa objavila informácia o ešte jednom výbuchu ,a to bližšie nešpecifikovaného posledného stupna rakety Proton, ktorý sa udial 14. februára a údajne bol sfotografovaný pozorovatelmi z Fínska. Nikde inde som však túto informáciu nezachytil, takže neviem nakolko je hodnoverná. |
|
citace:
Na http://www.space.com/spacenews/debrisweb_022307.html sa objavila informácia o ešte jednom výbuchu ,a to bližšie nešpecifikovaného posledného stupna rakety Proton, ktorý sa udial 14. februára a údajne bol sfotografovaný pozorovatelmi z Fínska. Nikde inde som však túto informáciu nezachytil, takže neviem nakolko je hodnoverná.
Ta zatím nikde jinde nepublikovaná zpráva je od dr. Kelso, což je profesionál, zabývající se vývojem programů pro výpočet možných kolizí mezi družice a úlomky. Takže informace od něj se musí brát vážně. Co se týče výroku "blíže nespecifikovaný poslední stupneň! tak upřesňuji:
Nejedná se o poslední stupeň, ale o pomocný raketový motor (ruské označení SOZ = sistěma obespečenija zapuska). Dvojice těchto motorových jednotek na kapalné pohonné látky, dopravované do komory motoru přetlakem plynu, se používá k rozběhu posledních stupňů typu DM (v angličtině se pro takové pomocné motory používá termín "ullage motors"). Malé zrychlení, které vyvolají, způsobí, že pohonné látky v nádržích stupně SM klesnou na dno nádrží a mohou být bez problémů nasávány do potrubí k motorům. Po vykonání této funkce se motorové bloky SOZ odhazují. Zůstávají v nich vždycky nějaké zbytky hypergolických pohonných látek a dost často explodují. Není to u nich nic neobvyklého.
Zatím nevím, o který z těchto SOZů šlo; vím jen, že zatím z posledních byly na dráze např. 2005-010D (kat. č. 28632), 2005-050E (28919), 2005-050F (28920), 2006-062G (29680) a 2006-062H (29682).
____________________
Antonín Vítek |
|
Podle BBC z tohoto pondělka (2007-02-16) americké kosmické velitelství dosud identifikovalo 1111 úlomků z exploze stupně Briz-M (Breeze-M), který vynášel družici Arabsat 4. Zatím však žádný z nich nebyl katalogizován.
____________________
Antonín Vítek |
|
| Zajímal by mně stupeň nebezpečí dopadu částí umělých kosmických těles zpět na Zemi, především na leteckou, lodní dopravu a obydlené částí. Řada z nich, na př. Progresy mají řízený sestup do určité oblasti oceánu, přesto se pokud vím nevydává žádná výstraha, kam a kdy by mohly zbytky dopadnout, jako bylo provedeno u Miru. Značná část těles, především poslední stupně raket včetně jejich motorů nemají vůbec řízený bod zániku. Jak časté jsou nálezy zbytků takových těles, nebo pozorování jejich dopadu do moře? Je toto nebezpečí větší než u meteoritů? Samozřejmě, nikdo asi nemá exaktní rozbor, jde mi spíše o názor na věc. |
|
citace:
Zajímal by mně stupeň nebezpečí dopadu částí umělých kosmických těles zpět na Zemi, především na leteckou, lodní dopravu a obydlené částí. Řada z nich, na př. Progresy mají řízený sestup do určité oblasti oceánu, přesto se pokud vím nevydává žádná výstraha, kam a kdy by mohly zbytky dopadnout, jako bylo provedeno u Miru. Značná část těles, především poslední stupně raket včetně jejich motorů nemají vůbec řízený bod zániku. Jak časté jsou nálezy zbytků takových těles, nebo pozorování jejich dopadu do moře? Je toto nebezpečí větší než u meteoritů? Samozřejmě, nikdo asi nemá exaktní rozbor, jde mi spíše o názor na věc.
U Progressů jsou vydávány výstražné zprávy NOTAM (pro leteckou dopravu) a NOTMAR (pro námořní dopravu), které vymezují nebezpečnou oblast a dobu, po kterou se mají letadla a lodě příslušné oblasti vyhýbat. Stejně taky se podobné výstrahy dávají v případě startů nosných raket pro oblasti, do nichž by plánovaně měly dopadat jednotlivé stupně nosných raket, přičemž za nebezpečnou oblast se většinou počítá i celý prostor nad nímž prolétá 1. stupeň nosné rakety (plus něco do šířky - má to v podstatě tvar lichoběžníku, s užší základnou kolem rampy, širší za dopadovou oblastí 1. stupně - to kdyby raketa "zakufrovala").
Co se týče objektů, které se dostaly na oběžnou dráhu, tak tam jsou sice počítány pravděpdobné doby zániku, ale s výjimkou družic a jiných těles na velmi protáhlých eliptických drahách a v případě, že se nějakými vlivy (většinou lunisolární gravitační poruchy dráhy) prudce sníží perigeum, tak předpověď i jen na několik hodin dopředu je velmi nepřesná, a mnohdy doba zániku je stanovena s přesností na desítky minut, to znamená, že k zániku může dojít třeba i kdykoli v průběhu celého oběhu kolem Země.
U Progressů je velká šance, že přežije příruba stykovacího uzlu, která je velmi masivní.
Velká šance na přežití u běžných menších družic (o hmotnostech tak do půl tuny) není příliš velká. Větší šanci mají např. poslední stupně, která mají velký objem a jsou lehké, proto se brzdí rychleji, u kterých dojde k podstatnému zbrzdění většinou v průběhu "hoření" pláště rakety. Mezitím rychlost objektu klesna natolik, že to, co bylo uvnitř, tak pak vypadne, ale rychlost je už tak malá, že to neshoří. Navíc řada těch "střev" nosných raket je někdy z velmi tepelně a mechanicky odolných materiálů. Proto např. se poměrně často nacházejí titanové nádrže na plynné hélium nebo dusík, používané jednak pro tlakování nádrží vyšších stupňů, nebo na ovládání pneumatických systémů (např. ovládání ventilů).
Co si pamatuji, tak naposledy takhle byly někde na Středozápadě USA (nevím přesně, snad v Arizoně) nalezeny nádrže na helium z 2. stupně Delty 2.
Celkové vzato je pravděpodobnost škod na majetku velmi malá a něni znám případ, že by padajícím "kosmickým smetím" byl někdo zabity. Říká se, ale může to být "folklór", že při pádu zbytků Saljutu 7 na území Argentiny, to zabilo jednu krávu.
____________________
Antonín Vítek |
|
Mám v hlavě jakýsi údaj, že počátkem 70-tých let zabil zbytek imperialistické UDZ (rozuměj USA) krávu na Kubě. Byla to pravda, nebo propaganda???!  |
|
Posílám na ukázaku příklad NOTAM (je to pro plánovaný start rakety H-2A v září 2006):
A3403/06 (09/033) - RESTRICTED AREA ACTIVATED CARF NR. 813 ON JAXA
H-IIA ROCKET NO. 10 STATIONARY RESERVATION WITHIN AN AREA BNDD BY
1719N/13322E 1643N/13543E 1145N/13426E 1220N/13206E SFC UNL 12 SEP
03:00 UNTIL 12 SEP 06:00
A3388/06 (09/028) - RESTRICTED AREA ACTIVATED CARF NR. 810 ON JAXA
H-IIA ROCKET NO. 10 STATIONARY RESERVATION WITHIN AN AREA BNDD BY
1719N/13322E 1643N/13543E 1145N/13426E 1220N/13206E SFC UNL 11 SEP
03:00 UNTIL 11 SEP 06:00
A3375/06 (09/026) - RESTRICTED AREA ACTIVATED CARF NR. 808 ON JAXA
H-IIA ROCKET NO. 10 STATIONARY RESERVATION WITHIN AN AREA BNDD BY
1719N/13322E 1643N/13543E 1145N/13426E 1220N/13206E SFC UNL 10 SEP
03:00 UNTIL 10 SEP 06:00
____________________
Antonín Vítek |
|
Na Internetu se objevilo nové číslo e-zinu Orbital Debris Quarterly News:
http://www.orbitaldebris.jsc.nasa.gov/newsletter/pdfs/ODQNv11i3.pdf
V čísle samozřejmě pokračuje sledování osudu úlomků z pokusu s protidružicovou zbraní proti čínské družici FY-1C. Kromě toho je tam velmi zajímavý dlouhý článek o zkoumání poškození radiátoru raketoplánu Atlantis během letu STS-115 (s bohatou obrazovou dokumentací).
Doporučuji k přečtení nebo alespoň k prohlédnutí obrázků a grafů.
____________________
Antonín Vítek |
|
V souvislosti s kosmickým smetím mně napadl obecnější dotaz ohledně kosmického práva.
V sekci Základy jsou pod tématem Kosmické právo zmiňovány několik desítek let staré články zabívající se definicí kosmického prostoru a kosmických objektů. Z nich vyplývá, že snad stále neexistují mezinárodní právní úpravy, které by tyto pojmy jasně vymezovaly a následně se zabývaly jednoznačným určením viny za případné škody způsobené v kosmickém prostoru, nebo kosmickými objekty.
Platí stále tento stav, nebo došlo ke změnám?
A co využívání surovin na jiných kosmických tělesech, třeby výroba paliva pro návrat z Měsíce, nebo Marsu? Je vše dovoleno, pokud to bude sloužit "mírovým" účelům? Nebo záleží jen na svědomí států a soukromých firem, potažmo jednotlivců?
|
|
| Existují dohody a smlouvy OSN o využití vesmírných zdrojů. Ale ty se dají vypovědět, takže v reálu platí: co si kdo dokáže urvat, je jeho a ostatní nemají legálně nárok, pokud dokáže jiný stát totéž (těžit na asteroidech nebo Měsíci), dohodnou se spolu k oboustranné spolehlivosti. |
|
citace:
Existují dohody a smlouvy OSN o využití vesmírných zdrojů. Ale ty se dají vypovědět, takže v reálu platí: co si kdo dokáže urvat, je jeho a ostatní nemají legálně nárok, pokud dokáže jiný stát totéž (těžit na asteroidech nebo Měsíci), dohodnou se spolu k oboustranné spolehlivosti.
OK.
A co odpovědnost za škody? Pokud neexistuje přesná definice kosmického prostoru (patřícího nikomu a všem) versus vzdušný prostor svrchovaných států, bude asi těžké určit podle jakého práva se budou případné škody řešit. Podle Kosmického, leteckého, nebo jiného práva? Nebo majitel, či vysílající země prostě zničený objekt či kosmonauty odepíše a mávne rukou?
Nabízí se analogie s lodní dopravou - mezinárodní vody versus pobřežní vody.
Na poslední Kosmos-News Party 2008 doc. Perek například zmiňoval podivné právní nároky některách rovníkový států na geostacionární dráhu (zejména v 70.létech). Z jeho vyprávění jsem pochopil, že situace se více méně nechala vyšumět do ztracena a právníci v OSN za posledních 20 - 30 let s ničím novým nepřišli.
Jak je vidět z příspěvků na tomto vlákně, kosmického smetí rapidně přibývá a bude hůř. Kosmická doprava je dostupnější více zemím - zhoustne a "kvalita" klesne, do kosmu brzo naplno vstoupí soukromé subjekty, rozjede se kosmická turistika, soukromé kosmodromy a právní vakuum pokračuje ...
Nebo se mýlím? |
|
citace:
citace:
Existují dohody a smlouvy OSN o využití vesmírných zdrojů. Ale ty se dají vypovědět, takže v reálu platí: co si kdo dokáže urvat, je jeho a ostatní nemají legálně nárok, pokud dokáže jiný stát totéž (těžit na asteroidech nebo Měsíci), dohodnou se spolu k oboustranné spolehlivosti.
OK.
A co odpovědnost za škody? Pokud neexistuje přesná definice kosmického prostoru (patřícího nikomu a všem) versus vzdušný prostor svrchovaných států, bude asi těžké určit podle jakého práva se budou případné škody řešit. Podle Kosmického, leteckého, nebo jiného práva? Nebo majitel, či vysílající země prostě zničený objekt či kosmonauty odepíše a mávne rukou?
Nabízí se analogie s lodní dopravou - mezinárodní vody versus pobřežní vody.
Na poslední Kosmos-News Party 2008 doc. Perek například zmiňoval podivné právní nároky některách rovníkový států na geostacionární dráhu (zejména v 70.létech). Z jeho vyprávění jsem pochopil, že situace se více méně nechala vyšumět do ztracena a právníci v OSN za posledních 20 - 30 let s ničím novým nepřišli.
Jak je vidět z příspěvků na tomto vlákně, kosmického smetí rapidně přibývá a bude hůř. Kosmická doprava je dostupnější více zemím - zhoustne a "kvalita" klesne, do kosmu brzo naplno vstoupí soukromé subjekty, rozjede se kosmická turistika, soukromé kosmodromy a právní vakuum pokračuje ...
Nebo se mýlím?
Pan Perek na Kosmos-News Party 2008 uvedl, že odpovědnost za škody v kosmickém prostoru, při návratu těles na Zemi, apod. spadá výhradně na úkor státu, v jehož rámci je mise realizována.
Vysvětluji si to tedy tak, že je v kompetenci každého státu určit pro fyzické a právnické osoby realizující kosmické mise svá vnitřní pravidla tak, aby omezil případná rizika a snížil tak případný mezinárodní postih.
Pokud vím, tak k některým mezinárodním vyrovnáním skutečně došlo, např. při kompenzacích za zamořený terén po neúspěšných startech Ruských raket (Proton, Dněpr), atd. |
|
citace:
Pan Perek na Kosmos-News Party 2008 uvedl, že odpovědnost za škody v kosmickém prostoru, při návratu těles na Zemi, apod. spadá výhradně na úkor státu, v jehož rámci je mise realizována.
Vysvětluji si to tedy tak, že je v kompetenci každého státu určit pro fyzické a právnické osoby realizující kosmické mise svá vnitřní pravidla tak, aby omezil případná rizika a snížil tak případný mezinárodní postih.
Dejme tomu.
Existují tedy podle Vás nové zákony, podle kterých se dá vyřešit třeba následující modelový příklad? :
Úspěšně otestované kosmické(?) letadlo (raketoplán?) Space Ship 2 poveze při vyhlídkovém balistickém kosmickém(?) letu v roce 2013 několik civilních platících cestujících, kteří sice před letem podepíšou reverz, že vše podnikají na vlastní riziko, ale přesto jsou to občané nějakého státu. Organizace, zajišťující tyto "výlety" má stále aktuální informace o kosmickém smetí, ale bohužel během letu se loď srazí s neevidovaným kusem kosmického smetí a je i s pasažéry zničena. Třeba ve výšce 115 km nad Zemí. Třeba nad územím USA.
Stala se tato událost v kosmu, nebo ve vzušném prostoru USA?
Povede vůbec nějaká instituce nějaké vyšetřování této události?
Americký úřad pro civilní letectví?
Podle mezinárodních leteckých právních předpisů?
Ponese někdo za tuto tragickou událost odpovědnost?
Bude někdo někým nucen předejít opakování takovéto události?
A jak? |
|
citace:
:
Úspěšně otestované kosmické(?) letadlo (raketoplán?) Space Ship 2 poveze při vyhlídkovém balistickém kosmickém(?) letu v roce 2013 několik civilních platících cestujících, kteří sice před letem podepíšou reverz, že vše podnikají na vlastní riziko, ale přesto jsou to občané nějakého státu. Organizace, zajišťující tyto "výlety" má stále aktuální informace o kosmickém smetí, ale bohužel během letu se loď srazí s neevidovaným kusem kosmického smetí a je i s pasažéry zničena. Třeba ve výšce 115 km nad Zemí. Třeba nad územím USA.
Stala se tato událost v kosmu, nebo ve vzušném prostoru USA?
Povede vůbec nějaká instituce nějaké vyšetřování této události?
Americký úřad pro civilní letectví?
Podle mezinárodních leteckých právních předpisů?
Ponese někdo za tuto tragickou událost odpovědnost?
Bude někdo někým nucen předejít opakování takovéto události?
A jak?
Kosmické smetí 115 km vysoko lze nějak předpovídat? To už snad musí na sestupu. Ne že by na tom tolik záleželo, ale přeci jen 115 km je asi ještě dost nízko na to aby to zrovna USA považovali za svůj prostor. |
|
- Stala se tato událost v kosmu, nebo ve vzušném prostoru USA?
Pokiaľ občan USA prekročí výšku 100 km, má právo nazývať sa astronautom - z toho my tak nejak vychádza, že v tejto výške leží hranica oficiálne uznaného kozmického priestoru. citace:
Za kozmické teleso sa podľa definície prijatej medzinárodným výborom pre kozmický výskum COSPAR pokladá taký hmotný objekt, ktorý vykoná okolo Zeme najmenej jeden úplný obeh, alebo zotrvá v kozmickom priestore najmenej 90 minút. Vzhľadom k tomu, že hranice kozmického priestoru neboli doposiaľ právne stanovené, je táto definícia do značnej miery vágna. Pre účely registrácie svetových rekordov súvisiacich s kozmonautikou stanovila Medzinárodná letecká federácia FAI ako hranicu medzi atmosférou a kozmickým priestorom výšku 100 km nad geoidom.
- Povede vůbec nějaká instituce nějaké vyšetřování této události?
Celkom určite. V takmer každom štáte, pokiaľ dôjde k usmrteniu osôb akýmkoľvek spôsobom (alebo existuje možnosť cudzieho zavinenia) musí prebehnúť nejaké vyšetrovanie.
- Americký úřad pro civilní letectví?
Veľmi pravdepodobne - zrejme v spolupráci s NASA alebo nejakou podobnou organizáciou. Treba vychádzať z toho, že nejaký úrad - a to pravdepodobne americký úrad pre letectvo - musí každému pilotovanému lietajúcemu dopravnému prostriedku pohybujúcemu sa vo vzdušnom priestore USA alebo registrovanom v USA vydať nejaký certifikát či osvedčenie na prevádzku (pokiaľ takéto osvedčenie nezískal od iného podobného úradu alebo v inom štáte - potom musí existovať dohoda o vzájomnom uznávaní certifikátov).
Nejaký podobný certifikát teda musí zrejme mať aj SpaceShuttle, záleží na tom, v akej kategórii. Kategórií je totiž viac a požiadavky v nich sú veľmi rozdielne. V predpisoch existuje aj kategória "experimental", do ktorej sa dá zahrnúť doslova čokoľvek.
- Podle mezinárodních leteckých právních předpisů?
Ťažko povedať, ale určite sa k nim bude prihliadať.
- Ponese někdo za tuto tragickou událost odpovědnost?
Zrejme prevádzkovateľ dopravného prostriedku, teoreticky aj pôvodca trosky, ktorá nehodu zavinila, ale to je veľmi obtiažne vysledovať a hlavne dokázať, že mu pôvodne troska patrila a zavinil jej vznik.
Pokiaľ by došlo k zrážke s aktívnym objektom na obežnej dráhe, tak vinu zrejme ponesie prevádzkovateľ objektu vypusteného neskôr (ako druhý v poradí), pretože si mal overiť, že dráha je v danom čase voľná.
- Bude někdo někým nucen předejít opakování takovéto události? A jak?
Záleží na tom aká udalosť.
Zrážka - ako taká je nepredvídateľná, takže v tomto sú akékoľvek opatrenia asi nerealizovateľné.
Straty na životoch - SpaceShip2 by zrejme prišiel o certifikát alebo by aspoň bola pozastavená jeho prevádzka a bolo by napríklad vynútené lietanie v skafandroch alebo niečo podobné. [Upraveno 12.6.2008 poslal Alchymista] |
|
citace:
- Stala se tato událost v kosmu, nebo ve vzušném prostoru USA?
Pokiaľ občan USA prekročí výšku 100 km, má právo nazývať sa astronautom - z toho my tak nejak vychádza, že v tejto výške leží hranica oficiálne uznaného kozmického priestoru.
Přece jen to v USA vzniklo ještě než tam objevili kilometry , takže jako pěknou hranici pro termín astronaut je výška 50 mil (asi 80 km). Jinak za hranici kosmického prostoru se považuje právě výška 100 km. |
|
| Vyšetřovala by to NTSB a FAA spolu s FBI (riziko teroristického útoku). Cestující budou mít možnost se pojistit. Problémem bude, že soudy na určení odpovědnosti trvají dlouho i v USA a provozovatel družice (trosky) se odpovědnosti bude bránit - není jeho povinnost hlídat každý kousek, družici přece nechal zničit v atmosféře, ten kus může být z jiné družice atd. Nakonec se o ty nároky podělí pojišťovna a provozovatel. Provoz by byl pozastaven jen do doby zjištění příčiny, pak už by bylo na provozovateli, jaké opatření přijme, myslím ale, že s lehkými skafandry se počítá už teď. |
| 13.6.2008 - 09:22 - Slávek | |
|
| Mezinárodně uznávanou hranicí kosmického prostoru je 8O.467,2 m nad mořem, což je oněch cca 5O mil. |
|
citace:
Mezinárodně uznávanou hranicí kosmického prostoru je 8O.467,2 m nad mořem, což je oněch cca 5O mil.
¨
Je to skutešně v nějakém mezinárodním zákoně, nebo je to jen něčí dohoda pro nějaký specifický účel?
Znamená to tedy, že jako vzdušný prostor státu, který si každý stát vojensky brání, řídí, povoluje vstupy, pohyby, atd se skutečně oficiálně bere prostor ohraničený svislým průmětem státní hranice do výšky 50 mil nad hladinou moře? |
|
| 50 mil je norma USAF, jiné společnosti jako FAI a COSPAR uznávají za hranici Kármanovu hranici (Kárman line) a to je 100 km nad mořem (původně nad terénem). |
|
citace:
50 mil je norma USAF, jiné společnosti jako FAI a COSPAR uznávají za hranici Kármanovu hranici (Kárman line) a to je 100 km nad mořem (původně nad terénem).
Takže je to tak, jak jsem předpokládal: jednoznačná a jednotná definice hranice kosmického prostoru a z toho vyplývající další souvislosti zřejmě stále neexistuje!
Jen pro upřesnění: aktuální FAI Constitution dokument z r. 2008 definuje hranici kosmických aktivit pro potřeby FAI 100 km nad povrchem Země, tedy ne nad mořem (Astronautics - For FAI purposes, activity more than 100 kilometres above the earth's surface)
|
|
S tými 80km - 50 míľami v USA som si nebol celkom istý, tak som to vo svojom príspevku "opravil" 
Mala by (musí?) existovať nejaká všeobecne (alebo oficiálne) uznávaná hranica, pokiaľ siaha výsostný vzdušný priestor štátov - teda priestor s podobným režimom, ako majú výsostné vody na moriach a oceánoch.
V opačnom prípade vzniká celkom dosť komplikovaná situácia - hlavne vojensko-politicky a mocensky - okolo problematiky "narušiteľov vzdušného priestoru štátu". V počiatočnom období kozmonautiky sa to tuším riešilo, a muselo sa dospieť k nejakým oficiálne uznávaným záverom, ktoré sú platné aj dnes, keď už existujú prostriedky na vynútenie rešpektovania nedotknuteľnosti výsostného vzdušného priestoru silou (proste zbraňové systémy, schopné ničiť ciele v celom rozsahu až do výšky cca 1000km).
Nad rôznymi protestami proti preletom kozmických telies nad územím rovníkových krajín z Afriky, strednej a južnej Ameriky alebo Ázie sa dá mávnuť rukou - "tak nám v preletoch zabráňte  " - ale nedá sa to urobiť, pokiaľ sú to krajiny ako USA, ZSSR/Rusko, Ukrajina, štáty EÚ a NATO, alebo Čína a India, teda krajín, ktoré disponujú potrebnou technikou a technológiou a sú schopné vytvoriť alebo získať prostriedky, ktorými by dokázali preletom skutočne zabrániť a "narušiteľov" zničiť.
Doposiaľ sa tak nestalo - takže buď existuje nejaká všeobecná dohoda či norma, alebo sa vytvorilo nejaké všeobecne uznávané "zvykové právo". |
|
| Karmanova hranice je pro většinu zemí jaksi neoficiálně uznávanou hranicí, v mezinárodním právu ale taková hranice není stanovena. Jestli někdo zjistíte, že už se to nějak změnilo, tak mi to prosím nějak dejte vědět. |
|
| http://en.wikipedia.org/wiki/K%C3%A1rm%C3%A1n_line |
|
