|
| Bajterek oznámil, že mají problémy s projektem pozemního zařízení na Bajkonuru, takže tam první starty Angary sklouzly na rok 2018! ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Bajterek oznámil, že mají problémy s projektem pozemního zařízení na Bajkonuru, takže tam první starty Angary sklouzly na rok 2018!
Kde bude Musk v roce 2018 ... |
|
citace:
citace:
Bajterek oznámil, že mají problémy s projektem pozemního zařízení na Bajkonuru, takže tam první starty Angary sklouzly na rok 2018!
Kde bude Musk v roce 2018 ...
Angara bude predsa lietať jednak z Plesetsku (2013), jednak z Vostočného (2015), jednak na pilotovaný program má slúžiť nosič Rus lietajúci z Vostočného. Okrem toho, kde je napísané, že bude Musk naisto obsluhovať ISS? Chcieť je jedna vlastnosť, ale môcť je vec dohody s NASA, financií atď. atď. |
|
citace:
citace:
citace:
Bajterek oznámil, že mají problémy s projektem pozemního zařízení na Bajkonuru, takže tam první starty Angary sklouzly na rok 2018!
Kde bude Musk v roce 2018 ...
Angara bude predsa lietať jednak z Plesetsku (2013), jednak z Vostočného (2015), jednak na pilotovaný program má slúžiť nosič Rus lietajúci z Vostočného. Okrem toho, kde je napísané, že bude Musk naisto obsluhovať ISS? Chcieť je jedna vlastnosť, ale môcť je vec dohody s NASA, financií atď. atď.
NASA uz teraz tlaci na Muska, aby COTS 2/3 letel co najskor. Inak povedane tecie im do bot, USA nemaju vlastnu pilotovanu lod ani zivotaschopny program jej vyvoja a mlady sukromnik Musk je jedina realna sanca na pilotovane lety made in USA. Takze NASA sa urcite bude chciet dohodnut |
|
citace:
... mlady sukromnik Musk je jedina realna sanca na pilotovane lety made in USA. Takze NASA sa urcite bude chciet dohodnut
Ak bude mladý súkromník Musk fungovať podobne ako veliký Mrchochvost či Facebook ( po našom Ksichtokniha ), tak Alah nech opatruje NASA aj ISS   Ono sa to nazýva technologicky inovatívne spoločnosti. Facebook sosanie informácií, šírenie backdoor a trojanov, mrchochvos šíri najväčší vírus na svete a Musk bude zásobovať svet a NASA rýchlokvasenými drakmi a sokolmi.
PS: To zas aby ste si nemysleli, že nejako fandím bývalým, sovietsmanom, ale tieto americké hurátechnológie nie sú nič moc. Ešteže sú v tej amerike európski emigranti, vojnoví zajatci a ich potomkovia, inak by bola celá amerika jednou velikou katastrofou - šak aj na Mesiac ich poslal nemec a nie yankee |
|
citace:
citace:
... mlady sukromnik Musk je jedina realna sanca na pilotovane lety made in USA. Takze NASA sa urcite bude chciet dohodnut
Ak bude mladý súkromník Musk fungovať podobne ako veliký Mrchochvost či Facebook ( po našom Ksichtokniha ), tak Alah nech opatruje NASA aj ISS Ono sa to nazýva technologicky inovatívne spoločnosti. Facebook sosanie informácií, šírenie backdoor a trojanov, mrchochvos šíri najväčší vírus na svete a Musk bude zásobovať svet a NASA rýchlokvasenými drakmi a sokolmi.
PS: To zas aby ste si nemysleli, že nejako fandím bývalým, sovietsmanom, ale tieto americké hurátechnológie nie sú nič moc. Ešteže sú v tej amerike európski emigranti, vojnoví zajatci a ich potomkovia, inak by bola celá amerika jednou velikou katastrofou - šak aj na Mesiac ich poslal nemec a nie yankee
koho konkretne povazujete za "praveho" yankee? V amerike je kazdy odniekial, "pravi" americania su len indiani. A ze USA dokaze pritiahnut a zaplatit sikovne mozgy, to je ich chytrost a europska blbost.
Muskove rychlokvasene draky a sokoly si veselo poletuju po orbite za desatinove naklady, zatial co "spravne" govt lode sa horkotazko dostavaju do testovacej fazy (orion), su zrusene (ares) alebo 50 rokov stare (sojuz). Samozrejme za akciove ceny - jeden za cenu troch. Paradna perspektiva - za 20 rokov by sme mohli pisat oslavne ody, ze sa podarilo poslat 10 kilovu druzicu s pipajucim vysielacom na orbit. |
|
citace:
... ze USA dokaze pritiahnut a zaplatit sikovne mozgy, to je ich chytrost a europska blbost ...
Bohužiaľ, je pravda, že američiania sú od počiatku 20-teho storočia v istých veciach ďalej než starý svet, ale je to dané z veľkej časti tým, že v Európe zúrili dve svetové vojny, vďaka ktorým deti strýčka Sama hojne bohatli. Ale to sem už asi nepatrí.
Uvidíme, čo donesie budúcnosť. Každopádne vítam každý životaschopný projekt, draky, sokole a ruské veľrieky nevynímajúc [Upraveno 18.4.2011 fritz.lochmann] |
| 18.4.2011 - 15:54 - Ľuboš | |
|
Tá Angara sa vyvíja do 1. ľtartu už cez 20 rokov reálne, alebo reálne len 10 rokov, alebo čo to vlastne bude ? Semjorku postavili za 3 roky a to boli na začiatku. Musk nevedel do čoho sa púšťa a asi preto aj uspel.
|
|
"vďaka ktorým deti strýčka Sama hojne bohatli"
Za penize americkych danovych poplatniku samozrejme - valku proti Japonsku si proste USA platili sami.
Proto totez muzete rici castecne o Britskych vyrobcich - na vyrobe na invazi zpet do Francie se tez z velke casti podileli - hlave dodavkami pro Britskou armadu. |
|
"Facebook sosanie informácií,"
Sice to sem nepatri - ale je pouze na VAS OSOBNE co tam do sveho profilu napisete a viry siri sami uzivatele - ktere spusti doslova cokoliv pokud potom touzi a to se da zaridit na jakemkoliv OS !!! |
|
osobne nechapem ludi co citia potrebu neustale sa navazat do USA. Dve svetove vojny si zapricinila europa sama svojim nacionalidiotizmom. USA dodavali zbrane pre spojencov - mame ich teraz ukrizovat? Nikto nenutil spojencov nakupovat, namocili sa do toho sami. Okrem predaja zbrani poslali USA aj tisice vojakov na smrt do cudzej vojny, kedze oduti frantici a povyseni briti neboli schopni toho fuzikateho porazit (hoci ho sami stvorili).
Europania by si mali pozametat pred vlastnym domom, nez sa pustia do USA. Vymysleli sme koncentraky a genocidu, prezrali sme si buducnost, v madarsku to zase zavana nacizmom a v bruseli to vypada jak centrala RVHP, ale jedine co nas trapi su americania... |
|
citace:
... potrebu neustale sa navazat do USA ...
... Vymysleli sme koncentraky a genocidu, prezrali sme si buducnost, v madarsku to zase zavana nacizmom a v bruseli to vypada jak centrala RVHP, ale jedine co nas trapi su americania...
... alebo chúďatká Rusi, ktorí zas prehrajú preteky s nejakým súkromníkom z USA. Mne sú Rusi aj Jenkíovia ukradnutí, fandím predovšetkým technike a tá keď je dobrá, tak mi je jedno, či je americká alebo ruská.
Porovnávať projekt angara s dragonom/falkonom je rovnaké ako pliesť hrušky s jablkami.
Ak je to ruskému štátovi jedno, že prehrá preteky o zásobovanie ISS či dopravovanie ľudí s nejakou americkou súkromnou spoločnosťou, to je čiste jeho vec. Preteky o mesiac prehral, vyklučkoval z toho orbitálnymi stanicami a je kedykoľvek schopný pokračovať v podobnej činnosti naďalej aj keď so skromnejšími prostriedkami. On tú angaru zatiaľ až tak bytostne nepotrebuje, ale ja osobne tento projekt, rovnako aj iné projekty, či už európske, japonské či jenkíovské vítam a fandím mu.
[Upraveno 19.4.2011 fritz.lochmann] |
|
Je nesporným faktom, že američanov potreba novej lode tlačí neporovnateľne viac, ako rusov.
Rusi majú svoj síce obstarožný, ale pomali postupne vylepšovaný a hlavne spoľahlivý Sojuz, ktorý pri svojej pomalej evolúcii v prevádzke určite ešte pár rokov vydrží, takže ak bude nosič Angara a nová kabína hotová v roku 2015 alebo neskôr, nie je to pre nich príliš akútny problém. V tomto smere nemajú problém ani so "súkromnými" nosičmi a kozmickými loďami.
Američania sa naopak vyradením raketoplánu dostávajú do situácie, kedy nebudú mať žiadnu vlastnú pilotovanú loď. Z hľadiska prevádzky ISS to predstavuje len menší problém (dopravu posádok dokážu zabezpečiť rusi, zásobovanie dostatočne zabezpečí ESA, japonci a rusi), problém je to pre američanov predovšetkým z (vnútro-)politického a pí-ar hľadiska.
[Upraveno 19.4.2011 Alchymista] |
|
http://www.federalspace.ru/main.php?id=2&nid=16642
http://www.roscosmos.ru/main.php?id=15&did=1449
Ruská kosmická agentura FKA vypsala konkurs na udělení zakázky na výzkumné konstrukční práce související s vývojem urychlovacího stupně s motorem na kapalný kyslík a kapalný vodík pro těžkou verzi nosiče Angara A5 (označení kontraktu OKR Dvina-KVTK [=kislorodno=vodorodnyj tjažjologo klassa = kyslíko=vodíkový těžké třídy]). Termín pro předkládání nabídek je 2011-05-27, jednání komise o udělení kontraktu proběhne 2011-06-03. Zatím je z federálního rozpočtu na úvodní část řešení projektu (červenec až prosinec letošního roku) uvolněna maximální částka (strop pro zakázku) 500 miliónů RUR.
V zadání kontraktu se nehovoří o cílovém datu ukončení celého projektu, tj. kdy by konkrétně měl stupeň létat. V daném okamžiku se zřejmě jedná pouze o úvodní projektové práce (OKR = opytno-konstruktorskije raboty).
Pracuje na tom už Chruničev:
http://www.khrunichev.ru/main.php?id=52
viz také:
http://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%92%D0%A2%D0%9A
____________________
Antonín Vítek |
|
Plná dokumentace ke konkursu na urychlovací stupeň je ke stažení (samozřejmě v ruštině) jako zazipovaná složka s 10 soubory doc na URL
http://www.roscosmos.ru/download/2011_04_26_dvina_-kvtk.zip
Vyplývá vcelku jasně, že jediný, kdo se může do konkursu přihlásit je konstrukční kancelář a výrobní závod Chruničev.
____________________
Antonín Vítek |
|
| A co KBChA s motorem RD0146 pro Rus-M? Ty ze soutěže vyřadili? |
|
citace:
A co KBChA s motorem RD0146 pro Rus-M? Ty ze soutěže vyřadili?
KBChA je subdodavatelem Chruničeva.
____________________
Antonín Vítek |
| 31.8.2011 - 23:25 - Jaro. | |
|
Zopár záberov z budovaného štartovacieho komplexu rakiet Angara:
http://ria.ru/video/20110830/426806488.html |
|
Jde vidět že na rampě už jsou nejmeně za polovinou práce, vykopové prace už jsou hotovy, startovní betonová stolice a žlab jsou také a už jen dodělavají startovací věž... Jen tak dál!
Zajímalo by mne v jaké fazi jsou ovšem inženýrské stavby tohoto komplexu (nadrže na palivo, hangár. atd.) škoda že to také neukázali. |
|
| Velitel Kosmických vojsk Ruské federace generálporučík Oleg Ostapenko prohlásil že výstavba komplexu pro nosiče rodiny Angara na kosmodromu Pleseck pokračují podla časového harmonogramu. První start tohoto nosiče z Plesecku se má uskutečnit podle jeho slov v druhé polovině roku 2013. ____________________
Antonín Vítek |
|
Dnes jsem našel jsem další celkem zajímavé video o nosičích raket typu Angara, snad tu již není.
Zde video (doporučuji pustit v rozlišení 1080p):
http://www.youtube.com/watch?v=r3mLvgvZpjk&feature=related
Jak vidno z videa tak průmyslové kapacity pro nové nosiče řady Angara jsou již zbudované a první let se plánuje na polovinu roku 2013, dle slov Vladimira Nesterova ředitele výzkumně továrního komplexu Khrunichev, byl harmonogram vývoje v roce 2010 dodržen a že inženýrské stavby i samotný vývoj běží bez prodlev. Také zde byl virtuální náhled na produkci rakety Angara, který se má vedle dnes produkované rakety Proton velmi zjednodušit a zefektivnit.
Dále v květnu byl vývoj motoru RD 191 dokončen, poslední test byl proveden rovněž v 1/2 letošního roku, zkušební motor byl 120x zažehnut a celková doba hoření byla 26,747 sekund, dále byly vyhodnoceny údaje z testu korejské rakety Naro-1, kde byly použité některé časti z plánované rakety Angara.
Dále v posledním videu které zde uveřejnil "Jaro." jde vidět že konstrukční práce na kosmodromu v Plesetsk-u je usilovně budován.
Jak by měla vypadat kompletní startovací stolice a věž můžeme vidět zde, tako startovací plošina by měla být kompatibilní ze všemi plánovanými typy rakety Angara (od typu A1.1 až po A7V):
http://www.mai6.ru/contents/gallery/displayimage.php?pid=1052&fullsize=1
Dále jsou ve vývoji různé typy horních stupňů které tak rozšíří paletu a možnost nesení různých druhu nákladu dle modulace rakety od 2 tun v případě verze 1.1 až do 40.5 tun na LEO v případě typu A7V.
Zde vizualizace vyvýšených horních stupňů:
http://s51.radikal.ru/i132/1108/63/389a510cb85d.jpg
Jinak zde je vizualizace modulárnosti rakety Angara 1.1 až 5.
http://imageshack.us/photo/my-images/263/angarafamilyq208.jpg/
Jsou zde zobrazeny rakety typu (zleva do prava):
Angara 1.1... nosnost na LEO 2 t.
Angara 1.2... nosnost na LEO 3.7 t.
Angara A3.... nosnost na LEO 14.6 t. (GEO 2 t.)
Angara A5.... nosnost na LEO 24.5 t. (GEO 4.5 t.)
Angara A5/KVRB.... nosnost na LEO 28.5 t. (GEO 2.7t.)
Na další vizualizaci jsou zobrazeny rakety řady 1.2 až A7V a je zde i popisek, jsou zde také doplněny o pilotovanou verzi rakety verze A5P a pilotované verze rakety Angara A7P, osazené novou lodí PPTS. (Což byl asi důvod zrušení konkurenční domácí rakety Rus-M).
http://www.raumfahrer.net/forum/yabbfiles/Attachments/up015624.jpg
Zde je uveřejněn popisek typu Angara-7P. Motory i boostery budou stejné jako u předchozích verzí teto rodiny raket, jen bude zmohutněn první stupeň rakety kvůli větším nádržím a velikosti a hmotnosti možného neseného nákladu.
http://www.raumfahrer.net/forum/yabbfiles/Attachments/up015625.jpg
A poslední obrázek je zaměřen na největší projektovanou verzi rakety Angara A7V s druhým stupněm KVTK2B-A7 s nosností 40.5 tun na LEO a 9 tun na GEO.
http://www.raumfahrer.net/forum/yabbfiles/Attachments/up015626.jpg
|
|
Vzhledem k zdlouhavému vývoji Angary, výrobních i startovních zařízení jsem si myslel, že o Angaru není příliš velký zájem, zvláště když představili RUS-M. Na tom se mi ale moc nelíbilo, že je to vlastně ATLAS V Heavy, od kterého v US také upustili (když bude třeba, nahradí ho prvým stupněm s dia 5m a 2 motory RD 180). Kromě toho RUS-M představoval malou variabilnost pro běžné komerční i jiné náklady a ani nedával dobrý základ pro super těžký nosič 100 a víc MT.
Bylo proto asi logické jeho vývoj zastavit, neboť ANGARA pokryje prakticky všechny možné potřeby pro komerční, vědecké účely i lety lidí na LEO. Svazek universálních modulů může být trochu těžší, než monoblok, ale převažují výhody sériovosti, snadné dopravy, variabilnosti a rezervy při výpadku jednoho motoru. Vysoce účinný motor RD191 svou úsporností snadno nahradí případnou zvýšenou hmotu konstrukce. V neposlední řadě má ANGARA mít plně automatizovanou přípravu rakety ke startu (podobně jako Zenit)
Angara versus RUS je zřejmě také výsledek boje konstrukčních kanceláří Energie a Chruničeva. Někde jsme četl, že v Energii je hodně zastánců koncepce rakety ZENIT s nejsilnějším ruským motorem RD181, modernizované a případně kompletně vyráběné i s nádržemi v Rusku. Zenit by mohl dobře sloužit pro lehčí lodě k ISS. Pokud by jeho nádrže byly navrženy pro uchycení boosterů, mohly by použít variabilně i boostery z Angary, nebo boostery s motory RD 180, což by opět zvyšovalo jeho variabilnost, ale vy vyšších nosnostech. Zenit by mohl také být dobrým základem pro supertěžký nosič
|
|
Mohu s Vámi pouze souhlasit pane PINKAS J, také jsem byl totožného názoru že Rus-M po uveřejnění vývoje bude hnacím strojem budoucí ruské kosmonautiky a že program rakety Angara jako náhrada Protonu bude stažen, ale poté jsem se o Angaru začal více zajímat (také i díky F9, a zdejší diskuzi o modulech raket Atlas-Delta) a uvědomil jsem si že Angara má daleko více plusů a výhod jak jednostranná Rus-M a po odlehčení PPTS na 18 tun a uvedení Angary A5P bylo už jen otázkou času kdy někdo přijde na to že Rus-M je vlastně nepotřebná, i když měla mít vetší nosnost v těžké verzi jak Angara A7V.
Ale i v otázce těžkých nosičů se v Rusku v poslední době uvolnili určité informace o plánech těžkých raket které jsou výhledově plánovány.. Jedna se o projektované nosiče Amur a Jenisej.
Bohužel jaksi teď nefunguje jeden web kde jdou uveřejněny podrobnosti o těchto programech ale jakmile naběhne tak dodám další informace.
Co se týče Zenitu... úprava na zcela ruskou výrobu by nemusela být špatná. Ale nebude to zbytečné provozovaný a vyvíjený souběžný program, není lepší se soustředit na jednu modulární raketu a s tou si pohrát aby měla nosnost od 1-2 tun až třeba do 100 tun? Což by Angara mohla v budoucnu nabízet.
I když chápu, že je dobré mít v záloze jiný nosič, kdyby měla Angara nehodu a než se nehoda zjistí tak by mohlo dojít k nepříjemným startovacím prodlevám.
|
| 18.10.2011 - 21:56 - Jaro. | |
|
citace:
Zde vizualizace vyvýšených horních stupňů:
http://s51.radikal.ru/i132/1108/63/389a510cb85d.jpg
Pekné nosnosti. Ale aj napriek tomu, že na výstavách máva Chruničev model A7, neviem ako je to s jej vývojom. Navyše sa nedá postaviť na štartovací stôl, ktorý je na budovanej rampe na Plescku.
I vyššie spomínaný konkurz na KVTK je len pre tú verrziu A5.  |
| 22.10.2011 - 08:34 - Radek Valkovič | |
|
| Angaru nemám rád, nechápu proč za základ dali jen jednu komoru. K čemu je jim raketa s nosností 1-2 t, když mají spoustu Dněprů, které pokrývají požadavky na x let. Potřebují raketu s nosností 15 a 25 t, tak ji tak mají stavět. Menší náklady pokrývají přestavby balistických raket a Sojuzy. |
|
Před nedávnem jsem napsal téměř stejný názor, když bylo rozhodnuto stavět RUS-M. Pokud to ale podrobně rozebereme:
Když chtějí Rusové nosnost 15-25 tun na LEO a nechtějí používat boostery na THP ani exkluzivně LOX/LH2 druhý stupeň pro LEO (jako Atlas 5), pak jedno-modulový RUS-M s motorem RD 180 na to nestačí. Tří-modulový je pak zbytečně složitý a drahý i když má reservu směrem nahoru.
Zde by bylo nejjednodušší použít inovovaný Zenit s motorem RD 171, který s druhým stupněm na LOX/RP by 15 tun zvládl a se stupněm na LOX/LH2 pak i 25 tun. Myslím, že tato varianta je stále ve hře a Energie ji bude prosazovat. Vývoj by byl relativně levný, LOX/LH2 motor použít od Chruničeva.
Zbývá Angara s motory RD 191, která by i v 3-modulovém uspořádání lecos dokázala – téměř 15 tun na LEO s druhým stupněm RD O124A (značně víc než Sojuz), má dost variant směrem nahoru. Její vývoj , startovní rampu i výrobní kapacity značně pokročilé a nelze ji asi zrušit. Má se vypouštět i z Bajkonuru. Může nahradit jak Proton, tak postupně Sojuz. Jestli se zatím nebude používat nejjednodušší 1-modulová varianta, není problémem, někdy na ní dojde a bude mezitím možná dobře prodejná jiným státům.
|
| 22.10.2011 - 18:28 - Jiří Hošek | |
|
citace:
Má se vypouštět i z Bajkonuru.
Ohledně raketového komplexu Bajterek na Bajkonuru jsou téměř dokončeny projektové práce. Samotná realizace vyjde na 1,25 mld. USD (při podpisu rusko-kazašské smlouvy v roce 2004 se náklady odhadovaly na 223 mil. USD, cena tedy vzrostla pětinásobně). Termín dokončení komplexu je v roce 2017.
http://www.space.com.ua/gateway/news.nsf/NewsBussR/8B42529FFFDBCA99C2257911002C22F0 |
| 22.10.2011 - 18:38 - Jiří Hošek | |
|
Pro srovnání: stavba kosmodromu Vostočnyj měla stát 250 mld. rublů, tedy v přepočtu 8 mld. USD.
http://ria.ru/science/20110811/415506140.html
|
| 24.10.2011 - 21:48 - Jaro. | |
|
Niekto na novosti-kosmonavtiki hodil tento link na fotoalbum fotiek zo štartovacej rampy.
http://www.panoramio.com/user/3623054?with_photo_id=26481346 |
|
citace:
Niekto na ...
Náderný nick autora fotografií : Прекрасный Дилетант - Prekrásny Diletant - |
