Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2  >>
Téma: Budoucnost amerického výzkumu sluneční soustavy.
05.4.2007 - 13:24 - 
Chtěl bych upozornit na několik zajímavých článků které vyšly na
http://www.spacedaily.com/
V současnosti NASA využívá k průzkumu planet sond, které lze rozdělit do tří kategorii
- Discovery - strop cca 400mil USD, nezahrnuje výzkum Marsu - viz článek
http://www.spaceblogger.com/reports/Making_The_Discovery_Exploration_And_Application_Of_Space_Science_Missions_Easier_999.html
- New Frontiers - strop 700 mil USD - realizovaná mise New Horizons k Plutu, připravuje se JUNO k Jupiteru se startem v r. 2011- viz článek
http://www.spaceblogger.com/reports/Keeping_The_Cost_Of_Mid_Weight_Missions_Under_Control_999.html
- "Flagship Mission" - nejvyšší cenová kategorie - až 3mld USD, poslední sonda této kategorie je Cassini, studovaná je Europa Explorer, pakliže se podaří získat finance ve FY 09, mohla by odstartovat 2017 (při současných finančních problémech NASA je to nepravděpodobné).
Český přepis tohoto článku na
http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?sekce=hotnews#2007-04-03

Jinak obrázková publikace - "roadmap" výzkumu sl. soustavy na adrese
http://www.lpi.usra.edu/vexag/jan_2007/thursday/cutts0930.pdf
 
29.7.2008 - 20:47 - 
V nakladatelství National Academies Press vyšla studie dalších možností výzkumu slunečnou stastavy organizací NASA:

Opening New Frontiers in Space: Choices for the Next New Frontiers Announcement of Opportunity

Publikace je volně k přečtení na

http://books.nap.edu/catalog.php?record_id=12175

Anotace:

The New Frontiers Program was created by NASA in 2002 at the recommendation of the NRC's decadal survey for solar system research. In order to optimize solar system research, the NRC recommended a series of principal-investigator missions that encourage innovation and accomplish the main scientific objectives presented in the survey. Two of the five recommended missions have been selected and, as was also recommended in the survey, the NRC was asked in 2007 to provide criteria and guiding principles to NASA for determining the list of candidate missions. This book presents a review of eight missions: the three remaining from the original list of five from the survey plus five missions considered by the survey committee but which were not recommended. Included in the review of each mission is a discussion of relevant science and technology developments since the survey and set of recommended science goals.

 

____________________
Antonín Vítek
 
30.7.2008 - 07:11 - 
Na strankach
http://sse.jpl.nasa.gov/multimedia/downloads.cfm

jsou dokumenty tykajici se planovanych misi tzv Flagship -
Titan Explorer, Jupiter System Observer (aternativa k Europa Observer) atd. Jde o celkem obsahle studie, uvidime, zda se sezenou penizky na dalsi faze.......
 
31.7.2008 - 17:54 - 
Je vskutku zajímavé, že jedinou " slabinou" plánů NASA na exploataci těles Sluneční soustavy je finanční otázka. Nikdo ze seriozních diskutijících jak se zdá vůbec nepřipouští pochyby o nesmírné technologické a logistické náročnosti plánovaných misí.
Ptám se je to tím, že technická vyspělost NASA a jejích dodavatelů je vskutku taková a nebo je to reakce na dýchavičné víceméně propagandistické a zhusta neúspěšné pokusy rusú, dříve sovětů , či neúspěchy japonců, či Evropy s Beaglem ?
 
01.8.2008 - 10:53 - 
quote:
Je vskutku zajímavé, že jedinou " slabinou" plánů NASA na exploataci těles Sluneční soustavy je finanční otázka. Nikdo ze seriozních diskutijících jak se zdá vůbec nepřipouští pochyby o nesmírné technologické a logistické náročnosti plánovaných misí.
Ptám se je to tím, že technická vyspělost NASA a jejích dodavatelů je vskutku taková a nebo je to reakce na dýchavičné víceméně propagandistické a zhusta neúspěšné pokusy rusú, dříve sovětů , či neúspěchy japonců, či Evropy s Beaglem ?


Staci se podivat na seznam uspechu jednotlivych zemi u meziplanetarnich sond za poslednich deset let. Rozdil proti NASA primo bije do oci. Zatimco Evropa je schopna nejakych uspechu (Mars Expres, Venus Expres) a podili se i na sondach NASA, tak s Japonci je to slabsi a Rusove je ubohost sama.
Pokud NASA poleti k Jupiteru, tak to neni nic noveho. Vzdyt sonda NASA uz kolem Jupiteru obihala a v soucasnosti maji sondu u Saturnu. Ted si spocteme kolik sond uz proletelo kolem Jupiteru a kolik jich bylo z NASA a kolik z ostatnich agentur.
Pioneery, Voyagery, Galileo, Cassini, New Horizons. Vsechno sondy NASA, ostatni v lepsim pripade jen pomahali, sami si na to netroufaji. Jedina vyjimka je snad Ulysses, kde maji Evropane velmi vyrazny podil.
To neznamena ze Rusove nemuzou udelat velmi uspesnou meziplanetarni sondu, jen by to byl pro ne obrovsky skok kupredu.
 
01.8.2008 - 11:16 - 
quote:
quote:
Je vskutku zajímavé, že jedinou " slabinou" plánů NASA na exploataci těles Sluneční soustavy je finanční otázka. Nikdo ze seriozních diskutijících jak se zdá vůbec nepřipouští pochyby o nesmírné technologické a logistické náročnosti plánovaných misí.
Ptám se je to tím, že technická vyspělost NASA a jejích dodavatelů je vskutku taková a nebo je to reakce na dýchavičné víceméně propagandistické a zhusta neúspěšné pokusy rusú, dříve sovětů , či neúspěchy japonců, či Evropy s Beaglem ?


Staci se podivat na seznam uspechu jednotlivych zemi u meziplanetarnich sond za poslednich deset let. Rozdil proti NASA primo bije do oci. Zatimco Evropa je schopna nejakych uspechu (Mars Expres, Venus Expres) a podili se i na sondach NASA, tak s Japonci je to slabsi a Rusove je ubohost sama.
Pokud NASA poleti k Jupiteru, tak to neni nic noveho. Vzdyt sonda NASA uz kolem Jupiteru obihala a v soucasnosti maji sondu u Saturnu. Ted si spocteme kolik sond uz proletelo kolem Jupiteru a kolik jich bylo z NASA a kolik z ostatnich agentur.
Pioneery, Voyagery, Galileo, Cassini, New Horizons. Vsechno sondy NASA, ostatni v lepsim pripade jen pomahali, sami si na to netroufaji. Jedina vyjimka je snad Ulysses, kde maji Evropane velmi vyrazny podil.
To neznamena ze Rusove nemuzou udelat velmi uspesnou meziplanetarni sondu, jen by to byl pro ne obrovsky skok kupredu.


no pokud se esa opět zapojí tak jako u Titanu tak můžeme čekat velký věci a sem si s tím jistej, že zapojí, ten plán co maj usa nemužou sami naplnit, to je jasný
 
04.8.2008 - 16:01 - 
ESA se u Titanu moc nevyznamenala, polovina dat z přistání je nenávratně ztracena a kdyby se nepřišlo na jejich chybu před přistávací operací tak se ne Zem nedostala data žádná.
Navíc za ty peníze, co Hygens stál bylo možné postavit přistávací aparát s atomovou baterií, který mohl na povrchu makat několik měsíců, či let.
 
04.8.2008 - 16:24 - 
quote:
ESA se u Titanu moc nevyznamenala, polovina dat z přistání je nenávratně ztracena a kdyby se nepřišlo na jejich chybu před přistávací operací tak se ne Zem nedostala data žádná.
Navíc za ty peníze, co Hygens stál bylo možné postavit přistávací aparát s atomovou baterií, který mohl na povrchu makat několik měsíců, či let.



se ztrátou 1/2 se stejně počitalo a kontrola se přece děla pro to aby se chyby našli, zavada to nebyla. O tom nic nevím, že to stálo tak, že by za to mohl být atomovej zdroj, pokud ano, proč se nepoužil? že by nezkušenost esa s tímhle zdrojem nebo protesty ekologu?
 
05.8.2008 - 11:20 - 
Důvodů bylo několik: 1. nedostatek plutonia 2. plánování mise po vzoru přistávacího pouzdra sondy Galileo u Jupiteru
3. nutnost kompletního přepracování Huygensu pro dlouhodobý pobyt - tepelná regulace, přístroje, výkonnější vysílačka pro přenos dat - Cassini se blízko k Titanu dostává jen občas, takže navíc komplikace s hledáním sondy pro směrové vysílání
4. nedostatek informací o atmosféře a hlavně povrchu Titanu
Zkrátka a dobře, muselo by vzniknout úplně jiné (a mnohem dražší)pouzdro než byl Huygens.
 
05.8.2008 - 11:52 - 
quote:
Důvodů bylo několik: 1. nedostatek plutonia 2. plánování mise po vzoru přistávacího pouzdra sondy Galileo u Jupiteru
3. nutnost kompletního přepracování Huygensu pro dlouhodobý pobyt - tepelná regulace, přístroje, výkonnější vysílačka pro přenos dat - Cassini se blízko k Titanu dostává jen občas, takže navíc komplikace s hledáním sondy pro směrové vysílání
4. nedostatek informací o atmosféře a hlavně povrchu Titanu
Zkrátka a dobře, muselo by vzniknout úplně jiné (a mnohem dražší)pouzdro než byl Huygens.


pak si tedy odporuješ, já tvrdil, že s tím co bylo to byla uspešna mise. Ty tvrdils, že byla předražená a mohla vzniknout lepší s plutoniovým člankem, ted tvrdíž že nemohla
 
05.8.2008 - 12:02 - 
Já jen naznačuji, že pokud by modul stavěla NASA, bal by asi výkonnější a určitě by se neztratila polovina naměřených dat. 
05.8.2008 - 13:06 - 
To je asi pravda, ale NASA na tento modul peníze neměla, zatímco ESA ano. Takže by žádné pouzdro neletělo, navíc několikrát reálně hrozilo zrušení celé mise, čemuž zabránil právě podíl ostatních států na misi. Huygens byl úspěšnou misí. Velkou část ztracených dat bylo možné rekonstruovat na základě ostatních měření. Huygens byl úspěšnou misí. 
01.10.2008 - 07:29 - 
V listopadu bychom se měli dozvědět, zda příští velká sonda NASA "Flagship" poletí k Jupiteru a Europě nebo Saturnu a Titanu.
Domácí stránky na portálu JPL:
http://opfm.jpl.nasa.gov/
 
03.10.2008 - 20:14 - 
Uz sa teším, ale v skutočnosti ani neviem, ktoré z tých dvoch chcem viac. 
04.10.2008 - 12:48 - 
Z hlediska možné existence oceánu z tekuté vody na Europě by asi byl zajímavější Jupiter.Zejména pro biology a geology. 
04.10.2008 - 15:16 - 
Nerozumiem však tomu, čo bude, ak príslušná misia nebude vybraná ESA v rámci CV 2015-2025. NASA bude realizovať časť ako Flagship? Časti oboch misií má realizovať ESA.  
21.1.2009 - 06:44 - 
Na adrese:
http://opfm.jpl.nasa.gov/news/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=29

jsou uverejneny aktualni studie sond EJSM(Europa Jupiter System Mission) a TSSM (Titan Saturn System Mission). Definitivni vyber jedne z obou expedic ma byt oznameny na prelomu leden/unor.
Spise se vsak da ocekavat jine oznameni - viz zdroj http://www.spaceflightnow.com/news/n0901/20mslfunding/

a to o odkladu (v lepsim pripade) z duvodu nutnosti zalatat financni diry v projektu roveru MSL.




 
22.1.2009 - 14:31 - 
Doufám že přednost dostane Jupiter/Europa, u Titanu pracuje Cassini a ještě dlouho pracovat bude, taky Titan nepovažuju za až tak důležitý jako Mars a Europu. Jenom je škoda ten dlouhý vývoj, lepší by bylo schválení letos a start 2014. 
23.1.2009 - 10:14 - 
Taky bych tak vybral, i když na Titanu se odehrávají podobné děje jako na Zemi. Zajímavé by bylo dostat sondu Cassini gravitačním kouzlením na oběžnou dráhu kolem Titanu, na druhou stranu předpokládám, že k tomu sondě chybí potřebné pohonné látky. 
23.1.2009 - 12:17 - 
Také jsem určitě pro Europu. Bohužel mě zklamal termín - vypuštění až kolem 2020. Když si vzpomenu, že svého času se na tu dobu plánoval penetrátor... 
09.2.2009 - 12:57 - 
Konferencia týkajúca sa EJSM (resp. pristávacieho modulu na Europu ako ruský príspevok) sa má uskutočniť v Rusku tento týždeň

http://www.iki.rssi.ru/conf/2009elw/
 
09.2.2009 - 20:44 - 
Jestli se měří míra síly poznatku sílou údivu, který vyvolává, tak se mi zdá, že z výzkumu Jupiteru a jeho soustavy by mohlo vyjít skoro nejvíce úžasu, který máme ve Sluneční soustavě na dosah. Přesto je to docela opomíjené místo. Někdy si ale říkám, že možná právě proto. Každý let tam by poskytl tolika badatelských příležitostí, že na jejich využití už nemůže vyjít rozpočet. Vybrat z nich některé a jiné nechat čekat by nebylo bezkonfliktní, a tak radši zkoumají zamrzlý Titan atp.

 

____________________
Áda
 
10.2.2009 - 07:48 - 
To je pravda. Ale pokud chtějí hlavní kosmické agentury upřednostňovat
pilotované programy(pokračování prohramu ISS, návrat na Měsíc ev. Mars) tak je redukce prostředků na mise k Jupiteru a dál pochopitelná.
Navíc ,pokud se nemýlím, tak je v okolí Jupiteru poměrně silná radiace, což vysílání sofistikovanějších a složitějších automatů komplikuje (vyšší poruchovost resp. kratší životnost).
 
10.2.2009 - 08:20 - 
Kosmické sondy současnosti jsou velice drahá a komplikovaná zařízení a jejich úkolem není již pouhý snímek z blízkosti zkoumaného tělesa, také pilotovaná kosmonautika je vělice nákladná.
Problémem je vše skloubit v přijatelné míře..
Let na Měsíc vlastně maskuje konec raketoplánu a kdyby letu na Měsíc nebylo stejně by se musela vyvíjet staronová kosmická loď a raketoplán by šel do šrotu.
Jediný kladný výsledek je konec "mezinárodní mírové spolupráce", která pohlcuje neuvěřitelné sumy a brzdí vývoj vpřed a umožňuje oficiální parazitismus.
 
18.2.2009 - 17:06 - 
No, pokiaľ som správne pochopil, tak koncom minulého týždňa bola vybratá misia k Jupiteru, ale nie veľmi rozumiem osudu misie k Saturnu, čo to praktický znamená, že ostáva vysokou prioritou?

http://www.esa.int/esaCP/SEMPHGWX3RF_index_0.html
 
19.2.2009 - 07:07 - 
Tak je to potvrzene i z jineho zdroje - viz. napr
http://sse.jpl.nasa.gov/news/display.cfm?News_ID=31175


Poleti se tedy k Jupiteru, resp. jeho satelitum Europe (sonda NASA) a Ganymedu (sonda ESA). Mozna se zapoji i japonska JAXA s druzici mapujici magnetosferu.
Jinak nejde o rozhodnuti o stavbe sondy, pouze o vyberu konkretni mise k dalsimu rozpracovani s orientacnim datem startu.

Sonda k Titanu byla odlozena s tim, ze bude realizovana jako druha v poradi.
Je to logicke - expedice k Jupiteru se studuje pod ruznymi nazvy uz deset let a u Saturnu pracuje uspesna Cassini.
 
19.2.2009 - 08:38 - 
Aha, teraz už rozumiem, čo to znamená, že má vysokú prioriu, je to v tom článku dole, konkrétne

The Titan Saturn System Mission would consist of a NASA orbiter and an ESA lander and research balloon. The complex mission poses several technical challenges requiring significant study and technology development. NASA will continue to study and develop those technologies. The National Academy in Washington is beginning to piece together the roadmap for new NASA planetary missions to begin after 2013. On the European side, interested scientists will have to re-submit the Titan mission at the next opportunity for mission proposals in the Cosmic Vision programme.
 
19.2.2009 - 08:44 - 
Ale aj tak, pokiaľ tomu rozumiem dobre, tak to znamená len toľko, že do TSSM sa budú snažiť vtlačiť nejaké peniaze pomimo, aby potom misia mala väčšie šance v oboch najbližších konkurzoch (analogických tým z roku 2007), teda NASA ako Flagship mission a ESA ako Cosmic Vision.

Teraz už len ostáva držať palce ESA, aby Laplace vyhral v Cosmic Vision. V každom prípade, tá misia NASA k Európe je už pomerne istá, nie?
 
19.2.2009 - 09:49 - 
Jiste neni nic.
V rozpoctu NASA na FY 2009 mela vzniknout nova kapitola pro Flagship, ovsem penize mozna budou zabrane pro financovani MSL (resp. vicenakladu vycislenych koncem lonskeho roku).

Spolehnout se snad da na vedeckou lobby, ktera prosazuje stavbu teto sondy uz delsi dobu. Uvidime, jak se bude situace vyvijet dal.
V soubehu ma byt realizovany novy pilotovany program ARES/ORION, ktery si vezme taky sve a tezko odhadnutelny bude vliv VCEK.
 
19.2.2009 - 13:48 - 
 
<<  1    2  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.316934 vteřiny.