Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma >
Téma: Dotaz
03.1.2008 - 00:45 - 
cituji ...... z jednoho prispevku na internetu

Jen hlupak si mysli, ze ropa je fosilniho puvodu. Rusove navrtali 10 km vrt a nasli ropu .... kdo tam ty fosilie nahazel?

Je tedy mozne ( pokud tomu verim ) , ze ropa/neco obdobneho , muze byt i na jinych planetach ? Venuse , Jupiter .... atd ...

Dale ... hledal jsem na netu .. jak se chova drevo ve vesmiru ...
jako staveb material,prip jestli nekdo neco takoveho testoval. ..

???
Robo
 
03.1.2008 - 00:57 - 
quote:
cituji ...... z jednoho prispevku na internetu

Jen hlupak si mysli, ze ropa je fosilniho puvodu.


On to ve skutecnosti nikdo nevi a kdyz tvrdi ze jo tak keca. Racte si vybrat:
Vznik ropy vysvětlují dvě navzájem si odporující teorie – anorganická a organická.

Anorganický původ ropy
Anorganický původ ropy předpovídal Mendělejev. Podle něj vznikla působením přehřáté páry na karbidy těžkých kovů v dobách, kdy se vyskytovaly blízko zemského povrchu. Ve prospěch této teorie svědčí jednak laboratorní příprava pevných, kapalných i plynných uhlovodíků z karbidů uranu, lanthanu i ceru a také neustálý únik metanu ze zemského nitra v některých oblastech.

Organický původ ropy
Organická teorie je uznávána většinou vědců, předpokládá, že ropa vznikla z prehistorických živočišných a rostlinných zbytků, podrobených rozkladu. Ty se vlivem tepla a tlaku přeměnily nejprve na kerogen, pak na živice a nakonec na ropu a zemní plyn. Ty poté migrovaly podél nerostných vrstev, až byly zachyceny v porézních horninách, čímž vznikla jejich současná naleziště. Ve prospěch této teorie svědčí zjištění, že mladší ropa se velkou relativní molární hmotností, zvýšeným obsahem kyslíku, síry a dusíku a velkým obsahem asfaltu přibližuje původnímu organickému materiálu. Čím je ropa starší, tím je lehčí, obsahuje méně asfaltu a víc uhlovodíků.
 
03.1.2008 - 09:41 - 
Doporučuji pěknou publikaci na téma vznik ropy:

Václav Cílek, Martin Kašík, Nejistý plamen. Průvodce ropným světem.

viz upoutávka:

http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/71E2E2BCEE7C14D1C12572E900448BE5?OpenDocument&cast=1
 
03.1.2008 - 12:08 - 
Václav Cílek je dobrej, ale je treba si uvedomit ze je zastance organickeho vzniku ropy. 
03.1.2008 - 13:24 - 
IMHO pravda bude niečo na spôsob aj-aj.
Pokiaľ som správne porozumel niektorým diskusiám na túto tému, tak teóriou anorganického pôvodu ropy sa riadi spravidla "ruská škola".
Na posúdenie, ktorá z teórií je správna by bolo potrebné zistiť, ktorá z nich je pri hľadaní ropy úspešnejšia - lenže žiadna firma neprezradí, akú má úspešnosť vrtov a na základe čoho si vyberá miesta pre prieskumné vrty.
 
03.1.2008 - 13:26 - 
Skúste prejsť http://www.zlomropy.blogspot.com/ myslím, že som tam o tom niečo málo videl. 
03.1.2008 - 13:39 - 
Dokaze anorganicka teorie vysvetlit co se stalo s mnozstvim organicke hmoty nashromazdene po miliardy let na dne mori a oceanu? Takto vznikle materske horniny maji obecne deficit uhliku a vodiku, protoze uhlovodiky migrovaly jinam.

Naopak napriklad ropne pisky obsahuji velkou cast z globalnich zasob uhlovodiku, ktere by tam musely v pripade anoroganickeho vzniku migrovat. Organickou teorii to lze vysvetlit vcelku jednoduse. Tyto pisky se tezi v minimalnich hloubkach, coz svedci, ze jsou geologicky hodne "mlade" a uhlovodiky vznikly primo v nich tim jak se organicky material hromadil na morskem dne.

Hydraty metanu jsou mozna vubec nejvetsi svetovou zasobarnou uhlovodiku. Pro jejich vznik je dulezita pritomnost uhlovodikoveho plynu, vody, vysokeho tlaku a relativne NIZKE teploty nekde pod 20-30C (coz vrstvy u morskeho dna snadno splnuji, klasicke rezervoary o nekolik kilometru nize maji obvykle teplotu kolem 200C). Organicka teorie migrace tekavych latek do chladneho porezniho materialu naplneneho vodou to vysvetli snadno, nevim jak by to vysvetlila anorganicka teorie. Taky by me zajimalo kam se podel ten tezky kov ktery by se mel u uhlovodikovych rezervoaru nachazet.
 
03.1.2008 - 14:09 - 
quote:
IMHO pravda bude niečo na spôsob aj-aj.
Pokiaľ som správne porozumel niektorým diskusiám na túto tému, tak teóriou anorganického pôvodu ropy sa riadi spravidla "ruská škola".
Na posúdenie, ktorá z teórií je správna by bolo potrebné zistiť, ktorá z nich je pri hľadaní ropy úspešnejšia - lenže žiadna firma neprezradí, akú má úspešnosť vrtov a na základe čoho si vyberá miesta pre prieskumné vrty.


Pro hledani ropy clovek nemusi byt genius. Staci najit oblasti s velkym mnozstvim nanosu (obecne morske dno ci delty velkych rek - v horskych masivech ropy moc nebude) a pak hledat geologicke poruchy. Ropa tam zarucene bude. Otazka je jen jestli se vyplati ji tezit. K tomu je zapotrebi mit dostatecne velky a pristupny rezervoar a dostatecnou infrastrukturu v okoli. Diky rozsahle infrastrukture se v Severnim Mori vyplati vytezit i takove mrnousy nad kterymi by jinde ohrnuli nos. Cena ropy utesene roste, takze prace bude vic nez dost. Podle puvodnich odhadu se v Severnim mori uz nemelo davno tezit a pritom produkce sice klesa o pet procent rocne, ale trzby rostou a instalace prekracuji zivotnost, protoze se vzdycky podari neco vyzdimat i z ucetne "prazdneho" rezervoaru.
Zvonova krivka tedy v praxi nefunguje. Nabeh rezervoaru je vzdycky rychlejsi nez jeho dobeh a tak to bude fungovat i globalne, pokud cena ropy bude i dale rust.
 
04.1.2008 - 01:06 - 
Na Zemi vznikla většině ložisek železných rud biogenně. Některé však, ač ze stejných minerálů jako většina biogenních rud, vznikly abiogenně. Na povrchu Marsu je těch minerálů, které u nás vyrobily bakterie, víc než na Zemi, přesto je prakticky jisté, že tam vznikly abiogenně.

Když se podíváme do vzdálených končin v chladnějších částech Sluneční soustavy, najdeme tam celé uhlovodíkové světy s koloběhem tekutých "fosilních paliv" místo koloběhu vody, kde uvažovat o biogenním původu je poněkud mimo našich rámců uvažování možného.

Na Zemi vzniká určitě aspoň trocha uhlovodíků abiogenně a existují i silné opory pro domněnky, že v hlubinách Země takto vznikají obrovská množství uhlovodíků. Část uhlovodíků však určitě pořád vzniká biogenně. Proces neustálého vznikání a depozice uhlovodíků biogenní cestou i v naší epoše je studován jako pozitivně zaznamenaná skutečnost současného geologického vývoje. Zkoumá se určitě snadněji než vznik a následný osud uhlovodíků v těžko přístupných hlubinách anorganickou cestou, přesto však víme, že v zemských hlubinách uhlovodíky jsou.

Myslím, že stejně jako u ložisek rud je zdroj ložisek uhlovodíků na Zemi hlavně otázkou míry toho či onoho zdroje, nikoliv sporu biogenní versus abiogenní. Nebylo by asi moc šťastné z toho dělat ideologický spor. Případné dořešení jemností vzniku ložisek těžitelných uhlovodíků nám toho mnoho neřeknou o trhu uhlovodíkových paliv v nadcházejícím výhledu.

Jedno je však jisté, rezidua už zapomínané katastrofické vize mezí růstu a Římského klubu přežívající v některých tezích Zelených alarmistů - zejména pak teze o Oil Peaku, ač pořád mezi alarmisty populární, se nijak nepotvrzuje. Zejména jejím potvrzením není současný nárůst cen ropy a dalších uhlovodíkových paliv. Jestli miliardová Indie v tomto desetiletí staví několik km dálnic denně a nárůst její spotřeby ropy se občas blížil i 20% ročně a dvouciferná čísla nárůstu si drží i ještě lidnatější Čína, musí se tento tlak na spotřebu projevit stejně, jako se před tím projevil i na trhu kovů.
 
 


Stránka byla vygenerována za 0.172761 vteřiny.