| 06.2.2011 - 15:52 - Adolf | |
|
Náklady na příští NASA rover pro Mars dosahují téměř $2,5 miliardy
Amy Svitak, Space News Staff Writer
Date: 03 February 2011 Time: 07:00 PM ET
Marsí rover Curiosity, stěžejní části NASA mise Mars Science Laboratory, je sestavován dohromady spolu i s rozsáhlým testováním před jeho startem koncem roku 2011. Tento obrázek z 29. června 2010 ukazuje rover včetně podvozkového systému – kola a závěsy, který je po instalaci 28. a 29. června již na místě.
WASHINGTON – NASA mise Mars Science Laboratory potřebuje 82 milionů dolarů finanční injekce, aby se dodržel datum startu na konci listopadu, po vývoji za 2,47 miliardy dolarů rover loni pode činitelů agentury vyčerpali finanční rezervy programu.
Jim Green ředitel NASA's Planetary Sciences Division u ředitelství vědeckých misí U.S. kosmické agentury tento 3-procentní nárůst nákladů připisuje problémům s vývojem podvozkového systému, avioniky, radaru a vrtačky pro rover o velikosti dodávky, který je oficiálně znám jako Mars Science Laboratory Curiosity a zkratkou MSL. Zdržení při dokončení Analyzéru vzorků v marsovském vybavení roveru, který je konstruován k vyčuchání uhlík obsahujících sloučenin v okolním vzduchu, také navýšilo náklady.
„Naším problémem je právě teď MSL,“ řekl Green členům Poradního výboru subkomise planetárních věd NASA při veřejné schůzi, jež zde proběhla 26. ledna. „Už téměř nezbyly žádné volné rezervy.“
Jelikož je MSL určen k dodání na floridskou Cape Canaveral Air Force Station v červnu, tak je, jak Green říká, kategorickým imperativem obnovit finanční rezervy programu, aby byl zajištěn proti případným dalším vývojovým nebo testovacím problémům, které by mohly zapříčinit, že se třítýdenní startovací okno začínající 25. listopadem nestihne.
Cenovka na MSL vyrostla od roku 2008 o více než 660 milionů dolarů, konstatoval audit z února 2010 provedený U.S. vládní účetní kanceláří, která připsala většinu navýšení 68 procentnímu nárůstu nákladů na vývoj hardware od počátku programu v roce 2003.
Ačkoliv NASA plánovala vypuštění MSL v roce 2009, technické těžkosti donutily agenturu, aby misi odložila o dva roky, což je kvůli startovacímu oknu nejmenší možné zpoždění pro kteroukoliv misi určenou k Marsu.
Další odložení startu MSL, říká Green, už nepřipadá v úvahu.
„Ty peníze se musí najít a ty peníze musí být v rozpočtu,“ řekl Green. „Nakonec, když je všechny nepoužijeme, budeme mít možnost volby, ale musí být tam, kde je potřebujeme.“
Green řekl, že situace je zvláště zoufalá vzhledem k tomu, že MSL je jednou ze tří planetárních misí NASA, které se letos vypustí.
Mise Juno k Jupiteru je určena ke startu v srpnu, o měsíc později ji následuje Gravity Recovery and Interior Laboratory (GRAIL), mise třídy Discovery k vypuštění tandemového páru kosmických lodí kolem Měsíce k měření a mapování proměnlivosti lunárního gravitačního pole.
Vzhledem k nepružné povaze většiny startovacích oken k planetám, řekl Green, je jeho vrcholnou prioritou pro tento rok zajistit se proti skluzům v harmonogramu, které by mohly způsobit několikaletá zpoždění a stát jeho divize stovky milionů dolarů. Řekl, že zákonodárci na Capitol Hill už byli uvědoměni o nárůstu nákladů na MSL a že NASA už dala stranou 12 milionů dolarů ve fondech divize, které zbyly z minulého roku, aby pomohly podpořit programové rezervy.
Dalších 23,3 milionů dolarů je pro MSL zapotřebí na konci léta a dalších 46,3 milionů dolarů na další tři měsíce před startem, řekl Green.
Najít dodatečné peníze by ovšem mohlo v současném rozpočtovém prostředí narazit na těžkosti.
Ačkoliv Divize planetárních věd NASA dostala v roce 2011 přidělen 10 procentní roční nárůst na 1,49 miliardy dolarů, musí Congress ještě přijmout výdajový plán pro federální vládu na tento rok, čímž ponechává na základě pokračující rezoluce schválené v prosinci NASA a další organizace zatím na výdajových stropech minulého roku.
Republikánští vůdci navíc v U.S. Sněmovně reprezentantů navrhují u většiny federálních agentur včetně NASA stáhnout odložitelné výdaje ještě více na úrovně roku 2008.
Green řekl, že pokračující rezoluce, na jejímž základě bude NASA provozována nejméně do 4. března, dává divizi o 144 milionů dolarů méně než v současném rozpočtu pro letošek navrhl Bílý dům, včetně 115 milionů dolarů zkrácení v divizi u programu Marsu, který je spravován Jet Propulsion Laboratory (JPL) in Pasadena, Calif.
Green ještě řekl, že jeho divize je připravena hledat vnitřní zdroje k uhrazení nárůstu nákladů MSL počínaje u JPL a jejího zhruba 400 milionového rozpočtu na programy výzkumu Marsu podle pokračující rezoluce.
„Programová kancelář dostala upozornění, že je stáhneme,“ řekl Green. „Máme jen málo volnosti k omezení svých misí v provozu … ačkoliv i tady možnosti jsou. Budeme se muset podívat, který provoz lze odložit.“
Spirit rover NASA např. od svého uvíznutí v písku před více než rokem pracoval jako stacionární vědecká základna. Primární 90-denní mise maličkého roveru skončila už v roce 2004.
Green řekl, že nárůst nákladů na MSL by mohl mít dopad na programy mimo Mars a nevyloučil potenciální zrušení schválených misí, které jsou v současnosti ve vývoji.
Ovšem i kdyby Kongres stáhnul rozpočet NASA na úroveň roku 2008 – 17,3 miliardy dolarů oproti 19 miliardám požadovaným na letošní rok – planetární divize by pravděpodobně přežila bez zrušení programů.
„Věřím, že ten problém můžeme uzavřít … aniž bychom něco zrušili, ale nevím to určitě,“ řekl s dodatkem, že by mohlo přicházet v úvahu zrušení satelitu této divize Lunar Atmosphere Dust Environment Explorer určeného ke startu v roce 2012, který bude obíhat měsíc, aby určil globální hustotu a složení lunární atmosféry. Divize by navíc mohla zrušit mise ve vývoji programů New Frontiers a Discovery.
„Tohle všechno je na stole,“ řekl. „My však tam ještě neležíme.“
Tento článek poskytly Space News věnované reportážím o všech aspektech kosmického průmyslu.
Originál a odkazy: http://www.space.com/10762-nasa-mars-rover-overbudget.html ____________________
Áda |
|
Myslim si ze zde je spolehlivost nosice prvorada a zde by to urcite nikdo nesveril sice mozna levnemu - ale rozhodne neproverenemu nosici zacinajici firmy - ktere hodla vynaset dost dle mne "seriovym zpusobem vyrabene - tedy ne prilis unikatni " telekomunikacni a dalsi druzice.
Zde proste spolehlivost nosice je prvorada - stejne jako u letu lidi. |
|
Zajímavý snímek z webkamery v montážní hale - Curiosity je opět vzhůru kolama a v popředí je vidět její zdroj MMRTG (radioisotopový generátor).
Myslím, že to bude spíš jen maketa, či "inženýrský model", nicméně je to poprve co se tento kousek HW objevuje přímo "na place".
Reálná instalace letového generátoru proběhne až těsně před startem, přímo do rakety na rampě.
 |
|
RTG připojen
... jen mě mate, že nácvik připojování provádí v této poloze - ostrá instalace bude probíhat na rover břichem dolů, s připojeným skycrane těsně nad sebou (a to celé pod aerodymnamickým krytem).
Podle info na UMSF se blíží dokončení kompletace celého roveru a práce směřují k vibračním a temálně vakuovým testům. |
|
| nebude to tak ze ten MMRTG je letovy exemplar a plutoniova vlozka sa do neho ulozi pred startom? .. vramci toho ze seci vieme ze ide o zlozite zariadenie by to bolo celkom rozumne riesenie... |
|
citace:
nebude to tak ze ten MMRTG je letovy exemplar a plutoniova vlozka sa do neho ulozi pred startom? .. vramci toho ze seci vieme ze ide o zlozite zariadenie by to bolo celkom rozumne riesenie...
Šílíte? Manipulovat s radioaktivním palivem přímo na rampě?
Těch "plutoniových vložek", neboli General Purpose Heat Source (GPHS) je v MMRTG celkem 8, dohromagy obsahují 4,8 kg Pu 238. S tímto materiálem se musí zacházet za speciálních bezpečnostních podmínek - celý MMRTG je kompletován, testován a uskladněn v ostře střežených prostorách Idaho National Laboratory. Není možné radioaktivní palivo vkládat do generátoru až před startem na kosmodromu. Pokud odhédneme od bezpočnostních rizik, nebylo by mj. možné provést kompletaci za podmínek vysoké čistoty prostředí, plnění vniřního prostoru heliem, provést vibrační testy jednotky, zkoužky těsnosti, atd, atd. To prostě nejde.
Letový exemplář zdroje bude dodán na Floridu jako komplet a tam připojen na systémy roveru jako jeden celek.
Stejným způsobem to proběhlo i u několika předchozích sond. |
|
citace:
RTG připojen
... jen mě mate, že nácvik připojování provádí v této poloze - ostrá instalace bude probíhat na rover břichem dolů, s připojeným skycrane těsně nad sebou (a to celé pod aerodymnamickým krytem)...
No jasně, v té chvíli jsem si neuvědomil, že celá sonda bude na raketě upevněna aerodynamickým krytem dolů, s tepelným štítem nahoře -> rover i skycrane budou při startu vzhůru nohama... mají to dobře 
... ten pátek! |
|
Videoreport z vibračního testu Curiosity.
Frekvence kmitů 10 - 400 Hz, akcelerace 1,5 g.
http://www.jpl.nasa.gov/video/index.cfm?id=973 |
|
Curiosity v přípravě k testům ve vakuové klima-komoře - obrázek tak trochu jako ze sci-fi filmu.
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2011-086
http://mars.jpl.nasa.gov/msl/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=1114
A ještě nový videoreport z jízdních testů na Mars-yardu. http://www.jpl.nasa.gov/video/index.cfm?id=975
Sklony terénu 5° až 20°, typy povrchů: ploché kameny, zhutněná půda, sypká písečná duna, balvany na rovném povrchu.
Vypadá to že vše OK, žádné problémy. |
|
Jak jsem informoval už loni v červenci, otvory po obvodu kol Curiosity nemají náhodné uspořádání - v morseovce je v nich zakódována zkratka výrobce - JPL.
Tento článek http://www.planetary.org/blog/article/00002967/ potvzuje jejich hlavní účel - pravidelný obtisk ve stopě roveru (každých 160 cm) bude sloužit k vizuální odometrii, tj. přesnému měření skutečně ujeté vzdálenosti, potažmo kontrole prokluzu kol.
[Upraveno 22.3.2011 pospa] |
|
GRRR 
Zatím není nikde vidět oficiální zpráva, ale tento zdroj http://www.planetary.org/blog/article/00002972/ je poměrně dost věrohodný.
Kamery MastCam se zoomem na Curiosity nakonec instalovány nebudou !
Opět jeden z nepochopitelných kroků, nad kterým zůstává rozum stát.
MSSS na jejich výrobě pracuje už rok a zbytečně. |
|
NASA zastavila práce na ZOOM kamerách MastCam - oficiální zpráva výrobce Malin Space Science Systems (MSSS)
http://www.msss.com/news/index.php?id=22
Původní plán zněl: dodat nové kamery se zoomem do JPL v prosinci 2010, aby je bylo možné na Curiosoty nainstalovat ještě před environmentálními testy, které rover podstoupil v nedávné době.
Bohužel, výroba třech kusů zoom MastCamů (2 letové, 1 testovací) byla dokončena až 1.1.2011 a teprve pak je výrobce začal testovat. Během testů se navíc ukázalo, že "optický výkon" kamer není v celém rozsahu zoomu uspokojivý - kolem 100 mm byl horší než u kamery s pevnou ohniskovou vzdáleností. Příčiny byly nalezeny, způsob úpravy některých členů stanoven. Bohužel však už nezbylo dost času na demontáž, opravy a opětovnou montáž tak, aby to bylo pro NASA/JPL časově přijatelné.
MSSS bude i přesto nadále pracovat na vývoji zoomovatelných optických systémů, aby při některé z budoucích planetárních misí bylo jejich konstrukční řešení k dispozici.
Curiosity tedy zůstane vybavena dvěma MastCami s rozdílnými pevnými ohniskovými vzdálenostmi.
Na tomto snímku jsou obě dobře vidět - s menším otvorem vlevo je teleobjektiv 100 mm, s větším otvorem vpravo je širokoúhlý objektiv 34 mm.
http://www.msss.com/images/news/PIA13807_tilt-table-100915.jpg [Upraveno 26.3.2011 pospa] |
|
Videoreport z testů Curiosity v termálně-vakuové komoře. http://www.jpl.nasa.gov/video/index.cfm?id=977
Rozsah zkušebních teplot: -130° až 40°C
Tlaky: vakuum až 1/100 tlaku pozemské atmosféry
V průběhu tohoto týdne se rover vrátil zpět do montážní haly a byl ukryt za černým závěsem, což by měl být stan pro testy elektromagneické interference.
|
|
JPL dala šanci některým médiím navštívit clean room SAF - montážní halu MSL a pohlédnou Curiosity přímo tváří v tvář.
... tiše závidím,... ale strašně ...
Emily Lakdawalla pořídila pár zdařilých záběrů ze zatím nevídaných úhlů: http://www.flickr.com/photos/53402955@N08/sets/72157626307132273/with/5591305598/
   
a tradiční záznam na blogu The Planetary Society: http://www.planetary.org/blog/article/00002985/
Na obsáhlejší článek se můžeme těšit ještě v tomto týdnu.
|
|
Discovery News taky přišla s trochou do mlýna
http://news.discovery.com/space/slide-show-visiting-mars-rover-curiosity-110404.html |
|
Byla uvolněna nová animace mise MSL včetně propracovaných detailů EDL sekvence.
Velmi pěkné až fotorealistické, sonda i terén.
http://www.youtube.com/watch?v=BudlaGh1A0o
Edit: před vsupem do atmosféry je vidět odhození dvou protizávaží (2 x cca 75 kg), která během přeletu udržovala rotující soustavu ve vyváženém stavu. V back shell pak při průletu atmosférou zůstává oněch 6 závaží po 25 kg, která způsobují vyosení těžiště a tím nenulový vztlak, použitý na přesné navádění k přistávací oblasti.
Před otevřením padáku jsou odhozena i tato závaží. [Upraveno 06.4.2011 pospa] |
|
Hm, to je tak, když se po dlouhé době "hladu" pustí k něčemu zajímavému několik novinářů a fotografů najednou - se zajímavými fotkami se jakoby roztrhne pytel.
Galerie velmi kvalitních a detailních fotek od Josepha Linaschkeho na boingboing http://www.boingboing.net/2011/04/06/nasa-mars-science-la.html
 |
|
| Z animácie a niektorých detailov vrchnej časti púzdra a "crane" ma napadá jedna otázka: zostava raketových motorčekov, ktoré riadia celé púzdro počas zostupu je súčasťou "crane"? Mne to tak pripadá... |
|
citace:
Z animácie a niektorých detailov vrchnej časti púzdra a "crane" ma napadá jedna otázka: zostava raketových motorčekov, ktoré riadia celé púzdro počas zostupu je súčasťou "crane"? Mne to tak pripadá...
Velmi dobrý postřeh, Alchymisto! 
Ano, orientační motorky nejsou součástí back shell, ale jsou ve dvojicích přímo na sky crane.
Pěkně to ukazuje tato fotka, kde je v pravé části v popředí vidět tmavěšedá příruba s tryskami, zaslepená krytkami s červenou visačkou Remove Before Flight. Celkem jsou 4 dvojice TCM motorků.
Druhá příruba s dvojicí motorků vykukuje na pozadí vlevo.
[Upraveno 06.4.2011 pospa] |
|
Montáž a testování MSL je téměř u konce.
Během května června bude sestava po částech převezena na Floridské KSC, kde proběhne finální sestavení a předstartovní testy.
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2011-108#4 |
|
Jen skoda neuplneho vyuziti nakladu co poleti k Marsu.
Cran by by mohl mit dosedaci pady z hliniku pod nadrzema, aby mohl pristat jako stacionarni sonda.
Do 1kg by se mohla vejit barevna SVGA kamera z mobilu na 1m hlinikovem vyklopnem stozarku s moznosti rotace (mikromechanika z LAN kamer jde do 150g) a plosna (s vodivejch pasu) TX/RX antena, ktera by prenasela fotky ze stacionarni "sondy" na Marsu by se tam vesla taky.
Cele by to mohlo mit tak 1.2kg.
Pripadne tam dam miniaturni vedecky pristroj (teplota, radiace, tlak, vlhkost...zkratka zakladni levne lehke vedecke pristroje) by bylo taky fajn.
Me to zkratka pripada jako neekonomicke plytvani prostredkama.
Kdyz uz projde atmosferou jak cran, tak vozitko, tak at se cran vyuzije taky k necemu.
Je mi jasne, ze mezi cilema vozitka bude i crana zarazenej do pisecne duny a pripadne padak s pouzdrem, ale dovybavit cran tedy mohli.
Vzhledem k tomu, ze jsem konstrukter vyvojar, tak jsem presvedcen, ze cela elektronika CPU s radiostanici by se vesla do pouzdra od VHS kazety a mit par vedeckych udaju vcetne fotek navic by byl urcite prinos.
Paskova antena pro UHF (pasy dipolu) by se na horni stranu cranu vesla.
Mozna kdyz by tim byl cran osazen, tak by mohl nafotit vozitko z takove 400-800m vzdalenosti. Pripadne by se ofotili navzajem az by vozitko prijelo ke cranu po par tydnech vyzkumu.
|
|
citace:
Jen skoda neuplneho vyuziti nakladu co poleti k Marsu.
Cran by by mohl mit dosedaci pady z hliniku pod nadrzema, aby mohl pristat jako stacionarni sonda....Pripadne tam dam miniaturni vedecky pristroj...Me to zkratka pripada jako neekonomicke plytvani prostredkama. ..., ale dovybavit cran tedy mohli....
Bohužel. Mise MSL se potýká s přešvihnutým rozpočtem, zpožděným odletem a vážnými rozpočtovými problémy v NASA. Zabudovávat do přistávacího prostředku jakékoli další funkce by vyžadovalo nejen hmotnost, ale i finance a čas navíc.
A taky jaký by byl vědecký přínos další stacionární meteostanice, když přímo na roveru už jedna a to velmi kvalitní zabudována je?
A kamera? Jen na to, aby nasnímala Curiosity z dálky, oprovdu není takováto investice obhajitelná. Musíme uvažovat nejen kameru ale i zdroj, řídící jednotku, vysílač, anténu a to fakt nestojí za to.
Účelem skycrane je co nejbezpečněji dostat rover na povrch Marsu do středu přistávací oblasti. Nic víc a nic míň.
Další funkci bych mu ani já asi nepřidával. |
|
citace:
citace:
Jen skoda neuplneho vyuziti nakladu co poleti k Marsu.
....
Bohužel. Mise MSL se potýká s přešvihnutým rozpočtem, zpožděným odletem a vážnými rozpočtovými problémy v NASA. Zabudovávat do přistávacího prostředku jakékoli další funkce by vyžadovalo nejen hmotnost, ale i finance a čas navíc.
A taky jaký by byl vědecký přínos další stacionární meteostanice...
Rysovi asi nešlo především o další vědecký přínos, ale vzhledem k ceně vyneseného kilogramu k Marsu o mrhání nosností použitím jinak neužitečného balastu, kterého je přece jen hodně (okolo 300 kg). I kdyby byl nahrazen jen baterií použitelnou pouze pro meziplanetární přelet, mohla by se zvýšit váha užitečného nákladu. Musíme ale také připustit, že překonstruování sondy by stálo čas a další peníze a tak z čistě ekonomického i praktického hlediska může být balast tím nejrychlejším a nejlacinějším řešením. |
|
Rys mel spis na mysli reseni typu:
Hlele vy kluci technicky tadyhle na tom scycrane je dost mista ze by se do nej pohodlen vesla klasicka cune druzice. A na druhou stranu jeste jedna. Udelali jsme vam tady zavity, tak mate do tolikateho a tolikateho cas dodat komplet modul s elektronikou a zdroji energie. Penize si na to sezente kde chcete my vam to tam odvezeme.
Pokud to bude merit zakladni parametry atmosfery a jednou za tyden to v davce odesle namerena data, tak vam za ne budeme vdecny. Bude se nam to hodit protoze zadnou trvalou stacionarni meteostanici na marsu bohuzel nemame.. jedna je po predminule minule zime na kusy a o ta druha co tam trci napichnuta na sutraku nevime nic od ty doby co se ji vybily barerky.
|
|
citace:
citace:
Bohužel. Mise MSL se potýká s přešvihnutým rozpočtem, zpožděným odletem a vážnými rozpočtovými problémy v NASA. Zabudovávat do přistávacího prostředku jakékoli další funkce by vyžadovalo nejen hmotnost, ale i finance a čas navíc.
Rysovi asi nešlo především o další vědecký přínos, ale vzhledem k ceně vyneseného kilogramu k Marsu o mrhání nosností použitím jinak neužitečného balastu, kterého je přece jen hodně (okolo 300 kg).
Konstrukční tým MSL v minulosti prověřoval proveditelnost využití dvou protizávaží po 75 kg jako planetární penetrátory.
Jak jsem už psal, tato mise měla/má takové problémy s financemi, že se po celou dobu vývoje spíš potýká s omezováním vybavení, než s jeho rozšiřováním. Takže ani penetrátory se nekonají a 300 kg závaží (2x75 + 6x25) je skutečně jen mrtvý balast využitý pro řízený sestup atmosférou. |
|
citace:
Konstrukční tým MSL v minulosti prověřoval proveditelnost využití dvou protizávaží po 75 kg jako planetární penetrátory.
Jak jsem už psal, tato mise měla/má takové problémy s financemi, že se po celou dobu vývoje spíš potýká s omezováním vybavení, než s jeho rozšiřováním. Takže ani penetrátory se nekonají a 300 kg závaží (2x75 + 6x25) je skutečně jen mrtvý balast využitý pro řízený sestup atmosférou.
nevydržím a "rýpnem si" (tradične)
a plánujú už dnes nejakú misiu MSL2?
takú len "trochu vylepšenú", ktorá by si už vlastne žiadne extrémne náklady na vývoj nežiadala, a napríklad by na ňu doplnili to vybavenie ktoré škrtli teraz, a doplnili tie penetrátory
alebo to celé zase spláchnu do "aha", a začnú vyvíjať, nejaký marsochod veľký ako tank?
však musk sľúbil, že dodá raketu čo unesie "pajsku" ton
samozrejme ja by som im poradil, aby tam radšej naložili dve MSL, čo by fungovali spolu
plánujú niečo také vôbec?
plánujú oni vôbec niečo? [Upraveno 09.4.2011 alamo] |
|
Alamo, rýpnout si klidně můžeš, ale příjde mi to zbytečné.
O plánech NASA na další průzkum Marsu jsem tu psal už několikrát (naposledy 2.2. ), ale klidně to tu zopáknu ještě jednou:
2013 MAVEN - družice pro podrobný průzkum atmosféry
2016 ExoMars Trace Gas Orbiter - americká účast na společném projektu s ESA
2018 rover MAX-C pro sběr vzorků pro MSR v rámci společné mise s roverem ExoMars
2020 a dále - návazné mise programu Mars Sample Return
(Mars Sample Return Lander, Mars Sample Return Orbiter, Mars Returned Sample Handling Facility)
|
|
citace:
však musk sľúbil, že dodá raketu čo unesie "pajsku" ton
samozrejme ja by som im poradil, aby tam radšej naložili dve MSL, čo by fungovali spolu
plánujú niečo také vôbec?
plánujú oni vôbec niečo? [Upraveno 09.4.2011 alamo]
ja by som si pockal, ci ju fakt doda, a co bude realne pytat za start, a potom by som sa zariadil podla toho |
|
Ještě pár drobností k nejbližšímu roveru MAX-C, který by měl startovat v roce 2018.
Velikostí bude něco mezi MER a MSL. Napájení ze dvou kruhových FV panelů. Hlavní úkol - sběr kvalitních vzorků pro MSR.
Přistání, spolu s druhým roverem ExoMArs, na jedné paletě, zavěšené pod skycrane.
 |
|
Už jsem se k tomuto na kosmo fóru asi vyjadřoval, tak se možná budu opakovat, nevím.
Pro mě je MAX-C jednoznačně krokem zpět. Absolutně nechápu tuhle logiku: Vyvineme výkonný MSL, pak pro misi v roce 2018 vyvineme jiný, menší a po všech stránkách méně schopný rover. Vám to dává smysl? Nebylo by snad přínosnější prostě vyslat MSL2? Případně upgradovaný podle novějších specifikací a zkušeností s MSL? A hlavně mi neříkejte, že snahou je ušetřit - zdaleka nejvíc stojí vývoj a testy, nikoliv samotná realizace.
Ani nedokážu popsat, jaký zdroj frustrace takový postup pro mě je.
A teď se dozvídám, že mise 2018 bude mít na jednom jeřábu zároveň MAX-C i ExoMars. Hmm, takže, když už se konečně tento zpožděný rover zbyrokratizované Evropy možná dostane na Mars (už nějakou dobu tomu stejně nevěřím), tak to bude na +- stejné místo jako jiný rover. Opravdu velmi efektivní... |
|
