|
Mám dojem, Davide, že tvůj negativní postoj k misi MSL je po mnoho let stále stejný, neměnný. Takže mi uniká "co nového" nám chceš svými příspěvky, jako je ten poslední, sdělit.
Pokud ti bezpilotní průzkum kosmu připadá jako něco příliš drahého a pomalého, co si nemůže dovolit ani ekonomika USA, tak jsi pravděpodobně na špatném diskusním fóru a měl bys asi upřít svou pozornost na jiné servery, většinou všeobecně zpravodajské, kde v komentářích pod články lamentuje nad vším možným 90% přispěvatelů. |
| 20.11.2015 - 15:21 - David | |
|
K misi samozřejmě negativní nejsem. Jen se domnívám, že výběr cíle nebyl šťastný. Svého času jsem někde četl, že se mise bude zabývat geologickou historií Marsu a to zkoumáním geologických vrstev centrálního vrcholku předmětného kráteru, který měly vytvořit sedimenty ve vodním prostředí.
Jsem toho názoru, že tato myšlenka byla chybná a že centrální vrchol vytvořilo vše možné, jen ne voda.
Proto netrpělivě čekám až lander " konečně" dorazí k tomu kopci a že bude jasné, nebo alespoň vysoce pravděpodobné jak ty vrstvy vznikly.
Z výše uvedeného plyne, že mi na celé misi vadí jen to " hlemýždí" tempo a nejsem sám, obdobně se vyjádřil i dr. Grygar v posledním Kozmosu.
Krom toho při plánování mise měl mít MSL 10x větší prostupnost terénem, než MER. Jak se zdá opak je pravdou.
Není to mým zvykem, ale důrazně se musím, ke své lítosti, ohradit proti tomu, aby mi bylo přiřazováno něco, co jsem ani v náznaku nikdy netvrdil, totiž že kosmonautika je drahá a pomalá, nechápu kde to pan M.P. sebral.
|
|
citace:
důrazně se musím... ohradit proti tomu, aby mi bylo přiřazováno něco, co jsem ani v náznaku nikdy netvrdil, totiž že kosmonautika je drahá a pomalá, nechápu kde to pan M.P. sebral.
Tady:
K tomu kopci ale pojede tento hlemýžď ještě rok, ne-li dva. Mám dojem, že se " čeká" na nějakou senzaci z následující sondy, nebo na to že MSL padne než tam dojede, aby se zapomnělo na vyhozenou miliardu v tomto programu.
Btw. cenovka za základní misi MSL je přibližně 2,5 mld USD a Curiosity má konstrukční rychlost naprosto stejnou jako rovery MER.
|
| 20.11.2015 - 17:17 - David | |
|
Vyhozená miliarda bude v tom případě, že byl chybně zvolen cíl mise a " řez" geologickou minulostí Marsu se neuskuteční.
Rád bych připomněl, že při volbě cíle mise část vědců upřednostňovala mineraologický průzkum/ který ostatně MSL nyní koná ale nikoli v optimálním prostředí/, a část vědců upřednostňovala průzkum sedimentů ukládaných vodou.
Při výběru cíle byly upřednostněny sedimenty, z nichž má být centrální hora kráteru a právě proto byl rover zacílen do kráteru GALE.
Jestliže bylo cílem mise prozkoumat geologickou minulost Marsu zkoumáním sedimentů centrální hory, pak se ptám proč tak rover nečiní a místo toho se věnuje minerarologii v okolí sedimentů které jsou primárním cílem mise.
Jestliže MSL nesplní základní cíl mise, tj. pohled na geologickou minulost Marsu zkoumáním dlouhodobě ukládaných sedimentů v hypotetickém jezeře a přitom provede jiné, též hodnotné výzkumy, což ostatně činí, nebude škoda ve výši nákladů na celou misi, ale jen nějaká část vynaložených nákladů na misi.
P.S. pojem " hlemýždí tempo" jsem si vypůjčil právě od dr. Grygara a pokud si někdo přečte jeho vyjádření v posledním Kozmosu, zcela jistě pochopí, že i on jako na slovo vzatý odborník očekává, že se MSL bude
věnovat centrální hoře v kráteru Gale a pokud tempo jakým se k hoře blíží označuje jAKO HLEMÝŽDÍ, NENÍ DO DOZAJISTA POCHVALA. [Upraveno 20.11.2015 David] |
|
Další déjà vu ... Při vší úctě ke Grygarovi, on není odborník na planetární geologii a podobné vědy.
Stejným tempem se pohybovaly i předchozí rovery na Marsu. Curiosity své hlavní vědecké cíle splnila během primární mise. Už jsme to tu probírali nesčetněkrát, že rychlost postupu se řídí tím, jak vědecky zajímavé lokality rover navštíví. Například kampaň s odběrem vzorku vrtačkou, jeho zpracování a analýza v několika přístrojích je vždy zastávka na 3 týdny. Curiosity k té hoře dojede, stále stoupá, má stále ještě několik let životnosti před sebou. |
| 20.11.2015 - 19:59 - David | |
|
| Přílohu mnou zmiňovaného Kozmosu tvoří" Žeň objevů" po jejím prostudování, které všem zájemcům o kosmonautiku, kosmologii a příbuzné vědy vřele doporučuji, není možný jiný závěr, že její autor je autorita ve všech vědách souvisejících s kosmem, tedy i v planetární geologii. |
|
| Další diskuse (na toto téma) je zbytečná... |
|
| Tak nějak, jak kafemlejnek .... |
|
citace:
Přílohu mnou zmiňovaného Kozmosu tvoří" Žeň objevů" po jejím prostudování, které všem zájemcům o kosmonautiku, kosmologii a příbuzné vědy vřele doporučuji, není možný jiný závěr, že její autor je autorita ve všech vědách souvisejících s kosmem, tedy i v planetární geologii.
Doktor Grygar je nesporná autorita ve fyzice, ale není neomylný a má svoje chyby, mezi něž patří značná ješitnost a zřejmě i pocit neomylnosti. Nic proti každoročním Žním objevů, jsou opravdu vynikajícím shrnutím nejnovějších poznatků z oblasti astronomie a příbuzných věd, ale občas se v nich objeví tvrzení, které je všechno, jen ne vynikající. Vzpomínám si, už je to pěkných pár let, co se v jedné "Žni" objevilo tvrzení, že známé marťanské větrné víry, tzv. "derviši", jsou nepochybně (slovo NEPOCHYBNĚ Grygar opravdu použil) ve své pozemské analogii odpovědné za vznik piktogramů v obilí. No, já se přiznám, že nevím, jakým způsobem někdy i stametrové a nesmírně komplikované obrazce v obilí vznikají, ale jedno vím docela určitě - není to prostřednictvím větrných vírů. Nepochybně! |
| 21.11.2015 - 02:17 - David | |
|
Meritem diskuze bylo, že se rover blíží poněkud váhavě k primárnímu cíli, tj. vrstevnatému kopci kvůli němuž bylo vybráno místo přistání.
Jelikož primární mise / životnost sondy/ byla stanovena na dva roky a sonda se plíží hlemýždím tempem již roky tři, přičemž je kopec stále ještě minimálně rok jízdy vzdálen, je tento fakt přinejmenším podivný. |
|
Pořád dokola melete nesmysly, přistávací elipsa ležela dost daleko nato, aby se dalo kopce dosáhnout během primární mise, to jaksi je dáno bezpečností, protože sedat se sondou blíž by bylo nebezpečné
od té doby jede nestále stejným tempem ke kopci, dokonce poslední půlrok zkrácenou trasou, takže rychleji
primárním úkolem je/bylo doložit tekoucí vodu v geologické minulosti, což se již zdařilo
jsme na úpatí, co víc si teď můžeme přát? a přesto pořád dokola konspirujete, nechápu |
|
Sol 1174: Curiosity dojela k "černým" dunám. Další a zcela jiný typ terénu, který rover na své pouti za 3 roky navštívil.
Tak úplně černé nejsou, v barvě to v surovém stavu vypadá takto:
 |
|
| Nádhera, taky už je publikováno několik pohledů zpět, kde je jasně vidět, jak stoupá |
|
Podle "knihy jízd" je dnes cca 103 výškových metrů nad místem přistáni. http://curiosityrover.com/tracking/drivelog.html
Kdo máte libovolné zařízení s iOS, můžete trasu sledovat ve 3D spolu s 360° panoramaty z každé zastávky po cestě v appce Midnight Planets.
http://www.midnightplanets.com/contents.html |
|
 |
| 27.11.2015 - 23:16 - Vlado | |
|
Proč je pohoří v pozadí zasypáno prachem a v popředí ne¬? |
|
citace:
...Proč je pohoří v pozadí zasypáno prachem a v popředí ne¬?
1/ ja vidim relativne vela prachu aj v predu
2/ zadne pohorie je napr. tak trochu za prachovym filtrom
3/ rozna vzdialenost = rozne detaily
4/ nehovoris nic o rozdielnosti oboch pohri
5/... |
|
| budem sa opakovať ale je úžasné pozerať takéto fotky,, nečudujem sa potom ani vladovi, keď mu to pripadaná neuveriteľné, že je to fotené na inej planéte,,, no treba to vstrebať pretože tie krásne zábery ktorými sa môže naša generácia kochať sú povrchom planéty vzdialenej milióny kilometrov,,, keď si to človek naplno uvedomí naplní ho úžas nad tým kam sa až tí vrhači oštepov a kresliči jaskynných malieb za pár stovák generácií dopracovali |
|
Velmi pěkné i když čb panorama písečné duny Namib myslím stojí za to být v tomto vlákně.
 |
|
Sol 1194 : Setkání tmavé písečné duny a světlého kamenného podloží
 |
|
Mapa postupu pro lepší představu o půdorysném tvaru dun a také ze kterých míst byly snímky pořizovány.
 |
|
Sol 1197 - Thomas Appéré vytvořil další panorama duny Namib, kde je lépe vidět sklon strmé stěny.
 |
|
| Úchvatné... Díky za sdílení aktuálních snímků z Marsu, jsou opravdu nádherné. |
|
citace:
Úchvatné... Díky za sdílení aktuálních snímků z Marsu, jsou opravdu nádherné.
V tom případě byste neměli vynechat toto : https://www.360cities.net/image/mars-panorama-curiosity-solar-day-1197
 |
|
Ještě jiná interpretace tohoto panoramatu, tentokrát od Elisabetta Bonora & Marco Faccin. V plném rozlišení po rozkliku skutečně velkolepé.
A druhá verze od Jamese Sorensona. Sami srovnejte, která verze je hezčí.
(o věrnosti barev, kontrastu a vyvážení bílé není třeba uvažovat, ani jeden z nich to nemá kalibrované)
 |
| 05.4.2016 - 07:14 - David | |
|
Při určování cíle letu se střetly dvě vědecké skupiny preferující odlišné cíle výzkumu, mineralogisté a sedimentalisté. Zvítězili sedimentalisté a cílem letu byl středový vrcholek kráteru údajně vytvořený sedimenty ukládané tekoucí vodou. Tyto vrstvy měly být exkurzí do hluboké historie Marsu.
Po přistání v oblasti to ale vypadá, jak tvrdili skeptici, že středový vrcholek kráteru tvoří vše jiné než vodou uložené sedimenty a sonda jezdí stále " jen " okolo a ne a ne se do výzkumu vrcholku pustit.
Sonda je již za hranicí minimální životnosti a naskýtá se otázka zda vůbec na vrcholek pojede, ergo kladívko, zda řídící tým vydá zprávu, čeho se vrcholek skládá.
|
|
Stále a neustále obakované blbosti. Opravdu kolovrátek, jak už to tu jednou někdo napsal.
Vyvracet to je evidentně házením hrachu na zeď a už bych se ani nenamáhal reagovat, kdyby tyhle nepravdy nebyly matoucí pro případné nově příchozí. |
|
citace:
Při určování cíle letu se střetly dvě vědecké skupiny preferující odlišné cíle výzkumu, mineralogisté a sedimentalisté. Zvítězili sedimentalisté a cílem letu byl středový vrcholek kráteru údajně vytvořený sedimenty ukládané tekoucí vodou. Tyto vrstvy měly být exkurzí do hluboké historie Marsu.
Po přistání v oblasti to ale vypadá, jak tvrdili skeptici, že středový vrcholek kráteru tvoří vše jiné než vodou uložené sedimenty a sonda jezdí stále " jen " okolo a ne a ne se do výzkumu vrcholku pustit.
Sonda je již za hranicí minimální životnosti a naskýtá se otázka zda vůbec na vrcholek pojede, ergo kladívko, zda řídící tým vydá zprávu, čeho se vrcholek skládá.
To si s prominutím děláte ....
Po ničem jiném než po sedimentech zatím MSL nejezdí a ještě hodně dlouho ani po ničem jiném nebude
vytrvale směřuje do nástupní oblasti a stoupá k vrcholu
tohle už není nic jiného, než konspirace, před kterou Vás admini již varovali |
|
citace:
Ještě jiná interpretace tohoto panoramatu, tentokrát od Elisabetta Bonora & Marco Faccin. V plném rozlišení po rozkliku skutečně velkolepé.
A druhá verze od Jamese Sorensona. Sami srovnejte, která verze je hezčí.
(o věrnosti barev, kontrastu a vyvážení bílé není třeba uvažovat, ani jeden z nich to nemá kalibrované)
Prvá verzia vyzerá krajšie, druhá je ale IMHO vernejšia....
Po rozkliknutí prvého obrázku - ten vzdialený zahmlený "kupolovitý útvar" "na štvrtom pláne" je nejaký obrazový artefakt alebo čo to vlastne je? Oblak prachu?
[Upraveno 05.4.2016 Alchymista] |
|
citace:
citace:
Ještě jiná interpretace tohoto panoramatu, tentokrát od Elisabetta Bonora & Marco Faccin. V plném rozlišení po rozkliku skutečně velkolepé.
A druhá verze od Jamese Sorensona. Sami srovnejte, která verze je hezčí.
(o věrnosti barev, kontrastu a vyvážení bílé není třeba uvažovat, ani jeden z nich to nemá kalibrované)
Prvá verzia vyzerá krajšie, druhá je ale IMHO vernejšia....
Po rozkliknutí prvého obrázku - ten vzdialený zahmlený "kupolovitý útvar" "na štvrtom pláne" je nejaký obrazový artefakt alebo čo to vlastne je? Oblak prachu?
[Upraveno 05.4.2016 Alchymista]
artefakt zpracování
po zvětšení je vidět, že jako tenká linie pokračuje po horizontu, tipnul bych si na efekt nějaké masky ve fotoshopu |
