| 10.4.2011 - 13:41 - Adolf | |
|
http://www.space.com/11323-nasa-mars-rover-curiosity-landing-sites.html
NASA zkoumá nejvhodnější místa k přistání příštího roveru na Marsu
Leonard David, SPACE.com's Space Insider Columnist
Date: 07 April 2011 Time: 10:21 AM ET
Testování roveru Mars Science Laboratory Curiosity. Vyhodnocování během března obsahovalo i využití kosmické simulační komory zkonstruované tak, aby rover vystavila provozním rutinám za podmínek prostředí blížícího se těm, jaké zažije na povrchu Marsu.
CREDIT: NASA/JPL-Caltech
Velký obrázek: http://i.space.com/images/i/9054/original/529189main_pia13806-full_full.jpg
WOODLANDS, Texas – NASA je už blízko rozhodnutí o místě přistání pro Marsí rover Curiosity, mega-robota s jaderným pohonem zkonstruovaného tak, aby Rudou planetu prozkoumal jako nikdy dříve.
Curiosity je připravována na svůj letošní odlet na Mars. Úkolem roveru bude slídit po takových podmínkách místního prostředí, které by byly příhodné pro mikrobiální život, a sbírat důkazy o tom, jestli nějaký marťansky život někdy existoval.
Zpráva o stavu místa přistání pro projekt Mars Science Laboratory Curiosity za téměř 2,5 miliardy dolarů (MSL) – klasifikovaný jako nejambicióznější „vlajková loď“ NASA v planetárních misích – zde byla předložena během 42. konference lunární a planetární vědy (LPSC) 7-11. března. Jejího zasedání se účastnilo asi 1 800 vědců a organizoval ho Lunar and Planetary Institute and NASA's Johnson Space Center.
Drsně a špinavě
Curiosity naložená vědeckým herberkem je postavená tak, že má mít minimální jízdní dosah 12 mil (20 kilometrů), ale pravděpodobně bude moci cestovat mnohem dále za rozsah své primární mise dlouhé jeden Marsí rok (dva pozemské roky).
Tohle umělecké pojetí líčí rover Curiosity, když se během kritického momentu přistání “Sky Crane” v roce 2012 snáší na sestupovém stupni s raketovým pohonem.
CREDIT: NASA/JPL-Caltech
Velký obrázek: http://www.space.com/images/i/9055/original/MSL14_Crane_Lab_Deploy1-full.jpg
Ale sestoupit na Mars drsně a špinavě znamená zaprvé využít unikátní vstupní, sestupní a přistávací systém. Žádné přistávací vaky kolem toho nebudou. „Sky Crane“ je spíš k tomu, aby rover snesl na kabelech a přímo jej posadil na povrch planety.
S přistáním Mars Science Laboratory se uvažuje o čtyřech místech vytříděných z více než 50 kandidátů, kteří byli během uplynulých čtyřech let prověřováni. Vědci zapojení do vybrání těchto míst na vrcholu seznamu řekli, že představují místa budící přesvědčení, že tady by Curiosity mohla významně pokročit v rozšíření našich znalostí týkajících se podmínek na Marsu a jeho potenciální obyvatelnosti.
„Výsledky z předběžných simulací přistání ukazují, že všechna čtyři místa přistání jsou bezpečná, takže to nevypadá, že bezpečnost přistání by byla hlavním kritériem k rozhodování,“ řekl Matthew Golombek, senior výzkumný vědec a vědec pro místo přistání Mars Exploration Program v NASA's Jet Propulsion Laboratory in Pasadena, Calif. K důvodům tohoto rozhodnutí patří i to, že systém roveru spolu se Sky Crane je „slučitelný se svahy“ (slope compliant),“ řekl SPACE.com, což znamená, že snadno může přistát i na svažitém terénu Marsu.
Golombek řekl, že probíhají analýzy ohledně schopnosti MSL pojíždět po krajině na Marsu, aby se např. určilo, jak dlouho roveru zabere, než se dostane na okraj přistávací elipsy a pak dojede ke specifickým zájmovým cílům. Výsledky této práce by měly být prezentovány na nadcházejícím – a konečném – workshopu k přistání v polovině května, řekl. Video ke Curiosity: http://www.space.com/9930-building-curiosity-mars-science-lab-unveiled.html
Přemísťování k místům na Marsu
Toto je grafické vyobrazení postupnosti klíčových událostí v srpnu 2012 od okamžiku, kdy kosmická loď NASA Mars Science Laboratory – se svým roverem Curiosity – vstoupí do atmosféry Marsu, až do okamžiku, kdy se dotkne povrchu.
CREDIT: NASA/JPL-Caltech
Velký obrázek: http://www.space.com/images/i/9056/original/20100719_EDL-chart-2010-full.jpg
„Proces volby místa přistání už nějakou dobu probíhá,“ řekl tady na zasedání LPSC Golombek. Přitažlivost míst přistání se řídí touhou jak po dobré vědě, řekl, tak i po bezpečném a zdařilém snesení Marsího soustrojí.
Bezpečnost je slogan. Na jednu stranu jsou optimální hladké oblasti relativně bez hlubokého prachu a velkých balvanů. Na druhou stranu takové oblasti přistání jsou téměř už ze své definice vědecky dost nudné.
Vzhledem ke schopnosti MSL přesně přistát jsou nároky na cílový plac k došlápnutí v Marsí krajině dost malé. Právě proto může NASA přistání Curiosity zacílit do relativně nudných zón, které hraničí se zajímavými místy. V případě tří ze čtyř možných zón přistání není oblast, kam by rover mohl sestoupit, nijak zvlášť zajímavá, řekl Golombek, „ale je to těsně u něčeho, o co se velice zajímáme.“
Jelikož má jaderný pohon, nemůže Curiosity jet na místa, na nichž je buď voda nebo led v dosahu do jednoho metru od povrchu, poznamenal Golombek, je to kvůli směrnicím ochrany planet.
Ta místa přistání, co se o chlup dostala mezi tyto čtyři, jsou: kráter Holden, kráter Gale, Mawrth Vallis a kráter Eberswalde. Každé z míst už prošlo intenzivním přezkoumáním pomocí NASA Mars Reconnaissance Orbiteru, který v současnosti krouží kolem Rudé planety a hraje klíčovou roli u každého jeviště potenciálního přistání.
Cíle vysoké vědy
Podle Golombka z JPL představují všechna čtyři místa jasně vysokou vědeckou přínosnost a byla vyhodnocena jako obecně bezpečná i přátelská ke spočinutí Curiosity na povrchu prvními stopami kol.
Tato místa jsou:
• Kráter Eberswalde: obsahuje deltu s filosilikáty – jílovými minerály, které uchovávají záznamy historie dlouhodobého kontaktu s vodou – jsou tudíž potenciálně obyvatelným prostředím, které je zvláště příznivé k uchování organických materiálů.
• Kráter Holden: obsahuje jemně vrstvené filosilikáty, které se ukládaly ve stabilně vodnatém útvaru, o kterém panuje domněnka, že by to mohlo být jezero.
• Mawrth Vallis: představuje terénní útvar se statigrafickým souvrstvím uchovaným z dávné doby, které poskytuje příležitost dostat se k charakteristikám raných klimatických podmínek panujících už v první miliardě let marsí historie známé jako éra Noachian.
• Kráter Gale: nabízí přístup k různé statigrafii hornin, včetně v mezivrstvách uložených sulfátů a filosilikátů ve tři míle (5 kilometrů) vysokém navrstvení, které odráží usazeniny vznikající během změn v podmínkách prostředí.
Mezi tím probíhají kontroly v poslední minutě Curiosity. Hodiny počítající odpočítávání již tikají, neboť startovací okno pro MSL trvá od 25. listopadu do 18. prosince 2011.
Jakmile budou mít v ruce výstup z blížící se květnové schůzky k přistání, proběhne třídenní nezávislá revize. „Všechno se to zabalí a pošle do ústředí NASA, které pravděpodobně provede volbu konečného místa v časovém výhledu června až července,“ ohlašuje Golombek. [Upraveno 10.4.2011 Adolf] ____________________
Áda |
|
citace:
A teď se dozvídám, že mise 2018 bude mít na jednom jeřábu zároveň MAX-C i ExoMars. Hmm, takže, když už se konečně tento zpožděný rover zbyrokratizované Evropy možná dostane na Mars (už nějakou dobu tomu stejně nevěřím), tak to bude na +- stejné místo jako jiný rover. Opravdu velmi efektivní...
Nelze se zavděčit všem. Dívejte se na to z jiného pohledu. Na této stránce a na stránce MER – Spirit a Opportunity se diskutovalo o výhodách spolupráce dvou roverů. Pro ní je nutné mít oba stroje na stejném místě jako v tomto případě. |
| 10.4.2011 - 19:08 - Machi | |
|
citace:
Vám to dává smysl? Nebylo by snad přínosnější prostě vyslat MSL2?
Tak MAX-C je v podstatě "přívažek" ExoMarsu. Dále NASA už nemá plutonium, aby si mohla dovolit MSL2. |
| 10.4.2011 - 19:27 - Adolf | |
|
citace:
Dále NASA už nemá plutonium, aby si mohla dovolit MSL2.
 ____________________
Áda |
|
citace:
Dále NASA už nemá plutonium, aby si mohla dovolit MSL2.
tak zobrat vedra a hajde k fukushime |
|
suché a drsné  |
|
citace:
suché a drsné
porád jsou to prvky, pravda, k obědu bych si je nedal....:-) |
|
citace:
citace:
Dále NASA už nemá plutonium, aby si mohla dovolit MSL2.
tak zobrat vedra a hajde k fukushime
No, ono Pu238 (RTG) je z řady praktických hledisek vlastně úplně jiná látka, než Pu239 (zbraně, reaktory). Fakt je to zajímavé... no, Pu můj "oblíbený" prvek zrovna není a je to jedna z nejdivnějších substancí, kterou člověk vyrobil (vyrobil, ne objevil - v přírodě se, alespoň ve Sluneční soustavě, sama od sebe nevyskytuje). Pu238 se celkově vyrábí trochu jinak, než Pu239 a teď jeho zásoby pomalu dochází.
Ale musím uznat, že spotřebovávat těžce fotovoltaicky vyrobenou elektřinu jen na temperování elektroniky během Marsovské zimy je trochu luxus... sice věřím, že i se solárními panely by na Marsu pořád ještě šlo předvést ledacos, a možná by nebyl od věci hybridní přístup (jen velmi malé množství plutonia pro temperování vnitřku roveru a možná jako malý záložní zdroj elektřiny, solární panely jako hlavní zdroj elektřiny) - ale když si NASA může dovolit plýtvat, hmm... (stejně se to pořád rozpadá, ty jejich zásoby, takže stejně je musí spotřebovat dokud ještě nějaké Pu238 vůbec mají...)
jinak aktuální fotky skoro hotového roveru + další info zde:
http://spaceflightnow.com/news/n1104/07curiosity/ |
|
| a ako to vlastne dopadlo s návrhom, na obnovenie výroby plutónia? |
| 10.4.2011 - 22:08 - Machi | |
|
Zatím velmi špatně, žádné obnovení výroby Pu238 nebylo schváleno  |
| 10.4.2011 - 23:43 - Adolf | |
|
Mám chuť taky založit nějakou sektu, jako jsou ty Zelené, co mají luddisté. Bohem by mohl bůh technokracie Prométheus vyžadující lidské oběti takových luddistů, co sabotují výrobu plutonia či dokonce průzkum vesmíru tím, že sonda hledající život se nesmí ani přiblížit k vodě.  ____________________
Áda |
|
Podle toho, co se dá na webu najít by USA měli mít ruského Pu238 pro RTG zdroje kosmických sond tak akorát do roku 2020. Dál už nic.
US DOE má v návrhu rozpočtu FY 2012 i návrh programu na znovuobnovení výroby plutonia Pu238 (10 mil USD).
Rozpočet momentálně prochází trnitým schalovacím procesem.
http://www.nuclear.gov/pdfFiles/factSheets/2012_Pu-238_Factsheet_final.pdf |
|
citace:
Mám chuť taky založit nějakou sektu, jako jsou ty Zelené, co mají luddisté. Bohem by mohl bůh technokracie Prométheus vyžadující lidské oběti takových luddistů, co sabotují výrobu plutonia či dokonce průzkum vesmíru tím, že sonda hledající život se nesmí ani přiblížit k vodě.
lenže Prométeus, neobetoval niekoho iného, iba seba, to on skončil prikovaný na elbruse
najväčšou záhadou ľudskej evolúcie, je otázka "ako sa opice prestali báť ohňa, veď sa oň možno hnusne popáliť?"
čo tak heslo "kto sa bojí "ohňa"(jadra), je iba blbá opica"  [Upraveno 11.4.2011 alamo] [Upraveno 11.4.2011 alamo] [Upraveno 11.4.2011 alamo] |
|
citace:
Mám chuť taky založit nějakou sektu, jako jsou ty Zelené, co mají luddisté. Bohem by mohl bůh technokracie Prométheus vyžadující lidské oběti takových luddistů, co sabotují výrobu plutonia či dokonce průzkum vesmíru tím, že sonda hledající život se nesmí ani přiblížit k vodě.
Ja uy mam delsi dobu chut zaneradit slunecni soustavu jakymkoliv dostupnym zivotem. Takhle sonda, mimochodem rozsypavajici archey nebo lisejniky na Marsu ? ;o) |
| 11.4.2011 - 09:04 - Adolf | |
|
citace:
Ja uy mam delsi dobu chut zaneradit slunecni soustavu jakymkoliv dostupnym zivotem. Takhle sonda, mimochodem rozsypavajici archey nebo lisejniky na Marsu ? ;o)
Svou evoluční povinnost splníme! Vesmír zaprasíme!!! 
Sterilizací sondy jen realizujeme výběrové řízení na ty vůči tamnímu prostředí nejodolnější organismy, aby neměly moc problémů ještě s konkurencí životních forem, které stejně nemají v tamním prostředí perspektivu.
Pro šíření mikrobů, i když k velkým depozitům vody se sonda přiblížit nesmí, jsou tam hydrologické podmínky příznivé. Daleko lepší než na Zemi třeba v Atacamě. Ta 100% relativní vlhkost těm pidižvíkům stačí. ____________________
Áda |
|
citace:
Sterilizací sondy jen realizujeme výběrové řízení na ty vůči tamnímu prostředí nejodolnější organismy, aby neměly moc problémů ještě s konkurencí životních forem, které stejně nemají v tamním prostředí perspektivu.
toto je forma dirigizmu, s tym nesuhlasim. Co my mame co robit vyberova rizeni? Nech rozhodne prirodzeny vyber (volny trh) Zaprasit sondu co najviac vsetkym moznym, a co prezije, to prezije |
| 11.4.2011 - 10:53 - Adolf | |
|
 ____________________
Áda |
|
citace:
citace:
Sterilizací sondy jen realizujeme výběrové řízení na ty vůči tamnímu prostředí nejodolnější organismy, aby neměly moc problémů ještě s konkurencí životních forem, které stejně nemají v tamním prostředí perspektivu.
toto je forma dirigizmu, s tym nesuhlasim. Co my mame co robit vyberova rizeni? Nech rozhodne prirodzeny vyber (volny trh) Zaprasit sondu co najviac vsetkym moznym, a co prezije, to prezije
Nemám nic proti osídlování Marsu, k tomu to nakonec celé spěje
Ale přece jenom bych nechal MSL nejdřív prozkoumat, jestli byl na místě přistání někdy život v minulosti, nebo dokonce stále je.
I bez našeho "zaprasení".
To pak nemusíme 6 let stavět drahý rover za několik miliard, stačilo by poslat barel hnoje a bylo by vymalováno... |
|
citace:
To pak nemusíme 6 let stavět drahý rover za několik miliard, stačilo by poslat barel hnoje a bylo by vymalováno...
to je skvelý námet na sci fi poviedku: zaplaťte x dolárov, a my pošleme na cudziu planétu vaše "exkrementy", ktoré tak získajú potenciál, stať sa zárodkom, ďalšieho života, a možno aj inteligentného
a krucinál.. že by "panspermia"?
vau, tá predstava že sme sa vyvinuli s toho, že si tu niekto odskočil na "potrebu" je fakt desná, ale keď sa pozriem do parlamentu, tak je to vlastne potvrdené |
| 11.4.2011 - 13:45 - Adolf | |
|
citace:
To pak nemusíme 6 let stavět drahý rover za několik miliard, stačilo by poslat barel hnoje a bylo by vymalováno...
Není nutno nás brát úplně vždy zcela vážně. ____________________
Áda |
|
citace:
vau, tá predstava že sme sa vyvinuli s toho, že si tu niekto odskočil na "potrebu" je fakt desná, ale keď sa pozriem do parlamentu, tak je to vlastne potvrdené
Celkem trefné, ale hodilo by se spíš do vlákna Souvislosti kosmonautiky |
|
Curiosity se behem května opět ocitla "vzůru nohama", všechana kola byla sejmuta a otevřen spodní krycí panel roveru.
Otočná hlavice na konci robotické paže byla sejmuta také.
Důvodem jsou opravy/úpravy některých komponentů po všemožných testech, kterými kompletně vystrojený rover prošel v minulých měsících.
Týká se to například vrtačky PADS, některých dílů avioniky a kabeláže.
Tyto práce potrvají zhruba další dva týdny, následované opětovnou montáží a pozemními testy.
Pokud vše projde kontrolní revizí, bude Curiosity odeslána na Floridský kosmodrom v závěru června.
Přeletový stupeň a aerodynamický kryt sondy jsou 100% připraveny a budou odeslány vojenským transportním letadlem příští týden.
Po cestě přiberou i připravený tepelný štít v závodu Lockheed Martin v Denveru.
http://www.space.com/11618-mars-rover-curiosity-theisinger-qanda.html |
|
Chci se zeptat.
Pocita se zakladnovou preletovou platformou jako s telco druzici Marsu nebo po odpojeni od pristavaciho pouzdra shori platforma v atmosfere Marsu?
|
|
| Shoří v atmosféře, pro navedení na orbitu Marsu potřebujete štít, řídící systémy, motorky a palivo, navíc komunikační vybavení. Stálo by to další desítky až stovku miliónu USD, které už teď na MSL chybí. Desítky by to stálo, kdyby se Curiosity nejdřív navedla na orbitu (s využitím přistávacího štítu - aerocapture), oddělil by se cestovní/komunikační modul a až potom by ji moltory navedly do atmosféry. Jenže je to komplikace a další možný zdroj problémů a odkladů, pro první test aerocapture by měla sloužit méně důležitá a drahá sonda. |
|
Videoreport z měření jednotlivých částí sondy na rotační stolici.
Měřily se přesné hmotnosti, těžiště a rotační momenty setrvačnosti.
http://www.jpl.nasa.gov/video/index.cfm?id=983
[Upraveno 12.5.2011 pospa] |
|
Oproti původním informacím byl tepelný štít se zadním aerodynamickým krytem a přeletovým stupněm doručeny na KSC už 12.5.
http://mars.jpl.nasa.gov/msl/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=1124
Se svým průměrem 4,5 m je to největší heat shield, který kdy byl pro meziplanetární misi vyroben.
 |
|
citace:
Shoří v atmosféře, pro navedení na orbitu Marsu potřebujete štít, řídící systémy, motorky a palivo, navíc komunikační vybavení...
Jen doplním, že cruise stage něco z tohoto vybavení přece jen má (motorky, palivo, komunikační zařízení), ale pravdou je, že na plnohodnotný orbiter to samozřejmě nestačí. Na retranslační družici by mu pak chyběla minimálně tříosá stabilizace, velká anténa, výkonější řídící systém, atd. atd.
Bližší popis přeletového stupně viz. http://mars.jpl.nasa.gov/msl/mission/spacecraft/cruiseconfig/ |
|
Včera, 16.5.2011 začal pátý (poslední) workshop na téma výběr místa přistání MSL.
http://marsoweb.nas.nasa.gov/landingsites/index.html
Výsledkem by měla být konečná nominace, doporučení 1 vítězné a 1 záložní lokality pro vedení NASA (Dr. Edward J. Weiler - NASA Associate Administrator for the Science Missions Directorate), který rozhodne kde se nakonec přistane.
Zde je přehledný souhrn dosavadních Pro a Proti i neznámých veličin pro každou ze 4 kandidátských lokalit.
http://marsoweb.nas.nasa.gov/landingsites/msl/workshops/5th_workshop/First_Draft_Quad_Charts_for_5th_Workshop.ppt |
|
citace:
Včera, 16.5.2011 začal pátý (poslední) workshop na téma výběr místa přistání MSL...
Tak workshop je za námi a zde je pár prvních postřehů na blogu The Planetary Society
http://www.planetary.org/blog/article/00003038/
Oproti tradici inženýři během debaty vůbec nebrzdili vědce v "rozletu" co se týče nebezpečnosti přistání v jakékoli z navrhovaných oblastí, ba naopak znovu opakovali, a to s poměrně velkou jistotou (viz dole), že Curiosity bude bez problému schopna bezpečně přistát a plnit všechny úkoly kdekoliv, kde to bude nakonec určeno.
Eberswalde: 99.36%
Gale: 99.79%
Mawrth: 99.79%
Holden 99.86%
|
|
Rikam si, jestli Curiosity bude schopna behem sve zivotnosti dojet k nejakemu Zemskemu artefaktu. Treba k nejake uz davno mrtve sonde..treba k rozbitemu Beaglu a pod..
|
|
