Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  29    30    31    32    33    34    35  >>
Téma: MSL - Mars Science Laboratory / Curiosity
31.7.2012 - 23:44 - 
http://spaceflightnow.com/mars/msl/120731skycrane/

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
01.8.2012 - 07:49 - 
Animace přiblížení k cílové planetě.

http://www.universetoday.com/96543/what-will-curiositys-view-be-as-it-approaches-the-red-planet/
 
01.8.2012 - 08:41 - 
Curiosity v měřítku, jak bychom ji mohi vidět po přistání ve středu přistávací elipsy na snímcíh z HiRISE


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=27169


.... snad to bude přistání na lepší místo, než je toto


http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=27172
 
01.8.2012 - 12:14 - 
Včera proběhla kontrola paměti pro SW ovládající činnost sestupových motorů MLE a celá MSL byla překonfigurována z přeletové do EDL fáze letu. Byly odjištěny všechny pyrotechnické "nálože". Sonda už je momentálně řízena autonomním EDL softwarem.
Celkový stav MSL i všech pozemních systémů je OK.
 
01.8.2012 - 15:09 - 
quote:
JPL nám připravila pěkný dárek v podobě aktualizované aplikace Eyes On the Solar System

http://eyes.jpl.nasa.gov/exit.html

Když si u MSL/Curiosity zadáte datum a čas: 2012 Aug 6. 5:10 Universal Time, můžete ve 3D simulaci sledovat celé přistání ... i s pohledem ze sestupového stupně na zavěšený rover
S radostí konstatuji, že na výše uvedeném odkazu je opravdu pěkná počítačová simulace podle mého gusta. V části "Curiosity Rover Landing on Mars" ( http://eyes.jpl.nasa.gov/server/player/index.html?document=$SERVERURL/content/documents/msl/edl.xml ) je simulace dokonce popisně komentovaná (vzdálenost, výška, rychlost, čas k nejbližší plánované události, ...) a v "preview mode" jsem si už přistání párkrát prohlédnul. Fakt pěkné. Předpokládám, že podobná simulace bude i součástí "přímého přenosu" na NASA TV toho 6.8.2012 ráno. Doufám, že všechno proběhne dobře a Curiosity dosedne tak, jako na simulaci.






 
01.8.2012 - 15:45 - 
moja historicka toshiba to takto pekne nezvladla, mars je ruzova gula, kapsula sa v okamziku odhodenia cruise stage dokonale vybieli, a nakoniec rover levituje nad povrchom pod nevididelnym skycrane  
01.8.2012 - 16:19 - 
aj tak mam stale zimomriavky, ked vidim ten skycrane s podvesenym roverom za 2.5 miliardy...  
01.8.2012 - 17:02 - 
Popis MARDI:

http://www.astro.cz/clanek/5291?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky
 
01.8.2012 - 17:12 - 
quote:
aj tak mam stale zimomriavky, ked vidim ten skycrane s podvesenym roverom za 2.5 miliardy...


Vubec se ti nedivim, nejsi v tom sam. Prvni takove pristani. Tusim osm po sobe jdoucich kroku, zavislych na uspesnem splneni predchozich. Kazdy krok je zavisly na velkem mnozstvi spravne fungujicich soucastek a na korektni funkci software ...
Pravdepodobnost je svina. Kdyz se na to divam, pochybuji o uspesnem pristani. Pokud se jim to preci jen podari, tak tedy klobouk dolua rychle to zapit.
Pripada mi to jako montaz auta strilenim jeho soucasti ve spravnem poradi na konkretni misto delem ;o))
 
01.8.2012 - 17:50 - 
To mě právě taky - pokud bude rover funkční na svém místě - tedy na povrchu a v přijatelném místě - alespoň na první pohledy z kamer tak jim rozhodně pogratuluji zde - pokud budu mít přístup k internetu a taky dle času samozřejmě - alespoň dodatečně gratulaci připojím.

Jinak již teď mě straší obsah všech těch diskuzí co o tom budu číst od lidí které budou neúspěch rozhodně oslavovat jako další velkou porážku USA.
Holt měli vyzkoušet osvěčenější přistání i za cenu dalších kompromisů si budu must říct i já - tedy alespoň v případě,že bude MSL již zcela nepoužitelné - tedy prostě žádné spojení s ním s nepodaří již navázat.

Nebo poslat jinou levnou sondu coby test této technologie předtím - klidně i stacionární - jen se stejným způsobem přistátí - pro daný účel - stacionární a lehčí sondy - jistě zbytečný, ale jako test technologie přistání MSL alespoň nějaký.


 
01.8.2012 - 19:12 - 
quote:
S radostí konstatuji, že na výše uvedeném odkazu je opravdu pěkná počítačová simulace podle mého gusta.
Tvorbu této simulace řídil Dough Ellison (djellison) - zakladatel a hlavní admin fóra UnMannedSpaceFlight.com, takže naše spokojenost je vcelku pochopitelná
quote:
V části "Curiosity Rover Landing on Mars" je simulace dokonce popisně komentovaná (vzdálenost, výška, rychlost, čas k nejbližší plánované události, ...) a v "preview mode" jsem si už přistání párkrát prohlédnul. Fakt pěkné.
Ve Visual Controls vpravo dole je možné zvolit metrické jednotky - výšky a rychlosti pro našince nabydou trochu příjemnějších hodnot.
quote:
Předpokládám, že podobná simulace bude i součástí "přímého přenosu" na NASA TV toho 6.8.2012 ráno.
Ano, mělo by to tak být. Navíc, simulace by měla běžet podle reálné telemetrie z Mars Oddysey (aktualizace 1 Hz) - pozice, poloha, status sondy.
 
01.8.2012 - 19:25 - 
quote:
aj tak mam stale zimomriavky, ked vidim ten skycrane s podvesenym roverom za 2.5 miliardy...
Jen podotknu, že 2,5 miliardy USD stojí celá základní mise MSL, tedy: rover Curiosity + zbytek sondy + nosič + 2 roky provozu (řízení roveru a zpracování dat) + pozemní vybavení (například inženýrský model roveru - pozemské dvojče Curiosity 1:1).
Nevím přesně kolik z toho stojí každá část, ale rover Curiosity samotný bude mít hodnotu... tipnul bych tak 1,3 mld USD.
 
01.8.2012 - 19:31 - 
použitý systém je iste riziko - ale tak ťažký rover ako MSL sa inak ako motoricky na povrch Marsu asi dostať nedá. A ťažko si predstaviť pre 900 kilogramový rover systém airbagov použitý u MER vážiacich 185kg. To by hmotnosť celej sondy zrejme prekročila 5,5 tony - a vznikol by problém s dostatočne výkonnou nosnou raketou.

MER (Spirit a Oportunity)
Rover: 185 kg
Lander: 348 kg
Backshell / Parachute: 209 kg
Heat Shield: 78 kg
-> EDL system: 635 kg
Cruise Stage: 193 kg
Propellant: 50kg
_____________________
Total mass: 1063 kg
Rover predstavuje 17% štartovacej hmotnosti sondy a 22,5% hmotnosti bez preletového stupňa

MSL Curiosity
Rover: 899kg
EDL system: 2,401 kg = "aeroshell" + padákový system + descent stage s palivom (390kg paliva) + balastné závažia (2x75kg)
Cruise stage: 539 kg
_______________________
Total Mass: 3839 kg (často uvádzaných 3893kg je zrejme preklep - 8463 pounds = 3 838,75223 kg)
Rover predstavuje 23% štartovacej hmotnosti sondy a 27 (28,5)% hmotnosti bez preletového stupňa (a bez balastných závaží). Použitý systém je teda aspoň po stránke "hmotnostnej efektivity" lepší ako systém použitý u MER.

 
01.8.2012 - 20:38 - 
quote:
quote:
aj tak mam stale zimomriavky, ked vidim ten skycrane s podvesenym roverom za 2.5 miliardy...
Jen podotknu, že 2,5 miliardy USD stojí celá základní mise MSL, tedy: rover Curiosity + zbytek sondy + nosič + 2 roky provozu (řízení roveru a zpracování dat) + pozemní vybavení (například inženýrský model roveru - pozemské dvojče Curiosity 1:1).
Nevím přesně kolik z toho stojí každá část, ale rover Curiosity samotný bude mít hodnotu... tipnul bych tak 1,3 mld USD.


no dobre, ale ked sa rozbije rover za 1,3 mld, tak tych zvysnych 1,2 mld si tiez uz moc neuzijeme
 
01.8.2012 - 20:51 - 
Curiosity - 11 úžasných skutečností

http://www.space.com/13699-nasa-mars-rover-curiosity-11-facts.html?utm_source=Newsletter&utm_medium=Email&utm_campaign=SP_08012012
 
01.8.2012 - 20:57 - 
quote:
no dobre, ale ked sa rozbije rover za 1,3 mld, tak tych zvysnych 1,2 mld si tiez uz moc neuzijeme
no, NASA ušetří aspoň těch pár desítek milionů za 2 roky provozu ... nedej Bože !
 
01.8.2012 - 21:07 - 
"ale tak ťažký rover ako MSL sa inak ako motoricky na povrch Marsu asi dostať nedá"

Nechci to to tady příliš rozvíjet - plně doufám, že budou úspěšní, ale přesto ejn napíší toto.

Nešel by ten motorický jak tam přistával Phoenix - prostě místo lan podobná konstrukce jen hmotnější a rozbustnější,aby se nerozpadla co dosedne motoricky na povrch - a zní rover sjede či jinak z ní dostane. Tedy jako ten skycrane by přistál rovnou na povrch místo spouštění na lanech.
 
02.8.2012 - 03:47 - 
K sonde Phoenix - štartovacia hmotnosť 670kg, pristávacia 350kg.

"Pristávacia platforma" s roverom o váhe 900kg by bola značne ťažšia ako súčasný "descent stage" s lanami. Ak by bol pomer hmotnosti roveru a platformy by bol zhruba podobný, ako pomer hmotnosti landeru a roveru u MER - zhuba 2:1, znamená to len hmotnosť platformy okolo 1200-1700kg, k tomu pristávacie palivo - bolo by ho treba značne viac ako aktuálnych 390kg, typujem tak 700-1000kg.
Lunochody mali hmotnosť roveru 835kg a 840kg a "konečnú" hmotnosť platformy s roverom na mesačnom povrchu 1835kg a 1900kg (teda po spotrebovaní pristávacieho paliva). To predstavuje pomer hmotnosti platformy (bez paliva) a roveru približne 1,2:1, ale v podmienkach "polovičnej" gravitácie. Pre Mars by musela byť pristávacia platforma robustnejšia.

Domnievam sa, že manéver "sky-crane" je dokonca o čosi bezpečnejší a jednoduchší ako motorické pristátie platformy s roverom. Dosadnutie roveru je mäkšie (neobsahuje fázu voľného pádu), nie je problém so správnym momentom vypnutia motorov, rover je možné bezpečne položiť aj na svahy, kde by mala platforma problémy so stabilitou pri dosadnutí atď.
[Upraveno 02.8.2012 Alchymista]
 
02.8.2012 - 08:51 - 
Curiosity je v dobrém stavu; včera neprobíhaly žádné významné aktivity, kromě sledování trajektorie letu.

Pokud by měření ukázala, že je třeba ještě další korekce dráhy (TCM-5), proběhla by v pátek 3.8.
 
03.8.2012 - 07:03 - 
Curiosity - Komunikace se Zemí

http://www.astro.cz/clanek/5295?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky
 
03.8.2012 - 08:25 - 
quote:
JPL nám připravila pěkný dárek v podobě aktualizované aplikace Eyes On the Solar System

http://eyes.jpl.nasa.gov/exit.html

Když si u MSL/Curiosity zadáte datum a čas: 2012 Aug 6. 5:10 Universal Time, můžete ve 3D simulaci sledovat celé přistání ... i s pohledem ze sestupového stupně na zavěšený rover



To je úžasný program!

Vidět průběh přistání jednou je mnohem přínosnější než si o tom 100x přečíst. ;-)

Zaujalo mě, že v určité části sestupu letí sonda nějakou dobu vodorovně s povrchem. Žil jsem s představou, že se pořád jen klesá.
 
03.8.2012 - 08:39 - 
http://www.osel.cz/popisek.php?popisek=19978&img=1343970142.jpg

Tady na tom obrazku ze hry je mozne si uvedomit jak to muze vypadat pri rozkyvani roveru pri visu na jerabu. Pro zastaveni kmitu je potreba aby jerab v momente kdy se rover blizi maximu kmitu, uhnul za nim a utlumil kmit.V zadnem pripade se nesmi snazit dorovnat polohu (rover ho tahne pric od cile) Porad mi vrta hlavou, ze si s timhle veri bez testu modelu na jerabu. Ja mam velkou predstavivost a tak vim ze vsechno se presne spocitat neda. Pokud ke kmitum nedojde tak se nic nedeje ale pokud se to rozkmita a ze skusenosti vim ze kmita co by nemelo a nekmita co by melo, tak....
 
03.8.2012 - 08:45 - 
Podle včerejší (2.8.) aktualizace, nebylo zapotřebí vytvořit ani otestovat záložní manévr TCM-5, který by byl proveden v případě vynechání plánovaného TCM-5. Curiosity letí stále po tak přesné dráze, že se tým rozhodl zrušit i plánovanou aktualizaci parametrů pro EDL SW.
Pokud by se ukázalo, že je přece jen třeba ještě jednu korekci dráhy provést, byla by to TCM-6, plánovaná na 9 hodin před vstupem do atmosféry.
 
03.8.2012 - 09:59 - 
quote:
http://www.osel.cz/popisek.php?popisek=19978&img=1343970142.jpg

Tady na tom obrazku ze hry je mozne si uvedomit jak to muze vypadat pri rozkyvani roveru pri visu na jerabu. ... Porad mi vrta hlavou, ze si s timhle veri bez testu modelu na jerabu.
Můžeš si doma provést jeden drobný fyzikální test, který ti snad pomůže k větší důvěře v tento manévr. Na fóru UMSF ho doporučil přímo šéf-inženýr Rob Manning, v reakci na dotaz "jak moc by se mohl rover rozhoupat vlivem případného silného závanu přízemního větru".

"...Simulovali jsme, co by se stalo při velmi silném závanu větru během sky-crane manévru a zjistili jsme, že kontroler (řídicí počítač) sestupového stupně na to reaguje velmi citlivě. Tak dobře, jako kdybys v prstech držel zavěšené závaží. Zkuste toto: držte v ruce cca 60 cm provaz a na druhém konci přivažte nějaké závaží. Nechejte někoho aby vám závaží rozhoupal (přiměřeně ). A teď zkuste, jak rychle se vám podaří pohyb závaží zastavit pohybem vlastní ruky. Budete překvapení, jak rychle se vám to podaří.
A teď to zkuste znovu, se zavřenýma očima. Je to stejné"


K tomu větru Rob píše:
"I velmi silný závan větru vytvoří v řídké martovské atmosféře jen velmi malou sílu. Pamatujte, že síla větru, nebo chcete-li dynamický tlak na jednotku plochy je = 1/2 ro v^2 , kde "ro" je hustota atmosféry a "v" je její rychlost. Na Marsu je její hustota cca 1/100 té pozemské, takže abyste "cítili" stejnou sílu větříku 10 mph na Zemi, na Marsu bude muse vanout vítr 10 x rychlejší (10^2 = 100). Takže vichr 100 mph na Marsu budete "cítit" jako vánek 10 mph na Zemi."

Já ještě dodám (poněkolikáté), že Curiosity váží 900 kg, na Marsu zhruba 340 kg - velká setrvačná hmota. Navíc doba, kdy bude zavěšena na lanech bude maximálně 20 sekund. [Upraveno 03.8.2012 pospa]
 
03.8.2012 - 11:05 - 
Pro představu s čím pracují řidiči/plánovači jízdy MSL...

Jeden z přispivatelů UMSF (jmknapp) vytvořil z dostupných dat a podle návodu Paola Belutty (RoverDriver) mapu sklonů terénu v kráterů Gale.
Zde je část jeho mnohem větší mapy.



plné rozlišení: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=27185

Původní verze s plynulým barevným rozlišením sklonu je vpravo. Je to sice pěkně barevné, malý sklon je červěně, což barevně připomíná reálný terén, ale význam barev je jaksi "proti srsti". Červaně je malý sklon = dobrá průchodnost, zatímco zeleně je terén s vysokým sklonem - neprůjezdný.

Pak mapu upravil tak, jak ji přibližně mají řidiči v JPL, tedy pouze 4 barvy podle tohoto klíče:
0°- 10° - průhledná
10°- 12,5° - modrá
12,5°- 25° - zelená
> 25° - červená

Curiosity teoreticky zvládne sklon 30-35°, ale jen na ideálním tvrdém povrchu a je to skutečně na hraně bezpečnosti.
Proto bylo jako limitní sklon terénu stanoveno 25°. Co je nad 25, tam se nepojede.
Výřez mapy vlevo tedy velmi přehledně ukazuje, kam Curiosity může a kam ne. Jsou tam vidět i "pasti", kde je sklon malý, ale okolí je nad 25°.
V přistávací elipse jsou sice i místa se sklonem nad 25°, ale je jich jen malý zlomek procenta - statisticky nevýznamné.

GO CURIOSITY !
 
03.8.2012 - 13:21 - 
Záznam dvou včerejších tiskovek:

NASA Science News Conference – MSL Mission Science Overview
http://www.space-multimedia.nl.eu.org/index.php?option=com_content&view=article&id=7751:nasa-science-news-conference-msl-mission-science-overview&catid=1:latest

NASA Science News Conference - Mission Engineering Overview
http://www.space-multimedia.nl.eu.org/index.php?option=com_content&view=article&id=7752:nasa-science-news-conference-mission-engineering-overview&catid=1:latest
 
03.8.2012 - 13:31 - 
Len taká detailistická otázka: čo sa týka tých závaží, čo sa odhadzujú tesne pred vstupom do atmosféry, aký je to ich presný význam, ked má modul vlastné korekčné motorčeky? Nikde som navyše nenašiel ich fotky ani presnú polohu umiestnenia na module. 
03.8.2012 - 14:18 - 
Počas preletu od Zeme k Marsu je sonda stabilizovaná rotáciou. Aby s tým neboli problémy, napríklad s nasmerovaním antén, musí mať ťažisko v rotačnej ose zostavy preletového stupňa a zostupového púzdra.
Pri prielete atmosférou má zostupové púzdro využívať aj aerodynamický vztlak - vtedy je zasa výhodné mať ťažisko vychýlené z osy, aby výslednica aerodynamických síl na kruhovom štíte a priemetu ťažiska bola voči ose symetrie posunutá - inak by na udržanie potrebnej polohy museli byť využívané raketové motory, vzhľadom na pôsobiace sily celkom výkonné a so značnou zásobou paliva.
BTW - aj kabíny Apollo a Sojuz majú ťažiská posunuté.

Najjednoduchšie bolo tento rozpor v požiadavkách vyriešiť tak, že zostupové púzdro má posunutú ťažisko a pre medziplanetárny prelet je doplnené závažiami, ktoré posunú ťažisko zostavy zostupového púzdra do správnej polohy. Po odpojení preletového stupňa je rotácia zastavená a ďalej nepotrebné závažia sú odhodené.

Existovali úvahy, aby sa ako závažia použili nejaké jednoduché sondy, napríklad vo forme penetratorov, ale boli zamietnuté.

V animácii na http://eyes.jpl.nasa.gov/exit.html je ale vidieť, že po zastavení rotácie pred vstupom do atmosféry sa oddeluje jedno závažie a neskôr, po vstupe do atmosféry a zbrzdení, pred otvorením padáku ešte ďalších šesť... Niekde je asi chybička...
[Upraveno 03.8.2012 Alchymista]
 
03.8.2012 - 14:29 - 
Závaží se odhazují v dvou momentech:

1) po odhození přeletového stupně a zastavení rotace 2 ot/min (cca 10 min před vstupem do atmo) se pyrotechnicky vymrští 2 ks wolframových závaží, každé o hmotnosti 75 kg.
Tímto krokem se docílí změna těžiště sondy - vychýlení mimo osu souměrnosti. Způsobí to, že sonda bude prolétat atmosférou mírně naklopená a bude generován nejen odpor, způsobující brždění tělesa, ale i určitý vztlak. Reakční motorky budou otáčením sondy vlevo či vpravo měnit vektor vztlaku a tím aktivně řídit trajektorii letu.

2) několik desítek vteřin před otevřením padáku bude potřeba sondu opět "vycentrovat" a proto budou odhozena další wolframová závaží, tentokrát 6 ks po 25 kg. Těžiště je opět v ose souměrnosti a můžeme otevírat padák.

Všechna závaží jsou umístěna blízko okraje zadní ochranné skořepiny (backshell) a na obrázcích jsou většinou vidět kryty jejich šachet.
Tady je těch 6 menších, na druhé straně jsou pak umístěny 2 větší.

 
03.8.2012 - 14:30 - 
nebude to tym, ze pred otvorenim padaku chcu mat tazisko zase v ose? (z nejakeho dovodu, mozno kvoli odhodeniu stitu...) 
<<  29    30    31    32    33    34    35  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.297691 vteřiny.