Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3  >>
Téma: Rakety Saturn IB a Saturn V
13.8.2008 - 01:47 - 
Nosnost rakety Saturn IB se udává v rozmezí 16-18 tun na LEO, tady takový problém nevidím, ale u Saturnu V jsou rozdíly dost velké: např. dvoustupňový Saturn V pro Skylab má uváděnou nosnost od 80 tun do 115 tun. Možná, že se jedná o nosnost pro různé dráhy. 
13.8.2008 - 09:53 - 
Na Astronautix.com se pro třístupňovou definitivní versi Saturn V se udává nosnost na LEO 127 tun na dráhu 185 km se sklonem 28 st. Pro dvoustupňovou versi Saturn V2 použitou pro Sylab s dráhou s apogeem 500 km a sklonem 28 st je to 75 tun. Pro nižší dráhy to bude okolo 100 tun. 
13.8.2008 - 11:45 - 
Pokud vím, těch 127 tun je celková hmotnost vyvedená na orbitu, tedy včetně z 1/3 prázdného S-IVB a krytu LM mezi S-IVB a CSM. Skylab měl sklon dráhy 50°, nikoliv 28° (kvůli DPZ). 
13.8.2008 - 19:29 - 
Podle NASA Historical Data Book vol. III je nosnost Saturnu 5 na nizkou ubeznou drahu 129248 kg (195 km a pravdepodobne sklon 28°) a 45350 kg na unikovou drahu.

 

____________________
 
14.8.2008 - 11:38 - 
Těch 129248 kg je hmotnost užitečnýho nákladu, nebo je v tom i hmotnost posledního stupně? 
15.8.2008 - 16:59 - 
Je třeba vidět, že Saturn-5, konstruovaný specielně pro dopravu pilotovaných těles na oběžnou dráhu, měl vysoký stupeň bezpečnosti. V případě jeho úpravy na nosič bezpilotních nákladů bylo možno mnohé vypustit, odlehčit a lze předpokládat že s připravovaným vylepšenými motory mohl v projektu AA vynést klidně náklad ke 150 tunám na nízkou orbitu. 
15.8.2008 - 19:08 - 
quote:
Je třeba vidět, že Saturn-5, konstruovaný specielně pro dopravu pilotovaných těles na oběžnou dráhu, měl vysoký stupeň bezpečnosti. V případě jeho úpravy na nosič bezpilotních nákladů bylo možno mnohé vypustit, odlehčit a lze předpokládat že s připravovaným vylepšenými motory mohl v projektu AA vynést klidně náklad ke 150 tunám na nízkou orbitu.

Musim Vás opravit, byl konstruovaný pro dopravu pilotovaných lodí na únikovou dráhu. Akorát nevim co by jste chtěl vypustit a odlehčit. U nosnosti 150tun je tu stále problém co vynášet! Prostě tak velký náklad neni k mání. A pro vynešení jedné až dvou stanic v průběhu deseti let je luxus mít tak velkou raketu.
 
16.8.2008 - 06:45 - 
Příkladně mohl při jednom, nebo dvou letech vynést celou ISS, či její analog. 
18.8.2008 - 17:40 - 
Pokud raketa nestartuje alespoň 2x ročně, nemá smysl ji udržovat při životě. Těch 127 a 129 tun bylo včetně cca 12,5 t S-IVB a 70 t paliva pro vynesení Apolla k Měsíci. Pro vynášení nákladu na LEO by jste museli použít dvoustupňovou verzi (75 - 80 t nosnost), nebo vyvinout a vyzkoušet nový a drahý zkrácený 3. stupeň jen s palivem pro vynesení na orbitu. Po vypuštění Skylabu 2 by pro Saturn 5 neexistooval několik let (5-8) náklad. 
18.8.2008 - 18:12 - 
quote:
Pokud raketa nestartuje alespoň 2x ročně, nemá smysl ji udržovat při životě.
...
Po vypuštění Skylabu 2 by pro Saturn 5 neexistooval několik let (5-8) náklad.


Jak uz bylo zmineno Saturn V a Saturn 1 sdilely soucasti, infrastrukturu i zamestnance, takze mohl klidne startovat jednou za nekolik let. Ostatne ani Titan IV nevynikal castymi starty a to startoval ze dvou ruznych kosmodromu. Ani Delta IVH na tom neni jinak.
 
18.8.2008 - 20:38 - 
quote:
quote:
Pokud raketa nestartuje alespoň 2x ročně, nemá smysl ji udržovat při životě.
...
Po vypuštění Skylabu 2 by pro Saturn 5 neexistooval několik let (5-8) náklad.


Jak uz bylo zmineno Saturn V a Saturn 1 sdilely soucasti, infrastrukturu i zamestnance, takze mohl klidne startovat jednou za nekolik let. Ostatne ani Titan IV nevynikal castymi starty a to startoval ze dvou ruznych kosmodromu. Ani Delta IVH na tom neni jinak.

Nevim, jak Delta IV, ale Titan IV vynášel náklady vojákum, a těm na nějakém dolaru nezáleží, proto si mohly dovolit drahý Titan IV. Saturn IB měl se Satunem V společný pouze stupeň S-IVB, ale infrastrukturu Saturnu V používal pouze pro snížení nákladů, a to v podstatě až po zrušení letů Saturnu V. Pro Saturn IB je VAB + LC 39 zbytečně velký a drahý. Pro malý Saturn byly vybudovány LC 34 a LC 37(myslim, že celkem tři rampy). Dokážete si představit tuto situaci: v montážní hale pro Boeing 747 se budou montovat malá letadla tak pro padesát pasažérů, a pouze jednou za pět až deset let postaví jeden velký Boeing?
 
18.8.2008 - 21:21 - 
quote:
... Pro Saturn IB je VAB + LC 39 zbytečně velký a drahý. Pro malý Saturn byly vybudovány LC 34 a LC 37(myslim, že celkem tři rampy) ...


Ano, LC-34 měl jednu rampu (na ná např. byl požár, při kterém zahynuji Grissom,, White a Chaffee), zatímco LC-37 měl dvě rampy, A a B. Z nich ale rampa A nebyla nikdy použita. LC-37B je nyní přestavěna pro rakety Delta 4, o zbývajících dvou (LC-34 a LC-37A) se uvažovalo o možném využití pro Ares I.

 

____________________
Antonín Vítek
 
19.8.2008 - 11:57 - 
quote:
quote:
quote:
Pokud raketa nestartuje alespoň 2x ročně, nemá smysl ji udržovat při životě.
...
Po vypuštění Skylabu 2 by pro Saturn 5 neexistooval několik let (5-8) náklad.


Jak uz bylo zmineno Saturn V a Saturn 1 sdilely soucasti, infrastrukturu i zamestnance, takze mohl klidne startovat jednou za nekolik let. Ostatne ani Titan IV nevynikal castymi starty a to startoval ze dvou ruznych kosmodromu. Ani Delta IVH na tom neni jinak.

Nevim, jak Delta IV, ale Titan IV vynášel náklady vojákum, a těm na nějakém dolaru nezáleží, proto si mohly dovolit drahý Titan IV.



Hlavne vojaci potrebuji vynaset tezke spionazni satelity -dalekohledy (Hubble byl postaven na podobne platforme), tere jsou hodne tezke a nelze je vynaset jinak. STS vojaci zavrhli, Saturnem 1 by mozna neopovrhli, ale museli by si postavit rampu ve Vandenbergu. To by asi nebyl problem, protoze Saturn 1 startoval z nekolika ramp na KSC a pro STS se ve Vandenbergu stejne nakonec rampa postavila prave aby ji mohli vyuzivat vojaci pro vynaseni spionaznich satelitu.

quote:

Saturn IB měl se Satunem V společný pouze stupeň S-IVB,



Pochybuju ze Saturn V potreboval stupen S-IVB k misim na LEO. Nepotreboval. Spolecny tedy byl jen motor J-2, pripadne slo motor F1 vyuzit take pro Saturn 1 - ostatni zalezitosti byly vice mene modifikovane. Vsimneme si ale, ze u Aresu to bude vice mene stejne.

quote:

ale infrastrukturu Saturnu V používal pouze pro snížení nákladů, a to v podstatě až po zrušení letů Saturnu V.



Infrastruktura nejsou jen startovaci rampy ikdyz i ty mohl SAaurn 1 s prehledem vsechny vyuzit. Saturn 1 pouzival i do jiste miry stejne vyrobni zavody a postupy, stejne lidi, subkontraktory. Urcite by se napriklad nevyplatilo vyrabet jeden stupen S-II kazdych par let a udrzovat kvuli tomu kontrakt a vyrobni zavod s NAA v Kalifornii. Stejne tak dobre ale mohla byt linka presunuta do Michoud, vyrobit par stupnu do zasoby a pak ji zakonzervovat. Slo jen o politicke rozhodnuti.

quote:

Pro Saturn IB je VAB + LC 39 zbytečně velký a drahý. Pro malý Saturn byly vybudovány LC 34 a LC 37(myslim, že celkem tři rampy).



A pro STS nebo Ares1 je VAB v poradku? To neni argument.

quote:

Dokážete si představit tuto situaci: v montážní hale pro Boeing 747 se budou montovat malá letadla tak pro padesát pasažérů, a pouze jednou za pět až deset let postaví jeden velký Boeing?


Tato situace je bezna napriklad v Michoud, kde je mista vice nez dost i dnes, kdy se tam jeste stale vyrabi ET pro STS. Drive se tam vyrabely prvni stupne pro Saturn V a Saturn 1 a jeste pred tim letadla ci motory pro tanky.

Za chvili se tam bude vyrabet Horni stupen pro Ares1 (ktery je ekvivalentni stupni Saturn IVB) a struktury pro Orion.

Pokud by se tam tedy pred 30 lety vyrabely pouze prvni stupne pro Saturn 1 a obcas i prvni stupen pro Saturn V, tak by to byl zrejme vcelku normalni stav.

Navic by delali aspon neco, nez kdyz po skonceni Apolla nemeli do ceho pichnout a po skonceni STS budou ve stejne situaci.

Stejne tak napriklad vyrobni linky pro prvni stupen Delty IV jsou v soucasnosti vytizeny jen v radu desitek procent.
 
19.8.2008 - 17:06 - 
Hlavní výrobci stupňů Saturnů:
Saturn I - S-I Chrysler; S-IV - Douglas
Saturn IB - S-IB Chrysler; S-IVB - Douglas
Saturn V - S-IC Boeing; S-II - North American
IU pro Saturn IB a Saturn V je IBM
V případě nového stupně pro Saturn IB další problémy finanční a technický.
U dvoustupňového Saturnu by pravděpodobně vznikla nutnost nové konstrukce IU - rozdílný průměr posledních stupňů.

A pro STS nebo Ares1 je VAB v poradku? To neni argument.
STS je výkonostně srovnatelná se Saturnem V. Nosnost na LEO lehce přes 100tun (vlastní družicový stupeň je také užitečné zatížení). Takže není důvod nepoužívat zařízení pozůstalé ze Saturnu V.
U Aresu 1 je trošku jinak, ten bude MILA (starý název z dob Apolla)používat spolu s Aresem V u kterého se počítá se čtyřmi expedicemi ročně.
Saturn IB měl nižší nosnost než Titan IV.
 
19.8.2008 - 18:12 - 
quote:
Hlavní výrobci stupňů Saturnů:
Saturn I - S-I Chrysler; S-IV - Douglas
Saturn IB - S-IB Chrysler; S-IVB - Douglas
Saturn V - S-IC Boeing; S-II - North American
IU pro Saturn IB a Saturn V je IBM
V případě nového stupně pro Saturn IB další problémy finanční a technický.
U dvoustupňového Saturnu by pravděpodobně vznikla nutnost nové konstrukce IU - rozdílný průměr posledních stupňů.



Dvoustupnovy Saturn V vynasel Skylab, coz byl upraveny S-IVB a obsahoval samozrejme i IU. Pokud by dvoustupnovy Saturn V vynasel jiny naklad nez Skylab, tak by musel mit i upraveny IU.

quote:

A pro STS nebo Ares1 je VAB v poradku? To neni argument.
STS je výkonostně srovnatelná se Saturnem V. Nosnost na LEO lehce přes 100tun (vlastní družicový stupeň je také užitečné zatížení). Takže není důvod nepoužívat zařízení pozůstalé ze Saturnu V.



:-) Saturn 1 nepotreboval skoro zadne upravy aby mohl pouzivat infrastrukturu Saturnu V. STS potreboval upravy rozsahle. Stejne jako bude potreba rozsahlych uprav infrastruktury STS pro Ares.

quote:

U Aresu 1 je trošku jinak, ten bude MILA (starý název z dob Apolla)používat spolu s Aresem V u kterého se počítá se čtyřmi expedicemi ročně.



Ja vim, sest Ares 1 a ctyri Ares V. Otazka je jak to nakonec dopadne. Presto puvodni moje myslenka byla, ze NASA mohlo prezit drasticke snizeni sveho rozpoctu v 70. letech a zachranit infrastrukturu Apolla a Skylabu, kdyby zustalo u Saturnu 1 a CSM Apollo a nevyvijela STS a ISS. Po 30 letech misi Apolla ke stanicim typu Skylab by ted NASA nemusela znovuvyvijet supertezky nosic a Apollo na stereoidech.

quote:

Saturn IB měl nižší nosnost než Titan IV.


Prave naopak. V roce 1966 mel Saturn 1B nosnost cca 16t na LEO 28st. V roce 1970 mel Titan 3 C nebo D nosnost kolem 13t ale zrejme na polarni drahu, tam Saturn neletal, protoze ho vojaci nepouzivali. NASA naopak musela vyuzivat Titan k meziplanetarim misim, protoze vhodny tezky nosic nemela. STS se nedal pouzit.
 
19.8.2008 - 18:38 - 
Saturny 1B startovaly v pohodě ze startovacího zařízení pro Saturny-5, stejně jako Saturny-5, věetně dopravy na rampu ! 
20.8.2008 - 12:19 - 
Jeste k nosnosti Saturnu 1B. Ten vynasel 15.4t Apollo na kruhovou drahu ve vysce 104 nm. Ares 1 bude vynaset na nizsi drahu 11x100 nm neco pres 20t.
Jenomze Saturn 1B mel pomerne zastaralych osm motoru H-1 v prvnim stupni. Ty sly rychle nahradit jednim motorem F-1 se skoro stejnym tahem, ale vyssim ISP (265s vs 256s). Take svazek nadrzi v prvnim stupni a pet motoru je konstrukcne hmotnejsi nez jeden motor a jedna dvojita nadrz. Ostatne stupen S-1B byl myslen jen jako takova znouzectnost, kdyz spojil nekolik existujicich nadrzi Redstone a Jupiteru a H-1 byl jen prechodovy clanek k F-1.
Motor J-2 ve stupni S-IVB bylo mozne uz v 70. letech nahradit motorem J-2S, ktery mel take vyrazne vyssi ISP (436s vs 418s) a tah 265klbs vs 200klbs).

Je tedy docela mozne predpokladat, ze by Saturn 1B byl schopen uz v 70 letech plne nahradit Ares 1, ktery poprve poleti cca o 40-45 let pozdeji.

S motory J-2S by Saturn V hrave trumfnul jakykoli Ares V ktery je NASA schopna postavit dnes. To je smutne dedictvi programu STS.
 
20.8.2008 - 12:21 - 
quote:
Take svazek nadrzi v prvnim stupni a pet motoru je konstrukcne hmotnejsi nez jeden motor a jedna dvojita nadrz.


Osm motoru.
 
20.8.2008 - 12:58 - 
Quote:

Je tedy docela mozne predpokladat, ze by Saturn 1B byl schopen uz v 70 letech plne nahradit Ares 1, ktery poprve poleti cca o 40-45 let pozdeji.

S motory J-2S by Saturn V hrave trumfnul jakykoli Ares V ktery je NASA schopna postavit dnes. To je smutne dedictvi programu STS.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

To je nesporně pravda, ale jen z dnešního hlediska. Tehdy takové řešení se považovalo za uzavřenou a neperspektivní kapitolu a perspektivní se zdály jen prostředky přistávající na dráze, schopné případného výběru náhradního letiště (velký rozsah bočního manévru) a schopné i vrátit velký náklad z kosmu a měl to být i velký triumf v soupeření se Sov. svazem. To, že vše nesplnilo očekávání vidíme až dnes (lépe řečeno již nějakou dobu) a je možno skutečně uvažovat, že pilotovaná kosmonautika bez STS mohla být mnohem dále, ale po bitvě je každý generál.
 
20.8.2008 - 13:02 - 
Jen mentalni cviceni. Nektere veci neni snadne zopakovat ani po mnoha letech. Clovek si tak nejak zvykl prekonavat porad nejake rekordy. 
20.8.2008 - 17:15 - 
Já bych debatu uzavřel konstatování, že Saturny byly geniální konstrukcí a předběhly svoji dobu nejméně o 20 let. 
20.8.2008 - 18:32 - 
quote:
Quote:

Je tedy docela mozne predpokladat, ze by Saturn 1B byl schopen uz v 70 letech plne nahradit Ares 1, ktery poprve poleti cca o 40-45 let pozdeji.

S motory J-2S by Saturn V hrave trumfnul jakykoli Ares V ktery je NASA schopna postavit dnes. To je smutne dedictvi programu STS.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

To je nesporně pravda, ale jen z dnešního hlediska. Tehdy takové řešení se považovalo za uzavřenou a neperspektivní kapitolu a perspektivní se zdály jen prostředky přistávající na dráze, schopné případného výběru náhradního letiště (velký rozsah bočního manévru) a schopné i vrátit velký náklad z kosmu a měl to být i velký triumf v soupeření se Sov. svazem. To, že vše nesplnilo očekávání vidíme až dnes (lépe řečeno již nějakou dobu) a je možno skutečně uvažovat, že pilotovaná kosmonautika bez STS mohla být mnohem dále, ale po bitvě je každý generál.



V historii techniky je řada případů, kdy se ukázalo že nabízené možnosti technického řešení nakonec nikdo nepotřeboval. Např. již v polovině devatenáctého století prípad parníku Great Eastern, konstruktér si umanul že postaví parník schopný dojet z Británie do Austrálie a zpět bez doplňování uhlí. Sehnal investory, postavil loď a zkrachoval, protože se nenašli cestující kteří by potřebovali službu nabízenou lodí Great Eastern. Nakonec prodána za babku v dražbě posloužila při kladení prvních podmořských kabelů mezi Evropou a Amerikou. Nebo z nedávné doby případ nadzvukové letecké dopravy, technické možnosti nadzvukových letadel nikdo nepotřeboval. Američané to dobře odhadli a svůj SST včas zrušili. STS patří do stejné kategorie - nikdo ho vlastně nepotřebuje.
 
21.8.2008 - 13:31 - 
To není přesné. Kdyby se nerealizoval STS, většina inženýrů a konstruktérů by hlasitě kritizovala NASA, že používá zastaralé jednorázově použitelné rakety prastarého původu a nevyvíjí něco pokročilého a moderního, vícenásobně použitelného, co by výrazně zlevnilo dopravu do vesmíru, jako např. projekt STS, který jasně slibuje snížení nákladů a umožní mnohem většímu počtu odborníků dostat se do vesmíru.
STS byl a je vysoce efektivní při misích k Miru a ISS.
Pokud by se zachoval Saturn I, musela by se vyvinout verze IC s F-1A v 1. stupni a J-2S v druhém, zkráceným a odlehčeným mezistupněm mezi CSM a S-IVB a pravděpodobně ze stykového uzlu ASTP by vznikla univerzální orbitální sekce (pro náklad, experimenty a pobyt). Pro Saturn IC by se musely upravit rampy 37 nebo 34 (nebyly použity při startech Skylabů, protože nebyly provozuschopné, kromě toho přestavba pro F-1A). Současně by NASA musela zavřít a patrně i zbořit VAB (protože by pro něj nebylo nejméně 10 let využití), zrušit rampy 39A a 39B, po startu Skylabu II by zrušily výrobu Saturnu V, (ale možná by uschovaly nářadí, přípravky a dokumentaci pro případ dobrých časů).
Když se budoval STS, bylo jasné, že VAB, rampy 39A a B zůstanou zachovány stejně jako výroba rozměrných nádrží, a pro případ nového rozběhu letů na Měsíc či Mars bude snadné vyvinout a postavit STS-C s nosností kolem 80 tun.
 
21.8.2008 - 16:38 - 
"umožní mnohem většímu počtu odborníků dostat se do vesmíru"
A navic jim to umoznit snadneji - tedy s pomerne malym treninkem - v raketoplanu se jen povezou - na reseni problemu tam budou kosmonauti profesionalove - oni jen budou provadet vedecke pokusy a ne ridit a obsluhovat systemy kosmicke lodi (mimo prave tech zarizeni urcenych, ale jen vyhraden k vedeckym pokusum).
 
21.8.2008 - 16:51 - 
Posloucha se to hezky, skoda ze nikoho nenapadlo ze realita bude asi jina. Ostatne co branilo tomu, aby US postavilo novou vetsi znovupouzitelnou lod typu Apollo pro dopravu pouze na LEO?
Ne, NASA chtela pristavat na ranveji a chtela znovupouzitelne vysocevykonne motory. Navic do teto lodi chtela stuj co stuj narvat i 20t nakladu.
Je prekvapujici, ze se jim podarilo dostat STS do vzduchu. Proti tomu jsou veskere problemy Aresu uplna prkotina.
 
22.8.2008 - 04:36 - 
A hlavně " dostat" dolů, vzpomínám na reakci Yanga po prvním přistání, když obhlížel stroj, jeho gesta říkala " neuvěřitelné, ta bedna odpravdu přistála !". 
22.8.2008 - 08:48 - 
To JS: patrně nerozumíte základním faktům, čím větší je vícenásobně použitelný prostředek, tím je efektivnější. S 20tunovým raketoplánkem dopravíte stěží posádku a pár metráků nákladu při nákladech na vývoj a start jen polovičních oproti STS (na to dojel Hermés).
Využití J-2S by vedlo k velkému počtu motorů a vyššímu riziku poruchy. Booster byl nutný a bez peněz na vývoj návratu na místo startu byl jedinou volbou SRB (vydrží pád do moře). Vzhledem k tomu, kolik testů a výpočtů se při vývoji STS udělalo a kolik miliard utratili, byl úspěch potěšující a Young byl určitě rád, že se při startu nebo přistání nemusel katapultovat a že v raketoplánu nejsou prohořené díry kvůli odpadlé izolaci.
 
22.8.2008 - 10:25 - 
quote:
To JS: patrně nerozumíte základním faktům, čím větší je vícenásobně použitelný prostředek, tím je efektivnější. S 20tunovým raketoplánkem dopravíte stěží posádku a pár metráků nákladu při nákladech na vývoj a start jen polovičních oproti STS (na to dojel Hermés).



Patrne jste neporozumnel tomu co jsem chtel rict. NASA mela letat se Saturnem 1 a Apollo se mohlo prizpusobit pro lety na LEO s vice pasazery a byt pripadne znovupouzitelne.
Byl by to vhodny mezikrok. Stejne u toho nakonec skoncili (Orion).

Myslim ze vetsi raketoplany jsou neperspektivni i v pristich desitkach let. Maly raketoplan pouze pro posadku by snad fungovat mohl, ale tahat naklad v raketoplanu je opravdu prezitek a slepa vetev kosmonautky. Myslel jsem ze po fiasku jmenem Space Shuttle a Buran je to jasne.
 
22.8.2008 - 11:14 - 
quote:
quote:
To JS: patrně nerozumíte základním faktům, čím větší je vícenásobně použitelný prostředek, tím je efektivnější. S 20tunovým raketoplánkem dopravíte stěží posádku a pár metráků nákladu při nákladech na vývoj a start jen polovičních oproti STS (na to dojel Hermés).



Patrne jste neporozumnel tomu co jsem chtel rict. NASA mela letat se Saturnem 1 a Apollo se mohlo prizpusobit pro lety na LEO s vice pasazery a byt pripadne znovupouzitelne.
Byl by to vhodny mezikrok. Stejne u toho nakonec skoncili (Orion).

Myslim ze vetsi raketoplany jsou neperspektivni i v pristich desitkach let. Maly raketoplan pouze pro posadku by snad fungovat mohl, ale tahat naklad v raketoplanu je opravdu prezitek a slepa vetev kosmonautky. Myslel jsem ze po fiasku jmenem Space Shuttle a Buran je to jasne.


Neni to jasné!!! Myslím, že to vidíte chybně ...

Požadavek na dopravní prostředek se odvíjí od toho, co chci dopravovat.

Vemte si analogii s automobilismem a dovolte několik postřehů:
1) na začátku bylo auto jako luxusní a prestižní záležitost a teprve později začala hrát roli ekonomika a další parametry. V kosmonautice jsme právě ve fázi, kdy se začíná brát ekonomika do úvahy a ustupuje se od čistě prestižních důvodů ("první místa" jsou již obsazena).

2) v dnešním stavu společnosti a průmyslu je zastoupení různých dopravních požadavků již ustálené - podle druhů aut je zhruba následující:
a) cca 60% dopravních požadavků pokrývají osobní auta, která mají nákladový prostor (kufr) o velikosti a nosnosti 1/3 až 1/2 (kombíky) celkového objemu a nosnosti.
b) žádný podnik a ani žádná stavba se neobejde bez dopravy nákladů. Zhruba 38% dopravních prostředků jsou proto tzv. lehká nákladní vozidla. Typickým představitelem je Ford Tranzit, Avie. Typické použití je doprava materiálů a zařízení současně s montážní partou. Bez tohoto typu dopravy se neobejde žádná vážnější aktivita.
c) zbylé cca 2% jsou ostatní požadavky na dopravu. Dopravu většího množství materiálu lze zvládnout i po částech menším vozem. Velká zařízení se už při konstrukci rozdělují na dopravitelné celky a tedy rovněž mohu mít těchto celků víc a dopravit je menším vozem. Zbývá tedy velmi ojedinělá doprava speciálních nedělitelných celků (např. reaktor atomové elektrárny) což je ovšem záležitost navýsost speciální.

Pokud se bude kosmonautika rozvíjet, pak bude mít obdobné požadavky na dopravu. Jasně nahlédnete, že první typ dopravy odpovídá Sojuzu, či v budoucnu Orionu. Druhý typ představuje v současnosti raketoplán a v budoucnosti bohužel tato dopravní schopnost zcela chybí.

Tedy pravděpodobně by bylo nejefektivnější provozovat Orion společně s raketoplánem. A maximálně sjednotit a unifikovat pozemní segment (jehož fixní náklady představuje naprostou většinu celkových nákladů). Z tohoto pohledu vychází dobře i konkurenční varianta Aresu (představuje méně změn v pozemním segmentu).

Automatické zásobovací lodě typu Progress či ATV jsou pouze alternativou ropovodu, či zaslaného balíku. Tedy jsou "stranou" diskutovaných dopravních požadavků.

zdravím
Pepa z depa
 
22.8.2008 - 11:33 - 
Létat a vozit náklady nahoru v raketoplánu je jako koupit si na cesty na chatu autobus.  
<<  1    2    3  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.262061 vteřiny.