Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4  >>
Téma: Chandrayaan 1 - indicka sonda k Mesici
08.10.2008 - 08:50 - 
Doufejme, ze je uz definitivne stanoveno datum startu prvni indicke sondy k Mesici: 2008-10-22. Puvodni plan na vypusteni jiz v zari (2008-09-19) byl odvolan pro nutnost dodatecnych zkousek nosice PSLV.


 

____________________
Antonín Vítek
 
19.10.2008 - 11:29 - 
Na stránkach ISRO sa už objavili i nejaké fotky

http://www.isro.org/pslv-c11/photos/index.htm
 
21.10.2008 - 16:07 - 
quote:
Doufejme, ze je uz definitivne stanoveno datum startu prvni indicke sondy k Mesici: 2008-10-22. Puvodni plan na vypusteni jiz v zari (2008-09-19) byl odvolan pro nutnost dodatecnych zkousek nosice PSLV.
Zeptam se jenom ze zvedavosti. Kamera kterou sonda nese. Bude sance s jejim rozlisenim najit neco z programu Apollo?Nebo opet cekat na LRO.
Dekuji.
 
21.10.2008 - 16:16 - 
quote:
Zeptam se jenom ze zvedavosti.Kamera kterou sonda nese.Bude sance s jejim rozlisenim najit neco z programu Apollo?Nebo opet cekat na LRO.
Dekuji.


Popis veškerého vědeckého vybavení sondy je tady:
http://www.isro.org/Chandrayaan/htmls/psexperiments.htm

 
21.10.2008 - 16:33 - 
Nejlepší rozlišení stereo kamery TMC je 5 metrů, takže sestupové stupně LM Apollo (d=4,3 m), zanechané na Měsíci, budou vidět maximálně jako jeden pixel. Zda-li?
Lunar Rover byl dlouhý 3m, takže ten asi vůbec neuvidíte.
 
21.10.2008 - 16:39 - 
quote:
Nejlepší rozlišení stereo kamery TMC je 5 metrů, takže sestupové stupně LM Apollo (d=4,3 m), zanechané na Měsíci, budou vidět maximálně jako jeden pixel. Zda-li?
Lunar Rover byl dlouhý 3m, takže ten asi vůbec neuvidíte.


Treba by mohlo jit videt slunecni prasatko - odraz od nejakeho vysoce leskleho povrchu od povrchu pristavaciho modulu. LM ma napadne jinou barvu nez povrch Mesice.
 
21.10.2008 - 17:53 - 
quote:
Treba by mohlo jit videt slunecni prasatko - odraz od nejakeho vysoce leskleho povrchu od povrchu pristavaciho modulu. LM ma napadne jinou barvu nez povrch Mesice.

Spíš bych si vsadil na stín. Při nízké poloze Slunce je stín výrazně větší než těleso, které jej vrhá. Ale i tak to nic moc nebude (2-3 body, což je na úrovni obrazového šumu) a Vlada a jemu podobné to zcela jistě nepřesvědčí.
 
21.10.2008 - 22:12 - 
Chadrayaan-1 Live Webcast
22 Oct 2008
05:50-06:50 Hrs (IST) ??0:20-1:20SLEČ??
http://www.isro.gov.in/pslv-c11/videos/introduction.htm

 
22.10.2008 - 00:46 - 
quote:
Chadrayaan-1 Live Webcast
22 Oct 2008
05:50-06:50 Hrs (IST) ??0:20-1:20SLEČ??
http://www.isro.gov.in/pslv-c11/videos/introduction.htm




od 2:20 do 3:20 SELČ
 
22.10.2008 - 08:16 - 
Jinak ve všech médiích mají dost chaos s názvoslovím a upozorňují na chudobu Indie. Zapomínají, že věda a kosmický program výrazně obohacují Indii - ať už přímým využitím družic (technologie vyvinuté pro Měsíc se přímo využijí na družicích pro rozvoj), dále navázáním spolupráce s ostatními vědeckými instituty NASA a ESA (přístroje), vzděláváním odborníků, vyspělými továrnami atd. Náklady na vesmírný program a špičkovou vědu se Indii vrátí řádově víc, než sociální dávky chudým. 
22.10.2008 - 09:08 - 
quote:
Jinak ve všech médiích mají dost chaos s názvoslovím a upozorňují na chudobu Indie. Zapomínají, že věda a kosmický program výrazně obohacují Indii - ať už přímým využitím družic (technologie vyvinuté pro Měsíc se přímo využijí na družicích pro rozvoj), dále navázáním spolupráce s ostatními vědeckými instituty NASA a ESA (přístroje), vzděláváním odborníků, vyspělými továrnami atd. Náklady na vesmírný program a špičkovou vědu se Indii vrátí řádově víc, než sociální dávky chudým.


Vzdy ked sa pise o kozmonautike, tak socialne citiaci autor nezabudne spomenut vysoke naklady. Tak to je pri NASA, ESA, rusoch, cine aj indii. Pri indii je to obzvlast socialisticka maskrta, kedze vela indov zije v totalnej chudobe. Fakty o vysokej navratnosti tychto investicii, o hospodarskom rozvoji krajiny, alebo o tom ze chudoba v indii je dana skor tradicnym systemom (indicke hospodarstvo zaziva v sucasnosti boom), to uz nikoho nezaujima. Neznie to tak moralisticky a vacsina citatelov (dalej len "tupy dav") aj tak nikdy nepochopi rozdiel medzi investiciou a spotrebou.
 
22.10.2008 - 10:27 - 
quote:
quote:
Treba by mohlo jit videt slunecni prasatko - odraz od nejakeho vysoce leskleho povrchu od povrchu pristavaciho modulu. LM ma napadne jinou barvu nez povrch Mesice.

Spíš bych si vsadil na stín. Při nízké poloze Slunce je stín výrazně větší než těleso, které jej vrhá. Ale i tak to nic moc nebude (2-3 body, což je na úrovni obrazového šumu) a Vlada a jemu podobné to zcela jistě nepřesvědčí.


Na Mesici je sice dost clenity teren a stin muze vrhat vselicos, ale opravdu bychom mohli ocekavat nejaky ten pixel stinu ci odlesku, podle ktereho lze LM identifikovat. Tezko to Vlada presvedci, obzvlaste kdyz NASA tak rada falsuje fotky :-) Indove jim urcite pujdou na ruku za nejakou protisluzbu.
 
22.10.2008 - 10:37 - 
No nieco by mohlo byt vidiet... Ako astrofotograf mozem povedat, ze maximalne teoreticke rozlisenie nie je to jedine, na com zalezi, velmi dolezity je aj kontrast. Napr. som videl snimky Saturnu, kde bolo krasne vidiet Cassiniho delenie v prstenci aj na miestach, kde by teoreticky nemalo byt vidiet, pretoze to bolo za hranicou maximalneho rozlisenia teleskopu. Lenze kontrast ciernej medzery na svetlom prstenci urobil svoje. Taky cierny tien lunarneho modulu na svetlom mesacnom povrchu tiez moze urobit svoje. Navyse by mali byt vidiet stopy po posobeni pristavacieho motora. Skor by ma zaujimalo ci to vobec niekto bude snimat, kedze nikto z racionalnych vedatorov o americanoch na mesiaci nepochybuje, pozorovaci cas sondy je drahy, a iracionalnych konspiratorov (zdravim vlado ;-)) to aj tak nepresvedci 
22.10.2008 - 21:35 - 
quote:
Náklady na vesmírný program a špičkovou vědu se Indii vrátí řádově víc, než sociální dávky chudým.

Tak může psát jenom ten ,co neví co je hlad
quote:
Na Mesici je sice dost clenity teren a stin muze vrhat vselicos, ale opravdu bychom mohli ocekavat nejaky ten pixel stinu ci odlesku, podle ktereho lze LM identifikovat. Tezko to Vlada presvedci, obzvlaste kdyz NASA tak rada falsuje fotky :-) Indove jim urcite pujdou na ruku za nejakou protisluzbu
Svatá pravda.
Kdo mi vysvětlí proč se na tak nákladnou cestu posílají takové šmejdy kamery?
Kolem Země lítají kamery s čipy 100 x kvalitnějšími. Není vám divné ,že i Japonci tam posílají předpotopní kamery ?
 
22.10.2008 - 22:33 - 
quote:
Kolem Země lítají kamery s čipy 100 x kvalitnějšími. Není vám divné ,že i Japonci tam posílají předpotopní kamery ?



Nemam prehlad v parametroch kamier, ale casto to, co v pohode roky prezije na LEO, pod ochranou mag. pola Zeme, ma v oblasti radiacnych pasov a dalej zivotnost radovo v minutach.

Napr. v priestore hermetickej zony Jaslovskych Bohunic investor pozadoval elektronkove kamery, nakolko cipove vydrzali v plnej prevadzke 15min. az 2 dni. (neviem podrobnosti, nakolko som strojar a v tej dobe ma to moc nezaujimalo)

BTW. Tie "predpotopne", presnejsie spolahlive systemy sa vyrabaju so 100x vacsim dorazom na kvalitu, ako bezne kamery hoci tie su mozno s lepsim rozlisenim. [Editoval 22.10.2008 pridal martinjediny]
 
23.10.2008 - 00:40 - 
quote:
Kolem Země lítají kamery s čipy 100 x kvalitnějšími. Není vám divné ,že i Japonci tam posílají předpotopní kamery ?



No ja ted kupuju ten serial PLANETY od BBC a tam jeden s konstrukteru Voyageru rekl, ze ho puvodne navrhovali s nejmodernejsi elektronikou co byla ale kdyz pionneer zmeril radiaci u jupiteru byl cely projekt prepracovan, protoze by to ta moderni elektronika neprezila...
 
23.10.2008 - 00:44 - 
Ale i kdyz nemate nejvetsi rozliseni muzete ho ziskat pokud stejnou oblast vyfotite vicekrat a pak z obrazku slozie jeden z vetsim rozlisenim. Pouzivaji to i amatersti astronomove, kdy se obloha snima CCD cipem s mizernym rozlisenim a treba z 10 obrazku stejneho mista se pak slozi jeden z mnohem vetsim rozlisenim. 
23.10.2008 - 00:55 - 
No neviem, či takto skutočne získaš lepšie rozlíšenie - teda počet čiar na cm obrazu. Aj keď uznávam, že počítačovým spracovaním obrazu sa dajú robiť "divy" a z rozdielov v pixeloch niekoľkých fotiek s rôznym, ale len málo odlišným zamierením, by sa dalo niečo dopočítať cez analýzu obrazu.  
23.10.2008 - 08:33 - 
quote:
Ale i kdyz nemate nejvetsi rozliseni muzete ho ziskat pokud stejnou oblast vyfotite vicekrat a pak z obrazku slozie jeden z vetsim rozlisenim. Pouzivaji to i amatersti astronomove, kdy se obloha snima CCD cipem s mizernym rozlisenim a treba z 10 obrazku stejneho mista se pak slozi jeden z mnohem vetsim rozlisenim.


Ee, tymto postupom sa vyssie rozlisenie neziska. Nazyva sa to stacking a v podstate ide o to, ze na snimanie planet pri vysokom zvacseni, kde sa vyrazne prejavuje chvenie atmosfery ktore rozmazava obraz, sa pouzivaju ccd kamery (najcastejsie webky), ktore nasnimaju sekvenciu napr. 1000 framov. Z tych sa vyberie povedzme 200 najlepsich, kde bola atmosfera prave kludna a obraz ostry. Nasledne sa tychto 200 framov zlozi na seba a spriemeruje, cim sa drasticky zlepsi pomer signal/sum. No a nasledne uz len vytiahnutie kontrastu, korekcia farieb a podobne kozmeticke upravy... Rozlisenie vsak vzdy zavisi na priemere optiky, to sa neda oklamat
 
23.10.2008 - 09:10 - 
quote:
Rozlisenie vsak vzdy zavisi na priemere optiky, to sa neda oklamat


No to neni uplne pravda. Jaxem psal pouzivaji to astronmove a skutecne se dopocitavaji pixely mezi. S kamerou 640x480 bodu byste zadne velke rozliseni neziskal kdyby platilo to co ste tvrdil. presto se da i z teto kamery nakonec vytahnout obrazek z mnohem vetsim rozlisenim...
 
23.10.2008 - 09:20 - 
quote:
quote:
Rozlisenie vsak vzdy zavisi na priemere optiky, to sa neda oklamat


No to neni uplne pravda. Jaxem psal pouzivaji to astronmove a skutecne se dopocitavaji pixely mezi. S kamerou 640x480 bodu byste zadne velke rozliseni neziskal kdyby platilo to co ste tvrdil. presto se da i z teto kamery nakonec vytahnout obrazek z mnohem vetsim rozlisenim...


Smiem sa opytat kolko hi-res snimok planet ste uz nafotil? Ja uz zopar ano, tak si dovolim Vam oponovat. Je to presne tak ako som napisal. Dopocitavanie pixelov sa sice pouziva, ale vysledny efekt je len urcite "vyhladenie" snimku, ziadne nove detaily Vam pocitac nedopocita. Je uplne jedno ci ma kamera 640x480, alebo 6400x4800, podstatne je kolko uhlovych sekund pripada na jeden pixel. To sa nastavuje zmenou ohniskovej vzdialenosti teleskopu. Ak trochu popatrate na internete (high resolution astrophotography) zistite ze na snimanie planet sa skutocne najcastejsie pouzivaju webky s cipom 640x480. Opakujem, rozlisenie je dane priemerom optiky, cip je len a len snimac, ktory to rozlisenie zachytava, a pocitac je filter, ktory z toho snimaca vytiahne maximum informacii.
 
23.10.2008 - 09:48 - 
yamato má naprostou pravdu v tom, že resamplováním snímku na vyšší počet bodů nová informace nevznikne. Dopočítané pixely mezi nasnímanými body budou pouze interpolace, ale detailnější informace z toho nebude.
Jedině byste ji tam vpravili ručně.
 
23.10.2008 - 10:06 - 
no, na jednom webe pre astronomov maniakov boli vytycene ciele pre pozorovatelov, akysi mount everest Centralna hviezda v Ring nebula je este ako tak (kamarat ju videl 35cm teleskopom, ale to sme boli na Roque de los Muchachos) ale ked tam niekto napise ze Spirit na Marse Holt aj astronomovia maju zmysel pre humor ;-) 
23.10.2008 - 10:07 - 
Toto neni pravda. Ucastnil jsem se nekdy v roce 2004 konference v oxford mtrics, coz je firma vznikla ze zname skupiny lidi na oxfordske univerzite, pracujici hlavne na ruznych metodach analyzy obrazu. Kde bylo demonstrovano ziskani spz auta toceneho prez park na stary 8mm cernobily film nekdy v 50 letech. Kde samotna spz byla pod rozlisenim zrna, diky tomu, ze ale auto je na mnoha snimcich na ruznem miste je mozne tuto informaci pomoci mat. metod ziskat, informace je totiz castecne porad pritomna v usporadani osvicenych zrn (nejsem si ale jisty zdaje tato metoda pouzitelna u beznych CCD, tam kde ale je chip ktery funguje jako fotonasobic by to mozne byt melo)
Nevim, jak se sem daji vlozit obrazky, mam nekolik fotek z one konference, pokud by to nekoho zajimalo.
 
23.10.2008 - 10:15 - 
quote:
Toto neni pravda. Ucastnil jsem se nekdy v roce 2004 konference v oxford mtrics, coz je firma vznikla ze zname skupiny lidi na oxfordske univerzite, pracujici hlavne na ruznych metodach analyzy obrazu. Kde bylo demonstrovano ziskani spz auta toceneho prez park na stary 8mm cernobily film nekdy v 50 letech. Kde samotna spz byla pod rozlisenim zrna, diky tomu, ze ale auto je na mnoha snimcich na ruznem miste je mozne tuto informaci pomoci mat. metod ziskat, informace je totiz castecne porad pritomna v usporadani osvicenych zrn (nejsem si ale jisty zdaje tato metoda pouzitelna u beznych CCD, tam kde ale je chip ktery funguje jako fotonasobic by to mozne byt melo)
Nevim, jak se sem daji vlozit obrazky, mam nekolik fotek z one konference, pokud by to nekoho zajimalo.


Lenze to je nieco uplne ine ako spominal martalien2. On hovoril o metodach pouzivanych amaterskymi astrofotografmi a tam plati to co som napisal. Vami popisovanu metodu nepoznam, uznavam ze moze fungovat, dokonca sa mi zda ze MGS (alebo ina martanska sonda, teraz neviem) nieco podobne ku koncu svojej kariery pouzival. Snimky mali rozlisenie za hranicu teoretickych moznosti kamery... Ale o tomto fakt nic blizsie neviem (lebo som pravnik a ten popis toho snimania som vtedy moc nepochopil...)
 
23.10.2008 - 10:17 - 
Mimochodem stejna metoda se pouziva pri odtraneni sumu pri laserovem scanovani, popkud znate charakteristiku sumu daneho pristroje, pripadne charakteristiku sumu prostredi pri danych parametrech, je mozne pri vicenasobnem scanovani dosahnout vysi urovne detailu, kdy jsou ruznymi mat. filtry tyto sumy odstaneny. jeste web oxford metrics http://www.omg3d.com/html/index.html 
23.10.2008 - 10:20 - 
Ne myslim ze jste si s martalienem nerozumeli on nemluvi o tzv megapixel foceni, kdy poskladate velikou plachtu z mnoha fotek ale o tzv. superresolution, coz je zpusob jak ziskat informaci za hranici detailu rozliseni pomoci vicenasobneho snimani stejneho mista. 
23.10.2008 - 10:26 - 
quote:
...
Nevim, jak se sem daji vlozit obrazky, mam nekolik fotek z one konference, pokud by to nekoho zajimalo.

Zajímalo.

Jinak, měl jsem na mysli dopočítávání pixelů mezi existující body na 1 snímku. Skládání jemnějších detailů na objektu ze snímků z více úhlů je možné, ale to vede spíš k 3D modelu a jeho průmětu do plochy.
 
23.10.2008 - 10:29 - 
quote:
Ne myslim ze jste si s martalienem nerozumeli on nemluvi o tzv megapixel foceni, kdy poskladate velikou plachtu z mnoha fotek ale o tzv. superresolution, coz je zpusob jak ziskat informaci za hranici detailu rozliseni pomoci vicenasobneho snimani stejneho mista.


On hovoril o stackovani, co je priemerovanie viacerych snimok, kedze amaterski astronomovia asi tazko budu snimat planetu z viacerych roznych miest (teda ak nie su na palube Enterprise). Dopocitavanie detailov sa v astronomii nepouziva, pouzivaju sa metody na odstranenie seeingu a sumu, kedze to je najvacsi problem. To so softwarovym odstranenim sumu je pravda, da sa to, ale nic nie je dokonale a nieco tam predsa len ostane. Nakoniec aj tak treba zlozit viac snimok na seba. Odporucam stranky www.foto.astronomy.cz, to su stranky asi najlepsieho astrofotografa v cechach.
 
23.10.2008 - 10:41 - 
Inak indicka sonda bude povrch snimat s vysokym rozlisenim ako v optickom, tak aj v infracervenom a rontgenovom obore. To by mohla byt moznost, kedze LM ma ine tepelne vlastnosti ako mesacny povrch. Mohol by byt teda vidiet na IR snimkoch. Alebo sa mylim?  
<<  1    2    3    4  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.296392 vteřiny.