|
citace:
Už jsem to tu sice jednou psal, ale jakožto zajímavost to připomenu.
Jedna laboratoř (vojenská) se čtyřkovou úrovní zabezpečení je přímo na území Prahy.
O které pracoviště jde? Já vím jenom o jediném pracovišti v ČR s BSL 4 a tím je Centrum biologické ochrany Těchonín. |
| 19.4.2013 - 20:51 - Machi | |
|
Pravda, v Těchoníně, díky za opravu!
Nevím, asi jsem si to spletl kvůli tomu, že spadá pod Ústřední vojenský zdravotní ústav, který sídlí v Praze.
Zde je stránka a je tam i odkaz na zajímavé video -
http://www.acr.army.cz/scripts/detail.php?id=9448 [Upraveno 19.4.2013 Machi] |
|
tu je zoznam, ak to niekoho zaujíma:
http://en.wikipedia.org/wiki/Biosafety_level#List_of_BSL-4_facilities ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 22.4.2013 - 15:58 - David | |
|
citace:
citace:
Obavy z mimozemské infekce jsou přehnané. Na Zemi přistály tuny marťanských meteorů bez sterilizace ...
Omyl. Meteority jsou, alespoň v povrchových vrstvách, sterilizovány ohřevem při průletu atmosférou. Vzorky, dovezené z Marsu, tímto ohřevem neprojdou. A jelikož nevíme, co všechno mohou obsahovat, je lepší být spíš opatrný, než neznámá rizika podceňovat.
Teorie " panspermie" ovšem s tím, že by tělesa byla průchodem atmosférou cílové planety sterilizována, nepočítá. Naopak počítá s tím, že ani pobyt v kosmickém prostoru v trvání stovek, či milionů let zárodky života nezničí.
Takže pokud tato teorie platí, je sterilizace " pro kočku". |
|
Teoria panspermie však vo svojej podstate nič nerieši - len prehadzuje problém vzniku živej hmoty o level ďalej.
Pokiaľ ide o prechod meteoru atmosférou, je tu jeden problém - aký vplyv má "vstupná" veľkosť meteoru na teplotu, na ktorú sa zahreje centrálna časť meteoru? A aké teploty pravdepodobne dosiahla centrálna časť telesa ("jadro") u známych "marťanských" meteoritov? Ak táto teplota významnejšie prekročila 150-200°C, je to veľmi pravdepodobne "dostatočná sterilizácia", aby väčšina cudzích organizmov neprežila.
Druhý problém je blízky medicíne: aby človek ochorel, musí sa obvykle do organizmu dostať nejaký minimálny počet patogénnych mikroorganizmov, len veľmi výnimočne (pokiaľ vôbec) na to stačí jediný mikroorganizmus.
Podobné je to zrejme s ekosystémom či biosférou - aby bol útok cudzích organizmov úspešný (v zmysle zničenia pôvodného ekosystému/biosféry), musí ich byť aspoň nejaké minimálne množstvo, inak s vysokou pravdepodobnosťou v cudzom prostredí neprežijú, prípadne sa im ekosystém prispôsobí a ony sa prispôsobia ekosystému a tým ho vlastne prestanú ohrozovať.
Tretí problém potom spočíva v "celkovej efektívnosti" cudzích a domácich organizmov - v komplexnom zložitom ekosystéme dlhodobo funguje efekt "červenej kráľovnej", organizmy sa neustále zlepšujú aby v konkurencii ostatných v prostredí prežili. Pritom si ale uchovávajú aj prastaré, často nevyužívané schopnosti. Cudzí organizmus musí v takomto ostro konkurenčnom prostredí obstáť - to znamená že musí byť efektívnejší pri využívaní zdrojov prostredia ako väčšina ostatných "domácich" organizmov.
Požiadavka sterilizácie pozemských sond vyplíva predovšetkým zo snahy "neškodiť" a zabrániť kontaminácii cudzieho prostredia, ktoré má nenahraditeľnú vedeckú hodnotu pre ďalší špecializovaný výskum s veľkým vedeckým potenciálom.
Požiadavka na extrémnu bezpečnosť pri prípadnej doprave vzoriek z Marsu vyplíva z toho, že prostredie Marsu je veľmi chudobné na zdroje organického materiálu a vodu a relatívne aj na zdroje energie. Marťanské organizmy, ak existujú, sa museli týmto podmienkam dôkladne prispôsobiť - majú teda značný potenciál byť výrazne efektívnejšie vo využívaní zdrojov prostredia ako pozemské organizmy.
[Upraveno 22.4.2013 Alchymista] |
|
Alchyka bych doplnil, že se není žádný známý mirkoorganizmus, který by byl schopen přežít a dominovat v cizím prostředí jen z jediného jedince. Dokonce i v případě rakovinných buněk se většina onkologického světa přiklání k hypotéze, že aktivátor modifikuje nikoliv jedinou buňku, ale celou tkáň. Vychází se u této hypotézy z pozorování autoimunitních onemocnění, kdy alergická reakce se dostavuje až v řádu desítek jednotek na mililitr.
Co se týče života na Marsu - nejsem zastáncem jeho aktuální existence. Dosavadní teorie vzniku života na Zemi neuvažují směr extrémofily-běžná prokaryonta, ale právě opačný. Jedním ze základních požadavků extrémní adaptace mikroorganizmů je totiž rychlost množení. A ta je vlastní běžným prokaryonta v neevolučním prostředí (tedy ideální prostředí co se týče teploty, vody a živin). Pakliže jsou tyto buňky pak vystaveny extrému (nicméně ostatní parametry zatím zůstávají, zejména živiny) jsou schopny se jako odpověď rychle množit a tím podstupují mnohem častěji genetickou úchylku. Některá z genetických úchylek, za normálních okolností slepá větev, se však hodí proti extrému a úchylné organizmy nejen že přežijí, ale postupně začnou dominovat nad původními. A tak vzniká extrémofil. Není jediný důvod, proč by tomu na Marsu mělo být jinak.
Jenže nyní nastává otázka, zdali takové podmínky vůbec byly na Marsu možné. Ztráta magnetického pole u něj totiž byla podle všeho velmi rychlá. Následný úder slunce pak nejenže efektivně Mars sterilizoval z orbity, ale velmi rychle (v řádu desítek tisíc let) sfoukl Marsu atmosféru. Mars je tak nehostinná pustina srovnatelná s puštními izolovanými oblastmi a oblastmi centrální Antarktidy. Obě oblasti nemají žádný vlastní život, všechny baktérie jsou tam naváté z okrajových, tedy přívětivějších prostředí.
Navíc extrémofily z planety Země jsou sice v laboratořích centrem údivu nad jejich rezistencí na neživé extrémy prostředí (radiace, teplota, vlhkost, chemie), nicméně jejich schopnost odolat "běžným" prokaryonta a eukaryonta je slabá a rychle podléhají právě svým "méně odolným" bratříčkům. Dáno je to zejména tím, že extrémofilové jsou velmi sporadicky dravci (ne že by to nebylo výhodné, ale dravý způsob života vyžaduje hustou populaci) a generace se množí pomalu. Navíc jejich extrémní specializace bývá dosti úzká. Málokterý extrémofil je "terminátor", odolný proti všem extrémům najednou. Příroda je ve svých konstrukcích dosti omezená. Když někde přidá, musí jinde ubrat.
Strach z možné kontaminace Země extrémofily z Marsu považuji tedy za astronomicky nepravděpodobné. Na druhou stranu, pokud je to technicky možné, je zbytečné z frajerských důvodů podstupovat i astronomicky malé riziko. |
|
citace:
Dosavadní teorie vzniku života na Zemi neuvažují směr extrémofily-běžná prokaryonta, ale právě opačný.
To by som chcel oponovať. Podmienky, v ktorých život vznikal, či už na povrchu planéty, alebo v hlbokej horúcej biosfére, viac zodpovedajú podmienkam, v ktorých žijú extrémofilné organizmy, než bežným "laboratórnym" podmienkam, v ktorých sa dobre darí bežným prokaryontom a väčšine eukaryot.
Enzymatické systémy, ktoré využívajú extrémofilné organizmy sú v "normálnych" podmienkach značne menej efektívne ako "štandardné" enzymatické systémy - ale tie zasa nedokážu v podmienkach extrémofilov fungovať vôbec - rozpadajú sa. Takže sa domnievam, že extrémofilné organizmy sú vývojovo staršie a prežili len vďaka tomu, že sú schopné prežívať v extrémnych podmienkach, kde "moderné a efektívne" enzymatické a iné systémy súčasných organizmov zlyhávajú.
Pokiaľ ide o Mars - povrch je veľmi pravdepodobne sterilný do hĺbky niekoľko metrov, ale snímky obsahujú pomerne solídne dôkazy, že pod povrchom existuje na niektorých miestach ľad a voda a pravdepodobne aj ložiská plynov. To by umožnilo dlhodobú existenciu relatívne izolovaných "oáz života" v podpovrchových vrstvách. A samozrejme, hlboká horúca (alebo aj nie až tak horúca) biosféra môže existovať všade... [Upraveno 22.4.2013 Alchymista] |
|
NASA spolu s Worcester Polytechnic Institute (Mess.) už několik let sponzoruje soutěž pro amatérské stavitele robotů, majících za úkol samostatně vyhledávat a sbírat "vzorky" ve volném terénu, jako simulace pro budoucí sample return mise.
Letošního ročníku s prémií 1,5 mil USD pro vítěze se ve dnech 5.-7.6. zúčastní 11 týmů z USA, Kanady a Estonska.
článek http://spaceref.com/nasa-hack-space/nasas-2013-sample-return-robot-challenge.html
video z loňského ročníku http://www.nasa.gov/multimedia/podcasting/nasa360/nasa-360-0424.html
... že by příležitost pro české univerzity a/nebo firmy? |
|
Vědecký definiční tým (SDT) rozhodl o výběru základních vědeckých cílů a vybavení pro Mars Rover 2020.
Tento další NASA rover bude mít ve své výbavě také schránku a zařízení pro odběr a dlouhodobé skladování vzorků!
Hlavní cíle mise jsou definovány takto:
A) Explore an Astrobiologically Relevant Ancient Environment on Mars to Decipher its Geological Processes and History, Including the Assessment of Past Habitability
B) Assess the Biosignature Potential Preservation Within the Selected Geological Environment and Search for Potential Biosignatures
C) Demonstrate Significant Technical Progress Towards the Future Return of Scientifically Selected, Well-Documented Samples to Earth
D1) Provide an Opportunity for Contributed HEOMD Participation, Compatible with the Science Payload and Within the Mission’s Payload Capacity
D2) Provide an Opportunity for Contributed Space Technology Program (STP) Participation, Compatible with the Science Payload and Within the Mission’s Payload Capacity
Kompletní závěrečná zpráva SDT (154 str) http://mepag.jpl.nasa.gov/reports/MEP/Mars_2020_SDT_Report_Final.pdf
 |
|
Chápu, že schránka ke dlouhodobému skladování se hodí z toho důvodu, že vzorek bude přesně vybrán dle požadavků s co největší jistotou - ale pořád mi to přijde jako obrovské plýtvání potenciálem další mise, která ho bude muset nějak dopravit zpět. Tedy bude muset přistát na stejném místě...
Jsou nějaké další významné plusy pro toto řešení? Nic mě zrovna nenapadá a rád se nechám přiučit. ____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
|
citace:
Chápu, že schránka ke dlouhodobému skladování se hodí z toho důvodu, že vzorek bude přesně vybrán dle požadavků s co největší jistotou - ale pořád mi to přijde jako obrovské plýtvání potenciálem další mise, která ho bude muset nějak dopravit zpět. Tedy bude muset přistát na stejném místě...
Jsou nějaké další významné plusy pro toto řešení? Nic mě zrovna nenapadá a rád se nechám přiučit.
Naplnění cache pečlivě vybranými vědeckými vzorky je jen jedním za 4 základních cílů plánované mise. Navíc cache může zůstat se vzorky na místě mnoho let, než se najde vůle a peníze na mise, které ji vyzvednou. To, že MAV bude muset přistát v rozumné vzdálenosti (1 - 5 km) je prostě daň za tento koncept, který mi nepříjde zase tak nerozumný a to ze dvou důvodů:
1) rozložení rizika do více misí (pokud selže jedna mise, nebude ztráta tak velká a bude teoreticky snažší takovou misi nahradit)
2) rozožení nákladů do delšího období (vývoj, stavba a provoz 3 separátních misí, startujících postupně v čase, rozloží celkové náklady na MSR do více let a zatíží tak méně roční rozpočty NASA SMD)
Pokud byste chtěli postavit MSR misi na pouze jediném přistání na Marsu, musela by taková mise obsahovat oba klíčové prvky, tedy výkonný rover se solidními analytickými přístroji a mechanismem pro odběr vzorků a zadruhé Mars Ascent Vehicle přistávající dohromady na jediné platformě. Takový kolos by měl přibližně 2,5 tuny a s tím zatím na Marsu nikdo přistávat neumí. Zatím.
Možná by šlo celé to zeštíhlit a zredukovat celkovou hmotnost na 1,5 tuny, ale to by bylo zcela jistě na úkor kvality vědeckých výsledků. |
|
| Díky, teď už mi to dává větší smysl . ____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
|
EDL inženýr Allen Chen dnes na twitteru:
After #1YearOnMars, we're 7 years from launching again... #Mars2020
 |
|
Planetární geolog NASA, Dr. James Rice, včera na úvodní pražské přednášce svého turné Na řadě je Mars, viz : http://technet.idnes.cz/james-rice-cvs-/tec_vesmir.aspx?c=A130917_145500_tec_vesmir_kuz na dotaz z obecenstva prohlásil, že jeho favorizovaným místem přistání roveru 2020, které navrhne a bude prosazovat ve výběrovém procesu, bude Columbia Hills v kráteru Gusev. Ano, přesně ta místa, kde se pohyboval MER Spirit.
Očekává klasickou námitku, že už jsme tam přece byli a jistě je k dispozici mnoho dalších pro vědce atraktivních míst po celé planetě. Svůj návrh hodlá obhajovat tím, že poměrně velmi dobře víme jaká je místní topografická situace, víme, jaké typy hornin a půdy tam můžeme nalézt a jak by tyto vzorky, nebrané cacher roverem, byly vědecky důležité pro detailní studium v pozemských laboratořích.
Tak uvidíme, jestli se mu to podaří prosadit. |
|
...a taky může vytáhnout a oprášit Spirit.  |
|
| Len mi príde trošku divné ak tam prídu dávne stopy po živote alebo život hľadať ľudia ktorí si zo sebou prinesú milióny mikróbov,,, myslím, že tie robotické vozítka, ktoré sú s každou novou misiou sofistikovanejšie majú význam hlavne pre to, že ich možno účinnejšie zbaviť mikróbov,,, aj keď dokonalé to možno nie ej je to vždy reálnejšie,,, u človeka je to nemožné |
|
citace:
Len mi príde trošku divné ak tam prídu dávne stopy po živote alebo život hľadať ľudia ktorí si zo sebou prinesú milióny mikróbov,,, myslím, že tie robotické vozítka, ktoré sú s každou novou misiou sofistikovanejšie majú význam hlavne pre to, že ich možno účinnejšie zbaviť mikróbov,,, aj keď dokonalé to možno nie ej je to vždy reálnejšie,,, u človeka je to nemožné
V tomto vlákně píšeme o bezpilotní misi Mars Sample Return.
O pilotované výpravě na Mars tu přece nikdo nemluví... |
|
NASA SMD, HEOMD a STMD včera zveřejnily výzvu pro podávání návrhů na vědecké vybavení Mars Roveru 2020.
Návrhy se budou přijímat do 23.12.2013
http://nspires.nasaprs.com/external/solicitations/summary.do?method=init&solId=%7BC49E4810-6DE9-9509-E896-EBC006101A9E%7D&path=open |
|
TO : David
Zatímco vyslání kosmonauta na Mars je v současnosti jen v říši utopie /desítky a desítky let/ , tak vyslání automatu na odběr vzorků je věcí zcela reálnou a kdyby třeba v NASA už před pár lety na tohle někdo kývnul, tak už dnes spoustů vzorků z Marsu zkoumáme v laboratořích. Myslím, že takováto mise by stála něco mezi 10 % a 20 % z jednoho ročního rozpočtu NASA maximálně ! Tedy přivézt vzorky z Marsu automatem = asi 3 mld. USD, přivézt stejné vzorky člověkem asi 300 mld. USD = 100 násobek. ____________________
Loudil |
|
citace:
...Myslím, že takováto mise by stála něco mezi 10 % a 20 % z jednoho ročního rozpočtu NASA maximálně ! Tedy přivézt vzorky z Marsu automatem = asi 3 mld. USD
V roce 2008 byl odhad nákladů na MSR misi 6 - 8 mld USD (první start 2020), tedy 1/3 rozpočtu NASA na rok 2009.
Dnes to bude spíš těch 8 miliard, což představuje cca 45% rozpočtu 2014. |
|
TO : Mirek Pospíšil
Současná sonda na Marsu - mimořádně složité vozítko Curiosity stálo 2,5 mld. USD nemyslím si, že by "návratovka" byla 3 krát dražší. Tam odpadá jakákoli složitost = jedno robotické rameno s vrtákem navrtá něco zeminy a nasype ji do aerodynamického návratového pouzdra s padákem = poněkud zvětšená Luna - 16 z roku 1970. Nutno dodat jen více paliva pro návrat díky vyšší přitažlivosti Marsu.
http://tn.nova.cz/zpravy/zahranici/raketa-atlas-5-odstartovala-na-mars-najde-tam-zivot.html
____________________
Loudil |
|
Zdravim,
Ted strilim “od pasu”, protoze pouze jedu kolem a koukam na dane tema…
Neni to take jednoduche – MSL jede na doraz pri vyuziti re-entry z technologie z doby Vikingu (hmotnost landeru cca 600kg), to zn. aerodynamika, EDL a tvar samotne kapsle vyuziva poznatky z techto misi. A stejne to stalo nad 2mld. Usdolaru !!!
Pro tezsi lander (nad 1tunu)je nutne vyvinout uplne vsechno od nuly, coz nebude vubec levne…Kdybychom se pokusili vtesnat MSR misi do teto hmotnostni kategorie(MSL), bude nutne toto:
Vyslat orbitalni sondu kolem Marsu zvlast, ktery bude obsahovat aparaturu pro setkani s poslednim stupnem MAV, transport kapsle se vzorky martovske pudy a navratu na Zem(s dodrzenim restrikci COSPAR pro zamezeni kontaminace nasi planety).
Dalsi bude lander a`la MSL, ktery bude obsahovat MAV(Mars Ascent Vehicle)+ vyp. stul – spise to bude vicestupnova raketa na RM TPH o celkove hmotnosti 300-400kg + male vozitko pro sber vzorku s manipulatorem.
Kdyz se na to ted kouknem znovu, tech 8mld. dolaru neni az tak moc !
A to se furt prakticky vyuziva vikingovska technologie s novym sky crane pristanim…
Cs
P.S. Kdyby jsme chteli pouzit neco jako Luna 16 s prist. hmotnosti cca 5t(primy navrat se vzorky na Zem, bez setkani na draze kolem Marsu), tak by se to nedalo prakticky zaplatit…
Jo, sorry Mirku, ze se Ti do toho pletu…
 ____________________
Zajimam se o raketovou techniku, hlavne o hybridni raketove motory |
|
To: usedom
Pokud máš zájem o debatu na téma MSR, pokračuj prosím v tomto vlákně : http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1305
Toto vlákno je o historii a ne o budoucích misích = zcela OT. |
|
TO : Mirek Pospíšil
Už jenom jedno srovnání, ony totiž budoucí mise se dají srovnat nejlépe právě s historií a ta sem patří. Celý program Apollo stál tehdejších zhruba 20 mld. USD = dnešních zhruba 100 mld.USD. Cena 100 mld. USD tedy dnes představuje vývoj zcela nové superrakety Saturn 5, vývoj LM,CM, měsíčného roveru pro 2 kosmonauty, atd. atd. Do oblasti Měsíce létal náklad 44 tun druhou kosmickou rychlostí celkem 9 krát /A- 8.10.11.12.13.14.15.16.17 plus Apollo-9 u Země. Tedy 10 letů za 100 mld.USD je 10 mld. za jeden , ovšem odečteli se vývoj Saturnu pak tehdá jeden let lidí na Měsíc už vycházel na jenom 0,5 mld. USD = dnešních 2,5 mld.USD. Dnes by pro misi na Mars druhou kosmickou rychlostí bylo možné využít už hotovou raketu Proton , jejíž jeden start se počítá ve stovkách mil.USD maximálně. Jde tedy jen o to vyvinout zvětšenou Lunu-16 s větším množstvím paliva pro překonání větší marsovské přitažlivosti při zpětném startu, jinak nejde o nic jiného a sožitého. Že by výroba - "zvětšené kopie" - Luny-16 stála kolem 7 mld.USD ???? = více než 10 startů raketoplánů s lidmi. To se mi prostě nezdá. Proton by ji mohl dopravit na LEO při dvou startech ,kde by se sonda spojila a vydala k Marsu. ____________________
Loudil |
|
citace:
Dnes by pro misi na Mars druhou kosmickou rychlostí bylo možné využít už hotovou raketu Proton , jejíž jeden start se počítá ve stovkách mil.USD maximálně. ... Že by výroba - "zvětšené kopie" - Luny-16 stála kolem 7 mld.USD ???? To se mi prostě nezdá.
Pokud nechceš brát v úvahu fakta, tak ti tvé domněnky nemá smysl vyvracet. Mezi Měsícem a Marsem je ale mnohem více rozdílů, než jen 2x větší gravitace.
Není důležité co se ti zdá, nebo nezdá, ale jak se věci ve skutečnosti mají. Doporučuji ti prostudovat si konečně vlákno o misi MSR a zanechat flame war v niti o historii.
Samostudium můžeš začít tímto dokumentem http://mepag.jpl.nasa.gov/reports/iMARS_FinalReport.pdf |
|
TO : Mirek Pospíšil
Jediné co mne zaujalo je cena mise MSL - 2,5 mld. USD . Když si vezmeme jenom cenu samotného supervybaveného složitého vozítka pro léta práce na Marsu a vše se vlezlo do 2 miliard, pak návratové pouzdro, které tam třikrát hrábne do země během 10 minut a pak se letí zpátky za 8 miliard, by muselo být přímo zlaté. Jedno návratové pouzdro by tak mělo vydat za více než tři mise MSL.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6010
MOD:
Přesunuto spolu s několika dalšími příspěvky do správného vlákna. ____________________
Loudil |
| 05.11.2013 - 16:36 - tycka | |
|
Až se vám podaří dopravit tak těžkou sondu - s takovou zásobou paliva, aby to zvládlo přímím letem tak možná budete mít třeba i pravdu. S jinými mohem úspornějšími pohony snad někdy v budoucnu (tedy co se týče hmotnosti nutného paliva či pak již spíše pohoné látky než je tomu dnes)- pak budou tyto mise tak snadné, že budou naprosto běžné.
Spotřeba paliva totiž roste spíše exponenciálně se zvyšující se gravitační silou.
Toto zatím nikdo nedovede - i pro maximální nosnost dnes používaných nosičů co vím - a tak nebude proto let přímej k Zemi jako tomu bylo u dopravy vzorků z Měsíce nýbrž letem s autoamtickém setkání na oběžné dráze Marsu a to je ta jedna ze zásadních komplikací.
Dále zpoždění rádiového signálu je tak 20 minut - takže vše včetně vůstní spojení bude řízeno plně automaticky - Luny byli řízeny ze Země přímo.
O větším vysílacím výkonu a kavlitnější přijímací aparatuře než je potřeba u Měsíce ani nemluvě - a s tím souvisí i větší potřeba zdrojů elektrické energie.
Snažil jsem se vám to popsat srozumitelně ty rozdíli oproti Měsíci jako spíše jen poučený laik.
|
| 05.11.2013 - 16:50 - Machi | |
|
Na tak vysoké ceně není nic zvláštního.
Každá sonda má provést jisté úkony pro úspěšné splnění mise. Přitom pravděpodobnost, že celá mise proběhne v pořádku musí být aspoň 80-90%.
Při misi typu MSR přibývá množství úkonů a tím je i daleko náročnější vyrobit zařízení s tak vysokou spolehlivostí v ne úplně známých podmínkách. Nebyl by zřejmě problém v ceně MSL vytvořit MSR, ale pravděpodobnost úspěchu by se pohybovala tak u 25-50%, což by NASA asi (pochopitelně) nestačilo. |
| 05.11.2013 - 17:14 - Machi | |
|
Ad: Zvětšená Luna-16.
Nic proti úspěchu návratových Lun, ale návrat vzorků z Marsu je o dva řády komplikovanější.
Za prvé je třeba dopravit modul na Mars, což je v mnoha směrech těžší než jej dopravit na Měsíc.
Za druhé je třeba odebrat vzorky a to smysluplně. Luny byly celkém hloupé a kde přistály tam vrtaly, žádný výběr vzorků se v podstatě nekonal. MERy ukázaly, že zajímavé vzorky mohou být i dosti vzdálené a robotická paže na to nestačí.
Je také třeba zjistit, které vzorky jsou zajimavé a to znamená i dosti pokročilé přístroje.
Za třetí je třeba aby vzorků bylo dost. Počítá se, že z Marsu by mise měla dovézt více vzorků než, kterákoliv z Lun.
Za čtvrté je třeba vzorky dostat na oběžnou dráhu planety s atmosférou (při použití velké rakety popř. i únikovou) odlišnou od pozemské. Palivo použité v raketě MAV musí být dostatečně energetické, fungovat v atmosféře Marsu a musí být velmi stabilní po dobu více než jeden rok.
V případě mezistupně na oběžné dráze je třeba zajistit úspěšné spojení a předání vzorků. To také není triviální, nedávno jsme tu řešili obdobné pokusy v blízkosti Země, tohle se má ale uskutečnit u jiné planety.
Za páté: Let od Marsu k Zemi vyžaduje přesnější navedení, než při letu Měsíc - Země.
Za šesté: Kontejner musí být hermeticky uzavřený po celou dobu letu, včetně přistání a to i v případě havárie.
Za sedmé: To samé platí i pro převoz a manipulaci vzorků na Zemi. |
|
citace:
NASA SMD, HEOMD a STMD včera (23.9.2013) zveřejnily výzvu pro podávání návrhů na vědecké vybavení Mars Roveru 2020. Návrhy se budou přijímat do 23.12.2013
Lhůta byla nakonec prodloužena o 1 měsíc.
Dnes (17.1.2014) byl proces ukončen a od příštího týdne začíná vyhodnocování a selekce vítězných návrhů, které budou oznámeny v dubnu. |
|
