|
citace:
17.2.2009 - 21:07 - Ľuboš
Myslím, že bolo použité v kozmickej lodi TKS
Máš pravdu. Moja chyba. Na TKS, "ruské apollo" ako ho označil Leonov, som celkom zabudol. U TKS bola vlastne použitá "štvrtá" možnosť - skombinovať orbitálny a servisný blok do jedného celku. Lode TKS boli pôvodne súčasťou vojenského projektu Almaz, ku ktorému patrili aj Saljut 2, 3 a 5.
Ako pilotovaná loď sa TKS pre štart a návrat z orbity nikdy nepoužil, ale bol odskúšaný pre dopravu nákladu prinajmenšom ako Kozmos 1443 po pripojení k Saljut 7 - dopravil dolu okolo 350kg nákladu.
Upravený TKS ako Kozmos 1686 trvale rozšíril Saljut 7 - návratový modul bol zamenený za prístrojové vybavenie a v module FGB dopravil na Saljut 7 skoro 4,5 tony kusového nákladu a rozšíril hermetický priestor o skoro 50m3.
Od tohoto "nápadu" sa pokračovalo pri Mire. Od koncepcie a konštrukcie TKS sú odvodené vlastne skoro všetky moduly pre Mir - Kvant-2, Kristal, Spektr a Priroda, a dokonca aj základ ISS - FGB Zarya. Vo všetkých prípadoch je použitá rovnaká základná konštrukcia, mení sa vnútorné vybavenie a návratový modul je nahradený iným vybavením.
Problémom lodí TKS bola zrejme nosná raketa - používal sa Proton, ktorý asi stále nie je man-rated. Na druhej strane veľká nosnosť Protonu v porovnaní so Sojuzom umožňovala súčasne s návratovou kabínou vypustiť pomerne veľký prístrojový a orbitálny modul (s objemom hermetického priestoru okolo 50m3 - pre porovnanie Saljut 1 mal objem hermetického priestoru 82,5 m3, z toho je pre posádku voľných 47 m3).
A možno ani výsledky letových testov neboli tak presvedčivé, aby TKS nahradil Sojuz (podotýkam, že v tom čase prvých štartov TKS bol Sojuz zhruba desať rokov starý).
citace:
Nosná raketa Skylabu byla tak silná, že nebylo třeba nic dovážet. Vše potřebné pro všechny tři mise, z nichž poslední trvala 84 dní bylo na palubě a ještě zbylo spousta materiálu, který měl být zkoumán po příletu raketoplánu. Odpadky se skladovaly v prostorách prázdné nádrže, neboť Skylab vznikl adaptací třetího stupně Satunu-5.
Je to značný rozdiel oproti koncepcii Saljut/Mir alebo ISS.
Takéto riešenie totiž znamená, že stanica Skylab má ostro obmedzenú životnosť, danú v podstate množstvom zásob na palube a nie je teda "trvalo udržiavateľná", jej doba obývateľnosti je vopred určená a len ťažko sa dá predĺžiť prostredníctvom lodí dopravujúcich posádky.
[Upraveno 18.2.2009 poslal Alchymista] |
| 18.2.2009 - 06:56 - David | |
|
Myslím, že bolo použité v kozmickej lodi TKS
no, já jenom koulím očima, jaká loď TKS ? MEK mám prolezlou, ale o takové lodi jsem nikde nečetl. už jsme si ovšem něco vygooglil a jen se divím že jsme o tom dříve nikde nic nečetl.
nemáme o této lodi nějké materiáli v CZ ? |
|
citace:
nemáme o této lodi nějké materiáli v CZ ?
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesm%C3%ADrn%C3%A1_lo%C4%8F_TKS |
|
Na http://www.russianspaceweb.com/tks.html sa píše:
citace:
This reusable reentry capsule flew three missions: as Cosmos-881 in 1976, as Cosmos-997 in 1978 and an unannounced suborbital flight in 1977.
Mám tomu rozumieť tak, že tá istá kabína letela tri krát? |
| 18.2.2009 - 08:05 - David | |
|
Skylab nebyl konstruován na jedno použití, při prvých letech raketoplánů měl být navštíven a zprovozněn. Krom toho Apollo nesené Saturnem 1B k němu mohlo dopravit nejméně 10, slovy DESET tun dalšího vybavení.
Pro srovnání, ví někdo kolik nákladu krom kosmonautů uveze Sajuz při letu k ISS ? Odhadiji tak 200 až 300 kg . |
|
citace:
Na http://www.russianspaceweb.com/tks.html sa píše:
citace:
This reusable reentry capsule flew three missions: as Cosmos-881 in 1976, as Cosmos-997 in 1978 and an unannounced suborbital flight in 1977.
Mám tomu rozumieť tak, že tá istá kabína letela tri krát?
No mne to z toho vyplyva Cize prvu reusable kabinu sme mali uz v 70tych rokoch... |
|
citace:
citace:
Na http://www.russianspaceweb.com/tks.html sa píše:
citace:
This reusable reentry capsule flew three missions: as Cosmos-881 in 1976, as Cosmos-997 in 1978 and an unannounced suborbital flight in 1977.
Mám tomu rozumieť tak, že tá istá kabína letela tri krát?
No mne to z toho vyplyva Cize prvu reusable kabinu sme mali uz v 70tych rokoch...
Nikoliv, ale už v roce 1966, kdy podruhé letěla kabina Gemini B v projektu MOL, která před tím letěla jako Gemini 2 v roce 1964:-) |
|
no dokonca...
v com je vlastne problem znovupouzitelnosti navratovych kabin? Teda okrem tepelnej ochrany... Tu by som riesil ablativnu na nosnych paneloch, komplet easy vymenitelnu |
|
citace:
no dokonca...
v com je vlastne problem znovupouzitelnosti navratovych kabin? Teda okrem tepelnej ochrany... Tu by som riesil ablativnu na nosnych paneloch, komplet easy vymenitelnu
Je to o spolehlivosti znovu použité kabiny. Radši se použije nová kabina než riskovat. Nehledě na dobře známí problém nákladnosti kontroly po letu viz. STS. |
|
citace:
Apollo nesené Saturnem 1B k němu mohlo dopravit nejméně 10, slovy DESET tun dalšího vybavení
zostava CM+SM Apollo pri letoch Skylab 2-4 malo hmotnosť okolo 20 ton (menšia nezrovnalosť - stránka CM+SM Apollo uvádza pre CM hmotnosť 5809kg, pre SM 24523kg, spolu 30332kg - zrejme sa pre lety Skylab používala menšia zásoba pohonných hmôt, maximum je 18400kg)
Saturn IB mal nosnosť na LEO 15300 kg - opäť menšia nezrovnalosť, Apollo v programe Skylab si teda zrejme na dosiahnutie stanice pomáhalo aj motorom SPS.
Zobrané tak či tak, DESAŤ ton VYBAVENIA je blud, v lepšom prípade možno niekoľko ton paliva v nádržiach SM, ale určite nie materiálu a zariadení.
Jediné miesto, kam by sa taký náklad dal uložiť, je veliteľský modul a tam je využiteľného miesta relatívne málo - jeden či dva metre kubické, sotva viac, takže nákladu sa tam dá naložiť maximálne do jednej tony - a aj to s bezpečnostnými výhradami. Druhou možnosťou by bolo vytvoriť orbitálny nákladný modul, naplniť ho nákladom a použiť podobne ako LM alebo spojovací adaptér pri lete Sojuz-Apollo - teda hneď po štarte urobiť spojovací manéver a pokračovať k stanici. Treťou možnosťou je úprava SM - nahradenie časti nádrží nejakým nákladovým priestorom, ale potom by bol náklad v nehermetickom priestore, musel by sa prekladať pri EVA a boli by asi aj problémy so zmenou jeho ťažiska.
Sojuz má objem hermetickej časti orbitálneho modulu 5m3, ak by sa priestor využil pre náklad, zmestilo by sa tam minimálne 500kg kusového nákladu (niečo priestoru samozrejme zaberie nevyhnutná aparatúra, manipulačný priestor okolo priechodov a hlavne "tunel" do návratového modulu). Pre porovnanie Progressy majú podľa verzie objem hermetickej časti 6,5-7,6m3 a prevážajú 1300-1800kg kusového nákladu, ATV má objem hermetickej časti až 48m3, v nej 8 stojanov s objemom po 1,456m3 + 4x 1,146m3 a môže prevážať 1500-5500kg kusového nákladu (ATV je dosť prázdna "telocvičňa" - vidno to i na fotkách), TKS spomínaný vyššie mal objem hermetickej časti 50m3 a mohol prevážať 4,5 tony kusového nákladu.
Z toho je zrejmé, že 1m3 hermetického nákladného priestoru predstavuje značne menej než 500kg užitočného kusového nákladu.
Pre desať ton vybavenia by potom Apollo potrebovalo nákladový priestor veľkosti ATV.
[Upraveno 18.2.2009 poslal Alchymista] |
|
citace:
Nikoliv, ale už v roce 1966, kdy podruhé letěla kabina Gemini B v projektu MOL, která před tím letěla jako Gemini 2 v roce 1964 :-)
Neveril som a hľadal.. Je to pravda - hoci oba lety boli nepilotované a suborbitálne. |
| 18.2.2009 - 10:38 - David | |
|
Tak kolik veze Sojuz " kusového" nákladu při letu k ISS, divil bych se kdyby to bylo více něž 100 kg, zejména když byl problém s umístěním třetího kosmonauta, nehledě na to, že se zpočátku létalo dokonce bez skafandrů aby se ušetřilo na váze, dle propagandy to prý bylo důkazem dokonalého bezpečí lodi, která je i po razantních vylepšeních stále poněkud nebezpečná.
Obdivovatelům Sojuzů bych doporučil fotku ze společného letu s Apollem, tam přes perspektivní zkreslení ve prospěch Sojuzu ,vypadá tento jako " chudý příbuzný ". |
|
citace:
Je to o spolehlivosti znovu použité kabiny. Radši se použije nová kabina než riskovat. Nehledě na dobře známí problém nákladnosti kontroly po letu viz. STS.
Pri hyperkomplikovanom technickom zazraku menom STS to chapem, navyse tu tvori znacnu cast nakladov na udrzbu servis vodikovych motorov a udrzba krehkej tepelnej ochrany.
Pri relativne jednoduchych navratovych kabinach typu apollo to nechapem, ved tam sa okrem orientacnych motorov prakticky nema co pokazit. LSS a avionika sa da porovnavat napriklad s dopravnymi lietadlami, a este som nepocul o tom ze by sa nove jumbo radsej pouzilo len raz, nez riskovat. A to ma na palube stovky ludi. |
|
http://2.bp.blogspot.com/_6T0xW23F7as/Rl46dNjp5vI/AAAAAAAAAEw/asD5n7xMgs8/s1600-h/EA+MerkurInterior+copy.jpg
Takto vypada navratova sekce Almaz "Merkur" uvnitr. Zvenku jsou vsak tvary az podezrele ciste. Nejdou videt zadne orientacni trysky, zadne okenko, vystupy, vystupky, vubec nic.
Velice prekvapujici. Skoro bych az rekl ze cela ta vec sestupovala po balisticke draze a byla to velice primitivni kapsle. |
|
citace:
Obdivovatelům Sojuzů bych doporučil fotku ze společného letu s Apollem, tam přes perspektivní zkreslení ve prospěch Sojuzu ,vypadá tento jako " chudý příbuzný ".
Samozrejme, že vyzerá ako chudobný príbuzný  . Však tiež úplný Sojuz váži len o málo viac, čo samotný CM Apolla. Napriek tomu mal palubný hajzlík, kým posádka Apolla musela vystačiť so sáčkami.
BTW: ani ten "chudobný príbuzný" príliš nesedí:
http://img132.imageshack.us/my.php?image=88586167qk3.gif
[Upraveno 18.2.2009 poslal Alchymista] |
| 18.2.2009 - 10:54 - Antonín Vítek | |
|
citace:
citace:
Apollo nesené Saturnem 1B k němu mohlo dopravit nejméně 10, slovy DESET tun dalšího vybavení
zostava CM+SM Apollo pri letoch Skylab 2-4 malo hmotnosť okolo 20 ton ...
Konstrukce Apollo CM skutečně nebyla řešena jako "transportní" loď a proto množtsví nákladu mohlo být velmi omezené.
Co se týče hmotností a nosnosti, tak např. při ASTP dopravil Saturn IB na oběžnou dráhu netto 14737 kg (CM+SM+DM) na eliptickou dráhu ve výši navedení 158 km (údaje z Press kit NASA). V tomto případě je nutno počítat s tím, že se pouštělo na dráhu s vyšším sklonem 51.75°, 87.68 min, 153--166 km, takže nosnost mírně klesla proti standardnímu klonu 28,5°.
Pro Apollo SL-3 (druhý pilotovaný let na Skylab) z oficiálního "Mission report":
Vzletová hmotnost Apolla (tj. i včetně LES): 20124 kg
Při navedení na dráhu (50,04°, 154,7--231,3 km): 14168 kg
Po brzdicím manévru před odhozením SM 12602 kg
CM po přistání na vodu: 5505 kg
Náklad ve velitelském modulu CM:
nahoru: 895,73 kg
dolů 824,78 kg
|
|
citace:
Tak kolik veze Sojuz " kusového" nákladu při letu k ISS, divil bych se kdyby to bylo více něž 100 kg, zejména když byl problém s umístěním třetího kosmonauta, nehledě na to, že se zpočátku létalo dokonce bez skafandrů aby se ušetřilo na váze, dle propagandy to prý bylo důkazem dokonalého bezpečí lodi, která je i po razantních vylepšeních stále poněkud nebezpečná.
Obdivovatelům Sojuzů bych doporučil fotku ze společného letu s Apollem, tam přes perspektivní zkreslení ve prospěch Sojuzu ,vypadá tento jako " chudý příbuzný ".
Musíte provnávat porovnatelné, Apollo můžete srovnávat akorát tak s lodí TKS ( tady vede TKS), těch 10tun mi nějak nesedí. A né se Sojuzem, to je jiná váhová třída |
|
http://2.bp.blogspot.com/_6T0xW23F7as/RkCzoUWel7I/AAAAAAAAADE/cRz6pJPDgJU/s1600-h/EA+hatches.jpg
Zde je videt dalsi prulez smerem do zachranneho systemu, ktery se ale pouzival asi jen pri vystupu po pridtani, mozna i pro vstup na rampe. Kabina mela celkem tri vstupy. Prijde mi to trochu moc.
Sojuz/Shenzou ma vstup pouze jeden a Apollo/Orion/Dragon dva.
|
|
Při přistání do moře hrozí nebezpečí skryté koroze, při přistání na pevninu zase náraz na zem může udělat trhlinu kdekoliv v konstrukci, takže by jste museli celou loď do mrtě rozebrat, zkontrolovat a zrentgenovat a stejně by jste neměli jistotu, že tam někde není vlasová trhlinka tak malá, že jste ji nenašli.
Když něco selže v boeingu, můžete nouzově přistát, navíc před tím, než do něj pustíte cestující, nalétá tisíce hodin při certifikaci.
Davide, uklidni se, Sojuz, který se spojil s Apollem byl ještě staré generace, SSSR už ale chystal kompletně předělaný Sojuz T a současné TMA jsou zase o kus dál. Do Sojuzu ale opravdu moc nákladu dát nemůžete, protože by zabíral místo posádce, odhaduji tak 50 kg v SA a maximálně 150 kg v BO. První Saljuty ale byly omezené, protože až do Saljutu 6 museli mít všechno na palubě už v době startu, nebo dovézt pár kilo v Sojuzu s posádkou. Vzhledem k mnohem menší nosnosti měli větší problémy než u Skylabu. |
|
| Manévrovací motory kabiny VA (Merkur) byly umístněny obdobně jako u Gemini - nad blokem padáků nad kabinou pod záchrannou věžičkou. Proto nejsou vidět na fotkách samotné kabiny. Ty průlezy VA nechápu, na co průlez do padáků? A jak se přes sedadla dostali ke dnovému průlezu ve štítu kabiny? |
|
citace:
Při přistání do moře hrozí nebezpečí skryté koroze, při přistání na pevninu zase náraz na zem může udělat trhlinu kdekoliv v konstrukci, takže by jste museli celou loď do mrtě rozebrat, zkontrolovat a zrentgenovat a stejně by jste neměli jistotu, že tam někde není vlasová trhlinka tak malá, že jste ji nenašli.
Když něco selže v boeingu, můžete nouzově přistát, navíc před tím, než do něj pustíte cestující, nalétá tisíce hodin při certifikaci.
Davide, uklidni se, Sojuz, který se spojil s Apollem byl ještě staré generace, SSSR už ale chystal kompletně předělaný Sojuz T a současné TMA jsou zase o kus dál. Do Sojuzu ale opravdu moc nákladu dát nemůžete, protože by zabíral místo posádce, odhaduji tak 50 kg v SA a maximálně 150 kg v BO. První Saljuty ale byly omezené, protože až do Saljutu 6 museli mít všechno na palubě už v době startu, nebo dovézt pár kilo v Sojuzu s posádkou. Vzhledem k mnohem menší nosnosti měli větší problémy než u Skylabu.
Tak je jasne ze do mora pristavat nebudem, pristatie na pevninu s pouzitim retro rakiet a la sojuz plus airbagy by malo znizit namahanie konstrukcie na uroven porovnatelnu s beznym pristavanim dopravnych lietadiel.
Ked sa v boeingu vytvori trhlina v konstrukcii, tak vo vyske 10km je to rovnaky problem ako by bol vo vakuu, navyse kontrukcia je okrem pretlaku namahana este aj aerodynamickymi silami. |
|
citace:
Konstrukce Apollo CM skutečně nebyla řešena jako "transportní" loď a proto množtsví nákladu mohlo být velmi omezené.
Jen bych dodal ze Apollo mohlo vozit nehermetizovany naklad (a taky vozilo) uvnitr prazdnych sekci servisniho modulu. Apollo letajici k Skylabu navic melo odstraneno dve nepotrebne hlavni nadrze ze ctyr, takze v servisni sekci byla hromada mista. Ne sice zdaleka tolik jako ma raketoplan, ale asi pomerne dost. Vzhledem k tomu ze hlavni motor Apolla mel relativne vysoky tah, tak snadno mohl kompenzovat nizsi nosnost Saturnu 1B a vynest par tun navic. Vpodstate to same ma delat Orion/Ares 1. Ares 1 vynese Orion na suborbitalni drahu a ten pouzije hlavni motor k prechodu na stabilni drahu.
Podobny manevr dela i Space shuttle. Je to dano tim, ze maji vykonne motory pro manevrovani na orbitalni draze. Vsechny jsou stejneho typu, Shuttle ma dva a Apollo s Orionem po jednom. |
|
citace:
Manévrovací motory kabiny VA (Merkur) byly umístněny obdobně jako u Gemini - nad blokem padáků nad kabinou pod záchrannou věžičkou. Proto nejsou vidět na fotkách samotné kabiny. Ty průlezy VA nechápu, na co průlez do padáků? A jak se přes sedadla dostali ke dnovému průlezu ve štítu kabiny?
Gemini melo ty ridici rakety v nose jen pro manevrovani v atmosfere, ne? Navedeni do atmosfery obstaral servisni modul, ze? Zachrana pri startu byla take jen za pomoci vystrelovacich sedacek a servisniho modulu?
Kabina TKS mela zachrannou vezicku, ktera zda se plnila funkci i pro navedeni do atmosfery a pruletu atmosferou. Byl to tedy vlastne servisni modul. Vyrazne odlisne od Apolla nebo Sojuzu.
Mozna ze to nebylo uplne domysleno pro lidskou posadku. |
|
citace:
Ty průlezy VA nechápu, na co průlez do padáků? A jak se přes sedadla dostali ke dnovému průlezu ve štítu kabiny?
Dostal jsem otázku od jednoho tazatele s odvoláním na tuto diskusi, odpovídám proto zde všem příp. dalším zájemcům - podle technické dokumentace: Vstup posádky na startovací rampě a výstup po přistání na pevnině se odehrával bočním otvorem s "rychloodemykacím" mechanismem instalovaným po zkušenostech s požárem Apollo AS-204, horní "nouzový" otvor se měl použít v případě přistání na vodu. Křesla posádky (modifikovaný Kazbek, závod Zvězda)- prostřední se dalo odklopit, aby se posádka dostala k přechodovému tunelu s otvorem o průměru 550 mm. Hlavní padáky byly tři. Bezpečné přistání umožnily ovšem i dva. Před dosednutím se ve výšce 1-5 m zažehl RDTT "měkkého přistání". Nebyl instalovaný jako u Voschodu v místě, kde se sbíhaly šňůry vrchlíků, ani ve dnu kabiny jako u Sojuzu, ale pod nosníky padákového systému.Snížil rychlost dopadu na nejvýše 3 m/s. Sestup na nosných padácích byl do 6,5 m/s. V horní kónické (nosové) části nad kabinou byl systému RSU pro zajištění sestupu z oběžné dráhy zakončený válcovitým úsekem s brzdícím motorem TDU na TPH, nad nímž byl při startu upevněn odhazovatelný havarijní záchranný systém ADU. Všechny zdraví pt |
|
 Je to doslova na zlosť. Už viac ako tri hodiny sa snažím nájsť nejaké rozumné údaje o hmotnosti nákladu pre lode Sojuz a pre Apollo. Viacmenej neúspešne...
V prípade Sojuz som našiel údaj pre náklad v SA - 100kg na orbitu a 50kg z orbity a maximálnu hmotnosť posádky 255 kg , ale pre náklad v BO - nič.
Pre Sojuz 19 (ASTP) v BO Recovery Equipment: 324 kg, Crew Seats and Provisions: 100 kg, v SA Recovery Equipment: 370 kg, Crew Seats and Provisions: 100 kg, Crew mass: 144 kg, Miscellaneous Contingency: 50 kg
Pre Apollo CM: Recovery Equipment: 245 kg, Crew Seats and Provisions: 550 kg, Crew mass: 216 kg, Miscellaneous Contingency: 200 kg Lenže čo je čo...
O možnom náklade niečo vypovedá i to, že Sojuz T-15 previezol medzi stanicami Saljut 7 a Mir viac ako 400kg nákladu. |
|
Lod TKS byla od špice složena z těchto modulů:
TKS SAS - "Sistem avariyovo spaceniya", záchraná raketa
Hmotnost 2950 kg, delta v 140m/s
TKS BSO - "Bloka Skhodas Orbiti", brzdný + orientační systém
Hmotnost 450 kg, delta v 100m/s
TKS VA - vlastní návratová kapsule
Hmotnost 3450 kg
TKS FGB - "FGB Functional / Cargo Block"
Hmotnost max. 13 250 kg, delta v až 700m/s
Na této fotce, v pozadí za modulem TKS VA, lze jasně vidět kónický modul BSO s otvory pro orientační trysky.
Dle mého názoru, se koncepčně jedná o velice dobře řešenou loď, čehož důkazem jsou i postupné inkarnace skrze moduly programů MIR, ISS, až po modul PAROM.
Při startovní hmotnosti 17 510 kg se tříčlennou posádkou a 6 tunami nákladu na palubě, by mohl jeden let TKS více než nahradit lety 1x Sojuz + 2 x Progress. Proč k tomu nikdy plně nedošlo je otázkou. S nejvyšší pravděpodobností je problém jen v neexistenci příslušné ruské Man-rated rakety. Sám system byl bezpilotně testován a neprokázal žádné vážné koncepční nedostatky. |
|
citace:
Před dosednutím se ve výšce 1-5 m zažehl RDTT "měkkého přistání". Nebyl instalovaný jako u Voschodu v místě, kde se sbíhaly šňůry vrchlíků, ani ve dnu kabiny jako u Sojuzu, ale pod nosníky padákového systému.
To jsem prilis nepochopil. Ten RDTT asi byl na TPH a trysky mirily dolu nebo sikmo dolu. Padaky byly asi nekde na spici, ale pod ADU - zachrannym systemem.
citace:
V horní kónické (nosové) části nad kabinou byl systému RSU pro zajištění sestupu z oběžné dráhy zakončený válcovitým úsekem s brzdícím motorem TDU na TPH, nad nímž byl při startu upevněn odhazovatelný havarijní záchranný systém ADU. Všechny zdraví pt
Takze to mame od spice po kabinu:
ADU - zachranny system odhozen po startu
TDU - brzdici motor pro navrat z orbity - kdy je odhozen?
RSU - manevrovaci system pro pruchod atmosferou a asi i male manevry na orbite. Je odhozen pred pristanim?
PADAKY
RDTT - mekke pristani
pak nasleduje kabina s posadkou a pod kabinou je pri startu orbitalni/servisni modul. |
| 18.2.2009 - 14:55 - David | |
|
| Tkže Sojuz vozí 100 kg a zbytečný orbitální úsek, je to tak ? |
|
citace:
Tkže Sojuz vozí 100 kg a zbytečný orbitální úsek, je to tak ?
Kam by kosmonauti chodili na zachod a jak by se pripojili ke stanici bez orbitalniho modulu? |
|
citace:
Dle mého názoru, se koncepčně jedná o velice dobře řešenou loď,
Takze TKS mela kabinu jeste vice minimalizovanou nez Sojuz.
TKS mel totiz vsechny aktivni prvky zrejme mimo kabinu. Sojuz ma v kabine integrovan system pro rizeni sestupu a mekke pristani.
Pak bych zaradil Apollo/Orion, ktere maji kabinu prostornejsi, aby nahradila i maly orbitalni modul.
Pak prichazi Dragon, ktery ma do kabiny integrovanu i cast servisniho modulu. Nakonec je Shuttle, ktery v jednom modulu obsahuje vse, i hlavni motory nosne rakety.
|
|
