Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  16    17    18    19    20    21    22  >>
Téma: Davidoviny (uzavřeno)
19.2.2012 - 10:55 - 
quote:
Nejrozšířeněnjší ICBM v SSSR a asi i na světě byla Yangelova UR 100 (RS-10, SS 11, 8K84) a její zlepšené varianty:
Hmota 41.400 kg, délka 19m, průměr 2 m, hlavice 500 KT, pohonné hmoty skladovatelné N2O4/UDMH, dolet 11.000 km. Pak bylo vyrobeno více odvozených typů. Je to raketa okamžité reakce.


UR-100; 8K84 byla původní konstrukce OKB-52 (Čelomej). Je to i dáno indexem GRAU:
1) 8K61 až 8K69 OKB 586 Jangel
2) 8K71 až 8K79 OKB 1 Korolev
3) 8K81 až 8K89 OKB 52 Čelomej
 
19.2.2012 - 13:07 - 
označenie "Sotka" UR-100 označuje niekoľko príbuzných, ale vôbec nie totožných rakiet. Všetky sú určené pre šachtové odpalovacie pozície typu "jednotlivý štart" a schopné štartu do 5 minút od rozhodnutia, verzie UTTCh ("zlepšené takticko technické charakteristiky") sú schopné štartu do 60 sekúnd, schopné štartu "pod úderom", sú vybavené "zdokonalenými prostriedkami prieniku PRO" a bojovými blokmi "odolnými voči ničivým účinkom jadrového výbuchu".

UR-100 8K84 zavedená v rokoch 1967-1974 - štartovacia hmotnosť 42,3t, vrhnutá hmotnosť 750-1500kg 0,5Mt alebo 1,1Mt CEP 1,4km, palivo UDMH+N2O4
UR-100K 15A20 zavedená v rokoch 1972-1991 - štartovacia hmotnosť 50,1t, vrhnutá hmotnosť 1200kg 1Mt, CEP 1km, palivo UDMH+N2O4
UR-100K UTTCh 15A20U (UR-100U) zavedená v roku 1974, 3x350kt
UR-100N 15A30 zavedená v roku 1975, štartovacia hmotnosť 105,6t, vrhnutá hmotnosť 4350kg, 6x550kt alebo 1x5,3Mt, CEP 350m
UR-100N UTTCh 15A35 zavedená v roku v roku 1979, 6x550kt (teoreticky "podľa názoru západných expertov" aj až 18x150kt)
MR UR-100 15A15 zavedená v roku 1976, štartovacia hmotnosť 71,1t, vrhnutá hmotnosť 2550kg, 1x3,4Mt alebo 4x0,55-0,75Mt, CEP 470m
MR UR-100 UTTCh 15A16 zavedená v roku 1980, štartovacia hmotnosť 71,1t 4x0,55-0,75Mt CEP <350m

Na báze UR-100N 15A35 je postavený aj ľahký kozmický nosič Rokot a Strela, Rokot so stupňom Briz je schopný vyniesť na LEO 200km náklad 1950kg a na LEO 1500km náklad 1200kg.



[Upraveno 19.2.2012 Alchymista]
 
19.2.2012 - 13:21 - 
quote:
Větou „Už aby tady byl“ jsem samozřejmě myslel SLS.

Srovnání Energie s SLS (že SLS nebude lepší) jsem myslel její základ, jak byl použit pro Buran. Ten je lepší než základ SLS z důvodu, že má boostery na LOX/RP, účinnější než SRB a možno je kdykoliv vypnout.

Pokud by byl SLS někdy vyroben s LOX/RP boostery (což snad i uvažují), byly by takové nosiče rovnocenné.

Děkuji za odpověď, mám radost, že jste pro SLS. Souhlasím, že nejde o to, aby byl základ SLS lepší, stačí rovnocenný s Energijí. Výhodou je ovšem jeho in-line konfigurace hned od počátku.

Pokud vím, tak nosiče SLS-1 a SLS-2 mají mít 5-seg SRB na TPL z důvodu co nejrychlejšího zprovoznění rakety. Od SLS-3 by NASA ráda používala nové boostery, pro které se zajímá o motory RD-180 (z Atlasu V), AJ26 (z Antaresu), a dokonce i o F-1 (ze Saturnu V).
 
19.2.2012 - 14:18 - 
Rakety MR UR-100 15A15 a MR UR-100 UTTCh 15A16 jsou dílo OKB586 "Jangel" 
19.2.2012 - 19:12 - 
Původní návrh UR100 byl od Čeloměje, pak na něm zřejmě pracoval Yangel. Čeloměj byl více zapojen do kosmických projektů v tvrdé konkurenci s Koroljovem o pilotovaný program. Byl mu povolen jen UR 500 – Proton (nikoliv UR 700) a Koroljevovi schválili N1. Yangelovo konstrukční kancelář navrhovala většinu vojenských ICBM.

Vojáci neměli rádi Koroljeva, neboť jeho raketa R7 měla malou vojenskou hodnotu kvůli okysličovadlu LOX i koncepci (nebyla in line pro umístění v šachtách) a že podle jejich názoru Koroljev utrácel jejich peníze pro kosmické účely a svou slávu. Naopak ale měli rádi Yangela. Vojenští zákazníci měli následující pořekadlo:

Korolev works for Tass, Chelomei works on crap, Yangel works for us
(Koroljev pracuje pro TASS, Čeloměj na šrot, Yangel pro nás)

Raketu UR 100 jsem uvedl proto, že se u některých příspěvků nepravdivě traduje, že Rusové uměli vyrábět jen velké a těžké kosmické rakety a ICBM. Ve skutečnosti většina sovětského strategického arsenálu tvořily malé ICBM rodiny UR100. Vždyť nejrozšířenější UR100 měly startovní hmotu 42 tun – 3x menší než ICBM Atlas a do r. 1971 jich bylo rozmístěno 940. Je zajímavé, že tato raketa byla záhadou pro západní špionážní služby až do rozpadu SSSR.
 
03.3.2012 - 15:40 - 
Tam šlo m.j. třeba o to jak interpretoval svoje možnosti získat zahraniční literaturu, jako superbolševik měl přístup všude a ke všemu,což ale v jeho podání vyznělo skoro jako odbojová činnost. On jako redaktor MF musel být prověřen až až, jezdil si po světě kam chtěl a zadara v době, kdy se řadový občan " za své" dostal ani do Maďarska. Nebo povídání o tom, že sověti mohli letět na Měsíc kolem roku 1970, vždyť se pokoušeli zprovoznit N-1 do roku tuším 1974, ne-li tak určitě do roku 1972 a na Měsíc neletěli jen proto, že N-1 nefungovala a kdyby ji odpalovali dalších několik let asi by nebyl výsledek valný, to prostě byla neživotaschopná konstrukce, zkrátka neměli nosič, který by jim to umožnil.


 
03.3.2012 - 21:22 - 
No, Davide, N-1 životaschopná konstrukce téměř jistě byla, Rusům došla vytrvalost dřív, než vychytali problémy. Rakety N-1, které dokončovali kolem roku 1972, už měli většinu problémů odstraněných a po jednom dvou dalších výbuších by byli schopné relativně bezpečně létat. Jenže to už by se psal rok 1974 a bylo politicky nepřijatelné, aby 5 let po dvojici Američanů na Měsíci přistál jediný sovět. Ten program byl od začátku blbě postavený, šel jen za prvenstvími (stejně jako Voschod) a po jejich ztrátě neměl smysl. 
04.3.2012 - 00:43 - 
velka pravda, preto velky obdiv projektu Apollo 
04.3.2012 - 09:48 - 
Já si ale stále myslím, že "letuschopnost" N-1 je mýtus. Tak velké rakety zpravidla nevybuchují.Jejich velká hmotnost umožňuje nést i rozsáhle zabezpečovací zařízení příkladně ke včasnému vypnutí motorů v případě signalizace jejich poruchy. Jako se to příkladně stalo při druhém letu Saturnu 5, tam včas vypnuli dva motory a let dále probíhal. Sovětská konstrukce toto zřejmě neumožňovala, tam to bylo postaveno tak, že to funguje jako celel, nebo nefunguje a do toho posadit člověka je holý nesmysl.Dokonce i raketa Vanguard měla lepší výsledky ve stadiu zkoušek kompletní rakety než N-1.Ta prostě létat nemohla , byl to konstrukční nesmysl možný jen v systému " poručíme větru dešti ".Nechápu proč N-1 v případě, že vynechávaly motory v prvním stupni, tyto nevypnula, nebo proč neodhodila celý stupeň a nepokračovala s e zbývajícími, to by určitě náklad na LEO dostala.Nechci sovětskou konstrukční školu neijak zlehčovat, ale zdá se že byla opožděna za tehdejší úrovní žídící techniky, v oblastni počítačů, já tomu parafzázovitě říkám " systém automatická pračka", prostě to odpálili a čekali jak to dopadne. 
04.3.2012 - 16:08 - 
Davide, pokud už se pokoušíte spekulovat o (ne)spolehlivost N-1, srovnávejte srovnatelné.
U Saturnu-V byl detailně testován každý stupeň rakety, což z velké části stojí za její vysokou spolehlivostí.
Pro N-1 nedostali kontruktéři dost peněz seshora (ruské vedení dalo na lety k Měsící cca 1/10 peněz, co americké), aby se dal postavit testovací stav pro její první stupeň a ten se tak testoval jen za letu. Řídící systém samozřejmě počítal s možností odpojování motorů v případě poruchy a taky to minimálně při jednom letu udělal a selhání nastalo díky následnému hydrodynamickému rázu - na který by se při testovní na zemi snadno přišlo.
N-1 byla stavěná původně na DVA starty pro let k Měsíci a potenciálně pro stavbu lodi k Marsu, její původní projektová nosnost byla cca 70t. Opět zásahem seshora, kdy bylo jasné, že nebudou peníze na víc než dva kusy do roka, bylo potřeba dodatečně navyšovat nosnost.
Samotné motory NK-15 nebyly špatné a jejich nástupci NK-33 byly (a dodnes jsou) dokonce špičkové, americký nejprve Kistler a pak Aerojet je velice ochotně koupili.

N-1 doplatila na nedostatek peněz v ruském lunárním programu, ne na nějakou principiální vadu svého návrhu.
 
04.3.2012 - 20:00 - 
Ale nikdo přece sověty nenutil aby stavěli raketu na jejíž stavbu nemají peníze,když na to neměli, tak se do toho neměli pouštět.Je to jako v hospodě, každý by si měl poručit na to na co má.Pokud se týče spolehlivosti motorů, tak ta je rozdílná, pokud jde o jednotlivý motor, nebo o dva motory anebo o motorů 36, pak existuje empirický vzorec v počtu pravděpodobnosti, kdy spolehlivost při takovém počtu prudce klesá, na to není potřeba žádný zkušební stav.Ostatně praxe to potvrdila, ten hydrodynamický ráz je jen jednou z možných příčin havárie a pokud opravdu tou příčinou byl, tak je vskutku diletanské, že s tím konstruktéři nepočítali, hydrodynamický ráz byl tehdy znám již 15O let a i obyčejní kontruktéři naftovodů, vodovodů,,atd. plynovodů s ním běžně počítali,je tedy ku podivu jak překvapil sovětské raketové konstruktéry, je to podobné jako když naše cestáře vždy v zimě překvapí, že napadl sníh. Jisté je též, že sovětům nevadilo," že budou druzí", kdyby tomu tak bylo, tak by svůj měsíční program zastavili ne v roce l973, ale v roce l965.Podle této logiky by třeba Čína neměla usilovat o kosmonauta, neboť ten nebyl ve vesmíru druhý, ani dvacátý,ale snad pětistý.Sověti to vzdali v okamžiku, kdy bylo jasné že N-1 NIKDY nebude letuschopná tak aby do ní mohli posadit člověka. 
04.3.2012 - 20:50 - 
quote:
Ale nikdo přece sověty nenutil aby stavěli raketu na jejíž stavbu nemají peníze,když na to neměli, tak se do toho neměli pouštět.Je to jako v hospodě, každý by si měl poručit na to na co má.Pokud se týče spolehlivosti motorů, tak ta je rozdílná, pokud jde o jednotlivý motor, nebo o dva motory anebo o motorů 36, pak existuje empirický vzorec v počtu pravděpodobnosti, kdy spolehlivost při takovém počtu prudce klesá, na to není potřeba žádný zkušební stav.Ostatně praxe to potvrdila, ten hydrodynamický ráz je jen jednou z možných příčin havárie a pokud opravdu tou příčinou byl, tak je vskutku diletanské, že s tím konstruktéři nepočítali, hydrodynamický ráz byl tehdy znám již 15O let a i obyčejní kontruktéři naftovodů, vodovodů,,atd. plynovodů s ním běžně počítali,je tedy ku podivu jak překvapil sovětské raketové konstruktéry, je to podobné jako když naše cestáře vždy v zimě překvapí, že napadl sníh. Jisté je též, že sovětům nevadilo," že budou druzí", kdyby tomu tak bylo, tak by svůj měsíční program zastavili ne v roce l973, ale v roce l965.Podle této logiky by třeba Čína neměla usilovat o kosmonauta, neboť ten nebyl ve vesmíru druhý, ani dvacátý,ale snad pětistý.Sověti to vzdali v okamžiku, kdy bylo jasné že N-1 NIKDY nebude letuschopná tak aby do ní mohli posadit člověka.


Na tom bude hodně pravdy. Raketoplán měli nakonec taky jako druzí.
 
04.3.2012 - 21:33 - 
quote:
...ten hydrodynamický ráz je jen jednou z možných příčin havárie a pokud opravdu tou příčinou byl, tak je vskutku diletanské, že s tím konstruktéři nepočítali, hydrodynamický ráz byl tehdy znám již 15O let a i obyčejní kontruktéři naftovodů, vodovodů,,atd. plynovodů s ním běžně počítali,je tedy ku podivu jak překvapil sovětské raketové konstruktéry, ...

Ak prehliadnem samonasieraciu strukturu tvojho prispevku, tak
1/ nie je iste, ci islo o hydrodynamicky raz
2/ netusis ci bol pocitany, do akej miery a za akych podmienok
3/ kedze kedysi som projektoval v energetike, a teda viem o co ide, tak necitim potrebu sa nad tym ani podivovat, ani nemusi ist o diletantstvo. Podobne moze ist o blbu zhodu nahod, ako pri Apolle13 a nie o diletantstvo ako pri Apolle1
4/ co mas proti 27 motorom v prvom stupni???
 
04.3.2012 - 21:37 - 
"Jisté je též, že sovětům nevadilo," že budou druzí", kdyby tomu tak bylo, tak by svůj měsíční program zastavili ne v roce l973, ale v roce l965."

Osobní názor:
Na přelomu 60. a 70. let ještě stále "hrozilo", že USA nakonec postaví základnu na Měsíci. Pak by bylo jedno jestli je SSSR druhý nebo ne. Důležitější by bylo, jestli ji tam mají také nebo ne. Proto bylo ještě počátkem 70. let důležité získat výkonnou raketu.
Jak to dopadlo všichni víme a optimistické předpovědi o základnách na cizích objektech se nesplnily. Kdeže je trvalá základna na Marsu, která tam měla stát v roce 1996!
 
04.3.2012 - 22:29 - 
quote:
Ale nikdo přece sověty nenutil aby stavěli raketu na jejíž stavbu nemají peníze
Ze srdce bych Vám přál, abyste býval byl tím osvíceným konstruktérem, který by politbyru hrdě oznámil, že mají let na Měsíc zabalit nebo vysolit víc peněz a basta.
quote:
dva motory anebo o motorů 36, pak existuje empirický vzorec v počtu pravděpodobnosti
"Engine-out capability" Vám nic neříká? Schválně Vám to píšu anglicky, neb to není nějaký ruský výmysl... Tady prosté násobení pravděpodobnosti nefunguje.
quote:
diletanské, že s tím konstruktéři nepočítali
Ach ano, zapomněl jsem, že američtí inženýři (nebo snad Vy sám?) by to jistě spočítali tak, aby se to nikdy při pozemních testech (čehož ekvivalent byly první lety N-1) nestalo...
quote:
kdyby tomu tak bylo, tak by svůj měsíční program zastavili ne v roce l973, ale v roce l965
1965? V tu dobu ještě nebylo ani zdaleka nic jisté. A teprve s koncem programu Apollo bylo jisté, že na Měsíci "bude klid".


Prosím moderátory uklidit poslední příspěvky tohoto tématu do odpadu v "Davidovinách".
 
30.3.2012 - 08:25 - 
Blíží se 2.duben, datum kdy se v roce 1964 vydala alespoň směrem k Venuši druhá sovětská sonda, což byl již devátý / a opět, jak se později ukázalo neúspěšný/ pokus o let k Venuši od roku l96l. K tomu aby alespoň k Venuši doletěli s funkčním aparátem zbývalo ovšem sovětům provést dalších pět pokusů a čekat až do roku 1967. V té době již musela být technologická převaha američanů naprosto zřejmá, nehledě na to že již padla jejich " tunová převaha", létal totiž již naprosto spolehlivě Saturn-1 a do startu sovětského Protonu zbývalo ještě přes 1,5 roku. Závěrem jen připomenu, že američané dosáhli oblasti Venuše hned na druhý pokus v roce 1962 Marinerem-2, což byla první sonda měřící u jiné planety o váze pouhých 202 Kg oproti sovětským tunovým otesánkům. 
30.3.2012 - 09:00 - 
quote:
Závěrem jen připomenu, že američané dosáhli oblasti Venuše hned na druhý pokus v roce 1962 Marinerem-2, což byla první sonda měřící u jiné planety o váze pouhých 202 Kg oproti sovětským tunovým otesánkům.


Takhle mluví a frázuje neškolený amatérský ideolog.

Školený by věděl, že musí propagandistický jed vypouštět skrytě a po menších dávkách. Napadený organismus si pak většinou ničeho nevšimne.

Když se totiž dávka přežene, vyvolá silnou imunitní, někdy až alergickou reakci. Zamyslete se nad tím někdy, Davide, u hamburgeru spolu se svým řídícím důstojníkem.
 
30.3.2012 - 10:54 - 
quote:
Takhle mluví a frázuje neškolený amatérský ideolog.

Školený by věděl, že musí propagandistický jed vypouštět skrytě a po menších dávkách. Napadený organismus si pak většinou ničeho nevšimne.

Když se totiž dávka přežene, vyvolá silnou imunitní, někdy až alergickou reakci. Zamyslete se nad tím někdy, Davide, u hamburgeru spolu se svým řídícím důstojníkem.

Trefa na hlavičku. Moudrá slova.
 
30.3.2012 - 13:42 - 
quote:
V té době již musela být technologická převaha američanů naprosto zřejmá, nehledě na to že již padla jejich " tunová převaha", létal totiž již naprosto spolehlivě Saturn-1 a do startu sovětského Protonu zbývalo ještě přes 1,5 roku. Závěrem jen připomenu, že američané dosáhli oblasti Venuše hned na druhý pokus v roce 1962 Marinerem-2, což byla první sonda měřící u jiné planety o váze pouhých 202 Kg oproti sovětským tunovým otesánkům.


Rusové měli větší nosnost raket, tudíž se nemuseli "omezovat" a mohli vyslat na heliocentrickou dráhu 900 kg. Američané byli limitováni nosností svých raket a museli vše "vecpat" do 200 kg.

A rakety? Protony létají dodnes (i když v nových modifikacích), a Saturn 1 skončil vynesením Skylabu.
 
30.3.2012 - 13:50 - 
quote:
quote:
V té době již musela být technologická převaha američanů naprosto zřejmá, nehledě na to že již padla jejich " tunová převaha", létal totiž již naprosto spolehlivě Saturn-1 a do startu sovětského Protonu zbývalo ještě přes 1,5 roku. Závěrem jen připomenu, že američané dosáhli oblasti Venuše hned na druhý pokus v roce 1962 Marinerem-2, což byla první sonda měřící u jiné planety o váze pouhých 202 Kg oproti sovětským tunovým otesánkům.


Rusové měli větší nosnost raket, tudíž se nemuseli "omezovat" a mohli vyslat na heliocentrickou dráhu 900 kg. Američané byli limitováni nosností svých raket a museli vše "vecpat" do 200 kg.

A rakety? Protony létají dodnes (i když v nových modifikacích), a Saturn 1 skončil vynesením Skylabu.


A osobní auta, žiguli (Fiat 124) se vyrábí dodnes, zatímco Ford skončil výrobu modelu 1953 v roce 1954. A v Indii se dodnes vyrábí Morris 1100 z roku 1962.Toť důkaz technické převahy sovětské a Indické techniky, soudruzi. Ve skutečnosti je to důkazem technické zaostalosti obou zemí, viďte!!??[Upraveno 30.3.2012 dodge] [Upraveno 30.3.2012 dodge] [Upraveno 30.3.2012 dodge]
 
30.3.2012 - 14:10 - 
To je jednoduche tvrzeni, ze Protony letaji dodnes. Cely zamer americanu byl, ze budou provozovat STS a Saturn V paralelne. Casem se ukazalo, ze provoz STS je natolik drahy a nezbyvaji prostredky na provoz Saturnu. Byli postaveni pred rozhodnuti a nechali STS. 
30.3.2012 - 14:13 - 
quote:
To je jednoduche tvrzeni, ze Protony letaji dodnes. Cely zamer americanu byl, ze budou provozovat STS a Saturn V paralelne. Casem se ukazalo, ze provoz STS je natolik drahy a nezbyvaji prostredky na provoz Saturnu. Byli postaveni pred rozhodnuti a nechali STS.


aj saturn bol drahy

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
30.3.2012 - 14:20 - 
musim sa Davida zastat. Vopchat vykonnejsiu a spolahlivejsiu aparaturu do 200kg sondy ja osobne povazujem za dokaz technologickej prevahy. Ovsem ak si niekto mysli, ze ak to iste urobim s 5x tazsim "tlakovym hrncom" a pouzijem na to silnejsiu raketu, a to mam akoze prevahu, tak to je potom asi uz vec nazoru. Navyse ak to urobia na 10ty pokus...

Dlhovekost Protonov tiez nepovazujem za prevahu. Ako vypichol Dodge, jazdit dodnes na Forde Model T by potom tiez znamenalo technologicku prevahu. Americania zrusili SaturnI, pretoze sa tak sami rozhodli. Uprednostnili ine nosice - STS, titany, atlasy a delty. Rusi nezrusili Proton, pretoze sa tak tiez sami rozhodli. V rozhodnuti nadalej pouzivat stary stroj nevidim ziadnu "prevahu", je to proste len volba.

 
30.3.2012 - 15:41 - 
quote:
V rozhodnuti nadalej pouzivat stary stroj nevidim ziadnu "prevahu", je to proste len volba.


toto... a obojsmerne...
[Edited on 30.3.2012 Agamemnon]

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
30.3.2012 - 16:01 - 
Saturn byla specifická rodina raket, jejímž jediným úkolem byl program Apollo a po jeho ukončení ztratily smysl. Z důvodu zajištění vysoké spolehlivosti byly jednotlivé exemláře dráhé a v jiných programech proto nepoužitelné. 
30.3.2012 - 16:22 - 
quote:
Saturn byla specifická rodina raket, jejímž jediným úkolem byl program Apollo a po jeho ukončení ztratily smysl. Z důvodu zajištění vysoké spolehlivosti byly jednotlivé exemláře dráhé a v jiných programech proto nepoužitelné.


true.
Proton je univerzalnejsi, ale nikdy nebol man-rated, a preto sa rusi nikdy nedostali za LEO. Saturn bol man-rated, ale nepouzitelny komercne. Takze kto "vedie"? Ja stale tvrdim ze obe velmoci mali technicke moznosti, a ucinili volbu. Takze je nezmysel teraz tvrdit ze rusi su lepsi lebo proton este lieta, a takisto je nezmysel tvrdit ze USA su lepsie lebo Saturn lietal a potom bol nahradeny. Oba narody mali na vyber, oba zvolili, a oba dopadli tak ako dopadli
 
30.3.2012 - 17:07 - 
Rád bych Vám vnesl do toho trochu světla.
Saturn – byla jenom balistická mezikontinentální raketa s trochou větší kapotáží.
 
30.3.2012 - 17:13 - 
Jenom malá poznámka:

V podobně laděné debatě nedávno šéf Roskosmosu Popovkin řekl, že není problém být první, ale je k tomu potřebná jediná věc - trilión rublů ročně...
 
30.3.2012 - 17:13 - 
quote:
Rád bych Vám vnesl do toho trochu světla.
Saturn – byla jenom balistická mezikontinentální raketa s trochou větší kapotáží.



isteze hajde na vlastne vlakno
 
30.3.2012 - 20:54 - 
Ještě bych si dovolil dodat, že se málem američanům podařilo uspět s letem k Venuši hned na první pokus. Dvojník úspěšného Marinera-2,Mariner-1 totiž mohl klidně v pořádku odletět, kdyby nedošlo k neuvěřitelné chybě v sledovací sekvenci pozemního počítače v jehož programu se vyskytla chyba a bezpečnostní operátor vydal příkaz k destrukci nosiče v domění, že směřuje nad pevninu. Ve skutečnosti nosič letěl ve správné dráze.V oněch pionýrských dobách zpravidla v každém okně startovaly dvě sondy, u sovětů které trápila nespolehlivost, dokonce čtyři. Tím se zvyšovalal pravděpodobnost úspěchu.Američanům to vždy vyšlo, sověti měli své sondy tak nespolehlivé/ raději bych napsal nedokonalé,ale to by vzbudilo emoce/, že i kdyby jich vypustili tucet výsledek by byl stejný. 
<<  16    17    18    19    20    21    22  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.279218 vteřiny.