|
Rogozin Muska obdivuje a dříve se vyjádřil, že změní postupy.
|
|
citace 20.9.2021 - 16:25 - petrpetr:
Rogozin Muska obdivuje a dříve se vyjádřil, že změní postupy.
No já nevím některá dřívější Rogozinova vyjádření se dala interpretovat i jinak než ryzí obdiv. Samozřejmě, tím obdivem není ještě mnoho řečeno, šéf významné kosmické agentury by těžko mohl prohlásit něco ve smyslu "Musk je vůl", aniž by byl vzápětí odbornou a sympatizující veřejností za vola považován on sám. |
|
Roskosmos včera podepsal se zástupci 19 průmyslových podniků harmonogram návrhu a výroby modulů ruské kosmické stanice ROS. Dokument zahrnuje také testy nové pilotované kosmické lodě, nosné rakety a související pozemní infrastruktury. Již dříve v letošním roce byl na vládní úrovni schválen rámec programu v celkové výši 608,9 miliard rublů.
První modul by měl být vypuštěn již v prosinci 2027 a půjde o vědecký a energetický modul NEM-ROS (prapůvodně stavěný pro ISS). V červnu 2028 by měl přibýt kulový uzlový modul (UMM) a malý modul s přechodovou komorou (ŠM). První fázi výstavby završí doprava velkého základního modulu BM, jehož vypuštění je naplánováno na říjen 2029. V dubnu a prosinci 2032 by v rámci druhé fáze stanici ROS doplnily dva univerzální moduly CM. Stavba a obsluha stanice by měla být zajištěna nosnými raketami Angara A5 a Sojuz 2.1b. Předpokládá se také nasazení nové kosmické lodě PTK Orjol. Její první start s posádkou by se mohl uskutečnit již v červenci 2028. Většina startů nosných raket potřebných pro stavbu a obsluhu kosmické stanice ROS by měla probíhat z kosmodromu Vostočnyj. Roskosmos má plány smělé, ale realita asi bude jiná. Roskosmos očekává, že bude paralelně (minimálně do roku 2028) obsluhovat jak ROS, tak i svoji část ISS. O tom, co se stane pokud se harmonogram stavby stanice ROS opozdí můžeme pouze spekulovat.
Připomeňme si ještě pár faktů o kosmické stanici ROS. Stanice ROS by měla mít maximální rozměry včetně panelů fotovoltaických článků 48,9×31,9×22,4 m a vnitřní hermetizovaný prostor 450 m³, což je dvojnásobek oproti ruskému segmentu ISS. Hmotnost stanice po dokončení dosáhne 135 tun. Oproti ISS bude stanice ROS obíhat na retrográdní SSO oběžné dráze o výšce okolo 500 km a sklonem 97° vůči rovníku. Stanice ISS se pohybuje po oběžné dráze o výšce 415 km a sklonu 51,6°. Stanice ROS bude moci ubytovat až 6člennou posádku, kterou bude dopravovat nová kosmická loď Orjol. Minimálně ze začátku nebude stanice trvale obydlená. Nepředpokládá se také žádný přímý přesun vybavení z ISS, jako se stalo v případě stanic Saljut 7 a Mir.
 |
|
Na obrázku je až pozdější druhá fáze.
První je mnohem skromější a typicky pro dvoučlenou posádku (kapacita je plánována pro tři).
Je dobré také zmínit, s jakými variantami se uvažovalo (a srovnejte si to s poptávkou NASA na vlastní deorbitální motory pro ISS)
 |
|
Tady je harmonogram. Lepší kvalitu nemám.
 |
|
citace 3.7.2024 - 14:52 - Martin Kostera:
Tady je harmonogram. Lepší kvalitu nemám.
Super. Díky. Já jsem se to snažil nějak vytáhnout z videa Roskosmosu, ale nepodařilo se to takto. Toto je hezky přehledné, byť realita bude jina. |
|
https://danielmarin.naukas.com/2024/07/03/roscosmos-aprueba-el-plan-de-construccion-de-la-estacion-ros/
 ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
Překvapivá informace - plánovaná dráha RKS bude v podstatě polární, aby lépe odpovídala zájmům Ruska - ISS nepokrývala celé ruské území a neumožňovala monitoring Severní mořské cesty.
Populární polární dráhy se tak stávají velkou výzvou pro vynesení nákladů kolem 20 tun a odstraňuje se tím také handicap kosmodromů mimo oblast rovníku.
Dráha bude tedy lehce retrográdní a jak to vypadá, tak také bude heliosynchronní (SSO), což má velký význam na potřebnou velikost baterií, které mohou být u takové dráhy výrazně menší, jinou otázkou je chlazení stanice a řešení přechodů mezi trvale osvícenými a neosvícenými částmi z hlediska technologického a jejich životnosti. |
|
Vyzva to je pre Rusko. Ale mohli by si objednat vynesenie overenymi nosicmi v USA. EU sa o podobny nosic ani nesnazi. Ale mensi modul by A6 zvladla.
trvaly tepelny tok je pre konstrukciu priaznivejsi ako premenlivy
a regulacia moze byt aj pasivna. staci si pozriet cubesaty, kde to je celkom dobre zverejnene a aj laicky dostupne. na nejakej prednaske ak si dobre pamatam spominali -30 až +15°C
|
|
| O polární dráze se mluvilo dlouho (uvažovalo se o ní i u Miru, ale bylo to mimo tehdejší možnosti SSSR). Je to ale náročné na vynesení, takže si do toho nikdo netroufl. Jakmile se rozhodlo o dráze, padá možnost použít Nauku a Pričal (UM) jako základ stanice. Uvidíme, jestli si to do roka dvou nerozmyslí. Zatím toho moc reálně nevytvořily a nevytvoří. Řekl bych, že zpoždění a nedostatek peněz posunou start prvního modulu až po zničení ISS v roce 2030, pokud nebudou ve stavu "máme 2 roky do startu" dalších 10 let (jako u Nauky). |
|
citace 7.7.2024 - 09:15 - Martin Jediny:
Vyzva to je pre Rusko. Ale mohli by si objednat vynesenie overenymi nosicmi v USA. EU sa o podobny nosic ani nesnazi. Ale mensi modul by A6 zvladla.
trvaly tepelny tok je pre konstrukciu priaznivejsi ako premenlivy
a regulacia moze byt aj pasivna. staci si pozriet cubesaty, kde to je celkom dobre zverejnene a aj laicky dostupne. na nejakej prednaske ak si dobre pamatam spominali -30 až +15°C
Falcon 9 by zvládl vypustit CrewDragon na retrográdní dráhu, Falcon Heavy vypustí jakýkoliv ruský nmodul a Starship vynese všechno najednou, stačí si službu objednat.  [upraveno 7.7.2024 10:20] |
|
Angaru majú prakticky "hotovú". Problémom bude skôr loď Orjol.
Naposledy minulý rok oznámili, že prvý štart nepilotovanej verzie sa odkladá až na rok 2028.
https://www.interfax.ru/russia/916245
V tom novom optimistickom harmonograme, je "natieňovaný" už na rok 2026.
____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
citace 7.7.2024 - 10:24 - Slavomír Fridrich:
Angaru majú prakticky "hotovú". Problémom bude skôr loď Orjol.
Naposledy minulý rok oznámili, že prvý štart nepilotovanej verzie sa odkladá až na rok 2028.
https://www.interfax.ru/russia/916245
V tom novom optimistickom harmonograme, je "natieňovaný" už na rok 2026.
To bude maximálně boilerplate, na letošek skoro žádné prachy nedostali a příští rok toho moc nestihnou, i kdyby dostali majlant. Takže aspoň vidíme, jak nereálný ten plán je. Probudí se někdy do reality? |
|
citace 6.7.2024 - 21:16 - Tesarakt:
Překvapivá informace - plánovaná dráha RKS bude v podstatě polární, aby lépe odpovídala zájmům Ruska - ISS nepokrývala celé ruské území a neumožňovala monitoring Severní mořské cesty.
Na tom není nic překvapivého. Je to informace známá 4 roky. |
|
citace 7.7.2024 - 10:29 - Ervé:
citace 7.7.2024 - 10:24 - Slavomír Fridrich:
Angaru majú prakticky "hotovú". Problémom bude skôr loď Orjol.
Naposledy minulý rok oznámili, že prvý štart nepilotovanej verzie sa odkladá až na rok 2028.
https://www.interfax.ru/russia/916245
V tom novom optimistickom harmonograme, je "natieňovaný" už na rok 2026.
To bude maximálně boilerplate, na letošek skoro žádné prachy nedostali a příští rok toho moc nestihnou, i kdyby dostali majlant. Takže aspoň vidíme, jak nereálný ten plán je. Probudí se někdy do reality?
V aktuálním grafickém harmonogramu (viz příspěvek z 3.7.2024) je v říjnu 2026 u rakety napsáno "Výrobek NŽ". Má tedy jít o opakovaný vývoz na rampu této neletové makety: https://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1319&pid=183380#pid183380
Na maketě NŽ je v grafickém harmonogramu nakreslena loď Orel. O jaký test půjde, jsem psal v dubnu 2022 tady:
https://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?t=89&start=290
V dubnu 2022 ovšem ještě platil termín na přelomu let 2023 a 2024. Test tedy sklouzl na říjen 2026.
Psal jsem tam i o druhém testu, který sklouzl z 2. čtvrtletí 2024 a v novém grafickém harmonogramu je zakreslen na srpen 2027.
První kosmický nepilotovaný let lodi Orel je v grafickém harmonogramu uveden až na březen 2028.
|
|
@Jiří Hošek
Ďakujem za objasnenie. ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
citace 7.7.2024 - 14:21 - Václavík Michal:
Na tom není nic překvapivého. Je to informace známá 4 roky.
Ano, možná že to není nic překvapivého, ale informace o tom, že to bude heliosynchronní dráha, také nezazněla (i když se to nabízelo)
citace:
Ervé: padá možnost použít Nauku a Pričal (UM) jako základ stanice.
Nepadá. Je to pouze o energetické výhodnosti změny inklinace, protože snížení výšky orbity může být použito ke snížení potřebného množství paliva, případně to ponechat na přirozeném úbytku.
Zjednodušeně:
Změnu inklininace lze popsat touto energetickou rovnicí:
delta V^2 = 2*V^2 * (1 - cos(ci)), kde ci je potřebná změna inklinace.
Pro přesnější výpočty je samozřejmě vhodné zahrnout i jiné vlivy, jako je pozice Měsíce či Slunce a mít tak komplexní výpočet optimální energetické trajektorie.
Ale není to nemožné či neekonomické a jeden Progress by si s tím měl dokázat poradit. |
|
citace 10.7.2024 - 01:10 - Tesarakt:
citace 7.7.2024 - 14:21 - Václavík Michal:
Na tom není nic překvapivého. Je to informace známá 4 roky.
Ano, možná že to není nic překvapivého, ale informace o tom, že to bude heliosynchronní dráha, také nezazněla (i když se to nabízelo)
To není pravda. Bylo to uvedeno i například v příspěvku ze začátku července. |
|
citace 10.7.2024 - 01:10 - Tesarakt:
citace 7.7.2024 - 14:21 - Václavík Michal:
Na tom není nic překvapivého. Je to informace známá 4 roky.
Ano, možná že to není nic překvapivého, ale informace o tom, že to bude heliosynchronní dráha, také nezazněla (i když se to nabízelo)
Ani heliosynchronní dráha není překvapivá. V tomto diskusním vláknu se o ní diskutuje od 1.8.2021 08:23.
citace 10.7.2024 - 01:10 - Tesarakt:
citace:
Ervé: padá možnost použít Nauku a Pričal (UM) jako základ stanice.
Nepadá. Je to pouze o energetické výhodnosti změny inklinace, protože snížení výšky orbity může být použito ke snížení potřebného množství paliva, případně to ponechat na přirozeném úbytku.
Zjednodušeně:
Změnu inklininace lze popsat touto energetickou rovnicí:
delta V^2 = 2*V^2 * (1 - cos(ci)), kde ci je potřebná změna inklinace.
Pro přesnější výpočty je samozřejmě vhodné zahrnout i jiné vlivy, jako je pozice Měsíce či Slunce a mít tak komplexní výpočet optimální energetické trajektorie.
Ale není to nemožné či neekonomické a jeden Progress by si s tím měl dokázat poradit.
Reálně padá, protože projekt orbitálního komplexu ROS s přesunem Nauky a Pričalu na polární dráhu nepočítá.
Navíc je Váš příspěvek v rozporu s větou z 02.8.2021 - 09:04 - PinkasJ "Dostat tento komplex na polární dráhu je prakticky nereálné (můžete si nakreslit vektorový diagram potřebné změny dv)". Pokud má mít Váš příspěvek nějakou hodnotu alespoň v teoretické rovině, měl byste ho asi doložit výpočtem potřebného množství paliva. |
|
citace 10.7.2024 - 07:29 - Jiří Hošek:
... "Dostat tento komplex na polární dráhu je prakticky nereálné (můžete si nakreslit vektorový diagram potřebné změny dv)". Pokud má mít Váš příspěvek nějakou hodnotu alespoň v teoretické rovině, měl byste ho asi doložit výpočtem potřebného množství paliva.
Vektorový diagram je len prvé priblíženie. delta v by bolo 5,2km/s. Lenze uprostred by sme sa dostali na deorbitalnu rychlost. (vyska rovnostranneho trojuholnika)preto budeme potrebovat delta v aspon 5,306km/s
...ale ak by sme mali taky stupen k dispozicii, tak by sme to mohli vyuzit aj na tretiu kozmicku rychlost, alebo na pristatie na Marse... |
|
citace 10.7.2024 - 07:29 - Jiří Hošek:
... "Dostat tento komplex na polární dráhu je prakticky nereálné (můžete si nakreslit vektorový diagram potřebné změny dv)". Pokud má mít Váš příspěvek nějakou hodnotu alespoň v teoretické rovině, měl byste ho asi doložit výpočtem potřebného množství paliva.
Vektorový diagram pre uhol 38° je len prvé priblíženie. delta v by bolo cca 5,2km/s. Lenze uprostred by sme sa dostali na deorbitalnu rychlost. (vyska rovnostranneho trojuholnika)preto budeme potrebovat delta v aspon 5,306km/s
...ale ak by sme mali taky stupen k dispozicii, tak by sme to mohli vyuzit aj na opustenie Slnecnej sustavy, alebo na pristatie na Marse... |
|
citace 11.7.2024 - 00:04 - Martin Jediny:
Vektorový diagram pre uhol 38° je len prvé priblíženie. delta v by bolo cca 5,2km/s. Lenze uprostred by sme sa dostali na deorbitalnu rychlost. (vyska rovnostranneho trojuholnika)preto budeme potrebovat delta v aspon 5,306km/s
A to je jen pro změnu sklonu dráhy z 51,6° na 90°. Pro změnu na 97° je ten úhel dokonce 45° až 46°.
citace 10.7.2024 - 01:10 - Tesarakt:
Ale není to nemožné či neekonomické a jeden Progress by si s tím měl dokázat poradit.
Co teď s tímhle tvrzením? |
|
citace 11.7.2024 - 07:19 - Jiří Hošek:
Co teď s tímhle tvrzením?
Buď si budeme myslet, že Rusové v Roscosmosu neznají nebeskou mechaniku a toto plácli tak do větru (protože sklon nové ruské stanice je již dlouho známý, jak tu bylo uvedeno), nebo budeme hledat způsob, jak by to mohli dosáhnout.
Ideově si to lze např. představit jako obrácený proces umístění sondy na geostacionární dráhu (viz např nyní jiná dráha od SpaceX).
Tj. nejdříve by museli zvednout a prodloužit současnou dráhu ISS, pak by v apogeu prováděli postupné korekce, jak známe z příkladu jiných sond (např. z poslední doby Indové).
A postupně by ji pak zakulatili, či též využili aerodynamické brzdění v perigeu či další vlivy.
Co si budeme říkat, byla by to asi spíše prestižní záležitost s tak velkou masou a změnou sklonu, protože u stanice MIR byla také vytýkana rychlá likvidace místo zachování na oběžné dráze, kdy je stále možnost nahradit zastaralé agregáty novými či zachovat jen jako potřebný prostor. |
|
citace 11.7.2024 - 13:48 - Tesarakt:
citace 11.7.2024 - 07:19 - Jiří Hošek:
Co teď s tímhle tvrzením?
Buď si budeme myslet, že Rusové v Roscosmosu neznají nebeskou mechaniku a toto plácli tak do větru...
Počkat... já jsem to chápal jako Vaše tvrzení. Vy ale nyní píšete, že to máte z Roskosmosu. Jenomže o využití Nauky a Pričalu pro novou kosmickou stanici se v Roskosmosu uvažovalo jen v době, kdy měla mít podobný sklon jako ISS. S rozhodnutím o změně sklonu dráhy nové kosmické stanice byla varianta přesunu Nauky a Pričalu v Roskosmosu zrušena. |
|
citace 11.7.2024 - 14:16 - Jiří Hošek:
Jenomže o využití Nauky a Pričalu pro novou kosmickou stanici se v Roskosmosu uvažovalo jen v době, kdy měla mít podobný sklon jako ISS. S rozhodnutím o změně sklonu dráhy nové kosmické stanice byla varianta přesunu Nauky a Pričalu v Roskosmosu zrušena.
Ona je to dost nejasná situace i v Rusku, zjednodušeně můžeme říci, že tam existují dvě skupiny a v současné době čtyři varinaty řešení ač je oficiálně prezentován jen jeden.
A jelikož by bylo dobré vědět, které varianty jsou reálné při daných vstupních podmínkách dané také turbolentní politickou situací (jak vnitrostátní - viz např. nové vedení Roscosmosu, tak mezinárodní), tak je možné dobré rozebrat, co je reálné a co je jen informační šum, protože v ruských relevantních zdrojích se nedávno jako varianta první fáze uvádělo využití Nauky a Pričalu (který sice není velký, ale vzhledem k reklamě, kterou v Rusku při vypuštění měl, je asi hodně nákladný a není snadné jej vyrobit) jako součást ROSS a jak bylo uvedeno už od 1. 8. 2021 je známa její polární dráha...
Je možné to chápat tak, že některé dlouhodobé experimenty je cenné zachovat, než s nimi začínat pracně znovu (to bylo např. kritizováno u zániku MIRu) a teď se o tom ještě někde rozhoduje, ač je přijat současný harmonogram, případně je na tomto harmonogramu tento přesun plně nezávislý.
A nebo je to všechno jinak. |
|
citace 11.7.2024 - 20:01 - Tesarakt:
Ona je to dost nejasná situace i v Rusku, zjednodušeně můžeme říci, že tam existují dvě skupiny a v současné době čtyři varinaty řešení
Pokud to chápu správně, tak Vy považujete tuto grafiku z cca roku 2020 se čtyřmi variantami za aktuální?
|
|
citace 11.7.2024 - 20:01 - Tesarakt:
...A nebo je to všechno jinak.
Argument s experimentmi je zaujimavy, lae okrajovy. technicky mas len dve a pol moznosti.
1/ pouzit prical a nauku a zachovat povodnu drahu
2/ zahodit prical aj nauku a nove moduly na novu drahu
3/ je tu mala sanca destrocie presuvat prical s naukou na novu drahu pomocou iontovych motorov. bez iontovych motorov by si progresov potreboval niekolko desiatok
a to aj v pripade exotickych drah. potom ale budes mat zastarale moduly na novej drahe, a esta aj za velke prachy. a to nedava logiku.
|
|
Tak já tedy ještě přeložím ty čtyři varianty z historické grafiky (cca z roku 2020) do češtiny:
1) Dostavba ISS třemi novými moduly: MLM, UM, NEM. Práce do deorbitace ISS.
2) Oddělení části ruského segmentu od ISS po roce 2026 a stavba ROS nebo ISS-2. Nové moduly.
Moje pozn: Nová stanice by byla na dráze se stejným sklonem jako ISS, protože v grafice na rozdíl od varianty 4) není ve variantě 2) uvedena dráha s vysokým sklonem.
3) Současný rozvoj ISS a ROS. V sestavě ISS nové moduly MLM a UM. Plus stavba ROS na základě nových modulů (architektura NEM).
Moje pozn: Nová stanice by byla na dráze se stejným sklonem jako ISS, protože v grafice na rozdíl od varianty 4) není ve variantě 3) uvedena dráha s vysokým sklonem.
4) Nová stanice ROSS. MLM + UM (namísto ISS). Přechodová komora. Tři univerzální moduly (architektura NEM). Servisní modul s plošinou. Na dráze s vysokým sklonem.
Jak je vidět, doslovně nebyla vybrána ani jedna z těchto čtyř starších variant. ROS je nyní plánována na dráze podle varianty 4), ale MLM a UM byly v roce 2021 vyneseny k ISS. Roskosmos o jejich přesunu k ROS neuvažuje. |
|
Ona ta úvaha vycházela z toho, kolik bude potřeba pro deorbit ISS, který měl dle plánu začít v roce 2026 do roku 2030.
Jsou k tomu plánovány tři Progressy a motory modulu Zvezda v poslední fázi.
Ty jsou již pravděpodobně zadány do výroby a je otázkou, jestli to budou speciální "tankovací" Progressy, protože jiný materiál již k ISS by neměly vynášet.
Takže kdyby prováděli deorbit pouze ruské části, tak je to bude stát kolik paliva?
Kdyby prováděli změnu sklonu na polární, kolik je to bude stát v nejednodušším přiblížení kolik paliva?
|
|
citace 12.7.2024 - 22:40 - Tesarakt:
... Takže kdyby prováděli deorbit pouze ruské části, tak je to bude stát kolik paliva?
Kdyby prováděli změnu sklonu na polární, kolik je to bude stát v nejednodušším přiblížení kolik paliva?
Pro deorbit z 400 km stačí delta_v cca 100 m/s, zatímco pro změnu sklonu dráhy o 45° (z 51,6° na 97°) ve výšce 400 km nad Zemí je potřeba delta_v kolem 5800 m/s (tedy nejméně 50x více, než pro deorbit).
Jeden Progress má zásobu paliva kolem 1,5 tuny a Isp pohonu kolem 3100 Ns/kg.
Takže pokud by ruská část ISS měla hmotnost 80 až 100 tun, tak by jeden Progress mohl zvládnout pro tu sestavu delta_v snad až 50 m/s.
Pro deorbit by tedy stačily 2 Progressy [celkem 3 tuny paliva], ale pro změnu sklonu dráhy na polární by bylo třeba přes 100 Progressů [celkem přes 150 tun paliva] (a tedy i přes 100 k tomu vyhrazených startů příslušných raket Sojuz).
Teoreticky (technicky) je tedy proveditelná i ta změna sklonu dráhy. S raketami Sojuz a loděmi Progress se to ale asi nemůže rozumně (finančně, časově) vyplatit.
P.S.: Jako perličku dodávám, že celkové potřebné delta_v pro změnu sklonu dráhy by naráz dokázal dodat jediný, na LEO plně dotankovaný Starship. |
