|
Díky, to sedí, v přímém směru mi to vyšlo 5863 m/s.
Ještě tu máme motory modulu Zvezda, které mohou mnohem déle pracovat a možnost, že Progress místo standardního nákladu vynese dalších 1,5 tuny paliva.
Neumím modelovat tak dobře vesmírnou mechaniku jako Ty, ale jak jsem psal, vychází mi mnohem lépe z hlediska potřebného paliva zvýšení a protažení dráhy a v perigeu provádět požadovaný manévr, pak potřebná delta V není tak velká (ale zase nějaké palivo stojí přechod na tuto dráhu).
Viz např. Thaicom 6, který se na geostacionární dráhu dostal z dráhy 290 x 90000 a ušetřil tak 12 % delta V.
Ale asi by to chtělo nějako rozsáhlejší simulaci, jaký způsob by byl energeticky nejvhodnější a jak by to dlouho trvalo (ideální apogeum na zážeh je v podstatě otázkou vteřin, tj. je to pak rozložené do hodně oběhů) a nevím, jak to provést, jestli je na to vhodná Ciolkovského rovnice nebo musí být nějaké složitější řešení...
(jak to vypadá, už se ani neučí nebeská mechanika na školách https://predmet.kosmo.cz/nmkp.html , ale třeba je to pod jiným) |
|
citace 12.7.2024 - 23:31 - Aleš Holub:
citace 12.7.2024 - 22:40 - Tesarakt:
Ona ta úvaha vycházela z toho, kolik bude potřeba pro deorbit ISS
Pro deorbit z 400 km stačí delta_v cca 100 m/s
Podle tohoto příspěvku se pro deorbit ISS předpokládá Δv 57 m/s, ale z toho by mělo být Δv~10 m/s zajištěno vlivem odporu atmosféry:
- do výšky 270 až 220 km by měla stanice postupně sestoupit sama vlivem odporu atmosféry
- 4 dny před zánikem bude americkou kosmickou lodí/tahačem USDV upravena (Δv~17 m/s) výška oběžné dráhy ISS na výšku perigea 165 km a apogea 220 km
- perigeum třením o atmosféru dále klesne na cca 150 až 145 km. Na posledním oběhu či dvou se jeho výška předpokládá ve 130 km
- finální půlhodinový zážeh USDC (Δv~30 m/s) sníží výšku perigea na 50 km
citace 13.7.2024 - 01:23 - Tesarakt:
vychází mi mnohem lépe z hlediska potřebného paliva zvýšení a protažení dráhy a v perigeu provádět požadovaný manévr, pak potřebná delta V není tak velká (ale zase nějaké palivo stojí přechod na tuto dráhu).
Ale asi by to chtělo nějako rozsáhlejší simulaci, jaký způsob by byl energeticky nejvhodnější a jak by to dlouho trvalo (ideální apogeum na zážeh je v podstatě otázkou vteřin, tj. je to pak rozložené do hodně oběhů)
V takovém případě vznikají nové problémy:
- nutnost navádění Progressů MS na dráhu s vysokým apogeeem v kombinaci s vyšším sklonem a s tím související riziko spotřebování pohonných hmot ještě před příletem k MLM+UM
- riziko selhání systémů modulu MLM vlivem radiace během opakovaných průletů Van Allenovými pásy
|
|
citace 13.7.2024 - 08:15 - Jiří Hošek:
nutnost navádění Progressů MS na dráhu s vysokým apogeeem v kombinaci s vyšším sklonem a s tím související riziko spotřebování pohonných hmot ještě před příletem k MLM+UM
Výhodněji se mi jeví možnost mít je k dispozici na začátku všechny a po spotřebování paliva - které se nevejde do současného MLM+UM Zarja má myslím nádrže jen na 800 kg (a provedly 39x korekcí ISS, 168x pomocí Progress) - je pak postupně odpojit a díky excentrické dráze jejich deorbit pak nebude tak náročný.
Ale asi taková úvaha vzhledem k její výpočetní složitosti pro ověření efektivnosti realizovatelnosti zůstane zde jen v teoretické rovině, protože má příliš mnoho proměnných.
citace:
- riziko selhání systémů modulu MLM vlivem radiace během opakovaných průletů Van Allenovými pásy
To by stejně museli vyřešit před přechodem na polární dráhu, protože na ní je vyšší sluneční radiace, tj. pokud to nemají vyřešené už nyní, tak celý přesun by byl zbytečný (možná proto také nižší plánovaná dráha než má nyní ISS). |
|
citace 13.7.2024 - 10:02 - Tesarakt:
To by stejně museli vyřešit před přechodem na polární dráhu, protože na ní je vyšší sluneční radiace, tj. pokud to nemají vyřešené už nyní, tak celý přesun by byl zbytečný (možná proto také nižší plánovaná dráha než má nyní ISS).
Ve van Allenových pásech bude expozice 10 -1000x větší než na LEO. O kolik % je předpoklad zvýšení na polární dráze a proč ? |
|
To záleží, jak bude aktivní Slunce.
 |
|
citace 13.7.2024 - 10:19 - milantos:
Ve van Allenových pásech bude expozice 10 -1000x větší než na LEO. O kolik % je předpoklad zvýšení na polární dráze a proč ?
Vyšší tam bude z toho důvodu, že nabité částice se pohybují podél siločar směrem k magnetickým polům. Proto vzniká polární záře. Ale pokud plánují nižší dráhu tak spíš kvůli dopravě nákladu. Čím větší sklon dráhy, tím menší je příspěvek od rotace Země. |
|
citace 13.7.2024 - 10:02 - Tesarakt:
citace 13.7.2024 - 08:15 - Jiří Hošek:
nutnost navádění Progressů MS na dráhu s vysokým apogeeem v kombinaci s vyšším sklonem a s tím související riziko spotřebování pohonných hmot ještě před příletem k MLM+UM
Výhodněji se mi jeví možnost mít je k dispozici na začátku všechny a po spotřebování paliva - které se nevejde do současného MLM+UM Zarja má myslím nádrže jen na 800 kg ..... - je pak postupně odpojit a díky excentrické dráze jejich deorbit pak nebude tak náročný.
I kdyby se z jednoho Progressu naplnily nádrže Nauky a pět dalších se připojilo na Pričal, tak se tím neřeší problém s nutností změny rychlosti celého komplexu, tedy včetně těch pěti připojených Progressů. Dalším problémem v celé úvaze o přesunu MLM+UM je, že by se Progressy musely odněkud vzít a nejjednodušším vysvětlením je, že by byly použity exempláře, které jsou nyní plánovány pro obsluhu ROS, viz řádek 3.2. v tomto grafu https://img.novosti-kosmonavtiki.ru/371654.jpg (takže pro ROS by chyběly). A myslím, že i v případě exotické dráhy přeletu na polární dráhu by po prvních šesti Progressech musely následovat další.
|
|
| Takže dokud neuvidíme výpočet, nebo nějakou simulaci, tak tato možnost padá, dokud se nerealizuje. |
|
Nikdo (ani rusové) kromě Teserakta reálně neuvažoval o přesunu Nauky a Pričalu na polární dráhu.
Samotný fakt polární stanice je spíš ruské přání než reálný plán podpořený reálnými penězi. Jak moc by se musel předělat NEM-1 a kdo a kdy to zaplatí? |
|
citace 13.7.2024 - 22:51 - Tesarakt:
Takže dokud neuvidíme výpočet, nebo nějakou simulaci, tak tato možnost padá, dokud se nerealizuje.
Ak ti pomoze vidiet vypocet, tak skusme takto zjednodusene:
Delta v=5900m/s
Pri Isp=2300m/s
pozadujeme ln C > 2,565
te je C= 13 (takze len paliva bude treba vynies 13nasobok hmotnosti presuvanych objektov)
Nauka 23200kg
Prical 3890kg
Progres dry cca 4000kg (progresy pripajam po jednom a odhadzujem po pouziti)
Spolu:31090kg
Potom paliva potrebujeme vyniest 31090x13 = 404170 kg
takze na zmenu orbity spotrebujem minimalne 102 progresov.
to je lacnejsie vyniest na novu orbitu 2 komplet nove kozmicke stanice, ako presuvat dva stare moduly. |
|
Dalo by se to nacpat sem do výpočtů a pak to sem dát jako obrázek?
https://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/zaklady/astrodyn/../vypocty.htm#vyska
Byla by to také hezká mnemotechnická pomůcka nejen pro mne, protože příklady na to tam chybí a myslím, že je to škoda. |
|
citace 14.7.2024 - 06:42 - Ervé:
Samotný fakt polární stanice je spíš ruské přání než reálný plán podpořený reálnými penězi. Jak moc by se musel předělat NEM-1 a kdo a kdy to zaplatí?
Zaznamenal jsem neoficiální informaci, že v Roskosmosu byla po výměně vedení zahájena diskuse o návratu k výstavbě na dráze se sklonem 51 stupňů.
https://t.me/roscosmos_press/2503 |
