Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  5    6    7    8    9    10    11  >>
Téma: Astronómia
05.3.2017 - 22:17 - 
konečně dobrá záminka, proč cestovat do vzdálenosti 547 AU od Slunce (to bychom mohli dát ještě během našich životů, ne? :-)

74 hodin jako světlo, to máme 800 tisíc hodin maximální rychlostí, jakou teoreticky můžeme vyždímat, to máme nějakých 90 let. Hm, optimista. To bude chtít hodně vitamínů! [Upraveno 05.3.2017 NovýJiřík]
 
08.3.2017 - 13:28 - 
quote:
konečně dobrá záminka, proč cestovat do vzdálenosti 547 AU od Slunce (to bychom mohli dát ještě během našich životů, ne? :-)

74 hodin jako světlo, to máme 800 tisíc hodin maximální rychlostí, jakou teoreticky můžeme vyždímat, to máme nějakých 90 let. Hm, optimista. To bude chtít hodně vitamínů! [Upraveno 05.3.2017 NovýJiřík]


... ale myšlenka použití našeho Slunce jako gravitační čočky v objektivu je zajímavá. S dnešními možnostmi by možná šla realizovat i na bližší trajektorii.
Třeba na oběžné dráze Země na jaře nafotit planetární systém na jedné straně zakrytého slunce, na podzim pak provést totéž na druhé straně. Následně obrázky počítačové složit do výsledného snímku. Je to jak dva pohledy do dalekohledu, vždy kousek od středu zorného pole ... ;-)

Uvidíme ... ;-)
 
08.3.2017 - 14:00 - 
No jo, ale tohle se dělalo už dávno pro dokázání teorie relativity. Fotilo se okolí Slunce v době úplného zatmění Slunce a potom za 1/2 roku tatáž oblast bez Slunce. A vyšla hodnota gravitačního ohybu světla 
08.3.2017 - 14:06 - 
quote:
No jo, ale tohle se dělalo už dávno pro dokázání teorie relativity. Fotilo se okolí Slunce v době úplného zatmění Slunce a potom za 1/2 roku tatáž oblast bez Slunce. A vyšla hodnota gravitačního ohybu světla

Ano, to vím. Ovšem tehdy se jen měřila změna polohy vzdálené hvězdy a tím se ověřovala předpověď Obecné teorie relativity o existenci gravitační čočky.
Nyní jde o obraz vzdáleného objektu a jeho zpracování pomocí této čočky ... ;-)
 
08.3.2017 - 15:40 - 
Jenže na to je potřeba, aby to Slunce bylo v "nekonečnu" a pokud možno "bodové" aby v jeho okolí vznikly obrazy vzdáleného objektu, který zpracujeme. Takhle z blízka můžeme v jeho blízkosti pozorovat jen ten gravitační ohyb.  
08.3.2017 - 16:16 - 
quote:
Jenže na to je potřeba, aby to Slunce bylo v "nekonečnu" a pokud možno "bodové" aby v jeho okolí vznikly obrazy vzdáleného objektu, který zpracujeme. Takhle z blízka můžeme v jeho blízkosti pozorovat jen ten gravitační ohyb.

Je jasné, že pokud bude kamera v ohnisku "sluneční gravitační čočky", pak stačí na družici "okulár" s jednoduchých snímacím prvkem.

Nicméně i pokud bude senzor mimo ohnisko, pak se ze sejmutého zobrazení dá dopočítat ostrý obraz pomocí numerických metod. Dneska vzhledem k nárůstu výkonu výpočetní techniky by asi bylo možné poslat snímací družici jen někam blíž a pak počítačově zpracovávat sejmuté obrázky ... ;-)
(Například zrcadlo HST má ohnisko omylem posunuté o 1.3mm. Před instalací korekční optiky byla používána numerická dekonvoluce pro získání ostrého obrazu).
 
08.3.2017 - 17:10 - 
quote:
quote:
Jenže na to je potřeba, aby to Slunce bylo v "nekonečnu" a pokud možno "bodové" aby v jeho okolí vznikly obrazy vzdáleného objektu, který zpracujeme. Takhle z blízka můžeme v jeho blízkosti pozorovat jen ten gravitační ohyb.

Je jasné, že pokud bude kamera v ohnisku "sluneční gravitační čočky", pak stačí na družici "okulár" s jednoduchých snímacím prvkem.

Nicméně i pokud bude senzor mimo ohnisko, pak se ze sejmutého zobrazení dá dopočítat ostrý obraz pomocí numerických metod. Dneska vzhledem k nárůstu výkonu výpočetní techniky by asi bylo možné poslat snímací družici jen někam blíž a pak počítačově zpracovávat sejmuté obrázky ... ;-)
(Například zrcadlo HST má ohnisko omylem posunuté o 1.3mm. Před instalací korekční optiky byla používána numerická dekonvoluce pro získání ostrého obrazu).





Když to tak čtu, a nešel by ten korekční člen vložit i sem?, vždyť se to dá spočítat

tzn. nepostavit dalekohled s primárním a sekundárním zrcadlem, ale dalekohled s primární čočkou v podobě slunce a pak optikou, která bude opravu dělat, jak daleko by se muselo jít, aby to vůbec šlo udělat?

nebo ještě jinak, co použít Slunce, Jupiter a pak optiku, fungovalo by to?

problém tohoto řešení je, že na jedné straně potřebuje mít senzor co nejdál od Slunce, a na druhé straně s rostoucí vzdáleností roste čas potřebný na přesun z místa A na místo B nutný pro změnu pozorovaného objektu
 
08.3.2017 - 22:28 - 
quote:
Když to tak čtu, a nešel by ten korekční člen vložit i sem?, vždyť se to dá spočítat

... asi teoreticky šel, ale pak by korekční člen musel být uzpůsobený jen pro jedinou vzdálenost jak družice od Slunce (a možná i na vzdálenost pozorovaného objektu od Slunce, nebo ostřit na nekonečno). Takže by jste vypouštěl velmi jednoúčelovou družici na velmi speciální dráhu.
U numerického zpracování sejmutých obrazů lze upravovat parametry podle aktuální polohy družice, která zůstává standardní.

quote:
... nebo ještě jinak, co použít Slunce, Jupiter a pak optiku, fungovalo by to?


Teoreticky asi ano, ale Jupiter je asi gravitačně příliš slabý (obvykle potřebujete v "okuláru" optiku o vyšší optické mohutnosti, než v objektivu). Mimochodem i Slunce je dost slabý gravitačně-optický člen - chtělo by to něco menšího a hmotnějšího. (Nemáte někdo doma ve sklepě navíc nějakou vhodnou černou díru? ;-) )
Asi by byl problém i vhodně nastavovat pozice prvků optického teleskopu. Nevím, jak efektivně seřadit pozorovaný objekt, Slunce, Jupiter a družici ve správných vzájemných vzdálenostech. Zatím neumíme efektivně hýbat ani Jupiterem ... ;-)

quote:
... problém tohoto řešení je, že na jedné straně potřebuje mít senzor co nejdál od Slunce, a na druhé straně s rostoucí vzdáleností roste čas potřebný na přesun z místa A na místo B nutný pro změnu pozorovaného objektu

Ano, toto také vidím jako problém. Pokud bude družice obíhat kolem Slunce, pak bude mít dostupné pouze hvězdy v rovině své oběžné dráhy. Změna roviny je velmi energeticky náročná (a i prostá oběžná rovina mimo ekliptiku je téměř nemožná se současnými motory - používá se jednorázový manévr gravitačního praku).

Netuším, jaké je rozložení zajímavých a vhodných pozorovatelných objektů na obloze. Nedávno diskutovaná soustava TRAPPIST-1 je velmi blízko ekliptiky a tam by to asi šlo ... ;-)
 
09.3.2017 - 11:06 - 
Presne tak - nič jednoduché na realizáciu. A už vôbec nie "operatívne"
Doba presunu na požadovanú pozorovaciu pozíciu - roky až desaťročia, doba pozorovania "zaujmového objektu" minuty až hodiny - maximálne dni. Raz vyslaná družica síce môže robiť pozorovania nepretržite, ale sledovaný pás bude veľmi úzky, hodne pod jeden stupeň.
Mimochodom - aj požadovaná presnosť navigácie by bola veľmi vysoká.
 
14.4.2017 - 17:59 - 
Astronomové pozorovali roztržení hvězdy supermasivní černou dírou



http://vesmir.stoplusjednicka.cz/astronomove-pozorovali-roztrzeni-hvezdy-supermasivni-cernou-dirou
 
22.4.2017 - 07:58 - 
Těsné průchody komet kolem Země, v roce 2017 a 2018 dojde k těsnému průchodu tří komet

https://science.nasa.gov/sciencecasts/close-approach-comets
 
22.4.2017 - 09:21 - 
quote:
Těsné průchody komet kolem Země, v roce 2017 a 2018 dojde k těsnému průchodu tří komet


Tak ke dvěma už došlo, čeká na nás jen jeden v roce 2018
 
26.5.2017 - 23:50 - 
Tohle je opravdu sqělé. Měsíc a Venuše.

 
27.5.2017 - 05:22 - 
Podobné srpky Venuše a Měsíce vyfotil ve dne z Budapešti v roce 2004 Iván Éder, viz http://www.astro.cz/apod/ap100516.html 
27.5.2017 - 08:51 - 
quote:
Podobné srpky Venuše a Měsíce vyfotil ve dne z Budapešti v roce 2004 Iván Éder, viz http://www.astro.cz/apod/ap100516.html

Ale to je přesně ten snímek.
Snímků ze zákrytu Venuše Měsícem lze nalézt více, ne všechny jsou ale tak fotogenické jako tenhle, kde se blíží Venuše do dolní konjunkce a má tak úzký a velký srpek
 
19.8.2017 - 16:11 - 
Zatmenie Slnka 21.8.2017 a ISS
ISS bude 3x prelietavať cez polotieň zatmenia a nezaznamená úplné zatmenie Slnka z obežnej dráhy.




https://eclipse2017.nasa.gov/iss-observations
 
21.8.2017 - 23:00 - 
http://www.exoplanety.cz/2017/08/18/okolo-zeme-proleti-florencie-pamatky-necekejte-je-to-obri-asteroid/

No, dobře, ale proč je k tomu připojená fotka Vesty?
 
22.8.2017 - 03:47 - 


a 11 min video s rozhovorom s astronautami.



a foto zatmenia z ISS
https://www.nasa.gov/image-feature/the-eclipse-2017-from-space [Editoval 22.8.2017 lamid]
 
29.8.2017 - 00:21 - 
1 min video k zatmeniu 21.8. z lietadla
Alaska Airlines Great American Eclipse flight #9671





 
29.8.2017 - 15:06 - 
Senzační je v tom videu ani ne tak zatmění samotné, to je ve stejné podobě vidět i z povrchu, ale pohyb Měsíčního stínu na té vrstvě oblačnosti. 
31.8.2017 - 08:38 - 
Žádný konec Saturnových tajemství v závěrečných dnech Cassini



https://www.space.com/37980-mysteries-of-saturn-near-cassini-finale.html?utm_source=sdc-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20170830-sdc [Upraveno 31.8.2017 dodge]
 
05.9.2017 - 01:12 - 
Keď už je tu vlákno astronómia.

Na Slnku sa rýchlo vyvíja slnečná škvrna 2673


pekne ju zvečnil Bill Hrudey 4.9.2017, Cayman Islands
 
06.9.2017 - 23:58 - 
POLARNA ZIARA az po Balkan

https://www.facebook.com/akbbratislava/?hc_ref=ARR8NcBIRLfq94dri3OFfxw_DczoMxeZ7l3VgieJLhgbNKQNjmO9WUN3C7hRHoNYwrM&fref=nf&pnref=story


...zatial polnoc a z Bratislavy nic... [Editoval 07.9.2017 martinjediny]
 
07.9.2017 - 01:12 - 
v noci z 6. na 7.9. sa očakávala polárna žiara z erupcie M3 zo 4.9.
z X9.3 6.9. 12:02 príde o cca 2-3 dni.

https://svs.gsfc.nasa.gov/12706


očakaval sa Kp inedex na úrovni 7 a bol na 1.6. Autor modelu by sa mal zamyslieť prečo tomu tak bolo.

predpoveď
http://www.swpc.noaa.gov/products/aurora-3-day-forecast

real
http://www.swpc.noaa.gov/products/aurora-30-minute-forecast [Editoval 07.9.2017 lamid]
 
07.9.2017 - 08:29 - 
Podľa predpovede modelu WSA-ENLIL Solar Wind Prediction erupcia X9.3 z 6.9. 12:02 dosiahne Zem 11.9. a jej jadro pôjde mimo Zem.


animácia aktuálnych dát:
http://www.swpc.noaa.gov/products/wsa-enlil-solar-wind-prediction
na údajoch je momentálna od 4.9. 23:00 do 11.9. 21:00 vidieť posledné erupcie a ich cestu k Zemi.
 
07.9.2017 - 10:18 - 
quote:
Autor modelu by sa mal zamyslieť prečo tomu tak bolo.


Když se podíváme na reál, tak v Americe se to projevilo velmi výrazně.Bylo to o několik hodin později, než byla předpověď pro Evropu.To se dá pochopit, protože rychlost a dráha částic je proměnlivá veličina a predikovat čas, kdy dorazí k Zemi a tady něco vyvolá, je celkem věštění. Co to udělá, až dorazí, už se dá celkem asi modelovat
 
08.9.2017 - 01:13 - 
quote:
..a predikovat čas, kdy dorazí k Zemi a tady něco vyvolá, je celkem věštění. ...

Áno,
od rána (7.9.) som sledoval Kp index na aurora-service.eu a nárast bol posunutý o cca 6 hodín, ale žiaľ nedosiahol ani Kp 5.
nakoniec to vyzeralo takto:


A samozrejme predpoveď na dnes:
NOAA Kp index breakdown Sep 07-Sep 09 2017

Sep 07 Sep 08 Sep 09
00-03UT 3 5 (G1) 7 (G3)
03-06UT 4 6 (G2) 6 (G2)
06-09UT 4 5 (G1) 5 (G1)
09-12UT 4 4 4
12-15UT 4 4 4
15-18UT 4 6 (G2) 4
18-21UT 4 6 (G2) 4
21-00UT 7 (G3) 7 (G3) 4


zase 7, ktorá sa nekonala. aurora aurora-service.eu ukazuje medzi 2 až 3.

--------------
X9.3 v kontexte času:
----------------------------------------------
Ranking Day/Month/Year X-Ray Class
----------------------------------------------

1 04/11/2003 X28+
2 02/04/2001 X20.0
2 16/08/1989 X20.0
3 28/10/2003 X17.2
4 07/09/2005 X17
5 06/03/1989 X15.0
5 11/07/1978 X15.0
6 15/04/2001 X14.4
7 24/04/1984 X13.0
7 19/10/1989 X13.0
8 15/12/1982 X12.9
9 06/06/1982 X12.0
9 01/06/1991 X12.0
9 04/06/1991 X12.0
9 06/06/1991 X12.0
9 11/06/1991 X12.0
9 15/06/1991 X12.0
10 17/12/1982 X10.1
10 20/05/1984 X10.1
11 29/10/2003 X10
11 25/01/1991 X10.0
11 09/06/1991 X10.0
12 09/07/1982 X 9.8
12 29/09/1989 X 9.8
13 22/03/1991 X 9.4
13 06/11/1997 X 9.4
14 24/05/1990 X 9.3
14 06/09/2017 X 9.3
15 05/12/2006 X 9.0
15 06/11/1980 X 9.0
15 02/11/1992 X 9.0
----------------------------------------------

14 najsilnejšia erupcia na Slnku. Ešte že pôjde mimo. [Editoval 08.9.2017 lamid] [Editoval 08.9.2017 lamid]
 
08.9.2017 - 05:33 - 
a dnes nad ránom:

žiaľ nad severným obzorom nič.
 
08.9.2017 - 06:38 - 
quote:

14 najsilnejšia erupcia na Slnku. Ešte že pôjde mimo.


No buďme rádi. Ale aspoň trošku mohla být aurora vidět. Nebo to bylo přesvíceno lampami tu v Praze...
 
09.9.2017 - 15:36 - 
meteor - Krasnodarský kraj, Rusko - 8.9.2017 okolo 21:40 local
smer približne z juhu na sever
Jav pozorovali z Krasnodaru a Novorosijska, je výzva na zverejnenie videí a fotografií


[Upraveno 09.9.2017 Alchymista]
 
<<  5    6    7    8    9    10    11  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.215288 vteřiny.