Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5  >>
Téma: Astronómia
05.3.2011 - 23:46 - 
Objev přesměroval teorii kosmických paprsků
by Clara Moskowitz, SPACE.com Senior Writer
Date: 03 March 2011 Time: 02:01 PM ET


Aparát PAMELA k detekci kosmických paprsků při instalaci na satelit.
CREDIT: Piergiorgio Picozza

Dlouho trvající otázkou astronomie je, co vytváří kosmické záření, super-rychlé kosmické částice, které mohou prosvištět i přímo Zemí.

Převládajícím vysvětlením kosmických paprsků bylo to, že protony a další částice jsou urychlovány ostatky po supernovách – silných explozích, k nimž dochází při smrti velikánských hvězd. Ale nová pozorování italského detektoru kosmických paprsků umístěného v kosmu PAMELA tomuto scénáři zjevně odporují a přiměly výzkumníky shánět se po nových vysvětleních.

„Teď nevíme, jak jsou kosmické paprsky v kosmu urychlovány,“ řekl astronom Piergiorgio Picozza z Italského národního institutu nukleární fyziky a z Římské university. „Až do našich dat to vypadalo, že zbytky po supernově jsou paradigmatem. Nyní musíme buď vymyslet nějaké vylepšení tohoto paradigmatu nebo potřebujeme najít nějakou jinou možnost.“

Picozza je hlavním výzkumníkem pro PAMELA a spoluautor článku oznamujícího výsledky ve vydání žurnálu Science ze 4. března.

Smrt hvězdy

Tohle je převažující vysvětlení kosmických paprsků:

Než gigantické hvězdy zemřou v explozivní křeči, odvrhnou své vnější plynové vrstvy. Tyto zůstanou jako zbytek poté, co hvězda exploduje a změní se na hustou neutronovou hvězdu nebo černou díru.

Zbytkové plynné obálky hostí svá vlastní silná magnetická pole, která fungují jako gigantické urychlovače částic, jež zrychlují elektrony, protony a atomová jádra až téměř na rychlost světla.

Tyto částice pak letí vesmírem. Mnoho jich i v tomto okamžiku bombarduje Zemi.

Neočekávaný výsledek

Italský aparát PAMELA (PAMELA což je „Payload for Antimatter Matter Exploration and Light-nuclei Astrophysics“) obíhá Zemi na ruské družici Resurs-DK1.

Aparát vystřelený v roce 2006 detekuje částice kosmických paprsků, jako jsou protony a jádra helia stejně jako bóru a uhlíku, za využití magnetického spektrometru, který dovede proměřovat množství částic o různých energiích.

Velice přesná pozorování PAMELA naznačují, že množství částic kosmických paprsků – jejich tok – se jako funkce jejich energie mění v závislosti na typu částice. Tj. vztah mezi tokem a energií je jiný u protonů a u jader helia.

Tento výsledek je neočekávaný. Pokud by všechny tyto částice byly urychlovány stejnými zbytky supernovy, měly by podléhat stejnému zákonu. „Neexistuje žádný důvod, aby byla jádra urychlována jinak,“ řekl Picozza SPACE.com.

Rozdíl je tak malý, že většina experimentů by si jich pravděpodobně nevšimla, dodal Picozza.

Tato zjištění ovšem vypadají, že sedí s některými dalšími nedávnými zjištěními, takovými jako pozorování divných vzplanutí gama paprsků z pozůstatků po supernově zvaných Krabí mlhovina, která spatřila Italská kosmická agentura AGILE a NASA satelity Fermi.

Přepisování učebnic

Picozza řekl, že nová data z PAMELA – která jsou extrémně přesná a robustní –pravděpodobně rychle přepíší převažující model kosmických paprsků.

„Myslím, že tyto výsledky jsou opravdu velice důležité, protože znamenají, že potřebujeme propracovanější proces urychlování kosmických paprsků,“ řekl Picozza. „Naše výsledky v kombinaci s výsledky AGILE a Fermi mohou změnit způsob uvažování o možných způsobech urychlování.“

Picozza řekl, že je příliš brzy na to navrhnout alternativu k převládající teorii, ale předpověděl, že astronomické články s novými řešeními by měly být příští týden vystaveny na webovou stránku astronomických pre-printů ArXiv, kde lze sdílet výzkumná zjištění, i když ještě před publikací podstupují peer review.

„Pokud je mi známo, neexistuje o tom ještě žádná jasná hypotéza,“ řekl Picozza. „Vznikne mnoho článků a vypracuje se mnoho nápadů a dojde se k nějakým řešením.“

 

____________________
Áda
 
19.10.2012 - 20:31 - 
Astronomové objevili překvapivý trend ve vývoj galaxií.

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2012/oct/HQ12-364_Hubble_Galaxy_Evolution.html
 
20.10.2012 - 10:24 - 
Překvapení - galaxie se vyvíjejí i v současném vesmíru.

http://www.universetoday.com/98096/surprise-galaxies-still-evolving-in-present-universe/
 
23.11.2012 - 16:11 - 
Fotografie planety typu super-Jupitera.

http://www.astro.cz/clanek/5487?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky
 
23.8.2013 - 05:05 - 
Schválen projekt dalekohledu o průměru 30 metrů.

http://www.astro.cz/clanek/5918?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky
 
08.10.2013 - 11:24 - 
Je u Jupitera Slunce ještě kotoučkem, nebo už jen bodovým zdrojem oslnivého světla, něco jako svářečka ? 
08.10.2013 - 11:48 - 
quote:
Je u Jupitera Slunce ještě kotoučkem, nebo už jen bodovým zdrojem oslnivého světla, něco jako svářečka ?

Jupiter je na hranici pozorovania bodu/kotucika, to iste Venusa.
Trenovany pozorovatel za vhodnych podmienok moze "rozoznat" fazy Venuse volnym okom, takze o Slnku od Jupitera netreba pochybovat.
 
08.10.2013 - 12:41 - 
quote:
Je u Jupitera Slunce ještě kotoučkem, nebo už jen bodovým zdrojem oslnivého světla, něco jako svářečka ?


Údaje o rozlišení lidského oka jsou na netu k dispozici, takže není problém si je zjistit. Pro normální lidské oko je rozlišení zhruba 1 oblouková minuta, lidé s velmi ostrým zrakem jsou schopni pozorovat dvě čáry vzdálené od sebe pouhých 0,6 obl. minut. To zhruba znamená, že člověk s normálním zrakem by zřejmě vnímal Slunce (průměr 30 obl. minut) jako kotouček ještě u Uranu, člověk s ostrým zrakem i u Neptunu a Pluta. Ve vzdálenosti Voyageru 1 už by člověk k tomu samému potřeboval triedr.
 
08.10.2013 - 13:11 - 
quote:
quote:
Je u Jupitera Slunce ještě kotoučkem, nebo už jen bodovým zdrojem oslnivého světla, něco jako svářečka ?


Údaje o rozlišení lidského oka jsou na netu k dispozici, takže není problém si je zjistit. Pro normální lidské oko je rozlišení zhruba 1 oblouková minuta, lidé s velmi ostrým zrakem jsou schopni pozorovat dvě čáry vzdálené od sebe pouhých 0,6 obl. minut. To zhruba znamená, že člověk s normálním zrakem by zřejmě vnímal Slunce (průměr 30 obl. minut) jako kotouček ještě u Uranu, člověk s ostrým zrakem i u Neptunu a Pluta. Ve vzdálenosti Voyageru 1 už by člověk k tomu samému potřeboval triedr.


Dík.
 
08.10.2013 - 14:45 - 
quote:
To zhruba znamená, že člověk s normálním zrakem by zřejmě vnímal Slunce (průměr 30 obl. minut) jako kotouček ještě u Uranu

Tady bude asi chyba. Slunce má zdánlivý průměr 32' ze Země, u Uranu to musí být výrazně míň. Podle rychlého výpočtu mi vyšlo asi 1.6'. Na závěrech to ale nic nemění.
 
08.10.2013 - 14:53 - 
quote:

Tady bude asi chyba. Slunce má zdánlivý průměr 32' ze Země, u Uranu to musí být výrazně míň. Podle rychlého výpočtu mi vyšlo asi 1.6'. Na závěrech to ale nic nemění.


Sorry, napsal jsem to poněkud nejasně. Těch ~30' platí samozřejmě pro Zemi. U Uranu je třeba to číslo vydělit vzdáleností v AU a vyjde něco mezi 1,5 - 1,8' v závislosti na aktuální vzdálenosti Uranu od Slunce. To by mělo stačit k tomu, aby člověk Slunce vnímal jako kotouček.
 
08.10.2013 - 17:22 - 
quote:
quote:

Tady bude asi chyba. Slunce má zdánlivý průměr 32' ze Země, u Uranu to musí být výrazně míň. Podle rychlého výpočtu mi vyšlo asi 1.6'. Na závěrech to ale nic nemění.

Sorry, napsal jsem to poněkud nejasně. Těch ~30' platí samozřejmě pro Zemi. U Uranu je třeba to číslo vydělit vzdáleností v AU a vyjde něco mezi 1,5 - 1,8' v závislosti na aktuální vzdálenosti Uranu od Slunce. To by mělo stačit k tomu, aby člověk Slunce vnímal jako kotouček.


No, nevím, ta jedna oblouková minuta jako rozlišovací schopnost lidského oka je spíš dogma než skutečnost. Kdyby to byla pravda, tak by člověk bez problémů dokázal vidět Venuši jako srpek (cca 1´), ale nevidí ji až na úplné výjimky skoro nikdo (viz slavná hostorka o mamince jednoho astronoma, která byla překvapená, že v dalekohledu vidí Venušin srpek obráceně). Pro výpočet rozlišení v dalekohledu se bere za konstantu 114 obloukových vteřin, čili skoro dvě minuty. Podle tohoto standardu by bylo vidět Slunce jako kotouček (při dostatečném filtru, aby se vyloučilo oslnění) zhruba do 15 AU, takže z Uranu ani náhodou.
 
08.10.2013 - 19:27 - 
[quote]
No, nevím, ta jedna oblouková minuta jako rozlišovací schopnost lidského oka je spíš dogma než skutečnost.[/quote]

To si může každý vyzkoušet sám. Namalujte nebo vytiskněte si čáry o průměru 1 mm s mezerami 1 mm a vyzkoušejte z jaké vzdálenosti je uvidíte. Člověk s dobrým zrakem by je měl rozlišit ze vzdálenosti 3,4 metru (to odpovídá 1'). Já mám už slabé brýle a jsem krátkozraký, takže jsem rád, když se dostanu (s brýlemi) na rozlišení 2' (teď jsem si to na sobě vyzkoušel). Kdybych viděl ostře (to znamená vyměnil si brýle ), tak bych se na rozlišení 1' také dostal, o tom nepochybuji.

[quote]Kdyby to byla pravda, tak by člověk bez problémů dokázal vidět Venuši jako srpek (cca 1´)[/quote]

Venuše má při největší velikosti 1,1'. Vzhledem k tomu, jaký má tvar a že k tomuto dochází jen pár dní v roce, nedivím se, že ji většina lidí nevidí jako srpek. Dokonce i lidé s excelentním zrakem dost dobře nemohou vidět nic jiného, než něco jako čárku (pár dní v roce) nebo tečku. Ostatně pokud se nepletu, tak fáze Venuše objevil až Galileo pomocí dalekohledu.
EDIT: Ještě mě napadla taková drobnost. Když je Venuše nejblíže Zemi, tak vlastně nejde na obloze vidět, protože je moc blízko Slunci. Takže pokud je Venuše vidět, má tak jako tak zdánlivý průměr menší než 1'.

[quote]Pro výpočet rozlišení v dalekohledu se bere za konstantu 114 obloukových vteřin, čili skoro dvě minuty.[/quote]

Ano, ale jestli si to dobře pamatuji, tak v tom vzorci se to dělí průměrem objektivu v mm. Tzn pro lidské oko s průchozím průměrem čočky ~4mm to je 28,5", což je na hraně toho, co zvládne člověk s dokonalým zrakem (a takových moc není). [Upraveno 08.10.2013 Machi]
 
08.10.2013 - 20:15 - 
quote:
Pro výpočet rozlišení v dalekohledu se bere za konstantu 114 obloukových vteřin, čili skoro dvě minuty.

Ano, ale jestli si to dobře pamatuji, tak v tom vzorci se to dělí průměrem objektivu v mm. Tzn pro lidské oko s průchozím průměrem čočky ~4mm to je 28,5", což je na hraně toho, co zvládne člověk s dokonalým zrakem (a takových moc není). [Upraveno 08.10.2013 Machi]


Je to tak, rozlišovací schopnost dalekohledu je daná poměrem 114´´ (někde se uvádí i 110) děleno průměr objektivu v mm. A protože průměr objektivu v mm zároveň udává optimální zvětšení (při kterém se dají rozlišit nejmenší ještě dosažitelné podrobnosti), pak z toho logicky vyplývá, že rozlišovací schopnost běžného, dalekohledem nevylepšeného oka (tj. při "zvětšení" rovném jedné) je těch 114 (110) vteřin.
 
08.10.2013 - 20:33 - 
quote:
...pak z toho logicky vyplývá, že rozlišovací schopnost běžného, dalekohledem nevylepšeného oka (tj. při "zvětšení" rovném jedné) je těch 114 (110) vteřin.


Nevyplývá, protože jsou to vzorce spíše dané zkušeností než fyzikou a fyziologií. Místo 114 se někdy používá 120 a pro zvětšení se také používá vzorec 2,5× průměr v mm.
Koho by problematika ostrosti lidského zraku zajímala více, pak ať se mrkne na wikipedii - http://en.wikipedia.org/wiki/Visual_acuity. Nižší údaje rozlišení pro vidění v noci jsou dány tím, že při uvyknutí oka na nízké osvětlení se rozlišení snižuje, což je dáno fyziologií oka a způsobem zpracování signálu.
V případě kdybychom se dívali na Slunce z Uranu (či spíše některého jeho měsíce), by mělo fungovat běžné denní vidění s vysokým rozlišením. [Upraveno 08.10.2013 Machi]
 
09.10.2013 - 10:57 - 
quote:
...pak z toho logicky vyplývá, že rozlišovací schopnost běžného, dalekohledem nevylepšeného oka (tj. při "zvětšení" rovném jedné) je těch 114 (110) vteřin.

Ne, opravdu nevyplývá. Těch 114 ve vzorci tam není kvůli vlastnostem oka, ale je to konstanta vzniklá složitějším výpočtem difrakce objektivu někde pro střed viditelného spektra.
Optimální zvětšení opravdu existuje a opravdu se při něm počítá s průměrem oční čočky. Jde ale o optimum z hlediska světelnosti dalekohledu, tj. při tomto zvětšení se do oka dostane maximum světla zachyceného dalekohledem.
 
09.10.2013 - 21:13 - 
Optimální zvětšení opravdu existuje a opravdu se při něm počítá s průměrem oční čočky. Jde ale o optimum z hlediska světelnosti dalekohledu, tj. při tomto zvětšení se do oka dostane maximum světla zachyceného dalekohledem.


Nerozumím. Při určitém zvětšení (tzv. normálním) se skutečně počítá s průměrem vstupní pupily oka, jde o poměr průměru objektivu v mm a průměru zornice (ve tmě cca 8 mm), přičemž toto zvětšení se kvůli maximálnímu využití světelnosti dalekohledu používá na pozorování slabých plošných objektů, hledání komet apod. Optimální zvětšení je něco jiného.

 
10.10.2013 - 12:04 - 
Myslím, že oba mluvíme o tomtéž, jenom se míjíme v terminologii - normální/optimální zvětšení. Což bude asi spíš moje chyba. Chtěl jsem původně jenom popsat, že rozlišení objektivu se netýká průměru oční čočky. 
14.12.2013 - 10:27 - 
Geminid Meteor Shower Peaks Tonight: How to Watch Live.



Skywatcher Kenneth Brandon wrote, "This shot is a composite of about 700 frames from a time-lapse I took in Big Sur, CA. I found 61 frames with meteors in them. Then I stacked the frames and created masks for each meteor. " The image was taken Dec. 13, 2012.



This chart shows the radiant point for the Geminid meteor shower.

http://www.space.com/23953-geminid-meteor-shower-peak-webcasts.html?cmpid=556070
 
14.12.2013 - 10:29 - 
When Is a Star Not a Star?



Artist’s impression of a brown dwarf.



The relation between size and temperature at the point where stars end and brown dwarfs begin (based on a figure from the publication)

http://www.universetoday.com/107141/when-is-a-star-not-a-star/
 
20.1.2016 - 16:54 - 
http://tech.sme.sk/c/20076463/astronomovia-asi-objavili-planetu-x.html
http://www.nature.com/news/evidence-grows-for-giant-planet-on-fringes-of-solar-system-1.19182
Nový výskum naznačuje existenciu veľkej planéty za Plutom. Veľkosťou pripomína Neptún.
 
20.1.2016 - 18:22 - 
http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/392404-nove-objevena-planeta-slunecni-soustavy-muze-prepsat-ucebnice.html 
21.1.2016 - 07:05 - 
najprv som myslel, že ide o nejaké potvrdenie, tejto mesiac starej správy
http://www.exoplanety.cz/2015/12/13/nasli-dalsi-planetu-ve-vnejsich-koncinach-slunecni-soustavy/
Našli další planetu ve vnějších končinách Sluneční soustavy?
http://nextbigfuture.com/2016/01/atacama-large-millimetersubmillimeter.html

čo sa týka toho najnovšieho "spravodajstva" treba bohužiaľ nadšenie schladiť, jedná sa o výsledok "matematického modelovania"
http://www.exoplanety.cz/2016/01/20/existuje-daleko-za-plutem-devata-planeta-vedci-zacinaji-verit-ze-ano/
Podle autorů existuje jen velmi malá šance (0,007 %), že jsou dráhové elementy objevených těles dílem náhody.

Nejedná se tedy o objev další planety, jak prezentují některá média. Je to spíše jen nový střípek do probíhající diskuse o končinách Sluneční soustavy.
 
24.2.2016 - 07:54 - 
DEFINITIVNÍ PRŮVODCE TERRAFORMACE.



http://www.universetoday.com/127311/guide-to-terraforming/

 
18.3.2016 - 16:57 - 
Hubble, Chandra, Jansky VLA dalekohledy spolupracují na výzkumu klastrů galaxií.



http://www.nasa.gov/image-feature/goddard/2016/hubble-chandra-jansky-vla-telescopes-collaborate-on-galaxy-cluster
 
29.3.2016 - 22:44 - 
http://www.exoplanety.cz/2016/03/29/mame-dalsi-dukaz-existence-planety-devet-hlasi-astronomove/ 
30.3.2016 - 10:09 - 
Co to spadlo na Jupiter 17. března 2016?



http://www.universetoday.com/128147/jupiter-smacked-comet-asteroid/

 
01.4.2016 - 05:30 - 
Byla planeta X viníkem pozemských katastrof?

http://www.space.com/32429-could-planet-x-cause-comet-catastrophes-on-earth.html?cmpid=NL_SP_weekly_2016-3-31
 
04.4.2016 - 08:29 - 
Deset zajímavostí o Jupiteru

http://www.universetoday.com/15182/interesting-facts-about-jupiter/
 
04.4.2016 - 22:59 - 
Keď už je v kurze Jupiter, tak moja dnešná fotka:

Zľava Ganymedes, Europa a Io, vpravo od Jupitera je Callysto. Hviezda vpravo je 63Leo.



Fotoaparát Fuji FinePix HS20, ZOOM 30x 720 mm ekv., ISO 3200, exp. čas 1s, clona 5,6

[Editoval 04.4.2016 fritz.lochmann]
 
<<  1    2    3    4    5  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.225730 vteřiny.