Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5    6    7  >>
Téma: Astronómia
01.12.2016 - 18:21 - 
Když mají astronomické kraviny na novinkách, je to sice smutné, ale co dělat. Ovšem když na Technetu, což by mělo být přece jenom trochu odborné fórum, objeví takovýhle materiál, tak je to tragédie:
http://technet.idnes.cz/cesta-k-alpha-centauri-0ux-/veda.aspx?c=A160413_142815_veda_mla

A konkrétně:
http://technet.idnes.cz/foto.aspx?foto1=MLA629697_Alpha_Beta_and_Proxima_Centauri_1.jpg
Pohled na soustavu Alfa Centauri. Vlevo je „hlavní“ hvězda soustavy, tedy Alfa Centauri, vpravo Beta Centauri. Slabounká Proxima Centauri, které může a (spíše) nemusí obíhat kolem těchto dvou hvězd, je vyznačena červeným kroužkem pod oběma jasnějšími hvězdami.

Taky to chápete tak, že beta Centauri alias Agena je vedlejší složkou alfy Centauri?
 
01.12.2016 - 23:22 - 
quote:

Taky to chápete tak, že beta Centauri alias Agena je vedlejší složkou alfy Centauri?

Jedná se celkem o klasickou dvojhvězdu, kde složka A je o něco hmotnější než složka B, s dobou oběhu kolem těžiště za cca 80 let. Proxima je nejspíše další složkou - na periférii tohoto systému ( doba oběhu řádově 0,5 mil. let)
 
01.12.2016 - 23:29 - 
Taky to chápete tak, že beta Centauri alias Agena je vedlejší složkou alfy Centauri?

Jedná se celkem o klasickou dvojhvězdu, kde složka A je o něco hmotnější než složka B, s dobou oběhu kolem těžiště za cca 80 let. Proxima je nejspíše další složkou - na periférii tohoto systému ( doba oběhu řádově 0,5 mil. let)

Proboha, kritizuji jiné a sám jsem se vyjádřil jako idiot. Měl jsem svou otázkou na mysli, jestli chápete to, co se tvrdí v tom článku, v tom smyslu, že alfa a beta Centauri patří k sobě. Což si myslím , že autor opravdu hlásá, přestože je to samozřejmě naprostá blbost; autor si plete alfu A a B s alfou a betou a vůbec mu nevadí, že jsou od sebe 350 světelných let. [Upraveno 01.12.2016 NovýJiřík]
 
02.12.2016 - 00:00 - 
Tak ono to je pomotané celkem "dobře"
V tom článku je obrázek, kde je skutečně afa a beta Centauri ( včetně správného poúpisu), a zřejmě i správně zakreslená Proxima. Nehovoří se tam o tom, že by ta Proxima obíhala kolem alfa a beta Cen. V tom šedivé sloupci vlevo je správně popis toho, že Alfa Centauri je dvojhvězdou se složkami A a B, a kolem nich že zřejmě obíhá Proxima- To je také O.K.
Problém je ten druhý odkazovaný obrázek. Tam je levá hvězda označovaná jako alfa Centauri A a ta druhá jako alfa Centauri B . a to je nesmysl. Na té fotce je skutečně část souhvězdí Centaurus ( což se dá zjistit z mapy souhvězdí) a to s hvězdami alfa a beta.
Takže článek je dobře, obrázek z galerie a jeho popis nikoliv.
 
02.12.2016 - 00:44 - 
ehm..
"alfa centauri" už neexistuje..
teda nie žeby zhasla
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/1969804-alfa-centauri-uz-neexistuje-astronomicka-unie-ji-prejmenovala
Alfa Centauri už neexistuje. Astronomická unie ji přejmenovala

takže teraz sa volá "rigil kentaurus"

ibaže teraz neviem.. ako sa vlastne bude volať z dvojhviezdy beta?
 
02.12.2016 - 08:16 - 
To, že jasné hvězdy mají i oficiální jména - a to už mnoho set let ( i tisíce let) a že IAU vydala současně platný seznam , nic nemění na tom, že nejjasnější hvězda v daném souhvězdí je alfa, druhá nejjasnější hvězda beta ...atd. Toto Bayerovo označení hvězd v souhvězdích je pro jasnější viditelné hvězdy asi nejběžnější a nejznámější a nic to nemění na tam, že každá hvězda má i další označení podle systému katalogu ( SAO, Tycho ....)
Tyhle bulvární zprávy je potřeba brát s velkou rezervou
P.S: to alamo :
Pokud má dvojhvězda jméno, tak se používá stejně, jako když ji nazýváme alfa nebo jinak, a složky se označují písmeny A , B A tak souhvězdí Centaurus je dvojhvězdou alfa Centauri, se složkami A a B ( možná je i vícenásobnou hvězdou se složkou C , kterou je Proxima) - viz předešlý příspěvek.
 
02.12.2016 - 10:25 - 
koľko tých katalógov vlastne je? 
02.12.2016 - 10:50 - 
Katalogů jsou stovky, většinou podle zaměření( fotometrické, astrometrické, spektrální, zaměřené na vlastní pohyb, vícenásobné systémy, katalogy podle typu objektů). Takže jednu hvězdu / objekt lze nalézt v mnoha katalozích. Ten systém katalogů je provázaný, takže od obecných katalogů se lze jednoduše dostat ke specializovaným a naopak. 
02.12.2016 - 14:52 - 
Alfa Centauri je pořád alfa Centauri, podle posledních zjištění je to s definitivní platností trojhvězda, tedy alfa A, alfa B a alfa C (Proxima Centauri).
Spíš mě ale zajímá jiná věc. Pro alfu Centauri (společně složky A a B) totiž existují dvě jména, jednak výše zmíněný Rigil Kentaurus, který se ovšem dříve vyskytoval spíše ve verzi Rigil Kent, ale budiž, jenže daleko běžnější jméno bývalo Toliman. Kam zmizelo to?
A jen pro zajímavost, pro betu Centauri existují rovněž dvě jména, Agena a Hadar.
 
02.12.2016 - 15:14 - 
Jinak slavné "dej blbci funkci a vymyslí lejstro" se začíná projevovat už i u IAU. Našel jsem si ten seznam přejmenování a zděsil se.
Alfa And se vždycky jmenovala Sirrah a gama Alamak. Teď je alfa Alpheratz (???) a gama Almach. Beta zůstala beze změny.
Alfa CrB se vždycky jmenovala Gemma, teď je to Alphecca.
Éta Gem bývala Tejat Prior, teď je to Propus.
Zapomeňte na alfa Per Algenib, odteď to bude Mirfak.
Beta Tau už není Nath, nýbrž Elnath.
Dokonce i ve Velkém vozu máme změnu - éta UMa už není Benetnash, ale Alkaid.
A tak by se dalo pokračovat.
To chtějí ti blbouni dokázat, jak jsou důležití?
 
02.12.2016 - 15:43 - 
Nedovedu posoudit, které jméno je běžnější, ale ve většině popolární i odborné astronomické literatury se spíše u hvězd uvádí Bayerovo označení jasných hvězd a jen u opravdu význačných a známých hvězd ( ve známých souhvězdí) se používá i vlastní jméno. Tohle byla jen snaha IAU kodifikovat používaná jména , včetně sjednocení transkripce (mnoho jmen je arabského původu a často je je vidět v různé psané podobě. )
Dovolím si spekulovat, že pro 9 z 10 lidí, zajímající se o astronomii, je třeba jméno Hadar nebo Agena nic neříkající.( na rozdíl od označení beta Cen )
Tady je odkaz na alfa Cen v SIMBAD - astro databázi , včetně základních identifikací a označení v různých katalozích
http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-id?Ident=*+alf+Cen&NbIdent=1
Pro beta Cen je jméno Agena
http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-id?Ident=*+bet+Cen&radius.unit=arcmin&Radius=2
 
02.12.2016 - 16:41 - 
ve většině populární i odborné astronomické literatury se spíše u hvězd uvádí Bayerovo označení jasných hvězd a jen u opravdu význačných a známých hvězd (ve známých souhvězdí) se používá i vlastní jméno. Tohle byla jen snaha IAU kodifikovat používaná jména, včetně sjednocení transkripce (mnoho jmen je arabského původu

S tím označováním je to pravda, v odborné literatuře se dokonce ještě častěji objevují katalogová čísla hvězd (např. Boss General Catalogue). Jenže to nic nemění na faktu, že ty významné hvězdy mají již stovky i tisíce let nějaká jména, a ta jména se obvykle používají i v literatuře. Takže v nějakém románu se, dejme tomu, píše o výpravě, jejímž cílem je Gemma (tedy alfa Coronae Borealis), jenže žádná taková hvězda už vlastně neexistuje? Nepochybně se nám i do astronomie dostává "politická korektnost", poněvadž Gemma určitě není arabského původu, ale Alphecca možná ano.
Bude z toho akorát bordel, jako vždy a všude, když se mění názvy (viz jména ulic, ale třeba i jezer, hor atd.). Kdo např. zná jakési Ukerewe? Já znám Viktoriino jezero. Proč bylo přejmenováno, když dát nějakému zeměpisnému útvaru jméno bylo vždy nezpochybňovaným právem objevitele (v daném případě John Speke)?
 
02.12.2016 - 17:01 - 
Tak "Evropa" převzala původně prakticky celé arabské názvosloví hvězd i arabské číslice, takže to není nějaký současný výmysl zvrácené korektnosti. A pokud bylo potřeba vybrat z několika používaných názvů jeden, neviděl bych nic špatného ani úmyslného vzít ten původní. Zrovna jako u toho Viktorinina jezera - ono tam bylo dávno před tím, než ho "naše " civilizace objevila a mělo svoje místní jméno.  
02.12.2016 - 20:38 - 
Tak "Evropa" převzala původně prakticky celé arabské názvosloví hvězd i arabské číslice, takže to není nějaký současný výmysl zvrácené korektnosti. A pokud bylo potřeba vybrat z několika používaných názvů jeden, neviděl bych nic špatného ani úmyslného vzít ten původní. Zrovna jako u toho Viktorinina jezera - ono tam bylo dávno před tím, než ho "naše " civilizace objevila a mělo svoje místní jméno.

Paráda. Takže pro pořádek, tzv. "arabské" číslice nejsou arabské, nýbrž indické. Indové (tedy Árijci) jsou i tvůrci číslice nula a pozičního zápisu čísel. Západní civilizaci toto vše nezprostředkovali Arabové, nýbrž Peršané (tedy Árijci), konkrétně Al-Chorezmí, autor spisu Algoritmy indických čísel. Co považovat za původní, jestliže tutéž věc různé civilizace paralelně pojmenovaly různě, toť otázka, ale nevidím důvod, proč najednou na Západě po staletí zavedená jména přizpůsobovat Arabům. A co se týče toho objevování, za objevitele aspoň já osobně považuji toho, kdo nejen někam přišel, ale kdo i s tím, co viděl a zažil, seznámil veřejnost. Což v případě největšího afrického jezera byl nepochybně Speke, a ne nějaký divošský kmen, který se u jezera usadil poté, co pobil a sežral kmen, který tam sídlil předtím, a zatímco ti původní usedlíci tomu říkali kdovíjak, ti noví tomu začali říkat Ukerewe. Mimochodem, nepřejmenujeme v rámci politické korektnosti třeba i Afriku? Vždyť ji takto pojmenovali Římané (tedy Árijci), hrůza! Jistě by se našel nějaký domorodý název, co já vím, třeba Bambam-ugh.
 
03.12.2016 - 12:02 - 
Tak "Evropa" převzala původně prakticky celé arabské názvosloví hvězd.

Tak to by mne fakticky zajímalo, kde se tahle legenda vzala. Ve skutečnosti jsou prakticky všechna souhvězdí řeckého nebo římského původu: Velká a Malá medvědice, Cassiopeia, Cefeus, Andromeda, Perseus, Pegas, Drak (strážce zahrady Hesperidek), Herkules, Orel (Diův), Lev (némejský, zabitý Héraklem), Lyra (Orfeova), Panna (Diova dcera Astraia), Beran (zlaté rouno), Kentaurus, Labuť (jedna z Diových podob), Delfín (zachránce Árióna), Blíženci, Orion se svými loveckými psy Malým a Velkým, Eridan, Hydra, Loď Argó (toho času rozdělená na Lodní kýl, Lodní záď a Plachty) atd. Arabského na tom není nic, ale absolutně nic. No a jižní souhvězdí mají pochopitelně "na svědomí" opět Evropané, kteří je pojmenovali při svých objevitelských výpravách.
Co se týče jmen hvězd, některá možná, opravdu jen možná mají arabský původ, ale zdrcující většina hvězd byla opět pojmenována v Řecku. Zde připomínám Hipparchův katalog cca 800 hvězd, sestavený okolo roku 130 př.n.l., tedy nějakých 800 let před tím, než do světových dějin začali zasahovat (dobýváním, drancováním a vražděním) Arabové.
 
03.12.2016 - 13:25 - 
Nepsal jsem o souhvězdích, ale o hvězdách. A nemám ani chuť v téhle diskusi, netýkající se původního problému, tímto stylem pokračovat.
Tady je celý seznam hvězd https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Arabic_star_names#T
A tady seznam všech 1025 arabských
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Arabic_star_names#T
kdo má chuť může se v tom hrabat a spočítat, kolik je kterých

A pro jednoduchost, tady je celý seznam jmen hvězd, včetně jejich původu :
http://www.obliquity.com/skyeye/misc/name.html
 
03.1.2017 - 06:21 - 
Úplné zatmění Slunce 21.8.2017 s průchodem pásu totality severoamerickým kontinentem.

http://www.space.com/35064-get-ready-great-american-total-solar-eclipse.html?utm_source=sp-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20170102-sdc
 
12.1.2017 - 21:44 - 
Docela kvalitní (na Novinky na Seznamu až neuvěřitelně kvalitní) článek:
https://www.novinky.cz/veda-skoly/426298-tajemna-devata-planeta-temer-potvrzena.html
 
12.1.2017 - 23:05 - 
quote:
Docela kvalitní (na Novinky na Seznamu až neuvěřitelně kvalitní) článek:


Až na tvrzení :

– její zdánlivá jasnost na obloze je 22 a lidské oko dokáže v nejlepším případě vidět hvězdu s hodnotou šest. I Hubbleův teleskop by měl problém Devátou planetu najít.
 
13.1.2017 - 01:08 - 
Docela kvalitní (na Novinky na Seznamu až neuvěřitelně kvalitní) článek:


Až na tvrzení :

– její zdánlivá jasnost na obloze je 22 a lidské oko dokáže v nejlepším případě vidět hvězdu s hodnotou šest. I Hubbleův teleskop by měl problém Devátou planetu najít.

No, jak co z toho. Ta šestka u lidského oka je správně, jasnost deváté planety zatím nikdo nezná, no a Hubble by v případě magnitudy 22 měl opravdu dost co dělat, aby "devítku" mezi jinými stejně slabými objekty rozpoznal. Jen díky jejímu vlastnímu pohybu a paralaxe by měl šanci.
 
13.1.2017 - 08:40 - 
Tak proč stavíme tak velké dalekohledy s dosahem ke 30 mag, když nepoznáme objekt 22 mag ? To si snad děláš legraci. V době, kdy každý amatér využívá map a katalogů do zhruba 22 mag, které jsou běžně k dispozici. A samozřejmě, že se takový objekt ukáže díky vlastnímu pohybu a paralaxe - když to dokážeme u ne úplně blízkých hvězd, tak proč ne u tělesa, které je nesrovnatelně blíže než i ty nejbližší hvězdy. Jak jinak bychom ho rozlišili ?
Jediný závažný problém je, že v podstatě nevíme kde hledat - resp. ta oblast, kterou naznačují výpočty je pro velký dalekohled obrovská.
 
13.1.2017 - 17:21 - 
Jediný závažný problém je, že v podstatě nevíme kde hledat - resp. ta oblast, kterou naznačují výpočty je pro velký dalekohled obrovská.

No, vždyť o tom mluvím. Vědět, kam přesně zapíchnout dalekohled, tak ten objekt může být klidně i o několik magnitud slabší. Jenže takhle je to hledání jedné konkrétní jehly v kupě dalších jehel.
 
13.1.2017 - 18:21 - 

No, vždyť o tom mluvím. Vědět, kam přesně zapíchnout dalekohled, tak ten objekt může být klidně i o několik magnitud slabší.


Tohle mi přijde již jen jako okecávání toho, cos před tím tvrdil :

citace :
---------
no a Hubble by v případě magnitudy 22 měl opravdu dost co dělat, aby "devítku" mezi jinými stejně slabými objekty rozpoznal.
---------

Hubble by ji bez problémů rozpoznal ( při jasnosti 20 mag rozlišíme asteroid i malými amatérskými dalekohledy, jejichž sběrná plocha je 150x menší než má Hubble ! ) Paralaxa i vlastní pohyb bude bohatě stačit i v nepříznivé geometrické poloze
 
13.1.2017 - 19:22 - 
Hubble by ji bez problémů rozpoznal ( při jasnosti 20 mag rozlišíme asteroid i malými amatérskými dalekohledy, jejichž sběrná plocha je 150x menší než má Hubble ! ) Paralaxa i vlastní pohyb bude bohatě stačit i v nepříznivé geometrické poloze

Dobře, tak ještě jinak.
Jak velká je plocha, na které se s jistou přijatelnou pravděpodobností nachází planeta 9?
Jak velké je zorné pole Hubbla?
Kolik času by bylo nutné sledovat právě jen to jedno jediné zorné pole, aby se projevila pohybem Země vytvářená paralaxa?
Kolik času by tudíž trvalo prozkoumat celou inkriminovanou plochu?
A teď to nejpodstatnější - kolik stojí hodina provozu Hubbla a kolik dalších úkolů dalekohled má?
Jinak magnituda 20 je (na povrchu Země) dostupná dalekohledu se sběrnou plochou objektivu řádově stotisíckrát větší, než má vstupní pupila lidského oka; nejsem si jistý, zda se dá mluvit o "malém amatérském dalekohledu". Samozřejmě, Hubble je mimo atmosféru, ale ani on není všemocný. [Upraveno 13.1.2017 NovýJiřík]
 
13.1.2017 - 21:17 - 
No, jenže to jsme se dostali úplně někam jinam, než byl původní problém. a kvůli němuž vznikla diskuse.

* zorné pole není potřeba přeci sledovat nepřetržitě - stačí udělat 2 snímky s určitým časovým odstupem+
* nelze porovnávat sběrnou plochu oka a dalekohledu v okamžiku, kdy nepozorujeme oběma vizuálně
* 21 magnituda je v dosahu amatérských dalekohledů o průměru 20 cm spolehlivě a bezproblémově s použitím komerčních amatérských CCD kamer
* týmž dalekohledem lze zachytit za 2s Pluta s jasností cca 14 mag
* a týmž dalekohledem lze bezpečně zachytit pohyb Pluta 2 expozicemi v intervalu 1 hodiny

P.S: jen pro ilustraci jak to vypadá : http://www.astro.cz/images/obrazky/velke/057271.gif
(a 20 cm průměr je dnes v amatérské astronomii opravdu malý dalekohled, kterých počet jen u nás určitě přesahuje číslo 1000)

A pokud je tedy Pluto moc jasný a blízký, tak tady je stejnou technkou momentálně nejvzdálenější asteroid Eris : 95 AU a jasnost 18,7 mag:
http://astrofotky.cz/~MilAN/1444900458.gif

------
Takže problém není v tom, že by planetu Hubble nezachytil ( nedetekoval a nerozlišil díky paralaxe a vlastnímu pohybu) ale v tom, že nevíme, kde je. Respektivě máme spočítané, kde asi je, ale to je tak velká oblast, že to pro hledání příliš neusnadňuje a ve výsledku jsme na tom velmi podobně . [Upraveno 13.1.2017 milantos] [Upraveno 13.1.2017 milantos]
 
19.1.2017 - 23:41 - 
https://www.novinky.cz/veda-skoly/426807-srazka-dvou-hvezd-a-zrozeni-nove-pozemstany-ceka-fascinujici-podivana.html 
22.1.2017 - 13:14 - 
Video z přednášky v AV ČR:

Středa 21. 12. 2016, 17:00 hodin

Mgr. Vítězslav Škorpík (Matematiko-fyzikální fakulta UK Praha):

Gravitační vlny - Co nás čeká?


 
26.1.2017 - 06:15 - 
Navštivte Pluto! Nové video simuluje přistání na trpasličí planetě.

http://www.space.com/35428-land-on-pluto-color-video.html?utm_source=sp-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20170125-sdc
 
29.1.2017 - 06:41 - 
Diskuze nad aktuálními výzkumy a událostmi ve vesmíru. Co nového hýbe světem astronomie? Hosty pořadu jsou: RNDr. Jiří Grygar, astrofyzik, prof. Petr Kulhánek, matematický fyzik a prof. Zdeněk Stuchlík, teoretický fyzik

http://www.tvnoe.cz/video/11926 [Upraveno 29.1.2017 dodge]
 
02.2.2017 - 09:01 - 
Jaké je počasí na Marsu?


Tento obrázek znázorňuje možné způsoby jak se metan mohl dostat do atmosféry Marsu a také jak z něj mohl zmizet

http://www.universetoday.com/14941/mars-weather/
 
<<  1    2    3    4    5    6    7  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.205477 vteřiny.