Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  5    6    7    8    9  >>
Téma: Exobiologie - život ve vesmíru
03.11.2013 - 08:57 - 
pani, ale tu vobec nejde o to ci sa na zem mohli dostat bakterie na meteoritoch (podla mna mohli). Ide o to ze medzi "mohli" a "pochadzame z marsu" je este vela vedeckej roboty a dokazovania. Pani pisalkovia z novinky.cz si to troska skratili a rovno nas vyhlasili za martanov, a tento pseudovedecky zaver este napchali to ust ruskym vedcom, ktori nic take nepovedali. 
03.11.2013 - 18:14 - 
quote:
pani, ale tu vobec nejde o to ci sa na zem mohli dostat bakterie na meteoritoch (podla mna mohli). Ide o to ze medzi "mohli" a "pochadzame z marsu" je este vela vedeckej roboty a dokazovania. Pani pisalkovia z novinky.cz si to troska skratili a rovno nas vyhlasili za martanov, a tento pseudovedecky zaver este napchali to ust ruskym vedcom, ktori nic take nepovedali.


Ta moje reakce byla hlavně na Davida - prostě ani ta druhá kosmická rychlost meteoritu a jeho rozpadávání nemusela být překážkou.
Stejně jako v případě srážky třeba komety s jiným tělesem - třeba planetkou - i v případě vyvržení kamenů z Marsu při srážce nebude vyvržen jeden, ale hned celý mrak kamenů a ten se zamíří na všechny strany - jeden nebo několik dalších i směrem k Zemi například.
Stejné je to i u rozmnožování rostlin - ty vyprodukují taky velké množství semen, které například vítr náhodně roznese po krajině.

To že je skutečně přímo z Marsu či odkudkoliv z vesmíru je samozřejmě ještě na dokazování - je to skutečně jen potvrzení, že tato možnost musí být prostě reálně brána do úvahy.

 
03.11.2013 - 21:00 - 
K teorii, že život prišiel z Marsu len jednu vec:
V čom by mal/mohol byť Mars pre vznik života lepší/vhodnejší ako Zem?
 
03.11.2013 - 21:52 - 
Jenomže " cestování" vesmírem rychlostí kolem 10 km/s je velice pomalé, jedná se o statisíce, či miliony let. Takže zbývá k panspermii jen naše Sluneční soustava a v ní jedině Země má po miliony let prostředí vhodné k životu a nejen k životu, ale zejména ke vzniku života . Jak se zdá i Mars, kde se dokonce v posledních stoletích předpokládala i civilizace , je dokonale sterilní. Hledat tam život je stejně zbytečné jako kdyby Antarktida byla náhorní plošinou s výškou 30 km /slovy : Třicet km / nad mořem.
Stejně absurdní je nápad, že by život přinesly komety, odkud - snad ne z Oortova oblaku, kde je teplota blízká absolutní nule ?
 
03.11.2013 - 23:06 - 
K Marsu a jeho podmníkách se vyjádřovat nebudu příliš neboť se zde o tom již dost diskutovalo - pouze přítomnost života v minulosti tam rozhodně není tak vyloučená z toho co o něm vím.

A o té nemožnosti cestovaní bakterií zmažených v meteriotu lze opět diskutovat a to tak zdali zamraženou bakterii o teplotě minimálně kapalného dusíku opravdu nelze těch 10 000 let takto bezpečně uchovat - opět stačí jen některé nejodolnější kmeny bakterií pro to potecionální cestování. Bakterie včetně sperminí se v kapalném dusíku uchovávají naprosto běžně je otázka pouze najak dlouho to maximálně lze - nepodařilo se zatím pouze bez následků zmrazit a uchovat celý organismus - třeba laboratorní myš.

A navíc ten meteorit či podobný objekt nejspíš bude cestovat o něco větší rychlostí než 10 km/s - pro únik pryč ze Sluneční soustavy je to minimálně 3 kosmická rychlost a u jiných hvězd tomu tak klidně může být obdobně.
 
03.11.2013 - 23:07 - 
Davide všechno co tady zase vytahuješ (OT) už jsme řešili v samostatném tématu - http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&fid=3&tid=1456&start=60&page=3

Mod: Přesunul jsem odpovídající příspěvky z "Fobos Grunt" do správnějšího tématu "Exobiologie". A.H.
 
04.11.2013 - 08:03 - 
Prošel jsem celé vlákno, ale konečnou odpověď jsem nějak nenašel, je tedy panspermie reálná a/ ve Sluneční soustavě b/ mezi hvězdami c/ mezi Galaxiemi d/ mezi Vesmíry ?
Já osobně jsem skeptik s panem Grygarem, jehož článek je někde na vlákně citován.
 
04.11.2013 - 09:55 - 
quote:
Prošel jsem celé vlákno, ale konečnou odpověď jsem nějak nenašel, je tedy panspermie reálná a/ ve Sluneční soustavě b/ mezi hvězdami c/ mezi Galaxiemi d/ mezi Vesmíry ?
Já osobně jsem skeptik s panem Grygarem, jehož článek je někde na vlákně citován.


A co tohle?

01.6.2012 - 11:08 - Machi
quote:

Asi by bylo lepší si přečíst originál - http://arxiv.org/abs/0809.0378, který se týká přenosu mezi jednotlivými hvězdnými systémy. Dříve autoři potvrdili, že v rámci Sluneční soustavy je přenos možný - http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0019103599963170. V novějším článku nevylučují přenos mezi blízkými systémy (ve hvězdokupách).


Možná bych doplnil, že v článku je také jako možný uveden přenos v počátcích Sluneční soustavy, za předpokladu, že ostatní hvězdy mateřské mlhoviny byly stále dostatečně blízko.
 
22.11.2013 - 10:34 - 
nasa zistila: "čím sterilnejšiu a čistejčiu miestnosť, na zemi postavíte, tým odolnejšie baktérie nájdede"
http://technet.idnes.cz/nasa-mikroby-c93-/tec_vesmir.aspx?c=A131114_142859_tec_vesmir_nyv
 
02.2.2017 - 13:17 - 
Jan Dusatko
quote:
Přemýšlel jsem nad tím, jak definovat život a co mohou být jeho projevy. Už k tomu psal dost Alchymista, přesto tuto otazku pokládám znovu. Rád bych znal váš názor.

1) Je živá buňka? Má pevné ohraničení tvaru (co je buňka a co není), spotřebovává zdroje z okolí (metabolizuje), díky dostatečnému příjmu potravy a energie se následně dělí - tedy vytváří další generace. Jedná se tedy o homeostatický automat.
2) Je živá chemická reakce, která má pevné ohraničení tvaru, spotřebovává zdroje z okolí, díky dostatečném příjmu potravy a energie se následně dělí - tedy vytváří další generace? Narážím zde na již zmiňované Bělousovovy-Žabotinského reakce. Tedy konkrétně některé z nich, které na pohled "simulují" život. Jedná se tedy o homeostatický automat.
3) Je živý hypotetický nanobot nebo lépe např. diskutované ISRU, fungující jako von-Neumanuv stroj? Tedy, spotřebovává zdroje z okolí ("metabolizuje"?), díky dostatečnému příjmu potravy a energie následně vytvoří svoji kopie - tedy vytváří další generace. Jedná se tedy o homeostatický automat.
4) Je živý parazit? Je spousta, vysoce specializovaných parazitů, například již zmiňované viry, které bez "prostředníka" nepřežijí. Zde mi definice homeostatického automatu překáží, ale jsou některí vícebuněční parazité, kterí tuto definici splňují.
5) Je živý nádor? Jeho buňky pracují v optimálním režimu pro život. Každá buňka se chová tak jak je potřeba, některé nádory (viz. konkrétně nádory ohrožující Tasmánského čerta) se chovají přesně jako homestatický automat, včetně tvorby dalších generací. Obdobné vlastnosti je možné přisuzovat i metastázujícím nádorům.

quote:
1) Jsou známé způsoby, jak ve vhodných podmínkách vyrobit potrebné aminokyseliny, proteiny, dokonce i enzymy.
2) Předpokládá se (není to prokázáno), jak vznikly ohranicené útvary, předchůdci buněk. V této oblasti je výzkum omezený hlavně nedostatkem zájmu. Stejně tak mohou vznikat obrovské virové komplexy, schopné samostatných aktivit.
3) Vznik buněk je "popsaný" a částečně odzkoušený. Dodnes existují některé mechanismy, které umožňují spojovat tyto "protobuňky" (neznám jejich správný název), kdy dochází ke jejich následné specializaci.
4) Až když máme buňky, je možné vytvářet parazity ve formě virů a mnohobuněčné. Postupy spojování buněk je možné pozorovat i dnes.

Problém není jak vytvořit v původní "polévce" jednotlivé součástky. Nejčastěji se uvádí schopnost tukových kapiček vázat aminokyseliny, proteiny a enzymy. Pro ty je taková kapička ráj, jsou zde stabilizovány. Bohužel neproběhl žádný pokus, který by to potvrdil. Navíc, budu parafrázovat jedno přirovnání. Je to jako hrkat pytlem součástek a doufat v poskládání funkčních hodinek. Ale konec konců, hrkání probíhalo po téměř celém světě, v různorodých podmínkách. A trvalo přibližně miliardu let .... tak proč ne? Jednou se to podařit musí. Naše nejdelší pokusy na toto téma trvaly několik týdnů.

vždy sme tu uvažovali nad otázkou "ako vznikol prvotný replikátor?"
čosi ako "Adam", nejaký "jediný dokonalý" "strojček" komplexná biochemická makromelekula schopná postaviť svoju kópiu

prečítal som si tento článok
http://www.adhara.sk/?page_id=1796
a nejak ma napadla možnosť, že náhle náhodné "samozmontovanie" sa "jediného dokonalého Adama" by mohlo mať určitú alternatívu, vo vzniku komplexu spolupracujúcich jednoduchších "súčiastok"
napríklad takto
celý „komplex“ na vzájom zdanlivo nezávislých jednotiek, samostatne ale omnoho oveľa jednoduchších než „jediný dokonalý Adam“, s ktorých každá tvorila svoju časť prvotného metabolizmu?
„replikátor jednotka a“ metabolizuje vstupný materiál, vzniká „odpadný produkt“, ten metabolizuje zase „jednotka b“ za vzniku iného „produktu“, ktorý zase používa „jednotka c“ ktorej výstup potrebuje na začiatku „jednotka a“

"život" sa dá charakterizovať aj ako "metabolizmus"
ako jednotlivci by tie náhodné vznikajúce súčiastky nemali žiadny význam, nedokázali by fungovať samostatne, ale v "globálnom" meradle by spolu tvoril "prvotný metabolizmus", možno aj rozptýlené vo veľkom priestore [Upraveno 03.2.2017 alamo]
 
04.2.2017 - 18:55 - 
Připomínám, že Tomáš je členem Kosmo Klubu a docela častým přednášejícím na Kosmoschůzkách.

http://avokadointerview.cz/pozemsky-zivot-musime-chapat-ve-vesmirnem-kontextu-tvrdi-popularizator-astrobiologie/
 
18.8.2017 - 10:23 - 
Přemýšlel jsem chvíli kam to dát. Tak asi sem.

Šéfka SOSA Mgr. Michaela Musilová Ph.D. bude vyučovat astrobiologii na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU.

https://www.facebook.com/ustavUTFA/posts/1917468461600328
 
11.11.2017 - 05:10 - 
Podľa výskumu vedcov z Oxfordu by mimozemšťanov mali utvárať tie isté evolučné procesy ako ľudí.

https://www.cambridge.org/core/journals/international-journal-of-astrobiology/article/darwins-aliens/89B3E0F2165EB8D63A7C5EAA7D9702D3/core-reader

https://www.zive.sk/clanok/128542/pokial-mimozemstania-existuju-utvarali-ich-tie-iste-evolucne-procesy-ako-ludi-tvrdia-vedci-z-oxfordu/

Mimozemský život sa podľa neho bude vyvíjať prirodzeným výberom. „Z teórie prírodného výberu vyplýva, že mimozemský život počas evolúcie zrejme absolvuje veľké prechody,“ píše s kolegami.

„Predpovedáme, že tak ako ľudia, budú tvorení hierarchickým usporiadaním entít, ktorých spoluprácou vzniká daný mimozemský jedinec,“ hovorí Levin. Teda prinajmenšom v tomto ohľade budú zodpovedať životu, ktorý poznáme na Zemi.
 
17.4.2018 - 02:13 - 
Zajímavý text o důvodu, proč nemůžeme najít mimozemšťana.
Lehce jsme se toho dotkli na astrobiologické debatě na Yuri's night. Jak vlastně vypadá mimozemský život? Na co se máme dívat?


https://www.sciencealert.com/invisible-gorilla-simons-chabris-inattentional-blindness-alien-signals-astronomy-space
 
21.4.2018 - 16:48 - 
Umělá inteligence jako pomocník při hledání mimozemského života.

http://astrobiology.com/2018/04/artificial-intelligence-helps-predict-the-likelihood-of-extraterrestrial-life.html
 
23.4.2018 - 14:20 - 
Kolik paliva by potřebovala raketa na superzemi, aby emzáci provedli misi jako bylo Apollo?
400 000 tun. To by byl drobeček...

https://www.space.com/40375-super-earth-exoplanets-hard-aliens-launch.html
 
23.4.2018 - 15:57 - 
Otázky by mohli znieť aj inak: Môže tam vzniknúť lietajúce zviera? Je možné na superzemi lietať? Ako tam funguje padák? 
23.4.2018 - 20:33 - 
quote:
Otázky by mohli znieť aj inak: Môže tam vzniknúť lietajúce zviera? Je možné na superzemi lietať? Ako tam funguje padák?

Odpověď na všechny otázky zní ano, je to možné, závisí to na hustotě atmosféry. Na rozdíl od kosmonautiky, kde se jedná o vertikální vyzvednutí tělesa z gravitační studny, pohyb v atmosféře závisí na vztlaku vytvářeném dopředným pohybem.
 
18.5.2018 - 13:25 - 
8M$ na výzkum života ve vesmíru.

https://www.nasa.gov/press-release/nasa-awards-grants-for-research-into-life-in-universe
 
15.6.2018 - 16:33 - 
Poněkud větší možnosti pro fotosyntézu. Tedy i pro život.


https://www.sciencealert.com/new-chlorophyll-role-photosynthesis-converts-near-infrared-cyanobacteria
 
08.3.2019 - 09:34 - 
Planety v obyvatelných zónách se životem bychom měli hledat nejlépe u hvězd třídy K.

http://astrobiology.com/2019/03/goldilocks-stars-may-be-just-right-for-finding-habitable-worlds.html
 
08.3.2019 - 11:35 - 
Teda pri červených trpaslíkoch... známych častými a silnými erupciami - celkom bežne triedy X100 a vyššie, s mohutnými CME...
 
08.3.2019 - 11:45 - 
quote:
Teda pri červených trpaslíkoch... známych častými a silnými erupciami - celkom bežne triedy X100 a vyššie, s mohutnými CME...



To jsou M.

https://en.wikipedia.org/wiki/Stellar_classification#Class_K
 
08.3.2019 - 12:25 - 
Oblasť výrazných eruptívnych prejavov by mala začínať pod 2/3-3/4 slnečnej hmotnosti, tj. asi v polovici rozmedzia hmotností triedy K (tá je tuším 0,4 (alebo 0,5) až 0,8 hmotnosti Slnka.

----------------------------------------------------------------------
Vrátil by som sa k staršiemu príspevku
quote:
Poněkud větší možnosti pro fotosyntézu. Tedy i pro život.
a pridal by som takýto graf (z wiki):

Ukazuje dve dôležité veci pre využiteľnosť biologických molekúl pre získavanie energie zo žiarenia:
1) spektrum hviezdy "nad atmosférou"
2) spektrálnu priepustnosť atmosféry, ktorá sa bude meniť v čase aj vplyvom života z bezkyslíkatej s prevahou metanu, vodíku, CO2 a vodnej pary na kyslíkatú s prevahou dusíku a kyslíku (v prípade života pozemského typu)

Graf ukazuje, že na planéte Zem s jej aktuálnou atmosférou a už vyvinutou ozonovou vrstvou má zmysel vytvárať varianty molekúl podobných chlorofylu, ktoré dokážu zužitkovať žiarenie s vlnovými dĺžkami od cca 350-400nm do cca 1300nm - kratšie vlnové dĺžky neprejdú atmosférou, dlhšie už nemajú dostatočnú intenzitu a "energetický obsah".

Pre cudzie hviezdy môže byť dosť odlišné spektrum, ale priehľadnosť atmosfery bude závislá na zložení. Takže miestne varianty molekúl funkčne podobných chlorofylu sa perfektne prispôsobia energeticky najvýhodnejšej oblasti dostupného žiarenia.
 
11.3.2019 - 12:27 - 
Spektrální intenzity záření hvězd jdou odhadnout ze záření absolutně černého tělesa.

 
11.3.2019 - 13:16 - 
Viz strana 7.

https://www.ast.cam.ac.uk/~pettini/STARS/Lecture03.pdf
 
11.3.2019 - 13:19 - 
To je asi výmluvnější. K se od našeho G moc neliší...

 
11.3.2019 - 15:13 - 
quote:
Viz strana 7.

https://www.ast.cam.ac.uk/~pettini/STARS/Lecture03.pdf


Ta spektra, co jsi sem dal, ukazují relativní intenzitu. Takhle hodně posunuté to vychází i ze záření absolutně černého tělesa. Jenže to není ten graf, co jsem sem dával. Ten ukazuje spektrální intenzity záření v různých vzdálenostech od hvězdy, aby vzdálenost D pro daný typ hvězdy ležela v zóně života. Pro Proximu je ta vzdálenost 0,033 až 0,064 AU, pro Sírius 2,7-5,8 AU.

http://www.solstation.com/stars.htm#sthash.8KDtw71y.dpbs

Já tu vzdálenost zvolil tak, aby celková intenzita záření od hvězdy byla 1360 W/m^2, jako u našeho Slunce. Pro Proximu ta vzdálenost leží zhruba uprostřed zóny života, pro Sírius u jeho vnějšího okraje. To je ta vzdálenost D uvedená v grafu. [upraveno 11.3.2019 19:03]
 
11.3.2019 - 15:36 - 
Jinak teď koukám, že ten graf, co se dával Alchymista, mají na Wiki špatně. Na té svislé ose nemají být kW, ale W. 
16.4.2019 - 23:47 - 
Život by mohl být a vyvíjet se i u nejbližších exoplanet. Jen tam doletět...

http://astrobiology.com/2019/04/life-could-be-evolving-right-now-on-nearest-exoplanets.html
 
<<  5    6    7    8    9  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.219975 vteřiny.