| 16.3.2012 - 14:40 - David | |
|
| Když se pouštějí do spolupráce na evropské sondě EXM, tak si FG-2 nebude ? |
|
citace:
citace:
Je tu někde smajlík pro pocit totálního zmaru? 
Ved sme to tu pisali.
"Kdo chce moc, nema nic"
"Vytried priority a potom sa nad tym zamysli znova."
Rusi vedia, co su priority... i ked zial pre fanusikov
Pokud se Vovka udrzi u moci, tak na kosmonautiku sezene penize.
Navic pro sehnani financovani lze spolupracovat s ESA/JAXA/Indii atd..
S EU se da udelat vicero projektu. Nektere v ramci ESA, nektere v ramci regionalnich kosmickych agentur. Britove, Taliani a Nemci delaj kolikrat veci zvlast od ESA s ostatnima agenturama ve svete.
U toho pravidla "Kdo chce moc, nema nic" bych to tak cerne nevidel.
Jen doufejme, ze se s FG poucili. A nebudou to delat horkou jehlou.
Idealni kdyz pouziji dva pocitace, ten originalni aby nechali pro modifikovanej Fregat s kterym jim to lita temer 100% a druhej pro ostatni palubni zalezitosti.
A hlavne, oboustranej vsesmerovej nizkobitovej telco system v S pasmu by jim docela bodl u vsech projektu.
Pripadne kdyz by si zajistili smlouvu u ESA-DSN atd..
|
| 16.3.2012 - 21:03 - Jaro. | |
|
| Podľa http://ria.ru/science/20120316/596895270.html a http://lenta.ru/news/2012/03/16/solar/ sa Roscosmos ohradil, že misie nezrušil, len posunul ich realizáciu na neskoršie obdobie. Navyše sa ohradili, že v FKP 2006-2015 je stále dostatok zaujímavých misií pokrývajucich mnoho oblastí. |
| 16.3.2012 - 21:45 - Machi | |
|
| To už zní lépe. Pokud by mise byly "jen" odloženy, třeba z důvodu snahy o vychytání much, pak by se zřejmě nikdo "nezlobil". |
|
citace:
...A hlavne, oboustranej vsesmerovej nizkobitovej telco system v S pasmu by jim docela bodl u vsech projektu.
1/ Co to obnasa a jaku by si si k tomu predstavoval specifikaciu?
2/ Jaky sposob povazujes za najjednoduchsi, a sucasne blbuvzdorny a nenarocny na hmotnost pre online video?
( Ako neradiovec mam o tom len "hrubu" predstavu ) |
| 21.3.2012 - 18:34 - Jaro. | |
|
http://www.militarynews.ru/excl.asp?ex=122
Rozhovor s riaditeľom NPO Lavočkina Viktorom Chartovom o budúcnosti spoločnosti i v súvislosti s F-G. |
|
| A co krátké shrnutí obsahu v češtině pro většinu neznalou bukviček, nebude? Samotný odkaz je pro většinu návštěvníků nanic. |
| 22.3.2012 - 06:59 - Janeka | |
|
Keď ste tak mladý, že ste ruštinu nemali na škole, použite google translator alebo niečo podobné. Keď ste starší, bukvičky poznáte už od piatej triedy. A nezaprasujte to tu offtopic poznámkami. Prosím moderátora o vymazanie môjho aj predchádzajúceho príspevku.
Howght |
|
http://technet.idnes.cz/kosmonautika-v-rusku-laka-stale-mene-lidi-f15-/tec_vesmir.aspx?c=A120322_111706_tec_vesmir_jnd
Smutné. |
|
| To je dusledek bananove republiky, jakou je Rusko. Nejasne cile, rozpolcene vedeni, maly rozpocet. Politika pana Putina a spol. Misto znovuvyzbrojovani Ruska by meli penize investovat do kosmonautiky. Rozhodne by jim to prineslo vetsi respekt ostatnich statu a prosperitu. Ted jediny co delaji, ze rozprodavaji svoje know-how svetu. Je mi to lito. |
| 22.3.2012 - 13:12 - Čtenář | |
|
citace:
Misto znovuvyzbrojovani Ruska by meli penize investovat do kosmonautiky. Rozhodne by jim to prineslo vetsi respekt ostatnich statu a prosperitu. Ted jediny co delaji, ze rozprodavaji svoje know-how svetu. Je mi to lito.
Svatá prostoto.
Víte, jak to říkají Izraelci o Arabech?
Nemusí nás mít rádi, ale hlavně že se nás bojí.
Totéž dobře ví každý zodpovědný představitel tak rozlehlé a na zdroje bohaté země, jakou je Rusko. Skutečný respekt a uznání mezi zeměmi nepramení z idealismu (to možná u dalajlámy), ale především z vojenské moci. Vše ostatní je jen okecávání a kouřová clona.
Kosmonautika, zejména pilotovaná, se přes všechna zbožná přání fanoušků, musí smířit s tím, že je a bude hýčkaným luxusem, nadstavbou nad rentabilními, ekonomicky a mocensky jasně vyčíslitelnými a zúročitelnými aktivitami. |
|
| Kruté, ale pravdivé. |
|
citace:
http://www.militarynews.ru/excl.asp?ex=122
Rozhovor s riaditeľom NPO Lavočkina Viktorom Chartovom o budúcnosti spoločnosti i v súvislosti s F-G.
Pochopil som spravne, ze amici mali teraz podobny problem ako F-G, akurat, ze vzhladom na pouzitie silnejsej rakety ich to postihlo az na ceste k Marsu? T.j. ze nastastie mali vhodnejsie podmienky na opravu? |
|
Quote: Pochopil som spravne, ze amici mali teraz podobny problem ako F-G, akurat, ze vzhladom na pouzitie silnejsej rakety ich to postihlo az na ceste k Marsu? T.j. ze nastastie mali vhodnejsie podmienky na opravu?
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Stručný obsah odpovědí Generálního ředitele NPO Lavočkina jen v části týkající se F-G:
Závěr vyšetřující komise F-G byl, že s největší pravděpodobností došlo vlivem dopadu těžké el. nabité kosmické částice, která způsobila restartování dvou počítačů, čímž byl vymazán program letu. F-G se v prvních 20 dnech choval celkem normálně - udržoval orientaci na slunce a čekal na povel, co má dělat. Avšak zcela nový způsob radiového spojení fungující jen na větší vzdálenost od Země nedovolil poslat znovu program letu na LEO. Celkově použití mnoha zcela nových systémů dalo předpoklady fatálního konce.
Podobně tomu bylo se systémem vyvedení sondy na dráhu k Marsu. Především pro počáteční impulsy k přechodu na dráhu k Marsu měly být použity osvědčené způsoby, to je vyvedení na dráhu k Marsu pomocí rakety Proton s jeho osvědčeným vrchním blokem. Teprve pak měla být zapojena sonda F-G a odladilo by se radiové spojení s ní. Bohužel váhové omezení dané raketou Zenit způsobilo, že sám F-G se musel ještě na LEO orientovat na hvězdy a zapnout svůj vlastní motor pro start na dráhu k Marsu. Kdyby k vymazání programu došlo v druhé fázi letu, nic strašného by se nestalo (Pozn.: bylo by navázáno spojení a nahrán znovu program).
Také u americké sondy nyní letící k Marsu se třetí den letu restartoval počítač při práci s přístrojem orientace na hvězdy, přičemž tento jev se objevil přibližně ve stejném místě jako u F-G. Rozdíl je, že sonda byla již na cestě k Marsu a nebylo žádné úzké časové vymezení pro spojení, neboť sonda neobíhala kolem Země jako F-G. To umožnilo znovu předat do počítače program letu.
Celkově drama s F-G posloužila jako katalyzátor pro zvýšení úsilí k zvýšení efektivity a kvality v oblasti struktury řízení, křížových kontrol, změny palubního software a dalších technických otázek.
|
|
citace:
citace:
...A hlavne, oboustranej vsesmerovej nizkobitovej telco system v S pasmu by jim docela bodl u vsech projektu.
1/ Co to obnasa a jaku by si si k tomu predstavoval specifikaciu?
2/ Jaky sposob povazujes za najjednoduchsi, a sucasne blbuvzdorny a nenarocny na hmotnost pre online video?
( Ako neradiovec mam o tom len "hrubu" predstavu )
1)
Nekolik planarnich sektorovek kolem celeho telesa ob bod.
Cili antenky tvaru a podoby tistaku 15x15x0.2cm pro S pasmo umistene tak, aby napriklad 4 mista kolem dokola okolo kruhoveho pudorysu kosmickeho telesa + jedna antena "vpredu" a druha antena "vzadu" zajistili 100% zajisteni signalu ze Zeme/na Zem.
Pochopitelne tyto anteny nejsou extra ziskove (tak do 8-13dBi, ale s velkou sirkou vyzarovani do V/H smeru s minimalnim vyzarovacim uhlem 50-60st od jedne anteny, pricemz je jasne, ze se radiovej system musi pocitat jako celek), ale tim, ze zari / prijimaj do kazdeho smeru je zajisten prijem "veliciho" signalu ze Zeme i v pripade, kdy dojde ke ztrate orientace sondy a i tehdy kdyz se ruzne nataci v ruznych osach.
Na toto je S pasmo vhodne, jeste vhodnejsi by bylo L pasmo, ale neni tam dostatek kapacity-volneho mista a navic pro tento typ sond je v ITU tabulce vyhrazeno jen S pasmo.
Samozrejme kdyz je teleso dal od Zeme, tak se system prepne do vyssiho pasma (X, Ka) do paraboly, ktera je na V/H rotatoru, ktery je nezavysli od natoceni samotneho telesa. U nekterych sond vsak X/Ka parabola neni na plnem V/H rotatoru, ale jen na castecnem s rozsahem do 10st a tak se k Zemi musi natacet setrvacnikama cela sonda.
Co se tyce sady planarnich anten v S pasmu u telesa leticiho k Marsu, tak se tyto anteny muzou s vyhodou vyuzit pro komunikaci povrch-orbita s povrchovycm landerem/roverem. I kdyz nemaji vysoky zisk, tak i pres to jejich nizky az stredni zisk bohate s rezervou staci na komunikaci do cca 8000-20000km od povrchu v S pasmu pri uzkopasmove modulaci typu xPSK do sirky VF pasma 10-40kHz pri 5-15W PA do anten.
Napriklad ISS modul Columbus ma po obvodu polske multipasmove (UHF/L/S) HAM anteny, ktere se daji pouzit i na profi kmitoctech.
Jsou rozmistneny tak, ze po obvodu jsou 4ks po 90st, takze i kdyz by se ISS stocila jakkoliv, tak je stale zjistena radiokomunikace pres tyto anteny. Jelikoz jsou to HAM anteny, tak jsou oznaceny jako ARISS.
V soucasnosti jsou zapojeny do prepinaciho multiplexoru a do Kenwood TRX pro HAM prevadec 2m dw/23cm up (Downlink 145.800/Uplink 1269.650
). Bohuzel, dodnes se tento prevadec nepodarilo zprovoznit. Takze system bezi zatim jen na 70cm a 2m pasmu.
HAM anteny na Columbusu.
http://www.ariss-eu.org/Wroclaw.zip
http://www.ariss-eu.org/New_antennas.zip
http://www.ariss-eu.org/ARISS_41_Front.JPG
http://www.ariss-eu.org/ARISS_41_Back.JPG
http://www.ariss-eu.org/ARISS_43_Front.JPG
Dvojice anten je videt vpravo (anteny jsou nainstalovany po dvojici), dalsi jsou o 90st okolo valcoviteho telesa. Jsou namontovany vpravo mimo obrazek, cili nejsou nainstalovany v jedne obvodove linii.
http://www.ariss-eu.org/Columbus_in_Space.jpg
http://www.ariss-eu.org/ARISS_Antennas_Installation.MOV
http://www.ariss-eu.org/ARISS_Antennas_Inspection.MOV
http://www.issfanclub.com/frequencies
http://www.amsat.org/amsat-new/ariss/#freqs
http://www.youtube.com/watch?v=-Yefb2XeH1Q
http://www.youtube.com/watch?v=vWN92M1fuss
http://www.youtube.com/watch?v=pDzvZHUM2_w
2)
Nerozumim otazce, upresni svuj dotaz.
|
|
citace:
...upresni svuj dotaz.
Na trhu existuju rozne prenosy videa. Dokonca umoznujuce riadenie letu modelu lietadla z pohladu z kokpitu. dosah byva okolo 2km.
Neviem ako presne byva rieseny priamy prenos z telesa rakety, pri prenosoch, pri startoch Falconov a NASA startov.
Existuje viac systemov vhodnych pre rakety?
Je tento system spolahlivy?
Ktory zo spolahlivych systemov ma najmensie hmotnostne naroky?
Resp. ake riesenie by si odporucil pre cubesat?
Edit
PS. dik za odkazy. Najviac ma zaujal v prvom odkaze report2 s vyzarovacim diagramom (Fig. 3.13. Measured radiation pattern in the diagonal cut-plane of the 2400 MHz CP antenna model shown in Fig. 3.3 and placed in a center of a 350x350 mm ground plate. )
[Editoval 23.3.2012 martinjediny] [Editoval 23.3.2012 martinjediny] |
| 29.3.2012 - 22:03 - Jaro. | |
|
Luč-4 na platforme Express-2000 sa stavať nebude, Roskozmos si zaprial urýchliť rozvrhnutie siete. Bude Luč-5V na rovnakej platforme Express-1000 ako jeho predchodcovia Luč-5A i Luč-5B.
http://www.npopm.ru/images/File/newspaper/2012/297.pdf
|
|
pri prilezitosti dnesneho posledneho startu Protonu-K, vysiel na NSF pekny clanok o historii protonov:
http://www.nasaspaceflight.com/2012/03/russian-proton-k-rocket-launch-us-kmo/ ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
Včera v 09:49 Moskevského času z Baikonuru zvlétl Proton-K/Block DM-2 s nákladem vojenského satelitu Kosmos-2479 (Oko) - Satelit typu Oko je urcen k včasnému varovaní před raketovým utokem.
Jedná se letos již o třetí start Protonu, v Dubnu je plánován start Proton-M/Briz-M s dvojcí satelitu YahSat 1B. |
| 01.4.2012 - 21:51 - Jaro. | |
|
Anatoly Zak píše o problémoch s hviezdnymi snímačmi Luč-5A:
http://www.russianspaceweb.com/luch5a.html#mission |
| 04.4.2012 - 19:40 - Jaro. | |
|
Rozhovor s riaditeľom Chruničeva:
http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=2402 |
|
http://www.space-travel.com/reports/Plutonium_to_Pluto_Russian_nuclear_space_travel_breakthrough_999.html
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Stručně: Rusové od r. 2010 pracují na nukleárním pohonu s výkonem 100-150 KW. První operační testy začnou v r. 2014, systém by měl být kompletně smontován do r. 2017 , ale příslušné vesmírné plavidlo nebude hotové dříve než v r. 2025. Projekt vychází ze starších prací z 60-tých let a je zahrnut v strategii RSFA do r. 2030.
|
|
| 150kW? Ze se s tim vubec delaj. Dyt i rd-0410 mel 20MW. 150kW pohon je dobrej tak pro orbitelni manevry male lodi. |
| 05.4.2012 - 08:55 - Jaro. | |
|
Projekt bol schválený v roku 2009 ako inovačný projekt Komisie pri prezidentovi RF pre modernizáciu i i technologické rozvitie ekonomiky Ruska. Konkrétne parametre i financovanie časti, za ktorú je zodpovedný Roskozmos je možné vidieť v konkurznej dokumentácii:
http://www.roscosmos.ru/main.php?id=15&did=1439
Patričné vlákno na Novostiach:
http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/phpBB2/viewtopic.php?t=11908&postdays=0&postorder=asc&start=0 |
|
| Super. Konecne krok spravnym smerem. Hlavne, aby pohon poradne odzkouseli. S tim byli rusove vzdy na stiru. Pro zacatek nasadit na sondu, poslat k Venusi nebo Marsu, zkouset restarty, manevry, zmeny smeru atd. 150kW pro zacatek staci. V druhe generaci pak muze byt radove vykonnejsi. |
|
citace:
citace:
...upresni svuj dotaz.
Na trhu existuju rozne prenosy videa. Dokonca umoznujuce riadenie letu modelu lietadla z pohladu z kokpitu. dosah byva okolo 2km.
Neviem ako presne byva rieseny priamy prenos z telesa rakety, pri prenosoch, pri startoch Falconov a NASA startov.
Existuje viac systemov vhodnych pre rakety?
Je tento system spolahlivy?
Ktory zo spolahlivych systemov ma najmensie hmotnostne naroky?
Resp. ake riesenie by si odporucil pre cubesat?
Edit
PS. dik za odkazy. Najviac ma zaujal v prvom odkaze report2 s vyzarovacim diagramom (Fig. 3.13. Measured radiation pattern in the diagonal cut-plane of the 2400 MHz CP antenna model shown in Fig. 3.3 and placed in a center of a 350x350 mm ground plate. )
[Editoval 23.3.2012 martinjediny] [Editoval 23.3.2012 martinjediny]
Ano, na trhu jsou analog PAL/NTSC videovysilacky v pasmu 2.4GHz (4 kanaly, 25mW eirp max) a v pasmu 5.8GHz (8-16 kanalu, 25mW eirp max).
Omezeni vykonu znamena, ze ve stavajici legislative to funguje na maximalne 1km (pokud je na strane prijimace 90cm parabola s 20dB predzesilovacem) a to staticky bez pohybu.
Takze na zivou kameru muzete zapomenout.
V zacatcich ziveho videoprenosu se pouzival analogovej PAL/NTSC system s vysilacem na rakete s vykonem 15-30W PA, s 2x antenama v aerokrytu na bocich trubkoviteho trupu rakety rozbocenych za PA pomoci dvojite odbocnice a to v profi sat pasmu S (2.1-2.3GHz).
Problem je, ze obraz behem letu nosice vypadava, protoze je na to analogovej signal ze dvou dipolu "haklivej"..vcetne smerovaci paraboly, kterou se porad dosmerovava na telo rakety, aby byl zachycen signal behem startu-letu.
Poslednich 14 let je pouzivan system DVB-S/OFDM, kteremu nevadi fazove ujeti "trhani" obrazu behem pohybu vysilace. Prijimac DVB-S to dopocitava. Navic u DVB-S vysilani se na trubkovitem trupu rakety pouzivaji 4 anteny na bocich v SFN vysilani (do kazde anteny jde vlastni SFN vysilac 8-15W PA) a to opet ve stejnem pasmu 2.1-2.3GHz.
Proto opet rikam, ze nejoptimalnejsi je mit radioamaterskou volacku + volacku treba klubu a na teto volacce budete delat "experimenty", kdy raketa behem vysilani bude vysilat APRS telemetrii na 144.800MHz FM do 4 plosnych dipolu po obvodu trubkovite rakety.
Soucasne se volacka hodi pro digitalni radioamaterske vysilani D-ATV/DVB-S.
Jako radioamater je mozno pouzit pasma 1.3GHz, 2.3GHz a 5.6-5.8GHz a to s neomezenym VYZARENYM vykonem (je povolen jen 750W PA ).
Radioamaterske digi vysilace DVB-S se prodavaji a umej rozfasovat signal do 4 plosnych antenek po obvodu trubkoviteho trupu rakety.
Kazdopadne typicky vykon 10-15W PA do vhodnych plosnych anten (celkove asi 30-80W eirp) udela to, ze lze zive video z jednotlivejch kamer (DVB-S/COFDM umoznuje vytvorit MUX s az 32 kamerama do digifotaku do ruznych mist v rakete v jednotlivejch stupnich se sledovanim uplne vseho, vcetne live parsovani ASCII textu do SD MPEG2 obrazu s infem o vysce/rychlosti/pozici/teplotach atd.. pro okamzitou telemetrii) sledovat az na 1000km.
Takze kdyz by se startovalo z Recka, tak pod trejektorii letu asi 100km od osy by se usadili 2-3 lode s prijimacima antenama na V/H rucnim rotatoru (pouzivam treba panoramatickou hlavici na videokamery).
Prvni prijimac by byl na kosmodromu, druhy by byl tak 50km od brehu a 30km mimo osy letu, aby slo sledovat chod prvniho stupne az po jeho odhozeni a zapaleni druheho stupne.
Vetsinou maji kazdy stupen svuj vysilac+anteny, takze je mozno sledovat kam dopadne stupen (tyto metody se pouzivaji i v profi... ATV/STS/Atlas atd.., jen v pasmu 2.1GHz).
Druhej stupen by slo sledovat z lodky ve vzdalenosti 50-80km od kosmodromu asi 50-80km od osy trajektorie letu.
A bylo by dobre udelat jeste treti monitorovaci stanici asi 180km daleko a 100km od osy, aby se monitorovalo odhozeni airkrytu a nasledne vypusteni druzice z posledniho stupne.
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/STA_Alcad/DVB-T_multiplex_modulator.jpg
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/STA_Alcad/DVB-T_vysilac_ze_zakladniho_pasma_3W-PA_50-900MHz.jpg
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/STA_Alcad/4x23cm_40W_PA1.jpg
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/STA_Alcad/MPEG2-koder_1x-videosignal_2x-audio-stereo.jpg
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/STA_Alcad/blokove_schema_DVB_modulatoru_z_TS.jpg
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/STA_Alcad/mezifrekvencni_modulator-transvertor_DVB-T.jpg
Moznosti jsou ruzne, ale 10mW PA na 2.4GHz SD-PAL analog vysilac neni moc stastne reseni. Vlastne nic neresi.
Pro CubeSat (nikoliv pro nosic, to je neco jineho, pro nosic jsem to nahore popsal pro lidi ze Slovenska pro konstruktery sondaznich raket pripadne pro Csaba ci jak se Slovensky kolega jmenuje) je mozno pouzit online system na bazi D-ATV/DVB-S 2Mbps PAL-MPEG2, kde uplink jsou 2 kamery (jedna snima Zem, druha sat se Zemi na pozadi..tedy mobil kamera modul umisteny na vyklopnem solarnim modulu atd..) a zvuk je prijimac FM signalu z 70cm pasma.
HAMove pak mohou povidat jako pres prevadec a audio vystup by sel do D-ATV DVB-S vysilace.
MUX vystup DVB-S by bylo nejlepe dat na 1.3GHz, pak by pro prijem postacil "jen" obycejny MPEG2 satelitni prijmac bez paraboly.
Protoze na F konektor by se zapojila Yagi smerovka s predzesilovacem napajenym 14/18V pro ovladani LNB.
Pokud by sel vystup do 2400-2450MHz, tak je problem, kde pro HAMy/skoly sehnat vhodne LNB z S pasma do L pasma.
Takhle staci, aby si skola poridila nejlevnejsi sat prijimac za 800Kc, napojila antenu co by nekdo drzel v ruce z okna a vsichni by sledovali obraz na videoprojektoru....jako vybornej skolni prezentacni projekt je to idealni a nejen jako skolni.
Fakt staci jen STB DVB-S MPEG2 900-2050MHz, u ktereho by se manualne nastavily PIDy/VIDy atd..
Pokud by nevadil offline system, tak je vhodne pouzit s Linux uCPU WinDRM pro prenos D-SSTV obrazku v nezkreslene kvalite.
Tipnute obrazky v HD je mozno poslat po 4 ks dolu behem 3 minut na jakekoliv frekvenci.
Ja osobne bych preferoval kmitocet na ktery muzou vlezt vsichni za co nejmensi penize.
Nejlepsi je pouzit treba pasmo 29450MHz FM.
Soucasne uplink by byl treba 2m 145.850MHz FM pro 1k2 AX2 APRS data pro ovladani/update satu a soucasne by slo takto dalkove prepnout CubeSat do rezimu analog FM prevadece 2m FM up TX CTCSS/10m FM dw RX CTCSS.
Jde o to, ze pro rozsirene 10m HAM pasmo postaci odblokovane FM CB vysilacky za 3000Kc s vertikalnim-zaricem antenou co ma kazdy CBckar/skola.
Na druhou stranu to muze byt i crossband 70cm up/2m dw, dnesni dvoupasmove cinske rucni radiostanice jsou do 3kKc a APRS umi kazda zvukovka.
Analogove HAM moduly (A-ATV...Analog-Amateur TeleVision) se daji objednat u spolupracovniku DB6NT (i u DD-Amtek).
http://www.id-elektronik.de/produkte/atvsender/index.htm
http://www.id-elektronik.de/en/index.htm
Moznosti D-ATV (Digital-Amateur TeleVision) jsou treba zde:
http://www.datv.de/
Kdysi jsem si vyrobil tistacek s MC 68332 + MC DSP 56002 + Xilinx, jenz mel 2x A/V vstup PAL SD nebo YPbPr (FULL HD) vse pres CINCH. Vystup byl IF 36MHz, k21-69 DVB-T 1mW PA, 70cm-2MHz mode 100mW PA, 23cm 2MHz-16MHz mode DVB-S 100mW PA.
Myslim, by se takovej tistacek na raketovej nosic hodil behem startu.
Mohl by vam ho zajistit Stefan DG8FAC, ktery ty D-ATV DVB-S/T multiplexory+linearni enkodery vyrabi.
Napiste mu nejdriv pres paket.
Ale jako uz jsem pro CubeSat APRS napsal, je treba HAM licenci. To je "nejlevnejsi" moznost dostat se k "dobrym" kmitoctum s neomezenym vykonem pri dodrzeni HAM pravidel.
Kluci z Lipska napriklad pred 6 lety vypousteli heliove balony s kamerou ala rybi oko s A-ATV PAL SD vysilacem na 1.3GHz.
Takze stacilo sehnat si starej analogovej PAL STB satelitni prijimac (950-1700MHz), treba ten teslackej za 100Kc v bazaru.
Ja jsem pouzil Telemax600 a malou 23cm yaginu do ruky.
Zivej tv obraz se zvukem z palubniho FM prevadece (2m uplink 145.550MHz CTCSS 88.5Hz/23cm 5.5MHz zvukova nosna PALu downlink) a slo to 20 hodin az do Beloruska.
Nekde to mam nahrane na VHS.
[Upraveno 06.4.2012 -=RYS=-] |
|
citace:
Super. Konecne krok spravnym smerem. Hlavne, aby pohon poradne odzkouseli. S tim byli rusove vzdy na stiru. Pro zacatek nasadit na sondu, poslat k Venusi nebo Marsu, zkouset restarty, manevry, zmeny smeru atd. 150kW pro zacatek staci. V druhe generaci pak muze byt radove vykonnejsi.
Mam problem to precist.
Je to jako VASIMR nebo jako ORION pulse nebo jako ohrivac vodiku skrze reaktor do trysky. ?
|
| 05.4.2012 - 21:56 - Jaro. | |
|
K projektu jadrových ťahačov si odporúčam pozrieť ešte toto pdf z OSN stretnutia:
http://www.oosa.unvienna.org/pdf/pres/stsc2012/2012nps-02E.pdf
http://www.oosa.unvienna.org/oosa/en/COPUOS/stsc/2012/presentations.html#wgnps |
|
citace:
citace:
Super. Konecne krok spravnym smerem. Hlavne, aby pohon poradne odzkouseli. S tim byli rusove vzdy na stiru. Pro zacatek nasadit na sondu, poslat k Venusi nebo Marsu, zkouset restarty, manevry, zmeny smeru atd. 150kW pro zacatek staci. V druhe generaci pak muze byt radove vykonnejsi.
Mam problem to precist.
Je to jako VASIMR nebo jako ORION pulse nebo jako ohrivac vodiku skrze reaktor do trysky. ?
reaktor bude zásobovať elektrinou ionovú pohonnú jednotku ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 05.4.2012 - 22:32 - Jaro. | |
|
| Myslím, že Hallove motory. |
