citace:nasa zverejnila plan ... inak, ten text je dost pesimisticky, v podstate to vyzera, ze cast politikov to chce zrusit, tak to roztahali na dost dlhu dobu s malym mnozstvom letov...
Patřím k té části publika, který zastává názor, že superheavy nosič je neopodstatněné mrhání prostředky na něco, co lze zajistit mnohem efektivněji jiným způsobem.
Falcon Heavy s nosností 50+ tun na LEO bude mít dostatečnozu kapacitu na to ,aby po částech, na 2x na 3x, vynesl jakýkoli náklad potřebný na libovolný typ meziplanetární mise. Pilotované nebo bezpilotní.
Klíčem k neúspěchu SLS bude jeho nepotřebnost = nedostatek vhodného nákladu a z toho pramenící mizivé vytížení. Tipnul bych si, v nejlepším případě 1 start za 3 roky, což je žalostně málo na to, aby stálo za námahu/peníze takový nosič někdy vyvýjet.
Nezbýva než doufat, že v US senátu a bílém domě nakonec po všech kolech lobingu a zákulisních jednáních zvítězí rozum a vývoj takového nepotřebného monstra se nakonec neschválí, resp. změní se zákon, který NASA přikazuje HLV postavit.
http://www.kosmonaut.cz/
Tomáš Přibyl
"Číst si plány týkající se zamýšlené americké superrakety SLS začíná být krapet depresivní... Program byl silně rozvolněn a prořídnut. Aneb první mise SLS-1 je plánovaná na prosinec 2017 (ještě nedávno to byl rok 2016), kdy se loď MPCV/Orion vydá na bezpilotní cestu k Měsíci. Na druhý start SLS-2 si ovšem budeme muset počkat další čtyři roky! Potom se bude létat jednou ročně s postupnými modernizacemi rakety tak, že finální konfigurace bude zalétána v roce 2031. (Ať mi nikdo nevykládá, že jeden jediný start ročně s nutností placení veškerých fixních či variabilních nákladů nebude ještě horší ekonomickou "koulí na noze", než nedávno skončené raketoplány...) Aktuální "letový řád" superrakety SLS je následující:
# SLS-1 (prosinec 2017): bezpilotní cesta kolem Měsíce.
# SLS-2 (srpen 2021): pilotovaná cesta kolem Měsíce.
# SLS-3 (srpen 2022): pilotovaná cesta kolem Měsíce.
# SLS-4 (srpen 2023): pilotovaná cesta kolem Měsíce.
# SLS-5 (srpen 2024): bezpilotní test rakety s novými pomocnými motory na kapalná paliva.
# SLS-6 (srpen 2025): pilotovaná mise k asteroidu.
# SLS-7 (srpen 2026): cíl nestanoven (test nových hlavních motorů RS-25E: předchozí rakety měly využívat zásoby SSME z programu raketoplánů).
# SLS-8, -9 a -10 (srpen 2027, srpen 2028 a srpen 2029): mise k asteroidům?
# SLS-11 (srpen 2030): první let s pěti motory RS-25E v prvním stupni (dosud se používaly jen tři motory), bezpilotní.
# SLS-12 (srpen 2031): pilotovaná mise k asteroidu?
# SLS-13 (srpen 2032): první let s novým horním stupněm (se třemi motory J-2X), kdy má být dosaženo plné kapacity přes 130 tun nákladu. Jde o finální konfiguraci rakety. Mise bude bezpilotní."
ja len dodám
presne to isté ako keby sa Kennedy rozhodol že lietať sa nebude kým nedokončia superraketu NOVA
na lety raz do roka okolo mesiaca, a raz za štyri roky k asteroidu, žiaden supernosič netreba, pretože aj s EELV by to bolo lacnejšie, o nosiči 50 ton už ani nehovorím [Upraveno 28.7.2011 alamo]
potrebujem preložiť do angličtiny vetu
"som presvedčený, že rozvoj pilotovanej kozmonautiky v hlbokom vesmíre, najviac urýchli zákon, navždy zakazujúci NASA, vyvíjať akékoľvek nosiče, a dopravné systémy zem - leo"
citace:potrebujem preložiť do angličtiny vetu
"som presvedčený, že rozvoj pilotovanej kozmonautiky v hlbokom vesmíre, najviac urýchli zákon, navždy zakazujúci NASA, vyvíjať akékoľvek nosiče, a dopravné systémy zem - leo"
I believe that deepspace manned spaceflight would be best accelerated by an act, which forbids NASA to develope any launchers or earth-leo systems forever.
Posadit tam trvalou automatickou povrchovou zakladnu.
Problem je, ze se otaci a tak by musel "skakaci" robonaut natahnout kabel na druhou stranu pro druhou nataceci parabolu (druhy TRX).
Povrchova stanice (privrtala by se k povrchu, aby neodletla) by mohla udelat hluboky vrt a ziskat vzorky z jadra kamene pro naslednou analyzu v palubni laboratori. Fajn by bylo, kdyz by soucasti landeru byl dobrej optickej teleskop pro sledovani L bodu, je celkem mozny, ze v L bodech je vicero kamenu...byt malejch i do 30m.
Mozna v budoucnu by se tenhle trojan mohl osadit KPL/TPH motorama a dotlacil by se na HEO orbitu, uvnitr by se "vydlabal", vystrikal specialnima plastama-kompozitama, aby neunikl vzduch a mohla by vzniknout nejvetsi stanice, pripadne i pretlakovana lodenice...pro smontovani sond/planetoletu/druzic v teplem pohodlnem prostredi a nasledne by se lod vypustila.
Mohlo by to vypadat podobne jako v jednom z dilu StarGate-Atlantis, kde SGA tym objevi na orbite kamen a v kameni stanici s lodenici a kde vsichni lidi jsou v tom Wrejtim skladovacim zarizenim, kde na konci dilu z lodenice odleti v raketoplanu a pristanou s nim na planete.
Rekl bych, ze osazeni trojanu LH/LOX motory a dvema povrchovejma nadrzema bychom zvladli uz dnes a mit obri HEO (http://en.wikipedia.org/wiki/Low_Earth_orbit) zakladnu, pripadne na GEO (jednodussi telekomunikace) by mohla byt dobra vec.
Steny by se nechali silne 30-50m, vnitrek by se pokryl vhodnou chemickou slouceninou (neco jako nastrikanej akrylat-kompozit). Pri rotaci by to mohlo mit vlastni umelou gravitaci a hangar pro lodenici (mimo dalsich hangaru pro bezne zasobovani) by mohl mit 40m tlakove dvere s vnitrnim prostorem ve tvaru valce o prumeru 40-60m a delce 130m. To by se stavel planetolet.
Avsak asi pred pul rokem jsem cetl, ze Zeme ma jeste dalsi "mesic" o prumeru cca 5km v asi (to uz si presne nepamatuju) 3milion km vzdalenosti na zvlastni draze.
Uz nevim kde jsem to cetl, kazdopadne pred lety jsem cetl par clanku o tom, ze v L bodech Zeme-Mesic a v L bodech Slunce-Zeme by mohlo byt docela dost velkych kamenu pro vytvoreni stale (hlavne vedecke-astro) zakladny v L bode.
Predstavte si kamen o prumeru 800m v L4/5 Slunce-Zeme a na nem rada optickych teleskopu se zrcadly o prumeru 30m, s radioteleskopy o prumeru 100m az do 400GHz (submilimetrova pasma) a na dalsim kameni sada parabol/FSO pro vytvoreni telko retlanslacni druzice...to by znamenalo, ze i kdyz by se Mars schoval za Slunce, tak s nim spojeni bude nonstop. Stredisko rizeni MSL/MRO by nemuselo cekat na volne okno v kapacite DSN 70m parabol (uz ted jsou pretizene provozem a vsichni cekaji na volnou kapacitu....neco jako kdyz je v okresnim meste jen jedna BTS GSM operatora, ktera umi 14 hovoru soucasne (2 radiokanaly)...vsichni by cekali, az nekdo domluvi...viz situace okolo Vanoc a Silvestra), protoze 50m parabola trvale namirena na Mars na vsech pasmech a druha 20m parabola namirena trvale na Zem by spolu s pozemnim segmentem (na Mars z "druhe" strany) zajistilo trvale nonstop spojeni s Marsem. Ta 20m parabola by resila komplexni data z L retlanslacni stanice pro celou SOL, takze dalsi 80m parabola pro Jupiterovy sondy (nebo Saturnovy, Neptunovy atd..)..cili hlubokej vesmir by zajistila dalsi nonstop spojeni. Hlavni router na tomto telko trojanu by vse nasmeroval do te hlavni 20m paraboly (Ka/W/M pasma pro GEO telko druzice a z/do GEO <> Zem) pro nonstop spojeni se Zemi.
Nebo si predstavte mensiho trojana na jehoz povrch by se do vsech stran nainstalovalo takovejch 20 "Kepler teleskopu", v podstate by to obsahlo celej vesmir 360st dokola. Z tohoto trojana-hledace planet by mirila 15m parabola v W pasmu smerem na toho telko-trojana pro retlanslaci k Zemi. Umoznilo by to posilat nezpracovana data z tohoto super Keplera v obrovskem mnozstvi dat a tim zlepsit vedeckou praci na Zemi pri vypoctech. Dokazalo by to najit daleko vice druhejch Zemi. A pokud by jednou bylo hromada serverovych farem na bazi kvantovejch pocitacu, tak bychom druhe Zeme z 360st vesmiru nasli do 3 let temer vsechny z Mlecne drahy.
Predpokladam, ze takovehle kameny budou pro dalsi astro vyzkum klicove. Cili nikoliv je "vytezit", ale naopak je upravit jako vedecke baze. Mozna by takovej FH mohl do nitra trojana odvezt vypocetni farmu superserveru potopenou do tekuteho helia (ve vesmiru uvnitr trojana by bylo jednodussi udrzovat nizkou teplotu), aby chodili uz jen predzvejkana data.
Asi bych neviděl objev tohoto NEO jako kdovíjakou senzaci, jak se všude tak píše. Nevím sice od kdy se koorbitální NEO asteroid už dá nazvat vyloženě typickým Trojanem, ale 2010 TK7 má stále excentricitu 0.2 a sklon 20°. Díky tomu se jeho poloha vůči Zemi pohybuje od L4 až k L3. Jsou tu samozřejmě i další koorbitální asteroidy, kvazisatelity Země jako třeba zmiňovaný 3753 Cruithne. Nebo další 'kosm.smetí' s malou excentricitou, sklonem, ale i hmotností jako 2002 AA29, 2003 YN107, 2004 GU9, 2001 GO2 a další... Pravda ale, 2010 TK7 se narozdíl od ostatních nedostává za bod L3 a nepokračuje až L5, ale vrací se zpět k L4. Čili zůstává 'jakoby' na halo orbitě SEL4, i když je to opravdu tedy obrovská orbita. Trochu mne to připadá jako další honba NASA za senzací, no ale budiž. SLS/MPCV to teď asi potřebuje
chce sa vám niekomu počítať koľko štartov EELV a falcon 9 by za to bolo?
myslím že SLS práve zabili..
Je to v diskusii dole pod článkom:
$38 billion would pay for the development of 14 different EELV-class launch vehicle families with a few billion dollars to spare. (The Atlas V and Delta IV cost about $5 billion total to develop, including Boeing, LockMart, and USAF investment.)
$38 billion would pay for the development of the Falcon 9 launch vehicle 97 times over. (Falcon 9 cost $390 million in total SpaceX and government investment.)
$38 billion would pay for the launch of over 125 Delta IV Heavy launch vehicles (at about $300 million each), which would put over 2.8 million kilograms of payload in LEO. That’s more mass than six International Space Stations.
$38 billion would pay for more than 16 Mars Science Lab (MSL) missions at $2.3 billion each.
$38 billion would pay for 76% of the cost of the $50 billion JSC cost estimate for Zubrin’s Mars Direct humans-to-Mars architecture.
$38 billion for a launch vehicle and a human capsule just for ETO transport is insane. There’s so much more NASA could do with that money.
keby to aj prešlo..
o tých desať rokov, keď sa začne riešiť čo bude stáť "vrchný segment", teda užitočné zaťaženie, a vôbec riešiť čo budú tou príšernosťou vynášať na LEO a odkiaľ na to vziať peniaze, to by bolo ešte len ródeo
Tak nejak se modlim, aby se do te doby zkomercionalizoval kosmicky prumysl.
Je jasne, ze zakladni vyzkum + ISS s profi kosmonautama zustat musi.
Ale je treba aby nekdo udelal pobidku pro dolovani na Mesici nebo na NEO objektech (asi asi spis, nebyl by zapotrebi lander) v ekonomicke navratnosti.
Otazkou je, kolik tun platiny, zlata je treba privezt, aby se to zaplatilo. Kolik by Dragon nakladni kabina dokazala snest na Zem tun cisteho materialu (Cina i Bolivie si zacinaji hlidat i lithium, a jen tak mimochodem v ruskych vodikovych bombach je lithium8).
07.8.2011 - 22:36 - Jiří Hošek
citace:# SLS-1 (prosinec 2017): bezpilotní cesta kolem Měsíce.
ET-94, 3x SSME, 5-seg SRB, 5-m Delta IV Upper Stage, MPCV
Nepilotovaný oblet Měsíce, 6 dní
citace:# SLS-2 (srpen 2021): pilotovaná cesta kolem Měsíce.
ET-139, 3x SSME, 5-seg SRB, 5-m Delta IV Upper Stage, MPCV
Pilotovaný oblet Měsíce, 6 dní
citace:# SLS-3 (srpen 2022): pilotovaná cesta kolem Měsíce.
uz tradicne tu vypisujem moje nelichotive nazory na efektivitu "statnej" kozmonautiky, a uz tradicne sa mi vzdy niekto snazi moj nazor vyvraciat s tym, ze komercaci len vyuzivaju uz vymyslene veci, ze NASA najprv musela postavit infrastrukturu, ze komercaci su nebezpecni atd. Nikdy som nepochopil tieto argumenty, ved NASA taktiez stavia na uz vymyslenych veciach, taktiez vyuziva uz existujucu infarstrukturu, a ohladom bezpecnosti urobila pri raketoplane zopar vylozene hazardnych rozhodnuti, ale asi je to skor otazka osobnych preferencii, nez konkretnych argumentov.
Som zvedavy kedy aj ti najzarytejsi zastancovia doterajsieho sposobu kozmonautiky zmenia nazor. Ci to je uz teraz, alebo az ked si NASA za vyvoj novej rakety zapyta 100mld. dolarov a vyvoj potrva 50 rokov...
citace:uz tradicne tu vypisujem moje nelichotive nazory na efektivitu "statnej" kozmonautiky, a uz tradicne sa mi vzdy niekto snazi moj nazor vyvraciat s tym, ze komercaci len vyuzivaju uz vymyslene veci...
Yamato ma pravdu. Podivejte se na historii vypocetni techniky nebo dalsich praktickych aplikaci pro prumysl. Historie se opakuje. Zezacatku jsou statni pobidky nebo vyvoj krokem dopredu, po urcite dobe jenom brzda, kterou je nutnou odhodit. NASA by udelala nejlepe, kdyby pres ni pouze tekly financni pobidky, zastitovala by standardizaci a human rating pripadne by si nechala jako pridruzenou vyrobu cisty (mozna i aplikovany) vyzkum.
citace:Podivejte se na historii vypocetni techniky
nemyslim, ze toto je dobra analogia... v rak. technike, na rozdiel od vyp. techniky, nebol ziaden prevratny objav, ktory by zlacnil vyrobu
ani nemohol byt. Pozrite sa na sposob rozhodovania v NASA. Kazda nova raketa je len kopiou starsej technologie, stavanie na "osvedcenych" (rozumej zastaralych) technologiach je politikmi preferovane, naopak akekolvek riziko je vylucene (este by niekto prisiel o kreslo...). Uz aj ta mikroinovacia zo SpaceX (ze maju vlastne motory, rakety a lode, hoci nijako prevratne) je v kongrese vytrvalo torpedovana ako "neodzkusane a nebezpecne" a este donedavna sa mnohi tvarili ze to urcite nebude fungovat.
Po skonceni studenej vojny neexistuje ziadny tlak na posuvanie technologie dalej, este aj ti dvaja co mali sutazit o zakazky NASA (LM a B) vytvorili konzorcium, len nech si nemusia konkurovat. Jedina cesta ako nastartovat inovacie je konkurencia. NASA musi byt skutocne len zakaznik, odberatel sluzieb, ktory si vybera na trhu tu najlepsiu ponuku. Podotykam na trhu zlozeneho minimalne z 3-4 dodavatelov, nie z jedineho konzorcia (monopolu).
Konieckoncov vznik stanic ako ma Bigelow, ako aj realne objednavky na DragonLab od nevladnych institucii, indikuju ze pri urcitych cenach by tu bol sirsi trh nez len NASA.
Doterajsi sposob fungovania kozmonautiky silne pripomina planovane hospodarstvo, a to vratane vysledkov
citace:Podivejte se na historii vypocetni techniky
nemyslim, ze toto je dobra analogia... v rak. technike, na rozdiel od vyp. techniky, nebol ziaden prevratny objav, ktory by zlacnil vyrobu
Mozna na spravnou dobu teprve cekame. Proto ta paralella. Firmy vyrabejici pocitaci stroje a statni vyzkumaky (nalevo i napravo, minim tim obe strany zelezne opony) zkousely vsechno mozne. Elektronky, rele, mechanicke obvody ... a postup byl minimalni, lepe receno pouze ve velikosti a prikonu ;o)
Objev tranzistoru a nasledna integrace umoznila vstup na trh i malym hracum, tenkrat temer nezname spolecnosti Intel a garazovkam jako Apple, Microsoft ...
Musk nepatri mezi garazovky, ale ma sanci se stat stikou rybou v rybnice plnem tlustych a linych kapru. A treba se casem nejaky ten objev podari.
podla mojho nazoru existuje dost napadov, ktore by boli krokom vpred, lenze vacsinou po uvodnom podvyzivenom vyskume skoncili v sufliku. V skutocnosti nepotrebujeme nejaky novy zazracny pohon, ktory by nahradil chemicke paliva. Cena paliva vobec nie je rozhodujuci faktor. Potrebujeme najst inteligentny sposob, ako dostavat vsetok svoj hardwer po starte spat na zem, v znovupouzitelnom stave. A na to staci vyriesit zopar riesitelnych problemov, ako restart a brzdenie prveho stupna, tepelna ochrana a stabilizacia druheho stupna - to nie je ziadna revolucia, ide len o co najvyhodnejsi kompromis medzi poklesom nosnosti a ochranou hardwaru.
Ak si primyslime vsetky tie raketove maglev drahy, aerospike a ine inovacie, leziace v sufliku, tak je evidentne, ze tu ide len o zlomenie "jednorazovej" paradigmy, nie o nejaky zasadny technologicky prevrat.
citace: Potrebujeme najst inteligentny sposob, ako dostavat vsetok svoj hardwer po starte spat na zem, v znovupouzitelnom stave. A na to staci vyriesit zopar riesitelnych problemov, ako restart a brzdenie prveho stupna, tepelna ochrana a stabilizacia druheho stupna - to nie je ziadna revolucia, ide len o co najvyhodnejsi kompromis medzi poklesom nosnosti a ochranou hardwaru.
ale prd..
predovšetkým treba niekam letieť, s tím čo je po ruke už dnes
ak sa nikam nepoletí, "pobídka" pre inovácie nenastane
ak kazdy start zhlta 300 milionov len za nosic, tak v ekonomike topiacej sa v dlhu, stojacej na pokraji socialnej stability a setriacej kazdy dolar nepoletite proste nikam. Pozrite sa ako dopadlo apollo - malo ciel, malo nosic aj odskusane lode. A umrelo na naklady. Pokial nemate ekonomicky unosny sposob ako "niekam" cestovat, tak tam proste nepocestujete. Ja mam tiez milion cielov kam by som chcel cestovat, ale 30tis. za letenku na to nedam. Keby stala letenka 10tis., uz si balim kufre.
ale tych ludi nedonutite skladat sa miliardy na vesmirne lety, ak nemaju co jest. Tazko im odovodnite ze treba poskladat nejaku misiu z 5 startov, z ktorych kazdy stoji tolko ze by mali co jest 10 rokov. Nemozete neriesit vysoke naklady a spoliehat sa ze niekto to zatiahne. To moze fungovat vtedy ked sa cely narod preteka s inym narodom v zbrojeni, ale v dlhodobom horizonte musite najst efektivnejsi sposob, ktory navyse produkuje bohatstvo, namiesto toho aby ho spotrebovaval.
Dlouho to téma tam nepobylo 
