|
NASA prohrála. Bude mít novou raketu, po které příliš netoužila
http://technet.idnes.cz/nasa-prohrala-bude-mit-novou-raketu-po-ktere-prilis-netouzila-p6n-/tec_vesmir.aspx?c=A110915_102631_tec_vesmir_mla
" Otázkou je, co nejnovější slavná prohra NASA vlastně přinese. Na první pohled to není tak zlé: "Výroba této rakety vytvoří dobře placená pracovní místa pro Američany, udrží USA na vedoucí pozici ve zkoumání vesmíru a dodá inspiraci milionům lidí po celém světě," šíří optimismus ředitel NASA Charles Bolden.
Ne každého přesvědčil. "Mně to přijde spíš jako blbé plácnutí do vody," komentuje z Čech Antonín Vítek a dodává: "Chtěl bych jásat, ale nějak mi to nejde." Důvody jsou především finanční."
ktorí s k tomu hodí lepšie?
tento  ?
alebo takýto  ? |
| 15.9.2011 - 23:35 - Jiří Hošek | |
|
citace:
...bo: Btw 3 miliardy ročně a 18 k datu prvního testovacího startu ...
David: V TV zprávách říkali, že raketa má stát 10 mld a měla by být hotová v roce 17.
Vysvětlení "rozdílu" je v PDF souboru, na který jsem dal odkaz 10.9.2011.
Na straně 8 scénáře 1 a 2 (tzv. prezidentský rozpočet - bez OFT, SLS 1 v Dec 2017 a SLS 2 až v Aug 2021): cena k Dec 2017: pozemní zařízení 2,8 mld. USD, SLS 9,4 mld. USD, MPCV 6,4 mld. USD, podfinancováno 0,2 mld. USD, celkový rozpočet 18,4 mld. USD.
citace:
Znamená to že ruská/sovětská cesta byla správná.NASA vlastně přejímá strategii Energia/Buran co do nosného systému a jen vypouští kosmický kluzák a nahrazuje jej klasickou kosmickou lodí vzor Apollo.
Nemyslím, že NASA přejímá strategii Eněrgija. Eněrgija měla náklad na boku, SLS na špici. |
|
| Vypadá to líp, když v tom hradí jak MPCV, tak i raketu, taky je možné že prostě za pár let řeknou - nemá smysl vrážet miliardy na stavbu 130 t verze pro 2 starty ročně, když můžeme stávající verzí startovat 4 x ročně a ušetříme na sériové výrobě. Jenže pokud odloží lety k asteroidům a měsíci, budou platit miliardy za údržbu techniky, která nelétá. Vlastně je to Direct, nebo Ares bez steroidů, s výhodami i nevýhodami tohoto řešení. Samozřejmě náklady narostou, uvidíme co nový prezident řekne na jaře 2013 (na 90% to nebude Obama, ale republikán). |
| 16.9.2011 - 13:38 - David | |
|
| Měl jsem na mysli nosný systém, který v bezpilotní verzi vynáší jen náklad.Samozřejmě to není kopie Energie,nová raketa také nikdy neponese raketoplán v jeho původní podobě i kdyby byl upraven jako kosmický kluzák.Srovnávám to proto, že nosný systém dostane motory z raketoplánu a pokud byměl nésti nějakou jeho obdobu, pak by to byl kluzák stejně jako byl Buran a je lhostejno, zda bude na boku, či na špici systému.Domnívám se, že systém Energia/Buran/těžký náklad byl daleko variabilnější a ekonomičtější než STS,které možnost vynášet náklad v bezpilotní verzi nemělo, při každé misi musel krom nákladu vézt celý raketoplán 6x slovy šestkrát hmotnější než vlastní náklad.Toto bezprecedentní mrhání finncemi konečně skončilo a nová raketa, nejen prudce sníží náklady na vynášení nákladů na leo, ale umožní i cesty do skutečného kosmu, minimálně k Měsíci na rozdíl od STS, které bylo odsouzeno " plazit" se na hranici zemské atmosféry. |
|
Eněrgija/Buran nebyl ekonomičtější systém, důvod proč skončil, bude možná ten samý, který potká SLS - nebude co vynášet!
STS mohl vynést 29,5 t nákladu, takže 1/4 hmotnosti. Že to nikdy nevynesl je jiná věc - v NASA raději naložili 6 lidí, spoustu paliva pro manévrování a létali na vyšší dráhy s vyšším sklonem. STS měl začátkem 90. let projít celkovou generálkou pro umožnění ekonomické dopravy, k tomu ale nedošlo - NASA nedostala peníze. Vždy existovala možnost STS-C, pokud by byl náklad, ale žádný náklad nebyl. |
| 16.9.2011 - 14:44 - ...bo | |
|
citace:
Eněrgija/Buran nebyl ekonomičtější systém, důvod proč skončil, bude možná ten samý, který potká SLS - nebude co vynášet!
STS mohl vynést 29,5 t nákladu, takže 1/4 hmotnosti. Že to nikdy nevynesl je jiná věc - v NASA raději naložili 6 lidí, spoustu paliva pro manévrování a létali na vyšší dráhy s vyšším sklonem. STS měl začátkem 90. let projít celkovou generálkou pro umožnění ekonomické dopravy, k tomu ale nedošlo - NASA nedostala peníze. Vždy existovala možnost STS-C, pokud by byl náklad, ale žádný náklad nebyl.
Je to padlý na hlavu. Kosmolet k Marsu stejně bude seskládaný na orbitě z modulů a je dost jedno, jestli je tam několikrát vynese FH, Ariane, Delta H, Proton atd ... |
| 17.9.2011 - 10:13 - David | |
|
| Jenže ono vynášet co bylo ! Kdyby existoval prostředek na dopravu přes 100 tun na LEO, tak se nemusela flikovat ISS z dvaceti a méně tun vážících kousků a mohla mít průměr min 6m jako měl Skylab a nemusela interiérem připomínat kanalizační ,nebo mírněji instalační potrubí.Nehledě na to, že by se její postavení nedatovalo v desítkách let a desítkách montážních letů.Sami Sověti se touto cestou chtěli vydat, již pro nosič N-1 plánovali stanici Zvezda o váze 1OO tun, jejich Miry byla jen z nouze ctnost a totéž platí i o ISS. |
| 17.9.2011 - 18:49 - Jiří Hošek | |
|
citace:
taky je možné že prostě za pár let řeknou - nemá smysl vrážet miliardy na stavbu 130 t verze pro 2 starty ročně, když můžeme stávající verzí startovat 4 x ročně a ušetříme na sériové výrobě. Jenže pokud odloží lety k asteroidům a měsíci, budou platit miliardy za údržbu techniky, která nelétá.
Čína uskutečňuje od roku 2003 autonomní pilotované lety lodí Shenzhou, teď se chystá vypustit malý obytný modul. Rozhodli se nečekat na zprovoznění těžšího nosiče CZ-5, jehož první let by se mohl uskutečnit v roce 2014. Proč by MPCV nemohl taky zprvu absolvovat obdobné mise, např. v L1 Z-M místo LEO? |
|
"Proč by MPCV nemohl taky zprvu absolvovat obdobné mise, např. v L1 Z-M místo LEO?"
keď som sa na to pítal ja, dozvedel som sa že "lebo v bodoch L nič nie je"
teraz mám chuť povedať, sú tam potrebné informácie, ktoré tam svojou "hmotnosťou" "zakrivujú priestor" 
a tie informácie, treba vyťažiť  |
|
citace:
Jenže ono vynášet co bylo ! Kdyby existoval prostředek na dopravu přes 100 tun na LEO, tak se nemusela flikovat ISS z dvaceti a méně tun vážících kousků a mohla mít průměr min 6m jako měl Skylab a nemusela interiérem připomínat kanalizační ,nebo mírněji instalační potrubí.Nehledě na to, že by se její postavení nedatovalo v desítkách let a desítkách montážních letů.Sami Sověti se touto cestou chtěli vydat, již pro nosič N-1 plánovali stanici Zvezda o váze 1OO tun, jejich Miry byla jen z nouze ctnost a totéž platí i o ISS.
Fajn, vystavba ISS by si teda vyžiadala 2-3 lety takeho nosiča v priebehu 2-3 rokov. Čo by vynašal potom? |
|
citace:
citace:
taky je možné že prostě za pár let řeknou - nemá smysl vrážet miliardy na stavbu 130 t verze pro 2 starty ročně, když můžeme stávající verzí startovat 4 x ročně a ušetříme na sériové výrobě. Jenže pokud odloží lety k asteroidům a měsíci, budou platit miliardy za údržbu techniky, která nelétá.
Čína uskutečňuje od roku 2003 autonomní pilotované lety lodí Shenzhou, teď se chystá vypustit malý obytný modul. Rozhodli se nečekat na zprovoznění těžšího nosiče CZ-5, jehož první let by se mohl uskutečnit v roce 2014. Proč by MPCV nemohl taky zprvu absolvovat obdobné mise, např. v L1 Z-M místo LEO?
hmm, od r. 1999 čína odštartovala 7 lodí Shenzou... od r.2003 (vrátane) 3 štarty... to je stále menej ako 1 štart ročne pre SLS ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 18.9.2011 - 12:51 - Jiří Hošek | |
|
citace:
hmm, od r. 1999 čína odštartovala 7 lodí Shenzou... od r.2003 (vrátane) 3 štarty... to je stále menej ako 1 štart ročne pre SLS
http://www.spacepolicyonline.com/pages/images/stories/SLS_budget_Integration_2011-08.pdf
Porovnejte to se scénářem č.1 a 2 na straně 5. |
|
citace:
citace:
hmm, od r. 1999 čína odštartovala 7 lodí Shenzou... od r.2003 (vrátane) 3 štarty... to je stále menej ako 1 štart ročne pre SLS
http://www.spacepolicyonline.com/pages/images/stories/SLS_budget_Integration_2011-08.pdf
Porovnejte to se scénářem č.1 a 2 na straně 5.
jj, ja vm... ja som tým chcel povedať, že to, čo robia číňania by nijak nezlepšilo cenu letu sls, ktorá by klesla, ak by lietali častejšie... ale ak ku svojmu 1 letu za x rokov pridajú čínsky 1 let za y rokov, tak to stále bude len 1 let za trochu menej rokov... čo vo výsledku nepomôže...
ak chcú s cenou dole, musia lietať niekoľko krát ročne...
ak sa nemýlim, tá diskusia je o tom, či je dosť nákladu pre 130t verziu, nie? tá otázka potom stále ostáva... či už urobia 1 let za 3 roky, alebo 1 let za 2 roky, tak to je jedno, imo...
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 18.9.2011 - 17:44 - David | |
|
| Má-li se kosmonautika v oboru letů s posádkou pohnout kupředu a mít možnost skutečných letů do kosmu,min do oblasti Měsíce,je nutné mít nosič dávající ke 15O tunám na LEO.Že nosič dávající 20 tun nestačí předvedli rusové/sověti při Moon race.Jejich Proton nestačil ani pro pouhý oblet Měsíce,natož na přistání a návrat.Pilotovaná kosmonautika prostě takový nosič potřebuje a kdo jej nebude mít je odsouzen,stejně jako rusové/sověti k "plazení" či "drožkaření"-jak trefně ohodnoti výkony ruské pilotované kosmonautiky pan Putin,na LEO a nikoli dále.Z toho plyne, že nová raketa NASA mít uplatnění bude, pro menší náklady má Atlasy a Thory, které ostatně létaly stejně souběžně s raketoplánem a jejichž vývoj a modernizace stejně probíhaly,jakoby raketoplánu nebylo.Je samozřejmé, že vyvinout kosmickou loď schopnou pohybu za drahou Měsíce není jednoduché a každý to nedokáže, taková loď musí mít kompletní servis ve spojení a řízení z pozemního střediska,musí mít autonomní navigační a řídící počítačové vybavení.Takovou loď měli jen v NASA, Sojuz takovou lodí není a nikdy nebyl, proto se ostatně rusové/sověti neodvážili s ní ani k pouhému pasivnímu obletu Měsíce.Kdo kosmickou loď schopmou pohybu ve vzdáleném kosmickém prostoru , min za drahou Měsíce,nemá, tak ten opravdu nemá vhodné užitečné zatížení pro raketu s nosností 15O tun na LEO ,což mohl být i případ Eněrgie.To není případ NASA,která takovou Loď -Apollo již měla a není problém její modernizovanou verzi postavit a provozovat.Znamená to potvrzení náskoku NASA před ostatním světem,který již jednou demonstrovala při závodu na Měsíc a který se jakoby rozplynul při projektu " mezinárodní" ISS. |
|
nechcem vam kazit radost, ale udrzatelnost pilotovanych letov za LEO za pomoci mamutich jednorazovych viacstupnovych nosicov uz bola demonstrovana pri apolle. Takto to proste nejde, je to ekonomicky nonsens a vydrzi to iba tak dlho, pokial vydrzi politicka vola platit miliardy za start a zdovodnovat to danovym poplatnikom s nulovym zapalenim pre vedu.
Buducnost asi patri mensim znovupouzitelnym nosicom, ci uz viacstupnovym, alebo jednostupnovym typu skylon, spolu s orbitalnymi palivovymi stanicami. Ameriku by tiez nikto nekolonizoval, ak by plachetnica musela niest zasoby na komplet niekolkorocnu plavbu, a na zaver by sa zahodila. |
| 18.9.2011 - 23:07 - Jiří Hošek | |
|
citace:
Má-li se kosmonautika v oboru letů s posádkou pohnout kupředu a mít možnost skutečných letů do kosmu,min do oblasti Měsíce,je nutné mít nosič dávající ke 15O tunám na LEO.Že nosič dávající 20 tun nestačí... Kdo kosmickou loď schopmou pohybu ve vzdáleném kosmickém prostoru , min za drahou Měsíce,nemá, tak ten opravdu nemá vhodné užitečné zatížení pro raketu s nosností 15O tun na LEO... .To není případ NASA,která takovou Loď -Apollo již měla a není problém její modernizovanou verzi postavit a provozovat.
Otázka, kterou nastolil Ervé, a později připomenul Agamemnon, je trochu jiná: zda bude náklad, který ospravedlní výdaje v řádu miliard dolarů na stavbu 130 t verze SLS, když už budou mít k dispozici výkonnou 70t verzi SLS, která také dokáže vynést MPCV [aneb jak říkáte - modernizovanou verzi Apolla] vynést za LEO. Nebavíme se tady o hodnotě 150 tun na LEO versus 20 tun, ale 130 tun vs. 70 tun.
Je to ohromně zajímavá otázka, sám jsem o tom teď přemýšlel dvě hodiny. A to ještě vstupuje do hry možnost 100t verze s kapalinovými boostery. |
|
| Osobně si myslím, že nemá smysl vyvíjet větší raketu, dokud stará, řekněme o 70 t nosnosti jako je SLS 1 (pro MPCV) nebo 53 t Falcon Heavy (pro Dragon) nestartují příliš často - tím myslím víc než 12 startů ročně. Teprve potom má podle mně smysl řešit větší nosič a jeho problémy s rampou, logistikou, přepravou atd. Pro stálou základnu na Měsíci (2 pilotované mise + zásoby) stačí 6 startů Falconu Heavy ročně, 1 vynese náklad k ISS (nebo začne stavět novou stanici) a 2-3 vynesou misi k asteroidu, dává mi to 9-10 startů FH ročně, takže větší nosič nepotřebuju. K Měsíci se poletí kdo-ví kdy, takže i těch 6 startů je sporných - zůstávají 4 starty ročně, to je na hraně využitelnosti. Pokud by se rozjel Měsíc, může se už vyplatit zachraňovat 1. stupně Falconu Heavy. Nejdřív ale musíte vyhlásit, kam a kolik tun chcete dostat a zajistit pro to finance, a potom můžete řešit jak ho tam nejlíp dostat. SLS je snaha Kongresu udržet pracovní místa v zastaralém průmyslu, částečně vzniklém už za Apolla a dovršeném v 70. letech. Evropa by měla uzavřít smlouvu se SpaceX na letech ESAnautů Dragonem a vývoj soustředit na Skylon. Pokud nebude vycházet, připojit ke Skylonu booster a la SRB nebo Bajkal jako mezistupeň (křídlo+startovní podvozek+část nádrží+motory nutné pro start), než bude technologie na úrovni ideálního Skylonu. |
|
Dobra poznamka...
To by ma aj mna zaujimalo, ci skylon, rata s v pripade "nutnosti" s nejakym boosterom... |
|
| nerata ani len s pomocnym katapultom pri starte, REL sa rozhodlo, ze narast vykonu za tie komplikacie nestoji. Ak by sa pouzil booster, bud by bol tak maly, ze by nestal za tie komplikacie, alebo tak velky, ze skylon by musel startovat uplne inak (asi vertikalne), a to uz by bol uplne iny projekt. |
| 19.9.2011 - 10:56 - David | |
|
| Lety posádky na LEO NASA provádět s novou raketou nebude, vždyť je bude provádět v americe soukromý sektor.Nová raketa bude sloužit pro lety posádky do vzdáleného prostoru, tedy k Měsíci,asteroidu ev. k Marsu.Také by bylo načase postavit na bázi iontového pohonu v kombinaci s jaderným zdrojem proudu rychlejšího poutníka do mezihvězdného prostoru.5O tun těžká sonda by mohla, dle mého odhadu dejme tomu za deset let zrychlit na takových 5O-7O km/vt vůči Slunci. |
|
| V prípade, že by "skylon" musel štartovať vertikálne, s pomocou "bajkalov", stratil by zrejme zmysel aj samotný motor Sabre - proste by bol zbytočne komplikovaný a dal by sa nahradiť klasickým kvapalinovým motorom spúšťaným vo výške, kde mal Sabre prejsť na čisto raketový režim (alebo pri odpojení "bajkalov"). Lenže tým by padol aj jeho hlavný tromf - schopnosť operovať z "klasických" letísk. |
|
| Počítal sem s klasickým, letištním startem - pomocný motor by opravdu byl jen pomocný. Když si vezmu, kolik váhy tvoří podvozek pro start (2-4% startovní váhy stroje!) - pro start z letiště to při 270 t máte 5,5-11 t, které taháte na oběžnou dráhu a zpátky, a přitom to pro přistání 50 t prázdné rakety nepotřebujete (tam vám stačí 1-2 t podvozek). Oddělování při nižších rychlostech, kde to bude jednodušší, pomocný, klidně proudový motor (nebo třetí Sabre) s nádrží a hlavním podvozkem pak přistanou na původním letišti. Na Skylonu by pak byla jen příďová noha využitá pro start, pro přistání doplněná lehkými, malými pomocnými kolečky, které zase při startu můžou fungovat jako propojovací prvek mezi Skylonem a startovním boosterem. Může to být komplikace, ale při případném neřešitelném nárůstu hmotnosti to může významně pomoct. Zkrátka moje inženýrské ego mi furt hlásí, že Skylon je dnes technicky nerealizovatelný a já se snažím to nějak vyřešit. Možná mám špatné vstupní informace, a tak se těším, až mě realita přesvědčí, že to jde. |
|
citace:
Počítal sem s klasickým, letištním startem - pomocný motor by opravdu byl jen pomocný. Když si vezmu, kolik váhy tvoří podvozek pro start (2-4% startovní váhy stroje!) - pro start z letiště to při 270 t máte 5,5-11 t, které taháte na oběžnou dráhu a zpátky, a přitom to pro přistání 50 t prázdné rakety nepotřebujete (tam vám stačí 1-2 t podvozek). Oddělování při nižších rychlostech, kde to bude jednodušší, pomocný, klidně proudový motor (nebo třetí Sabre) s nádrží a hlavním podvozkem pak přistanou na původním letišti. Na Skylonu by pak byla jen příďová noha využitá pro start, pro přistání doplněná lehkými, malými pomocnými kolečky, které zase při startu můžou fungovat jako propojovací prvek mezi Skylonem a startovním boosterem. Může to být komplikace, ale při případném neřešitelném nárůstu hmotnosti to může významně pomoct. Zkrátka moje inženýrské ego mi furt hlásí, že Skylon je dnes technicky nerealizovatelný a já se snažím to nějak vyřešit. Možná mám špatné vstupní informace, a tak se těším, až mě realita přesvědčí, že to jde.
na katapult/pomocnu raketu sa niekto (myslim, ze dokonca to bol yamato) pytal na NSF fore... tam to prepocitali a odpovedali (nvm, ci nie hempsell), ze je ta uspora velmi mala... alebo tak nejak to vyslo... snad si yamato pamata lepsie... pripadne to vecer pohladam tam a prelozim... ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
no, REL si myslia ze to realizovatelne je, a ESA si to mysli tiez. Stoji za pokus to realizovat v povodnej, jednostupnovej, letiskovej verzii. Akekolvek dodatocne blbosticky kazia povodny ucel projektu - zjednodusit a zlacnit pristup na LEO. Len obycajne pripojenie boostra je praca pre vysokokvalifikovanych odbornikov na mnoho clovekohodin.
Takze ak sa skylon dostane na orbit aj s tym tazkym podvozkom, treba ho tam nechat. Ide o ekonomiku. Ak by islo iba o orbit, tak na to rakety mame a netreba nic riesit. |
|
citace:
Původně jsem žehral na Obamu, že zarazil "návrat na Měsíc" oprášeným Apollem, ale měl pravdu,byl by to úkrok,tohle je jasný krok vpřed, zejména ekonomicky,skokově to zlevní dopravu 1 kg na LEO a vůbec nevadí, že je to dvacet let starý ruský/sovětský nápad.
Nezlevní. Nakonec vůbec nezlevní.
Navíc raketa nemá smysl, pokud nebude jasný cíl/program/náklad. A tedy nemá smysl. Nehledě na to, že konkurenční raketa s nosností 50 tun má stát 100M$...
Celé to je je pořád jen snaha zaměstnat ATK ze strany Kongresu.
citace:
Jenže ono vynášet co bylo ! Kdyby existoval prostředek na dopravu přes 100 tun na LEO, tak se nemusela flikovat ISS z dvaceti a méně tun vážících kousků a mohla mít průměr min 6m jako měl Skylab a nemusela interiérem připomínat kanalizační ,nebo mírněji instalační potrubí.
Kolik by to dělalo startů? 3? 4? A nic. Tzn., že náklad fakticky nebyl. Raketa s frekvencí startů jednou za několik let je raketa bez nákladu.
Logičtější je postupný vývoj nosičů, které by startovaly mnohem častěji, viz http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1436&pid=55537#pid55537 (v té době jsem samozřejmě nevěděl, že Musk chystá překvápko)
citace:
Evropa by měla uzavřít smlouvu se SpaceX na letech ESAnautů Dragonem a vývoj soustředit na Skylon. Pokud nebude vycházet, připojit ke Skylonu booster a la SRB nebo Bajkal jako mezistupeň (křídlo+startovní podvozek+část nádrží+motory nutné pro start), než bude technologie na úrovni ideálního Skylonu.
Jako dobrý mezikrok bych viděl sestavu Herakles s podvěšeným Skylonem(MAKS na zádech Mriji je velký problém). |
|
Herakles zatiaľ existuje len ako koncept a "ideový" model. Aby skutočne vzlietol, potrebovali by do tohoto projektu superťažkého dopraváku napumpovať aspoň tak miliardu - či tri. Ale súhlasím, oddelenie nákladu prostým odhodením je rozhodne lepšie riešenie ako štart z "chrbtu". A samozrejme bezpečnejšie.
Ohľadne nosičov triedy 50-70-100-150 ton
Pokiaľ je k dispozícii nosič v triede 20-30 ton, nemajú ZATIAĽ superťažké nosiče príliš význam. Väčšina potenciálnych nákladov sa dá rozdeliť na menšie kúsky, tak, aby sa jednotlivé diely vmestili do daného limitu nosnosti a väčší celok sa z nich zostaví až na orbite. Je to síce drahé riešenie, ale pravdepodobne lacnejšie ako supernosič využívaný len občas, s dlhými intervalmi medzi letmi.
Ale ak vznikne potreba dostať hore "náklad, ktorý sa nedá rozdeliť na kúsky" - napadá ma jedine výkonný jadrový reaktor, supernosič sa bude musieť postaviť tak či tak, aj keď bude slúžiť pre lety len raz za niekoľko rokov. Ak ale už bude k dispozícii, náklad sa preň nájde aj častejšie.
Alfou a omegou v budúcnosti superťažkých nosičov je otázka, pre aký program majú vlastne slúžiť.
IMHO význam majú len v prípade "dostatočne častých" letov k Mesiacu (stála alebo polostála základňa) a pri budovaní stálych inštalácií na orbite, na Mesiaci alebo dokonca ďalej (Mars, asteroidy...). |
|
dilema medzi lahsimi, casto lietajucimi nosicmi, a tazkym nosicom lietajucim raz za rok sa da vyriesit pomocou konstrukcie, ktora by poskladala tazky nosic zvazkovanim tych lahsich. LM nieco take navrhoval so svojou Deltou, ale bol to len nacrt. Prvy stupen by bol tvoreny zvazkom prvych stupnov DeltyIV. Nieco podobne ako prvy stupen Saturnu1.
SpaceX v podstate takto uvazuje, pretoze jej FH nie je nic ine nez F9 s troma prvymi stupnami. Vyrobna linka je ta ista, personal je ten isty, fixne naklady sa rozratavaju na vsetky starty. Teoreticky je jedno, ci mate rocne 10 startov F9 a jeden start FH, alebo 5 startov FH a 5 startov F9... |
|
citace:
dilema medzi lahsimi, casto lietajucimi nosicmi, a tazkym nosicom lietajucim raz za rok sa da vyriesit pomocou konstrukcie, ktora by poskladala tazky nosic zvazkovanim tych lahsich. LM nieco take navrhoval so svojou Deltou, ale bol to len nacrt. Prvy stupen by bol tvoreny zvazkom prvych stupnov DeltyIV. Nieco podobne ako prvy stupen Saturnu1.
SpaceX v podstate takto uvazuje, pretoze jej FH nie je nic ine nez F9 s troma prvymi stupnami. Vyrobna linka je ta ista, personal je ten isty, fixne naklady sa rozratavaju na vsetky starty. Teoreticky je jedno, ci mate rocne 10 startov F9 a jeden start FH, alebo 5 startov FH a 5 startov F9...
just for fun... pomocou výpočtov tu z kosma - aby sme využili skladanie lega FH s horným stupňom z Ariane V dáva vyše 75t na LEO
ja vm, ja vm... toto je sci-fi [Edited on 20.9.2011 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 20.9.2011 - 17:28 - ...bo | |
|
citace:
citace:
dilema medzi lahsimi, casto lietajucimi nosicmi, a tazkym nosicom lietajucim raz za rok sa da vyriesit pomocou konstrukcie, ktora by poskladala tazky nosic zvazkovanim tych lahsich. LM nieco take navrhoval so svojou Deltou, ale bol to len nacrt. Prvy stupen by bol tvoreny zvazkom prvych stupnov DeltyIV. Nieco podobne ako prvy stupen Saturnu1.
SpaceX v podstate takto uvazuje, pretoze jej FH nie je nic ine nez F9 s troma prvymi stupnami. Vyrobna linka je ta ista, personal je ten isty, fixne naklady sa rozratavaju na vsetky starty. Teoreticky je jedno, ci mate rocne 10 startov F9 a jeden start FH, alebo 5 startov FH a 5 startov F9...
just for fun... pomocou výpočtov tu z kosma - aby sme využili skladanie lega FH s horným stupňom z Ariane V dáva vyše 75t na LEO
ja vm, ja vm... toto je sci-fi [Edited on 20.9.2011 Agamemnon]
http://en.wikipedia.org/wiki/Raptor_(rocket_stage)
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=22601.120 |
|
citace:
citace:
citace:
dilema medzi lahsimi, casto lietajucimi nosicmi, a tazkym nosicom lietajucim raz za rok sa da vyriesit pomocou konstrukcie, ktora by poskladala tazky nosic zvazkovanim tych lahsich. LM nieco take navrhoval so svojou Deltou, ale bol to len nacrt. Prvy stupen by bol tvoreny zvazkom prvych stupnov DeltyIV. Nieco podobne ako prvy stupen Saturnu1.
SpaceX v podstate takto uvazuje, pretoze jej FH nie je nic ine nez F9 s troma prvymi stupnami. Vyrobna linka je ta ista, personal je ten isty, fixne naklady sa rozratavaju na vsetky starty. Teoreticky je jedno, ci mate rocne 10 startov F9 a jeden start FH, alebo 5 startov FH a 5 startov F9...
just for fun... pomocou výpočtov tu z kosma - aby sme využili skladanie lega FH s horným stupňom z Ariane V dáva vyše 75t na LEO
ja vm, ja vm... toto je sci-fi [Edited on 20.9.2011 Agamemnon]
http://en.wikipedia.org/wiki/Raptor_(rocket_stage)
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=22601.120
jj ja vm... má to peknú nosnosť ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
