|
| Pred 40-ti lety startovala Luna 17 s Lunochodem 1 |
|
Zajímavosti z ruských stránek:
http://automation.tkk.fi/attach/AS-84-3144/RCLslides.pdf
http://rutube.ru/tracks/3111459.html
|
|
http://rutube.ru/tracks/3111459.html
Je škoda, že tyto nanejvýš zajímavé konstrukce nebyly kvůli nedostatku peněz využity v praxi kromě Lunochodu. Průchodnost té poslední varianty je neuvěřitelná.
|
|
jj přesně naprosto souhlasím, kdyby měli rusove tolik financi jako NASA tak sme uplně někde jinde, na druhé straně v té době byly penize v ruské kosmonautice investovaní do raketoplanu Buran a plánech na vesmirné stanice Saljut, pozdeji MIR a Mir 2 (plán zrušen z duvodu spoluprace na ISS) Tak šly bohužel tyto planetární a měsíční rovery stranou.... Velká škoda je že byl program Buran nedokončen, když už to bylo v zaverečné fazi montáže raketoplanů.
Ale nemusime být smutní protože rusove v přištím desetiletí v kosmonautice hodlají podstoupit mnoho marzovskych a automatických mesičních misi, kdy na konci desetileti (2020) chtějí mít na měsici automatizovanou robotickou základnu pro budoucí pozdější přitet ruských kosmonautů. |
| 24.11.2010 - 14:55 - jaro. | |
|
Len lunárna základňa zatiaľ nie je ani v rozpočte ani v jeho návrhu na neskoršie obdobie:
http://stp.cosmos.ru/index.php?id=projects |
| 24.11.2010 - 16:25 - Machi | |
|
citace:
kdyby měli rusove tolik financi jako NASA tak sme uplně někde jinde.
Tak nevím, máte někdo čísla o tom kolik ve srovnání s NASA měla sovětská kosmonautika v 60. letech. Někde jsem viděl odhady, že v množství utracených peněz zase tak daleko za NASA nebyli. Jenom těch družic typu Kosmos bylo vypuštěno na tisíce a určitě nebyly zadarmo.
citace:
,kdy na konci desetileti (2020) chtějí mít na měsici automatizovanou robotickou základnu pro budoucí pozdější přitet ruských kosmonautů.
Rok 2020 je příliš brzy na nějakou Ruskou základnu na Měsíci.
Budeme rádi když uspěje Phobos Grunt a pak snad nějaké peníze do planetárních misí zase potečou.
Mimochodem nedávno probleskla zpráva, že Rusko uvažuje o přistání na Merkuru. |
| 24.11.2010 - 16:51 - jaro. | |
|
citace:
Len lunárna základňa zatiaľ nie je ani v rozpočte ani v jeho návrhu na neskoršie obdobie:
http://stp.cosmos.ru/index.php?id=projects
Hmm, chcel som napísať programe a nie rozpočte  |
| 24.11.2010 - 17:01 - jaro. | |
|
citace:
Mimochodem nedávno probleskla zpráva, že Rusko uvažuje o přistání na Merkuru.
Ide o projekt zrodený pôvodne vrámci Bebi-Colombo. Už dlhé roky sa sem tam spomenie, napr. НИР Меркурий -Посадочный модуль na
http://www.iki.rssi.ru/annual/2007/r32_OKR_NIR-07.htm
alebo v prezentácii
http://www.congrex.nl/09a05/1500_Korablev.pdf
ako Mercury-Lander. |
| 24.11.2010 - 17:07 - jaro. | |
|
Alebo toto:
http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/numbers/250/25.shtml
a
http://cwe.ccsds.org/sea/docs/SEA-D-DOR/Meeting%20Materials/2010.10.London/CCSDS%20Fall%202010%20-%20NPOL_Presentation_v2.pdf |
|
ja srovnaní financovaní spíše myslel až po ukončení programu Buran a zhrouceni SSSR a jeho transformaci na Ruskou Fedraci s celým tým chaosem....
V podlednich 15 letech byl rusky program vyzkumu vesmiru automatickými sondami celkem dost chabý... jestli se vůbec chabý da řici... Ted nád každý rok čeká od rusu něco zajímavého, buď Měsicní nebo Marzovská mise, možná i mise k oblíbené ruské Venuše... možná i ten Merkur, vše je dobré..... Každá mise bude zajímava.
Hlavně produkce těch sond mi připada na dobré urovni, jelikož zakladní "věnec" palivové a motorové sekce je vždy (nebo skoro vždy) stejný (děla to stejná firma), u landeru mají stejnou přistávací sekci nebo alespon velmi podobnou, tak to bude jedodušší a rychlejší jak na výrobu, a hlavně se ušetří duležitý čas vývojem nových součastí, které plní stejnou funkci u ruzných sond.
Defakto vývojem projdou jen nové specializované časti sondy, což považuji za krok spravným směrem. Každou dekádu vyvinout stejný zakladní multifunkční blok pro všechny sondy, a doplnovat jej jen specialní zařizením nebo moduly pro jednotlivé ukoly. |
|
citace:
http://rutube.ru/tracks/3111459.html
Je škoda, že tyto nanejvýš zajímavé konstrukce nebyly kvůli nedostatku peněz využity v praxi kromě Lunochodu. Průchodnost té poslední varianty je neuvěřitelná.
Hodně zajímavé video!!!
Ta průchodnost je opravdu skvělá, to jsem skutečně zíral!
(Mimochodem, když jsem se na video díval, byla na konci zařazena ruská reklama na Kozla. :)) |
| 25.11.2010 - 00:36 - Machi | |
|
"Ted nád každý rok čeká od rusu něco zajímavého, buď Měsicní nebo Marzovská mise, možná i mise k oblíbené ruské Venuše... možná i ten Merkur, vše je dobré..... Každá mise bude zajímava."
Nerad kazím váš optimismus, ale předpokládám, že i tady bude spousta misí odložených nebo i zrušených.
Hodně napoví mise Phobos-Grunt. Pokud se podaří alespoň úspěšně přistát na Phobosu, pak věřím, že bude i více peněz na další mise.
A unifikace je běžná i jinde, i když se třeba nejedná komplet o celou sondu, ale třeba jen o části (motory, systémy řízení apod.).
Jaro:
Díky za linky.
|
|
Tak samosebou ze je určité unifikace už dávno existují, ale řekl bych že tohle je její další pokročilejsší level.
Jinak s vámi souhlasí marsovské mise budou opravdu záležet na tom jak dopadne Phobos-Grunt, ale měsíční mise se plánuji již dlouho a tam bych nějak extrémní odklady neočekával, už jen proto že některé jsou mezinarodní a nebude rozhodnutí o odkladu zaležet pouze na rusku ale i na jejich partnerech. |
| 25.11.2010 - 02:29 - Machi | |
|
"další pokročilejsší level"
Teď jsem si vzpomněl, že ona ta unifikace byla běžná už i u starých Lun, Veněr a Marsů. Lavočkin jen pokračuje v tradici.
Osobně tipuju, že do roku 2020 stihnou (a zaplatí) rusové 2-3 mise k Měsíci, Veněru-D a Marsnet (v okleštěné verzi). Samozřejmě mimo Phobos-Grunt. A i tak by to byla pěkná řádka zajímavých misí. |
|
uřčite obrovské navyšení za polednich 15 let pomalu z nulové aktivity, uvidime dnešní ruská garnitura se snaží obnovit slavu a lesk armady a poté by mohla přijit na řadu kosmonautika a stím i mnoho peněz navíc..
Ja osobně bych byl rád kdyby těch misi bylo co nejvíce a vy asi také (asi všichni na tomto foru) ale holt to vidim vice pozitivně  |
|
Je to pekne, ze je hromada sond na cestach a hromada sond se planuje. Avsak zacina byt problem s udrzenim spojeni se sondama.
Zvlast v hlubokem vesmiru kdy hojne pouzivaji 70m paraboly, kterych je v DSN docela malo.
Pokud se ma udrzet "tempo" ... pocet funkcnich sond vs pocet pozemnich stanic s parabolou nad 50m, tak bude treba :
1) Ujednotit telekomunikacni prenosove protokoly v minimalne NASA/ESA/Roskosmos/JAXA/ISRO tak, aby celosvetova sledovaci sit mohla pracovat synchronne bez ztratovych sledovacich oken.
2) Postavit vetsi mnozstvi sledovacich stanic s parabolama 15/35/60-70m pro pasma UHF/L/S/C/X tak, aby bylo mozno udrzet spojeni s konkretni sondou bezvypadkovite nonstop.
Zatim co jsem cetl v HAM textu (PR), tak ruske antenni systemy se osazuji SDR/DDS systemy pro modifikovani RX/TX unifikovanych signalu od roku 2004 s napojenim na dalkovou spravu mimo Ruska pres neco jako je Geant. Cili i Cassiny sleduje nejen Canbera, Spanelsko a USA, ale i Rusko.
|
| 29.11.2010 - 20:48 - Machi | |
|
"Pokud se ma udrzet "tempo" ... pocet funkcnich sond vs pocet pozemnich stanic s parabolou nad 50m"
USA zřejmě žádné antény nad 50 m neplánuje. Naopak.
70-ky se zruší a nahradí více levnějšími 34 m anténami v Ka pásmu.
"Cili i Cassiny sleduje nejen Canbera, Spanelsko a USA, ale i Rusko."
Sledovat může, ale divil bych se, kdyby stahovali data. Ostatně Cassini sledovala i soustava VLBI kvůli pokusům s přesným určením pozice. Dostali se tuším na přesnost plus/mínus 70 metrů, což na vzdálenost 1,5 mld. km není špatné. |
|
| Nebylo by ve finale levnější postavit nějaké retlansační družice? než větší počet pozemních stanic.... |
| 30.11.2010 - 01:03 - Machi | |
|
"Nebylo by ve finale levnější postavit nějaké retlansační družice? než větší počet pozemních stanic...."
To rozhodně ne. Antény družic by musely být příliš velké (což zvyšuje cenu), nebo by jich muselo být hodně. Ať tak, či tak, musely by mít schopnost přesného zaměření (vysoká stabilita v prostoru a čase), což by dále zvýšilo cenu. Ale se speciálními retranslačními družicemi se počítá do budoucna třeba u Marsu, pro zprostředkování komunikace mezi pozemními jednotkami a zemí.
Co se týče spojení s se sondami, počítá se s kombinací mnoha 34-35 m antén pracujících zejména v Ka pásmu a na sondách s výkonnými přijímači a vysílači spolu s rozkládacími anténami (průměr okolo 6-ti metrů).
Do budoucna se také uvažuje o optické komunikaci pomocí laserů. V tom případě je třeba alespoň 10 cm optiky na sondě a 8-10 m velkého přijímacího dalekohledu na zemi.
V případě spřažených antén v Ka pásmu a 6-ti metrové rozkládací antény u sondy s vysílačem o výkonu 120 W je možné dosáhnout u marťanského orbiteru přenosových rychlostí v jednotkách Gbit/s. |
|
Machi, uz jsi videl presnou rozkladaci antenu pro X pasmo ? 
Takove rozkladaci "destniky" jsou pouzitelne tak do 2.3GHz, ale vejs ne.
Dale, vys kolik zere Amper 120W PA linear pro X/Ka pasmo ?
Neco o vysilacich/prijimacich i v kosmickem segmentu vim.
Ale urcite to nebudou rozkladaci destniky.
Muj nazor je, ze pokud bude na orbite Marsu retlanslacka z/k Marsovo systemu (orbita/povrch/oba mesicky) k/ze Zemi (Zeme) a/i retlanslacka pro dalsi X/S pasmo z/do Jovianske soustavy/Saturnovo soustavy (Cassini) a i dalsich vzdalenejsich sond, tak sonda bude mit minimalne 2 nezavisle smerovatelne paraboly o prumeru 3.5-4.5m s 50W PA (fotovoltaika) nebo 100W (RTG) a k tomu 1-2 mensi 50-80cm nezavisle smerove paraboly pro spojeni se zarizenim na obezne draze/povrchu/obou mesickach + 2x UHF levotociva antena s nezavislou moznosti smerovani.
Prevdepodobne to bude sonda na vysoke kruhove obezne draze (40-120000km) s urcitym "PADem" pro vedeckou cinnost. Pravdepodobne detektory vseho mozneho + 80-110cm dalekohled pracujici i v IR spektru.
System bude umoznovat i praci s landerem na obou mesickach cizich statu (dohoda o retlanslaci pro ostatni kosmicke agentury = standardizovany telco protokol zavazny i pro Rusko/Cinu/Indii/Japonsko).
Pravdepodobne bude pripraven i jako jeden z flotily multifunkcnich Marsovskych "GPS" druzic.
Pravdou je, ze kosmicke FSO jeste nereklo posledni slovo.
Pro dobrou funkci bude treba 150cm zrcadlo na NEO pro RX a 20W MM laser v TO-18. Pripadne 230-300cm zrcadlo RX na povrchu zeme a 140W MM laser v TO-18.
Kazdopadne laser je to nejlepsi, ale pouze mezi zarizenima umistenyma v kosmu. Takze nasledna retlanslace z NEO na povrch Zeme se uskutecni nekde ve standardnim MW space bandu a asi tehle NEO laserovych retlanslacek bude povicero, aby nevznikl vypadek behem obehu kolem Zeme. Samotna laserova platforma taky nebude sama, ale budou tam 3-7 150cm hlavic pro nekolik spojeni najednou.
[Upraveno 22.12.2010 -=RYS=-] |
|
| a ako vlastne funguje spojenie, keď sú zem a planéta pri ktorej je sonda v "opozícii", teda keď sú v maximálnej vzdialenosti od seba, a navyše je medzi nimi slnko? |
| 23.12.2010 - 03:15 - Machi | |
|
citace:
Machi, uz jsi videl presnou rozkladaci antenu pro X pasmo ?
Jo, třeba na Galileu. Navíc jsem viděl "presnou rozkladaci antenu" o průměru 6,5 metru i pro viditelnou část spektra
citace:
Dale, vys kolik zere Amper 120W PA linear pro X/Ka pasmo ?
Neco o vysilacich/prijimacich i v kosmickem segmentu vim.
Ale urcite to nebudou rozkladaci destniky.
[Upraveno 22.12.2010 -=RYS=-]
Geldzahler by s tebou zřejmě nesouhlasil (z jeho rok staré přednášky jsou ta data).
Upřesním dříve uvedená data, protože jsem se spletl v některých datech. Výkon Ka vysílače má být 180 W (dnes 35 W), rozkládací anténa má mít průměr 10 metrů a přenosová rychlost od Marsu 1,2 GBit/s.
Navíc tam uvádí i schopnosti dnešních systémů, které se liší jen nižším průměrem antény (5 metrů), přenosová rychlost by byla max. 330 MBit/s. |
|
citace:
a ako vlastne funguje spojenie, keď sú zem a planéta pri ktorej je sonda v "opozícii", teda keď sú v maximálnej vzdialenosti od seba, a navyše je medzi nimi slnko?
blbo |
|
"blbo "
mňa napadol, "pikantnejší" výraz
existuje aj nejaký projekt na retranslátori, čo by sa nachádzali mimo leo, v bodoch L3,L4,L5 zem-slnko?
neriešilo by to len problém, s "hluchou" polohou, ale súčasne aj riešilo problém so zoslabením signálu spôsobený vzdialenosťou |
|
citace:
existuje aj nejaký projekt na retranslátori, čo by sa nachádzali mimo leo, v bodoch L3,L4,L5 zem-slnko?
Nemáš tam ten bod L3 omylem ? Bod L3 je přeci z našeho pohledu za Sluncem, to by zanamenalo dvojitou retranslaci: sonda - L3 - L4 - Země. |
|
"Nemáš tam ten bod L3 omylem ?"
nemám..
je s dvojitou retransláciou nejaký problém? |
|
citace:
"Nemáš tam ten bod L3 omylem ?"
nemám..
je s dvojitou retransláciou nejaký problém?
Problém jsou jednak dvě stanice (cena a vzdálenost) a jednak dost nestabilní poloha. Navíc , nevidím příliš velký přínos v tom, že musím 2x retranslovat kvůli celkem malému zkrácení vzdálenosti sonda /retranslátor.
Rovně nedostupnost stanice v L3 pro přímé ovládání, ale opět nutnost řídit a navádět trvale přes L4 mi nepřijde jako výhoda. Vidím tam prostě více těch proti než pro. Na což mi samozřejmě můžeš klidně odpovědět, že to vidíš obráceně |
|
"Na což mi samozřejmě můžeš klidně odpovědět, že to vidíš obráceně"
jasnačka
inak ak by vypadol, jeden s EL 4-5, druhý by ho mohol nahradiť
tak funguje aj.. internet..
ale viac dal by som na rysa
inde napísal
"Nekde na disku mam i tabulku kanalovani v X pasmu a ktere pozemni 35/70m paraboly-stanoviste se v ktery cas vyuzivaj pro dany kanal a pro danou sondu.
Kdyz se to tak vezme, tak se potvrzuje fakt o kterem jsem jiz psal nedavno, ze nejdulezitejsi investici v kosmickem vyzkumu bude vystavba 70m parabol zakladen rovnomerne po celem obvodu Zeme, aby jednotliva stanoviste se mohla prepinat v RX/TX bez preruseni diky rotaci Zeme.
V podstate 5 stanovist pro jednu sondu x pocet projektu. "
RYS, nebolo by výhodnejšie, vypustiť do vesmíru sústavu retranslátorov, ktoré by boli potenciálne schopné fungovať ako serveri medziplanetárneho internetu?
pre "začiatok" obsadiť L3,L4,L5 zem-slnko, a výhľadovo aj L3,L4,L5 mars-slnko, pre spojenie s veľkými planétami?
mohlo by to byť schodnejšie, ako stavať po svete, haldu 70 m antén "5 stanovist pro jednu sondu x pocet projektu"? |
|
citace:
citace:
Machi, uz jsi videl presnou rozkladaci antenu pro X pasmo ?
Jo, třeba na Galileu. Navíc jsem viděl "presnou rozkladaci antenu" o průměru 6,5 metru i pro viditelnou část spektra
citace:
Dale, vys kolik zere Amper 120W PA linear pro X/Ka pasmo ?
Neco o vysilacich/prijimacich i v kosmickem segmentu vim.
Ale urcite to nebudou rozkladaci destniky.
[Upraveno 22.12.2010 -=RYS=-]
Geldzahler by s tebou zřejmě nesouhlasil (z jeho rok staré přednášky jsou ta data).
Upřesním dříve uvedená data, protože jsem se spletl v některých datech. Výkon Ka vysílače má být 180 W (dnes 35 W), rozkládací anténa má mít průměr 10 metrů a přenosová rychlost od Marsu 1,2 GBit/s.
Navíc tam uvádí i schopnosti dnešních systémů, které se liší jen nižším průměrem antény (5 metrů), přenosová rychlost by byla max. 330 MBit/s.
Na Galileu je 3-segmentova mikropaskova antena, je dobra pro pokryti urciteho uzemi z NEO-GEO, ale je nepouzitelna pro PtP spoj Mars-Zeme.
Teoreticky by slo pouzit rozkladaci antenu, ale ne na bazi "destniku" (cili roztahovaci sitovina....coz je vec, ktera se bezne pouziva do 3GHz pasem), ale na bazi rozkladacich "zapouklych" desek, podobne jako segmentovy dalekohled. Problem by byl v narocnem a tezkem mechanizmu co by to rozlozil ze slozeneho stavu a nasledne spravne slozil tak, aby se parabola "nehejbala".
Pokud by antena nebyla parabola, ale segmentovej sterbinovej vlnovod (viz planovanej antiraketovy radar XBR v Brdech), tak by to slo a dokonce by se casem antena mohla jeste rozrust do vetsich rozmeru. Problem je, ze by to vazilo jak "krava"...stejne jako mechanickej system, co by skladal ty segmenty v prvni casti teto odpovedi.
Co se tyce vykonu, tak se pouziva jak CMOS-FETove transistory, tak i TWT elektronka (AEG TWT 30W je to dole http://www.qsl.net/ok1uvy/bmp/15.jpg vlevo vstup 1mW, vpravo vystup 27W v linearni tride AB).
TWT ma vyhodu, ze muze zesilovat uz od nizke hodnoty vstupu...v podstate staci signal z IF-DDS do 1mW a TWT z 1mW udela 30 az 200W (200W TWT elektronku pro 10GHz jsem mel v ruce...porcelanovej valecek o prumeru 5cm a delce 20cm).
Elektronky jak znamo snesou i blbe PSW (kus mikrometeoritu muze poskodit ozarovac/koaxial/vlnovod...proto se to pouziva v kosmicke technice...vysilac tak nejak funguje dal i kdyz je castecne poskozen), je fakt ze maj i zapor a to anodove napeti 2000-3500V/2A.
Takze soucasti sondy je stejne menic na vysoke napeti (28V>3000V).
Vyhodou je snadna prace elektronky ve tride AB a jednodussi vstupne/vystupni vf propust.
Transistor je sice mensi a staci mu i palubni napeti (28V/40A), ale ma taky sve zapory.... vetsi teplota (potrebuje lepsi/vetsi chladic), musi byt lepsi PSW ochrana (nemuze vysilat i kdyz je antenni system castecne poskozen), musi byt nastaven spravni linearni pracovni bod AB jinak je uzitecnej signal "sprasenej" tak, ze to prijimac o nekolik milionu km dal nezpracuje nehlede na skutecnost, ze pred transistorem PA i za nim musi byt dokonala pasmova propust jinak to bude rusit i jine spojove sluzby.
Ted si vemte tech 40A pro PA a dalsich 30A pro samotnou cinnost takove sondy. Bud by musela byt napajena velkym RTG nebo fotovoltaikou o 1100m ctverecnich.
Nerikam, ze by to neslo. Problem je, ze by sonda byla velka a tezka a nesla by vystrelit najednou, ale na nekolikrat a na LEO ji slozit a odstartovat z LEO.
A co se tyce vysokych prenosovych rychlosti Mars-Zeme, tak si to muzes spocitat. A pravdou je, ze cim je modulace slozitejsi pri stejne sirce vf pasma jako stavajici spoj, tak potrebujes vice uzitecneho signalu na prijimaci. To dosahnes pouze tehdy, kdyz zvysis vykon EIRP ze vzdalenejsiho vysilace (bud PA nebo prumer paraboly nebo oboji).
Soucasne zapomen na pouziti slozitych modulaci, ktere jsou zavisle na amplitude signalu jako QAM a pod. (kosmicky prach + nekolik stovek mikrometeoritu na utlumove trase udela to same jako atmosfera Zeme...proto se pro DVB-S nepouziva pozemni QAM...DVB-T, ale modulace na bazi zmeny faze xPSK).
Pokud by vsak doslo k vysokorychlostnimu spoji mezi Marsem a Zemi, tak urcite nebude na X bandu, kde je k dispozici kanal jen 750kHz sirokej (8.4GHz kanalovani by NASA/ESA-DSN...jine kosmicke agentury v DSN normalne nejsou, sit DSN patri NASA), ale bude to vejs....asi Ka (25-33GHz se sirkou 4MHz na kanal, pri 4pi-DQPSK by tech 1.2Gbps bylo i realnejch. Mozna odtud prameni ta prenosova rychlost.
[Upraveno 24.12.2010 -=RYS=-] |
|
citace:
"Nekde na disku mam i tabulku kanalovani v X pasmu a ktere pozemni 35/70m paraboly-stanoviste se v ktery cas vyuzivaj pro dany kanal a pro danou sondu.
Kdyz se to tak vezme, tak se potvrzuje fakt o kterem jsem jiz psal nedavno, ze nejdulezitejsi investici v kosmickem vyzkumu bude vystavba 70m parabol zakladen rovnomerne po celem obvodu Zeme, aby jednotliva stanoviste se mohla prepinat v RX/TX bez preruseni diky rotaci Zeme.
V podstate 5 stanovist pro jednu sondu x pocet projektu. "
RYS, nebolo by výhodnejšie, vypustiť do vesmíru sústavu retranslátorov, ktoré by boli potenciálne schopné fungovať ako serveri medziplanetárneho internetu?
pre "začiatok" obsadiť L3,L4,L5 zem-slnko, a výhľadovo aj L3,L4,L5 mars-slnko, pre spojenie s veľkými planétami?
mohlo by to byť schodnejšie, ako stavať po svete, haldu 70 m antén "5 stanovist pro jednu sondu x pocet projektu"?
Z technickeho a funkcniho hlediska by to bylo lepsi.
Je jasne, ze jednou to tak bude.
Ale i tak tu soustavu pozemnich stanic je treba vybudovat.
Kamarad byl kousek za hranicema. V Effelsbergu u Sumavy maji 100m radioastronomicky talir (v soucasnosti druhy nejvetsi pohyblivej talir), udelal mi par zajimavych fotek. Dokonce to uz par let muze fungovat i jako pomocny telekomunikacni system v siti DSN pro S,C,X,Ka,Ki pasma.... http://en.wikipedia.org/wiki/Effelsberg_100-m_Radio_Telescope.
Konkretne DSN pasmo 8400-8450MHz (New Horizont, Cassini, Mars, Venuse, Merkur ...vsechny sondy dal nez 3000000km od Zeme) http://www.mpifr-bonn.mpg.de/div/electronic/content/receivers/3_6cm.html ma na tomto zarizeni zajimave parametry.
Tez se nesmi zapomenout, ze cim je prumer paraboly vetsi, tim se hure zameruje a soucasne plati i to, ze cim je kmitocet vyssi (zvlast nad 14GHz), tim je parabolu tezsi vyrobit.
Proto se u nekterych sond pouzivaji paraboly 2. Jedna pro TX (mensi...do 1m) a druha pro RX (3-4m).
Pravdou je, ze do male paraboly se musi cpat vetsi vykon nez pri pouziti vetsi paraboly.
Ale jak jsem napsal, s mensi parabolou je jednodussi zamerit Zemi z Marsu, jelikoz stejne jako u jinych podobnych sond se neotaci samotna parabola na USUAL rotatoru, ale nataci se cela sonda. A jelikoz se nataceni nedeje pomoci reaktivnich motoru, ale pomoci gyroskopickych setrvacniku, tak je dost slozite zamerit Zemi pomoci tehle setrvacniku s presnosti mensi nez 0.1st.
Kdyz to pro vysvetleni prezenu, tak pro spoj Mars-Zeme je u 1m paraboly treba presnost na 0.18st, kdezto u 4m paraboly je to 0.07st.
(ty cisla jsou jen odhadem, nepocital jsem to presne)
Treba u Opyho ta tusim 30cm parabola v S pasmu (2.23GHz/16W PA) je diky tomu knitoctu a malemu prumeru anteny docela vyhodna. Signal se na Zem dostane (vozitko musi VZDY zastavit pro odeslani/prijmuti dat ze Zeme.... pri UHF retlanslaci z orbity Marsu neni treba zastavovat) i kdyz ta parabola na vozitku neni uplne presne namirena k Zemi. Uz minimalni signal se na Zem dostane, kdy je ta antena az 4st mimo osu.
Vsak si to muzete vyskouset s "Wifinou"
[Upraveno 24.12.2010 -=RYS=-] |
|
