|
"... ale možná tak za 150let bude situace jiná!"
a aby aspoň o tých 150 rokov bola situácia iná, najprv treba doslova použiť niečo takéto
starú dobrú "drožku"
http://www.thespacereview.com/gallery/7
tak sa prosím vráťme k nášmu sporu
montáž "raketového vlaku" na LEO vs. "štafetový kolík" |
|
obrovsky zasobovaci system pozostavajuci z coho? flotila identickych, seriovo vyrabanych tankerov, ktore by pozostavali vlastne len z nadrze, robustneho motora, orientacnych motorov (na stlaceny plyn - mozno pouzivat vytazeny vodik alebo kyslik), podvozku, solarnych panelov a tazobnej sekcie (rypadlo a "labak"). Podotykam ze experimenty s ISRU technologiam na zemi uz prebiehaju a pomerne mala plosina s jednoduchym rypadlom toho vytazi pomerne dost (a to na pusti!) Obcasna udrzba moze prebiehat pocas parkovania na LEO (dalsie vyuzitie ISS?).
Skutocne nevidim potrebu nejakej superkomplikovanej infrastruktury. Pri Cerese su potrebne delta-v a casy preletov pomerne prijemne. Z technologickeho hladiska nejde o ziadny boom, ide len o logicky krok k pruznej a lacnej dobravnej infrastrukture.
Btw. mozno by bola zaujimava amaterska reference mission, ukazat ze to ide. Neviem ci si Xprize foundation nedala toto ako jeden z cielov... |
|
Alamo, ten expres je zaujimavy napad, ale stale turista defacto plati dva starty - jeden sojuz a jedna delta s urychlovacim stupnom. Pohravam sa s myslienkou "vesmirneho parazita" - tahac, ktory by "nahanal" na orbite pouzite horne stupne a cucal z nich zbytky paliva - pokial viem v kazdom stupni nieco ostane, nikdy sa nejde na doraz.
Po dostatocnom nacucani moze tahac zamierit k ISS, kde sa spoji so sojuzom a mozme letiet |
|
"Alamo, ten expres je zaujimavy napad, ale stale turista defacto plati dva starty"
na počte štartov nezáleží.. ak sa dajú náklady rozdeliť na hlavu..
okrem toho už skôr sme si ukázali, že miešanie nákladu a pasažierov na jeden "man rated" nosič je neekonomické
neviem či ste si to všimli, ale ak by sme na základe "starého železa" dali do hromady, dopravný systém schopný dotiahnuť do L1 alebo LLO sojuz a postrčiť ho späť k zemi, bez toho aby sojuz musel čo i len zapnúť motor, dokázal by to ten istý dopravný systém aj s dragonom
ktorý by bol schopný, už niesť viac platiacich pasažierov ako sojuz
...................................................................
keby sme teda uvažovali o montáži na LEO pri ISS
bolo by ju možné urobiť aj na tomto princípe
jednotlivé segmenty súlodia by zachytával upravený progres, a dotiahol ich k ISS, kde by do úvahy prichádzalo aj použitie "kanadskej ruky" [Upraveno 21.2.2011 alamo]
to si však tak či tak vyžiada tie štyri štarty.. + extra ťahač
navyše bude treba zaplatiť za celú procedúru montáže, a získať na to "breve" aj od američanov
mne sa proste, let do L, aj s vývojom jediného nového kusa hardvéru totižto LEMu, zdá stále výhodnejší, jednoduchší, rýchlejší a hlavne lacnejší, ako montáž na LEO
priestor pre vývoj a upgrade techniky, pre priamu rýchlu cestu vznikne až po tom čo niekto dokáže, že sa cesta na mesiac dá zaplatiť aj zo súkromných zdrojov
a na dodanie takého dôkazu je cesta cez L najvhodnejšia [Upraveno 21.2.2011 alamo] |
21.2.2011 - 15:58 - Petr F. | |
|
... dobrotivý bože, vy tak plkáte bez znalosti problematiky!
Zkuste si něco spočítat! Máte představu kolik železa musíte vynést pro postavení takového systému, kolik potřebujete raket, kolik paliva spotřebuje tahač na manévrování, ...
... a hlavně si spočtěte kolik by to celé stálo!
Pak se podívejte na svoji výplatní pásku a běžte malovat nějaké pěkné barevné powerpointy!!! |
|
"... dobrotivý bože, vy tak plkáte bez znalosti problematiky!
Zkuste si něco spočítat! Máte představu kolik železa musíte vynést pro postavení takového systému, kolik potřebujete raket, kolik paliva spotřebuje tahač na manévrování, ...
... a hlavně si spočtěte kolik by to celé stálo!
Pak se podívejte na svoji výplatní pásku a běžte malovat nějaké pěkné barevné powerpointy!!!"
hm.. a práve preto, že o tom mám aspoň "hrubú" predstavu
tak tu neustále rýpem, s tým nápadom použiť bod L alebo "vysokú druhú parkovaciu dráhu"
ktorý je z pre mňa totálne nepochopiteľných príčin, ostatným "proti srsti", jedným lebo si vystačí bez supernosiča, druhým lebo ani za mak nepripomína apollo
prosím prečítajte si celú tému, nie iba posledný príspevok [Upraveno 21.2.2011 alamo] [Upraveno 21.2.2011 alamo] |
|
citace: Pri Cerese su potrebne delta-v a casy preletov pomerne prijemne.
Příjemné? Mně to tak tedy nepřipadá. Jen pro odlet k Ceresu a pak pro "přistání" na Ceresu mi dohromady vychází delta-v řádově 10 km/s (tedy zhruba totéž, co je třeba pro start ze Země na LEO). Pro odlet plného "tankeru" od Ceresu směrem k Zemi bude třeba další cca 4 km/s. Přelet bude trvat skoro 1,5 roku. K Zemi přiletíme s "přebytkem rychlosti" cca 6 km/s a to musíme nějak "ubrzdit". I kdyby to bylo riskantním "aerocapture" a pak "aerobrakingem", tak to pořád stojí nějaké (nemalé) peníze a dodatečnou hmotnost. Pak bychom měli zase nějak odletět k Ceresu s využitím paliva, které jsme z Ceresu přivezili? Celé "Ceres/LEO kolečko" mi vychází na delta-v mnohem větší než 10 km/s, takže to samo o sobě musí být dražší, než start čehokoliv ze Země na LEO. Nedovedu si nějak představit, že by to "na LEO přes Ceres" mohlo vyjít levněji (než "na LEO ze Země").
citace: by sme na základe "starého železa" dali do hromady, dopravný systém schopný dotiahnuť do L1 alebo LLO sojuz a postrčiť ho späť k zemi, bez toho aby sojuz musel čo i len zapnúť motor, dokázal by to ten istý dopravný systém aj s dragonom
Ano, to si uvědomuju, ale už jsme ukázali, že tohle jde udělat na dva starty v kombinaci s Centaurem.
citace: tak sa prosím vráťme k nášmu sporu montáž "raketového vlaku" na LEO vs. "štafetový kolík"
Podstatné je, aby "štafetový kolík" byl výhodnější, než "raketový vlak" (jinak to celé ztrácí smysl). Přes "vysokou parkovací dráhu" to podle mne nikdy nemůže vyjít "výhodněji", protože "ztráta delta-v" je příliš vysoká (několik km/s). Přes L1 nebo L2 už to "rozdělení mise" nějakou naději má, protože nám zatím vychází, že minimálně do L2 by to snad mohlo vyjít i v kombinaci Sojuz/Blok-D nebo Sojuz/Breeze-M nebo něco podobného existujícího a relativně "levného" (to je ta "drožka"). Faktem pak je, že na čtyři starty bychom takto do L2 dostali poměrně hodně hmoty (rozhodně víc, než na LLO). Následné přistání z L2 na Měsíci (a návrat zpět do L2) by pak ale vyšlo o dost náročnější (o cca 1 km/s delta-v), než z LLO, takže ta prvotní "výhoda", by se zase hodně zmenšila a možná i úplně vymazala. Prostě "štafetový úsek" z LEO do L2 není o moc "kratší" než úsek z LEO na LLO.
Opět se dostáváme k tomu, že abych uvěřil jasné výhodnosti nějakého "nového" řešení, musím odhadem vidět "přínos" na úrovni alespoň 50% proti "konkurečnímu" ("klasickému") řešení. A to mi zatím bohužel nevychází aní přes L2. Sice to teď opravdu přes L2 může vyjít o trochu výhodněji než přes LLO (protože na LLO v tuto chvíli na jeden zátah "nedoběhneme" [se "stávajícím železem"]), ale jakmile se technologie zase trochu pohnou a dostali bychom se "na jeden štafetový úsek" z LEO až na LLO, tak mi to zase začne vycházet lépe přes LLO (kvůli úspoře delta-v). |
|
"Podstatné je, aby "štafetový kolík" byl výhodnější, než "raketový vlak" (jinak to celé ztrácí smysl).
Opět se dostáváme k tomu, že abych uvěřil jasné výhodnosti nějakého "nového" řešení, musím odhadem vidět "přínos" na úrovni alespoň 50% proti "konkurečnímu" ("klasickému") řešení. A to mi zatím bohužel nevychází aní přes L2."
záleží na prioritách.. ak niekto silne uvažuje, nad stavbou a prevádzkou pilotovanej stanice, v "hlbokom vesmíre" (tak ako ja), tak sa mu zastávka v L, zdá logická a žiadúca
"Sice to teď opravdu přes L2 může vyjít o trochu výhodněji než přes LLO (protože na LLO v tuto chvíli na jeden zátah "nedoběhneme" [se "stávajícím železem"]), ale jakmile se technologie zase trochu pohnou a dostali bychom se "na jeden štafetový úsek" z LEO až na LLO, tak mi to zase začne vycházet lépe přes LLO (kvůli úspoře delta-v)."
to je predsa jasné.. ale otázka je "kedy sa technológie pohnú?"
nasa ich hýbať nebude.. rusi už vôbec nie (tý sa od vekov iba prispôsobujú američanom, a preto vidím napríklad aj osud PPTS tristne, podľa mňa skončí rovnako ako kliper)
proste ak sa majú technológie pohnúť, treba na to nejaký "kopanec"
"núdzové riešenie" (teda núdzové až kým neuvažujeme o stavbe stanice v L)
zásadnou vecou pre nejaké rozhodnutie sú ale možnosti dopravného prostriedku na povrch mesiaca
tu je napríklad ideový návrh s "gateway"
http://history.nasa.gov/DPT/Architectures/Moon%20-%20L1-Moon%20Lander%20Design%20JSC%20DPT%20Nov%2001.pdf
4 crew
• 8-day mission duration
• 58-hour transit to Lunar Surface from Gateway
• 3-day surface stay
• 58-hour transit from Lunar surface to Gateway
suchá hmotnosť 6634.08kg
s palivom 29655.26kg
v porovnaní s altairom 45 864 kg, vychádza "skromne"
http://cs.wikipedia.org/wiki/Altair_%28lun%C3%A1rn%C3%AD_modul%29
zásadná otázka je, či sme do tých zhruba 7,5 tony - hm 9 ton..
pretože blok D, má so sojuzom niesť aj prídavný modul
ktorý pri lete bez posádky nieje potrebný
ďalšou možnosťou ako zvýšiť nosnosnosť nákladného "segmentu", by bolo poslať ho "via Belbruno" čo by dalo tiež nejakú nosnosť naviac
proste či sme do tej hmotnosti chopný dostať niečo "subtílnejšie" ako pôvodný návrh s gateway?
[Upraveno 21.2.2011 alamo]
aj "iba dvojmiestny" lander s "hermetizovaným" priestorom aj keď sa bude plaziť na mesiac dva dni a nazad ďalšie dva dni, mi príde lákavejší, ako jednomiestna "expresná adrenalínová trojkolka" [Upraveno 21.2.2011 alamo] [Upraveno 21.2.2011 alamo] |
|
"ďalšou možnosťou ako zvýšiť nosnosnosť nákladného "segmentu", by bolo poslať ho "via Belbruno" čo by dalo tiež nejakú nosnosť naviac"
http://ccar.colorado.edu/geryon/Slides/Slide11.html
25 - 33%
buďme "skeptický" zarátajme jednu štvrtinu..
lunárny lander by mohol vážiť.. 11,5 tony
a ďalšia stránka dáva ešte zaujímavejší údaj
http://ccar.colorado.edu/geryon/Slides/Slide12.html
[Upraveno 21.2.2011 alamo]
.............................................................
"musím odhadem vidět "přínos" na úrovni alespoň 50% proti "konkurečnímu" ("klasickému") řešení."
tak ako.. začína to byť konečne zaujímavé? [Upraveno 21.2.2011 alamo] |
|
Spočítal si aj doby preletu?
Zo simulácie doba preletu k Mesiacu trvá 4 alebo 5 obehov Mesiacu okolo Zeme. To znamená okolo 120 alebo 150 dní. Trochu pridlho na čokoľvek okrem čistého hardware. |
|
"Spočítal si aj doby preletu?"
krucinálhimlhalelujafixlaudon..
prečítaj si to celé..
"via belbruno" je určená práve iba pre hardvér |
|
inak koho to fakt zaujíma tak si prečítajte toto fórum
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=1337.0
je tam halda ďalších údajov a odkazov
napríklad
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=1337.0;attach=2901;image
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=1337.0;attach=2902;image
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=1337.0;attach=2903;image |
|
nech počítam ako počítam, sojuzu stále chýba ešte nejaká "para" chýba
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=1337.0;attach=2901;image
prví impulz, od zeme 3142.5
druhý, korekcia pri mesiaci 184.1
tretí, navedenie do L2 147.5
pre návrat k zemi
http://www.scribd.com/doc/19766110/ESA-Trajectories-to-From-the-Earth-Moon-Lagrangian-Points-L1-and-L2
prví v L2 148
pri mesiaci 184
celkový súčet 3806.1
"Blok DM4 dokáže sestavě dodat delta-v cca 3340 m/s"
+
"zásoba" delta v, samotného sojuzu je 390
http://sk.wikipedia.org/wiki/Sojuz_%28kozmick%C3%A1_lo%C4%8F%29
http://www.astronautix.com/craft/soyuztma.htm
súčet 3730..
niečo by spravilo aj to, že to podľa čoho to počítam, má najprv zostava parkovaciu dráhu na leo vo výške 182 km
keby sa upravila na výšku ISS, tak by to sedelo..
ale aj tak je to "o hubu", a nezostane nič na korekcie dráhy, takže by to aj tak chcelo nejaký doplnkový "motoblok - ťahač", ktorý by sa na orbitu dostal s blokom D, možno odvodeninu od servisného modulu sojuzu, teda jeho pohonného "jadra" |
|
citace: Příjemné? Mně to tak tedy nepřipadá. Jen pro odlet k Ceresu a pak pro "přistání" na Ceresu mi dohromady vychází delta-v řádově 10 km/s (tedy zhruba totéž, co je třeba pro start ze Země na LEO). Pro odlet plného "tankeru" od Ceresu směrem k Zemi bude třeba další cca 4 km/s.
a sakra
okej, tak nahradime ceres nejakym vodnatym asteroidom |
|
citace: obrovsky zasobovaci system pozostavajuci z coho? flotila identickych, seriovo vyrabanych tankerov, ktore by pozostavali vlastne len z nadrze, robustneho motora, orientacnych motorov (na stlaceny plyn - mozno pouzivat vytazeny vodik alebo kyslik), podvozku, solarnych panelov a tazobnej sekcie (rypadlo a "labak"). Podotykam ze experimenty s ISRU technologiam na zemi uz prebiehaju a pomerne mala plosina s jednoduchym rypadlom toho vytazi pomerne dost (a to na pusti!) Obcasna udrzba moze prebiehat pocas parkovania na LEO (dalsie vyuzitie ISS?).
Skutocne nevidim potrebu nejakej superkomplikovanej infrastruktury. Pri Cerese su potrebne delta-v a casy preletov pomerne prijemne. Z technologickeho hladiska nejde o ziadny boom, ide len o logicky krok k pruznej a lacnej dobravnej infrastrukture.
Btw. mozno by bola zaujimava amaterska reference mission, ukazat ze to ide. Neviem ci si Xprize foundation nedala toto ako jeden z cielov...
S timto souhlas.
Jen bych podotkl, ze je dost pravdepodobne, ze pokud to takto bude, tak se tankery osadi i vedeckou plosinou, preci jenom si vedci nenechaji ujit moznost vedecky sledovat vzdalenejsi vesmir a jina vesmirna telesa.
Cili soucasti komplexu bude i jeji vedecka cast, ktera castecne ze statniho rozpoctu zaplati let.
Je mozne, ze se podepisou join-venture smlouvy na vyuziti privatnich lodi/komplexu i pro vedeckou cinnost.
Mimochodem, toto se uz prave ted deje v podobe budovaneho Iridium-NEXT, kde firma Iridium-LCC nabizi 50kg vedeckou plosinu na kazde z druzic Iridium-NEXT s moznosti az 1Mbps up/dw datoveho linku na Zem.
Cili vedci dodaj plosinu, ta se konektorama a 12-ti sroubama pripoji k platforme druzice NEXT a nalozi se 2-3 na spicku F9 a vystreli na vhodne drahy.
Cili Iridium-LCC nabizi 82 plosin cca 1m x 80cm /50kg pro vedecky/privatni vyzkum ve vyskach okolo 800km.
|
|
optimálnejším riešením, ako pridať sojuzu trochu "pary" na vyše, a rozhodne výhodnejším ako pridávať ďalší "blok" do skladačky
by bola úprava palivového systému pre zásobovanie z doplnkového zdroja, motory sojuzu by si odoberali palivo z externých nádrží, umiestnených v module vynesenom s blokom D
jednalo by sa vlastne o otočenie systému ktorý používa progress, na zásobovanie vesmírnej stanice palivom, tie isté konektory na stykovacom uzle
to by mohol byť rýchli a lacný upgrade, pretože všetko preň je už vyvinuté
upraviť sojuzy, tak aby boli schopné "dotankovania" paliva na orbite, by možno mohlo mať aj väčší význam, pre prevádzku na LEO, takto upravený sojuz by rozhodne bol schopný ako "záchranný čln" zostať pri iss dlhšie |
|
keď sa to tak vezme, ti "staré necky" sojuz, by s takouto úpravou, po spojení so zásobovacím progresom v EML2, dokázali doletieť až do SEL2..
1.5 milióna kilometrov od zeme
http://event.arc.nasa.gov/aresv/ppt/Sunday/3Williams/3Williams.pdf
http://www.stsci.edu/jwst/overview/design/orbit.html
keby sa Z EML2 "vrátil" k zemi, a využil gravitačný prak, mohla by tá misia trvať tak dva mesiace.. ak sa nemýlim.. [Upraveno 22.2.2011 alamo] |
|
ehm.. nenavrhoval tu niekto, pred nejakým časom, minimalistickú misiu k marsu, pomocou sojuzu? |
23.2.2011 - 12:12 - Jan Baštecký | |
|
citace:
citace: Příjemné? Mně to tak tedy nepřipadá. Jen pro odlet k Ceresu a pak pro "přistání" na Ceresu mi dohromady vychází delta-v řádově 10 km/s (tedy zhruba totéž, co je třeba pro start ze Země na LEO). Pro odlet plného "tankeru" od Ceresu směrem k Zemi bude třeba další cca 4 km/s.
a sakra
okej, tak nahradime ceres nejakym vodnatym asteroidom
navrhuju Zemi ... ;-) |
|
citace:
citace:
citace: Příjemné? Mně to tak tedy nepřipadá. Jen pro odlet k Ceresu a pak pro "přistání" na Ceresu mi dohromady vychází delta-v řádově 10 km/s (tedy zhruba totéž, co je třeba pro start ze Země na LEO). Pro odlet plného "tankeru" od Ceresu směrem k Zemi bude třeba další cca 4 km/s.
a sakra
okej, tak nahradime ceres nejakym vodnatym asteroidom
navrhuju Zemi ... ;-)
mal som na mysli nieco mensie |
|
stale si myslim ze Ceres by sa dal vyuzit. Len pre prelet by sa musela vyuzivat sustava venusa-zem-mars-ceres a gravitacne kopance. Co by nam velmi predlzilo doby preletu, takze vsetko zavisi od toho ako dlho sme schopni aktivne udrziavat kryogenne latky v nadrzi. |
|
Napriklad nedavny prelet Stardust-NEXT okolo Tempel1.
Predstavme si automatickou lod co pristane (zakotvi se harpunou k telesu) na Tempel1 a zacne tezit led pomoci rozhavene trysky a nasosky co zachyti tekutou vodu. Voda pak prijde potrubim az do nafukovacich nadrzi, ktere by se roztahli jako to Bigelovo zarizeni. Samozrejme uvnitr by byli topne dratky, aby voda byla tekuta dokud by se vak nenaplnil, pak by se topeni vyplo, a voda by se zmenila v led, takze vak by ztvrdl. Lod by mela vicero vaku. Takze az by se odpojila a preletela na LEO drahu, tak by se led ve vacich opet ohral a po pripojeni k palivove stanici s kryogenima nadrzema a tez i nadrzema pro vodu typu vak, by se voda precerpala do nadrzi precerpavaci stanice.
Pokud by bylo treba, tak postupne by pomoci napeti dodane fotovoltaikou se z vody zacal vyrabet plynej vodik a kyslik (do dalsich nadrzi) s naslednym zkryogenizovanim. Tim by bylo dostatek paliva pro lety na mesice dopredu.
Tyhle automaticke lode - tezebni stanice, by pendlovali mezi Tempel1 a Zemi dokud by se z Tempelu1 nic nezustalo. Pak by se muselo najit dalsi vhodne teleso do 5km velilkosti. Pro automatickou tezebni stanici by stacili elektricke ionto-vasimr motory a pro korekci a i pro pristani by stacilo to co zbyde v nadrzich/vacich (voda-para...zbyla voda by se varenim zmenila v paru a tou by domanevrovalo k povrchu komety, plynej vodik nebo plynej kyslik).
Osobne si myslim, ze pri 2-3 letech F9 na LEO by slo takovou automatickou tezebni lod sestavit v blizkosti ISS (EVA vystup). A ani by nevadilo, ze by to "chvilku" trvalo nez by priletela (asi za 2 roky) naplnena vodou v podstate "zadarmo".
Je jen otazkou, jestli technici pri konstrukci nadrzi hornich stupnu/lodi premejsleli nad tim, ze by se palivo melo doplnovat na LEO, pripadne jestli drobnou upravou by bylo moznost soucasne horni stupne/lode takto upravit.
Cili nemusi to byt Ceres a tez je treba myslet tak, ze Sojuz by nestartoval z Bajkonuru, ale z Korou na rovniku, tudiz by vynesl vice kilo/tun....doplnkovou palivovou nadrz spolu se Sojuzem TMxxx.
|
|
Quote: Predstavme si automatickou lod co pristane (zakotvi se harpunou k telesu) na Tempel1 . . . . . Lod by mela vicero vaku. Takze az by se odpojila a preletela na LEO drahu, tak by se led ve vacich opet ohral a po pripojeni k palivove stanici s kryogenima nadrzema a tez i nadrzema pro vodu typu vak, by se voda precerpala do nadrzi precerpavaci stanice.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mylím, že by to nebylo až zas tak ekonomické, protože při přechodu na LEO by musela loď s vaky motoricky zabrzdit a k tomu jsou navíc potřeba všechna komplikovaná zařízení vlastní lodi i zařízení na LEO,včetně spojování, přečerpávání atd. Domnívám se, že se nikdo z nás, kdo zde píšeme něčeho takového nedožije.
Ekonomičtější by asi bylo, kdyby se voda dopravovala na některý librační bod Měsíce, a produkty se plnily do pendlovací lodi L1 (L2) – povrch Měsíce a zpět a to nejlépe jen jednostupňové, aby mohla být vícekrát použita. To ovšem předpokládá nějakou stálou posádku na Měsíci a otázkou je, zda by se pak nedala levněji získat voda na Měsíci.
|
|
citace: stale si myslim ze Ceres by sa dal vyuzit. Len pre prelet by sa musela vyuzivat sustava venusa-zem-mars-ceres a gravitacne kopance. Co by nam velmi predlzilo doby preletu, takze vsetko zavisi od toho ako dlho sme schopni aktivne udrziavat kryogenne latky v nadrzi.
chem. palivo ma tak velke obmedzenia, ze len tak tak, ze to lieta.
Ak by ale dokazal vasimir ako hnaciu latku pouzit produkty vodneho ladu, tak by som prelet okolo Ceres videl daleko zmysluplnejsie. |
|
vau.. FH.. viac ako "50 ton" na LEO za "100 mega", do dvoch rokov
síce uvidíme čo s "termínom dodania" urobia obvyklé sklzy, a s cenou "inflácia"
ale čo sa tak s tým, pohrať v tejto téme?
a prihrať Muskovi, nejaký ten komerčný náklad naviac
koľko zostane s tých 50 ton, na LLO, alebo v L2? |
|
citace: vau.. FH.. viac ako "50 ton" na LEO za "100 mega", do dvoch rokov
síce uvidíme čo s "termínom dodania" urobia obvyklé sklzy, a s cenou "inflácia"
ale čo sa tak s tým, pohrať v tejto téme?
a prihrať Muskovi, nejaký ten komerčný náklad naviac
koľko zostane s tých 50 ton, na LLO, alebo v L2?
Musk spominal ze "small enough vehicle" by na mesiac dostal, alebo potom dva starty FH (co nam dvihne cenu na zavratnych 200mil. )
Celkom sa mi paci smer akym sa kozmonautika po rokoch v kome zacina uberat... |
|
Pokud by uz predem vyrobil nejakou prestupni stanici na orbite Mesice pomoci FH (systemove reseni do budoucna s moznosti rozsireni stanice na palivovo-prestupni-orbitalni lodenici z materialu dovezenych z dolu na Mesici), tak by FH mohla byt mesicni raketa pro cca 5 cestujicich do Lunarnich kolonii-doly.
Mozna si Musk necha platit od tezebnich firem za dopravu potrebneho vybaveni pro tezbu na Mesici. Takovej elektrickej buldozer neco vazi a mobilni autonomni rafinerska plosina tez.
|
|
tejto téme som dal asi zlý názov..
malo to byť skôr iba "Komerčný Mesiac"
prvá komerčná výprava na Mesiac totiž vôbec nemusí byť turistická eskapáda spojená s reality šou
celkom dobre by mohlo ísť aj o servisnú misiu, k nejakému fakt nákladnému, polo teloperačnému-robotickému výskumnému zariadeniu
http://blog.melvinpereira.com/2010/06/07/you-think-moon-they-think-power-plant/
inak keby sa fakt podarilo vyriešiť diaľkový prenos energie, nemuseli by tam byť iba "solárka", ale asi by sa dalo uvažovať aj o tom "vyexpedovať" tam jadrovú energetiku [Upraveno 20.4.2011 alamo] |
|
Aneb konečně vojenské využití Měsíce - silné paprskové zbraně schopné vypařit města. Už vidím Čínu a Rusko, jak něco takového s nadšením americké firmě schvalují. |
21.4.2011 - 09:54 - Alchymista neprihlasený | |
|
Presne to isté napadlo aj mňa. Rovnaký argument som už uviedol aj proti elektrárňam na geostacionárnej dráhe. |
|