Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5  >>
Téma: Ideológia vesmírneho expanzionizmu
16.4.2011 - 19:01 - 
quote:
"Ideológia" prezentovaná masovými médiami ide presne opačným smerom.


áno.. ide opačným smerom..
lenže "koho" to musí zaujímať, akurát toho kto chce získať peniaze na "niečo" z verejných zdrojov, a je závislí na politických rozhodnutiach

ten kto platí z "vlastného vrecka", a jeho vzťah k bezpečnosti může byť podložený, ešte vzťahom s poisťovňou, čo je ďalší privátny subjekt, môže nálady vo verejnosti, dokonale ignorovať
teda ak je situácia normálna, a nejaký politický "kreaturista" sa nerozhodne vyhlásiť, jeho osobné riziko za "nemorálne"
 
16.4.2011 - 19:13 - 
to by si ale musel žiť a fungovať na opustenom ostrove, a bez akejkoľvek väzby na štát. V opačnom prípade ti štát veľmi ochotne na niečí podnet "zabráni v samovražde".
A urobí to rád, pretože kým žiješ, platíš dane - a keď máš na stavbu vlastnej rakety, budú to dane nemalé... [Upraveno 16.4.2011 Alchymista]
 
16.4.2011 - 19:33 - 
quote:
to by si ale musel žiť a fungovať na opustenom ostrove, a bez akejkoľvek väzby na štát. V opačnom prípade ti štát veľmi ochotne na niečí podnet "zabráni v samovražde".
A urobí to rád, pretože kým žiješ, platíš dane - a keď máš na stavbu vlastnej rakety, budú to dane nemalé.


hm.. keby došlo k niečomu takémuto, tak je to známka toho, že treba emigrovať do iného štátu, ale pravdepodobne sa aj to potom ukáže byť problémom, dá sa totiž čakať že štát s takýmito "protektívnymi" sklonmi, už otvorene vyhlási "občana" za svoj "majetok", a bude mu brániť dokonca aj v obyčajnej emigrácii
 
16.4.2011 - 22:02 - 
quote:
to by si ale musel žiť a fungovať na opustenom ostrove, a bez akejkoľvek väzby na štát. V opačnom prípade ti štát veľmi ochotne na niečí podnet "zabráni v samovražde".
A urobí to rád, pretože kým žiješ, platíš dane - a keď máš na stavbu vlastnej rakety, budú to dane nemalé... [Upraveno 16.4.2011 Alchymista]


Jde o to - nesmis tim startem nikoho ohrozit a to ani hlukem - a i vcetne zivotniho prostredi - jeho znecisteni (tedy v nad jistou miru).

A das bud papir - ze souhlasis ze pri padu do oceanu te nikdo nebude hledat - tedy nebude se to platit z dani leda dobrovolnici ci dostatecna castku bud pojistiky a nebo k tomu ucelu rezerovavana v bance a vas pozemsky tym ji bude z toho platit.
Vcetne veskereho leceni - i na to byste mel penize ci pojistku predem - v pripade narocenho zakroku a vasi smrti pri nedostatecnem vsem majetku by to zaplatili ten pokus o zachranu (i ty lekarske zakroky) danovi poplatnici a tem se to prave libit samozrejme nebude a proto ty opatreni.

Vase prava konci presne tam kde zacinaji prave nekdoho jineho a to i prava na jeho neruseni zbytecnym hlukem.
 
16.4.2011 - 22:08 - 
"môže nálady vo verejnosti, dokonale ignorovať "
Nemuzete - vam by se taky nelibili lety amterskych stihacek pres vas pozemek pohanenych toxikym palivem a pri jakemkoliv problemu by klidne skoncili primo na vasem domecku s vasimi detmi - pilot by se katapultoval - v protichemickem obleku a kamaradi by pro nej prijeli autem a vam by zbyl jen zamoreny rozboreny dum a pozemek v pesim pripade - nikdo by nezahynul.

Stejne by kdokoliv jinej mohl mit pocit - ze se jedna o masoveho sebevraha pri sve smrti chce vzit sebou lidi co nejvic na smrt - ktery hodla raketu hned po startu nechat dopadnout na huste zalidnenen uzemi a toxicke palivo z ni pouzit mimo jine i jako chemickou zbran.

Proto jsou lety stihacek rovnez omezny a kontrolvany - logicke a je to i dle pozadavku verejnosti.
 
16.4.2011 - 22:14 - 
quote:
Jde o to - nesmis tim startem nikoho ohrozit a to ani hlukem - a i vcetne zivotniho prostredi - jeho znecisteni (tedy v nad jistou miru).



krucinál.. dajme tomu že by sa niekto rozhodol, usporiadať minimalistickú výpravu na Mars (platenú z "vlastného" vrecka).. a na vynášanie "skladačky" v ktorej poletí, by použil bežný komerčne dostupný nosič, ktorý sa používa na vynášanie satelitov.. neniesol by so sebou žiadny "rádioaktívny" zdroj energie

akonáhle by bola "skladačka" na LEO, letel by za ňou, zase bežným komerčným "spojom"

kto a na základe čoho, mu môže zakázať, aby do "skladačky" na LEO nastúpil, a na tú riskantnú výpravu sa vydal?
 
16.4.2011 - 23:14 - 
quote:

A to je ten velky rozdil - letadlo muze byt proste nutnost a casto zivotni - let do vesmiru jen zabava.



Jen zabava? Hmmm.
Takze az prileti 12km kamen k Zemi a bude chtit udelat s nama to same co s dinosaury pred 63miliony lety, tak uz to nebude zabava, ale NUTNOST.
Respektive je nutnost vytvorit Mesicni a Marsovskou kolonii..ehm pardon, "kosmicky zachrany clun".

Ty kolonie budou jako zaloha, az to tady zabije 7mld lidi, a skonci nuklearni zima a svetlo projde skrz uz vycistenou atmosferu, tak bude treba alespon 2000 lidi, aby se vratili a znovu zalidnili planetu.

Pro PREZITI LIDSKE RASY je kosmicka doprava NUTNOSTI.


[Upraveno 17.4.2011 -=RYS=-]
 
17.4.2011 - 00:12 - 
"A to je ten velky rozdil - letadlo muze byt proste nutnost a casto zivotni - let do vesmiru jen zabava."

práve ma napadla, takáto otázka "mohol by pobyt, v zníženej gravitácii (nie bezváhovom stave), predĺžiť ľudský život?"
takú teóriu som kdesi videl..
ak by sa podarilo nasimulovať v nejakej vesmírnej kolónii, "dokonalé" napodobenie prostredia ako ho máme na zemi, s podstatne nižšou gravitáciou
telo sa menej namáha, metabolizmus pracuje pomalšie, bunky vydržia dlhšie, "teloméry" DNA sa skracujú pomalšie.. výsledok pomalšie starnutie

keby sa tú teóriu podarilo dokázať, tak medzi bohatými a vplyvnými, by o kolonizáciu vesmíru podľa mňa vypukol, nebývalí záujem, a na akékoľvek argumenty typu "iba zábava", by asi reagovali dosť nevrlo
predĺžiť si život, je odveký sen ľudstva
...........................................
laboratórna myš, sa dožíva 2 až 3 roky, zavrieť dve myši do sondy, a poslať ich na Mesiac na "dožitie", a zisťovať či sa skutočne dožijú vyššieho veku, by nemalo byť finančne extrémne nákladné [Upraveno 17.4.2011 alamo]
 
17.4.2011 - 00:28 - 
"Takze az prileti 12km kamen k Zemi a bude chtit udelat s nama to same co s dynosaury pred 63miliony lety, tak uz to nebude zabava, ale NUTNOST. "

Tak mala pravdepodobnost - ze se to bezne prirovava jak si vymyslet imaginarni nebezpeci a pak hledatb obranu pred nim.
Zrovana na Techntu byl o tom nedavno clanek 100 let nam nic realne nehrozi a tudiz ani nehrozi finnacovani teto zachrany a to je vse.
 
17.4.2011 - 00:32 - 
100 rokov nm nič nehrozí?

napíšem jedno slovo.. "pandémia"
a nemusí ísť len o "chrípku"
aj taká ľudská "blbosť", sa dokáže rozvinúť na vražednú úroveň
 
17.4.2011 - 00:45 - 
"kto a na základe čoho, mu môže zakázať, aby do "skladačky" na LEO nastúpil, a na tú riskantnú výpravu sa vydal? "

Spise jak hodla pak pristat zpet u Zeme a jake zbytky te jeho lodi kam spadnou ci kde zustanou by se ho zrejme ptali.

Pak jak ma zabezpecene radiove spojeni - tak aby zadnou jinou moznou sondu nezarusil - toto resitelne je - frekvence by pro tento ucel nekdo kdo je ma poskytl i sponzorsky za nektre udaje z jeho letu.

Pak mozna i ochrana planet pred zamorenim zivotem ze Zeme - na to odbornik jiz nejsem a pak i mozne zavleceni "nepratelskeho zivota na Zem".
 
17.4.2011 - 00:47 - 
quote:
100 rokov nm nič nehrozí?

napíšem jedno slovo.. "pandémia"
a nemusí ísť len o "chrípku"
aj taká ľudská "blbosť", sa dokáže rozvinúť na vražednú úroveň


Samozrejme v podobe nejake srazky a ne pozemske priciny a to jiz realnejsiho vybuchu supervulkanu napriklad.
 
17.4.2011 - 03:44 - 
quote:
"kto a na základe čoho, mu môže zakázať, aby do "skladačky" na LEO nastúpil, a na tú riskantnú výpravu sa vydal? "

Spise jak hodla pak pristat zpet u Zeme a jake zbytky te jeho lodi kam spadnou ci kde zustanou by se ho zrejme ptali.

Pak jak ma zabezpecene radiove spojeni - tak aby zadnou jinou moznou sondu nezarusil - toto resitelne je - frekvence by pro tento ucel nekdo kdo je ma poskytl i sponzorsky za nektre udaje z jeho letu.

Pak mozna i ochrana planet pred zamorenim zivotem ze Zeme - na to odbornik jiz nejsem a pak i mozne zavleceni "nepratelskeho zivota na Zem".


Co se tyce radiovych kmitoctu, tak v pasmu X (8400-8450MHz lod > Zeme / Zeme > lod 7145-7235MHz L/R polarizace) je celkem plno. Co se tyce pasma S, tak pro spojeni planetolet-Zeme/Mesic atd to taky neni k pouziti (mista je jeste mene jak v X-pasmu).
Pravdepodobne se nejvice bude pouzivat spojeni na Ka pasmu (26GHz lod > Zeme / Zeme > lod 32GHz L/R polarizac) kde je velky pocet dostupnych kanalu.

Pasmo Ka ma nekolik vyhod.
1) Pri stejnejch prumerech parabol jako v pasmu X/S je tu minimalne 4x vetsi zisk.
2) Velka sirka pasem umoznuje realtimove zive spojeni se Zemi.
3) Vzhledem k prumeru parabol na tomto pasmu nedochazi k degradaci signalu zarusenim od jineho blizkeho radiokanalu diky velmi uzkemu svazku EMC vyzareneho z paraboly.

Je tez jasne, ze pro spojeni lod na obezne draze Zeme/Mesice/Marsu pro spojeni s povrchem Zeme/Mesice/Marsu se pouzije S pasmo.
Co se tyce Mesice a Marsu, tak zde dojde jeste pred zahajenim kolonizace k vytvoreni soustavy telco druzic...neco jako Iridium.
Jelikoz vsak pasmo L (Iridium, Teledesic atd.) nema dostatecnou kapacitu pro vysokorychlostni LAN (minimum 1-4Mbps) v kterem se schova i zivej videoprenos z paluby (pasmo L je v takoveto konfiguraci dobe pro hlas a telemetrii/signalizaci), tak je vhodnejsi pouzit pasmo S a to v teto konfiguraci (pred priletem prvni manned lode musi byt vytvoren tento komunikacni system):
Na NEO drahach bude nekolik telco/pozicnich viceucelovych satelitu (Mesic 12-23, Mars 16-34 v minimalnim poctu, idealni je o 10 druzic vice) pro spojeni lode na nizke orbite pod NEO se satelitnim bezesvym handoverem na provoznim kmitoctu v pasmu S (muze byt i S-UMTS) a dale propojeni mezi temito telco satelity by bylo na 23-26GHz s autorotatorovyma samozameritelnyma parabolama pro spojeni mezi temito satelity a dale v C nebo Ku pasmu budou radiove PtP uzcesmerove spoje povrch<>komunikacni satelit na NEO draze.

Cili lod/orbitalni palivova stanice/lodenice/vyzkumna druzice (meteo Mars atd.) bude mit spojeni s NEO spojovacima druzicema v S pasmu (nemusi byt rotatory a paraboly, staci nekolik sektorovych plochych anten okolo lode se systemem sdruzovacu/kombineru ve telco bloku lode/druzice a s pomoci tehle "pevnejch" planarek (cca 25x25x2cm placka s vyzarovakem 50st) by doslo k bezvypadkovemu spojeni se soustavou NEO-telco druzic v S pasmo s rychlosti typicky 1-4Mbps. Tyto "planarky" by byly i na NEO-telco druzici.
NEO-telco druzice pak "retlansuje" radio-data s pozemnima (s povrchem...tedy Mars i Mesic povrch) gatewayema.
Vyhodou planarek okolo lodi a okolo NEO-telco druzic je, ze se nemusi motoricky nasmerovavat, jak lod a NEO-telco druzice obihaj okolo Mesice/Marsu.
Jednotlive NEO-telco druzice si bezesve predavaj "hovor" pomoci satelitniho handoveru na vysokejch Ka kmitoctech (stejne jako Iridium...ten to ma na 23GHz). Cili lod nemusi ani primo komunikovat s konkretni NEO-telco druzici, ktera prave komunikuje v C/Ku pasmu s povrchovou GateWay (nekolik tehle povrchovych GateWay bude mit 35m paraboly pro spojeni se Zemi, takze spojeni bude lod <> NEO-telco sat <> (dalsi NEO-telco sat) povrchova GTW <> 35m paraboly pro spojeni se Zemi, pricemz jednotlive GateWaye co maji 35m paraboly pro spojeni se Zemi si budou bezesve prepojovat (hanoverovat) i spojeni se Zemi).
Vzhledem k tomu, ze tyto multinormove NEO-telco druzice budou mit i pozicni sluzbu (neco jako GPS/Galileo), tak povrchova vozidla/kosmonauti ve skafandrech/automaticka vozitka budou vedet o sve aktualni pozici.
A nejen to, vzhledem k tomu, ze polohovy radiovy system (GPS/Galileo) funguje i nejen vuci povrchu, ale tez i pro druzice a lode na orbite okolo Mesice/Marsu, tak dokazi urcit presnou polohu i lodi a druzic na orbite Mesice a Marsu.
A jeliko to budou i multifunkcni NEO-telco druzice, tak muzou mit ve svem tele (na palube NEO-telco druzice) i vyklopny ziskovy dalekohled na vyklopne plosine pro zamereni kamkoliv na povrchu i kamkoliv do vesmiru (neco jako HiRise na Marsu). Tudiz budeme mit fotky priletajici lode k orbite Marsu jeste driv nez tato lod zaparkuje na orbite Marsu.
Pomoci tehle dalekohledu se bude kontrolovat povrch a automatizovana zarizeni (tezebni) na povrchu a tez kontrolovat prilehlej kosmickej prostor.
Sledovani kosmickeho prostoru pomoci takoveto kamery/dalekohledu bude nonstop....diky tomu, ze NEO-telco druzice na vyssich drahach bude mit kazda z nich takovej dalekohled, takze si sledovani "oblohy" budou druzice predavate mezi sebou.

Nezlobte se, pokud jsem se obsirneji rozepsal o radiokomunikacnich moznostech jednotlivejch pasem. Ale bez znalosti celeho konceptu radiokomunikace by jste mi temer nikdo nerozumel (mimo radioamateru).
Proto jsem trochu podrobneji rozepsal jak to na 75% bude co se tyce radioveho spojeni lode - Zeme (pripadne Mesicem/Marsem). Pravdepodobnost 75% vychazi z mych znalosti v tomto oboru.

A to jsem do toho jeste nezapocital (na 90% to vsak tak bude) i laserove FSO spojeni Zeme-Mesic/Zeme-Mars/Mesic-Mars.
Laserove FSO vsak muze byt pouze mimo atmosferu, takze nektere povrchove gatewaye na Zemi a Marsu budou mit navic vysokorychlostni (300Mbps) spojeni v Ka pasmu se soustavou 3-4 geostacionarnich druzic (geostacionarni z pohledu Marsu, respektive telco druzice na vysokych drahach.... Mars-25000km).
Vysokorychlostni oboustranne spojeni mezi temito specializovanyma druzicema na vysokych drahach (pomalej presun na obloze) bude v Ka pasmu (povrchova GateWay <> FSO druzice na vysoke draze) a spojeni jen mezi temito specializovanyma druzicema bude probihat jak v Ka nebo D (60GHz) pasmu, tak i pomoci laseroveho FSO spojeni (12x 10W laser v kolimacnich cockach o prumeru 3cm a jednoho 2m zrcadla).
V podstate cast druzice bude mechanicky na specializovane pohyblive plosine, aby oboustrane mohl laser paprsek lete mezi FSO druzice Mars <> FSO druzice Zeme nebo povrch Mesice nebo FSO druzice Mars <> povrch Mesice (GateWay FSO Mesice s naslednou vysokorychlostni linkou v Ka pasmu na Zem).

Cili co se tyce Mesice, tak FSO zarizeni (hlavice s 2m zrcadlem a 12 "trubkama" s lasery) bude primo na povrchu (neni tam atmosfera a tak spojeni nebude vadit protuberance v atmosfere).
Zarizeni na Mesici bude podobne astronomickemu dalekohledu-kupoli.
Cili alespon 2 FSO zarizeni na Mesici se budou neustale natacet smerem k Marsu..budou udrzovat trvale laserove spojeni s 2-3 FSO druzicema okolo Marsu. FSO druzice Marsu bude mit radiolinku na povrch Marsu do povrchove GatWaye pro propojeni s komunikacnim systemem NEO-telco druzic.
Na Zemi to bude podobne, z Mesice bude radiolinka z FSO gatewayu do 35m parabol na Zemi, cili spojeni Mesic-Zeme bude asi vzdy na radiu.
Da se jeste udelat to, ze na NEO drahy Zeme (800-1600km) se vypusti nekolik FSO telco druzic. Radiovym Ka/D signalem bude spojeni s pozemnima gateWayema a dale mezi temito Zemskyma FSO telco druzicema a Marsovskejma FSO telco druzicema pojede laserovej provoz.
U Marsu to Marsovske FSO telco druzice prijmou (svetlo-data ze/na Zem-e) a pomoci radiopasma C/Ku budou tyto Marsovske FSO telco druzice spojene s povrchovejma telco gatewayema...to umozni spojeni posadky priletnute lode se Zemi : signal lod > S pasmo > NEO-telco spojovaci druzice > C pasmo > Marsovska gateway > C pasmo Marsovska FSO telco > laser 1000-1450nm paprsek na Mesic > Mesicni retlanslacka do radia a na pozemni gateway (vse pochopitelne oboustrane).

Klicove je, aby se v nasledujicim desetileti zacali stavet multifunkcni telco-pozicni druzice okolo Mesice i Marsu.
Myslim, ze diky FalconHeavy to bude mozne.
Ani bych se nedivil, kdyz by Musk na "vlastni" naklady vytvoril sit multifunkcnich telco/navigacnich druzic okolo Mesice a Marsu s tim, ze kdyz uz bude sit alespon zcasti funkcni, tak bude prodavat SIM karty pro S-UMTS moduly co budou JPL atd. davat do sond/vozitek/druzic na nizke drahy do 400km Mars/Mesic.
Zatim by nepotreboval povrchove gatewaye, protoze 2-3 telco druzice by obsahovali i velke paraboly+FSO pro spojeni se Zemi vysokou rychlosti (8m parabola na telco Mars druzici v pasmu Ka znamena 40Mbps oboustranne).


Pak by tvurcum povrchovych/nizkoobeznych zarizeni typu MSL, Spirit, Oppy, Phoenix, Lunochod, Lunar-X-price, Maven, LRO prislo velmi vhod (bylo by to o rad levnejsi telco reseni, nez ta stavajici) kdyz by do svych "vozitek" a sond mohli namontovat ne 14kg tezkej telco radiovej modul a k tomu 2kg tezkou S/UHF antenu s rotatorem, ale jen 200 gramu vazici miniPCI S-UMTS/GPS radiomodul se cteckou SIM karet vesmirneho operatora SpaceX-SOL Telecom a k tomu malou "pendrek" (gumi antenka vysoka 5cm a prumeru 1cm) antenku na hornim povrchu vozitka (nezakrytou umistenejma zarizenima na povrchu "vozitka"), idealne umistenou na nejvyssim miste vehiklu (u MERu na vrchu kamer), pripadne na prilbe skafandru kosmonauta. Pripadne pro zalohu pripojit na druhej (I/Q dvojitej SDR prijimac) vstup do radiomodulu (miniPCI) druhou tycovou antenku na druhy volny konec vehiklu pro 100% zajisteni signalu. S-UMTS umoznuje 240-960kbps uplink / 384-4250kbps downlink spojeni s typicky 140-420ms latence do GTW. To uz by umoznilo zive video na Zem z kamery v hledi prilby kosmonauta na povrchu nebo zive video behem pristavani MSL.... od odpojeni pristavaciho tepelneho pouzdra od zakladny preletoveho aparatu az po pristani by "crane". Zive video mohlo jit i z kamery umistene na crane sledujici zavesenou Curiosity. Mohlo by byt videt vse.
To by byl myslim kvantitativni posun v prenosu signalu z Marsu/Mesice. Pokud by to bylo na Mesici, tak vlastne v realnem case by slo zive video z pristani v kvalite MPEG4-SD 700x525bodu-25snimku/s. Urcite lepsi jak zive tv video z pristani na Mesici v roce 1969.

Zatim nejvetsi uspech byl vrchlik padaku pristavajiciho Phoenixe a to byla jen ne moc kvalitni fotka.
Tady by slo zive video v SD rozliseni. V okamziku priletu a po naslednem prihlaseni do S-UMTS site diky SIM karte vesmirneho operatora by sla obousmerna telemetrie a tez zive video k Zemi.


Jen pro ukazku, jak by to vypadalo, kdyz by se spojeni s FSO telco druzici provadelo nikoliv v radio Ka/D pasmu, ale tez pomoci FSO spojeni.


http://www.youtube.com/watch?v=Ns-ib7XcOCM

A abych to zakoncil, tak spojeni Mars<>preletova lod a Zeme<>preletova lod bude pravdepodobne tez v Ka pasmu.

Co se tyce "space" kmitoctu, tak v ITU jsou pevne dana pasma a kmitocty vydava mistni regulator (CTU) na zaklade predbezneho povoleni kmitoctu z ITU (Zeneva).
Cili nejdrive do Zenevy zasles zadost o kmitoctovej pridel, pro CubeSat SwissCube to vypada napriklad takto:
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/SwissCube-Part1.pdf
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/SwissCube-Part2.pdf
Az ti prijde kladne vyjadreni (je platno tusim 4 roky....4 roky se drzi kmitocet pro tebe a kdyz ho pouzijes, tak uz je tvuj po dobu uzivani, kdyz nestihnes vystrelit Cubesat do 4 roku, tak lejstro propada), tak to kladne vyjadreni vcetne zadosti o prideleni kosmickeho segmentu zasles na CTU.



S-UMTS info:
ftp://ftp.cordis.europa.eu/pub/ist/docs/ka4/asms_02_t03_0.pdf
http://cordis.europa.eu/infowin/acts/analysys/products/thematic/newmobile/5-sumts.htm
http://www.cs.ucla.edu/classes/winter02/cs216/l1/slides/P26_S-UMTS.pdf
http://www.cost290.org/td2006/tds/td06013.pdf
http://www.csg.ethz.ch/people/karaliom/papers/ijscnJan04.pdf


[Upraveno 17.4.2011 -=RYS=-]
 
20.4.2011 - 21:19 - 
buďto sa budete chechtať ako pominutý, alebo vás trafí šľak, s tohto článku
http://www.salon.com/news/politics/2011/04/12/nasa_spaceflight_future_government_robots/index.html
je to v podstate o tomto:
prečo sa zmieriť s ukončením ľudských letov do vesmíru?
lebo pokiaľ by boh chcel aby sme vo esmíre žili, nedal by nám vnútorné ucho
lebo to zvládnu roboti
lebo sme tam už boli
lebo žiadne zviera nie je tak sprosté aby testovalo v nepohodlí svoje schopnosti
lebo s kolonizáciou ameriky, sa to nedá porovnávať, v amerike žily blbí domorodci ktorých sme mohli o všetko okradnúť, "hore" žiadny domorodci nie sú a tak im ani nie je čo ukradnúť
lebo keby došlo k fakt veľkej katastrofe, môžeme sa zachrániť v podzemnom kryte [Upraveno 20.4.2011 alamo]
 
20.4.2011 - 22:50 - 
a mohli by doplniť:
...
lebo na to už nemáme vhodných ľudí
lebo na to už nemáme peniaze
lebo na to už nemáme odvahu
lebo už na to nemáme vôľu


 
20.4.2011 - 23:20 - 
Pan Lind je tak trochu demagog ..

Cituji relevantní odpověď z diskuse pod článkem:


We aren't done yet

Mr. Lind's article uses the tried and true method of inventing false arguments to demonstrate the truth of his argument. Clearly we don't need humans for space exploration because robotic and unmanned missions are so successful. The problem is that humans bring capabilities that no robot can yet reproduce. We didn't fix the Hubble telescope with robots--it took humans. The twin Mars rovers have explored approximately 1 square mile in six years. Does Mr. Lind think humans could cover a bit more ground?

We'll surely use unmanned missions to destroy or change the orbit of an asteroid? You'd better hope that works. The Lunar Reconnaissance Orbiter (a great unmanned mission) has taken thousands of high resolution pictures of the Moon clearly showing the results of asteroid collisions on the planet. I think having a human-capable spacecraft to assist in those efforts would be invaluable. Count me in for a few extra tax dollars.

Humans surely aren't made to live in weightless conditions, but durations of more than year at the International Space Station have surely proven that its possible with a little human ingenuity. The Moon has water, minerals, and low gravity--a superb base for exploring the solar system.

NASA's budget is a rounding error (less than $19 billion at the moment). Though typical passivity and lack of interest, President Obama has certainly managed to kill off any semblance of a rational human spaceflight program. We should be bringing national attention to that unfortunate state of affairs.
—Rocketman82
 
21.4.2011 - 00:10 - 
quote:
buďto sa budete chechtať ako pominutý, alebo vás trafí šľak, s tohto článku



http://www.salon.com/news/politics/2011/04/12/nasa_spaceflight_future_government_robots/index.html
TUESDAY, APR 12, 2011 07:01 ET
Proč bychom se měli radovat z konce lidských letů do vesmíru
Kdyby Bůh chtěl, abychom žili v kosmu, neměli bychom vnitřní ucho

By Michael Lind


NASA/Salon
Tento týden NASA oznamuje, kde budou zanedlouho vyřazené raketoplány vystaveny jako muzeální exponáty. 19. dubna vystartuje raketoplán Endeavour na předposlední misi tohoto programu. Konec programu raketoplánů bude znamenat, že U.S. budou muset při dopravě amerických astronautů do kosmu spoléhat na ruské rakety, než bude dokončen vývoj soukromých komerčních kosmických letů.

Svádí to k tomu říci, že je to nehorázné, že tohle v podstatě ukončení amerických pilotovaných kosmických programů je hanbou národa; že skončení programů je jen dalším symbolem propasti mezi mentalitou sebevědomých, ambiciózních let éry Kennedyho-Johnsona a současnými maloměšťáckými Američánky, pro které jen, co je doma, to se počítá. Svádí to tohle všecko říci, ale těmto svodům bychom měli odolat.

Pravdou ovšem je, že americký kosmický program teď kvete. V posledních letech lander Phoenix a rovery Spirit a Opportunity navštívily Mars. V tomto okamžiku obíhá sonda Messenger Merkur a sonda New Horizons podle plánu v roce 2015 proletí kolem Pluta. Za pomoci orbitálního Keplerova kosmického teleskopu bylo identifikováno více než 500 planet v jiných slunečních soustavách. Žijeme v největším věku kosmických výzkumů v historii, i když tomu veřejnost věnuje jen málo pozornosti, protože se do toho už nezapojují žádní astronauti při dech beroucích přistáních nebo když šaškují kolem kamer.

Když Apollo astronauti přistáli na měsíci, mnozí předpokládali, že to bude první krok k trvalé kolonizaci měsíce a cestám astronautů k jiným planetám. Z dnešní perspektivy byly ale kosmické závody jako závody o severní či o jižní pól. Jakmile badatelé těchto míst dosáhli, svět o ně ztratil zájem.

Další paralelou jsou výzkumy oceánů. Ještě v 60. letech vize kolonií na měsíci soutěžily s plány na města pod kopulí na oceánském dně, která by dávala frázi „realitní bublina“ nový smysl. Vědecký výzkum oceánských hloubek pokračuje, aby produkoval krásné objevy, jako celé ekosystémy, které se vyvinuly k využití horka a emisí podmořských vulkanických vývěrů. Ale přišel rok 2000 a pro miliony vlastníků domů být „pod vodou“ už nebyla jen metafora.

Tato paralela není ovšem úplná. Póly a oceánské hloubky jsou pro lidský život daleko přívětivější než jen blízká orbita Země nebo měsíc či Mars. Astronauti se poučili, že dlouhá beztíže dělá s jejich kostmi a oběhovým systémem strašné věci. Kdyby Bůh chtěl, abychom žili v kosmu, neměli bychom systém rovnováhy ve vnitřním uchu. Pokud by a kdyby se snad zkusily science-fiction alternativy zajištění imitace za gravitaci vrtěním kosmickou lodí nebo kosmickou stanicí, tak doufejme by u toho měli dostatečnou zásobu blicích pytlíků.

Nejhoršími nepřáteli kosmických letů lidí jsou jejich proponenti. Jejich argumenty jsou tak slabé, že u nich marně čekáte na skutečný, závažnost nepostrádající argument, ten však nikdy nepřijde.

Úspěch robotických kosmických sond zdiskreditovaly myšlenku, že stroje jsou příliš blbé, aby dělaly v kosmu vědu. Tím se tento argument pro kosmické lety lidí zhroutil a ty, co pořád ještě zůstávají jsou absurdní.

Jedním z nich je rozhlašování, že život vždy usiloval o nová životní prostředí. Stejně jako se rostliny a živočichové přestěhovali z moří na pevninu, říkají, tak i lidstvo musí přestoupit hranice Země.

To je prostě blbost. Živočichové nikdy neopustili pohodlný habitat kvůli drsnějšímu, pokud k tomu nebyli donuceni. Proto také nevidíme, že by bizoni, mývalové a želvy pochodovali ve velkých počtech Údolím smrti, aby otestovali své hrdinství v dobrodružném duchu.

Naši obratlovčí předci nevylezli před stovkami milionů let na břeh, protože se odvážně rozhodli vydat se tam, kde žádná ryba ještě nikdy před tím nebyla. Místo toho uvázly generace proto-obojživelníků v oddělených rybníčcích. Někteří z nich byli náhodou vybaveni k dostatečně dlouhému přežití při zoufalém lokání vzduchu, že začali nakonec dýchat a tak jsme tu my a naši spolusuchozemští tvorové. Žádný kongres plícodyšných ryb neodhlasoval kolonizaci suché země.

Úplně stejně blbé je srovnání mezi objevováním Ameriky Evropany s výzkumem vesmíru. Ameriky měly Indiány, které si hrabiví Evropané mohli zotročit, spoustu zdrojů a hojnost příjemných míst k životu – když nic jiného tak dýchatelný vzduch a pitnou vodu. Proto evropské mocnosti bojovaly o kontrolu nad západní polokoulí, přičemž ignorovaly kontinent Antarktidy.

A co argument, že je třeba, aby část lidské rasy bydlela někde jinde než na Zemi, aby se zabránilo vyhynutí lidstva? Za 500 milionů let zvolna se oteplující slunce možná vyvaří oceány a za pár miliard let se slunce vyvine do rudého obra a sežehne nebo pohltí Zemi. Naši potomci, budou-li jací, by mohli uvažovat o přestěhování.

Během těch půl miliardy let jsou zatím šance na válku, mor nebo globální oteplování způsobující úplné vyhynutí druhů tak četné, všeobjímající a všemožné, že šance lidstva jsou dost malé. Dopad dostatečně velkého asteroidu či komety jako ten, co způsobil vyhynutí dinosaurů by tu práci zvládl. Ale když Zemi ohrozí masivní bolid, tak pošleme nepilotovanou kosmickou loď, žádného Roberta Duvala nebo Bruce Willise, aby to odchýlil nebo rozbil.

V případě některých dalších přírodních katastrof – supervulkán, blízká supernova – které Zemi přemění na dočasně nebo trvale neobyvatelnou, by bylo levnější a snadnější postavit a udržovat podzemní bunkry než použít té samé technologie, abychom dělali to samé za obrovsky vyšší náklady na měsíci či jiných planetách nebo v kosmických stanicích. Ze stejného soudku, kdyby mělo lidstvo technologii pro „terraforming“ povrchu Marsu, tak by mělo moc udělat to samé se zruinovaným povrchem mrtvé Země, aby byla zase obyvatelná, čímž by kolonizaci Marsu učinili zbytečnou.

Pokud nejsou žádné přesvědčivé argumenty pro vládou sponzorované kosmické lety lidí, tak není žádné věrohodné zdůvodnění ani pro soukromé komerční létání do vesmíru. Křídlo fandů science-fiction Roberta Heinleina vždy kombinovalo proti-státnost ve stylu Tea Party se zamilovaností do velkých raket. Teď, když je ta zpátečnická klika byrokracie NASA mimo hru, tak budou vizionářští miliardáři inspirovaní Aynem Randem inaugurovat nový věk komerčních kosmických túr pro široké masy?

Nepočítejte s tím. Mohl by sice existovat tržní výkleneček pro pár kosmoplánů či raket, které by vzaly znuděné plutokraty na orbitální projížďku. Ale investoři by byli moudřejší, kdyby investovali do soukromých batyskafů nabízejících túru do Mariánského příkopu. Může někdo věřit, že po 9/11 budou vlády světa podporovat režim blahosklonnosti k soukromým raketoplánům, které by mohly být uneseny na sebevražednou misi z orbity nebo by se mohly rozmlátit přes několik časových pásem?

A pak je tu ještě ten problém zmíněný zesnulým Williamem F. Buckleyem Jr. Kvůli bezpečnostním předběžným opatřením, dělal si legraci, je nárůst rychlosti u každého transportního režimu neutralizován dobou čekání. Letadlo je rychlejší než vlak či autobus, ale na letiště se musíte dostat dvě hodiny předem. Kosmická loď vás může dostat za hodinu přes kontinent – ale musel byste na kosmodrom dorazit o den dřív.

Během několika příštích generací dojde pravděpodobně v malém rozsahu k více kosmickým letům. Časem možná i maličké týmy vědců na orbitě nebo měsíci či planetách, jako jsou ty v Antarktidě. Ale v dohledné budoucnosti bude kosmický průzkum prováděn převážně stroji, které přihlížející svět nevyděsí, když budou pomalu umírat bez naděje na záchranu.

Epitaf snu o lidských cestách do vesmíru bychom si možná mohli vypůjčit od verdiktu Samuela Johnsona o přírodním monumentu Giant’s Causeway v Irsku. Stojí to za to vidět, řekl, ale nestojí to za to až k tomu dojít, abyste to viděli.

• Michael Lind is Policy Director of the Economic Growth Program at the New America Foundation and is the author of "The Next American Nation: The New Nationalism and the Fourth American Revolution." More: Michael Lind

 

____________________
Áda
 
21.4.2011 - 00:19 - 
"Pokud nejsou žádné přesvědčivé argumenty pro vládou sponzorované kosmické lety lidí, tak není žádné věrohodné zdůvodnění ani pro soukromé komerční létání do vesmíru."

tak túto vetičku som prehliadol, to je teda fakt perla
 
21.4.2011 - 00:27 - 
To je proslov ve stylu jednoho slavného výroku ....

Everything that can be invented has been invented.

Charles H. Duell, Commissioner, U.S. patent office, 1899
 
21.4.2011 - 07:29 - 
A já říkám, že sice lidé létají 50 let do kosmu, ale až kolem roku 2015 budeme vědět, zda ISS stojí za ty peníze a zda opravdu víme o beztížném stavu dost. O Měsíci a vlivu nízké gravitace na život toho ale víme strašlivě málo, těch pár dní strávených na povrchu před 40 lety nestačí. Měsíc je další cíl, a s dobrým ekonomickým dohledem nebude dražší než STS+ISS. Teprve po několika rocích obytné stanice na Měsíci se dá říct, jestli to smysl má nebo ne.
Roboti ani zdaleka nedosahují úrovně člověka a protože investice do nich stagnují, mohou pořád člověka jen doplňovat. Hloubkoví potápěči taky pořád fungují - robotika se používá tam, kde na úkoly stačí a kam se člověk nemůže dostat. Nikde nevidím vlnu robotů zkoumajících Mars, Venuši, asteroidy atd. Je sice hezké, že pár sond a Oppy fungují, ale škrty v nepilotovaných misích nesvědčí o tom, že peníze z pilotované kosmonautiky půjdou na nepilotovanou.
 
21.4.2011 - 09:16 - 
Ukoncenim letu raketoplanu bude pro pilot.lety do vesmiru katastrofa.
Neverim ze se lidstvo jeste v dohledne dobe vzchopi k vykonum 60 a 70 tych let,tak jak neverim v komercni vyuziti kosmu (v dobe kdy by to pro me melo nejaky smysl).Tu predcestu a dalsi veci je nutno udelat v ramci silneho ekonomickeho statu systemem ala Apollo,tak aby prostredky do nej vlozene bylo mozno pouzit co nejdrive prave v komercni sfere. Cekat na nejaky zazrak ze nejaky soukromy investor zacne letat do kosmu jen pro pobaveni je ciry nesmysl a bez,pro nej,ekonomicke navratnosti jeste vetsi.Soucasnost ale ukazuje ze statni sektor totalne zakrnel,je obklopen byrokracii se svou vnitrni kontrolou duplicitni sam sebe a kdo vi co jeste.Smyslem statniho urednika neni(vracim se k mladym lidem v programu Apollo)neco vymyslet ale ve sve praci neudelat chybu aby nemel sebemensi problem a za velmi slusny peniz preckat do duchodu.Dokud to takto bude fungovat neni sance jakkoli expandovat a posunout se kupredu.Nejsu pesimista,v zadnem pripade,penez a lidskeho potencialu je na svete mraky jen je treba ho nasmerovat a jit za cilem ale takovy JFK a RR ktery by trochu kasu zdrave provetral se zatim nenarodil,i kdyz kdoz vi???????
 
21.4.2011 - 09:57 - 
po precitani zopar prispevkov nechapem, preco sem niektori diskutujuci vlastne chodia, ked akykolvek pokus o expanziu do vesmiru, pripadne vesmirne lety samotne, povazuju za blbost, problem a zbytocnost. Toto je kosmo.cz...

ohladom tych "argumentov" pana Linda, mal by sa zamysliet prave nad tymi Indianmi, ktorych spominal. Zili si stastne a spokojne, nic im nechybalo, necitili potrebu niekam expandovat alebo skusat nejake nove technologie. No raj na zemi. A potom prisiel biely muz a vsetkych ich vykynozil. Odmyslime si moderne pateticke moralizovanie o zlom bielom muzovi a zamyslime sa co sa stalo. Indiani sa stretli s technicky vyspelejsou kulturou, s hrozbou na ktoru nestacili ani civilizacne (vojenska koalicia) ani technicky (luky versus kanony). TO je dovod pre ktory sa musime rozvijat - hrozby o ktorych nevieme. Akokolvek je to drahe, nepohodlne a nebezpecne, cakat na hrozbu az sa objavi je podobny postup ako zvolili dinosaury, alebo indiani. Iba najsilnejsi a najprisposobivejsi preziju, to je jediny skutocne platny zakon.

Argument o vnutornom uchu je z kategorie "keby boh chcel aby sme lietali, dal by nam kridla" - blbost hodna stredovekeho zadubenca.

Ohladom tolko omielanej nebezpecnosti - skutocne nechapem o com hovorime. Kolko vesmirnych letov mame za sebou? Pri kolkych z nich sa stala fatalna nehoda?

Ohladom ceny - kolko ide skutocne na samotny let, a kolko na administrativu? Preco podnikatelia ako Musk alebo Bigelow su schopni ponukat lety a stanice za desatinove ceny oproti narodnym agenturam? Nedajme sa pomylit obrazom, ktory nam tu maluju uradnici v snahe odovodnit vlastnu existenciu - 9/10 tych horibilnych nakladov idu na administrativu a teple pracovne miestecka.
 
21.4.2011 - 12:46 - 
quote:
po precitani zopar prispevkov nechapem, preco sem niektori diskutujuci vlastne chodia,.....
Argument o vnutornom uchu je z kategorie "keby boh chcel aby sme lietali, dal by nam kridla" - blbost hodna stredovekeho zadubenca.


Musim souhlasit
 
21.4.2011 - 13:09 - 
Premyslel jsem jak dostat naklady na dopravu dolu a napadlo me toto:
Vesmirna lod by byla resena jako samokridlo s plochou kolem 900m2 a plosnym zatizenim do 50kg/m2 pri plnych nadrzich.Pri navratu do atmosfery by pak plosne zatizeni bylo 20-30kg/m2 a lod by nepotrebovala zadny drahy tepelny stit.
Pro let se pouziji tri typy pohonu.
1)proudove motory pro dosazeni vysky 16-30km
2)raketovy motor pro dosazeni vysky 150km - rychlost ale bude stale jen nejake MACH 3-4.
3)nizkotlaky raketovy motor s vysokym ISP pro prechod na LEO.
Ted vysvetleni co to je to posledni - Predstavte si motor ktery ma obrovsky prurez trysky - v tomto pripade muze mit az kolem 500m2. Pri vhodne konstrukci pak pro dosazeni velkeho tahu staci tlak jen v radech 10-100 pascalu/m2. Pri spravne konstrukci by melo stacit jen 15% paliva na vyneseni stejne hmotnosti na LEO oproti klasicke rakete.
Problem je, ze tento motor ma obrovsky odpor vzduchu a proto by v atmosfere tvoril nosnou plochu a otevrel by se az ve vysce nad 150km.
 
21.4.2011 - 13:52 - 
Asi nerozumím. Zvyšovat průřez nad určitou mez motoru se nevyplatí - zisk z přidaného Isp nevyrovná váhu trysky samotného motoru. Nedokážu si představit, jak by váš návrh snížil spotřebu o víc než pár procent. Co ušetřím na vzdušném startu mi sežere křídlo a náklady na nosič. Aerodynamický odpor rakety je zanedbatelný, klíčové jsou gravitační ztráty a potřebná kruhová rychlost, které váš návrh (ani žádný jiný) principiálně nemůže vyřešit. 
21.4.2011 - 14:54 - 
quote:
Asi nerozumím. Zvyšovat průřez nad určitou mez motoru se nevyplatí - zisk z přidaného Isp nevyrovná váhu trysky samotného motoru. Nedokážu si představit,.....

Tady jde o to, ze ten motor - tryska pouziva nizke tlaky. Neni vubec potreba stavet tak robustne jako klasicke motory - mohl by to byt teoreticky i vrchlik padaku ovsem z nehorlave tkaniny. Je potreba si uvedomit ze tlak v motoru se blizi vakuu - nebo nekolik tisicin atmosferickeho tlaku. Proto je ale v atmosfere nepouzitelny. Pokud se ale konstrukce udela jako samokridlo, ktere se ve vakuu otevre a zmeni na motor - rozmerove srovnatelny se samotnou lodi, je mozne dosahnout velky tah pri male spotrebe a tlaku. Navic je potreba zapomenout na klasicke usporadani motoru - tady musi byt konstrukce - funkce - spalovaci komory trochu jina a taky jinak umistena - jinak opravdu zadne uspory nedosahneme a bude platit co jste napsal.
 
21.4.2011 - 18:32 - 
"Preco podnikatelia ako Musk alebo Bigelow su schopni ponukat lety a stanice za desatinove ceny oproti narodnym agenturam? "

Zatim nic nenabizeji - a tak to proste nemusi byt pravda - treba jen proste neznaji vsechny mozne problemy - cim toho clovek proste mene o nejakem oboru vi tim casto je vic presvedcen jak vse je v tom oboru snadne.
Prominte - ale ja tech zkusenosti mam kolem sebe docela dost - cim proste ma mene znalosti tim je vice presvedecen ze na vse staci jeho selky rozum - jen znalost stredoskolske fyziky a trochu i chemie by velmi zmenilo jeho nazory.
 
21.4.2011 - 23:43 - 
quote:
"Preco podnikatelia ako Musk alebo Bigelow su schopni ponukat lety a stanice za desatinove ceny oproti narodnym agenturam? "

Zatim nic nenabizeji - a tak to proste nemusi byt pravda - treba jen proste neznaji vsechny mozne problemy - cim toho clovek proste mene o nejakem oboru vi tim casto je vic presvedcen jak vse je v tom oboru snadne.
Prominte - ale ja tech zkusenosti mam kolem sebe docela dost - cim proste ma mene znalosti tim je vice presvedecen ze na vse staci jeho selky rozum - jen znalost stredoskolske fyziky a trochu i chemie by velmi zmenilo jeho nazory.


Muzete me povedat co ponukli.Uplne prd do budoucna 2x a i 3x.Ja osobne muzu nabidnou ceskeho kosmonauta 2 do roku 2096 na cinske orb. stanici pod vedenim Burk.Fasso
 
25.4.2011 - 23:24 - 
Nové pádné argumenty pro bezpilotní i pilotovaný kosmický výzkum - pryč s nudou a nedělní školou pro základní školy, trocha fantazie:

- potřebujeme umístit v kosmu servery mimo dosah jakékoliv vládní legislativy (viz Wikileaks! ale také třeba online kasina) (včetně "zaručených archivů" - nejlepší bod, jak zaručit vyzálohování dat, je poslat je ze sluneční soustavy 3. kosmickou rychlostí)
- potřebujeme svobodnou necenzurovatelnou komunikační síť v rámci celé Sluneční soustavy - zajistit možnost dynamického routingu pro každou sondu ve Sluneční soustavě
- potřebujeme točit kvalitnější a zábavnější sci-fi filmy přímo "in-situ" - tedy ve stavu beztíže a na povrchu Měsíce, Marsu, apod. (srovnej jaký rozpočet měl např. megafilm Avatár!)
- vesmír představuje ideální zázemí pro náboženské sekty a je to ideální daňový ráj (jaké daně asi platí firma registrovaná na základně v libračním bodě L2 ?)
- vesmír je ideální lokalita pro dobrodružné bohaté důchodce (kteří beztak nemají tolik co ztratit).
- vesmír jako ideální lokalita pro pašování všeho, co je na Zemi zakázané (Země se nakonec nevyhne totální kontrole - ať už ve formě čínské vojenské diktatury, nebo nějaké liberální totální instantní transparentnosti všeho - všech účtů, komunikací, apod.)

Jinými slovy - kromě "vojenského vesmíru", "nacionalisticko/propagandisticko/hrdinského vesmiru" a "vesmíru jako výukové pomůcky pro americké školáky" potřebujeme ještě "kosmické piráty" a "kosmické pašeráky" - běžná představa "komerčních letů do vesmíru" nakonec stejně beznadějně sklouzává k tomu, že jen několik soukromých firem bude soutěžit o státní zakázky - ale tím se příliš neposouváme k jádru věci - totiž, že o letech do vesmíru rozhodují byrokrati a ne všehoschopní dobrodruzi (kteří si naopak zbytečně mrhají energií při současném ohrožení nudymilovného obyvatelstva tady na Zemi)

Ideologie vesmírného expanzionismu pro 21.století je prostě loterie: a 1.místo bude výlet na oběžnou dráhu v lodi Dragon. Uvidíme, kolik lidí si vsadí - já bych si litr dva klidně vsadil... kolik dalších stovek tisíc bláznů po celé Zemi by to udělalo taky ?
 
26.4.2011 - 11:21 - 
quote:
"Preco podnikatelia ako Musk alebo Bigelow su schopni ponukat lety a stanice za desatinove ceny oproti narodnym agenturam? "

Zatim nic nenabizeji - a tak to proste nemusi byt pravda - treba jen proste neznaji vsechny mozne problemy - cim toho clovek proste mene o nejakem oboru vi tim casto je vic presvedcen jak vse je v tom oboru snadne.
Prominte - ale ja tech zkusenosti mam kolem sebe docela dost - cim proste ma mene znalosti tim je vice presvedecen ze na vse staci jeho selky rozum - jen znalost stredoskolske fyziky a trochu i chemie by velmi zmenilo jeho nazory.


Bigelow ma na orbite funkcne demonstracne druzice a hotovu fabriku, kde rozbieha vyrobu. Musk mal na orbite 4 nosice, jednu druzicu a jednu vesmirnu lod. Pomerne impozantne nic, za tu cenu. Kedy uznate ze to je nieco? Ked bude vesmirny hotel s kyvadlovou dopravou?

Chapem ze ako vyvojar mate skusenosti s netusenymi problemami, ale komercnu kozmonautiku nerobi partia nadsencov z garaze. Musk ukradol svojich vyvojarov zo spiciek priemyslu a vytvoril im podmienky, ktore v starych firmach nemali. Nie su to amateri, su to profesionali vypusteni z retaze.
Problemy su pri kazdom vyvoji, ale ak by sme to vnimali iba cez problemy a hladali dovody, preco sa to neda, tak sa nikam nepohneme. Treba aj viziu a kus nadsenia a zdravej drzosti. A to statne agentury uz nemaju.
 
<<  1    2    3    4    5  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.392569 vteřiny.