|
" Nie je dovod preco na kazdu novu misiu znova vyvijat podvozok, zavesenie, kolesa a nahony rovera, ked tym vasim upgradom je lepsia vedecka aparatura. "
Jen za predpokladu - ze se dobre v provozu osvedci a ze da prave pro dalsi vedeckou aparauru dobre pouzit i pro nove zadani ukolu bez vaznejsich zmen. A i tak jen kontrukce a mozna pohony a jejich rizeni(za predpokladu ze vysledna hmotnost bude podobna pouzit mozna pujdou).
Energeticky system se musi plne prizpusobit aparature - treba tam bude muset by navic akumulator - nebot vedecka aparatura bude mit vysoky spickovy odber proudu - tedy ne dlouho - ale tolik, ze samotny reaktor s trvalym a postupne klesajicim vykonem to proste nezvladne.
Mohlo by se jednat o prave vykonou vrtacku do horniny (to je jiz jen muj nazor co by to mohlo byt)
A u soucasnych vozitek hrozi realne zapadnuti do pisku jako se to stalo Spiritu. Tedy ne prilis dobre moznosti pruchodu i obtiznym terenem a tudiz slabiny konstrukce podvozku. |
|
Co se týče znovupoužití konstrukcí, tak zcela souhlasím s Yamato. U MSL je logické, že nemohl převzít konstrukci MERů, ale základní konstrukce MSL by už mohla být něčím jako konstrukce Mars Expres použitá dále ve Venus Expres.
Co se týče ruského marsoletu, tak se můžu jen usmívat. Rusové měli takových plánů a řečí kolem toho extrémní množství...
Vzhledem k tomu, že první rampa pro FH se staví na základně Vandenberg, řekl bych, že zájem o tuto raketu má jako první armáda. A to je lepší zákazník než NASA. Takže IMHO lze říct poměrně klidně, že FH s nosností alespoň 35 tun bude brzy k dispozici. A jakmile poletí a bude úspěšná, žádná další diskuse se už nepovede. B, nebo LM alespoň oficiálně nemají ve vývoji silnější rakety(nepočítám powerpoint prezentace). A o SLS lze s velkým úspěchem pochybovat... |
|
Já už jsem to psal víckrát: Taky si myslím, že nejlepší cestou pro zrychlení a zlevnění průzkumu Marsu je znovupoužití už vyvinutých technologií. Jak už tu padlo, nejdražší je právě vývoj a testování, ne výroba a (s FH) doprava. MSL je velmi dobrý příklad designu, který by se dal znovu použít, přinejmenším jako frame.
No, v NASA si to, čertvíproč, nemyslí. |
|
no, som rad ze sme sa konecne zhodli. V NASA si to nemysli, pretoze NASA je hlavne jobs program, a vyvijanie kazdej sondy od piky prinesie viacej jobs, nez efektivne vyuzivanie uz vyvinutych casti vsade tam, kde je to mozne.
To je hlavny rozdiel oproti komercnikom (hlavne tym malym), ktori naopak musia sekat jobs vsade tam, kde nie su nevyhnutne, aby udrzali naklady pod kontrolou. |
|
Abych se vrátil k Red Dragonu - já si myslím, že možnosti jsou značné. Pokud samozřejmě předpokládám motorické přistání na Marsu, snad jim to vyjde.
Co by se s tím všechno dalo dělat? Určitě ne všechno, takže cernakus, x apod. mají do jisté míry pravdu. Nicméně když se na Dragon pořádně podívám, tak po odstranění stykovacího uzlu je tu několik možných využití, které mě aktuálně napadají.
1. Ať už se budu připravovat na přistání na Marsu, nebo "jen" budu dělat základní výzkum atmosféry, tak každý Red Dragon na povrchu může sloužit jako meteorologická stanice. Odklopí se vrchní kryt, případně boční kryt, vysunou se poměrně primitivní robotická ramena se stovkami kilogramů čisté váhy na přístroje.
2. Předem připravený vzorek se umístí do schránky na špičce rakety ukryté v Red Dragonu po odklopení vrchního krytu. Někde na fóru se probírala minimalistická verze návratu(nemůžu to teď dohledat). Taková raketa by se do Red Dragonu IMHO vlezla.
3. Musk a další zainteresovaní předpokládají vrtnou soupravu v Red Dragonu, tzn. cca 400M$ + cena za vrtnou soupravu za jedno provrtané místo a analýzu vzorků na místě. Minimálně pro astrobiology je to velmi vítaná možnost.
4. Hypoteticky by vrták mohl být na ramenu z bočního krytu, který by pak vzorek hodil do schránky na špičce rakety uvnitř Red Dragonu
5. Pokud se boční kryt zvětší a upraví tak, aby se otevíral směrem ke štítu(tzn. po přistání směrem dolů), tak by to mohla být dostatečná rampa pro uvnitř umístěné rovery. MSL by se tam měl vlézt v pohodě. Otázka je, co by dvoumetrové dveře udělaly s tuhostí konstrukce... |
|
citace:
5. Pokud se boční kryt zvětší a upraví tak, aby se otevíral směrem ke štítu(tzn. po přistání směrem dolů), tak by to mohla být dostatečná rampa pro uvnitř umístěné rovery. MSL by se tam měl vlézt v pohodě. Otázka je, co by dvoumetrové dveře udělaly s tuhostí konstrukce...
vazne sa tam MSL vedje? 
inak s tou tuhostou to nebude kriticke, kedze by to nemuselo byt pretlakovane, ergo posobiace sily su mensie. |
|
citace:
citace:
5. Pokud se boční kryt zvětší a upraví tak, aby se otevíral směrem ke štítu(tzn. po přistání směrem dolů), tak by to mohla být dostatečná rampa pro uvnitř umístěné rovery. MSL by se tam měl vlézt v pohodě. Otázka je, co by dvoumetrové dveře udělaly s tuhostí konstrukce...
vazne sa tam MSL vedje?
inak s tou tuhostou to nebude kriticke, kedze by to nemuselo byt pretlakovane, ergo posobiace sily su mensie.
Šířka je cca 3,6m, délka lodi(tzn výška po přistání) je 2,7m, takže by to z tohodle pohledu neměl být problém... |
|
Predpokladam, ze RedDragon bude modifikovanou verzi Dragona, takze mozna bude sirsi/vyssi i kvuli pristavacim motorum a nadrzim.
Tudiz kapsule by mohla mit vhodnejsi rozmery pro vedecky naklad i vrtaci rovery.
|
|
"vyvijanie kazdej sondy od piky prinesie viacej jobs, nez efektivne vyuzivanie uz vyvinutych casti vsade tam, kde je to mozne."
Je otazka kde by to predtim bylo mozne - a tudiz zdali by to predtim vubec nekde slo pri splneni pozadavku.
Zde piseme jak by to spise melo byt v budoucnu a proc to neslo (omezna pruchodnost terenem). |
|
citace:
"vyvijanie kazdej sondy od piky prinesie viacej jobs, nez efektivne vyuzivanie uz vyvinutych casti vsade tam, kde je to mozne."
Je otazka kde by to predtim bylo mozne - a tudiz zdali by to predtim vubec nekde slo pri splneni pozadavku.
Zde piseme jak by to spise melo byt v budoucnu a proc to neslo (omezna pruchodnost terenem).
Rekl bych, ze mechanicke jadro sond/roveru/landeru by se mohlo levne seriove "hromadne" vyrabet, vcetne zakladni ridici elektroniky + prislusnych zarizeni.
Je asi jasne, ze vedecke vybaveni se lisit bude, ale zas tak moc ne.
Nektere vedecke pristroje asi zustanou stejne.
Klicove je, aby se jednotlive vedecke "instalacni moduly" vyrabeli standardizovane, aby stale novejsi a vykonejsi obsah tehle vedeckych modulu sel vmontovavat do stejnych standardizovanych mist na/v mechanicke standardizovane casti sondy/landeru/roveru, vcetne konektoru + signalu.
Predpokladam, ze jedine co se bude stale vyvijet v ramci "jobs programu" budou stale dokonalejsi i vedecke pristroje.
Napriklad se nestihli pro MSL udelat 3D zoom kamery pro "Camerona".
Ale dalsi sondy by uz mohli mit tento liniovej typ kamer, takze pri dalsi expedici se na "hlavu" sondy da stejne velka kamera, ale s nabitejsi elektronikou.
Napriklad UHDTV 4xCCD kamerou 7680x4320 (4x CCD = R/G/B/Y skladani barev) se stale citlivejsima cipama CCD s ruznyma filtrama pro i ir snimani.
Proc zlevnovat a pritom neztracet znalosti + "jobs" zamestnance?
SOL je obrovska s mnoha telesy, ktere je treba prozkoumat a vytvorit tam trvalou zakladnu (minimalne radiovej majak...cimz vznikne SOL majakova sit) a po skonceni zakladniho vyzkumu bude kazde teleso vysilat majak, kterej pujde zamerit, aby se presne spocitaly vsechny "nebezpecne" drahy. Protoze i pozdejsi drobna zmena pozic majaku (asteroidu/komet/atd..) v urcitem sektoru bude znamenat vyznamnou informaci o dalsich telesech (telesu) o kterem ted nevime, ktere zrovna proletalo kolem a gravitacne zasahlo do stabilnich drah letajicich majaku = velmi husta detekcni sit majakovych stanic v systemu obrany Zeme pred moznym stretem s telesem o kterem nevime a muze nam projit skrz "prsty".
Napriklad, pokud "osadime" 200-300 sto az dveste metrovejch asteroidu temito majaky (pristavaci "penetratory" mohou mit mimo RTG zdroje i kamery/vedecke snimace) na vhodnych nezkrizenych drahach, tak uz takova zakladni majakova sit v asteroidnim pasmu mezi Jupiterem a Marsem znamena, ze by nam nemelo "proklouznout" gravitacne-hmotnostni teleso o mensim rozmeru nez 60-80m.
Staci pouzit vysokej kmitocet (60-200GHz) do nepohyblivejch vsesmerovejch anten v dualnim provedeni (na druhe strane kamene musi byt stejna antenni sit plochych zaricu = od hlavniho landeru bude 200-300m dlouhej "koaxial" a do tohoto koaxialu by sel trochu jinej majakovej signal). Jelikoz by kazdy z obou antennich systemu vysilal na trochu jinem kmitoctu, tak na prijimaci na Zemi lze z toho presne zamerit kde kamen je a jak se otaci kolem svych os, protoze pruletem podobneho telesa se nejen narusi obezna draha, ale i rotace telesa.
Vyrabet seriove takoveto landery-sondy tak, aby byla prace pro zamestnance, aby jeden FH vynesl treba 20-30 tehle sond ("RedDragon" by postupne odhazoval ke kazdemu kamenu jeden inteligentni lander za druhym, co musi okolo planetky obmotat koaxial s dvema plochejma antenama treba pomoci skakaciho minirobota z ktereho by se odvijel koaxial a na konci koaxialu by se zavrtal do povrchu a rozevrel se...protoze tento skakaci minirobot by byla vlastne antena) a aby lidi mohli klidne spat, protoze tato zakladni detekcni sit na hranici vnitri SOL znamena, ze by jsme si vytvorili potrebnou casovou rezervu pro automatizovane sondy, ktere by menili temhle kamenum drahy...jen tem, co jsou potencionalne nebezpecne. Casem by se sit zahustovala, ale soucasne by pristavaci landery zjistovali z ceho kamen je. Protoze v budoucnosti by tezebni spolecnosti potrebovali strategicke informace z teto majakove site o slozeni kamene pro naslednou tezbu.
Je tez jasne, ze casem by na par kamenech v tomto pasu kamenu bylo nekolik automatizovanych astro observatori s optickejma i radiovejma teleskopma pro hlidani vnitrni SOL....cili obranna zona.
Toto by modifikovanej RedDragon (bez stitu, s otevrenou klecovou lehkou a velkou konstrukci...nebyl by urcen pro pristavani na telesech, jen pro vypousteni majakovejch vedeckejch lander stanic a pripadne i automatizovanej-robotickej servis tehle stanic) mohl zvladnout v pohode. Z casti dani v platbach pro OSN by cast byla pro vypousteni obranych FH+asteroid-Dragon...tolik k financovani.
Osobne bych rekl, ze pri tomto space programu bude velice zalezet na levnosti onech landeru a to lze dosahnout jen hromadnou seriovou vyrobou.
Pokud by to vyslo, tak by nase deti a i my bychom mohli klidne spat s vedomim, ze obranej "stit" je na svete. A pochopitelne by i vedci z dat z tehle landeru skakali vysoko radosti.
|
|
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=26269.285
kuknite si to pdfko pripojene v jednom prispevku.
V zkratke - RedDragon bude v zasade len minimalne modifikovany dragon, hypersonicke brzdenie bude vyuzivat vztlak kapsuly v style apollo - pokles do 20km, stupanie do 40 km a opat pokles. Po prechode do supersonickeho letu sa ma prejst na motoricke brzdenie motormi SuperDraco. S padakmi sa nepocita. Pristavat sa ma v nizkych vyskach. Vypocitana kapacita 1 tona nakladu na povrch marsu.
Vsetky tieto parametre vypadli z modelovania u AMESov, caka sa na nezavisle overenie. Kazdopadne nejde o nejake promo omalovanky, ale o realne cisla ktore zatial maju. |
|
| jo, a este jedna vec - naplnou misie ma byt okrem vrtania a merania aj testovanie ISRU konceptov |
|
aka je vaha dragonu s trunkom?
tam je v jednom prispevku vypocet, ktory hovori, ze na pristatie by potreboval 2.5t paliva (+ ze FH je schopny dat 10t na TMI)...
tak som zvedavy, ake su tam rezervy... ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
| ano, vyslo im to 2,5t paliva, FH vynesie na drahu k marsu 10t, vaha dragonu samotneho uvadzaju tusim 6.5t (aspon tam niekde padlo to cislo...) |
|
citace:
ano, vyslo im to 2,5t paliva, FH vynesie na drahu k marsu 10t, vaha dragonu samotneho uvadzaju tusim 6.5t (aspon tam niekde padlo to cislo...)
jj, ale to bolo bez trunku (to bola vaha tej casti, co bude pristavat)... preto sa pytam, ze aka je vaha s trunkom - ze aka je tam rezerva ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
| Způsob přistání MSL je na vysoké úrovni, celý systém lze aplikovat na mnoho jiných sond nebo roverů. Jestli to vyjde (čemuž věřím), nechápu, proč by se měl tento systém opouštět, když je vyvinutý a zase hledat něco jiného. Jestli bude silnější raketa, může být větší rover, nebo nějaká těžší sonda, nebo současně vynést satelitní retlanslátor s dalšími přístroji. Dragon bych viděl vhodný jak už tady bylo řečeno pro dopravu zásob pro budoucí posádku. |
|
system MSL je vhodny pre dopravu najroznejsich nakladov, ale neviem si predstavit ako by do toho nacpali posadku.
Dragon na naklady zase tak vhodny nie je, ale s posadkou by mohol pristat velmi setrne a presne.
Ako som uz pisal davnejsie, Musk si tu veselo pred nasimi ocami vyvija martansku pilotovanu infrastrukturu, necha to zaplatit NASA, a ta je este vdacna za dobry deal |
|
Quote:
Dragon na naklady zase tak vhodny nie je, ale s posadkou by mohol pristat velmi setrne a presne.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nezapomínejme, že i pro přistání na Měsíci s posádkou obě kosmické velmoci počítaly do posledního okamžiku s „abort“ funkcí. To je , že kdyby se kdykoliv ve fázi přistávání (třeba několik metru nad povrchem) vyskytla nějaká závada, nebo terénní překážka přistání, kabina s posádkou může okamžitě startovat zpět na oběžnou dráhu. U Apolla to bylo zajištěno druhým stupněm LEMu, u ruského N1/L3 hlavní brzdění provedl Block D , L3 byl jednostupňový (podobný systém, jaký navrhuje Boeing) a mohl okamžitě startovat zpět jen po odhození přistávacích noh a amortizérů. Měl dokonce záložní motor.
Podobné to asi bude muset být při přistání lidí na Marsu, buď bude muset přistávací modul být dvoustupňový, nebo při jednostupňovém by musely by být přistávací rakety s nádržemi podstatně větší. To vše by muselo být chráněno při průchodu atmosférou proti žáru, takže by zcela zřejmě nestačil brzdící štít Dragonu. Ten by stačil jen pro přistání bez lidí a tedy se zásobami nebo přístroji bez návratu.
|
|
obavam sa ze abort funkcia je luxus, ktory sme si mohli dovolit na mesiaci, ale na marse to nepojde. Rozmery pristavacieho modulu by narastli do takej miery, ze cela misia by sa stala neuskutocnitelnou. Nevraviac o tom ze abort by vzhladom k aerodynamickemu brzdeniu bol tak ci tak vyuzitelny len v kratkej poslednej faze, ked uz sa skoro nema co pokazit (motory bezia, kabina je stabilna).
Konieckoncov ani v dopravnom lietadle nemate katapult pre kazdeho cestujuceho, zatial co v stihacke to mate. Nie ze by zivot cestujucich mal nizsiu cenu nez zivot bojoveho pilota, ale v dopravaku je to proste luxus co si nemozeme dovolit.
Niektore rizika proste musime akceptovat. |
|
| Tomu bych rozuměl, případně i vypuštění abort funkce. Ale jak by se kosmonauti dostali zpět? To by šlo použít jen kdyby byla již na Marsu nějaká základna a stejně by měly být k dispozici prostředky pro vrácení lidí domů. Zpětná cesta by asi nemohla být uskutečněna jen v Dragonu, na oběžné dráze by musela čekat nějaká větší kabina pro přelet M-Z. Tedy Dragon by musel mít raketu, která ho na LMO dostane. |
|
citace:
Tomu bych rozuměl, případně i vypuštění abort funkce. Ale jak by se kosmonauti dostali zpět? To by šlo použít jen kdyby byla již na Marsu nějaká základna a stejně by měly být k dispozici prostředky pro vrácení lidí domů. Zpětná cesta by asi nemohla být uskutečněna jen v Dragonu, na oběžné dráze by musela čekat nějaká větší kabina pro přelet M-Z. Tedy Dragon by musel mít raketu, která ho na LMO dostane.
predpokladam ze palivo pre start z povrchu bude oddelene. Bud sa dopravi vopred, alebo sa vopred vyrobi na mieste. Kazdopadne kozmonauti po dosadnuti budu viacmenej "suchi". Bud odletia v inej lodi, alebo svoju lod zasadne prekonfiguruju (napr. docerpaju palivo a posadia na predpripraveny prvy stupen)
Pristavat aj s palivom na navrat je opat luxus, co si nemozeme dovolit (a naramna komplikacia) |
|
neviete ci bol testovany nejaky raketovy motor zalozeny na peroxide vodika ako okyslicovadle a niecom dalsom ako palive? Ak som dobre pochopil, taky motor by sa dal urobit ako hypergolicky (najprv rozklad peroxidu, a nasledne zmiesanie s palivom pri teplotach okolo 600C)
Ak sa nemylim peroxid by sa mal dat vyrobit na marse, druha zlozka moze byt napr. metan. |
|
citace:
neviete ci bol testovany nejaky raketovy motor zalozeny na peroxide vodika ako okyslicovadle a niecom dalsom ako palive? Ak som dobre pochopil, taky motor by sa dal urobit ako hypergolicky (najprv rozklad peroxidu, a nasledne zmiesanie s palivom pri teplotach okolo 600C)
Ak sa nemylim peroxid by sa mal dat vyrobit na marse, druha zlozka moze byt napr. metan.
http://en.wikipedia.org/wiki/Hydrogen_peroxide#Propellant
podľa wiki bol... 161s Isp ako monopropellant, do 350s ako oxidizer pri bipropellante... ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
neviete ci bol testovany nejaky raketovy motor zalozeny na peroxide vodika ako okyslicovadle a niecom dalsom ako palive? Ak som dobre pochopil, taky motor by sa dal urobit ako hypergolicky (najprv rozklad peroxidu, a nasledne zmiesanie s palivom pri teplotach okolo 600C)
Ak sa nemylim peroxid by sa mal dat vyrobit na marse, druha zlozka moze byt napr. metan.
Nedal. Aby měl peroxid oxidační schopnosti akceptovatelné pro raketovou techniku, musí mít vysoké koncentrace (95% a více). Ovšem výroba, skladování a manipulace takových koncentrací je problém i pro silné průmyslové zázemí. Ne nadarmo Rusové opustili svoje peroxidová torpéda, požadovaný stupeň kvalifikace manipulátorů a stavu techniky již nebyli schopni v postsovětské éře naplnit. A to se jednalo o koncentrace 80-85%, tedy slabé HTP. Pokud jsem schopen na Marsu vyrobit peroxid vodíku, jsem schopen vyrobit kyslík a jakékoliv úvahy nad jiným okysličovadlem jsou zbytečné, zejména pokud jej beztak budeme muset vyrábět a skladovat pro kosmonauty :-) |
|
citace:
citace:
neviete ci bol testovany nejaky raketovy motor zalozeny na peroxide vodika ako okyslicovadle a niecom dalsom ako palive? Ak som dobre pochopil, taky motor by sa dal urobit ako hypergolicky (najprv rozklad peroxidu, a nasledne zmiesanie s palivom pri teplotach okolo 600C)
Ak sa nemylim peroxid by sa mal dat vyrobit na marse, druha zlozka moze byt napr. metan.
Nedal. Aby měl peroxid oxidační schopnosti akceptovatelné pro raketovou techniku, musí mít vysoké koncentrace (95% a více). Ovšem výroba, skladování a manipulace takových koncentrací je problém i pro silné průmyslové zázemí. Ne nadarmo Rusové opustili svoje peroxidová torpéda, požadovaný stupeň kvalifikace manipulátorů a stavu techniky již nebyli schopni v postsovětské éře naplnit. A to se jednalo o koncentrace 80-85%, tedy slabé HTP. Pokud jsem schopen na Marsu vyrobit peroxid vodíku, jsem schopen vyrobit kyslík a jakékoliv úvahy nad jiným okysličovadlem jsou zbytečné, zejména pokud jej beztak budeme muset vyrábět a skladovat pro kosmonauty :-)
aha, no tak to nebude take easy jak som si myslel zamyslal som sa nad palivom, ktore by malo hypergolicke vlastnosti, aby bolo pouzitelne pre RCS a integrovane LAS, slusne Isp a bolo by vyrobitelne na marse. Kyslik s vodikom alebo metanom bohuzial nie su hypergolicke, takze "suchy" RedDragon alebo iny lander s tym nedotankujete.
Neviete z coho je NOFBX? |
|
citace:
Neviete z coho je NOFBX?
ak si dobre pamätám, tak rajský plyn (oxidizer) a nejaké uhľovodíky (palivo) a ešte nejaký stabilizátor... ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
yamato:
K čemu hypergolická směs? To, že je UDMH/N2O4 hypergolické je minoritní bonus. Alfa omega je stabilita směsných složek, tedy že vydrží dlouhé roky v toleranci potřebných parametrů.
U tak prťavých motorů, jako bude mít red dragon není problém zapalování elektrickou jiskrou (jako u raketoplánů) případně hypergolicky (LOX/RP a LOX/LH2 jsou taky "hypergolické" směsi - když se dostatečně stlačí a tím zahřejí:-), tedy jako motory rodiny RD-170 nebo Saturnovic F1.
U dlouhotrvajících misí (a tam obecně patří RCS motory) je problém skloubit dvě věci:
1) Palivo a oxidační činidlo by měly mít dlouhodobou stabilitu. To s přehledem splňují lehká paliva jako je právě vodík a metan.
2) Mělo by mít velké molekuly, protože s malými molekulami (a zároveň nízkou teplotou tání) je celý skladovací a dopravní systém těžký a přesto mu palivo uniká (zejména u vodíku problém).
Takže kombinace LCH4/LOX zní docela rozumně. Metan by mohl být na Marsu přítomen, ale hlavně je hračka jej vyrobit synteticky z CO2 a H2O (obojí na Marsu je, aparatura pak musí obsahovat nějaké ty nespotřebovávané příměsi, ale to je otázka výstupní kapacity ne proveditelnosti). A zároveň se, na rozdíl od vodíku, dá rozumně ukládat (teplota varu o 90 K vyšší než u H2, díky nižší teplotě na Marsu a ve vesmíru lze používat lehké tlakové nádoby). Lze využít stávající znalosti vodíkových motorů a díky vyšší měrné hustotě kapalného metanu je snadno dosažitelný vysoký tah potřebný i pro ten LAS.
Jinak jako nekonvenční materiál lze uvažovat lithium, s ohledem na to, že je to lehký prvek ho bude na Marsu hafo a má poměrně dobrý Isp když se smíchá s fluorem a přidá se do toho špetka vodíku ;-) |
|
citace:
Jinak jako nekonvenční materiál lze uvažovat lithium, s ohledem na to, že je to lehký prvek ho bude na Marsu hafo a má poměrně dobrý Isp když se smíchá s fluorem a přidá se do toho špetka vodíku ;-)
haha, toto je len trochu understatement 
ale ked ste to uz nadhodili:
tento tripropellant ma svoje problemy so skladovanim (korozivnost), toxicitou a tak, nie? [Edited on 16.12.2011 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
takze na RCS a LAS je pouzitelna zmes metanu a kysliku? fiha, ja som myslel ze sa vyzaduje hypergolicnost kvoli jednoduchosti a spolahlivosti. Ale ak to ide rovnako spolahlivo aj s metanom, tak to by mnohe veci ulahcilo
Na vysvetlenie - podla stanoviska SpaceX sa da Dragon teoreticky pouzit mnohokrat bez vymeny tepelneho stitu. Tak sa zamyslam co by to obnasalo pouzit ho ako lander na marse, dotankovat nadrze, pouzit ho ako kabinu pre start z marsu (na nejakom nosici) a nasledne ako reentry vehicle s motorickym pristatim. Ak by totiz RedDragon preukazal schopnost pristat na marse, tak tu mame vehikl schopny pristavat ako na marse, tak na zemi, bez nejakych uprav. |
|
citace:
citace:
Jinak jako nekonvenční materiál lze uvažovat lithium, s ohledem na to, že je to lehký prvek ho bude na Marsu hafo a má poměrně dobrý Isp když se smíchá s fluorem a přidá se do toho špetka vodíku ;-)
haha, toto je len trochu understatement
ale ked ste to uz nadhodili:
tento tripropellant ma svoje problemy so skladovanim (korozivnost), toxicitou a tak, nie? [Edited on 16.12.2011 Agamemnon]
Jasně, nevím co je understatement, ale myslel jsem to jako vtip, proto smajlík. Lithium a vodík na Marsu nebude žádný problém, ale fluor, to je průser, vyjma toho, že to žere takřka všechno co známe a vydrží to dlouhodobý pobyt ve vesmíru (nádrže z "biomateriálů" nebo těžkých vzácných kovů není to pravé ořechové), taky se s tím blbě manipuluje, protože má velmi nízkou teplotu varu (na Marsu by byl stále plynný) a hlavně nachází se výhradně jen v poměrně stabilních sloučeninách, kterým se nechce od sebe ani u nás na Zemi při vyspělém průmyslu. V podstatě by si raketa fluor musela dovážet ze Země a to pokud možno v podstatě tuhé (jen v takovém případě F2 nedisociuje na volné fluorové radikály).
Navíc princip takového motoru je, že se do kapalné fluor-vodíkové (kryogenní fluor s kryogenním vodíkem reaguje velmi vlažně) směsi vstřikuje tekuté Lithium. Takový motor tedy má spalovací komoru, která má v podstatě vedle sebe 2 přívody pro cca 50 K a přívod pro cca 450 K, zároveň jakmile to smíchám, tak se nebavíme o hoření, ale o výbuchu, takovou má ta směs detonační rychlost (srovnatelná s TNT), z čehož plyne vydržet opravdu velké tlaky a zároveň odolávat silným vibracím.
Další věc je korozivnost. Fluor je jasný, ale tekuté lithium je taky pěkně korozivní prevít.
Toxicita pak už není zásadní problém pro vyjimečné použití na Marsu, protože produkty jsou "neškodné" kyseliny, které znečistí jen místo přistání (s nějakým tím redukčním prvkem v marťanské půdě se vykrystalizují). Průšvih by to byl v atmosféře Země (kdyby např. selhala nosná raketa a nádrž zanikala v atmosféře) protože pojem Ozónová díra v daném místě by zcela naplnila svůj jmenný význam :-/
Prostě vtip. Ale zkoušel se ;-) |
|
