Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2  >>
Téma: Rozpočet NASA na FY 2012
19.11.2011 - 08:13 - 
Dne 2011-11-17 proběhlo ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu Kongresu USA hlasování o rozpočtu vládních agentur. Pro NASA byl odsouhlasen rozpočet v celkové výši jen 17,8 miliardy USD, což je o půl miliardy méně, než loni. Obamův návrh byl 18,7 mld. USD.

Z nejdůležitějších položek:

kosmická loď Orion - 1,2 miliardy USD
nosná raketa SLS - 1,86 miliardy USD
dalekohled JWST - 529.6 miliónu USD

Údaje jsou zatím neoficiální.

 

____________________
Antonín Vítek
 
19.11.2011 - 08:30 - 
..a otázka zní? 
19.11.2011 - 09:39 - 
quote:
Dne 2011-11-17 proběhlo ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu Kongresu USA hlasování o rozpočtu vládních agentur. Pro NASA byl odsouhlasen rozpočet v celkové výši jen 17,8 miliardy USD, což je o půl miliardy méně, než loni. Obamův návrh byl 18,7 mld. USD.

Z nejdůležitějších položek:

kosmická loď Orion - 1,2 miliardy USD
nosná raketa SLS - 1,86 miliardy USD
dalekohled JWST - 529.6 miliónu USD

Údaje jsou zatím neoficiální.




Tak to mame z tech nejdulezitejsich 3,6 mld. Zbyva tedy 14,2 mld - je nekde na co to pujde? Si tak rikam kdyby mely litat shuttly, jak by to asi ufinancovali?
Jo a jeste k JWST - kolik byl puvodni rozpocet?
 
19.11.2011 - 23:53 - 
quote:
Tak to mame z tech nejdulezitejsich 3,6 mld. Zbyva tedy 14,2 mld - je nekde na co to pujde?

MPCV.....................1200.0
SLS......................1860.0
Tech. Develop............0304.8
CCDEV....................0406.0
-------------------------------
Exploration..............3770.8


Exploration..............3770.8
Space Operations.........4233.6
Science..................5090.0
Aeronautics..............0569.9
Space Technology.........0575.0
Education................0138.4
Cross Agency Support.....2995.0
Construction.............0390.0
Inspector General........0037.3
-------------------------------
Total...................17800.0
 
20.11.2011 - 05:40 - 
Pokud by nebyly "cerne diry" (stejne jako u nas), tak by tech 18mldUSD bylo hooodne penez za predpokladu, spravneho vyuziti penez v ramci komercionalizace kosmu.
Za ty penize by slo delat nejen velkou vedu s JPL + skolstvi + udrzeni stavajicich bezicich programu, ale slo by relativne levne strilet mnozstvi MERu na Mars/Mesic.
To by se ovsem nesmelo vyhazovat za vyvoj "kazdeho noveho" roveru, ale pouzit stavajici rovery s "modernejsima" soucastkama a muselo by se dodrzet pouziti levnejsich nezlobovanych (ala Delta/Atlas) nosicu.
Cili misto Delt/Atlasu pouzit F9/FH/Sojuz-Korou.
Zkratka vyuzit levnejsich nosicu k tomu, aby bylo vicero letu v jednom roce.

Dokonce bych rekl, ze pokud by se toto podarilo, tak by JPL/NASA zajistila praci (zajisteni zamestnanosti) nekolika strediskam pro rizeni povrchovych nezavislych operaci.
Cili ze v jedne budove by bylo vicero velkych mistnosti s mnohyma nezavislejma tymama, pricemz kazdej tym by si ridil "ten svuj rover".
Je jasne, ze by skupiny byli zkoordinovany vedcema, ale celkove by tim narostlo mnozstvi lidi v tymech v te budove. Pro nonstop rizeni by to znamenalo 4 smenny cyklus rotace pracovniku. Dost zamestnanejch lidi, hlavne chytrych mladych lidi-inzenyru, kterych je vseobecne nedostatek (viz aktualni problematika ruske sondy Fobos). Tim by se zajistila "vychova" generace odborniku.

Kdyz by takto postupovali, tak by bylo vice vedy a znalosti o objektech SOL.

A jestli nekdy rozdejchaj Skylon, tak by to mohlo znamenat extra levne planetarni sondy/landery ala Galileo, ktery byl tez odstartovan z LEO-STS. Planetarni sonda o vaze 12tun by mohla nest komplexni sadu "LEO/GEO" telco multisystemovych druzic okolo kazde planety/planetky a to vcetne pristavacich aparatu s dlouhou dobou zivotnosti.
Uz aby ten Skylon letal, CZCube by si v nem mohla svezt 3U-CubeSat s HAM prevadecem za dostupne penize

Ten Musk ma pravdu, udrzitelnost budoucnosti je pouze ve znovupouzitelnejch nosicich.


[Upraveno 20.11.2011 -=RYS=-]
 
20.11.2011 - 07:56 - 
quote:

1200.0 MPCV
1860.0 SLS
0304.8 Tech. Develop.
0406.0 CCDEV
---------------------
3770.8 Exploration


Pro srovnání připojuji výhled na FY2012 z prezidentského požadavku na rozpočet NASA z jara 2009 (první návrh Obamovy administrativy)

2056.1 Orion
1985.5 Ares I
0025.0 Ares V
1405.4 Program Integration and Ops
0000.0 COTS
---------------------
5472.0 Constellation Systems
 
20.11.2011 - 10:44 - 
To je des.
Realne by stacilo na dane projekty tak 50-60% tehle financi.
Ale protoze se "krmi" kapsy i mnoha lobistu, tak to bohuzel nestaci.

Kdyz by dali Muskovi 600mega, tak by do 6 mesicu dokoncil pilotovanou, 7-mi sedackovou verzi Dragona.
A kdo vi, mozna i RedDragona.

Co se tyce tech 1860 za SLS, tak by se meli domluvit s MUSkem na:
1) Upraveni prstence v poslednim stupni pro MPCV. Pro vypousteni MPCV via F9/FH.

2) Pomoci s financovanim FH, ktera by plne splnovala pozadavky NASA/JPL/Caltechu, aby FH byla k dispozici co nejdrive (byt zatim nenavratova).

3) Pokud by se dalo zafinancovat bod 1 i 2, tak pomoc s financema i pro znovupouzitelnost alespon prvnich stupnu nebo boosteru.

Pochopitelne by ve smlouve byla i sleva pro NASA/JPL ohledne startu jako urcita "odmena" za financni vypomoc od statu (kdyz senat muze dat penize automobilkam v ramci pomoci nastartovat prumysl, tak proc ne i firmam v kosmickem prumyslu).
Samozrejme by penize musel MUSK vratit za pomoci beznych komercnich startu.
Byl by totalne bezkonkurencni u FH/53t pokud by se mu podarilo zachranovat oba boostery a pripadne i prvni-prostredni stupen.
Startovat s nosicem za cenu bezne "FCC" servisni kontroly + cena paliva a okyslicovadla....myslim, ze diskuze na tema, ze by nebyl komercni naklad v urovni 50t/leo by se rozplynula kdyz by cena startu byla na urovni...servisu+druhy stupen+cena paliva.... dejme tomu "35mega".
To by se najednou vyrojilo dulnich spolecnosti pro vytvoreni trhu s vysazenim dulnich zarizeni na Mesici/asteroidech.

Kdyz by s tema financema pomohla jak NASA, tak spolecna "firma" nekolika dulnich firem (pro vyvinuti vesmirnych dulnich zarizeni + spusteni dulnich cinnosti v kosmu....pomyslny prvni stouch do snehove koule na vrcholu kopce) s tim, ze by se zde urcitym zpusobem NASA rucila (sekundarni cinnosti dulnich cinnosti v kosmu by bylo pro NASA dobre v tom, ze to pro ne zlevni starty tezkych nosicu, protoze by rapidne pribylo mnozstvi "tezkych FH" startu).
A pokud se tezarum zacne darit...kdyz se potvrdi, ze by to slo a dokonce, ze je to vysoce vydelecne, tak by to mnozstvi startu ...podle meho...mohlo zaplatit i vyvoj Falcon XX (http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/space_aircraft/SpaceX_plany_nosicu_do_budoucna_2010.jpg). Protoze je predpoklad, ze tezari budou chtit na Mesici svoji stalou tezarskou a rafinerskou zakladnu...tedy vlastne prvni stale lidske osidleni Mesice...vida, tezba/doly/komerce by nam mohlo zaplatit i tezky nosic a mestecko na Mesici.
Z Mesice by slo tahat vodu (LH2/LOX pro RS-68), ci mozna z komet.

Je to jen takova uvaha, ale NASA nikdo finance neda pro akci zakladna na Mesici, priprava letu na Mars, dalsi rozvinute roboticke pruzkumy planet/teles SOL (stale jsme jeste neposlali sondu k Uranu a Neptunu, chtelo by to neco jako Cassiny pro Uran a Neptun), protoze senat nema penize.
Takze jedina rozumna sance je ukazat tezarum, ze:
1) ... to jde.
2) ... ze na tom vydelaj.

Ze se diky nim sveze na nosici x kilogramu vedeckych zarizeni/landeru je vec dalsi.

 
20.11.2011 - 12:01 - 
quote:
Co se tyce tech 1860 za SLS, tak by se meli domluvit s MUSkem na:
1) Upraveni prstence v poslednim stupni pro MPCV. Pro vypousteni MPCV via F9/FH.
Jedna taková studie je tady:

http://images.spaceref.com/news/2011/21jul2011.pdf
 
20.11.2011 - 14:31 - 
"To by se najednou vyrojilo dulnich spolecnosti pro vytvoreni trhu s vysazenim dulnich zarizeni na Mesici/asteroidech. "

Myslim ze nikoliv - preprava cehokoliv i tezba by i tak byla velmi draha. A na dne mori je zatim surovin dostatek.
 
20.11.2011 - 14:34 - 
"Protoze je predpoklad, ze tezari budou chtit na Mesici svoji stalou tezarskou a rafinerskou zakladnu...tedy vlastne prvni stale lidske osidleni Mesice...vida, tezba/doly/komerce by nam mohlo zaplatit i tezky nosic a mestecko na Mesici.
Z Mesice by slo tahat vodu (LH2/LOX pro RS-68), ci mozna z komet. "

Prilis velke riziko - cena vseho by byla velmi draha dle vseho co oni o tom ted vedi. Prvni musi moznost tezby vody overit sonda.
 
20.11.2011 - 23:27 - 
No tak vysláním automatů na povrch by bylo asi jako první co by težarské konsorcium udělá. I když možná tomu budou předcházet orbitální sondy které by zkoumaly zevrubně povrch Měsíce a vytypovali lokality (především jizní pol) kde by se v druhé vlně pokusili přistát rovery na hledaní ložisek ledu...
Jak by se našli tak by se pokračovalo dál s lidmi...

Určitě by nebyl první krom výpad clověka/"ledokopa" a hledání ledu s geologickým kladívkem a lopatou
Alespoň nějak tak jsi myslím, že to RYS (i já) myslel.
 
21.11.2011 - 00:55 - 
Myslem jsem to tak, ze nejdrive sonda za penize vesmirne agentury (jedna se o cisty vedecky vyzkum - moznosti ziskani vody i jen pro budouci vedeckou zakladnu - v teto fazi a tak je to plne opravneny pozadavek) zjisti, zdali - tedy kde a jak vubec je mozne o tom uvazovat a alespon pak z toho se da jiz odvodit hruby odhad ekonomicnosti provozu.

Pak se vam jiz mozna soukromy investori prihlasi - a zafinnacuji zbytek - musite je proste jedine nalakat - jinak je to zatim pro ne prilis rizikove - i oni tak ponesou pak riziko - nikdo dosud nezkousel cokoliv tezit nekde jinde a tudiz nevi jak se tam uplne presne bude nase technika chovat.
 
22.11.2011 - 13:19 - 
quote:
quote:
Co se tyce tech 1860 za SLS, tak by se meli domluvit s MUSkem na:
1) Upraveni prstence v poslednim stupni pro MPCV. Pro vypousteni MPCV via F9/FH.
Jedna taková studie je tady:

http://images.spaceref.com/news/2011/21jul2011.pdf


Nejhorsi je, ze opet myslej jako pred 50 lety.
Kdyz se "planetolet" ci soulodi bude vracet na Zem, tak pred vstupem do atmosfery opet vse rozpoji, navratovy modul se vrati, ale vse ostatni shori v atmosfere.
To je spatne.
Bylo by treba, aby preletove teleso mezi LEO a LLO letalo opakovatelne bez toho, ze by se nechalo shoret v atmosfere.
Zkratka neco vicenasobne pouzitelneho k cemu by se priletlo ze Zeme jako Sojuz priletava k ISS a nasledne po priletu od Mesice/NEO by se pristavaci modul (treba celej Dragon bez trunku) odpojil s posadkou a pristali by.
Pricemz preletovej modul by bylo zadobre nechat zaparkovanej bud u ISS nebo do ISS primo s prestupnim modulem a az by se letelo na Mesic/NEO znova, tak by "tanker" priletel s palivem. Respektive by priletel nejakej druhej/treti stupen s mnozstvim paliva na preliti do preletoveho telesa.

Je mi jasne, ze nejjednodussi je ve vysce 5000km odpojit pristavaci modul s tepelnym stitem (Orion-MPCV nebo Dragon, kterej by byl samostatne se pohybujici a manevrovatelnej) a pristat s tim, ze zbytek vlitne do atmosfery mirne zvysenou rychlosti nez prvni kosmickou a vse shori v atmosfere...cili se vyhodej penize a nechaji se shoret.

Kdezto vicenasobne pouzitelne preletove vyzkumne teleso ala obdoba modulu "Saljutu7" s vysadkovejma pristavacima landerama je pro lidi zajimavejsi vec a urcite to lze vyrobit i se soucasnyma prostredkama.

A pokud by urcita verze Dragona dokazala pristat na Mesici a znova vzletnout a pripojit se na LLO k preletovemu telesu. Tak by to bylo jeste lepsi. V trunku by mohla byt nadrz, silny motor a vysunovaci pristavaci nohy.


Co se tyce toho co jsem napsal k privatnimu dolovani. Tak je to tak jak pise Conquistador. Nejdriv dokonalej pruzkum jestli tam ten led vubec je a pak sestrojit dulni rover a nasledne navratove teleso-modul. Lander by vytezil vodu, prefiltroval a zmenil na led a obalil do ochranneho modulu z "plastu".
Po pristani Mesicniho Dragona by se pomoci Robonauta presunul led z dulniho roveru do kryonezni kabiny Lunarniho Dragonu pro prevoz materialu z Mesice. Po pridokovani u ISS u modulu, ktery by takto dokonale vycistenou vodu rozlozil do kryogenich nadrzi na LH2/LOX+vyhrejvana nadrz pro vodu (pitnou/uzitkovou).
Tak by kazdej rad zaplatil za levne docerpani paliva do Centaura a jeho start s planetarni sondou a hlavne plnejma nadrzema.
To uz by mohlo byt ekonomicky zajimaci.

 
23.11.2011 - 12:41 - 
- Zkratka neco vicenasobne pouzitelneho k cemu by se priletlo ze Zeme jako Sojuz priletava k ISS a nasledne po priletu od Mesice/NEO by se pristavaci modul (treba celej Dragon bez trunku) odpojil s posadkou a pristali by -

Jediný způsob, jak brzdit u Země, je v atmosféře - o 3 km/s nijak jinak rozumně nezpomalíte - vztlakové těleso, včetně nádrží paliva, výklopných skládacích solárních panelů, komunikačních antén a radiátorů, s tepelnou ochranou a la raketoplán 2. generace - několik průletů pro postupné snižování dráhy - u Měsíce aerocapture nevyužijete, to spíš až u Marsu, a tam jsou obrovské problémy. Pro Měsíc by asi šel postavit nějaký kyvadlový dopravník, který by po 28 dnech Měsíc oblétl a la Zond - posádka by odstartovala, získala 2. kosmickou a připojila se k dopravníku, cestou připravila modul, u Měsíce se oddělila a přistála - start možný až za měsíc. Modul by přistál, na Měsíci doplnil palivo (LOX+Metan?) a po skončení pobytu odstartoval - urychlil a připojil k dopravníku.
 
23.11.2011 - 15:23 - 
Heuréka, objevil jsem nejúspornější zúůsob přistání na Měsíci. Je velice efektivní, i když riskantní - při 1. startu urychlím částečně plný LM na eliptickou dráhu, ze které po oběhu kolem Země poletí kolem Měsíce. 13 dní po startu LM odstartuje návratová kabina s kosmonauty (řekněme upravený Sojuz), která je urychlena ke stíhání LM - po pár hodinách se spojí s LM, posádka přestoupí a LM dotankuje. U Měsíce se LM oddělí a přistane, za 27 dní pak odstartuje a opět se spojí se Sojuzem, který právě prolétá kolem - LM se odhodí a Sojuz přistane na Zemi - s LOX/LH motory stačí 2 starty nosiče o nosnosti cca 30 t. 
23.11.2011 - 19:24 - 
Připojuji srovnání prezidentského návrhu z února a H.R.2112

Science 5016,80 -> 5090,00
Aeronauitcs Research 569,40 -> 569,90
Space Technology 1024,20 -> 575,00
Exploration 3948,70 -> 3770,00
Space Operations 4346,90 -> 4233,60
Education 138,40 -> 138,40
Cross-Agency Support 3192,00 -> 2995,00
Construction and Environmental Compliance and Restoration 450,40 -> 390,00
Inspector General 37,50 -> 37,30
Total 18724,30 -> 17800,00

 

____________________
 
02.12.2011 - 21:27 - 
Ikdyž to sem až tak nepatří, tak aspoň pro info a porovnání. Americký senát schválil rozpočet (neutajovaných) vojenských kosmických aktivit na rok 2012 - výsledná částka je 11,348 mld. USD.

 

____________________
 
02.12.2011 - 21:38 - 
Evidentně jsou hodně nervózní z Číny
Dvakrát tohle a máme Skylon.
 
02.12.2011 - 23:14 - 
Nebylo by jednodušší pro toho kdo chce poslat astronauty na Měsíc postavit nosič třídy Saturn-5 a poletí jako v limuzině,když to dokázali amíci před 40 lety, tak by to dnes neměl být problém. 
02.12.2011 - 23:47 - 
quote:
Nebylo by jednodušší pro toho kdo chce poslat astronauty na Měsíc postavit nosič třídy Saturn-5 a poletí jako v limuzině,když to dokázali amíci před 40 lety, tak by to dnes neměl být problém.


- to malo ďaleko od limuzíny
- nasa mala vtedy neobmedzené zdroje, teraz nemá...
- sls sa vyvíja... uvidíme... alebo teoreticky 2x FH alebo 2x Angara 7 (obe nosiče vo vývoji, aj keď si nie som istý, či rusi tú A7 urobia... armáde a na komerčné účely im stačí A5, čo som čítal)...

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
06.2.2012 - 23:12 - 
dám to zatiaľ sem, sú to len dohady o fy 2013, objavujú sa v súvislosti s pravdepodobným stiahnutím sa nasa z misie exomars

http://nasawatch.com/archives/2012/02/nasas-gloomy-bu.html

"Details of the FY 2013 NASA budget are starting to trickle out. One of the most prominent changes will be the substantial cut to SMD - specifically its future Mars exploration program. Sources report cuts of 50-60% in this area. At the same time, the agency has to eat $1 billion in Webb telescope overruns - half of which will come out of SMD."

začínajú sa objavovať detaily o rozpočte nasa na fy 2013. jednou z najväčších zmien bude podstatné zníženie príspevku pre SMD (Science Mission Directorate - direktorát pre vedecké misie) a špeciálne na program objavovania marsu. Zdroje uvádzajú zníženie o 50-60%. Súčasne, agentúra použije 1mld. usd na nutné navýšenie pre JWST - polovica príde zo škrtov SMD. [Edited on 06.2.2012 Agamemnon]

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
07.2.2012 - 01:27 - 
Toho jsem se obával.
Vypadá to, že loňská "záchrana" JWST byla Pyrrhovým vítězstvím.
A to vzhledem k předpokládanému startu v roce 2018 a již hotovým a tedy vesele zastarávajícím součástem, které bude třeba vyměnit, cena jistě poroste (přes 10 mld. $).
Svým způsobem je to daleko, daleko horší katastrofa než P-G.
 
07.2.2012 - 08:04 - 
JWST bude opět překonávat vše co bylo před ním, obdobně jako Hubble a takový superpřístroj se nedá postavit " levně", tak aby z toho nebyla ostuda. 
07.2.2012 - 09:35 - 
quote:
Toho jsem se obával.
Vypadá to, že loňská "záchrana" JWST byla Pyrrhovým vítězstvím.
A to vzhledem k předpokládanému startu v roce 2018 a již hotovým a tedy vesele zastarávajícím součástem, které bude třeba vyměnit, cena jistě poroste (přes 10 mld. $).
Svým způsobem je to daleko, daleko horší katastrofa než P-G.


najväčší problém bude, keď dôjde k zrušeniu jwst, lebo už som videl aj také dohady (aj keď to je staršie a pravdepodobne neaktuálne... ale ak by tam cena veľmi stúpala, tak to zrušia tiež... a potom nebude ani jwst, ani mars)

edit:
samozrejme, zrušenie peňazí na mars je tiež len dohad
[Edited on 07.2.2012 Agamemnon]

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
08.2.2012 - 00:51 - 
Reakce na Agammemnona z vlákna ExoMars:

"huu, toto je brutal... to v podstate vyznieva, ako keby sa nasa vzdávala budúcich vedeckých misií kvôli nedostatku v budgete... cut v rozpočte veľký"

Největší paradox vědeckých programů NASA je ten, že stále mají snad 4× větší rozpočet než ESA. Jenže díky dvěma masivním rozpočtovým (manažerským) chybám jsou všechny plány (Decadal Surveys a plány různých skupin (OPAG, MEPAG, VEXAG atd.) v troskách.
Těmi chybami je samozřejmě MSL, který už alespoň letí a pak JWST, který pomalu dělá z NASA vlastníka jediné nové astrofyzikální mise (navíc stále ještě spíše zajíce v pytli).
Programy menších astrofyzikálních misí tříd MIDEX a SMEX jsou vážně ohroženy a o "flagship" misi si můžeme jen nechát zdát.
Navíc je tu podstatný rozdíl oproti ESA - rozpočet NASA je schvalován z roku na rok, což zrovna dlouhodobému plánování také neprospívá.
 
08.2.2012 - 06:33 - 
Tak MSL je CHYBA, no to je dobré,nevěřím vlastním očím, že něco takového může napsat někdo, kdo fandí kosmonautice a ještě k tomu dodatek " alespoň letí " ,co by za to dalo Rusko, kdyby jejich chudák FG ALESPOŇ letěl, žasnu. 
08.2.2012 - 06:51 - 
Je to přehnané, MSL je náklady a důležitostí vlajková mise. Jeho start uvolnil peníze na vývoj pro další projekty. JWST jako nástupce HST v oborech, které nenahradí pokročilé observatoře, je taky flagship. Počáteční odhad 1,5 mld. usd byl nesmyslný, proto by se jím nemělo argumentovat, nárůst ze 4 na 7 už problém je, NASA ale má dostatek financí, aby si to *naposledy* mohla dovolit - stačí zrušit nesmyslný SLS, podpořit normální soutěž na nový velký nosič a efektivně využívat stovky miliónů uvolňované každý rok na nové technologie, křížovou podporu a výzkumná centra. 
08.2.2012 - 07:49 - 
@machi:
msl je okej, vlajkova lod, dobre PR, navyse az taky drahy nebol...
jwst, hmm... to je otazka, ze co s nim nakoniec urobia... uz teraz je rozpocet na 8mld usd, a ocakava sa este narast...
imo problem je, ak to zacne brat peniaze od inych projektov - a tento dohad, co tu je v predchadzajucich prispevkoch o cute 50-60% pre SMD je velmi, povedzme, neprijemny...

@erve:
nie je sls program kongresu? tam bolo nejake nariadenie, ze treba urobit raketu s takou a takou nosnostou, myslim... nie su peniaze na sls viazane na sls - v style, nebude sls, nebudu peniaze? [Edited on 08.2.2012 Agamemnon]

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
08.2.2012 - 12:11 - 
Tou chybou bylo samozřejmě myšleno rozpočtové přestřelení MSL a JWST,
ne samotné projekty!
U MSL to bylo snad přes 1 mld (2 - 3 Discovery mise!) a JWST se dostalo cenou na 2× flagship.

"nárůst ze 4 na 7 už problém je"
Ono to je dnes už přes 8,8.

Pro zajímavost, za cenu jednoho JWST je možné udělat kompletní průzkum Sluneční soustavy pomocí orbiterů (Merkur až Pluto).

Já nemám nic proti velkým misím, jsou potřeba, protože bez nich je nemožné posunout dál výzkum v některých oblastech, ale obávám se, že tento trend nárůstu cen může být trvalý, podobně jako třeba v armádní výzbroji. Viz třeba vtip o tom, že americká stíhačka 7. generace bude stát tolik, že si USA bude moci dovolit 3 kusy. Jeden pro letectvo, jeden pro námořnictvo a třetí si budou navzájem půjčovat mariňáci s armádou.
Pointa tedy je, když JWST bude stát ~10 mld.$, kolik bude stát jeho nástupce ("ATLAST")?
 
08.2.2012 - 12:25 - 
Jednou tu byla řeč o interferenčním dalekohledu o průměru Sluneční soustavy. Tenkrát šlo spíš o možnostech pozorování. Nechci snad ani vědět, kolik by stál ten. 
<<  1    2  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.422484 vteřiny.