Problém je, že prúdový motor s inštaláciou, schopný vytiahnuť takto ťažký a takto tvarovaný stroj do výšky vhodnej na prepnutie na raketový motor je relatívne ťažký - pre MAKS-M by to bolo odhadom najmenej okolo 10-12 ton - a o túto hmotnosť klesne nosnosť na obežnú dráhu.
Raketoplán je totiž krajne neefektívne tvarovaný na lietanie podzvukovými rýchlosťami a má až príliš malé krídla, než aby mohol efektívne stúpať s plnou zásobou paliva, potrebnou pre dosiahnutie obežnej dráhy.
Samotný natankovaný a naložený MAKS-M by mal vážiť cca 275 ton pri dĺžke okolo 38 metrov a rozpätí 24 metrov. Plošné zaťaženie krídla tak vychádza na zhruba 2 tony na meter štvorcový - Space Shuttle mal okolo 580 kg/m2 pri pristátí, F-104 Starfighter 515 kg/m2 pri štarte, Mig-25 600kg/m2 pri štarte...
Práve to, že MAKS-M sebou "nemusí" vliecť na orbitu motory pre získanie výšky a rýchlosti v bode oddelenia od nosiča mu má umožniť dosiahnuť obežnú dráhu v jednostupňovej variante.
H-4 Hercules / Spruce Goose Howarda Hughesa bol dlhý čas najväčšie lietadlo na svete a dodnes je to najväčší hydroplán. Reálne ale nikdy neletel - najväčšia dosiahnutá výška letu bola 21 metrov.
Lietadlo na obrázku v alamovom odkaze bude trpieť všetkými necnosťami dvojtrupej konštrukcie...
H-4 Hercules Howarda Hughese letěl.. sám to tam píšete že se odlepila od hladiny moře a dosáhla výšky 21 metrů nad hladinou moře... Což let je, oficiálně Hughesovi nešlo o to stím odletět do Irska ale jednalo se o demonstrativní let, že to letoun skutečně dokáže a že to skutečně není pouze "stroj na peníze".
Počas svojho prvého a jediného "letu" sa nevzniesol ani na úroveň svojej vlastnej výšky - stroj je vysoký niečo cez 24 metrov.
Vzhľadom na rozmery krídla (dĺžka každého okolo 45 metrov, šírka pri koreni okolo 15 metrov, na konci cca 6,3 metra) musel byť stroj plne pod vplyvom "efektu blízkosti zeme".
Howard Hughes musel stroj vyvýjaný od roku 1942 dostať do vzduchu "za každú cenu", v opačnom prípade by musel vrátiť 22 milionový príspevok, ktorý dostal na vývoj tohoto úžasného stroja z verejných prostriedkov (a k tomu do vývoja investoval ešte vlastných 18 milionov). To boli v roku 1947 obrovské peniaze - v prepočte na dnešnú dobu vyše štvrť miliardy dolárov (unca zlata stála vtedy okolo 40 dolárov, bombardér B-29 stál $650 000, bombardér B-17 v roku 1945 $240 000, lietadlová loď triedy Essex 70-80 milionov dolárov).
H. Hughes bol dobrý a skúsený pilot (a progresívny letecký konštruktér). Takže dokázal svoj stroj odtrhnúť od hladiny, udržať vo vzduchu asi jednu minútu a preletieť s ním vzdialenosť asi jednej míle. Na stroj s rozpätím 97,5 metra (dodnes najväčšie rozpätie krídiel) dosť slabý výkon.
Existuje aj názor, že stroj sa vzniesol nekontrolovane pri "pojazdovej" skúške v dôsledku efektu blízkosti zeme a ofukovania krídla vzduchovým prúdom od vrtulí v režime maximálneho ťahu.
Ale aby sme to tu zbytočne nenaťahovali - tento "let" mu senátna komisia uznala ako skutočný let a Hughes peniaze vracať nemusel.
[Upraveno 21.12.2011 Alchymista]
ta nosnost pri MAKS-OS -10t- je cisto hmotnost nakladu, alebo je zahrnuta aj hmotnost raketoplanu?
MAKS-M: tento raketoplan predpokladal nejake zvlastne technologie (kompozity, lahky tepelny stit atd.) alebo uvadzana nosnost vychadza pri standardnych bezne pouzivanych technologiach?
na zaver - mohlo by nieco MAKSu podobne fungovat aj s dvojzlozkovym palivom?
stale sa totiz zaoberam moznostou, ze nejaka komercna firma vyvinie nieco MAKSu podobne a zavesi to pod stratolauncher. Ak by sa tak stalo, bol by stratolauncher skutocne tym prelomom za ktory ho vydavaju (s dvojstupnovou jednorazovou raketou som to jaksi nepochopil)
Ale aby sme to tu zbytočne nenaťahovali - tento "let" mu senátna komisia uznala ako skutočný let a Hughes peniaze vracať nemusel.
A o to šlo protože zuřila mediální bouře co byla namířená proti němu samotnému a celé jeho firmě, jak ze strany lidí tak především státu a tím "letem" kritiku umlčel... První let bratří Wrightu nebyl taky nijak daleký... ale byl a to první let...
----------------------------------------
MAKS-OS - těch 10 tun se počítá jako hmotnost nákladu z Korou, z Bajkonuru je to přes 7 tun... Neboli to co na orbitu vynesete navíc v úložném prostoru a v prostoru pro posádku, další nějaký materiál lehčí a odolnější by jistě nosnost určitě zvednul, ale tohle jsou údaje již z vyvinuté verze a použitých materiálů (dnes/včera existujícich) - žadné možné nanomateriály budoucnosti...
MAKS-M.. no jednalo se o další pokrok ve vývoji MAKS-u, takže se v tom promítly nové poznatky ale i tak je dle mého názoru původní koncepce MAKS-OS lepší, protože ta nádrž je jednoduchá konstrukce a dá se vyrobit ve velkých sériích za babku.
Jinak pořád nechápu proč do toho míchat stratolauch, změnilo by se celé uložení konstrukce musela by se předělat nádrž atd... Když stačí vyrobit další An 225 na který jsou nejen vyrobené díly ale dokonce je výrobní kapacita kde jej sestavit a také jsou zkušenosti z sériové montáže An 124 a nedávné generálky An 225. Dále máme na tyto stroje letecké trenažéry a tedy i vycvičené piloty... Velká výhoda An 225 VS Stratolauch také je, že všechny papíry mají potřebné štemply... Ani na start není potřeba nějakého nového extra velkého letiště...
Nevím proč roubovat MAKS na neexistující Stratolauch když je MAKS-OS komplet připraven na to aby byl vynášen An 225 (a Antonov je na to připraven také) přijde mi to jako mrhání prostředku... Samotná výroba dílu a montáž jednoho Stratolauchu v Americe bude nejméně 2x dražší (a 4x tak časově náročnější - montážní technici s tím nemají zkušenosti) než sestavení jedné An 225 na Ukrajině... Je to mrhání časem a prostředky...
[Upraveno 21.12.2011 Conquistador]
nie nie, mriju a MAKS teraz neriesim, je to projekt ktory z akychsi zrejme netechnickych pricin stoji, resp. skoncil. Pytam sa len z dovodu vyhodnotenia technologickych moznosti tejto koncepcie vseobecne.
O stratolauncheri hovorim preto, ze to je americky projekt, t.j. neviaze sa na ruske pomery a prekazky. Preto uvazujem o americkej firme (NASA to zjavne nebude), ktora by sa chytila tejto koncepcie a vytvorila vlastny americky stroj. Bola by skoda zabit dobru myslienku len preto, ze v rusku nie je politicka vola dokoncit projekt MAKS.
citace:MAKS-M.. no jednalo se o další pokrok ve vývoji MAKS-u, takže se v tom promítly nové poznatky ale i tak je dle mého názoru původní koncepce MAKS-OS lepší, protože ta nádrž je jednoduchá konstrukce a dá se vyrobit ve velkých sériích za babku.
Ak je MAKS naozaj taký dobrý a perspektívny, nechapem prečo si v dnešnej dobe nekupila jeho rozpracovaný projekt nejaká súkromná firma typu SpaceX a nedokončila ho hoci aj s ruskými konštruktermi. To nekritizujem prívržencov MAKS-u, len sa v duchu pýtam. Rusi ho pravdepodobne nedokončia a takto by aspoň zarobili nejaké "drobné".
citace:Jinak pořád nechápu proč do toho míchat stratolauch, změnilo by se celé uložení konstrukce musela by se předělat nádrž atd... Když stačí vyrobit další An 225 na který jsou nejen vyrobené díly ale dokonce je výrobní kapacita kde jej sestavit a také jsou zkušenosti z sériové montáže An 124 a nedávné generálky An 225. Dále máme na tyto stroje letecké trenažéry a tedy i vycvičené piloty... Velká výhoda An 225 VS Stratolauch také je, že všechny papíry mají potřebné štemply... Ani na start není potřeba nějakého nového extra velkého letiště...
Nevím proč roubovat MAKS na neexistující Stratolauch když je MAKS-OS komplet připraven na to aby byl vynášen An 225 (a Antonov je na to připraven také) přijde mi to jako mrhání prostředku... Samotná výroba dílu a montáž jednoho Stratolauchu v Americe bude nejméně 2x dražší (a 4x tak časově náročnější - montážní technici s tím nemají zkušenosti) než sestavení jedné An 225 na Ukrajině... Je to mrhání časem a prostředky...
Absolútne súhlasim, celý projekt Stratolauchu je hlavne po ekonomickej stránke jeden veľký nezmysel. Pred technickým géniom jeho tvorcov sa hlboko klaňam ale tentokrat vymysleli jeden ekonomický blud. Dopadne to rovnako ako s ekonomikou STS - na papieri to bol spočiatku super rentabilný stroj a ako to napokon všetko skončilo s tou jeho efektivitou všetci dobre vieme.
citace:Absolútne súhlasim, celý projekt Stratolauchu je hlavne po ekonomickej stránke jeden veľký nezmysel. Pred technickým géniom jeho tvorcov sa hlboko klaňam ale tentokrat vymysleli jeden ekonomický blud. Dopadne to rovnako ako s ekonomikou STS - na papieri to bol spočiatku super rentabilný stroj a ako to napokon všetko skončilo s tou jeho efektivitou všetci dobre vieme.
ono... cele to plati allen... takze ja sa nedivim rutanovi (moze postavit najvacsie lietadlo na svete za cudzie peniaze) ani muskovi (dostane zaplatene za f5), ze sa pridali...
Spis by u Stratolauchu meli udelat:
- Propojit zadni horizontalni kridla-vyskovky (treba ne horizontalne, spise pres sikme kridlo...obracene V) = vetsi celkova pevnost-tuhost konstrukce.
- Misto 3 stupnu (treti je Dragon) by to melo byt neco jednostupnoviteho jako MAKS-M, ze by to byl jak raketovy okridleny nosic jako STS druhe generace, tak i soucasne kabina pro posadku s moznosti nakladu alespon 3 tuny pro ISS.
- Vytvorit jeste jeden okridleny jednostupnovy stupen, ale jen pro tezsi naklad jako MAKS-T. Pro vyvezeni druzic, dilu stanice, dilu lodenice, casti mesicni zakladny, meziplanetarni sondy atd..
Nazpatek by se oba okridlene stupne vraceli jako STS/MAKS pomoci vicenasobne pouzitelnych tepelnych dlazdic jako u Dragona u ktereho se da tepelny stit pouzit tusim 3x.
O.K., ja to bral jen ten raketovy stupen co se odpoutava od letounu.
Ten ma v podstate 3 stupne z cehoz posledni je Dragon.
Klicove je jestli jste mi rozumel v textu, tedy aby raketova cast pokud mozno nemela zadne odhazovatelne stupne.
Pripadne, aby prvni raketovy stupen (druhy stupen celkove) mohl na kridlech pristat na "letisti", doplnit znova palivo a znova letet. Aby byl vicenasobne pouzitelny.
citace:Klicove je jestli jste mi rozumel v textu, tedy aby raketova cast pokud mozno nemela zadne odhazovatelne stupne.
Pripadne, aby prvni raketovy stupen (druhy stupen celkove) mohl na kridlech pristat na "letisti", doplnit znova palivo a znova letet. Aby byl vicenasobne pouzitelny.
ano, to by bolo lepsie
____________________ Per aspera ad astra - 42
22.12.2011 - 09:00 - hh
1. To má kabinu z Jumba? To jim Boeing odprodá?
Motory prej sou z Jumba.
2. Až tim povezou i kosmonauty tak je budou muset šoupnout do rakety už na zemi a pak snima stoupat ke startu. Jak dlouho to vezme a jak to bude pohodlný?
3. Když z ňákýho důvodu raketu nevypustěj jak to bude bezpečný s těma kozmonautama taky přistávat.
4: Když ten nosič bude mít problémy tak bude muset raketu asi i zahazovat? Chudáci kozmonauti.
5. Z obrázku to nevypadá na průlezovej tunel z rakety do nosiče. :/
22.12.2011 - 09:34 - polak
mám dotaz k MAKSu:
jak je to se změnou vektoru rychlosti po odhození?
Odhazuje se směrem vodorovně a mírně dolu, samotný MAKS naopak potřebuje směr kolmo vzhůru (co nejrychleji z husté atmosféry). Ta "zatáčka" bude generovat značné namáhání konstrukce, nehledě na ztráty rychlosti a energie.
jak je to se změnou vektoru rychlosti po odhození?
Odhazuje se směrem vodorovně a mírně dolu, samotný MAKS naopak potřebuje směr kolmo vzhůru (co nejrychleji z husté atmosféry). Ta "zatáčka" bude generovat značné namáhání konstrukce, nehledě na ztráty rychlosti a energie.
Mirne dolu.
Motory se zapalujou az kdyz je Mrija dost daleko.
Tak let An 225 s MAKS-e před zažehnutím RD701 měl být takový že An 225 před oddělením měl prudce stoupat k obloze ale tak aby nedocházelo k velké ztrátě energie a tedy rychlosti ale na druhé straně aby stoupal pod určitým uhlem a před maximálním vrcholem takovéto trajektorie (než by začal An 225 klesat) se měl oddělit MAKS který by dal setrvačností pokračoval ve stoupaní pod požadovaným uhlem.
Přímo po oddělení měli piloti AN 225 potlačit řízení čímž by AN 225 začal klesat ... tento manévr oddělení a potáhnutí v určité rychlosti a uhlu by netrval dlouho a stroje by se po rozdělení od sebe velmi rychle vzdalovali (MAKS prudce stoupal - setrvačností, a AN by zase rychle klesal a byl mezi jejich trajektoriemi 60-90 uhel) takže už 1-5 sekund po oddělení strojů by mohl MAKS zapnout motory a letět dál poháněn RD 701, protože jedna sekunda letu by znamenala velký rozestup jak výškový tak vzdálenostní a nehrozilo AN 225 po třeba pěti sekundách od oddělení a zažehnutí DR 701 žádné nebezpečí...
Stratolauchu paradoxně hrozí vetší nebezpečí že vletí do tubruletní brázdy Falconu 5, protože on má letět vodorovným letem, poté odhodit raketu (která padá pod něj a v určitém rozestupu se zažehne) ale raketa brzo po zážehu stratolauch dohoní a předletí a poté začne stoupat a pokud by se stratolauch dostal to tepelné brázdy rakety tak muže být v ohrožení… Druhá varianta je že by se zažehla raketa později až by letoun byl v bezpečné vzdálenosti ale díky pozdějšímu zážehu by raketa padala daleko déle a také by ztratila mnoho výškových metrů, čímž by se ztratila výhoda Stratolauchu, tady start ze hřbetu letadla je podle mne výhodnější jak start z závěsníku pod křídlem/trupem.
Jinak rozdíl bezpečnosti posádky mezi F5 + Dragon a MAKS-OS je zřejmý a již ho zde nastínil „HH“ co se stane s kosmonauty v F5 pokud bude mít stratolauch poruchu hned po startu a bude se muset vrátit, a jelikož nouzové přistání (i normální přistání) s podvěšeným F5 nebude moc bezpečné tak bude muset být raketa odhozena, v malé výšce to muže byt pro kosmonauty v Dragonu osudné, a když to přežijí tak je celá raketa ztracena, zatímco kdyby se něco po startu An 225 pokazilo tak An 225 muže bezpečně přistát s MAKS-em na zádech (což se zkoušelo), nebo se můžou rozdělit s tím že MAKS přistane samostatně na letišti a přijdete pouze o nádrž která skoro nic nestojí – určitě méně než celá F5.
Jinak Rusové uvažuji o oživení MAKS-u především je to v zájmu armády… Takže ten projekt není úplně ztraceny ale je zcela mimo že by NPO Molnya prodala technické výkresy do zahraničí/ kor soukromníkovi, jelikož jsou to strategické technologie tak by to Ruská vláda nepovolila (ale byla by možná spolupráce s jiným subjektem na vývoji/uvažovala o tom ESA jak jsem již o tom psal) stejně jak Americká nechce povolit výrobu dílu pro F9 nebo i start F9 jinde než na půdě USA.
Výroba a výzkum raket/motorů - prostě kosmických technologii a znalostí není pečení housek nebo konzervace vylovených sardinek, každý stát si tyto technologie chrání protože jsou na stejné úrovni a někdy i provázány s technologiemi armádními, takže je jasné že rusové neprodají USA S-400 Triumpf (případně vyvíjený S500)a Američané zase neprodají X37, jsou to citlivé technologie.
Samosebou MAKS není TOP Secret technologie je to i civilní sektor ale na druhé straně není státní koncern NPO Molnya v také situaci aby své „dítě“ někomu prodali, zde by šlo spíše o spolupráci firem a nebo dotaci NPO která by MAKS dokončila a jak jsem již psal, poté se firmy dělili v určitém poměru o zisk z letů nebo prodeje/pronájmu kompletu MAKS – An 225 další straně, tak jak to uvažuje REL (Reaction Engines Ltd.) v případě SKYLONU.
zhodenie nesenej rakety smerom nadol sa vela krat otestovalo, takze s tym rizikom turbulencii to nebude take zhave (X-15, SpaceShip1, Pegasus, v podstate kazda vojenska raketa odpalovana z lietadla), neblahe skusenosti su skor s odhodenim nahor (kolizia D21 a blackbirdu), ale to bolo v nadzvukovom lete, naopak raketoplan discovery bol uspesne odhadzovany nahor... Takze to vnimam ze da sa aj tak aj tak.
Ten Dragon na F5 je podla mna nonsens, ako som uz pisal, s viacstupnovou raketou je to cele nonsens. A s pilotovanou uz totalne.
Este ma napadlo, ci by nebolo mozne upravit vyvijany dreamchaser tak, aby mal kvapalinove motory a tlacil nadrz pred sebou ako MAKS. Napadlo ma to cisto z dovodu jeho rozmerov, podobnych MAKSu.
No je obrovský rozdíl, odhodit ze závěsníku rakety typu Kh-55 u které víte že cíl je pozemní nebo v případě této rakety námořní, takže raketa letí pod vás na cíl, nikoli že vám začne stoupat před čumákem do vesmíru a jste tak vystaven tepelné brázdě a tedy turbulencím které to vyvolá.
V případě dalších raket např. AIM-9 Sidewinder se jedná o rakety typu Vzduch/Vzduch sice raketa muže letět ve stejné letové hladině nebo i výš ale její tepelný výkon není tak velký aby ohrozil stíhačku z které je odhozena/vypálena.
Ale Falcon 5 je úplně jiná liga... ta raketa má vážit 160 tun/podle starých údajů, v prvním stupni má 5 motoru Merlin.... Ta turbulence v brázdě za takovou raketou bude obrovská... Není to žádná raketka, či malý letový technologický demonstrátor.
Jinak s vámi naprosto souhlasím, podle mne je Stratolauch výhodný pokud nese něco podobného jako je MAKS či podobnou konstrukci orbiteru, ale jako nosič vícestupňové rakety s kapsli je to pro kosmonauty velmi nebezpečné a také i dost kontraproduktivní.
Krom toho má Stratolauch další podle mne nejvíce podstatný problém, protože nejsou na tento stroj letiště, a samotná konstrukce vylučuje použití k jinému účelu (nesení komerčních nákladů v trupu) takže to je kontraproduktivní.
Co se týče Dreamchaser, tak ta konstrukce ač je z pokročilejších materiálů tak jednoznačně koncepčně zaostává za MAKS-em, už jen tím že to nemá žádný nákladový prostor, DS se dá spíš porovnat s projektem SPIRAL než s orbiterem/raketoplánem II. generace MAKS...
Krom toho má Dreamchaser startovat ze špičky takety podobně jako projekt Kliper, což není uplně špatný nápad ale případě nosicě typu Delta/Atlas tak to je cenový nonsens.
citace:
Ale Falcon 5 je úplně jiná liga... ta raketa má vážit 160 tun/podle starých údajů, v prvním stupni má 5 motoru Merlin.... Ta turbulence v brázdě za takovou raketou bude obrovská... Není to žádná raketka, či malý letový technologický demonstrátor.
nie je to zrovna 5 merlinov, ale je to viac ako sidewinder
feature=related
citace:
Co se týče Dreamchaser, tak ta konstrukce ač je z pokročilejších materiálů tak jednoznačně koncepčně zaostává za MAKS-em, už jen tím že to nemá žádný nákladový prostor, DS se dá spíš porovnat s projektem SPIRAL než s orbiterem/raketoplánem II. generace MAKS...
netvrdim ze DS by bol nieco idealne, skor ma to napadlo z dovodu ze sa to vyvija tak ci tak. Ze ci by to neslo relativne nenarocne upravit, aspon na demonstraciu technologii...
Profil dráhy lietadlového nosiču a raketového nosiču by vyzeral asi takto:
Po odhodení klesá raketový nosič o 100-250 metrov "voľným pádom" (4-7 sekúnd), potom zapaluje raketový motor - v tomto momente je 100-250 metrov a cca 30-50 metrov za lietadlovým nosičom (respektíve bodom zavesenia).
Niekoľko kilometrov (10-15 sekúnd) letí raketový nosič viacmenej horizontálne a získava predovšetkým doprednú rýchlosť. Lietadlový nosič po odhodení raketováho nosiču vyčká čas potrebný na odoznenie prechodového javu (reakcie na prudké odľahčenie krídla a zníženie aerodynamického odporu, asi tak 5 sekúnd - zhruba čas porovnateľný s dobou voľného pádu raketového nosiču do momentu zapálenia motorov) a prechádza do zatáčky s náklonom 5-10 stupňov, takže v momente, keď raketový nosič prechádza do stúpania, lietadlový nosič už smeruje spoľahlivo bokom, mimo jeho dráhu. To jednak zabezpečuje, že sa lietadlový nosič nezrazí so stúpajúcim raketovým nosičom a jedna chráni lietadlový nosič pred prieletom stopou spalín za raketovým nosičom.
Riziko nepredstavuj ani tak turbolencia za raketovým nosičom (je priestorovo obmedzená a rýchlo doznieva), ako skôr riziko vysadenia prúdových motorov pri nasatí spalín raketového motoru.
Je potrebné mať na pamäti, že podvesenie raketového nosiču pod lietadlový nosič (alebo jeho vybavenie doplnkovými krídlami) si vyžaduje konštrukčné zmeny, ktoré značne zhoršia jeho konštrukčné číslo v porovnaní s "rovnakým" nosičom pre pozemný štart (kolmo hore).
Konštrukcia raketového nosiča bude totiž značne namáhaná na ohyb - nádrže raketového nosiču budú plné paliva a celý nosič bude zavesený na závesoch relatívne blízko seba a blízko ťažiska naplnenej rakety. Falcon 5 by bol podľa obrázku zavesený v 1/3 a v 2/3 dĺžky raketového nosiču - teda na jednej aj na druhej strane by konštrukcia trupu raketového nosiču musela prenášať ohyb silou okolo 50 ton (zhruba toľko pripadá na každú "presahujúcu" časť rakety).
To nie je sranda - rozhodne nie pre tenkostenné veľkopriemerové trubkové konštrukcie, ktorými typické raketové stupne s kvapalinovými motormi sú. Tie dobre celkom znášajú zaťaženie v pozdĺžnej ose, ale ohyb dosť špatne. Preto sa ostatne aj inak celkom robustný sojuz plní palivom až po vztýčení na rampu - mimochodom, je prepravovaný prázdny ako "podopretý" na celkom zložitom zdvíhacom zariadení.
Nemalý problém bude (možno) predstavovať aj priečne rozkmitanie trupu raketového nosiču po oddelení od lietadlového nosiču - trup namáhaný na ohyb je v momente odhodenia prudko odľahčený a môže voľne kmitať...
V tomto smere predstavuje MAKS prepravovaný na chrbte lietadlového nosiču "lepšie" riešenie. Nádrž je podopretá a vzhľadom na jej dĺžku a dĺžku lietadlového nosiču môže byť podopretá v prakticky ľubovoľnom počte bodov, pričom celá výstužná konštrukcia je súčasťou lietadlového nosiču, nie raketového nosiču. Proces oddelenia raketového nosiču od lietadlového nosiču je ale v istom smere náročnejší - raketový nosič musí prejsť na vlastný pohon takmer okamžite po oddelení, aby neprešiel do voľného pádu. Lietadlový nosič tiež musí po oddelení robiť značne náročnejší a prudší úhybný manéver. Dosť to ale uľahčuje konštrukcia zdvojených chvostových plôch Mrie - ako ochrana proti pôsobeniu spalín raketového motoru postačuje pomerne veľká výška raketového motoru nad trupom (aspoň u MAKS-OS a MAKS-T) a prípadne pokrytie hornej zadnej časti trupu Mrie a hornej strany jej výškových kormidiel oceľovým plechom miesto bežného duralu (nárast aj o pár ton prázdnej hmotnosti Mria príliš nepocíti, hoci to určite ovplyvní polohu ťažiska).
Procesu oddelenia u MAKS by sa však dalo v prípade potreby pomôcť aj pomocou vhodne rozmiestnených raketových motorov na TPH, ktoré by pár sekúnd držali raketový nosič v približne horizontálnom lete a umožnili Mrii "vykĺznuť" spod oddeleného MAKS - potom by sa od MAKS tiež oddelili a padali voľným pádom alebo na padákoch.
[Upraveno 22.12.2011 Alchymista]
----------------------------------------------------------------------------:-))
Kdeže loňské sněhy jsou :-))-nemusíme chodit tak daleko, a vše máme u nás doma na dvorku http://mek.kosmo.cz/zajmy/projekty/xprize/dan/index.htm
Oni to monstrum nakonec přeci jen postaví.... To jsem tedy zvedav aby to nebyl další Herkules H4... Ale hlavní je že budou mít amici opět rekord v největším letadlu, sice možná bude po pár letech hnít v muzeu ale bude!
By mne zajímalo co pod to podvěsí, protože SpaceX má problém s dodržením termínu u programu COST i jiných komerčních letech a nemá na to lidi (jedna z jejich výmluv)... tak by mne zajímalo kde vezme kapacity na přepracování F9 na F5.
citace:Oni to monstrum nakonec přeci jen postaví.... To jsem tedy zvedav aby to nebyl další Herkules H4... Ale hlavní je že budou mít amici opět rekord v největším letadlu, sice možná bude po pár letech hnít v muzeu ale bude!
By mne zajímalo co pod to podvěsí, protože SpaceX má problém s dodržením termínu u programu COST i jiných komerčních letech a nemá na to lidi (jedna z jejich výmluv)... tak by mne zajímalo kde vezme kapacity na přepracování F9 na F5.
ono to také súrne nie je... kým postavia halu, potom lietadlo, otestujú ho a nvm čo ešte, tak aj spacex ten f5 možno stihne... navyše, za to im allen zaplatí - tak môžu najať viac ľudí za allenove peniaze
No postavit toto letadlo můžete stihnout za rok, pak ho budete rok až dva možná i déle testovat - i když čím déle zalétávání trvá tím víc peněz to stoji takže se to pokusí zvládnout rychle. Jinak to letadlo má pouze jeden jediný účel takže tím se testovací parametry smrsknou.
Vývoj F9 trvá pomalu deset let, a na další start si asi ještě nějaký ten čas počkáme, protože je firma "prý" programem COST naprosto vytížená a tento stav asi ještě nějaký čas potrvá (mezitím tu budou mega powerpointy o spuštění programů jako Red dragon, F9H a dalších pohádkových projektů…. Takže by mne zajímalo, kde bude prostor na vývoj a konstrukci F5? když jsou naprosto zahlceni stávajícími programy. Když připočítáme jejich „powerpoint“ projekty (jestli nějaké budou - papír snese všechno) tak tím budou pohlceni na několik dalších let…
Kde budou kapacity na vývoj F5 defakto od čistého stolu. Takže s toho my vyplivá že i kdyby letadlo bylo zalétáno a doladěno dejme tomu za 5 let tak ještě nejméně X dalších let bude hnit na stojánku protože nebude mít nákladu... A nejspíš tato firma dojede na to na co dojel Bieglow….
