Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4  >>
Téma: Hayabusa 2 - průzkumník asteroidů
27.12.2012 - 12:59 - 
Japonská sonda Hayabusa 2 je přímým nástupcem předchozí sondy Hayabusa (MUSES-C), která v červnu 2010 dopravila vzorky horniny/prachu z asteroidu Itokawa.
Hayabusa 2 má za primární cíl návštěvu asteroidu typu C "1999 JU3".
Start na nosiči H-IIA v roce 2014, přílet k cíli 2018.
Odlet od asteroidu ke konci 2019, návrat na Zemi 2020.




Dne 26.12.2012 byla představena dokončená základní konstrukce sondy.
Následovat bude integrace přístrojového vybavení a mnohaměsíční testování.




Základní info o misi: http://www.jaxa.jp/pr/brochure/pdf/04/sat33.pdf
 
27.12.2012 - 13:44 - 
snad to uz nebude taky boj o prezitie ako Hayabusa (aj ked treba uznat ze schopnost prezitia ma paradnu) 
29.12.2012 - 13:27 - 
Snímky rozestavěné sondy ve vysokém rozlišení v JAXA digital archive:

http://jda.jaxa.jp/category_p.php?lang=e&page=&category1=256&category2=306&category3=313&page_pics=50
 
01.1.2013 - 17:12 - 
Hlavní rozdíly mezi Hayabusou a Hayabusou 2 shrnují následující infografiky:

http://news.mynavi.jp/photo/articles/2012/12/28/hayabusa2/images/011l.jpg
http://news.mynavi.jp/photo/articles/2012/12/28/hayabusa2/images/012l.jpg

1) Parabolická anténa bude nahrazena dvěma vysokoziskovými plochými anténami pro pásma X (7-8 GHz) a Ka (32 GHz) pro zvýšení přenosových rychlostí a redundance
2) Čtyři iontové motory budou mít každý zvýšený výkon z 8 mN na 10 mN
3) H2 bude mít na palubě tři minirovery Minerva 2 a malý lander (rover?) MACSOT - Mobile Asteroid Surface Scout, vyvinutý v Evropě
4) Trychtýř pro sběr vzorků bude u H2 velmi podobný tomu u H. Nově bude vnitřní povrch trychtýře na jeho okraji opatřen "drápky", které mají pomoci zachycení většího množství vzorků. Prostor kontejneru na vzorky byl oproti 2 částem nově rozdělen na 3. Počet projektilů byl navýšen ze 3 na 4.
5) Nově byl na sondu přidán 2 kg měděný impaktor, který na povrchu asteroidu vytvoří umělý kráter, ze kterého budou později odebrány vzorky horniny
6) Přístrojové vybavení bude navíc obsahovat nIR spektrometr a mIR kameru - na cílovém asteroidu 1999JU3 se očekává voda a organické sloučeniny, pro jejichž detekci jsou tyto přístroje optimalizovány
7) Větší rozměry a hmotnost sondy - H2 : 600 kg, 1m x 1,6m x 1,25m / H : 510 kg, 1m x 1,6m x 1,1m

Startovací okno v prosinci 2014 je jediná možnost v tomto desetiletí, další by nastala až za 10 let. Teoreticky by byl start možný i v červnu a prosinci 2015, ale znamenalo by to mnohem větší zatížení iontových motorů, aby byl dodržen přílet k cíli v červnu 2018.
Vybraný asteroid 1999JU3 je jediným blízkozemním asteroidem typu C a proto bude mít získání vzorků z tohoto NEO velmi významný přínos pro studium tohoto typu kosmických objektů.
 
01.1.2013 - 18:37 - 
Nevím proč robůtkům Minerva II a většímu MASCOT říkají rover.
Spíše odpovídá název hopper. Oba dva typy jsou skákací roboti.
Je škoda, že MASCOT je stavěn jen na 16 hodin výdrže, takže těch skoků moc neudělá (~2).
 
02.1.2013 - 09:44 - 
Je to vlastně opakování mise , jediná podstatná změna je jiný typ asteroidu.Zejména mne zklamal stejný / pochybný/ způsob odběru, jinak jsem očekával kvalitativní i kvantitatiní posun. 
04.1.2013 - 11:11 - 
quote:
Je to vlastně opakování mise , jediná podstatná změna je jiný typ asteroidu.Zejména mne zklamal stejný / pochybný/ způsob odběru, jinak jsem očekával kvalitativní i kvantitatiní posun.
Tento pesimismus nesdílím. H2 sice není vysloveně revoluční řešení, ale prosté opakování předchozí mise to taky není.

1) Kvalitativní posun - H2 ponese (mimo jiná vylepšení) kolizní explosivní zařízení s impaktorem, jenž na povrchu vytvoří nový, čerstvý kráter. Tím bude umožněn odběr materiálu z hloubky cca 0,5 m, který není ovlivněn kosmickým zářením jako povrchová vrstva asteroidu.

Navržená konstrukce impaktoru:


Celková hmotnost 9 kg, průměr 30 cm, výška 30 cm. Výbušnina HMX typ PBX 4,5 kg, měděný impaktor 2 kg, (na obrázku ten oranžový talíř, výbuchem se zdeformuje do téměř tyčového projektilu).
Oddělení od sondy přibližně 500 m od povrchu asteroidu. Následuje úhybný manévr sondy (10 m/s) za místní horizont, exploze nálože 2400 s po separaci, kdy je ale stále ještě nad povrchem. Rychlost vystřeleného impaktoru - 2000 m/s.

2) Kvantitativní posun - počet "sběrných projektilů" navýšen na 4 ks. Vylepšená konstrukce sběrného trychtýře by měla zachytit více odraženého materiálu.

Tzn vzorků by se mělo přivézt více a hodnotnějších.
 
04.1.2013 - 11:40 - 
Zaujmavý "udelátor" - ide o výbuchom tvarovaný projektil EFP (explosively formed penetrator, explosively formed projectile). Pri počiatočnej hmotnosti vložky 2kg a dopadovej rýchlosti 2000m/s by mohol penetrator preniknúť aspoň dva metre pod povrch (pri tvrdosti bežného betónu).  
04.1.2013 - 11:49 - 
První protitanková zbraň ve vesmíru! 
04.1.2013 - 12:06 - 
Ve sběrném trychtýři nebudou vzorky nic platné, musí se dostat do návratové kapsle a trychtýř je mimo ni.
Impakt navíc " zamoří " okolí asteroidu vyvrženou horninou a pozdějšími vývěry po ohřátí místa dopadu, které mohou trvat několik dní.
 
04.1.2013 - 12:53 - 
quote:
Zaujmavý "udelátor" - ide o výbuchom tvarovaný projektil EFP (explosively formed penetrator, explosively formed projectile). Pri počiatočnej hmotnosti vložky 2kg a dopadovej rýchlosti 2000m/s by mohol penetrator preniknúť aspoň dva metre pod povrch (pri tvrdosti bežného betónu).
"Udělátor" testovali na zjednodušeném modelu se 150 g trhaviny do písečného vzorku povrchu. Výsledek byl údajně uspokojivý.

 
04.1.2013 - 13:27 - 
quote:
Ve sběrném trychtýři nebudou vzorky nic platné, musí se dostat do návratové kapsle a trychtýř je mimo ni.
To je myslím že všem jasné. Vylepšením jsou ony "nails" (háčky, drápky) na vnitřní stěne trychtýře. Tam se má materiál, vyražený malými projektily z povrchu, zachytit. Tak by se mělo zabránit jeho "odplutí" z trychtýře ven, než se ho podaří dostat do návratového puzdra.

Neznám postup odběru materiálu přesně, ale odhaduji, že to může proběhnout zhruba takto:
- poté, co se usadí veškerý materiál z "nového kráteru", sonda k němu opatrně domanévruje, aby provedla dálkový průzkum (foto, spektrometrie, atd)
- pak dosedne hrdlem sběrného trychtýře přímo na povrch a vystřelí jeden ze čtyř "sběrných projektilů". Nevím jestli je přímo uvnitř trychtýře, nebo mimo něj.
- náraz projektilu vyrazí z povrchu určité množství materiálu, které vletí do trychtýře a otevřené schránky na vzorky
- jelikož jsme v téměř 0g, materiál by při couvání sondy od povrchu asteroidu z trychtýře opět unikl, ale "háčky, drápky" uvnitř zachytí aspoň to, co se dostalo ke stěnám trychtýře
- po opatrném odletu do bezpečné vzdálenosti by H2 mohla provést nějaký dynamický manévr, kterým by v trychtýři zachycené zbytky "setřepala" do schránky na vzorky.
- jelikož je schránka dělena na 3 samostatné sekce, dá se celý postup 3x opakovat
quote:
Impakt navíc " zamoří " okolí asteroidu vyvrženou horninou a pozdějšími vývěry po ohřátí místa dopadu, které mohou trvat několik dní.
Celá mise H2 bude trvat minimálně 6 let. Nějaké vyčkávání v řádu "několika dní", než se situace po impaktu uklidní, nemůže tomuto podniku nijak vadit.

Edit:
v této prezentaci, str. 10, je časový průběh mise - u asteroidu H2 stráví víc než rok, přičemž mezi vytvořením impaktního kráteru a odletem k Zemi budou pro odběry vzorků k dispozici 4 měsíce.
http://science.nasa.gov/media/medialibrary/2012/05/04/Hayabusa-2_--_Hajime_Yano.pdf
 
04.1.2013 - 14:20 - 
quote:

Impakt navíc " zamoří " okolí asteroidu vyvrženou horninou a pozdějšími vývěry po ohřátí místa dopadu, které mohou trvat několik dní.


Což je obrovský problém pro misi, která bude u asteroidu 1999 JU3 jen pár dní, konkrétně od června 2018 do prosince 2019.
 
04.1.2013 - 19:24 - 
Též neznám princip odběru, ale domnívám se , že se jedná o čistě balistickou akci, kdy hornina urychlená střelou uniká směrem od asteroidu, naráží na stěny trubice a odráží se až do zásobníku. Jakmile se " usadí" na stěně čehokoli nastoupí asi přilnavost a není síla, která by ji dostala do zásobníku.
 
05.1.2013 - 08:15 - 
Díval jsem se na ten "impactor", nějak se mi to nezdá.
1/ Jak bude sestava stabilizována po oddělení po dobu 40 minut volného letu k povrchu, aby šel projektil správným směrem ?
2/ V okamžiku exploze 4,5 kg nálože bude působit zpětný ráz na dvoukilový impactor /střelu/ o váze 2 kg a zbytek zařízení / hlaveň/ o váze 2,5 kg, z čehož plyne, že se obě části budou pohybovat téměř stejnou rychlostí.
3/Udělit dvoukilovému projektilu rychlost 2 km/s se rovná výstřelu z děla, které má dlouhou hlaveň o váze mnoha set kg, tady žádná hlaveň není a spalné plyny se budou ihned po separaci obou částí šířit na všechny strany.
4/ Není tedy rychlost impaktu 200 m/s?
 
05.1.2013 - 10:53 - 
1) Zřejmě nijak. Bude asi záviset na správném funci samotné sondy jako nosiče. Jediné co bude možné, je kontrola po oddělení pomocí kamer na impaktoru.

2) Žádná reálná hlaveň zde není. Obal a konkávní vyboulení nálože se chová jako virtuální hlaveň.

3) Díky obalu a tvarování nálože je velká část energie exploze předána projektilu. To znamená, že se určitě nebude jednat o jednoduchý výpočet, kde by se vzala energie výbuchu na plochu ve vzdálenosti projektilu a z toho jednoduše odvodila energie (a rychlost) projektilu.

4) ??

Tady je animace takové nálože EFP ( Explosively formed penetrator) http://www.youtube.com/watch?v=KjAZbXxoyXE nebo zde http://www.ara.com/Projects/SVO/efp.htm.
 
05.1.2013 - 12:49 - 
quote:
Díval jsem se na ten "impactor", nějak se mi to nezdá.



oni to už vlastne všetko vyvinuli vojaci..
tu je napríklad na báze EFP protihelikoptérová pozemná mína, schopná zasiahnuť cieľ do vzdialenosti 150 metrov
http://warfare.ru/db/catid/317/linkid/2489/
 
05.1.2013 - 13:30 - 
1/ o správnou orientaci před separací impaktoru se postará sonda, po oddělení je impaktor stabilizován rotací.

2,3/ kuželový tvar ocelové "nádoby" by měl napomoci tomu, že většina energie z exploze půjde směrem k měděné "ucpávce" - projektilu. Možná je to těžké si to představit, ale funguje to, viz podobné zbraňové systémy:

4/ Rychlost projektilu bude skutečně 2000 m/s , viz str. 18 tady : http://science.nasa.gov/media/medialibrary/2012/05/04/Hayabusa-2_--_Hajime_Yano.pdf
 
05.1.2013 - 21:06 - 
Pokud se to povede, tak to bude posun vpřed, američané vyhořeli právě na tom, že nepředpokládali tak mohutný a navíc stabilní oblak vyvržených částic, který se udržel déle než byla doba průletu a znemožnil nahlédnout do čerstvého kráterul Tady je možnost dokonce do kráteru sestoupit a snad i odebrat vzorky. 
05.1.2013 - 21:22 - 
1) záleží na sonde a spôsobe oddelenie nálože od sondy - toto jediná by som videl ako istý "technický problém"

2) "projektil" je pretvarovaný detonačnou vlnou šíriacou sa vo výbušnine (rýchlosť detonačnej vlny v PBX trhavinách na báze oktogénu je viac ako 9 km/s a detonačný tlak dosahuje 40-45GPa i viac) - výbuchom tvarovaný projektil patrí do skupiny usmernených a kumulatívnych náloží. U kumulatívnych náloží nie je problém dosiahnuť rýchlosť kumulatívneho lúča viac než 15 km/s, pri špeciálnej konštrukcii s valcovou vložkou s ľahkého kovu až 90km/s - skutočne rýchlosť devätdesiat kilometrov za sekundu.
Niečo ako "spätný ráz" sa tu vôbec neuvažuje, proste vôbec neexistuje - detonačná vlna v trhavine sa chová úplne inak ako výstrel z klasickej hlavne - plyny sa pri detonácii pohybujú v smere pohybu reakčnej zóny náložou, na rozdiel od plynov pri explozínom horení prachovej nálože v dele, ktoré z miesta horenia "odtekajú" proti smeru pohybu reakčnej zóny náložou.
Vysvetliť to podrobnejšie by bolo na celkom dlhý výklad o výbušninách a procesoch pri roznych typoch výbuchu.

3) Davidova úvaha o rozlete splodín je relatívne správna, ale neberie do úvahy časové merítka prebiehajúcich dejov - detonačná vlna sa šíri rýchlosťou cca 9km/s a touto rýchlosťou dopadne na medenú vložku a odovzdá jej svoju tlakovú a pohybovú energiu - plyny za detonačnou vlnou sa rozlietajú (expandujú) maximálne rýchlosťou zvuku v splodinách (teplota plynov cca 4000°C, tlak za detonačnou vlnou ~ 400MPa, -> rýchlosť zvuku ~2,5-3km/s), proste kým si plyny na začiatku nálože uvedomia, že by mohli aj expandovať do okolia, detonačná vlna už stihla dopadnúť na medenú dosku na opačnom konci nálože a odovzdať jej energiu.

4) s ľahšou medenou doskou by sa dala dosiahnuť aj vyššia rýchlosť, dobre navrhnuté nálože EFP s medenou vložkou dosahujú rýchlosť projektilu v atmosfére ~3,5km/s, s tantalom sa dá dosiahnuť ~4km/s. Omedzujúcim faktorom je rýchlosť zvuku v kove vložky.
Odkiaľ na to zoberie energiu? Výbuch 4,5kg oktogenu pri výške nálože 30cm predstavuje uvoľnenie cca 25-26MJ energie v čase ~1/30 000 sekundy, čo predstvuje výkon (počas výbuchu) okolo 750 gigawattov. U vojenskej EFP nálože sa na urýchlenie a pretvarovanie dosky využije cca 25-35% energie výbuchu. Pri aplikácii vo vákuu to môže byť aj trochu viac.

Mimochodom, EFP nálože sú v poslednom období hojne používané v Afganistane a Iraku - projektil má v atmosfére účinný dosah 150-500 metrov, takže nálož môže byť umiestnená v značnej vzdialenosti od trasy konvoja.
[Upraveno 05.1.2013 Alchymista]
 
05.1.2013 - 21:41 - 
Veľkosť a tvar kráteru veľmi závisí na pevnosti materiálu asteroidu - ak je pevnosť vyššia, alebo je materiál poŕovitý, kráter môže mať skôr tvar úzkeho a hlbokého kanálu (akéhosi závrtu). Dva kilometre za sekundu nie je zasa tak veľa, aby sa uplatnili efekty známe z dopadov meteoritov - teda vznik širokého kráteru ako na Mesiaci, ktoré vznikajú až pri dopadových rýchlostiach prevyšujúcich cca 5km/s.

Sonda Deep Impact použila projektil celkom inej hmotnostnej a rýchlostnej kategórie - mal hmotnosť 370kg, dopadová rýchlosť bola niečo cez 10km/s, dopadová enegia bola okolo 20TJ, čo zhruba zodpovedá výbuchu 4,5-5 ton TNT
 
19.3.2013 - 13:25 - 
Jak se zdá, financování kosmonautiky ze soukromých zdrojů se stává více častějším jevem i v Japonsku.
Podle článku v novinách MSN-Sankei z 18.3.2013 JAXA oznámila, že ze sbírky přibližně 20 mil JPY, shromážděních od dárců z řad siroké veřejnosti na podporu mise Hayabusa 2, bude financovat instalaci dodatečné kamery na tělo nové sondy.
Kamera bude umístěna na spodní stěně, kde se nachází mechanismus pro odběr vzorků, takže by měla umožnit sledování tohoto klíčového procesu ze Země.

Zdroj: pandaneko@UMSF
 
24.10.2013 - 11:30 - 
Na Seznamu je zajímavá zpráva o zkoušce impaktoru. 
05.11.2013 - 06:59 - 
Japonsko otestovalo "vesmírné dělo".

Japonsko úspěšně otestovalo "vesmírné dělo", které má vystřelit projektil do asteroidu nacházejícího se mezi Zemí a Marsem. Vzorky odebrané z předpokládaného vzniklého kráteru by mohly přispět ke studiu vzniku vesmíru.
"Vesmírné dělo" bude do kosmu vysláno na palubě sondy Hajabusa-2, jejíž start je plánován na příští rok. V roce 2018 by se sonda měla přiblížit k asteroidu "1999JU3", který obíhá mezi Zemí a Marsem. Až bude sonda v blízkosti asteroidu, "vesmírné dělo" se od ní oddělí a vypálí do povrchu zmíněné planetky ze vzdálenosti 100 metrů kovový projektil.
Sonda bude v tu chvíli skrytá na druhé straně za asteroidem, aby ji detonace nepoškodila. Mateřská loď by poté měla podle plánů odebrat s pomocí robotického vozítka z kráteru vzorky, které by jinak zůstaly pod povrchem asteroidu. Mise je plánována do konce roku 2020.
"Umělý kráter, který může vesmírné dělo vytvořit, bude podle předpokladů malý, bude mít jen několik metrů v průměru, ale z místa, které kolize odhalí, můžeme získat čerstvé vzorky, které budou méně poznamenané vesmírným prostředím či žárem," uvedla japonská vesmírná agentura JAXA ve svém prohlášení.
Projekt "se může stát revolucí v našem zkoumání nedotčených materiálů, jež jsou klíčové pro pochopení podmínek, za nichž se formovaly planety a vznikl život", konstatovala agentura JAXA. "Rovněž může poskytnout důležité informace potřebné pro vývoj strategií k ochraně Země před potenciálními riziky," dodala agentura.
Hajabusa-2 je druhý projekt, jehož cílem je získat částice z kosmu. Bude založen na úspěchu první mise Hajabusa (Sokol), která sebrala povrchový prach z asteroidu Itokawa a vrátila se s ním v roce 2010 na Zemi.

http://www.novinky.cz/veda-skoly/317159-japonsko-otestovalo-vesmirne-delo-kterym-chce-strilet-do-asteroidu.html
 
22.7.2014 - 11:16 - 
Jako sekundární náklad při startu Hayabusa 2 má být v prosinci 2014 vynesen malý 59 kg vážící mikro-satelit PROCYON - Proximate Object Close flyby with Optical Navigation. Sondu připravila Tokyjská universita ve spolupráci s JAXA.



Půjde o technologický demonstrátor, mající za úkol otestovat blízký průlet kolem několika asteroidů za použití optické navigace.
Další cíle mise jsou:

- power generation, thermal control, attitude control, communication
- orbit determination in deep space
- orbit control by small electric propulsion system)
- communication using high-efficiency GaN X-band
- power amplifier
- Precise DDOR navigation in deep space
- optical navigation to encounter asteroid
- asteroid close flyby observation

V této prezentaci (japonsky) je více detailů o optickém členu LAICA - Lyman Alpha Imaging Camera, která bude mj. snímat geokoronu Země z narůstající vzdálenosti.

V tomto status reportu z května 2014 pak více detailů o nedávném stavu příprav obou sond.
 
01.9.2014 - 12:57 - 
Stavba sondy Hayabusa 2 byla dokončena, viz blog TPS http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2014/08311314-hayabusa-2-complete.html


 
01.9.2014 - 19:32 - 
Start v prosinci, ale na Space Calendar JPL je místo dne uveden otazník, ví někdo něco přesnějšího ? Dík. 
04.9.2014 - 14:41 - 
Na blog.kosmonautix.cz je článek a snímky dohotovená sondy a uvedena další okna v půli a koncem roku 2015. 
07.9.2014 - 20:23 - 
Soucasti Hayabusa2 bude i mala radioamaterska sonda okolo Slunce.
Kmitocty jsou jiz znamy.

http://www.southgatearc.org/news/2014/september/japanese_asteroid_mission_to_carry_amateur_radio.htm#.VAyhNUyLtvk

 
30.9.2014 - 06:56 - 
JAXA upřesnila detaily startu:

Datum : November 30 (Sunday), 2014 (Japan Standard Time)
Čas : 1:24:48 p.m. (Japan Standard Time) (*1)
Místo : Yoshinobu Launch Complex at the Tanegashima Space Center
 
<<  1    2    3    4  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.208780 vteřiny.