Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5    6  >>
Téma: Kometa Siding Spring 2013 A1 - blízké setkání s Marsem
07.3.2013 - 11:29 - 
quote:
Jak velká musí kometa být, aby ji Oppy a Curiosity "uviděly"? Vědecký význam té fotky by byl asi v podstatě nulový, ale ten snímek by měl svoji symbolickou hodnotu.
Fotí běžně Deima, Phoba, jeden z MERů vyfotil dokonce i Viking nebo jinou sondu, takže by to neměl být zase až tak velký problém. Někdo to už řešil, ale mám takový dojem, že to narazilo na malé znalosti expozičních dob některých kamer.
 
07.3.2013 - 12:55 - 
Skúsim odhadovať - ak mám chybu v úvahe, tak ma opravte:
- sondy štandardne obiehajú rýchlosťou cca 3km/s vo výške cca 300km
- rozlišovacia schopnosť sa dosahuje typicky pod 1m/pixel
- snímanie lineárnou kamerou prebieha v dlhých pásoch v smere pohybu sondy
-> ak je za jednu sekundu zosnímaný pás dlhý 3 kilometre s rozlíšením lepší ako 1 meter ma pixel, tak doba obnovy/vyčítania informácie z pixelu (= "rýchlosť závierky") musí byť kratšia ako 1/3000 sekundy.
 
07.3.2013 - 13:32 - 
Alchymista:

Achnaton se ptal na rovery.
Jinak ta tvá úvaha je správná, ale efektivní expoziční doba je podstatně delší. Protože rozlišení MRO je ještě asi 3× větší pak 1/10000s by nestačilo na smysluplný signál. Proto se používá koncept TDI (Time Delay Integration), při kterém dojde k záznamu světla z každého bodu povrchu celkem 128-mi po sobě jdoucími pixely. Po sečtení hodnoty signálu ze všech se poté tento zobrazí jako jeden obrazový pixel. Efektivní expoziční doba je pak podstatně vyšší, asi 1/100s. Díky tomu má například HiRISE větší praktické SNR (poměr signál šum) než třeba kamera HRSC sondy MEx, která používá jednoduché lineární čidlo. To postačuje pro mnohem nižší rozlišení (~40× nižší), protože pak je expoziční doba stále přijatelných 1/200 - 1/300 s.
 
07.3.2013 - 16:40 - 
quote:
Len odhadujem: asi tak veľká ako pre voľné oko alebo malý trieder - a odhady hovoria, že z Marsu bude jej magnitúda väčšia ako +1 (nula alebo i záporná) - bude to teda jeden z najjasnejších objektov na marsovskej oblohe, bude to však plošný objekt - Mars prejde komou kométy, takže tá tam pokryje prakticky celú oblohu.
Problém bude skôr správne "zamierenie" kamier roverov na celkom rýchlo sa pohybujúci objekt.

Myslím, že saměřením kamery na pohybující se kometu by neměl být žádný velký problém. Pohyb 1°/ 20 a více sekund.
Jasnost je odvozena od současného pozorování - takže udávené číslo odpovídá spíš jasnosti "jádra" - koma a ohos jsou v tomto případě "zanedbatelné veličiny. A velikost vlastního tělesa komety - nějaké 3´ je pro tyto kamery celkem dostatečně bodové.
 
08.3.2013 - 19:28 - 
Dle Leonida Elenina - http://spaceobs.org/en/tag/c2013-a1-siding-spring/ je nejpravděpodobnější průlet ve vzdálenosti 58 000 km, přičemž velmi pravděpodobné jsou hodnoty mezi 25 až 80 tisíc km.
Indický Manglyaan, který (pokud odstartuje) se dostane k Marsu měsíc před průletem komety, má mít protáhlou dráhu s apoareem asi 80 tisíc km. Je pravděpodobné, že kdyby měli "koule", mohli by jej nasměrovat na blízký průlet, což by bylo velmi užitečné pro in-situ přístroje. Na druhou stranu by ale museli vhodně naplánovat vzdálenost průletu, aby zbytečně nepřišli o sondu.
 
09.3.2013 - 20:00 - 
Díval jsem na kamery (8×) Opportunity a všechny mají stejný čip a měly by mít i stejné schopnosti, tedy vyjma optiky a filtrů. Expoziční doba se uvádí na 30+ sekund. V "nejhorším" případě by se kometa mohla k roveru pohybovat kolmo ve vzdálenosti 55 000 km úhlovou rychlostí 3,5 min/s. V tom případě by panoramatické kamery mohly fotit maximálně asi 250 msec, pokud by mělo být rozmáznutí pod 1 pixel. Navigační kamery by si mohly dovolit asi 700 msec, protože mají širší zorné pole (45° vs. 16°) a menší rozlišení. Díky vyšší světelnosti optiky (f/12 vs. f/20) bych si také tipnul, že budou mít trošku lepší dosah na plošný objekt jako je kometa na marťanské obloze.

Další kamery jsou širokoúhlé a bez možnosti přesného nasměrování, vyjma pohybu celého roveru a mají dosah jen na objekty do ~30° nad obzor.

Otázkou je, jestli mají schopnost sledovat pomalu se pohybující cíl (a zvýšit tak exp. dobu), ale silně bych o tom pochyboval.

Jak hluboko (na jakou magnitudu) se dostanou kamery při pár desetinách sekundy nevím, ale běžný digifoťák se dostane určitě pod nultou magnitudu, tyhle kamery jsou citlivější, takže přinejmenším okolí jádra by vidět být mělo. Ve větší vzdálenosti se může použít expoziční doba delší a pak bude záležet na celkové velikosti komety na marťanské obloze a jasnosti ohonu. Tipuji, že snímky se můžou podobat snímkům PANSTARRS, které teď kolují na netu (vyjma těch detailních).
 
09.3.2013 - 20:11 - 
Podařilo se mi najít i maximální expoziční dobu, která je pro Opportunity slušných 335,5 s. 
09.3.2013 - 20:25 - 
Poslední příspěvek ke schopnostem Opportunity.
Takže kamera Pancam zvládne při expozici pár sekund asi šestou magnitudu. Noční snímky lze třeba vidět na této stránce -
http://marswatch.astro.cornell.edu/pancam_instrument/projects_2.html.
Ještě zkusím dohledat přesné parametry kamer Curiosity.
 
09.3.2013 - 21:08 - 
Kamery na Curiosity jsou stejné konstrukce a parametrů jako na Opportunity, chybí Pancam, ale má navigační kamery NavCam.

Navíc má kamery MARDI, ChemCam, MastCam a MAHLI. MARDI a ChemCam se nehodí na focení komety.
MAHLI má optiku se světelností f/8,5 při zaostření na nekonečno, rozlišení 1600×1200, zorné pole 39,4°×31,1° a úhlové rozlišení 0,346 mrad (PanCam Opportunity má 0,27 mrad).
MastCam má dvě kamery. M-34 má světelnost f/8, rozlišení=MAHLI, zorné pole 20°×15° a úhl. rozl. 0,22 mrad.
M-100 má světelnost f/10, rozlišení shodné s MAHLI, zorné pole 6,8°×5,1° a úhl. rozl. 0,074 mrad (3,64× lepší než PanCam).
Jak MAHLI tak MastCam mají schopnost fotit barevně a maximální expoziční doba je téměř 14 minut.
Opět jsem nenašel zmínku o schopnosti sledovat pohybující se cíl. Teoreticky by to asi šlo, ale museli by naprogramovat robotický stožár a těžko říct, jestli něco takového zkusí.
 
09.3.2013 - 22:14 - 
Nevím, nakolik je to známo, jak se fotí ze Země tyto pohybující se slabé objekty, ale snímky, na kterých je asteroid /kometa bodový a hvězdy jako čárky - čili jako pohybem za letícím objektem, je minimálně v 90% foceno tak, že se přístrojem nepohybuje za letícím tělesem ale fotí se jednotlivé dílčí snímky s kratší expozicí,( kde je focený objekt ještě bodový) Ty jsou následně zregistrovány na hvězdy a výsledný snímek vznikne složením těchto snímků tak, že jsou naskládány na sebe s vypočítaným posuvem tak, aby objekt byl bodový. Takhle se běžně fotí i objekty, které na jednotlivých snímcích nejsou vůbec viditelné. Naskládat 30-50 dílčích snímků není žádný problém, dosah snímku je v podstatě dán celkovou sečtenou délkou expozice 
09.3.2013 - 22:29 - 
quote:
Opět jsem nenašel zmínku o schopnosti sledovat pohybující se cíl. Teoreticky by to asi šlo, ale museli by naprogramovat robotický stožár a těžko říct, jestli něco takového zkusí.
Rozsah pohybu kamer NavCam a MastCam na RMS (Remote Sensing Mast) je :
Azimut : 360°
Elevace : +91°až -87°
Absolutní přesnost pointace : 4,6 miliradianu

Pohyb RMS je řízen buďto přímo udáním úhlu azimutu a elevace, nebo udáním bodu v prostoru v 3 rozměrné karteziánské souřadné soustavě.
Nasměrování NavCamů při snímkování slunce (pro přesnou aktualizaci polohy roveru v lokálním souřadném systému) probíhá pomocí systému IVP (Inertial Vector Propagation), převzatému z MER a Pathfinderu.

Jestli se MSL tým pokusí naprogramovat nějakou sekvenci pohybů kamer pro dlouhodobé souvislé pozorování komety se zatím neví, respektive toto téma zatím rozhodně není na pořadu dne.
 
09.3.2013 - 22:45 - 
Milantos:

Počítám, že něco takového zkusí, ostatně část snímků na stránce nočních snímků ze Spiritu byla takto pořízena. Bohužel tato metoda ale není všespásná, zejména pokud se fotí slabé objekty a na pozadí je atmosféra. Rozhodně to není tak, že když při 10s expozici vyfotím 10 mag, pak při 100×10s se dostanu na 15 mag (100× slabší).
Ale je to fajn metoda, sám jsem takhle pár magnitud získal, když jsem třeba fotil třeba supernovu v M101 (mag <11) velmi primitivní technikou (na astroamatérské poměry).

MP:
Není to na pořadu dne, je to zajímavost a myšlenkové cvičení.
Navíc se mi konečně podařila dohledat ta expoziční doba pro kamery MastCam, což se tuším nikomu nepodařilo ani na UMSF, když tam ta otázka padla, a to už je co říct.
 
09.3.2013 - 23:15 - 
quote:
Milantos:

Bohužel tato metoda ale není všespásná, zejména pokud se fotí slabé objekty a na pozadí je atmosféra. Rozhodně to není tak, že když při 10s expozici vyfotím 10 mag, pak při 100×10s se dostanu na 15 mag (100× slabší).


Právě na světlé obloze není jiná lepší metoda, než zkrátit expozice a skládat Výsledek je daleko vyšší dosah, než jednou dlouhou expozicí, kde se to utopí do jasu podkladu. Ani s tím druhým argumentem bych nemohl moc souhlasit. Pokud by to podmínky umožňovaly, potom si dovolím tvrdit, že nepoznáš rozdíl v dosahu)mezi 100x 10s nebo 1 x 1000s expozice (něco málo poznáš v šumu). Ta 100 x delší expozice nebude dělat rozdíl celých 5 magnitud, ale zhruba tak 4,-4,8mag ( a to v obou modelových situacích.)
P.S : Současná praxe v astronomické fotografii, kde jde o dosah snímku - a to jak u pohybujících se objektů , tak u stelárních objektů- je skládání dílčích expozic. To není náhražka, to je metoda, jak se dostat dál, na slabší objekty a i jak zvládnout jas oblohy ( a to jak přirozený, nebo i umělý)
 
09.3.2013 - 23:19 - 
Machi, to myšlenkové cvičení proběhlo na UMSF už loni , viz debata tady : http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?s=&showtopic=7418&view=findpost&p=191940
Sice to nebylo kvůli pozorování komety, která se bude po místní obloze pohybovat rychleji než pozadí, ale i tak to vypadá, že klíčovým omezujícím paramentrem bude neměnná rychlost pohybu rotátorů RSM a zřejmě taky nemožnost kvalitního snímání obrazu během pohybu kamer, kvůli vibracím.
Například při snímání panoramat bývá mezi jednotlivými pohyby prodleva 5 s pro ustálení vibrací MastCamu.
 
09.3.2013 - 23:25 - 
oprava : má být : 4,7 - 4,8 mag 
09.3.2013 - 23:25 - 
Milantos:

Jo asi máš pravdu.
V tom případě je jedinou nevýhodou prodleva mezi jednotlivými snímky. Ta je u Opportunity 5 sekund, kolik je to u MSL bych se musel podívat.
 
09.3.2013 - 23:33 - 
quote:
Machi, to myšlenkové cvičení proběhlo na UMSF už loni , viz debata tady : http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?s=&showtopic=7418&view=findpost&p=191940


To jsem měl na mysli. Díky, že si to našel.
Takže to vypadá na namíření na vhodnou část oblohy a spoustu krátkých expozic.
Nicméně taková 14 minut dlouhá barevná expozice, kde se hvězdy protáhnou do oblouků a ze tmy vystoupí i marsovský terén by určitě byla zajímavá na pohled.
 
28.3.2013 - 11:20 - 
Podle nejnovějšího odhadu NASA, zveřejněného včera v tomto článku http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2013/26mar_marscomet/ , má kometární jádro "jen" 1 - 3 km v průměru. Oproti prapůvodním odhadům "až do" 50 km je to celkem rozdíl. Rychlost 56 km/s.
Momentální odhad pravděpodobnosti srážky je 1:2000. Dopad by představoval energii 35 mil megatun TNT.

Dobrým příslibem pro pozorování je rozhodně toto:
"Cameras on ALL of NASA's spacecraft currently operating at Mars should be able to take photographs of Comet 2013 A1" ...
"Researchers will be keenly interested to see how the comet's atmosphere interacts with the atmosphere of Mars. For one thing, there could be a meteor shower. Analyzing the spectrum of disintegrating meteors could tell us something interesting about the chemistry of the upper atmosphere,"

Další lahůdkou na obloze mohou být "polární" záře. Samozřejmě ne jen na pólech; díky absenci globálního magnetismu by mohly být lokální aurory téměř kdekoliv.

Co naopak není moc pozitivní, MAVEN sice dorazí k Marsu o několik týdnů před kometou, ale během jejího průletu bede ještě stále v režimu testů, kalibrací a usazování na pozorovací dráze. To všechno bude dokončeno až 2 týdny po největším přiblížení jádra 2013 A1 k Marsu. Škoda.
 
28.3.2013 - 13:42 - 
MAVEN je vybaven ke sledování atmosféry a prostředí ve vesmíru. To znamená, že část přístrojů klidně může být zprovozněna už během letu. Pochybuji, že v době průletu komety budou všechny přístroje vypnuté.
"Commision phase" nerovná se žádná měření.

C/2013 A1 Siding Spring je také v hledáčku Herschela, pozorování jsou plánována na 31. března. Otázkou je, jestli ještě bude schopný pozorovat.
 
28.3.2013 - 13:58 - 
quote:
MAVEN je vybaven ke sledování atmosféry a prostředí ve vesmíru... Pochybuji, že v době průletu komety budou všechny přístroje vypnuté."Commision phase" nerovná se žádná měření.
To myslím všichni víme. Ovšem Bruce Jakosky - MAVEN PI řekl doslova toto :

"... the spacecraft won't be ready to observe the comet when it reaches Mars. It takes a while to get into our science mapping orbit, deploy the booms, turn on and test the science instruments--and so on. MAVEN won't be fully operational until perhaps two weeks after the comet passes."
 
28.3.2013 - 14:39 - 
Samozřejmě, to přece není nijak v rozporu s tím, co jsem napsal.
Je to stejné jako třeba s Curiosity. Některé přístroje mohly pracovat ihned (kamery), některé po krátkém čase (třeba REMS) a některé až po delší přípravě.
 
28.3.2013 - 15:39 - 
Projel jsem prezentace z prosincového workshopu věnovanému sondě MAVEN (http://lasp.colorado.edu/home/maven/2012/12/10/maven-science-community-workshop/) a vypadá to tak, že většina přístrojů nebude funkčních nebo bude výrazně omezena. Část přístrojů je totiž umístěna na výsuvných ramenech či mají výsuvné antény. V každém případě k vysunutí má dojít až po posledním korekčním manévru, který sondu usadí na plánovanou "vědeckou" oběžnou dráhu. To bude dle data startu někdy v druhé půli října.
Z přístrojů, které nepotřebují vyklopit mohou být užitečné snad Solar Wind Ion Analyzer (SWIA), Solar Energetic Particle (SEP), které měří vlastnosti nabitých částic. Magnetometr je umístěn na konci solárních panelů a měl by být snad také v provozu.
Jak je to s ostatními přístoji je otázkou, protože ač by byly zatím nevyklopeny, část má volné zorné pole do kosmického prostoru. Jisté je, že třeba Langmuir Probe and Waves (LPW) fungovat nebude, protože antény se mají vyklopit až v druhé půli listopadu.
 
13.4.2013 - 18:47 - 
K dispozici nové zpřesnění dráhy.
Nejbližší přiblížení: 110 000 km, v čase: 18:51 UTC 19.10.2014.
Pravděpodobnost srážky klesla na 1 : 120 000.

http://www.jpl.nasa.gov/asteroidwatch/newsfeatures.cfm?release=2013-081
 
19.7.2013 - 09:07 - 
Příští týden bude na zasedání MEPAG představena tato prezentace .

Jedná se o rozbor rizik a možností pozorovat dvě komety, které se v nejbližší době přiblíží k Marsu, pomocí sond, které má NASA v okolí/na planetě.
- kometa 2012 S1 (ISON) proletí letos v říjnu, ale velmi daleko - šance na hodnotné pozorování a rizika jsou dost malé.
- kometa 2013 A1 (Siding Spring) se přiblíží o rok později, v říjnu 2014 na mnohem bližší vzdálenost, s riziky i pozorovacími možnostmi mnohem vyššími

Do pozorovacích kampaní se pravděpodobně budou moci zapojit: MRO/HiRISE, MSL/MastCam, MER/PanCam, ODY/Themis
 
28.1.2014 - 23:13 - 
Vzdálenost průletu je nyní udávána na 137 800 km a asi se už příliš měnit nebude. Podle pozorování WISE je kometa dost aktivní -
http://www.jpl.nasa.gov/wise/newsfeatures.cfm?release=2014-026.
Pokud se podaří pozorování komety pomocí HIRISE na sondě MRO, pak
bude Siding Springs sedmou kometou (Halley, Borelly, Wild 2, Tempel 1, Hartley 2, Čurjumov-Gerasimenko) vyfocenou detailně kosmickou sondou a první takovou kometou, která čerstvě přilétla z Oortova oblaku.
 
29.1.2014 - 06:39 - 
Kometa bude též v dosahu ostatních přístrojů nejen vozítek, ale i oběžnic Marsu, takže bude možné získat podstatná měření. V dosahu jak kamer tak ostatního bude několik týdnů. Letí " se představit". Jak doufám tak snad bude možné vše co je u Marsu zaměřit na kometu, je to jedinečná příležitost která se nebude jen tak opakovat. 
26.7.2014 - 02:24 - 
Tak nějaké přístroje na MAVENu fungovat asi budou, když NASA publikovala tohle MAVEN will study gases coming off the comet's nucleus into its coma as it is warmed by the sun. MAVEN also will look for effects the comet flyby may have on the planet’s upper atmosphere and observe the comet as it travels through the solar wind..
(Zdroj http://www.nasa.gov/press/2014/july/nasa-s-mars-spacecraft-maneuvers-to-prepare-for-close-comet-flyby/#.U9K0Hvl_t8F)

Ještě jsem našel tenhle článek - http://www.universetoday.com/111786/interesting-prospects-for-comet-a1-siding-spring-versus-the-martian-atmosphere/.
Tam se přímo píše, že trochu zrevidovali plán pro MAVEN, aby mohl uskutečnit měření při průletu komety Siding Spring. Hlavně hmotový spektrometr NGIMS by mohl poskytnout docela zajímavé údaje. [Upraveno 26.7.2014 Machi]
 
26.7.2014 - 11:10 - 
Hlava komety " kóma" mívá průměr ve stech tisíc km, takže Mars, jeho satelity a kosmické sondy u něj projdou kómou. Protože kometu doprovázejí nejen mikrometeority, ale i větší " kousky" je možné že na Phobu, či Deimu přibude nový kráter.
Jsem zvědav, jestli se i Mars-Expres a MOM zapojí do sledování komety. Je to úžasná "klika" mít tolik přístrojů v bezprostřední blízkosti komety a ZADARMO !
 
26.7.2014 - 13:01 - 
NASA to vidí trochu jinak- místo aby to bylo zadarmo se obává, aby to nepřišlo naopak velmi draho. Proto se horlivě počítalo , kam nejlépe přetransportovat oběžné sondy, aby to jednak přežily, a jednak při tom získaly maximum údajů.
http://mars.nasa.gov/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=1675
 
13.8.2014 - 06:16 - 
Kolize atmosfér: Mars versus kometa Siding Spring.

19. října 2014 proletí kometa Siding Spring kolem Marsu jen ve vzdálenosti 132.000 km - což je asi 1/3 vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem.
Jádro komety nezasáhne Mars, ale tam může dojít k jinému druhu kolize.
"Doufáme, že budeme svědky kolize dvou atmosfér," vysvětluje David Brain z University of Colorado z laboratoře pro atmosféry a kosmické fyziky (LASP). "Tento případ nastane jednou za život!" prohlásil.

http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2014/12aug_marscomet/

 
<<  1    2    3    4    5    6  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.252211 vteřiny.