Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5    6  >>
Téma: Kosmonautika o 10,,, 20,,, 30,,, 50 rokov našimi očami
28.5.2013 - 14:08 - 
quote:
@yamato:
btw... je to mass effect


hlavne aby verejnosť vedela koľko gólov dal Ronaldo a koľko zaplatila za kabelku hocaká celebrita,,, lebo to je to podstatné v živote a to ľudstvo obohatí
 
28.5.2013 - 14:13 - 
quote:
quote:
@yamato:
btw... je to mass effect


hlavne aby verejnosť vedela koľko gólov dal Ronaldo a koľko zaplatila za kabelku hocaká celebrita,,, lebo to je to podstatné v živote a to ľudstvo obohatí


? nechapem teraz
ten mass effect... je tiez len zabavka... na istej urovni nic viac ako ten futbal - snad okrem toho, ze ma pekny a zaujimavy pribeh... a povedzme, ze ponuka nejake veci na zamyslenie, pripadne nejake vizie lepsej buducnosti a tak... ciastocne idealizmus... spoluprace medzi rasami a pod... ale stale je to len zabava a fikcia
startrek to iste, v podstate

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
28.5.2013 - 14:16 - 
quote:

hlavne aby verejnosť vedela koľko gólov dal Ronaldo a koľko zaplatila za kabelku hocaká celebrita,,, lebo to je to podstatné v živote a to ľudstvo obohatí


to je suflik "zabava". Ludia sa radi zabavaju, pretoze to vyplavuje endorfiny. Preto maju chut a cas sledovat ronaldove jedenastky a cifrovej patky
Naproti tomu vzdelavanie sa, usilie pochopit veci a suvislosti, to si vyzaduje cas a namahu. Ziadne endorfiny, skor unava (ak to nie je nejaky geek ). "Normalne" nastaveny jedinec preto nema ziadny "chemicky" dovod skumat vztah medzi programom apollo a poklesom nakladov v leteckej doprave.

My kosmofandovia sme vlastne divni...
 
28.5.2013 - 14:23 - 

? nechapem teraz
ten mass effect... je tiez len zabavka... na istej urovni nic viac ako ten futbal - snad okrem toho, ze ma pekny a zaujimavy pribeh... a povedzme, ze ponuka nejake veci na zamyslenie, pripadne nejake vizie lepsej buducnosti a tak... ciastocne idealizmus... spoluprace medzi rasami a pod... ale stale je to len zabava a fikcia
startrek to iste, v podstate



Ten koment nemal patriť tomu mass efektu ani som v podstate nereagoval an teba skôr to bola reakcia na to že bežnú populáciu bavia veci pri ktorých môžu mozog vypnúť,,, asi že pri výrobnej linke ho majp silno zapnutý
 
28.5.2013 - 14:26 - 
quote:
"Normalne" nastaveny jedinec preto nema ziadny "chemicky" dovod skumat vztah medzi programom apollo a poklesom nakladov v leteckej doprave.

My kosmofandovia sme vlastne divni...




Asi áno,,, mna sa minule pýtal kamoš v posilke či neviem ako hral arsenal a ja že : To čo je?
 
28.5.2013 - 14:28 - 
quote:
My kosmofandovia sme vlastne divni...
Sme - bavia nás veci, ktoré bezprostredne nesúvisia s obstaraním žrádla a/lebo sexu alebo s dokazovaním svojho postavenia vo svorke.
 
28.5.2013 - 14:31 - 
quote:
quote:
My kosmofandovia sme vlastne divni...
Sme - bavia nás veci, ktoré bezprostredne nesúvisia s obstaraním žrádla a/lebo sexu alebo s dokazovaním svojho postavenia vo svorke.


Psycholog by v tom viděl nevyzrálost, infantilitu. Bez urážky, jen věcně. Mimochodem to, že zájem o kosmonautiku (nebo lépe obecněji "být geekem") nesouvisí se sexem, není pravda a každý skutečný a k sobě upřímný geek to ví :-) [Upraveno 28.5.2013 Vilík] [Upraveno 28.5.2013 Vilík]
 
28.5.2013 - 14:36 - 
quote:
quote:
quote:
My kosmofandovia sme vlastne divni...
Sme - bavia nás veci, ktoré bezprostredne nesúvisia s obstaraním žrádla a/lebo sexu alebo s dokazovaním svojho postavenia vo svorke.


Psycholog by v tom viděl nevyzrálost, infantilitu. Bez urážky, jen věcně. Mimochodem to, že zájem o kosmonautiku (nebo lépe obecněji "být geekem") nesouvisí se sexem, není pravda a každý skutečný a k sobě upřímný geek to ví :-)


Myslite tim neco takoveho, jako (jak mi kdysi pravila jedna feministka) vztycovani falickych symbolu na rampach a jejich prorazeni oblaky? Docela mne bavilo ji provokovat ;o)

Myslim, ze je to trochu jinak. Technokrat se diva na zajisteni preziti I z hlediska optimalizace a spolehlivosti, nikoliv jen aby to nejak bylo. Fanda kosmonautiky si uvedomuje vyhody a mozna rizika, vcetne dopadu nejakeho sutru a bere tak Zemi jako povestny kosik s vajicky ... byt by do nej obcas rad hazel kaminky.
 
28.5.2013 - 14:37 - 
quote:

Psycholog by v tom viděl nevyzrálost, infantilitu. Bez urážky, jen věcně.


Bolo to sice napisane trochu moc priamociaro, ale Alchymista ma v podstate pravdu. Podla psychologov ludia nie su az tak racionalni ako si myslia a vacsinu rozhodnuti robia z emocionalnych alebo instinktivnych pricin. To vedome rozhodovanie je len taka slupka navrchu.

quote:

Mimochodem to, že zájem o kosmonautiku (nebo lépe obecněji "být geekem") nesouvisí se sexem, není pravda a každý skutečný a k sobě upřímný geek to ví :-)


asi zavisi ci ste teoretik, alebo praktik Astronauti programu apollo by vedeli rozpravat...
Ale to asi skor suvisi s imageom hrdinu nez s kosmonautikou
 
28.5.2013 - 14:40 - 
Pokusím se vysvětlit jinak, co jsem měl na mysli.

V době začátků a rychlého rozvoje letectví existovala spousta šíleně nadšených leteckých fandů. A kde dnes jsou? Nikdo o nich už neví, i když pár zůstalo. Letectví je průmysl jako každý jiný, příliš vzrušení už nevzbuzuje. Astronomie, astrofyzika? Totéž. Nikdo dnes neskáče nadšením nad počítačem, mobilem. Auta jsou jen věci, a přece vzbuzovala dříve tolik vášně.

To samé se děje s kosmonautikou. Lidi budoucnosti - a asi i dneška - v ní neuvidí nic než dopravu. Jako nevnímáme metro, nebudou vnímat ani lety do vesmíru. Prostě normálka. Stejně jako nekopeme tunely metra každým směrem, jakým je to technicky možné, nebude se létat do vesmíru jen proto, že je to (ach!) tak krásné.

Tuctová, obyčejná, šedivá věc je posuzována je racionálně, pragmaticky, svým užitkem. Budoucnost kosmonautiky je tedy určena výhradně racionálním užitkem, až do doby dalšího průlomu, kdy vznikne dočasná vlna nadšení. [Upraveno 28.5.2013 Vilík] [Upraveno 28.5.2013 Vilík]
 
28.5.2013 - 14:44 - 
quote:
Myslite tim neco takoveho, jako (jak mi kdysi pravila jedna feministka) vztycovani falickych symbolu na rampach a jejich prorazeni oblaky? Docela mne bavilo ji provokovat ;o)


Ne, absolutně ne. Měl jsem na mysli kompenzaci, náhradní činnost za sex. Typický geek není tvor sexem zrovna přesycený. Bylo by to na delší debatu. Určitě by se mělo zmínit, že geek je osobnost s potlačeným id... No, to by bylo hodně dlouhé.

 
28.5.2013 - 14:49 - 
suhlasim nastastie vesmir je dost velky, aby poskytoval priestor pre nadsenie este hodne dlhu dobu. Teraz snivame o marse a inych planetach, deti martanskych kolonistov budu snivat o warpe a alfe centauri. Navyse vesmir nezovsednie tak lahko ako letecka doprava. Lieta sa stale po tej istej Zemi, vesmir ponuka nekonecne mnozstvo novych svetov. 
28.5.2013 - 14:52 - 
quote:
suhlasim nastastie vesmir je dost velky, aby poskytoval priestor pre nadsenie este hodne dlhu dobu. Teraz snivame o marse a inych planetach, deti martanskych kolonistov budu snivat o warpe a alfe centauri. Navyse vesmir nezovsednie tak lahko ako letecka doprava. Lieta sa stale po tej istej Zemi, vesmir ponuka nekonecne mnozstvo novych svetov.


Obávám se, že právě tohle není pravda. Stejně jako vás brzy přejde touha po cestování do kdejakých tramtárií, protože nakonec stejně zjistíte, že všude je to dohromady totéž, stejně tak se brzy omrzí vesmír. Nemyslím tím ten fantazijní vesmír ze Star Treku, kde v každém díle přichází nová úžasná příhoda. Mám na mysli skutečný vesmír, v němž v dosahu vlastně nic než pár kamenných koulí, nanejvýš snad s pár bakteriemi (koho zajímají?) není.

A jsme u toho - bude vesmír zábavný? Dá nám NĚCO? Když ano, pak se bude létat. Když ne... A na tom záleží v dlouhodobém horizontu ze všeho nejvíc.
 
28.5.2013 - 14:54 - 
Lety do vesmíru " zevšedněly" pro většinu populace v okamžiku, kdy se staly rutinou a nic převratného nenabízely. Tím myslím obdobu prvních ruských kosmonautů a poté programu Apollo, případně prvních spojových družic umožňujících vidět " LIVE" OH na druhém konci světa. Zejména kosmonautice ublížil krok zpět, zvaný ISS a obludné náklady s tím spojené. Kdyby se nyní chystal let na Mars, tak by to byla světová událost č.1 , ale zákonitě po dosažení cíle by se o další průběh zajímali jen nadšenci.  
28.5.2013 - 15:06 - 
quote:

Obávám se, že právě tohle není pravda. Stejně jako vás brzy přejde touha po cestování do kdejakých tramtárií, protože nakonec stejně zjistíte, že všude je to dohromady totéž, stejně tak se brzy omrzí vesmír.


no, ked si porovnam plaz v chorvatsku a plaz v thajsku, tak su sice trochu ine, ale celkovo je to fakt podobne.

Vyhlad na Mesiaci a vyhlad na Encelade je naproti tomu diametralne odlisny

A k tomu tu mame este ten aspekt "uteku pred starym svetom", co bol hlavny motor osidlovania kolonii v minulosti, teda z pohladu bezneho pristahovalca, nie z pohladu kralovskej koruny Emigranti rozhodne neprudili do ameriky z dovodu turistiky alebo nadsenia pre studium domorodych kmenov
 
28.5.2013 - 15:32 - 
Přidám taky svoje nepříliš vážně míněné (technokratické) představy (které mne napadly zrovna dnes, zítra už mohu mít jiné).

Optimistická varianta (vyžaduje řadu technologických průlomů a žádné problémy při jejich uplatňování)

+ 10 let (2023):
- nosné téma je zábava a extrémy
- suborbitální "vyhlídkové lety" absolvovalo už více než 1000 platících zákazníků
- byly prozkoumány vzorky z Marsu dopravené k Zemi nepilotovanou MSR sondou
- Mars One úspěšně dostal na Mars první lidi ("jednosměrné osadníky")
- stanice ISS je stále v provozu
- NASA letí s lidmi k asteroidu
- řada nových (státních) sond zkoumá celou Sluneční soustavu
- malé (soukromé) družice a sondy jsou na vzestupu (došlo ke zlevnění všech potřebných technologií)

+ 20 let (2033):
- nosné téma je aktivita a komerce
- kosmoplán Skylon snížil cenu za dopravu ma LEO pod 1000 USD/kg (a přebírá většinu trhu dopravy do kosmu)
- na vzestupu je orbitální turistika (orbitální hotely)
- základna Mars One se na Marsu rozrůstá a počet osadníků přesáhl 50
- nepilotované (státní) sondy detailně zkoumají vybraná místa Sluneční soustavy

+ 30 let (2043):
- nosné téma je prosperita (rozvoj)
- další obydlené základny na Marsu, příprava terraformace Marsu
- těžba a zpracování surovin v kosmu
- kosmonautika zhruba odpovídá vizi typu Vesmírná odysea 2001

+ 40 let (2053):
- nosné téma je genetika a umělá inteligence
- nezávislá a životaschopná lidská kolonie na Marsu
- miniaturní robotické sondy s umělou inteligencí mapují a analyzují každý detail na řadě těles ve Sluneční soustavě
- komerčně se staví "kosmická města" http://en.wikipedia.org/wiki/O'Neill_cylinder

+ 50 let (2063):
- nosné téma je expanze
- sítě kosmických teleskopů mapují planety u hvězd v naší Galaxii
- vypuštěny robotické mezihvězdné sondy s dobou mezihvězdného přeletu pod 50 let
- geneticky a roboticky upravení lidé už mohou žít na nechráněném povrchu Marsu bez skafandrů
- probíhají přípravy na možnou kolonizaci první extraterestrické planety

Pesimistická varianta (počítá jen s tím nejhorším)

+ 10 let (2023):
- nosné téma je únava a lenost (lidé dělají jen to snadné a ověřené)
- státní kosmické programy se utlumují (stanice ISS byla opuštěna, pilotované lety byly ukončeny)
- komerční aktivity v kosmu se nevyplácejí (SpaceX krachuje, Mars One rozkraden)
- stále ale létají komerční družice a také pár státních sond do Sluneční soustavy

+ 20 let (2033):
- nosné téma je pohodlnost (lidé dělají jen to co musí)
- pokusy o komerční orbitální turistiku byly neúspěšné (zkrachovaly a byly ukončeny)
- robotika a umělá inteligence drží při životě státní nepilotované průzkumné sondy

+ 30 let (2043):
- nosné téma je rezignace (lidé pokud možno už nedělají nic)
- kosmické aktivity omezeny na minimum (jen telekomunikace a dálkový průzkum)

+ 40 let (2053):
- nosné téma je dekadence (úpadek)
- celosvětová ekonomická krize zastavuje kosmonautiku úplně (nejsou na ni peníze)

+ 50 let (2063):
- nosné téma je boj o přežití (níž už nelze jít)
- globální apokalypsa? (snad ne, udělejme vše pro to, aby nenastala)
- technologická Singularita? (lidský úděl převezmou roboti a umělá inteligence?) (vlastně proč ne, tak bude cesta do kosmu mnohem snazší)
 
28.5.2013 - 15:56 - 
quote:
A k tomu tu mame este ten aspekt "uteku pred starym svetom", co bol hlavny motor osidlovania kolonii v minulosti, teda z pohladu bezneho pristahovalca, nie z pohladu kralovskej koruny Emigranti rozhodne neprudili do ameriky z dovodu turistiky alebo nadsenia pre studium domorodych kmenov
Presne tak - útek pred korunou, teda útek pred stále obmedzujúcejšou štátnou mocou, a pred "politickou korektnosťou" (čož je moderná náhrada náboženskej inkvizície). A samozrejme pred biedou života v nezmyselnými a nespravodlivými zákonmi zošnurovanej spoločnosti.
Utečencov/emigrantov nečakal žiadny príjemný život, naopak, len tvrdá práca, často i hlad a smrtiace riziká. Ale oni videli predovšetkým slobodu - slobodu postarať sa o seba a svoju rodinu sám, vlastnými silami. A zodpovedať sa tiež len sám sebe.

Aleš - pesimistická varianta sa zastaví najneskôr v bode +40 rokov, jednoducho preto, že ak "dôjdu peniaze", prestáva fungovať mocenská kontrola populácie a dochádza k revolúcii - nie pre nejaké ideály či ideológiu, ale jednoducho z nutnosti preorganizovať štruktúru spoločnosti do nejakej inej, ale hlavne funkčnej podoby. Taký otras samozrejme nie je nič príjemné, ale je to jediné riešenie - druhým výsledkom je totiž len osud Mayov, alebo obyvateľov veľkonočného ostrova. [Upraveno 28.5.2013 Alchymista]
 
28.5.2013 - 15:58 - 
chýba mi medzi tými víziami, taká "pirátska" varianta
keď sa banda nadšencov, vykýcha na všetko čo robí a plánuje štát, založia nadáciu pre lety do hlbokého vesmíru, a rozhodnú sa za vlastné peniaze, vyžmýkať s techniky ktorá je práve po ruke, toľko koľko len bude možné..

niektorí by pri tom možno aj umreli.. [Upraveno 28.5.2013 alamo]
 
28.5.2013 - 16:06 - 
alamo, spominal sa tu aj Mars One aj sukromnicky oblet marsu. Co je to ineho nez piratska kozmonautika? 
28.5.2013 - 16:21 - 
ja by som radšej najprv začal s niečím menším.. realizovateľnejším..
mám pochybnosť o tom, či keď si hneď na začiatku, zvolí cieľ, ktorí jednoducho nie je v jeho silách dosiahnuť, či vlastne niečo vôbec chce dosiahnuť
 
28.5.2013 - 16:27 - 
jednoducho.. tie plány s marsom, mi pripadajú ako blúznenie niekoho, kto chce vyjsť na everest, ale nie je schopný ani ochotný, ani sa len vyšplhať na druhé poschodie v baráku po schodoch 
28.5.2013 - 22:15 - 
quote:
Hošek:
S ohledem na to, že si neumím směšný Orion představit jako základ Marsovské lodě (to by s velkými obtížemi mohl být tak TKS-VA), tak se s tímto názorem neztotožňuji.
Díky za reakci na můj včerejší příspěvek. Dovedete si představit Orion jako součást marsovské lodě? "Součást" a "základ" může být rozdíl.
quote:
Navíc mise BEO a dlouhodobější mise na na orbitě Měsíce mají v podstatě stejné informační výstupy.
Mise na orbitě Měsíce je taky BEO mise, viz
http://www.nasaspaceflight.com/2012/10/em-2-orion-crew-spend-four-days-lunar-orbit/
quote:
Plus fakt, že vícenásobně použitelný lander na Měsíc je vcelku dobrý základ landeru na Marsu (zhruba stejné celkové delta-v).
Vícenásobně použitelný lander na Měsíc je dobrý kvůli Měsíci, ale misi k Marsu by oddálil minimálně o deset let.
quote:
Boldenova vize mise na MARS kolabuje na faktu, že je to "jen" šéf NASA. Jak posledních třicet let ukázalo, dokonce ani vize US prezidenta není zárukou, že dojde naplnění, maximálně osmileté funkční období je tak omezující.
O tom si nedělám iluze. Jde o to - co můžeme pro případnou misi k Marsu udělat teď?
 
28.5.2013 - 22:48 - 
Hošek:

Já si neumím představit Orion ani jako součást Marsovského planetoletu. Pokud to nemá být dobytí Marsu maškaráda alá Apollo, tak si neumím představit, že se po cestě bude planetolet rozpadat a na LEO se z něj vrátí jen kabina Orionu.
A pokud bude planetolet znovupoužitelný, tak tam Orion bude jen těžký přívažek. Lander na bázi Orionu postavit nepůjde.

quote:
Vícenásobně použitelný lander na Měsíc je dobrý kvůli Měsíci, ale misi k Marsu by oddálil minimálně o deset let.


Máte pro to nějaký relevantní argument? Doba se posunula, dnešní materiály umožňují SSTO z těles jako je Mars nebo Měsíc. Dokonce je to i žádoucí pro vyšší robustnost. Měsíční a Marsovská lander se bude v podstatě lišit zejména přítomností tepelného štítu a padáku. Takže pro přistání na Marsu je třeba lander postavit tak jako tak.

quote:
O tom si nedělám iluze. Jde o to - co můžeme pro případnou misi k Marsu udělat teď?


Nemůžeme udělat nic. Američani by mohli vytvořit fond, ze kterého by mohla NASA na tu misi čerpat a nemusela by se každý rok ptát Kongresu. Ovšem s ohledem na to, jaké částky ohledně americké vize létají, tak si neumím představit, že by takový fond mohl vůbec projít.

Mimochodem, ještě něco proto mohou Američané udělat. Skončit tu studenou válku, kterou vedou s kdekým, zejména Rusy a Číňany. Možná by pak tyto dva státy mohly část peněz, které musí investovat do ochrany před USA investovat do rozvoje svých kosmických programů. Plus by se snáze nacházela mezistátní shoda pro společný projekt.
 
28.5.2013 - 23:29 - 
1. Já si umím představit Orion jako součást meziplanetární lodi.

2. Relevantní argument nemám, pouze zkušenosti z historie kosmonautiky. Když bude vícenásobně použitelný měsíční lander, tak se bude létat na Měsíc a nikam jinam.

3. O financích pro NASA rozhoduje Kongres. Kongres schválil autorizační zákon, kterým přikázal NASA realizovat Orion a SLS, a současně na ně vyčlenil finanční prostředky. NASA se tedy neptá Kongresu každý rok, co má dělat.
Nechť po EM-1 (nebo dřív, to je jedno) Kongres rozhodne, co dál.
 
29.5.2013 - 00:07 - 
1) To v podstatě ale implikuje jednorázový výlet. Abych řekl pravdu, než takový výlet za miliardy a pak nic, raději vůbec nic.
2) To je relevantní argument. To mně nenapadlo, ale teď si myslím, že by tomu tak opravdu mohlo být.
3) Pokud vím, tak rozpočet NASA je schvalován každý rok. Tedy každý rok se NASA kongresu ptá, nikoliv co má dělat, ale na co jí dá peníze. Bez peněz bude i zákon k ničemu. Nejen ve státní správě platí pravidlo, že snáze se peníze uhájí, než získávají.
 
29.5.2013 - 07:24 - 
Psycholog by v tom viděl nevyzrálost, infantilitu. Bez urážky, jen věcně. Mimochodem to, že zájem o kosmonautiku (nebo lépe obecněji "být geekem") nesouvisí se sexem, není pravda a každý skutečný a k sobě upřímný geek to ví [Upraveno 28.5.2013 Vilík]


Jojo, přesně tak. Co asi tak může symbolizovat stojící raketa? Zvlášť tak veliká jako Saturn 5?
 
29.5.2013 - 09:45 - 
quote:

Jojo, přesně tak. Co asi tak může symbolizovat stojící raketa? Zvlášť tak veliká jako Saturn 5?


no, pre mna symbolizuje dostatocne dV pre vynesenie 100t na orbit. Nic viac Co v tom vidia nase nezne polovicky, to sa radsej nepokusam zistovat

quote:

O tom si nedělám iluze. Jde o to - co můžeme pro případnou misi k Marsu udělat teď?


vybudovat pre nu zaklady. Podporit vyvoj cohokolvek, co na takej misii bude potrebne (ISRU, 3D tlac, nafukovacie moduly, lacna doprava na LEO). Paralelne moze byt podporovany vyvoj jadrovych zdrojov a vysokoucinnych solarnych panelov, najvhodnejsie riesenie sa vyberie potom a hodi sa to tak ci tak.
Sucasne moze byt navrhnuty model komercnej podpory takej misie. Urcite by bolo zaujimave mat svoje logo na prvej pilotovanej medziplanetarnej lodi. Technologicke firmy by sa za tym mohli potrhat. Reklamne vstupy v live prenosoch atd...
Spomenme si na "trapny" zoskok Felixa Baumgartnera a reklamny efekt, ktory z toho RedBull vytazil.

 
29.5.2013 - 14:35 - 
Ako som tak čítal pesimistickú variantu Aleša Holuba, napadla mi ešte jedna, pesimistickejšia. Čisto teoreticky totiž môže dôjsť jedného nešťastného dňa k prepuknutiu Kesslerovho syndrómu, no a potom sa môže stať, že na dlhú dobu ostaneme prikovaný k povrchu zemskému, bez ohľadu na rakety a techniku, čo budeme mať k dispozícii. Orbita bude kvôli množstvu kozmického odpadu proste nedostupná. 
29.5.2013 - 15:13 - 
Erakis:

Ani bych neřekl, Kesslerův syndrom totiž zcela automaticky zmenší tělesa na mikročástice. Ty jsou sice nebezpečně pro současné instalace, ale už lehký pancíř si s nimi poradí, takže spíše než přikovat, tak nám to zkomplikuje vesmírný program. Navíc, alespoň by se začalo něco s tím bordelem dělat.
 
29.5.2013 - 15:15 - 
V mnoha příspěvcích na tomto diskusním fóru se objevuje téma zevšednění. Zevšednění kosmonautiky je posuzováno na příkladech zevšednění v jiných oblastech života: automobilismus, letectví, počítače, cestovatelství. Nám, přispivatelům na tento web kosmonautika nezevšedněla, vždyť jinak bychom sem nepsali. Rád bych se nad tématem zevšednění čehokoli zamyslel a nad zevšedněním kosmonautiky zvlášť.

Co je důvodem zevšednění čehokoli? Vidím dva hlavní důvody.

Za prvé: Stane se to tak běžnou součástí života (ať vlastního, nebo zprostředkovaného medii), že už žádná zpráva z tohoto oboru nepřekvapí.

Za druhé: Může si to dopřát většina lidí – hlavně cenově. (Je ale velikým paradoxem, že právě z toho důvodu leccos nezevšední).

Automobilismus: Když před 110 - 115 léty občas projelo velkým městem auto, byla to senzace. Na vsi se o tom lidé dozvídali od krajánků nebo z novin. Dnes je problém se autu vyhnout. Dříve vlastnili automobil boháči nebo techničtí fandové, dnes skoro každý. Ale pozor! Zevšedněl? Vždyť v hospodách jsou auta tématem hned po fotbalu, hokeji a sexu! To je ten zmiňovaný paradox.
Co nastartuje znovu fanatický zájem o auta? Asi nic. I elektromobil, který ujede 1000 km na baterii těžkou 10 kg, která se nabije během pěti minut, po jeho rychlém rozšíření zevšední. Zevšední i auto, kde zmáčknete čudlík a ono vás automaticky doveze do cíle, zatímco vy si dáte šlofíka.

Letectví: Na Blériota v jeho aeroplánu z latí a plátna se chodily dívat davy jako do cirkusu. Dnes létá letadlem kdekdo (sám jsem několikrát letěl ve staré vrtulové Il 14 na trase Praha – Brno už v roce 1964 několikrát a bylo to jako jízda autobusem).
Také odvážní muži na létajících strojích se už nevrátí. Vždyť každý z nás může být za pár hodin v druhém konci světa.

Počítače. První počítače s DOSem 3.3 byla senzace. Dnes je počítač všední věc, mnohý má počítač v chytrém telefonu, mnohokrát výkonnější než ten dosovský. Počítač nezevšedněl jen úzké skupině fandů, kteří jsou schopni spát celou noc před prodejnou Applu, aby získali mírně vylepšený typ nějakého udělátka mezi prvními.
Co může nastartovat znovuzájem o počítače? Snad jen to, až počítače ke své fenomenální paměti a výpočetnímu výkonu získají lidskou inteligenci. Ale to bude konec lidstva, neb počítače ho hladce převálcují.

Cestovatelství: Nadšení, provázející cesty Hillayho na Everest, Amundsena a Scotta na jižní pól, případně cesty Havelky a Zikmunda je také neopakovatelné v době, kdy na Everest vystupují tisícihlavé zástupy, na jižním pólu je slušně vybavená trvalá základna (a brzy bude i jistě i hotel) a do Afriky či kamkoli jinam se dostane každý s cestovní kanceláří all inklusive.

A konečně se dostávám ke kosmonautice. Jsem už starý dědem Pamatuji nadšení z prvního Sputniku, vítal jsem jako patnáctletý Gagarina v Praze a za pár let nato se po shlédnutí „malého kroku pro člověka ale velkého skoku pro lidstvo“ ve staré černobílé televizi mačkal v průchodu amerického velvyslanectví, abych spolu s tisíci dalších zájemců ukořistil barevné sešity s kosmonautickou tématikou, které se tam rozdávali (ještě je mám schované). Ale už Apollo 14, 15, 16 a 17 mě splývají, vždyť to bylo na jedno kopyto.

Ani lety mnoha desítek raketoplánů už většinu lidstva nezajímaly (leda jejich tragické havárie). A třířádková zpráva v Rudém Právu, že SSSR vypustil družici KOSMOS 2598 už vůbec ne. I fotky z Hubbleova teleskopu a lety automatických sond po Sluneční soustavě jsou jen pro kosmonautické a astronomické fandy. Kosmonautika, tak je provozována dnes, zkrátka zevšedněla a obyčejného občana prakticky nezajímá.

Oproti jiným sférám života má ale kosmonautika nezpochybnitelnou výhodu – nezná hranice a vždy může existovat situace, která znovu zelektrizuje celé lidstvo. Myslím, že nadšení z objevitelských cest a překonávání hranic možného je v lidské povaze zakódováno (neargumentujte dnešním pachtěním za majetkem, za tím se jistě pachtili i ti, co se chodili koukat na Blériota). Proto jsem přesvědčen, že první trvalá základna na Měsíci, první lidé na Marsu a první cesty k exoplanetám přinesou stejné přívaly nadšení jako Blériot, Gagarin, Armstrong, Hillary nebo Amundsen.

Budou na to ale peníze? Toť kardinální otázka. A teď mi dovolte trochu fantazírování. Největší „nakopnutí“ zájmu o kosmonautiku by znamenalo přistání přátelských mimozemšťanů na v tu dobu již sjednocené (válkami nezmítané) Zemi. Předání jejich vědomostí, týkajících se vesmírného cestování by vzkřísilo zájem o kosmonautiku na nebývalé úrovni.

Bohužel je to ale jen krásná vize, skoro bych řekl pohádka. Nikoli přílet mimozemšťanů, ten je docela představitelný, ale to sjednocené, mírumilovné lidstvo. Omlouvám se za neradostné vyznění příspěvku.
 
<<  1    2    3    4    5    6  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.227989 vteřiny.