Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  111    112    113    114    115    116    117  >>
Téma: SpaceX Starship / BFR / BFS / MCT / ITS - Interplanetary Transport System
29.9.2019 - 17:49 - 
quote:
Mám trochu obavu o hmotnosť Starshipu. Ak má Mk1 hmotnosť 200 ton bez tepelného štítu a treba ísť dolu aspoň na 120 ton, je to fakt dosť. Kde by sa dalo ušetriť 80+ ton? Orbiter Space Shuttle mal 78 ton a s nádržou ET to bolo len 105 ton.


Mk1 ma vraj hrubku steny 3-4mm. Chcu sa dostat na 1-2mm, alebo tak nejako.

Prve prototypy byvaju vzdy trochu predimenzovane. Akonahle budu poznat konkretne namahania draku, mozu zacat uberat.
 
29.9.2019 - 18:52 - 
quote:
quote:

Brindestine by mal Muskovi zadnicu bozkavat za CrewDragon a jeho sucasny stav pripravenosti.


Nevím proč jako platící zákazník bych tohle měl dělat dodavateli, který je ve skluzu a tím neplní podmínky smlouvy


Co kdybyste si laskavě zjistil důvody toho skluzu, velká část ho jde za NASA, jak dlouho SX stalo kvůli odstavce, jak dlouho kvůli papírování ...

To co hlavně bije do očí je kontext, z tria Orion, SLS, Starliner, Dragon je skluz SpaceX nejmenší a za nejmíň peněz, ale kopneme rádi, že?
 
29.9.2019 - 19:55 - 
quote:

To co hlavně bije do očí je kontext, z tria Orion, SLS, Starliner, Dragon je skluz SpaceX nejmenší a za nejmíň peněz, ale kopneme rádi, že?


v rozhovore pre CNN to Musk zahral bravurne. Na otazku, co hovori na Brindestinove poznamky o meskani, sa so smiechom spytal ci hovoril o ccrew alebo SLS
 
30.9.2019 - 00:26 - 
Páč jsem nikde nenašel video celého 50 sekundového zážehu Raptora ze včerejší prezentace, tak jsem ho spáchal i s desetinásobným "slowmo".
 
30.9.2019 - 00:58 - 
Mě by spíš zajímalo,, jak opravdu dlouhý test s Raptorem už provedli v SpX. Protože v reálu bude muset fungovat výrazně déle.  
30.9.2019 - 00:59 - 
...tak to by asi zajímalo všechny a je to věc na kterou bych se já osobně včera zeptal. 
30.9.2019 - 09:51 - 
quote:
...tak to by asi zajímalo všechny a je to věc na kterou bych se já osobně včera zeptal.

A taky, kolik těch testů provedli a jestli s každým motorem.
 
30.9.2019 - 10:47 - 
quote:
quote:
Mám trochu obavu o hmotnosť Starshipu. Ak má Mk1 hmotnosť 200 ton bez tepelného štítu a treba ísť dolu aspoň na 120 ton, je to fakt dosť. Kde by sa dalo ušetriť 80+ ton? Orbiter Space Shuttle mal 78 ton a s nádržou ET to bolo len 105 ton.


Mk1 ma vraj hrubku steny 3-4mm. Chcu sa dostat na 1-2mm, alebo tak nejako.

Prve prototypy byvaju vzdy trochu predimenzovane. Akonahle budu poznat konkretne namahania draku, mozu zacat uberat.


To, že Starship skrátili o 5 metrov a Heavy predĺžili o 5 metrov, je podĺa mňa prejavom toho, že s tou hmotnosťou sú dosť problémy.
 
30.9.2019 - 10:50 - 
quote:


To, že Starship skrátili o 5 metrov a Heavy predĺžili o 5 metrov, je podĺa mňa prejavom toho, že s tou hmotnosťou sú dosť problémy.


s hmotnostou su problemy vzdy
 
30.9.2019 - 11:14 - 
Vstup do atmosféry z LEO bude asi pro SS podobný jako pro Shuttle – vysoký úhel náběhu.
Hmota SS bude cca 120 tun + řekněme 50 tun (návrat z Marsu) + 30 tun paliva na přistání = cca 200 tun. Jeho podélný průřez cca 9x 45 m = 405 m2 + křídla cca 100 m2, cekem 500 m2

Shuttle při návratu s nákladem měl hmotu cca 100 tun, náběžná plocha počítáno jako trojúhelník cca 390 m2, odečtu 90 m2 na oba výřezy z trojúhelníka, náběžná plocha cca je cca 300 m2

Dá se říci, že poměr hmoty k brzdné ploše je mírně lepší u Shuttle, ale to je jen hrubý odhad. Shuttle po hlavním zbrzdění přešel na nízký úhel náběhu, aby jako kluzák využil vztlaku k manévrování na dráhu.
SS se nemusí bát, že dojde k jeho přetažení a přejde do balistického volného pádu, naopak bude to způsob jeho přistání. Myslím, že bude obtížnější než u Shuttle trefit přesně přistávací plošinu.

Myslím, že SpX může začít lety po balistické dráze z Boca Chica na Floridu
[upraveno 30.9.2019 11:31]
 
30.9.2019 - 11:17 - 
quote:
s hmotnostou su problemy vzdy
jj
si ľahký - nedoletíš, si ťažký - nepoletíš

U starshipu je to ešte vylepšené o polohu ťažiska a pozíciu pôsobiska vztlaku
 
30.9.2019 - 18:54 - 
Předpokládám, že těžiště u každé verze SS bude laděno. U Mk1 dali nádrže pro dobrzdění při návratu do horní části, což nebude standart.Co se týče nákladní verze, je možné, že by se celá špička vyklápěla oproti nádržím? 
30.9.2019 - 20:43 - 
Chovanie ťažiska v stave "neprázdnych nádrží" pri premenlivých zrýchleniach bude iste "VEĽMI zaujímavé" a s ohľadom na prezentovaný spôsob návratu aj veľmi komplikované - a kritické z hľadiska ovládateľnosti a teda bezpečnosti.
Už len toto, samo o sebe, by stačilo ako dôvod na stavbu lietajúcej makety budúcej lode.
Preto stále tvrdím - stavajú to predovšetkým na to, aby na makete naučili autopilota s takýmto objektom lietať. Aerodynamika, konštrukčné riešenia, materiály - to sú v porovnaní s týmto len vedľajšie kšefty...

[upraveno 30.9.2019 20:46]
 
30.9.2019 - 21:57 - 
Na SFN někdo (už včera) udělal stručný přehled informací z prezentace 28.9.2019.
Níže je můj ještě stručnější hrubý překlad a nakonec i pár mých poznámek:
- prezentace proběhla u příležitosti 11 výročí prvního dosažení oběžné dráhy raketou SpaceX (Falcon 1 flight 4)
- Starship (SS / loď / druhý stupeň): délka 50 m, průměr 9 m, suchá hmotnost 120 tun, palivo 1200 tun, LEO nosnost až 150 tun, přistávací nosnost až 50 tun
-- obsahuje 3 motory Raptor SL (tah 200 tun, Isp 330 s, vychylování až o 15°) a 3 pevné motory Raptor VAC (tah 220 tun, Isp 355 s)
--- výhledovým cílem je dosáhnout Isp přes 350 s u Raptoru SL a kolem 380 s u Raptoru VAC
-- tepelná ochrana pro návrat z kosmu má být z lehkých šestiúhelníkových keramických dlaždic na břišní straně Starshipu
--- dlaždice mají být rychle vyrobitelné i instalovatelné, a mají být téměř bezúdržbové (hodně odolné)
-- prototyp Mk1 má zřejmě hmotnost cca 200 tun, cílem pro další prototypy je 120 tun, výhledově snad i pod 100 tun
- Super Heavy (SH / booster / první stupeň): délka 68 m, palivo 3300 tun, průměr 9 m, 4 roštová kormidla, 6 zadních stabilizátorů obsahujících přistávací nohy
-- obsahuje až 37 motorů Raptor SL (celkový tah přes 7000 tun), zpočátku spíš 31 motorů, výkyvných je jen prostředních 7 motorů
-- podle videa má SH přistávat na plošině těsně vedle startovací rampy
-- SH by měl motoricky provádět jen "boostback" a přistání, "entry burn" chtějí pokud možno vynechat
- startovací hmotnost celé sestavy SHS až kolem 5000 tun (včetně nákladu)
- podle animace přistání má mít volně "padající" Starship rychlost pod 70 m/s už ve výši přes 3500 m
-- překlopení do svislého motorického přistání má proběhnout ve výšce pod 500 m a rychlost klesání přitom vzroste na max. 80 m/s (následuje motorické dobrzdění na nulu při dosednutí)
- ve SpaceX se koncentrují na rychlý postup vývoje (krátké vývojové cykly)
-- SS Mk1 (v Boca Chica) má skočit do 20 km do listopadu 2019
-- SS Mk2 (na Floridě) má být hotov "za pár měsíců"
-- SS Mk3 se má začít stavět už v říjnu 2019 (v Boca Chica?) a má být hotov do začátku roku 2020
-- SS Mk4 (na Floridě?) má být hotov do konce února 2020
-- boostery SH se budou stavět počátkem roku 2020 (kvůli potřebě dodávky cca 100 motorů Raptor)
--- zatím vyrábějí 1 Raptor za 10 dní, do konce roku to má být 1 Raptor za 2 dny a na jaře 2020 cca 1 Raptor denně
-- oběžná dráha má být dosažena na jaře 2020 (kombinací SH/SS)
-- Musk dokonce zmínil, že by Starship s lidmi mohl letět už v roce 2020
- teoreticky by prý mohl Starship letět až 4x za den a Super Heavy až 20x za den

Moje poznámky:
- přepočítal jsem si, že i při suché hmotnosti Starshipu 120 tun může mít SHS nosnost na LEO pořád až 150 tun
- ovšem bez dotankování by takový Starship nemohl přímo odletět k obletu Měsíce
- vývojové termíny jsou pořád velmi "agresivní", což se mi líbí
- zatím nevidím žádnou zásadní překážku, která by bránila postavení a provozování systému SHS
- fascinuje mne, že SHS v sobě spojuje jak nejnadějnější systém na zpřístupnění kosmu, tak i nejšílenější design a způsob jeho realizace

Shrnuto:
- věřím, že v souvislosti se SHS budu mít v příštích měsících co sledovat a na co se těšit

P.S.: Na webu SpaceX mají novou sekci věnovanou SHS - https://www.spacex.com/starship (a je tam v části "Satellites" naznačena i verze Starshipu s odklápěcí špičkou)

 
01.10.2019 - 09:41 - 
Z projevu Muska mně zaujala jeho slova, že pro let k Marsu z LEO je nutno natankovat na LEO do SS 1200 tun paliva. To by ale při nosnosti tankovacího SS 150 tun znamenalo 8 tankování a to nepočítám, že tankeru musí zbýt nějaké palivo pro přistání.

Pro údaje od Muska: Suchý hmota 120 tun, náklad 150 tun , palivo 1200 tun ( v tom odhaduji 50 tun na přistání na Marsu), Isp střední 3360 Ns/ kg vychází odletová rychlost 5120 m / s, což je víc, než je minimální potřebná (cca 4000 m/s), let by byl rychlejší.
 
01.10.2019 - 09:50 - 
quote:
To by ale při nosnosti tankovacího SS 150 tun znamenalo 8 tankování a to nepočítám, že tankeru musí zbýt nějaké palivo pro přistání.



8 tankovaní mi príde absolútne v pohode, pokiaľ sa použije scenár kde prvý SS poslúži ako nádrž paliva na LEO. Ďalších 7 SS postupne doplní palivo do tohto prvého SS.

SS s posádkou štartuje až úplne posledný, pripojí sa k prvému SS, ktorý je plný po špunty, a načerpá všetko palivo naraz.

Pri tomto scenári je v zásade irelevantné, ako rýchlo dokážu tankovacie SS štartovať. Môžu lietať denne, alebo raz za mesiac...
 
01.10.2019 - 10:43 - 
myslím si, že tankovacie lode budú mať trošku inú stavbu a tým aj nosnosť, keďže veľa ťažkých súčastí bežnej starship nebudú potrebovať, ak budú slúžiť výhradne na vozenie paliva. 
01.10.2019 - 10:44 - 
https://twitter.com/i/status/1178931253229187072 
01.10.2019 - 16:03 - 
otazka je zda pak spis nemit na LEO obri precerpavaci stanici a dokovat na ni, pak by frekvence startu k ni byla dana stavem paliva a ne odlety, zvlast kdyz je potreba stihnout k Marsu startovaci okno

quote:
quote:
To by ale při nosnosti tankovacího SS 150 tun znamenalo 8 tankování a to nepočítám, že tankeru musí zbýt nějaké palivo pro přistání.



8 tankovaní mi príde absolútne v pohode, pokiaľ sa použije scenár kde prvý SS poslúži ako nádrž paliva na LEO. Ďalších 7 SS postupne doplní palivo do tohto prvého SS.

SS s posádkou štartuje až úplne posledný, pripojí sa k prvému SS, ktorý je plný po špunty, a načerpá všetko palivo naraz.

Pri tomto scenári je v zásade irelevantné, ako rýchlo dokážu tankovacie SS štartovať. Môžu lietať denne, alebo raz za mesiac...
 
01.10.2019 - 16:35 - 
quote:
Pri tomto scenári je v zásade irelevantné, ako rýchlo dokážu tankovacie SS štartovať. Môžu lietať denne, alebo raz za mesiac...

Len treba zabezpečiť, aby palivo zostalo v kryogénnom stave.
 
01.10.2019 - 20:04 - 
quote:

Len treba zabezpečiť, aby palivo zostalo v kryogénnom stave.


To je potřeba zabezpečit i během přeletu k Marsu (nebo zpět). Je ho potřeba mít zbytek k dispozici pro přistání...
 
01.10.2019 - 20:31 - 
quote:
quote:

Len treba zabezpečiť, aby palivo zostalo v kryogénnom stave.


To je potřeba zabezpečit i během přeletu k Marsu (nebo zpět). Je ho potřeba mít zbytek k dispozici pro přistání...


no toto je trosku chytak. Pri prelete na mars bude vsetko palivo v header tanks, ktore by mali byt izolovane od okolia (hoci po poslednom rozhovore s Everyday Astronautom uz ani to nie je iste). Takze udrzanie kryogennej teploty bude relativne lahke.
Tanker naopak bude mat palivo v hlavnych nadrziach, resp. vsade kde sa da napchat Takze izolacia od okolia nebude. To moze byt problem.

Ked tak nad tym premyslam, tepelna izolacia moze byt hlavny dovod, preco urobit na LEO specializovanu cerpaciu stanicu. Normalny SS by s tymto mal problem.
 
01.10.2019 - 21:04 - 
 
01.10.2019 - 21:53 - 
vyfotili sa, zozrali chlebicky... a uz to rozoberaju  
01.10.2019 - 23:12 - 
Asi to budú prevážať v dvoch kusoch.  
02.10.2019 - 00:09 - 
Není hotovo, chybí tam ještě pár plechů na špici 
02.10.2019 - 07:18 - 
quote:
Není hotovo, chybí tam ještě pár plechů na špici


podla mna tam chyba este 90% konstrukcie (hlavne zvnutra)
 
02.10.2019 - 08:33 - 
Myslim si ze z logistickych ( startovni okno nesmi ohrozit to ze nemohl odstartovat tanker, tak bezpecnostnich (pocet dokovani) se to bude muset resit palivovou stanici.
quote:
quote:
quote:

Len treba zabezpečiť, aby palivo zostalo v kryogénnom stave.


To je potřeba zabezpečit i během přeletu k Marsu (nebo zpět). Je ho potřeba mít zbytek k dispozici pro přistání...


no toto je trosku chytak. Pri prelete na mars bude vsetko palivo v header tanks, ktore by mali byt izolovane od okolia (hoci po poslednom rozhovore s Everyday Astronautom uz ani to nie je iste). Takze udrzanie kryogennej teploty bude relativne lahke.
Tanker naopak bude mat palivo v hlavnych nadrziach, resp. vsade kde sa da napchat Takze izolacia od okolia nebude. To moze byt problem.

Ked tak nad tym premyslam, tepelna izolacia moze byt hlavny dovod, preco urobit na LEO specializovanu cerpaciu stanicu. Normalny SS by s tymto mal problem.
 
02.10.2019 - 09:52 - 
quote:
quote:
Není hotovo, chybí tam ještě pár plechů na špici


podla mna tam chyba este 90% konstrukcie (hlavne zvnutra)


To je přehnané

Chybí rozvody a část krocích plechu, patrně hydraulika a elektronika, ale nosná konstrukce je de facto hotova
 
02.10.2019 - 10:21 - 
quote:
Myslim si ze z logistickych ( startovni okno nesmi ohrozit to ze nemohl odstartovat tanker, tak bezpecnostnich (pocet dokovani) se to bude muset resit palivovou stanici.
Len treba zabezpečiť, aby palivo zostalo v kryogénnom stave.

každopádne či už sa bude čerpať so starshipu do starshipu alebo z čerpačky do starshipu, každý jeden liter paliva s abude musieť vyniesť zo studne na obežnú dráhu tak aj tak, a keďže najväčším strojom lietajúcim hore bude sám starship tak tomu počtu letov sa nevyhneme ani z čerpačkou ani bez nej.
súhlasím, že tá čerpačka by bola super. Chcelo by to však ešte nejaký upravený "čumák" starshipu, ktorý by mal čo najväčší objem a odviezol toho čo najviac hore

[upraveno 2.10.2019 10:22] [upraveno 2.10.2019 10:22]
 
<<  111    112    113    114    115    116    117  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.312951 vteřiny.