Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  197    198    199    200    201    202    203  >>
Téma: SpaceX Starship / BFR / BFS / MCT / ITS - Interplanetary Transport System
22.12.2021 - 18:39 - 
Nad motory B to vypadá drsně...
https://twitter.com/NASA_Marshall/status/1473684792973705223?t=MSrPFqdi169Qtw8fSMvGsw&s=19
 
26.12.2021 - 14:18 - 
Z článku https://www.teslarati.com/spacex-starbase-nasa-artemis-tour-2021/
Vyplývá, že nebyl dopraven na starbase žádný metan pro orbitální let.
Důležité jsou zkoušky pomocí LN a LO.
 
27.12.2021 - 23:30 - 
citace 27.12.2021 - 21:59 - NovýJiřík:
To s tou suborbitální drahou SHS už mi připadá jako vysloveně křečovitá snaha znehodnotit případný úspěšný let v porovnání s pozdějším letem SLS. Podle toho, co jsem četl, tak SHS má jít na oběžnou, nikoliv suborbitální dráhu, která se jenom záměrně zakřiví tak, aby nedošlo k dokončení celého oběhu a aby Starship dosedla na východě Tichého oceánu. Klíčová je dosažená rychlost, a ta by měla být 1. kosmická. Jestli se mýlím, rád se omluvím.

Mýlíte se. SLS s tím nemá nic společného. Porovnávám připravovaný první let SHS (B4/S20) s letem Apollo AS-202 dne 25.8.1966, které také přistálo v Tichém oceánu:
https://en.wikipedia.org/wiki/AS-202
Let Apolla byl o tři minuty delší (93 minut), apogeum bylo vyšší (1143 km) a návratová rychlost (110 % první kosmické rychlosti) byla také vyšší než u plánovaného prvního letu SHS. Přesto šlo o suborbitální let, po kterém Apollo neobdrželo mezinárodní označení COSPAR umělého kosmického tělesa. Start samozřejmě není uveden ani v přehledu úspěšných kosmických startů na kosmo.cz
 
28.12.2021 - 01:06 - 
citace 27.12.2021 - 23:30 - Jiří Hošek:
citace 27.12.2021 - 21:59 - NovýJiřík:
To s tou suborbitální drahou SHS už mi připadá jako vysloveně křečovitá snaha znehodnotit případný úspěšný let v porovnání s pozdějším letem SLS. Podle toho, co jsem četl, tak SHS má jít na oběžnou, nikoliv suborbitální dráhu, která se jenom záměrně zakřiví tak, aby nedošlo k dokončení celého oběhu a aby Starship dosedla na východě Tichého oceánu. Klíčová je dosažená rychlost, a ta by měla být 1. kosmická. Jestli se mýlím, rád se omluvím.

Mýlíte se. SLS s tím nemá nic společného. Porovnávám připravovaný první let SHS (B4/S20) s letem Apollo AS-202 dne 25.8.1966, které také přistálo v Tichém oceánu:
https://en.wikipedia.org/wiki/AS-202
Let Apolla byl o tři minuty delší (93 minut), apogeum bylo vyšší (1143 km) a návratová rychlost (110 % první kosmické rychlosti) byla také vyšší než u plánovaného prvního letu SHS. Přesto šlo o suborbitální let, po kterém Apollo neobdrželo mezinárodní označení COSPAR umělého kosmického tělesa. Start samozřejmě není uveden ani v přehledu úspěšných kosmických startů na kosmo.cz

OK, uznávám, že se jedná o terminologickou záležitost. Ale u toho Apolla asi byla dráha hodně protáhlá, taková, že perigeum leželo pod povrchem a loď tudíž oběh dokončit nemohla. Něco jako testovací let Oriona na Deltě v roce 2014. Naproti tomu SHS, a opět na rovinu říkám, že to může být jen moje mylná domněnka, má letět po dráze v zásadě kruhové a nemá celé kolo dokončit jen proto, že ještě předtím bude uskutečněná záměrná deorbitace směrem k Havaji. Nebo se snad nic takového dít nemá a Starship má kromě startu letět čistě setrvačným letem?
Předem díky za odpověď.
 
28.12.2021 - 06:12 - 
O letu S20 víme, že Starship záměrně nemá jít na stabilní oběžnou dráhu Země, ale že dráha byla zvolena tak, aby S20 dopadla u Havaje i bez deorbitace, a to v prvním perigeu. Pro takový let nemusí být perigeum pod povrchem Země. Pro nemožnost vykonat celý oběh stačí, když je perigeum v horních vrstvách atmosféry.
Jonathan McDowell vypočítal parametry dráhy S20 a vyšlo mu 70 x 860 km. Alejandro Alcantarilla ("Dark Energy") se ho zeptal, co když apogeum nikdy nepřekročí 250 km. Jonathan mu odpověděl, že pak má kvůli nízkému perigeu problém to dostat až k Havaji. Alejandro to tedy začal taky zkoušet a pokaždé mu vyšlo cca 82 x 450 km. S nižším apogeem se mu loď nedostala k Havaji a s vyšším perigeem mu zůstala na oběžné dráze, což je špatně.
https://twitter.com/planet4589/status/1411781300063813648
https://twitter.com/Alejandro_DebH/status/1411791532034871304

Napsal jste, že podobná situace nastala při letu EFT-1 Orionu v roce 2014. To ale není pravda. Zatímco u AS-202 a S20 mluvíme o letu v délce 3/4 obvodu Země, při EFT-1 šlo o 1 3/4 obvodu Země. Orion se tedy stal umělým kosmickým tělesem a obdržel COSPAR ID 2014-077A.


PS: Asi by bylo vhodné tyto příspěvky přesunout do některého z vláken o SHS.
 
28.12.2021 - 08:19 - 
Zkouška zapalovačů- iniciatorů...
https://twitter.com/nextspaceflight/status/1475693304490516484?t=YjcFBeP1h3k3SXdDiO-kUw&s=19
 
28.12.2021 - 19:35 - 
FAA má čas do 28.2.2022
https://twitter.com/FAANews/status/1475889390278873088?t=Pt6KEfhxSo_-A88gJQ3o1g&s=19
 
28.12.2021 - 20:11 - 
citace 28.12.2021 - 06:12 - Jiří Hošek:
O letu S20 víme, že Starship záměrně nemá jít na stabilní oběžnou dráhu Země, ale že dráha byla zvolena tak, aby S20 dopadla u Havaje i bez deorbitace, a to v prvním perigeu. Pro takový let nemusí být perigeum pod povrchem Země. Pro nemožnost vykonat celý oběh stačí, když je perigeum v horních vrstvách atmosféry.
Jonathan McDowell vypočítal parametry dráhy S20 a vyšlo mu 70 x 860 km. Alejandro Alcantarilla ("Dark Energy") se ho zeptal, co když apogeum nikdy nepřekročí 250 km. Jonathan mu odpověděl, že pak má kvůli nízkému perigeu problém to dostat až k Havaji. Alejandro to tedy začal taky zkoušet a pokaždé mu vyšlo cca 82 x 450 km. S nižším apogeem se mu loď nedostala k Havaji a s vyšším perigeem mu zůstala na oběžné dráze, což je špatně.
https://twitter.com/planet4589/status/1411781300063813648
https://twitter.com/Alejandro_DebH/status/1411791532034871304

Napsal jste, že podobná situace nastala při letu EFT-1 Orionu v roce 2014. To ale není pravda. Zatímco u AS-202 a S20 mluvíme o letu v délce 3/4 obvodu Země, při EFT-1 šlo o 1 3/4 obvodu Země. Orion se tedy stal umělým kosmickým tělesem a obdržel COSPAR ID 2014-077A.


PS: Asi by bylo vhodné tyto příspěvky přesunout do některého z vláken o SHS.

Dobře, děkuji za všechna upřesnění, ale pořád mi chybí jedna věc, resp. ujasnění jedné záležitosti. Měl jsem za to, že Starship přibližující se k Havaji na své dráze ve vhodnou chvíli uskuteční nějaký zpomalovací zážeh, který její dráhu upraví tak, aby šla dolů, pak že má následovat brzdný manévr, při kterém se uplatní keramické šupiny na povrchu, a nakonec přistávací zážeh při "dosednutí" na mořskou hladinu.
Z vaší předchozí odpovědi mi ale vyplývá, že jsem to pochopil špatně a že od ukončení startu poletí Starship už jen setrvačně bez jakýchkoliv korekcí, během čehož se před havajským souostrovím "zaboří" do hustých vrstev atmosféry.
Je správná první nebo druhá interpretace?
 
28.12.2021 - 20:12 - 
citace 28.12.2021 - 19:35 - smvojj:
FAA má čas do 28.2.2022
https://twitter.com/FAANews/status/1475889390278873088?t=Pt6KEfhxSo_-A88gJQ3o1g&s=19

A kdo se vsadí, že to neurychlí ani o den? Jestli to tedy rovnou ještě z nějakých důvodů neodsunou?
 
28.12.2021 - 21:41 - 
Cituji z vlákna Nosiče řady Angara: Nový Jiřík: „Nepřelomově nejsilnější raketa všech dob, plně znovupoužitelná, s doplňováním paliva za letu …“ (SHS)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ten pojem „nejsilnější raketa všech dob“ se často používá, ale nikdo nedefinuje, podle čeho tu nejsilnější raketu posuzuje.
Nejspíše podle tahu motorů na startu, nebo objemu nádrží, nebo hmotě paliva, nebo startovní hmotě. Ani jeden takový ukazatel není správný.
Jediný správný ukazatel je nosnost na LEO a TLI, nejlépe oba současně.

Pokud se týká LEO a TLI nosnosti, zatím kraluje Saturn 5 se svými 140, resp. 47 tunami. Tyto obě nosnosti současně může v dohledné době překonat jen raketa CZ-9.
Dosáhnout s SHS nosnost na LEO 140 tun nebude lehký oříšek, spíše to bude, jak píší 100+ tun a dosáhnout na TLI cca 50 tun bude vyžadovat několik startů stejně těžkých tankerů, což se nedá počítat jako nosnost rakety.

Samozřejmá námitka je znovu-použitelnost SHS. Je tu však jiná námitka, že u SHS neexistuje záchranný systém a je dost pravděpodobné, pro přistání lidí na Měsíci vyjde Číňanům jednorázová CZ-9 levněji a pohotověji než 1 start SLS + cca 10 startů tankerů a HLS.
 
28.12.2021 - 23:39 - 
citace 28.12.2021 - 21:41 - PinkasJ:

Ten pojem „nejsilnější raketa všech dob“ se často používá, ale nikdo nedefinuje, podle čeho tu nejsilnější raketu posuzuje.
Nejspíše podle tahu motorů na startu, nebo objemu nádrží, nebo hmotě paliva, nebo startovní hmotě. Ani jeden takový ukazatel není správný.
Jediný správný ukazatel je nosnost na LEO a TLI, nejlépe oba současně.

Pokud se týká LEO a TLI nosnosti, zatím kraluje Saturn 5 se svými 140, resp. 47 tunami. Tyto obě nosnosti současně může v dohledné době překonat jen raketa CZ-9.
Dosáhnout s SHS nosnost na LEO 140 tun nebude lehký oříšek, spíše to bude, jak píší 100+ tun a dosáhnout na TLI cca 50 tun bude vyžadovat několik startů stejně těžkých tankerů, což se nedá počítat jako nosnost rakety.

Samozřejmá námitka je znovu-použitelnost SHS. Je tu však jiná námitka, že u SHS neexistuje záchranný systém a je dost pravděpodobné, pro přistání lidí na Měsíci vyjde Číňanům jednorázová CZ-9 levněji a pohotověji než 1 start SLS + cca 10 startů tankerů a HLS.

To je srovnávání nesrovnatelného. Saturn 5 měl těch svých 140 tun, to ano, ale SHS měla mít ne 100+, nýbrž, jak se tady před časem psalo, cca 250 tun. To v případě, že by došlo, podobně jako u Saturnu, k totálnímu obětování celé rakety.
Jak už jsem napsal, srovnávejme srovnatelné. Není možná stavět na stejnou úroveň nosnost rakety zahozené a rakety kompletně znovu použitelné.
Protože se ale považuje už za hotovou věc prodloužení Starshipu z 50 na 57 metrů (to je cca 420 m3 dodatečného paliva) a přidání dalších tří motorů, tak skutečná nosnost užitečného nákladu na LEO (při obětování celé rakety) bude oproti Saturnu 5 minimálně dvojnásobná.
Myslím, že to mému označení "nejsilnější raketa všech dob" plně odpovídá.
 
29.12.2021 - 00:25 - 
Nový Jiřík: Po prodloužení S na 57 m bude nosnost na LEO minimálně dvojnásobná? Tj. 280 tun? Tedy bez návratu. A booster zůstane stejný 60 m s 33 motory verze 2?
Neuvěřitelné.
Prý FAA přišlo přes 50000 připomínek odpůrců a zastánců. Jako hlavní důvod zdržení.
Někdo umí a někdo ...



 
29.12.2021 - 01:34 - 
citace 28.12.2021 - 23:39 - NovýJiřík:
citace 28.12.2021 - 21:41 - PinkasJ:

Ten pojem „nejsilnější raketa všech dob“ se často používá, ale nikdo nedefinuje, podle čeho tu nejsilnější raketu posuzuje.
Nejspíše podle tahu motorů na startu, nebo objemu nádrží, nebo hmotě paliva, nebo startovní hmotě. Ani jeden takový ukazatel není správný.
Jediný správný ukazatel je nosnost na LEO a TLI, nejlépe oba současně.

Pokud se týká LEO a TLI nosnosti, zatím kraluje Saturn 5 se svými 140, resp. 47 tunami. Tyto obě nosnosti současně může v dohledné době překonat jen raketa CZ-9.
Dosáhnout s SHS nosnost na LEO 140 tun nebude lehký oříšek, spíše to bude, jak píší 100+ tun a dosáhnout na TLI cca 50 tun bude vyžadovat několik startů stejně těžkých tankerů, což se nedá počítat jako nosnost rakety.

Samozřejmá námitka je znovu-použitelnost SHS. Je tu však jiná námitka, že u SHS neexistuje záchranný systém a je dost pravděpodobné, pro přistání lidí na Měsíci vyjde Číňanům jednorázová CZ-9 levněji a pohotověji než 1 start SLS + cca 10 startů tankerů a HLS.

To je srovnávání nesrovnatelného. Saturn 5 měl těch svých 140 tun, to ano, ale SHS měla mít ne 100+, nýbrž, jak se tady před časem psalo, cca 250 tun. To v případě, že by došlo, podobně jako u Saturnu, k totálnímu obětování celé rakety.
Jak už jsem napsal, srovnávejme srovnatelné. Není možná stavět na stejnou úroveň nosnost rakety zahozené a rakety kompletně znovu použitelné.
Protože se ale považuje už za hotovou věc prodloužení Starshipu z 50 na 57 metrů (to je cca 420 m3 dodatečného paliva) a přidání dalších tří motorů, tak skutečná nosnost užitečného nákladu na LEO (při obětování celé rakety) bude oproti Saturnu 5 minimálně dvojnásobná.
Myslím, že to mému označení "nejsilnější raketa všech dob" plně odpovídá.


... plány jsou to hezké. Jenže se už x-krát měnili (obzvláště u SpaceX, kde se nakonec často ukázalo, že mnoho věcí spíš marketingově nadsazených), takže si počkám na reálně předvedený výkon!
 
29.12.2021 - 06:49 - 
citace 28.12.2021 - 20:11 - NovýJiřík:

Dobře, děkuji za všechna upřesnění, ale pořád mi chybí jedna věc, resp. ujasnění jedné záležitosti. Měl jsem za to, že Starship přibližující se k Havaji na své dráze ve vhodnou chvíli uskuteční nějaký zpomalovací zážeh, který její dráhu upraví tak, aby šla dolů, pak že má následovat brzdný manévr, při kterém se uplatní keramické šupiny na povrchu, a nakonec přistávací zážeh při "dosednutí" na mořskou hladinu.
Z vaší předchozí odpovědi mi ale vyplývá, že jsem to pochopil špatně a že od ukončení startu poletí Starship už jen setrvačně bez jakýchkoliv korekcí, během čehož se před havajským souostrovím "zaboří" do hustých vrstev atmosféry.
Je správná první nebo druhá interpretace?

Podle žádosti SpaceX k FCC zveřejněné v květnu provede Starship cílené měkké motorické přistání do Tichého oceánu přibližně 100 km od severozápadního pobřeží Kauai. Časová osa událostí publikovaná v dokumentu neobsahuje brzdicí manévr pro snížení rychlosti například o 100 metrů za sekundu, který prováděly raketoplány. Tím nechci tvrdit, že žádný korekční zážeh na dráze nebude, jen jsem zatím nenašel nic, co by jej potvrzovalo. Vzhledem k nízkému perigeu (pod cca 80 km) by ale neměl být nutný.
 
29.12.2021 - 07:31 - 
Četl jsem o 250 tunách nosnosti bez prodloužení S na 57 m. Snaha je ale o znovupouzitelnost obou stupňů, tudíž pak by to byla nosnost cca 150 tun.
Návrat na Zemi je vždy náročný úkol. Důležité je získat data ze vstupu do atmosféry.

Tak rok zpátky byl k dispozici odkaz na schéma přistání starship na Zemi včetně té tzv. zabičky. Nemáte nekdo odkaz?






[upraveno 29.12.2021 09:44]
 
29.12.2021 - 12:23 - 
Navýšení nosnosti už bylo zmíněno, ale nikdo tu nedal odkazy. Tož tu je:
https://www.teslarati.com/spacex-starship-upgrade-plans-elon-musk-2021/

A těším se jak malé děcko...
 
29.12.2021 - 14:07 - 
citace 29.12.2021 - 06:49 - Jiří Hošek:
citace 28.12.2021 - 20:11 - NovýJiřík:

Dobře, děkuji za všechna upřesnění, ale pořád mi chybí jedna věc, resp. ujasnění jedné záležitosti. Měl jsem za to, že Starship přibližující se k Havaji na své dráze ve vhodnou chvíli uskuteční nějaký zpomalovací zážeh, který její dráhu upraví tak, aby šla dolů, pak že má následovat brzdný manévr, při kterém se uplatní keramické šupiny na povrchu, a nakonec přistávací zážeh při "dosednutí" na mořskou hladinu.
Z vaší předchozí odpovědi mi ale vyplývá, že jsem to pochopil špatně a že od ukončení startu poletí Starship už jen setrvačně bez jakýchkoliv korekcí, během čehož se před havajským souostrovím "zaboří" do hustých vrstev atmosféry.
Je správná první nebo druhá interpretace?

Podle žádosti SpaceX k FCC zveřejněné v květnu provede Starship cílené měkké motorické přistání do Tichého oceánu přibližně 100 km od severozápadního pobřeží Kauai. Časová osa událostí publikovaná v dokumentu neobsahuje brzdicí manévr pro snížení rychlosti například o 100 metrů za sekundu, který prováděly raketoplány. Tím nechci tvrdit, že žádný korekční zážeh na dráze nebude, jen jsem zatím nenašel nic, co by jej potvrzovalo. Vzhledem k nízkému perigeu (pod cca 80 km) by ale neměl být nutný.

Dobře, děkuji ještě jednou. Takže uvidíme.
 
29.12.2021 - 14:18 - 
citace 29.12.2021 - 12:23 - Martin Kostera:
Navýšení nosnosti už bylo zmíněno, ale nikdo tu nedal odkazy. Tož tu je:
https://www.teslarati.com/spacex-starship-upgrade-plans-elon-musk-2021/

A těším se jak malé děcko...

To jsme dva.
Podle výše uvedeného článku by se nosnost prodloužené SHS na LEO zvýšila na 220 tun při záchraně obou částí rakety.
To už je mimo představivost, srovnáme-li to s dnešními raketami-prskavkami. 220 tun je váha slušného vlaku (třívagónová elektrická souprava příměstského vlaku CityElefant váží 155 tun).
 
29.12.2021 - 14:20 - 
Zajímavé počtení jsou tyto tweety včetně odpovědí:
https://twitter.com/Phrankensteyn/status/1472645092687159303?t=iSQ331Hytjf7i_tMX-s8hQ&s=19

 
29.12.2021 - 14:38 - 
citace 29.12.2021 - 12:23 - Martin Kostera:
Navýšení nosnosti už bylo zmíněno, ale nikdo tu nedal odkazy. Tož tu je:
https://www.teslarati.com/spacex-starship-upgrade-plans-elon-musk-2021/



SHS s 33 motory + Starship s 9 motory bude opravdu „bestie“.
Podle článku, z původní LEO nosnosti 100 -150 tun má dosáhnout 150 – 220 tun.
Stále mi nejdou do hlavy ty tolerance. Když navrhovali kdysi Saturn 5, museli docela přesně vědět, kolik unese na LEO i TLI. Přitom vyvíjeli raketu i její motory. Současně s raketou se vyvíjela i kabina Apollo, její servisní modul i lunární modul. Pamatuji si přesně, že např. kabinu Apolla nemohli udělat s atmosférou vzduchu, protože při akceptovatelném snížení tlaku by musela být těžší a Saturn by ji nevynesl.
Postupným vývojem nosnosti Saturnu však mohli přidat i vozítko. To všechno vždy dokázali spočíst velmi přesně.

Proč má SHS i v současném provedení tak velké tolerance nosnosti? Vždyť všechny hmoty i Isp motorů jsou známy a vědí také, že každý přidaný kg hmoty k suché hmotě posledního stupně se projeví snížením LEO nosnosti o stejný kg.
[upraveno 29.12.2021 14:44]
 
29.12.2021 - 15:14 - 
Možná jste nepochopil, že se jedná o celý systém. Vysvětlení, sice starší:
https://kosmonautix.cz/2020/04/starship-uzivatelska-prirucka/

To je velká rodina raket.
Samozřejmě vyvoj je posouvá dále.
 
29.12.2021 - 16:51 - 
Dnes patrně statický zážeh S20.
https://twitter.com/NASASpaceflight/status/1476214981666480133?t=a-zCzh0lieA_MjgS7q50dg&s=19
 
29.12.2021 - 18:49 - 
Už jde vidět venting.

 
29.12.2021 - 19:22 - 
https://twitter.com/NASASpaceflight/status/1476253394251698181  
29.12.2021 - 22:53 - 
https://twitter.com/nextspaceflight/status/1476297330835873793  
30.12.2021 - 05:37 - 
Jak dopadly dlazdice?
https://twitter.com/AustinDeSisto/status/1476371601318985730?t=VF32bA-LXojFjZ8Di9QCqg&s=19
 
30.12.2021 - 18:46 - 
citace 30.12.2021 - 05:37 - smvojj:
Jak dopadly dlazdice?
https://twitter.com/AustinDeSisto/status/1476371601318985730?t=VF32bA-LXojFjZ8Di9QCqg&s=19


téda, čakal som, že to bude horšie, vidieť, že sa zlepšili aj v tomto
 
30.12.2021 - 18:59 - 
Neco odletělo. Otázka je, jak se bude starship štít chovat, když bude při startu na boosteru. Podle mne pomůže, když bude starship plný. 
31.12.2021 - 09:08 - 
Opět kreslí na plechu...:-)
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=54984.0;attach=2077677;image
 
31.12.2021 - 11:39 - 

Pro ty, kdo umí rusky: podrobný popis vývoje a konstrukce Saturnu 5. Kdo neumí, i obrázky hodně vypovídají:
Když to srovnám s SHS, zdá se mi Saturn 5 nesrovnatelně složitější. A není to jen tím, že 2 a 3. stupně jsou vodíkové. Každý stupeň dělala jiná firma. Úžasně promyšlený je systém tlakování nádrží, opatření proti šplouchání paliva, snižování tloušťky stěny stupně od spodu nahorů, oddělení prvého stupně a mnohé jiné systémy. To vše se vyplatilo, rakety Saturn nikdy nevybuchly za letu.

Zdá se mi, že SpaceX mnohem víc sází na to, že možné problémy budou odhaleny při letových zkouškách a následně napraveny.
 
<<  197    198    199    200    201    202    203  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.335512 vteřiny.