Rusko může zničit Starlink družici (nikoliv družice) pomocí Ishimu (startuje z Mig31I) nebo 76M6 Vympel/Kontakt (Mig31D). Teoreticky by mohl použít i A-235 PL-19 Nudol. To jsou jediné zbraně, které jsou schopné dosáhnout výšky 300/600km (dle hlavice, tj. museli by použít menší). SpaceX satelity se pohybují někde okolo 340km. Rusko navíc na rozdíl od ostatních zemí nepoužívat "kill vehicle", ale hlavici s výbušninou, patrně schopnou nějaké řízené fragmentace. Ale to znamená zničení jednoho satelitu, nikoliv zničení desítek kusů. Nedávno ale USA varovalo, že útok na své satelity, třebaže jsou vlastněné komerční firmou, bude považovat za útok na infrastrukturu USA.
Další alternativou by byl jaderný výbuch ve vysoké výšce. Rusko má velké množství raket, schopných tohoto úkolu. Mimo EMP efektu (přesněji SEMP - System inducted EMP) by měl dopad i na zařízení v oblasti pod výbuchem. Vzhledem k obrovské zasažené ploše EMP pulzem a mezinárodním dopadům je tento krok také (doufám) nerealistický.
Poslední možností je software útok na komunikační satelity. Na začátku války došlo k útoku na Viasat (geostacionární dráha), který zlikvidoval modemy koncových bodů. Přímo družice zatím nebyly "hacknuty", ale tento typ útoku je možný a mohl by mít podstatně větší dopady. Nebo by mohlo dojít k podobné aktivitě typu útok na modemy, kdy nedojde k poškození družic.
Přímé ničení družic je nereálné - 1. rusové nemají dost raket, aby zničily významné množství Starlinků (které jsou mnohem levnější než samotná útočící raketa) 2. zničením několika Starlinků by smetím ohrozili všechny družice na LEO - tedy i své špionážní a ruskou část ISS. 3. Starlink je malá družice, takže Rusku hrozí další ostuda, kdyby raketa cíl minula.
Nechápu. Nějaká reálná námitka?
Pentagon jasně řekl, že nedovolí útoky na satelity patřící pod jurisdikci USA (tedy Starlink). Rusko si nemůže dovolit naštvat USA. [upraveno 16.2.2023 06:23]
Tak to bylo myšleno, hodně malých broků na malinko jiné krizici se dráze. Není to z mé hlavy. Ani si nemyslím, že by to někdo realizoval.
Nikdo nechce 3 světovou. Ani amíci.
citace 15.2.2023 - 21:38 - Grofino:Stačí ocelové kuličky alá brokovnice v trase vláčku starlinku. Žijete ve vlhkém snu.
No, to není až tak pravda. Když to budu brát pesimisticky a nebudu uvažovat možnou řetězovou reakci smetí, znamenalo by to zařízení na vypouštění a zároveň minimálně 7,2t kuliček (2x3,6t nebo 1x3,6t a ekvivalent v reaktivní hmotě). Ale přes veškerou snahu nejsou satelity na uplně stejné dráze. Stačí pár metrů rozdíl a jsou v suchu. V tu chvíli se dostáváte na nějakých 22000t (2x11000t) na dráze, která musí mít nejnižší bod dráhy tak 300km a nejvyšší 380. Sestřelit jeden satelit je nesmysl, útočník musí zničit celý systém.
A další ale ....
Jsou tu další poskytovatelé. OneWeb, HugesWeb, Inmarsat, Viasat a regionální poskytovatelé. Někteří z nich na GEO, kam protisatelitní zbraně nedosáhnou. Tedy fyzická likvidace takové sítě je neekonomická. A jak už tu bylo psáno, znamenalo by to vyhlášení války.
Ruské systémy nepoužívají "kill vehicle" jako USA, Čína a Indie, ale "payload", tedy hlavici s výbušninou a patrně cílenou fragmentaci. Do 300km může být hlavice do váhy 160kg, 300km-600km se jedná o hlavici o váze 120kg (Nudol, Ishim, Vympel/Kontakt). Teoreticky může obsahovat i "broky", ale bude záležet na směru, sčítání rychlostí dělá svoje.
citace 17.2.2023 - 00:04 - Jan Dusatko:... Když to budu brát pesimisticky a nebudu uvažovat možnou řetězovou reakci smetí, ...
Obávám se, že právě u Starlinku je řetězová reakce velmi pravděpodobná, protože tisíce těchto družic jsou na velmi podobných drahách (téměř kruhových) ve velmi podobné výšce (550 km). Podle mne by stačil "rozpad" jediné družice Starlink (a to ani nemusí být záměrný) a dříve nebo později se pak všechny ostatní družice Starlink zničí navzájem (protože jejich dráhy se kříží v mnoha rovinách). Vzniklý oblak by nejspíš zničil i většinu dalších aktivních družic na drahách do 1000 km výšky, tedy včetně ISS a CSS. Oběžná dráha kolem Země by se stala nepoužitelnou. Byla by to katastrofa. Snad to nenastane.
z wiki:
V únoru 2022 bylo oznámeno, že Globalstar koupil 17 nových satelitů, aby pokračoval ve své konstelaci postavené MDA a Rocket Lab za 327 milionů $. Očekává se, že satelity budou vypuštěny do roku 2025. [26]
pozn. vynášet má Rocketlab.
19. června 2022 byla na raketě Falcon 9 vypuštěna záložní družice pro Globalstar . Jednalo se o první satelit Globalstar vypuštěný po více než 9 letech. Před vypuštěním Globalstar misi neoznámil, kromě vágní čtvrtletní zprávy uvádějící, že satelit odstartuje.
citace 17.2.2023 - 00:04 - Jan Dusatko:... Když to budu brát pesimisticky a nebudu uvažovat možnou řetězovou reakci smetí, ...
Obávám se, že právě u Starlinku je řetězová reakce velmi pravděpodobná, protože tisíce těchto družic jsou na velmi podobných drahách (téměř kruhových) ve velmi podobné výšce (550 km). Podle mne by stačil "rozpad" jediné družice Starlink (a to ani nemusí být záměrný) a dříve nebo později se pak všechny ostatní družice Starlink zničí navzájem (protože jejich dráhy se kříží v mnoha rovinách). Vzniklý oblak by nejspíš zničil i většinu dalších aktivních družic na drahách do 1000 km výšky, tedy včetně ISS a CSS. Oběžná dráha kolem Země by se stala nepoužitelnou. Byla by to katastrofa. Snad to nenastane.
Bral jsem to pro příklad, co by se stalo kdyby ... a schválně jsem řetězovou reakci nepopisoval. Řešil jsem pravděpodobnost srážky a nutný náklad pro cílené zničení jednoho satelitu a pro tvorbu kolizní dráhy pro pravděpodobnostní zničení jednoho satelitu. Rozdíly jsou obrovské.
Každopádně, narazil jsem na jeden detail. U SpaceX se uvádí několik drah. 340km, 550km a ještě jsem narazil na zmínky o 1200km nebo 1150km. Ví někdo jak to přesně je? Starlink má sice 4 verze, ale latenci okolo 40ms. Co jsou satelity jiných firem na GEO, jejich latence je cca 700ms. OneWeb by měl mít pro změnu dráhu okolo 1200km (kolize se SpaceX?), latence ještě není známá ale opět by šla dopočítat nebo naopak podle výpočtu odvodit.
Podle Wikipedie https://en.wikipedia.org/wiki/Starlink#First_Generation je teď více než 3000 družic Starlink na dráze ve výšce 540 nebo 550 km. Později má být spousta (cca 7000) dalších Starlinků i na drahách ve výšce kolem 340 km. Následujících cca 10000 Starlinků druhé generace má být také na drahách 525 až 535 km. To mi připadá jako hodně velká a potenciálně nebezpečná "výšková hustota". Celková hmotnost té konstelace bude mnoho tisíc tun (už teď létá kolem Země přes 800 tun Starlinků).
Vypadá to sle, že byly opuštěny původní plány na družice Starlink i ve výšce 1200 km.
SpaceX má na letošek v plánu realizovat rekordní počet startů Falcon 9. Zejména v souvislosti s výstavbou sítě Starlink, kdy je při startech využíváno robotizovaných prámů pro návrat prvních stupňů na pevninu, tak trošku tuším právě zde úzké hrdlo limitující množství navracených stupňů.
Nenarazil jste někdo na informaci či odhad, jaká by byla nosnost Falconu 9 na typické mise Starlink, pokud by docházelo k návratu na pevninské LZ-1/2? Odhaduji, že kapacita by šla o dost dolů ale žádná čísla neznám ani neodhadnu.
citace 18.2.2023 - 20:36 - ArX:... Nenarazil jste někdo na informaci či odhad, jaká by byla nosnost Falconu 9 na typické mise Starlink, pokud by docházelo k návratu na pevninské LZ-1/2? Odhaduji, že kapacita by šla o dost dolů ale žádná čísla neznám ani neodhadnu.
Žádné oficiální ani cizí neoficiální odhady neznám, ale mám své vlastní odhady, vycházející z dostupných informací a mých výpočtů a simulací.
Typická Starlink mise s ASDS přistáním vynáší poslední dobou do kosmu obvykle 50 až 55 družic Starlink (v1.5) a i SpaceX při nich udává celkovou hmotnost cca 15 až 17 tun (na jednu družici tak připadá cca 300 až 310 kg). To odpovídá výsledkům mých simulací. Z obdobných simulací mi vychází, že při RTLS návratu prvního stupně k místu startu má Falcon-9R nosnost na LEO cca 12 až 14 tun, takže by snad mohl vynést naráz cca 40 až 45 družic Starlink (v1.5). Nedokážu ale samozřejmě ani odhadnout, jestli by se taková věc SpaceX vyplatila (proti čekání na dostupnost ASDS).
V noci na dnešek z Cape Canaveral (SLC-40) odstartovala raketa Falcon-9R s 21 družicemi Starlink 6-1 (první várka družic verze "V2 mini") a první stupeň B1076.3 rakety přistál na ASDS prámu ASOG na moři.
Družice "V2 mini" jsou proti předchozí verzi V1.5 větší, těžší (váží cca 750 kg každá), mají 4x větší datovou propustnost, a také mají nové argonové motory (protože argon je dostupnější než původní krypton).
I dnešní start rakety Falcon-9R z Vandenbergu byl úspěšný. Na základní oběžnou dráhu bylo vyneseno 51 družic Starlink 2-7. První stupeň B1061.12 přistál na prámu OCISLY na moři.
Z Vandenbergu dnes ve 20:26 SEČ odstartovala raketa Falcon-9R s 52 družicemi Starlink 2-8 (verze 1.5). První stupeň 1071.8 přistál na prámu OCISLY na moři. Družice byly dopraveny na cílovou oběžnou dráhu a jejich uvolnění už bylo i potvrzeno ze SpaceX (na Twitteru).
Z Cape Canaveral (SLC-40) dnes v 16:43 SEČ odstartovala raketa Falcon-9R s 56 družicemi Starlink 5-5. První stupeň B1067.10 přistál na prámu ASOG na moři. Družice byly úspěšně dopraveny na plánovanou oběžnou dráhu.
I včerejší večerní start rakety Falcon-9R z Cape Canaveral (ve 22:01 SELČ) byl úspěšný. Na oběžnou dráhu bylo dopraveno 56 družic Starlink 5-10. První stupeň B1077.4 přistál na prámu JRTI.
Další várka Starlinků je úspěšně v kosmu. Z Vandenbergu (SLC-4E) dnes v 15:40 SELČ odstartovala raketa Falcon-9R se 46 družicemi Starlink 3-5 (verze 1.5). Družice byly uvolněny na plánované oběžné dráze. První stupeň B1061.13 úspěšně přistál na prámu OCISLY na moři (i když po dosednutí na chvilku zahořelo okolí motorového prostoru po odtlakování nádrží stupně).
Dnes (4.5.2023 v 9:31 SELČ) z Cape Canaveral (SLC-40) odstartovala raketa Falcon-9R a na plánovanou oběžnou dráhu dopravila 56 družic Starlink 5-6. První stupeň B1069.7 úspěšně přistál na prámu ASOG.
