Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5    6  >>
Téma: SpaceX satelity (Starlink)
23.1.2015 - 10:45 - 
quote:
Neměl jsem na mysli aktivní stahování ( motorické ani tahačem), ale přirozenou dobu do zániku družice vlivem odporu atmosféry na takto vysoké dráze.


A proč vás to zajímá, když je to pro tyto družice irelevantní?
 
23.1.2015 - 10:54 - 
quote:
Neměl jsem na mysli aktivní stahování ( motorické ani tahačem), ale přirozenou dobu do zániku družice vlivem odporu atmosféry na takto vysoké dráze.
Mám za to, že ve výšce 1100 km od Země je počet molekul vzduchu totálně zanedbatelný, ne-li zcela nulový. Pokud se mýlím, rád uvidím konkrétní údaje.
Jinak Elon počítá s tím, že bude satelity obměňovat v cca pětiletých intervalech. Z jeho projevu nevyplynulo, že by jeho družice měly mít životnost 20 let, jako ti 10× těžší mastodonti na GEO.
Pohonem jeho družic má být iontový motor (Hallův jev).
 
23.1.2015 - 11:10 - 
Ano dá se prohlásit:
" Ve výškách přes 1000 km nad Zemí převládá působení tlaku slunečních paprsků, ve výškách do 1000 km zase vliv atmosféry.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/ceska-mimosa-je-ve-vesmiru-dcf-/zahranicni.aspx?c=A030627_223334_vedatech_pol"

Ideálně by každá družice měla mít motor pro snížení dráhy, alespoň někam k 700-800km nebo na odeslání na heliocentrickou dráhu někam kde je místa dost. A pokud možno nastavenou nějakým časovačem nezávislým na vůli centrální jednotky.
 
23.1.2015 - 11:34 - 
quote:
Mám za to, že ve výšce 1100 km od Země je počet molekul vzduchu totálně zanedbatelný, ne-li zcela nulový. Pokud se mýlím, rád uvidím konkrétní údaje.


Reagoval jsem na tvrzení že : "Pokud jde o deorbit, většiny družic se zbavíte", otázkou : za jak dlouho přirozenou cestou ?. To byla z mé strany otázka , ne tvrzení. (To, že brzdění vlivem odporu atmosféry v této výšce je mizivé - ale je, je mi známo. ) O tom, že by se družice stahovaly a jak, se tu zatím nemluvilo - proto mě zajímá právě to, jak se té "většiny " družic zbavíme. Nezajímá mě ani to, jak by to šlo,( těch způsobů je samozřejmě celá řada ), ale jsou-li nějaké informace. [Upraveno 23.1.2015 milantos]
 
23.1.2015 - 11:55 - 
quote:
O tom, že by se družice stahovaly a jak, se tu zatím nemluvilo


Opravdu? Doporučuji znovu přečíst první stranu tohoto tématu. [Upraveno 23.1.2015 Geal]
 
23.1.2015 - 12:01 - 
quote:
Vždyť je to úplně jiný systém, Iridium je omezeno fyzickými parametry zařízení, která se člověku vejdou do kapsy, takže míří na úplně jinou skupinu uživatelů.


Do kapsy - zde nevím, proč by tomu nemohlo být u této sítě stejně a
požadavek viditelnost na oblohu zde bude podobný.
Věřte mi - dobře vím že část lidí co používá Iridium pro telefonní hovory jen proto, že tam nemá nic levnějšího - třeba jachta na moři mimo dosah pozemních sítí. Ty jednoznačně dají přednost čemukoliv levnějšímu byť i méně pohodlnému k používání.
Též i vědecké expedice nemívají peněz nadbytek a proto Iridium k telefonnímu spojení použijí jen pokud tento družicový systém jim nebude momentálně fungovat.
Americké ministerstvo obrany samozřejmě u Iridia zůstane.
[Upraveno 23.1.2015 tycka]
 
23.1.2015 - 12:24 - 
Už teď víme, že tento systém bude operovat s pevně instalovanou anténou o velikosti zřejmě kolem 30 cm, která bude elektronicky sledovat prolétající satelity technikou phased array.

Iridium nemůže mít tak směrové antény, jednak proto, že operuje s mnohem delšími vlnami a mnohem menšími anténami, jednak proto, že lidé se při telefonování různě hýbají.

Nic z toho samozřejmě neznamená, že si vědecká expedice nemůže nainstalovat (polo)pevnou anténu a následně přes ni komunikovat pomocí bezdrátových handsetů (to už zvládne klidně třeba WiFi.)
 
24.1.2015 - 22:57 - 
quote:
A poslední námitka - těch 500 kg je, předpokládám, jen váha samotného zařízení, ale co palivo, pomocí něhož se jednotlivé kusy dostanou na cílovou dráhu, a rezerva paliva na jemné manévrování pro udržení se na stanovené dráze?


Možná že s tím mají něco společného ty zmínky o elektrickém pohonu. :-)
 
24.1.2015 - 23:15 - 
takze, bude sa instalovat satelitny internet o 4-5 tisic druziciach, za pouzitia znovupouzitelnych heavy-lift nosicov, a to nie len na zemi, ale aj na marse. Tie iste nosice budu vynasat aj tazke interplanetarne lode s prvymi martanskymi kolonistami.

A teraz ruku na srdce, kto z vas toto pred 5 rokmi ocakaval?
 
24.1.2015 - 23:20 - 
quote:
A teraz ruku na srdce, kto z vas toto pred 5 rokmi ocakaval?

Tady asi nikdo, ale je dost možné, že před 5 lety to netušil ani EM.
 
24.1.2015 - 23:25 - 
Co byste chtěl dnes přesněji počítat? Nevíme kolik kg budou satelity vážit, údaj "několik set kg" může znamenat cokoli mezi 200 až 900 kilogramy, tak zatím beru střed = 500. Bylo řečeno, že se budou vynášet hromadně, což dá rozum a plánované HLV budou FH a BFR u kterých zatím známe jen velmi hrubé odhady konečné maximální nosnosti. Tak co byste chtěl, aby vám "hrálo"? Na přesnější výpočty je zatím moc brzo.
PS: k nosnosti BFR víme jen to, že má být schopen vynést na LEO obrovskou meziplanetární loď MCT, která by měla být schopná dopravit na povrch Marsu 100 tun. Opět, zdá se to jako šíleně vysoké čislo, něco jako konstelace 4025 tekomunikačních družic, ale Od SpX už jsme se dočkali mnoha překvapení, které se dříve jevily, jako nereálné sny, takže si na to už jednou zvykněme, že oni umějí překvapit.


Bez obav, vůbec nic ve zlém neberu a je mi jasné, že se pokoušíme o velmi nepřesný výpočet z ještě nepřesnějších podkladů. Podle Aleše Holuba by stačilo 100 startů FH za 5 let, čili 20 ročně jen na tuhle záležitost. 20 FH ročně (!), pokud by to postačovalo, zní samo o sobě jako pecka. Když uvážíme i požadavky na starty všeho možného jiného, pochybuji, že na to kapacita současných kosmodromů stačí, a to i včetně toho čerstvě rozestavěného SpaceX. Co se týče BFR, našel jsem tohle monstrum (poslední obrázek): http://i.imgur.com/K0fR5MB.png
Nakolik je něco takového reálné u SpX, to nevím, věřím, že ano, a fandím tomu. Ale že by to bylo k dispozici před skončením "akce internet", tak na to bych tedy životní úspory nevsadil.
 
24.1.2015 - 23:27 - 
quote:
quote:
A poslední námitka - těch 500 kg je, předpokládám, jen váha samotného zařízení, ale co palivo, pomocí něhož se jednotlivé kusy dostanou na cílovou dráhu, a rezerva paliva na jemné manévrování pro udržení se na stanovené dráze?

Možná že s tím mají něco společného ty zmínky o elektrickém pohonu. :-)

Musk mluvil o hallově motoru http://cs.m.wikipedia.org/wiki/Hallův_motor , který je poměrně jednoduchý, snadný na výrobu, s vysokým Isp, palivo xenon, nebo třeba kapalný bizmut. Nevím kolik je ho potřeba na udržování půltunové družice na kruhové dráze po dobu 5 let, ale viděl bych to třeba na 150 kg. Kdo by to věděl líp, dejte prosím správnější údaj.
 
24.1.2015 - 23:34 - 
quote:
Co se týče BFR, našel jsem tohle monstrum (poslední obrázek): http://i.imgur.com/K0fR5MB.png



to nie je BFR, ale nejaka zlepenina z KSP
 
24.1.2015 - 23:45 - 
quote:
quote:
Co se týče BFR, našel jsem tohle monstrum (poslední obrázek): http://i.imgur.com/K0fR5MB.png

to nie je BFR, ale nejaka zlepenina z KSP

Na téma podoby BFR existuje na NSF několik spekulačních vláken, jedno taky v placené sekci L2, kde par lidí tvoří i 3D modely a zdařilé rendery, ovšem jsou to jen dohady. Co dnes už od Elona víme je to, že to nemá být prostá zvětšenina FH, tedy tři obrovské boostery v prvním stupni a nad tím druhý stupeň a pak náklad, ale pouze jeden silný core stepeň, možná o průměru 13-15 m , znovupoužitelný = asi opět vyklápěci nohy a na něm by už měl zřejmě sedět jen MCT s vlastním pohonem. Palivo na obou stupních metan, motory Raptor.

Tady je jeden z těch spekulačních renderů, který by tomu mohl trochu odpovídat.

 
25.1.2015 - 01:19 - 
quote:
Musk mluvil o hallově motoru http://cs.m.wikipedia.org/wiki/Hallův_motor , který je poměrně jednoduchý, snadný na výrobu, s vysokým Isp, palivo xenon, nebo třeba kapalný bizmut. Nevím kolik je ho potřeba na udržování půltunové družice na kruhové dráze po dobu 5 let, ale viděl bych to třeba na 150 kg. Kdo by to věděl líp, dejte prosím správnější údaj.

No já bych čekal, že vzhledem k cenám xenonu by spíš šli alespoň po kryptonu. Je to sice větší technologická výzva, ale jestli těch 150 kg xenonu stojí dnes něco kolem $200k, pak u čtyř tisíc nízkonákladových satelitů budou ten podíl na ceně někde úplně jinde než u meziplanetární vědecké sondy. I kdyby jim stačila jen polovina toho množství, tak tím ušetří skoro čtyřista milionů. A to ani neberu vliv rostoucí poptávky na tržní cenu.
 
26.1.2015 - 12:40 - 
quote:
P.S.: Jen jsem si vždycky myslel, že radiové spoje nemohou mít nikdy tak vysoké přenosové rychlosti, jako spoje optické. Takže mi není jasné, jak chtějí "mezidružicově" přenášet více než polovinu celosvětového mezikontinentálního datového provozu. To musí být stovky Gbit/s (a možná i víc).


Ano, muzou mit mezidruzicove stovky Gbps, protoze mezi druzicema pravdepodobne budou mit spojeni na vysokem MW kmitoctu, odhaduji pasmo W, tedy okolo 80GHz, kde muzou pouzivat sirokopasmove spojeni za pomoci treba QAM1024 pri sirce 500MHz to muze delat i 20Gbps na jednom spoji. Predpoklad je, ze pro spojeni s GTW na povrchu to bude Ka pasmo.

A taky se da pouzit FSO, tedy laser (az 100Gbps).
 
26.1.2015 - 15:13 - 
Řekl bych, že čím vyšší pásmo, tím líp, protože tím víc antén s danou směrovostí se na povrch satelitu vejde. FSO by byla hodně zajímavá. Jsem ale zvědav, jak by řešili spolehlivé zaměřování. Přeci jen mechanické komponenty se nemají s vesmírem až tak úplně rády. 
26.1.2015 - 19:24 - 
Jelikoz jsem vyvinul jedno FSO (www.elspeedy.com/eu/cz), tak rikam, ze to neni tak slozite.

Takhle vypada zarizeni pro pozemni GaTeWay (GTW) a take jak vypada takovej satelit.



Je jen treba jemnou zamerovaci mechaniku. Pro plnohodnotne propojeni je treba 4x FSO pro 4 dalsi druzice nebo nahrada MW jednotkama pro W pasmo, ktere maji ploche mikropaskove anteny (tak 30x30cm ctvercova plocha) s V/H mikrorotatorama nebo pevnyma segmentovyma antenama na bazi SBF (Balfira), ktere by zhruba neustale mirilo na dalsi 4 druzice. Kazdopadne tam musi byt parabola (40-60cm) na V/H rotatoru v Ka pasmu pro komunikaci s pozemni GTW. Behem bezesveho handoveru (pretoceni anteny na dalsi pozemni GTW s presmerovanim toku dat (Spanning Tree Rapid/OSPF/BGP)) se tok dat presmeruje na dalsi pozemni GTW.
Mozna by parabola mirici na povrch do GTW dala nahradit pevnou vicesegmentovou plochou antenou s elektronickym prepinanim segmentu do urcitych stupnu.
Kazdopadne nejvhodnejsi segment pro primou satelitni komunikaci je nizsi S pasmo, protoze ta licence co drzi Google je jak jsem vycetl pro S-UMTS a to je mezinarodne zregulovano, tedy 2000-2120MHz a to jen nad uzemim Severni Ameriky. Pro ostatni WAZ-ITU to jsou jen casti z tohoto segmentu. Rekl bych, ze maji maximalne 2x8MHz. Vice polarizacni a vice segmentovy system CID by mohl pri progresivni modulaci treba PI8-DQPSK do ruzne smerovych segmentovych pevnuch anten na palube druzic mohlo dostatecne stacit i pro antenu jako ma telefon Iridium, ale pokud lidi budou chtit vyssi a stabilni rychlost, tak stejne se bude muset pouzit velka vice segmencni antena s vice SDR prijimacema. Takova antena by byla jako obracena 50cm parabola dnem vzhuru, hlavne na pevnych bodech jako jsou lode, polarni zakladny, tezba ropy apod..
To je ale jen muj nazor, mimochodem jsem si tu Helix antenu z telefonu Iridium Motorola 9000 otevrel, abych nakouknul. Na druhou stranu je to to prave pro Mesic a Mars a dalsi objekty.

 
26.1.2015 - 19:53 - 
quote:
Jelikoz jsem vyvinul jedno FSO (www.elspeedy.com/eu/cz), tak rikam, ze to neni tak slozite.


Fakt? A kolik stovek gigabitů za sekundu to mělo na ~5000 kilometrů? Protože to jsou zhruba hodnoty, které Musk zřejmě bude potřebovat, pokud má cíl schramstnout dálkový provoz.
 
15.5.2015 - 19:10 - 
Renovace kancelářské budovy v Redmondu pokročila do stavu, kdy SpX oznámila plán zaháji provoz nové pobočky v Seattlu během června. Na úvod se 41 zaměstnanci.
http://www.bizjournals.com/seattle/news/2015/05/14/june-opening-of-spacex-officelaunches-new-era-of.html
 
22.5.2015 - 18:17 - 
Nová adresa:

SpaceX Seattle
18390 N.E. 68th St.
Redmond, Washington



 
02.6.2015 - 21:28 - 
SpX si 29.5. podalo žadost u telekomunikačního regulátora FCC o přidělení licence na vysílací frekvence v pásmech Ku a X/S pro komunikaci s 6-8 vývojovými satelity. V Roce 2016 hodlají vypustit prvni dva identické exempláře MicroSat-1a a MicroSat-1b.
Oba satelity mají být pomocí F9 vyneseny na kruhovou dráhu 625 km se sklonem 86,6°, s plánovanou životností 6-12 měsíců a mají komunikovat se 3 pozemními stanicemi:
SpaceX Headquarters: Hawthorne, California
Tesla Motors Headquarters: Fremont, California
SpaceX Washington: Redmond, Washington
Účel : testování a ověření konstrukce širokopásmového anténního systému pro budoucí satelitní konstelaci, zajišťující globální přenosy dat / internet.

Více tady: https://apps.fcc.gov/els/GetAtt.html?id=162991&x=.
A tady: https://apps.fcc.gov/oetcf/els/reports/442_Print.cfm?mode=current&application_seq=66082&license_seq=66693
 
18.7.2015 - 11:43 - 
Na konferenci o výzkumu a vývoji na ISS 8.7. Elon Musk prohlásil, že se na vývoj a výrobu vlastních družic pro satelitní internet dívají s mnohem větší opatrností, jelikož se jedná o velmi riskantní záměr, na kterém si několik předchozích společností vylámalo zuby a zkrachovali.

http://www.bizjournals.com/seattle/morning_call/2015/07/elon-musk-expresses-new-caution-about.html

 
22.7.2015 - 18:23 - 
Satelitní operátor Intelsat požádal americký regulační úřad FCC, aby zablokoval start dvou malých experimentálních satelitů SpX pro testování technologií spojených s budoucím záměrem poskytování satelitního internetu. Jako zdůvodnění své žádosti uvádějí to, že SpX odmítlo zveřejnit dostatek informací pro kontrolu možné interference vysílacích frekvencí a posouzení rizika kolizí.
http://spacenews.com/intelsat-asks-fcc-to-block-spacex-experimental-satellite-launch/

...a oficiální odpověď SpX: https://apps.fcc.gov/els/GetAtt.html?id=164950&x=.
 
09.8.2015 - 18:42 - 
SpX se na konci září naskytne příležitost získat vysílací frekvence od fy StarBand, která dnes oznámila ukončení své činnosti právě na 30.9.2015.
Půjde tak možná ve stopách svého konkurenta OneWeb, který získal spektrum frekvencí od zaniklého startupu Teledesic.

http://www.wired.com/2015/08/grounded-satellite-internet-service-may-open-sky-spacex/
 
28.10.2015 - 07:47 - 
Poměrně překvapivá informace od Shotwell(-ové):

SpaceX's Shotwell: 4,000-sat Internet constellation is 'very speculative now, not a lot of effort going into it, business model uncertain.'

https://mobile.twitter.com/pbdes/status/658963809877540865
 
16.11.2016 - 20:05 - 
SpaceX zřejmě včera oficiálně poslala americkým regulačním úřadům (FCC) svůj návrh na vytvoření sítě družic pro rychlý satelitní internet (tzv. “SpaceX System”). Podle návrhu má síť obsahovat až 4425 aktivních družic (v první fázi 1600 družic, ve druhé fázi dalších 2825 družic). Komerční provoz by mohl být zahájen už v době, kdy by na oběžné dráze bylo 800 družic.

Osobně jsem zvědav, jak to půjde dál. Podle mne to je docela nadějný způsob, jak by SpaceX mohla získat dost peněz (např. i pro financování vývoje ITS). Uvidíme.

Zdroje informací:
https://twitter.com/pbdes/status/798895172436299776
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=41634.msg1609962#msg1609962
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=41634.0;attach=1387990;sess=10761 (PDF s technickými detaily)

 
16.11.2016 - 20:18 - 
a odkiaľ chcú nabrať peniaze na tých prvých 800 satelitov?  
16.11.2016 - 20:21 - 
Předpokládám, že většina prvotních peněz by měla pocházet "od investorů" (kteří budou věřit, že systém jim v budoucnu jejich investici vrátí a zhodnotí). 
16.11.2016 - 22:51 - 
A to jsem si myslel, jaký jsem megaloman...  
<<  1    2    3    4    5    6  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.276422 vteřiny.