|
| Zakládám toto téma pro přesun relevantních starších příspěvků a pro případnou další diskuzi o možnostech "osidlování kosmu". Je to sice trochu futuristické téma, ale kosmonautiky se to týká a pár lidí to zajímá (včetně mne). |
|
| Dovedu si tedy představit jakoukoliv výzkumnou základnu na jakémkoliv tělese. Ale kolonizace tělesa, kde se musím vně pohybovat ve skafandru a nebo být trvale v nějakém kobce ( tunelu, dómu, přístroji ....) - to si fakt neumím představit, že by se podobným způsobem mělo cokoliv kolonizovat a takto trvale žít. Domnívám se, že opravdová kolonizace je velké sci-fi a nemám obavy, že se ho ze současné generace někdo dožije. Myslím, že ani kosmonautika s něčím podobným nepočítá - proto stále to zklamání , že na to nejsou ani projekty a nejdou to toho peníze. |
|
citace:
Dovedu si tedy představit jakoukoliv výzkumnou základnu na jakémkoliv tělese. Ale kolonizace tělesa, kde se musím vně pohybovat ve skafandru a nebo být trvale v nějakém kobce ( tunelu, dómu, přístroji ....) - to si fakt neumím představit, že by se podobným způsobem mělo cokoliv kolonizovat a takto trvale žít. Domnívám se, že opravdová kolonizace je velké sci-fi a nemám obavy, že se ho ze současné generace někdo dožije. Myslím, že ani kosmonautika s něčím podobným nepočítá - proto stále to zklamání , že na to nejsou ani projekty a nejdou to toho peníze.
Elon Musk s tím, soudě podle jeho vyhlášení pro veřejnost, v případě Marsu počítá. A bude to přesně tak - bydlení v kobkách (vyřazených Dragonech?), procházky ve skafandrech a jako vrchol pohodlí snad vozidla s hermetizovaným prostorem, kde bude možné existovat bez skafandru (ale když dojedeme na místo, skafandr na sebe bude stejně nutné natáhnout). Ledaže by Musk kecal a žádné obsazování Marsu a důchod někde v Hellas planitia nebo v nějaké jiné lokalitě neplánoval. |
| 09.2.2015 - 15:11 - dodge | |
|
Elon Musk s tím, soudě podle jeho vyhlášení pro veřejnost, v případě Marsu počítá. A bude to přesně tak - bydlení v kobkách (vyřazených Dragonech?), procházky ve skafandrech a jako vrchol pohodlí snad vozidla s hermetizovaným prostorem, kde bude možné existovat bez skafandru (ale když dojedeme na místo, skafandr na sebe bude stejně nutné natáhnout). Ledaže by Musk kecal a žádné obsazování Marsu a důchod někde v Hellas planitia nebo v nějaké jiné lokalitě neplánoval.
Kolonizovat neobyvatelnou planetu může napadnout jedině pošuka. |
|
Ale pani. Rano v svojej bubline menom byt sa najeme, v podzemnej garazi sadneme do auta, prejdeme do prace, tam v podzemnej garazi vystupime a vytahom dojdeme do kanclu. Vecer po praci vsetko v opacnom poradi. Cez vikend kancl vymenime za obchodak, inak vsetko prebehne tak isto.
Ved my uz v tej hermetizovanej kolonii zijeme !!  Teda nie vsetci, ale taki kolonisti medzi nami chodia a nie je ich malo  |
|
Prosím, přestěhujte se s tímhletím někam do Souvislotí. Už jste asi druhou stránku mimo téma.
(Mod.: původně byly tyto příspěvky v tématu o sondě Dawn) |
|
Prosím, přestěhujte se s tímhletím někal do Souvislotí. Už jste asi druhou stránku mimo téma.
Hm, a co takhle založit nové téma "Terraformace a kolonizace"? |
| 10.2.2015 - 08:16 - dodge | |
|
Jak může být Mars občas teplejší než Země?
Z Curiosity pořízený nedávný snímek povrchu Marsu. Nevypadá to na velké teplo, že?
Led z oxidu uhličitého na Marsu, který sublimuje ze solárního oteplování a vytváří polygonální struktury.
Výstřednost oběžné dráhy Marsu kolem Slunce znamená, že je o 42.500.000km blíže v určitých obdobích roku.
http://www.universetoday.com/118775/how-can-mars-sometimes-be-warmer-than-earth/ |
| 10.2.2015 - 08:59 - David | |
|
Z hlediska skeptika se astronauti na všech cílových tělesech ocitnou ve stejném prostředí jako na Měsíci či mimo ISS. Tedy bez skafandru ani ránu. Ve skafandru je problém sebrat kámen , takže nějaká " práce " nepřichází v úvahu.
Na zemi v Antarktidě, či na Sibiři stačí si přinést " v batůžku " malý jaderný generátor a vše ostatní tam je.
Na Sahaře zase stačí panel slunečních baterií.
Cosi těžit v kosmu je nesmysl, všechny suroviny máme na Zemi a sami pod sebou si jako cikáni řežeme větev, když nám jich většina uniká na skládky odpadu, či do moře, nebo v případě železa rezaví nedostatečnou ochranou vůči volnému kyslíku v ovzduší.
Měli bychom konečně považovat naši Zemi za kosmickou loď s omezenými zdroji a chovat se k ní zodpovědně, zejména se nemnožit " jako myši" a konečně si vážit přírody jako skutečného zázraku.
Jednodušší a smysluplnější, než vytvářet nová moře a nové ovzduší někde na Marsu, je neničit naše moře, naše ovzduší a vůbec celou přírodu.
|
|
Cosi těžit v kosmu je nesmysl, všechny suroviny máme na Zemi a sami pod sebou si jako cikáni řežeme větev, když nám jich většina uniká na skládky odpadu, či do moře, nebo v případě železa rezaví nedostatečnou ochranou vůči volnému kyslíku v ovzduší. Měli bychom konečně považovat naši Zemi za kosmickou loď s omezenými zdroji a chovat se k ní zodpovědně, zejména se nemnožit " jako myši" a konečně si vážit přírody jako skutečného zázraku. Jednodušší a smysluplnější, než vytvářet nová moře a nové ovzduší někde na Marsu, je neničit naše moře, naše ovzduší a vůbec celou přírodu.
Slyšel jsi někdy o Ciolkovském a jeho slavné větě o Zemi jako kolébce lidstva? S tím, že nelze natrvalo zůstat v kolébce? Samozřejmě, je možné, že se letos nebo napřesrok vyhladíme v jaderné válce kvůli Ukrajině, ale buďme optimisté a věřme, že lidstvo má před sebou perspektivu delší než jen pár let. Co v takovém případě? Po tisíce let se nehnout ze Země ani někam na Mars, o jiných hvězdách ani nemluvě? |
|
To je velice pekne napisane a znie to velmi mudro a zodpovedne, ale je to mimo misu. Za prve, zapadna civilizacia sa nemnozi ako mysi, v skutocnosti vymiera. Ako mysi sa mnozia tie najchudobnejsie casti sveta, ktore toho moc nevytazia ani nespotrebuju.
Za druhe, v tomto vesmire neexistuje nieco take ako rovnovaha. Vsetko osciluje, od elektronov v atomoch po energeticky vykon slnka. Civilizacia nie je vynimka a pozna v podstate dva stavy - expanziu alebo utlm. Takze ak sa nechceme ako civilizacia vydat na dlhu a smutnu cestu utlmu, musime expandovat, co znamena ze aj pri tom najzodpovednejsom pristupe nas jedneho dna tato planeta neuzivi. Ziadna podobna jaksi naokolo nie je, takze teraformacia a prosperovanie na nehostinnych planetach nie je iba moznost, je to nevyhnutnost. A vzhladom k tomu kolko casu a zdrojov to zhltne kym nieco take zvladneme, a vzhladom k tomu ako rychlo narastaju nase poziadavky na zdroje, je dost nelogicke sa pytat ci by sme mali alebo nemali - spravna otazka znie co sme dopekla robili doteraz? Preco cakame? |
|
btw co sa tyka skafandrov staci sa pozriet na nove navrhy. Predpokladam ze na Marse kde nehrozia extremne vykyvy teplov v ramci minut a hrozba mikrometeoritov nemusia byt skafandre ako na mesiaci alebo aktualne pouzivane na ISS. Minimalne navrhy ktore som videl ukazuju skafandre ako vcelku "normalne" oblecenie (urcite porovnatelne s tym co musi mat clovek na sebe na antarktide) takze urcite nebude problem v nich sa zohnut po kamen alebo prejst 2km.
Dalej ked vidim nieco ako v Dubai lyziarske centrum tak myslienka zitia v malych kobkach tiez straca na vyzname.
A posledna myslienka ze sa nemame mnozit je zaujimava, kto rozhodne ze 1 dieta na osobu je dost? A druhe nema narok sa narodit? |
|
Civilizacia nie je vynimka a pozna v podstate dva stavy - expanziu alebo utlm. Takze ak sa nechceme ako civilizacia vydat na dlhu a smutnu cestu utlmu, musime expandovat, co znamena ze aj pri tom najzodpovednejsom pristupe nas jedneho dna tato planeta neuzivi. Ziadna podobna jaksi naokolo nie je, takze teraformacia a prosperovanie na nehostinnych planetach nie je iba moznost, je to nevyhnutnost. A vzhladom k tomu kolko casu a zdrojov to zhltne kym nieco take zvladneme, a vzhladom k tomu ako rychlo narastaju nase poziadavky na zdroje, je dost nelogicke sa pytat ci by sme mali alebo nemali - spravna otazka znie co sme dopekla robili doteraz? Preco cakame?
Moje řeč. Vidíme to ostatně i tady na Zemi; evropské státy (Portugalsko, Španělsko, Anglie, Holandsko, Rusko, Francie atd.) po staletí uskutečňovaly expanzi a kolonizaci po celém světě, jenže ve dvacátém století daly místo toho přednost dvěma vzájemným světovým válkám. A kde je Evropa dnes a kdo expanduje? Ve Sluneční soustavě sice nejsou žádní Marťani, kteří by expandovali místo Pozemšťanů, ale i tak se jedná o hřiště budoucích sporů. Někdo tu práci udělat musí, a pokud ne, lidstvo jako celek zdegeneruje. A Yamato má pravdu i v tom, že dlouhodobý proces terraformace je třeba zahájit co nejdřív, pokud možno už teď, tím spíš, že řada činností je poměrně laciných. Před časem jsem zmiňoval v případě Venuše (nezapomínejme na ni!) možnost "nasypat" do atmosféry pár metráků modrozelených sinic, které by asimilovaly kysličník uhličitý a produkovaly kyslík. To by nestálo skoro nic, jen pár set milionů dolarů, akorát že je to zcela zabetonované různými nátlakovými organizacemi a zákony, které byly díky nim schválené. |
| 10.2.2015 - 12:12 - tycka | |
|
citace:
možnost "nasypat" do atmosféry pár metráků modrozelených sinic, které by asimilovaly kysličník uhličitý a produkovaly kyslík.
To budete muset najít opravdu jen ty velmi odolné - ty kterým bude místo vody stačit roztok kyseliny sírové.
Citace:
Mraky jsou tvořené převážně z oxidu siřičitého a kapiček kyseliny sírové.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Venu%C5%A1e_%28planeta%29 |
|
Asi by som zacal radsej s marsom Alebo nejaky ten sklenicek na mesiaci. Doviezt si vodu, bakterie, nahrabat tam trocha zeminy a zahermetizovat. Nijaky mega technologicky pokrok to sice nie je, ale aspon by sa zacalo a boli by prve data. SpX postupuje podobne, moc sa s tym ne.erie, posle to nahor a zbiera data. Co nefunguje to sa skusi inak. |
|
Citace: Mraky jsou tvořené převážně z oxidu siřičitého a kapiček kyseliny sírové. http://cs.wikipedia.org/wiki/Venu%C5%A1e_%28planeta%29
Nějaké dostatečně odolné se určitě najdou, na Zemi byl v čase prekambria v atmosféře taky pěkný sajrajt, když ji sinice začaly postupně přetvářet do současné podoby. A zvládly to. |
|
citace:
Asi by som zacal radsej s marsom Alebo nejaky ten sklenicek na mesiaci. Doviezt si vodu, bakterie, nahrabat tam trocha zeminy a zahermetizovat. Nijaky mega technologicky pokrok to sice nie je, ale aspon by sa zacalo a boli by prve data. SpX postupuje podobne, moc sa s tym ne.erie, posle to nahor a zbiera data. Co nefunguje to sa skusi inak.
Jasně, akorát že skleníky a kopule a podzemní jeskyně jsou pořád jen uzavřené prostory s podporou života. O terraformaci Měsíce uvažoval jen František Běhounek v Akci L, ale myslím, že je to bez šance. U Marsu ta šance je. |
|
Ano su to uzavrete systemy. So zeminou ako lokalnym vstupom a zrejme aj s kratkou zivotnostou. Preto som pisal ze treba nejako zacat. Ziskame aspon data o tom ako si tie bakterie s tou mimozemskou zeminou poradili.
Keby sme vedeli ako ich udrzat nazive v otvorenych podmienkach, tak uz vlastne nemusime nic skumat |
|
| Možná by bylo dobré před "sypáním" mikroorganismů vymyslet, jak dané těleso tu atmosféru udrží. |
|
citace:
Možná by bylo dobré před "sypáním" mikroorganismů vymyslet, jak dané těleso tu atmosféru udrží.
Ja si to predstavujem ako pretlakovany sklenik. Ten pristane odhermetizovany. Roboticka ruka naberie zeminu, nasype dovnutra a sklenik sa zahermetizuje. Napusti sa atmosfera (bud pozemska, alebo nejaka ina, podla specifikacii experimentu) a nasypu sa bakterie a voda. Experiment by trval niekolko bakterialnych generacii, a potom by sa uz len predlzoval podla toho, ako sa dari/nedari udrzat zivotne podmienky v skleniku.
No a kedze sa bavime o bakteriach, cele by sa to pohodlne zmestilo do rozmerov cubesatu a mohlo by sa to zviezt ako vedlajsi naklad nejakeho landera. |
|
| No já myslím, že Mars udrží atmosféru dostatečně dlouho. Ona ani ta eroze slunečním větrem není na pár pětiletek. A pokud bychom se časem pustili do jejího "zahušťování", potrvá hodně dlouho, než se průběžné ztráty vyrovnají přilétajícím kometám. |
|
Možná by bylo dobré před "sypáním" mikroorganismů vymyslet, jak dané těleso tu atmosféru udrží.
I samotný Měsíc by si měl atmosféru udržet údajně 50 tisíc let, pokud budu věřit Běhounkovi (což mu jako akademikovi asi věřit budu). V případě Marsu by se nepochybně jednalo o dobu řádově delší. A pokud jde o tu Venuši, tak ta si samozřejmě udrží atmosféru po neomezenou dobu, ale u ní je problém přesně opačný, bylo by ji zapotřebí zredukovat cca na jedno procento současného stavu.
|
| 01.4.2016 - 08:07 - dodge | |
|
Jak lze terraformovat Měsíc?
http://www.universetoday.com/121140/could-we-terraform-the-moon/ |
|
citace:
Jak lze terraformovat Měsíc?
http://www.universetoday.com/121140/could-we-terraform-the-moon/
Terraformovaný Měsíc by byla paráda, získal by se tím celý nový kontinent o rozloze větší než Afrika, od Země co by kamenem (resp. vesmírným výtahem) dohodil. Problém je ale proces terraformace samotný. "Shazovat" na Měsíc kometa, jak se ve výše uvedeném článku píše, vypadá sice hezky, jenže při dopadu těch komet (tělesa o průměru v řádu kilometrů) na Měsíc dojde k vymrštění obrovského množství hmoty větší než únikovou rychlostí, načež si na Zemi užijeme vesmírné bombardování. A to už vůbec nemluvím o tom, že by dráha komety nevyšla tak úplně do puntíku přesně a několikakilometrové těleso by si to zamířilo směrem k 81x větší a tudíž gravitačně atraktivnější hmotě jen o pár set tisíc kilometrů vedle. A hned bysme věděli, jak se na konci druhohor cítili dinosauři. |
|
ehm...
Na "mesačnú" atmosféru približne ekvivalentnú pozemskej by sme potrebovali asi 7,5% hmoty zemskej atmosféry, čo ak dobre počítam, pri strednej hustote 1t/m3, to zodpovedá telesu o priemere 90km...
Na hydrosféru približne ekvivalentnú pozemskej by sme opäť potrebovali asi 7,5% hmoty pozemskej hydrosféry, a to pri strednej hustote 1t/m3, zodpovedá telesu o priemere 585km.
Čiže na terraforming mesiacu stačí maličkosť - pozhánať kométy v ekvivalente telesa o priemere 600km a šetrne ich zhodiť na Mesiac  |
|
citace:
ehm...
Na "mesačnú" atmosféru približne ekvivalentnú pozemskej by sme potrebovali asi 7,5% hmoty zemskej atmosféry, čo ak dobre počítam, pri strednej hustote 1t/m3, to zodpovedá telesu o priemere 90km...
Na hydrosféru približne ekvivalentnú pozemskej by sme opäť potrebovali asi 7,5% hmoty pozemskej hydrosféry, a to pri strednej hustote 1t/m3, zodpovedá telesu o priemere 585km.
Čiže na terraforming mesiacu stačí maličkosť - pozhánať kométy v ekvivalente telesa o priemere 600km a šetrne ich zhodiť na Mesiac
Oboje jsi trochu přehnal, Alchymisto. Na Měsíci by rozhodně nemusel být atmosférický tlak jako na Zemi, bohatě by stačil poloviční jak pro bezproblémové dýchání, tak i pro leteckou dopravu (šestinová gravitace má něco do sebe). A co se týče té hydrosféry, tak průměrná hloubka pozemských moří je cca 3 kilometry při ploše moří 79 % povrchu. Něco takového by na Měsíci bylo nejen zbytečné, ale přímo zničující. Na terraformovaném tělese by okamžitě začala probíhat intenzivní větrná, vodní, chemická a biologická eroze, a jelikož Měsíc nemá deskovou tektoniku a dokonce ani žádnou sopečnou činnost, která by stála za řeč, tak by netrvalo moc dlouho (odhaduji řádově tisíce let), a značná část pevnin by byla snesena na dno oceánů. Takže ta hydrosféra by postačovala ne v úrovni 7,5 procenta pozemské, ale minimálně desetkrát míň. Co jinými slovy znamená, že by stačilo posbírat a na Měsíc poslat komety o celkové objemu koule o průměru "jen" 280 kilometrů. No, ne že by to byl až takový rozdíl, že... [Upraveno 01.4.2016 NovýJiřík] |
|
Budiž, je to asi desatina toho, čo som odhadol ja, ale argumenty beriem.
Druhý problém: striedanie dňa a noci.
Súčasný stav, so 14 dňovým dňom a 14 dňovou nocou by vytváral mimoriadne veľké teplotné rozdiely, následne zrejme aj veľmi intezívne prúdenie atmosféry. Dlhý cyklus deň-noc spolu s veľkými teplotnými výkyvmi by zároveň prakticky znemožňoval rast "normálnej" vegetácie. |
|
citace:
Budiž, je to asi desatina toho, čo som odhadol ja, ale argumenty beriem.
Druhý problém: striedanie dňa a noci.
Súčasný stav, so 14 dňovým dňom a 14 dňovou nocou by vytváral mimoriadne veľké teplotné rozdiely, následne zrejme aj veľmi intezívne prúdenie atmosféry. Dlhý cyklus deň-noc spolu s veľkými teplotnými výkyvmi by zároveň prakticky znemožňoval rast "normálnej" vegetácie.
tak by vegetacia rastla na poloch cez polarne dni a v okoli,
mimoriadne velke teplotne rozdiely by atmosfera a voda tlmila...
btw. ako hlboko by voda na Mesiaci vsiakla? |
|
Súčasné maximálne rozpätie teplôt na Mesiaci je 33K (-240°C) až 396K (+123°C), teda viac ako 360K, v rovníkovej oblasti dosahuje rozpätie nočných a denných teplôt 120K (-153°C) až 396K (+123°C), teda bezmála 280K.
Maximálne rozpätie teplôt na Zemi je od 180K (~-90°C) do 345K (+70°C), teda 165K, v rovníkovej oblasti 280K - 345K, teda rozpätie denných a nočných teplôt dosahuje až 65K, v miernom pásme je typický rozdiel denných a nočných teplôt menší ako 30K.
Terraformovaný Mesiac by mal mať maximálne povrchové teploty porovnateľné so Zemou, teda "popoludňajšie" maximá na osvetlenej strane okolo 330-340K v rovníkovej oblasti (inak vegetácia neprežije vysoké teploty a oblasť bude na povrchu ľuďmi prakticky neobývateľná).
Vyžarovanie na neosvetlenej strane by bolo treba spočítať, ale myslím, že nočný pokles teplôt za dobu 14 dní môže bez problémov dosiahnuť dvojnásobok "pozemského" za 12 hodín, alebo tiež inak - vplyv atmosféry a vody zmenší teplotné rozdiely medzi dennou a nočnou stranou na polovicu, teda pokles bude okolo 130-140K, takže sa dostávame na minimálne "nočné" teploty na úrovni 190-210K (teda zhruba na teploty -60°C až -85°C).
Myslím, že takto veľké teplotné rozdiely počas 28 dňového cyklu neprežije žiadna "normálna" vegetácia, možno len nejaké vysoko modifikované organizmy (a opäť, ľudia nemôžu žiť priamo na povrchu). Zároveň to tiež znamená, že vodné nádrže budú počas noci premŕzať do hĺbky viac ako meter, a podobne aj pôda bude premŕzať do hĺbky minimálne okolo metra. Je celkom dobre možný aj vznik vrstvy permafrostu.
Z toho mi tiež tak nejak vychádza, že bez "roztočenia" Mesiacu nemajú úvahy o jeho terraformovaní príliš zmysel - mimo ochranné kupoly bude i naďalej neobývateľný.
citace:
btw. ako hlboko by voda na Mesiaci vsiakla?
Podľa toho aká hrubá je vrstva regolitu a systémov prasklín a zlomov v blízkosti povrchu. U vrstvy regolitu sa dá predpokladať, že presiakne kompletne už počas niekoľkých prvých rokov po dodávke väčšieho množstva vody, následne počas niekoľkých desaťročí sa zavodnia aj systémy zlomov a prasklín v blízkosti povrchu. Myslím, že proces "zavodňovania" mesačnej kôry by bol značne dlhý, minimálne niekoľko storočí, skôr tisícročí, a voda by mohla preniknúť pozdĺž zlomov a prasklín v mesačnej kôre až do hĺbok niekoľko desiatok kilometrov.
[Upraveno 02.4.2016 Alchymista] |
|
citace:
Súčasné maximálne rozpätie teplôt na Mesiaci je 33K (-240°C) až 396K (+123°C), teda viac ako 360K, v rovníkovej oblasti dosahuje rozpätie nočných a denných teplôt 120K (-153°C) až 396K (+123°C), teda bezmála 280K.
Maximálne rozpätie teplôt na Zemi je od 180K (~-90°C) do 345K (+70°C), teda 165K, v rovníkovej oblasti 280K - 345K, teda rozpätie denných a nočných teplôt dosahuje až 65K, v miernom pásme je typický rozdiel denných a nočných teplôt menší ako 30K.
Terraformovaný Mesiac by mal mať maximálne povrchové teploty porovnateľné so Zemou, teda "popoludňajšie" maximá na osvetlenej strane okolo 330-340K v rovníkovej oblasti (inak vegetácia neprežije vysoké teploty a oblasť bude na povrchu ľuďmi prakticky neobývateľná).
Vyžarovanie na neosvetlenej strane by bolo treba spočítať, ale myslím, že nočný pokles teplôt za dobu 14 dní môže bez problémov dosiahnuť dvojnásobok "pozemského" za 12 hodín, alebo tiež inak - vplyv atmosféry a vody zmenší teplotné rozdiely medzi dennou a nočnou stranou na polovicu, teda pokles bude okolo 130-140K, takže sa dostávame na minimálne "nočné" teploty na úrovni 190-210K (teda zhruba na teploty -60°C až -85°C).
Myslím, že takto veľké teplotné rozdiely počas 28 dňového cyklu neprežije žiadna "normálna" vegetácia, možno len nejaké vysoko modifikované organizmy (a opäť, ľudia nemôžu žiť priamo na povrchu). Zároveň to tiež znamená, že vodné nádrže budú počas noci premŕzať do hĺbky viac ako meter, a podobne aj pôda bude premŕzať do hĺbky minimálne okolo metra. Je celkom dobre možný aj vznik vrstvy permafrostu.
Z toho mi tiež tak nejak vychádza, že bez "roztočenia" Mesiacu nemajú úvahy o jeho terraformovaní príliš zmysel - mimo ochranné kupoly bude i naďalej neobývateľný.
S teplotními výpočty souhlasím, se závěrem ohledně "roztočení Měsíce" nikoliv. Na něco takového by bylo zapotřebí tolik energie, že by to bylo v možnostech civilizace II. typu (dle Kardaševa), ale úplně mimo možnosti civilizace naší obohacené o několik dalších století technického rozvoje. Co je ale naproti tomu dostupné skoro už dnes, to jsou velkoplošná orbitální zrcadla, která by Měsíční povrch v potřebné periodě osvětlovala a zároveň zahřívala. |
|
