citace:
...v kadzom pripade na zivu vahu a podporu zivota musime ratat aspon 100kg, takze ak sa bavime o lodi pre Electron, tak 200kg so sucasnymi technologiami stacit asi nebude.
Az budu mat zaujem, tak spravia aspon 700kg nosnost...
No proto jsem zmiňoval Copenhagen Suborbitals. Jejich kabina pravda nevstupuje do atmosféry 1.kosmickou rychlostí takže nepotřebuje tepelný štít, podpora života stačí na pár minut a poloha kosmonauta tam není ideální pro případ opravdu vysokých zrychlení. Ale má vážit jen 300 kg, tzn. stejně jako stupeň Photon... proto mi to napadlo.
Rocketlab jsou celkem průkopníci v použití kompozitů pro konstrukci raket... NASA, SpaceX i Rusové nejprve s velkými fanfárami ohlásili přechod na kompozity u nové generace pilotovaných lodí, ale pak tiše couvli a vrátili se ke konvenčním materiálům (SpaceX pak dokonce v trochu extrémní podobě, s tou nerez ocelí).
Na druhou stranu, vím, že to není úplně jednoduché, takže to bylo jen takové trochu rejpnutí. Pro návratová tělesa je nějaké rozpětí průměrů tepelného štítu, pro který jsou vůbec možná (aby se vytvořila rázová vlna, díky kterému to neshoří jako meteor, apod.) a myslím, že ten stávající průměr rakety Electron nebude dostatečný.
Přesto se mi představa malé pilotované lodi na vícenásobně použitelné malé levné raketě prostě zamlouvá, nemůžu si pomoct. Vize Copenhagen Suborbitals se mi moc líbí, akorát oni jsou kvůli té nízkonákladovosti/úmyslně amatérskému přístupu odkázáni na technologie zhruba 60 a víc let staré. RocketLab naproti tomu v řadě ohledů posunuli hranice, s menší raketou a menší pozorností médií, ale v podstatě jsou momentálně největší hi-tech oni. No a z toho vzešla úvaha, že jestli amatéři dokáží postavit 300 kg suborbitální "Mercury", tak s použitím současných hi-tech postupů by 300 kg orbitální loď nemusela být úplně mimo lidské možnosti. Samozřejmě je tam problém, že to nemá žádný reálný ekonomický model: orbitální turistiku si "turisti" představují výrazně komfortněji, takže riskovat život tímhle způsobem by se nejspíš nikomu nechtělo.
Ale ta úvaha byla jen o tom, jestli je to teoreticky možné. Systémem podpory života bych neargumentoval - když se vejde do skafandru, vešel by se i do minilodě, ta by v řadě ohledů byla vlastně konstrukčně jednodušší, než skafandr. Jako omezení vidím průměr tepelného štítu, ke menší než ta Mercury to podle všeho být nemůže. Mercury měla pod 2 metry, něco jako 1.7m, Electron má průměr 1.2m. Takže by štít po stranách asi 25 cm přečuhoval, na druhou stranu, u Starlineru přes průměr Atlasu přečuhuje taky :-) Fakt nevím, jestli by to bylo teoreticky možné, ale jak materiály, tak elektronika jsou někde jinde než před 50 lety... a určitě každý, kdo postaví raketu schopnou dosáhnout oběžné dráhy, o tom aspoň tajně přemýšlí :-)
Malo by to zmysel...
...mojim snom je lod o hmotnosti 700kg pre dve osoby pre dopravu ZEM-tahac LEO. (uz len spojovaci uzol bude hmotnostna pecka)
Ak by sa trafili presne na tahac do 4h, tak maju priestor, energie a pohon ALAvasimir by ich uz dopravil ku stanici a aj spatne deorbitoval...
Ak by sa netrafili, deorbitovali by sa z nizkej drahy sami.
P.S. O kompozitnej vyrobe pre svoje lode rokovali aj so Slovenskymi firmami... Mozno Csaba by vedel presnejsie info...ale to je na ine vlakno
citace:Malo by to zmysel...
...mojim snom je lod o hmotnosti 700kg pre dve osoby pre dopravu ZEM-tahac LEO. (uz len spojovaci uzol bude hmotnostna pecka)
Ak by sa trafili presne na tahac do 4h, tak maju priestor, energie a pohon ALAvasimir by ich uz dopravil ku stanici a aj spatne deorbitoval...
Ak by sa netrafili, deorbitovali by sa z nizkej drahy sami.
P.S. O kompozitnej vyrobe pre svoje lode rokovali aj so Slovenskymi firmami... Mozno Csaba by vedel presnejsie info...ale to je na ine vlakno
Electron heavy se třemi bloky prvního stupně by to dokázal. Dalším krokem k úspěchu by byla nízkotlaká kyslíková atmosféra - odpadnou nádrže dusíku a výrazně to odlehčí kabinu. Loď pro jednoho nemá význam, smysl má dvojčlenná posádka. Záchranný systém je další otázka.
Ak by sme hladali riesenie pre elektron, tak by sme museli technologie minuleho storocia prekonat viac ako trojnasobne...
edit:
Sucasne to komplikuje dokovaci system, IDSS ktory samotny ma hmotnost cez 320kg. https://en.wikipedia.org/wiki/International_Docking_System_Standard
Jak už jsem zmiňoval, jednomístná kabina od Copenhagen Suborbitals má vážit 300 kg. Je sice jen suborbitální, ale je to základ.
Výtvory Rocketlabu jsou navíc vyrobeny z kompozitů, a tedy i ten 3.stupeň asi váží výrazně míň, než jiné srovnatelné 3.stupně...
Samozřejmě je to celé jen chiméra, ale líbí se mi i plánovaný způsob znovupoužití 1.stupně.. je v podstatě jednodušší a úspornější, než řešení od SpaceX.
Třeba existuje nějaký způsob, jak nepatrně zvětšit raketu Electron, aby se stále ještě chovala tak, jako tahle verze, měla 3D tiště motory s elektrickými čerpadly, apod. ... a přitom unesla jednomístnou kosmickou loď.
Místo dokovacího portu si lze představit např. odhazovací nafukovací obytný prostor.
Samozřejmě, alternativou k téhle úvaze je nosič v podobné kategorii, který by ale nabídl vícenásobnou použitelnost celého 2.stupně (jak se řešilo jinde, tohle vypadá nereálně, protože se to naopak vyplácí až od určité velikosti i Falcon 9 na to byl příliš malý... pořád si ale říkám, že "něco jako IXV" s bočním tepelným štítem by třeba roli vícenásobně použitelného 2.stupně hrát mohlo...
Start proběhl v 8:26 SEČ, drobný odklad byl zapříčiněn počasím. K oddělení družice na polární dráze dojde 1 hodinu a 10 minut po startu. Na přání zákazníka nebude oddělení družice přenášeno živě.
Rocket Lab plánuje na základě zkušeností s raketou Electron na rok 2024 novou, znovupoužitelnou raketu Neutron s nosností 8 tun a schopností vynášet lidskou posádku.
https://www.rocketlabusa.com/about-us/updates/rocket-lab-unveils-plans-for-new-8-ton-class-reusable-rocket-for-mega-constellation-deployment/
The medium-lift Neutron rocket will be a two-stage launch vehicle that stands 40 meters (131 feet) tall with a 4.5-meter (14.7 ft) diameter fairing and a lift capacity of up to 8,000 kg (8 metric tons) to low-Earth orbit, 2,000 kg to the Moon (2 metric tons), and 1,500 kg to Mars and Venus (1.5 metric tons). Neutron will feature a reusable first stage designed to land on an ocean platform, enabling a high launch cadence and decreased launch costs for customers. Initially designed for satellite payloads, Neutron will also be capable of International Space Station (ISS) resupply and human spaceflight missions.
yamato
Tvrdil si (aj iný) že sa to jednoducho nedá?
citace: Elektročerpadlá pre väčšie motory sme tu už preberali - také čerpadlo si potiahne z batérie rádovo megawatty, a to by si sa dopracoval k batériám väčším než raketa
citace:yamato
Tvrdil si (aj iný) že sa to jednoducho nedá?
citace: Elektročerpadlá pre väčšie motory sme tu už preberali - také čerpadlo si potiahne z batérie rádovo megawatty, a to by si sa dopracoval k batériám väčším než raketa
neviem či som to tvrdil, ak áno tak preto že som akceptoval argumenty technicky zdatnejšch (mne osobne sa myšlienka elektročerpadla na raketovom motore páči)
každopádne o motoroch pre Neutron zatiaľ nezaznelo nič, fanúšikovská komunita vo všeobecnosti predpokladá prechod na klasický turbočerpadlový princíp
Zodpovedá tá veľkosť, výkon a palivo použitiu klasických turbočerpadiel?
Nebolo by to trochu málo výkonné?
Bude to raketa o 200-300 tunách, srovnatelná se Sojuzem nebo Atlasem V verze 401. Pokud nepostaví vlastní loď a la Dragon (4,5 t kabina, 3 t servisní sekce), můžou létat s komerčně koupeným Sojuzem/Progressem...
Zodpovedá tá veľkosť, výkon a palivo použitiu klasických turbočerpadiel?
Nebolo by to trochu málo výkonné?
Bude to raketa o 200-300 tunách, srovnatelná se Sojuzem nebo Atlasem V verze 401. Pokud nepostaví vlastní loď a la Dragon (4,5 t kabina, 3 t servisní sekce), můžou létat s komerčně koupeným Sojuzem/Progressem...
čítal som že náramne pasuje na nákladný Cygnus. A keďže ten momentálne lieta na "problematických" rusko-ukrajinských boostroch...
Může za tím být i nějaké směřování k fúzi s Northrop Grumann, který sbírá všechny zbývající aerospace firmy rostoucím tempem (ATK Orbital...). Ostatně tomu napovídá i ta volba spaceportu (odkud teď létá Antares)
Nosič Neutron je jako náhrada za poněkud kerbalovskou Omegu docela zajímavá alternativa. Zajímavá bude i soutěž, zda vícenásobně použitelný Neutron nakonec nepoletí dřív, než New Glenn (nebo dokonce Vulcan... protože motory). Protože RocketLab mi docela přijde, že od začátku vědí, co dělají...
